Zpráva z průzkumu názorů na dotační program zaměřující se na romskou integraci v Plzeňském kraji

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013)

Zpráva z průzkumu názorů na dotační program zaměřující se na romskou integraci v Plzeňském kraji

Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň Mgr. Marta Hirschová, Charter of Progressive Sociology Ing. Tereza Eberlová, Centrum pro komunitní práci západní Čechy

Plzeň červen 2014

strana 1/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Obsah 1 2

Úvod ..................................................................................................................... 3 Teoretická východiska průzkumu........................................................................ 4 2.1.1 Dotační program Plzeňského kraje ....................................................................... 5 2.1.2

3 4 4.1 4.2

Metodologie průzkumu ....................................................................................... 7 Výsledky průzkumu ............................................................................................ 11 Názory na koncepci romské integrace obecně ............................................................. 11 Zájem o řešení problémů, zájem o finanční podporu................................................... 16 4.2.1 Zájem o jinou formu podpory ............................................................................. 19 4.2.2

4.3 4.4 4.5

Aktuální činnost škol a obcí v oblasti romské integrace..................................... 22

Důvody nežádání o finance z programu romské integrace .......................................... 23 Podněty k optimálnímu nastavení dotačního programu............................................... 26 Oblasti vhodné k podpoře ............................................................................................ 29 4.5.1 Projekty potencionálních žadatelů a finanční požadavky ................................... 43 4.5.2

5 6 7 8

Přehled dotačních programů v rámci romské integrace v roce 2013 .................... 7

Názory na to, co funguje, co by mohlo fungovat a co nefunguje ....................... 46

Shrnutí hlavních zjištění.................................................................................... 50 Závěr a doporučení ............................................................................................ 53 Seznam zdrojů ................................................................................................... 56 Příloha................................................................................................................ 58

strana 2/65


1 Úvod Tento dokument obsahuje výsledky průzkumu zaměřeného na zjištění poptávky a požadavků potencionálních žadatelů o dotační program Plzeňského kraje v rámci romské integrace. Průzkum byl realizován na zadání Krajského úřadu Plzeňského kraje za účelem optimálního nastavení tohoto dotačního programu a probíhal celkem 6 měsíců (včetně přípravné fáze, sběru dat, analýzy a zpracování závěrečné zprávy). Východiskem pro průzkum bylo zmapování názorů cílové skupiny na koncepci romské integrace – co si o koncepci obecně myslí, jak ji vnímají a jak ke koncepci přistupují. Důvodem pro zjišťování této informace byla snaha zasazení zjištění týkajících se dotačního programu Plzeňského kraje do širšího kontextu postojů ke koncepci romské integrace. Prostřednictvím těchto zjištění je možné eliminovat potencionální zkreslení a identifikovat strukturu uvažování o dotačním programu Plzeňského kraje. Domníváme se, že se jedná o elementární otázku, jejíž položení je nutným (a smysluplným) předpokladem pro zjišťování poptávky a požadavků na dotační program Plzeňského kraje založený právě na koncepci romské integrace. Záměrem průzkumu bylo zmapovat následující oblasti: (1) názory na koncepci romské integrace; (2) zájem o řešení romské integrace (3) zájem o finanční a jinou podporu v oblasti romské integrace; (4) preferované oblasti zaměření dotačního programu; (5) bariéry v procesu žádání o finanční podporu z dotačního programu; (6) požadavky na optimální nastavení dotačního programu; (7) samostatná činnost k řešení romské integrace a existence duplicitně nastavených dotačních programů. Jmenované body představují základní oblasti, které byly v průběhu průzkumu rozšířeny o další témata vzešlá od samotných účastníků. Jaká zjištění průzkum přináší a jaká nikoliv – na co byl zaměřen a na co nikoliv? Průzkum byl zaměřen primárně na zjištění názorů (na výše vymezené oblasti) potencionálních žadatelů o dotační program v rámci romské integrace. Kromě názorů potencionálních žadatelů (obce, školy, nestátní neziskové organizace) jsme zjišťovali názory dalších subjektů, do jejichž práce vstupuje či může vstupovat téma romské integrace (pracovníci sociálních odborů a romští poradci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a Magistrátu města Plzně, policie ČR). Průzkum se naopak nezaměřoval na zjišťování potřeb romské menšiny, a to

strana 3/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) vzhledem k času, který byl na zkoumání k dispozici, neboť pro výzkum potřeb romského etnika je adekvátní dlouhodobý výzkum. Pokud by měly být zjišťovány potřeby romské menšiny či by dokonce měl být získán komplexní pohled na situaci romské menšiny, je vhodným nástrojem dlouhodobý výzkum s pobytem v terénu minimálně jeden kalendářní rok. Vzhledem k multidimenzionalitě a komplikovanosti problematiky romské integrace a obecně snaze o porozumění romskému etniku jsou nároky na výzkum vysoké (personálně, časově, finančně). Jako nejvhodnější k uchopení problému se jeví antropologický přístup založený na etnografii a dlouhodobém pobytu v terénu. Podrobněji téma dlouhodobého výzkumu v kontextu romské integrace diskutuje například Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v České republice (Kašparová, Ripka, Janků 2008). Zpráva z průzkumu je strukturována následujícím způsobem. Nejprve představujeme teoretická východiska průzkumu, kde se stručně zabýváme návazností dotačních programů na strategické dokumenty romské integrace Vlády České republiky, evaluací naplňování koncepce a dotačním programem Plzeňského kraje (popis minulých ročníků, zaměření, počty příjemců, finanční částky, které byly rozděleny). Dále uvádíme metodologii průzkumu, kde vymezujeme předmět a cílovou skupinu průzkumu, výběr cílové skupiny a způsob sběru a analýzy dat. Poté prezentujeme a diskutujeme výsledky průzkumu. V závěru prezentujeme shrnutí hlavních zjištění a uvádíme doporučení, jak naložit s výsledky průzkumu.

2 Teoretická východiska průzkumu Základním strategickým dokumentem, který vymezuje romskou integraci v České republice, je Koncepce romské integrace. Dokument představuje politické východisko k integraci romského etnika a je pravidelně revidován vládou České republiky. Cílem Koncepce romské integrace na období 2010–2013 je stručně shrnuto toto: …opatření k vyrovnání šancí a kompenzaci vstupních znevýhodnění, která brání Romům plnohodnotně participovat na kulturním, společenském i politickém životě většinové společnosti…“ (Ministr pro lidská práva, 2009, str. 3). Na tento politický rámec navazuje dotační podpora na celostátní, krajské i regionální úrovni, která má umožnit uvést koncepci romské integrace

strana 4/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) v praxi, a to prostřednictvím příjemců těchto dotací. Právě poslední jmenovaný článek – konkrétně potencionální příjemci dotací – je předmětem zájmu tohoto průzkumu. Naplňování koncepce romské integrace v praxi je kontrolováno a dokládáno zprávami z evaluací, monitoringů zaměřených na situaci romské menšiny, různé dimenze romské integrace a související koncepty (např. koncept sociální exkluze). V Plzeňském kraji byly aktuálně (v posledních dvou letech) realizovány dva na sebe navazující monitoringy, které se výhradně nezaměřovaly na romské etnikum, ale na tzv. sociálně vyloučené lokality. Zadavatelem byl v obou případech Krajský úřad Plzeňského kraje a zpracovatelem Člověk v tísni, o. p. s., pobočka Plzeň. Konkrétně se jedná o: Monitoring aktuální situace v sociálně vyloučených lokalitách (2011, dále též Monitoring) a Analýzu bytové politiky a souvisejících potřeb vybraných obcí Plzeňského kraje s tzv. sociálně vyloučenými lokalitami (2012). Vyloučené lokality identifikované Monitoringem se staly podkladem pro tento průzkum při výběru obcí a škol pro dotazníkové šetření.

