Rodinná dovolená na ekofarmách v kraji Vysočina

Rodinná dovolená na ekofarmách v kraji Vysočina

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mě požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

………..………………………… Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Rodinná dovolená na ekofarmách v kraji Vysočina Bakalářská práce

Autor: Iva Musilová, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph. D. Jihlava 2014

Copyright © 2013 Iva Musilová

Abstrakt MUSILOVÁ, Iva: Rodinná dovolená na ekofarmách v kraji Vysočina. Bakalářská práce. Vysoká

škola

polytechnická

Jihlava.

Katedra

cestovního

ruchu.

Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph. D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014 Cílem práce je vytvoření návrhů programů víkendových rodinných pobytů na vybraných ekofarmách v kraji Vysočina, a to s ohledem na specifické potřeby tohoto segmentu cestovního ruchu, tedy rodiny s dětmi do 10 let věku. Práce svým obsahem pomáhá rodinám naplánovat program jejich pobytu na konkrétní ekofarmě.

Klíčová slova Agroturismus. Ekoagroturismus. Ekofarma. Kraj Vysočina. Rodinná dovolená.

Abstract MUSILOVÁ, Iva: Family Holidays at Eco-Farms in the Vysočina Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisior: Mgr. Martina Černá, Ph. D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014.

The aim of this bachelor thesis is to draw up the program of week-end family stays at eco-farms in the Vysočina region, with regards to specific needs of this tourism segment, namely families with childern till 10 years of age. The content of this bachelor thesis helps families with planning of their stay at concrete eco-farm.

Key Words Agritourism. Ecoagritourism. Eco-Farm. Family Holidays. The Vysočina Region.

6

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí práce Mgr. Martině Černé, Ph. D., za odborné vedení a přínosné podněty. Velký dík patří i Ing. Janě Kotoučkové za poskytnutí řady odborných pramenů z oblasti ekologického hospodaření. Srdečně děkuji i panu Jiřímu Teplému z ČSÚ za vyhledání a zaslání statistik týkajících se ekologického zemědělství na Vysočině. Tuto práci bych nemohla vytvořit bez nesmírné podpory a trpělivosti mého manžela a ochoty babiček k hlídání mých dětí, i jim patří mé upřímné děkuji. 7

OBSAH Seznam tabulek .................................................................................................................... 11 Seznam grafů ....................................................................................................................... 12 Seznam obrázků………………………………………………………………………………12 Úvod .................................................................................................................................... 13 1

Literární rešerše............................................................................................................ 14

2

Ekoagroturismus jako součást venkovského cestovního ruchu – základní pojmy .......... 15 2.1 Venkovský (rurální) cestovní ruch .............................................................................. 15 2.2 Agroturismus.............................................................................................................. 16 2.3 Ekoagroturismus ........................................................................................................ 17 2.4 Ekofarma.................................................................................................................... 17 2.5 Bioprodukt ................................................................................................................. 17

3

Historie agroturismu ..................................................................................................... 18

4

Rodina s dětmi jako účastníci CR ................................................................................. 19 4.1 Pojem rodina .............................................................................................................. 19 4.2 Vývojové etapy dítěte a jeho specifické požadavky jako účastníka CR ....................... 19 4.4 Cestovní ruch rodin s dětmi ........................................................................................ 22 4.5 Agroturismus jako vhodná forma dovolené pro rodiny s dětmi ................................... 23

5

6

Charakteristika kraje Vysočina ..................................................................................... 25 5.1

Poloha a vymezení území ....................................................................................... 25

5.2

Vodstvo ................................................................................................................. 26

5.3

Podnebí.................................................................................................................. 26

5.4

Příroda ................................................................................................................... 26

5.5

Chráněná území ..................................................................................................... 27

5.6

Historické památky ................................................................................................ 27

Cestovní ruch v kraji Vysočina ..................................................................................... 28 6.1 Návštěvnost ................................................................................................................ 28 6.2 Hlavní destinace ......................................................................................................... 28 6.3 Dopravní infrastruktura .............................................................................................. 28 6.4 Ubytovací zařízení...................................................................................................... 28 6.5 Návštěvníci ................................................................................................................ 29 8

6.6 Strategie ..................................................................................................................... 29 6.7 Potenciál .................................................................................................................... 29 7

Ekologické zemědělství na Vysočině ............................................................................ 30

8

Potenciál kraje vysočina pro agroturismus a ekoagroturismus ....................................... 33

9

Návrhy programů pro rodinné víkendové pobyty na vybraných ekofarmách v kraji

Vysočina – metodika zpracování .......................................................................................... 35 10

Chadimův mlýn ............................................................................................................ 36 10. 1 Základní informace o farmě ..................................................................................... 36 10. 2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu ..................................................... 38 10. 3 Bližší informace k vybraným místům ...................................................................... 41 10. 4 Další tipy k návštěvě v okolí ekofarmy Chadimův mlýn .......................................... 43

11

Ekofarma Ctiboř........................................................................................................... 44 11.1 Základní informace o farmě ...................................................................................... 44 11.2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu ...................................................... 46 11.3 Další tipy k návštěvě v okolí ekofarmy Ctiboř .......................................................... 47

12

Turistatek Javořice ....................................................................................................... 48 12.1 Základní informace o farmě ...................................................................................... 48 13.2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu ...................................................... 49 12.3 Bližší informace k vybraným místům ....................................................................... 51 12.4 Další tipy k návštěvě v okolí Turistatku Javořice ...................................................... 53

13

Ekofarma Křišťan a spol. .............................................................................................. 54 13.1 Základní informace o farmě ...................................................................................... 54 13.2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu ...................................................... 55 13.3 Bližší informace k vybraným místům ....................................................................... 58 13.4 Další tipy k návštěvě v okolí Ekofarmy Křišťan a spol. ............................................ 62

14

Agroekofarma Kadeřávek ............................................................................................. 63 14.1 Základní informace o farmě ...................................................................................... 63 14.2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu ...................................................... 64 14.3 Bližší informace k vybraným místům ....................................................................... 66 14.4 Další tipy k návštěvě v okolí Agroekofarmy Kadeřávek ........................................... 68

Závěr ................................................................................................................................... 69 9

Seznam zdrojů ..................................................................................................................... 71 Seznam příloh ...................................................................................................................... 78 Přílohy ................................................................................................................................. 79

10

Seznam tabulek Tabulka 1: Zemědělská půda České republiky dle způsobu obhospodařování v r. 2010 ........ 30 Tabulka 2: Mlynářské muzeum - otevírací doba a vstupné ................................................... 36 Tabulka 3: Chadimův mlýn - ceník ubytování v pokojích ..................................................... 36 Tabulka 4: Chadimův mlýn - ceník ubytování v kempu za den ............................................. 37 Tabulka 5: Chadimův mlýn - kontakt ................................................................................... 37 Tabulka 6: Hostinec a penzion U Karásků - kontakt a základní informace ............................ 41 Tabulka 7: Výtvarná dílna Zahrádky - kontakt ..................................................................... 42 Tabulka 8: Hrad Roštejn - kontakt, otevírací doba, ceník ...................................................... 42 Tabulka 9: Roštejnská obora - základní informace ............................................................... 42 Tabulka 10: Ekofarma Ctiboř - ceník ubytování ................................................................... 44 Tabulka 11: Ekofarma Ctiboř - kontakt ................................................................................ 45 Tabulka 12: Turistatek Javořice - Ceník ubytování v apartmánu ........................................... 48 Tabulka 13: Turistatek Javořice - Ceník ubytování v kempu za noc ...................................... 48 Tabulka 14: Turistatek Javořice - kontakt ............................................................................. 49 Tabulka 15: Lanový park - ceník a otevírací doba ................................................................ 51 Tabulka 16: Restaurace Na Kovárně - kontakt a základní informace .................................... 52 Tabulka 17: Včelí farma Nosek - kontakt, otevírací doba, vstupné ....................................... 52 Tabulka 18: Telčský dům - kontakt, otevírací doba, vstupné ................................................ 52 Tabulka 19: Poznávací stezka okolo Lhotky - základní informace ........................................ 53 Tabulka 20: Ekofarma Křišťan a spol. - ceník ubytování ...................................................... 54 Tabulka 21: Ekofarma Křišťan a spol. - kontakt ................................................................... 55 Tabulka 22: Muzeum rekordů a kuriozit - kontakt, otevírací doba, ceník .............................. 58 Tabulka 23: Hodovna Na Kolíbce - základní informace ....................................................... 59 Tabulka 24: Muzeum strašidel - kontakt, otevírací doba, ceník ............................................. 59 Tabulka 25: Pelhřimovské peklo - kontakt, otevírací doba, ceník ......................................... 60 Tabulka 26: Lanové centrum Křemešník - kontakt, provozní doba, ceník ............................. 60 Tabulka 27: Restaurace hotelu Křemešník - základní informace ........................................... 61 Tabulka 28: NS Křemešník - základní informace ................................................................. 61 Tabulka 29: Agroekofarma Kadeřávek - ceník ubytování ..................................................... 63 Tabulka 30: Agroekofarma Kadeřávek - kontakt .................................................................. 64 Tabulka 31: Hrad Pernštejn - kontakt, otevírací doba, vstupné ............................................. 66 Tabulka 32: Slovácká chalupa - adresa, kontakt ................................................................... 66 11

Tabulka 33: Olešnické muzeum strašidel - kontakt, otevírací doba, vstupné ......................... 67 Tabulka 34: Modrotisková dílna v Olešnici - kontakt, otevírací doba, vstupné...................... 67 Tabulka 35: Turistická, kulturní a přírodní nej... kraje Vysočina .......................................... 79 Tabulka 36: Přehled vybraných ekologicky hospodařících farem na Vysočině ..................... 80

Seznam grafů Graf 1: Zemědělská půda na Vysočině dle způsobu obhospodařování v r. 2010………..…...33 Graf 2: Poměr ekologicky obhospodařované půdy k celkové zemědělské půdní výměře krajů……………………………………………………………………………….……...…..35

Seznam obrázků Obrázek 1: Ekofarma Chadimův mlýn……………………………………………………….86 Obrázek 2: Zahrádky – část sochy Větrná žena….….………………………………………..86 Obrázek 3: Jeden z třešťských betlémů………………………………….….………………..86 Obrázek 4: Nejdelším modřínová alej v ČR……………………………………………….…86 Obrázek 5: Ekofarma Ctiboř………………………………………………………………….87 Obrázek 6: Ctiboř – obec, kde se zastavil čas…………………………………………..….…87 Obrázek 7: Funkční kadibudky na poli za farmou……………………………………….…...87 Obrázek 8: Procházka malebným okolím Ctiboře……………………………………………87 Obrázek 9: Turistatek Javořice……………………………………………………………….88 Obrázek 10: Poznávací stezka Okolo Lhotky……………………………………………..….88 Obrázek 11: Včelí farma Nosek v kostelní Myslové…………………………………………88 Obrázek 12: Telčský dům – expozice Historie a legendy z Telče a okolí……………..…….88 Obrázek 13: Ekofarma Křišťan a spol………………………………………………….…….89 Obrázek 14: Žižkův dub v Želivi, v pozadí kostel Narození Panny Marie…………………..89 Obrázek 15: Děkanská zahrada v Pelhřimově………………………………………….…….89 Obrázek 16: Poutní vrch Křemešník………………………………………………………....89 Obrázek 17: Ovčín na Agroekofarmě Kadeřávek…………………………………………....90 Obrázek 18: Krytý dřevěný most v Černvíru……………………………………….…….….90 Obrázek 19: Hrad Pernštějn……………………………………………………………….....90 Obrázek 20: Vítochovský kostelík…………………………………………………………...90 12

ÚVOD Většina rodičů se alespoň jednou ročně potýká s otázkou, kam vzít děti na dovolenou či na výlet. Při volbě cílového místa jsou často limitováni omezenými finančními prostředky a časem, dále je pro ně velmi důležitá i dopravní dostupnost, turistická nabídka daného místa, úroveň ubytování a stravování, čistota prostředí a bezpečnost. Priorita bývá kladena i na možnost získání kvalitních zážitků, případně i nových poznatků. Kvůli obtížnostem spojených s cestováním především s menšími dětmi vstupují do popředí zájmů rodičů cíle, které nejsou příliš vzdáleny od jejich bydliště. Jsem matkou dvou malých děvčat, bydlíme nedaleko Jihlavy a náš finanční rozpočet je spíše skromný. I tak s manželem chceme dopřávat sobě i dcerám radost z nových zážitků, které s sebou dovolené a výlety nesou. Farmy a ekofarmy jsme před několika lety objevili jakožto ideální turistické cíle. Nalézáme zde vše, co na co klademe důraz i při výchově dětí: kontakt se zvířaty, kladný vztah k přírodě a jejím omezeným zdrojům, příkladný přístup k práci, nabídka sportovních aktivit přímo na farmě či v jejím okolí a nenásilný způsob získávání nových znalostí. Vysočina je jedním z nejčistších regionů ČR. Je to zároveň kraj zemědělský, kde pěstování polních plodin má dlouhou tradici. Řídké osídlení, soustředěné spíše do menších obcí, a mnohotvárnost krajiny jsou další důvody, které vedou k odhalování potenciálu rozvoje kraje právě ve formách venkovské turistiky, jejíž součástí jsou i pobyty na farmách. Ve své práci se zaměřuji na ekologicky hospodařící farmy v kraji Vysočina a jejich vztah v rámci cestovního ruchu k rodinám s dětmi. V mém zájmu je zjistit i podíl tohoto způsobu hospodaření vůči hospodaření konvenčnímu, předpoklady pro rozvoj a současnou úroveň ekoagroturismu v tomto regionu. Pro ekofarmy, které nabízejí i ubytování, navrhnu program víkendových rodinných pobytů, což stavím jako hlavní cíl práce. Navrhované aktivity budu volit tak, aby je bylo možno zařadit do šetrného cestovního ruchu a aby byly vhodné i pro děti do 10 let věku. Při výběru turistických cílů se zaměřím především na méně známá, avšak krásná a zajímavá místa. Tyto ucelené programy pomohou rodinám při plánování jejich pobytu na vybrané ekofarmě a usnadní jim orientaci v turistické nabídce místa. Nabídnu jim nejen návrhy harmonogramu pobytu, ale i alternativní množnosti a podrobné informace. 13

1

LITERÁRNÍ REŠERŠE

Agroturismus a ekoagroturismus se v současné době dostávají do popředí zájmu nejen samotných účastníků cestovního ruchu, ale i odborné veřejnosti a autorů. V učebnicích cestovního ruchu tato témata rozebírají např. Drobná a Morávková: Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost (2004), Ryglová: Cestovní ruch: soubor studijních materiálů (2009) či Pachrová: Šetrné formy cestovního ruchu (2011). Z použitých odborných knih zaměřených na zmiňované formy turismu jmenujme tituly Venkovská turistika a agroturistika (Stříbrná, 2005) a Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice (Pourová, 2000). Odbornou terminologii blíže vysvětlují Zelenka a Pásková: Výkladový slovník cestovního ruchu: soubor studijních materiálů (2012). Legislativním pramenem je v této problematice Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Dalším tématem, které je pro tuto bakalářskou práci podstatné, je rodina a potřeby jejích členů v cestovním ruchu. Tato problematika je velmi dobře zpracovaná v brožuře autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze s názvem Cestovní ruch pro všechny. Při identifikaci pojmu rodina vycházím z Jandourkova Sociologického slovníku (2001) a z Máchové: Duševní hygiena rodinného života (1974). Kapitoly týkající se geografických otázek se odvíjejí především od Podhorského: Kraj Vysočina (2003), Vystoupila: Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) a Vystoupila a Šauera: Geografie cestovního ruchu České republiky (2011). Inspirovaly mě i bakalářské práce studentek VŠPJ Švarcové: Současné nároky moderní české rodiny na volnočasové aktivity spojené s turismem (2010), Kolouchové: Agroturistika na Vysočině a její potenciál (2012) a Jeklové: Netradiční formy cestovního ruchu a vliv na kvalitu života, ekoagroturistika v kraji Vysočina (2013).

14

2

EKOAGROTURISMUS JAKO SOUČÁST VENKOVSKÉHO

CESTOVNÍHO RUCHU – ZÁKLADNÍ POJMY 2.1 Venkovský (rurální) cestovní ruch Forma cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou spojeny s přírodou, krajinou a venkovským prostředím (někdy je používán pojem zelená turistika). Vyjadřuje zájem obyvatel o volnou, zachovalou přírodu a zároveň využívá celý kulturní a společenský potenciál krajiny ve venkovském prostoru (Drobná a Morávková, 2004, s. 138). 2.1.1 Typické projevy venkovské turistiky (dle Drobné a Morávkové, 2004, s. 138): - krajina a příroda jsou vnímány jako turistická atrakce – pečuje se o ně a zvelebují se, - decentralizované ubytování s omezenou kapacitou, což umožňuje rozmělnit četnost turistů, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese „masová turistika“, - komorní, téměř rodinné zázemí (typické zejména pro agroturistiku), - pochopení pro individuální aktivity návštěvníků a turistů. 2.1.2 Cílem venkovské turistiky je (dle Drobné a Morávkové, 2004, s. 139): - podpořit podnikatelské aktivity na venkově, odlehčit přetížené infrastruktuře měst, - omezit migraci venkovského obyvatelstva do měst a stabilizovat venkovský prostor, - respektovat přirozené přírodní prostředí, udržovat ho a rozvíjet, - popularizovat místní krásy, zvláštnosti a tradice a přispívat k jejich udržení a rozvoji, - vrátit člověka do přírody. Venkovský cestovní ruch řadíme jako formu cestovního ruchu do tzv. zeleného (alternativního) 1 cestovního ruchu. Následující schéma je převzato od Pourové (2000, s. 16): ZELENÝ CESTOVNÍ RUCH Ekoturistika Venkovský cestovní ruch

1

vesnická turistika agroturistika ekoagroturistika chataření a chalupaření

Alternativní (zelený) cestovní ruch je obecné označení pro cestovní ruch alternativní k masovému cestovnímu

ruchu.

Zpravidla

cestovní

ruch

v malých

skupinách,

který

respektuje

životní

styl,

potřeby

a zvyklosti místní komunity a její životní prostředí (Zelenka a Pásková, 2012, s. 32).

15

2.2 Agroturismus Agroturismus (nepřesně agroturistika) je forma venkovské turistiky a je cenným nábojem ekologického vztahu k životnímu prostředí a k udržitelnému rozvoji. Proto se agroturismu věnují lidé, kteří mají kladný vztah k nepřetechnizovanému způsobu života, k potravě spíše prosté než rafinované, pohybu raději vlastní silnou než silou zakoupenou. Agroturismus představuje produkt cestovního ruchu vázaný na zemědělskou farmu či hospodářství. Je provozován podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako dodatečný finanční zdroj k udržení či rozšíření hlavní zemědělské činnosti (Ryglová, 2009, s. 132). 2.2.1 Charakteristické rysy agroturismu (podle Ryglové, 2009, s. 134 – 135): Vedle zmiňovaných vlastností venkovské turistiky (viz kap. 3.1.1), jíž je agroturismus součástí, jsou to především: - nabídka speciálních služeb pro individuální aktivity turistů: projížďky na koních, lov zvěře, rybaření, sběr lesních plodů, letní a zimní spory, cyklistika, atd., - ubytování na farmě a využití jejího zázemí (stravování, volný pohyb a seznámení se se zvířaty, hospodářskými objekty, polnostmi, stroji, nářadím apod.) - možnost účasti na zemědělských pracích (senoseče, žně, úklid stájí, péče o zvířata aj.) - ostatní doprovodné programy ve vazbě na místní krajinu, folklór, pamětihodnosti atd. 2.2.2 Základní význam agroturismu (Ryglová, 2009, 135): - zachování, obnova a rozvoj venkovského prostoru, - zdroj příjmů jak pro zemědělce, tak i pro daný region, - mírní důsledky nepříliš efektivní zemědělské výroby. 2.2.3 Negativní aspekty agroturismu: I agroturismus s sebou nese některá negativa, která uvádí Pourová (2000, s. 23): - hlavní zemědělská a turistická sezóna jsou shodné (žně, senoseče) – přetěžovaní farmářů, - přetěžování žen – farmářek – práce v zemědělství, péče o hosty a ubytovací prostory, - záporné dopady na životní prostřední (poškozování cest, rušení stád, odpady,…), - přílišná návštěvnost a nepřizpůsobení se vesnickému životu nesou stres pro obyvatelstvo, - úbytek půdy v důsledku výstavby nové infrastruktury cestovního ruchu.

