LETNÍ ŠKOLA NSZM 2006 Jak zapojit celý úřad do realizace PZM a MA21 Trénink metody Log Frame Komunikační a prezentační dovednosti
Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Místo konání: Litoměřice Termín: 11. – 14. červenec 2006 Témata: •
Diskuzní workshop pro koordinátory a politiky Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 (dále PZM a MA21): Jak zapojit celý úřad do realizace místní Agendy 21 a Projektu Zdravé město?
•
Metodika NSZM – klíčoví aktéři uvnitř úřadu
•
Místní Agenda 21 jako metoda kvality veřejné správy
•
Trénink Logického rámce (Log Frame)
• •
Diskusní blok pro koordinátory PZM a MA21 Konzultační setkání pro Zdravá města – „nováčky“
Účastníci Letní školy NSZM 2006 v Litoměřicích: Lektoři a prezentující:
Petr Švec (NSZM ČR) Dalimil Vítek (AD vision, s.r.o.) Marie Petrová (MŽP ČR)
Účastníci:
Koordinátoři PZM a MA21 [20] Helena Bubnová (Mladá Boleslav), Veronika Cápalová (Moravská Třebová), Iva Hájková (Praha Libuš a Písnice), Jiřina Helíšková (Strašín), Radka Chalúpková (Kopřivnice), Světlana Janoušková (Nové Město na Moravě), Ivona Jasníková (Kostelec nad Orlicí), Petr Kozel (Vsetín), Vojtěch Kučera (Kuřim/mrg Kuřimka), Zoja Malachová (Boskovice), Petra Mejzlíková (Prostějov), David Monsport (Kopřivnice), Martina Pilková (Hodonín), Eva Poláčková (Ústí nad Labem), Markéta Stefanová (Třeboň), Dita Tesařová (Vysočina), Monika Trlíková (Letovice), Šárka Trunečková, (Chrudim), Halina Zadubanová (Orlová), Dana Zázvorková (Litoměřice) Účastníci diskusního bloku, politici, tajemníci, hosté [16] Ladislav Ambrozek (Hodonín), Jaroslava Blažková (Kostelec nad Orlicí), Vendula Hanzalová (Vysočina), Tomáš Hejzlar (Praha Libuš a Písnice), Petr Hermann (Litoměřice), David Holman (Kuřim), Jiří Novák (Kopřivnice), Herbert Pavera (Bolatice), Eva Paverová (Bolatice), Tomáš Pifka (Vsetín), Marie Pustelníková (Orlová), Petr Řezníček (Chrudim), Simon Smith (University of Salford, Velká Británie), Veronika Šturalová (Litoměřice), Miroslav Těšina (Křižany), František Vlk (Drahanská Vrchovina) Kancelář NSZM ČR [7] Miroslav Andrt, Jitka Boušková, Markéta Lexová, Marie Pokorná, Petr Švec, Antonín Tym, Radka Veselá
Akce byla spolufinancována z prostředků a Ministerstva životního prostředí ČR.
Evropského
sociálního
fondu
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
L etn í š k o l a N S ZM 2 0 0 6 P o d ro b ná z p rá va o p rů bě h u a výs le d c íc h a kce V rámci Letní školy NSZM 2006 (LŠ NSZM) pokračoval cyklus vzdělávacích kurzů, které jsou součástí akreditovaného vzdělávacího programu NSZM pro koordinátory PZM a MA21 (akreditace u Ministerstva vnitra ČR). Tentokrát se jednalo již o 5. blok tohoto akreditovaného vzdělávání. Součástí LŠ NSZM, věnované zejména koordinátorům PZM a MA21, byl i workshop určený pro společnou diskusi koordinátorů a politiků, zodpovědných za Projekt Zdravé město ve členských městech, obcích a regionech NSZM a dále i tajemíků úřadů a projektových manažerů. Akce se zúčastnilo celkem 45 účastníků. Celkem bylo na Letní škole zastoupeno 24 Zdravých měst, obcí a regionů.