2.1.1 Dotační program Plzeňského kraje V případě tohoto průzkumu je v centru zájmu dotační program v oblasti romské integrace na krajské úrovni, který je Plzeňským krajem dlouhodobě vyhlašován. Přehled čerpání finančních prostředků z dotačního programu a jeho zaměření uvádíme níže v tabulce č. 1. Pro rok 2013 nevyčlenil Plzeňský kraj finanční prostředky na poskytnutí dotací v této oblasti. Tabulka č. 1: Dotační program Plzeňského kraje v rámci romské integrace Rok Název dotačního programu Celková výše Příjemci prostředků v Kč dotace 2004 Program podpory sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách

270 000,-

4 neziskové organizace

2005 Program podpory sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách

300 000,-


2006 Program podpory sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách

368 270,-


2007 Program podpory sociálních služeb v sociálně vyloučených romských

400 000,-


strana 5/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) komunitách 2008 Program podpory sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách 2009 Program podpory sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách 2010 Program podpory sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách 2011 Program podpory sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách 2012 Program podpory obcí na rozvoj gramotnosti dětí ze sociálně vyloučených romských lokalit

350 000,-

5 neziskových organizací

450 000,-

5 neziskových organizací

400 000,-


300 000,-


400 000,-

1 město za realizační spolupráce s neziskovou organizací

Podmínky dotačního programu v oblasti romské integrace jsou pro každý rok blíže specifikovány prostřednictvím dokumentů pravidla pro žadatele a příjemce dotace a formuláře žádosti, které jsou zveřejněné při vyhlášení programu, a dále prostřednictvím smlouvy o poskytnutí finanční dotace a formuláře vyúčtování dotace, které jsou určené pro příjemce dotace a nejsou veřejně dostupné. 1 Uznatelnost nákladů v rámci dotačního programu je vymezena ve smlouvě o poskytnutí finanční dotace, tyto informace nejsou tedy zájemcům o čerpání programu známy při jeho vyhlášení. Z poskytnuté dotace nelze hradit pokuty, penále, náhradu škody, soudní poplatky, smluvní pokuty, úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení. Ostatní náklady patří mezi uznatelné, tedy i náklady na platy pracovníků a provoz organizací. V dokumentech nejsou blíže specifikovány sociálně vyloučené romské komunity, ani zde není vymezen příslušník romského etnika. Dle informací poskytnutých Krajským úřadem Plzeňského kraje byl Program podpory sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách určen pro poskytovatele sociálních služeb pracující s cílovou skupinou etnické

1

Smlouvy o poskytnutí finanční dotace a formuláře vyúčtování dotace jsme získali na vyžádání elektronicky.

strana 6/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) menšiny a/nebo osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Jako kritérium úspěšné realizace projektu není stanovován počet podpořených osob z řad romského etnika. Informace o vyhlášení dotačního programu v rámci romské integrace je zveřejňována na webovém portálu eDotace (Systém pro dotační řízení Plzeňského kraje) a na webovém portálu Plzeňského kraje.

2.1.2 Přehled dotačních programů v rámci romské integrace v roce 2013 V rámci průzkumu jsme zmapovali existenci dotačních programů zaměřených na oblast romské integrace s uzávěrkou žádostí v roce 2013 nebo s průběžnou uzávěrkou, které byly nebo jsou přístupné pro cílové skupiny průzkumu (obce, školy, nestátní neziskové organizace). Zaměřili jsme se na národní dotační prostředky i prostředky EU. Přehled těchto grantů je uveden v příloze č. 1 v tabulce č. 13. Kromě těchto grantů konkrétně zaměřených na romské etnikum jsou aktivity cílových skupin projektu (zaměřené na odstraňování bariér Romů pro zapojení do života většinové společnosti) podporovány granty určenými pro sociálně vyloučené osoby nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením či etnické menšiny bez konkrétního zaměření na romské etnikum – např. podpora sociálních služeb, podpora integrace příslušníků národnostních menšin a dalšími.

3 Metodologie průzkumu Cílem průzkumu bylo zmapovat požadavky potencionálních žadatelů na nastavení dotačního programu zaměřujícího se na romskou integraci v Plzeňském kraji. Konkrétně jsme se zaměřili na zjišťování: názorů na koncepci romské integrace; zájem o řešení romské integrace; zájem o finanční podporu; důvodů nežádání o finanční podporu; samostatné činnosti v řešení romské integrace; bariéry, se kterými se žadatelé o finanční podporu potýkají; preference oblastí, které by bylo vhodné finančně podpořit. Cílovou skupinou průzkumu byly: nevládní neziskové organizace (dále jen NNO), školy, obce a další subjekty, do jejichž práce vstupuje či může vstupovat téma romské integrace (pracovníci sociálních odborů a romští poradci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a Magistrátu města Plzně, Policie ČR).

strana 7/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Sběr dat byl proveden prostřednictvím dotazníků (viz příloha č. 2) a rozhovorů (individuálních a skupinových). Dotazníky obsahovaly otázky kvantitativního charakteru a doplňující otázky kvalitativního charakteru. Dotazníkové šetření a rozhovory probíhaly v průběhu října a listopadu 2013. Dotazníky byly distribuovány 17 obcím v Plzeňském kraji, na jejichž území se nachází či nacházela sociálně vyloučená lokalita, a 21 základním školám, které jsou nebo byly spádové pro sociálně vyloučené lokality v kraji. Seznam obcí a škol, které byly osloveny s žádostí o vyplnění dotazníku, vychází z již zmíněného Monitoringu aktuální situace v sociálně vyloučených lokalitách Plzeňského kraje (2011). Dotazníky byly distribuovány představitelům obcí a zástupcům škol. Celkem bylo získáno 10 vyplněných dotazníků od obcí a 13 vyplněných dotazníků od škol. 2 V tabulce č. 2 a 3 je uveden přehled návratnosti dotazníků u šetření obcí a škol.

Tabulka č. 2: Návratnost dotazníků z obcí absolutní četnost Návratnost 10 Celkem oslovených obcí 17

relativní četnost 58,82 % 100,00 %

Tabulka č. 3: Návratnost dotazníků ze škol absolutní četnost Návratnost 13 Celkem oslovených škol 21

relativní četnost 61,90 % 100,00 %

Za účelem provedení rozhovorů byly osloveny NNO, romští poradci a pracovníci sociálních odborů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a magistrátu města Plzně, Policie ČR a vybraná obec realizující samostatnou činnost v oblasti sociálního začleňování, kde byli požádáni o rozhovor starosta, ředitel základní školy (dále jen ZŠ) a ředitelka mateřské školy (dále jen MŠ). 2

Z 8 škol, které dotazník nevyplnily, se 2 školy telefonicky vyjádřily k některým tématům dotazníku. První