16

2.3 Ekoagroturismus Nepřesně ekoagroturistika, má shodné prvky jako agroturismus. Provozuje se na ekologicky (organicky) zaměřených farmách. Ekologická farma nepoužívá při pěstování rostlin a chovu zvířat žádné syntetické chemikálie, hnojiva, hormonální přípravky, umělá barviva či konzervační látky. Zvířata jsou chována přirozeným způsobem a krmena bez používání masokostních mouček (Drobná a Morávková, 2004, s. 139). Účastníci ekoagroturismu jsou motivováni pobytem na rodinných farmách zabývajících se alternativním (ekologickým) zemědělstvím. Mezi aktivity návštěvníků patří zejména degustace a konzumace alternativně pěstovaných a upravovaných potravin ze zdrojů farmy, seznámení s pracovními postupy a práce na farmě, jízda na koni, blízký kontakt s krajinou a přírodou, pozorování zvířat a péče o ně (Zelenka a Pásková, 2012, s. 130).

2.4 Ekofarma Slovník cizích slov (2006, s. 83) definuje ekofarmu jako „farmu hospodařící způsobem blízkým přirozenému stavu tak, že nezatěžuje neúměrně přírodu a produkuje bioprodukty“. Dle Zákona 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, je „ekofarma samostatná, uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a popřípadě i hospodářská zvířata, sloužící ekologickému zemědělství.“ Ze zákona dále plyne, že zemědělský podnikatel nemusí provozovat ekologické zemědělství na všech pozemcích, které vlastní nebo užívá, musí ale pro ekofarmu vyčlenit a jednoznačně určit základní výrobní prostředky. Od konvenčních pozemků tak musí být jednoznačně odděleny pozemky, hospodářské

budovy,

zemědělská

mechanizace,

hospodářská

zvířata,

které

slouží

k ekologickému zemědělství. Odděleno musí být také účetnictví.

2.5 Bioprodukt Bioprodukt je Zákonem 242/2000 Sb. definován jako: „Surovina rostlinného nebo živočišného původu nebo hospodářské zvíře získané v ekologickém zemědělství podle předpisů Evropské unie.“ Ze zákona je dále patrno, že jako bioprodukt lze certifikovat nejenom suroviny pro výrobu biopotravin, ale také zástavová zvířata, chovná zvířata nebo suroviny pro nepotravinářské využití (např. vlna, přadný len).

17

3

HISTORIE AGROTURISMU

Počátky venkovského cestovního ruchu sahají do pol. 19. století, kdy bohatší vrstva obyvatel začala pociťovat nutkání k útěku z hluku a špíny průmyslových měst na venkov. Jednalo se tehdy především o jízdu na koni a lov zvěře. Venkovský prostor začal být intenzivněji využíván až od poč. 20. století, v souvislosti s rozvojem tzv. druhého bydlení či druhých domovů (Vystoupil a Šauer, 2011, s. 111). Chataření a chalupaření je dodnes specifický český fenomén, který nemá zejména v Evropě obdobu (Stříbrná, 2005, s. 11). V předválečném období byly důležitou součástí cestovního ruchu tehdejšího Československa pobyty na venkově ve formě letních bytů u zemědělských rodin (Pourová, 2000, s. 18). Rozvoj agroturismu byl u nás na rozdíl od jiných evropských zemí přetržen kolektivizací zemědělství v 50. letech 20. století. Významnou formou cestovního ruchu té doby bylo od 60. let zmiňované chataření a chalupaření (Pachrová, 2011, s. 65). Počátky agroturistiky v ČR se datují od roku 1993, kdy prvních 15 farem bylo ochotno a schopno uvítat zahraniční turisty. Následující rok to bylo již 51 zařízení a 800 turistů. V současné době u nás podle odhadů Svazu venkovské turistiky poskytuje služby v agroturismu kolem 1000 subjektů, s průměrným počtem 10 lůžek na objekt. Obsazenost těchto ubytovacích zařízení činí cca 30 %. Návštěvníci zaplatí za noc přibližně 300 Kč. Průměrná délka pobytu se pohybuje kolem 5 dnů (Ryglová, 2009, s. 134). V řadě sousedních států (Německu, Rakousku, ale například i Polsku) je agroturismus výrazně více rozšířen. Například v Německu můžeme první podoby agroturismu sledovat poč. 20. století, kdy byla dovolená umožněna již nejen šlechtě, ale i vyšším a středním vrstvám. Venkované, především dřevaři, rybáři a sedláci, u sebe doma ubytovali návštěvníky z města, mezi nimiž byli často jejich příbuzní. Finanční zisk proto tehdy ještě nebyl prioritou, zároveň však nebylo třeba kvůli hostům investovat do vybavení ubytovacích prostor. Intenzivněji se agroturismus začal rozvíjet brzy po druhé světové válce. V roce 1955 byla založena centrála pro dovolenou na venkově a dnes je zde agroturismus plnohodnotným odvětvím cestovního ruchu. Ubytování tu nabízí zhruba 20 000 agrofarem a 400 ekofarem a jejich počet stále pomalu stoupá. Opravdovou agroturistickou velmocí je Rakousko, kde je Urlaub am Bauernhof (dovolená na selském dvoře) velmi významným sektorem se stálou podporou vlády včetně finanční (Pachrová, 2011a, s. 67). 18

4

RODINA S DĚTMI JAKO ÚČASTNÍCI CR

4.1 Pojem rodina Jednotná definice rodiny neexistuje. Pojetí rodiny se obvykle liší dle šíře vymezení. Jandourek (2001, s. 206) rodinu popisuje jako: „Formu dlouhodobého solidárního soužití osob spojených příbuzenstvím a zahrnující přinejmenším rodiče a děti. (…) Funkcemi rodiny jsou reprodukce lidského rodu a výchova potomstva.“ Máchová (1974, s. 37) uvádí, že „rodina je skupina osob spojených svazky manželství, krve nebo adopce, které obvykle spolu bydlí, a vztahy uvnitř skupiny postupují podle společensky určené a uznané dělby rolí a podle společensky významného souhrnu úkolů.“

4.2 Vývojové etapy dítěte a jeho specifické požadavky jako účastníka CR 4.2.1 Děti – budoucí účastníci cestovního ruchu Dětství je podstatnou etapou lidského života. V raném věku (přibližně do 3 let) mají rodiče největší šanci formovat budoucí dospělou osobnost svého potomka. Právě v dětství lidé přejímají za své vzorce chování svých nejbližších, utvářejí si svoji vlastní osobnost, jsou nejvíce ovlivnitelní a tím pádem i zranitelní. Je to období, kdy rodiče svým dětem pokládají základní kameny, nejen co se životosprávy, hygieny a sociálního chování týče, ale svým životním stylem ovlivňují i jejich preference, způsob rozhodování či řešení problémů, vštěpují jim systém hodnot, který pokládají za správný. Pokud toto aplikujeme do marketingu cestovního ruchu, je zřejmé, že způsob dovolených, trávení volného času a vztah k životnímu prostředí v dospělosti je přímo ovlivňován přístupem rodiny k cestování v raném věku. Tuto tezi podporuje i Jakubíková (2009, s. 169), která uvádí: „Rodina má na nákupní chování značný vliv. (…) Odmalička se učíme poznávat hodnoty a orientaci, jimiž jsme ovlivňováni i tehdy, když již s rodinou nejsme v kontaktu.“ Z hlediska dlouhodobé úspěšnosti je pro podnikatele v cestovním ruchu zcela nezbytné si uvědomit, že právě děti jsou jejich potencionálními zákazníky a s touto myšlenkou k rodinám s dětmi přistupovat i při tvorbě svých marketingových strategií. Dětství se dělí do několika vývojových stupňů, z nichž každý je charakteristický jinými potřebami a způsobem chování. Níže uvedené etapy jsou zpracovány na základě vlastních zkušeností z pozice rodiče dvou dětí a pracovnice v dětských kolektivech. 19

4.2.2 Novorozenec (od narození do 1 měsíce) Pokud se rodiče s novorozeným dítětem rozhodnou vycestovat, budou vyhledávat především nerušené, čisté a bezpečné místo. Jejich nároky na poskytovatele ubytování tak budou zahrnovat klid, čistotu, bezpečnou postýlku s vhodnou matrací, bezbariérový přístup kvůli vjezdu s kočárkem, ubytování v přízemí, přebalovací pult. Uvítají i nabídku zapůjčení chůviček či vaničky, případně mít možnost připravit kojenecké mléko. Některé ekofarmy nabízejí i zapůjčení látkových plen a praní v ekologických prostředcích. 4.2.3 Kojenec (od 1 měsíce do 1 roku) Při cestování s kojencem požadavky uvedené v předchozím odstavci zůstávají. Vzhledem ke stále větší pohyblivosti a vzrůstající zvědavosti dítěte však ještě více na významu nabývají nároky na bezpečnost místa trávení pobytu (bezpečnostní vsuvky do elektrických zásuvek, zábrany na schodiště, absence jedovatých rostlin, čisté podlahy, zámky na šuplíky, zahradní jezírka vybavena mříží apod.). Ubytování a stravování by mělo disponovat i bezpečným dětským koutkem, jídelními židličkami a nerozbitným nádobím, nabídkou zapůjčení hraček a vysavače, někteří rodiče již nyní uvítají i možnost baby-sittingu. 4.2.4 Batole (od 1 roku do 3 let) Cestování s batoletem je již časté, i když spíše na kratší vzdálenosti. Do potřeb dětí a požadavků rodičů týkajících se tématiky cestování vstupuje strava – tedy požadavek na zdravý způsob stravování. V nabídce restaurací by měla být zařazena dětská výživově hodnotná jídla, upravena zdravým způsobem vaření. Vzrůstají nároky dětí na zabavení. V místě pobytu nemají chybět venkovní i vnitřní prostory určené k hrám, tvořivé činnosti, podporující hrubou i jemnou motoriku, vše opět s důrazem na bezpečnost a zdravotní nezávadnost materiálů. Pokoje by měly mj. disponovat nočníkem, stupátkem k umyvadlu a alespoň stolečkem a židličkou. V tomto věku již děti jeví aktivní zájem i o pohádky, rodiče proto vedle hraček uvítají i knihovničku s dětskými knihami.

20

4.2.5 Předškolák (od 3 do 6 let, věk mateřské školy) Jelikož dítě přirozeně touží po vědění, je dobré při volbě dovolené volit právě místa, která mohou jeho zvídavost a přemýšlivost ještě více rozvinout. Důležitou roli zde hrají nové zážitky, které si již dítě může pamatovat až do dospělosti. Předchozí požadavky a nároky se týkaly především ubytování a stravování. Nyní se dostává do popředí i nabídka zážitků, podnětů ke zkoumání, přemýšlení a zkoušení, kterou dané místo disponuje. Mělo by nabídnout dostatek podnětů k radostné, spontánní hře plné vynalézavosti, kamarádství, dobrodružství a podnikavosti. Děti v tomto věku též často mají zájem o přírodu a těší je kontakt se zvířaty. Návštěva farmy se tak jeví jako ideální volba výletu či dovolené. 4.2.6 Mladší školní věk (od vstupu do školy po začátek dospívání, cca do 11 let) Jako účastníci cestovního ruchu jsou tyto děti nepříliš nároční, co se vybavenosti pokojů týče. Důležitá je pro ně především nabídka na trávení volného času. Pokud nemají dostatek podnětů ke hrám, začnou se nudit. Potřebují i kontakt s vrstevníky, proto by rodiče měli volit spíše formy dovolených, které dětská kamarádství podporují. Dobré je, pokud je v dosahu i např. muzeum s expozicemi, které odpovídají zájmům potomka, vyhledávány jsou i tvořivé dílničky či kurzy, děti budou mít radost i z různých exkurzí (tematicky přiměřené jejich věku a zájmům). Školáky žádané jsou i neobvyklé zážitky (např. jízda na koni, lukostřelba, glazování vlastního hrnečku apod.), kterými se může pochlubit kamarádům. Místo trávení dovolené by též mělo podporovat i pohybové aktivity (sport, tanec, cvičení). Farmy, které provozují ekoturismus, jsou tyto požadavky rodin se školáky schopny většinou bohatě uspokojit. 4.2.7 Dospívání (11. až 12. rok do 20 let) Cestování s adolescentem bývá náročné. Jeho představy o trávení volného času se často liší od představ rodičů a mladších sourozenců. Dospívající upřednostňují trávení volného času s kamarády, proto je pro ně důležité neztratit tento kontakt i během prázdnin. S přihlédnutím k této potřebě by měli mít (alespoň v omezené míře) k dispozici internet či mobilní telefon. Aktivitám provozovaných s rodiči se tyto děti často z principu vyhýbají, jsou rády, když mohou být alespoň určitou část dne samy a samy rozhodovat o tom, co budou dělat. I na toto by měl brát program dovolené zřetel. Pro dospívající je důležitá i nabídka kulturního vyžití (kino, diskotéka), vábivé zůstávají neobvyklé a nově i lehce adrenalinové zážitky.

21

4.4 Cestovní ruch rodin s dětmi Cestovní ruch rodin s dětmi vyžaduje specifické ubytovací, stravovací a rekreační služby včetně speciálních cen, které vyhovují potřebám a požadavkům tohoto segmentu. 4.4.1 Nejdůležitější faktory, které ovlivňují účast rodin s dětmi na CR (dle Petrů a kol., 2008, s. 35 – 36): - často limitované příjmy, - volný čas limitovaný počtem dnů dovolené pracujících rodičů a prázdninami, - věk dětí, který ovlivňuje výběr destinace a ubytovacího zařízení a využívané služby, - požadavky na bezpečnost, klid a ticho, - hodnota za peníze (value for money), - využití volného času dětí, atraktivity a aktivity nabízené destinací, - prostředí příjemné pro rodiny s dětmi, - ubytování s možností přípravy či alespoň ohřátí jídel, - čistota a hygiena ubytovacích zařízení, zdravá jídla, - stupeň jednoduchosti cestování tzv. „easy travel“ (nekomplikované, většinou kratší cesty), - jistota dobrého počasí, možnost využití různých zařízení a aktivit při počasí špatném, - postoj dětí a jejich potřeby (spokojenost rodičů se obvykle odvíjí od spokojenosti dětí), - služba hlídání a vhodné animační činnosti pro děti (možnost rodičů odpočinout si). 4.4.2 Nejčastější formy CR rodin s dětmi (dle Petrů a kol., 2008, s. 36): - venkovský cestovní ruch, - návštěva městských center, hlavně kvůli sportovním a kulturním akcím, - rekreační cestovní ruch, - dobrodružný cestovní ruch, - jednodenní výlety za různým účelem, - skupinové pobyty organizované podniky či organizacemi, odborovými organizacemi.

22

4.5 Agroturismus jako vhodná forma dovolené pro rodiny s dětmi Principy (eko)agroturismu si kladou za cíl nejen poskytnout návštěvníkům odpočinek ve venkovském prostředí a s tímto spojené netradiční zážitky. Jsou i významnými prvky v osvětě vedoucími k ekologickému vztahu k životnímu prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji2. Ryglová (2009, s. 134) poukazuje na to, že „je potěšitelné, že se k této vrstvě „konzumentů“ začíná řadit čím dál více lidí, zejména pak mladých rodin s dětmi“. Agroturismus a ekoagroturismus jsou v českých podmínkách provozovány většinou na menších farmách rodinného typu. Rodiče zde nalézají vhodné zázemí, které pro sebe a své děti potřebují, a mají možnost navázat s místními lidmi osobnější vztah. Z osobních zkušeností s (eko)agroturismem a z rozhovorů s četnými farmáři vyplývá, že to bývají lidé vstřícní, ochotní a sdílní, kteří - je-li to v jejich silách či možnostech - vždy svým návštěvníkům stojí plně k dispozici. Shodují se, že aby to člověk mohl dělat, musí to dělat srdcem, ne s vidinou tučného zisku (jenž je dle farmářů dosažitelný jen velmi obtížně). Tyto formy turismu jsou nesmírně cenné i z hlediska ekologické uvědomělosti lidí, především dětí. Děti při návštěvě farem mají jedinečnou příležitost pochopit, odkud se bere např. mléko, med, maso, vlna, mouka… Jak uvádí Ryglová (2009, s. 134), „jsou pobyty tohoto druhu ze vzdělávacího hlediska velmi přínosné pro tzv. „panelákové děti“, které původní zdroj mléka mnohdy viděly jen na obrázcích nebo v televizi.“ Pobyt na farmě, možnost vyzkoušet si činnosti spojené s péčí o hospodářská zvířata a rostliny a vhodný přístup rodičů tak pomáhá dětem k uvědomění si toho, že tyto věci nejsou v životě samozřejmé, že jsou výsledkem tvrdé práce. Tyto poznatky se mohou stát jedním z motivátorů k ohleduplnému a udržitelnému chování dospělého jedince. Z psychologického hlediska je pro děti i dospělé nesmírně cenný i přímý kontakt se zvířaty3. Na farmách tak lidé mají možnost být v kontaktu nejen se psy, kočkami či koňmi, 2

Trvale udržitelný rozvoj byl definován jako rozvoj, který zabezpečuje uspokojování potřeb současné společnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. (Pachrová, 2011b, s. 2) 3

V současnosti jsou léčebné terapie za účasti zvířat již zcela běžné, v ČR jsou nejběžnější canisterapie – terapie

se psy, felinoterapie – terapie s kočkami a hipoterapie – terapie s koňmi, např. v USA či ve Švýcarsku jsou časté i terapie s delfíny. Tyto terapie se využívají především v léčbě psychicky nemocných pacientů, hipoterapie má však velký význam i při rehabilitaci pohybového aparátu. Kontakt se zvířetem je nezastupitelný např. i pro lidi nevidomé, seniory či osamělé.

23

ale i jinými domácími zvířaty (skot, králíci, drůbež, aj.). Děti se tak seznamují i s tím, jaké potřeby má dané zvíře ohledně péče, krmení, prostředí, ve kterém žije, nebo co pro zvíře může být nebezpečné nebo stresující apod. V rámci (eko)agroturismu bývá návštěvníkům dána příležitost zapojit se do každodenních činností na farmě (nebo si je alespoň vyzkoušet) či se zúčastnit nějakého rukodělného kurzu. Možnost práce a tvorby též hraje nezastupitelnou roli ve vývoji a výchově dítěte, které tak tyto činnosti přijímá jako běžnou součást života a ne jako nutné zlo. Dalšími aspekty, proč je (eko)agroturismus vhodnou formou cestovního ruchu právě pro rodiny s dětmi, jsou např. blízkost přírodě, levnější forma ubytování v dobré kvalitě, možnost zdravého stravování, pobyt uprostřed kultury venkovských obyvatel, příjemné prostředí s prvky dobrodružství. Stříbrná (2005, s. 32) provozovatelům (eko)agroturismu doporučuje, aby pro rodiny s dětmi zahrnuli do nabídky vedle kontaktu se zvířaty i prostor pro hry, ideálně doplněný prolézačkami, šplhacím stromem, houpačkou…, knihovničku pohádek, stolní hry, místo pro táborák, místo pro stan či jednoduchý přístřešek. Stříbrná dále inspiruje k vytvoření „truhly pokladů“ (s odstřižky látek, kousky dřeva, knoflíky, barevnými křídami,…), která podnítí dětskou kreativitu, k pořádání soutěží (je-li na farmě dětí více) či k vyhrazení kousku půdy k mini-záhonkům, které si mohou děti obdělávat. Pokud je to možné, poukazuje Stříbrná na to, že rodiče uvítají i možnost hlídání. Co se kontaktu se zvířaty týče, upozorňuje, že by měl být rozmyšlený a kontrolovatelný, aby nedošlo k nevhodnému krmení či úrazu. Tyto kroky by měly vést k tomu, že se hosté na farmu vrátí.

24

5

CHARAKTERISTIKA KRAJE VYSOČINA

rozloha:

6 796 km2 (5. místo v ČR, 9 % z celkové rozlohy ČR)

počet obyvatel:

511 937 (k 1. 1. 2012)

hustota zalidnění:

75 obyvatel na km2 (třetí nejnižší hodnota mezi kraji ČR)

krajské město:

Jihlava

počet obcí:

704 obcí - druhý nejvyšší počet obcí v ČR (z toho 33 měst) [1]

Další zajímavé údaje: - nejnižší kriminalita - 3 z 12 památek Světového dědictví UNESCO se nachází na Vysočině - lidé na Vysočině patří k nejzdravějším v České republice - výhodná poloha v rámci ČR i Evropy, kraj protíná dálnice D1 - čisté ovzduší - jeden z nejčistších krajů v ČR - zdravé lesy nezasažené emisemi.

5.1

[1]

Poloha a vymezení území

Kraj Vysočina leží ve středu ČR a je obklopen dalšími kraji. Na SV sousedí s krajem Pardubickým, na SZ se Středočeským a na JZ s Jihočeským. Jihovýchodní hranici má společnou s Jihomoravským krajem. Území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny, která patří mezi oblasti s nejzachovalejší přírodou u nás. Charakter vrchoviny mají především Žďárské vrchy, rozkládající se na SV Vysočiny a Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem Javořicí (837 m n. m.) nacházející se v JZ části kraje. Ostatní části Vysočiny mají spíše ráz pahorkatiny, tedy charakter plošinaté krajiny, z níž vyčnívají jednotlivé vrcholy. Metropolí kraje je Jihlava, město s bohatou historií, které ve středověku patřilo mezi nejbohatší města českého království. V minulých staletích však důležitou úlohu sehrála i řada dalších měst Vysočiny, o čemž dnes svědčí především cenné historické památky, které často patří mezi světové unikáty, ale i zachování různých tradičních poutí, průvodů či festivalů.