Úterý11.7.2006 - Diskusní workshop politiků a koordinátorů PZM a MA21 Úvodním slovem přivítal účastníky ředitel NSZM Ing. Petr Švec a představil program následujících čtyř dní. Letní školu NSZM 2006 zahájil Petr Hermann, místostarosta Města Litoměřice a politik PZM a MA21, a popřál všem přítomným příjemný pobyt. Následně mohli účastníci shlédnout krátký prezentační film o městu Litoměřice a jeho okolí. V úvodní části prvního dne shrnul P. Švec aktuální dění v rámci asociace a vyzval účastníky k zasílání aktuálních informací z měst, aby aktivity probíhající v jednotlivých municipalitách mohly být ze strany Kanceláře NSZM na národní i mezinárodní úrovni medializovány, popřípadě zařazovány do Databáze příkladů dobré praxe. Ředitel asociace dále pohovořil o nedávno skončeném projektu „Místní partnerství pro čerpání zdrojů EU 2007-2013 - pilotní ukázky v Jihomoravském kraji“, jehož hlavním cílem bylo zejména pomoci Zdravým městům a jejich regionům zmapovat priority a návrhy projektů a připravit je tak lépe na čerpání finančních prostředků z EU pro následující programové období 2007-2013. Po vzájemném představení se účastníci seznámili s navrženým programem Letní školy NSZM 2006 5. bloku akreditovaného vzdělávacího programu pro koordinátory PZM a MA21 a byli obeznámeni s obsahem skript, které v úvodu setkání obdrželi. Následně P. Švec stručně shrnul historii vzniku Metodiky NSZM, která získala titul Světový projekt EXPO 2000 na Světové výstavě v Hannoveru, a pro její představení uvedl sérii vizí, které by mohly tvořit podklad pro plán každého Zdravého města. Uvedené vize lze pochopit jako sedm různých pohledů na město, obec či mikroregion. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Udržitelné město Město pro děti Zdravý život jako móda Město jako domov Město informací a technologií Prosperující město Naše město stojí za to vidět.
Zdůraznil, že Metodika vychází z významných mezinárodních dokumentů (Agenda 21 a Zdraví 21) a že cílem Zdravých měst je uplatňování udržitelného rozvoje, jehož výsledkem jsou dlouhodobě stabilizované podmínky pro zdraví a kvalitu života. V další části prezentace se P. Švec zaměřil na systém PZM a MA21 v organizační struktuře úřadu a věnoval se rozložení kompetencí a povinností jednotlivých aktérů v rámci úřadu. Zdůraznil, že kromě dobrého komunitního základu je zde nutnost politického zastřešení celého procesu a fungující spolupráce mezi koordinátorem PZM a MA21, tajemníkem úřadu a jednotlivými politiky, což následně vede k akceptaci Projektu Zdravé město napříč celým úřadem. Dalšími aktéry pro kvalitní realizaci PZM a MA21 by měli být: projektový manažer; tiskový mluvčí; koordinátor strategického řízení a manažer kvality. Bylo upřesněno, že jedna osoba může zastávat i více funkcí.