škola uvedla, že se nepotýká s velkými problémy a situaci zvládá. Druhá škola uvedla tento komentář: „Problémem je stanovení žáků jako Romů, jelikož všichni žáci naší školy jsou české národnosti, nikoliv romské.“

strana 8/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Celkem bylo osloveno 16 NNO – poskytovatelů sociálních služeb v Plzeňském kraji zaměřených na cílovou skupinu osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a etnické menšiny a organizací zabývajícími se integrací romské populace. Podkladem pro výběr organizací byl přehled poskytnutý zadavatelem analýzy a Registr poskytovatelů sociálních služeb. S žádostí o individuální rozhovor byly osloveny ty NNO, u kterých jsme na základě poskytnutých a dostupných informací mohli předpokládat, že by mohly být potencionálními žadateli o dotační program v oblasti romské integrace. Celkem bylo provedeno 11 individuálních rozhovorů se zástupci či pracovníky organizací. Ze sociálních služeb jsou zastoupeny tyto služby: odborné sociální poradenství, terénní programy, sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a azylové domy. Hlavním důvodem odmítnutí rozhovoru ze strany NNO bylo vysvětlení, že se cíleně nezaměřují na romskou problematiku. U NNO, které souhlasily s rozhovorem, jsme byli také ve většině případů upozorněni na to samé. Dále bylo osloveno celkem 15 romských poradců či pracovníků sociálních odborů MÚ ORP v Plzeňském kraji. Podkladem pro výběr pracovníků byly informace o romských poradcích poskytnutých zadavatelem analýzy a webové stránky jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Celkem byly provedeny 2 skupinové rozhovory. Prvního skupinového rozhovoru se zúčastnilo 7 pracovníků z 6 sociálních odborů MÚ ORP, druhého rozhovoru pracovníci z 3 sociálních odborů MÚ ORP. Důvodem pro neúčast pracovníků ze zbylých 6 MÚ ORP v kraji bylo ve dvou případech pracovní zaneprázdnění, v ostatních případech byla důvodem skutečnost, že na území obce s rozšířenou působností nemají romskou komunitu či romská komunita není silná a Romové jsou rozptýleni a nejsou zde podle oslovených problémy v této souvislosti. Dále byl proveden jeden individuální rozhovor s pracovníkem Policie ČR. Informace o samostatné činnosti řešení romské integrace byla zjišťována prostřednictvím otázek v dotazníkovém šetření obcí a škol. V rámci obce, o které nám bylo předem známo, že realizuje samostatnou činnost, byly provedeny 3 individuální rozhovory, a to se starostou obce, ředitelem místní ZŠ a ředitelkou místní MŠ. Účelem těchto rozhovorů bylo získat názory na sledované oblasti od subjektů, které se podílejí na samostatné činnosti v rámci jedné lokality (obce). V průběhu realizace těchto rozhovorů jsme byli informátory seznámeni s tím, že tato činnost není výhradně zaměřena na romskou integraci, ale na oblast

strana 9/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) sociálního začleňování bez zacílení na konkrétní etnikum. Ve zprávě není popsána samostatná činnost této obce z důvodu zachování anonymity a rovněž z důvodu, že obec v rámci své samostatné činnosti nepracuje výhradně s romskou integrací. Jsou zde však zachyceny názory těchto informátorů na sledované oblasti. V tabulce č. 4 uvádíme informace o počtech oslovených, počtech informátorů a počtech provedených rozhovorů. Tabulka č. 4: Přehled o počtech individuálních a skupinových rozhovorů a počtech informátorů

neziskové organizace romští poradci a pracovníci sociálních odborů policie ČR starosta obce X ředitel základní školy X ředitelka mateřské školy X Celkem

Počet Individuální oslovených rozhovory 16 11 15 1 1 1 1 35

x 1 1 1 1 15

Skupinový rozhovor 1 x

Skupinový rozhovor 2 x

7 x x x x

3 x x x x 2

Data získaná z dotazníků (z odpovědí na uzavřené otázky) byla zpracována ve formě základních popisných statistik. K vyhodnocení rozhovorů a odpovědí na otevřené otázky z dotazníku byla použita tematická analýza, která spočívá v procesu hledání a nalézání klíčových aktérských témat (témata, která zmiňují účastníci výzkumu) a jejich překryvů. Aktérská témata jsou chápána jako odkazy sdílené zkušenosti, které jsou zviditelňovány prostřednictvím reprezentací. Tematické okruhy, jež stanovuje výzkumník, představují subjektivní konstrukce, které vymezují pole výzkumu. Konstrukce zohledňující kontext problému umožňují zachytit témata, která jsou v názorech aktérů obsažená (Aronson, 1994). Analýza dat probíhala v průběhu listopadu a prosince 2013. Po celou dobu výzkumu byla dodržována etická pravidla. Účastníci výzkumu byli informováni o cílech a účelu projektu. Rozhovory byly v některých případech nahrávány audio-technikou, a to pouze se souhlasem účastníků. Ve výstupech výzkumu je zachována

strana 10/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) anonymita a nejsou vědomě uváděny informace, které by mohly umožnit identifikaci účastníků výzkumu.

4 Výsledky průzkumu Hlavní zjištění z průzkumu jsou rozčleněna do tematických kapitol, v rámci kterých prezentujeme výsledky z dotazníkového šetření a tematické analýzy rozhovorů. Při prezentaci jednotlivých zjištění rozlišujeme to, zda názory referují k obecné rovině romské integrace či se týkají přímo dotačního programu Plzeňského kraje. První část výsledků se týká názorů cílových skupin na koncepci romské integrace obecně. Další část se zaměřuje na bariéry a optimální nastavení dotačního programu Plzeňského kraje. Pokud v textu hovoříme o koncepci romské integrace, je tím myšlen strategický dokument vlády. Pokud uvádíme program romské integrace, je tím myšlen buď konkrétně dotační program Plzeňského kraje, anebo obecně dotační programy zaměřené na romskou integraci. Důležitou poznámkou pro orientaci v souvislostech je, že všechny dotační programy romské integrace (celostátní, krajské i regionální) vychází z koncepce romské integrace. Zjištění, která zde prezentujeme, jsou dokládána komentáři respondentů a informátorů. Pokud se jedná o parafrázovaný komentář, je bez uvozovek a šedivě zvýrazněn. V případě přímých citací je použita standardní forma – uvozovky, kurzíva.

4.1 Názory na koncepci romské integrace obecně V této podkapitole představujeme postoje informátorů ke koncepci romské integrace obecně. Informátoři se zde vyjadřují v obecné rovině a referují ke koncepci romské integrace jako celku. Prezentace těchto obecnějších pohledů poskytuje možnost lépe porozumět názorům, které se týkají dotačního programu Plzeňského kraje. Koncepce romské integrace je větší částí informátorů kritizována a odmítána. Souhrn těchto názorů umožňuje nahlédnout důvody, proč je o dotační program Plzeňského kraje v oblasti romské integrace menší zájem. Ti, kteří se vyjádřili odmítavě ke koncepci romské integrace, kritizují především to, že je zvýhodňována jedna skupina a tím jsou nutně

strana 11/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) diskriminováni všichni ostatní. Část informátorů se domnívá, že uplatňování této koncepce může podporovat vytváření negativních postojů ve společnosti vůči zvýhodněné skupině. S tím souvisí také otázka, zda se explicitní podporou nedostává daná skupina do horší pozice, než kdyby nebyla programově zvýhodněna. Koncepce podle informátorů a priori vyvolávají dojem nespravedlnosti, což se může negativně projevit na vzájemném vztahu podporovaných a nepodporovaných (vzniká konfliktní prostředí). Jinými slovy uměle je tím vytvořen další problém. Skupina, pro kterou je koncepce vytvořena, může být totiž v důsledku takového zacházení vystavena tlaku nepodporovaných skupin. Snaha o zmírnění sociální exkluze určité skupiny prostřednictvím koncepcí, které explicitně pojmenovávají, kdo bude zvýhodněn, tak může vyvolat opačný efekt, a to posílení exkluze. U skupin, které jsou takovými koncepcemi vyloučeny, může vznikat dojem diskriminace a nespravedlnosti, jenž může vyústit v negativní přístup ke zvýhodněné skupině. Níže uvedené komentáře dokumentují uvedenou kritiku koncepce romské integrace ze strany obcí, škol, neziskových organizací, romských poradců a pracovníků sociálních odborů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a Magistrátu města Plzně a policie ČR. … problematický je název, a to zejména s ohledem na veřejnost, evokuje zvýhodnění romského etnika oproti všem ostatním, může vyvolat dojem nespravedlnosti… [NNO] … okamžitě lidem naskakuje to, že by se situace Romů měla řešit jinak proto, že to jsou Romové… [NNO] Není dobré vyčleňovat speciálně pracovníka a vyčleňovat určitou skupinu. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Čím více se na nějakou skupinu bude poukazovat, oni přijmou to, že jsou jiní a že něco jinak potřebují. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Nechceme romské rodiny vyčleňovat, nechceme s nimi pracovat jinak… Jde obecně o sociálně vyloučené rodiny. Každá rodina má jiná měřítka, proč je vyloučená… Nelze k nim

