Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesa a myslivosti
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Možnosti využití topinamburu v myslivecké praxi
Brno 2007
Jan Hrbek
Abstrakt Název práce: Možnosti využití topinamburu v myslivecké praxi.
Tato práce popisuje víceúčelové využití topinamburu jako doplňkového zdroje potravy a krytových příležitostí pro zvěř v průběhu celého roku. Popisuje zakládání a pěstování porostů na neorané půdě v různých stanovištních podmínkách. Vyhodnocení těchto ploch z hlediska krytu, pastvy a produkce hlíz. V práci je popsána metodika výroby letniny a využití hlíz jako dužnatého krmiva a technika zkrmování. Výsledkem práce je vyhodnocení topinamburu jako plodiny, která poskytuje kvalitní pastvu a vhodné krytové podmínky pro polní honitby. Jeho vhodnosti pro výrobu letniny a jako dužnatého krmiva. Víceúčelové využití v myslivecké praxi.
Klíčová slova : topinambur, úživnost, kryt, pastva, letnina.
Abstract Title: The possibility of using topinambour in a hunting profession.
This work describes multifunction use of topinambour as a subsidiary source of nurture and escape covering occasions for animals during the whole year. This work also describes founding and growing vegetation on a non-ploughed ground in various site conditions. This work analyses those areas in term of escape covering, grazing and production of bulbs. In this work is also described methodology of producing the dried twigs and shoots and usage of the bulbs as a pulp feeding and technology of feeding. The outcome of this work is an interpretation topinambour as a product, which provides quality grazing and suitable escape covered conditions for field hunting. The topinambour is useful for producing dried twigs and shoots and as a pulp feeding, for multiple-use in hunting profession.
Key words: topinambur, carrying-capacity, escape cover, dried twigs and shoots.
OBSAH 1
ÚVOD ..............................................................................................................................- 1 -
2
CÍL PRÁCE ....................................................................................................................- 2 -
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ...............................................................................................- 3 -
3.1
Původ rostliny ...............................................................................................- 3 -
3.2
Popis a produkce topinamburu .....................................................................- 3 -
3.4
Nároky na půdu.............................................................................................- 4 -
3.5 Alternativy pěstování topinamburu ..............................................................- 4 3.5.1 Jednoleté pěstování ...............................................................................- 4 3.5.2 Víceleté pěstování.................................................................................- 4 3.6
Převod ploch topinamburu na jinou plodinu.................................................- 5 -
3.7 Technologie pěstování ..................................................................................- 5 3.7.1 Příprava půdy........................................................................................- 5 3.7.2 Výsadba a ošetření porostu v průběhu vegetace ...................................- 5 3.7.3 Sklizeň natě a hlíz .................................................................................- 6 3.8
Složení natě a hlíz .........................................................................................- 7 -
3.9 Možnosti využití komerčně pěstovaných porostů ........................................- 8 3.9.1 Přímé využití pro lidskou výživu..........................................................- 8 3.9.2 Výroba sladidla pro diabetiky...............................................................- 9 3.9.3 Zpracování hlíz na líh ...........................................................................- 9 3.9.4 Krmivářské využití ...............................................................................- 9 3.9.5 Nenutriční využití .................................................................................- 9 3.10 Myslivecké využití......................................................................................- 10 3.10.1 Silážování natě....................................................................................- 10 3.10.2 Letnina ................................................................................................- 11 3.10.3 Hlízy....................................................................................................- 11 3.10.4 Skladování hlíz ...................................................................................- 11 3.10.5 Další využití topinamburu ..................................................................- 11 4
METODIKA PRÁCE...................................................................................................- 12 -
4.1
Shromáždění a studium dostupné odborné literatury .................................- 12 -
4.2
Volba zájmového území .............................................................................- 12 -
4.3
Popis přírodních podmínek zájmového území............................................- 12 -
4.4
Stavy zvěře na zájmovém území ................................................................- 13 -
4.5
Výběr vhodných zkusných ploch pro posouzení možnosti pěstování topinamburu v rozličných provozních podmínkách ...................................- 13 -
4.6 Vypracování charakteristiky jednotlivých zkusných ploch ........................- 14 4.6.1 Plocha Stará řeka 1 .............................................................................- 14 4.6.2 Plocha Čistička ...................................................................................- 15 4.6.3 Plocha Pareziny 1................................................................................- 15 4.6.4 Plocha Vlkovský .................................................................................- 15 4.6.5 Plocha Pareziny 2................................................................................- 15 4.6.6 Plocha Krajina.....................................................................................- 16 -
4.6.7 4.7
Plocha Stará řeka 2 .............................................................................- 16 Vypracování postupu přípravy zkusných ploch pro experimentální pěstování topinamburu................................................................................- 16 -
5
4.8
Vypracování postupu a způsobu zpracování půdy na zkusných políčkách .....................................................................................................- 16 -
4.9
Určení variant přípravy půdy pro sadbu .....................................................- 17 -
4.10
Volba velikosti sponů a odrůd pro experimentální sadbu...........................- 17 -
4.11
Sledování využívání políček zvěří v průběhu roku ....................................- 17 -
4.12
Praktické posouzení vhodnosti topinamburu pro zpracování na letninu ....- 18 -
4.13
Porovnání letniny topinamburu s jinými druhy letniny a praktické srovnání jejich atraktivnosti pro zvěř ........................................................................- 18 -
4.14
Porovnání různých druhů dužnatých krmiv a jejich atraktivnost pro zvěř .- 19 -
VÝSLEDKY..................................................................................................................- 20 -
5.1
Zpracování půdy .........................................................................................- 20 -
5.2
Vyzvedávání hlíz ........................................................................................- 21 -
5.3
Porovnání způsobu sadby ...........................................................................- 21 -
5.4
Doba výsadby .............................................................................................- 22 -
5.5
Porovnání zvolených sponů ........................................................................- 22 -
5.6
Volba sponu podle stanovištních podmínek ...............................................- 23 -
5.7
Stanovení sponu podle účelu využití porostu .............................................- 23 -
5.8
Stanovení nároků na půdu a využití porostů vzhledem k půdním podmínkám .................................................................................................- 23 -
5.9
Porovnání odrůd topinamburu ....................................................................- 24 -
5.10 Posouzení využívání zvěří ..........................................................................- 24 5.10.1 Krytové podmínky ..............................................................................- 24 5.10.2 Posouzení pastvy.................................................................................- 25 -
6
5.11
Postup výroby letniny ................................................................................- 25 -
5.12
Porovnání výroby letnin..............................................................................- 26 -
5.13
Porovnání přijímání letniny zvěří ...............................................................- 27 -
5.14
Porovnání jednotlivých druhů dužnatých krmiv a jejich příjímání zvěří ...- 28 -
5.15
Vztah topinamburu k plevelům...................................................................- 28 -
5.16
Škodliví činitelé ..........................................................................................- 29 -
5.17
Velikost políček ..........................................................................................- 30 -
DISKUZE ......................................................................................................................- 31 -
6.1
Využívání porostů černou zvěří..................................................................- 31 -
6.2
Přihnojování porostu...................................................................................- 31 -
6.3
Krytové podmínky ......................................................................................- 32 -
6.4
Velikost sponů ............................................................................................- 32 -
7
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO PRAXI...................................................................- 33 -
8
SUMMARY...................................................................................................................- 34 -
9
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENY ...............................................- 35 -
10
SEZNAM TABULEK ..................................................................................................- 36 -
11
SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................- 37 -
12
PŘÍLOHY .....................................................................................................................- 38 -
1
ÚVOD V současné intenzivně zemědělsky využívané krajině nastává koncem léta a
v průběhu podzimu nedostatek kvalitní čerstvé pastvy a také krytové podmínky jsou značně omezeny. Může docházet k monodietám, které nepřispívají k dokonalé připravenosti zvěře na zimní období. V lesních honitbách je také nedostatek pastevních ploch poskytujících kvalitní píci. V určitých oblastech je nutné hledat alternativní plodiny, které poskytnou zvěři kvalitní pastvu a zajistí v případě potřeby kryt. Velkou překážku tvoří při realizaci nedostatek vhodných ploch, které je možné pro toto využití získat. Většina ploch je zaplevelena nebo není vůbec kultivována. Na těchto plochách je omezený výběr plodin. Pěstování plodin je však velmi nákladné. Největší náklady jsou vždy spojené se založením políčka na nekultivované půdě. Udržování políček spojené s oséváním a střídáním plodin je také nákladné a časově náročné. Vynaložením nákladů spojených s pěstováním plodin se kladou větší nároky na jejich víceúčelové využití. Jednou alternativní plodinou je topinambur hlíznatý (Heliantus tuberosus) poskytující kvalitní píci a v případě potřeby splní i krytové podmínky. Porost je možné sklízet na letninu, hlízy poskytují dužnaté krmivo. Víceleté pěstování na jednom stanovišti a jednoduchá údržba porostů podstatně snižuje náklady. V současné době je tato plodina nedoceněna a je využívána minimálně i když je známa řadu let.
-1-
2
CÍL PRÁCE
Cílem práce je zhodnotit víceúčelové využití topinamburu (Heliantus tuberosus) jako doplňkového krmiva a posoudit krytové podmínky. Práce by měla posloužit jako návod pro zakládání políček na neorané půdě a víceleté obdělávání políček. Cílem práce je také upozornit mysliveckou veřejnost na tuto plodinu a pomoci jejímu rozšíření v praxi.
-2-
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1
Původ rostliny Topinambur hlíznatý (Heliantus tuberosus), lidově nazývaný zemní hrušky,
zemní artyčoky, židovské brambory. Botanicky patří do čeledi hvězdicovitých, rodu slunečnice. Původně byl pěstován v oblasti Mexika, odkud se postupně rozšířil do Ameriky, kde byl pěstován v divokých formách. Po objevení Ameriky se rozšířil postupně v první polovině sedmnáctého století do Francie, Ruska a východních oblastí Středozemního moře. Časem byl nahrazen bramborem. Jeho využití a význam se zvýšily díky veliké plodnosti během válek doprovázených hladomory . V současnosti je topinambur ve větším rozsahu pěstován jen ve Francii. V České republice byl topinambur ve větší míře pěstován v roce 1993 na Lounsku, na výměře asi 50 ha, používal se k výrobě přírodního sladidla. V současné době je v České republice topinambur pěstován jen okrajově, většinou zahrádkáři a chovateli drobného zvířectva. V myslivecké praxi je využíván převážně v bažantnicích.