2
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
L etn í š k o l a N S ZM 2 0 0 6 P o d ro b ná z p rá va o p rů bě h u a výs le d c íc h a kce P. Švec informoval o vznikající metodické příručce ke kvalitní realizaci MA21 pro tajemníky a ředitele úřadů, na které NSZM spolupracuje s Ministerstvem vnitra ČR. Tato příručka, která bude obsahovat základní doporučení pro kvalitní spolupráci v rámci úřadu, vznikne na podzim roku 2006 a bude představena na začátku roku 2007 na III. Národní konferenci kvality v Liberci. Zároveň na internetových stránkách NSZM vzniká elektronická verze Metodiky NSZM, kde jsou průběžně doplňovány metodické návody a pracovní listy (www.nszm.cz/metodika). V další diskuzi byly probírány přímé a nepřímé zodpovědnosti koordinátora. Tomuto tématu se věnoval i jeden z diskuzních bloků následujícího dne. Výstupy z těchto diskuzí byly zapracovány do Metodického listu Souhrn zodpovědností koordinátora PZM a MA21 (Přímé a nepřímé kompetence) a jsou přílohou tohoto zápisu (příloha 1). Dalším tématem byla problematika komunitního a strategického plánování. Oba tyto procesy mají nezastupitelnou hodnotu v celkovém systému řízení - jejich souběžná existence a provázanost je proto nezbytná pro kvalitní řízen města, obce či mikroregionu. Úkolem komunitního plánování je zapojení různých cílových skupin včetně široké veřejnosti do aktivní diskuze o rozvoji místa. Komunitní plán vzniká od „prázdného stolu“ - lidé na místě vymýšlejí oblasti, kterými je třeba se aktuálně zabývat; většinou se nejedná o strategické priority v horizontu 20 let, nýbrž o záležitosti drobného charakteru. Komunitní plánování je však důležitým podkladem pro expertní strategické plánování a umožňuje zapojení veřejnosti do rozhodování o dalším vývoji místa, v němž žije. Dále bylo zdůrazněno, že komunitní plánování je nejefektivnější formou vytváření „místního partnerství“, které je mj. předpokladem pro čerpání zdrojů EU v letech 2007-2013. Expertní plánování by se naopak mělo zabývat dlouhodobými strategickými prioritami, určenými zastupitelstvem na základě expertních analýz a doporučení odborníků, přičemž rozpracování strategických priorit by měl zajišťovat strategický tým v případné spolupráci s externími konzultanty a odbornými partnery. Důležitou součástí cílů strategického plánu jsou indikátory úspěšnosti, přičemž je vhodné užívat indikátory, které umožňují srovnání s jinými municipalitami. V návaznosti na tuto diskuzi se široce diskutovala problematika indikátorů, které jsou důležité pro monitoring procesů ve městě (zda ne/překračujeme limity, zda jsme udržitelní). Byla vyzdvižena důležitost komunitních indikátorů využitelných pro komunikaci s obyvateli municipality - těmto indikátorům obyvatelé „rozumějí“ (např. počet ukradených kabelek v parku apod.). Na konci diskuze byly služby NSZM pro členy:
připomenuty
relevantní
1) Facilitace veřejných projednání Plánu zdraví a kvality života 2) DataPlán NSZM (informační systém pro strategické řízení měst, obcí a regionů). 3) Zásobníky projektů 4) Databáze příkladů dobré praxe 5) Projektové inkubátory
3
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
