Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

10 2005

Sponzoři nemají zůstat utajeni Knihovnu čeká stěhování Rusava a soutěž Vesnice roku Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji Klub Atlantik Hvězdárna v centru dění Bezbariérová Olomouc Vrátí se sláva osoblažské krajky? Památky se zase zavřely Divadlo se zabydlelo v „kulturácích“ V Poličce od vážné hudby k rocku Galerie s nevšední atmosférou

Ročník XV

www.mistnikultura.cz

Místní kultura

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV, rok 2005, číslo 10. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Miluše Jelínková tel.: 234 092 866, fax: 228 133 409 e-mail: [email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994

Obsah

Sponzoři nemají zůstat utajeni .................. 3 Ministr kultury Vítězslav Jandák - První tisková konference ......................... 4 Granty Ministerstva kultury ........................ 4 Knihovnu čeká stěhování .......................... 5 Zlatý kolovrat 2005 .................................... 8 Rusava a soutěž Vesnice roku ................ 10 Česko–německý týden ve slezském Krnově ................................ 11 Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji .................................... 12 Klub Atlantik ............................................. 14 Ostravské Minikino .................................. 16 Hvězdárna v centru dění ......................... 17 Školní dvouhodinovka trochu jinak .......... 18 Bezbariérová Olomouc ............................ 20 Krajina a stavby ....................................... 21 Vrátí se sláva osoblažské krajky? ........... 22 Památky se zase zavřely ......................... 26 Štramberk je vstřícný k turistům .............. 27 Unikátní databáze českého amatérského divadla na internetu ........... 30 Divadlo se zabydlelo v „kulturácích“ ........ 32 V Poličce od vážné hudby k rocku .......... 33 Slet bubeníků 2005 začne ve Smržovce . 34 Galerie s nevšední atmosférou ............... 35 Mladí amatérští filmaři sázejí na profesionalitu ...................................... 36 Zájem o české filmy trvá .......................... 37 Česká gotika v USA................................. 39 Zajímavosti .............................................. 41 Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové .................................... 43

Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682

2

Na titulní straně: Exponát z Galerie Benedikta Rejta v Lounech, autorka Galja Bittová. Uzávěrka čísla 11/2005 – 17. 10. 2005 Uzávěrka čísla 12/2005 – 14. 11. 2005 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.

Místní Kultura

Úvodník Sponzoři nemají zůstat utajeni Fórum dárců, o.s. je organizace zastřešující donátory v České republice (nadace, nadační fondy, firemní dárce). Lobbuje v oblasti legislativní a daňové a svou činností se snaží kultivovat dárcovské prostředí i veřejné mínění. Samozřejmě k tomu potřebuje pochopení a partnerství médií. Ovšem z analýzy, kterou si sdružení nechalo vypracovat, vyplynulo, že se v médiích objevují velmi zřídka konkrétní informace o donátorech. A skutečně podivný je fakt, že se problematice sporadicky věnují média veřejnoprávní, dokonce méně než soukromá. Nejlépe dopadla média regionální. Z diskusí, které na toto téma již proběhly, vyplynulo, že novináři se zdráhají uvádět jména firem, aby nebyli nařčeni ze „skryté reklamy“. Také přepečlivě zvažují různé etické faktory a snaží se o spravedlnost v přístupu k jednotlivým firmám. V neposlední řadě mnohdy považují takové informace za nezajímavé. Začněme skrytou reklamou a zkusme si ji objasnit na příkladu: autorka nepříliš hlubokomyslných, ale zato velmi čtivých románů, dostávala od jisté automobilky zaplaceno za to, že hlavní hrdina jezdil v autě její výroby. Tak takhle nějak může fungovat skrytá reklama i v novinách a nefér jednání novináře, který se jen tak mimochodem zmíní o firmě či jejím výrobku, ještě stvrzuje odměna do soukromé kapsy. Ovšem transparentní zpráva o tom, že někdo podpořil dobrou věc, přece nemá s výše řečeným žádný společný rys. Druhý argument – etická brzda, přichází v úvahu zřejmě tehdy, jedná-li se například o chválu tabákového koncernu. Ale řekněte, když všichni víme, že se cigarety beztrestně vyrábějí, prodávají, kouří, proč by se lidé nemohli dozvědět, že firma alespoň zčásti kompenzuje své drogové podnikání dobročinnými kroky. Jeden z důvodů pro opatrnost při otiskování zpráv o dárcovství je údajně v tom, že si firmy v oblasti dárcovství mezi sebou konkurují. Tak toto tvrzení mi připadá jako z jiné planety nebo přinejmenším z druhé strany polokoule, ale tam na rozdíl od nás mají jasno v tom, zda si dárců vážit, a jak jim to dát najevo a čím se odvděčit. Takže na zá10 / 2005

věr zůstala otázka, zda je pro čtenáře zajímavá či nezajímavá informace o tom, která firma a na co přispívá. Nikdo nemůže chtít po redakcích, aby psaly o něčem, co pokládají za nezajímavé, ale fakt, že informace o dárcích nejvíce zveřejňují regionální média, svědčí o mnohém. Že totiž lidi zajímá chování firem v jejich blízkosti. Ty mohou místním lidem působit určité potíže, ať už je to zvýšená doprava, hluk, smog..., což někdy kompenzují podporou veřejně prospěšných projektů. A pak je samozřejmě nutné, aby se to občané dozvěděli. Na druhou stranu tyto firmy poskytují lidem v okolí práci a může jim záležet také na tom, aby byli spokojení i v soukromém životě. V takovém případě jde o příkladný postoj, rovněž hodný publikování. Pokud mají novináři argumenty, které jim brání psát o sponzorech, nechť je pečlivě zvažují, ale s nadhledem. Zveřejňování je totiž jedna z možností, jak sponzory společensky ocenit, a pokud se jedná o prospěšné aktivity, kdo jiný by měl být povolanější, než veřejnoprávní média. Ludmila Kučerová

Ministerstvo kultury

změnilo koncepci své mediální politiky Ministerstvo kultury zřídilo nový mediální úsek s cílem zajistit kultuře prostor v médiích a pozornost veřejnosti. Příkazem ministra kultury se od 19. 9. 2005 v sekretariátu ministra zřizuje úsek vnějších vztahů, analýz a komunikace. Současně se převádí Informační kancelář do sekretariátu ministra. V souvislosti se zřízením úseku vnějších vztahů, analýz a komunikace se v sekretariátu ministra zrušilo pracovní místo tiskové mluvčí. Vedoucím nového úseku je Mgr. Martin Bezouška, dlouholetý kreativní ředitel mezinárodních komunikačních agentur. Pracovníkem pověřeným stykem s médii je Robert Vašíček, který přišel z pozice vedoucího Tiskového oddělení na Ministerstvu práce a sociálních věcí. PhDr. Iva Žalská bude nadále pověřena vedením Informační kanceláře MK ČR. [luk]

3

Ministr kultury Vítězslav Jandák První tisková konference „Ministr nemusí vypadat nóbl, ale musí bojovat za svůj resort,“ řekl nový ministr kultury Vítězslav Jandák na své první tiskové konferenci, která se konala ve čtvrtek 8. 9. 2005 nedlouho poté, co vláda projednala rozpočet příštího roku. Ministr deklaroval, že se mu podařilo přesvědčit některé členy vlády a zvrátit trend stále klesajících výdajů pro resort kultury. Dokumentoval to navýšením o 326 mil. korun ve prospěch kultury oproti původnímu předpokladu a 2% navýšením platů v resortu v příštím roce. „Snad nám zima památky definitivně nedorazí,“ vyjádřil obavy i naději najednou a dodal, že vláda mu uložila „hledat klíč k bruselským, norským a dalším zdrojům peněz, které by směřovaly do oprav ‚národního kulturního pokladu‘, čímž jsou míněny státní instituce. Na základě čísel a kvalifikovaného odhadu dospěl ministr k vyčíslení potřebné částky – téměř 18 miliard korun, na období následných deseti let. „Než odejdu, mělo by se kopnout,“ uvedl ministr další téma a měl na mysli penzion pro umělce seniory, pro který je už vytipováno předpokládané místo vzniku v areálu pražského Veleslavína. Na jeho realizaci by se podle Jandáka podíleli sami senioři s odpovídajícími profesemi, projektanti, architekti a další. A měl by se stát místem propojení generací, otevřeným např. školám, kde by prostory umožňovaly hrát divadlo, koncertovat či pořádat výstavy. Na realizaci už V. Jandák spolupracuje s ministrem sociálních věcí Zdeňkem Škromachem. „Církev pro mne není otázkou víry, ale vnímám ji jako nositelku kultury,“ a dodal: „S církvemi se musí mluvit, vést celospolečenský dialog a nedá se kvaltovat.“ A nakonec ministr zmínil organizační záležitost týkající se úřadu Ministerstva kultury: podle něj je nutné přeorganizovat úřad tak, aby jeho struktura byla pružnější. [luk]

4

Ministerstvo kultury oznamuje Odbor umění a knihoven MK vyhlašuje grantové řízení pro rok 2006 pro právnické osoby (s výjimkou příspěvkových organizací MK) a fyzické osoby s živnostenským oprávněním pro projekty z oblasti profesionálního divadelního, hudebního, tanečního a pohybového umění, výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel a architektury. Formuláře žádosti o dotaci, rozpočtové formuláře a podmínky pro přihlašování projektů si vyzvedněte na adrese: HTTP://WWW.MKCR.CZ umění a knihovny-granty nebo Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven, Praha 1, Maltézské nám. l – Nostický palác MgA. N. Zichová – oblast divadla a tance tel. 257 085 213, [email protected], PhDr. A. Chorvátová – oblast hudby tel. 257 085 218, [email protected], Mgr. R. Musil – oblast výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel, architektury tel. 257 085 209, [email protected]. Uzávěrka pro podání přihlášek je 30. listopadu 2005. WWW INTERNET PRO VÁS Okamžik je pražské sdružení pro podporu nejen nevidomých sídlící na adrese Umělecká 5, 170 00 Praha 7. Sdružení bylo založeno v roce 2000, v listopadu 2004 se stal Okamžik akreditovaným dobrovolnickým centrem. Tvoří jej tým nevidomých i vidících lidí, kteří mají chuť něco vymýšlet a realizovat pro zrakově i jinak postižené i nepostižené. Na stránkách: WWW.OKAMZIK. CZ najdete mnoho prospěšných informací, akutálně např. oznámení o konání Literárního klubu v termínu 13. října 2005. Místní Kultura

Informatika

Knihovnu čeká stěhování

Knihovna města Ostravy (KMO), příspěvková organizace zřizovaná městem, sídlila provizorně v objektu na výstavišti Černá louka. V těchto dnech se stěhuje do opravené budovy u Sýkorova mostu, kterou bude sdílet spolu s Komorní scénou Aréna. Oprava sídla KMO za 204 milionů Kč, postaveného v meziválečném období, trvala 2 roky a hradilo ji město Ostrava. Součástí komplexní generální rekonstrukce byla kromě stavebně dispozičních úprav, statického zajištění, výměny technického zařízení budovy a ostatních stavebních úprav i realizace nového interiéru v divadle i knihovně. Náročná rekonstrukce byla umocněna skutečností, že objekt se nachází v centru města, tedy v měst- Foto archiv knihovny ské památkové zóně Moravská Ostrava. Z toho vyplynula nutnost zachovat mnohé historické stavebně-technické prvky na fasádě i uvnitř objektu. Počátky dnešní KMO spadají do roku 1921. Během let se zařízení několikrát stěhovalo, měnilo rozsah působnosti, zřizovatele i název. V roce 1969 došlo k přejmenování krajské knihovny na Knihovnu města Ostravy a pod tímto názvem funguje instituce dodnes. Počátkem 80. let minulého století byly veřejné knihovny v Ostravě sloučeny v centralizovaném systému. Regionální funkce Od roku 2002 je KMO pověřena výkonem regionálních funkcí (RF) na území města. Během této krátké doby se to projevilo zkvalitněním činnosti zejména u malých knihoven v okrajových částech Ostravy. Dvanáct poboček je rozděleno do 4 knihovnických obvodů. Základ RF tvoří cirkulační fondy, do nichž bylo vloni nakoupeno 1382 svazků za 199 tisíc Kč, pro letošní rok jde o 204 tisíc Kč. Zúčastněné knihovny mohou vybírat z řady souborů, každý z nich má cca 40 svazků. Opomenuty nejsou ani další složky RF 10 / 2005

definované zákonem. KMO obsluhuje prostřednictvím RF území o ploše 214 km² s téměř 315 tisíci obyvatel. Jednotlivé městské části přispívají na nákup knihovních fondů a na akce určené dětem. KMO se podařilo získat např. i granty z odboru sociálních věcí Magistrátu města Ostravy, jejichž výše se pohybuje od 20 do 100 tisíc Kč. Výhodou je i symbolické nebo nulové nájemné v jednotlivých pobočkách. Britské centrum Do knihovny se přistěhovalo v roce 2002. Tehdy se Britská rada rozhodla, že centra nebudou provozována samostatně, a nabídla je městům, ve kterých působila. Zpočátku toto oddělení navštěvovalo 300 čtenářů, nyní se počet zvýšil na 800. Od loňského roku se centrum stalo oficiálním administrátorem Cambridgeských jazykových zkoušek pro Moravskoslezský kraj. Doplňování knihovního fondu probíhá pravidelně z domácích i zahraničních zdrojů a je zatím plně hrazeno z prostředků Britské rady. Ve spolupráci s ní probíhá v Ostravě řada zajímavých seminářů a setkání.

5

Z široké nabídky knihovny V prosinci 2000 vyšlo první číslo Občasníku, měsíčního zpravodaje Knihovny města Ostravy. „Chtěli jsme informovat naše čtenáře o životě v knihovně a připravovaných aktivitách a dostat je do povědomí široké veřejnosti,“ říká ředitelka knihovny Mgr. Miroslava Sabelová a dodává: „Řada čtenářů znala jen pobočku, kterou navštěvovala. A to jsme chtěli změnit. Akcí máme tolik, že nyní zveřejňujeme v Občasníku pouze aktivity – koncerty, besedy, výstavy, soutěže, divadelní představení atd.“ Pravidelně vychází ještě tiskovina Párek, v níž jsou zveřejňovány recenze na zajímavé tituly z fondů. V půjčovně ústřední knihovny vede řadu let sci-fi klub knihovník Bohdan Volejníček. Organizuje setkání příznivců sci-fi literatury, spolupracuje na tomto poli s knihovnou v nedalekém Havířově. Za půjčení knihy zaplatí člen klubu 10 % její ceny a finanční částka pak slouží k nákupu dalších knih s touto tematikou. Letošní rok probíhá ve znamení H. Ch. Andersena a patronem celé akce se stal dánský velvyslanec pan Jorgen Bojer. Eva Veselá KNIHOVNY ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Městská knihovna T. G. Masaryka v České Lípě půjčuje zrakově postiženým spoluobčanům zvukové knihy. Má k dispozici 680 titulů audiokazet s mluveným slovem z různých žánrových oblastí. (Českolipský deník, 02.07.2005) ROSTOKLATY (380 obyv., okres Kolín), POLEPY (570 obyv., okres Kolín): V Rostoklatech byla před několika lety zrušena místní knihovna, a tak přichází obec o možnost veřejné stanice pro připojení na internet. V Polepech provoz knihovny dotuje obec a připojení na internet spolu s připojením PC se chystá na příští rok. (Kolínský deník, 20.08.2005) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): Nově budovaná krajská knihovna v Karlových Varech přišla na 90 mil. Kč, z toho stát přispěl 7,2 mil. Kč, EU 72 mil. Kč a zbytek 10,8 mil. Kč hradil kraj. K dispozici bude zatím 350 tis. knižních svazků. Kraj chce po jejím otevření zrušit 4 z 9 karlovarských knihoven. Radnice však chce otevřít centrální městskou knihovnu a pobočky zachovat. (Karlovarské noviny, 18.07.2005)

6

KNIHOVNY ČESKÝ TĚŠÍN (27 tis. obyv., okres Karviná): Při Městské knihovně v Českém Těšíně začal v lednu t.r. fungovat Musica klub. V prostorách knihovny, resp. v jejím oddělení hudby a umění, se pravidelně scházejí lidé, které spojuje zájem o hudbu, ať už jde o poslech, získávání nových informací či sdělování zážitků a názorů. (Zpravodaj města Český Těšín, č.1, 2005) BŘEZOVÁ (240 obyv., okres Beroun): V Březové internet nebude, i když podle zákona by ho měly mít do příštího roku všechny knihovny. Místní knihovna je v provozu jen 1 hodinu týdně a internet by nebyl dostatečně využíván. (Berounský deník, 25.08.2005) CHRUDIM (24 tis. obyv.): Projekt Městské knihovny Chrudim „Chrudimsko digitálně“ má za cíl přispět ke zpřístupnění pramenů a literatury o regionu. Většina digitalizované základní vlastivědné literatury vznikla do 2. světové války. Knihovna začala s digitalizací těchto knih proto, že v poslední době zájem o ně značně vzrůstá. Projekt je rozdělen do 3 fází: 1) digitalizace regionální literatury, 2) digitalizace místních novin, 3) zpracování významných archivních materiálů. Knihovna zatím zcela splnila první krok. Dokumenty jsou rozčleněny do 13 celků, vytvořených na základě zeměpisného nebo tematického hlediska. Projekt existuje jak v online verzi, tak na CD-ROM. Knihovna získala finanční podporu z grantu ministerstva kultury, část prostředků do projektu vložila sama. (Čtenář, č.7-8, 2005) PRAHA 14: Pražská Městská knihovna má od 20. 6. již 22 plně automatizovaných poboček. Digitální databáze a připojení na internet se dočkala knihovna na Černém Mostě v Praze 14. Pro její pracovníky i čtenáře tato změna přinese zrychlení a zpřehlednění výpůjčního systému. Náklady na úpravy činily 200 tis. Kč. Podle ředitele Městské knihovny T. Řeháka by si Černý Most, jehož specifikem je velké množství dětských čtenářů, zasloužil knihovnu zcela novou a alespoň tak velkou, jakou mají čtenáři např. na sídlištích Bohnice či Jižní Město. (Metro, 21.06.2005) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): V červnu byl ve Studijním oddělení a Balneologické knihovně, které jsou součástí Krajské knihovny v Karlových Varech, instalován nový knihovní systém Aleph 500. Tato novinka výrazně usnadní komunikaci mezi čtenáři a knihovníky, protože systém je užíván Národní knihovnou ČR a velkými světovými knihovnami. (Karlovarské noviny, 06.06.2005)

Místní Kultura

Informatika IS orientované na hudbu

Hudební informační středisko je obecně prospěšnou společností financovanou převážně z grantů Nadace Český hudební fond, MK ad. Shromažďuje dokumentaci o českých soudobých skladatelích, hudebnících a událostech, vede archiv not a nahrávek, zprostředkovává kontakty a poskytuje informace o českém hudebním životě. Pořádá také setkání, konference, koncerty, vydává publikace a CD. Jeho novým počinem je vydání Antologie české hudby. Přináší více než šest hodin reprezentativních nahrávek nejvýznamnějších děl české hudební historie od nejstarších dob až po tvorbu současných skladatelů vážné hudby. Jedno z pěti CD navíc mapuje český folklor v jeho autentické podobě. Součástí antologie je i 136stránková dvojjazyčná brožura s populárně-vědeckým výkladem o dějinách české hudby, který napsali přední odborníci na jednotlivá období. Text publikace obsahuje odkazy na jednotlivé zvukové ukázky a doprovází jej bohatá obrazová dokumentace. Soubor stojí 690 Kč a lze jej zakoupit či objednat v Hudebním informačním středisku. Sídlí v Praze 1, Besední ulici 3. Více na: WWW.MUSICA.CZ [ika] INFORMAČNÍ STŘEDISKA VIMPERK (8 tis. obyv., okres Prachatice): Turistické informační středisko ve Vimperku se přesunulo do moderních prostor na náměstí Svobody. Návštěvníci tam mohou pracovat s internetem na třech nových počítačích a mají k dispozici i další služby. Pro zájemce mohou dvě pracovnice střediska sestavit plán krátké dovolené na Vimpersku a Šumavě. Dále tam lze získat materiály o regionu a partnerském městě Freyung v češtině, němčině a angličtině a širokou nabídku pohlednic, brožur, map, průvodců, knih a autoatlasů. (Listy Prachaticka, 03.06.2005)

MÉDIA KDYNĚ (4,8 tis. obyv., okres Domažlice): Nový zpravodaj Kdyňsko přináší informace o událostech v tomto regionu. Současné Sdružení obcí Kdyňska je méně rozsáhlý útvar než někdejší velký soudní okres, který čítal 41 obcí s téměř 18,5 tis. obyvatel. Zahrnuje 18 obcí s více než 11,5 tis. občanů. Mikroregion nevznikl účelovým způsobem. Má potenciál stát se skutečnou výletní oblastí. Smyslem nového občasníku Kdyňsko je právě objevovat zajímavosti tohoto regionu a inspirovat čtenáře. (Kdyňsko, č.1, 2005)

10 / 2005

Encyklopedie Českých Budějovic Ještě před letošními Vánocemi by mělo být na trhu druhé, doplněné a rozšířené vydání Encyklopedie Českých Budějovic. Autorský kolektiv v současnosti zpracovává její aktualizaci. Celobarevnou publikaci vydá město v nákladu pěti tisíc kusů, stejně jako v roce 1998 první verzi. Autoři revidují a aktualizují heslář původního vydání a přidávají nové výrazy, zohledňující historický vývoj. Zároveň aktualizují fotografickou dokumentaci. Univerzální encyklopedický slovník v původním vydání obsahoval více než 1 tis. hesel, 1,2 tis. obrazových materiálů a 592 stran o všem zajímavém z minulosti i současnosti jihočeské metropole. Přibližoval dějiny města od pravěku až do konce 90. let dvacátého století. Zároveň zahrnoval praktický informační systém s rychlým vyhledáváním souvislostí za pomoci klíčových slov, rejstříků a odkazů na vybrané prameny a literaturu. Prvních pět tisíc výtisků se dostalo na trh koncem roku 1998 a už začátkem února následujícího roku byly prodány čtyři a půl tisíce kusů, tedy vše, co bylo určeno k distribuci. Ze zbývajících pěti set kusů, určených pro potřeby města, jich zbyla necelá desítka. Náklady druhého doplněného vydání encyklopedie dosáhnou téměř dvou milionů korun, z nichž jeden a tři čtvrtě uhradí město. O zbytek se podělí partneři. Každý výtisk 624 stránkové publikace doplní velkoformátová mapová příloha. Encyklopedie by měla nejen potěšit obyvatele města, ale je to také hold Českým Budějovicím, které letos oslavují 740 let od svého založení. Tisková zpráva/luk PUBLIKACE KRÁSNÁ LÍPA (3,4 tis. obyv., okres Děčín): Kniha Putování po duchovním panství Krásnolipska, přibližuje historii několika desítek sakrálních staveb v okolí Krásné Lípy. Text doplňují dobové fotografie. (Děčínský deník, 09.08.2005)

7

PUBLIKACE ROŽNOV POD RADHOŠTĚM (18 tis. obyv., okres Vsetín): V edici Rožnovské malé tisky vyšly na přelomu července a srpna 2 publikace. V první z nich nazvané Rožnovský malovaný porcelán autorka Denisa Hrůzková seznamuje s existencí tamních malíren, s podstatou zapomenutého řemesla, stejně tak s osudy dílen a jejich majitelů. Kniha vznikla na základě studia archivních a rukopisných materiálů, autorka čerpala i z rozhovorů s pamětníky a malíři. Dalším novým titulem je publikace Rožnov lázeňský, kterou zpracovala Lucie Hambálková s kolektivem. Kniha byla vydána k letošnímu 125. výročí udělení městských práv Rožnovu pod Radhoštěm. (Moravskoslezský deník, 01.08.2005) ZÁKOLANY (490 obyv., okres Kladno): Kladenské Sládečkovo vlastivědné muzeum vydalo knihu S. Krajníka a kolektivu dalších autorů, která nese název „Budeč 1100 let“. Publikace shrnuje poznatky o historii hradiště a rotundy sv. Petra a Pavla na Budči u Zákolan, které byly získány ve 20. století. Jejich zdrojem byly především rozsáhlé archeologické výzkumy, prováděné v letech 1972 – 1990. (Knižní novinky, č.15-16, 2005) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Vydavatelství Repronis vydalo publikaci nazvanou Ostrava historická aneb Jak žili naši předkové. Autor A. Barcuch v ní přináší stručnou historii Ostravy od pravěku až po 50. léta 20. století. (Knižní novinky, č.15-16, 2005) TŘEBOŇ (9 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Koncem června představil autor Miroslav Hule svou novou knihu nazvanou Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska. K zajímavostem o 70 největších rybnících regionu přidal přehled památek v jejich blízkosti, uvádí i pomístní názvy a legendy. Čtenář se v publikaci dozví také informace o stylových hospůdkách Třeboňska. Kniha se 170 stranami a barevnými fotografiemi je opatřena 21 vloženými barevnými mapami. (Veselsko, č.7, 2005)

8

„Zlatý kolovrat 2005“

Rada Královéhradeckého kraje udělovala již počtvrté cenu „Zlatý kolovrat“ za mimořádný přínos v oblasti lidové kultury Dne 2. září 2005 předal hejtman Královéhradeckého kraje Ing. Pavel Bradík ceny tři: v oboru paličkovaná krajka paní Janě Štefkové z Vamberka, za dlouholetou významnou práci v rozvoji lidového umění a řemesel paní Ivě Gachové z Hradce Králové a v oboru výrobky z kukuřičného šustí paní Kristíně Henclové z Hradce Králové. Předávání cen, jenž se uskutečnilo u příležitosti zahájení výstavy „Zlaté české ruce“ v Hradci Králové, se také zúčastnil náměstek primátora statutárního města Hradec Králové Ing. Martin Soukup, starosta města Vamberka Ing. Jiří Mazúch, zástupkyně Klubu lidové tvorby Hradec Králové a další hosté. Jana Štefková, Vamberk Obor paličkovaná krajka U její práce lze obdivovat především originální paličkované šperky, náramky a náušnice. Moderní krajka, charakterizovaná novým pojetím, nápaditostí, vzhledem, vzory i originálními materiály, patří mezi špičkové práce v tomto oboru na světě. Umělkyně se představila na mnoha významných výstavách např. v Praze, Hradci Králové, Strážnici, Fagagně (Itálie), Rodenu (Holandsko), Raumě (Finsko), ale především účast na Světové výstavě v Hannoveru byla její dosavadní nejprestižnější prezentací. V posledních letech získala několik významných ocenění: v roce 2003 – Cenu Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a 1. cenu v desingnerské soutěži Českého národního podniku. Vloni ji světový kongres OIDFA, pořádaný v Praze, udělil cenu Grand Prix. Iva Gachová, Hradec Králové Za dlouholetou významnou práci v rozvoji lidového umění a řemesel Patří k dlouholetým členkám Klubu lidové tvorby v Hradci Králové a je vedoucí lektorské skupiny v tomto sdružení. Ovládá zvláště textilní techniky jako např. tkaní, mistrovsky zvládá všechny druhy batiky a malování na hedvábí. Je pro ni samozřejmostí učit a radit i při dalších technikách lidové tvorby. Ráda se věnuje dětem a dalším zájemcům při výrobě zvykoslovných předmětů a jiných technik. Ak-

Místní Kultura

Místa tivně se zúčastňuje přípravy výstav a všech akcí, kde Klub prezentuje jednotlivé oblasti tvorby. Kristína Henclová, Hradec Králové Obor výrobky z kukuřičného šustí Narodila se u Nových Zámků na Slovensku, ale od svých 18 let žije v Hradci Králové. Ve své rodině se již od dětství seznamovala s ručními pracemi, když doma příležitostně pomáhala zhotovovat výrobky především ze slámy a kukuřičného šustí. Po odchodu do důchodu se začíná plně věnovat lidové tvorbě, a to zdobení velikonočních kraslic (nyní je již také členkou asociace výrobců kraslic), zhotovování ozdob ze slámy a předmětů z kukuřičného šustí, ale i figurek (betlémy a jiné). V současné době je lektorkou těchto oborů. Své práce z kukuřičného šustí prezentovala v řadě míst Královéhradeckého kraje, ale i mimo region, např. ve skanzenu Veselý kopec u Hlinska, v Kouřimi a v zahraničí, např. v Německu. Josef Záruba, Hradec Králové

Vše o partnerech

Olomoucký kraj vydal v srpnu nákladem tisíc kusů novou publikaci, která seznamuje s jeho nejdůležitějšími zahraničními partnery. Nese název „Partnerské regiony Olomouckého kraje“ a představuje sedm zahraničních oblastí, s nimiž kraj spolupracuje. Čtenáři se z ní dozvědí podrobnosti o oblastech Vejle (Dánsko), Reggio Emilia (Itálie), Opole (Polsko), Baranya (Maďarsko), Würzburg (Německo), Vojvodina (Srbsko a Černá Hora) a Kostroma (Rusko). Zdarma je k dispozici v recepci sídla Olomouckého kraje v Jeremenkově ulici. [ika]

Cestovní ruch podpoří web

Královéhradecký kraj zprovoznil novou verzi informačního systému pro cestovní ruch na adrese WWW.TOURATLAS.CZ. Je budován na principu geografického informačního systému a umožňuje zájemcům vyhledávat potřebné informace přímo v mapě. [ika] 10 / 2005

Cestovní ruch v Orlických horách Sněm Dobrovolného svazku Region Orlické hory zasedal 19. září v Olešnici (okr. Rychnov nad Kněžnou) v zrekonstruovaných prostorách historického loveckého zámečku. Jednání řídila jeho předsedkyně a současně senátorka Václava Domšová. Sněm kromě jiného schválil financování projektu „Vítejte v Orlických horách“, který je zaměřen na propagaci cestovního ruchu v této lokalitě prostřednictvím internetu, tištěných materiálů a rozhlasu. Díky Regionální rozvojové agentuře EG se na projekt podařilo získat prostřednictvím programu SROP dotaci ve výši 2,294 mil. Kč. Jednalo se i o přípravě dalších projektů, jako je např. zimní údržba běžeckých tras a jejich propagace či vydání turistických sezonních novin na letní období. Sněm dále podpořil myšlenku realizace vize „Dráhy do Orlických hor“. Josef Krám REGIONY MIMOŇ (7 tis. obyv., okres Česká Lípa), ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Město Mimoň získalo 1,4 mil. Kč na informační a komunikační centrum pro mikroregion Podralsko. Vzdělávací, poradenské a relaxační centrum pro zdravotně postižené občany při Obchodní akademie v České Lípě dostalo 6,5 mil. Kč. Peníze budou investovány do indukční smyčky pro nedoslýchavé, plošiny pro imobilní občany, výtahu a multimediální posluchárny. (Českolipský deník, 11.08.2005)

KRAJE KRAJ VYSOČINA: V 25 základních uměleckých školách na Vysočině se letos bude vzdělávat podobně jako vloni téměř 11 tis. dětí. I když v důsledku nižší porodnosti v posledních letech zájem o studium na ZUŠ zvolna klesá, přesto se na každé místo hlásí několikanásobně více zájemců. V největší ZUŠ v kraji, v Třebíči, studuje přes 1300 žáků. O více než tisíc míst v jihlavských ZUŠ má pravidelně zájem až třikrát více adeptů. Z celkového počtu 25 ZUŠ na území Kraje Vysočina jich 8 zřizuje kraj, 16 je obecních a jedna škola soukromá. Dlouhodobý záměr vzdělávání v kraji předpokládá postupný převod zřizovatelských kompetencí z kraje na obce. (Učitelské noviny, č.31, 2005)

9

Rusava a soutěž Vesnice roku

Valašskou obec Rusava (okres Kroměříž) najdeme v pohádkové krajině v srdci Hostýnských vrchů. Své jméno dostala po bystřině vyvěrající 600 m nad mořem. Podle dochované listiny byla založena 23. dubna 1657 a během dalších let se přes těžké životní podmínky počet jejích obyvatel stále zvyšoval. Nyní jich tady žije kolem 600. Oblíbena je i mezi rekreanty; v katastru obce se nachází na 600 chat a 10 větších zařízení s celoročním provozem. Zdejší krajina, jejíž ovzduší bývá přirovnáváno k Vysokým Tatrám, láká k pobytu.

Rusava je typickou vesnicí zdejšího regionu. Údolí stejnojmenné bystřiny bylo osídleno již v druhé polovině 14. století, počátky valašské kolonizace jsou doloženy o dvě století později. K největšímu rozmachu osídlování došlo během třicetileté války, kdy zde Valaši hledali ochranu před císařskými vojsky. Byli protihabsbursky naladěni a při vpádu Švédů na Moravu se přidali na jejich stranu. Pak následovala odveta a ta skončila naprostou porážkou vzbouřenců. Vůdce trestné výpravy Jan z Rottalu předsedal hrdelnímu soudu nad povstavšími Valachy. Předpokládá se, že některým z nich dal milost a možnost osídlit nová místa. Tímto způsobem vznikla i obec Rusava.

Aby minulost nebyla zapomenuta V říjnu 1994 bylo v 1. patře obecního úřadu otevřeno muzeum. Během roku jej navštíví kolem 700 zájemců, plné vstupné činí 10 a zlevněné 5 Kč. Expozice představuje sbírkové předměty,

Úspěchy v různých soutěžích „Soutěže o titul ‚Vesnice roku‘ se obec zúčastňovala od poloviny devadesátých let. V roce 2000 získala modrou stuhu za společenský život. Toto vítězství přineslo zisk 400 tisíc Kč, obec přidala stejnou částku a vybudovala hřiště s umělým povrchem pro mládež. O dva roky později se Rusava stala vítězem regionálního kola ve Zlínském kraji a obsadila 3. místo v celostátní soutěži. Dostala 800 tisíc Kč a opět stejnou sumou přispěla obec. Částka byla použita na rekonstrukci koupaliště, na něž se podařilo obdržet i státní dotaci 15 milionů Kč,“ říká starosta Bohumil Škarpich. V Solární lize ČR 2004 (využívání sluneční energie) získala obec v silné konkurenci velkých měst tři první místa v kategorii hlavní, tedy obcí a sídel s termickými systémy. Uspěla se zrekonstruovaným systémem 360 kolektorů k ohřevu vody na koupališti (540 m²).

10

které jsou majetkem obce či získané zápůjčkou od různých vlastníků. Vidět můžeme exponáty vztahující se k počátkům Rusavy, součásti krojů, bytové zařízení a doplňky, nářadí používané v zemědělství, k dřevovýrobě a zpracování vlny, nechybí ani ruční cimbál či harmonium. V tiskových dokumentech najdeme domovské listy, upomínací žaloby, časopisy, evangelické modlitební knížky a další. A protože se sbírky stále rozrůstají, uvažuje obec o úpravě objektu bývalé školy pro muzejní účely. K výstavním účelům slouží také místní obřadní síň. S půvabem Místní Kultura

Místa

Česko-německý týden ve slezském Krnově

V Krnově v českém Slezsku proběhl v září další ročník tradičního Česko-německého týdne. Rodáci z tehdejšího okresu Krnov, vysídlení v letech 1945 – 1946 do Německa a Rakouska, přijeli i se svými rodinami. Organizátoři Týdne (Slezský německý svaz v Krnově a Město Krnov) připravili bohatý program, např. Večer se slezskými zvyky, návštěvu pomníku osvoboditele sedláků Hanse Kudlicha v Úvalně či výlety na Javornicko a na Osoblažsko. Přednáška v synagoze V pondělí 12. září se sudetští Němci zúčastnili přednášky Hildegondy M. Rijksenové v budově židovské synagogy v Krnově. Tématem bylo „Soužití Čechů, Němců a židů v českých zemích“. Rijksenová, nizozemská evangelická duchovní, působící v Olomouci, odsoudila názory těch, kteří o minulosti diskutovat nechtějí. Řekla např.: „Chtít zapomenout, prodlouží exil, jen pamatovat, vede k osvobození. Chceme-li dosáhnout porozumění, měli bychom vedle nutné diskuse o faktech především být ochotni naslouchat příběhům bolesti druhých.“ zdejší krajiny seznamují díla J. Kobzáně, M. Makovské, Fr. Ondruše, H. Schweigera, E. Lukáše a dalších. Malíř a ilustrátor Adolf Kašpar si tady dokonce postavil roubenou chalupu. K rozvoji vzdělanosti přispělo působení slovenského evangelického kazatele D. Svobody. V Rusavě, která obdržela v roce 1994 znak a prapor, sídlí i imigrační úřad Valašského království. Občané sobě Tradici má zdejší Valašský krúžek písní a tanců Rusavjan, který vznikl v roce 1976 a navázal na činnost folklorního souboru působícího zde do 2. poloviny 50. let. Jeho stěžejní pásmo nese název Rusava v práci, zpěvu a tanci. Soubor má kolem třiceti členů ve věku 15 až 40 let, stejný počet malých zájemců o folklor navštěvuje dětskou přípravku. Aktivní jsou zdejší hasiči, myslivci a řada sportovních oddílů. Eva Veselá 10 / 2005

Němečtí rodáci přispěli Helmut Irblich, který vzpomínal na svého židovského spolužáka Hanse Bellaka, syna majitele druhé největší textilky v Krnově, se rozhodl zakoupit místo v lavicích krnovské synagogy v rámci projektu „70 míst – 70 osudů“ (webové stránky: HTTP :// WWW . MUJWEB . CZ / WWW / SYNAGO GA/SOUSEDE.HTM).

Lavice z roku 1897 zachráněné ze zničené olomoucké synagogy budou instalovány v sále synagogy v Krnově, a do každého ze 49 míst se umístí cedulka se jménem jedné z asi tří stovek obětí holocaustu z Krnovska a Bruntálska. Sudetští Němci si koupili celkem čtyři místa. Jedním z dárců je i Kurt Schmidt, předseda krnovského krajanského sdružení v Německu a bývalý středoškolský učitel žijící ve Wilhelmshavenu u Severního moře, iniciátor a hlavní organizátor Česko-německých týdnů, jenž perfektně mluví česky. Dámy přijely v krnovských krojích Dvě rodačky se některých akcí zúčastňovaly v krojích. Jedná se o čilé babičky Irmtraud Klein a Margarethe Kaller (viz foto). Obě byly v mládí vysídleny do východního Německa, odkud se jejich rodinám později podařilo utéct. Paní Kleinová dnes žije v bavorském Beutelsbachu, kde se věnuje šití hornoslezských lidových krojů a uchovávání dalších sudetoněmeckých tradic. Obě babičky překypují energií a dobrou náladou. Moc jim chutná česká kuchyně, která je s tou sudetoněmeckou téměř identická. Redakčně kráceno Pavel Kuča, student historie a francouzštiny na FF MU v Brně a člen o.s. Krnovská synagoga

11

Krajinu osvěží rozhledna

Ve Vrbici nedaleko Kostelce nad Orlicí, Vesnici roku 2004 v Královéhradeckém kraji, a třetí ve stejné soutěži v České republice, staví obec veřejně přístupnou rozhlednu na dřevěných sloupech za 1,2 mil. korun. Na výstavbu 29,5 metru vysoké dřevěné rozhledny s ocelovým točitým schodištěm a vyhlídkovými plošinami v 11 a 25 metrech bylo natěženo dřevo z obecního lesa. O jejím vybudování rozhodlo zastupitelstvo Vrbice na podzim roku 2004. Do přípravných prací se zapojila Regionální rozvojová agentura při Euroregionu Glacensis. Práce se rozběhly 18. srpna, slavnostní otevření plánuje obec na jaro příštího roku. Rozhledna bude mít i přípojku vody a elektrického proudu, což umožní vytvořit dobré zázemí. Podle starosty obce Pavla Bílka se na stavbu využijí i peníze, které obec získala za úspěšnou prezentaci v soutěži Vesnice roku. Josef Krám MÍSTA KADOV (150 obyv., okres Znojmo): Kadov si 20. 8. připomněl 770. výročí první písemné zmínky o obci. Oslavy byly spojeny se setkáním rodáků a křtem obecního praporu a znaku. (Rovnost - Deník Znojemska, 22.08.2005) ČESKÉ VELENICE (3,6 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Historie města České Velenice zpracovaná v rámci projektu „Hledáním společné minulosti k nalezení společné budoucnosti“ – tato zajímavá výstava je až do prosince otevřena v galerii tamního Kulturního domu Beseda. (Táborské listy, 09.06.2005) ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Z výtěžku z hracích automatů získalo město Česká Lípa 2 mil. Kč, ze kterých 150 tis. Kč bude rozděleno ve 2. kole grantů v kulturní oblasti. (Českolipský deník, 29.07.2005)

12

Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji Plzeňský kraj ležící na jihozápadě naší republiky má rozlohu 7561 km². V 501 obcích žije 549 978 obyvatel, z toho v sídlech do 2 tisíc lidí jich bydlí přes 30 %. Přirozeným centrem regionu je město Plzeň. Zdejší muzea s okresní působností se do počátku 90. let po metodické stránce starala o obecní kronikáře. Některá v této práci pokračují dál, jiná ji ukončila. Muzeum a galerie v Mariánské Týnici K praktickému přerušení spolupráce muzea s kronikáři vlastně nedošlo, ale oficiálně byly realizovány změny. Muzeum přestalo být zaměstnavatelem kronikářů, tato povinnost přešla na jednotlivé obce. V polovině devadesátých let byla metodická pomoc převedena na příslušný okresní archiv s odůvodněním, že spojení kronikářů s archivem je těsnější než s muzeem. Kroniky jsou ukládány do archivů a tady hledají jejich tvůrci potřebné podklady. Tento stav se ale změnil vzájemnou dohodou a metodická pomoc patří dnes neoficiálně do kompetence muzea. Semináře se konají jednou ročně, vždy se zaměřením na určité téma. Na jejich pořádání se podílí muzeum i archiv a jsou pojaty nejen jako setkání kronikářů, ale i všech příznivců regionální historie. Zatím poslední akce za účasti 35 zájemců proběhla v listopadu minulého roku a na žádost kronikářů se probíralo téma Jak psát kroniku. Hlavní referát přednesl dlouholetý kronikář Kyšic Josef Barčuk, který přinesl k nahlédnutí kroniku obce. O nových přístupech a legislativě hovořil začínající kronikář Petr Hubka. Spolupráce muzea s kronikáři probíhá zejména na úseku památkové péče a historického poznávání. Konkrétně se projevila při zpracovávání historie pošt severního Plzeňska, jejímž výstupem byla výstava a brožura, vydaná z textů poskytnutých kronikáři obcí. Nyní pokračuje spolupráce při přípravě publikace Severní Plzeňsko na historických pohlednicích. „Ke kronikářům se obracíme i v případech jiných nejasností – historik muzea Místní Kultura

Místa nemůže obsáhnout detaily historie jednotlivých obcí a tady je spolupráce s kronikáři a dobrovolníky nezastupitelná a v našem případě téměř bezproblémová,“ říká vedoucí historického oddělení muzea Mgr. Jiří Fák. V okrese Plzeň-jih je 103 obcí, a podle průzkumu z roku 2003 je kronika vedena v 85 z nich. Pokud obec uloží tyto zápisy s přílohami do archivu, získá oplátkou xerokopii. Muzeum umožňuje kronikářům využívat odbornou knihovnu a v rámci zákona jsou jim také přístupné sbírkové a dokumentační fondy. Tady mohou získat kromě metodické pomoci i rešerše z literatury nebo sbírek, případně i zpracování dílčí problematiky k historii obce. Muzeum dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech Do roku 1990 muzeum zajišťovalo metodickou pomoc a také proplácení ročních kronikářských zápisů. Tehdy se uskutečnila v muzejních prostorách výstava o kronikách, která seznámila veřejnost s prací kronikářů v obcích a s oceněnými kronikáři v rámci celostátní soutěže. Poté byli kronikáři podle rozhodnutí Okresního úřadu v Rokycanech převedeni pod Státní okresní archiv tamtéž. Jednou ročně zde probíhaly semináře, které vedl tehdejší ředitel archivu a zpočátku na ně zval pracovníky muzea. Později se semináře staly jen záležitostí archivu. Ten vydával i potřebné metodické materiály a kronikáři se aktivně zapojili do dvou projektů – „Dokumentace obcí k roku 2000“ a „Vývoj obcí v letech 1900 – 2000“ (viz MíKu č. 1-2/2001). S nástupem nové ředitelky archivu však tato činnost ustala. Muzeum naopak i nadále s kronikáři spolupracuje – jednalo se např. o individuální pomoc při sbírání údajů v obcích k různým výzkumným úkolům či poskytování materiálů z muzejního fotoarchivu při zpracování některých témat, zpravidla k výročí obcí atd. Kronikáři poskytli muzeu informace o dochovaných venkovských interiérech, jsou častými návštěvníky na odborných odděleních i v muzejní knihovně, kde je jim k dispozici fond regionální literatury. Eva Veselá 10 / 2005

KRONIKY BEROUN (18 tis. obyv.): V Berouně letos slaví 80 let místní kroniky. V r. 1925 založil první městskou pamětní knihu matrikář J. Poch. Pracoval v berounské knihovně a byl významnou osobností kulturního života Podbrdska. Právě jemu je věnována i jedna z kapitol sborníku Minulostí Berounska. (Právo, 09.08.2005)

Fórum kultura 2005 Setkání pracovníků kulturních domů

25. října v Kulturním domě K-TRIO v Ostravě V oficiální části programu zazní připravené příspěvky o fungování kulturních zařízení jako příspěvkových organizací, akciových společností nebo spol. s r. o. i o problematice vztahu EU k těmto institucím. V neformální části mohou hosté v pracovních skupinách řešit otázky – vedení organizace, program a propagace, vzdělávání a rozvoj, problematika ekonomického charakteru. Přihláška a propozice: WWW.KZOJ.CZ. Kontaktní pracovnice: Bc. M. Lehocká, tel.: 596 721 488, 596 739 107, fax: 596 739 224, e-mail: [email protected]. KULTURNÍ DOMY NÝRSKO (5 tis. obyv., okres Klatovy): Přestavba barokního domu v Nýrsku, který se má stát kulturním centrem města, přijde na 11 mil. 300 tis. Kč. Nýrští zaplatí 25 procent, ostatní pokryje dotace z programu Phare Evropské unie. (Klatovský deník, 03.06.2005) TŘEBOŇ (9 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Vybudování nového víceúčelového sálu v třeboňském zámku, které trvalo 2,5 roku, si vyžádalo náklady ve výši 5 mil. Kč. Sál bude sloužit pro kulturní, společenské, přednáškové, výstavní a jiné účely. (Listy Jindřichohradecka, 01.06.2005)

13

Klub Atlantik

Nejstarší stále fungující klub v Ostravě V loňském roce zrekonstruovaný Klub Atlantik patří mezi šest kulturních zařízení, která spravuje Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava (CKV), příspěvková organizace městského obvodu Moravská Ostrava – Přívoz. Profiluje se vzhledem k těsnému sousedství s univerzitou především jako klub studentský, ale díky své programové nabídce se otevírá i pro další zájemce, mezi nimiž nechybějí ani senioři.

Foto Irena Koušková

Atlantik se nachází více než dvacet let v centru města, v ulici Čsl. legií 7, kterou oživuje jak prosklenými stěnami, tak kavárenským provozem. Činnost zde byla obnovena po několikaměsíční rekonstrukci v říjnu loňského roku. Úřad příslušného městského obvodu investoval 2,2 mil. Kč a stavební úpravy se dotkly jak venkovního vzhledu, tak částečně i vnitřního vybavení sálu s kapacitou 80 míst. O jeho chod se kromě ekonomického a reklamního úseku i některých dalších pracovníků CKV starají dva lidé – vedoucí a na částečný úvazek dramaturg, kteří za rok 2004 přilákali na 151 programů téměř 8 tis. lidí. Klubová nabídka přináší pestrou skladbu pořadů a využívá jak vlastní víceúčelový sál, tak kavárnu pro divadelní hry, cestopisné a vzdělávací přednášky, výstavy ad. Diváci se mohli na daných představeních (je jich průměrně 15 za měsíc) setkat nejen se studentskými vystoupeními a ostravskými umělci, ale také např. s herci ND Praha, oceňovanými amatérskými soubory, literáty apod. V červnu se zde konalo podruhé regionální předkolo celostátní soutěže v pódiovém přednesu Slam poetry. Přihlásit se může každý, kdo dokáže zaujmout obecenstvo a podmanit si je svým přednesem, vtipem, tex-

14

ty, performancí či hiphopem, nejlépe spojených v jednom vystoupení. Klání vyhlásilo předloni nakladatelství Petrov v rámci festivalu Poezie bez hranic. Organizátoři spolupořádají i mimoklubové aktivity, zmíníme alespoň nový happening „Letní tady ano!“. Ten na tzv. Kuřím rynku (Jiráskovo nám.) po dobu čtrnácti zářijových dní nabídl originální pojetí letního odpočinku na náměstí, zcela jiné než hudební festival. Pod heslem „Hezké ticho“ zde bylo umístěno asi třicet vyzdobených barevných sedaček, obklopených efektními výtvarnými artefakty, zvoucími k bezplatnému pobytí. V čase letních prázdnin se však pravidelná činnost Atlantiku utlumuje, místo toho po dva týdny nabízí příměstský tábor s výukou jízdy na koni. Klub pořádá jako v minulých letech i dva festivaly. První týden v květnu se tu odehrál již 7. ročník nesoutěžní přehlídky amatérského divadla Maják, jíž se zúčastnilo 15 souborů z celé republiky a jeden profesionální host. Za finanční podpory statutárního města Ostravy, které na konání události přispělo 60 tis. Kč, vycházejí i tři čísla programového bulletinu Majákoviny. Druhým pak je Mezinárodní festival outdoorových filmů; realizuje ho společně s tímto kulturním Místní Kultura

Místa

Továrna se mění

na multikulturní a vzdělávací centrum Multifunkční vzdělávací komunitní a kulturní centrum Fabrika, tak zní celý název projektu, který připravuje město Svitavy (17,4 tis. obyv.) v bývalé textilní továrně. Objekt je ukázkou technicky zajímavé architektury z 20. let minulého století. Čtyřpodlažní budova již 8 let neslouží původnímu účelu a město ji chce odkoupit od současných vlastníků, bratrů Etlových. Nachází se pár metrů od historického náměstí a je součástí městské památkové zóny. V roce 1994 Svitavy jako první město u nás získaly cenu za regeneraci památek. Zdroje financování Předpokládané náklady na konverzi textilky jsou 135 milionů Kč. Z evropských strukturálních fondů má přijít 91 milionů, ze státního rozpočtu 15,2 milionů, vlastní zdroje představují 28,7 milionů Kč. Co Fabrika nabídne V přízemí se počítá s restaurací, prodejnou časopisů, antikvariátem a internetovou kavárnou. Městská knihovna tady najde kromě jiného místo pro uložení knihovních fondů. Centrum celoživotního vzdělávání využije učebny a přednáškový sál pro univerzitu třetího věku, rekvalifikační i jazykové kurzy atd. Prostor získají spolky, sociální služby Salvia, romské sdruzařízením cestovní kancelář Hory a turistika. Přehlídka představuje v několika městech ČR za účasti zajímavých hostů atraktivní adrenalinové sporty. Nebytový prostor Atlantiku vlastní Městský obvod Moravská Ostrava-Přívoz, CKV je nájemcem za v podstatě symbolické nájemné. V plné výši hradí náklady za služby, které v roce 2004 činily 1,23 mil. Kč včetně režijních položek, přičemž z příspěvku zřizovatele bylo kryto 752 tis. Kč. Centrum, jež Atlantik spravuje, dostalo letos na svůj provoz částku 7,15 mil. Kč, která pokrývá asi polovinu celkových nákladů na činnost šesti středisek. V loňském roce představovaly jeho vlastní výnosy přes 43 % všech výdajů. Zbylé prostředky získává CKV příjmy ze vstupného, grantů a ze sponzorských příspěvků. Kontakt: WWW.CKV-OSTRAVA.CZ/ATLANTIK.HTM Irena Koušková 10 / 2005

žení Dajori. Dalšími uživateli se stanou Okresní hospodářská komora a Informační místo pro podnikatele. Neměly by chybět místnosti pro televizní informační kanál. Právě tady se uvažuje o konání kongresů, společenských a kulturních akcí atd. Fabrika vychází z dlouhodobé vize města, ze současných i očekávaných potřeb v oblasti vzdělávací, sociální, spolkové, společenské a kulturní. Foto Eva Veselá

Nové místo setkávání „Vizí projektu Fabrika je, aby se v rekonstruované budově bývalé továrny setkávali občané našeho města a z okolí, aby se zde potkávali zdraví s postiženými, děti s dospělými a seniory, studenti se zaměstnanci, zaměstnavateli, živnostníky a podnikateli. Aby se zde občané setkávali, když jdou za svými zájmy a zálibami, když hledají práci, když se vzdělávají, když jdou za kulturou nebo se jen tak procházejí novou pasáží a kupují si noviny v trafice nebo knihu v antikvariátu,“ tolik svitavský kulturní a informační měsíčník Naše město. Eva Veselá

15

Ostravské Minikino s maximálním výběrem aktivit

Metropole Moravskoslezského kraje Ostrava (323,2 tis. obyv.) dává svým občanům možnost zhlédnout filmy v několika kinech. Multiplex CineArt s osmi sály vloni navštívilo 570 tisíc diváků, což představuje proti předchozímu roku nárůst o 2 tisíce. Kino Luna v Ostravě – Výškovicích se v loňském roce umístilo v žebříčku návštěvnosti se 37,4 tisíci diváků na 52. místě. Dům kultury města zve náročné filmové příznivce k návštěvě artkina. Součástí Centra kultury a vzdělávání (CKV), příspěvkové organizace města, je Minikino v Moravské Ostravě, jehož činnost vám dnes přiblížíme. Dříve se provozem kin zabýval Krajský podnik pro film a estrády v Ostravě. Ten byl však k 1. 7. 1995 zrušen a Minikino (MiK), které původně fungovalo jako předváděcí sál, přešlo pod CKV. Řada dalších kin, přestože se jich restituce nedotkla, zanikla. V současné době MiK sídlí v pronajatém objektu v centru města. Do loňského roku bylo pod ochranou tzv. věcného břemene, od listopadu 2004 je výše nájmu řešena dohodou. Sál má kapacitu 58 sedadel, průměrná návštěvnost představuje 30 osob, cena vstupenky se pohybuje od 55 do 75 Kč. Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz chce v příštím roce zrekonstruovat objekt bývalé taneční kavárny, jejíž prostory jsou vyhovující. Bohatý program Od pondělí do pátku se každý den uskuteční dvě představení. V sobotu a v neděli se nehraje. Díky stabilnímu kontaktu se školami probíhají představení, pro něž jsou vybírány filmy na základě nabídky MiK a specifických požadavků jednotlivých školských zařízení. Druhým rokem pokračuje projekt Film a škola, který nabízí během školního roku 10 filmových představení. Diváci mají také možnost sledovat filmy Projektu 100, od poloviny 90. let probíhá Francouzský týden, při němž se promítne 10 filmů. Své příznivce má i Přehlídka asijských filmů, festival Jeden svět či festival věnovaný komiksu, jehož

16

součástí je i módní přehlídka. Pracovníci kina přišli se zajímavým nápadem – připravit pro seniory projekci filmů natáčených v Ostravě. Nejen filmem živ je člověk… V přilehlých prostorách MiK se během roku uskuteční pět výstav s filmovou tematikou. Jde o plakáty, fotografie, obrazy – např. v září byl představen František Vláčil. K pohodě návštěvníků přispívá bar, provozovaný na živnostenský list, v němž se navíc prodávají vstupenky na představení. Díky stojánkům u sedadel si diváci mohou vzít občerstvení i do sálu. Filmový klub Zdejší filmový klub je podle Asociace filmových klubů třetím nejúspěšnějším u nás (po Praze a Hradci Králové). Vlastník průkazky má přednostní vstup na klubová představení, snížené vstupné a jako prémii jedno klubové představení zdarma. Mnoho diváků však navštěvuje filmové projekce bez průkazek. Zájem o filmy projevují zejména vysokoškolští studenti. Kino nabízí profily režisérů, cyklus Film a obraz (např. Dívka s perlou, Oheň a démant), své obdivovatele našlo i promítání němého filmu s živým doprovodem, při němž byly představeny slavné němé německé filmy z 20. let minulého století. Doprovod vytvořily elektrické varhany a obrazy ostravského výtvarníka. Eva Veselá KINA BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV (15 tis. obyv., okres Praha-východ): Bezplatné filmové představení připravilo na 7. 9. město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav v nově otevřeném městském kině, které bylo rok a půl mimo provoz. (MF Dnes, 01.09.2005)

Místní Kultura

Místa

Hvězdárna v centru dění Většinou najdeme hvězdárnu na kraji města. V Prostějově se ale Lidová hvězdárna, která je v současné době příspěvkovou organizací Olomouckého kraje, nachází poblíž centra města, v Kolářových sadech. První prostějovští příznivci pozorování oblohy nacházeli útočiště ve veřejné pozorovatelně zbudované v roce 1948 na střeše zdejší školy. Tato situace trvala do poloviny padesátých let minulého století. V letech 1955 − 1962 proběhla v rámci „akce Z“ výstavba současného objektu. Ke zprovoznění však došlo již v roce 1961, když se impulsem stal let J. A. Gagarina do vesmíru. Jediným negativem stavby zůstává absence planetária. Pro dobrou informovanost Již 14. rokem vydává hvězdárna měsíčník Zpravodaj, cena jednoho čísla činí 4 Kč. Podtitul letošního ročníku zní: Rok 2005 – Světový rok fyziky. Právě před 100 lety totiž napsal A. Einstein články, které vytvořily základ teorie relativity. Každoročně instituce připravuje pro školy katalog Programy pro školy mateřské, základní a střední. Akce probíhají ve hvězdárně nebo v jednotlivých školských zařízeních. Organizace má totiž k dispozici mobilní vybavení a téměř čtvrtina realizovaných programů je externího charakteru. Nabídka obsahuje pozorování astronomickými dalekohledy, školní programy, přednášky, výstavy apod. Dětem a mládeži Letos vyhlásila hvězdárna dvě soutěže: 1) o nejhezčí a nejvtipnější výkres, model, koláž, vystřihovánku, fotografii aj. s astronomickým nebo kosmonautickým námětem, určené 11letým dětem. Počátkem září proběhlo vyhlášení výsledků a také vernisáž přihlášených prací. 2) s British Council Prague, soutěž pro středoškolské studenty o nejlepší videozáznam fyzikálního experimentu komentovaného a obhájeného v anglickém jazyce. Přihlásilo se 36 gymnázií a průmyslových škol z celé republiky.

10 / 2005

Klub GEMINI navštěvují příznivci astronomie od 10 do 20 let. Jednorázový roční poplatek činí 50 Kč, na jednotlivé lekce mohou přijít i nečlenové, kteří zaplatí za jednu návštěvu 10 Kč. Od pozorování až po promítání filmů Vedle běžného pozorování Slunce, večerní a noční oblohy se tu uskutečnily i další zajímavé projekty. Během prvního pololetí 2005 proběhlo 145 odborných přednášek včetně vystoupení našich předních odborníků. V případech, kdy spoluorganizátorem akce byl British Council Prague, se tlumočilo do angličtiny. Pro akce slouží sál s kapacitou 60 míst, s dataprojektory, filmovými projektory, diaprojektory, uzavřeným televizním okruhem atd. Organizace vykonává od roku 1974 i meteorologickou službu, jejíž význam po odchodu letectva z města výrazně vzrostl. Během prvního pololetí 2005 se uskutečnily 3 výstavy přímo ve hvězdárně a 1 v prostějovském Reálném gymnáziu. V suterénu objektu najdeme knihovnu a studovnu s cca 3,5 tisíci svazky. Jako jediní v republice mohou návštěvníci tohoto zařízení vidět filmy promítané na mezinárodním festivalu cestopisných filmů Tourfilm v Karlových Varech. Letos to bude již po patnácté. Eva Veselá HVĚZDÁRNY VLAŠIM (13 tis. obyv., okres Benešov): Vlašimská astronomická společnost již 10 let provozuje ve svém městě hvězdárnu. V období od dubna do září je otevřena každý pátek, v jiných dnech týdne a ostatních měsících lze hvězdárnu navštívit po předchozí domluvě. Společnost tak vychází vstříc zájemcům o pravidelná pozorování a přednášky. Pozorování dalekohledy i pouhým okem doprovází odborný výklad členů společnosti, kteří dávají přednost individuálnímu přístupu k návštěvníkům svého zařízení. (Veřejná správa, č.32, 2005)

17

Školní dvouhodinovka trochu jinak

Do přednáškové místnosti jičínského muzea vchází třída. Děje se tak dopoledne, v rámci vyučování. Žáci se rozdělují do několika skupin a přebírají zadání úkolu. A pak řeší – dohadují se, různě odbíhají k panelům, čtou, píší, malují, sestavují a hlavně nikdo se nenudí. Tak probíhá výuka v muzeu. Regionální muzeum a galerie v Jičíně má dnes už systematizované místo muzejního pedagoga, který je užitečným prostředníkem mezi školou, veřejností a muzeem. Tato funkce existuje už dva roky a osoba, která ji zastává, kromě jiného vyhledává a vypisuje témata, která pak nabízí školám, a akce koordinuje časově. Spolupráce se školami je dlouhodobá a rozmanitá. První větší projekt, jehož jedním z hlavních organizátorů bylo muzeum, se věnoval Valdštejnově době. Žáci škol jičínského okresu bádali v mnoha oblastech vévodovy doby; jak se tenkrát lidé oblékali, co se hrálo a zpívalo i jak se třeba vařilo. Děti v rámci projektu hrály divadlo, tančily dobové tance apod. Studenti gymnázia si např. napsali hru, kterou nastudovali a v historických prostorách jezuitské koleje sehráli. Následovaly projekty Zmizelí sousedé, Cestička do školy a Protektorát Böhmen und Mähren a my. Bylo potěšitelné sledovat děti, jak si pora-

dily se situací, kdy prvně ve svém životě přednášely na konferenci o výsledcích svého bádání. Na základě šetření vyplňovaly badatelské listy, které zůstanou v muzejním archivu jako cenný doklad. Po zpracování pak v muzeu vznikla zajímavá výstava s mnoha cennými dokumenty. Poznatky a zkušenosti, které děti takto získají, jim nemůže zprostředkovat žádná školní hodina. Součástí muzea je také centrum pro hru a dramatiku, kde se využívají prostředky dramatické výchovy. Díky podpoře z různých grantů, zejména od Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a Open Society Fund Praha existuje i muzejní divadlo, kde si zájemci mohou zinscenovat vlastní představení. Muzeum není jen suchopárným a nudným místem, ale snaží se být kulturní institucí, propojenou se školou a každým, kdo má zájem o poznání. A k těmto cílům přispívá i muzejní pedagog. proChor

Do rakousko-německé soutěže se zapojí i Jihočeši

rými jsou literatura a SMS, fotografie a MMS. Vlastní soutěž startuje na podzim postupně v každém regionu, jihočeské slavnostní zahájení je naplánováno na 21. října. Uzávěrka soutěže bude v půlce února příštího roku a slavnostní vyhlášení výsledků s oceněním nejúspěšnějších se uskuteční na konci dubna 2006. Podrobné informace na: WWW.SPRICHCODE.NET Tisková zpráva/luk

Dílna slov neboli SPRICHCODE 3 je literární a fotografická soutěž, jež se koná jednou za dva roky. Je určena mládeži ve věku 15 – 19 let, která chodí do školy nebo pracuje v Horním Rakousku, Dolním Bavorsku nebo v Jižních Čechách. Soutěž SPRICHCODE 3 letos organizuje s Horními Rakousy a Dolním Bavorskem i Jihočeský kraj. Tematicky není omezena, neboť jejím cílem je vést mladé autory především k jazykové a vizuální originalitě. Hodnotit se bude zejména vyjádření životního pocitu mladé generace, jeho autentičnost, bezprostřednost, upřímnost, aktuálnost i odvaha a síla výrazu. Životnímu stylu mladých odpovídají i kategorie soutěže, kte-

18

Cyklus dětského filmu

Sdružení Filmák opět připravilo tradiční cyklus o historii a vývoji dětského filmu. Již řadu let nabízí pořady a filmová představení pro děti a mládež. Pro školní rok 2005/2006 se vrací k počátkům vývoje animovaného filmu a k významným osobnostem tohoto oboru. [luk] Místní Kultura

Handicap Svět zdravých a postižených se propojil Na 300 registrovaných osob s postižením navštívilo o víkendu 10. – 11. 9. 2005 Den s handicapem – Den bez bariér v Českém Krumlově. Ve spolupráci s Městem Český Krumlov a Českokrumlovským rozvojovým fondem spol. s r.o. jej připravil Kiwanis klub tamtéž. Speciálního programu se zúčastnili vozíčkáři, tělesně postižení, lidé s kombinovanými vadami, mentálně postižení, ale i nevidomí a neslyšící z celé republiky, stejně jako hosté ze zahraničí. Největší zájem byl tradičně o speciální prohlídku krumlovského hradu a zámku a barokního divadla a také o projížďky na raftech a upravených vorech po Vltavě kolem Českého Krumlova. Unikátní keramický model města v Regionálním muzeu přitáhl především nevidomé. ,,Prohlédnout si“ geniální architektonické řešení města bylo zajímavým zakončením speciální prohlídky města nazvané ,,Dotkni se Českého Krumlova“. Několik zdravých návštěvníků mohlo v rámci programu „Zkuste si to na chvíli“ zjistit na vlastní kůži, jak je obtížné ovládat invalidní vozík, a ještě na tak obtížném terénu jakým českokrumlovské centrum bezesporu je. Mnozí z handicapovaných by se sem zřejmě nevypravili, protože by zdejší „nástrahy“ bez pomoci nepřekonali. O to větší dík Kiwanis klubu patří více než 70 dobrovolným asistentům,

Slovník pro komunikaci ve znakové řeči

Nakladatelství Fortuna za finanční pomoci MŠMT a Magistrátu hl. m. Prahy vydalo letos v květnu 2. díl Všeobecného slovníku českého znakového jazyka autora Miloně Potměšila. V obou dílech (1. vyšel v r. 2002) lze nalézt bezmála 2,3 tis. hesel, ke kterým autor přiřadil téměř 3 tis. znaků. Zachytil je na fotografiích, opatřil šipkami znázorňujícími směr pohybu rukou. Každý výraz je použit v české větě a zapsán pomocí notačního systému, který je objasněn v úvodu obou knih. Některé znaky uvádí slovník ve více variantách dle regionálních zvyklostí podle škol, kde se znaková řeč vyučuje. Tak chce přispět k odstranění komunikačních bariér i v komunitě sluchově postižených lidí. Kniha stojí 480 Kč. Nakladatelství Fortuna nyní připravuje oborové slovníky znakového jazyka, tentokrát již na CD-ROM. [ika] 10 / 2005

Foto L. Mrázek

kteří se bez nároku na jakoukoliv odměnu postiženým celý víkend věnovali. Mimořádná byla i spolupráce s Psychiatrickou léčebnou Červený Dvůr. Celkem 32 jejích pacientů se ve svém volnu zařadilo mezi asistenty, kteří pomáhali handicapovaným návštěvníkům, a spokojenost byla na všech stranách. [luk] 11. mezinárodní

FESTIVAL INTEGRACE SLUNCE 2005 7. – 13. 11. 2005 CNK PALÁC AKROPOLIS Kubelíkova 27, Praha 3 Pořádá: SUKUS Za podpory: Junior klubu Na Chmelnici, Hlavního města Prahy, Městské části Praha 3, Ministerstva kultury ČR Pod záštitou: Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a senátorky ing. arch. Daniely Filipiové WWW.FESTIVALSLUNCE.WZ.CZ

Zdravotně postižení mají vstup zdarma

19

Bezbariérová Olomouc Statutární město Olomouc realizuje tento projekt od roku 2001. Jeho posláním je ve spolupráci s organizacemi zastupujícími zájmy zdravotně postižených občanů i dalšími subjekty zmapovat stávající stav. Cílem je město bez komunikačních, informačních, dopravních a architektonických překážek. Ty se ovšem týkají i seniorů, rodičů s malými dětmi nebo osob, u nichž je po přechodnou dobu snížena pohyblivost. Aby se o projektu vědělo

O potřebě financí

Město se snaží občany co nejvíce informovat a např. zrakově postižené v Braillově písmu. Vloni připravilo skládačku Olomouc – informační průvodce pro zdravotně postižené, následovala tiskovina Olomouc město bez bariér a další. Řadu informací vztahujících se k této oblasti nabízí webové stránky WWW.OLOMOUCKO.CZ, na kterých je zveřejněna anketa vážící se k bezbariérovosti Olomouce. Články na zmíněné téma přináší i měsíčník Radniční listy a regionální tisk.

Od března letošního roku vstoupila v platnost Pravidla pro poskytování veřejné finanční podpory z rozpočtu statutárního města Olomouc, a navázala tak na obdobný materiál pro tuto oblast z podzimu 2002. Převážná část finančních prostředků jde z celostátních městských zdrojů. Např. letos se podařilo získat dotaci na bezbariérové úpravy ve výši 5 milionů 780 tisíc Kč od Státního fondu dopravní infrastruktury ČR v rámci Národního programu mobility pro všechny. Najdou se i sponzoři – ti přispěli např. na pořízení indukční smyčky v kině Metropol.

Co se zatím podařilo Uskutečnily se tři ročníky Dne národnostních menšin a zdravotně postižených v Olomouckém kraji, společného sportovně-multikulturního svátku. Zájem vzbudila sportovní soutěž organizovaná v roce 2003 u příležitosti Evropského roku osob se zdravotním postižením „Pevnost – cap“. Na webových stránkách města je umístěna digitální mapa centra s přístupnými objekty a trasami i seznam objektů přístupných pro handicapované. Občané s těžkým postižením mohou využívat služby PONIV – Přeprava Osob Na Invalidním Vozíku, zajišťované přizpůsobeným automobilem. Pohyb jim ulehčují také nízkopodlažní autobusy, bezbariérové chodníky, přechody a budovy školských zařízení adal. Například v historické budově Magistrátu byl vybudován nový výtah. Pro neslyšící je k dispozici v městském informačním centru speciální telefon a podařilo se uvést do provozu indukční smyčku v kině Metropol, zařízení pro osoby s různými stupni sluchových ztrát. Od roku 2003 jím disponuje i Moravské divadlo a Moravská filharmonie.

20

Bezbariérová Olomouc získává ocenění V roce 2003 se město přihlásilo do soutěže „Obec zdravotně postiženým“, kterou pořádá Svaz měst a obcí ČR, a v kategorii statutárních měst zvítězilo. Další uznání – mezinárodní ocenění za přínos v oblasti začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti, získala Olomouc v soutěži vyhlašované francouzskou federací zdravotně postižených občanů APAJH. V 2. ročníku výroční ceny MOSTY, zveřejněné Národní radou zdravotně postižených v ČR, jehož se účastnilo 89 projektů, se v kategorii pro instituce veřejné správy probojovala mezi 5 nejlepších. Eva Veselá

Veřejná soutěž o vytvoření loga

Občanské sdružení Neslyšící CZ vyhlašuje veřejnou soutěž na vytvořeni loga sdružení. Podmínky soutěže zveřejnilo na svém webu, který patří mezi komunitou neslyšících k absolutně nejnavštěvovanějším. Podrobnosti najdete na: HTTP://WWW.HELPNET.CZ. [ev]

Místní Kultura

Kulturní dědictví „Umění je stav duše“

Muzeum Kroměřížska a Psychiatrická léčebna Kroměříž připravily už pátou přehlídku tvorby klientů arteterapie – malby, kresby a plastiky. Výstava proběhne v šesti sálech Galerie v podloubí, Velké náměstí 38, Kroměříž a potrvá do 30. října 2005. Jako v minulých ročnících, bude i letos představeno kolem 120 prací šedesáti autorů, které vznikají v ateliéru arteterapie Emílie Rudolfové v Psychiatrické léčebně Kroměříž. K výstavě je vydán i obsáhlý katalog a plakát. Kroměřížská výstava je svým obsahem i rozsahem ojedinělá periodická přehlídka tvorby tohoto typu v rámci střední Evropy (a možná i širšího teritoria). Arteterapie se ukazuje jako vhodná léčba a výstavy dávají možnost „vyjít ven“ z chráněného území léčebny a „pochlubit se“ něčím, co vzniká v tomto uzavřeném prostoru. [luk] HANDICAP PRAHA 11: Svaz knihovníků a informačních pracovníků je pořadatelem celostátní soutěže nazvané Kde končí svět, která má vzhledem k letošnímu jubileu pohádkáře H. Ch. Andersena podtitul Díky za pohádku. Soutěž má 3 kategorie – dramatizace, originální literární dílo a originální výtvarné dílo. Pobočka Městské knihovny Praha na Opatově v Praze 11 vyhlásila pouze kategorii výtvarnou s jednoznačným zadáním – vytvořit ilustraci k Andersenovým textům. Knihovna ponechala rozhodnutí k účasti na zájmu dětí z pražského sídliště Jižní Město, kde působí. Děti však zájem o soutěž neprojevily, zato se ozvala Federace rodičů a přátel sluchově postižených, která informaci o soutěži prezentovala ve svém bulletinu. Knihovně se díky tomu sešly ilustrace od 44 sluchově postižených dětí ze 3 speciálních škol (Liberec, Valašské Meziříčí a Ostrava-Poruba). Vítězné a další vybrané práce budou vystaveny v Archivu akcí na stránkách Městské knihovny Praha. (Čtenář, č.7-8, 2005)

10 / 2005

Krajina a stavby Seminář k problematice lidového stavitelství pro odborníky Letos se sešli památkáři, etnografové, architekti, starostové a pracovníci pověřených městských úřadů i široká obec příznivců a obhájců venkova ve dnech 14. – 16. září v Šatově. Místo konání semináře přineslo i novou tematiku „Vliv vinařství, chmelařství a sadařství na charakter vesnických sídel a lidových staveb“. Mezi 170 účastníky byli i pracovníci krajských úřadů, CHKO, projektanti a novináři. Jednotlivé odborné referáty dotýkající se tématu semináře jak na Jižní Moravě, tak v Polabí, ale i na Olomoucku, Žatecku a Plzeňsku, doplnily i příspěvky odborníků z Dolního Rakouska. Sousedé našli společnou řeč. Citujeme z referátu Dr. Petera Königa: „Kulturní krajina je vždy výsledkem střetu lidské činnosti s přírodou a krajinou a její zachování je přínosem pro kontinuitu kulturní historie. Kulturní krajiny jsou však také dobovým dokladem stavu vědy a techniky, dokladem vztahu mezi člověkem a přírodou minulých generací a rovněž dokladem životního stylu a potřeb...“ Většina referátů přibližovala současný stav a historii staveb, které jsou charakteristické pro vinařství, chmelařství a ovocnářství, ale kterých se v současnosti využívá málo nebo vůbec z důvodu změny technologie, nebo např. proto, že se daná plodina v lokalitě již nepěstuje. Přitom velké sýpky nebo sušárny chmele, ale i vinařské sklepy, jsou dokladem vyspělosti našich předků a jsou charakteristickým prvkem pro své okolí. Diskuse se vedly o jejich obnovu a nové využití jak pro turistický ruch tak pro společenský a kulturní život místních obyvatel. V rámci celodenní exkurze navštívili účastníci vinařské sklepy a místní kostely v Hnanicích, Havraníkách, Novém Šaldorfu, Popicích, Dobšicích, Vrbovci a v Šatově, na jehož obecním úřadě, v místním veřejném sále, se celý seminář odehrával. Ukázalo se tak, že i v malé pohraniční vesnici, jsou-li podmínky, je možno realizovat celostátní seminář s mezinárodní účastí. O současném stavu i podobách obnovy vinných sklepů se vedly urputné a dlouhé diskuse. Během pobytu jsme potkávali i cyklisty, kteří poznávali na vinařské cyklostezce místní pamětihodnosti a přinášeli do těchto

21

malých vesnic postižených velkou nezaměstnaností žádoucí turistiku. Do jednání zasáhli i projektanti, kteří představili nové směry ve vesnické architektuře sloužící vinařství a turistice. Starostové na příkladu změn ve svých obcích, většinou vesnických památkových rezervacích, ukázali vliv osvěty takových seminářů na konkrétní rozhodování a stavební záměry. Jedním ze sponzorů semináře byla a.s. Znovín Znojmo se sídlem v Šatově, která umožnila účastníkům prohlídku kláštera Louka ve Znojmě. Klášter prochází renovací a po více než 200 letech, kdy v něm sídlila armáda, se stává reprezentačním místem podniku Znovín s galerií výtvarných děl soudobých malířů a sochařů a s muzeem vinařství a bednářství. Semináře by měly přispět k řešení současných problémů památkové péče ve výše uvedených oblastech. Pokračující transformace vesnice a moderní technologie v zemědělské výrobě znamenají pro oblast vesnické památkové péče a příbuzné disciplíny orientující se na venkovský prostor řadu problémů, otázek i výzev, na něž je třeba reagovat. Celkový styl života v těchto oblastech včetně folkloru i duchovní kultury je dědictvím předků a naším úkolem je jejich podpora a uchování. Čeští, slovenští i rakouští účastníci semináře si každoročně vyměňují své zkušenosti a poznatky a jsou i pro oblast, ve které se konají, osvětovým přínosem. Věra Schollarová, NIPOS - Regis

Hanácká svajba Na jubilejním šedesátém ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici se představila Stovka Hanáků ve slavnostních krojích v programu nazvaném „Hanácká svajba“. Tomuto jedinečnému počinu, který dosud neměl v historii festivalu obdoby, se dostalo pocty v podobě mimořádného ocenění. Informace je převzata z emailového infoservisu serveru FOLKLORWEB.CZ [luk]

22

Vrátí se sláva osoblažské krajky? V září se uskutečnila v bavorském Ansbachu zvláštní schůzka. Ve zdejším muzeu (Jägerndorfer Heimatstube) spravovaném krnovskými rodáky byli srdečně přivítáni příznivci osoblažské krajky, kteří se již několik let pokoušejí obnovit tradici paličkování na Osoblažsku. K realizaci tohoto záměru pomohly staré kontakty. Archivář ansbašského muzea, emeritní profesor a ředitel gymnázia, Rudolf Neugebauer zprostředkoval kontakt s paní Helenou Denglerovou, která jako poslední žijící paličkářka navštěvovala před válkou Školu pro paličkování v Osoblaze, a uchovala četné vzory včetně hotových výrobků. Osoblažská škola paličkování slaví právě v tomto roce 100. výročí svého založení. Výuka paličkování zde byla zahájena roku 1905 a určena zájemkyním každého věku. Roku 1945 byla zcela zničena při bombardování. Osoblažské delegaci vedené starostou Robertem Schaffartzikem z Bohušova, Mgr. Ludmilou Čajanovou za občanské sdružení Královský stolec (které má ve svém programu rovněž obnovování zapomenutých tradic) a Ing. Martinou Kvapilovou, odbornicí na paličkování na SOŠ – textilní, Soukenická ul. v Krnově, se dostalo vskutku velkolepého přivítání. Současné i bývalé vedení muzea umožnilo nahlédnout do všech detailů vystavovaných materiálů, paní Denglerová nabídla k okopírování všechny zde dostupné vzory, tzv. podvínky. Během návštěvy byly formulovány návrhy a plány na další spolupráci, především v rámci navázání partnerských vztahů s krnovskými školami. Informace získané o osoblažské krajce mohou být využity ke znovuzrození a rozvoji této tradice jak na Osoblažsku, tak na SOŠ textilní v Krnově. Nabízí se i spolupráce mezi těmito dvěma subjekty, neboť se jeví jako reálná možnost zřídit v Bohušově rekvalifikační centrum s krnovskými vyučujícími. Anabáze za objevením osoblažské krajky byla tímto dovedena k úspěšnému konci. Teď záleží na zainteresovaných osobách, jak této skutečnosti využijí ku prospěchu zdejšího regionu. Redakčně kráceno Ludmila Čajanová Místní Kultura

Kulturní dědictví

Škola lidových tanců

Město Kunovice ve spolupráci s Občanským sdružením Handrlák připravilo pro všechny, kteří mají rádi folklor a touží proniknout do tajů figurálních tanců z Uherskohradišťska, čardáše, verbuňku a dalších lidových tanců, již II. ročník výukového kurzu. Probíhal v hodovém týdnu od 19. 9. do 23. 9. O den později pak účastníci při hodové zábavě předvedli, co se naučili. Na našich několik zvědavých otázek odpověděl vedoucí MIC, Jan Šobáň. Představte, prosím, o.s. Handrlák Občanské sdružení, které je zároveň dospělým folklorním souborem v Kunovicích, vystupovalo na několika festivalech v blízkém i vzdáleném zahraničí. Jaký je zájem o kurz a jaký maximální počet zájemců se může zúčastnit? V loňském roce se přihlásil dvojnásobek lidí, než jsme očekávali, především o čardáš byl velký zájem – přibližně 100 lidí. Hlásí se také lidé ze zahraničí? Jestli ano, tak spíš Slováci, kteří zde pracují. Je kurz omezen věkem – na horní či dolní hranici? Není, loni mezi účastníky patřili i lidé důchodového věku, stejně jako 12leté děti. Věkový průměr je kolem 25 – 30 let. Jaká věková hranice zúčastněných převažuje? Je zájem i z řad mladé generace? Nejvíce účastníků je ve věku 20 – 25 let. Máte informace o tom, že podobná výuková nabídka existuje i jinde? Dvakrát za rok podobnou (avšak jednodenní) akci pořádá DDM Uherský Ostroh. Mohou lidé, kteří se naučí lidové tance, využít tuto dovednost v běžném životě? Na plesech,

Foto z minulého ročníku

bálech apod.? A pokud ano, jak velká část běžné populace, myslíte, zvládá zatančit některý z nich? Na besedách u cimbálu, hodových zábavách, a ostatních programech s cimbálem. Na Slovácku, pokud někdo chce, většinou se tyto tance naučí v krúžcích. Kdo do nich nechodil, má možnost se jim naučit v naší Škole lidových tanců, při níž hraje živá cimbálová muzika Hora, a tance vyučují lektoři, kteří pracují ve folklorních souborech. Dovolím si odhadnout, že na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku vládne alespoň jedním z tanců, které učíme, asi 30 % lidí. Ludmila Kučerová

Zpřístupněná unikátní mikve

Od června letošního roku si mohou návštěvníci v Boskovicích (11,6 tis., okres Blansko) prohlédnout unikátní mikvi. K jejímu objevení přispěla náhoda – před třemi lety ji ukrývala vrstva uhlí a zeminy ve sklepě, který dříve sloužil jako sklad zeleniny. Soukromá lázeň, o níž nejsou nikde záznamy, se nachází v domě pocházejícím patrně z 15. století. Po Dobrušce v Čechách tak mají i turisté na Moravě možnost navštívit tuto rituální ponornou lázeň, významnou součást života židovské komunity. Mikve sloužila k očistě Židů i věcí zakoupených od příslušníků jiných etnik. Musela být tak hluboká, aby se do ní mohl ponořit celý člověk, předpokládala i přísun pramenité proudící vody. Nachází se v ghettu, v objektu nedaleko synagogy. O zpřístupnění se zasloužil Klub přátel Boskovic, jemuž se podařilo získat finanční prostředky (60 tisíc Kč) od Nadace Občanského fóra Praha z programu Opomíjené památky a také od sponzorů. [ev] 10 / 2005

23

Muzeum Brněnska k slavkovským oslavám V minulém čísle MíKu (str. 15) jsme přinesli v souvislosti s výročím bitvy u Slavkova rozhovor se zástupci Projektu Austerlitz 2005, kteří patří k hlavním organizátorům vzpomínkových akcí. Několik otázek jsme zároveň položili řediteli Muzea Brněnska, neboť tato instituce jako příspěvková organizace Jihomoravského kraje spravuje dvě z muzeí Slavkovského bojiště – ve Šlapanicích a Mohylu míru. Co Muzeum Brněnska připravilo u příležitosti výročí bitvy u Slavkova? Letos byl dovršen záměr vysadit v areálu památníku stromy zastupující každou ze stran někdejšího válečného konfliktu – rakouský „krvavý buk“, francouzský dub, ruskou břízu a další. Také se zde jako každoročně 28. října odehraje pietní akt spojený s komponovaným programem připomínajícím zároveň vznik Československa. Připravuje ho Muzeum Brněnska nově ve spolupráci s konzulátem Slovenské republiky v Brně. V dubnu uspořádali muzejníci společně s dalšími subjekty mezinárodní vědeckou konferenci „Napoleonské války a historická paměť“. A koncem září se podíleli na organizaci mezinárodního vědeckého kongresu pod patronací Československé napoleonské společnosti s názvem „Evropa 1805“. Oslavy slavkovského bojiště prezentovali rovněž na zahraničních akcích – V. světové konferenci muzeí ve španělské Gernice, v rámci expozice Jihomoravského kraje na světové výstavě Expo 2005 v japonské Aiči a jinde. Jak bude vypadat nová expozice na Mohyle míru? K dvoustému výročí bitvy se připravuje nová, netradičně řešená expozice v muzejním objektu Památníku Mohyla míru. Bude mít čtyři části a nahradí dosavadní dlouhodobou výstavu „Napoleonské války a české země“. Nese název „Bitva ‚tří císařů‘. Slavkov/Austerlitz 1805“ a představí historickou událost faktograficky i emocionálně prostřednictvím kombinace exponátů a audiovizuální techniky či počítačové animace. Vzhledem k tomu, že podíl zahraničních návštěvníků činí až jednu třetinu, jsou užity takové prostředky prezentace a komunikace, u nichž jazyk nedominuje. Ti zvídavější pak mohou zvolit komentář v jednom z pěti jazyků. Irena Koušková

24

Nová muzea ve východních Čechách Věnované archeologii V bývalé německé škole v Uhřínově pod Deštnou, místní části obce Liberk v Orlických horách, blízko skanzenu středověké vesnice Villa Nova, je těsně před zprovozněním Muzeum archeologického experimentu, jehož působnost by měla být celorepubliková. Věnované hračkám Vzniklo v květnu V Rychnově nad Kněžnou. V prvním poschodí radnice na Starém náměstí, kde Magdalena Dobromila Retti-

Foto J. Krám

gová dopsala v roce 1825 Domácí kuchařku, najdeme ve dvou místnostech expozici hraček od roku 1880 do začátku 60. let 20. století. K vidění jsou hračky převážně německé – výrobci panenek s porcelánovou hlavičkou byli hlavně v Německu a tradici tam nepřerval totalitní systém jako u nás. K vzácným patří i panenky české (v okolí Karlových Var bylo 80 porcelánek, které Místní Kultura

Kulturní dědictví se zabývaly výrobou porcelánových panenek). V tomto muzeu hraček najdeme téměř stovku panenek s porcelánovou hlavou, z jiných materiálů pak dalších sto, k tomu kočárky, pokojíčky, dobové fotografie atd. Příchozí nejspíš překvapí, že byly i panenky charakterové, vyrobené podle skutečného dítěte, či panenky budoárové; tyto „panenky na pohovku“, které nebyly určeny ke hraní, byly vždy elegantně, módně oblečené do interiéru 20. a 30. let 20. století. Vyráběly se z látky a jejich oblečení bylo kvalitní a nákladné. Josef Krám

Fonotéka etnické hudby ve Zlíně Muzeum jihovýchodní Moravy nabízí badatelům i dalším zájemcům nový studijní fond. Fonotéka zvukových nosičů všech typů (CD, audio a videokazety, gramodesky atd.) je budována tak, aby postupně obsáhla dostupné ukázky hudby národů a etnických skupin z celého světa. V současné době umožňuje studovna muzea ve zlínském zámku individuální poslech 188 zvukových nosičů. Lze si zde přehrát ukázky českého, moravského, slezského i slovenského folkloru. Fonotéka etnické hudby je součástí stálé expozice „S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly“ a spolu s filmotékou a videotékou zdejšího Archivu H + Z poskytuje další možnosti k poznávání kultury a způsobu života mnoha národů. Muzeum sbírky doplňuje s finanční podporou Ministerstva kultury, kulturního fondu města Zlín, akvizicemi financovanými sponzory a individuálními dary. Informace: WWW.MUZEUM-ZLIN.CZ [ika]

Železnické muzeum v akci Na devět výstav má pro letošek v plánu muzeum v Železnici (okres Jičín). Agilní muzeum dává možnost regionálním autorům, což však vůbec neznamená snížení úrovně. Vedle výtvarných výstav vzpomene muzeum 70 let základní školy či 120 let trvání hasičského sboru. proChor 10 / 2005

MUZEA

LUBY (2,4 tis. obyv., okres Cheb): Muzeum hudebních nástrojů v Lubech se stěhuje do budovy Městského úřadu. Nejstarším nástrojem z jeho zhruba 80 exponátů jsou housle Johanna Georga Helmera z 18. století. Muzeum vlastní firma Strunal. (Chebský deník, 12.08.2005) JINDŘICHŮV HRADEC (23 tis. obyv.): V Síni Emy Destinnové v jindřichohradeckém muzeu pokračuje cyklus, který každoročně představuje zajímavosti ze života a tvorby slavné pěvkyně. Letos si návštěvníci mohou prohlédnout málo známou oblast její umělecké tvorby, a to její karikatury. Ironicky zaměřené obrázky pocházejí z 20. let 20. století. Kromě svých uměleckých přátel na nich pěvkyně zobrazila i lidi, s nimiž přišla do styku ve Stráži nad Nežárkou, kam se přistěhovala v r. 1914 (včetně J. Halsbacha, za něhož se v r. 1923 provdala). (Jindřichohradecký zpravodaj, č.7, 2005) LITOVEL (10 tis. obyv., okres Olomouc): Na půdě litovelského pivovaru nalezli brigádníci 99 let starý diplom, který byl udělen pivu vyrobenému v Hanáckých Benátkách na mezinárodní výstavě ve Vídni v roce 1906. Společně se zlatou medailí bude vystaven v připravovaném pivovarském muzeu. Do muzea přijdou i pivní lahve z Rakousko-Uherska, také nalezené v Litovli. (Bruntálský a krnovský deník, 23.08.2005) ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Město stojí před rozhodnutím, zda prodat objekt Jihočeského muzea. Objekt oceněný na 30 mil. Kč dosud pronajímá Jihočeskému kraji. Městští radní již tento záměr odsouhlasili. Město coby vlastník vychází z faktu, že vybraný nájem zhruba 650 tis. ročně nepokryje ani nejnutnější stavební náklady. Odhady na požadovanou komplexní opravu budovy, jež obnáší např. i výměnu oken a instalací, se pohybují v desítkách milionů korun. České Budějovice jednají o budově muzea s Jihočeským krajem již několik měsíců. Z pohledu vlastníka nyní záleží na stanovisku zastupitelů, zda oželí historickou budovu. Jihočeské muzeum bylo založeno již v r. 1877. Patří mezi nejstarší regionální muzea v Čechách. (Táborské listy, 23.08.2005) ČESKÁ SKALICE (6 tis. obyv., okres Náchod): V souvislosti s propouštěním zaměstnanců a uzavřením závodu Tiba v České Skalici je ohrožena existence Textilního muzea, jediného v ČR. Generální ředitel Tiby se domnívá, že by se na chod muzea měly shánět granty z EU a dotace z MK ČR nebo kraje. (Hradecké noviny, 13.07.2005)

25

Památky se zase zavřely Alespoň ty, které se otevírají pouze u příležitosti Dnů evropského dědictví. 15. ročník této velkolepé akce, známé všem zasvěceným pod zkratkou EHD (European Heritage Days), v uplynulých dnech skončil. V roce 1991 se tyto Dny prezentovaly u nás poprvé, a v tomto roce také převzala nad EHD záštitu Rada Evropy. Ta každoročně pořádá Evropské zahájení celé akce a určuje zemi, v níž se tak stane. V letošním roce se této cti dostalo České republice, a proto se zahájení konalo ve dnech 2. a 3. září 2005 u nás, a to hned na dvou místech: v hlavním městě Praze a ve východočeském historickém městečku Chrudim. Celý program organizovalo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci s hlavním městem Prahou, Ministerstvem kultury ČR a Radou Evropy.

Francouzské velvyslanectví v ČR zpřístupnilo veřejnosti poprvé v historii své prostory v Buquovském paláci

V rámci zahájení se nejprve v Praze uskutečnilo diskusní fórum na téma, které je pro péči a zpřístupňování kulturního dědictví klíčové: zpřístupňování památek veřejnosti v rámci EHD. Se svými příspěvky vystoupili mimo jiné Daniel Therond, ředitel divise kultury a kulturního a přírodního dědictví Rady Evropy/director of Culture and Cultural and Natural Heritage of the Council of Europe/, arch. Vojtěch Láska, ředitel Národního památkového ústavu, územní pracoviště Střední Čechy, doc. dr Josef Štulc, pre-

26

zident českého národního komitétu ICOMOS a za generálního partnera, Českou spořitelnu, ing. Karel Kovařík, ředitel odboru Komunální financování. Samotný zahajovací ceremoniál proběhl za účasti ministra kultury Vítězslava Jandáka, zástupkyně generálního tajemníka Rady Evropy, paní Maud de Boer Buquicchio a ředitelky divize pro kulturní politiku a mezikulturní dialog UNESCO, Katériny Stenou, v Zrcadlové kapli Klementina. Každý ročník EHD má své „nosné“ téma, v letošním roce měl motto „Nový život v historickém prostředí“, a právě zahájení v historických prostorách Klementina dokonale vystihovalo filozofii letošního tématu. Součástí slavnostního zahájení Dnů evropského dědictví byl i staročeský jarmark na nedalekém staroměstském Ovocném trhu, kde kromě ukázek tradičních řemesel proběhla přehlídka folklorních souborů ze všech koutů České republiky. V sobotu 3. září se zahájení přesunulo do věnného města českých královen, do Chrudimi, kde se uskutečnilo Národní zahájení EHD. (Města, v nichž se národní zahájení koná, jsou předmětem výběrového řízení, které Sdružení každoročně vypisuje. Proto již dnes můžeme říci, že příštím městem, v němž proběhne Národní zahájení EHD v roce 2006, bude Jičín.) Součástí oficiálního programu zahájení je již tradičně i předání titulů „Nositel tradice lidových řemesel“ lidovým řemeslníkům a pracovníkům lidové umělecké výroby. Udělování tohoto titulu je českou verzí projektu UNESCO, nazvaného „Žijící lidské poklady“. Cílem tohoto programu je podpora uchovávání postupně mizejících tradičních technologií, jejich dokumentace a výchova pokračovatelů. Letošním rokem se tak stalo u nás již po páté, a proto byli na slavnost pozváni všichni nositelé, kteří v minulých letech titul obdrželi. Jejich dosavadní počet (19) Místní Kultura

Kulturní dědictví letošním rokem vzrostl o nové tři laureáty: Josef Janulík z Josefova v oboru výroba tradiční lidové obuvi, Drahomír Smékal z Jihlavy v oboru ruční výroby pilníků a rašplí a Jiří Ondřej ze Zubří v oboru výroby březových metel. Výrobkům všech nositelů byla věnována doprovodná výstava v Regionálním muzeu v Chrudimi. Na konec zahajovacího aktu prošel symbolický korunovační průvod Karla IV. v dobových kostýmech z Vyšehradu, mytického knížecího stolce, na Pražských hrad, sídla českých králů a v současnosti sídla prezidenta republiky. Po patnácti letech trvání EHD u nás můžeme říci, že se zářijové Dny evropského dědictví staly přirozenou součástí kulturního života dnes již několika stovek našich měst a potažmo i tradicí, na kterou se těší nejen všichni milovníci historie, umění a památek, ale i turisté. Statistické údaje o množství otevřených objektů (letos 334), počtu doprovodných akcí (538) i čísla o návštěvnících opět o něco vzrostla, ale dnes již jde především o to, aby si veřejnost všimla zděděného kulturního bohatství a jeho neopominutelného významu pro náš současný život. Termín příštího ročníku Dnů evropského dědictví v České republice je již stanoven na 8. až 17. září 2006 a rovněž je známo národní téma: Otisk slavných jmen – historické objekty, v nichž žili slavní lidé. Lenka Štětinová, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska 10 / 2005

Štramberk je vstřícný k turistům Při vyslovení slova Štramberk se mnohým z nás vybaví dvě věci – věž Trúba a cukrářská pochoutka Štramberské uši. Městečko, nazývané pro svoji malebnost Moravský Betlém, má bohatou historii, která na nás dýchá na každém kroku. Nezapomenutelný je pohled na náměstí s historickými domy, v pozadí s areálem hradu. V současné době žije na ploše 949 ha téměř 3,5 tis. obyvatel.

Foto Eva Veselá

„Město klade velký důraz na údržbu památkových objektů. Zřícenina hradu z počátku 13. století patří od roku 1994 městu. To jej pronajalo soukromé firmě, která odvádí 65 % z tržeb do městské pokladny. Historické jádro, v němž se mimo jiné nachází řada roubených domů, bylo v roce 1969 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Z Programu regenerace MK jde na opravy 50 % částky, dalších 10 % přidává město a 40 % zůstává na majiteli památky. Pro letošní rok se od MK podařilo získat 400 tis. Kč. Město se snaží vhodnou propagací oslovovat všechny budoucí návštěvníky a také jim nabídnout řadu možností, jak prožít zdejší pobyt. EU jsme poslali žádost o poskytnutí grantu na jednotný komunikační systém i vydání dalších propagačních materiálů,“ říká vedoucí odboru kultury, sportu, využití volného času a cestovního ruchu MěÚ Věra Michnová.

27

Je z čeho vybírat Při příjezdu do města se vyplatí navštívit zdejší informační centrum (IC), zařazené v kategorii B. Dvakrát získalo dotaci od Moravskoslezského kraje, za niž byla pořízena část potřebného vybavení. Právě zde mohou zájemci získat základní materiály. Po jejich prostudování pak před turistou leží nelehký problém, co si vybrat z bohaté nabídky. Přímo v IC, umístěném v jedné z nejstarších zdejších budov, zve k návštěvě Muzeum Zdeňka Buriana, přístupné veřejnosti od roku 1992. Tento světoznámý malíř pravěku prožil ve Štramberku část svého života a zdejší archeologické naleziště, jeskyně Šipka, jej dovedlo k zájmu o prehistorii. Na náměstí najdeme pobočku Muzea Novojičínska, jehož expozice přibližuje dějiny města. Z prohlídky hradu je nejlákavější výstup na věž zvanou Trúba, odkud se naskytne překrásný pohled do širého kraje. Naučné stezky Slavnostní otevření Lašské naučné stezky Štramberkem, zřízené městem, proběhlo v červnu 2003. První úvahy o jejím vybudování nabyly konkrétnější podoby koncem 80. let minulého století, pozdější záměr počítal s propojením naučných stezek na území dvou sousedních měst – Štramberka a Kopřivnice. Třináct zastavení představuje např. Národní sad, jeskyni Šipku, Botanickou zahradu a arboretum. K dispozici je podrobná publikace vydaná městem. Greenways Kraków – Morava – Wien zahrnuje na téměř 700 km dlouhé cyklostezce také Štramberk. Podél trasy jsou vysazovány místní odrůdy ovocných stromů. Stezka se tak stane nejdelší alejí v Evropě. Průvodce Štramberkem cestou necestou – tak se jmenuje publikace, která kromě základních informací pro turisty (o městě, ubytování, stravování atd.) přináší 4 okruhy s procházkami, přičemž s výjimkou třetího okruhu má každý 2 verze. Turista se pak podle času může rozhodnout, kam zamíří. Nejkratší trasa trvá 20 minut a vede historickou částí města, ta nejdelší je na necelé 3 hodiny a je určena pro milovníky přírody a klidu. Také druhé vydání skládačky

28

s názvem Štramberk přináší základní informace a přehlednou mapku s možnostmi tras. Město přeje rozvoji cestovního ruchu Během roku navštíví Štramberk a okolí kolem 200 tisíc lidí. Přijíždějí i turisté z Polska, Anglie, USA, Itálie a Německa. Komise kulturní a cestovního ruchu se zabývá kromě akcí podporou a vydáváním propagačních materiálů, spolupracuje s nedalekým Valašským královstvím a Agenturou cestovního ruchu Beskydy Valašsko. „Město má zpracovanou koncepci rozvoje cestovního ruchu z roku 1999, na niž navazuje Nové pojetí rozvoje CR z roku 2003. Rádi bychom vybudovali víceúčelový prostor – areál oddechu a relaxace v Národním sadu. Rekonstrukcí podkroví Muzea Novojičínska vznikne nová galerie pro výstavy, na kterých budeme s touto institucí spolupracovat, plánujeme vybudovat historickou stezku na hoře Kotouči, zachycující osídlení památné hory od pravěku, a mnoho dalších aktivit. Vše bude záležet na financích a také na lidech. Do budoucna se chceme zaměřit i na spolupráci s místními podnikateli a spolky a na vytvoření příznivých podmínek pro všechny návštěvníky města. S tím souvisí i možnost ubytování v soukromí, které je dnes velice oblíbeno,“ dodává Věra Michnová. Eva Veselá NEMOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ POBĚŽOVICE (1,8 tis. obyv., okres Domažlice): Poběžovice získaly od MK ČR dotaci 1,2 mil. Kč na výzkum a následnou rekonstrukci fresek na opravovaném zámku. Zbylých asi 0,5 mil. Kč uvolní město ze svého rozpočtu. (Domažlický deník, 14.07.2005) NÝRSKO (5 tis. obyv., okres Klatovy): Obec Dešenice získala 300 tis. Kč na rekonstrukci historické tvrze, která slouží ke kulturním akcím, a po dokončení rekonstrukce by zde navíc našli ubytování turisté. (Klatovský deník, 06.06.2005) VROUTEK (1,9 tis. obyv., okres Louny): Morový sloup Pieta ve Vroutku čeká letos oprava. Obecní úřad získal na první etapu oprav státní dotaci ve výši 100 tis. Kč. Stejnou sumou se bude podílet i obec. (Deník Lučan, 07.06.2005)

Místní Kultura

Kulturní dědictví CESTOVNÍ RUCH A HISTORICKÁ SÍDLA 20. – 22. října 2005 ve Znojmě Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska vás zve na konferenci, která se stane příležitostí pro výměnu názorů na řešení specifických problémů, souvisejících především s životem v historické zástavbě měst. Turistický ruch je pro mnoho regionů významným zdrojem příjmů a obrovské kulturní a architektonické bohatství České republiky je to, co návštěvníkům obce nabízejí. Zároveň je ale třeba si uvědomit, že turistický ruch má vliv i na běžný život města. Konference by měla poukázat na možnosti a pobídky rozvoje turistického ruchu v regionech i na specifika života v turisticky atraktivních lokalitách. Konference bude již tradičně otevřena i nečlenským městům a odborné veřejnosti. Více informací a přihláška: WWW.SHSCMS.CZ

Letní kino památkou nebude

Rozhodnutí Ministerstva kultury ČR, které přišlo na adresu českobudějovického magistrátu letos v června, potěšilo prvního náměstka primátora Juraje Thomu. „Píše se v něm, že areál staveb letního kina v lokalitě Háječek se neprohlašuje kulturní památkou, a to mi připadá jako velice rozumný verdikt,“ říká náměstek Thoma s tím, že návrh na prohlášení souboru staveb památkou podal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích s odvoláním na názor, že jde o ojedinělou ukázku stavebního stylu 50. a 60. let 20. století. S tímto názorem se ale město, které je vlastníkem areálu, neztotožnilo s poukazem na množství degradujících stavebních zásahů, které byly v areálu v minulosti provedeny. „Dnes mohu říci, že Ministerstvo kultury dospělo v této záležitosti k podobnému názoru, přičemž se opíralo také o stanoviska odboru památkové péče magistrátu a krajského úřadu. Osobně považuji toto stanovisko za racionální,“ konstatoval Thoma. „Město paušálně neodmítá diskusi o případném prohlášení věcí za kulturní památky, ale musí jít o promyšlenou, prodiskutovanou a také chtěnou věc,“ dodává Thoma. Tisková zpráva/luk

NEMOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV (15 tis. obyv., okres Praha-východ): Gotické sklepy jsou další částí zámku v Brandýse nad Labem, která byla zpřístupněna veřejnosti po loňském otevření nové expozice. Podzemní prostory nyní slouží k pořádání komorních společenských akcí. Sklepy se také staly součástí prohlídkového okruhu zámku. Rekonstrukci brandýského zámku financuje z valné části město. Obecní rozpočet tak byl v posledních letech zatížen několika miliony korun navíc. Vzhledem k tomu, že se v komunálních podmínkách jedná o mimořádnou akci, stala se oprava zámku letos jednou z akcí

10 / 2005

nominovaných na Cenu Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra v oblasti restaurování historických budov. Brandýský zámek byl postaven v r. 1300 jako hrad střežící přechod přes Labe. Současná podoba objektu vychází z renesanční přestavby, na níž se podíleli tehdejší italští architekti a stavitelé. Velkou vzácností zámku je sgrafitová výzdoba, která patří datem svého vzniku i kvalitou k nejvýznamnějším v Čechách. Zámek patřil od r. 1547 České královské komoře a byl navštěvován téměř všemi panovníky habsburské dynastie. Byl hlavním mimopražským sídlem císaře Rudolfa II. (Právo, 10.06.2005)

BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM (9 tis. obyv., okres Žďár nad Sázavou): Vláda poskytne 24 mil. Kč na opravu hradu Pernštejn, který byl v dubnu poničen požárem. Nový ministr kultury V. Jandák tak obhájil návrh svého předchůdce, nedávno zemřelého ministra P. Dostála. Jihomoravský kraj přispěje částkou 6,6 mil. (Právo, 01.09.2005) HOLEŠOV (13 tis. obyv., okres Kroměříž): Zástupci radnice v Holešově podepsali smlouvu o koupi s majitelkou místního zámku. Město tento objekt získá za téměř 13,5 mil. Kč. (Veřejná správa, č.14, 2005)

29

Unikátní databáze českého amatérského divadla na internetu WWW.AMATERSKEDIVADLO.CZ,

to je to správné místo – a taky prostředek proti zapomnění toho, co všechno se událo v českém amatérském divadle od jeho počátků až do nejžhavějšího dneška. Skrývá se za ním totiž databáze českého amatérského divadla. Už si na ni konečně můžete kliknout, i když zatím si stále říkáme, že jde o provoz zkušební… Tedy: jde spíš o zárodek, jehož jádro tvoří Praha a její části. Těch částí je ovšem hodně přes stovku a souborů (samostatná báze SOUBORY), které tu hrály a hrají, okolo osmnácti set šedesáti! Je to tedy zatím kousek, ale cvalík. Když se na stránky i té malé části databáze podíváte, možná se vás (stejně jako nás) zmocní pocit hrdosti a obdivu ke všem, kteří před námi vytvářeli kulturu jak v českých městech, tak i ve většině vesnic a vesniček tím, že hráli divadlo. Budete moci už v této chvíli nahlédnout do hesel všech MÍST – obcí v České republice. U mnoha z nich zatím najdete pouze připojenou stránku z dvousvazkového Místopisu českého amatérského divadla, na níž je zaznamenán základní text o příslušné obci, u jiných je navíc vloženo pár poznámek. Některé z nich jsou určeny ke zpracování, další záznamy už tvoří první, ale nezredigovaný náčrt hesla, jiné základní text bez korektur. Na každém hesle se pracuje v mnoha vrstvách, takže leccos uvidíte ve stavu zrodu. Zatím je nejméně naplněna báze OSOBNOSTI. Chtěli bychom do ní zařadit informace jak o lidech, kteří zasáhli české ochotnické divadlo jako celek, tak o těch, kteří nejvíc znamenali pro činnost souboru nebo pro divadlo v jednotlivých místech (třeba právě v obci, v níž žijete, tak přemýšlejte, sepište nebo přesvědčte ty, co mohou informace sepsat, a pošlete – nejlépe ovšem e-

30

-mailem, protože strojopisy bychom asi nestačili přepisovat). Vytváříme mj. i bázi PŘEHLÍDKY, v níž v tuto chvíli najdete asi tři sta hesel – ale to je opět jen malý zlomek, když si uvědomíte, že Jiráskův Hronov a jeho jednotlivé ročníky dají dohromady 76 záznamů a že na divadelní festivaly a festiválky jsme téměř velmoc. V databázi ovšem chceme zaznamenávat nejen jevy historické, ale všechny nové soubory dospělých i dětí a všech podob divadla, včetně loutkového. Měla by být stále doplňována a rozšiřována. Jak budeme pokračovat? Dali jsme se stejnou cestou jako při zpracovávání již vydané publikace Místopis českého amatérského divadla – pokračujeme v rozšiřování databáze abecedně podle názvů obcí – měst, vsí a místních částí. Pochopitelně ve všech heslech máme jen ty údaje, které se nám – za pomoci mnoha spolupracovníků – podařilo do této chvíle dohledat. Velmi usilujeme o prohloubení a rozšíření hesel i o to, aby byla co nejdřív dostupná veřejnosti. Proto jsme se rozhodli, že pokud získáme nové údaje a materiály, zpřístupníme je co nejdříve. Protože jsme při tvorbě hesel vycházeli často z více a nadto různorodých pramenů, které si občas protiřečily nebo byly poněkud nejasné, mohou být v textech nepřesnosti i chyby. Přivítáme každé upozornění, každé zpřesnění, každý doplněk. A zvlášť se těšíme na informace o soudobém dění, o nových souborech a inscenacích. Budeme rádi, když databázi vezmete za svou, vždyť má být svědectvím o tom, jakou stopu v českém divadle zanechali mj. lidé, Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura kteři žili ve vaší obci, vaši známí, váš soubor a spolky. Staňte se spolutvůrci tohoto unikátního díla. Své informace posílejte na adresu: e-mail: [email protected] Nebo své texty, informace či připomínky pište přímo do vyhrazené vzkazové rubriky pod každým heslem v Databázi a kliknutím nám zprávu odešlete. Pokud budete mít zájem, můžete si osnovy a pokyny k vytváření záznamů pro jednotlivé báze stáhnout z internetových stránek NIPOS (HTTP://WWW.NIPOS-MK.CZ/CLANEK.ASP?ID=337). Vítězslava Šrámková, Vedoucí projektu, NIPOS-ARTAMA

Festival jednoho divadla Po tři zářijové dny probíhal v Kelči na rozhraní Hané a Valašska první ročník Kelečského divadelního festivalu. Inicioval ho jeden z místních rodáků, který se spojil s přáteli z Docela velkého divadla z Litvínova. Za finanční účasti řady podnikatelů z blízkého i vzdáleného okolí a města s cca 2,6 tis. obyvateli zde Litvínovští předvedli představení pro diváky všech věkových kategorií. Jednotlivé inscenace se konaly v kulturním domě, kině i v přilehlém parku. Součástí festivalu byla také vernisáž výstavy dvou výtvarníků z hostujícího divadla. [ika] DIVADLO LIBEREC (100 tis. obyv.): Přírodní divadlo v Liberci, které oslavilo 85. výročí otevření, nebude privatizováno, protože se jedná o územní rezervu pro vytvoření záchytného parkoviště. Do privatizace půjde liberecké Kulturní a společenské centrum Lidové sady, a to s podmínkou zachování kulturních programů na dalších 20 let a zajištění dodavatele nekomerční kultury. (Liberecký den, 08.08.2005) KUKS (210 obyv., okres Trutnov): Geisslers Hofcomoedianten je soubor mladých ochotníků, který má stálou scénu v obci Kuks, ve stodole zvané Comoedien-Haus. Osmičlenný soubor existuje 10 let a čtyři roky hraje pod nynějším názvem. Během června pořádá na Kuksu řadu představení. Hraje se v exteriéru i na stálé scéně. Soubor již několik let spolupracuje s místními dětmi, konkrétně se souborem Bambi di Terme, který vznikl před 2 lety. (Noviny Náchodska, 14.06.2005)

10 / 2005

DIVADLO ZLÍN (82 tis. obyv.): Městské divadlo Zlín vstoupilo 10. 9. do své jubilejní 60. sezony. Ještě před tímto úvodním představením (pro něž byla zvolena inscenace Figarovy svatby) se uskutečnila vernisáž výstavy prací scénografa Ladislava Vychodila, které se zúčastnila i jeho vnučka, herečka A. Antalová. Přímo na jevišti pak ještě ředitel divadla A. Sobek spolu se zlínským primátorem T. Úlehlou pokřtili novou publikaci, mapující působení divadla v letech 2003 – 2005. (Zlínské noviny, 12.09.2005) MLADÁ BOLESLAV (44 tis. obyv.): Opravené malé divadlo Novanta ve čtvrti Debř v Mladé Boleslavi zahajuje provoz 17. 8. Z bývalé zpustlé hospody, skladu potravin, tělocvičny a dalších prostorů zrekonstruoval J. Šubrt z Mělníka sál s pódiem, kde je i pianino. Chtěl by, aby divadlo sloužilo dětem a školám, aby tam získaly prostor také amatérská divadla, dětské soubory a kapely. Chystá se oslovit ředitele mladoboleslavských škol a prostory jim nabídnout. Předpokládá, že roční provoz divadla si vyžádá cca 150 tis. Kč, takže chce požádat město o příspěvek. Tímto způsobem již funguje divadlo Novanta v Mělníku, které J. Šubrt také opravil. (Právo, 17.08.2005) SOBĚSLAV (7 tis. obyv., okres Tábor): Budova dnešního kulturního domu v Soběslavi je nerozlučně spojena s působením ochotnického spolku. Počátky divadla v tomto městě sahají pravděpodobně do poloviny 16. století. Hrálo se na hradě, zřejmě na nádvoří pozdějšího pivovaru – shodou okolností jen několik metrů od stávajícího jeviště kulturního domu. V r. 1881 byl postaven Národní hostinec s prostorným divadelním sálem, v r. 1888 pořízeno nové jeviště. Po první světové válce nastává kolem r. 1919 rozkvět divadla, které dostává nový název – Spolek divadelních ochotníků „Chvalovský“ v Soběslavi. Po neúspěšných pokusech o stavbu nového jeviště se ochotníci vrátili k původnímu plánu přístavby sálu Národního hostince. V r. 1930 vzniklo za sálem jeviště s horizontem, provazovými tahy, šatnami, garderobou a zkušebním sálem. Místní dámy spolku darovaly plyšovou oponu. Na základě prohlídky tehdy utajovaného elektrického zařízení v pražském Národním divadle bylo elektrické osvětlení vybudováno i v Soběslavi. V r. 1930 se uskutečnilo slavnostní otevření Jiráskovou Lucernou. Zatím poslední rozsáhlou rekonstrukci a přestavbu zažil kulturní dům v letech 2000 – 2001, a to nákladem zhruba 40 mil. Kč. (Táborské listy, 02.06.2005)

31

Divadlo se zabydlelo v „kulturácích“

Občanské sdružení Divadlo působící v Hradci Králové sjednává kvalitním amatérským souborům vystoupení v sálech kulturních domů. Dlouhodobě tak obohacuje kulturní nabídku v okrajových částech tří východočeských měst.

Výše uvedené tříčlenné sdružení se registrovalo v srpnu letošního roku, ale jeho ředitel – 32letý Tomáš Langr, ochotník z místního spolku Černí šviháci a školitel fundraisingu, založil už před dvěma lety a ve svém volném čase provozuje tzv. Novohradecké divadlo. To úspěšně funguje díky spolupráci s majitelem Country clubu Lucie v Novém Hradci (městská část), v sále klubu s kapacitou 140 míst. Jednou do měsíce nabídne divadelní, hudební, literární představení či pohádku pro děti za vstupné od 50 do 100 Kč. Na novohradecké scéně se zrodila myšlenka zajistit pozvaným amatérským souborům, které přijíždějí i ze Slovenska, více příležitostí k účinkování v nejbližším okolí. Koncem roku 2004 proto oslovilo sdružení asi deset starostů z blízkých obcí, z toho polovina zareagovala na nabídku spolupráce kladně. V současné době zřizuje Langr v Pardubicích na jevišti KD Hronovická stejnojmenné divadlo, v Opočně pak na náměstí v Kodymově národním domě Opočenské a v sále Základní školy Malšova Lhota zase Lhotecké divadlo. Zastřešující ideou projektu je vyplnění mezery mezi profesionální a amatérskou scénou. T. Langr k tomu říká: „Chceme našim divákům dopřát nejlepší komedie amatérů. Nezveme ochotníky, kteří berou představení jen jako

32

volnočasovou aktivitu pro herce.“ Velký důraz klade rovněž na důkladnou prezentaci a péči o diváka. To např. znamená, že příchozí osobně uvítá, garantuje jim vrácení vstupného, pokud se budou nudit; požádá o vyplnění dotazníků, aby je mohl osobně zvát na představení apod. Zvýšit návštěvnost se pokusí zavedením volných „vstupenek na poslední chvíli“. Tyto lístky hodlá předem rozdat, aby se pojistil, že se divadlo zaplní. Program je prozatím sestaven do konce roku. Divadelní sezonu otevřela v září slovenská komedie Zabíjačka v nastudování Divadla Commedia Poprad, která v roce 2002 zazářila např. na Jiráskově Hronově. Další směřování i případné doplnění nabídky o hudbu, poezii, přednášky apod. závisí na zájmu diváků a finanční situaci sdružení, které kulturním domům platí nájem až 600 Kč na hodinu. Náklady na svou činnost financuje ze vstupného, darů a příspěvků. V současné době „drží projekt nad vodou“ sponzoři, povětšinou malé firmy. Granty na činnost či jednorázové akce se z krajů královéhradeckého i pardubického i měst pohybují kolem 10 – 20 tis. Kč. Sdružení Divadlo zatím nemá své vlastní webové stránky. Kontakt: [email protected] Irena Koušková HUDBA DĚČÍN (53 tis. obyv.): Výtěžek 25 tis. Kč benefičního festivalu Zámecká kramle 2005 půjde na dovybavení Ústavu sociální péče ve Staré Olešnici. Na Kramli, jejímž pořadatelem je sdružení Slunečnice, v roce 2005 přišlo 465 lidí. (Děčínský deník, 29.06.2005)

Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura

V Poličce od vážné hudby k rocku

Město Polička (9,4 tis. obyvatel, okres Svitavy), slavící v letošním roce 740. výročí založení, je úzce svázáno s přední osobností naší hudby – se skladatelem Bohuslavem Martinů, od jehož narození uplynulo 115 let. Ve věži zdejšího kostela sv. Jakuba můžeme navštívit jeho rodnou světničku, v muzeu památník a na hřbitově pak místo posledního odpočinku. Také poličská Základní umělecká škola nese jméno B. Martinů, stejně jako občanské sdružení Polička B. M. Příznivci hudby se sdružují v Kruhu přátel hudby, ročně mohou v jeho rámci navštívit 8 až 10 koncertů. na celý rok. V Poličce se uskutečnil závěrečný Během Českých kulturních slavností, pořádakoncert IV. mezinárodního festivalu a soutěže ných pod záštitou Ministerstva kultury a za fipěveckých sborů, koncert Vysočina, na němž zananční podpory města a Pardubického kraje, se hrál známý pianista Aldo Mancinelli, vystoupení letos v květnu uskutečnil v Poličce již 8. ročník akce Martinů fest. Pěti koncertům, na nichž vyorchestru a sboru Lincolnshire z Anglie, koncert stoupili přední interpreti od nás i ze zahraničí, v rámci 10. ročníku mezinárodních houslových předcházel pietní akt u hrobu skladatele a verkurzů prof. Milana Vítka. V neposlední řadě Dinisáž obrazů. V předvečer se uskutečnila akce vadelní klub připravuje jazzové večery atd. Mládí a B. Martinů, při níž vystoupili žáci zdejEva Veselá ší ZUŠ a jejich hosté. V muzeu mohli zájemci navštívit výstavu Kostýmové a scénické návrhy jevištních děl B. M. XI. ročník setkání mužských Polička jazz letos vstoupil do 9. ročníku, fipěveckých sborů nančně se na pořádání podílelo město Polička a Pardubický kraj, organizátorem se staly KulOd roku 1994 se každoročně setkávají moravské turní služby – Tylův dům. Během dvou dnů na mužské pěvecké sbory na festivalu, na kterém konci dubna se představili hudebníci a zpěváci chtějí připomenout umělecké kvality sborové od nás, z Polska, Chorvatska, Srbska a USA. tvorby a jejího významu pro rozvoj společenPolička 555 se uskutečnila po čtrnácté. Tento ského a kulturního života. Festival není jen letní festival zahrnující hudbu mnoha žánrů – kozajímavý pro posluchače, ale i pro účinkující, morní, fanfárovou, jazzovou, ale i rock a swing, protože mohou srovnávat uměleckou úroveň doplnila divadelní představení a další programy. jednotlivých souborů, inspirovat se a vyměňoPo tři dny koncem srpna se mohli příchozí zapovat si zkušenosti. slouchat do tónů hudby či živého slova v Tylově Festival se během desetileté působnosti konal domě a na Palackého náměstí. Finančně akci zana různých místech Moravy (Ostrava, Olomouc, jistilo město Polička a Pardubický kraj. Rožnov p. R.). Letošní ročník organizačně zajišFestival Poličské Rockoupání proběhl v roce ťuje mužský pěvecký sbor Beseda ve spolupráci 2005 již po osmé a to o posledním květnovém s Kulturním zařízením města Valašské Meziříčí, víkendu v areálu poličského koupaliště. Orgakde se uskuteční 22. října 2005 v kostele Nanenizátorem byl Divadelní spolek Tyl za podpobevzetí Panny Marie. Bude zaměřen na duchovry města Poličky a Pardubického kraje. O dění ní sborovou hudbu s ekumenickým repertoárem. bylo možné získat informace na dvou webových Protože festival svým významem přesahuje hraadresách. Příznivci rocku si mohli poslechnout nice našeho regionu, převzalo nad ním záštitu např. kapelu První pomoc, Bionafta, Tornádo město Valašské Meziříčí. Lue (ze Slovenska). Hana Marková, Nabídka hudebních vystoupení však není omeprogramová pracovnice zena na výše uvedené akce, ale je rozprostřena KZ města Valašské Meziříčí

Festival duchovní hudby

10 / 2005

33

Slet bubeníků 2005 začne ve Smržovce

Zcela mimořádné hudební zážitky poskytne Mezinárodní putovní bubenický festival „Slet bubeníků“. Letos v říjnu se koná již po čtvrté a proběhne ve 12 městech České republiky a v Bratislavě. První rytmy zaznějí 12. 10. na koncertě pro veřejnost ve Smržovce, na který je vstup zdarma, a ještě si diváci zabubnují či zachřestí, přinesou-li si s sebou nástroje. První ročník Sletu bubeníků proběhl v roce 2002 z iniciativy Pavla Fajta a Romka Hanzlíka (agentura AMP) s jednoduchou ideou: Pozvat na jedné straně přední české invenční bubeníky, na straně druhé renomované zahraniční hudebníky z různých žánrů, kultur a různého vnímání hudby na týdenní tvůrčí dílnu. Iniciovat tak vytvoření unikátního uměleckého díla – společné kompozice, jejímž výsledkem je živý koncert rytmických nástrojů. Úspěch prvního Sletu byl fenomenální. Ti, kdo byli přítomni této neřízené i obdivuhodně ukázněné spoušti rytmů, mohli hovořit o zážitku srovnatelném s atmosférou kmenových rituálů, ryzím kontaktu se samotnou prapodstatou hudby, píše se v tiskové zprávě. Každoročně se schází jiná sestava bubeníků a vznikají stále nové skladby. Vydavatelství Indies vydá v říjnu dvojCD záznamu z roku 2004 – toto CD bude pokřtěno na aktuálním říjnovém turné. Slet bubeníků je pořádán agenturou A.M.P. za spolupořadatelství hlavního města Prahy, podpory Ministerstva kultury České republiky a města Smržovka. Ve Smržovce se Slet bubeníků koná s přímou finanční podporou Libereckého kraje. Místa, kde se akce koná: Smržovka, Olomouc, Šumerk, Zlín, Rožnov p. R., Brno, Třebíč, Bratislava, Č. Budějovice, H. Brod, Týnec n. S., Plzeň a Praha. [luk]

34

Situace jediného tanečního divadla v ČR Občanské sdružení TANEC PRAHA se rozhodlo v divadle PONEC uvést v nové sezoně ještě čtyři premiéry do konce roku 2005. Bez ohledu na finanční problémy přetrvávající již od minulého roku (deficit z roku 2004: 1,2 mil. Kč) se tak pokusí uspokojit diváckou obec sérií večerů od 19. 9. 2005 až do konce listopadu, popř. do 12. 12. 2005. Od prosince svou činnost utlumí až do chvíle, kdy budou jasné finanční možnosti divadla. Snahou vedení zůstává zachovat náročný repertoár a nadále plnit funkci prostoru otevřeného prioritně nezávislým uměleckým projektům, jejichž základem je tanec a pohyb. Úzká spolupráce s Českou televizí by měla pokračovat i v příštím roce, natáčení pořadu Jana Krause „Uvolněte se, prosím“ je jedním z divácky nejúspěšnějších. Informace je převzata z WWW.TANECNIZONA.CZ, kde najdete také přehled repríz tanečních představení do konce roku 2005 a připravované premiéry v sezoně 2005/2006. [luk]

Pro začínající autory poezie

Šanci publikovat mají mladí začínající básníci v Petřvaldském nakladatelství Alisa Vladimíra Kostihy. Vydává jejich poezii ve výběrových almanaších; poslední z dubna letošního roku nese název „Básníci třetího tisíciletí“. Sborníky provází vždy soutěž o nejúspěšnější báseň a autora. Vítězní tvůrci dostanou šanci vydat své dílo. V srpnu začala Alisa s výběrem poezie do almanachů, které připravuje k vydání v letech 2006 – 7. Budou to: Milostná poezie 2, Erotická poezie, Moderní poezie křesťanské kultury, Maminko, čti mi (básně a říkanky pro nejmenší děti) a Vycházející hvězdy 2006. Nakladatelství vyzývá autory k zaslání 3 básní ze své tvorby na ukázku. Kontakt: Vladimír Kostiha, nakladatelství Alisa, Aloise Blachy 1787, 735 41 Petřvald, e-mail: [email protected] [ika] LITERATURA OLOMOUC (104 tis. obyv.): Pátý ročník mezinárodního festivalu Poezie bez hranic, který se každoročně konal začátkem října v Olomouci, pořadatelé kvůli finančním a organizačním potížím zrušili. (Prostějovský den, 12.08.2005)

Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura

Galerie s nevšední atmosférou

V letošním roce slaví Galerie Benedikta Rejta v Lounech (20,2 tis. obyv.) 40 let od svého založení. Vznikla osamostatněním oddělení výtvarného umění zdejšího Okresního muzea. V současné době tato příspěvková organizace zřizovaná Ústeckým krajem sídlí ve zrekonstruovaném objektu bývalého měšťanského pivovaru. Emil Filla a Peruc Jedinečné sbírky Díky cílevědomému budování sbírkového fonPamětní síň E. Filly se nachází v jižním křídle du zaměřenému na abstrakci, konstruktivismus zámku v Peruci a představuje tzv. věcné břemea strukturalismus se Galerie B. Rejta (GBR) no. Objekt je majetkem obce, která však uvažuje záhy stala uznávanou institucí. Sbírkový fond o prodeji. GBR spravuje tuto expozici od roku čítá 12 tisíc předmětů – jde o grafiku, obrazy, 1997, zájemci ji mohou navštívit od poloviny plastiky, fotografie, opomenuta není ani archikvětna do poloviny října (mimo pondělí), plné tektura, nábytek atd. Sbírky tvoří konstruktivisvstupné činí 30, poloviční 20 a pro hromadné tická díla našich i zahraničních předních tvůrců, výpravy 10 Kč. lounskou konstruktivistickou tvorbu reprezentuGalerie jde dál… jí K. Linhart, V. Mirvald, Z. Sýkora a další. GBR také uchovává autorské soubory a pozůstalosti Sbírky i samotný objekt GBR znají obdivovaněkterých telé moderního výtvarného uměné nejen u nás, významných ale i v celém světě. Mezi časté návštěvníky patří studenti středních a vysokých uměleckých škol. uměleckých Sbírkové předměty jsou mnohdy zapůjčovány osobností mina výstavy do zahraničí – do Francie, Němecnulého stoleka, Polska atd. Protože tisk katalogu je finančtí, kolekci ně náročný, připravuje galerie CD s virtuální předválečnéprocházkou stálou expozicí i výstavami, jejichž ho výtvarnéFoto ev počet se ročně pohybuje kolem čtyř. Nově jsou ho a užitého zpracovávány webové stránky, které umožní umění a pozůstalost E. Filly. Zpočátku však chyzískávat řadu obrazových i textových informací, běly vhodné výstavní prostory, a tak se výtvarná včetně připravované mutace v anglickém jazyce. díla prezentovala na výstavách jiných institucí Na podnět návštěvníků dojde k ustavení Klubu (např. v pronajaté lounské tzv. Malé síni). přátel umění, což bude představovat určitý druh Neobyčejný objekt sponzorování. Od letošního roku pořádá GBR přednášky s proV letech 1967 až 1989 probíhala rekonstrukce mítáním a hudbou, při vstupu se buduje „prapůvodně průmyslové budovy na zařízení vhodcovna“ s počítačem, s jehož pomocí se budou né pro potřeby galerie. V roce 1993 vypraconávštěvníci seznamovat se sbírkovými fondy val architekt Emil Přikryl projekt na přestavbu i odbornou knihovnou čítající kolem 18 tisíc a ta byla po pěti letech dokončena. Vzhledem svazků. „Pro obdivovatele moderního umění k nedostatku finančních prostředků však nedoz celého světa se naše galerie stala kultovním šlo k realizaci přední části GBR. Právě tady by místem,“ říká ředitelka Alice Štefančíková a domělo být představováno umění 2. poloviny 20. dává: „Naším cílem je však získat si mladé nástoletí a současné výstavní plochy by umožnily vštěvníky, které k nám poprvé přivede autorita, seznámení s díly avantgardy. Doposud se vždy a poté, co je upoutá program, budou mít potřebu po dvou letech vystřídala stálá expozice a autornás opětovně navštěvovat.“ ská výstava. Základní vstupné je 40, snížené 20 Eva Veselá a pro hromadné výpravy 10 Kč. 10 / 2005

35

Mladí amatérští filmaři sázejí na profesionalitu

Vsetínští amatérští filmaři dokončili svůj první celovečerní snímek. Jedná se o mystery komedii s prvky parodie, nadsázky, hororu a švandrlíkovské poetiky, která ve svém názvu skrývá tajemné slovo rumunského původu Pricolici. Její premiéra se uskutečnila v srpnu v kině Vatra. Snímek je dílem filmového štábu Valašské filmové společnosti (VAFIS), kterou založili bratři Tomáš a Aleš Koňaříkovi ze Vsetína s cílem sdružit nadšence pro filmovou práci. Tomáš Koňařík Scénář vznikal téměř půl roku, na samotné realizaci pak celý patnáctičlenný tým pracoval více než rok. „V červenci loňského roku jsme začali točit a bylo to hodně náročné, protože jsme natáčeli hlavně v noci u prlovského rybníka Neratov,“ prozradil scénárista a režisér Tomáš Koňařík. „Ve filmu nebude chybět akce, animace ani triky, lidé se budou příjemně bát a bavit. Také samotný název filmu je tajemství, které diváci odhalí až v závěru“ slibuje producent filmu Aleš Koňařík. Film Pricolici je již druhým projektem bratří Koňaříků, není však posledním. „Příští rok plánujeme natočit něco serióznějšího a kratšího – tak do 20 minut, abychom snímek mohli promítat i na festivalech,“ netají se sourozenci Koňaříkovi. Eva Stejskalová Pozn. redakce: Informace ze Vsetína nás zaujala, a tak jsme si prohlédli webové stránky WWW. VAFIS.INFO/FILM/ a vybrali několik zajímavých informací z oddílu často kladených otázek: Co jste vlastně zač? Zkrátka jsme parta kamarádů, kteří se přes spoustu jiných zájmů a profesně či studijně odlišných aktivit jednoho dne rozhodli natočit film a od té doby jsme tím natrvalo postiženi. A protože se nám na něj dostalo vesměs pozitivních

36

reakcí a natáčení samotné nás skrz všechno vyčerpání a námahu ohromě bavilo, rozhodli jsme se v tomhle koníčku pokračovat i nadále. Jelikož jsme během přípravy současného projektu zjistili, že pro jednodušší získávání převážně sponzorských darů či dokonce financí bude lépe naši činnost nějakým způsobem institucionalizovat, rozhodli jsme se založit občanské sdružení, které se zove „Valašská filmová společnost.“ Co si představujete pod pojmem „amatérský film“? Dobrá otázka. Podle neskutečného počtu festivalů amatérské filmové tvorby a webů filmových amatérů je zřejmé, že se v Česku točí ostošest, Hollywood hadr. A jak se k filmování snažíme přistupovat my? Stručně by se to dalo vyjádřit heslem, že pokud něco neděláte pořádně, nedělejte to raději vůbec. Zřejmě je to dáno faktem, že náš rejža působí už patnáct let ve vsetínském folklorním souboru coby tanečník a na střední škole si vyzkoušel herectví v divadelním spolku místního gymplu. Z obou uměleckých odnoží si odnesl zjištění, že kompromisy zde nemají místo a že polovičatá řešení jsou cestou do pekel. S divadelním představením nebo tanečním pásmem totiž lezete před desítky (stovky) diváků a řemeslně odfláknutým vystoupením je akorát znechutíte. Každá chyba zde bude několikanásobně patrnější a váš amatérismus se stane synonymem pro neschopnost a diletantství. V opačném případě přejde publikum chyby se shovívavým úsměvem, spíše si jich však ani nevšimne. Na našem prvním větším filmečku BEZDECHU vidíme zpětně moře řemeslných chyb (pověstné otvírání kudly v kapse), troufáme si však tvrdit, patrněji se zde odrazila snaha celého našeho týmu o co nejlepší výsledek. Ba co víc, dobře odvedená práce vám pak otevírá mnohé dveře, což se chudým avšak nadšeným filmařům nesmírně vyplácí... [luk] Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura Zájem o české filmy trvá Ve Zprávě o české kinematografii v roce 2004, vydané Ministerstvem kultury v červnu letošního roku, si můžeme přečíst také o filmové produkci, klubech, videodistribuci atd. Růst produkce českých filmů V minulém roce mělo v našich kinech premiéru celkem 16 celovečerních, 400 dokumentárních a 90 animovaných filmů. Ve srovnání s rokem 1991, kdy šlo o 13 hraných celovečerních, 230 dokumentárních a 70 animovaných filmů, to představuje dost velký nárůst. České filmy jsou v oblibě Zájem našich diváků o české filmy je nadstandardní, což dokládá 23% podíl na celkové návštěvnosti. Podíváme-li se na tabulku filmů s nejvyšší návštěvností, zjistíme, že se v první desítce umístily čtyři. Z osmdesátky těchto filmů jich je 16 českých, po dvou z Velké Británie, Německa, Francie a po jednom z Mexika, Španělska a Kanady. Ostatní snímky jsou americké provenience. Nejvyšší zájem zaznamenal Pán prstenů: Návrat krále, který vloni zhlédlo 779 tisíc diváků, z našich dopadl nejlépe titul Horem pádem s 556 tisíci diváky a s 5. místem. Filmové kluby a artkina Koncem 80. let minulého století působilo v tehdejším Československu přes 250 klubů se 100 tisíci diváky. V loňském roce mělo 135 klubů cca 20 tisíc členů a 4 tisíce představení vidělo téměř 150 tisíc diváků. (Filmové kluby pro děti Bijásky najdeme ve více než dvaceti městech.) Zvláštní postavení zaujímá pražské kino Aero, které je co se rozmanitosti programu týče nejaktivnější a při němž působí metodicko-informační centrum Asociace českých filmových klubů (AČFK). Své zvláštní místo si získalo i Uherské Hradiště, kde se tradičně koná Letní filmová škola a řada seminářů. Je také spojováno s Projektem 100 a vzdělávací akcí Film a škola. V posledních letech bohužel členů ubývá, a pro-

10 / 2005

to se AČFK snaží co nejvíce přiblížit své aktivity široké veřejnosti. Artkin v pravém slova smyslu je u nás jen několik, avšak stále roste počet kin, která promítají artové filmy formou přehlídek nebo pravidelných představení v týdenním až měsíčním intervalu. Filmová distribuce Nejvíce celovečerních filmů (611) bylo opět natočeno v USA, kde se také potýkají se snižující se průměrnou roční návštěvností na jednoho obyvatele. Avšak i přesto se stále drží na předních místech ve světě. V zemích EU se v loňském roce natočilo opět více hraných filmů – 764. Celková návštěvnost stoupla a po devíti letech překonala magickou hranici jedné miliardy diváků. První místo patří Francii, následuje Itálie, Německo, Španělsko a Velká Británie. Avšak vážným celosvětovým problémem pro filmový průmysl jsou ilegální nahrávky premiérových filmů šířených zejména po internetu. Boom v sektoru DVD Vloni vzrostl prodej v této oblasti o téměř 80 % a souvisí s poklesem počtu návštěvníků kin, i když to není jediná příčina. Dále klesaly ceny přehrávačů i DVD rekordérů, jimiž je vybaveno již 15 % domácností. Na tuto skutečnost navázalo i zvýšení prodeje DVD disků o 80 %, z toho v obchodní síti na 1,6 milionu a ve videopůjčovnách na 230 tisíc kusů. Přes 800 tisíc kusů si zájemci koupili jako přílohu časopisů. Poprvé převážily DVD nosiče nad VHS kazetami, vydáno bylo 956 titulů (což je pětkrát více než nabídla kina) v nákladu až 65 tisíc kusů. Jejich cena pro zákazníky klesala, pohybovala se od 99 do 799 Kč. Nejprodávanějším titulem se stal Pán prstenů: Návrat krále, z českých Kameňák 2 (19 tisíc kusů). První příčka v kategorii DVD disků jako přílohy patří českému filmu Mazaný Filip (17 tisíc kusů), vydanému jako součást časopisu Stereo & video. Denní sazba za DVD v půjčovně činí 30 až 50 Kč, tedy necelou polo-

37

vinu ceny vstupenky do kina. U VHS kazet jde ještě o nižší částku – 15 až 40 Kč, jejich podíl v půjčovnách však stále klesá. Ze stovky nejvíce půjčovaných DVD a VHS představují americké filmy 90 titulů, doplňuje je 7 českých (nejlépe si vedly filmy Kameňák 2, Pupendo a Želary) a 3 francouzské. Stinnou stránkou vzestupu popularity DVD je však narůstající černý trh s nelegálními nahrávkami. Eva Veselá

FAMUFEST 2005 Filmová soutěžní přehlídka tvorby studentů Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění

3. – 6. listopadu 2005 v Divadle Archa v Praze Soutěž slouží zejména k prezentaci děl vytvořených studenty školy za uplynulý rok. FAMUFEST poskytuje jedinečnou možnost konfrontace tvorby studentů mezi sebou a také příležitost vyslechnout si názory profesionálů, odborníků i laické veřejnosti. Festival vznikl v polovině 80. let a podařilo se mu udržet naprosto nezaměnitelnou a neformální atmosféru. Přehlídka je tradičně spojena s bohatým doprovodným programem zahrnujícím řadu výstav, koncertů, diskusních fór.

38

Techné Ostrava 2005 Mezinárodní festival filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách se zaměřením na vědeckou spolupráci a cestovní ruch se uskuteční 3. – 4. listopadu v Domě kultury Poklad v Ostravě-Porubě a v Památkovém dole „Ignacy-Hoym“ v polském Rybnice. Festival, který připomíná, že problematika technických a průmyslových památek je součástí celoevropského kulturního dědictví, vznikl v roce 2002. Odehrává se v jednom ze tří největších kulturních domů ve městě – DK Poklad, s. r. o. v Ostravě-Porubě, jenž přehlídku pořádá společně s Ostravským kulturním sdružením. Navázána byla spolupráce s řadou subjektů a odborníků ze zahraničí a zejména s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou v Ostravě. Setkání totiž jako v předchozích letech doplní odborné semináře, diskuse, exkurze do technických skanzenů ve městě a okolí, ale především mezinárodní kolokvium představitelů českých i zahraničních měst a dalších institucí na téma „Možnosti spolupráce soukromého a veřejného sektoru při ochraně a obnově technického a industriálního dědictví a jeho využití v cestovním ruchu“. Sborník příspěvků obdrží každý účastník akce, kterou lze navštívit bezplatně. Do loňského ročníku bylo přihlášeno 48 snímků. Mezinárodní odborná porota ocenila nejlepší z nich hlavní festivalovou cenou – soškou „Ostravské Venuše“. Od příštího roku se Ostravské kulturní sdružení zapojí do evropského projektu INTERREG III C – CEBIRD. Tzn., že nejlepší festivalové příspěvky a snímky mohou být prezentovány i v dalších zemích EU. V budoucnosti snad bude možné vydávat i na tento druh památek specificky zaměřené periodikum, jež by vycházelo v českém, polském a slovenském jazyce. Počítá se také s odbornou studií věnovanou možnostem využití potenciálu technického kulturního dědictví regionu Horního Slezska (Polsko) a Moravskoslezského kraje (širšího Ostravska, ČR). Celkové náklady na konání festivalu se letos pohybují kolem 600 tis. Kč, z toho Statutární město Ostrava přispívá ze svého rozpočtu částkou ve výši 320 tis. Kč. Zbývající část pokrývá DK Poklad z vlastních zdrojů a za pomoci sponzorů. Více informací o festivalu TECHNÉ OSTRAVA 2005 a program najdete na adrese: WWW.TECHNE.CZ Irena Koušková Místní Kultura

Zahraničí Slavnostní vernisáž fotografií z workshopu

V neděli 18. září byl slavnostní vernisáží v nově zpřístupněné „Galerii Pasáž“ ukončen workshop Nové školy digitální fotografie, jejíž 3. ročník proběhl v Českém Krumlově od 16. 9. do 18. 9. 2005. Svá díla zde vystavilo celkem 17 fotografů z ČR a SR, kteří během víkendu fotografovali město Český Krumlov a vytvořili na 3 tis. fotografií, z nichž nejzdařilejší byly vybrány pro první výstavu v Galerii Pasáž. Vernisáže se zúčastnil také Milan Škoda – majitel největšího prodejního komplexu fotografických služeb a techniky – Centra FotoŠkoda, které bylo organizátorem. Úlohy lektora workshopu se zhostil Mgr. Pavel Scheufler. Vybrané fotografie účastníků workshopu budou ve své elektronické podobě vloženy do založené fotografické sbírky „Tvář Českého Krumlova“, jejíž vznik se plánuje ve Fotoateliéru Seidel. Výstava je volně přístupná návštěvníkům pasáže a potrvá do 18. 10. 2005. [luk]

Španělské kulturní centrum

V polovině září bylo za účasti členů španělské královské rodiny a špiček české státní reprezentace otevřeno Instituto Cervantes v Praze 2, ulice Na Rybníčku 536/6. Organizace, jejíž obdobou je např. německý Goethe Institut, propaguje španělštinu a hispánskou kulturu. Zájemci zde mohou číst španělský tisk, navštívit výstavy umění nebo se zúčastnit filmových večerů, svou činnost zahájila také knihovna. Institut působí od roku 1991 v 56 městech a 37 zemích. Letos se jeho pobočky otevřely také v Bělehradě, Stockholmu a Lublani. Program centra naleznete na webových stránkách: WWW.SPANELSKO.INFO. [ika] 10 / 2005

Česká gotika v USA V Metropolitním muzeu v New Yorku, které patří mezi nejprestižnější galerie na světě, je k vidění výstava české gotiky nazvaná „Praha, koruna Království českého 1347 – 1437“. Na akci se podílejí Pražský hrad a arcibiskupství. Návštěvníci mohou vidět řadu exponátů zejména z církevních sbírek, naopak z bohatého sbírkového fondu Národní galerie se představí pouze 4 díla. A to i přesto, že oplátkou Metropolitní muzeum vystaví v Anežském klášteře od 1. listopadu do 21. května 2006 několik výtvorů francouzské gotiky, mimo jiné i list z iluminovaného rukopisu z doby Karla IV. Američané budou moci obdivovat např. Svatovítskou madonu z období kolem roku 1400, relikviáře z pokladnice katedrály sv. Víta, dvě desky od mistra Theodorika z hradu Karlštejn, ale i nejcennější deskový obraz z muzea v americkém Bostnu, který vznikl ve 14. století v Praze. Od 16. února do 21. května příštího roku budeme mít možnost navštívit tuto výstavu s malými obměnami, na Pražském hradě. Karel IV., který se zasadil o vznik nového uměleckého projevu, tzv. císařského stylu, je hlavním tématem této výstavy, která se u nás bude jmenovat „Karel IV. – císař z Boží milosti“. Díky jemu se Praha v té době stala evropským centrem umění, jedním z nejznámějších měst starého kontinentu a lákala řadu stavitelů, malířů, sochařů, zlatníků i uměleckých řemeslníků. S nástupem Václava IV. došlo ke změně a v oblasti umění to představovalo přechod od monumentální reprezentace ke komorní umělecké tvorbě. Na výše uvedenou akci naváže Maďarsko a Lucembursko, které připravují velkolepou výstavu o Zikmundu Lucemburském, nejmladším synovi Karla IV., který byl ve své době považován za významnou osobnost evropských dějin. U nás se mu dostalo přezdívky „Liška ryšavá“ a nepatřil k oblíbeným vladařům. Výstava jej však představí v roli mecenáše umění pozdní gotiky a renesance. Od března 2006 budou moci návštěvníci zhlédnout na 350 exponátů. Pokud tedy zájemci navštíví obě výstavy na našem kontinentě, mohou obdivovat přes 500 nejvýznamnějších pokladů vzniklých ve střední Evropě v letech 1347 až 1437. [ev]

39

Guggenheimova nadace v Německu

Stavba muzea faraonů v Egyptě

V létě roku 2006 uspořádá Galerie a výstavní hala Spolkové republiky Německo jednu z největších a nejambicióznějších výstav. Má zde být vystavena kolekce téměř 250 moderních a současných mistrovských děl ze sbírky Guggenheimovy nadace. Se svými 5 muzei v New Worku, v italských Benátkách, ve španělském Bilbau, v německém Berlíně a v Las Vegas je Guggenheimova nadace první skutečně celosvětovou institucí věnovanující se výtvarnému umění. V duchu tradice založené proslulým Frankem Lloydem Wrightem, který navrhl budovu muzea postavenou v letech 1946 až 1959 na newyorské Páté Avenue, Thomas Krens, od roku 1988 ředitel Guggenheimovy nadace, vyzval mnoho předních světových architektů, mezi kterými jsou jména jako Frank Gehry, Zaha Hadid, Jean Nouvel, Enrique Norten a Rem Koolhaas, aby navrhli další Guggenheimova muzea v Evropě a ve Spojených státech. Jejich 23 soutěžních návrhů a projektů bude představeno na zvláštní výstavě, která bude probíhat ve dnech 25. srpna až 12. listopadu 2006 v přízemí výstavní síně Kunst und Ausstellungshalle. [luk]

Velké muzeum v Gíze má být postaveno do roku 2009 v blízkosti tří nejslavnějších pyramid, v místech, kde se úrodné údolí řeky Nilu setkává s pouští. Průčelí budovy o ploše 600 m² ozvláštní obložení průsvitným alabastrem, za tmy jej osvětlí reflektory. Mezi nejvýznamnější exponáty, které zaberou plochu přes 38 tisíc m², má patřit sluneční bárka, o níž se říká, že v ní bylo do hrobky přepraveno Cheopsovo tělo, i socha Ramsese II., měřící přes 80 metrů. Současné muzeum v Káhiře, postavené zhruba před stoletím, zdaleka nevyhovuje dnešním potřebám. Vejde se do něj jen kolem 5 tisíc sbírkových předmětů a dalších cca 100 tisíc cenných exponátů je uloženo na různých místech. Výstavba si vyžádá kolem půl miliardy dolarů. Částečně má na muzeum „vydělat“ výstava Tutanchamon, která je nyní instalovaná v USA. Podobná akce, která v zámoří proběhla v sedmdesátých letech 20. století, přivábila téměř 8 milionů návštěvníků. Tehdy lákala tzv. pomsta faraonů, záhadná úmrtí osob, které se podílely na objevení hrobky, bohatá pohřební výprava i množství zlatých předmětů. Nyní mohou zájemci vidět rekonstruovanou faraonovu tvář, doloženy budou i otázky související s jeho úmrtím či spekulace o místě jeho posledního odpočinku. Zapůjčením mumie tajemstvím opředeného vládce a části jeho pokladů získá Egypt 40 mil. Kč. Další peníze přinese půjčka od japonské banky pro mezinárodní rozvoj. [ev]

Část I: Sbírka 21. 7. 2006 až 7. 1. 2007 Část II: Guggenheimova architektura 25. 8. až 12. 11. 2006

40

Místní Kultura

Zajímavosti NABÍDKA Milevsko – Muzeum Milevska František Doubek – CESTA KRESBY (výstava k životnímu jubileu), do 30. 11. Karlovy Vary – Galerie umění VLADIMÍR BOUDNÍK – MEZI VANTGARDOU A UNDERGROUNDEM, do 30. 10. Ostrov – Letohrádek zámeckého parku Jiří Jun – TRIALOG, do 30.10. Aleš Lamr – ČESKÁ KRESBA, do 30. 10. Olomouc – Muzeum umění ITALSKÁ KRESBA 17. STOLETÍ, do 20. 11. Most – Oblastní muzeum Stanislav Pícha – OBRAZY, do 31. 10. Kolín – Regionální muzeum SLAVNÍKOVCI V NAŠICH DĚJINÁCH, do 30. 10. Nové Město nad Metují – Městské muzeum, Galerie Zázvorka KDYŽ KLAPKA NEKLAPNE (výstava České unie karikaturistů), do 6. 11. Brno – Městské muzeum na hradě Špilberk ARCHITEKT ARNOŠT WIESNER, do 13. 11. Ratibořice – zámek JELGAVA A RUNDÁLE (výstava o místech dětství Paní kněžny – Kateřiny Zaháňské), do 30. 10. Tábor – Galerie v Infocentru ČLENSKÁ VÝSTAVA KLUBU VÝTVARNÍKŮ V TÁBOŘE, do 7. 12. Častolovice – zámek DIALOGY – GRAFIKA, KRESBY, ILUSTRACE (výstava Marie Hannigové – Nievaldové), do 30. 10. Havířov – Výstavní síň Muzea Těšínska BAROKO NA TĚŠÍNSKU, do 30. 10. Semily – Státní okresní archiv ZDENĚK MÉZL – DŘEVORYT A KNIŽNÍ ILUSTRACE, do 18. 11. Pardubice – Krajská knihovna OKA-MŽIKY ŽIVOTA (fotografie), do 27. 10. 10 / 2005

Indiánské obrázkové písmo

Na zámku v Častolovicích (u Rychnova nad Kněžnou) můžete až do konce října zhlédnout v rámci výstavy „Dialogy – grafika, kresby, ilustrace“ tzv. Kodex fort collinský Marie Hannigové-Nievaldové. Jde o originální adaptaci indiánského obrázkového písma (konkrétně zkratkovitého vyjádření mixtécských Indiánů)

do podoby srozumitelné současnému příjemci, a to jak formou, tak obsahem. Autorka totiž „ilustrovanou řečí“ vypráví na dvanácti stránkách svůj vlastní příběh studia starověkých indiánských rukopisů, přičemž zachovává barvu a styl obrázkového písma, zatímco letopočty, jména osob a míst převádí do latinky. 29letá česko-americká výtvarnice žije v USA, kde studovala, a v současnosti přednáší na univerzitě v Denveru užitou grafiku a typografii. Profesní zájem ji přivedl na přednášku o umění předkolumbovské doby a následně k indiánským kresleným rukopisům. Možná vás při prohlídce také napadne, že kodex lze číst v jakémkoliv jazyce, a je tedy v mnohém praktičtější než písmo, které dnes používáme. [ika] / foto J. Krám

Burza scénářů

Od srpna 2005 přinášejí internetové stránky televizní scenáristky Markéty Dočekalové WWW.SCENARE.CZ všem tvůrcům z oblasti televize a filmu možnost veřejně nabízet a naopak poptávat televizní a filmové náměty, synopse nebo celé scénáře. Díky této speciální burze bude mít každý tvůrce možnost formou inzerátu své dílo stručně představit, případně přiložit ukázku deseti stran z nabízeného materiálu. Služby mohou autoři na rozdíl od televizí, filmových a produkčních společností využít bezplatně. [ika]

41

Sochař dokončil gigantické sochy

Významný valašský sochař a keramik Pavel Drda dokončil bezmála třímetrové keramické sousoší Adama a Evy, na kterém pracoval přibližně 4 měsíce a spotřeboval na něj zhruba půl tuny keramické hlíny. Dílo s názvem Rozhovor vyrobil na základě soukromé zakázky z Mladé Boleslavi. Do konce roku by měl mít Pavel Drda samostatnou výstavu v Hradci Králové, na jaře příštího roku v Broumově a pak v Praze. V budoucnu by ale rád realizoval sochy pro Vsetín a Valašské Meziříčí. Říká: „Mrzí mě, že mé sochy jsou po celých Čechách a severní Moravě, v Kanadě, USA i Austrálii, ale v městech, k nimž mám citový vztah, zatím ne.“ [luk]

Jak se Praha bavila

Rozsáhlou výstavu, která mapuje společenský život v hlavním městě od konce 18. do začátku 20. století připravilo Muzeum hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, 180 00 Praha 8. Výstava potrvá do 28. 2. 2006 Vycházky a výlety Pražanů, život v pražských restauracích, hospodách, kavárnách, to všechno výstava připomene. Dotkne se kulturních událostí v divadle, v hudbě a v rodicím se českém filmu. Návštěvník nahlédne do prostředí pražských poutí a trhů a také díky bohatému obrazovému materiálu pronikne mezi kejklíře a potulné akrobaty, do cirkusů a zvěřinců. Nebudou chybět ani technické novinky a vynálezy, ukázky z dobových časopisů, plakáty a upoutávky na různé akce. Z exponátů určitě zaujmou například pánské vycházkové hole, dámské slunečníky, vějíře, divadelní kukátka a dal. Na konci 19. století začínají vznikat zpěvní síně (šantány) a brzy nato i nejstarší kabarety. Toto období provázel i značný rozmach divadla, tradiční opory společenského života a zábavy. Široké spektrum zábavy a společenského života Pražanů je na výstavě prezentováno bohatým obrazovým materiálem i trojrozměrnými exponáty. [luk]

42

Do Paříže za upíry

První muzeum tohoto typu otevřel na předměstí Paříže Seine-Saint-Denis bývalý profesor angličtiny J. Sirgent. Ve velkém sále rodinného domu představuje své osobní sbírky. K vidění jsou vzácné knihy, kolem čtyř stovek filmů, plakáty a další předměty připomínající upíry – umělý chrup, kladiva, kříž atd. Prohlídku doplňují diskusní večery s občerstvením, které mohou skončit i návštěvou tajné hrobky valašského knížete Vlada Tepeše na legendárním pařížském hřbitově Pére-Lachaise. [ev]

Česká filharmonie - 110 let Koncert v sále i na náměstí

Mimořádným koncertem „Pocta české hudbě“ vstoupila Česká filharmonie oficiálně do své jubilejní 110. sezony. Netradičně bylo možné sledovat koncert i na Palachově náměstí, kam byl přenášen prostřednictvím velkoplošné projekce. [luk] Místní Kultura

Recepty Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové Je tady říjen a jak jsme si slíbili, ještě budeme „houbařit“. Není nad krásnou, trochu nostalgickou procházku podzimním lesem. A když se vrátíte s košíkem hub, co více si přát. BRAMBORAJDA BABKY PRAŠIFKY Bramborajdu Babky Prašifky vařím především na chaloupce, a to v tom největším hrnci co mám (asi tak jedna konfekční velikost hrnců před prádelňákem) a hlavně z čerstvých hub. Ale pokud celé léto a podzim pilně sušíte, tak když se zima zeptá…, máte dost „sušeného materiálu“, a můžete si vůni chaloupky připomenout i doma. A když nešetříte česnekem, je to báječný lék na ranní trápení po protaženém „kulturním“ zážitku či jinak společensky náročném večeru i doma. BABKA PRAŠIFKA Tohle opravdu veselé stvoření patří mezi lesní strašidýlka. Ani houbička, ani babička. Rozverný skřítek, jehož nejdůležitější činností jsou lumpárny, schválnosti a pokoušení. Vyskytuje se velmi hojně zejména v lesích, kde je dostatek hub i houbařů. Babce Prašifce činí velké potěšení, když se jí podaří nenápadně vklouznout houbaři do košíku a tam provádět svoje kejkle. Krásné zdravé hříbečky mění na nejrůznější prašivky a jeďule. Má škodolibou radost, když to houbař zjistí a vyděsí se, cože to nasbíral rodině k večeři. Houby, které pak vztekle z košíku vyhází, babka Prašifka zase zpět přemění na hříbečky. Nešťastný houbař, který náhodou zjistí, jaké krásné houby vyházel, začne pochybovat o svém duševním zdraví. Chudák netuší, že se stal obětí veselého žertování lesního skřítka. Nutno ale Prašifce přičíst k dobru, že když v košíku objeví skutečně jedovatou, nebo nejedlou houbu, sama ji z houbařova košíku vyhodí. Na hrubém struhadle nastrouháme mrkev, petržel a celer. Přidáme očištěné, nakrájené houbičky (raději jedlé, bez červíků a nešetříme!), dále kmín (trochu drceného, trochu celého) a rozetřený nebo prolisovaný česnek se solí. V hrnci té správné velikosti rozpustíme kousek másla a všecičko to krátce osmažíme. Zaprášíme trochou mouky a ještě chviličku osmahneme (nepřipálit!). Nejprve rozředíme studenou vodou (aby se nenadělaly cuflíky) a dále už můžeme naředit horkou vodou do téměř plného hrnce. Oloupané brambory nakrájíme na drobné kostičky a přidáme do polévky. Můžeme „ovonět“ snítkou libečku. Vaříme do poloměkkých brambůrek (v horké polévce „dojdou“) a nakonec přidáme majoránku (nikoliv marjánku). Plný puclák chutná nejlépe s tmavým měkkým chlebíčkem a nejlepší je s patkou. Dobrou chuť a nezapomeňte si přidat! Prosím, nechte trochu v naběračce a chvilku se nedívejte. Skřítkové také rádi. 10 / 2005

43