(Podhorský, 2003, s. 7)

25

S územím kraje Vysočina je totožný i turistický region 4 Vysočina, který je zároveň i turistickou oblastí. Z hlediska rozdělení dle regionů soudržnosti5 je kraj Vysočina společně s krajem Jihomoravským součástí regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod.

5.2

Vodstvo

Kraj Vysočina je pramennou oblastí řek Sázavy, Doubravy, Želivky, Nežárky, Jihlavy, Svratky, Oslavy a Moravské Dyje. Horní části řek zpravidla protékají mělkými a širokými údolími a dále po svém toku v některých případech prořezávají hluboká až kaňonovitá údolí. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Kromě rybničních oblastí kolem Telče a Žďáru nad Sázavou se v kraji nachází řada umělých nádrží, z nichž část je využívána k rekreačním účelům.

5.3


Podnebí

Vysočina leží v klimaticky mírném pásmu, vzhledem k hornatému charakteru krajiny však počasí mívá proměnlivý charakter. Průměrná roční teplota se podle nadmořské výšky pohybuje od 4 do 8°C, průměrný úhrn ročních srážek je 550 až 850 mm a počet dní se sněhovou pokrývkou kolísá mezi 50 a 90. Roční průměr slunečního svitu se pohybuje v rozmezí 1600 až 2000 hodin. Ve vyšších polohách bývá léto mírně chladné. (Podhorský, 2003, s. 8)

5.4

Příroda

Vzhledem k řídkému osídlení krajiny a nepřítomnosti těžkého průmyslu patří Vysočina k oblastem s nejzachovalejší přírodou u nás. Tomu odpovídá i velké množství lesů, v nichž převládají jehličnany s ojedinělým výskytem bukových porostů. S výjimkou okolí větších měst má Vysočina ráz zachovalé kulturní krajiny, jejíž nejcennější lokality byly vyhlášeny za chráněná území. Vzhledem k hornatému charakteru a vyšší nadmořské výšce je běžná flóra i fauna méně druhově pestrá, což je vyváženo výskytem řady endemitů a reliktů z doby ledové. (Podhorský, 2003, s. 8)

4

Turistický region: Je základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu republiky.

Turistické regiony se mohou členit na turistické oblasti, které slouží především k rozvoji domácího CR. 5

[2]

Regiony soudržnosti: 8 regionů na území ČR, totožných s územními statistickými jednotkami NUTSII

a vymezených zákonem pro potřeby spojené s koordinací a uskutečňování politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jsou určeny zejména pro využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. (Zelenka a Pásková, 2012, s. 483)

26

5.5

Chráněná území

Do severní části Vysočiny zasahuje CHKO Žďárské vrchy, která byla vyhlášena r. 1970 na ploše 709 km2, a od roku 1991 i CHKO Železné hory, jejíž plocha činí 284 km2. Na území kraje byly dále vyhlášeny 4 národní přírodní rezervace: NPR Ransko z důvodu ochrany cenných lesních ekosystémů, NPR Velký Špičák ochraňující přirozený smíšený porost se vzácnou květenou, NPR Zhejral vyhlášená na území rybníka s pobřežním rašeliništěm s výskytem ohrožené flóry i fauny a NPR Mohelenská hadcová step ochraňující významnou květenu a zvířenu. Cenné krajinné celky by mělo zachovat vyhlášení několika přírodních parků, zatímco v jednotlivých menších lokalitách s výskytem původních porostů, ohrožených ekosystémů a vzácných druhů flóry a fauny byly vyhlášeny desítky přírodních rezervací.

5.6


Historické památky

Vznik historických památek je na území Vysočiny svázán s postupným osídlováním oblasti, s nímž souvisela nejprve výstavba strážních a obranných tvrzí a hrádků. Ty byly obvykle v dalším období přestavěny na větší hrady, z nichž některé se s nástupem renesance změnily na výstavné zámky. Renesance, baroko a klasicismus postupně změnily především vzhled větších měst a církevních staveb v obcích, ale i zde došlo k výjimkám, díky nimž se do dnešní doby uchovaly památky světového významu. Žďár nad Sázavou s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, Telč s jedinečným historickým jádrem a Třebíč s bazilikou sv. Prokopa a zachovalým židovským městem jsou dokonce zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Pozoruhodné jsou ale i Kralice s Památníkem Bible Kralické, Želiv s premonstrátským klášterem, Třešť s unikátní sbírkou betlémů, jeden z největších evropských zámků v Jaroměřicích nad Rokytnou či monumentální hrad Pernštejn. O způsobu života chudší části obyvatel pak vypovídají lidové roubené stavby, které najdeme v okrajových částech mnoha obcí.


27

6

CESTOVNÍ RUCH V KRAJI VYSOČINA

Kraj Vysočina je z pohledu mezinárodního cestovního ruchu nejméně navštěvovaným krajem České republiky. Drtivou většinu turistů tvoří rezidenti, ze zdrojových zemí příjezdového cestovního ruchu mají významnější roli Německo a Slovensko. Vývoj návštěvnosti je dlouhodobě stabilní, bez zásadnějších změn.

[4]

6.1 Návštěvnost Téměř celé území kraje se nachází v geomorfologické podsoustavě Českomoravská vrchovina. Toto území je tak ve srovnání s ostatními kraji ČR jedním z nejvíce homogenních krajinných typů, což je pravděpodobně jedna z příčin nízkého zájmu zahraničních turistů. [4]

6.2 Hlavní destinace - Památky UNESCO: městská památková rezervace v Telči, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru n. S. a židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči, - Pelhřimov: muzeum rekordů a kuriozit, - Žďárské Vrchy a Železné Hory: CHKO, přírodní památky, aktivní turistika, - venkovská turistika: prakticky rovnoměrně po celém území kraje.

[4]

6.3 Dopravní infrastruktura Krajem prochází páteřní dálnice České republiky D1 spojující Čechy s Moravou a dvě mezinárodní silnice (E 59 a E 55). Železniční dopravní infrastruktura není příliš rozvinutá – krajem prochází dálková trať 250 spojující Brno s Prahou (přes Havlíčkův Brod a Kolín), většina tranzitního provozu je však směrována přes I. tranzitní železniční koridor v trase Brno – Česká Třebová – Kolín (– Praha), tedy mimo území kraje.

[3]

6.4 Ubytovací zařízení V roce 2008 bylo na Vysočině evidováno 348 hromadných ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 19 053 lůžek a 3 119 míst pro stany a karavany. Čisté využití lůžek a využití pokojů od r. 2001 vykazuje dlouhodobě klesající trend. Vzhledem k relativně stabilní návštěvnosti kraje je klesající využití kapacit indikátorem zkracující se průměrné doby přenocování, u které došlo k výraznému zkrácení zejm. v letech 2001 – 2003. Růst počtu lůžkových kapacit není příliš významný. V letech 2000 – 2008 se počet lůžek v kraji zvýšil pouze o 4,2 %. [3] 28

6.5 Návštěvníci Vzhledem k nerovnoměrně rozvinuté dopravní infrastruktuře vykazuje kraj Vysočina nadprůměrný podíl návštěvníků přijíždějících vlastním osobním automobilem (68 %). Vlakem přijíždí do kraje na 14 % návštěvníků. Za nejlákavější aktivity označují návštěvníci kraje pěší turistiku, poznávací turistiku, cykloturistiku a horskou turistiku, koupání a vodní sporty.

[3]

6.6 Strategie Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti cestovního ruchu při respektování ochrany životního prostředí. Strategickým cílem je využít polohu kraje Vysočina v srdci České republiky a rozvíjet jeho přírodní a kulturní potenciál pro cestovní ruch vybraných cílových skupin s podmínkou dlouhodobé udržitelnosti. Specifickými cíli je udržitelné využití přírodního potenciálu krajiny, zvýšení dostupnosti kulturních památek využívaných pro cestovní ruch, rozvoj šetrných forem cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů.

[3]

6.7 Potenciál Vysočina disponuje velkým počtem kulturních a historických památek a množstvím přírodních památek. Území kraje patří v rámci České republiky mezi nejvíce homogenní krajinné typy a poskytuje příležitosti zejména pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Příznivá geografická poloha kraje a vazba na páteřní českou dálnici zásadním způsobem formuje potenciál cestovního ruchu co do

preferovaného

způsobu

dopravy.

Velký

důraz

by

proto

měl

být

kladen

na budování motoristické infrastruktury. Kvalitní přírodní prostředí s vysokou estetickou hodnotou krajiny spolu s velkým počtem vodních ploch s možností rekreačního využití a hustou sítí dobře značených turistických cest umožňuje tvorbu kvalitních produktů cestovního ruchu zaměřených na turismus s vazbou na tyto zdroje.

[3]

Mezi perspektivní formy cestovního ruchu patří pěší a poznávací turistika, cykloturistika, hipoturistika, agroturistika, rekreace při vodních plochách, ale i incentivní turistika a adrenalinové aktivity. Kraj má dobré předpoklady k tomu, aby se více prosadil na zahraničních trzích, především na trhu německém, rakouském či nizozemském. Přesto však rozhodujícím cílovým segmentem budou i v následujících letech rezidenti střední příjmové skupiny, cestující nejčastěji osobním automobilem.

[3] 29

7

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ NA VYSOČINĚ

Vysočina patří ke krajům s nejvyšším podílem zemědělské půdy (cca 50 % rozlohy kraje). Zhruba 90 % půdy je obhospodařováno konvenčním způsobem zemědělství, zbylou část potom pokrývají zemědělské subjekty s ryze ekologickou produkcí a s produkcí souběžnou (konvenční i ekologickou). Srovnání zemědělské půdy dle způsobu obhospodařování v rámci ČR nabízí následující tabulka vycházející z údajů roku 2010: Tabulka 1: Zemědělská půda České republiky dle způsobu obhospodařování v r. 2010 Obhospodařovaná zemědělská půda v ČR Kraj Hl. město Praha

Rozloha kraje Zemědělská půda z Celkem (ha) (ha) rozlohy kraje (%)

z toho s konvenční produkcí (ha)

z toho s výhradně ekologickou produkcí (ha)

z toho se souběžnou produkcí ekologickou a konvenční (ha)

49 600

11 101

22,38%

10 930

0

171

Středočeský

1 101 600

554 522

50,34%

535 423

9 104

9 995

Jihočeský

1 005 600

417 166

41,48%

354 035

49 191

13 940

Plzeňský

756 100

315 000

41,66%

278 571

30 865

5 564

Karlovarský

331 400

100 941

30,46%

41 615

54 294

5 036

Ústecký

533 500

217 913

40,85%

175 936

36 140

5 837

Liberecký

316 300

101 068

31,95%

70 868

26 400

3 800

Královéhradecký

475 800

224 805

47,25%

206 334

16 003

2 467

Pardubický

451 900

233 251

51,62%

220 838

7 191

5 221

Vysočina

692 500

351 419

50,75%

319 554

12 710

19 154

Jihomoravský

706 500

363 173

51,40%

311 866

9 571

41 736

Olomoucký

515 900

247 629

48,00%

214 037

24 454

9 138

Zlínský

396 400

137 361

34,65%

98 329

26 568

12 463

Moravskoslezský

553 500

208 152

37,61%

155 539

39 673

12 940

Celkem 7 886 600 Zdroj: Agrocenzus, 2010, [4]

3 483 501

x

2 993 875

342 164

147 462

30

Níže uvedený graf blíže ilustruje poměr jednotlivých způsobů hospodaření na Vysočině: Graf 1: Zemědělská půda na Vysočině dle způsobu obhospodařování v r. 2010 4% 5% Půda obhospodařovaná výhradně konvenčně Půda obhospodařovaná výhradně ekologicky Půda obhospodařoavná souběžně konvenčně i ekologicky 91% Zdroj: Vlastní zpracování dle Agrocenzus, 2010, [4]

Dle typu pěstovaného porostu se ekologicky obhospodařovaná půda na Vysočině konkretizuje do tří podkategorií: louky a pastviny (68 %), orná půda (31 %) a ovocné sady (1 %). Nejčastěji ekologicky pěstované jsou na Vysočině obiloviny (49 % ekologicky obhospodařované orné půdy), následují přadné a technické plodiny (44 %), olejniny (3 %) společně s luskovinami na zrno (3 %), brambory (1 %) a necelé 1 % zaujímají zelenina, melouny a jahody. V ekologickém chovu je nejčastěji chován skot (cca 9 100 ks), ovce (cca 3 500 ks) a prasata (cca 1 200 ks). V menší míře to jsou kozy, drůbež, koně, králíci a roje včel. Zdroj: Vlastní zpracování dle Agrocenzus, 2010,

[4]

Aktuální přehledy ekologických zemědělců na Vysočině lze získat ze stránek Ministerstva zemědělství ČR z registru ekologických podnikatelů 6 [5]. Doporučuji data exportovat do MS Excel a dle potřeb je dále filtrovat (např. dle jednotlivých krajů, okresů či kontrolních organizací).

Dle

získaného

seznamu

působí

v

současné

době

na

Vysočině

330 certifikovaných ekologických zemědělců. Jak jsem zjistila z popisu jejich činnosti, prostřednictvím jejich webových stránek či případného telefonického dotazování, pouze 8 z nich se věnuje i nějaké formě ekoagroturismu (blíže viz příloha 2: Stručný přehled

6

Do kategorie ekologických podnikatelů řadí tento registr ekologické zemědělce, výrobce biopotravin,

obchodníky, dovozce a vývozce biopotravin a bioproduktů ze třetích zemí, výrobce nebo dodavatele ekologických krmiv, bioosiv nebo biosadby, ekologické včelaře, ekologické pěstitele hub, ekologické chovatele ryb a ekologické sběrače volně rostoucích rostlin.

31

vybraných ekofarem Vysočiny). Na druhou stranu však nutno podotknout, že jsem nenarazila na farmu, kterou by nebylo možno navštívit po předchozí domluvě. Každý ekologický zemědělec spadá pod jednu z kontrolních a certifikačních organizací, které zajišťují odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství. Jsou to organizace KEZ, o. p. s., Biokont CZ a ABCERT AG. Nejvíce certifikovaných biofarem je v okrese Žďár n. S. (86), následován je Jihlavskem (71) a Pelhřimovskem (70). V okrese Havlíčkův Brod nalezneme 56 ekologických zemědělců a nejméně jich je na Třebíčsku (47). Tyto počty daleko předčily mé původní odhady. Paní Magda Lavičková z inspekčního orgánu společnosti ABCERT AG mi tato poměrně vysoká čísla vysvětlila tak, že mnozí ekologičtí zemědělci sice daný certifikát získali, avšak jejich hospodářství neprodukuje buď nic, anebo v časté míře „pouze“ trávu a seno. Někteří tito zemědělci též mají např. jenom koně, z nichž žádná produkce není, či několik na maso chovaných ovcí nebo krav.

32

8

POTENCIÁL KRAJE VYSOČINA PRO AGROTURISMUS A

EKOAGROTURISMUS Kraj Vysočina je jedním z regionů s nejčistším životním prostředím. Typická je pro něj venkovská krajina s průměrnými předpoklady (57 % rozlohy kraje) a venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady (29,7 %) pro cestovní ruch, horská krajina zaujímá 7 %. Urbanizované prostory zabírají pouze 3,6 % rozlohy území kraje. Touto příznivou strukturou se Vysočina řadí na 5. místo mezi kraji ČR (za kraj Liberecký, Jihočeský, Karlovarský a Zlínský).

(Vystoupil, 2006, s. 132)

Rozvojovému potenciálu pro šetrné formy turistiky napomáhá i hustá síť vesnických sídel s poměrně řídkým osídlením. V kraji Vysočina existuje v současnosti 1402 sídel, která jsou integrována do 704 obcí. To je druhý nejvyšší počet po Středočeském kraji, přestože je Vysočina čtvrtým nejméně lidnatým krajem ČR. Průměrná velikost obce je 732 obyvatel. Téměř polovina všech obcí (48 %) spadá do velikostní kategorie obcí s méně než (Novák a kol., 2013, s. 5-6, [6])

200 obyvateli.

Dalším ukazatelem možností pro rozvoj ekoagroturismu může být plocha ekologicky obdělávané půdy. Tomuto se podrobněji věnovala předchozí kapitola. Připomeňme jen, že výhradně ekologicky obdělávaná zemědělská půda tvoří asi 4%, společně se souběžným způsobem obhospodařování je to pak 9 %. Toto v celorepublikovém srovnání není mnoho, Vysočina se tak řadí až na 10. místo. S přihlédnutím k faktu, že plocha kraje Vysočina je z poloviny pokryta právě zemědělskou půdou, je patrno, že ekologický způsob obhospodařování zde má velký prostor k nárůstu. Srovnání ekologického způsobu obhospodařování (úhrn způsobu výhradně ekologického se způsobem kombinovaným) k celkové rozloze zemědělské půdy jednotlivých krajů ukazuje graf 2: Graf 2: Poměr ekologicky obhospodařované půdy k celkové zemědělské půdní výměře krajů 59% 30%

28%

25%

19%

15%

14%

14%

12%

9%

8%

5%

3%

2%

Zdroj: Vlstní zpracování dle Agrocenzus, 2010, [4]

33

Potenciál kraje Vysočina pro rozvoj ekoagroturismu zaznamenala již i řada studií a analýz. Dle Strategie Kraje Vysočina 2020 by kraj mohl využít svůj venkovský charakter právě k marketingovému odlišení od krajů ostatních: „Kraj Vysočina je výrazně rurálním regionem a mezi ostatními kraji ČR jednoznačně vyniká svým venkovským charakterem. Kraj Vysočina = venkovský region, a proto je třeba tématu venkova věnovat ve strategickém plánování Kraje Vysočina výjimečnou pozornost.“ (s. 5, [7]). Tento dokument poukazuje i na to, že klíčovou oblastí pro rozvoj kraje je mj. i zemědělství a jeho podpora, neboť toto odvětví zaměstnává v porovnání s ostatními kraji vysoký podíl pracovní síly. „Krajina Vysočiny je jednou z největších (trvalých) hodnot tohoto regionu, jíž je třeba chránit a pečlivě zvažovat veškeré zásahy do její koncepce. … Důležitá je proto podpora takových způsobů hospodaření, které jsou v souladu se správnou zemědělskou praxí, vč. biozemědělství a zpracování bioproduktů. … Území kraje Vysočina nikdy nebylo zasaženou rozsáhlou industrializací a jeho ryzí venkovský ráz tak zůstal zachován s širokou škálou místních specifik. Na ta lze navázat rozvoj venkovské turistiky, agroturistiky a dalších šetrných forem cestovního ruchu, které je třeba považovat za jeden z hlavních alternativních zdrojů příjmů zemědělského venkova.“ (tamtéž, s. 34). Podpora venkovské turistiky a agroturistiky, hipoturistiky a ekoturistiky je uváděna jako jedna z příležitostí rozvoje kraje Vysočina v provedených SWOT analýzách: Strategie Kraje Vysočina 2020 (s. 30, [7]), Analýza socioekonomického rozvoje kraje Vysočina se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (s.20, [6]), Program rozvoje Kraje Vysočina (s. 66, [8]). Jak uvádí poslední jmenovaný zdroj: „Představují tyto šetrné formy cestovního ruchu významný potenciál Vysočiny v turistické nabídce zejména pro domácí klientelu. Podpora rozvoje venkovské turistiky přispěje zároveň ke stabilizaci venkovského prostoru.“ V současné době dle Kunce a kol. (2006, s. 27) nenachází (eko)agroturismus jakožto specifická forma cestovního ruchu na Vysočině zatím větší uplatnění. „Agroturistika je vázáná na zdejší „eko“ a agrofarmy, ale ve své volné podobě je rozmělněna na značné části území kraje.“ [9]. Do budoucna tak lze spojovat potenciální rozvojové možnosti zejména s žádanými formami klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky, pro kterou existují předpoklady na naprosté většině území kraje. Zdravé pobyty na Vysočině je nutné považovat za jednu z hlavních příležitostí rozvoje cestovního ruchu v kraji.