L etn í š k o l a N S ZM 2 0 0 6 P o d ro b ná z p rá va o p rů bě h u a výs le d c íc h a kce Odpolední blok zahájila Ing. Arch. Marie Petrová z Odboru vnějších vztahů Ministerstva životního prostředí (MŽP) prezentací Kritéria místní Agendy 21 – institucionální podpora. Ve své přednášce zhodnotila vývoj uplatňování MA21 na národní i mezinárodní úrovni a pohovořila o podpoře tohoto procesu z centrální úrovně. Zmínila možnosti financování a význam spolupráce mezi jednotlivými resorty a odbornými partnery. Hlavním tématem prezentace byla Kritéria MA21 schválená Radou vlády pro udržitelný rozvoj. Kritéria municipality naplňují do oficiální Databáze MA21 (http://www.cenia.cz/ma21/databaze), kterou spravuje CENIA – česká agentura životního prostředí. Ing. Petrová pohovořila o aktuálně ukončeném problematickém převodu Databáze MA21 na nový server, a ujistila účastníky, že nyní by již její plnění mělo probíhat bez komplikací. Na Ing. Arch. Petrovou navázal P. Švec, který vyzval přítomné zástupce členských municipalit k plnění Databáze MA21 údaji z jednotlivých měst a obcí. Zdůraznil, že přítomnost municipality v Databázi MA21 je jediným nástrojem, jak oficiálně prokázat kvalitu realizace MA21. V současné době má toto vazbu např. na udílení cen ministra vnitra za kvalitu v územní veřejné správě, do budoucna mohou resorty či kraje přihlížet k těmto výsledkům při udělování grantů a dotací. Kritéria MA21 jsou současně jednou z linií Ligy NSZM (viz níže). R. Veselá, vedoucí Organizačního úseku Kanceláře NSZM, následně představila inovovanou Ligu NSZM – oficiální žebříček Zdravých měst, obcí a regionů, schválený Valnou hromadou NSZM, ve kterém jsou členské municipality řazeny a hodnoceny dle své aktivity a dosažených výsledků na základě předem www.nszm.cz/liga). daných pravidel (viz Východiskem pro Ligu NSZM jsou dva mezinárodní programy, které tvoří základ Projektu Zdravé město: Zdraví 21 (WHO) a místní Agenda 21 (OSN). Na základě těchto mezinárodních programů je postup členů NSZM hodnocen ve 2 samostatných liniích: • •
Systém podpory zdraví (Zdraví 21 – WHO) Místní Agenda 21 (Agenda 21 – OSN)
Obě linie jsou rovnocenné; každý člen NSZM se samostatně rozhodne, kterou z nich hodlá naplňovat. NSZM doporučuje Zdravým městům, obcím a regionům postup v rámci obou linií zároveň. Všem zástupcům členských municipalit byl rozeslán dopis o přihlášení se do Ligy NSZM, spolu se stručným komentářem k pravidlům hodnocení. Spolupráci na úrovni kraje demonstroval P. Švec na příkladu spolupráce se Zdravým krajem Vysočina, kde v rámci této spolupráce probíhají veřejné projednání pro celá spádová území (u obcí s rozšířenou působností III. stupně), dlouhodobě se pracuje s projekty a tato spolupráce přináší konkrétní výsledky. Tento model NSZM aktuálně uplatňuje i v dalších krajích: Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský. Dále P. Švec upozornil na důležitou funkci DataPlánu - možnost vytváření zásobníků projektů pro příští programovací období 2007-2013. Zde byla zmíněna důležitost zapojení regionu/mikroregionu a vytvoření místních partnerství pro mapování projektové kapacity ve spádových regionech municipalit. V následné diskuzi se probíraly možnosti a úskalí vypracování úspěšného projektu a jeho realizace. Jedním z témat prvního dne Letní školy byla i problematika „životaschopnosti“ PZM po komunálních volbách, kdy může nastat situace, že nebude zvolen či odejde politik PZM a MA21, případně, že nová politická reprezentace nebude nakloněna realizaci PZM. Své zkušenosti a doporučení sdělovali přítomní politici PZM a MA21.
4
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
L etn í š k o l a N S ZM 2 0 0 6 P o d ro b ná z p rá va o p rů bě h u a výs le d c íc h a kce
Středa 12.7.2006 – práce ve skupinách: Na počátku programu druhého dne představil ředitel NSZM P. Švec odborného lektora LŠ, Ing. Dalimila Vítka. Poté byli účastníci rozděleni do dvou skupin. Skupina B se v dopoledním bloku zabývala pod vedením Ing. Vítka praktickým nácvikem metody Logického rámce (tzv. Log Frame) na příkladu kampaně Evropský týden mobility (ETM). Skupina A se v paralelním pracovním bloku věnovala ve spolupráci s P. Švecem diskuzi na téma zodpovědnosti koordinátora PZM a MA21.