strana 12/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) přistupovat jinak, protože jsou Romové – došlo by na malém městě ke konfliktu. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Lidé potřebují Romy/romské děti nevnímat jako romské děti, ale jako Leničku, Románka, Evičku, která krásně zpívá apod. – jsou to normální děti s normálními vlastnostmi, prostředí žene vlastnosti těchto dětí trochu do extrému, vyhrocuje to… [NNO] „Nezaměřujeme se na romskou integraci, ale na sociální integraci. Problémem celého toho programu a tzv. „romských peněz“ je právě to, že má tendenci dávat romství výše než sociální potřebnost nebo tyto věci stavět jako synonyma…“ [NNO] Snažíme se děti integrovat, ne je vyčleňovat; snažíme se, aby žily v normální společnosti – proto jsem proti grantům, které jsou úzce zaměřeny na Romy. [starosta obce x]

Některými informátory je program kritizován z hlediska vymezení cílové skupiny. Tito informátoři se ptají, jak identifikovat příslušníka romského etnika a jak zajistit kontrolu využití poskytnutých dotačních finančních prostředků. První z komentářů se vztahuje obecně ke koncepci romské integrace. Další dva názory se týkají dotačního programu Plzeňského kraje. Integrace koho? – toho, kdo se za Roma považuje nebo kdo to má v občance nebo koho my vnímáme, že je Rom? [romský poradce/pracovník sociálního odboru] … zajímalo by mě, jak bude kraj vyhodnocovat, kdo je Rom a není Rom… jedná se o problematiku toho, že my si myslíme (vidíme), že je Rom, ale při tom on se necítí být Romem… [NNO] … v souvislosti s dotačním programem by měl kraj zpracovat metodiku na to, kdo je Rom… [NNO]

strana 13/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Podle informátorů koncepce nereflektuje individuální potřeby ve společnosti a neodpovídá na reálné problémy, které je potřeba v každodenní praxi řešit. Koncepce by měla být zaměřena na odstraňování bariér, nikoliv na etnikum jako celek. Tento postoj se promítá i v názorech na dotační programy obecně, které by podle některých informátorů neměly být úzce profilované pouze na jedno etnikum. … není dobré se zaměřovat úzce na Romy – někde je problém ryze romský, někde ne… bylo by dobré vést debatu o tom, zda má být dotační program zaměřen úzce na Romy… [starosta obce x] … neděláme rozdíl mezi sociálně vyloučenými a Romy… [NNO] Nepodnikáme zvláštní kroky vůči Romům a vůči většinové společnosti… romská integrace v naší práci nijak zvlášť nevystupuje… [NNO] Nedáváme rovnítko mezi sociálně vyloučenými a Romy. [ZŠ obec x] Program by se měl soustředit na odstraňování bariér, nikoliv na etnikum jako celek. [NNO]

… integrace pro Romy ano, ale proto, aby se mohli účastnit běžných věcí ve společnosti, dosáhli na to, na co dosahuje většinová společnost, ale ne k nim jinak přistupovat… drobné nuance při práci s Romy jsou, ale nejsem zastáncem nějakého speciálního programu… [NNO] … v některých oblastech u Romů k diskriminaci dochází – trh s byty, trh práce, vzdělávání, dluhy… zde bychom se měli ptát, na co Romové narážejí a v tom jim pomoci; jinak sociální práce by měla být stejná, ať už se jedná o Roma či nikoliv… [NNO] Další názory se dotýkají tématu sociálně vyloučených lokalit. Podle některých informátorů se situace v této oblasti proměnila a dříve existující sociálně vyloučené lokality se již příliš nevyskytují.

strana 14/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Chtělo by to program přizpůsobit změněným podmínkám – již nejsou sociálně vyloučené lokality, lidé žijí roztroušeně. [NNO] Sociálně vyloučené lokality jako takové už moc nejsou. [Policie ČR] V současné době jsou aktualizovány informace o sociálně vyloučených lokalitách. Podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (MPSV ČR) z 27. 1. 2014 byl v lednu 2014 zahájen jednoletý projekt, jehož cílem je aktualizovat mapu sociálně vyloučených lokalit v České republice a získat tak přehled o oblastech, ve kterých jsou lidé nejvíce ohroženi chudobou. Situace v oblastech identifikovaných předchozí analýzou z roku 2006 se mohla již významně posunout jak na poli zaměstnanosti a sociálních služeb, tak na poli mezilidských vztahů. Jiné oblasti se však s dalšími problémy mohou potýkat. Vlivem různých faktorů vznikají nové sociálně vyloučené lokality či sociálním vyloučením ohrožené. Analýzu zpracovává společnost GAC, spol. s.r.o. ve spolupráci s odborníky z Univerzity Karlovy, závěrečné výstupy projektu budou zveřejněny do konce února 2015. 3 Někteří informátoři pochybují o samotné koncepci integrace v souvislosti se ztrátou identity. Integrací Romové ztrácí identitu, pokud jsou Romové integrováni, žijí život jako většinová společnost a často už se s Romy nestýkají – romské etnikum a většinová společnost mají jiné životní hodnoty. [NNO] Otázka je, zda je dobré nutit Romům náš pohled na život, na lepší život z našeho pohledu – to integrací děláme. [NNO] Krajský úřad je jedním ze subjektů naplňujících v přenesené působnosti koncepci romské integrace. Vzhledem k této skutečnosti míří výše uvedená kritika koncepce romské 3

Dostupné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky.

strana 15/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) integrace, zejm. kritizované zvýhodnění jedné skupiny oproti ostatním a potřebné zaměření koncepce na odstraňování bariér a ne na etnikum jako celek k orgánům státní správy na vyšší úrovni (ústřední státní orgány). Krajský úřad dle zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti. Za tím účelem v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti. Funkce je cílená na koordinaci a metodickou podporu dalších subjektů na lokální úrovni za účelem zlepšení sociální, kulturní i politické situace Romů. 4 Krajský úřad Plzeňského kraje naplňuje koncepci romské integrace také prostřednictvím svého dotačního programu. 5 Z popisu dotačního programu uvedeném v kapitole 2.1.1 vyplývá, že i přes název dotačního programu i dotačních titulů v jednotlivých letech, který evokuje zaměření dotačního programu na romské etnikum, v praxi je dotační program čerpán na podporu osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně příslušníků etnických menšin, tedy i romské menšiny. Tato skutečnost však nevyplývá z dokumentů týkajících se dotačního programu a zveřejňovaných spolu s vyhlášením programu. V souvislosti s kritikou respondentů na zaměření dotačních programů úzce na romské etnikum se jako problematický tedy spíše jeví název dotačního programu Plzeňského kraje, než jeho skutečné zaměření, a také bližší specifikace programu dostupná zájemcům o čerpání z programu.