3.2
Popis a produkce topinamburu Nadzemní část dosahuje výšky 2 až 3 m, je hustě olistěná. Celá nadzemní část je
silně obrvena, nať odolává teplotám -3 °C. Jůzl a kol.(2000) uvádí odolnost natě až -5°C. Vegetační doba je 4-6 měsíců. V průběhu vegetačního období nať po seči snadno regeneruje.
Rostlina kvete v srpnu až v říjnu malými žlutými květy. Ke konci
vegetačního období nať dřevnatí. Na oddencích se tvoří hlízy podlouhlého hruškovitého tvaru o délce 10 až 15 cm, a průměru 4 až 5 cm s vyvýšenými očky na povrchu. Mají hnědou jemnou slupku. Podle barvy dužiny jsou vylišeny tři základní odrůdy: bílá, žlutá a červená. V ČR je uznána pouze bílá odrůda. Hlíza odolává až -30 °C. Produkce natě je v závislosti na půdních podmínkách, kvality sadby a intenzitě pěstování. Jůzl a kol.(2000) uvádí produkci natě 25 až 100 t/ha. Výnosy hlíz uvedené jednotlivými autory se liší. Jarošová (1998) uvádí výnos podzimní sklizně 38,4 t/ha při jednoletém pěstování. Při sklizni na jaře 34 t/ha a při víceletém pěstování 32,9 t/ha, přičemž výnos v po sobě následujících letech postupně klesá. Minx, Pflug, Vrzalová (1990) uvádějí výnos 15 až 30 t /ha. Jůzl a kol.(2000) uvádí výnos až 50 t/ha.
-3-
3.4
Nároky na půdu Topinambur je nenáročný na teplotu, půdu a pěstovanou předplodinu. Úrodné,
teplé půdy s dostatkem vláhy mají podstatně vyšší výnosy. Mohutným kořenovým systémem dokáže získávat živiny i z větších hloubek a těžko přístupných vazeb. Na hlubších půdách je schopen si zajistit vláhu i v sušších letech. Největší nároky na vláhu má v srpnu a v září. Vyhovují mu lehké i těžké půdy.
3.5
Alternativy pěstování topinamburu
3.5.1 Jednoleté pěstování Topinambur lze pěstovat na stanovišti jeden rok v rámci střídání plodin v osevním sledu nebo pěstovat na jednom stanovišti několik let. Jednoleté pěstování je vhodné zařadit do osevního postupu s vysokým podílem obilovin nebo osevních sledů plodin, které půdu jednostranně zatěžují. Nevýhodou jednoletého pěstování je příprava pozemku pro následující plodiny. Sklizeň se musí v tomto případě provést na podzim, aby mohl být pozemek včas připraven pro následnou plodinu. Podzimní sklizeň je však velmi náročná, problémem je i zaplevelení v následném roce.
3.5.2 Víceleté pěstování Víceleté pěstování na jednom stanovišti má výhodu samoobnovení porostu z hlíz, které zůstaly v půdě po sklizni čímž odpadá výsadba. Víceleté kultury mají předpoklad minimálně po dobu pěti let si udržet porovnatelný výnos se založeným porostem na novém stanovišti. Při mysliveckém využití doporučuje Libosvár (1987) pěstování na jednom místě 4 až 8 let a nezařazovat topinambur do osevního postupu políček pro zvěř. Na rozdíl od brambor a jiných plodin nejsou známi škůdci ani choroby, které by se šířily víceletým pěstováním.
-4-
3.6
Převod ploch topinamburu na jinou plodinu Tento problém může být vyřešen pěstováním krmných plodin sklízených za
zelena. Je možné použití i herbicidů. Jůzl a kol. (2000) doporučuje pro likvidaci obrůstajících rostlin pěstovat v následujícím roce krmné plodiny, okopaniny nebo brzy sklízené jarní směsky. Jako další možnost uvádí nechat hlízy zbylé v půdě vzejít a poté aplikovat přípravek Roundup v dávce 2 l/ha.
Následuje-li po topinamburech jarní
ječmen, lze k jejich potlačení použít herbicid Aminex Pur v dávce 2 l/ha. Kasal, Čepl, Vacek (2000) uvádějí aplikaci přípravku Roundup v dávce 5 l/ha.
3.7
Technologie pěstování
3.7.1 Příprava půdy Topinambur se pěstuje obdobně jako brambor. Jednotlivé technologie pěstování se přizpůsobují způsobu pěstování. Při jednoletém pěstování je na podzim po sklizni předplodiny provedena podmítka a její ošetření. Jsou aplikována organická hnojiva, nejčastěji chlévský hnůj v dávce 35 t/ha. Je možné použít i jiných organických hnojiv. Kasal, Čepl, Vacek (2000) uvádějí použití stabilizovaných kalů z čistíren odpadních vod. Vždy je však nutné u nich znát obsah rizikových prvků a postupovat v souladu s legislativou. Dávky jsou obvykle o 10 až 20 % nižší než u chlévského hnoje. Před zimní hlubokou orbou se aplikují fosforečná a průmyslová hnojiva v dávkách podle zásoby těchto živin v půdě. Poslední podzimní zásah je zimní orba na plnou hloubku ornice. Jarní práce začnou podle průběhu počasí a řídí se vlhkostí půdy. Prvním zásahem je urovnání povrchu půdy. Následuje aplikace minerálního dusíku v dávce podle účelu a využití.
3.7.2 Výsadba a ošetření porostu v průběhu vegetace Výsadbu je vhodné zahájit co nejdříve v měsíci březnu a dubnu při vhodných půdních a povětrnostních podmínkách. Pro sadbu lze využít bramborových sazečů s nabíracím ústrojím vhodným pro tvarově nevyrovnané hlízy. Topinambur se pěstuje ve hrůbcích s meziřádkovou vzdáleností 62,5 až 75 cm, podle typu používané mechanizace. Vzdálenost mezi sázenými hlízami v řádcích je 40 cm. Jůzl a kol. (2000) -5-
uvádí vzdálenost 30 až 50 cm v závislosti na účelu pěstování a odrůdě. Užší spon doporučují na produkci zelené hmoty. Nejvhodnější hlízy pro sadbu jsou o hmotnosti 40 až 60 g. Doporučená hloubka sadby je 6 až 12 cm. Po výsadbě je vhodné porost topinamburu ošetřovat podle zásad mechanizace brambor. Týden po výsadbě provést vláčení síťovými branami a proorávku naslepo. Druhá proorávka je posledním kultivačním zásahem. Provádí se po vzejití rostlin hrobovacími tělesy na hloubku 40 až 60 mm s nahrnutím asi 3 až 6 cm půdy ke stonkům. Prooráním se zajistí další vývoj porostu bez plevelů. Druhotné zaplevelení, časté u brambor, je potlačeno vysokou konkurenceschopností
porostu
v druhé části vegetační doby. Během vegetace již
nejsou prováděny žádné zásahy ani aplikace hnojiv. Aplikace pesticidů během vegetační doby vzhledem ke značné odolnosti proti chorobám a škůdcům se neprovádí.
3.7.3 Sklizeň natě a hlíz Sklizeň natě se provádí sklízecí řezačkou a využívá se jako zelené krmivo nebo příměs do siláží. Sklizeň natě v průběhu vegetace má vliv na snižování výnosu hlíz. Kasal, Čepl, Vacek (2000) uvádějí výnos v závislosti na termínu sklizně.(Tabulka č. 1) Sklizeň natě jako krmiva pro hospodářská zvířata se provádí jednou až dvakrát během vegetace. Hlízy se sklízejí na podzim v případě, že v následujícím roce bude na stanovišti pěstována jiná plodina. Při víceletém pěstování se sklizeň provádí na jaře. Pro podzimní sklizeň se používá ručního sběru za vyorávačem, kterému předchází použití rozbíječe natě. V jarním období je kompaktní celek hlíz, kořenů a půdy narušen mrazem a lze použít i kombajnovou sklizeň. Zásadou při víceletém pěstování topinamburu je ponechat část hlíz na pozemku. První rok se pěstuje obdobně jako při jednoletém pěstování, ale hlízy se sklízejí na jaře. Hnojení se provádí po sklizni, nejlépe průmyslovými hnojivy jako např. NPK. Při dobré zásobě fosforu a draslíku v půdě lze aplikovat pouze dusík. Kultivační zásahy jsou obdobné jako v prvním roce. V České republice se nejčastěji pěstuje odrůda běloslupá. Cílem skladování je udržet hlízy v kvalitě, v jaké byly sklizeny. Při skladování dochází často k nadměrným hmotnostním ztrátám způsobenými snadným vysycháním hlíz topinamburu. Za běžných podmínek se nedoporučuje skladování déle než 14 dní. Dobu skladování je možné prodloužit až na 4 týdny při zajištění vysoké relativní vlhkosti vzduchu, která se přiblíží 100 %. K potlačení vyrůstání pupenů doporučuje
-6-
Jůzl a kol. (2000) skladovací teplotu 2 °C. Při vyklíčení neobsahují klíčky topinamburu solanin na rozdíl od klíčků brambor.
Tab. č. 1
Výnos hlíz (Kasal, Čepl, Vacek, 2000).
Způsob a termín sklizně
Výnos hlíz v t/ha
Sklizeň nadzemní části a hlíz koncem října až počátkem listopadu Sklizeň nadzemní části a hlíz koncem listopadu Sklizeň nadzemní části koncem listopadu a hlíz koncem dubna
33,1 36,3 38,3
Sklizeň nadzemní části a hlíz koncem dubna
37,0
Výnos hlíz je největší při sklizni nadzemní části koncem listopadu a hlíz koncem dubna.