A. Trénink Logického rámce (Log Frame) - Příprava kampaně ve městě za využití Log Frame Ing. Vítek představil průběh dopoledního programu a společně s Antonínem Tymem a Marií Pokornou z Kanceláře NSZM uvedli stručné informace o kampani Evropský týden mobility a jejích specifikách pro letošní rok. Hlavním cílem dopoledního bloku bylo naučit se v praxi použít metodu logického rámce, např. při přípravě kampaně ETM, a jeho využití i na obdobné programy/kampaně/projekty. Logický rámec je nástroj pro řízení projektů, který stanovuje cestu od startu k vymezenému cíli, založený na matici o 4x4 polích, kde se sledují vzájemné závislosti, příčinné vazby mezi jednotlivými poli a jejich obsahem (podrobnější informace k metodě logického rámce jsou k dispozici ve skriptech obdržených na LŠ). Součástí programu byl také úvod do metody tzv. myšlenkových map, které slouží jako nástroj pro grafické znázornění hlavního problému a různých souvislostí neboli k přehlednému uspořádání nápadů, představ a myšlenek k danému tématu. Dobře provedená myšlenková mapa je poté vhodným podkladem právě pro vytvoření logického rámce. Dalimil Vítek rovněž připomněl účastníkům další pomocné metody: 1) brainstorming - účelem této metody je generování nápadů a uvolnění blokád mezi účastníky diskuze. Má svá pevná pravidla, jako např. zákaz kritiky, uvolnění fantazie, vzájemná inspirace, rovnost účastníků atd. 2) brainwriting - rychlá orientační metoda. Může být v jednodušší formě asociativní nebo složitější jako např. banka nápadů. Každý účastník napíše několik návrhů nebo nápadů během krátké doby bez snahy o autocenzuru. Možno modifikovat postup od obecného ke konkrétnímu, od návrhů cílových k metodickým, od projevů k příčinám atd. Po teoretické části úvodu se v interaktivní diskuzi účastníci snažili za asistence Ing. Vítka sami vytvořit myšlenkovou mapu k tématu ETM. Definovali si přitom: -
ústřední bod – tedy kampaň ETM související a navazující body, jako např.: • • • • • • • •
5
koordinace akcí propagace + načasování zdroj financí smysl kampaně partneři – školy, NNO, zástupci MHD, Rada města/politická reprezentace, MŽP cílová skupina - občan (veřejnost) - různé skupiny (řidiči, rodiče, chodci, cyklisté..) projektový tým (manažer, koordinátor, zástupci odborů MěÚ, policie, apod.) specifická skupina - podnikatelé – je otázka, jak je oslovit – jsou spíše členy projektového týmu nebo cílová skupina ETM? Nebo jsou potenciálními sponzory?
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
L etn í š k o l a N S ZM 2 0 0 6 P o d ro b ná z p rá va o p rů bě h u a výs le d c íc h a kce Po narýsování myšlenkové mapy začali účastníci společně pracovat na samotném logickém rámci kampaně ETM. Výsledný Log Frame je přílohou tohoto zápisu (příloha 2). V odpolední části se obě skupiny vyměnily. V rámci dopoledního a odpoledního bloku zaznělo při diskuzích několik důležitých bodů a pravidel, které je doporučeno dodržovat pro úspěšné zvládnutí realizace např. kampaně ETM:
je důležité vybrat z cílových skupin ty klíčové a homogenní (tedy takové, které sledují stejný cíl) – chodci, řidiči, cyklisté, školáci,
jak poznáme, že kampaň je úspěšná, což je náš cíl? např. že přijdou lidé, zejména cílové skupiny.
ETM je také ilustrace toho, jak mohlo město vypadat, kdyby bylo méně aut v centru!
musí existovat rovnováha mezi adresátem a schopností připravit úspěšnou kampaň (tedy lidské a finanční kapacity)
kritéria výběru osob do projektového týmu: know-how, hierarchická pozice (tedy jaké má možnosti reálně něco ovlivnit ze své pozice), schopnost týmové práce a odhodlání.
jeden projekt má mít jeden účel
dělení samostatných činností závisí na subdodavateli služby – čím více akcí udělá jeden člověk/dodavatel, tím méně je tzv. samostatných činností.
využít projektový přístup – nejdříve si rozmyslet, jak má projekt/kampaň vypadat, teprve potom se zabývat detaily (zda na to jsou peníze apod.)
