Náklady v podniku • členění nákladů • analýza bodu zvratu
Výkony Výkon je výsledek práce lidi, při které dochází ke spotřebě nebo opotřebení výrobních činitelů (materiál, stroje, pracovníci) VSTUPY
x1 x2 x3 . . . xa
Zásobování (opatřování)
VÝSTUPY
Výrobní proces výkon
Y (stavební dílo)
Výroba
Odbyt (ekonomická realizace)
Členění nákladů podniku • • • · · ·
podle vztahu k výkonu - kalkulační podle vztahu k objemu produkce - kapacitní podle druhu nákladů -druhové podle místa vzniku a odpovědnosti podle hlediska času ....
Druhové členění nákladů Dle účtové osnovy třída 5 – Náklady • 50 – Spotřebované nákupy • 51 – Služby • 52 – Osobní náklady • 53 – Daně a poplatky • 54 – Jiné provozní náklady • 55 – Odpisy • 56 – Finanční náklady • 57 – Rezervy a opravné položky • 58 – Mimořádné náklady • 59 – Daně z příjmu
Kalkulační členění nákladů Dle příslušného oborového kalkulačního vzorce např. • • • • •
Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Výrobní režie Správní režie
Kapacitní členění nákladů Rozlišení nákladů dle jejich závislosti na objemu produkce: • Fixní náklady • Variabilní náklady
(FN) (VN)
Fixní náklady Náklady, které se nezávisí na rozsahu produkce a v krátkém období se většinou nemění. Patří k nim značná část režijních nákladů (mzdy vedoucích pracovníků, nájemné, nákladové úroky, pojištění a některé druhy odpisů dlouhodobého majetku)
Variabilní náklady Náklady, které jsou závislé na objemu produkce. Mezi variabilní náklady patří: • přímý materiál • přímé mzdy - úkolová mzda • příplatky za práci přes čas
Závislost na může být lineární nebo nelineární.
Nákladové funkce Využívají kapacitního členění nákladů pro stanovení závislosti mezi náklady a objemem produkce. • Dlouhodobé • Krátkodobé
Krátkodobé nákladové funkce Charakterizují průběh celkových nákladů za krátké časové období (měsíce) v závislosti na objemu produkce. • lineární průběh variabilních nákladů • nelineární průběh variabilních nákladů
Lineární průběh variabilních nákladů Pro vyjádření závislosti objemu produkce a celkových nákladů platí: CN = FN + VN CN = FN + PVN * q, Kde: CN – celkové náklady FN – fixní náklady VN – variabilní náklady PVN – průměrné variabilní náklady na jednotku produkce
Fixní náklady (FN) zůstávají do určitého rozsahu změn při zvyšující se produkci stálé. Variabilní náklady (VN) rostou s objemem produkce.
N náklady v Kč
CN
VN = PVN * q
FN
q objem produkce
Průměrné celkové náklady Pokud chceme vyjádřit průměrné celkové náklady za předpokladu lineárního průběhu variabilních nákladů. PCN = FN/q + PVN, kde PCN – průměrné celkové náklady
Průměrné celkové náklady se pak stejně jako průměrné fixní náklady hyperbolicky snižují, variabilní náklady zůstávají beze změny. N/q náklady na jednotku produkce v Kč
PCN PVN PFN q objem produkce
Nelineární průběh variabilních nákladů V reálu se variabilní náklady obvykle s rostoucím objemem produkce do určitého okamžiku snižuji (úspory z rozsahu) a poté zase zvyšují. Úkolem je pak najít tento optimální rozsah produkce, při kterém průměrné celkové náklady minimální.
Při rozdílném objemu produkce se mění poměr mezi průměrnými variabilními a fixními náklady, a tím se mění i průměrné celkové náklady. N/q náklady na jednotku produkce
bod minimálních nákladů
PCN
PVN
PFN
q objem produkce
Analýza bodu zvratu Analýza bodu zvratu nebo také Break-Even Point (BEP) • Nástroj krátkodobého rozhodování • Modeluje matematicky a graficky vztahy mezi náklady, výnosy, ziskem a objemem produkce
Analýza bodu zvratu Vyhází z kapacitního členění nákladů na fixní a variabilní a slouží především ke zjištění: – Kritického množství produkce – Minimální prodejní ceny – Maximálně přípustných nákladů
Analýza bodu zvratu • Primární rozhodnutí kolik má podnik vyrobit a prodat, aby se tržby a náklady rovnaly. • Kolik by měl podnik vyrobit a prodat, aby dosáhl plánovaného zisku (tzn. z tržeb musí být uhrazeny nejen náklady, ale také zisk).