3.8
Složení natě a hlíz Hlavní zásobní látkou je polysacharid inulin obsažený hlavně v hlízách. Inulin
prochází beze změny žaludkem a tenkým střevem. Působí jako dietetická vláknina, zvyšující peristaltiku střev, dráždí střevo k intenzivnímu posunu střevního obsahu. Mikrobiálně je frekventován až v tlustém střevě. Z porovnání topinamburu a bramboru v tabulce č. 2 je zřejmá nižší krmná hodnota topinamburu. Bubeník (1954) popisuje složení hlíz: 16,0% sušina, 0,1% hrubý tuk, 0,4% bílkovin, 12% jedlé škroby. Minx, Pflug, Vrzalová (1990) uvádějí složení hlíz: 15 až 25% sušiny, 13 až 20% inulinu, fruktózy a glukózy, 1% vlákniny, bez obsahu škrobu. Nať obsahuje podle nich 17% sušina, 2,2% dusíkatých látek, 2,8% vlákniny.
-7-
Tab.č. 2 Porovnání hlíz topinamburu a bramboru.(Jarošová 1998)
Obsah ve 100 g Energetická hodnota Bílkoviny Tuky Sacharidy Vláknina Kalium Magnesium Kalcium Železo Fosfor vitamín B1 vitamín B2 Niacin vitamín C
Topinambur
Brambor
jednotka
110 2,4 0,4 4,0 12,5 478 20 10 8,7 78,0 0,70 0,06 1,3 4,0
285 2,0 0,1 15,4 2,5 443 25 9,5 0,8 50,0 0,11 0,05 1,22 17,0
kj g g g g mg mg mg mg mg mg mg mg mg
Topinambur má menší krmnou hodnotu a větší obsah vitamínů a vlákniny než brambor.
3.9
Možnosti využití komerčně pěstovaných porostů Topinambur je vhodnou plodinou pro pěstování celé škály užitkových směrů.
Lze jej pěstovat pro potravinářské, krmivářské a energetické využití. Jednotlivé postupy využití podrobně popisuje Kasal, Čepl, Vacek, (2000).
3.9.1 Přímé využití pro lidskou výživu Chuť syrových hlíz je nevýrazná, plně se dotváří až po přechodu prvních mrazů, kdy se stává specificky nasládlou. Hlízy lze vzhledem
k jejich mrazuvzdornosti
konzumovat v průběhu zimy syrové, jako součást zeleninových salátů, používat se mohou i do polévek a dušených jídel. Dále je možné je potravinářsky využívat na výrobu dřeně a lihových likérů, šťávu a sirup lze používat při výrobě nealkoholických nápojů a mléčných výrobků. Konzumace hlíz je určena při redukčních dietách, protože zvyšují pocit sytosti a zvyšují peristaltiku střev.
-8-
3.9.2 Výroba sladidla pro diabetiky V zahraničí je zcukřením inulinu v extrahované šťávě vyráběn topinamburový sirup nebo jeho zcukřením v rozmělněné hmotě hlíz topinamburová dřeň. Ze sirupu lze vyrábět různě čisté zahuštěné sladidlo s parametry DIA výrobku, nebo dalším čištěním až krystalickou fruktózu.
3.9.3 Zpracování hlíz na líh
Běžné lihovarské kvasinky rodu sacharomyces nejsou schopné polysacharid inulin přímo zkvašovat na etanol, a proto je vlastní fermentací nutná hydrolýza inulinu na jednoduché cukry (fruktózu), které jsou kvasinkami zkvasitelné. Štěpení inulinu lze provádět enzymově nebo kyselou hydrolýzou. Enzymové štěpení probíhá za účasti enzymu inulinázy, který je v určitých vegetativních stádiích přítomen v hlízách ( hlízy sklízené na jaře mají dostatečné množství inulinázy), nebo lze použít komerční enzymové preparáty s inulinázovou aktivitou. Polysacharid inulin je poměrně snadno degradovatelný na jednoduché cukry pomocí kyselé hydrolýzy zředěnou kyselinou sírovou. Další možností je použití geneticky upraveného kmene kvasinek s geneticky zakódovanou inulinázovou aktivitou, který je schopen zkvašovat inulin přímo na etanol.
3.9.4 Krmivářské využití Nať topinamburu lze zkrmovat jako silážní kukuřici a hlízy jako brambory. Pro tyto účely je topinambur pěstován zejména zahrádkáři, chovateli drobného hospodářského zvířectva nebo myslivci.
3.9.5 Nenutriční využití Topinambur patří mezi plodiny s vysokými schopnostmi tvorby biomasy i produkce sušiny z jednotky plochy. Rostliny topinamburu odrůdy Běloslupká poskytly z l ha produkci 14 t sušiny hlíz a nadzemních částí rostlin. Uvedené hodnoty řadí topinambur mezi alternativní energetické plodiny s příznivou relací využití živin na
-9-
jednotku produkce. Vzhledem k velké produkci biomasy byla v zahraničí zkoušena výroba bioetanolu z hlíz a využití nadzemních stvolů například na výrobu papíru.
3.10 Myslivecké využití Zelenou hmotu topinamburu spásá býložravá zvěř. Nejvíce spásá porosty srnčí zvěř. Hlízy topinamburu jsou vhodným krmivem pro bažantí a černou zvěř i ostatní spárkatou zvěř. Nať lze využít k silážování a sušení letniny. Porosty topinamburu poskytují dobrý úkryt bažantí a srnčí zvěři. Pro myslivecké účely uvádí Libosvár (1987) jako nejkvalitnější červenou odrůdu a doporučuje nezařazovat topinambur do osevního postupu políček pro zvěř, ale pěstovat jej na jednom místě 4 až 8 let.
3.10.1 Silážování natě Siláž v zimním období nahrazuje šťavnatou zelenou píci. Nejvhodnější je zkrmovat siláž v časných jarních měsících, protože přispívá k udržení dobrého zdravotního stavu zvěře. Kokeš (1945) popisuje přípravu siláže ze směsi vojtěšky, čiroku, lupiny, kopřiv, jetele, listy i stonky topinambur, slunečnic, kapusty a mladé výhony některých listnáčů. Přípravu provádí v silech, buď věžovitých nebo obyčejných betonových. Lze využít i izolované nádrže v zemi. Při silážování je nutné používat píce čerstvé, nezavadlé, protože zavadlá píce brzdí rozvoj mléčného kvašení a snadno plesniví. Abychom docílili mléčného kvašení a rozvoj bakterií, doporučuje se píci rozřezat nebo drtit. Drcení má tu výhodu, že silážovaná hmota je skladnější, lépe slehne, zabere méně místa, dá se lépe ušlapat a vzdoruje tak snadněji zkáze. Nasekaná nebo drcená hmota se zhutní v silážních objektech. Při silážování rostlin s velkým obsahem bílkovin jako jsou vojtěšky, jetele a luštěniny je vhodné kropení melasou zředěnou teplou vodou v poměru 1 : 1. Silážovaná píce se neprodyšně zakryje. Předkládání siláže zvěři se provádí na silážních stolech vyvýšených nad zemí. Při doplňování siláže se musí odstranit nezkonzumované zbytky.
- 10 -
3.10.2 Letnina Letnina je objemové krmivo, které bývá často vylišováno jako speciální typ objemového krmiva. Letnina se dá sušit z mladých výhonů dubu, jilmu, osiky, lípy, jasanu, habru, maliníku, ostružiníku a topinamburu. Postup přípravy letniny popisuje Kokeš, O. (1945) takto: „Otrhané letorosty necháme ve stínu zavadnout, kropíme roztokem soli, načež ve vzdušných kůlnách, nebo v zákrytu stromových korun dosušeny, jsou vázány do svazečků a sváženy do kůlen, kde musí být ukládány tak, aby nezplesnivěly, tedy na průvanu. Jejich výživná hodnota není malá“.
3.10.3 Hlízy Hlízy se předkládají zvěři jako dužnaté krmivo v přikrmovacích zařízeních nebo je možné vyorané hlízy ponechat na pozemku a zvěř je může, pokud tomu nebrání sněhová pokrývka, konzumovat až do jara.
3.10.4 Skladování hlíz Na podzim vyorané hlízy topinamburu stačí přikrýt listím a přechovávat je tak po dobu zkrmování. Možnost skladování v krechtech použitá literatura neuvádí.
3.10.5 Další využití topinamburu Další využití má topinambur především v bažantnicích, při zakládání dočasných remízů. Dočasné remízy se zřizují na zemědělské půdě, vyžadující každoroční obdělávání a podle možnosti je lze zakládat na hodnotnějších půdách, které umožňují pěstovat plodiny poskytující dostatek krytu a potravy. Pro trvalé remízy lze použít kromě topinamburu kukuřici, slunečnici, jánské žito a jiné. Hanuš, Fišer (1975) uvádějí možnost využití topinamburu na čela naháněk, uzavírajících před střeleckou alejí pruh obdělávané půdy, kde vytvářejí kryt.
- 11 -
4
METODIKA PRÁCE
4.1
Shromáždění a studium dostupné odborné literatury Shromážděná a prostudovaná literatura je uvedena v seznamu literatury.
4.2
Volba zájmového území Vzhledem k možnosti využití vlastní mechanizace pro oddělávání zkusných
políček byla zvolena zájmová lokalita v Jižních Čechách.
4.3
Popis přírodních podmínek zájmového území
Zájmové území se nachází v Jižních Čechách na severním okraji Třeboňského bioregionu. Patří do katastru obce Vlkov nad Lužnicí. Plocha zájmové lokality zaujímá 1300 ha. Nadmořská výška je 410 až 436 m.n.m. Klimatická oblast je MT 10. Podloží tvoří náplavy jílu, písku a štěrku. V lokalitě jsou zastoupeny nejvíce půdní typy pseudoglej a kambizem. Zkusné plochy jsou převážně zakládány na antropozemi nebo kultizemi. Po hranicích lokality protékají řeky Lužnice a Nežárka. Nachází se zde rybníky Vlkovský, Vlček a Krajina.
Tab. č. 3 Klimatické charakteristiky sledované oblasti
Klimatické charakteristiky počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných Zdroj: Albrecht, J.,(2003) Chráněná území ČR.
