MOŢNOSTI ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI SE ZAMĚŘENÍM NA ZNOJEMSKO

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb

MOŢNOSTI ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI SE ZAMĚŘENÍM NA ZNOJEMSKO BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Dagmar STOJANOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.

Znojmo 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Možnosti řešení nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji se zaměřením na Znojemsko vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D. a pouţila jen prameny uvedené v seznamu pouţitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 27. dubna 2010

…………………………………………….. Dagmar STOJANOVÁ

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za její cenné rady a připomínky, metodické a odborné vedení, kterým přispěla ke vzniku této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině, jenţ mi dokázala vytvořit vhodné prostředí pro tvorbu této práce.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Dagmar STOJANOVÁ

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb

Název tématu:

Moţnosti řešení nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji se zaměřením na Znojemsko Zásady pro vypracování:

1. Cílem bakalářské práce je vyhodnocení vyuţívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na Znojemsku, a to na základě analýzy nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a zjištění současného stavu trhu práce na Znojemsku. 2. Postup práce: - Politika zaměstnanosti - Analýza nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji - Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Jihomoravského kraje - Analýza nezaměstnanosti, vyuţívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na Znojemsku a zhodnocení vyuţití těchto nástrojů 3. Pouţité metody: - Deskripce odborné literatury a legislativy - Analýza ekonomických dat

Rozsah práce:

40 - 50

Seznam odborné literatury: BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 334 s. ISBN 80-210-3722-9. BUCHTOVÁ, Boţena a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. TULEJA, Pavel, NEZVAL, Pavel, MAJEROVÁ, Ingrid. Základy mikroekonomie. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 262 s. ISBN 80-251-0603-9.

Datum zadání bakalářské práce:

květen 2009

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2010

ABSTRAKT Předmětem této bakalářská práce ,,Moţnosti řešení nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji se zaměřením na Znojemsko“ je rozbor a zhodnocení nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v období let 2005-2009. První část je věnována obecným pojmům nezaměstnanosti, její charakteristika, klasifikace, aktivní a pasivní politika zaměstnanosti. Druhá část se soustředí na analýzu nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji jako celku, dále pak v jednotlivých okresech a v poslední části je monitorován okres Znojmo. Rozbory jsou stanoveny podle vybraných kritériích, jako je věk, vzdělání, délka evidence na jednotlivých úřadech práce. Moţností řešení nezaměstnanosti je vyuţití aktivní politiky zaměstnanosti, která je v této práci u jednotlivých regionů zmapována spolu s výdaji na politiku zaměstnanosti.

Klíčová slova Jihomoravský kraj, okres Znojmo, trh práce, nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti.

EINLEITUNG Die Bakkalaureusarbeit „Die Lösungsmöglichkeiten der Arbeitslosigkeit in Südmähren mit Schwerpunkt auf die Znaimer Region“ ist die Analyse und Bewertung der Arbeitslosigkeit in Südmähren in den Jahren 2005-2009. Der erste Teil befasst sich mit allgemeinen Begriffen der Arbeitslosigkeit, mit ihrer Beschreibung, Klassifizierung und mit der aktiven und passiven Beschäftigungspolitik. Der zweite Teil orientiert sich an die Analyse der Arbeitslosigkeit in Südmähren, dann in den einzelnen Bezirken und im letzten Teil der Arbeit ist der Znaimer Bezirk beschrieben. Die Analyse wurde nach den ausgewählten Kriterien definiert, wie der Alter, die Ausbildung, der Registrierungsdauer beim Arbeitsamt sind. Die Lösungsmöglichkeit der Arbeitslosigkeit ist die Ausnützung der aktiven Beschäftigungspolitik, die in dieser Arbeit bei einzelnen Bezirken einschließlich der Kosten beschrieben ist.

Schlüsselwörter Südmährischer Kreis, Bezirk Znaim, Arbeitsmarkt, Arbeitslosigkeit, Arbeitslosenrate, aktive Beschäftigungspolitik.

OBSAH Úvod ................................................................................................................................. 6 Cíl práce a metodika .......................................................................................................... 7 1. Trh práce a nezaměstnanost ........................................................................................... 8 1.2. Klasifikace nezaměstnanosti ....................................................................................... 9 1.2.1. Dobrovolná nezaměstnanost................................................................................. 9 1.2.2. Nedobrovolná nezaměstnanost ............................................................................. 9 1.3. Typologie nezaměstnanosti ....................................................................................... 10 1.3.1. Frikční nezaměstnanost ...................................................................................... 10 1.3.2. Sezónní nezaměstnanost..................................................................................... 11 1.3.3. Strukturální nezaměstnanost............................................................................... 11 1.3.4. Cyklická nezaměstnanost ................................................................................... 11 1.3.5. Dlouhodobá nezaměstnanost .............................................................................. 11 1.3.6. Rozsah nezaměstnanosti..................................................................................... 13 1.3.7. Vlivy působící na trh práce a nezaměstnanost .................................................... 13 1.3.8. Ztráty vlivem nezaměstnanosti ........................................................................... 14 1.4. Státní politika zaměstnanosti..................................................................................... 15 1.4.1. Právní normy nezaměstnanosti ........................................................................... 16 1.4.2. Úřady práce ....................................................................................................... 16 1.4.3. Pasivní politika státu .......................................................................................... 17 1.4.4. Aktivní politika státu.......................................................................................... 18 1.5. Shrnutí...................................................................................................................... 21 2. Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji ...................................................................... 22 2.1. Základní charakteristika Jihomoravského kraje ......................................................... 22 2.1.1. Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji .................................................. 23 2.1.2. Rozdělení podle věku ......................................................................................... 24 2.1.3. Rozdělení podle vzdělání ................................................................................... 25 2.1.4. Rozdělení podle délky nezaměstnanosti ............................................................. 26 2.1.5. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a okresech ................................... 27 3. Analýza nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje ........................................ 28 3.1. Blansko................................................................................................................. 28 3.2. Brno-město ........................................................................................................... 31 3.3. Brno-venkov ......................................................................................................... 33 3.4. Břeclav ................................................................................................................. 35 3.5. Hodonín ................................................................................................................ 38 3.6. Vyškov ................................................................................................................. 40 3.7. Znojmo ................................................................................................................. 43 3.8. Shrnutí nezaměstnanosti Jihomoravského kraje a okresů........................................... 50 Závěr ............................................................................................................................... 52 Pouţité zdroje .................................................................................................................. 54 Seznam pouţitých zkratek ............................................................................................... 58 Seznam tabulek, grafů a obrázků ..................................................................................... 59 Přílohy

ÚVOD Nezaměstnanost je v dnešním ekonomickém světě jev zcela přirozeným. Naše společnost se s tímto jevem začíná plně setkávat a vyrovnávat po roce 1989, do této doby se dá říci, ţe hospodářská ekonomika pojem nezaměstnanost neznala. Fungoval zde 40 let totalitní reţim, který spočíval v centrálně plánovaném ekonomickém systému. Aţ rok 1989 přinesl radikální změny v hospodářství, začala zde fungovat trţní ekonomika, z nichţ vyvstaly výrazné změny i na trhu práce. V nově vzniklé demokratické společnosti se stalo základem ekonomiky volné a svobodné podnikání. Laicky řečeno, nezaměstnanost je stav, kdy osoba, jenţ pracovat můţe a nebrání jí ve vykonávání pracovní činnosti její zdravotní stav či jiné okolnosti, nepracuje. Jde o to, ţe tato osoba je buď nezaměstnaná dobrovolně nebo nedobrovolně. Význam práce je pro kaţdého jedince zcela jiný, ale pro všechny je společné to, ţe práce přináší v prvé řadě určité finanční zajištění. Pro někoho je práce zábavou a jediným smyslem ţivota, pro druhé je to zátěţ a zničující povinnost. Ztrátu zaměstnání přijímá kaţdý jedinec individuálně, pro někoho je to ztráta osobnosti, ztráta určité úrovně činnosti. Obecně se dělí důsledky ztráty nezaměstnanosti do dvou kategorií – sociální a ekonomické dopady. K ekonomickým důsledkům se řadí ztráta produkce, tedy lidé, kteří nepracují se nepodílí na výrobě statků, statky a výrobky nevznikají, lidé je prostě nevyrobí. A mimo to, tito lidé v důsledku nezaměstnanosti nedostávají mzdu, tudíţ tolik nespotřebovávají. Stát naopak musí vynakládat více prostředků na politiku zaměstnanosti. Více financí se vyplácí ve formě dávek pro nezaměstnané, podpor v nezaměstnanosti, více financi se vynakládá ku příkladu na rekvalifikace a jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. K sociálním dopadům patří sníţení ţivotní úrovně. Vyloučení ze zaměstnání vede aţ k apatii, nezájmu o okolí, k uzavřenosti, k depresi a stresu, ke zhoršení zdravotního stavu, k určité deprivaci v základních potřebách, tzn. člověk není schopen uspokojit své základní potřeby a potřeby svých blízkých. Je třeba si uvědomit, ţe nezaměstnanost se týká nejen samotného jedince, ale celé společnosti. Jedinec si nedokáţe sám pomoci, je třeba aby stát vynaloţil veškerých nástrojů, které by vedly ke sniţování nezaměstnanosti.

6

CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této bakalářské práce je provést analýzu nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v období 2005-2009, rozbor statistických dat jednotlivých okresů v tomto kraji se zaměřením na Znojemsko. Práce má dále ukázat, jak se v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje vyuţívá nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jaké finanční náklady jsou problematice nezaměstnanosti vkládány. V první části jsou vymezeny základní pojmy a právní legislativa týkající se této problematiky. Je zde vysvětlena oblast politiky zaměstnanosti – pasivní a aktivní politika zaměstnanosti. Vše vychází z deskripce odborné literatury a platných zákonů. Druhá část je zaměřena na analýzu nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji, zde je rozebírána nezaměstnanost podle vybraných kritériích v jednotlivých okresech a více je analýza zaměřena na okres Znojmo. V bakalářské práci jsou pouţity tabulky a grafy, jasně vyjadřující situaci na trhu práce. Dále je zde vyuţita metoda sběru dat z úřadů práce.

7

1. Trh práce a nezaměstnanost Cílem této kapitoly je nastínit trh práce, jeho vlastnosti a nezaměstnanost představit jako přirozený jev fungování trhu práce. Nezaměstnanost není nic nového, neobvyklého, nýbrţ ukazatel demokratického dění a svobody. ,,Nezaměstnanost bývá označována za projev poruch na trhu práce. Problematika nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří jiţ dvě století k problémům, jímţ ekonomie věnuje pozornost. Proto se i její pojetí vyvíjí. Nezaměstnanost je společností vnímána jako významná porucha představující sociální i politický problém. Proto se hospodářská politika orientuje i na cíle v oblasti zaměstnanosti. Snahou je vytvářet předpoklady pro co nejniţší úroveň ukazatele míry nezaměstnanosti.“1 Je zcela typické pro trţní ekonomiku, ţe souběţně funguje trh zboţí a sluţeb, ale i trhy výrobních faktorů, a tedy i trh práce, na němţ se kupuje a prodává práce, jejíţ cenou je mzda. Trh práce má však svá specifika, která vyplývají z toho, ţe práce je funkcí pracovní síly a je tudíţ úzce svázaná s osobností člověka. 2 Ve většině vyspělých zemí se setkáváme s danými aktivitami státu na trhu práce, které bývají označovány jako politika zaměstnanosti. Jejím cílem je přispívat k podpoře dynamické rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti, k níţ fungování trhu práce ze své logiky inklinuje. Politika zaměstnanosti je těsně spjata s celkovou hospodářskou a regionální politikou a také i se všemi směry sociální politiky. 3 „Nezaměstnanost je vlastně přirozeným jevem a znakem svobodné společnosti zaloţené na trţním mechanismu a demokracii. Její existence je vysvětlena následujícími potřebami: 

Změnami ekonomiky, které vyţadují i změny v počtu pracovníků (nové technologie, špatný odbyt výrobků, platební neschopnost…).



Svobodné rozhodnutí jedinců mezi finančním ziskem ze zaměstnání potřebným k obţivě a volným časem.

1

FUCHS, Kamil, TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2003. s. 139 – 141. WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. s. 3. 3 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 287. 2

8



Nezaměstnanost je výskyt osob bez placeného zaměstnání, které je chtějí a aktivně je hledají, jsou na něj odkázány jako na zdroj obţivy.“ 4

1.2. Klasifikace nezaměstnanosti Cílem kapitoly je základní rozlišení nezaměstnanosti. V příloze 1 jsou vysvětleny vybrané základní pojmy související s nezaměstnaností. Lidé, které nezaměstnanost postihla se dělí na nezaměstnané, kteří buď z nějakého důvodu pracovat nemohou, i kdyţ by pracovat chtěli, ale nedovolí jim to např. jejich fyzický stav nebo lidé, kteří by pracovat chtěli, ale prostě v jejich regionu práci nenajdou. Druhou skupinou jsou občané, jenţ o práci nestojí, nemají zájem si práci vůbec hledat a pouze sociální dávky umí vyuţívat ku svému prospěchu.

Makroekonomická

situace

demografické faktory apod.) je

společnosti (to

je ekonomická strategie,

významným parametrem, ovlivňujícím podobu

nezaměstnanosti. V této souvislosti je moţno rozlišovat základní dvě formy nezaměstnanosti:

1.2.1. Dobrovolná nezaměstnanost Nezaměstnaný dává přednost jiným aktivitám před prací při určité mzdové sazbě. Preferovat je moţno jak volný čas před nedostatečně placenou prací, tak např. studium, péči o rodinu, předčasný odchod do důchodu apod. Je nutné o této formě nezaměstnanosti uvaţovat, protoţe určitý počet dobrovolně nezaměstnaných bývá oficiálně evidován a výrazně tak zkresluje obraz nezaměstnanosti v naší společnosti. 5

1.2.2. Nedobrovolná nezaměstnanost Ta vzniká v důsledku toho, ţe při daných mzdových sazbách chce více pracovníků pracovat, neţ existuje pracovních příleţitostí. Tedy poptávka po práci je niţší neţ celková nabídka, tj. část pracovníků zkrátka při běţné mzdové sazbě nenachází práci. 6 Nesoulad však nemusí vznikat z příčin mzdových, ale i z příčin, jejíchţ kořeny pramení z nároků práce. Jestliţe volná místa vyţadují práci s mimořádnými kvalifikačními nároky, pro které

4

TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 3-4. 5 TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 7. 6 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 292.

9

není k dispozici potenciál pracovní síly, vzniká nedobrovolná nezaměstnanost při současném vysokém neobsazení pracovních míst.7

1.3. Typologie nezaměstnanosti Pojem nezaměstnanost je velmi všeobecný a široký a tím i neurčitý. Vágnost tohoto pojmu se

zbavíme

rozdělením

nezaměstnanosti

na

druhy,

jenţ

nám

pomohou

se v nezaměstnanosti lépe orientovat. Tato kapitola mimo jiné má za cíl se zabývat následky ztráty zaměstnání nejen pro jedince, ale i pro celou ekonomiku a společnost.

1.3.1. Frikční nezaměstnanost Souvisí s neustálým pohybem lidí mezi pracovními místy a oblastmi nebo průběhy jednotlivých stádií ţivotního cyklu. I v případě, ţe by se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde určitá fluktuace – lidé, jenţ hledají práci po absolvování školy nebo se stěhují do jiného města, ţeny se mohou vracet zpět do zaměstnání po mateřské dovolené. Jelikoţ frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé nebo hledají lepší zaměstnání, má se obvykle za to, ţe jsou nezaměstnaní dobrovolně.8 Lze uvést ještě detailnější rozlišení frikční nezaměstnanosti: 

Vyhledávací

frikční

nezaměstnanost

–

pracovník

má

určitou

představu

o podmínkách svého zaměstnání a vyhledává optimální práci dle této jeho představy jen potud, pokud nezjistí, ţe náklady na vyhledávání dalších míst jsou vyšší neţ investice, které do vyhledávání vloţil. 

Opatrnostní nezaměstnanost – uchazeč odmítá pracovní místa, o jejichţ korektnosti má pochyby a vyčkává na lepší nabídky.



Spekulační nezaměstnanost – daný jev je výsledkem dočasného poklesu reálné mzdy. Někteří pracovníci proto omezují svoji stávající nabídku pracovních hodin v očekávání, ţe nabídnou více za vyšší mzdovou sazbu někdy v budoucnu. Tímto přerozdělují nabídku své práce mezi jednotlivými úseky svého ţivota v reakci na dočasný pokles reálné mzdy.

7

TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s.7. 8 WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. s. 14.