B. Diskusní blok k PZM a MA21 - Práce koordinátora a využívání Metodiky NSZM V diskuzním bloku se účastníci věnovali problematice zodpovědností koordinátora PZM a MA21. Hlavním cílem tohoto bloku bylo spoluvytváření pracovního listu, který shrnuje přímé a nepřímé kompetence koordinátorů PZM a MA21. Přímé kompetence popisují za co koordinátor přímo zodpovídá při kvalitní realizaci PZM a MA21; obsahují odpovědi na otázky „jaké činnosti má koordinátor přímo vykonávat?“. Při realizaci přímých kompetencí koordinátor aktivně spolupracuje s dalšími subjekty – relevantními pracovníky a odbory místního úřadu, komisemi a pracovními skupinami PZM či MA21, partnerskými organizacemi (NNO, školy, podniky apod.). Významnou roli v těchto aktivitách sehrává politik PZM a MA21. Nepřímé kompetence popisují celkovou roli koordinátora PZM a MA21 v celkovém systému realizace PZM a MA21 v rámci úřadu a samosprávy, zejména ve vztahu ke klíčovým aktérům (tajemník, politik PZM a M21, koordinátor strategického řízení, projektový manažer ad.). Koordinátor za jejich realizaci plně neodpovídá, ovlivňuje je pouze do určité míry. Koordinátor však zodpovídá za aktivní přenos relevantních informací, příkladů dobré praxe ve sledovaných oblastech. Efektivní způsob jak nepřímé kompetence uplatňovat je vyjednávat, předávat informace a zapojit důležité aktéry do procesu PZM a MA21. Zásadní je zodpovědnost koordinátora za hledání alternativy rozvoje PZM a MA21 v místních podmínkách.
6
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
L etn í š k o l a N S ZM 2 0 0 6 P o d ro b ná z p rá va o p rů bě h u a výs le d c íc h a kce PŘÍMÉ KOMPETENCE I. VEŘEJNOST JE ZAPOJOVÁNA DO PZM A MA21, MÍSTNÍ PARTNERSTVÍ JE VYTVÁŘENO II. PREZENTACE PZM A MA21 PROBÍHÁ, INFORMACE JSOU PŘENÁŠENY III. PROCES ZAVÁDĚNÍ PZM A MA21 V MÍSTNÍCH PODMÍNKÁCH JE ŘÍZEN A VYHODNOCOVÁN IV. KOORDINÁTOR SE PROFESNĚ VZDĚLÁVÁ A AKTIVNĚ ZÍSKÁVÁ INFORMACE PZM A MA21 NEPŘÍMÉ KOMPETENCE V. PROSAZOVÁNÍ KVALITNÍ REALIZACE PZM A MA21 V RÁMCI ÚŘADU JE ÚSPĚŠNÉ, ZEJMÉNA V OBLASTECH: - STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KE KVALITĚ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI UPLATŇOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE - KOMUNIKACE ÚŘADU S VEŘEJNOSTÍ VČ. ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI DO ROZHODOVÁNÍ A ZOHLEDŇOVÁNÍ JEJÍCH NÁZORŮ VI. PZM A MA21 PŘINÁŠÍ PRAKTICKÝ EFEKT PRO MĚSTO I ÚŘAD V OBLASTECH - PŘENOS INSPIRACÍ A PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE - ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ - ZAVÁDĚNÍ METOD KVALITY VEŘEJNÉ SPRÁVY