(Vystoupil a Šauer, 2011, s. 241) 34

9

NÁVRHY

PROGRAMŮ

PRO

RODINNÉ

VÍKENDOVÉ

POBYTY NA VYBRANÝCH EKOFARMÁCH V KRAJI VYSOČINA – METODIKA ZPRACOVÁNÍ V následujících kapitolách chci pro ekofarmy Chadimův Mlýn, Ctiboř, Turistatek Javořice, Křišťan a spol. a Kadeřávek sestavit nabídku aktivit a cílů, kterých by se během pobytu mohly rodiny s dětmi zúčastnit či které by mohly navštívit. Majitelé těchto ekofarem jsou v současné době jedinými ekologickými hospodáři na Vysočině, kteří vedle hospodářské činnosti nabízejí na svých farmách i ubytování v penzionu. V úvodu jednotlivé ekofarmy představím z hlediska jejich činnosti a poskytnu informace ohledně polohy, možnosti ubytování a stravování, o jejich vybavení, službách a cenách. Pro každou ekofarmu předkládám vždy jeden konkrétní návrh programu od pátku do neděle. Je vytvářen především s ohledem na děti a jejich tendenci k rychlejší únavě, k potřebě volného pohybu a hry a k nechuti dlouho cestovat. Návrhy jsou zaměřené na rodiny s dětmi do věku 10 let a jejich výběr a jsou cíleny na trvale udržitelné formy cestovního ruchu. Cyklotrasy jsou vedeny po cestách, které je možno pohodlně sjet se sedačkou, vozíkem či s na tyči taženým dětským kolem, a které jsou počtem kilometrů zvládnutelné i malými cyklisty. Pěší trasy jsou též vybírány tak, aby je bez problémů prošly i děti, nebo rodiče přepravující potomka v kočárku, krosně či šátku. Programy jsou pohodové, s dostatečným prostorem k odpočinku, občerstvení a hře. Jedná se o inspirace, které mohou být variabilně měněny v závislosti např. na počasí či zájmech konkrétní rodiny. Další tipy na výlety s uvedením podrobných informací jsou nedílnou součástí každé kapitoly. I když s použitím automobilu není problém dojet i na vzdálenější místa, záměrně tyto cíle neuvádím. Chci upozornit především na atraktivity v nejbližším okolí farmy a rozšířit tak obecné povědomí o daném regionu.

35

10

CHADIMŮV MLÝN

10. 1 Základní informace o farmě Biofarma Chadimův mlýn se nalézá 30 km jihozápadně od Jihlavy těsně u obce Horní Dubenky. Dostupnost autem z Jihlavy je po silnici přes Kostelec, Dolní Cerekev a Batelov. Na farmě je na 50 ha luk a pastvin chován masný skot plemene Aberdeen-Angus, k farmě též patří i 10 ha lesa. Prohlídku samotné ekofarmy je nutno domluvit předem. K vidění se nabízí např. život skotu na pastvině, krmení, značkování telat, přehánění dobytka, stroje při práci aj. Hospodářství produkuje telecí biomaso a seno. K farmě patří i mlýn, v němž je umístěno mlynářské muzeum. Zde si návštěvníci mohou prohlédnout staré mlynářské stroje, mlecí kameny, kašnu s turbínou a náhon a získají informace o mletí obilí, mlynářství a historii Chadimova mlýna. Tabulka 2: Mlynářské muzeum - otevírací doba a vstupné Prohlídky:

1. května - 30. září, ÚT – SO, 10 – 16 hod (vždy v celou hodinu) – lze domluvit i jiný termín. V době senoseče a otav je prohlídka bez průvodce.

Vstupné:

Dospělí

Děti

30,-

15,-

Zdroj: www.chadimmlyn.cz

Pro dětské hry farma nabízí i tzv. „ohrádku“ – plůtkem ohraničenou travnatou plochu se skluzavkou, houpačkami, prolézačkami, pískovištěm, vláčkem a dalšími lákadly. Je zde i možnost zapůjčení stolních her a sportovních potřeb a připojení k internetu. Atmosféru zdejšího pobytu může podtrhnout i opékání špekáčků na některém z ohnišť či grilování masa. Ubytování na farmě je možno v pokojích, kde dříve spávala mlynářská chasa nebo nocování v kempu ve stanu. Pokoje i kemp jsou certifikovány Evropským centrem pro ekoagroturistiku ECEAT a Svazem venkovské turistiky. K dispozici je byt se 3 pokoji s vlastním sociálním zařízením a společnou dobře vybavenou kuchyní, jídelnou a společenskou místností s televizí a rádiem. Celkový počet lůžek v bytě je 11 a jedna dětská postýlka. Na dvoře je parkoviště, prádelna a místnost pro kola, lyže či kočárky. Tabulka 3: Chadimův mlýn - ceník ubytování v pokojích 1 osoba za 1 noc

360,-

Sleva pro dítě 2 - 15 let

1 osoba za více nocí

280,-

Sleva pro členy KČT na den

50,-

Pes na 1 noc

50,-

Pronájem celého bytu na týden

18.000,-

- 50 %


36

Od května do září je možnost postavit si na travnatých plochách kolem mlýna stan či karavan. Kapacita je 8 stanových míst. K využití jsou 3 venkovní přípojky, sociální zařízení se sprchou, pračka, kuchyňka a společenská místnost s televizí. Za deště se lze ubytovat v šalandě (dvoulůžkovém pokoji s kamny na tuhá paliva). Tabulka 4: Chadimův mlýn - ceník ubytování v kempu za den Dospělý

80,-

Karavan

90,-

Dítě 2 – 12 let

40,-

Camper

120,-

Auto

40,-

El. přípojka

40,-

Malý stan

60,-

Pes

40,-

Velký stan

90,-

Dítě do 2 let a kolo

zdarma


Stravování Chadimův mlýn nenabízí. Nejbližší restaurace je v Počátkách (6 km) a prodejna potravin v Horních Dubenkách (1 km). Tabulka 5: Chadimův mlýn - kontakt Tel. 724 374 167, 567 374 167

Ing. Martin Chadim

[email protected]

588 52 Horní Dubenky 33

www.chadimmlyn.cz Zdroj: www.chadimmlyn.cz

[11]

37

10. 2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu Kurzívou zvýrazněná místa jsou blíže popsána v kapitole 11.3. PÁTEK Po obědě příjezd a ubytování na farmě Seznámení se s prostředím farmy, procházka po pastvinách v jejím okolí, aktivní odpočinek na hřišti zvaném „ohrádka“. Krátký výlet na kolech příjemně vlnitým terénem přes Jihlávku do Počátek, zde případné občerstvení např. v hostinci U Karásků. Z Počátek po cyklotrase č. 1114 lehké stoupání skrze nejdelší modřínovou alej v zemi směrem na obec Kaliště, před níž u rybníka odbočit vlevo a podél kolejí zpět do Chadimova mlýna. Celková délka trasy: 12 km, povrch: 100 % asfalt.

Zpracování mapky a výškového profilu dle www.mapy.cz.

38

SOBOTA Během dopoledne prohlídka Mlynářského muzea a v doprovodu majitele, pana Chadima, prohlídka hospodářství s výkladem. Odpoledne cyklovýlet do obce Zahrádky. Zde kreativní kurz ve výtvarné dílně (nutno se přihlásit předem), příp. procházka obcí Zahrádky. Na kolech můžete vyjet z Chadimova mlýna směrem na obec Kaliště. Odtud sice vede intenzivnější asi 1 km dlouhé stoupání, které se zvolňuje až před obcí Klatovec, avšak bude odměněno tím, že zbytek celé trasy je buď z kopce či jen mírně zvlněným terénem. Z Kaliště, přes Klatovec až do Horního Pole vede cyklotrasa č. 1162. Za obcí Horní Pole u rybníku Zlatuška odbočíte vpravo na Domašín a stále rovně dojedete Zahrádek. Pro návrat s unavenými dětmi doporučuji zvolit nejkratší možnou cestu, a to přes Panské Dubenky a Kaliště, zpět do Chadimova mlýna. Celková délka trasy: 19 km, povrch: 100 % asfalt

Zpracování mapky a výškového profilu dle www.mapy.cz.

39

NEDĚLE Ráno sbalení věcí a rozloučení se s Chadimovým mlýnem a jeho majiteli. Z Chadimova mlýna výlet autem na hrad Roštejn, který je odtud vzdálen 17 km směrem na Třešť. Zvláště dětem je zde určena prohlídková trasa B, zahrnující výstavu „Strašidla a postavy z českých bájí a pověstí“, kapli, ochoz s loveckými zbraněmi a trofejemi a botanický sál s nástěnnými malbami rostlin a ukázkami zvěře. Časová náročnost tohoto okruhu je 20 min. Je zde možnost i výstupu na hradní věž. Po poledním občerstvení, které je v omezené míře možné v hradním hostinci, a odpočinku pěší procházka po naučné stezce Roštejnská obora. Její délka je 2 km, časová náročnost 1 hodina. Východiskem je směrovka u parkoviště před hradem Roštejn. Ke vstupu do obory se dá dostat i z menšího parkoviště, ležícího u spojovací silničky Roštejn - Doupě. Obrázek 1: NS Roštejnská obora - mapa

Zdroj: [16]

Návrat domů.

40

10. 3 Bližší informace k vybraným místům 10.3.1 Hostinec a penzion U Karásků: v centru Počátek, asi 100 m od náměstí, směrem na Pelhřimov. Tabulka 6: Hostinec a penzion U Karásků - kontakt a základní informace Adresa:

Horní 41, 394 64 Počátky

Kontakt:

774 275 717, [email protected], www.penzion-karasek.cz

Otevírací doba:

Otevřeno denně, 10:00 – 22:00 (v PÁ a SO do 24:00)

[12]

Zdroj: www.penzion-karasek.cz

10.3.2 Nejdelší modřínová alej v Česku: Začíná za počáteckým provozem Agrostroje odbočkou ze silnice na Jihlávku. Byla vysazena roku 1908 a tvoří ji kromě jiných stromů 292 modřínů evropských. Alej je i významným útočištěm ptactva. Její délka je 2,43 kilometrů a roku 2003 bylo potvrzeno, že je to nejdelší modřínová alej v zemi. Obvod modřínů je 220 až 260 cm, výška 25 až 30 metrů. Alej vede přes zemskou hranici Čech a Moravy. V roce 2008 tudy prošel orkán Emma a pokácel 34 modřínů, které byly ihned dosázeny.

[13]

10.3.3 Zahrádky: tato malá obec, jež podporuje šetrnou turistiku, leží přibližně na spojnici mezi Jihlavou a Jindřichovým Hradcem, necelých 40 km autem od krajského města. K 31. 12. 2012 zde žilo 244 obyvatel. Obec je zajímavá tím, že je zde umístěno 7 dřevěných soch (8. socha již podlehla povětrnostním vlivům). Sochy vznikly během Mezinárodního dřevařského sympozia Zahrádky konaného roku 2000 a vede kolem nich jedna z procházkových tras, které má obec pro turisty zpracované. Další nabízené procházky vedou okolo rybníka Korytníka, k rybníku Kuthanu, po Umrlčí či Hraběcí cestě nebo okruh „K hoře a Marasu“ (pozn. Maras je též rybník).

www.zahradky.cz

[14]

10.3.4 Výtvarná dílna v Zahrádkách: vznikla jako modelový projekt obnovy venkova s podporou Programu obnovy venkova, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace partnerství a řady sponzorů v roce 1999. V půdním ateliérovém prostoru nabízí celoročně kurzy rukodělných a výtvarných dovedností. Cílem této dílny je aktivní a tvůrčí soužití s přírodou, které přináší radost. Výtvarné kurzy se konají téměř každou sobotu a občas probíhají i dva různé kurzy souběžně. Kurzy pro děti trvají většinou 2-3 hodiny a cena se pohybuje kolem 200,-.

[14]

41

Tabulka 7: Výtvarná dílna Zahrádky - kontakt Adresa: Kontakt:

Výtvarná dílna, Zahrádky 42, 378 53 Marcela Daňhelová, tel. 384 490 044, 724 195 007, [email protected], www.zahradky.cz (sekce „výtvarná dílna“)

Zdroj: www.zahradky.cz

10.3.5 Hrad Roštejn: původně gotický obranný hrad z 1. pol. 14. st. leží mezi Třeští a Telčí u obce Doupě. V 16. st. byl přestavěn na renesanční lovecké sídlo. V r. 1915 po úderu blesku vyhořel a zpřístupněn byl až v 60. letech 20. st. Dnes jsou zde uloženy sbírky z fondu Muzea Vysočiny Jihlava (porcelán, keramika, cín, nábytek, lovecké zbraně, tradice kamenictví aj.). Hrad nabízí dva prohlídkové okruhy. Výhled do okolní krajiny se skýtá ze 45 m vysoké osmiboké věže. Na nádvoří se každoročně koná řada kulturních akcí, o prázdninách jsou i noční prohlídky s duchy a strašidly. Hrad obklopuje obora s naučnou stezkou.

[15]

Tabulka 8: Hrad Roštejn - kontakt, otevírací doba, ceník Kontakt:

Hrad Roštejn, tel. 567 243 738, www.hrad-rostejn.cz duben, říjen:

Návštěvní doba:

květen: září: červen – srpen:

Ceník:

10 – 17 h

pouze SO, NE a svátky

9 – 17 h

ÚT – NE

10 – 17 h

ÚT – NE

9 – 18 h

ÚT - NE

Trasa A (40 min.):

plné vstupné: 60,-, snížené vstupné: 40,-, děti do 5 let zdarma

Trasa B: (20 min.):

40,- (jednotné)

Věž:

20,- (jednotné)

Noční prohlídka:

plné (od 15 let) 140,-, snížené: 70,-, děti do 5 let zdarma

Zdroj: www.hrad-rostejn.cz

10.3.6 Naučná stezka Roštejnská obora: vede přírodní rezervací Roštýnská obora a obnovenou historickou oborou pod hradem Roštejn. 11 informačních tabulí nabízí informace o vzniku myslivosti, o vývoji lovu zvěře, o mysliveckých tradicích a zvycích, o péči o zvěř, sokolnictví a kynologii a o zvěři, která v oboře žije (mufloní a daňčí zvěř a prase divoké). Obora má rozlohu 126,9 ha a vznikla na konci 16. st. (patří mezi nejstarší obory v ČR). Tabulka 9: Roštejnská obora - základní informace www.region-vysocina.cz/naucna-stezka-rostejnska-obora-cx1379 Web: 2 km Délka stezky: 1 hodina Časová náročnost: 11 Počet zastavení: nízká Náročnost trasy: les, příroda, myslivost Zaměření: Zdroj: www.region-vysocina.cz

[16] 42

10. 4 Další tipy k návštěvě v okolí ekofarmy Chadimův mlýn 10.4.1 Zřícenina hradu Janštejn: zbytky gotického hradu se nachází asi 4 km od Chadimova mlýna za Horními Dubenkami směrem na Novou Ves. Hrad byl založen v 1. pol. 14. st. a zanikl zřejmě za husitských válek (snad 1323). Zachovány jsou části valů a příkopu, zbytky hradební zdi, část válcové věže, zbytek hradby a prohlubně na místě paláce. Zřícenina je volně přístupná.

[17]

10.4.2 Zámek Žirovnice: renesanční zámek Žirovnice leží 11 km východním směrem od Chadimova mlýna, 5 km za Počátkami. Unikátní jsou především fresky z konce 15. st. v hradní kapli – jedná se o největší zachovanou freskovou výzdobu u nás. Kromě zámeckého interiéru stojí za pozornost i špýchar s expozicí venkovských tradic a řemesel, rozměrným keramickým betlémem, který byl vytvořen dětmi a pedagogy ze ZUŠ G. Mahlera v Humpolci, a s venkovskou světničkou. V zámeckém pivovaru jsou ke shlédnutí expozice knoflíkářství a perleti a sbírka šicích strojů.

www.zirovnice.cz

[18]

10.4.3 Zatopený lom v Horní Cerekvi: tento lom, nacházející se 10 km od Chadimova Mlýna na okraji H. Cerekve – po pravé straně silnice směrem na Telč, nabízí koupání v jedné z nejčistších vod na Vysočině.

www.lomcerekev.cz [19]

10.4.4 Třešť: městečko ležící 17 km od Chadimova mlýna směrem na Batelov, kde odbočíte vpravo na Třešť, je známé hlavně svými betlémy. Tradice betlémářství je tu stará více než 200 let. Betlémy jsou celoročně ke zhlédnutí ve stálé expozici Spolku přátel betlémů či v expozici Muzea Vysočiny v Schumpeterově domě. Od 25. 12. do 2. 2. je 15 betlémů návštěvníkům přístupno i doma v rodinách (tyto domy jsou zřetelně označeny, plánek je k dispozici v místním TIC).

www.trest.cz, betlemytrest.wz.cz

[20]

10.4.5 Telč: město Telč, zapsané díky renesančnímu jádru města na Seznamu UNESCO, leží od Chadimova mlýna 23 km jihovýchodním směrem. Nabízí aktivity pro celodenní výlet: např. renesanční zámek s rozlehlým parkem, náměstí s renesančními domy, podloubím, kašnami a morovým sloupem, vyhlídková věž kostela sv. Jakuba, jezdecká stáj Marlenka, pikniková louka, rozhledna Oslednice, expozice Historie a legendy z Telče a okolí v Telčském domě aj.

www.telc.eu

[21]

43

11

EKOFARMA CTIBOŘ

11.1 Základní informace o farmě Ekofarma Ctiboř se nalézá nedaleko ekofarmy Chadimův Mlýn - 10 km severozápadně od Chadimova mlýna, 4,5 km za Počátkami, 38 km jihozápadně od Jihlavy. Ekofarma Ctiboř leží ve stejnojmenné vesničce, kde žije přibližně 25 obyvatel. Na této rodinné farmě je pěstována zelenina, která je konečným spotřebitelům distribuována tzv. bedýnkovým způsobem (každý týden jsou rozváženy bedýnky sezónních druhů zeleniny). Chovají zde i několik ovcí a koz. Majitelům – rodině Habermannových – je vlastní šetrný způsob života blízký k přírodě, proto provozují nejen ekologické hospodářství, ale nabízejí i řadu kurzů a seminářů na témata, která s tímto způsobem života souvisejí: např. vaření ze zeleniny, rukodělné kurzy, prožitková setkání aj. Tyto programy je nutno předem objednat. Ubytování hostů je v půdní části selského stavení, ve 3 pokojích s kapacitou 10 lůžek (vč. přistýlek je celková kapacita 20 osob). Pokoje jsou zařízeny podle principu Feng-shui. Dle tohoto učení je sociální zařízení společné pro všechny pokoje, chybí tu televize a lednička (potraviny je možno uschovat v chladném sklepě). Hosté zde naleznou velkou společenskou místnost s krbem, kuchyňku a pavlač. Pokoje jsou postupně zařizovány přírodními biotextiliemi, ovčími rouny, přírodními matracemi a nábytkem, který vyrábí majitel sám. K dispozici jsou dále šetrné čisticí prostředky, studniční voda bez chloru a pevná linka (jíž dávají majitelé přednost). Připojení k internetu je možné. Tabulka 10: Ekofarma Ctiboř - ceník ubytování 1 osoba za 1 noc ve 2ůžkovém pokoji

350,-

Přistýlka s vlastním spacákem

1 osoba za 1 noc ve 4lůžkových pokojích

300,-

Rodinná cena (2-3 děti) PÁ – NE

1.560,-

Děti (3-12 let) za 1 noc

150,-

Rodinná cena (2-3 děti) PO – PÁ

3.750,-

Dítě do 3 let za 1 noc

50,-

Pronájem celého penzionu PÁ – NE

5.500,-

zdarma

Pronájem celého penzionu PO - PA

10.000,-

Třetí a další dítě v rodině Přistýlka s lůžkovinami

250,-

Pes jednorázově

200,-

100,-

Zdroj: www.ekofarma-ctibor.cz

K přípravě pokrmů je možno využít vybavenou kuchyňku, která je součástí penzionu. Lze si však též objednat služby hospodyně, která hostům dle dohody nakoupí a uvaří. Cena této

44

služby se odvíjí od požadovaných přání. Majitelé jsou vegetariáni, ale v případě zájmu zajistí ryby z nedalekých sádek či maso z jihlavské biofarmy Sasov. Prostředí ekofarmy je velmi vstřícné k dětem, které tu naleznou hračky z přírodních materiálů, mohou vyzkoušet pastely a bločky z včelího vosku, akvarelové barvy, z vosku mohou i modelovat. Děti se mohou svézt na traktoru nebo si vyzkoušet podojit kozu. Prostředí statku nabízí mnoho koutů k prolézání, písek, hlínu, vodu, klacíky, kameny, seno… Je tu uzavřený dvůr s pískovištěm a skluzavkou, za domem houpačky a malé hřiště, sad a ohniště. Pro potřeby dětí farma dále nabízí dětský nábytek, nočníky, dubovou kolébku, zapůjčení bavlněných plenek či zakoupení plen jednorázových, avšak takových, které jsou šetrné k přírodě. Dále si lze vypůjčit kočárek nebo šátek, baby vak či batoh na nošení dětí. Na farmě též vzniká i expozice o pěstování lnu s názvem Od semínka k plátnu. Majitelé vědí, že nabízené ubytování řadu lidí, zvyklých na moderní pohodlí, nezaujme. Vítají však na svém statku lidi, kteří mají zájem o tento jednodušší a pomalejší způsob bytí. Zájemce rádi zapojí do polních prací (pobyt a stravu lze na farmě i odpracovat). Tabulka 11: Ekofarma Ctiboř - kontakt Tel. 565 495 313

Jiří Habermann

[email protected]

Ctiboř 5, 394 68 Žirovnice

www.ekofarma-ctibor.cz Zdroj: www.ekofarma-ctibor.cz

[22]

45

11.2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu Ekofarma Ctiboř leží v blízkosti ekofarmy Chadimův Mlýn, navrhované cíle výletů si tak mohou být dosti podobné. Vzhledem k tomu, že se však ekofarma Ctiboř svým celkovým pojetím pobytu přece jen liší (důraz kladen na zpomalení, kontakt s přírodou, práci, vzdělání, jednoduchost, respektování zásad waldorfské školy,…), je i nabízený program v tomto duchu. PÁTEK Po obědě příjezd a ubytování na farmě, odpočinek po cestě. Odpoledne prohlídka hospodářství, polí, ochutnávka sezónní zeleniny a ovoce ze sadu. Volná hra dětí v prostředí statku, na němž s Habermannovými žijí i jejich čtyři děti. V podvečer posezení u ohně.