4.2 Zájem o řešení problémů, zájem o finanční podporu Na úvod této kapitoly je potřeba zdůraznit, že v předchozí kapitole prezentované názory informátorů jsou odmítavé vůči koncepci, nikoliv vůči řešení problémů, se kterými se Romové v sociálně nepříznivých situacích potýkají. Kritický postoj ke koncepci romské integrace se neustále připomíná a dále rozvíjí v souvislosti s dalšími tématy, proto je přítomný v této i v následujících kapitolách. V rámci této kapitoly se podrobněji podíváme na 4

Podrobněji viz Koncepce romské integrace na období 2010–2013 (str. 7–8). Podrobněji viz Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2012 (str. 4). Dokument není veřejně dostupný a byl získán na žádost od Krajského úřadu Plzeňského kraje. 5

strana 16/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) problematická místa slučitelnosti kritiky či odmítání koncepce romské integrace se zájmem o řešení problému a zájmem o finanční podporu z dotačních programů zaměřených na oblast romské integrace. Kritika či dokonce odmítání koncepce romské integrace totiž nemusí být nutně v rozporu se zájmem o řešení problému a se zájmem o dotace opírající se o koncepci romské integrace, jak ukazujeme dále. Zájem o řešení problému lze ilustrovat prostřednictvím komentáře, který připojil jeden z respondentů v dotazníku jako vysvětlení své odpovědi. Respondenti z řad škol a obcí měli možnost doplnit v dotazníku odpovědi na uzavřené otázky komentářem. V případě otázky – Potřebujete ve Vaši obci řešit romskou integraci? – doplnil jeden z respondentů svoji kladnou odpověď komentářem (viz níže), který ilustruje zmíněný problém – potřeba řešení problému, ale ne za použití speciální koncepce úzce zaměřené pouze na romské etnikum. „Odpověděla jsem ano, přesto, že nepovažuji za vhodné vydělovat romskou integraci z podpůrných a rehabilitačních aktivit. Jako vhodnější se mi jeví zaměřovat integrační podporu na všechny osoby a rodiny ohrožené sociálním vyloučením. Podpora romských i neromských rodin, které se ocitly v ohrožení sociálním vyloučením a které se potýkají s obdobnými problémy, by měla být na stejné úrovni. Měla by být koncipována a prováděna na principu rovnosti, bez jakýchkoliv diskriminačních přístupů, ať už pozitivních či negativních. Podpora pouze romské integrace zbytečně vyvolává pocity nespravedlnosti v ostatní většinové populaci. Domnívám se, že nejde pouze o můj osobní názor, neboť při tvorbě organizační struktury sociálního a zdravotního odboru Městského úřadu, nebyla zřízena funkce romského poradce, a to právě proto, aby byl všemi pracovníky odboru při řešení jednotlivých problémů zajištěn stejný přístup ke všem klientům.“ [obec] Jak jsme ukázali výše, kritizování koncepce romské integrace se nevylučuje se zájmem o řešení problému. Mnohem problematičtější je pohled na vztah kritiky koncepce k zájmu o finanční podporu v podobě dotačních programů zaměřených na romskou integraci. O tomto vztahu je potřeba uvažovat v kontextu dalších souvislostí. Především neziskové organizace jsou každoročně vystavovány ekonomické nestabilitě. Nedostatek financí a nejistotu můžeme chápat jako pragmatický motiv k tomu, žádat o finanční podporu

strana 17/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) z dotačního programu založeném na koncepci romské integrace, i přesto že se žadatel principiálně neztotožňuje s tímto konceptem. Dosud jsme o grant kraj nežádali, protože jsme měli finance z velkých grantů; nyní bude situace horší, peněz bude méně, takže možná bychom žádali i o krajský grant na romskou integraci. [NNO] Dalším příkladem pragmatického motivu k podání žádosti může být reakce na strategii některých poskytovatelů dotací, kdy nepodání žádosti v jednom roce může znevýhodnit žadatele při žádání v příštích letech. Často se podává žádost o dotaci, aby subjekt tzv. „nevypadl“ ze systému žadatelů. [NNO] V tabulce č. 5 můžeme vidět, že potřebu řešit romskou integraci projevily 3 obce (včetně obce s výše citovaným komentářem) z 10. V případě škol uvedlo kladnou odpověď 6 z celkového počtu 13 navrácených dotazníků. Pokud porovnáme tato zjištění v souvislosti se zájmem o finanční podporu z dotačních programů zaměřených na romskou integraci (tabulka č. 6), vidíme, že u obcí je v jednom případě zájem o finanční podporu v kontrastu se zápornou odpovědí na potřebu řešit romskou integraci, u škol dochází k tomuto kontrastu ve dvou případech. Jaká jsou možná vysvětlení? (1) kontrast je způsoben náhodným efektem; (2) nesouhlas s koncepcí romské integrace (např. nerozlišování na základě etnicity), pragmatický zájem o finanční prostředky; (3) romská integrace je již řešena a je potřeba dalších financí na pokračování stávající činnosti. Tabulka č. 5: Potřeba obcí a škol řešit romskou integraci. Obce, N=10. Školy, N=13. 6 obce školy celkem 3 6 9 ano 7 6 13 ne neuvedeno 0 1 1 Zdroj: Dotazníkové šetření škol a obcí. 2013. CpKP ZČ. 6

N uváděné v názvech tabulek označuje počet navrácených dotazníků od škol a obcí.

strana 18/65


Tabulka č. 6: Aktuální zájem obcí a škol o finanční podporu v oblasti romské integrace. Obce, N=10. Školy, N=13. obce školy celkem 4 8 12 ano 6 4 10 ne neuvedeno 0 1 1 Zdroj: Dotazníkové šetření škol a obcí. 2013. CpKP ZČ.

4.2.1 Zájem o jinou formu podpory Někteří respondenti a informátoři projevili zájem i o jiné formy podpory při řešení problémů, se kterými se potýkají Romové. Především se jedná o výměnu informací a příkladů z praxe (viz tabulka č. 7). Celkem 8 respondentů (3 obce, 5 škol) se k zájmu o jinou podporu nevyjádřilo. Tabulka č. 7: Jiné formy podpory romské integrace preferované obcemi a školami. Obce, N=10. Školy, N=13. obce školy celkem 2 2 4 metodická podpora 4 3 7 výměna informací, příkladů z praxe 1 3 4 jiné neuvedeno 3 5 8 Zdroj: Dotazníkové šetření škol a obcí. 2013. CpKP ZČ. Další formy podpory specifikovali respondenti a informátoři v následujících komentářích. „semináře s odborníkem na danou problematiku např. sociálním antropologem“ [obec] „podporu zainteresovaných orgánů státní správy“ [škola] „činnost terénního pracovníka“ [škola] „spolupráce s dalšími subjekty, které se problematikou romské integrace zabývají (neziskové organizace)“ [škola]

strana 19/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Cílové skupiny, se kterými byl proveden rozhovor, by také uvítaly sdílení informací, zkušeností a příkladů dobré praxe (8 odpovědí). Zazněla rovněž konkrétní potřeba podpory a spolupráce ze strany kraje, a to při jednáních se zástupci obcí a v podobě možnosti připomínkovat dokumenty týkající se dané oblasti. Sdílení informací a příkladů dobré praxe by bylo dobré například u bydlení, kde i malé aktivity sociálního odboru mohou přinést velké výsledky. [NNO] Kromě finanční podpory bychom přivítali, kdybychom byli zváni na jednání týkající se romské problematiky (k důležitým rozhodnutím, k projednávání dokumentů). [NNO] Existuje krajská platforma pro problematiku cizinců – setkávají se za celý kraj neziskové organizace a státní organizace… podobná platforma pro romskou problematiku by mohla být užitečná – buď jí udělat za celý kraj, nebo jen za město; součástí setkání by mohly být i přednášky. [Policie ČR] Podpora kraje při jednání se zástupci obcí, starostové by viděli podporu kraje při řešení problémů. [NNO] Důležitá je pro NNO také spolupráce s městy, kde působí, a jejich postoj k romské problematice (pokud město dělá, že problém s romskou integrací nemá, tak je těžké se s ním domluvit na nějaké aktivitě a spolupráci). [NNO] Co se týče výměny informací… přivítali bychom zkušenosti a přístupy ze zahraniční, české modely jsou pořád stejné. [NNO] Možnost připomínkovat dokumenty, které pak budou projednávány v komisích rady. [starosta obce x]

strana 20/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Na zájem respondentů a informátorů o jinou než finanční podporu v oblasti romské integrace nahlížíme v souvislosti s funkcí koordinátora pro romské záležitosti. Mezi úkoly koordinátora Krajského úřadu Plzeňského kraje patří: 7 ‐

koordinace činnosti pracovníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností napomáhajících výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity ve společnosti (tzv. romských poradců),