- 12 -
Klimatická oblast MT 10 40 - 50 140 - 160 110 - 160 30 - 40 -1 - -3 17 - 18 7–8 7-8 100 - 120 400 - 450 200 - 250 50 - 60 120 - 150 40 -50
4.4
Stavy zvěře na zájmovém území Na sledovaném území se ze spárkaté zvěře vyskytuje zvěř srnčí, daňčí a černá.
Podle vyhlášky č. 491/2002 Sb. je honitba zařazena do II. jakostní třídy. Drobná zvěř je zastoupena zajícem a bažantem. Myslivecky ji obhospodařuje myslivecké sdružení MS Bor – Val.
Tab. č. 4 Stavy zvěře v honitbě MS Bor – Val.
stavy zvěře Druh zvěře Srnčí Daňčí Černá Zajíc Bažant
sčítané rok 2006 2007 48 37 6 6 21 22 68 59 40 36
normované
minimální
44 144 126
12 40 30
Sčítané stavy u srnčí, zaječí a bažantí zvěře se v roce 2007 snížily.
4.5
Výběr vhodných zkusných ploch pro posouzení možnosti pěstování topinamburu v rozličných provozních podmínkách Hlavním kritériem pro výběr zkusných políček byly půdní podmínky, které měly
obsáhnout chudé písčité, hlinitopísčité, hlinité půdy až bohaté humózní depónie rybničního bahna vyskytující se v zájmové lokalitě. Současné využívání pozemků nemělo být za účelem zisku, jednalo se spíše o nevyužité ladem ležící pozemky a nevyužitá pole. Na pozemcích mohly být pomístně rozmístěny keře s průměrem kořenů maximálně 10cm a bylinná vegetace jakéhokoliv druhu. Plochy musely být dostupné pro mechanizaci ( traktor ). Nesměly se na nich nacházet překážky znemožňující orbu, kterými jsou například velká nerovnost
terénu a kameny. Požadovaná výměra
produkční plochy jednotlivých políček byla cca 300 m2, tvarově se přibližovala obdélníku.
- 13 -
4.6
Vypracování charakteristiky jednotlivých zkusných ploch V zájmové lokalitě byl 3 roky před započetím předkládané práce topinambur
myslivecky pěstován. Tyto stávající plochy byly využity jako zkusná políčka. Vzhledem k jejich rozmístění v honitbě a rozdílným stanovištním podmínkám byly pokusné plochy rozšířeny o další nově založená zkusná políčka.
Tab. č. 5
Základní údaje zřízených a stávajících zkusných ploch.
Číslo plochy
Místní název
1
Stará řeka1
2
Čistička
3
Pareziny1
4
Vlkovský
5
Pareziny2
6
Krajina
7
Stará řeka2
Využití myslivecké políčko myslivecké políčko myslivecké políčko zabuřenělá plocha
Půda
Porost
Vlastník pozemku
Obec Vlkov nad Lužnicí Obec Vlkov nad černozem topinambur Lužnicí Obec Vlkov nad topinambur písčitá Lužnicí hlinito Rybářství Třeboň rákos písčitá a.s. Obec Vlkov nad ladem ležící pole písčitá ostřice, pýr Lužnicí Rybářství Třeboň deponie deponie kopřiva a.s. zabuřenělá kopřiva, Obec Vlkov nad hlinitá plocha svízel Lužnicí deponie
topinambur
4.6.1 Plocha Stará řeka 1 Výměra plochy je 250 m2. Z jihu a severu navazují porosty křovin a listnatých remízů tvořeny olší , dubem , topolem osikou , vrbou jívou a bezem černým . Ostatní okolí je tvořeno polem. Plocha se nachází ve starém slepém rameni řeky Lužnice. Je zaplavována v jarním období řekou Lužnicí. Spodní voda během vegetace se pohybuje 30 až 60 cm pod povrchem půdy. Kryt v okolí plochy poskytují porosty křovin a remízy. Původním porostem byla kopřiva dvoudomá a svízel přítula. Plocha se nachází v terénní sníženině.
- 14 -
4.6.2 Plocha Čistička Výměra plochy je 150 m2. Z jižní strany navazuje na plochu nárost topolu osiky. Zbylou část ohraničují obhospodařované trvalé travní porosty. Půda je rašelinná a podmočená. Kryt poskytuje nárost osiky a porost vrby jívy lemující meliorační příkop. Původní porost tvořil neobhospodařovaný travní porost. Hladina spodní vody se pohybuje 15 až 40 cm pod půdním povrchem. Z důvodu vysoké spodní vody nebylo v následujícím roce možné zpracování a plocha nebyla dále obhospodařována. 4.6.3 Plocha Pareziny 1 Výměra plochy je 300 m2. Plocha se nachází v lesním komplexu tvořeným borovicí lesní a podrostem ostružníku ježijního, který navazuje na plochu ze západu, východu a jihu. Porost částečně zastiňuje zájmovou plochu. Na severní část navazuje 20 m široký pruh orné půdy využívaný jako zvěřní políčko. V roce založení a vyhodnocení plochy byla sousední plocha oseta, ale plodina nevzešla. Půda je písčitá a vysýchavá. Okolní porosty nemají vhodné krytové podmínky. Hladina spodní vody je 120 cm pod povrchem půdy. Původním porostem byl pýr a ostřice.
4.6.4 Plocha Vlkovský Výměra produkční plochy je 400 m2. na severní a západní straně se nachází smíšený lesní porost. Z jižní strany navazuje na řadu břehového porostu břízy výtopa rybníku Vlkovský. Na východní část navazují porosty rákosu a vrby jívy. Krytové podmínky v okolí plochy tvoří porosty rákosu, vrby jívy a v lesním porostu podrostem bezu černého, ostružníku a maliníku. Hladina spodní vody se pohybuje během roku v rozmezí 60 až 80 centimetrů pod povrchem půdy. Půda je hlinitopísčitá. Původní porost tvořil rákos a ostružník.
4.6.5 Plocha Pareziny 2
Podmínky stanoviště shodné s plochou Pareziny 1. Půda je trvale zemědělsky obhospodařovaná. Plocha je zaplevelená pýrem a penízkem.
- 15 -
4.6.6 Plocha Krajina Výměra produkční plochy je 400 m2. Na plochu navazují porosty kopřivy, svízelu a rákosu. Z jihovýchodu tvoří hranici plochy rybník Krajina. Plocha je za slunečného počasí celodenně osluněna. Půda je tvořena vyhrnutým rybničním bahnem. Deponie bahna je vyvýšena o1,2 m od okolního terénu. Hladina spodní vody je 1,5 m pod půdním povrchem. Původní porost byl tvořen kopřivou a svízelem. Kryt v okolí plochy poskytují porosty rákosu.
4.6.7 Plocha Stará řeka 2 Výměra plochy je 250 m2. Plocha je uzavřena ze všech stran listnatým porostem tvořeným osikou a olší a částečně zastoupenou jívou na severní straně. Okolní porost brání v osvětlení plochy. Půda je jílovitá. Hladina spodní vody se pohybuje v rozmezí 10 až 90 cm. Původní porost tvořily neobhospodařované porosty travin. Kryt v okolí poskytují pouze porosty jívy.
4.7
Vypracování postupu přípravy zkusných experimentální pěstování topinamburu
ploch
pro
Příprava ploch začala v zimním období na plochách s výskytem dřevinné vegetace. Byl zde proveden ořez keřů nacházejících se na ploše políček a větví okolních stromů, znemožňující průjezd mechanizace.V časném předjaří po tání sněhu bylo provedeno odstranění buřeně posečením ruční kosou a odstranění hmoty buřeně na kraji ploch. Pařezy keřů byly vyklučeny traktorem. Pro příjezd mechanizace musel být zřízen jeden propustek na melioračním příkopu oddělující přilehlé pozemky.
4.8
Vypracování postupu a způsobu zpracování půdy na zkusných políčkách Základním zpracováním půdy při založení byla hluboká jarní orba na celé ploše,
které předcházelo diskování na dvou třetinách plochy. Jedna třetina plochy byla zorána bez předcházejícího diskování z důvodu - 16 -
posouzení nutnosti použití diskeru
v pracovním postupu. Po orbě následovalo vláčení k urovnání povrchu a vyvláčení drnů a kořenů těžkými branami, smykování. V dalším roce následovala pouze orba pro udržení porostu. Část ploch byla ponechána zcela bez zásahu. Na zabuřenělých plochách byla vyzkoušena příprava půdy rotavátorem.
4.9
Určení variant přípravy půdy pro sadbu Pro sadbu byla použita bílá odrůda pocházející ze stávajících políček v lokalitě.
Vyzvednutá v jarním období, skladovaná před výsadbou na stanovišti zahrnutá zemí, která bránila vysychání. Červená odrůda byla poskytnuta Školním lesním podnikem Křtiny. Vyzvedávána byla v jarním období a skladována před výsadbou ve sklepě.
4.10 Volba velikosti sponů a odrůd pro experimentální sadbu Sadba byla provedena vzhledem ke kvalitě zpracování půdy ručním způsobem, sázením motykou. Na orané zemědělsky zpracovávané půdě byla vyzkoušena mechanizovaná sadba. Spony jsem navrhl čtvercového tvaru 40 x 40 cm a 60 x 60 cm na základě zhodnocení stávajících ploch a předcházející zkušenosti na ladem ležící půdě a spon 40 x 60 cm na zemědělské půdě. Na každém políčku byly použity oba druhy zvoleného sponu pro pěstovanou odrůdu. Výměra plochy každého druhu sponu byla přibližně 100 m2 v závislosti na výměře políčka. Bílá odrůda byla pěstována na všech políčkách. Z důvodu nedostatku sadby červené odrůdy byla vysázena jen na chudých písčitých půdách a depóniích rybničního bahna pro porovnání chudých a bohatých stanovišť. Hloubka sadby se pohybovala v rozmezí 5 až 12 cm pod povrch půdy. Průměrná váha hlíz u bílé odrůdy byla 30 až 45 g a červené 15 až 20 g. Sadba se uskutečnila ve dvou termínech počátkem dubna a počátkem června.