SOBOTA Po snídani účast dětí na kurzu Tvoření pro předškoláky ve waldorfském duchu (kurz je nutno předem objednat. Cena 500,-, délka trvání 2 hod). Starší děti a dospělí se mohou zapojit do polních činností. Po obědě a odpočinku odpolední procházka po okolí Ctiboře: vesnička leží v údolí a téměř všechny cesty, které do ní vedou, jsou lemovány vzrostlými alejemi. V blízkosti se nachází i několik rybníků. Jsou tu pole, louky, remízky lesíky,… Krásný příklad typické krajiny Vysočiny, protkané řadou polních cest. V podvečer volná hra dětí, posezení a popovídání si s majiteli.

NEDĚLE Po snídani svezení dětí na traktoru a pokus dospělých i dětí o nadojení hrnku kozího mléka. Po obědě rozloučení se a odjezd.

46

11.3 Další tipy k návštěvě v okolí ekofarmy Ctiboř 11.3.1 Zámek v Kamenici n. Lipou: město Kamenice n. L. je vhodné k celodennímu výletu, leží 12 km západně od Ctiboře. V interiérech pozdně klasicistního zámku se nalézá mj. i expozice historických hraček či angličáků. V zámecké zahradě stojí za povšimnutí torzo prastaré kamenické lípy, jež dala název celému městu. V areálu zámku se každoročně v červenci koná i známý festival Hračkobraní s bohatým doprovodným programem. www.upm.cz, www.hrackobrani.cz [23] 11.3.2 Arboretum Johanka: arboretum je součástí kamenického Centra pro les, zahradu a volný čas. Je koncipováno ze stromů a keřů se vstupem kolem zálesáckého srubu a skrze indiánskou vesnici. V areálu je kolářské muzeum. Součástí centra je také prodejna zahrádkářských potřeb a vznikající zoo koutek s ovcemi, kozami, husami a poníky, na nichž je možnost svezení.

www.johanka.cz

[24]

11.3.3 Pohádková říše Fábula: v budově bývalého okresního soudu vznikl pohádkový dům skřítka Fábuly. Děti zdolají cestu s úkoly českým pohádkovým světem, kde je budou provázet živí herci. Součástí areálu jsou i tvořivé dílny, pohádkový hostinec a bohaté doprovodné programy dle aktuální nabídky.

www.skritek-fabula.cz

[25]

47

12

TURISTATEK JAVOŘICE

12.1 Základní informace o farmě Biofarmu Javořice naleznete necelých 7 km severozápadně od Telče, 34 km jižně od Jihlavy, v obci Lhotka. Na 30 ha jsou zde ekologickým způsobem chovány ovce plemene Suffolk, a to buď na maso či na chov. Vedle ovcí jsou tu chovány i včely. Součástí farmy je i penzion Turistatek Javořice se 7 pokoji (celkem 18 lůžek + možnost přistýlky) a kuchyňkou a kemp pro cca 15 stanů a 5 karavanů, ve kterém jsou k dispozici el. přípojky, sociální zařízení, dřezy k mytí nádobí, vařič, rychlovarná konvice a chladnička s mrazákem. Kemp je v provozu od 1. 5. do 15. 10. Tabulka 12: Turistatek Javořice - Ceník ubytování v apartmánu Hlavní sezona

Vedlejší sezóna

Mimo sezónu

6. 7. – 24. 8.,

1. 1. – 6. 7.,

29. 9. – 20. 12.

20. – 31. 12.

24. 8. – 29. 9.

Týdenní pobyt

370,-

333,-

300,-

Pobyt od 2 nocí (víkend)

400,-

370,-

333,-

Jedno přenocování

500,-

450,-

400,-

Cena za osobu a noc

Dítě do 10 let a dospělý na 3. posteli

Sleva 100,- z výše uvedených položek.

Zdroj:www.turistatek.cz Tabulka 13: Turistatek Javořice - Ceník ubytování v kempu za noc Dospělá osoba

60,-

Auto

40,-

Dítě do 12 let

30,-

Pes, motocykl

20,-

Malý stan

60,-

El. přípojka

40,-

Velký stan, karavan, obytné auto

100,-

Mimo hl. sezónu, která je 3. 7. – 23. 8., sleva 20 % při pobytu na 3 a více nocí.

Zdroj:www.turistatek.cz

Hosté zde mohou během pobytu využít bohaté zázemí: lanový park, poznávací stezka kolem farmy, dvě společenské místnosti se společenskými hrami a knihovničkou, vinárna, pískoviště, trampolína, možnost střelby z luku či vzduchovky, venkovní terasa s ohništěm, ping-pongový stůl, půjčovna jízdních kol, rybářských prutů, chůd, bruslí a běžek, hřiště na fotbal a volejbal/nohejbal, možnost natrhání si ovoce ze stromů, připojení k internetu, místnost pro kola, parkoviště aj.

48

Na farmě jsou podávány snídaně. Obědy a večeře je možno dohodnout. Další stravování je možné přímo v obci Lhotka (restaurace Pod Štamberkem, 100 m), v Mrákotíně (restaurace Na Kovárně, 3 km) nebo v Řásné (restaurace U Kolářů, 2 km). Je zde i možnost objednání rožnění jehněte. K prodeji je z vlastní produkce nabízen med, ovoce a různé mošty, jehňata k chovu, jehňata jatečná, balíčky masa, kožešiny a deky z ovčí vlny. Tabulka 14: Turistatek Javořice - kontakt Tel. 567 317 111, 777 317 111, 776 158 581

Ing. Petr Novák

[email protected]

Lhotka 10, 588 56 Telč

www.turistatek.cz, www.agrika.cz Zdroj:www.turistatek.cz

[26]

13.2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu Kurzívou zvýrazněná místa jsou blíže popsána v kapitole 13.3. PÁTEK Po obědě příjezd a ubytování na farmě, příp. odpočinek. Seznámení se s prostředím farmy a možnostmi vyžití, které nabízí. Návštěva lanového parku, který je jediný svého druhu na Telčsku a který je součástí Turistatku Javořice. Po odpolední svačině hry na písku, chození na chůdách, děti si mohou zkusit zapůjčenými dětskými podběráky vylovit rybu z rybníka Bonifáce, jenž též náleží k Turistatku Javořice, nebo se proběhnout s kamerunskými kozami, které se tu pro radost dětí chovají; petanque, badminton, ping-pong,…

49

SOBOTA Dopoledne střelba z luku či ze vzduchovky. Před polednem cyklovýlet na včelí biofarmu Nosek v Kostelní Myslové. Z Lhotky se vydáme po cyklotrase č. 5021 do Mrákotína, zde oběd (Restaurace Na Kovárně) a dále po stejné trase podél Piláteckého rybníka, Olešského rybníka, přes obce Olší a Mysletice až do Kostelní Myslové. Zde exkurze po včelí biofarmě, odpočinek a občerstvení. Z Kostelní Myslové doporučuji vydat se po cyklotrase č. 16, která vás zavede na náměstí do Telče. V Telčském domě je zde ke zhlédnutí stálá expozice Historie a legendy z Telče a okolí, kde si děti aktivně odpočinou. Z Telče se vydáme stále po cyklotrase č. 16, avšak u Roštejnského rybníka odbočíme na cyklotrasu č. 5126, která nás zavede do Řásné. Zde odbočíme vlevo na cyklotrasu č. 5021, kterou sledujeme zpět do Lhotky. Délka trasy: 26 km, povrch: 100 % asfalt.

Zpracování mapky a výškového profilu dle www.mapy.cz

50

NEDĚLE Dopoledne procházka po poznávací stezce Okolo Lhotky.

Zdroj: www.turistatek.cz, měřítko neuvedeno.

Po obědě v některé z výše doporučovaných restaurací odjezd domů.

12.3 Bližší informace k vybraným místům 12.3.1 Lanový park: Pod dohledem instruktorů nabízí zdolání 9 překážek v korunách stromů. Lanová stezka je zakončena skluzavkou, která je po schůdcích přístupná i ze země. Tabulka 15: Lanový park - ceník a otevírací doba Ceník: Dospělá osoba (od 15 let)

100,-

Rodinné vstupné (2 dospělí + 3 děti)

350,-

Dítě od 140 cm do 15 let

80,-

Týmové vstupné (od 10 osob)

á 75,-

Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti)

320,-

Asistence (spolulezení) instruktora

80,-

Pro ubytované hosty na Turistatku Javořice a pro obyvatele Lhotky sleva 20 %. Otevírací doba: květen, červen, září červenec, srpen

čtvrtek – pondělí denně

15:00 – 18:00 10:00 – 12:00, 14:00 – 18:00

Mimo uvedenou dobu po tel. domluvě či elektronickém objednání. Zdroj: www.turistatek.cz

12.3.2 Střelba z luku, ze vzduchovky: Lukostřelba ze sportovních luků (2 pro dospělé, 1 dětský) pod vedením instruktora. Cena 150,- za 30 min. (při týdenním pobytu 2 x 30 min. zdarma), nutno domluvit nejpozději 1 den předem. Střelba z nové vzduchovky, vedení instruktora. Cena 150,- za 30 min. + střelivo á 0,50,-. [26] 51

12.3.3 Restaurace Na Kovárně: stylová restaurace v centru obce, nabízející česká a minutková jídla, krajové speciality a pokrmy z 18. století. Tabulka 16: Restaurace Na Kovárně - kontakt a základní informace Adresa:

Mrákotín 50, 588 54

Kontakt:

www.nakovarnemrakotin.cz, [email protected], 567 317 569

Otevírací doba:

říjen –duben: PO – ČT 10:00 – 21:00, PÁ – SO 10:00 – 01:00, NE 10:00 – 20:00 květen – září: PO – ČT 10:00 – 22:00, PÁ – SO 10:00 – 01:00, NE 10:00 – 21:00

[27]

Zdroj: www.nakovarnemrakotin.cz

12.3.4 Včelí farma Nosek: ekologický chov včel, prodej včelích produktů (med, propolisová tinktura, medovina, vosková víčka,…), možnost občerstvení a ochutnávek medových produktů (medovník, cukroví, medovina, včelí voda s citronovou šťávou a mátou,…). Pastovaný med, medovina a Eliščiny medové placičky nesou značku Vysočina – regionální produkt. V červenci a srpnu prohlídky dle daných termínů či po dohodě, v jiných měsících možnost exkurzí po dohodě. Prohlídky zahrnují výklad, ochutnávky a možnost vyzkoušení si některých dovedností včelaře a výrobu svíček, časová náročnost je cca 1,5 hod. Tabulka 17: Včelí farma Nosek - kontakt, otevírací doba, vstupné

Kontakt Termíny prohlídek (červenec a srpen 2013) Vstupné

Včelí farma Nosek,

www.vcelifarmanosek.cz

Kostelní Myslová 44,

[email protected]

588 56 Telč

567 243 555, 721 469 263

PO, ÚT, PÁ, SO

10:00, 14:00, 16:00

Dospělí: 80,-

Děti: 40,-

Rodinné vstupné: 200,-

[28]

Zdroj: www.vcelifarmanosek.cz

12.3.4 Stálá expozice Historie a legendy z Telče a okolí: ve sklepení Telčského domu jsou prostřednictvím keramických figur znázorněny scény z historie a pověstí Telčska. V patře je herna s vláčky, tajemným zrcadlem, městečkem skřítka Telčáka, různými hrami aj. Tabulka 18: Telčský dům - kontakt, otevírací doba, vstupné Telčský dům

www.telcsky-dum.cz

nám. Zachariáše z Hradce 31,

[email protected]

588 56 Telč

567 213 379, 777 333 274

Otevírací doba

Duben - prosinec

10:00 – 18:00 (v jiné měsíce dle dohody)

Vstupné

Dospělí: 45,-

Kontakt

Zdroj: www.telcsky-dum.cz

Děti (3 – 15 let) 20,-

Rodinné (2 dospělí + 2 děti): 90,-

[29] 52

12.3.5 Poznávací stezka okolo Lhotky: stezku vybudoval majitel Turistatku Javořice p. Novák. Začíná na dolním konci obce Lhotka, pokračuje cestou „po humnech“ mezi pastviny patřící k ekofarmě, kolem včelína, po hrázi rybníka Serváce, dále lesem kolem krmelce na tzv. úlehlí a odtud zpět do Lhotky. Končí na hranici přírodní rezervace Štamberk a kamenné moře, kde je umístěna poslední z 6 informačních tabulí. Panely nabízejí informace o chovu ovcí, včelařství, životě v rybníku, o vstavačích a jiných chráněných rostlinách, o PR Štamberk a kamenné moře aj. Na trase slouží k odpočinku 2 lavičky. Tabulka 19: Poznávací stezka okolo Lhotky - základní informace www.turistatek.cz (odkaz Výlety/Poznavací stezka okolo Lhotky) Web: 2 km Délka stezky: 1 hodina Časová náročnost: 6 Počet zastavení: nízká (vhodné i pro kočárky) Náročnost trasy: chov ovcí a včel, příroda Zaměření: Zdroj: www.turistatek.cz/poznavaci_stezka

12.4 Další tipy k návštěvě v okolí Turistatku Javořice 12.4.1 Slavonice: město ležící 30 km jižně od Lhotky, směrem na Dačice, je známé především díky renesančním měšťanským domům, soustředěných na Horním náměstí a náměstí Míru, a katakombami. Tyto pocházejí zřejmě z 13. století a jsou z části přístupné veřejnosti.

www.slavonice.cz

[30]

12.4.2 Maříž: obec ležící necelé 4 km jihozápadně od Slavonic je proslavená především originální autorskou keramikou. V kulturním a turistickém centru Oáza Maříž mají návštěvníci možnost sami si naglazovat keramický předmět (hrnek, figurku, zvíře,…). V areálu centra je i prodejna keramiky, možnost ubytování v apartmánu, restaurace a vede tudy i hipostezka.

www.aokmariz.cz

[31]

12.4.3 Landštejn: zachovalá zřícenina románského hradu ze 13. st. leží 37 km jižně od Lhotky, mezi Slavonicemi a N. Bystřicí. Hrad je jedním ze tří dochovaných románských hradů v ČR a jednou z nejvýznamnějších románských památek střední Evropy. Z věže se nabízí široký rozhled na oblast České Kanady.

www.hrad-landstejn.eu

[32]

12.4.3 Velkopařezitý rybník: 3 km severně od Lhotky, za obcí Řásná. Rybník s písčitým dnem a travnatou pláží nabízí koupání v čisté, rašelinou charakteristicky zabarvené vodě. Na protilehlé straně se rozkládá přírodní rezervace. Pod hrází je kemp s kioskem.

[33]

53

13

EKOFARMA KŘIŠŤAN A SPOL.

13.1 Základní informace o farmě Ekofarmu Křišťan a spol. naleznete 41 km východně od Jihlavy, 10 km za Pelhřimovem, 4 km jižně od Červené Řečice. Tato zemědělská usedlost je obhospodařovaná rodinou Křišťanů, jejíž kořeny sahají až do roku 1625. Farma se zaměřuje na pěstování brambor, obilovin, chov ovcí, drůbeže a včel. Nabízí tudíž možnost nákupu biobrambor, domácího medu, vajec a jehněčího masa. Statek leží v blízkosti lesa, v typické krajině Vysočiny. Je obklopen vzrostlými stromy, má uzavřený dvůr a velkou zahradu s rybníčkem. Hostům je k dispozici pískoviště, dětský koutek, volejbalové hřiště, ping-pongový stůl, kuželky, altán, knihovnička, ohniště a možnost zapůjčení sportovního náčiní (vč. kol). Ubytování je možné v apartmánu ve 3 třílůžkových pokojích s možností přistýlek, nebo v kempu ve vlastním stanu (WC, sprcha, dřezy na mytí nádobí). Součástí apartmánu je kuchyňka, sociální zařízení, pračka, společenská místnost, samostatný vchod a terasa. Tabulka 20: Ekofarma Křišťan a spol. - ceník ubytování Ubytování v apartmánu Dospělý - cena za 1 noc - cena za 2 a více nocí Dítě do 10 let – cena za 1 noc - cena za 2 a více nocí

330,-

Dítě do 2 let – cena za 1 noc - cena za 2 a více nocí

300,200,170,-

120,100,-

Celý apartmán – cena za 7 nocí

9000,-

Ubytování v kempu: Osoba

50,-

Velký stan

200,-

Stan

150,-

Karavan

200,-

Zdroj: www.miloticky.unas.cz

Na statku je možné si předem domluvit polopenzi. Výběr jídel je široký, nabízena jsou tradiční česká jídla i místní speciality, pokrmy jsou připravovány z čerstvých regionálních surovin a z biobrambor a biojehněčího, pocházejících z produkce farmy Křišťan a spol. Na objednávku je i možnost rožnění jehněte. Další restaurace se nacházejí např. v Sedlici, Červené Řečici, Pelhřimově, Pacově či Želivě.

54

Tabulka 21: Ekofarma Křišťan a spol. - kontakt Tel. 565 398 021, 602 857 544, 775 365 524

Ing. Tomáš Křišťan

[email protected]

Milotičky 2, 393 01 Pelhřimov

www.miloticky.unas.cz Zdroj: www.miloticky.unas.cz

[34]

13.2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu Kurzívou zvýrazněná místa jsou blíže popsána v kapitole 14.3. PÁTEK Po obědě příjezd a ubytování na farmě, seznámení se s hospodářstvím, příp. odpočinek. Odpoledne pěší výlet okolo vodní nádrže Trnávka (známé též jako v. n. Želiv). Pro menší náročnost tohoto výletu doporučuji dojet autem do Červené Řečice (4,5 km severně od Milotiček). Od rozcestníku, umístěného nedaleko zámku (přístupného pouze v srpnu během akce Slámování), jdeme přes náměstí po červené turistické značce směr Želiv. Kousek za Červenou Řečicí klesáme po silnici až k hrázi Želivské přehrady, kde se nám poprvé odkryje výhled na vodní plochu. Za hrází sejdeme ze silnice, která zatáčí vpravo, a chvíli stoupáme přímo do svahu, až se znovu potkáme se silnicí, za níž pokračujeme dále do lesa. Dále již převážně klesáme až k rozcestí Metrostav – rekr. střed., odkud se lesem přibližujeme k přehradě. Zhruba 1 km jdeme těsně za přehradou po lesní pěšině přes strmý skalní masiv (jde o nejnáročnější úsek trasy), odkud se otevírají nevšední výhledny na vodní nádrž Trnávka. Za řekou Želivkou kolem rybníku a majestátného Žižkova dubu dorazíme do obce Želiv, kde stojí za pozornost Santiniho kostel Narození Panny Marie, klášter a Trčkův hrad. U rozcestí Želiv – klášter se občasným stoupáním vydáme po zelené značce podél silnice přes vesničku Haštal k rozcestí Mokřiny, odkud po žluté značce převážně klesáme přes vesničku Brtná k druhému břehu přehrady. Zhruba 1,5 km za Brtnou končí silnice u jednoho z rekreačních středisek a my pokračujeme rovně po nenápadné pěšince podél louky a keřů (ne vpravo k přehradě) a asi po 150 m odbočíme z polní cesty vpravo do lesa. Nyní opět asi 1 km střídavě stoupáme a klesáme podél břehu přehrady až k chatové osadě, za kterou se napojíme na silnici, po níž se vrátíme zpět do Červené Řečice.

55

Délka trasy: 13 km, náročnost: 2 (pro větší děti zvyklé pohybu nenáročná, pro děti předškolního věku a batolata doporučuji s přihlédnutím k jejich fyzické zdatnosti zvolit pouze část trasy (např. po červené značce na hráz přehrady) a po stejné cestě se vrátit zpět (tam i zpět 3 km), pro kočárky a kola trasa místy neprůjezdná, volit raději silnice.