‐

spolupráce s Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity, romskými poradci, nestátními neziskovými organizacemi, ministerstvy, Agenturou pro sociální začleňování, odbory krajského úřadu, poskytovateli sociálních služeb, vzdělávacími institucemi, obcemi,

‐

předávání informací, zkušeností mezi výše uvedenými subjekty,

‐

příprava souborných zpráv o situaci romské komunity a jejích potřebách,

‐

spolupráce při přípravě rozvojových programů kraje a programů sociální prevence,

‐

zpracovávání podkladů v rámci své působnosti pro koncepční a strategické dokumenty pro ústřední státní orgány,

‐

zpracování stanovisek k návrhům zákonů vypracovaných krajem a k návrhům právních předpisů kraje, týkajících se práv romské komunity,

‐

poradenství (poskytovatelům sociálních služeb, školám, sociálním pracovníkům, nestátním neziskovým organizacím, zaměstnancům obecních úřadů),

‐

zabezpečování agendy dotačních programů kraje v oblasti integrace příslušníků romských komunit (Program podpory sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách) a v oblasti činnosti koordinátora (Dotační program podpora koordinátorů romských poradců vyhlašovaný Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity),

‐

shromažďování, případně aktualizace údajů o sociálně vyloučených lokalitách na území kraje. Uvedené požadavky respondentů a informátorů na jinou formu podpory, než finanční

v rámci romské problematiky, často směřují do oblasti předávání informací či zkušeností nebo

7

Dostupné z http://www.plzensky-kraj.cz/cs/print/article/koordinator-pro-romske-zalezitosti-krajskeho-uraduplzenskeho-kraje.

strana 21/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) zprostředkování sdílení příkladů dobré praxe. Koordinátor pro romské záležitosti by mohl být také nápomocen při navazování spolupráce s dalšími subjekty (neziskovými organizacemi), které se problematikou romské integrace zabývají. Ve vztahu k obcím má koordinátor poněkud omezené pravomoci. Zpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok 2012 uvádí, že „…klíčové oblasti pro integraci Romů jsou také v samostatné působnosti obcí (zejména oblast bydlení) a spolupráce s obcemi probíhá ze strany koordinátorů pouze na úrovni nezávazných doporučení a případných konzultací k problémům, které eskalovaly v lokalitě. Funkce koordinátorů nemá dostatečnou legislativní oporu a chybí jí nástroje, prostřednictvím nichž by mohli razantně vystupovat a prosazovat romskou integraci na lokální úrovni.“ (Úřad vlády České republiky, 2013, str. 20). Z informací získaných v rámci průzkumu vyplývá, že respondenti mají zájem v otázce romské problematiky o podporu Krajského úřadu Plzeňského kraje při jednáních s obcemi. I přes omezené prostředky, kterými koordinátor disponuje, může do jednání vstupovat ve formě konzultací či doporučení.

4.2.2 Aktuální činnost škol a obcí v oblasti romské integrace V rámci dotazníkového šetření 11 škol ze 13 a 9 obcí z 10 odpovědělo, že nerealizují v současné době projekt či činnost k řešení problému romské integrace. Jedna škola se k otázce nevyjádřila a jedna škola přidala níže uvedený komentář. „Realizujeme běžné projekty – např. Minimalizace šikany, Respektující žákovský parlament. Nemáme potřebu řešit speciální program.“ [NNO] Dále uvádíme komentář jedné z obcí, který popisuje realizovanou činnost v dané lokalitě. „Zastupitelstvo … schválilo … střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období 2013– 2016. V rámci tohoto plánu jsou stanoveny určité cíle, které v sobě zahrnují i integrační aktivity – zejména je to cíl 1 – Podpora řešení bytové problematiky v regionu (tj. zpracování koncepce sociálního bydlení …, zajištění sociálních bytů a stanovení pravidel pro přidělování

strana 22/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) těchto bytů ve spolupráci se sociálními službami). Dále cíl 2 – Podpora aktivit a služeb pro děti, mládež a rodiny s dětmi, který je realizován poskytovateli sociálních služeb (předškolní) zařízení pro děti z rodin ohrožených sociálním vyloučením, doučování dětí školního věku z těchto rodin … – terénní práce v rodinách ohrožených sociálním vyloučením…Starosta …zřizuje Komisi prevence kriminality, která se svými projekty zaměřuje na zvýšení bezpečnosti …, což mimo jiné zahrnuje také preventivní programy pro děti a mládež z rodin ohrožených sociálním vyloučením (podpora skate areálu, zeď pro sprejery atp.). Mládeži z rodin ohrožených sociálním vyloučením jsou určeny také projekty, které realizuje Probační a mediační služba.“ [obec]

4.3 Důvody nežádání o finance z programu romské integrace V rámci této podkapitoly prezentujeme nejprve výsledky z dotazníkového šetření obcí a škol, poté představujeme názory informátorů. Od respondentů a informátorů byly zjišťovány informace týkající se obecně dotací z programů romské integrace. V dotaznících uvedlo 9 obcí a 9 škol, že v minulosti nepodalo žádnou žádost o dotaci v oblasti romské integrace (tabulka č. 8). Důvody nežádání o finance z dotačních programů romské integrace diskutujeme v této kapitole. Tabulka č. 8: Podané žádostí o finanční podporu v oblasti romské integrace v minulých letech. Obce, N=10. Školy, N=13. obce školy celkem 0 0 0 ano 9 9 18 ne neuvedeno 1 4 5 Zdroj: Dotazníkové šetření škol a obcí. 2013. CpKP ZČ. Jedním z důvodů nežádání o finanční podporu z dotací romské integrace může být nedostatečná informovanost. Z tabulky č. 9 vidíme, že 4 obce a 4 školy uvedly, že o existenci dotací zaměřených na romskou integraci neví. V dotaznících pro obce jsme dále zjišťovali informaci o tom, zda obce věděly o Programu podpory obcí na rozvoj gramotnosti dětí ze sociálně vyloučených romských lokalit Plzeňským krajem na rok 2012. Pouze 2 respondenti z 10 uvedli, že věděli o této konkrétní výzvě.

strana 23/65


Tabulka č. 9: Povědomí obcí a škol o dotačních programech v oblasti romské integrace. Obce, N=10. Školy, N=13. obce školy celkem 5 7 12 ano 4 4 8 ne neuvedeno 1 2 3 Zdroj: Dotazníkové šetření škol a obcí. 2013. CpKP ZČ. Další důvody, které vedly obce a školy k nepodání žádosti o finanční podporu, poskytuje tabulka č. 10. Respondenti vybrali následující důvody: nedostatečné personální síly (3 školy), nedostatečné odborné síly na realizaci činnosti (3 školy), administrativní náročnost (3 školy, 1 obec), nevhodně nastavená pravidla (3 školy, 1 obec), nevyhovující obsahové zaměření dotačních programů (1 škola, 2 obce). Nejvíce respondentů (5 škol, 5 obcí) využilo možnosti popsat vlastní důvody v kategorii jiné, které pod tabulkou citujeme.