10

1.3.2. Sezónní nezaměstnanost Je determinovaná dvěma příčinami. První příčinou je diskontinuita výroby v odvětví závislých na ročních obdobích nebo na počasí (zemědělství, lesnictví, povrchová těţba, rybolov apod.) a důsledky této diskontinuity v navazujících zpracovatelských odvětvích (cukrovarnictví, konzervárenství apod.). Druhou příčinou jsou sezónní výkyvy poptávky po různých druzích produkce (sportovní potřeby, konfekce apod.). Sezónní nezaměstnanost je řešitelná opatřeními administrativními nebo v organizaci práce. 9

1.3.3. Strukturální nezaměstnanost Zde je spojitost s nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách v jednotlivých segmentech trhu práce. Některé profese či odvětví nebo regiony se rozvíjejí a poptávka po práci zde roste, zatímco jinde se sniţuje a dochází k nezaměstnanosti. Mzdy na tyto ekonomické výkyvy nereagují dostatečně pohotově a trvá poměrně dlouho, neţ se nabídky a poptávky vyrovnají. 10

1.3.4. Cyklická nezaměstnanost Vzniká vlivem krátkodobých cyklických fluktuací. Pokud je ekonomika ve stavu recese, původním jevem je nárůst nezaměstnanosti. V případě cyklické nezaměstnanosti celková nabídka práce převyšuje celkovou poptávku po práci, z toho plyne, ţe celkový trh práce je v nerovnováze.11

1.3.5. Dlouhodobá nezaměstnanost Ta je pro ekonomiku velkým problémem. Člověk, který se snaţí najít práci více neţ jeden rok, se povaţuje za dlouhodobě nezaměstnaného. Dlouhodobá nezaměstnanost nejspíše postihuje: 

Dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu (paradoxně je známo, ţe lidé, kteří měli stabilnější pracovní místo, hůře se na pracovním trhu uplatňují a tím častěji zůstávají mezi dlouhodobě nezaměstnanými).



Osoby s nízkou kvalifikací a s nízkým vzděláním.



Lidé s kumulovanými osobními a sociálními handicapy.

9

TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 8. 10 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 292. 11 MUSIL Petr, et al. Ekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. s. 345.

11



Příslušníky etnických skupin a imigranty (zejména spojené s ostatními handicapy, tedy vzdělanostní a kvalifikační).



Obyvatelé z venkovských oblastí.



Mladistvé a absolventy škol (zejména mladé problémové jedince).12

Trh práce je velice dynamický, lidé z pracovních trhů vystupují a zase do nich vstupují. Pokud se poptávka po určité profesi sniţuje, pracovníci přijmou niţší mzdu nebo se mohou přestěhovat či za práci dojíţdět. Tímto tlakem se snaţí trh práce občany přizpůsobit se. Ovšem jiná situace nastává, pokud lidé nemohou dlouhodobě vůbec najít pracovní místo. Ti časem ztrácejí smysl pro kaţdodenní povinnosti a snahu pracovat, přicházejí o svoji kvalifikaci a pracovní návyky a stávají se nezaměstnatelnými. Tito lidé zjistí, ţe se dá ţít i ze sociálních dávek, i kdyţ skromněji, a zvyknou si na to, ţe prostě nepracují. Odpadne jim tíţe hledání zaměstnání, nakonec ztrácí víru, ţe vůbec kdy práci najdou a nebudou nadále vyvíjet takové úsilí na její hledání jako dřív. Firmy, potaţmo potenciální zaměstnavatelé, vnímají nezaměstnanost jako negativní signál. Pracovník, který dlouho nepracoval, ztratil chuť pracovat, vytratil se u něj smysl pro povinnost a zodpovědnost, nemá jiţ tak dokonalou odbornost ve své profesi. Ochota firem zaměstnávat takového pracovníka bude mizivá. Ti z dlouhodobě nezaměstnaných, jenţ byli původně nedobrovolně nezaměstnanými, a smířili se s neúspěchy o návrat zpět do pracovního procesu, se tak stávají nezaměstnanými dobrovolně – zvyšují přirozenou míru nezaměstnanost.13 Je třeba ovšem zdůraznit dva důleţité momenty. Za prvé se nejedná o všechny dlouhodobě nezaměstnané, ale jen o ty, kterým tato situace vyhovuje. Druhým významným faktorem je to, ţe současný sociální systém nenutí k hledání vlastních východisek ze vzniklé situace, především tím, ţe by těsněji provázal pasivní (výplata podpory) a aktivní (zejména vstup do rekvalifikačních programů) politiku zaměstnanosti, být nezaměstnaným se některým skupinám stále ještě vyplácí. 14

12

TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 10. 13 BROŢOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomica, 2006. s. 111 a 112. 14 SIROVÁTKA, Tomáš, MAREŠ, Petr. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. s. 139.

12

1.3.6. Rozsah nezaměstnanosti Nezaměstnanost ovlivňují minimálně dva parametry, které jsou sledovány. Prvním parametrem je rozsah nezaměstnanosti. Ten se z pravidla uvádí jako podíl celkového počtu nezaměstnaných

k

celkovému

počtu

ekonomicky

aktivního

obyvatelstva

nebo k obyvatelstvu pobírajícímu mzdu. Druhým faktorem je délka trvání nezaměstnanosti (ve dnech, týdnech, měsících), jenţ trvá bez přerušení u skupiny pozorovaných nezaměstnaných. Jestliţe podělíme délku trvání nezaměstnanosti počtem nezaměstnaných osob, dostaneme průměrnou délku nezaměstnanosti. ,,Tento parametr je těsněji spojen se sociální

dimenzí

nezaměstnanosti,

jeho

hodnoty jsou

primárně

odvozovány

a distribuovány na základě sociálně psychologických důsledků subjektivní reflexe vlastní sociální a ekonomické situace.“15 Mezi současné rysy nezaměstnanosti v České republice patří: 

Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných.



Velká regionální rozdílnost úrovně nezaměstnanosti.



Stabilizace skupin obyvatelstva, jenţ ţije dlouhodobě ze sociálních dávek (lidé nad 50 let věku, osoby se zdravotním postiţením, mládeţ, matky s malými dětmi, romská populace).



Závislost většiny domácností na sociálních dávkách a částečná ztráta vnímavosti dětí k souvislosti práce s finanční odměnou za tuto práci.



Pořád ještě vysoký nárůst dávek sociální péče pro jednotlivé nezaměstnané osoby, při současném poklesu dávek sociální péče pro rodiny s dětmi. 16

1.3.7. Vlivy působící na trh práce a nezaměstnanost Na trhu práce a v oblasti nezaměstnanosti působí celá řada faktorů. Jaká je výše míry nezaměstnanosti se odvíjí od demografického vývoje, migrační situace, sociální a hospodářské politiky, průběhu a vývoje hospodářského cyklu, ceny práce, kvalifikační struktuře pracovních sil, profesní flexibilitě pracovníků, pruţnosti trhu práce a rozvoji zdrojů a v neposlední řadě závisí na nástrojích a úspěšnosti politiky zaměstnanosti.

15

TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s.10. 16 BUCHTOVÁ, Boţena, ed. Nezaměstnanost – technologické a sociální proměny práce. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 24.

13

V posledních letech se trh práce v ČR vyznačuje tím, ţe se zaměstnanost sniţuje (poptávka po práci) a zvyšuje se nezaměstnanost.17

1.3.8. Ztráty vlivem nezaměstnanosti Ztráta zaměstnání znamená pro většinu lidí velmi nepříjemnou a mnohdy i špatně zvladatelnou situaci. Člověk bez práce přichází o pokles ţivotní úrovně a ekonomickou nejistotu do budoucna, ale znamená to pro něj i ztrátu vztahů a kontaktů. Pro některé je práce nejen zdrojem osobního důchodu, nýbrţ i smysluplnou činností, jenţ jej naplňuje po celý jeho aktivní ţivot. Vyřazení z pracovního procesu mnozí berou jako svoji neschopnost, zpochybnění jejich kvalifikačních a profesních dovedností a zpochybnění jejich schopností se uplatnit ve sloţitých společenských vztazích, a být tak plnohodnotným občanem společnosti. Ztrátu pociťuje jak nezaměstnaný, tak i celá společnost. V úvahu přichází jak ztráta individuální, tak i společenská, které spolu úzce souvisí. Nejzávaţnější společenskou ztrátou je ztráta na makroekonomické úrovni. Vyplývá ze skutečnosti, ţe ekonomika se nenachází ve stavu plné zaměstnanosti a tudíţ je její výsledek pod potenciální úrovní. Velikost ztráty je pak vyjádřena jako velikost produkční mezery. Ta vzniká proto, ţe lidé, kteří chtějí pracovat, práci nemají, tudíţ se nepodílí na výrobě statků a sluţeb. Tuto ztrátu lze odhadnout na základě Okounova zákona, tj. je-li skutečná míra nezaměstnanosti rovna přirozené míře (u = u*), v tomto případě je skutečný produkt ekonomiky na úrovni potenciálního (Y = Y*). Je-li však skutečná míra nezaměstnanosti vyšší (u > u*), ekonomika zcela nevyuţívá svých potenciálních moţností a Y < Y*. Protoţe se nejedná o ztráty malé (v naší ekonomice jde řádově o desítky miliard Kč), je nutné se zamýšlet o potřebě sniţovat produkční mezeru. Pokud jsou ve státě lidé, kteří nepracují, neodvádějí tedy daně z mezd. Firmám se vlivem sníţené produkce sniţují zisky, z nichţ plynou niţší daně. ,,Stát přichází o daňové příjmy, zatímco jeho výdaje v důsledku nezaměstnanosti rostou.“ Stát tudíţ musí vynaloţit vyšší objem prostředků na vyplácení podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Tím roste počet klientů sociálního státu

17

BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. s. 36.

14

a tím rostou i další nepříznivé sociální jevy, jako jsou zhoršení veřejného zdraví, růst kriminality, politická nestabilita apod. Tyto jevy vedou k dalším výdajům státu. 18

1.4. Státní politika zaměstnanosti Cílem této kapitoly je nastínit, co státní politika zaměstnanosti znamená, jakými aktivitami se zabývá, kdo ji vykonává a také o jakou legislativu se opírá. Rozebírá činnost úřadů práce – pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti. Státní politiku zaměstnanosti v České republice (ČR) vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce (ÚP). Cílem státní politiky je zabezpečit občanům právo moţnosti na zaměstnání, které vychází z článku 26 Listiny základních práv a svobod. ,,Politiku zaměstnanosti lze vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní vyuţití pracovních sil.“ Na politice zaměstnanosti se zpravidla podílejí stát, zaměstnavatelé, zaměstnanci a odbory. Jde o vytvoření harmonizace nabídky a poptávky na trhu práce. Politika zaměstnanosti sama do působnosti trhu práce na mikroúrovni nezasahuje. To znamená, ţe počet pracovníků, výdělky, výkonnost, kvalifikace apod. jsou zcela v kompetenci trhu. Sice usiluje o přímé ovlivňování postavení nabídky a poptávky, ale spíše ve smyslu rovnováhy podporuje a dolaďuje, aniţ by trh práce zásadním způsobem modifikovala. 19 Politika zaměstnanosti se především orientuje na tyto aktivity: 

Na rozvíjení infrastruktury trhu práce. Vlivem sítě specializovaných institucí (úřady práce a zprostředkovatelny práce) zabezpečuje dokonalejší informovanost o volných místech i o uchazečích o práci.



Napomáhá k vytváření nových pracovních míst. Poskytuje např. finanční podpory na nová pracovní místa zaměstnavatelům, začínajícím podnikatelům, podporuje veřejně prospěšné práce a zaměstnávání mladistvích a handicapovaných občanů.



Soustřeďuje se na adaptabilitu a mobilitu pracovní síly.

18

BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, (SLON), 2003. s. 76, 101, 103 a 104. 19 WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. s. 49.

15



Zaměřuje se na zabezpečení ţivotních podmínek těch, kteří se stali dočasně nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti.20

,,V roce 1993 předloţila Evropská komise na základě výzvy Evropské rady (Kodaň, červen 1993) Bílou knihu – Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost – výzvy a cesty vpřed 21. století. Obsahuje strategii, která umoţňuje sníţit nezaměstnanost a zvýšit ekonomický růst

za

pomocí

rozvoje

lidských

zdrojů.

Tato

strategie

byla

zasazena

do makroekonomického kontextu, jehoţ hlavními rysy jsou otevřená a decentralizovaná ekonomika zaloţená na konkurenci a solidaritě. Kniha se stala základnou pro diskusi o tvorbě pracovních míst a zvláště pak o tom, jak vytvářet lepší pracovní příleţitosti na trhu práce pro znevýhodněné uchazeče o zaměstnání. Neboli šlo o diskusi o mechanismech, s jejichţ pomocí je moţno přerozdělovat nejen zdroje, ale také příleţitosti k dosaţení příjmů. Výsledkem bylo to, ţe politika zaměstnanosti byla zařazena mezi evropské priority a otevřel se prostor pro společenský postup při tvorbě evropské politiky zaměstnanosti.“21

1.4.1. Právní normy nezaměstnanosti Základním právním předpisem je zákon 435/2004 Sb., o nezaměstnanosti, v plném znění, jejímţ cílem je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců. Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.

1.4.2. Úřady práce Úřady práce vykonávají stání správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí působí globálně pro celou republiku, kaţdý úřad práce působí na území svého správního obvodu (úkoly mají ale zhruba stejné). Také práci pro uchazeče hledají pouze ve svém obvodě. Aby nedocházelo k izolaci jednotlivých úřadů a bylo moţné realizovat i projekty dotýkající se několika obvodů, jsou některé úřady práce

20

WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Ekonomickosprávní fakulta, 2005. s.117. 21 BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. s. 29.

16

pověřeny koordinací některých společných činností v okolních obvodech (nejedná se ale o vztah nadřízenosti a podřízenosti).22 Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v plném znění, zprostředkováním zaměstnání se rozumí: 

Vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly.



Zaměstnání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uţivatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíţí na její provedení.



Poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příleţitostí.

Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem: 

Úřady práce.



Právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě ke zprostředkování zaměstnání – agentury práce. (Tato novelizace nabývá účinnosti 28. prosince 2009).23

1.4.3. Pasivní politika státu Veškeré činnosti spojené se zabezpečením nezaměstnaných se nazývají pasivní politika zaměstnanosti (PPZ), jedná se v podstatě o různé finanční dávky či částky pro nezaměstnané, aby po určitou nepříznivou dobu přeţili, dokud si nenajdou práci. Čím vyšší je počet nezaměstnaných, tím je to pro stát draţší. Ale na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) lze ovšem vydat jen tolik peněz, co zbude po zaplacení pasivní politiky státu.24 Základní dávky v nezaměstnanosti jsou: 

Odstupné, jenţ má charakter jednorázového podnikového nebo státního zaopatření.



Podpora v nezaměstnanosti, konstruována jako pravidelně se opakující dávka sociálního pojištění.

22

CHUDOBA, Lukáš. Politika zaměstnanosti [online]. ©2005, [cit. 2010-01-26]. Dostupné z WWW: . 23 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 14, odst. 1 a 3. 24 CHUDOBA, Lukáš. Politika zaměstnanosti [online]. ©2005, [cit. 2010-01-26]. Dostupné z WWW: .

17



Pomoc v nezaměstnanosti, fungující jako peněţité dávky sociální pomoci. 25

1.4.4. Aktivní politika státu Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn nástrojů směřující k zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti. Nástroje, jimiţ je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: 

Rekvalifikace.



Investiční pobídky.



Veřejně prospěšné práce.



Společensky účelná pracovní místa.



Příspěvek na dopravu zaměstnanců.



Příspěvek na zapracování.



Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 26

Rekvalifikace ,,Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.“ Při výběru rekvalifikace se vychází z moţností, schopností, předpokladů a zdravotního stavu osoby, která má být rekvalifikována.27

Investiční pobídky ,,Investiční pobídky jsou obecně zaměřeny na podporu high – tech výroby a dovoz kapitálu. Investiční pobídky jsou vymezeny v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, v plném znění, pobídky v gesci MPSV dále v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§111), vymezená území podpory, vymezené skupiny podporovaných a výše podpor jsou stanovena Nařízením vlády č. 578/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.“27 Investiční pobídky hmotně podporují: 

Vytváření nových pracovních míst.

25

WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Ekonomickosprávní fakulta, 2005. s 118. 26 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 104, odst. 2.

18



Rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. 27

Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce spočívají zejména v údrţbě veřejných prostranství, údrţbě a úklidu veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí. Jde o časově omezené pracovní příleţitosti, kdy zaměstnavatel vytváří pracovní místo nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. 27

Společensky účelná pracovní místa Zaměstnavatel zřizuje tato pracovní místa na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. 27

Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování můţe úřad práce poskytnou zaměstnavateli na základě dohody s ním uzavřené, pokud zaměstnavatel uzavře pracovní poměr s osobou, které věnuje úřad práce zvýšenou pozornost.27

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program můţe zaměstnavatel od úřadu práce získat na základě s ním uzavřené smlouvy, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a proto z toho důvodu nemůţe zajistit a zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu týdenní pracovní doby. 27 Pro účely mezinárodního srovnání v zemích EU jsou nástroje APZ podle charakteru tříděny do pěti hlavních skupin. 1. Veřejné sluţby zaměstnanosti. 

Zprostředkování práce.



Intenzivní poradenství a kurzy.

27

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 2008. s. 60 – 64.