Zpracování mapky a výškového profilu dle www.mapy.cz

Trasa je převzata z brožury Tipy na výlety, Vysočinou pěšky

(24)

V pozdním odpoledni odpočinek na farmě: posezení venku, pískoviště, dětský koutek,…

SOBOTA Po snídani autem odjezd do Pelhřimova, zde celodenní výlet. Parkování např. v Solní ulici (mezi MěÚ a OD Vysočina, 1h/10Kč, prvních 30 min. zdarma), v ul. U Elektrárny (za poštou, 1h/10 Kč), či Kamenného mostu (zdarma) – uvedená parkoviště jsou nedaleko centra města. Dopoledne návštěva Muzea rekordů a kuriozit a expozice Zlaté české ručičky. 56

Oběd: např. v Hodovně Na Kolíbce (možnost i venkovního posezení) Odpoledne: odpočinek v Děkanské zahradě, návštěva Muzea strašidel a Pelhřimovského pekla

NEDĚLE Po snídani rozloučení se s ekofarmou a jejími majiteli, odjezd. Poslední výlet této dovolené – poutní místo Křemešník (zalesněný kopec ležící 10 km za Pelhřimovem směrem na Nový Rychnov, 22 km od ekofarmy Křišťan a spol.). Zde návštěva rozhledny Pípalky, prohlídka poutního areálu: kostel Nejsvětější Trojice, Větrný zámek, křížová cesta. Aktivní odpočinek v lanovém centru či domečku s prolézačkami a skluzavkami. Po obědě v restauraci hotelu Křemešník, po němž si děti mohou odpočinout v dětském koutku, procházka po naučné stezce Křemešník, s dvěma léčivými studánkami. Její počátek je na parkovišti před hotelem, stezka měří 3 km, časová náročnost je zhruba 2 hodiny. Obrázek 2: NS Křemešník - mapa

Zdroj: [35]

57

13.3 Bližší informace k vybraným místům 13.3.1 Červená Řečice: město s renesančním zámkem, který se po letech chátrání dostává nyní do rekonstrukce, je známé především díky festivalu Slámování, který se každoročně koná na zámeckém nádvoří.

Kontakt: www.cervenarecice.info

[36]

13.3.2 Vodní nádrž Trnávka (resp. Želiv): výška hráze je 19 m a délka 200 m. Součástí je i malá vodní elektrárna a slalomová dráha pro kajaky o délce přes 500 m, s převýšením 9 m (jedna z nejobtížnějších v Evropě). Nádrž slouží k rekraci i rybolovu.

[37]

13.3.3 Žižkův dub v Želivi: nachází se jižně od kostela na břehu rybníka. Jde o dub letní, jehož obvod kmene dosahuje 705 cm, výška je 24 m a stáří stromu je odhadováno na 650 let. Jde o nejmohutnější dub na Pelhřimovsku. 13.3.4

Želiv: obec

známá

především

[38] díky

klášternímu

komplexu,

zahrnujícího

premonstrátský klášter (arch. J. B. Santini), konvent, opatství, Trčkův hrad a renesanční dům s palírnou.

www.obeczeliv.cz, www.zeliv.eu

[39]

13.3.5 Muzeum rekordů a kuriozit: unikátní výkony českých a světových rekordmanů, z nichž mnozí jsou zapsáni v České knize rekordů a někteří též v Guinnessových světových rekordech. Navazující expozice s názvem Zlaté české ručičky, která je od muzea vzdálena 5 minut chůze, nabízí především exponáty vyrobené ze sirek, dále je tu k vidění Mona Lisa vytvořená ze zrnek rýže či největší obraz malovaný pastelkami. Tabulka 22: Muzeum rekordů a kuriozit - kontakt, otevírací doba, ceník Muzeum rekordů a kuriozit Dolní brána, Palackého 47 393 01 Pelhřimov Kontakt Zlaté české ručičky Nábřeží rekordů a kuriozit 811 393 01 Pelhřimov Otevírací doba

Denně (vč. svátků)

www.muzeumrekorduakuriozit.cz [email protected], 565 321 327, 777 601 304

[email protected] 565 323 163, 775 966 303 9:00 – 17:00

Muzeum rekordů a kuriozit + Zlaté české ručičky: Dospělí: 120,Vstupné

Děti (7 – 15 let): 80,-

Senioři (nad 65 let): 90,-

Rodinné (2 dospělí + max. 3 děti do 15 let): 300 ,Muzeum rekordů a kuriozit nebo Zlaté české ručičky: Dospělí: 90,-

Děti (7 – 15 let): 60,-

Senioři (nad 65 let): 70,-

Rodinné (2 dospělí + max. 3 děti do 15 let): 240 ,-

58

Zdarma: obři nad 205 cm, dospělí trpaslíci pod 135 cm, tlouštíci s obvodem pasu nad 145cm, první prázdninový týden děti, které přinesou vysvědčení se samými jedničkami

[40]

Zdroj: www.muzeumrekorduakuriozit.cz

13.3.6 Hodovna Na Kolíbce: nabídka restaurace poblíž městské brány Kolíbka, nedaleko centra, zahrnuje tradiční česká jídla i světové pokrmy. Restaurace si peče vlastní chléb. Tabulka 23: Hodovna Na Kolíbce - základní informace Adresa:

Příkopy 25, 393 01 Pelhřimov

Kontakt:

hodovna.nakolibce.cz, [email protected], 604 116 789

Otevírací doba:

PO - ČT 10:00 – 22:00,

PÁ – SO 10:00 – 23:30,

NE 10:00 – 21:00

Zdroj: hodovna.nakolibce.cz

[41]

13.3.7 Děkanská zahrada: nachází se za kostelem sv. Bartoloměje v Pelhřimově. Součástí zahrady, založené v r. 1603, je i altán, voliéra s exotickými ptáky, lavičky a dětský koutek s prolézačkami a pískovištěm. 13.3.8 Muzeum strašidel: ve sklepení bývalého Purkrabského domu je umístěna expozice strašidel kraje Vysočina. Prohlídka je doplněna zvukovými a mlhovými efekty a popisy. Tabulka 24: Muzeum strašidel - kontakt, otevírací doba, ceník

Kontakt

Muzeum strašidel

www.pelhrimovsko.cz/strasidla

Masarykovo nám. 17

[email protected]

393 01 Pelhřimov

565 321 548

leden – 15. duben

ÚT – PÁ

9:00 – 11:00, 14:30 – 17:00

SO

9:00 – 12:00, 12:30 – 16:00

NE, svátky

Otevírací doba

16. duben – květen, říjen - prosinec

ÚT – PÁ

9:00 – 12:00, 12:30 – 17:00

SO

9:00 – 12:00, 12:30 – 16:00

NE, svátky červen – září Vstupné

Dospělí: 25,-

Zdroj: www.pelhrimovsko.cz/strasidla

14:00 – 17:00

14:00 – 17:00

PO – PÁ

9:00 – 12:00, 12:30 – 17:00

SO, NE

10:00 – 12:00, 12:30 – 17:00

Děti, studenti důchodci: 15,-

[42]

59

13.3.9 Pelhřimovské peklo: interaktivní expozice v podzemí pod pelhřimovským TIC, kde si návštěvníci mohou zkusit, jaké to je být čertem v pekle: masky, líčení, pekelné kotle, kniha hříchů, váhy, Luciferovo křeslo, zvukové, kouřové a světelné efekty… Tabulka 25: Pelhřimovské peklo - kontakt, otevírací doba, ceník

Kontakt

Pelhřimovské peklo

peklo.pelhrimovsko.cz

Masarykovo nám. 10

[email protected]

393 01 Pelhřimov

565 326 924, 565 324 927

červen – září

PO – PÁ

9:00 – 12:30, 13:00 – 17:00

SO, NE, svátky 10:00 – 12:30, 13:00 – 17:00 Otevírací doba říjen - květen Vstupné

Dospělí: 20,-

PO – PÁ

9:00 – 12:30, 13:00 – 17:00

SO

9:00 – 12:30

Děti: 10,-

[43]

Zdroj: peklo.pelhrimovsko.cz

13.3.10 Poutní areál Křemešník: prohlídky poutního areálu s průvodcem lze případně objednat na tel. č. 775 765 955 či na e-mailu [email protected]. Prohlídka trvá asi 50 min., vstupné je dobrovolné. 13.3.11 Lanové centrum Křemešník: lanový park je rozdělen na vysoký (náročnější) park, nízký park, kde účastník není jištěn, a dětský park (5 lanových překážek). Tabulka 26: Lanové centrum Křemešník - kontakt, provozní doba, ceník

Kontakt Provozní doba

Hotel Křemešník

www.nakremesniku.cz

Křemešník 4, Nový Rychnov

[email protected]

393 01 Pelhřimov

565 303 431

SO, NE Vysoký park:

Ceník

11:00 – 17:00 Dospělí: 250,-

Děti (do 15 let): 200,-,

Rodinné (4 osoby): 700,-,

Rodinné (5 osob): 800,-

Nízký park:

Osoba: 50,-

Dětský park:

Dítě (od 3 let): 70,-

Zdroj: www.nakremesniku.cz

[44]

60

13.3.12 Restaurace hotelu Křemešník: restaurace nabízí široký výběr z minutkových, hotových i dětských jídel. K dispozici je mj. velká venkovní terasa a koutek s hračkami, přebalovací pult i dětské židličky. Tabulka 27: Restaurace hotelu Křemešník - základní informace Adresa:

Křemešník 4, Nový Rychnov, 393 01 Pelhřimov

Kontakt:

www.nakremesniku.cz, [email protected], 565 303 430

Otevírací doba:

NE – ČT:

11:00 – 20:00,

PÁ – SO:

11:00 – 22:00

Zdroj: www.nakremesniku.cz

[44]

13.3.13 Naučná stezka kolem Křemešníku: NS přibližuje přírodní prostředí tohoto poutního a pověstmi opředeného místa. Stezka většinou kopíruje hranici přírodní rezervace Křemešník, u každé z jejích informačních panelů je i stůl s lavicemi. Východiskem je parkoviště u hotelu. Jednotlivá zastavení nabízejí informace o lesu, lesním hospodaření, přírodní rezervaci, flóře a fauně, léčivých studánkách a kulturních památkách na Křemešníku. Tabulka 28: NS Křemešník - základní informace Web: Délka stezky: Časová náročnost: Počet zastavení: Náročnost trasy: Zaměření: Zdroj: [35]

http://www.region-vysocina.cz/naucna-stezka-kremesnik-cx1033 3 km 2 hodiny 8 Nízká (vhodná i pro cyklisty) příroda, historie

61

13.4 Další tipy k návštěvě v okolí Ekofarmy Křišťan a spol. 13.4.1 Hrad Kámen: v prostorách původně gotického hradu z 13. st. ležícího cca 17 km jihovýchodně od ekofarmy Křišťan, přibližně v polovině cesty mezi Pelhřimovem a Táborem, nalezneme mj. i muzeum motocyklů a expozici bydlení a životního stylu lidí v 19. a na poč. 20. st. Příjemná procházka se nabízí v hradní zahradě.

www.hradkamen.cz

[45]

13.4.2 Chýnovská jeskyně: jeskyně 15 km východně za obcí Kámen, objevená r. 1863, se r. 1868 stala první přístupnou jeskyní na území ČR. Její unikátnost nespočívá v krápnících, ale v barevných stěnách a stropech, kde se v různých obrazcích a odstínech střídají mramory a amfibolity. www.volny.cz/jeskynechynov,www.caves.cz/cz/jeskyne/chynovska-jeskyne [46] 13.4.3 Skanzen Zichpil: skanzen sídlí v posledním dochovaném domku z chudinské čtvrti města Humpolec a seznamuje návštěvníky se životem chudých občanů z přelomu 18. a 19. st. Ke zhlédnutí je vše, co k životu tehdejších lidí patřilo: od vybavení kuchyně a ložnice až po hospodářské náčiní.

www.zichpil.cz

[47]

13.4.4 Zřícenina hradu Orlík: pozůstatky hradu se nachází asi 3 km východně od Humpolce. Zachovaná je věž, brána, bašta, zbytky opevnění a sklepení a hradní kuchyně, v níž byla rekonstruována chlebová pec. Hrad je volně přístupný, okolo hradu vede naučná stezka Březina seznamující s historií a přírodou Humpolecka.

www.hrad-orlik.cz

[48]

13.4.5 NS Městské sady: stezka vede nedaleko Pelhřimova v rozsáhlém parkovém komplexu Městských sadů. Tento oblíbený park je protkán cestami s lavičkami a romantickými zákoutími. Délka stezky je 3 km a na 12 zastaveních jsou informace o zajímavostech parku a přírody Pelhřimovska.

(26)

13.4.6 Kříže u cest: nedaleko Milotiček se nachází šest křížů. Ke každému z nich se váže zajímavý příběh. Tato vyprávění zachytil pan Křišťan v prospektu, který spolu s fotografiemi a mapkou vybízí k návštěvě těchto křížků – pět z nich stojí u cest, šestý nalezneme v lese. Prospekt je k dispozici na ekofarmě.

62

14

AGROEKOFARMA KADEŘÁVEK

14.1 Základní informace o farmě Agroekofarmu Kadeřávek nalezneme v obci Věcov, 58 km severovýchodně od Jihlavy – směr Žďár n. S., Nové Město n. M. Farma se zabývá chovem plemenných jehniček a beránků masného plemene Merinolandschaf a Suffolk a produkcí biomasa. Nedávno k ovcím přibyly i tři kobylky, které budou v budoucnu využívány k rekreačnímu ježdění hostů. K farmě patří i ubytování, a to v penzionu Kadeřávek přímo na farmě, či v Chalupě U Potoka. Penzion Kadeřávek nabízí 4 různě velké apartmány, každý s vlastním sociálním zařízením a kuchyňkou. Podobně je tomu i v Chalupě U Potoka, kde je navíc i zahrada s venkovním bazénem a společenská místnost. V obou ubytovacích objektech je navíc k dispozici připojení k internetu, dětské vybavení a hračky, společenské hry, knihovna, venkovní posezení, pískoviště, přenosný gril, uzamykatelná místnost na kola, kočárky, lyže aj. Tabulka 29: Agroekofarma Kadeřávek - ceník ubytování Penzion Kadeřávek Apartmán

Cena za osobu/noc

Min. cena za celé apartmá/noc

U Broučka (8 lůžek),

290,-/osoba, 250,- dítě (3-10 let)

1400,-

U Berušky (2 lůžka), U Beránka (2 lůžka)

375,-/osoba

750,-

U Ovečky (4 lůžka)

290,-/osoba, 250,- (dítě 3-10 let)

900,-

Dítě do 3 let

zdarma

Pes

100,-

Chalupa U Potoka Apartmán

Cena za osobu/noc

Min. cena za celé apartmá/noc

U Zvonku (6 lůžek), U Fialky (6 lůžek),

290,-/osoba, 250,- dítě (3-10 let)

1100,-

U Kopretiny (3 lůžka)

300,-/osoba

900,-

U Slunečnice (8 lůžek)

290,-/osoba, 250,- (dítě 3-10 let)

1500,-

Dítě do 3 let

zdarma

Pes

100,-

Zdroj: www.chalupa-vysocina.cz

Stravování je možné buď ve formě vlastního vaření v kuchyňkách, nebo v nové restauraci s dětským koutkem v obci Věcov. Na požádání připraví paní Kadeřávková domácí buchty nebo jehněčí maso na zelenině. Agroekofarma Kadeřávek nabízí bohaté zázemí pro dětské hry. Nabízí se jim mj. svezení na traktoru a v době bahnění ovcí i hlazení a krmení jehňat z lahvičky. Na farmě jsou 63

organizovány kurzy zaměřené hlavně na chov ovcí, stříhání vlny, psychologii, zpěv, zdravý životní styl apod. Kromě masa je zde možnost zakoupení domácího medu a medoviny, ovčích kůží, domácích ovčích a kozích sýrů od partnerské farmy a vín z jižní Moravy. Farma nabízí exkurze (tyto jsou pro ubytované hosty zdarma), zahrnující seznámení s její historií, informacemi o ekologickém hospodaření, prohlídku ovčína, ukázku chovu ovcí a koní, mechanizace, příp. svezení dětí na traktoru. Tabulka 30: Agroekofarma Kadeřávek - kontakt Tel. 566 562 839, 605 853 307

Ing. Miroslav a Jana Kadeřávkovi

[email protected]

Věcov 25, 592 44

www.chalupa-vysocina.cz, www.jehneci-bio.cz Zdroj: www.chalupa-vysocina.cz

[49]

14.2 Návrh programu rodinného víkendového pobytu Kurzívou zvýrazněná místa jsou blíže popsána v kapitole 15.3. Krajina je v okolí Agroekofarmy Kadeřávek dosti kopcovitá, proto není příliš vhodná pro cykloturistiku s dětmi, ani delším pěším výletům. PÁTEK Po obědě příjezd a ubytování na farmě, seznámení se s hospodářstvím, příp. odpočinek. Odpoledne exkurze s výkladem, prohlídka ovčína, svezení dětí traktorem, během jarních měsíců, v době bahnění, možnost krmení jehňat z láhve. Pobyt na dvoře, který je pro potřeby dětských her a příjemného posezení velmi dobře uzpůsoben. V podvečer procházka po pastvinách, pozorování ovcí.

64

SOBOTA Po snídani výlet autem na hrad Pernštejn, který se od farmy nachází 26 km jihovýchodním směrem. Pro děti je zajímavější II. prohlídkový okruh, který zahrnuje vyhlídkovou věž + zámecký trakt, přírodovědnou sbírku a knihovnu. Délka prohlídky je 50 min. Oběd je buď formou rychlého občerstvení na prvním nádvoří hradu, nebo např. ve Slovácké chalupě v Bystřici nad Pernštejnem. Po odpočinku dětí v dětském koutku odjezd do Olešnice. Zde návštěva Muzea strašidel a po předchozí telefonické domluvě i Modrotiskové dílny rodiny Danzingerovy. V pozdním odpoledni návrat na farmu. Celková délka trasy tohoto výletu autem: 81 km. Trasa: Věcov – Bystřice n. P. – Nedvědice, zde hrad Pernštejn – Bystřice n. P. – Štěpánov n. Svr. – Olešnice – Jimramov – Věcov

Zpracování mapky dle www.mapy.cz.

65

NEDĚLE Po snídani jízda na koních na sousední farmě Kuklík, která je od hospodářství Kadeřávkových vzdálena necelých 6 km přes kopec západním směrem. Vyjížďku či svezení je nutno předem telefonicky domluvit s paní Vendulou Rakovou, tel. 728 143 476. Po obědě rozloučení se s agroekofarmou Kadeřávek a odjezd domů.