Tabulka č. 10: Přehled důvodů obcí a škol pro nepodání žádosti o finanční podporu. Obce, N=10. Školy, N=13. obce školy celkem 0 3 3 nedostatečné personální síly na zpracování žádosti 0 2 2 nedostatečné odborné síly na realizaci činnosti 1 3 4 administrativní náročnost 1 3 4 nevhodně nastavená pravidla pro žadatele 2 1 3 nevyhovující obsahové zaměření dotačních programů 0 0 0 nezajímavá výše finančních prostředků 5 5 10 jiné 2 0 2 neuvedeno Zdroj: Dotazníkové šetření škol a obcí. 2013. CpKP ZČ. Pokud se podíváme podrobněji na jiné důvody, které uvádí školy a obce, jedná se o nedostatečnou informovanost, nepřítomnost problému či cílové skupiny, na kterou je dotace zaměřena. V některých z těchto komentářů se opět připomíná kritika koncepce romské integrace a vystupuje zde jako důvod nežádání o dotace. „nedostatečná informovanost“ [škola] „Nevěděli jsme, kde žádat, ani jsme vlastně nezjišťovali.“ [škola]

strana 24/65


„Nemáme problém s romskou integrací.“ [škola] „Nemáme přímo uvedené žáky s romskou integrací.“ [škola] „… v současné době neřeší žádné vážné problémy, které se týkají romského obyvatelstva…“ [obec] „… Na území …se nenachází lokalita… kde by docházelo k izolaci nebo vyčleňování romské komunity ze společnosti. Skutečnosti, které by nasvědčovaly vyčleňování romské komunity, nebyly zjištěny ani z výkonu sociální práce a ani z výkonu sociálně-právní ochrany dětí…“ [obec] „…žáci z romských rodin pravidelně chodí do školy, mají zaplacené (třeba se zpožděním) pomůcky, které škola zajišťuje, mají možnost se účastnit doučování, které škola nabízí žákům se slabým prospěchem. V naší škole tito žáci nejsou jiní než ostatní žáci“ [škola] „Není mi jasné, jak rozpoznám romské dítě? Ve škole nemám děti romské národnosti a nevím, podle jakých jiných znaků je mám identifikovat?“ [škola] „… jsme ZŠ praktická a měli by být podporováni všichni žáci naší školy.“ [škola] „…s občany [je] pracováno bez ohledu na „etnickou příslušnost“. Žádné konkrétní projekty, které by se týkaly pouze romské integrace, nejsou zdejším odborem realizovány…“ [obec] „…Nekategorizujeme naše klienty na základě etnicity, považujeme za problematické označit někoho za Roma, pokud se sám nepovažuje za nositele romské kultury. Pracujeme s klienty, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, a to z mnoha různých důvodů. Pokud bychom zde měli program zaměřený pouze na Romy, velmi by nám to zkomplikovalo situaci i práci v regionu. Jak poznám, kdo je Rom?“ [obec] Jako nejčastější důvod nežádání obcí a škol o dotace v rámci romské integrace se jeví

strana 25/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) opět nesouhlas s vyčleňováním určité skupiny občanů ze skupiny občanů ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených. Řada škol i obcí, které na otázku v rámci průzkumu odpověděly, pracují s žáky a občany ohrožených sociálním vyloučením bez ohledu na etnickou příslušnost a nemají potřebu pro romské příslušníky ohrožené sociálním vyloučením realizovat speciální programy a projekty. Dalšími příčinami nežádání škol o dotace jsou nedostatečné personální síly na zpracování žádosti, administrativní náročnost spočívající v nutnosti zpracování zpráv o realizaci projektu a vyúčtování projektu a nevhodně nastavená pravidla pro žadatele, kdy např. školy nemohou být žadatelem o dotace. Ze strany obcí je druhým nejčastějším důvodem nepodání žádostí o dotaci v rámci romské integrace nevyhovující obsahové zaměření dotačních programů. Podle jedné z neziskových organizací mohou být důvodem nežádání o dotace obecně omezení spojená s nastavením podmínek pro poskytnutí dotace. Grantů na romskou problematiku je dost, ale mají různá omezení – např. granty z OP LZZ vyžadují, aby region/obec spolupracoval s Agenturou pro sociální začleňování, pokud nespolupracuje, nemůže NNO či poskytovatel sociálních služeb zažádat, nebo v 2. kole může žádat jen ten, kdo se účastnil 1. kola. [NNO] U většiny neziskových organizací nejsou velkou překážkou pro podání žádosti o dotaci v rámci romské integrace personální a odborné síly či administrativní náročnost, ale spíše podmínky nastavení dotačního programu (uznatelné náklady, obsahové zaměření a výše finanční podpory). Faktory, které jsou příčinou nežádání o dotace v oblasti romské integrace, diskutujeme v následující kapitole, a to v kontextu návrhů informátorů na optimální nastavení dotačního programu Plzeňského kraje.

4.4 Podněty k optimálnímu nastavení dotačního programu Kromě základního problému – zaměření dotací na kritizovanou koncepci romské integrace – jsou podle informátorů často obecně nevhodně nastavená pravidla čerpání dotace (uznatelné náklady), která znesnadňují realizaci projektů. Podle informátorů je největším

strana 26/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) problém to, když z dotačního programu nelze hradit platy. Celá řada projektů je totiž koncipována tak, že primárně stojí na lidských zdrojích. Klíčovým tématem je tak personální zajištění projektů. Informátoři by uvítali možnost žádat finance na platy (např. asistentů pedagoga, sociálních pracovníků, doučování). Obecně je velký problém sehnat finance na platy a provoz… většina grantů tyto 2 položky nehradí, často je možné z grantů zaplatit materiální a hmotné vybavení. [NNO] Z popisu dotačního programu Plzeňského kraje v rámci romské integrace uvedeném v kapitole 2.1.1 vyplývá, že platy patří mezi uznatelné náklady projektu. Dalším tématem je otázka, zda řešit nové projekty, na které je potřeba získat další zdroje financování, či řešit dofinancování stávajících projektů. Pro informátory je vzhledem k potencionální finanční výši (cca 400 tisíc Kč) dotačního programu v budoucnu přijatelnější druhá varianta – dofinancování stávajících projektů. Všechny organizace jsou podfinancované, bylo by dobré nedělat úplně něco nového, na co by si musely organizace ještě získat další finance, spíš aby to organizace mohly použít na svoji hlavní činnost. [NNO] Pokud bychom o grant žádali, tak na nějaký náš hlavní projekt, kvůli krajskému grantu bychom nevytvářeli nějaký další hlavní projekt, na který bychom sháněli peníze ještě někde jinde. [NNO] Pomohly by peníze na….. doplnění toho, na co v rámci těchto větších projektů (větších služeb) peníze nejsou nebo se na tyto aktivity při sestavování rozpočtu zapomnělo nebo je někde škrtly. [NNO] Další otázkou je výše finanční podpory a s tím související časové ohraničení dotace. Menší finanční částky by měly pro žadatele smysl především v případě dofinancování