19



Podpora pracovní mobility – finanční podpora při nástupu do zaměstnání mimo dosavadní bydliště.

2. Pracovní příprava a výcvik. 

Jedná se o selektivní přípravu a výcvik a dále pak o všeobecně zaměřenou přípravu, jejímţ cílem je zvyšování kvality pracovní síly jako celku. Příprava efektivně ovlivňuje nejen zaměstnanost, ale ve velké míře ovlivňuje postoje a kvalitu ţivota klientů tím, ţe zvyšuje jejich sebedůvěru, poskytuje chybějící sociální kontakty, motivuje k dalšímu sebezdokonalování.

3. Programy pro nezaměstnanou mládeţ. 

Pracovní příprava a výcvik pro mládeţ.



Programy pro nezaměstnanou handicapovanou mládeţ.

4. Podpora tvorby pracovních míst. 

Podpora tvorby pracovní míst v soukromém sektoru.



Pomoc osobám, které se rozhodli samostatně podnikat.



Přímá tvorba pracovních příleţitostí ve veřejném sektoru.

5. Programy pro handicapované. 

Zdravotní a mentální diskvalifikaci.



Sociální a kulturní bariéry.

Slovo handicap chápeme v tomto kontextu jako znevýhodnění na trhu práce různého druhu.28

28

WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Ekonomickosprávní fakulta, 2005. s. 118.

20

1.5. Shrnutí V této části bakalářské práce jsou popsány nejen druhy či typologie nezaměstnanosti, ale jsou zde vyobrazeny i příčiny nezaměstnanosti, koho nejvíce nezaměstnanost postihuje a jaké jsou její důsledky pro společnost a pro jedince. Dále je zde popsána státní politika zaměstnanosti, tj. úřady práce a jejich úkoly, činnost a s nimi spojená PPZ a APZ. Součástí trhu práce je výrobní faktor práce, který má svá specifika. Práce je jedním ze zdrojů a vykonává ji člověk, který je schopen pracovat. Tak jako vše i trh práce i politika zaměstnanosti prošly určitým svým vývojem. Podle Haláskové Renáty29 se nejprve vyvíjela pasivní politika zaměstnanosti a uplatňovaly se nejrůznější podoby podpor a dávek v nezaměstnanosti. A to jiţ v první třetině 20. století, kdy se začaly vnímat příčiny nezaměstnanosti. Aţ teprve v 70. letech 20. století se začala rozvíjet aktivní politika zaměstnanosti, která napomáhala strukturálním změnám a flexibilitě trhu práce. První místo začala zaujímat podpora nabídky práce a její kultivace pomocí nástrojů, jako je pracovní výcvik, zlepšení dovedností při hledání práce, rekvalifikace a další opatření napomáhající při pracovním umístění. Mimo to i napomáhá vytváření nových pracovních míst jak v sektoru veřejného, tak i soukromého na všech úrovních. Je třeba ovšem koncipovat politiku zaměstnanosti velmi opatrně a citlivě, neboť její efekty nemusí být vţdy jen pozitivní. Konkrétní podoba politiky zaměstnanosti by měla být výsledkem důsledného a promyšleného posouzení z hlediska ekonomických i sociálních úvah.

29

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 2008. s. 136.

21

2. Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji V této kapitole se zaměřím na celkovou nezaměstnanost v Jihomoravském kraji (JMK). Analyzuji nezaměstnanost dle daných kritériích, jako je věk, vzdělání a délka nezaměstnanosti. Představím ekonomické subjekty sídlící v JMK a největší zaměstnavatele tohoto kraje (viz příloha 6). Sledování dat se vztahuje k období let 2005-2009.

2.1. Základní charakteristika Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj má rozlohu 719 555 ha, ţije zde cca 1 140 000 obyvatel, hustota osídlení je cca 157 obyvatel/km2. Na území tohoto kraje je 673 obcí, 49 měst a 7 okresů (Blansko, Brno–město, Brno–venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo). JMK se rozprostírá v jihovýchodní části ČR u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Střediskem kraje je druhé největší město ČR Brno (370 000 obyvatel), kraj se řadí k regionům s výrazným ekonomickým potenciálem. V posledních letech se navyšuje počet podnikatelských subjektů v oblasti počítačové technologie, telekomunikací, vývoje softwaru. Na nadprůměrnou vzdělanostní úroveň obyvatel v kraji má zásluhu kvalitní systém vysokého školství. Na vysokém stupni úrovně je také jihomoravské zemědělství. Specialitou jiţní Moravy je především vinohradnictví na evropské úrovni. Severní oblasti kraje jsou významná pro lesnictví a produkci dřeva. Obrázek 1: Mapka Jihomoravského kraje

Zdroj: Portál Jihomoravského kraje. Základní údaje o Jihomoravském kraji.

22

2.1.1. Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji V následující tabulce (tab. 1) je jednoznačně vidět klesání počtu nezaměstnaných v období 2005-2008, rok 2009 naopak vykazuje rapidní nárůst nezaměstnanosti. Tab. 1: Čtvrtletní ukazatel počtu nezaměstnaných v JMK 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

I. čtvrtletí

66 521

63 442

53 204

41 670

53 601

II. čtvrtletí

60 167

54 941

45 192

36 409

54 382

III. čtvrtletí

62 019

55 242

44 885

38 779

59 487

63 692 55 230 44 239 43 063 65 944 IV. čtvrtletí Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky nezaměstnanosti.

Z grafu (graf 1) je patrná kaţdoročně opakující se situace, tedy na začátku kaţdého roku je nezaměstnanost vysoká a začíná klesat a v průběhu roku mírně klesá nebo stagnuje. Je to dáno tím, ţe nezaměstnanost je velmi ovlivněná sezónností a v prvním kvartále roku nejsou vhodné podmínky právě pro sezónní práce jako je např. zemědělství a stavebnictví. Ovšem od třetího čtvrtletí roku 2008 a i v průběhu roku 2009 se situace zcela mění, nezaměstnanost stále stoupá. Její nárůst je zapříčiněn celosvětovou hospodářskou krizí, která se odrazila i na našem trhu práce. Tento trend nárůstu se bohuţel nezastavil ani v letošním roce 2010, leden ukazuje počet nezaměstnaných v JMK 71 044 osob. Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v JMK 2005-2009 70000 65000 60000 55000 50000 45000 40000 35000

Zdroj: Tab. 1 (práce autora).

23

II. 09 III .0 9 IV .0 9

I.0 9

II. 08 III .0 8 IV .0 8

I.0 8

II. 07 III .0 7 IV .0 7

I.0 7

II. 06 III .0 6 IV .0 6

I.0 6

II. 05 III .0 5 IV .0 5

I.0 5

30000

2.1.2. Rozdělení podle věku V první skupině jsou nezaměstnaní do věku 19 let, další kategorie je hranice věku 20-29 let, dále rozdělení pokračuje po 10 letech aţ do věku 60 a více let. Z hodnot tabulky (viz příloha 3) je jasné, ţe v letech 2005, 2006 a 2009 má kategorie 20-29 let nejvyšší počet uchazečů a kategorie 50-59 let také, a to v roce 2007 a 2008. Dále je patrné, ţe hodnoty ve všech věkových kategorií jsou klesající (léta 2005-2008), ale u kategorie 60 a více let je tendence naopak stoupající. Graf 2: Znázornění věkové struktury nezaměstnanosti ve čtvrtletích roku 2005 25000 20000 15000 10000 5000 0 do 19

20-29 I. čtvrtletí

30-39 II. čtvrtletí

40-49 III. čtvrtletí

50-59

60 a více

IV. čtvrtletí

Zdroj: Příloha 3 (práce autora).

V grafickém znázornění (graf 2) během roku 2005 je vidět téměř klesající tendence v kategoriích 20-29 let, to můţe být proto, ţe zaměstnavatelé začali zaměstnávat více absolventy škol, nevyţadují jiţ tolik ţádanou praxi a zkušenosti jako v dřívějších letech. Tato věková kategorie patří k nejpočetnější skupině. Oproti tomu nejméně početná kategorie jsou lidé nad 60 let a více, ale jejich počty se kaţdým čtvrtletím navyšují. Zde můţe být důvodem jejich klesající pracovní výkonnost a častější absence v zaměstnání (začínají zdravotní problémy).

24

Graf 3: Znázornění věkové struktury nezaměstnanosti ve čtvrtletích roku 2009 25000 20000 15000 10000 5000 0 do 19

20-29 I. čtvrtletí

30-39 II. čtvrtletí

40-49 III. čtvrtletí

50-59

60 a více

IV. čtvrtletí


Hodnoty z roku 2009 (graf 3) jsou zde pro ujasnění toho, ţe ve všech čtvrtletích se v kaţdé věkové kategorii nezaměstnanost zvýšuje, pouze skupina do 19 let kolísá. Je velmi zajímavé i srovnání roku 2005 s rokem 2009. Rok 2009 přináší méně nezaměstnaných oproti roku 2005. Nezaměstnanost občanů ve věkové kategorii 60 a více let nám oproti roku 2005 prudce roste, v prvním čtvrtletí to je o 209 %, v druhém čtvrtletí se hodnoty zvýšují o 200 %, ve třetím čtvrtletí je číslo o 201 % vyšší a v posledním čtvrtletí je nárůst o 199 %.

2.1.3. Rozdělení podle vzdělání Nezaměstnanost lze analyzovat např. z hlediska vzdělanosti uchazečů o práci. Na toto rozčlenění jsem se zaměřila podrobněji a rozdělila si nezaměstnané na bez vzdělání, základní vzdělání, střední odborné vzdělání s výučním listem, úplné střední vzdělání a vysokoškolské vzdělání (druhý stupeň studia na vysoké škole). Tabulka (viz příloha 4) říká, ţe hodnoty u nezaměstnaných lidí bez vzdělání a se základním vzděláním ve II. čtvrtletí mají klesající tendenci nebo stagnují. Pravděpodobně je to zapříčiněno tím, ţe většina těchto lidí je závislých na sezónních pracích a právě II. čtvrtletí je časem, kdy se sezónní práce rozvíjejí. Opakem je rok 2009, kdy ve II. čtvrtletí je tendence opačná, tedy hodnoty čísel jdou vzhůru. Nezaměstnaní se středním odborným vzděláním s výučním listem jsou nejpočetnější kategorie. Jejich hodnoty jsou klesající ve II. čtvrtletí, v dalších čtvrtletích se hodnoty střídají, tzn. v některém čtvrtletí jsou stoupající a v jiném zase klesající. Vysokoškoláci si po ukončení studia práci ihned nehledají, přes prázdniny se zaregistrují na úřadě práce, proto jejich počty klesají aţ ve IV. čtvrtletí. Velmi výstiţně 25

vzdělanostní strukturu ukazuje graf (graf 4). Křivky kategorií bez vzdělání, úplné střední vzdělání a vysokoškolské vzdělání jsou téměř v rovině. Skupina lidí se základním vzděláním a středním odborným vzděláním s výučním listem jsou v globále klesající. Jejich nejvyšší body křivky se nacházejí v I. čtvrtletích. Křivky všech kategorií stoupají vzhůru v období roku 2009. Graf 4: Struktura nezaměstnanosti v JMK podle vzdělanosti 2005-2009 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

5 6 7 8 9 5 6 7 8 9 5 7 8 9 5 6 7 8 9 6 I. 0 II. 0 III. 0 IV. 0 I. 0 II. 0 III. 0 IV . 0 I. 0 II. 0 III. 0 IV. 0 I. 0 II. 0 III. 0 IV. 0 I. 0 II. 0 III. 0 IV. 0 bez vzdělání stř. odb. s výučním listem vysokoškolské vzdělání

základní vzdělání úplné střední vzdělání


2.1.4. Rozdělení podle délky nezaměstnanosti Dle tabulky (viz příloha 5) jsou nejpočetnější skupinou nezaměstnaní s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců. Jsou to lidé, jenţ si velmi obtíţně po tak dlouhém období práci hledají, ztrácí nejen pracovní návyky, ale především i důvěru v sebe samotné. Situace je zlomová ve III. kvartále roku 2007, kde největší skupinou se stávají naopak nezaměstnaní v kategorii do 3 měsíců. Na tomto místě je zajímavé grafické srovnání délky nezaměstnanosti do 3 měsíců a nad 24 měsíců. Jak graf (graf 5) ukazuje, křivka s dlouhodobě nezaměstnanými, tedy nad 24 měsíců, má stále klesající tendenci. Hodnoty křivky s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců klesají s nástupem II. čtvrtletí, důvodem je opět uţ zmiňovaná sezónnost.

26

Graf 5: Nezaměstnanost v JMK, délka do 3 měsíců a nad 24 měsíců 2005-2009 25000 20000 15000 10000 5000 0

5 7 8 9 5 6 7 8 9 5 6 7 8 9 5 6 7 8 9 6 I. 0 II. 0 III. 0 IV. 0 I. 0 II. 0 III. 0 IV. 0 I. 0 II. 0 III. 0 IV. 0 I. 0 II. 0 III. 0 IV. 0 I. 0 II. 0 III. 0 IV. 0 nad 24 měsíců

do 3 měsíců


2.1.5. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v okresech Následují tabulka (tab. 2) předkládá souhrnný přehled o vývoji MN, která, jak je patrné, je nejvyšší v okresech Hodonín (15,93 %) a Znojmo (15,38 %) v roce 2009. Nejniţší je v okrese Brno-venkov v roce 2008 (4,40 %) a v roce 2007 (4,50 %), poté v okrese Vyškov ve stejném roce (4,88 %). Tab. 2: Pětiletý přehled míry nezaměstnanosti v JMK a okresech 2005-2009 okres Jihomorav ský kraj

Blansko

Brnoměsto

Brnovenkov

Břeclav Hodonín

Vyškov

Znojmo

2005

10,21 %

8,10 %

9,50 %

6,70 %

12,86 %

15,16 %

8,76 %

14,14 %

2006

8,82 %

6,70 %

8,50 %

5,70 %

10,44 %

13,33 %

6,84 %

13,61 %

2007

6,92 %

5,60 %

6,90 %

4,50 %

7,98 %

10,70 %

4,88 %

11,53 %

2008

6,83 %

6,50 %

5,50 %

4,40 %

7,23 %

10,92 %

5,19 %

10,80 %

2009

10,59 %

12,40 %

8,20 %

8,17 %

13,49 %

15,93 %

9,71 %

15,38 %

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Blansko. Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2005-2009.

27

3. Analýza nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje V této části je analyzovaná nezaměstnanost podle jednotlivých regionů JMK. V kaţdém okrese JMK je nezaměstnanost posuzována v období 2005-2009 dle určitých vybraných kritérií. Jsou zde prezentovány i moţnosti řešení nezaměstnanosti (APZ) v okresech JMK, kolik evidovaných uchazečů o zaměstnání vyuţívá těchto moţností a v neposlední řadě výdaje na politiku zaměstnanosti, jak na pasivní, tak i na aktivní politiku zaměstnanosti.

3.1. Blansko Region Blansko leţí v severní části JMK. Sousedí s regiony Prostějov, Svitavy, Ţďár nad Sázavou, Brno-venkov a Vyškov. Okres je znám svými přírodními krásami, do kterých jsou zahrnuta chráněná území Moravského krasu s proslulými jeskyněmi a propastí Macochou a další oblasti. Region Blansko má charakter průmyslově – zemědělský.

Stav a vývoj počtu uchazečů o zaměstnání Nezaměstnanost v okrese Blansko po období let 2005-2008 je klesající, v roce 2009 jde pomyslná křivka vzhůru. Rok 2007 je rokem, kdy je evidováno nejméně uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti tudíţ byla 5,6 %. Následující tabulka (tab. 3) nám dané údaje potvrzuje a doplňuje o další data, jako je počet evidovaných ţen (v roce 2007 to je 1 869), počet evidovaných absolventů (v roce 2007 to je 205). Tab. 3: Vývoj nezaměstnanosti, ÚP Blansko 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

celkem evidovaných

4 487

3 815

3 225

3 535

6 025

míra nezaměstnanosti (%)

8,10

6,70

5,60

6,50

12,40

z toho ţeny

2 363

2 125

1 869

1 986

2 906

370

281

205

236

470

z toho absolventi


28

Aktivní politika zaměstnanosti Systém APZ se zaměřuje především na prevenci a řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, aktivaci nezaměstnaných a podporu vytváření pracovních míst, zvláštní pozornost je věnována lidem s největšími potíţemi na trhu práce. Tab. 4: Zařazení uchazeči o zaměstnání do APZ, ÚP Blansko 2005-2009 2005

2006

2007

2008

20091)

366

389

195

130

37

32,20

30,00

22,00

16,00

2,70

289

152

172

269

364

25,40

12,00

19,00

33,00

26,70

dlouhodobě nezaměstnaní

596

444

360

445

998

podíl na celkovém počtu uchazečů zařazených do APZ v %

52,5

34,00

41,00

55,00

73,30

ţeny

----

----

----

534

757

podíl na celkovém počtu uchazečů zařazených do APZ v %

----

----

----

66,00

55,60

mladí lidé do 25 let podíl na celkovém počtu uchazečů zařazených do APZ v % lidé starší 50 let podíl na celkovém počtu uchazečů zařazených do APZ v %

1)

V roce 2009 se evidovali mladí lidé do 20 let věku. Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Blansko. Zprávy o situaci na trhu práce 2005-2009.