14.3 Bližší informace k vybraným místům 14.3.1 Hrad Pernštejn: majestátní Pernštejn je jedním z nejnavštěvovanějších moravských hradů. Mezi jeho zajímavosti patří např. to, že nikdy nebyl dobyt, že pohled do zdejších zrcadel prý ubírá kráse či čtyři různobarevná okna na ochozu vyhlídkové věže, kde pohled skrze jejich skla evokuje pohled do krajiny čtyř ročních období. Tabulka 31: Hrad Pernštejn - kontakt, otevírací doba, vstupné Kontakt: Návštěvní doba:

Hrad Pernštejn, Nedvědice, 592 62. Tel. 566 566 101, www.hrad-pernstejn.eu duben, říjen:

9 – 15 h

pouze SO, NE a svátky

květen, červen, září:

9 – 16 h

ÚT – NE

červenec, srpen:

9 – 17 h

ÚT – NE

I. okruh (70 min.): Ceník:

plné vstupné: 180,-, snížené vstupné: 120,-, děti do 5 let zdarma, rodinné (2 dospělí + max. 3 děti): 480,-

II. okruh (50 min.):

plné vstupné: 120,-, snížené vstupné: 80,-, děti do 5 let zdarma, rodinné (2 dospělí + max. 3 děti): 320,-

Zdroj: www.hrad-pernstejn.eu

[50]

14.3.2 Slovácká chalupa: stylová restaurace s penzionem specializující se na slovácké a staročeské pokrmy. Součástí restaurace jsou dobře vybavené venkovní i vnitřní dětské koutky. Restauraci nejdeme v obci Rožná: směr z hradu Pernštejn na Bystřici n. P., po levé straně silnice vedoucí skrze obec. Tabulka 32: Slovácká chalupa - adresa, kontakt Adresa:

Rožná 74, 592 52

Kontakt:

www.slovackachalupa.cz, [email protected], tel. 776 379 253

Zdroj: www.slovackachalupa.cz

[51]

66

14.3.3 Olešnické muzeum strašidel: muzeum se nachází ve sklepení bývalé ledárny. Vedle strašidel tu jsou i postavy z pověstí Olešnicka. Prohlídku doprovází reprodukovaný výklad, hudba a strašidelné zvuky. Tabulka 33: Olešnické muzeum strašidel - kontakt, otevírací doba, vstupné

Kontakt

Muzeum strašidel a postav Olešnicka

www.olesnice.cz

MÚ Olešnice na Moravě

[email protected]

679 74 Olešnice

516 410 400

Otevírací doba

květen – září

Vstupné

Dospělí: 20,-

PO –SO

9:00 – 16:00

NE

10:00 – 16:00

Děti: 10,-

Zdroj: www.olesnice.cz, odkaz Olešnické muzeum strašidel

[52]

14.3.4 Modrotisková dílna rodiny Danzingerovy v Olešnici: tradice tohoto řemesla rodiny Danzingerovy sahá až do 16. století. Jedná se o poslední původní dílnu modrotisku v ČR. Prohlídka je s výkladem, ukázkou výroby a možností jejího vlastnoručního vyzkoušení. Součástí expozice je i prodejna. Tabulka 34: Modrotisková dílna v Olešnici - kontakt, otevírací doba, vstupné

Kontakt

Jiří Danzinger

www.modrotisk-danzinger.cz

Křtěnovská 175

[email protected]

679 74 Olešnice

777 908 404

Otevírací doba

PO –PÁ

9:00 – 15:30 (po dohodě možno i v jiné době)

Vstupné

Dospělí: 30,-

Děti (6 – 15 let): 20,-

Zdroj: [53]

67

14.4 Další tipy k návštěvě v okolí Agroekofarmy Kadeřávek 14.4.1 Vítochovský kostelík: Kostel sv. Michala ve Vítochově je jedním z nejstarších kostelů na Moravě. Leží 17 km severozápadně od Věcova, za Jimramovem. Váže se k němu řada pověstí. Turisticky je atraktivní hlavně díky svému romantickému románsko-gotickému vzhledu a pohledům do okolní krajiny.

www.vitochov.cz

[54]

14.4.2 Zřícenina hradu Zubštejn: jedná se nejmohutnější a nejkrásnější zříceninu celého okolí. Dochovaný je zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věže. Zubštejn, ležící 21 km od Věcova, za Bystřící n. P., nabízí mj. i daleké výhledy do okolí. info.bystricenp.cz/cil/23/zubstejn

[55]

14.4.3 Dřevěný krytý most v Černvíru: necelé 3 km východně od hradu Pernštejn se v obci Černvír nachází nejdelší krytá dřevěná lávka na Moravě. ČR. Most pochází z r. 1718, je dlouhý 32 metrů, široký 2,6 m a zastřešen je šindelovou střechou. www.cernvir.cz

[56]

14.4.4 Hrad Svojanov: hrad, založený v pol. 13. st., stojí 23 km východně od Věcova a je jedním z nejstarších královských hradů v ČR. Zároveň je jediným hradem u nás, kde se mísí středověká gotika s empírem 19. stol. Místnosti svým zařízením co nejvíce přibližují život v minulosti. K vidění je např. mučírna, dům zbrojnošů, kuchyně, gotická zahrada (jediná svého druhu ve stř. Evropě), sklepní expozice hradních pověstí či sbírka hodin. www.svojanov.cz

[57]

68

ZÁVĚR Předchozí kapitoly této práce byly věnovány mnoha úhlům pohledu na ekoagroturismus na Vysočině se zacílením na preference rodin s dětmi do 10 let. První kapitoly vysvětlují odborné názvosloví týkající se této formy cestovního ruchu, dále zmiňuji historii ekoagroturismu a několik stránek je věnováno i kraji Vysočina a jeho vztahu k biozemědělství. Důležitou součást práce tvoří i část zabývající se potřebami rodin s dětmi v cestovním ruchu. Cílem práce však je vytvoření vhodných návrhů rodinných víkendových programů na ekofarmách Chadimův mlýn, Ctiboř, Turistatek Javořice, Křišťan a spol. a Agroekofarmě Kadeřávek. Těchto pět ekohospodářství jsem zvolila proto, že v současné době již hostům nabízejí na farmě i ubytování ve vlastním penzionu. Sestavila jsem přehledné návrhy, kterak svůj pobyt na farmě strávit aktivně a zároveň i pohodově, jak se tu pobavit i poučit, pohrát si i odpočinout. Předkládané informace jsou podrobné a zároveň nabízím i řadu dalších inspirací. Pro ověření praktického využití mé práce jsem vybrané kapitoly předložila několika rodičům malých dětí, všem pěti farmářům, jedné eko-organizaci a jedné společnosti věnující se rozvoji cestovního ruchu na Vysočině. Všichni oslovení rodiče se shodovali v tom, že takto zpracované programy by jako inspiraci pro plánování dovolené rádi využili. Někteří přiznali, že je tato nabídka skutečně zlákala k návštěvě a pobyt na některé z farem začali plánovat. Uvítali by i mít podobný přehled v republikovém měřítku. Především oceňovali vhodnost výběru atraktivit pro děti a jejich citlivé vsazení do harmonogramu dne. Vítali i to, že součástí jsou všechny důležité informace, týkající se např. vstupného, otevírací doby apod. Zaujaly především ekofarmy Ctiboř, Kadeřávek a Křišťan. Od farmářů jsem dostala odpověď od p. Křišťana, p. Chadima a pí. Kadeřávkové. Všichni požádali o souhlas s použitím kapitol věnovaných právě jejich hospodářství. Použijí je jako prameny informací o nabídce statku a jeho okolí pro své hosty a návštěvníky webových stránek. Vedoucí katedry RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. s postoupením autorských práv souhlasila.

69

Stejně tak souhlasila s použitím mé práce pro účely jihlavského ekoinfocentra, které by na základě těchto podkladů a za předpokladu získání patřičné dotace vytisklo brožuru věnovanou ekofarmám a ekoagroturismu na Vysočině. Příslib spolupráce jsem získala i od agentury Vysočina Tourism, p. o. S její zástupkyní jsem dohodnuta na další schůzce po závěrečné obhajobě. Předběžně jsme diskutovaly, že i oni by vybrané části případně použili ve svých tiskovinách propagujících kraj Vysočina. To, že výsledek mého úsilí nezapadne do archivu, ale že je ceněn jako kvalitní zdroj informací, mě těší. Věřím, že hodnota předložené práce spočívá v tom, že se stane inspirací pro mnoho rodin při volbě jejich dovolené nebo výletu. (Pozn. Konkrétní odpovědi jsou obsaženy v příloze 8).

70

SEZNAM ZDROJŮ Tištěné (1) PODHORSKÝ, Marek. Kraj Vysočina. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Freytag, 2003, 152 s., [6] s. barev. obr. příl. ISBN 80-731-6075-7. (2) DROBNÁ, Daniela a MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7. (3) RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286. (4) ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu: soubor studijních materiálů. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-2018-802. (5) Slovník cizích slov. Vyd. 1. Praha: Levné knihy KMa, s. r.o. o., 2006, 366 s. ISBN 80-7309-347-2. (6) Zákony VI/2013: sborník úplných znění zákonů z oblasti ochrany životního prostředí a hospodaření energií k 1. 1. 2013. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Vyd. 1. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2013, 480 s. ISSN 1802-8314. (7) PACHROVÁ, Stanislava. Šetrné formy cestovního ruchu. Studijní materiál. Jihlava: VŠP Jihlava, 2011, 91 s. (8) JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 285 s. ISBN 80-717-8535-0. (9) MÁCHOVÁ, Jiřina. Duševní hygiena rodinného života. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1974, 199 s.

(10) JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3.

71

(11) PETRŮ, Zdenka, INDROVÁ, Jarmila, JAROLÍMKOVÁ, Liběna, KIRÁĹOVÁ, Alžbeta, MLEJNKOVÁ, Lena, ŠTĚPANOVSKÁ, Radka (kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze). Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR ČR, 2008, 90 s. ISBN 978-80-7399407-06. (12) Kraj Vysočina: The Vysočina Region = Bezirk Vysočina. 1. vyd. Praha: ACR Alfa, 2004, 231 s. Vítejte!. ISBN 80-864-0811-6. (13) PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Studijní materiál. Jihlava: VŠP Jihlava, 2011, 85 s. (14) STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, c2005, 65 s. ISBN 80-867-2614-2. (15) VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. (16) VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-807-3803-407. (17) POUROVÁ, Marie. Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. Vyd. 1. Praha: Kufr, 2000, 113 s. Monografie (Česká zemědělská univerzita). ISBN 80-2130672-6. (18) Tipy na výlety, Vysočinou pěšky. Jihlava: Vysočina Tourism, p. o., 87 s. Brož. (19) KOTOUČKOVÁ, Jana a VÁCLAVÍK, Tomáš. Adresář ekologických zemědělců a prodejen biopotravin na Vysočině. Brno: Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR, o. s., 2008, 48 s. (20) Naučné stezky v kraji Vysočina. Jihlava: Vysočina Tourism, p. o., 2009, 86 s. Brož.

72

Internetové [1] Základní informace [online]. [Citováno dne 13. 8. 2013]. Dostupné z [2] Turistický potenciál regionů [online]. [Citováno dne 4. 9. 2013]. Dostupné z [3] Profil kraje Vysočina. Zveřejněno 2. 2. 2010 [online]. [Citováno dne 16. 8. 2013]. Dostupné z [4] Agrocenzus 2010 regiony – Strukturální šetření v zemědělství a metody zemědělské výroby 2010. [online]. [Citováno dne 4. 9. 2013]. Dostupné z [5] Přehled ekologických subjektů. [online]. [Citováno dne 4. 9. 2013]. Dostupné z [6] NOVÁK, Václav, TOUŠEK, Václav, SZCZYRBA, Zdeněk, ŠERÝ, Ondřej. Analýza socioekonomického rozvoje kraje Vysočina se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 36 s. [Citováno dne 4. 9. 2013]. Dostupné z

[7] Strategie Kraje Vysočina 2020. [online]. Jihlava: Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina, 2012. 68 s. [Citováno dne 10. 9. 2013]. Dostupné z [8] Program rozvoje Kraje Vysočina – programová část SWOT analýza. [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, 2011. 76 s. [Citováno dne 10. 9. 2013]. Dostupné z

73

[9] KUNC, Josef a kol. Analýza cestovního ruchu v kraji Vysočina. [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 33 s. [Citováno dne 10. 9. 2013]. Dostupné z [10] Biofarmy na Vysočině. [online]. [Citováno dne 24. 9. 2013]. Dostupné z [11] Chadimův mlýn. [online]. [Citováno dne 1.10. 2013]. Dostupné z [12] Hostinec a penzion U Karásků. [online]. [Citováno dne 1.10. 2013]. Dostupné z < http://www.penzion-karasek.cz/> [13] Nejdelší modřínová alej v zemi vede z Čech na Moravu. [online]. [Citováno dne 1. 10. 2013]. Dostupné z [14] Vítá Vás obec Zahrádky. [online]. [Citováno dne 1. 10. 2013]. Dostupné z [15] Hrad Roštejn. [online]. [Citováno dne 1. 10. 2013]. Dostupné z [16] Naučná stezka Roštejnská obora. [online]. [Citováno dne 1. 10. 2013]. Dostupné z [17] Zřícenina hradu Janštejn. [online]. [Citováno dne 5. 10. 2013]. Dostupné z [18] Žirovnice město. [online]. [Citováno dne 5. 10. 2013]. Dostupné z <www.zirovnice.cz/> [19] Potápěčský spolek Pelhřimov – lom Horní Cerekev. [online]. [Citováno dne 5. 10. 2013]. Dostupné z <www.lomcerekev.cz/> [20] Spolek přátel betlémů v Třešti. [online]. [Citováno dne 5. 10. 2013]. Dostupné z [21] Telč. [online]. [Citováno dne 5. 10. 2013]. Dostupné z

74

[22] Ekofarma Ctiboř. [online]. [Citováno dne 5. 10. 2013]. Dostupné z [23] Hračkobraní. [online]. [Citováno dne 5. 10. 2013]. Dostupné z [24] Centrum Johanka. [online]. [Citováno dne 5. 10. 2013]. Dostupné z [25] Pohádková říše Fábula. [online]. [Citováno dne 5. 10. 2013]. Dostupné z [26] Turistatek Javořice. [online]. [Citováno dne 16. 10. 2013]. Dostupné z [27] Restaurace Na Kovárně. [online]. [Citováno dne 2. 4. 2014]. Dostupné z < http://www.nakovarnemrakotin.cz/index.php?nid=12065&lid=cs&oid= 3206443> [28] Včelí farma Nosek. [online]. [Citováno dne 16. 10. 2013]. Dostupné z [29] Telčský dům. [online]. [Citováno dne 16. 10. 2013]. Dostupné z [30] Slavonice.cz, server slavonické renesanční společnosti. [online]. [Citováno dne 16. 10. 2013]. Dostupné z [31] Maříž. [online]. [Citováno dne 16. 10. 2013]. Dostupné z [32] Státní hrad Landštejn. [online]. [Citováno dne 16. 10. 2013]. Dostupné z [33] Velkopařezitý rybník. [online]. [Citováno dne 16. 10. 2013]. Dostupné z [34] Ekofarma Křišťan a spol. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z 75

[35] Naučná stezka Křemešník. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [36] Červená Řečice. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [37] Vodní nádrž Trnávka. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [38] Želiv – Žižkův dub. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [39] Kanonie premonstrátů v Želivě. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [40] Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [41] Hodovna Na Kolíbce. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [42] Muzeum strašidel v Pelhřimově. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [43] Pelhřimovské peklo. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [44] Nakremesniku.cz, cíl Vašich poutí. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [45] Hrad Kámen. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [46] Chýnovská jeskyně. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [47] Historický Humpolec, skanzen Zichpil. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z

76

[48] Zřícenina hradu Orlík nad Humpolcem. [online]. [Citováno dne 24. 10. 2013]. Dostupné z [49] Penzion Kadeřávek a Chalupa U Potoka. [online]. [Citováno dne 15. 11. 2013]. Dostupné z [50] Hrad Pernštejn. [online]. [Citováno dne 15. 11. 2013]. Dostupné z [51] Slovácká chalupa na Vysočině. [online]. [Citováno dne 15. 11. 2013]. Dostupné z [52] Olešnice, oficiální stránky města Olešnice. [online]. [Citováno dne 15. 11. 2013]. Dostupné z [53] Modrotisk Danzinger. [online]. [Citováno dne 15. 11. 2013]. Dostupné z [54] Vítochov, oficiální stránky obce. [online]. [Citováno dne 15. 11. 2013]. Dostupné z [55] Bystřicko na Vysočině, oficiální turistický průvodce. [online]. [Citováno dne 15. 11. 2013]. Dostupné z [56] Obec Černvír. [online]. [Citováno dne 15. 11. 2013]. Dostupné z [57] Hrad Svojanov. [online]. [Citováno dne 15. 11. 2013]. Dostupné z

77

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: „Nej“ kraje Vysočina ....................................................................................... 55 Příloha 2: Stručný přehled vybraných ekofarem Vysočiny................................................ 56 Příloha 3: Fotografie z ekofarmy Chadimův mlýn a jejího okolí ....................................... 62 Příloha 4: Fotografie z ekofarmy Ctiboř a jejího okolí ...................................................... 63 Příloha 5: Fotografie z ekofarmy Turistatek Javořice a jejího okolí .................................. 64 Příloha 6: Fotografie z ekofarmy Křišťan a spol. a jejího okolí ......................................... 65 Příloha 7: Fotografie z Agroekofarmy Kadeřávek a jejího okolí ....................................... 66 Příloha 8: Odpovědi majitelů farem, vedoucí Ekoinfocentra v Jihlavě a rodičů ............... 67

78

PŘÍLOHY Příloha 1: „Nej“ kraje Vysočina Tabulka 35: Turistická, kulturní a přírodní nej... kraje Vysočina Nej… Vysočiny Největší moldavity (vltavíny)

Popis Vzácné nerosty vzniklé po dopadu meteoritu v bavorském Riesu.

Místo, kde se nachází Okolí Třebíče

Geografický střed ČR

-

Číhošť (Posázaví)

Největší typicky stepní území

Díky jižní orientaci svahu a podloží

v ČR s výskytem nejmenších

z horniny hadec, která dobře

Mohelenská hadcová step u

rostlin svého druhu – nanoformy,

akumuluje teplo, je bohatá na hořčík

obce Mohelno (okres Třebíč)

nanismus.

a chudá na živiny. Slavnost Barchan – první písemné

Nejstarší historická slavnost

zmínky z roku 1712, ale její kořeny

střední Evropy

sahají hlouběji. Připomínka pobytu

Jemnice

Elišky Přemyslovny ve městě. Nejzachovalejší vybavení

Předměty většinou z 19. století, ale i

historické školy

starší.

Největší zámek v ČR

Barokní národní kulturní památka

Jaroměřice nad Rokytnou

Největší věžní hodiny pevninské

Průměr číselníku 7,12 m, délka

Třebíč – městská věž u kostela

Evropy

minutové ručičky více než 3 m

sv. Martina

Nejstarší zvon v ČR

Zvon Vilém z první pol. 14. st.

Největší vojenské letiště v ČR

-

Náměšť nad Oslavou

Nejhlubší vodní nádrž se zároveň i

Max. hloubka 85,5 m

Dalešická vodní nádrž na řece

nejvyšší hrází v ČR

Výška hráze 100 m

Jihlavě

Osudy dobrého vojáka Švejka od

Napsán v Lipnici nad Sázavou

Jaroslava Haška.

během 2. sv. války

z roku 1953, přírodní led

Svratka (pod Žďárskými vrchy)

Světově nejznámější český román Nejstarší rychlobruslařský stadion v ČR Největší přehlídka vokální tvorby

Mezinárodní festival sborového

v ČR

umění – až přes 1000 účastníků.

Zpracováno dle Kraj Vysočina, 2004, s. 210

Polná

Havlíčkův Brod – kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jihlava (12)

79

Příloha 2: Stručný přehled vybraných ekofarem Vysočiny Níže uvedený seznam vychází z brožury Adresář ekologických zemědělců a prodejen biopotravin na Vysočině (Kotoučková a Václavík, 2008) a ze seznamu „Biofarmy na Vysočině“ zveřejněného na webových stránkách www.ekovysocina.cz [10]. Tyto údaje jsem aktualizovala dle portálu www.firmy.cz a dle dostupných webových stránek jednotlivých farem. Hospodářství, která se věnují nějaké formě agroturistiky, jsou barevně zvýrazněna. Pro ekofarmy, které vedle své hospodářské činnosti provozují přímo na farmě i vlastní penzion (označeny tučnou kurzívou), jsou v předchozích kapitolách zpracovány návrhy rodinných víkendových pobytů. Tabulka 36: Přehled vybraných ekologicky hospodařících farem na Vysočině Název farmy

Kontaktní jméno a adresa

Kontakty

Okres

Popis činnosti

Petr Endrle

Petr Endrle Vadín 3 580 01 Havlíčkův Brod

[email protected] 569 489 351, 602 538 589

HB

Chov masného skotu, pěstování obilovin (špalda, pohanka), brambor, kmínu a hořčice, produkce sena.

Bio-farma Kojetín

Vladimír Klement Zahradní 199 582 21 Pohled

http://www.nalok.cz/farmy/biofarma-kojetin [email protected] 569 439 159, 608 163 915

HB

Chov skotu na maso, pěstováním zeleniny, léčivých bylin a obilí - vše možno po tel. domluvě koupit přímo ze dvora. Pro ekoagroturistiku farmář plánuje postavit chatku.

Pavel Dvořák

Pavel Dvořák Skorkov 9 582 53 Štoky

[email protected] 773 142 353

HB

Chov masného skotu, koní a koz. Pěstování brambor a obilí.

Dvorský statek Olešenka

Ing. Jan Dvorský Olešenka 10 582 22

www.kozidvorek.cz [email protected] 775 661 407, 602 360 864

Chov koz a ovcí, výroba kozích sýrů a jiných výrobků. Prodej HB

plemenných beránků, jatečných kůzlat a bio zeleniny. Poradenství. Možnost exkurzí.

80

Marta Domkářová

Marta Domkářová Humpolecká 1272 580 01 Havlíčkův Brod


František Matoušek

František Matoušek Brzkov 13 588 13 Polná


JI

Farma s rostlinnou produkcí, pěstování bylin, obilovin, zeleniny a brambor. Veganské hospodaření (obdělávání půdy bez hnojiv živočišného původu).

Zdeněk Kittler

Zdeněk Kittler Velký Beranov 239 588 21

http://www.nalok.cz/farmy/zdenekkittler [email protected] 567 218 840, 776 710 549

JI

Pěstování a prodej žampionů. Prodej hlívy ústřičné, ovoce, zeleniny, mulčovací kůry a substrátů.

HB

Chov ovcí, produkce jehněčího masa a sena.