Z diskuze vyplynula řada podnětných návrhů a změn, které jsou zapracovány v aktualizované verzi metodického návodu „Souhrn zodpovědností koordinátora PZM a MA21“, jenž je přílohou tohoto zápisu (příloha 1). Účastníci rovněž diskutovali o měřitelnosti navržených zodpovědností koordinátorů PZM a MA21. Shodli se, že je efektivnější měřit výstupy činností nežli aktivity samotné. Mezi možnými měřeními výstupů činností koordinátora vyjmenovali např. monitoring médií ve vazbě na zmínky o PZM a MA21 (souvislost s bodem II. výše); příprava materiálů do Rady k postupu PZM a MA21 (bod III.); obdržené certifikáty z akreditovaného vzdělávání (bod IV.); aktivní postup v Lize NSZM (bod V.) a ankety související s PZM a MA21 mezi veřejností (bod VI.). Stejně tak jako u dalších metod kvality veřejné správy (CAF, benchmarking aj.) by i realizace PZM a MA21 měla mít svůj pravidelný „roční plán zavádění“ – interní materiál pro koncepční plánování a vyhodnocování realizace PZM a MA21. Dalším tématem diskuzního bloku byla problematika vyhodnocování kampaní. Účastníci sdělili své zkušenosti a shodli se, že by uvítali metodický list ke komunitním kampaním NSZM (shrnutí informací o termínech, celostátních koordinátorech, příkladech dobré praxe, možnostech kofinancování atd.). Z následující diskuze, která se dotkla tématu Komise PZM a MA21 vyplynulo, že bude nutné se touto oblastí zabývat podrobněji. Vzhledem k tomu, že v každé municipalitě funguje Komise ZM a MA21 odlišným způsobem a v jiném složení. Kancelář NSZM zpracuje podkladový materiál a toto téma bude široce diskutováno na Podzimní škole NSZM v Pelhřimově v listopadu 2006.
Čtvrtek 13.7.2006 – práce ve skupinách: A. Trénink Logického rámce (Log Frame) - Nácvik přípravy malého projektu (Projekt podpory zdraví) V paralelním bloku se obě skupiny pod vedením lektora Ing. Vítka zabývaly problematikou zpracování Projektu podpory zdraví (PPZ) - typ projektu financovaného ze zdrojů MZ ČR, který členové NSZM v řadě případů využívají pro financování vybraných aktivit v rámci PZM (kampaně, akce, koordinace PZM a MA21 atp.) metodou Logického rámce (Log Frame). Účastníci navrhli témata pro nácvik tvorby PPZ, z nichž bylo po společné dohodě vybráno téma: Centrum pro zdraví v Mladé Boleslavi. Navržená témata: – – – – –
7
zdravé zuby multi-informační centrum zdraví úrazová prevence Bezpečná komunita Projekt ZM (kampaně, komunitní práce)
– – – –
Zdravá škola; škola podporující zdraví gramotnost občanského zdraví cyklostezkou proti civilizačním chorobám motivaci ke zdravému životu
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
L etn í š k o l a N S ZM 2 0 0 6 P o d ro b ná z p rá va o p rů bě h u a výs le d c íc h a kce Účastníkům byly připomenuty základní kroky a postupy, projektu/aktivity:
které
jsou podmínkou úspěšnosti
- ujasnit si, co chceme řešit, pak teprve hledat projektové zdroje - definovat, co je cílem projektu (např. zdravý a spokojený občan) - pro jakou cílovou skupinu je výstup zamýšlen (zdraví, handicapovaní, nemocní, matky atp.) - formulovat jak projekt souvisí se stávajícími aktivitami a prioritami municipality (optimální je, pokud je projekt opřen o strategický plán formulovaný odborníky a zároveň komunitní plán, který představuje poptávku veřejnosti). Zpracovaný Log Frame ke vzorovému PPZ je přílohou tohoto zápisu (příloha 3). Zároveň je k dispozici (příloha 4) vzorová Log-framová tabulka (doplněná o stručné návodné komentáře) pro další využití při zpracování aktivit/kampaní/projektů v rámci PZM a MA21.