Tabulka (tab. 4) nám ukazuje, ţe nejvíce mladých lidí do 25 let je do programů APZ zařazeno v roce 2006 (389). Osoby starší 50 let prochází APZ nejvíce v roce 2009 (364), taktéţ ve stejném roce je zařazeno do APZ nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných (998). Evidence dat o ţenách zapojovaných do APZ se vede aţ od roku 2008, a proto je tato evidence neporovnatelná.

Vyuţívání nástrojů APZ Z nástrojů APZ jsou preferovány rekvalifikace, čímţ je posilována zaměstnatelnost osob z dlouhodobého hlediska. Rekvalifikace přispívají k zaměstnatelnosti prostřednictvím získávání nové kvalifikace, zvyšování, rozšiřování a prohlubování dosavadní kvalifikace. Osvědčuje se doplňování rekvalifikací dalšími nástroji APZ, zejména prospěšnými pracemi (VPP) a společensky účelnými pracovními místy (SÚPM). Více situaci popisuje tabulka (tab. 5).

29

Tab. 5: Nástroje APZ, ÚP Blansko 2005-2009 SÚPM u zaměstnavatelů

SÚPM k SVČ

CHPM

VPP

rekvalifikace

2005

295

96

1

97

610

2006

303

116

0

113

721

2007

168

99

0

74

789

2008

121

58

0

162

601

2009

168

85

21

182

702


Rok 2006 je rokem, kdy se nejvíce (po rekvalifikaci) vyuţívá nástroj SÚPM u zaměstnavatelů, a to 303 míst a SÚPM k samostatné výdělečné činnosti (SVČ) bylo 116. VPP je vyuţito nejvíce v roce 2009, je to 182 míst. Na tato místa jsou umísťováni zejména dlouhodobě nezaměstnaní. Rekvalifikace, jakoţto nejvíce vyuţívaný nástroj, se ve velké míře uplatňuje v roce 2007. Rekvalifikací se v tomto roce zúčastní 789 evidovaných uchazečů. V roce 2009 je po delší době podpořeno zřízení jedné chráněné pracovní dílny s 10,5 pracovními místy (CHPM). Na tato místa nastupuje 21 osob zdravotně znevýhodněných,

všichni

s

úvazkem

0,5.

Této

chráněné

pracovní

dílně

je

také za IV. čtvrtletí roku 2009 poskytnut příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů.

Výdaje na politiku zaměstnanosti Na PZ se kaţdoročně vydávají nemalé finanční částky. Při financování PZ jde zjednodušeně o to, ţe se nejprve finančně hradí PPZ a pak se vynakládají finance na APZ. Tab. 6: Výdaje na PZ, ÚP Blansko 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

výdaje na PZ celkem

98 052

94 510

95 284

96 675

241 246

z toho na PPZ

70 954

70 233

75 022

76 121

192 441

z toho na APZ

27 098

24 277

20 262

20 554

48 805

podíl APZ na PZ v %

27,60

25,70

21,30

21,30

20,20


30

Tabulka (tab. 6) nám říká, o jaké částky se v období 2005-2009 jedná. Nejvíce se vydává na PZ v roce 2009 (241 246 tis. Kč), ale zároveň podíl APZ na PZ v % je nejmenší (20,2 %). Důvodem je právě vysoká finanční částka vloţená do PPZ (192 441 tis. Kč).

3.2. Brno-město Brno je statutárním městem a člení se na 29 městských částí. Geografické a přírodní faktory v současné době nejsou determinující podmínkou, která ovlivňuje situaci na trhu práce. Mnohem větší roli nyní samozřejmě hrají faktory ekonomické, jejichţ význam vzrostl v souvislosti s transformací ekonomiky po roce 1989. Jednou z rozhodujících podmínek pro lokalizaci nových investic je kvalifikovaná pracovní síla a také dobrá dopravní dostupnost města Brna, ať jiţ z hlediska dopravy pozemní či letecké.

Stav a vývoj počtu uchazečů o zaměstnání Nejprve se zaměřím na data zobrazující situaci v okrese Brno-město o vývoji počtu zaregistrovaných uchazečů. Analýza je soustředěna do období let 2005-2009 (rok 2009 je monitorován k 30.6.). Tab. 7: Evidovaní nezaměstnaní, ÚP Brno-město 2005-2009 (k 31.12.)

počet uchazečů meziroční přírůstek (%)

2005

2006

2007

2008

20091)

19 773

17 078

13 249

12 641

16 212

-5,30

-13,60

-22,40

-4,60

39,00

1)

Data za 1. pololetí 2009. Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Brno-město. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

V předchozí tabulce (tab. 7) jsou zapsány údaje, které mají sestupnou tendenci. Uchazečů o zaměstnání evidovaní na ÚP Brno-město ubývá aţ do roku 2009, ten přináší situaci opačnou a počty uchazečů se navyšují. Jak je vidět i z meziročních přírůstků v období 2005-2008, jsou jeho hodnoty minusové. Rok 2009 je zlomový, meziroční přírůstek je 39 %.

Stav a vývoj volných pracovních míst Volná místa s nejniţším vzděláním (základní vzdělání) má nejvyšší hodnoty dle tabulky (tab. 8) v roce 2007 (4 002) a nejniţší v roce 2006 (717). Vysokoškolské vzdělání má

31

nejvíce volných míst také v roce 2007 (245) a nejméně v roce 2005 (138). Rok 2009 je irelevantní, jelikoţ údaje nejsou celoroční. Tab. 8: Volná prac. místa podle vzdělanostního stupně, ÚP Brno-město 2005-2009 2005

2006

2007

2008

20091)

1 186

717

4 002

2 031

1 296

střední bez maturity

860

798

1 420

491

350

střední s maturitou

512

556

711

307

217

vysokoškolské vzdělání

138

226

245

183

135

základní vzdělání

1)

Data k 30. 6. 2009. Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Brno-město. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

Aktivní politika zaměstnanosti Tato oblast je zaměřena na veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, samostatně výdělečnou činnost a na chráněné dílny. Dále popsáno v tabulce (tab. 9). Tab. 9: APZ, ÚP Brno-město 2005-2009 VPP

2005

2006

2007

2008

2009

SÚPM SÚPM – zřízená u vyhrazená zaměstnavat. místa

SVČ

chráněné dílny – vytvoření

vytvoření míst

99

6

367

----

26

umístění uchaz.

130

3

380

20

34

vytvoření míst

228

2

348

----

36

umístění uchaz.

268

1

349

15

29

vytvoření míst

139

6

203

----

8

umístění uchaz.

187

10

203

19

41

vytvoření míst

168

0

148

----

6

umístění uchaz.

201

4

148

12

11

vytvoření míst

14

0

120

----

38

umístění uchaz.

17

1

109

11

63

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky nezaměstnanosti (měsíční).

Nejvíce vytvořených pracovních míst pro VPP (228) a umístěných uchazečů o pracovní místo (268) je v roce 2006. Nejméně je vytvořeno VPP (14) a nejméně umístěných 32

uchazečů VPP (17) je v roce 2009. V roce 2005 je nejvíce vytvořeno SÚPM – vyhrazená místa (367) a s umístěním 380 uchazečů, dále pak ve stejné roce je největší počet umístěných uchazečů jako SVČ (20). Chráněné dílny – vytvoření pracovních míst zaţívá rozvoj v roce 2007 (41) a nejvíce uchazečů je umístěno v roce 2009 (63).

3.3. Brno-venkov Okres Brno-venkov leţí v zázemí města Brna. Nemá vlastní okresní město a sídla okresních orgánů se nacházejí na území okresu Brno-město. ÚP Brno-venkov také sídlí v Brně. Detašovaná pracoviště jsou jiţ umístěna ve městech okresu Brno-venkov (Ivančice, Rosice, Tišnov a Ţidlochovice). Okres Brno-venkov má zemědělsko – průmyslový charakter, i kdyţ podíl zaměstnaných v zemědělství neustále klesá. Díky své poloze má okres Brno-venkov značnou intenzitu dopravy, která ovlivňuje hospodářství i rozvoj podnikatelských aktivit.

Stav a vývoj počtu uchazečů o zaměstnání Dle následující tabulky (tab. 10) je patrné, ţe nezaměstnanost stále klesala po celé sledované období aţ do roku 2009. Pomyslná křivka mění svůj směr a stoupá vzhůru od počátku roku 2009. Meziročně se nezaměstnanost nejvíce sniţuje v roce 2006 a to o 13,7 %. Z tabulky je zřejmé, ţe více je zaregistrováno na ÚP ţen neţ muţů. Tab. 10: Vývoj počtu registrovaných uchazečů, ÚP Brno-venkov 2005-2009 2005

2006

2007

20091)

2008

absol.

v%

absol.

v%

absol.

v%

absol.

v%

absol.

v%

celkem

6 452

-2,00

5 571

-13,70

4 923

-11,60

4 839

-1,70

6 831

+41,20

ţeny

3 656

-0,60

3 281

-10,30

2 884

-12,10

2 718

-5,80

3 558

+30,90

1)

Data k 30.6.2009. Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Brno-venkov. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

Stav a vývoj volných pracovních míst Následující tabulka (tab. 11) ukazuje, ţe nejvíce volných pracovních míst na trhu práce v období 2005-2008 (hodnoty z roku 2009 nejsou zveřejněny) je v roce 2007 určeno vyučeným uchazečům. Jejich procentuální podíl činil 49,7 % všech volných pracovních míst. Uchazečům se základním vzděláním je určeno 53,2 % míst v následujícím roce 2008,

33

coţ je za celé sledované období nejvíce. Pro středoškoláky a vysokoškoláky je určeno nejvíce 13,8 % volných pracovních míst, a to v roce 2006. Tab. 11: Klasifikační struktura volných pracovních míst, ÚP Brno-venkov 2005-2009 základní vzdělání

vyučen

střední škola s maturitou

vyšší odborná škola + vysoká škola

absolutní

v%

absolutní

v%

absolutní

v%

absolutní

v%

2005

362

46,50

344

44,20

61

7,80

12

1,50

2006

538

32,60

884

53,60

195

11,80

33

2,00

2007

1 105

41,00

1 341

49,70

199

7,40

52

1,90

2008

1 210

53,20

912

44,10

110

4,80

44

1,90

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Brno-venkov. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

Aktivní politika zaměstnanosti Program APZ, v souladu s doporučením MPSV, se orientuje především na prioritní problémové skupiny uchazečů. Jsou to zejména uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní, uchazeči s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postiţením (ZP) a absolventi škol. Plnění programu APZ ukazuje následující tabulka (tab. 12). Rok 2005 není v této tabulce uveden, tyto údaje nejsou zveřejněny, stejně tak v tabulce chybí data o osobách pečujících o dítě do 15 let (rok 2006-2008) a o ţenách evidovaných na ÚP (rok 2006 a 2007). Tab. 12: Plnění zaměření APZ, ÚP Brno-venkov 2006-2009 2006

2007

cíl v % skuteč. v%

cíl v %

20091)

2008

skuteč. cíl v % v%

skuteč. v%

cíl v %

skuteč. v%

uchazeči do 20 let

30,00

23,06

25,00

23,90

5,00

15,90

19,002)

3,602)

uchazeči nad 50 let

25,00

16,20

20,00

23,80

20,00

17,50

13,90

26,00

dlouh. evid. (nad 6 měsíců)

20,00

58,00

30,00

36,80

40,00

43,50

26,403)

49,403)

osoby peč. o dítě do 15 let

-----

-----

----

----

----

----

12,20

22,80

ţeny

----

----

----

----

45,00

63,70

27,90

52,20

1)

2)

3)

Data k 30. 6. 2009. v roce 2009 jsou monitorováni uchazeči do 25 let. V roce 2009 jsou monitorováni uchazeči dlouhodobě evidováni na ÚP nad 5 měsíců. Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Brno-venkov. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

34

Rekvalifikace Za zmínku jistě stojí i statistika rekvalifikace, jenţ je jedna z moţností řešení nezaměstnanosti. Data zahájení a ukončení rekvalifikačních programů v období 2005-2009 jsou zpracovaná v následující tabulce (tab. 13). Tab. 13: Počet a ukončení rekvalifikací, ÚP Brno-venkov 2005-2009 2005 absol.

2006

2007

v % absol. v % absol. v %

20091)

2008 absol.

v%

absol.

v%

462

----

807

----

764

----

682

----

189

----

zahájilo ţeny

274

59,00

547

68,00

510

67,00

495

73,00

133

70,00

muţi

188

41,00

260

32,00

254

33,00

187

27,00

56

30,00

ukončilo

448

----

813

----

747

----

683

----

168

----

celkem

1)

Data k 30. 6. 2009. Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Brno-venkov. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

Z údajů je patrné, ţe se více zúčastňují rekvalifikací ţeny neţ muţi, vţdy to je více jak o 50 %. Jistě to je tím, ţe ţeny mají v evidenci práce vyšší zastoupení. V globálu se dá říci, ţe tato moţnost řešení nezaměstnanosti splňuje svůj účel. Úspěšné ukončení je téměř 100%.

3.4. Břeclav Okres Břeclav leţí v jihovýchodní části Moravy. Jeho sousedy jsou na severu okres Brnovenkov, na západě okres Znojmo a na východě okres Hodonín. Je to příhraniční region, na jihu sousedí s Rakouskem a jihovýchodní část okresu sousedí se Slovenskem. V okrese Břeclav se nachází 69 obcí a dále pak na 78 částí obcí. Celkem 10 obcí má statut města – Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanţhot, Mikulov, Podivín, Pohořelice, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Jde o vysoce atraktivní okres s kulturním i přírodním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. K významným lokalitám ČR se řadí především díky zámkům a parkům v Lednici a Valticích, dobrým podmínkám pro koupání a biosferické rezervaci Pálava.

Stav a vývoj nezaměstnanosti Nejvíce nezaměstnaných je evidováno na ÚP v Břeclavi v roce 2005 (7 446) a v roce 2009 (7 255). Téměř vţdy v celém sledovaném období je více evidovaných muţů. Nejniţší MN 35

je v roce 2008 (7,23 %). Nejméně uchazečů na 1 volné místo se eviduje v roce 2007 (5,8). Podrobná statistika je uvedena v tabulce (tab. 14). Tab. 14: Vývoj nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti, ÚP Břeclav 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

počet uchazečů celkem

7 446

6 542

4 774

4 429

7 255

z toho ţeny

3 642

3 340

2 322

2 212

3 311

z toho muţi

3 804

3 202

2 452

2 217

3 944

míra nezaměstnanosti v %

12,86

10,44

7,98

7,23

13,49

338

553

770

458

227

22,03

11,83

5,8

9,67

31,96

počet volných míst počet uchazečů o zam. na 1 volné místo

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Břeclav. Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2005-2009.

Nezaměstnanost dle věkové struktury Analýza věkové struktury uchazečů o zaměstnání je velmi rozmanitá. V tabulce (tab. 15) jsou viditelné za celé období značné výkyvy. Nejvíce evidovaných uchazečů je v kategorii 20-24 let v roce 2005 (1 476). Velký nárůst je zaznamenaný u kategorie nad 60 let, kdy v roce 2009 je evidováno 153 uchazečů, coţ je oproti roku 2008 o 56 více, a to je nárůst více jak 57%. Celý průběh nezaměstnanosti je kolísavý, ale rok 2009 je jednoznačně stoupající. Tab. 15: Věková struktura uchazečů o zaměstnání, ÚP Břeclav 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

do 19 let

185

341

253

222

375

20-24 let

1 476

933

596

608

1 067

25-29 let

1 102

732

508

517

795

30-34 let

948

766

539

517

866

35-39 let

813

618

462

437

756

40-44 let

807

626

468

408

706

45-49 let

859

681

454

393

710

50-54 let

1 107

1 034

763

652

962

55-59 let

841

726

626

578

865

36

nad 60 let

136

85

105

97

153

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Břeclav. Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2005-2009.

Aktivní politika zaměstnanosti Nástroje APZ jsou zaměřeny na osoby nad 50 let, evidovaní více jak 5 měsíců, na osoby se zdravotním postiţením a na osoby do 20 let věku. Nejvíce je vyuţito rekvalifikace v roce 2009 (789) a pak v roce 2006 (784). VPP bylo vytvořeno nejvíce v roce 2006 (221). Data o dané problamtice podrobněji přináší následující tabulka (tab. 16). Tab. 16: Vyuţívání nástrojů APZ, ÚP Břeclav 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

rekvalifikace

577

784

344

391

789

VPP

171

221

157

142

63

SÚPM - zřízená

40

62

74

19

9

SÚPM - vyhrazená

225

286

262

94

232

SVČ

27

33

20

23

24

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat z ÚP Břeclav. Zprávy o situaci na trhu práce 2005-2009.