Biofarma Sasov

Josef Sklenář Sasov 2 586 01 Jihlava

www.biofarma.cz [email protected] 567 312 281, 603 228 867

JI

Chov především masného skotu a prasat (rodinný chov, zapouštění kojících prasnic), dále chov ovcí, koz a koní. Pěstování obilovin, luskovin, sóji, brambor a zeleniny. Pěstování energetických plodin. Prodej masa, masných výrobků, brambor a zeleniny. Farma nabízí skupinové exkurze, výuku jízdy na koni, vyjížďky a hipoterapii.

Martin Kratochvíl

Martin Kratochvíl Náměstí 76 588 65 Nová Říše


JI

Pěstování obilovin a pícnin.

Chadimův mlýn

Ing. Martin Chadim Horní Dubenky 33 588 52

www.chadimmlyn.cz [email protected], 567 374 167, 724 374 167

JI

Soukromá farma zaměřená na chov masného skotu, prodej masa a agroturistiku - ubytování v soukromí či kempu, součástí farmy je i mlynářské muzeum.

Ing. Tomáš Vácha

Ing. Tomáš Vácha Vyskytná n. Jihlavou 106 588 41


JI

Ekologické pěstování zeleniny, chov ovcí.

81

Ekofarma Bartošík

Ing. Zdeněk Bartošík Milíčov 55 588 05


JI

Chov ovcí a masného skotu.

Jana Zemanová

Jana Zemanová Hubenov 15 588 05

[email protected]

JI

Chov skotu bez tržní produkce mléka, pěstování obilovin a brambor.

Věra Rychtecká

Věra Rychtecká Kozlov 12 588 21 Velký Beranov


JI

Chov masného skotu.

Věra Řezníčková

Věra Řezníčková Rohozná 36 588 44

[email protected] 606 110 436, 606 336 049

JI

Ekologický chov ovcí a skotu bez tržní produkce mléka. Pěstování obilovin, okopanin a senáže.

Zemědělské družstvo Rácov

Petr Otradovec Rácov 15 588 51 Batelov

[email protected], [email protected] 608 281 142

JI

Chov skotu bez tržní produkce mléka. Prodej skotu a hovězího masa.

Farma Moudrý

Martin Šenigl Nám. Zachariáše z Hradce 11 588 56 Telč

[email protected] 567 213 206, 777 222 959

JI

Ekologický chov ovcí a koz a prodej jehněčího masa. Nabídka lučního sena, jablečného a hruškového moštu.

Včelí farma Nosek

Eliška Nosková Kostelni Myslová 44 588 56 Telč

www.vcelifarmanosek.cz [email protected] 567 243 555, 721 469 263

JI

Ekologický chov včel. Prodej medu a výrobků z včelích produktů. Možnost exkurzí.

82

Ing. Petr Novák Lhotka 10 588 56

www.javorice.cz, www.agrika.cz [email protected]

Šrůtkova ekologická farma

RNDr. Miroslav Šrůtek, Ph. D. Benešov 14 394 70 Kamenice n. L.

Ekofarma KŘIŠŤAN a spol.

JI

Chov ovcí, včel, pěstování ovoce, výroba moštů, prodej masa. Agroturistika: ubytování v penzionu či kempu, které jsou součástí farmy, bohaté zázemí.

www.nalok.cz/farmy/srutkovaekologicka-farma [email protected] 565 433 219, 728 560 057

PE

Chov skotu s tržní produkcí mléka. Pěstování obilovin, luskovin a brambor. Farma je zapojena do projektu Ekozemědělci přírodě. Možnost jednodenních exkurzí.

Ing. Tomáš Křišťan Milotičky 2 393 01 Pelhřimov

www.miloticky.unas.cz [email protected] 565 398 021, 602 857 544

PE

Pěstování brambor a obilovin, chov ovcí, drůbeže a včel, možnost nákupu brambor, vajec, medu a jehněčího masa. Ubytování v apartmánu či v kempu.

Školní statek Humpolec

Ing. Jan Mácha Dusilov 384 396 01 Humpolec

http://www.zlatapodkova.cz/skolnist atek [email protected] 565 533 266, 565 533 267

PE

Školní statek při České zemědělské akademii v Humpolci, poskytování praktického zemědělského vzdělávání zaměřeného na ekologický přístup a na chov koní.

Petr Marek

Petr Marek Častonín 19 393 01 Pelhřimov

[email protected] 565 325 537, 723 066 404

PE

Provoz farmy zaměřené na chov masného skotu a pěstování ovsa či jetele. Prodej plemenných býků i jatečních zvířat.

Farma Zedníček

Miroslav Zedníček Gabrielka 6 394 70 Kamenice n. L.


PE

Chov mléčného skotu a pěstování obilovin. Prodej mléka ze dvora.

Jan Salač

Jan Salač Eš 10 395 01 Pacov

[email protected] 565 426 635, 732 262 089

PE

Chov mléčného skotu.

Turistatek Javořice

567 317 111, 777 317 111

83

Jaroslav Nedělčev

Jaroslav Nedělčev Vlásenice-Drbohlavy 2E 393 01 Pelhřimov

www.8tuni.cz [email protected] 606 778 641, 724 815 570

PE

Hospodářství s chovem ovcí, extenzivními sady se starými odrůdami jabloní, hrušní a třešní, chov včel.

Ekofarma Ctiboř

Jiří Habermann Ctiboř 5 394 68 Žirovnice

www.ekofarma-ctibor.cz [email protected] 565 495 313, 605 256 532

PE

Ekofarma s pěstováním zeleniny. Možnost agroturistiky a ubytování. Pořádání kurzů makrobiotického vaření a víkendy waldorfského školství.

Josef Brada

Josef Brada Nová Cerekev 179 394 15

[email protected] 565 394 014777 078 177

PE

Chov koní, mléčného a masného skotu. Prodej mléka.

Biofarma DoRa, s. r. o.

Ing. Pavel Dobrovolný Ratibořice 1 675 51 Jaroměřice n. R.

www.kozimleko.cz [email protected] 568 440 617, 606 950 106

TR

Chov koz, výroba produktů z kozího mléka, chov ovcí, rostlinná výroba, pěstování levandule lékařské, jednodenní ekoagroturistika (exkurze).

František Vaněk

František Vaněk Číchov - Hynkov 90 575 21 Okříšky

[email protected] 568 870 123, 731 225 329

TR

Chov masného skotu a koz, pěstování obilovin, luskovin a brambor. Prodej brambor a jatečných kůzlat ze dvora.

Ing. Květuše Hejátková

Ing. Květuše Hejátková Ocmanice 99 675 71 Náměšť n. O.

www.zeraagency.eu [email protected] 568 620 546, 602 710 437

TR

Farma se zabývá rostlinnou produkcí (obiloviny, luskoviny). Ing Hejátková je ředitelkou agentury ZERA (Zemědělská ekologická regionální agentura) v Náměšti nad Oslavou.

František Koutouček

František Kotouček Unčín 28 59242 Jimramov

[email protected] 566 573 434, 736 684 859

ZR

Chov masného dobytka, produkce obilí a brambor.

84

Ekofarma BAUCIS

Ing. Aleš Horák Lesoňovice 5 593 01 Bystřice n. P.

www.ekofarma.baucis.sweb.cz [email protected] 566 560 087, 775 045 957

ZR

Farma zaměřená především na pěstování zeleniny a ovoce; dále pak několik druhů obilovin a brambory. Pro návštěvníky je možnost ubytování v malém kempu pro 2-3 stany, za 6 hodin práce je možnost ubytování v domečku a vegetariánská strava.

Jaroslav Mach

Jaroslav Mach Osová Bitýška 161 594 53

www.biofarmamachovi.cz [email protected] 776 844 335, 776 844 123

ZR

Pěstování obilovin, zeleniny, ovoce, chov drůbeže (produkce vajec) a masného skotu.

Oldřich Buršík

Oldřich Buršík Ruda 24 594 01 Velké Meziříčí

www.nalok.cz/farmy/oldrich-bursik [email protected] 566 536 331, 608 625 619

ZR

Chov mléčného skotu, pěstování obilnin (pšenice, pohanka), luskovin (hrách) a brambor (možnost přímého prodeje).

Osada Na Louži

Radmil Husák Javorek 39 592 03 Sněžné

www.ekofarmahusak.eu [email protected] 777 950 792, 777 950 791

ZR

Farma se zaměřením na chov masného skotu, prodej hovězího masa.

Ekofarma Pospíšilovi

Luboš Pospíšil Holubí Zhoř 21 595 01

www.ekofarmy-vysocina.wz.cz [email protected] 608 267 931, 776 112 349

ZR

Chov skotu, ovcí, koz, prasat a drůbeže. Pěstování jeteloviny, brambor, krmné řepy, máku a zeleniny, v malém sadu je i ovoce.

Agroekofarma Kadeřávek

Ing. Miroslav Kadeřávek Věcov 25 592 44

www.chalupa-vysocina.cz www.jehneci-bio.cz [email protected] 566 562 839, 605 853 307

ZR

Farma s chovem ovcí - prodej plemenných zvířat, jehněčího a skopového masa, zpracování ovčí kůže a vlny. Farma nabízí ubytování a pořádání kurzů (stříhání vlny, spřádání vlny, psychologie, víkendy pro ženy aj.).

Ing. Reina Raaschová

Ing. Reina Raaschová Borovnická 256 592 42 Jimramov

[email protected] 566 652 227, 604 429 442

ZR

Hospodářství s chovem ovcí a extenzivním pěstováním ovoce (jablka, višně, švestky a třešně).

Tomáš Lopaur

Tomáš Loupar Kadov 4 592 03


ZR

Chov masného skotu a dojnic. Zpracování a prodej mléka ze dvora.

Zpracováno dle: Kotoučková a Václavík, 2008, s. 16 – 34 (19) a www.ekovysocina.cz [10].

85

Příloha 3: Fotografie z ekofarmy Chadimův mlýn a jejího okolí Obrázek 2: Zahrádky – část sochy Větrná žena (vlastní fotografie, 2013)

Obrázek 1: Ekofarma Chadimův mlýn (vlastní fotografie, 2013)

Obrázek 3: Nejdelší modřínová alej v ČR (vlastní fotografie, 2013) Obrázek 4: Jeden z třešťských betlémů (vlastní fotografie, 2014)

86

Příloha 4: Fotografie z ekofarmy Ctiboř a jejího okolí

Obrázek 5: Ekofarma Ctiboř (vlastní fotografie, 2014)

Obrázek 6: Ctiboř – obec, kde se zastavil čas (vlastní fotografie, 2014)

Obrázek 8: Procházka malebným okolím Ctiboře (vlastní fotografie, 2014) Obrázek 7: Funkční kadibudky na poli za farmou (vlastní fotografie, 2014)

87

Příloha 5: Fotografie z ekofarmy Turistatek Javořice a jejího okolí

Obrázek 9: Turistatek Javořice (vlastní fotografie, 2014)

Obrázek 11: Poznávací stezka Okolo Lhotky (vlastní fotografie, 2014)

Obrázek 12: Telčský dům - expozice Historie a legendy z Telče a okolí (vlastní fotografie, 2014) Obrázek 11: Včelí farma Nosek v Kostelní Myslové (vlastní fotografie, 2014)

88

Příloha 6: Fotografie z ekofarmy Křišťan a spol. a jejího okolí

Obrázek 13: Ekofarma Křišťan a spol. (vlastní fotografie, 2014)

Obrázek 15: Děkanská zahrada v Pelhřimově (vlastní fotografie, 2014)

Obrázek 14: Žižkův dub v Želivi, v pozadí kostel Narození Panny Marie (vlastní fotografie, 2014)

Obrázek 16: Poutní vrch Křemešník (vlastní fotografie, 2014)

89

Příloha 7: Fotografie z Agroekofarmy Kadeřávek a jejího okolí

Obrázek 17: Ovčín na Agroekofarmě Kadeřávek (vlastní fotografie, 2012)

Obrázek 18: Krytý dřevěný most v Černvíru (vlastní fotografie, 2012)

Obrázek 19: Hrad Pernštejn (vlastní fotografie, 2012)

Obrázek 20: Vítochovský kostelík (vlastní fotografie, 2012)

90

Příloha 8: Odpovědi majitelů farem, vedoucí Ekoinfocentra v Jihlavě a rodičů „V současné konkurenci je nutné stále něčím překvapovat hosty. Proto jsme zavedli polopenzi, návštěvnost mladých rodin s dětmi se velmi zvýšila. Budeme rádi, pokud najdete další nápady jak zatraktivnit naší nabídku. Váš program je dobrý a rádi ho využijeme“ Ing. Tomáš Křišťan – ekofarma Křišťan a spol. „Program je pěkně zpracován a navržen. Podobné výlety sám používám pro hosty, jen je nemám tak detailně zpracovány. Pokud bych měl tyto návrhy, pak bych je prakticky používal.“

Ing. Martin Chadim – ekofarma Chadimův mlýn

„Je to zajímavá nabídka a určitě bych ji ráda využila s tím, že bych si na stránky dala Vámi zmíněné možnosti kulturních zážitků.“ Jana Kadeřávková – Agroekofarma Kadeřávek

„Super. Určitě bych zažádala o povolení a našla bych na to dotaci k vytištění brožury Ekoagroturistika na Vysočině.“

Ing. Jana Kotoučková, vedoucí Ekoinfocentra ZO ČSOP 59/12, Jihlava „Programy jsou velmi podrobně popsané a navržené. Líbí se mi, že v případě využití některého z víkendového pobytu jsou veškeré informace (atraktivity a jejich vstupy, otevírací doba) dopředu dohledány. Jsem maminkou dvou malých dětí a své děti vedu ke kladnému vztahu k přírodě a navržené pobyty mé představy optimálně naplňují. Domnívám se, že pokud by tato práce byla předložena jednotlivým "farmářům", mohlo by jim to pomoci ke zvýšení poptávky po pobytech na jejich farmách. Žiji s rodinou v Jihlavě a vzdálenost na farmy je pro cestování s malými dětmi ideální. Jako absolventka Střední zemědělské školy mě také potěšilo, že jedna z farem je vlastněna mým bývalým vyučujícím“ Veronika Smith, 2 dcery 3,5 roku a 1 rok „Programy se mi líbí, jsou takové odpočinkové, dětem by se tam určitě líbilo. Vždycky vítáme, když nám majitel ubytování doporučí nějaké výlety nebo aktivity.“ Helena Mezlíková, dcera 4 roky, syn 1,5 roku 91

„Naše dcera je momentálně nezávislý tvor, který dělá i kolo mlýnský pouze s mámou, ostatní děti moc zatím nebere. Ale myslím, že pro starší děti už tohle je a určitě si užijí i spaní ve stanu. A taky až budou mít rozum z toho, že jsou na místě, jakém jsou - mám na mysli ekofarmě, atp. Je jedno, kde je, hlavně, že má komfort (jídlo, pití a pohodlí), je hold ještě malá... Nabídnuté programy si schovávám a použiju v budoucnu, třeba z ní někdy budeme čerpat při výběru dovolené, nebo při vymýšlení nějakého výletu. Tohle bych brala na celou ČR.“

Věra Voborná, dcera 2 roky

„Navržené programy jsou zajímavé a určitě dávají mnoho podnětů rodinám s menšími dětmi. Hlavní přínos těchto programů vidíme v jejich různorodosti. Tzn. některé víkendové programy jsou zaměřeny spíše pro rodiny, které se zajímají o cykloturistiku, jiné se zaměřují spíše na pěší turistiku. I rodiny, které nejsou zvyklé na tolik „pohybu“, si z nabízených programů jistě vyberou. Oceňujeme také aktuální doplňující informace o ubytování, cenách, možnostech stravování nebo dalších aktivitách v okolí farem. Programy nás zaujaly. Velmi se nám líbí např. Ekofarma Ctiboř, kde je nabízeno „alternativní ubytování“ a víkend se zde dá strávit jak aktivně, tak poklidně a to v souladu se zaměřením Ekofarmy. Díky informacím, které jsme získali, jsme si o některých ekofarmách ihned zjišťovali další informace prostřednictvím internetu. Rodiny s dětmi (ale i ostatní turisté) by určitě uvítali, pokud by majitelé ekofarem měli navržené programy k dispozici. Podle našeho názoru jde o dobrý inspirační zdroj, který by rodiny s dětmi mohly ocenit a využít.“

Lenka a Jan Němcovi, syn 3 měsíce

„Protože nemám s tímto druhem turistiky žádné zkušenosti, ráda jsem si představené programy přečetla. Popravdě jsem byla i překvapena, kolik ekofarem v blízkosti mého bydliště existuje. Neslyšela jsem do teď ani o jediné. Musím ale říci, že bych asi o víkend na žádné z nich zájem neměla, a to z jednoduchého důvodu. Jsme rodina s vesnice, která má blízko k chování domácích zvířat a pěstování zeleniny i ovoce, takže nepociťujeme potřebu objednat pobyt na ekofarmě. Za to jako jednodenní výlet bych s rodinou uvedené farmy ráda navštívila. Jsme zvědaví, jak to na takové ekofarmě chodí a určitě bych také zakoupila produkty těchto farem nebo se zúčastnila některých z kurzů. Myslím si však, že agro/ekoturistika má u nás velký potenciál. Mladé městské rodiny s dětmi, které nemají žádné zkušenosti s chovem domácích zvířat a pěstováním plodin, a které jsou znuděni konzumním způsobem života a přesyceni nekvalitními potravinami, jistě budou více mířit za odpočinkem a za novými poznatky právě za přírodou.“

Alena Paclíková, 2 synové 6 a 3 roky 92

„Líbí se mi všechny vytvořené víkendové programy, ale nejvíce mne oslovily dva z nich. V prvé řadě se jedná o ekofarmu Ctiboř. Ze základních informací o farmě mne na první pohled zaujala informace o zařízení pokojů ve stylu Feng-shui, neboť i já jsem vyznavačem této filozofie, i když s umístěním sociálního zařízení společného pro všechny pokoje bych až tak nesouhlasila. Vnímám tento statek a způsob života, který rodina Habermannových zvolila, jako něco, v dnešní době plné luxusu a všemožných vymožeností, neobvyklého. Navržený víkendový program je zajímavý, protože se jedná o spoustu zážitků, které rodina může společně během tří dnů prožít. Mám dítě předškolního věku, a proto raději uvítám například posezení u ohně, které je nám blízké a u kterého si rádi zazpíváme, procházky po okolí, projížďku na traktoru a navíc spoustu dětí, což je samo o sobě zárukou dobré nálady mého dítěte. Osobně bych ale odmítla nabídku navštívit Pohádkovou říši Fábula, neboť ta z vlastní zkušenosti není určena předškolním dětem. V žádném případě to nevnímám jako pohádkový dům, ale jako strašidelný dům, ve kterém se mi tajil dech již od vstupu. Tuto prohlídku jsme raději s rodinou vzdali. Druhou, pro mne zajímavou ekofarmou, je agroekofarma Kadeřávek, protože leží v oblasti, kterou jsem s rodinou doposud nenavštívila, navíc má velmi vtipně pojmenované pokoje, což osloví hlavně děti. V blízkosti se nachází restaurace, kterou vnímám na dovolené jako bonus. Farma nabízí rodinám s dětmi zajímavé vyžití formou svezení se na traktoru, hlazení a krmení domácích zvířat, možnost zakoupení domácích produktů. Víkendový program je bohatý, hlavně je zajímavá páteční exkurze s výkladem a možností krmení zvířat. Druhý den je sice náročnější na cestování, ale prohlídka hradu Pernštejn, muzea strašidel a ojedinělé Modrotiskové dílny rodiny Danzingerovy a příjemně strávený celý den za to zajisté stojí. Nedělní program se nese opět v duchu zvířat, konkrétně koní a projížďka na nich je lákavá pro celou rodinu. Všechny víkendové programy jsou pěkně sestavené, jen jsem se rozhodla konkrétně pro tyto dva, neboť nejvíce vystihují představy o tom, jak trávit volný čas s rodinou a jsou přizpůsobeny předškolnímu dítěti.“

Olga Tůmová, dcera 5 let

„Musím pochválit. Hezky sestavené a myslím, že i lehce zrealizovatelné. Určitě i pro nás na vyzkoušení zcela něčeho nového. Určitě vyzkoušíme podle některého navrhovaného plánu.“

Soňa Ježková, 2 dcery 5 a 2 roky

93

„Tyto programy se mi velmi líbí, ráda bych využila širšího okruhu ekofarem, nejen na Vysočině, ale i vzdálenějších (jako jsou podhorské a horské). Takového víkendového pobytu pro celou rodinu, bych ráda využila. Přijde mi to velmi přínosné ve vzdělání dětí, aby si v dnešní době nemyslely, že vejce a mléko, se jednoduše kupují v supermarketu (jako si spousta dětí myslí) také prací s tím spojenou. A zároveň velmi pěkný program s poznáváním blízkého okolí mě velmi nadchl.“

Hana Ryšavá, 2 dcery 5 a 3 roky

94

Rodinná dovolená na ekofarmách v kraji Vysočina

Recommend Documents