BEP výpočet Při lineárním růstu nákladů a tržeb se vychází z těchto veličin • q ..........
množství výrobků/počet jednotek produkce
• p ..........
prodejní cena jednoho výrobku
• PVN ....
průměrné variabilní náklady na jednotku produkce
• FN .......
fixní náklady podniku za rok
BEP výpočet Platí, že při neměnné prodejní ceně p se celkové tržby T vyvíjejí podle vztahu: T = p*q a celkové náklady CN se vyvíjejí podle vztahu: CN = FN + PVN * q Dále platí, že zisk Z je rozdílem mezi tržbou T (výnosy) a celkovými náklady: Z = T - CN
BEP výpočet T > CN vzniká zisk (v opačném případě vzniká ztráta). Když T = CN, nevzniká ani zisk ani ztráta tj. bod zvratu množství výrobků q0, při kterém
k tomuto
dochází, nazýváme kritické množství výroby.
BEP výpočet kritického množství T
= CN
p . q0 = FN + PVN . q0 q0 = FN / ( p - PVN ) (p - PVN ) příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. tj. rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a průměrnými variabilními náklady/jednotkovými variabilními náklady V praxi jej aproximujeme tzv. hrubým rozpětím.
Bod zvratu při lineárním růstu nákladů a tržeb CT
N náklady v Kč
zisk
bod zvratu
CN
VN
CN = CT
FN ztráta
qk
kritický objem produkce (výkonu)
q objem produkce
Po dosažení bodu zvratu vzniká zisk, který při neměnné ceně a variabilních nákladech je tím vyšší, čím více výrobků vyrobíme a prodáme.
Body zvratu při měnící se ceně a nelineárních nákladech N náklady v Kč
CN
bod zvratu 2
ztráta
CN = CT bod zvratu 1
CT
zisk
CN = CT ztráta
Qk2
qk2
q objem produkce
při měnící se ceně a nelineárních nákladech neplatí, že čím více se vyrobí a prodá, tím je větší zisk
• Příklad 1 – Výpočet kritického množství při výrobě výrobků stejného druhu • Příklad 2 – Výpočet kritické tržby při výrobě výrobků různorodého druhu • Příklad 3 – Podnikatelský záměr zahájení výroby určitého výrobku
Příklad 1 - Výpočet kritického množství při výrobě výrobků stejného druhu Podnik plánuje vyrábět a prodávat určitý druh tvarovek. Předpokládejme, že: • průměrné variabilní náklady (PVN) na jednu tvarovku činí 50 Kč/kus • celkové fixní náklady za rok (FN) včetně odpisů a úroků činí 21 000 Kč/rok • prodejní cena tvarovky bude (p) 90 Kč/kus Příklad řeší následující otázky: • a) kolik tvarovek je třeba vyrobit a prodat pro dosažení bodu zvratu • b) kolik tvarovek je třeba vyrobit a prodat, aby se dosáhlo 20% zisku před zdaněním • c) grafické řešení
Tento příklad celý problém zjednodušuje. Otázku optimálního rozsahu podnikání nelze řešit bez souvislosti se zdaňováním. Podnikatele přirozeně zajímá efekt jeho podnikatelského úsilí, tj. čistý zisk po zdanění.
a) kritické množství, které je třeba prodat k dosažení bodu zvratu (zisk=0): CT = FN + PVN • q p. qk = FN + PVN • qk qk = FN / ( p - PVN ) qk = 21000 / (90 - 50 ) qk = 525
Graf ukazuje i předpoklad zisku nebo ztráty při jakémkoliv množství produkce. Při stejných nákladech, ale různých cenách bude různý i bod zvratu
.