Výdaje vynaloţené na politiku zaměstnanosti Náklady vynaloţené na PZ jsou vţdy vysoké. Rok 2009 není bohuţel ve zprávě o situaci trhu práce z ÚP Břeclav plně monitorován. Tudíţ pohled na celé sledované období je poněkud zkreslený. Více ukazuje tabulka (tab. 17), která nám říká, ţe nejvíce vynaloţených nákladů na PZ se vydává v roce 2005 (143 387 tis. Kč), nejméně financí na PPZ je spotřebováno v roce 2008 (95 989 tis. Kč) a na APZ se vynakládá nejvíce v roce 2009 (65 583 tis. Kč). Tab. 17: Vynaloţené výdaje na PZ, ÚP Břeclav 2005-2009 (v tis. Kč) 2005

2006

207

2008

2009

celkové PZ

143 387

140 872

138 995

133 407

----

PPZ

102 094

108 841

105 998

95 989

----

APZ

41 293

32 031

32 997

37 418

65 583


29,00

23,00

23,00

28,00

----

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Břeclav. Zprávy o situaci na trhu práce 2005-2009.

37

3.5. Hodonín Okres Hodonín se rozkládá u hranice se Slovenskem v jihovýchodní části Moravy. Větší část plochy okresu tvoří zemědělská půda a lesy, také se zde nachází loţiska ropy, zemního plynu a lignitu. Vlivem příhodného podnebí v kombinaci s geografickou polohou okresu jsou zde nadprůměrné podmínky pro rozvoj zemědělství. Na území okresu Hodonín se nachází 82 obcí, 8 obcí má statut města, 1 obec má městský charakter. Hlavními regionálními oblastmi okresu jsou: Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou, jakoţto obce s rozšířenou působností, z hlediska územně správního je okres dále rozčleněn do 7 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.

Stav a vývoj počtu uchazečů o zaměstnání Jak je vidět z tabulky (tab. 18) rok 2009 přináší 12 681 nezaměstnaných, coţ je téměř stejné jako v roce 2005. Nejméně nezaměstnaných je v roce 2008. V celém sledovaném období převaţují více nezaměstnaní muţi, pouze v roce 2007 je evidováno více ţen. Tab. 18: Evidence uchazečů o zaměstnání, ÚP Hodonín 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

absol.

v%

absol.

v%

absol.

v%

absol.

v%

absol.

v%

uchazeči celkem

12 680

----

10 834

----

8 908

----

8 819

----

12 681

----

z toho muţi

6 679

52,70

5 485

50,60

4 366

49,00

4 435

50,30

6 949

54,80

z toho ţeny

6 001

47,30

5 349

49,40

4 542

51,00

4 384

49,70

5 732

45,02

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Hodonín. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

Vývoj nezaměstnanosti Bohuţel vývoj nezaměstnanosti od roku 2008 přináší jen navýšení. Tabulka (tab. 19) jasně říká, ţe rok 2008 přináší 11 489 nově přihlášených a rok 2009 uţ 15 607, coţ je o 4 118 lidí více. Nejvíce je umístěných uchazečů v roce 2005 (9 127) a nejméně v roce 2007 (7 512). Tab. 19: Historie vývoje nezaměstnanosti, ÚP Hodonín 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

nově hlášení

12 259

11 664

11 073

11 489

15 607

vyřazení

12 196

13 510

12 999

11 578

11 745

38

umístění

9 127

9 110

7 512

8 582

8 705


Aktivní politika zaměstnanosti I v okrese Hodonín má APZ za úkol pomoci sniţovat nezaměstnanost. Tato moţnost řešení je plně po celé období vyuţívána. V následující tabulce (tab. 20) jsou údaje o vytváření míst v rámci APZ. Tab. 20: Počty zřízených prac. míst v rámci nástrojů APZ, ÚP Hodonín 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

SÚPM – zřízená

16

21

2

10

3

SÚPM – vyhrazená

431

672

267

321

544

SÚPM – SVČ

40

58

33

50

89

VPP

411

438

304

586

420


Díky podpoře z APZ začíná s podnikáním v roce 2009 (SÚPM – SVČ) 89 uchazečů, coţ proti roku 2008 představuje více neţ tříčtvrtinový nárůst (78 %). Průměrná výše podpory v tomto roce ze strany ÚP činila zhruba 63 tisíc Kč. Dalším úspěšným rokem je 2008, kdy se nejvíce vyuţívá nástroj VPP (586) a pak v roce 2006 se vyuţívá nástroj SÚPM –vyhrazená (672).

Rekvalifikace Přehled vyuţívání rekvalifikace jako hlavního nástroje moţností řešení nezaměstnanosti zobrazuje následující tabulka (tab. 21). Z ní je patrné, ţe nejvíc se rekvalifikace uplatňuje v roce 2006 (1 252) a rekvalifikace je nejvíce hrazená z fondů EU v roce 2009 (798). Je důleţité nejen úspěšně ukončit rekvalifikaci, ale především na jejím základě najít uplatnění na trhu práce. Tab. 21: Přehled vyuţívání rekvalifikace, ÚP Hodonín 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

zahájené rekvalifikace

1 011

1 252

1 040

858

962

placené z ÚP

1 011

966

358

473

164

39

hrazení z fondu EU

----

286

682

385

798

ukončené rekvalifikace

912

1 095

832

893

968

úspěšně ukončené

866

1 051

767

858

923

umístění do 12 měs. po ukončení rekvalifikace

439

729

688

665

406


Výdaje na politiku zaměstnanosti Nejvíce financí se spotřebuje na PZ v roce 2009 (404 587 tis. Kč), ve stejném roce se nejvíce vynaloţí i na PPZ (286 424 tis. Kč), tyto prostředky jsou v letech 2005-2007 téměř na stejné úrovni. Nejvíce financí na APZ se dává v roce 2005 (214 909 tis. Kč). Na nejúčinnější nástroj APZ rekvalifikaci se nejvíce financí vkládá v roce 2005 (9 941 tis. Kč) a nejméně v roce 2009 (1 587 tis. Kč). Podrobný přehled poskytuje tabulka (tab. 22). Tab. 22: Přehled výdajů na PZ, ÚP Hodonín 2005-2009 (v tisíc. Kč zaokrouhleno) 2005

2006

2007

2008

2009

celkové PZ

357 391

278 873

235 866

248 101

404 587

PPZ

142 482

146 813

144 974

150 067

286 424

APZ

214 909

132 060

90 892

98 034

118 163

rekvalifikace

9 941

8 651

3 225

4 873

1 587

VPP

18 489

23 086

17 531

9 657

15 133

655

1 165

140

660

210

SÚPM – vyhrazená

31 786

22 057

17 159

20 277

24 845

SÚPM – SVČ

2 085

2 545

1 690

2 975

5 517

SÚPM – řízená


3.6. Vyškov Okres Vyškov leţí ve východní části JMK. Sousedními okresy jsou okres Kroměříţ, který je součástí kraje Zlínského, Prostějov z Olomouckého kraje. Následují 4 okresy JMK okres Brno-venkov, okres Blansko, okres Hodonín a Břeclav. Administrativně se okres Vyškov člení na 80 obcí a dále pak na 118 částí obcí. Hospodářství v okrese vţdy mělo průmyslově – zemědělský charakter. Vyškov má snadnou dopravní dostupnost brněnských podniků, a proto nemalá část obyvatel okresu Vyškova vyjíţdí za prací do krajského města Brna. 40

Stav a vývoj počtu uchazečů o zaměstnání Nejvíce uchazečů o zaměstnání je evidováno v roce 2009 (4 427) a v roce 2005 (4 160). Nejméně jich je v roce 2007 (2 350). V celém sledovaném období je na ÚP ve Vyškově více evidovaných ţen, aţ na rok 2009, tam se počet zaevidovaných obrací ve prospěch muţů. Vše ukazuje následující tabulka (tab.23). Tab. 23: Historie evidovaných uchazečů, ÚP Vyškov 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

evid. uchazečů celkem

4 160

3 340

2 350

2 452

4 427

z toho muţi

1 899

1 491

1 037

1 178

2 397

z toho ţeny

2 261

1 849

1 313

1 274

2 030

364

269

139

204

420

1 260

1 049

857

1 118

1 610

z toho absolventi a mladiství uchazeči s podporou o zaměst.

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Vyškov. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005-2009.

Míra nezaměstnanosti v okrese Vyškov a v Jihomoravském kraji Míra nezaměstnanosti (MN) na Vyškovsku má ve sledovaném období do roku 2007 klesající charakter, rok 2008 a 2009 přináší její nárůst. V celém JMK klesá MN aţ do roku 2008 a teprve rok 2009 má rostoucí tendenci a to 10,60 %, coţ je nejvíce za celé období. Jasnější výsledky přináší následující tabulka (tab. 24). Tab. 24: Rozbor míry nezaměstnanosti, ÚP Vyškov a JMK 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

MN na Vyškovsku

8,76 %

6,84 %

4,88 %

5,19 %

9,71 %

MN v JMK

10,20 %

8,80 %

6,90 %

6,80 %

10,60 %


Statistika podle délky nezaměstnanosti Uchazečů evidovaných dlouhodobě (více jak 12 měsíců) je nejvíce v roce 2005 (1 714) a nejméně v roce 2008 (509). V celém sledovaném období je nejpočetnější skupinou klienti evidovaní na ÚP do 3 měsíců. Podrobná čísla přináší následující tabulka (tab. 25).

41

Tab. 25: Nezaměstnanost dle délky evidence, ÚP Vyškov 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

absol.

%

absol.

%

absol.

%

absol.

%

absol.

%

do 3 měsíců

1 098

26,40

987

29,50

851

36,20

1 065

43,40

1 439

32,50

3-6 měsíců

728

17,50

546

16,30

377

16,00

552

22,50

1 057

23,90

6-9 měsíců

367

8,80

288

8,60

222

9,40

197

8,00

593

13,40

9-12 měsíců

253

6,10

212

6,30

151

6,40

129

5,30

472

10,70

12-24 měsíců

651

15,60

426

12,70

247

10,50

205

8,40

531

12,00

nad 24 měsíců

1 063

25,60

881

26,30

502

21,40

304

12,40

335

7,60


Výdaje na politiku zaměstnanosti V důsledku hospodářské situace dochází k výraznému navýšení výdajů na PZ v roce 2009, coţ je více jak o 200 % oproti předcházejícímu roku. Podíl APZ na PZ je ovšem pouhých 24,3 %, jenţ je pouze o 0,8 % vyšší neţ v roce 2008. V roce 2008 je vynaloţeno nejméně výdajů na PZ (84 511 tis. Kč). Více údajů přináší následující tabulka (tab. 26). Tab. 26: Výdaje na PZ, ÚP Vyškov 2005-2009 (v tis. Kč) 2005

2006

2007

2008

2009

výdaje na PZ celkem

104 290

101 828

92 134

84 511

174 790

z toho na PZ

63 173

62 690

53 963

55 436

120 166

na APZ

41 117

36 128

25 735

19 877

42 468


39,43

35,45

27,93

23,52

24,30


42

3.7. Znojmo Okres Znojmo patří se svými 159 039 ha mezi největší okresy ČR. Základní podobu a velikost získal v roce 1961 sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu Moravské Budějovice. Severním sousedem okresu Znojmo je okres Brno-venkov a východním okres Břeclav, na severozápadě okres Třebíč z kraje Vysočina, krátkou hranici má na západě i s okresem Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje. Okres Znojmo je příhraničním okresem a sousedí v délce 105 km se svou jiţní hranicí s Rakouskem. V okrese Znojmo ţije přibliţně 113 tisíc obyvatel, coţ je srovnatelný počet s okresem Břeclav, niţší počty obyvatel v JMK mají okresy Vyškov a Blansko. Z hospodářského hlediska je okres Znojmo okresem zemědělsko - průmyslovým. Právě zemědělská půda tvoří více neţ 68 % výměry okresu.

Vývoj nezaměstnanosti Nejméně evidovaných uchazečů na ÚP je zaznamenáno v roce 2008 (6 348) a nejvíce v roce 2009 (8 956). Navýšení počtu evidovaných je o 2 608 uchazečů, coţ je nárůst více jak 41%. Po celé sledované období nezaměstnanost klesala. Rok 2009 přináší opak. Tab. 27: Vývoj počtu evid. uchazečů a míry nezaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

evidovaní uchazeči

8 694

8 050

6 810

6 348

8 956

z toho ţeny

4 569

4 353

3 726

3 465

4 321

z toho muţi

4 125

3 697

3 084

2 883

4 635

míra nezaměstn. na Znojemsku v %

14,14

13,61

11,53

10,8

15,38

míra nezaměstnanosti v ČR v %

8,90

7,70

6,00

6,00

9,20

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Znojmo. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

Tabulka (tab. 27) mimo to říká, ţe vysoká míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo je v roce 2009 (15,38 %), překročila dosud nejvyšší MN z roku 2005 (14,14 %). V celém období je tradičně nejvyšší na Vranovsku, Hrušovansku a nejmenší na Moravsko – Krumlovsku. Přehled těchto údajů zobrazuje následující tabulka (tab. 28).

43

Tab. 28: Regionální míra nezaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

Vranovsko

19,90 %

18,88 %

16,96 %

15,41 %

22,33 %

Hrušovansko

18,60 %

18,08 %

16,41 %

13,21 %

17,90 %

Moravsko – Krumlovsko

13,40 %

11,62 %

8,72 %

8,13 %

12,40 %


Následující graf (graf 6) předkládá porovnání MN na Znojemsku a v celé ČR. MN na Znojemsku i v ČR aţ do roku 2008 má spíše sestupnou podobu. Ovšem křivka hodnot roku 2009 poměrně šplhá k vysokému číslu, k nejvyššímu za celé toto období, coţ je ovlivněno celkovou recesí národního hospodářství, která vede k velkému propouštění. Graf 6: Míra nezaměstnanosti, ÚP Znojmo a ČR 2005-2009 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

2005

2006

2007

MN na Znojemsku

2008

2009

MN v ČR


Analýza nezaměstnanosti podle délky evidence Z níţe uvedené tabulky (tab. 29) je patrné, ţe v letech 2006 se počty evidovaných ve všech kategoriích sniţují, pouze v kategorii nad 24 měsíců se zvyšují. Rok 2007 udává sniţující hodnoty ve všech skupinách. Rok 2008 přináší sníţení pouze u osob evidovaných dlouhodobě (12-24 měsíců a nad 24 měsíců), v roce 2009 se všechny hodnoty navyšují, pouze u kategorie nad 24 měsíců klesají.

44

Tab. 29: Údaje o počtu nezaměstnaných dle délky evidence, ÚP Znojmo 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

počty

%

počty

%

počty

%

počty

%

počty

%

do 3 měsíců

3 065

35,25

2 826

35,11

2 456

36,36

2 702

42,56

3 541

39,54

3-6 měsíců

1 348

15,50

1 243

15,44

1 007

14,80

1 008

15,88

1 624

18,13

6-9 měsíců

634

7,29

582

7,23

492

7,22

4 96

7,81

922

10,29

9-12 měsíců

559

6,43

483

6,00

410

6,02

321

5,06

768

8,58

12-24 měsíců

1 294

14,88

1 107

13,75

891

13,08

633

9,97

1 002

11,19

nad 24 měsíců

1 794

20,63

1 809

22,47

1 554

22,82

1 188

18,71

1 099

12,27


Rozdíly v počtech uchazečů podle délky evidence jsou zobrazeny v následujícím grafu (graf 7). Nejpočetnější skupinou jsou evidovaní do 3 měsíců. Druhá v pořadí je skupina nad 24 měsíců, ta se ovšem v roce 2009 dostává na místo třetí. Na její druhé místo totiţ přeskočí v tomto roce kategorie 3-6 měsíců, která je v předešlých letech na místě třetím. Nejniţší počty jsou evidovány v kategorii 9-12 měsíců. Graf 7: Grafické vyjádření nezam. dle délky evidence, ÚP Znojmo 2005-2009 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2005

do 3 měsíců

2006

3-6 měsíců

2007

6-9 měsíců

9-12 měsíců

2008

12-24 měsíců

2009

nad 24 měsíců


Analýza nezaměstnanosti dle věkové kategorie Z přehledu (tab. 30) vyplývá, ţe největší podíl tvoří uchazeči o zaměstnání středního věku, tj. mezi 30-50 lety. K velkému zvýšení dochází v roce 2009 u podílu uchazečů nad 50 let (2 698). Bývají to uchazeči čekající v evidenci ÚP na splnění podmínky pro udělení předčasného starobního důchodu, neboť jsou jen těţko umístitelní do zaměstnání, většinou

45

mají niţší vzdělání. Navýšení proti roku 2008 je o 653 osob. Téměř ve všech věkových kategoriích převládá více nezaměstnaných muţů, pouze v kategorii ve věku 30-50 let je v evidenci více ţen. Výjimku dále tvoří věková kategorie do 19 let roky 2006 (203 ţen) a 2007 (138 ţen). Průměrný věk uchazečů je v roce 2005 – 39 let, 2006 – 40 let, 2007 – 41 let, 2008 – 41 let a v roce 2009 – 39,9 let. Tab. 30: Údaje o počtu nezaměstnaných dle věkové kategorie, ÚP Znojmo 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

do 19 let věku

414

4,76

402

4,99

275

4,04

293

4,63

419

4,68

z toho ţeny

195

2,24

203

2,52

138

2,03

141

2,22

199

4,61

2 140

24,62

1 819

22,60

1 361

19,99

1 305

20,56

2 081

23,24

991

11,40

882

10,96

652

9,57

616

9,70

875

20,25

do 50 let věku

3 791

43,60

3 440

43,73

2 898

42,56

2 705

42,61

2 753

30,74

z toho ţeny

2 301

26,47

2 104

26,14

1 834

26,93

1 699

26,76

1 517

35,11

nad 50 let věku

2 349

27,02

2 389

28,68

2 276

33,42

2 045

32,22

2 698

30,12

z toho ţeny

1 082

12,45

1 164

14,46

1 102

16,18

1 009

15,89

1 180

27,30

do 30 let věku z toho ţeny


Níţe vytvořený graf (graf 8) názorněji ukazuje data o počtech evidovaných uchazečů z předcházející tabulky (tab. 30). Jeho hodnoty potvrzují to, ţe nejpočetnější skupinou ve sledovaném období je věková kategorie 30-50 let, dále následuje kategorie nad 50 let věku, potom do 30 let věku a jako poslední s nejmenším počtem uchazečů jsou mladí lidé do 19 let věku.