4.11 Sledování využívání políček zvěří v průběhu roku Využívání políček zvěří během celého roku bylo posouzeno na základě kontrol v intervalu dvou týdnů. Posouzení krytového a pastevního využití políček proběhlo na základě pobytových značení na políčkách a v okolí 50 m. Vyhledával jsem tato pobytová značení: trus, okus natě, vyhrabávání a stopy po konzumaci hlíz, stopy,
- 17 -
zálehy, lože, hnízda. Pro posouzení pastevního tlaku byly vybudovány kontrolní oplocené plochy. Při kontrole ploch se věnovala pozornost napadení škůdců a vliv klimatu.
4.12 Praktické posouzení vhodnosti topinamburu pro zpracování na letninu Sklízení natě na letninu se provádělo v období, kdy lodyhy dosáhly výšky přibližně 150 cm. Sekání natě jsem provedl srpem v takové výšce aby zůstaly na lodyze minimálně 2 až 3 listy. Vytěženou nať jsem svázal do snopů o průměru 8 – 10 cm a vyvěsil v půdním prostoru stodoly a část na sluneční expozici venkovního přístřešku. V průběhu sušení byla zjištěna plíseň uvnitř snopů. Druhá seč byla provedena po regeneraci porostu. Zvolil jsem jiný postup sušení a to volným ložením na rošt ze zednického lešení postavený v půdním prostoru stodoly. Během sušení proběhly kontroly stavu a jakosti v intervalu dvou týdnů.
4.13 Porovnání letniny topinamburu s jinými druhy letniny a praktické srovnání jejich atraktivnosti pro zvěř Letnina topinamburu byla porovnána s letninou maliníku, kopřivy a letorosty osiky a lípy. Letnina maliníku a kopřivy byla sklízena v průběhu vegetace až do jejich květu. Letorosty lípy a osiky jsem sklízel v časovém intervalu jednoho měsíce od ukončení růstu listů. Sušení probíhalo ve snopech o průměru 8 až 10 cm vyvěšených v půdním prostoru stodoly. Zkrmování probíhalo v krmelci a vyvěšením v blízkosti ochozů zvěře. V krmelci využitém pro porovnávání druhů letnin bylo od poloviny měsíce října přikrmováno ovsem a od poloviny listopadu současně lučním senem. Zvěř krmelec pravidelně navštěvovala od poloviny listopadu. Předkládání letniny počalo v prosinci za souvislé sněhové pokrývky. První přikrmovací dávku tvořilo 12 snopů stejné velikosti. Každý druh letniny byl zastoupen třemi snopy. Doplnění proběhlo každé 3 dny výměnou za novou krmnou dávku a odvozem zbývající letniny pryč ze stanoviště. V blízkosti ochozů zvěře byl každý druh letniny předkládán odděleně v počtu tří snopů. Jednotlivá doplnění jsem prováděl se změnou místa odvozem zbylé letniny. Kontrolu příjímání letniny zvěří jsem prováděl u přikrmovacího zařízení každý den ráno a večer dalekohledem ze vzdálenosti 100 m. Letnina poblíž ochozů byla - 18 -
kontrolována jen při doplnění. Na základě pobytových značení bylo možné posoudit druh zvěře navštěvující místa předkládání letniny. Letnina topinamburu byla zkrmována v jiném krmelci celé období přikrmování.
4.14 Porovnání různých druhů dužnatých krmiv a jejich atraktivnost pro zvěř Pro porovnání s ostatními druhy dužnatých krmiv bylo použito řepy a bramboru. Porovnání jsem uskutečnil u krmelce, který zvěř pravidelně navštěvovala od poloviny listopadu. V tomto krmelci se předkládalo celé období přikrmování luční seno a oves. Dužnatá krmiva se před předkládáním omyla studenou vodou a rozdělila na části o průměrné velikosti 3 cm. Jedna dávka tvořila 3 kg. Jednotlivé druhy byly zastoupeny stejným dílem. Předkládání proběhlo v dřevěném korytu umístěném na zemi. Kontrola byla provedena pomocí pobytových značení, doplnění a odstranění zbytků krmiva v intervalu 3 dnů. Vyhodnocení proběhlo na základě počtu kusů dužnatého krmiva při předložení a výměně krmné dávky.
- 19 -
5
VÝSLEDKY
Na základě kritérií pro výběr ploch byly vybrány 4 plochy, které doplnily stávající políčka ve sledované lokalitě.
5.1
Zpracování půdy V průběhu experimentu bylo na zkusných plochách zjištěno, že topinambur
vyžaduje, pokud je na ploše plevel nebo jiná konkurující plodina, jemné zpracování půdy. Na půdách zemědělsky obdělávaných není velké zaplevelení, a proto postačuje provést pouze hlubokou orbu. V případě použití mechanizované sadby doporučuji podle potřeby vláčet. Při ruční sadbě lze provést sadbu rovnou po orbě a snížit tím náklady na zpracování půdy. Na půdách ladem ležících, zabuřenělých a travních porostech je nutné drn rozrušit diskováním. Orba musí být vždy hluboká se skývou otočenou o 180 stupňů. Po oschnutí zoraných ploch se vláčením těžkými branami vyvláčí drny a kořeny. V případě, že se na ploše nacházejí terénní deprese, doporučuji je vyplnit drny z vláčení. Usnadní se tím další obdělávání plochy. Smykování na políčkách pro urovnání povrchu nedoporučuji provádět. Dochází ke zhutnění půdy. V místech, kde byla provedena pouze orba bez diskování nebo zpracování půdy rotavátorem se půda obtížně připravovala k sadbě a nedošlo k výraznému potlačení buřeně. Topinambur zde dorůstal poloviční výšky s velmi slabými lodyhami. Celistvý hluboký drn například po travních porostech nebo v místech zaplevelení pýrem, byl ve vztahu k topinamburu výraznou konkurencí. Nedošlo k zapojení porostu ani ve sponu 20 x 20 cm. Hlízy dorůstaly velikosti kolem dvou centimetrů. Porost se v dalším roce přirozeně neobnovil na celé ploše a bylo nutné dosadit prázdná místa. Na rozdiskované ploše se plevel vyskytoval ve stejném množství a dorůstal menší výšky a rychlost jeho růstu se zpomalila. Topinambur na rozdiskované ploše dorůstal větší výšky a také nedošlo k jeho zapojení. Produkce hlíz na rozdiskované ploše byla větší v počtu průměrně o 7 kusů na trs a hlízy o polovinu větší. Porost se v následujícím roce zcela obnovil, dosáhl zápoje na celé ploše. Použití rotavátoru mělo nejlepší výsledek. Velikost natě byla srovnatelná s plochou, na které byl použit disker. Vzhledem k energetické náročnosti rotavátoru je provoz velmi nákladný. Na místech ponechaných bez zásahu se topinambur obnovil a
- 20 -
dosáhl stejného vzrůstu jen na ploše, kde v předchozím roce byl hustý zapojený porost. V ostatních případech byl vytlačován konkurenčními rostlinami.
5.2
Vyzvedávání hlíz Vyzvedávání hlíz bylo provedeno mechanizovaně a ručně. Ruční vyzvedávání
hlíz se snadněji provádí na podzim. Porost se poseče krátkou kosou a ponechá se strniště o výšce 20 cm. Jednotlivé trsy se vytrhají za zbytky lodyh. Hlízy se mohou z trsů obrat nebo se uloží celé drny se zbytky lodyh a zeminou na políčku. Pro mechanizovanou sklizeň doporučuji použít vyorávač „Tek“ nebo „Čert“. Užití mechanizované sadby je lepší na jaře při vyzvedávání sadby.V jarním období se hlízy lépe oddělují od lodyh a snáze se vyorají. Nedoporučuji ke sklizni hlíz použití kombajnu na brambory, vzhledem k velikosti a podmínkám políček. Vyorané hlízy se ručně sesbírají nebo nechají na políčku zvěři.
5.3
Porovnání způsobu sadby Mechanizovanou sadbu lze užít na zemědělsky využívaných plochách, kde není
velké množství drnů. Na plochách s velkým množstvím drnů bylo těžké sadbu realizovat z důvodu nahromadění drnů před sazečem. Mechanizovaný způsob sadby lze plně využít u bílé odrůdy. Velikost a tvar hlíz vyhovuje konstrukci bramborového sazeče a je docíleno přesného dávkování. Červená odrůda topinamburu lze také sázet bramborovým sazečem, ale není zde možné zajistit pravidelné dávkování. Důvodem je nevhodný podlouhlý tvar a malá velikost hlíz. Ruční sadbu lze provést na všech plochách bez ohledu na zpracování půdy. Výhodou ruční sadby je přesné dávkování a volba sponu, nebylo nutné použití mechanizace. Nevýhodou je pracnost a potřeba minimálně dvou osob. Způsob sadby nemá vliv na odrůstání porostu. Na kyprých půdách, kde je porost vystaven větru, dochází ke konci vegetačního období při použití mechanizované sadby k vyvracení porostu a obnažení hlíz. Vyvrácení porostu nemělo však vliv na obnovu porostu v dalším roce.
- 21 -
5.4
Doba výsadby Výsadba byla provedena časně na jaře podle průběhu počasí již od začátku
měsíce dubna. Výhodou jarní sadby je využití delší vegetační doby pro poskytování pastvy v průběhu jara a využitím porostu jako krytu. Porosty mají větší produkci hlíz a natě. Sadba provedená v červnu měla menší produkci natě a hlíz. Porost nebyl vystaven v počáteční fázi tak velkému pastevnímu tlaku jako jarní sadba. Bylo to způsobeno větší potravní nabídkou poskytovanou v okolí políček. Porost poskytoval kryt až počátkem srpna. Tyto porosty nelze využít v prvním roce na výrobu letniny. Náročné je skladování sadby před výsadbou.
5.5
Porovnání zvolených sponů Zjištěné vlastnosti zvolených velikostí sponů a odrůd jsou uvedeny
v tabulce č. 6. Velikost sponu nelze jednoznačně stanovit. Velikost sponu je nutné volit podle podmínek stanoviště a využití porostu.
Tab. č. 6
Výnos hlíz na zkusných políčkách.
zkusná plocha 2 x 2 m průměrný výška výnos hlíz průměrná hlízy plocha odrůda spon (cm) počet váha hlíz porostu na 1 ha počet váha lodyh (ks) (m) (kg) (kg) (ks) (kg) 40 x 40 407 23,5 4,6 3,8 58750 0,058 bílá 60 x 60 332 23,2 6,1 3,6 58000 0,070 Krajina 40 x 40 1124 10,1 4,7 3,6 25250 0,009 červená 60 x 60 1605 11,8 4,6 3,2 29500 0,007 40 x 40 74 1,2 4,3 0,7 3000 0,016 bílá 60 x 60 84 1,5 4,1 0,8 3750 0,018 Pareziny 40 x 40 52 0,4 6,1 1,0 1000 0,008 červená 60 x 60 60 0,5 5,8 0,9 1250 0,008 Vlkovský bílá 60 x 60 202 5,5 3,7 1,7 13750 0,027 Řeka 1 bílá 257 9,5 2,7 1,8 23750 0,037 víceletý porost Řeka 2 bílá 294 18,5 2,6 2,4 46250 0,063 Užší spon má menší výnos hlíz a tvoří více lodyh. Větší produkce dosahuje bílá odrůda.
- 22 -
5.6
Volba sponu podle stanovištních podmínek Spon podle stanovištních podmínek jsem volil na základě zásoby živin a vody na
stanovišti. Na chudých sušších půdách jsou lepší užší spony, protože v následujícím roce zajistili dostatečně silnou obnovu porostu a došlo k zapojení porostu, zastínění půdy a potlačení plevelných rostlin. Husté porosty lépe odolávají velkému pastevnímu tlaku. Na půdách dobře zásobených vodou a živinami je možné volit širší spon. Na chudých suchých půdách doporučuji spon 40 x 40cm. Na úrodných půdách je volba sponu závislá na množství konkurenčních rostlin. Na půdy nezaplevelené doporučuji použít spon větší než 60 x 60 cm. V případě zabuřenění doporučuji zvolit spon 60 x 60 cm, případně užší. Půdy hlinité a hlinito písčité je nutné vyhodnotit podle zásobenosti půdy vodou. Doporučuji spon užší než 60 x 60cm a na sušších půdách spon 40 x 40 cm.
5.7
Stanovení sponu podle účelu využití porostu Podle způsobu využití porostů byla funkce a produkce porostu podpořena
volbou sponu, ale vždy byl brán ohled na stanovištní podmínky, které jsou základním kritériem pro stanovení vhodného sponu. Pro větší produkci natě volíme užší spon. Pro větší tvorbu hlíz volíme spon širší, který vyhovuje pro tvorbu hlíz větší velikosti vhodných pro dužnaté krmivo. Užší spon vyhovuje pro pěstování sadby na úrodných půdách.
5.8
Stanovení nároků na půdu a využití porostů vzhledem k půdním podmínkám Topinambur nejlépe odrůstal na humózních vodou dobře zásobených půdách.
Zde bylo možné plně využít všechny produkční a funkční možnosti topinamburu. Na těchto lokalitách je třeba využít hlavně produkční funkce pro výrobu letniny a zajištění dužnatého krmiva. S postupným snižováním úrodnosti půd, místo produkční funkce dle potřeby, doporučuji upřednostňovat využití porostu pro kryt a pastvu. Topinambur nedoporučuji vysazovat na kyselé nebo suché chudé půdy s nedostatkem vody. Na těchto půdách porost nesplní uspokojivě ani krytové a pastevní požadavky. Je lepší využít tyto plochy pro jiné plodiny. Topinambur lze pěstovat na říčních terasách nebo - 23 -
v lokalitách zaplavovanými při jarním tání sněhu. Bylo prakticky ověřeno, že hlízy bez újmy vydrží zaplavení po dobu 2 až 3 týdnů.
5.9
Porovnání odrůd topinamburu Bílá odrůda splnila všechny požadavky pro víceúčelové využití. Vynikala větší
produkcí natě a hlíz. Hlízy dorůstaly větší velikosti a bylo možné je využít jako dužnaté krmivo. Porosty byly v době vegetace intenzivně spásány. Nižší nároky na půdu měla červená odrůda. Snáší lépe sucho a chudé půdy. Je však více obrvená a zvěř ji v syrovém stavu málo vyhledává. V krytových podmínkách jsou si obě odrůdy rovnocenné. Doporučuji pěstovat především bílou odrůdu a červenou odrůdu využívat na chudých stanovištích.
5.10 Posouzení využívání zvěří
5.10.1 Krytové podmínky Zvěř využívala porosty topinamburu jako krytu jen sezóně nebo jen v určité fázi vývoje. Záleží především na hustotě a výšce porostu. Častěji byly využívány porosty větší než 3 ary. Srnčí zvěř využívala porosty topinamburu jako krytu jen v lokalitách, kde je krytu nedostatek. Porosty nově založené měly malou hustotu a proto poskytovaly kryt až po dosáhnutí výšky 90 cm. Porosty vyskytující se na stanovišti více let byly hustší a poskytly kryt i pří nižší výšce. Krytu zvěř využívala až do příchodu prvního sněhu. V lokalitách, kde se nachází dostatek krytu jsou porosty využívány za vysokých teplot dosahujících 30°C. Černá a daňčí zvěř porosty v dané lokalitě jako kryt nevyužívá. Zajíc polní využívá krytu jen v počátku vývoje porostu a na konci vegetační doby do příchodu prvního sněhu. Vyhledává hlavně kraje porostu, kde je částečně i podrost plevele nebo zaplevelená místa uvnitř porostu. Bažant obecný využívá porosty jen v místech, kde není možnost jiného krytu. Na žádné lokalitě nebyla nalezena hnízda.
- 24 -
5.10.2 Posouzení pastvy Topinambur poskytoval pastvu od počátku až do konce vegetační doby, která končí poškozením natě mrazem. Zvěř konzumovala i zaschlou nať než ji napadly plísně. V porovnání odrůd je pro pastvu vyhledávána bílá odrůda. Na červené odrůdě nebyla v dané lokalitě zjištěna téměř žádná známka pastvy. Políčka poskytovala potravní nabídku i mimo vegetační dobu hlízami. Hlízy zvěř sbírala ze země po vyorání nebo z vyvrácených rostlin koncem vegetačního období vlivem větru a přívalových dešťů. Nejraději přijímala čerstvé hlízy, které na vzduchu rychle vysychají a zvěř o ně ztrácí zájem a vrací se k nim až v době nouze. Srnčí zvěř využívala potravní nabídku políček celoročně. Mladé rostliny spásala zvěř intenzivně do výšky 60 cm. Během vegetace postupně ztrácela zájem o tuto pastvu a zájem stoupal až koncem léta, kdy většina zemědělských plodin v okolí ploch byla již sklizena. V této době se zvěř soustřeďovala na okraje porostů, sklízené části porostů na letninu a polehlé zmlazující se natě. Na podzim byla spásána celá nadzemní část rostliny včetně lodyh do průměru 1 cm. Zvěř sbírala během podzimu a zimy vyorané hlízy z povrchu země a v omezené míře si je dovedla vyzvednout ze země. Trvalo však delší dobu než zvěř hlízy našla a začala je přijímat. Zvěř daňčí spásla nať obdobně jako zvěř srnčí, ale porosty nenavštěvovala pravidelně. Zajíc polní využíval porosty pro pastvu hlavně na jaře, kdy spásal mladé výhonky než odrostou. Na podzim po prvních mrazech ohlodával zelené lodyhy, které vydrží až do napadnutí sněhové pokrývky. S oblibou konzumuval vyorané
hlízy.
Bažant obecný konzumoval v dané lokalitě pouze hlízy. Černá zvěř v dané lokalitě přecházela přes tyto plochy, ale nejevila o ně zájem. Jen v jednom případě došlo k rozrytí a spásání mladého porostu.
5.11 Postup výroby letniny Nať topinamburu je nejlepší sklízet z ploch, kde zcela konkurenčně ovládl stanoviště. Podle podmínek stanoviště k tomu dojde za 2 až 3 roky, jen na živných stanovištích se může provést seč v prvním roce. Tyto porosty mají dostatečnou hustotu a obsahují jen minimum plevele. Nať nesmí být vlhká od deště nebo rosy. Sklízení natě lze provádět výhradně ručně z důvodu výšky strniště a natě. Jako nejvhodnější nářadí na sklizeň natě se osvědčil srp. Sklizeň porostů doporučuji začít proti převládajícímu větru, aby nedošlo k polehnutí natě větrem, která se následně špatně sklízí. Sklizeň porostu
- 25 -
bylo nejlepší provádět v pruzích na sebe navazujících. Prošlapáním nebo vysekáním v průběhu sklízení úzkých pěšin vzdálených od sebe přibližně 2 m, podle toho jak daleko dosáhneme při sklizni. Na pěšinu za sebe pokládáme nasekanou nať a vynášíme po pěšinách ven z porostu. Sekání natí provádíme přidržením podle hustoty porostu 10 až 20 natí a useknutím najednou. Vázání snopů uzlem na provázku není vhodné, protože nať obsahuje velké množství vody, při schnutí dojde ke zmenšení objemu. Ze zavěšených snopů pak vypadávají jednotlivé natě. Vhodný způsob vázání je do smyček. Před svazováním si připravit provazy o délce 60 cm. Svázat konce k sobě a vytvořit oka. Snopy svazujeme liščí smyčkou, kterou pevně utáhneme. Svazování je vhodné provádět po dopravě před rozvěšením v místě sušení. Při dopravě a sklízení musí být natě stále stejně směrově orientované pro snadné svazování a manipulaci. Místo pro sušení musí být tmavé a dobře větrané. Půdní prostory stodol lze použít pro sušení letniny jen za předpokladu, že zajistíme dostatečné větrání otevřenými vikýři atd. Nejlepší variantou je sušit letninu v otevřeném stinném přístřešku. Sušení letniny z topinamburu trvá podstatně déle než u jiných druhů letniny v průměru je to 1 až 1,5 měsíce. Letninu doporučuji proto sklízet nejpozději koncem září. Po usušení ji lze uložit na půdu nebo jiné suché místo, aby na podzim a v zimě nezvlhla a nebyla napadena plísní. Během sušení první seče byl zjištěn častý výskyt plísně na snopech o průměru větším jak 8 cm. Druhá seč byla sušena nesvázaná, jen volně ložená na roštech postavených ze zednického lešení, umístěných etážově nad sebou. Vrstva natě na jednom roštu byla 8cm. Usušenou letninu je možné skladovat na roštu nebo ji svázat a vyvěsit. Není vhodné letninu skladovat ve vrstvě větší než 50cm. Výroba letniny na roštech je méně pracná a časově nenáročná, nedochází k napadení plísní a je lépe využit prostor pro sušení.
5.12 Porovnání výroby letnin Příprava letniny z topinamburu má značnou výhodu v délce doby, kdy je možné sklízet porost. Ve sledované lokalitě to je období červenec až září. Tato doba se mění podle produkční schopnosti stanoviště a průběhu počasí. Ostatní druhy letniny bylo nutné sklízet v období přibližně 1 měsíce jinak výrazně klesne jejich kvalita a zvěř při zkrmování o ně má menší zájem. Časová náročnost
- 26 -
na sklizeň je u topinamburu
podstatně menší. Je to způsobeno koncentrací a hmotou natě, pěstováním topinamburu v monokultuře. Sušení je snazší u ostatních druhů letniny. Je rychlejší a
nehrozí
nebezpečí napadení plísněmi. Skladování ostatních druhů letniny je méně náročné. Mohou se skladovat uložené ve větší vrstvě a při skladování jsou méně napadány plísní. Letninu z topinamburu nedoporučuji skladovat více než dvě sezony. Snazší manipulace je s topinamburem. Nedochází k opadávání lisů během přepravy. Při zkrmování tvořil odpad minimální podíl u topinamburu a kopřiv. Letorosty měkkých listnáčů a maliníku měly značný zvěří nespotřebovaný váhový odpad, který činí až 50%.
5.13 Porovnání přijímání letniny zvěří Předkládané druhy letniny byly přijímány veškerou býložravou zvěří, vyskytující se na zájmovém území. Jednotlivé druhy letniny byly přednostně přijímány v tomto pořadí: topinambur, kopřiva, maliník, letorosty listnáčů. Zaječí zvěř konzumovala nejvíce letninu topinamburu. Předkládání do krmelců bylo provedeno zavěšením na konstrukci krmelce nebo vložením do jeslí, které jsou vhodné pro zajíce za předpokladu nízké výšky jeslí. Letninu je možné předkládat ve speciálních krmelcích na letninu, ale vzhledem k velmi malému zastoupení těchto krmelců v honitbách vyhovuje předkládání ve stávajících zařízeních. Zvěř z krmné dávky přednostně konzumovala letninu z topinamburu a jadrné krmivo. Po zkonzumování letniny z topinamburu postupně konzumovala ostatní druhy letniny, ale již s menší intenzitou. Luční seno předkládané současně s letninou bylo konzumováno minimálně. Letninu topinamburu předkládanou mimo stálé přikrmovací stanoviště zvěř srnčí a daňčí nacházela oproti jiným druhům letniny vždy na každém novém stanovišti předložení. To je zřejmě způsobeno pronikavou aromatickou vůní kvalitně vyrobené letniny. Ostatní druhy letniny zvěř obtížně nacházela. Zbytky letniny z topinamburu tvořily silné lodyhy. Tyto lodyhy doporučuji rozházet na sníh v blízkosti krmelců. Zaječí zvěř s oblibou ohryzávala zbytky letniny, než je znehodnotily deště a tání sněhu.
- 27 -
5.14 Porovnání jednotlivých druhů dužnatých krmiv a jejich příjímání zvěří Porovnávaná dužnatá krmiva se liší nároky na skladování. Řepu a brambory je nejlepší skladovat ve sklepě nebo krechtu. Hlízy topinamburu doporučuji skladovat venku překryté zeminou pro zamezení ztráty vody. Je vhodné větší množství hlíz prosypat zeminou, sníží se tím riziko napadení plísní. Místo uložení hlíz se musí zajistit proti černé zvěři. Nedoporučuji skladování na zemědělsky obhospodařovaných plochách, kde nebude v následujícím roce pěstován topinambur. Ze zapomenutých hlíz vyrostou natě, které komplikují sklizeň plodin, zejména obilnin. Možné je hlízy i krechtovat. Skladováním ve sklepech nebylo možné dlouhodobě. Po 3 týdnech uložení ve sklepě začíná mohutný rozvoj plísní. Omezení plísní a prodloužení doby skladování ve sklepě je možné snížením obsahu vody v hlízách rozložením v tenké vrstvě po dobu 1 až 2 týdnů. Sadbu doporučuji před delším skladováním ošetřit fungicidem. Předkládání dužnatých krmiv vcelku se projevilo vhodnější u topinamburu a brambor menší velikosti. Nerozřezané dužnaté krmivo si udrželo delší dobu obsah vody. Menší části zvěř snáze konzumovala. Řepu ponechanou v celých bulvách zvěř srnčí obtížně konzumovala zvláště ve zmrzlém stavu. Doporučuji při předkládání řepy srnčí zvěři rozřezat bulvy na menší části. Hlízy topinamburu je naopak lepší ponechat vcelku a zamezit případné ztrátě vody. Oblíbenost dužnatých krmiv zvěří vyskytující se ve sledované lokalitě je v tomto pořadí: řepa, topinambur, brambor. Černá a bažantí zvěř v době předkládání přikrmování zařízení nenavštívila. Trvanlivost dužnatých krmiv je závislá na počasí. Řepu nedoporučuji předkládat v období, kdy kolísá teplota okolo 0°C. Zmrznutí a rozmrznutí řepu znehodnotí v takové míře, že musí být odstraněna. Hlízy topinamburu jsou vůči teplotním změnám nejodolnější ze všech dužnatých krmiv.
5.15 Vztah topinamburu k plevelům Bylo zjištěno, že lokality pro zřízení nových políček je vhodné vybírat především podle rostlin, které se zde vyskytují. Na neobdělávaných půdách se zpravidla vyskytují rostliny, kterým vyhovují půdní podmínky ladem ležících půd. Orbou nebo jiným způsobem zpracovaná půda mění své podmínky pro růst plevelů nacházejících se na stanovišti. Podle jednotlivých druhů rostlin na stanovišti je možné volit i způsob přípravy půdy, který omezí určité druhy plevelů. Pýr lze výrazně omezit vyvláčením
- 28 -
kořenů, které můžeme použít jako dužnaté krmivo pro zajíce v čerstvém stavu nebo usušit. Jemné zpracování půdy diskerem nebo rotavátorem, rozdělí kořeny pýru na menší části. Z malých částí kořenů je pýr schopen regenerovat, ale dorůstá podstatně menší výšky a zpomalí se růst. Topinambur je pak schopen pýru konkurovat
a
uzavřením porostu během 2 až 3 let ovládnout stanoviště. Plochy porostlé rákosem měly na povrchu půdy až 10cm silnou vrstvu suchých nezetlelých stébel. Orbu v tomto případě doporučuji provést v době, kdy začínají vyrůstat první lístky rákosu ze země a snažit se zaorat zbytky stébel. Sadbu provést pokud možno do země. V místech, kde je velké množství nerozložené organické hmoty, provést sadbu hlouběji. Pravidelným oráním se rákos výrazně oslabí. Velkou nevýhodou zaplevelení políčka rákosem bylo ztížení sklizně natě na letninu. Kopřiva a svízel nepůsobily téměř žádnou konkurenci pro topinambur. Plochy stačilo pouze hluboko zorat a případně vyvláčet kořeny kopřiv. Topinambur byl chopen potlačit kopřivu a svízel v mnoha případech již v průběhu prvního roku. Porostům topinamburu založeným na starých lučních porostech trvalo velmi dlouho než se zapojily. Zpracování půdy v tomto případě muselo být co nejjemnější. Sušší louky nedoporučuji převádět na políčka. Vlhká stanoviště mohou po orbě znemožnit další obdělání půdy z důvodu zvýšení hladiny spodní vody a znepřístupnění pozemku mechanizaci. S přípravou půdy je vhodné začít již na podzim diskováním a orbou na jaře půdu hloubkově zkypřit a rozmělnit drn. Sadbu provést v úzkém sponu. Na zemědělsky obdělávaných půdách se nevyskytují plevele, které by topinambur výrazně omezovaly. Na zemědělsky obdělávané půdy doporučuji vysazovat topinambur jen v případě dlouhodobého záměru pěstování. Převod na jinou plodinu je velmi obtížný zajistit mechanizovaně. Při převodu musí být použito chemických přípravků. K samovolnému šíření a zaplevelování sousedních ploch nedochází. Rozšíření mimo plochy políček způsobuje mechanizace na zpracování půdy při otáčení na úvratích přes sousední plochy a tím dochází k rozšiřování hlíz.
5.16 Škodliví činitelé Topinambur
je
poškozován
mimo
spásání
býložravou
zvěří
hlavně
hlodavci, kteří v případě pěstování červené a bílé odrůdy na jednom stanovišti napadají více bílou odrůdu. Na chudých půdách dokáží způsobit prázdná místa při obnově porostu v následujícím roce. Během dvouletého pěstování byla zjištěna v jednom
- 29 -
případě plíseň na listech bílé odrůdy, která se v dalším roce již nevyskytla. Porosty bývají koncem vegetace poškozovány silnými dešti, které polámou nať a znesnadní případné sklízení natě. Obdobně působí i nárazový vítr.
5.17 Velikost políček Velikost políček intenzivně využívaných na sklizeň natě a hlíz bylo možné stanovit na základě produkce stanoviště dle potřeby. Políčka pro pastvu v polních honitbách, kde se převážně hospodaří se srnčí zvěří, mohou být o velikosti od 1 aru. V úvahu musíme brát však pastevní tlak, předpoklad optimálního plošného rozmístění v honitbě a produkční možnosti stanovišť. V lesních honitbách musíme počítat s větším pastevním tlakem a výměru políček zvýšit. Intenzivně spásané porosty se stále zmlazují a poskytují zvěři kvalitní pastvu až do konce vegetačního období. Porosty zakládané na kryt, především v polních honitbách pro vytváření dočasných remízů, mají velký význam. Je nutné založit porosty, které mají dostatečnou šířku a velikost.
- 30 -
6
DISKUZE
6.1
Využívání porostů černou zvěří Plochy topinamburu v zájmové lokalitě nebyly navštěvovány a využívány
černou zvěří. V osobním sdělení Štepánek (2006) popisuje intenzivní navštěvování porostů topinamburu a konzumaci hlíz černou zvěří. Častým problém bývá sebrání sadby v jarním období a tím může být i opakovaně znemožněno založení nového porostu. O přijímání hlíz černou zvěří pojednává také Libosvár (1987). Ve sledované lokalitě se vyskytuje černá zvěř, pravidelně přechází okolo i přes plochy políček během celého roku. Porosty však nejsou vůbec černou zvěří využívány. Jen v jednom případě bylo zaznamenáno spásání a rozrytí mladého porostu.
6.2
Přihnojování porostu Přihnojování doporučuji na základě využívání porostu. Cena průmyslových
hnojiv je při každoroční aplikaci pro myslivecká sdružení velká finanční zátěž. Porosty na neúrodných půdách je vhodné nevyužívat intenzivně pro sklizeň natě, ale ponechat je pouze pro kryt a pastvu zvěři a zbylou nať rozdiskovat a zaorat. Na úrodných půdách pěstovat topinambur pro sklizeň hlíz a natě. Sklizeň natě neprovádět každoročně na stejném místě, pokud nám to dovolí velikost políček. Přihnojování provádět po poklesu výnosu, nebo převést políčko na jinou plodinu a založit pro topinambur novou plochu za cenu vyšších nákladů v prvním roce. Libosvár (1987) doporučuje přihnojování před výsadbou chlévským hnojem v dávce 15 až 20 t /ha.( pravděpodobně se jedná o zemědělskou půdu) Přihnojování chlévským hnojem nebo průmyslovými hnojivy doporučuji na zemědělských půdách ve třetím roce kdy dochází k poklesu produkce. V případě dostatku hnojiv je vhodné hnojit každý rok.
- 31 -
6.3
Krytové podmínky Většina autorů jako např. Libosvár (1987) nebo Mottl(1972) uvádějí, že porosty
topinamburu poskytují dobrý kryt srnčí a bažantí zvěři. Ve sledované lokalitě zvěř nemá nouzi o kryt. Vzhledem k tomu, že porosty topinamburu byly obklopeny krytem je pochopitelný mnou zjištěný nezájem zvěře tyto porosty využívat jako krytu.
6.4
Velikost sponů Libosvár, F. (1987) nebo Minx, Pflug,Vrzalová (1990) uvádějí spon přibližně
60 x 40 cm. Tato velikost sponu je vhodně zvolena pro zemědělské půdy. Na půdách nezemědělsky obdělávaných doporučuji volit spon podle stanovištních poměrů. Z porovnání sponů bylo patrné, že porosty sázené v užším sponu tvoří více zelené hmoty než porosty na stejném stanovišti pěstované ve sponu širším. Stejný poznatek uvádí také Jůzl a kol.(2000). V porovnání odrůd má bílá odrůda všestranné využití a je lépe přijímána zvěří. Libosvár (1987) však uvádí při výčtu odrůd: „Topinambury jsou bílé, žluté a červené, které jsou nejkvalitnější.“ Zřejmě je kvalitou myšleno chemické složení, které jsem při porovnání odrůd nezohlednil.
- 32 -
7
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO PRAXI V současné
myslivecky
zaměřené
literatuře
není
víceúčelové
využití
topinamburu uváděno. Poslední ucelenou publikací zmiňující využití topinamburu pro zvěř je publikace Políčka pro zvěř (1987) od Libosvára. Z tohoto důvodu bylo přikročeno k praktickému ověření možností víceúčelového využití topinamburu pro zvěř. Vzhledem ke krátké době sledování porostů jsou výsledky uvedené v této práci jen předběžné. V průběhu prvního a druhého roku od založení nelze v porostech těžit nať z důvodu menší intenzity tvorby hlíz a následná obnova porostu by neproběhla v dostatečné síle a nedošlo by k potlačení plevelů a ovládnutí stanoviště topinamburem. Produkce natě bude proto sledována a změřena v následujících letech. Ekonomické vyhodnocení bude uvedeno v navazující práci. Během dvouletého pěstování byly získány a prakticky ověřeny následující poznatky. Topinambur nevyžaduje přímo zemědělskou půdu. Je možné ho vysazovat i na neobdělávanou půdu, která se dá poměrně snadno pro tyto účely získat. Vhodné jsou pozemky kategorií „ostatních ploch“ jako jsou například plochy elektrovodů a vodovodů nebo deponie rybničního bahna, kde je nutné však brát zřetel na případný obsah těžkých kovů. Kromě suchých chudých půd je možné pěstovat topinambur téměř na každé lokalitě. Při volbě odrůdy je vhodné preferovat bílou odrůdu. V případě chudších půd použít pro výsadbu červenou odrůdu. Obhospodařování porostů si pěstitel může přizpůsobit podle požadavků na využívání porostů. Porosty lze intenzivně obhospodařovat sklízením natě a hlíz a ponecháním části porostu pro pastvu či kryt nebo zredukovat využití porostu pouze pro kryt nebo pastvu a provádět jen údržbu porostu jarní orbou. Využití topinamburu jako krytu je účelné v lokalitách s nedostatkem krytu. Pro pastvu se uplatní téměř v každé lokalitě. Použití hlíz jako dužnatého krmiva a natě na letninu nelze (vzhledem k pracnosti) provádět velkokapacitně v intenzivních chovech zvěře. Své uplatnění má na úrovni mysliveckých sdružení. .
- 33 -
8
SUMMARY Topinambour does not require the farmland directly. It is possible to plant it
even on a waste land, which can be quite easily gained for these purposes. Suitable are lots categorised as other lands, for example areas of power line and water pipes or stock-pile of pond mud, where is necessary to take in consideration the amount of heavy metals. Except the dry and poor lands could be topinambour raised in every range. When choosing the breed is better to prefer the white breed. In case of poorer lands is better to use the red breed. The producer can optimise the maintenance of vegetation according to the requirements of using the vegetation. Those can be intensively farmed by gathering tops and bulbs and leaving part of the vegetation for a graze or escape cover, or reducing the usage of vegetation only for escape cover or graze and keeping the vegetation by the spring ploughing. The usage of topinambour as the escape cover has an effect in the areas with the absence of escape covers. For the graze it can be used almost in every location. Usage of the bulbs as a pulp feeding and tops for the dried twigs and shoots (considering the work difficulty) is not possible to run in high-density breeding. It has its usage in the grade of hunting associations.
- 34 -
9
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENY
ALBRECHT, J. a Kol., 2003. Chráněná území ČR. Svazek VIII., Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 808 s. BUBENÍK, A., 1954. Krmení lovné zvěře. Praha, SZN, 143 s. HANUŠ, V., FIŠER, Z. 1975. Bažant. Praha, SZN, 196 s. JAROŠOVÁ, P., Topinambur – zajímavá alternativa pro pěstitele i spotřebitele. Farmář, 1998, č. 11, s. 16 – 17. JŮZL, M. a Kol. 2000., Rostlinná výroba – III (okopaniny). Brno, MZLU, 232 s. KASAL, P. ČEPL, J. VACEK, J. Topinambur – znovu objevená plodina. Úroda, 2001, č. 1, s. 23 – 25. KOKEŠ, O.,1945. Myslivecká péče o zvěř. Praha, Nakladatelství Studentské knihtiskárny A. D., II. rozšířené vydání, 240 s. KOPEC, K., Topinambury jako potravina pro diabetiky. Výživa a potraviny, 1999, č. 6, s.172. LIBOSVÁR, F., 1987., Políčka pro zvěř. Praha, SZN , 96 s. MINX, L. PFLUG, J. VRZALOVÁ, J. 1990. Rostlinná výroba II pro PEF., dotisk, Brno, MZLU, 131 s. MOTTL, S., 1972., Ochrana zvěře. Praha SZN, 240 s. RAKUŠAN, C. a Kol., 1979. Základy myslivosti. Praha, SZN, 352 s. ŠTĚPÁNEK, O. 2006, Osobní sdělení – zkušenosti s pěstěním topinamburu na Křivoklátsku.
- 35 -
10
SEZNAM TABULEK
Tabulka č.1, Výnos hlíz
7
Tabulka č.2, Porovnání hlíz topinamburu a bramboru
8
Tabulka č.3, Klimatické charakteristiky
12
Tabulka č.4, Stavy zvěře v honitbě MS Bor – Val.
13
Tabulka č.5, Základní údaje zřízených a stávajících zkusných ploch
14
Tabulka č.6, Výnos hlíz na zkusných políčkách
22
- 36 -
11
SEZNAM PŘÍLOH
Fotografie č.1, Zaplavený porost.
38
Fotografie č.2, Jarní hluboká orba.
38
Fotografie č.3, Zmlazující se porost topinamburu.
39
Fotografie č.4, Porost s dostatečnou hustotou.
39
Fotografie č.5, Intenzivně spásaná část porostu.
40
Fotografie č. 6 Porost poskytující vhodné krytové podmínky.
40
Fotografie jsou dílem autora práce. - 37 -
12
PŘÍLOHY Fotografie č.1 Zaplavený porost.
Porost zaplavený po dobu 3 týdnů se na jaře obnovil v dostatečné intenzitě.
Fotografie č.2 Jarní hluboká orba.
Při jarní hluboké orbě se snažíme zaorat zbytky natě.
- 38 -
Fotografie č.3 Zmlazující se porost topinamburu.
Zmlazující se porosty jsou intenzivně spásány.
Fotografie č.4 Porost s dostatečnou hustotou.
Husté porosty snadno potlačí plevel.
- 39 -
Fotografie č.5 Intenzivně spásaná část porostu.
Intenzivně jsou spásány především okraje porostu.
Fotografie č. 6 Porost poskytující vhodné krytové podmínky.
V okraji porostu jsou zřetelné výstupy ochozů zvěře.
- 40 -