90 000 Kč
80 000 Kč
variabilní náklady fixní náklady
70 000 Kč celkové náklady tržby
60 000 Kč
Bod zvratu
Kč
50 000 Kč
40 000 Kč
30 000 Kč
20 000 Kč
10 000 Kč
-
Kč 0
100
200
300
400
500 ks
600
700
800
b) množství, které je třeba prodat k dosažení 20% rentability z tržeb CT = FN + PVN • q + 0,20 • CT 90 • q = 21000 + 50 • q + 0,20 • 90 • q q = 21000 / ( 90 – 50 – 0,20 • 90) q = 910
Příklad 2 - Výpočet kritické tržby při výrobě výrobků různorodého druhu Podnik plánuje v daném roce ztrátu a v tomto roce předpokládá následující: tržby (CT) 500 000 Kč/rok náklady celkem (CN) 600 000 Kč/rok z toho variabilní náklady (VN) 350 000 Kč/rok fixní náklady (FN) 250 000 Kč/rok ztráta 100 000 Kč/rok Za předpokladu, že podíl variabilních nákladů z tržeb se nemění a) jak vysokou tržbou dosáhneme bod zvratu, jestliže se fixní náklady zvýší o 100 000 Kč? b) jak vysokou tržbou dosáhneme 50 000 Kč zisku při zvýšených fixních nákladech o 100 000 Kč?
a) výpočet kritické tržby CTk k dosažení bodu zvratu (zisk=0):
CTk = VN / CT • CTk + FN CTk = 350000 / 500000 • CTk + 250000 + 100000 CTk = 0,7 • CTk + 350000 CTk = 1 166667
b) výpočet tržby CTz na vytvoření zisku 50 000 Kč CTz CTz CTz CTz
= VN / CT • CTz + FN + zisk = 350000 / 500000 • CTz + 350000 + 50000 = 0,7 • CTz + 400000 = 1 333333
Část tržeb v korunách určená na pokrytí FN a na tvorbu zisku (zde 30% ) se vypočítá odečtením míry VN/CT od 100%. Může se vyjádřit v korunách jako rozdíl mezi celkovou tržbou a variabilními náklady při jakémkoliv objemu. Využití při stanovení ceny kalkulací s neúplnými náklady viz kap.8 Hospodaření podniku
Příklad 3 - Podnikatelský záměr zahájení výroby určitého výrobku Podnikatelský záměr vychází z následujících předpokladů: -
prodejní cena výrobku [p] plánovaný objem výroby [q] průměrné variabilní náklady [PVN] spotřeba materiálu ostatní náklady celkové průměrné variabilní náklady fixní náklady [FN]
2000 200
Kč/kus Ks/rok
520 680 1200 40000
Kč/kus Kč/kus Kč/kus Kč/rok
Výpočet s využitím analýzy bodu zvratu: Náklady - variabilní náklady - fixní náklady - náklady celkem
1200 • 200 = 240000 Kč 40000 Kč 240000 + 40000 = 280000 Kč 2000 • 200 = 400000 Kč
Tržby Zisk před zdaněním
400000 – 280000 = 120000 Kč
Rentabilita R = zisk / CN • 100 = 120000 / 280000 • 100 = 0,43 • 43% Kritické množství produkce, nebo-li kritická mez (bod zvratu) qk = FN / (p – PVN) = 40000 / (2000 – 1200) = 50 ks
Při lineárním růstu nákladů a tržeb vychází z těchto veličin a vzorců: • • • •
q množství výrobků p prodejní cena jednoho výrobku PVN průměrné variabilní náklady (variabilní náklady na jeden výrobek - jednotkové variabilní náklady) FN fixní náklady podniku za rok
Při neměnné prodejní ceně p se celkové tržby CT vyvíjejí podle vztahu: • CT = p • q Celkové náklady CN se vyvíjejí podle vztahu: • CN = FN + PVN • q Zisk Z je rozdílem mezi tržbou a náklady: • Z = CT - CN • • • • • •
Je zřejmé, že zisku je dosaženo, když CT > CN (v opačném případě vzniká ztráta). Je-li CT = CN, tj. bod zvratu (nulový, mrtvý) při jehož dosažení nevzniká ani zisk ani ztráta. Množství výrobků qk, při kterém k tomuto dochází, nazýváme kritické množství výroby qk. Výpočet kritického množství vychází z: CT = CN p. qk = FN + PVN • qk qk = FN / ( p - PVN ) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (p - PVN) je rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a průměrnými variabilními náklady.