46

Graf 8: Věková struktura evidovaných uchazečů, ÚP Znojmo 2005-2009 5000% 4500% 4000% 3500% 3000% 2500% 2000% 1500% 1000% 500% 0% 2005

2006 do 19 let

2007 do 30 let

2008

do 50 let

2009

nad 50 let


Vývoj průměrné měsíční podpory v nezaměstnanosti Z uvedené tabulky (tab. 31) je zřejmé, ţe se zvyšuje průměrná výše vyplácené podpory v nezaměstnanosti. To znamená ţe, do evidence ÚP přicházejí osoby s vyššími výdělky, nikoliv jen ti tzv. sociálně a ekonomicky slabí. Tab. 31: Rozbor vývoje průměrné měsíční mzdy na Znojemsku 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

počet registrovaných uchazečů

8 694

8 050

6 810

6 348

8 956

počet uchazečů s PVN

2 968

2 686

2 528

2 751

3 642

průměr měsíční PVN v Kč

3 861

4 201

4 528

5 015

5 256

podíl uchaz. pobírajících PVN v %

33,27

33,37

37,12

43,34

40,66


Do výše podpory v nezaměstnanosti se promítá institut minimální mzdy. Průměrná podpora v nezaměstnanosti v roce 2009 je 5 256 Kč, coţ je za celé sledované období nejvyšší průměr.

47

Struktura nezaměstnanosti podle Klasifikace zaměstnanosti (KZAM)30 Z dat za období 2005-2009 v tabulce (viz příloha 8) je patrné, ţe třída 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci jsou nepočetnější skupinou, jenţ si velmi obtíţně hledá práci. Největší nárůst této kategorie je v roce 2009 (2 699), coţ je o 147 klientů více neţ v roce 2005 (2 552). Nejniţší počet ukazuje rok 2008 (2 107).

Stručná analýza problémových skupin Do skupiny občanů nejvíce ohroţených nezaměstnaností řadíme z pohledu ÚP osoby se zdravotním postiţením, fyzické osoby do 25 let., fyzické osoby starší padesáti let, ţeny pečující o dítě do 15 let věku, občany bez kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnané uchazeče. Tabulku (viz příloha 9), kde některá data chybí, coţ zkresluje celý přehled této kategorie, tvoří skupina uchazečů dlouhodobě nezaměstnaných (déle neţ 12 měsíců) spolu s lidmi bez kvalifikace dvě trvale nejpočetnější skupiny osob špatně přizpůsobivých trhu práce. Často zde dochází ke kumulaci handicapů (dlouhodobá nezaměstnanost, nízká mobilita, nevyhovující kvalifikace a další sociální problémy). Volná místa pro tyto klienty mají většinou charakter krátkodobého zaměstnání, a jednou z mála moţností, jak vůbec tyto lidi zaměstnat, jsou VPP. Další skupinou jsou občané v předdůchodovém věku – nad 50 let. Nevýhodou této skupiny klientů je skutečnost, ţe mají často různé zdravotní problémy a z toho vyplývající omezení při výběru pracovních příleţitostí. Tito uchazeči jsou umisťováni pomocí nástrojů APZ, především na VPP a poměrná část také na SÚPM– mzda. Tabulka (viz příloha 10) předkládá, kolik uchazečů o zaměstnání z rizikových skupin bylo zařazeno do APZ v období 2006-2009. Rok 2009 se liší ve sledovaných kategoriích, proto nelze tento rok zařadit do porovnání celého období, ovšem v tomto roce je zařazeno do nástrojů APZ nejvíce uchazečů (2 454). V plnění doporučeného procenta zařazení uchazečů jsou překročeny mírně všechny doporučené hranice ve většině rizikových skupin v období 2006-2009.

Jednotlivé nástroje APZ Dle přílohy 11 je zcela jednoznačné, ţe nástroje APZ se vyuţívájí ve prospěch rizikových skupin. Pracovní místa (vyhrazená pro uchazeče o zaměstnání a příspěvky poskytovány 30

Český statistický úřad "Opatřením ČSÚ" (částka 20/1994 Sb.) zavedl klasifikaci zaměstnání - KZAM, která byla vypracovaná na podkladě mezinárodního standardu ISCO-88. Je to OSN klasifikace, kterou aţ na nepatrné výjimky převzala EU a vydala pod názvem ISCO-88 (COM). Zdroj: ČSÚ. Úvod k KZAM .

48

zaměstnavateli) jsou ve všech případech obsazována skupinami vyţadujícími zvláštní péči. Stejně tak ÚP upřednostňuje při obsazování na VPP zejména uchazeče nad 50 let věku, zdravotně postiţené, dlouhodobě nezaměstnané (nad 12 měsíců) a ţeny pečující o dítě do 15 let věku (muţe samoţivitele). Rekvalifikace je nástroj, pomocí níţ můţe uchazeč o zaměstnání získat novou kvalifikaci nebo se ve stávající kvalifikaci zdokonalit. V roce 2009 je největší zájem o základy obsluhy osobního počítače (204 uchazečů), dále obsluha vysokozdviţného vozíku, svářeč kovů, pracovník sociálních sluţeb a jiné. Příloha 11 předkládá nejen počty procházející jednotlivými nástroji, ale i náklady vynaloţené na tyto nástroje. Za celé sledované období byly nejnákladnější VPP a SÚPM – vyhrazená (dotace na mzdu).

49

3.8. Shrnutí nezaměstnanosti Jihomoravského kraje a okresů V JMK ve sledovaném období 2005-2008 byla nezaměstnanost v jednotlivých letech na začátku roku vysoká a v průběhu druhého čtvrtletí vţdy klesala. Toto bylo zapříčiněno nástupem jarních měsíců, které přinesly rozvoj sezónních prací. Konec roku 2005 a 2008 přináší navýšení, u let 2006, 2007 dochází k mírnému poklesu. Ovšem rok 2009 přinesl v kaţdém čtvrtletí pouze nárůst počtu uchazečů. Dominantními nezaměstnanými skupinami podle věku uchazečů byly kategorie 20–29 let a 50–59 let. Hodnoty ve všech věkových kategoriích klesají do roku 2008, rok 2009 přináší ve všech kategoriích jen nárůst. Věková hranice 60 let a více je stále vzestupná po celé sledované období. Křivka nezaměstnanosti u klientů bez vzdělání a se základním vzděláním začíná klesat ve II. kvartále s příchodem sezónních prací. Nejpočetnější skupinou jsou evidovaní na ÚP se středním odborným vzděláním s výučním listem, jejichţ hodnoty stále fluktuují po celé období. Vysokoškoláci po ukončení školy ihned zaměstnání nehledají, zaregistrují se na ÚP, tím navyšují křivku nezaměstnanosti a ta klesá aţ ve IV. čtvrtletí. Nezaměstnaní registrovaní na ÚP dlouhodobě patří do nejpočetnější skupiny aţ do roku 2007, který byl zlomový a nejpočetnější skupinou se poté stali evidovaní do 3 měsíců. Registrované jednotky v RES mají po celou sledovanou dobu vzestupnou tendenci v JMK i v jednotlivých okresech, s výjimkou okresů Blansko a Břeclav v roce 2007, tam je tendence opačná. Mezi tři největší zaměstnavatele JMK podle počtu zaměstnanců patří AHOLD Czech Republic, Dopravní podnik města Brna a Fakultní nemocnice Brno. V okrese Blansko byl vývoj nezaměstnanosti aţ do roku 2008 klesající, při tom nejméně uchazečů bylo evidováno v roce 2007. Rok 2008 přináší mírné navýšení nezaměstnanosti a rok 2009 jiţ rapidní nárůst. APZ se zaměřuje na podporu vytváření pracovních míst a zvláštní pozornost je věnována lidem s největšími potíţemi na trhu práce. Do programu byli nejvíce zařazeni dlouhodobě evidovaní, rozbor roku 2009 je za I. pololetí, a i tak eviduje nejvyšší počet těchto lidí. Nejvíce se vyuţíval nástroj rekvalifikace. V roce 2009 byla vynaloţena nejvyšší finanční částka na APZ, coţ představuje pouhých 20,2 % podílu na PZ. Okres Brno–město vykazuje nejvyšší číslo s počtem nezaměstnaných v roce 2009, i kdyţ je statistika vedena pouze za I. pololetí, nejniţší byla v roce 2008. Aţ do roku 2009 měla klesající tendenci. Volná pracovní místa byla zaregistrovaná nejvíce v roce 2007 ve všech stupních vzdělání. Vytvořených pracovních míst a umístěných uchazečů VPP bylo nejvíce v roce 2006, vytvořených míst a zároveň umístěných evidovaných v rámci

50

nástroje SÚPM bylo v roce 2005 spolu s uchazeči jako SVČ. V okrese Brno-venkov byla také nezaměstnanost v celém průběhu období aţ do roku 2009 klesající a rok 2009 přinesl rapidní nárůst. Více nezaměstnaných bylo ţen neţ muţů. V roce 2007 náleţelo vyučeným uchazečům nejvíce volných pracovních míst. APZ se i v tomto okrese soustředila na problémové skupiny. V okrese Břeclav byl nejkritičtější rok 2009, do této doby byla nezaměstnanost klesající, téměř vţdy převládali více nezaměstnaní muţi. Podle věkové struktury byl nejvyšší počet nezaměstnaných ve věku 20-24 let, a to v roce 2005. Velký nárůst zaznamenala kategorie věku nad 60 let, zde statistika vykazuje v roce 2009 velký nárust. Z nástrojů APZ se nejvíce vyuţívaly rekvalifikace v roce 2009, taktéţ výdaje na APZ byly v tomtéţ roce nejvyšší. V okrese Hodonín uchazeči o zaměstnání s největším počtem byli v roce 2009, coţ je téměř stejné, jako v roce 2005. VPP jako nástroj APZ se uplatnil v roce 2008, v roce 2006 nástroj SÚPM – vyhrazená. Rekvalifikace se vyuţila nejvíce v roce 2006. Nejvíce se vydalo prostředků na APZ v roce 2005. Okres Vyškov má nejvíce evidovaných uchazečů v roce 2009, v celém sledovaném období dominují ţeny, jen v roce 2009 je více muţů. V celém analyzovaném období byla nejpočetnější skupinou evidence uchazečů do 3 měsíců. Na výdaje APZ se nejvíce spotřebovalo financí v roce 2009, ale procentuální podíl APZ na PZ byl nejvyšší v roce 2005. Okres Znojmo má velký nárůst nezaměstnaných v roce 2009 a nejméně to bylo v roce 2008, do roku 2009 bylo více evidovaných ţen, v roce 2009 dominují muţi. Nejvyšší MN byla vţdy na Vranovsku. Počty uchazečů podle délky evidence se téměř vţdy sniţovaly aţ do roku 2009, rok 2009 vykazuje zvýšení u všech kategorií s výjimkou nad 24 měsíců, zde se počty sniţují. Z přehledu vyplývá, ţe největší podíl nezaměstnaných tvoří lidé ve středním věku (30-50 let). Velký nárůst proběhl v roce 2009 u kategorie nad 50 let. Průměrná výše PVN v roce 2009 byla nejvyšší za celé období. Nejhůře získávají práci uchazeči se základním vzděláním a se středním vzděláním bez odborného zaměření. Z problémových skupin jsou nejpočetnější uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní a lidé bez kvalifikace. Z nástrojů APZ byly upřednostňovány VPP, zaměstnáváni byli zejména uchazeči nad 50 let, zdravotně postiţení, dlouhodobě nezaměstnaní a ţeny pečující o dítě do 15 let.

51

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení vyuţívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na Znojemsku, a to na základě analýzy nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a zjištění současného stavu trhu práce na Znojemsku. Z daných statistických údajů je patrné, ţe vývoj nezaměstnanosti v letech 2005-2009 v JMK byl aţ do roku 2009 klesající, nástup roku 2009 přináší vyšší počty nezaměstnaných, v kaţdém čtvrtletí se nezaměstnanost pouze zvyšuje a navyšování probíhá i v roce 2010. Domnívám se, ţe příčinou je hospodářská recese probíhající v zahraničí, jenţ ve velké míře ovlivňuje ekonomiku i u nás a toto se zákonitě promítá do výše nezaměstnanosti a také do politiky zaměstnanosti v JMK. Někteří významní zaměstnavatelé jsou firmy vlastněné zahraničním kapitálem, coţ můţe v současné době, podle mého názoru, znamenat to, ţe právě vlivem světové krize se jejich podíl investování či výroby sníţí a z úsporných důvodů začnou sniţovat počty svých zaměstnanců. Dále si myslím, ţe lze očekávat propouštění i zánik některých domácích firem menšího charakteru, které neobstojí při obtíţných ekonomických podmínkách. Analýza nezaměstnanosti v jednotlivých okresech vykazuje nejvyšší MN v roce 2009, a to v okresech Hodonín (15,93 %) a Znojmo (15,38 %). Myslím si, ţe příčinou můţe být ten fakt, ţe právě tyto okresy jsou ryze zemědělské a průmysl zde je na velmi nízké úrovni. Chybí zahraniční investoři i nedostatečná dopravní dostupnost zde také hraje svoji negativní roli. Nejniţší MN byla v okrese Brno-venkov (4,40 %) v roce 2008 a v okrese Vyškov (4,88 %) v roce 2007. Zde můţe být důvodem to, ţe obyvatelé těchto okresů mají moţnost najít si zaměstnání v Brně a v jeho blízkém okolí, nezaměstnaní více spolupracovali s ÚP a byli dostatečně informování jeho prostřednictvím o volných pracovních místech a daleko více zde podnikali zahraniční a domácí subjekty, vytvářející více pracovních příleţitostí. Zjistila jsem, ţe lze uchazeče rozdělit na ty, kteří mají snahu a chuť si práci najít a na ty, kteří nemají zájem o iniciativu ÚP, nesledují informace o volných pracovních místech přímo na informačních vývěskách ÚP a internetu. Tito uchazeči se stanou vzápětí dlouhodobě evidovanými a finanční prostředky z APZ by se zde minuly účinkem. A právě APZ je důleţitým nástrojem ke sniţování nezaměstnanosti a všechny okresy tyto nástroje

52

na sniţování počtu klientů plně vyuţívaly. Zjistila jsem, ţe nejvíce ze strany uchazečů byl zájem o rekvalifikace a VPP. Statistické analýzy předloţily, ţe výdaje na pokrytí PZ sahají do obrovských rozměrů, především při zvyšující se nezaměstnanosti. Čím je vyšší nezaměstnanost, tím jsou i finance na pokrytí PPZ vysoké a tudíţ částka na APZ je velmi nízká. Je zde velmi značný nepoměr, coţ si myslím, ţe nedává patřičný rozmach pro investování do rozvoje dovedností, umu a schopností lidí, k čemuţ právě APZ má také přispívat. Jejich vyuţití není podle mého zjištění stoprocentní, ale i tak dochází k pozitivnímu jevu a někteří uchazeči jsou pomocí APZ zařazení do pracovního poměru. Nástroje APZ na znojemském okrese byly určeny pro všechny uchazeče o zaměstnání a ti je ve velké míře vyuţívali. Doporučovala bych přesto se více zaměřit na uchazeče ve věku nad 50 let, protoţe tito lidé se převáţně ze zdravotních důvodu nesnaţí práci najít. Dalším důvodem jejich nezájmu je i strach ze svých nedokonalých dovedností a znalostí, které od nich dnešní trh práce očekává a vyţaduje. Početnou skupinou jsou téţ lidé bez vzdělání nebo s nízkým vzděláním, pro které bych navýšila místa VPP. Doporučila bych také ještě více se zaměřit na absolventy, pro které bych zvýšila počet absolvenckých míst z důvodu, aby tito mladí lidé získali praxi a mohli najít plné upotřebení na trhu práce. Nástroj rekvalifikace by podle mého názoru měli mít moţnost vyuţívat opravdu všichni uchazeči o zaměstnání, neboť nejen, ţe si tím zvýší své znalosti a dovednosti, ale posílí si i své sebevědomí. Myslím si, ţe mimo vyuţívání účinných nástrojů APZ by se měla podporovat tvorba nových pracovních míst (a to nejen na Znojemsku), iniciativa by měla vycházet hlavně od soukromého sektoru, tj. podniků, ţivnostníků a samotných nezaměstnaných. Stát můţe jejich iniciativu podporovat určitými stimuly, jako jsou daňové úlevy, výhodnější půjčky a pojištění. Měly by se podporovat rodinné firmy, které zaměstnávají rodinné příslušníky i jiné osoby. Dále by se měla věnovat zvýšená péče do investic, které přinášejí dlouhodobé pracovní příleţitosti, zlepšit dopravní dostupnost do zaměstnání, která je mnohdy na Znojemsku právě důvodem nemoţnosti pracovat. Nezaměstnanost jednoduše vyřešit nelze, je to dlouholetý problém všech regionů.