B. Diskusní blok k PZM a MA21 Práce s DataPlánem NSZM V úvodní části čtvrtečního diskuzního bloku se účastníci zabývali problematikou Témat měsíce. Bylo zdůrazněno, že aktivity k tématu měsíce se nemusejí konat pouze v daném měsíci; měsíc, v němž je téma vyhlášeno, však slouží k soustředěné medializaci aktivit jednotlivých municipalit ze strany Kanceláře NSZM. V další části proběhla široká diskuze k tématu Fórum ZM, které představuje jednu z nejvýznamnějších akcí v rámci PZM a MA21 a vyžaduje tak velmi pečlivou přípravu. NSZM vypracovalo k této tématice pracovní list, který slouží jako metodický návod pro úspěšné zvládnutí Fóra ZM (blíže viz www.nszm.cz/_clen). Byla zdůrazněna důležitost aktualizace PZKŽ před jeho veřejným projednáním. Následně byli koordinátoři upozorněni, že za zápis na samotném projednání Plánu zdraví a kvality života (PZKŽ) je zodpovědný koordinátor. Hotový zápis následně posílá zodpovědnému pracovníkovi z Kanceláře NSZM ČR. P. Švec shrnul standardní průběh Fóra ZM. Pro dotazy k Fóru lze kdykoli kontaktovat pracovníky Kanceláře NSZM ČR. Hlavním tématem diskuzního bloku byl DataPlán NSZM – jeho využití v praxi, výhody oproti původním verzím Plánů zdraví ve formě dokumentu Word. P. švec podrobně představil jednotlivé funkce DataPlánu, možnosti jeho využití pro města a obce, ale i pro kraje. Účastníci se seznámili s jednotlivými položkami i s možností různých zobrazení (tabulkové, kapesní apod.) a byla jim představena jedna z forem editace plánů. NSZM v současné době pracuje na dalším zjednodušení této editace, které se nyní pilotně zkouší ve Zdravém městě Vsetín. Postupně budou do spolupráce na aktualizaci PZKŽ v DataPlánu zapojovány i další členské municipality. Rovněž bylo ukázáno, jak je možné porovnávat jednotlivé oblasti PZKŽ v různých municipalitách a v neposlední řadě se seznámili s možností vytváření projektových zásobníků pro příští programovací období 2007-2013. Program třetího dne ukončil Petr Švec společně s Dalimilem Vítkem slavnostním předáním certifikátů.
Pátek 14.7.2006 a individuální konzultace
shrnutí
Páteční program byl věnován diskusi o DataPlánu NSZM, přímých a nepřímých zodpovědnostech koordinátora PZM a MA21, spolupráci v rámci úřadu Zdravého města, obce, kraje a přípravě Fóra ZM. Paralelně probíhalo doškolení k tématu Jarní školy 2006, kterým bylo Medializace PZM a MA21 a Komunikační a prezentační dovednosti.
8
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
L etn í š k o l a N S ZM 2 0 0 6 P o d ro b ná z p rá va o p rů bě h u a výs le d c íc h a kce
VYHODNOCENÍ LETNÍ ŠKOLY NSZM 2006 Celkem shromážděno 17 evaluačních dotazníků. Hodnoty se pohybují na škále 1 (nejlepší) – 5 (nejhorší)
PŘÍŠTÍ KURZ V RÁMCI AKREDITOVANÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Další kurz v rámci akreditovaného vzdělávacího programu pro koordinátory PZM a MA21 proběhne v rámci Podzimní školy NSZM 2006: 1.-3.11.2006 v Pelhřimově. Hlavní nápní bude diskuse k tématu: Metody sociologického výzkumu, manažerské dovednosti; metody hodnocení stavu a vlivů.
Za poskytnuté zázemí a organizační podporu Letní školy NSZM děkuje NSZM ČR koordinátorce Zdravého města Litoměřice Ing. Daně Zázvorkové a panu místostarostovi a politikovi PZM a MA21 Mgr. Petru Hermannovi. Seznam příloh: -
Příloha 1: Souhrn zodpovědností koordinátora PZM a MA21
-
Příloha 2: Zpracovaný Log Frame ke kampani Evropský týden mobility
-
Příloha 3: Zpracovaný Log Frame k Projektu Centrum pro zdraví v Mladé Boleslavi
-
Příloha 4: Vzorová Log Framová tabulka
Další informace, fotodokumentaci a prezentace naleznete na http://www.nszm.cz/ls.
9
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR