měsíčník o tropických rostlinách o všem, co Vás na nich zajímá a baví

Lukscheiter, Na Radosti 382, 155 21 Praha 5 www.lukscheiter.eu e-mail: [email protected] Číslo 1 Leden 2014

měsíčník o tropických rostlinách – o všem, co Vás na nich zajímá a baví

Vychází měsíčně. Zdarma pro odběratele Novinek z webu www.lukscheiter.eu.

Lukscheiter, Na Radosti 382, 155 21 Praha 5 www.lukscheiter.eu e-mail: [email protected]

Úvodník Vážení čtenáři, dostává se Vám do ruky první číslo našeho nového buletinu. Jeho obsahem, jak již název napovídá, budou tropické rostliny. Tedy alespoň některé z nich… V každém čísle s jedinou výjimkou tohoto prvního, které právě čtete, najdete úvodní článek o vybrané skupině rostlin, kterou, bude-li to na místě, se budeme snažit přiblížit nejen z té „oficiální“ stránky, ale připojíme i naše vlastní zkušenosti, či postřehy. Následovat bude miniseriál o nemocech a škůdcích pokojových rostlin, ve kterém postupně rozebereme nejčastější potíže, které mohou pěstitele a jeho zelené svěřence potkat. Každého škůdce a chorobu nejen představíme, ale poradíme také, jak se jich zbavit. V rámci tohoto cyklu najdete i poměrně málokde zmiňované virózy a fyziologické poruchy způsobené nevhodnou péčí či prostředím. Tuto část jsme sestavili na základě ohlasů a dotazů našich zákazníků a přátel. Věříme, že tak většina z Vás nalezne řešení potíží. Pro zvídavé bude v každém díle část věnovaná rozličným zajímavostem rostlinné teorie a praxe (slovníček pojmů, díl věnovaný kvalitě vody, co dělat, když některé orchideje nechtějí kvést, jak, kdy a čím nejlépe hnojit a tak podobně…) Předposlední částí bude profil jednoho orchidejového rodu či druhu. Pokud byste se rádi o nějakém rodu / druhu chtěli dozvědět něco víc, napište nám prosím na [email protected]. Pokud se sejde více stejných, nebo nás některý nápad obzvláště nadchne, rádi náš původní plán změníme a přizpůsobíme. Poslední část bude věnována soutěži Vás, našich čtenářů. Soutěž bude probíhat na našich Facebookových stránkách a pravidla budou jednoduchá. V den vydání jednoho čísla vyhlásíme na FB začátek soutěže, od kterého budete moci jako odpověď přidat fotografii Vaší nejkrásněji kvetoucí orchideje nebo jiného druhu rostliny, podle aktuálního zadání. K fotce můžete a nemusíte napsat i komentář. Fotografie, která se bude ostatním nejvíce líbit (dostane nejvíce „Like“) v daném měsíci vyhraje. Vítěz(ka) od nás dostane dárek, o němž se více dočtete na poslední stránce. Vítězný obrázek bude zveřejněn na obálce i uvitř v následujícím čísle, stejně jako fotografie na 2. a 3. místě, které ale budou jen uvnitř čísla. Toto je naše představa o Tropickém buletinu. Je to ale měsíčník především pro Vás. Naším cílem je, abyste zde našli to, co Vás zajímá, abychom vám pomohli řešit problémy, které Vaše rostliny potkaly, ale zejména, aby Vás čtení bavilo a něco užitečného Vám přineslo. Proto, budete-li mít během roku pocit, že některých informací tu je moc a o něčem zase nepíšeme vůbec, neváhejte a napište nám svůj názor.

S přáním příjemného počtení Ondřej a Antonín Lukscheiterovi



Škůdci a choroby

Červci

1. Když zahlédnete první bílou „potvůrku“, je čas zasáhnout

3. Velmi zanedbaná Encyclia

2. Vlnatka na Dendrobiu

4. Pokud už napadená orchidej vykvete, objeví se obvykle kromě barev a vzorů i nechtěná hmyzí „příkrasa“

Červci patří dnes mezi nejčastější škůdce pokojových rostlin. Nejrozšířenějším druhem červců na orchidejích je Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum). Původně se s červci dalo spíše setkat na suchomilných rostlinách (kaktusy, sukulenty). Jde o hmyz s velkou mírou přizpůsobivosti, proto v současné době napadá i rostliny vlhkomilné a prakticky už všechny druhy pokojových rostlin a nejednomu pěstiteli tak dělá ve tváři vrásky. Vlnatka škodí rostlinám sáním na měkkých tkáních, což jsou nejčastěji nejmladší výhonky, poupata, vrcholy květních stvolů, z nichž se postupně šíří i na ostatní části rostlin. Napadenou rostlinu škůdce vysiluje v prvé řadě vlastním sáním a poškozováním pletiv. Neméně nebezpečné – zejména pokud je červců namnoženo na rostlině hodně – je zatažení druhotné infekce do ran vzniklých sáním. Často se tak stává, že rostlina nakonec neuhyne na totální „vysátí“, ale na bakteriózu nebo houbovou chorobu.



Poznat přítomnost vlnatky úplně na počátku není tak docela jednoduché. Obvykle si jí všimneme v okamžiku, kdy už jsou vidět dospělci (viz. Obrázek 1). Pokud jsou škůdci na rostlině už přítomní, obvykle se objeví v krátké době poté, co si ji přinesete domů. Jde o přirozenou reakci hmyzu na změnu prostředí. Původní pěstitel v řadě případů ani nemusel vědět, že škůdce na rostlinách měl. Případně je natolik potlačil, že rostlinám neškodily, a tak situaci více neřešil. Podle našich zkušeností jsou dnes tito škůdci ve větší či menší míře přítomni ve všech pěstírnách. Pro včasné odhalení je dobré rostliny pravidelně preventivně kontrolovat, a to zejména: na spodní straně listů (obrázek 2), v okolí vyvíjejících se poupat, v paždí nově vyrůstajícího výhonu (pahlízy), ve všech záhybech, mezi pahlízami, pod vrstvami starých listenů (pokud se situace zanedbá hodně, vypadá to pod starými listeny tak jako na obrázku 3). Jak se vlnatky zbavit? V zásadě jsou tu dva funkční způsoby: biologický a chemický. Zvolíte-li si biologickou cestu, pravděpodobně se červců nezbavíte úplně (paraziti používaní k boji s červci si obvykle nechávají určitý malý počet škůdců v zásobě, aby se mohli množit a sloužit jako zdroj potravy pro přežití samotných predátorů) a bude to trvat delší dobu. Na druhou stranu, paraziti obvykle červce vyhledávají aktivně, takže se mohou sami přemístit do vedlejší místnosti a „léčit“ rostliny tam. Nespornou výhodou je možnost ponechání rostlin tak, jak jsou. Nemusíte tedy napadené rostliny snášet ne jedno místo, které bývá obvykle určitou dobu (obvykle 1-2 dny) po aplikaci chemie neobyvatelné. To u biologické ochrany odpadá. Nevýhodou biologické cesty je, že paraziti jsou druhově specifičtí. To znamená, že jeden parazit dokáže požírat (obvykle) jen jeden druh škůdců. Pokud se tedy na rostlinách kromě červců objeví třeba mšice nebo molice, nezbývá než si obstarat další druh parazitů…což může znamenat v důsledku poměrně vysoké náklady. Biologická ochrana pomocí parazitů se také nedá kombinovat s chemickou. Nejde se tedy zbavit jednoho škůdce pomocí parazitů a dalšího postřikem. Postřik totiž zahubí i naše „prospěšné“ parazity. Mezi přírodní predátory, kteří se živí červci, se řadí slunéčka, některé druhy pavosiček a zlatoočka. V současnosti se komerčně využívá parazitická vosička Aphelinus moli. V Česku se obchodem s parazitickými organizmy zabývá firma Biocont z Brna (www.biocont.cz), jejich nabídka je občas nestálá a je dobré s nimi možná konkrétní postup ochrany zkonzultovat. Druhou možností je použití postřiků. Spíše na základě dlouholetých zkušeností, než vnitřního přesvědčení, se přikláníme k této metodě. Postřiků je na trhu v dnešní době opravdu velké množství a jejich nabídka se průběžně mění (s tím, jak jednotilvé přípravky dostávají registrace a nebo o ně přicházejí). Místem, kde my nakupujeme postřiky je www.agromanualshop.cz. Momentálně se velmi účinný zdá být přípravek Alfamethrin, z dalších jmenujme Nurelle D, Cyper (a obecně přípravky na bázi cypermethrinu). Postřik je vhodné opakovat třikrát po sobě s dvou až čtyřdenními rozestupy. Předtím, než si připravíte do rozprašovače roztok insekticidu, připravte na zásah i rostliny a také samotné škůdce. Prohlédněte si pečlivě celou rostlinu. Zjistíte tak, kolik a kde se červců schovává. Odstraňte všechny žluté listy, staré listeny, suché pochvy pahlíz, atd…Jakmile nějakého červce objevíte, potřete ho štětečkem namočeným v lihu (nemáte-li technický nebo lékařský líh, použít jde i silná slivovice…i když, té je možná pro červce škoda). Tím se rozpustí bílý voskový obal okolo těla škůdce a ten je (obrazně i doslova v celé své nahotě) připraven na plný zásah postřiku. Mezikrok s lihem se v návodech často zapomíná uvádět. Podle našeho názoru je ale zcela zásadní. Negativem postřiků je jejich nepříjemný zápach a možná škodlivost pro člověka či domácí zvířata (rybičky bývají citlivé!). Výhodou je nesporně cena, rychlost a účinnost. Vychází měsíčně. Zdarma pro odběratele Novinek z webu www.lukscheiter.eu.


Červci způsobují rostlině stres, vysilují ji. Je tedy vcelku dobré zkontrolovat celkový stav rostliny. Máte-li čerstvý substrát na přesazení, vyměňte ho (nebo stávající alespoň propařte) rozhodně tím nic nezkazíte. Můžete zkontrolovat zdraví kořenů a rostliny celkově. Zároveň se pravděpodobně zbavíte části škůdců, protože některá vývojová stadia přežívají v substrátu. V případě, že přesazovat nemůžete, alespoň při každém postřiku celý květináč důkladně prolijte roztokem jedu. Je také dobré oslabené rostliny přihnojit nějakým komplexním hnojivem (obsahujícím co nejširší spektrum mikroprvků) s nižším obsahem dusíku. Nám se velmi osvědčil přípravek Biplantol Vital NT.

5. Dokonale obalené pahlízy katleje. Přejeme vám hodně zdaru v boji s červci. Pokud Vám informace z tohoto článku pomohou zvítězit, budeme rádi!

6. Obří kolonie červců na dřevině



Pro zvídavé

Slovníček pojmů Nejspíš jste se již setkali při četbě s nějakým slovem končícím na „-fyt“ (například epifyt). Slova s tímto základem se vztahují k rostlinám a předpona určuje konkrétní vlastnost nebo dispozici konkrétní rostliny. Nejspíše není možné vyjmenovat zde úplně všechny. Vybrali jsme tedy ty frekventovanější a rozdělili je podle oblastí, k nimž se vztahují: Světlo: heliofyt – světlomilná rostlina sciofyt – stínomilná rostlina Teplo: kryofyt – rostliny chladnomilné, žijící v oblastech sněhu a ledu termofyt – rostliny teplomilné, obvykle rostoucí v extrémně teplých oblastech Obsah vody v prostředí, kde rostlina žije: hydrofyt – vodní rostlina, pevně vázaná na vodní prostředí makrofyt – rostlina pobřežní, rostoucí v blízkosti vody a také plovoucí vodní rostliny helofyt – mokřadní rostlina hygrofyt – rostlina vlhkých oblastí mesofyt – rostlina „běžných oblastí“, nesnáší úplné přemokření ani úplné přeschnutí freatofyt – rostlina (obvykle) s hlubokými kořeny, které jí zajišťují neustálý přísun vody ombrofyt – rostlina z oblastí četných dešťových srážek xerofyt – suchomilná rostlina Substrát na (v) němž rostlina žije: litofyt (též petrofyt) – rostlina rostoucí a skalách či kamenech epifyt – rostlina rostoucí na těle jiné rostliny, která slouží jen jako podklad (epifyt neparazituje) aerofyt – rostlina, která může žít i zcela bez ukotvení k podložce, jen ve vzduchu metalofyt – rostlina snášející (nebo vyžadující) vysoké koncentrace (těžkých) kovů v půdě halofyt – rostlina snášející (nebo vyžadující) vysoký obsah solí v půdě glykofyt – rostlina nesnášející zasolené půdy Samozřejmě exituje ještě dlouhá řádka „-fytů“, odkazujících například na způsob přežití nepřízně prostředí (geofyty – zatahují v nepřízni podmínek pod zem, kryptofyty – schovávají část, jež přežívá do země, vody nebo odumřelých částí vlastní rostliny, therofyty – nepříznivé podmínky přečkávají jen jako semena), podle typu výživy (saprofyty – živí se rozkladem organické hmoty) či celkového vzrůstu (fanerofyt – obv. stromy, větší keře apod…, chamaefyty – dřeviny s obnovovacím pupenem do 25cm výšky) a tak dále…



Fotografie: zástupci rodu Coelogyne

Coelogyne lucastrides

Coelogyne lycastoides

Coelogyne rigida

Coelogyne uniflora

Coelogyne pandurata

Coelogyne speciosa



Profil

Coelogyne cristata Lindley 1821 Původ: Čína (Himaláje), Indie (Assam, Sikkim), Nepál, Bhútán a Jáva. Prostředí: stinná místa v horských lesích, 1500 – 2500mnm. Kvetení: zima, začátek jara Velikost květu: 7-10cm, bílý se žlutým středem pysku, vonný Teplota: jaro až podzim – teploty běžné, spíše vyhovují do 25°C zima – snížit teplotu ideálně mezi 5-10°C, pro nakvetení stačí 10-15°C Zálivka: pravidelná; vydatnost zálivky se řídí okolní teplotou, čím vyšší tím více vody Celoročně je dobré tento druh rosit na listy. V době od jara do podzimu (hlavně v době očividného růstu je dobré kromě rosení i zalévat ke kořenům. Hnojit v průběhu sezony, v zimě nehnojit. Coelogyne cristata patří určitě mezi druhy, které se u nás pěstují nejdelší dobu. Dost možná to mělo praktickou spojitost s velikým rozmachem kaktusářského hnutí u nás. Tento druh Coelogyne totiž v zimě vyžaduje takřka totéž jako kaktusy – snížit teplotu a s vodou šetřit. Zároveň nepotřebuje tolik světla, ba naopak. Stín na zemi pod stolem s kaktusy, to bylo (a leckdy ještě naštěstí je) místo, kde jste na ni mohli u kaktusáře narazit téměř jistě. Příjemné na tom rozhodně je, že C. cristata rozkvétá přesně v době, kdy kaktusy kvést odmítají. Tento druh patří pěstitelsky mezi ty méně obtížné. Pokud je rostlina v pořádku, dokáže se vyrovnat i s poměrně velkými stresy. Pokud je zimní pauza opravdu dlouhá a výrazná (např. 5-7°C prakticky bez zálivky), rostlina zcela zarazí růst a pahlízy se začnou scvrkávat. Mohou tak ztratit i více než polovinu původního objemu. Podobně reaguje i na delší sucho v létě. Po několikátém porosení se růst opět obnoví. Delší nebo výrazná období sucha v létě rostlinám nesvědčí. Obvykle se růst zpomalí o hodně a může se stát, že rostlina bude špatně nakvétat. Jakmile rostlina na jaře projeví první známky růstu, je dobré začít zalévat tak, aby mezi zálivkami substrát z větší části proschl. Od konce jara pak můžete držet substrát spíše vlhký jen s občasným proschnutím. Zhruba 1x za měsíc přidejte hnojivo. Zhruba do poloviny léta udělá rostlině nejlépe, když dostane hnojivo s vyšším obsahem dusíku (například Explantex LH, Biplantol Vital, Kristalon Start a podobně) Poté je vhodné postupně přecházet na hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku a nižším obsahem dusíku (například Orchimix, Biplantol Guano, Plantella, Kristalon Plod a květ, atp.). Tím se trochu zabrzdí růst a pletiva v pahlízách začnou vyzrávat. Tak se nejlépe založí na bohaté kvetení. Vychází měsíčně. Zdarma pro odběratele Novinek z webu www.lukscheiter.eu.


Při přesazování je dobré z kořenů oklepat jen to, co samovolně odpadne. Rostlina tak lépe a rychleji obnoví růst. Substrát lze používat běžný kůrový, s přídavkem rašeliníku pro zadržení více vláhy.

Má-li Coelogyne cristata dostatek místa pro růst, vytváří velké, jakoby vejčité pahlízy. Jakmile doroste rozměrů květináče a začne mít nedostatek místa, zůstávají pahlízy malé a více kulaté. Rostlina na obrázku je po roce a půl po přesazení a je vidět, že místa má zatím dost – nově narostlé pahlízy jsou téměř dvakrát větší než ty původní. Tento druh má své kouzlo jak pro orchidejové začátečníky, tak pro zkušené pěstitele. Začátečníci ho bez obtíží zvládnou. Jak je z textu výše patrné, stačí mít stinné místo s možností poklesu teploty (nebo třeba stinný kout v pergole či verandě, kde se rostliny můžou letnit až téměř do prvních mrazíků). V těchto podmínkách dobře poroste a ani kvetení by neměl být problém. Zkušení pěstitelé mohou zkusit experimentovat se složením hnojiv a jejich použitím v průběhu roku, nebo třeba s délkou a intenzitou odpočinku, s cílem co největšího počtu květních stvolů a květů, nebo třeba co největší celkové velikosti trsu nebo jednotlivých pahlíz…každému může připadat hezké něco jiného. Jisté je, že s tímto druhem přibude do Vaší sbírky opravdu hezká orchidej. Vychází měsíčně. Zdarma pro odběratele Novinek z webu www.lukscheiter.eu.


Rod Coelogyne Lindley 1821 Rod Coelogyne zahrnuje asi 190 druhů, s nimiž se můžeme setkat na obrovském úžemí z jedné strany ohraničeném východem Indie, na druhé sahající přes Indonésii až k Fidži. Vzhledem k tak obrovskému areálu rozšíření není divu, že existují druhy vysloveně chladnomilné, temperované i teplomilné. Před pořízením konkrétního druhu je užitečné si zjistit jeho nároky. Pokud nebudou dodrženy, rostlina neporoste dobře. Prakticky bez výjimky se nic nezkazí, dáme-li libovolný druh Coelogyne na stinné až polostinné místo. Pro lepší orientaci zde uvádíme běžnější zástupce s různými teplotními nároky: chladnomilné (vyžadující zimní klid): C. assamica, C. breviscapa, C.cristata, C. flaccida, C. gongshanensis, C. occulata… temperované: C. barbata, C. brachygyne, C. carinata, C. confusa, C. graminifolia, C. kaliana, C. lactea, C. mooreana, C. stenophylla… C. fimbriata (snese i teplé podmínky) teplomilné: C. celebensis, C. echinolabium, C. dayana, C. exalata, C. fuscescens, C. massangeana, C. pandurka, C. speciosa…C. trinervis (pokud je možnost zimního poklesu teploty, uvítá ho) Vychází měsíčně. Zdarma pro odběratele Novinek z webu www.lukscheiter.eu.


Soutěž Každý měsíc s námi můžete soutěžit. Stačí, když na naší Facebookovou stránku vložíte na příslušné místo soutěží fotografii. Ostatní fanoušci pro ni mohou hlasovat a fotografie s nejvyšším počtem „Like“ v okamžiku ukončení soutěže vyhrává. Soutěž se bude ukončovat 1-2 dny před plánovaným vydáním následujícího čísla Tropického buletinu a ukončení bude vždy včas ohlášeno. Nemáte Facebok? Nevadí. Pošlete nám svou soutěžní fotografii na [email protected] a my ji zveřejníme za vás. Na vás pak bude říct známým, kteří Facebok mají, aby pro vaši fotografii hlasovali. V průběhu roku budou tématicky soutěže v těchto „disciplínách“: hybridní orchideje, botanické orchideje, orchideje obecně, tilandsie (a bromélie) a volná disciplína, v níž se budete moct pochlubit jakoukoli rostlinou. Je na vás, jestli to bude kristátní sukulent, bonsai, leknín nebo živý plot z divokých růží. Fantazii meze klást nebudeme. Termíny volných disciplín jsme zvolili na duben a červenec, kdy by mohly bodovat i skalničky nebo kvetoucí louky. Věříme, že soutěž bude sloužit především k zábavě nás všech. Na autory prvních tří fotografií navíc čeká malá odměna. Jejich fotografie zveřejníme v našem buletinu a vítězova ozdobí titulní stranu. Navíc všichni tři od nás dostanou dárek ve formě nového hnojiva, které od loňského podzimu zkoušíme v našich sklenících, a prozatímní výsledky se nám velice líbí. Rádi bychom ho i prostřednictvím vítězů otestovali v rozličných podmínkách, aby se jeho účinky potvrdily a my jej mohli s čistým svědomím zařadit do našeho sortimentu.


měsíčník o tropických rostlinách o všem, co Vás na nich zajímá a baví

Recommend Documents