53

Pouţité zdroje BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 334 s. ISBN 80-210-3722-9. BROŢOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7. BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. BUCHTOVÁ, Boţena a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. BUCHTOVÁ, Boţena, ed. Nezaměstnanost – technologické a sociální proměny práce. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 160 s. ISBN 978-80-210-4422-7. Česko. Zákon č. 435 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů Česká republika. 2008, částka 143, s. 8270-8316 [online]. [cit. 2010-02-14]. Dostupné z WWW: . ČSÚ Jihomoravský kraj. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Jihomoravském kraji [online]. ©2010, Aktualizováno dne: 5. 4. 2006 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . ČSÚ Jihomoravský kraj. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Jihomoravském kraji [online]. ©2010, Aktualizováno dne: 4. 4. 2007 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . ČSÚ Jihomoravský kraj. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Jihomoravském kraji [online] ©2010, Aktualizováno dne: 4. 4. 2008 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: .

54

ČSÚ Jihomoravský kraj. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Jihomoravském kraji [online]. ©2010, Aktualizováno dne: 1. 4. 2009 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . ČSÚ Jihomoravský kraj. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Jihomoravském kraji [online]. ©2010, Aktualizováno dne: 1. 3. 2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . ČSÚ Jihomoravský kraj. Registry [online]. ©2010, Aktualizováno dne: 18. 2. 2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes 6 tisíc živnostníků [online]. ©2010, Aktualizováno dne: 16. 3. 2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: . Pdf. ČSÚ. Úvod k KZAM [online]. ©2010, Poslední aktualizace ze dne: 15. 11. 2007 [cit. 201003-20]. Dostupné z WWW: . FUCHS, Kamil, TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2003. 347 s. ISBN 80-86119-74-2. HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 2008. 145 s. ISBN 978-80-7368-522-5. CHUDOBA, Lukáš. Politika zaměstnanosti [online]. ©2005, [cit. 2010-01-26]. Dostupné z WWW: .

55

Kolektiv pracovníků ÚP v Blansku.. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005-2009. Blansko: ÚP v Blansku. 45 s. Vyuţití interních dat. KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. MUSIL Petr, et al. Ekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 978-80-7380126-7. Nezaměstnanost – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. Poslední aktualizace ze dne: 19. 1. 2010 [cit. 2009-12-26]. Dostupné z : WWW . PAVELKA, Tomáš. Úvod do ekonomie. 1. vyd. Brno: Institut Svazu účetních, 2009. 168 s. ISBN 978-80-86716-55-8. Portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Evropský sociální fond [online]. [cit. 201003-07]. Dostupné z WWW: . Portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit. 2010-02-14]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt >. Portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: . Portál Jihomoravského kraje. Základní údaje o Jihomoravském kraji [online]. ©2008, [cit. 2010-02-08]. Dostupné z WWW: . SIROVÁTKA, Tomáš, MAREŠ, Petr. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8. SLEZÁK, Vladimír. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005-2009. Břeclav: ÚP v Břeclavi. 51 s. Vyuţití interních dat. 56

TULEJA, Pavel, NEZVAL, Pavel, MAJEROVÁ, Ingrid. Základy mikroekonomie. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 262 s. ISBN 80-251-0603-9. TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. 49 s. ISBN 80-244-0148-7. ULRICHOVÁ, Petra a vedoucí pracovníci ÚP ve Vyškově. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005-2009. Vyškov: ÚP ve Vyškově. 47 s. Vyuţití interních dat. Úřad práce Brno-město. Výroční zprávy úřadu práce [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: . Úřad práce Brno-venkov. Výroční zprávy úřadu práce [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: . Úřad práce Hodonín. Výroční zprávy úřadu práce [online]. [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy>. Úřad práce ve Znojmě. Výroční zprávy úřadu práce [online]. [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: . WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Ekonomicko-správní fakulta, 2005. 131 s. ISBN 80-210-3657-5. WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9.

57

Seznam pouţitých zkratek APZ

aktivní politika zaměstnanosti

CZ-NACE

Klasifikace ekonomických činností

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

CHPM

chráněné pracovní místo

ILO

Mezinárodní úřad práce

JMK

Jihomoravský kraj

KZAM

klasifikace nezaměstnanosti

L

celkový počet práceschopných

MN

míra nezaměstnanosti

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

n

míra nezaměstnanosti

N

počet nezaměstnaných

OP LZZ

Operační plán lidské zdroje a zaměstnanosti

OP PA

Operační plán Praha – Adaptabilita

OP VK

Operační plán vzdělávání pro konkurenceschopnost

PPZ

pasivní politika zaměstnanosti

PVN

podpora v nezaměstnanosti

PZ

politika zaměstnanosti

RES

Registr ekonomických subjektů

SÚPM

společensky účelné pracovní místo

SVČ

samostatně výdělečná činnost

Tab.

tabulka

u

skutečná míra nezaměstnanosti

u*

přirozená míra nezaměstnanosti

ÚP

úřad práce

VPP

veřejně prospěšné práce

Y

skutečný produkt

Y*

potenciální produkt

ZP

zdravotní postiţení

58

Seznam tabulek, grafů a obrázků Tab. 1: Čtvrtletní ukazatel počtu nezaměstnaných v JMK 2005-2009 Tab. 2: Pětiletý přehled míry nezaměstnanosti v JMK a okresech 2005-2009 Tab. 3: Vývoj nezaměstnanosti, ÚP Blansko 2005-2009 Tab. 4: Zařazení uchazeči o zaměstnání do APZ, ÚP Blansko 2005-2009 Tab. 5: Nástroje APZ, ÚP Blansko 2005-2009 Tab. 6: Výdaje na PZ, ÚP Blansko 2005-2009 Tab. 7: Evidovaní nezaměstnaní, ÚP Brno-město 2005-2009 (k 31.12.) Tab. 8: Volná prac. místa podle vzdělanostního stupně, ÚP Brno-město 2005-2009 Tab. 9: APZ, ÚP Brno-město 2005-2009 Tab. 10: Vývoj počtu registrovaných uchazečů, ÚP Brno-venkov 2005-2009 Tab. 11: Klasifikační struktura volných pracovních míst, ÚP Brno-venkov 2005-2009 Tab. 12: Plnění zaměření APZ, ÚP Brno-venkov 2006-2009 Tab. 13: Počet a ukončení rekvalifikací, ÚP Brno-venkov 2005-2009 Tab. 14: Vývoj nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti, ÚP Břeclav 2005-2009 Tab. 15: Věková struktura uchazečů o zaměstnání, ÚP Břeclav 2005-2009 Tab. 16: Vyuţívání nástrojů APZ 2005-2009, ÚP Břeclav 2005-2009 Tab. 17: Vynaloţené výdaje na PZ, ÚP Břeclav 2005-2009 (v tis. Kč) Tab. 18: Evidence uchazečů o zaměstnání, ÚP Hodonín 2005-2009 Tab. 19: Historie vývoje nezaměstnanosti, ÚP Hodonín 2005-2009 Tab. 20: Počty zřízených prac. míst v rámci nástrojů APZ, ÚP Hodonín 2005-2009 Tab. 21: Přehled vyuţívání rekvalifikace, ÚP Hodonín 2005-2009 Tab. 22: Přehled výdajů na PZ, ÚP Hodonín 2005-2009 (v tisíc. Kč zaokrouhleno) Tab. 23: Historie evidovaných uchazečů, ÚP Vyškov 2005-2009 Tab. 24: Rozbor míry nezaměstnanosti, ÚP Vyškov a JMK 2005-2009 Tab. 25: Nezaměstnanost dle délky evidence, ÚP Vyškov 2005-2009 Tab. 26: Výdaje na PZ, ÚP Vyškov 2005-2009 (v tis. Kč) Tab. 27: Vývoj počtu evid. uchazečů a míry nezaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009 Tab. 28: Regionální míra nezaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009 Tab. 29: Údaje o počtu nezaměstnaných dle délky evidence, ÚP Znojmo 2005-2009 Tab. 30: Údaje o počtu nezaměstnaných dle věkové kategorie, ÚP Znojmo 2005-2009 Tab. 31: Rozbor vývoje průměrné měsíční mzdy na Znojemsku 2005-2009

59

Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v JMK 2005-2009 Graf 2: Znázornění věkové struktury nezaměstnanosti ve čtvrtletích roku 2005 Graf 3: Znázornění věkové struktury nezaměstnanosti ve čtvrtletích roku 2009 Graf 4: Struktura nezaměstnanosti v JMK podle vzdělanosti 2005-2009 Graf 5: Nezaměstnanost v JMK, délka do 3 měsíců a nad 24 měsíců 2005-2009 Graf 6: Míra nezaměstnanosti, ÚP Znojmo a ČR 2005-2009 Graf 7: Grafické vyjádření nezam. dle délky evidence, ÚP Znojmo 2005-2009 Graf 8: Věková struktura evidovaných uchazečů, ÚP Znojmo 2005-2009 Obrázek 1: Mapka Jihomoravského kraje

60

Seznam příloh Příloha 1:

Vymezení vybraných pojmů

Příloha 2:

Evropský sociální fond

Příloha 3:

Věkové rozdělení nezaměstnaných v JMK 2005-2009

Příloha 4:

Vzdělanostní analýza uchazečů o zaměstnání v JMK 2005-2009

Příloha 5:

Analýza dle délky nezaměstnanosti v JMK 2005-2009

Příloha 6:

Ekonomické subjekty sídlící v Jihomoravském kraji

Příloha 7:

Mapa okresu Znojmo

Příloha 8:

Uchazeči podle Klasifikace zaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009

Příloha 9:

Uchazeči z problémových skupin, ÚP Znojmo 2005-2009

Příloha 10:

Uchazeči z rizikových skupin do APZ, ÚP Znojmo 2006-2009

Příloha 11:

Jednotlivé nástroje APZ a jejich výdaje, ÚP Znojmo 2005-2009

Příloha 1: strana 1-4

Vymezení vybraných pojmů Nezaměstnanost je pro někoho přirozeným jevem, vyplývající z ekonomických, politických či sociologických Na nezaměstnanost

lze

aspektů. Pro jiného je to problém, třeba i osobní.

nahlíţet

očima

ekonoma,

sociologa

nebo

psychologa.

Proto abychom nezaměstnanost lépe pochopili je tato část práce věnována vysvětlení základních pojmů, jejichţ podkladem je literatura zaměřená na trh práce a nezaměstnanost.

Nezaměstnaný „Za nezaměstnané jsou zpravidla povaţováni ti, kteří aktivně práci hledají a jsou registrováni úřady práce.“31 Nezaměstnaným se povaţuje osoba, která je starší 15 let a dále splňuje tyto podmínky: 

Nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání.



Aktivně si hledá práci.



Můţe nastoupit do práce do 14 dnů.32

„Podle definice Mezinárodního úřadu práce (ILO) je nezaměstnanou osoba, která je bez práce, hledá ji, je připravena okamţitě práci přijmout a začít okamţitě pracovat. Na Mezinárodní konferenci statistiků práce v r. 1982 byla přijata definice nezaměstnanosti, podle níţ se za nezaměstnané povaţují osoby, které během vykazovaného období zároveň: a) nepracovaly ani v placeném zaměstnání ani nepodnikaly, b) hledaly aktivně práci – registrovaly se u úřadů práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, nebo hledaly práci přímo a v podnicích, vyuţívaly inzerci, podnikaly kroky pro zaloţení vlastní firmy apod., c) byly připraveny k nástupu do práce, tj. byly k dispozici okamţitě nebo nejpozději do 14 dnů.“33

Uchazeč o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně poţádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehoţ správním obvodu má bydliště, a při splnění

31

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 291. MUSIL Petr, et al. Ekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. s. 343. 33 TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 4. 32

zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. 34

Míra nezaměstnanosti Obyvatelstvo lze rozdělit do dvou skupin (obr. 1) - do ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní skupiny. Ekonomicky neaktivní jsou osoby mladší 15 let, studenti, důchodci apod. Struktura obyvatelstva České republiky

CELKOVÉ OBYVATELSTVO (10 431,1)

Ekonomicky aktivní (5 238,7)

Zaměstnaní (5 014,8)

Nezaměstnaní (223,9)

Ekonomicky neaktivní (5 192,4)

Mladší 15 let (1 478,2) Studenti (830,2) Důchodci (2 214,2)

Údaje v tisících, data za III. čtvrtletí roku 2008 Atd…

Zdroj: 35

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, jenţ je také označované jako pracovní síla, se dále dělí na zaměstnané a nezaměstnané. Zaměstnaní jsou osoby, které mají zaměstnání placené nebo jsou sebezaměstnané, tzn. jsou zaměstnány ve vlastním podniku. 36 34 35

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 24. PAVELKA, Tomáš. Úvod do ekonomie. 1. vyd. Brno: Institut Svazu účetních, 2009. 139 s.

Nezaměstnanost se vyjadřuje ukazatelem míry nezaměstnanosti:

N n = ------------- x 100 (%) L Kde n je míra nezaměstnanosti, N počet nezaměstnaných a L celkový počet práceschopných, kteří pracují nebo se ucházejí o místo, tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Problematika nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří po dlouhá desetiletí ke sledovaným problémům a její pojetí se vyvíjí. 37

Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je nejniţší udrţitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Její výše je pro kaţdou ekonomiku jiná a mění se v čase a nelze ani říci, ţe by tato míra byla ţádoucí – je prostě přirozená. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti vlivem hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší neţ přirozená míra nezaměstnanosti).

Příčiny nezaměstnanosti 

Nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních příleţitostech.



Výše

pojištění

a

podpory

v nezaměstnanosti

(zvyšují

dobrovolnou

nezaměstnanost). 

Zákon o minimální mzdě.



Odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle můţe donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i kdyţ si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouţí).



Mzdová rigidita (nepruţnost).



Efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více neţ musí, toto vede k jejich větší motivaci).38

36

PAVELKA, Tomáš. Úvod do ekonomie. 1. vyd. Brno: Institut Svazu účetních, 2009. s.139. BUCHTOVÁ, Boţena a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. s. 65. 38 Nezaměstnanost – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. Poslední aktualizace 19. 1. 2010 [cit. 200912-26]. Dostupné z WWW: . 37

Nabídka práce ,,Práci nabízejí domácnosti. Ty porovnávají uţitek z volného času s uţitkem, který plyne z výrobků a sluţeb, jeţ nakoupí za mzdu, kdyţ obětují volný čas a nabízí více práce. Domácnost tedy volí mezi volným časem a moţností získat mzdu. Mnoţství nabízené práce je závislé na výši mzdové sazby a ta je určena ztrátou spojenou s obětí volného času.“39

39

TULEJA, Pavel, NEZVAL, Pavel, MAJEROVÁ, Ingrid. Základy mikroekonomie. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s 182-183.

Příloha 2: strana 1

Evropský sociální fond v ČR Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Cílem ESF je především pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, rovné příleţitosti pro všechny při přístupu na trh práce a sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce. Dalšími cíli je podpora celoţivotního vzdělávání, rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání, zlepšení přístupu a účasti ţen na trhu práce a boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce. Z ESF jsou podporovány projekty neinvestičního charakteru, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, děti, mládeţ etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel.

Základní programy Evropského sociálního fondu Programy, které umoţňují čerpání z ESF v oblasti lidských zdrojů v období 2007-2013 v ČR a v hlavním městě Praze jsou tyto operační plány (OP):

40



OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ).



OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK).



OP Praha – Adaptabilita (OPPA).40

Portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Evropský sociální fond [online].

Příloha 3: strana 1 Věkové rozdělení nezaměstnaných v JMK 2005-2009 rok

čtvrtl.

do 19

20–29

30–39

40–49

50–59

60 a více

2005

I.

3 096

19 682

14 721

14 064

14 372

586

II.

2 523

17 401

13 370

12 631

13 579

663

III.

4 050

17 988

13 352

12 333

13 590

706

IV.

3 102

17 775

14 274

13 273

14 547

721

I.

2 634

17 504

14 464

13 367

14 686

787

II.

2 027

14 742

12 744

11 425

13 227

776

III.

3 433

15 065

12 195

10 826

12 887

836

IV.

2 478

14 186

12 648

11 382

13 681

855

I.

2 054

13 017

12 227

11 041

13 961

904

II.

1 622

10 488

10 396

9 370

12 350

966

III.

2 641

10 780

9 938

8 813

11 710

1 003

IV.

1 829

9 859

10 277

9 078

12 190

1 006

I.

1 571

9 294

9 656

8 401

11 752

996

II.

1 312

8 103

8 548

7 265

10 255

926

III.

2 408

9 420

8 670

7 257

10 113

911

IV.

1 923

10 257

9 982

8 546

11 333

1 022

I.

2 147

13 498

12 545

10 704

13 482

1 225

II.

1 978

13 838

12 924

10 819

13 500

1 323

III.

3 342

15 905

13 657

11 120

14 041

1 422

2006

2007

2008

2009

2 856 16 953 15 728 13 082 15 889 1 436 IV. Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky nezaměstnanosti.

Příloha 4: strana 1 Vzdělanostní analýza uchazečů o zaměstnání v JMK 2005-2009 rok

čtvrtletí

bez vzdělání

základní vzdělání

stř. odb. vzd. s výuč. listem

úplné stř. vzdělání

vysokoškolské vzdělání

2005

I.

39

18 033

28 463

2 192

2 304

II.

35

16 639

24 372

2 104

2 418

III.

41

16 390

24 849

2 046

2 586

IV.

32

17 046

26 891

2 022

2 372

I.

31

17 223

27 082

2 108

2 137

II.

26

15 384

22 004

1 959

2 213

III.

28

14 648

21 786

1 777

2 459

IV.

25

15 018

22 773

1 753

2 160

I.

22

14 788

22 018

1 755

1 963

II.

22

12 969

17 702

1 557

1 906

III.

25

12 115

17 343

1 411

2 125

IV.

16

11 953

17 967

1 431

1 885

I.

20

11 364

16 768

1 393

1 764

II.

19

10 085

13 906

1 270

1 815

III.

18

9 871

14 674

1 283

2 196

IV.

16

11 268

17 315

1 343

2 141

I.

30

13 723

22 648

1 655

2 363

II.

34

13 877

22 153

1 719

2 662

III.

29

14 017

23 910

1 751

3 264

2006

2007

2008

2009

26 15 429 28 221 1 886 3 190 IV. Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky nezaměstnanosti

Příloha 5: strana 1 Analýza dle délky nezaměstnanosti v JMK 2005-2009 rok

čtvrtletí

do 3 měs.

3-6 měs.

6-9 měs.

9-12 měs.

12-24 měs.

nad 24 měs.

2005

I.

14 733

11 885

7 999

4 597

10 892

16 415

II.

12 625

9 701

6 349

5 484

10 448

16 190

III.

16 331

8 361

5 850

4 489

10 666

16 322

IV.

15 899

10 958

5 655

4 303

10 613

16 264

I.

14 624

11 000

7 483

4 031

9 887

16 417

II.

11 573

8 414

5 319

4 901

8 992

15 742

III.

15 051

7 254

5 294

3 536

8 745

15 362

IV.

14 676

9 419

4 622

3 665

8 028

14 820

I.

13 472

9 152

5 858

3 159

7 583

13 980

II.

10 209

7 535

4 337

3 631

6 660

12 820

III.

13 126

6 119

4 519

2 783

6 305

12 033

IV.

13 269

7 376

3 691

3 012

5 791

11 100

I.

11 717

7 481

4 270

2 324

5 575

10 303

II.

10 135

6 185

3 380

2 570

4 842

9 297

III.

13 732

5 884

3 562

2 154

4 644

8 803

IV.

15 601

8 184

3 771

2 470

4 591

8 446

I.

21 318

11 034

5 524

2 714

4 735

8 276

II.

17 611

13 813

6 074

3 819

5 200

7 865

III.

19 600

12 375

8 956

4 242

6 439

7 875

IV.

20 780

14 370

8 468

6 414

7 932

7 980

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky nezaměstnanosti.

Příloha 6: strana 1-4

Ekonomické subjekty sídlící v Jihomoravském kraji Registrované jednotky jsou zavedeny v Registru ekonomických subjektů (RES), který je vedený statistickým úřadem na základě §20 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě veřejným seznamem. Jde o seznam, v němţ jsou vedeny všechny právnické a fyzické osoby, kterým bylo přiděleno identifikační číslo (IČO). Registr je průběţně na základě podkladů z administrativních zdrojů aktualizován. 41 Struktura registru ekonomických subjektů JMK 2005-2009

20051)

20061)

20071)

20081)

41

celkem

Blansko

Brnoměsto

Brnovenkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

RES

258 291

19 308

108 303

33 848

26 377

30 802

16 804

22 849

fyzické osoby

20 3872

16 026

78 857

27 648

22 263

25 941

14 179

18 958

obchodní společnosti

31 742

1 450

19 815

2 915

2 133

2 526

1 112

1 791

druţstva

1 647

120

1 030

182

72

85

56

102

RES

263 069

19 612

110 228

35 085

26 752

31 084

17 122

23 186

fyzické osoby

205 984

16 232

79 270

28 417

22 474

26 062

14 373

19 156


33 443

1 517

20 875

3 111

2 259

2 632

1 175

1 874

druţstva

1 738

124

1 087

184

71

93

69

110

RES

269 366

19 346

112 785

39 437

25 282

31550

17 506

23 460

fyzické osoby

209 057

15 922

80 045

31 863

21 064

26 315

14 579

19 269


35 329

1 575

22 094

3 494

2 223

2 758

1 219

1 966

druţstva

1 827

125

1 145

208

65

96

85

109

RES

276 783

19 754

115 849

40 962

25 918

32 224

18 094

23 982

fyzické osoby

212 806

16 188

80 799

33 001

21 453

26 831

14 984

19 550

ČSÚ Jihomoravský kraj. Registry [online].

20092)


37 463

1 660

23 565

3 716

2 332

2 841

1 271

2 078

druţstva

1 904

123

1 199

203

73

96

100

110

RES

281 460

20 093

117 197

42 070

26 280

32 599

18 704

24 517

fyzické osoby

215 075

16 446

80 871

33 815

21 646

27 019

15 379

19 899

obchodní společnost

38 523

1 691

24 241

3 868

2 384

2 885

1 301

2 153

druţstva

1 999

123

1 295

196

83

94

101

107

1)

2)

Stav k poslednímu dni sledovaného období. Stav k období I.-III. čtvrtletí. Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat ČSÚ Jihomoravský kraj. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Jihomoravském kraji (2005-2009).

V letech 2005-2009 počet subjektů se sídlem v JMK zaregistrovaných v RES se stále zvyšuje. V roce 2005 je zaevidováno celkem 258 291 subjektů a v roce 2009 to je jiţ 281 460 subjektů, coţ je téměř o 9 % více. Z toho plyne, ţe nárůst probíhá i v jednotlivých okresech v JMK s výjimkou okresu Blansko, kde rok 2007 přináší sníţení o 266 subjektů a také okres Břeclav ve stejném roce uvádí sníţení, a to o 1 470 subjektů. Počet jednotek v RES celkem v období 2005-2009 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 Blansko

Brno-město

Brnovenkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

rok 2005

rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

Znojmo

Zdroj: Předcházející tabulka (práce autora).

Graf předkládá údaje o tom, ţe ve většině okresech se počty navyšují nebo jsou v období 2005-2009 téměř vyrovnané, jako je tomu u okresů s menším počtem obyvatel. Okresy Brno-město a Brno-venkov mají meziroční nárůst větší, coţ je dáno samozřejmě velikostí okresů a počtem obyvatel.

Registrované subjekty podle počtu zaměstnanců k 31.12.2009 v JMK okres Jihomorav ský kraj

Blansko

Brnoměsto

Brnovenkov

Břeclav Hodonín

Vyškov

Znojmo

1-9 zam.

26 350

1 801

12 625

3 716

2 120

2 704

1 397

1 987

10-49 zam.

5 848

394

2 619

824

519

676

347

469

50-249 zam.

1 228

94

594

140

88

144

71

97

nad 250 zam.

228

16

126

21

17

25

15

8

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes 6 tisíc ţivnostníků.

Ve srovnání s ostatními kraji je počet jednotek v RES v JMK třetí nejvyšší (po hlavním městě Praze a Středočeském kraji) a tvořil 10,7 % z republikového celku. V tabulce s největšími zaměstnavateli jsou zachycená data z roku 2009 všech jednotek v RES, bez ohledu na jejich ekonomickou aktivitu. Proto v následujícím grafu jsou pouţity údaje za statistické jednotky typu podnik. Za tuto jednotku je povaţován subjekt, který podle informací ze statistických zjišťovacích nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou činnost.42 Jednotky typu podnik podle převaţující činnosti CZ-NACE v JMK k 31. 12. 2009

Zdroj: ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes 6 tisíc ţivnostníků.

42

ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes 6 tisíc živnostníků [online].

Největší zaměstnavatelé (podle počtu zaměstnanců) v JMK k 31.12.2009 název

obec sídla

činnost dle CZ-NACE1)

AHOLD Czech Republic, a. s.

Brno

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabák. výrobků v nespocializ. prodejnách

Dopravní podnik města Brna, a. s.

Brno

Městská a příměs. pozemní osobní doprava

Fakultní nemocnice Brno

Brno

Ústavní zdravotní péče

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Brno

Ústavní zdravotní péče

Finanční ředitelství v Brně

Brno

Všeobecné činnosti veřejné správy

GUMOTEX, akciová společnost

Břeclav

Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů

HARTMANN- RICO a. s.

Veverská Bitýška

Výroba farmaceutických přípravků

IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s. r. o.

Brno

Ostatní činnost v oblasti informačních technologií

Krajské ředitelství policie Jmk

Brno

Všeobecná činnost veřejné správy

Masarykova univerzita

Brno

Terciální vzdělání

Mendlova univerzita v Brně

Brno


Nová Mosilana, a. s.

Brno

Tkaní textilií

OHL, ŢS., a. s.

Brno

Výstavba ţeleznic a podzemních drah

PENAM, a. s.

Brno

Výroba pekařských a cukrářských výrobků kr. trvanlivosti

RWE Distribuční sluţby, s. r. o.

Brno

Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí

Skanska DS a. s.

Brno

Výstavba silnic a dálnic

Statutární město Brno

Brno

Všeobecná činnost veřejné správy

Tyco Bectronics Czech s. r. o.

Kuřím

Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motor. vozidla

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s.

Brno

Shromaţďování, úprava a rozvod vody

Vysoké učení technické v Brně

Brno


1)

ČSÚ podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě, ve znění pozdějších předpisů, zavádí s účinností od 1. ledna 2008 Klasifikaci ekonomických činnosti (CZ-NACE).43 Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes 6 tisíc ţivnostníků.

43

ČSÚ. Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) [online].

Příloha 7: strana 1 Mapa okresu Znojmo

Rozkoš Hostim

Moravský Krumlov

Tavíkovice

Blíţkovice Pavlice Bítov

Vratěnín

Štítary

Bojanovice

Vranov nad Dyjí

Hostěradice

Horní Dunajovice

Šumná Kravsko

Stálky

Mikulovice

Výrovice

Miroslav

Únanov

Šafov

Oleksovice

Mašovice

Lechovice Tasovice

Znojmo

Hodonice

Mackovice

Boţice

Hrušovany nad Jevišovkou

Šatov Chvalovice Strachotice

Hrádek

Šanov

Dyjákovice Jaroslavice Hevlín

Zdroj: Úřad práce ve Znojmě. Výroční zprávy úřadu práce. 44

44

Úřad práce ve Znojmě. Výroční zprávy úřadu práce [online].

Příloha 8: strana 1 Uchazeči podle Klasifikace zaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009 2005

2006

2007

2008

2009

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

40

0,46

31

0,38

28

0,41

35

0,55

55

0,61

tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci

189

2,17

197

2,48

162

2,38

157

2,47

217

2,42

tř. 3 – techničtí, zdravotní, pedagogičtí pracovníci

518

5,96

430

5,34

405

5,95

434

6,84

554

6,19

tř. 4 – niţší admin. pracovníci (úředníci)

530

6,10

584

7,25

507

7,44

460

7,25

624

6,97

tř. 5 – provoz. pracovníci ve sluţbách a v obchodě tř. 6 – kvalif. dělníci v zeměd., lesnictví tř. 7 – řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení tř. 9 – pomocní a nekvalifik. pracovníci tř. 0 – příslušníci armády nezadáno

1 255 14,40 1 273 15,81 1 142 16,75 1 024 16,13 1 438 16,06 527

6,06

420

5,22

386

5,65

337

5,31

386

4,31

2 119 24,40 1 738 21,59 1 343 19,72 1 230 19,38 1 983 22,14

508

5,84

422

5,24

422

6,20

476

7,50

665

7,43

2 552 29,40 2 609 32,40 2 111 30,98 2 107 33,19 2 699 30,14 4

0,05

2

0,02

1

0,01

2

0,03

1

0,01

452

5,19

344

4,27

303

4,45

86

1,35

334

3,73


Příloha 9: strana 1 Uchazeči z problémových skupin, ÚP Znojmo 2005-2009

2005

zdravotně postiţení

absolventi

předdůch. věk – nad 50 let

pečující o děti do 15 let věku

bez kvalifikace

dl. nezam (nad 12 měs)

celkem

1 044

700

2 349

1 046

2 477

3 088

%

12

8

27

12

28

36

----

----

48

99

----

----

celkem

1 049

616

2 389

1 022

2 438

2 916

%

13

8

30

12

30

36

----

----

----

96

----

----

celkem

919

----

2 276

907

1 939

2 445

%

13

----

33

13

29

36

48

99

64

60

z toho ţeny v % 2006



celkem

929

----

2 046

1 133

1 808

1 821

%

15

----

32

18

28

29

---

----

49

99

56

62

celkem

----

602

2 698

1 360

2 440

2 101

%

----

7

30

15

27

24

----

----

45

99

57

59


----

z toho ţeny v %


Příloha 10: strana 1 Uchazeči z rizikových skupin do APZ, ÚP Znojmo 2006-2009

2006 celkem 2 165 uchaz.


2008 celkem 898 uchaz.


uchazeči do 25 let

uchazeči nad 50 let

evidence delší 6 měsíců

starší 55 let

uchazeči do 20 let

evidence delší 5 měsíců

pečující o dítě do 15 let

počet uchaz. v nást. APZ

572

527

1 266

----

----

----

----

% z cel. počtu

27

29,90

59,70

----

----

----

----

doporučené %

30

25

15

----

----

----

----


362

343

396

----

----

----

----

% z cel. počtu

33,4

31,70

36,60

----

----

----

----

doporučené %

30

25

15

----

----

----

----


152

229

457

67

----

----

----

% z cel. počtu

43,4

25,50

50,90

7,46

----

----

----

doporučené %

5

20

40

10

----

----

----


----

771

----

----

93

1 326

465

% z cel. počtu

----

31,4

----

----

3,8

54

19

doporučené %

----

20

----

----

4

40

10


Příloha 11: strana 1-2 Jednotlivé nástroje APZ a jejich výdaje, ÚP Znojmo 2005-2009

2005

2006

2007

2008

počty

Kč

SÚPM – vyhrazená (dotace na mzdu)

342

9 450 000

SÚPM - zřízení

30

2 150 000

SÚPM – SVČ

65

3 695 000

VPP

558

21 975 000

Rekvalifikace

866

9 259 620


394

11 765 000

SÚPM - zřízení

50

3 980 000

SÚPM – SVČ

79

4 460 000

VPP

606

26 673 000

Rekvalifikace

883

5 852 000


265

10 743 167

SÚPM - zřízení

9

680 000

SÚPM – SVČ

68

4 044 000

VPP

281

13 411 297

Rekvalifikace

895

4 205 995

162 z APZ

8 386 626

209 z OP LZZ1)

597 176

SÚPM - zřízení

4

480 000

SÚPM – SVČ

73

7 395 000

124 z APZ

3 242 619

479 z OP RLZ2)

28 636 831

37 z OP LZZ

5 175 405

639

----

323 z APZ

12 363 420

100 z OP LZZ

13 445 787

SÚPM - zřízení

4

340 000

SÚPM – SVČ

83

7 460 000

274 z APZ

7 127 515


VPP

Rekvalifikace 2009 SÚPM – vyhrazená (dotace na mzdu)

VPP

499 Z OP RLZ

8 954 599

8 z OP LZZ

2 2713 161

805

8 962 000

Rekvalifikace 1)

2)

OP LZZ je operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. OP RLZ je operační program Rozvoj lidských zdrojů. Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Znojmo. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

MOŢNOSTI ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI SE ZAMĚŘENÍM NA ZNOJEMSKO

Recommend Documents