strana 27/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) pracovních úvazků (doučování, asistent pedagoga, sociální pracovník na zkrácený úvazek atd.). Dále mohou mít smysl pro malé jednorázové/krátkodobé projekty (workshop, simulační hra, zážitková pedagogika). V případě dlouhodobých projektů má smysl žádat o velké granty. Pokud je částka příliš nízká, nevyplatí se podle informátorů žádat o dotaci. Názory na to, zda má smysl podporovat krátkodobé projekty či naopak dlouhodobé projekty se různí. Nesmyslné jsou granty na 1 rok, je potřeba dlouhodobější spolupráce, například by se mohla udělat smlouva s organizací třeba na 5 let a finance poskytovat po jednotlivých letech a stopnout to, pokud organizace něco poruší či nevyúčtuje dobře. [NNO] Jednoleté granty mají smysl, neboť je řada menších projektů, které fungují např. simulační hry, navštěvování veřejných kurzů. [NNO] … pokud by kraj rozděloval 2 miliony, bylo by to pro nás atraktivní… pokud organizace potřebuje zaplatit 3 lidi, tak ji 50 tisíc nevytrhne… [NNO] … 400 tisíc Kč na celý kraj na rok je nic, žádost přijde vniveč… [NNO] 400 tis. Kč je málo peněz, je to zbytečné, do ztracena. [NNO] 400 tisíc Kč na celý kraj je málo, bylo by dobré to dát tam, kde to má největší smysl, kde je to nejpotřebnější, na jedno, dvě až tři místa. [starosta obce x] Zatím žádáme o všechny částky, nicméně to spěje k tomu, že o menší částky žádat nebudeme. [NNO] Záleží na tom, na jakou akci se bude žádat… pokud se bude žádat na realizaci tábora, má význam požadovat i 5, 10, 15 tis. Kč… pokud se bude žádat na sociální služby – například nízkoprahový klub, zhruba částka 80–100 tisíc je minimální, což pokryje částečně úvazek platu jednoho pracovníka. [NNO]

strana 28/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Na dofinancování asistentů, na to mají smysl malé částky. [MŠ obec x] K tématu časového ohraničení dotace se vyjadřuje níže uvedený komentář.

Uvítal bych dotační titul od léta do léta – kritickým obdobím je únor, neboť peníze přichází nejdříve v březnu, dubnu – NNO jsou nuceny brát si úvěry, půjčovat si a doufat, že dotace přijde. [NNO] Na závěr této kapitoly uvádíme dva komentáře, které se vyjadřují obecně k dotačnímu programu a jeho zaměření a kde se opět objevuje kritika koncepce romské integrace. Specifické dotace jsou důležité, ale programy by neměly být nastaveny rigidně, měly by reagovat na aktuální problémy, nikoliv se schovávat za populisticky pojmenované programy, jako například romská integrace. [NNO] Kdybychom grant z kraje dostali a zaplatili půl úvazku, tak by dotyčný musel pracovat jen s Romy? [NNO] Z popisu dotačního programu uvedeném v kapitole 2.1.1 vyplývá, že i přes název dotačního programu i dotačních titulů v jednotlivých letech, který evokuje zaměření dotačního programu na romské etnikum, v praxi je dotační program čerpán na podporu osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně příslušníků etnických menšin, tedy i romské menšiny. V podmínkách programu nejsou blíže specifikovány sociálně vyloučené romské komunity, ani příslušník romského etnika a jako kritérium úspěšné realizace projektu není stanoven počet podpořených Romů.

4.5 Oblasti vhodné k podpoře V rámci této kapitoly představujeme oblasti, které považují obce, školy a NNO za vhodné podporovat. Nejprve ukazujeme názory obcí a škol, poté uvádíme představy NNO. U zvolených oblastí doplňujeme informace o možnostech čerpání finanční podpory ze

strana 29/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) státních grantů pro rok 2014, pokud jsou realizovány. Názory cílových skupin na oblasti vhodné k finanční podpoře doplňujeme podkapitolou konkrétní projekty a finanční požadavky potencionálních žadatelů a podkapitolou shrnující názory na to, co funguje, co by mohlo fungovat a co naopak nefunguje. Obecně byly nejvíce zdůrazňovány dvě oblasti, které by bylo vhodné systematicky podporovat – vzdělání a bydlení. Dále byla zmíněna oblast zaměstnanosti. V otázce podpory oblasti kultury se názory různí. V tabulce č. 11 uvádíme přehled oblastí, které preferují obce. Nejžádanější je u obcí oblast bydlení (3) a bezpečnostní situace (3). V souvislosti s níže uvedenou tabulkou je potřeba zmínit, že 5 obcí z 10 neuvedlo žádnou oblast. Obce, které odpověděly, preferují kombinaci více oblastí. Jeden z respondentů v komentáři zdůrazňuje požadavek na podporu vybraných oblastí bez ohledu na etnickou příslušnost. Tato poznámka připomíná, že i o oblasti podpory je uvažováno v kontextu kritiky zaměření dotačního programu Plzeňského kraje na vybrané etnikum. „… bytová oblast či podpora sociálních firem, předškolní vzdělávání, ovšem bez vymezení na etnickou příslušnost…“ [obec]

Tabulka č. 11: Obce a jimi preferované oblasti finanční podpory romské integrace. N=10. příspěvek na zaměstnance bytová oblast podpora zaměstnanosti oblast vzdělávání a školství zdravotní oblast bezpečností situace rozvoj kultury a jazyka multidisciplinární přístup jiné neuvedeno Zdroj: Dotazníkové šetření obcí. 2013. CpKP ZČ.

2 3 2 2 0 3 1 1 1 5

Na podporu aktivit týkajících se bezpečností situace je zaměřen grant Ministerstva vnitra ČR Podpora prevence kriminality v roce 2014. V rámci grantu jsou podpořeny

strana 30/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) projekty zaměřené na snižování kriminality, eliminaci kriminálně rizikových jevů, omezování příležitostí k páchání trestné činnosti, na zvyšování rizika pro pachatele, že bude dopaden, a na informování občanů o legálních možnostech ochrany před trestnou činností. Významnou prioritou pro rok 2014 jsou projekty zaměřené na zvýšení bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách a jejich okolí, snížení počtu spáchaných protiprávních skutků v sociálně vyloučených lokalitách, prevence rasově motivovaných sporů a extremistických projevů vč. alternativních a inovativních způsobů zapojení obyvatel sociálně vyloučených lokalit do zlepšení jejich bezpečnostní situace. Žádat o dotaci pro rok 2014 mohla obec či kraj. 8 Obce spolu s dalšími subjekty mohly pro rok 2014 žádat o finanční podporu na výstavbu a pořízení nájemních bytů (tzv. vstupních podporovaných bytů) určených k sociálnímu bydlení pro osoby v nepříznivé sociální situaci způsobené sociálními okolnostmi jejich života, které ani při využití všech stávajících nástrojů sociální a bytové politiky nemají přístup k bydlení. Podpora je poskytována v rámci Programu podpory bydlení pro rok 2014 a Podprogramu podpora výstavby podporovaných bytů Ministerstva pro místní rozvoj ČR. 9 Podpora v oblasti vzdělávání a školství je v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pro rok 2014 mohly žádat právnické osoby o finanční dotace v rámci programu Podpora integrace romské komunity. Cílem tematického okruhu Předškolní příprava a včasná péče je vytvářet předpoklady pro naplňování včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí a zvýšení předpokladu zapojení dětí žijících v prostředí sociálního vyloučení či sociálním vyloučením ohrožených do hlavního vzdělávacího proudu. Podpora včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí a jejich příprava v mateřských školách je nejvyšší z priorit v oblasti integrace romské komunity. Cílem tematického okruhu Podpora školní úspěšnosti žákyň a žáků na ZŠ a SŠ je přispět k vyrovnávání vzdělávacích šancí žáků ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v rámci hlavního vzdělávacího proudu. 10 Co se týče příspěvku na zaměstnance, byl pro obce na rok 2014 vyhlášen Úřadem vlády ČR dotační program Podpora terénní práce. Obce v rámci programu mohly získat 8

Další informace jsou dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/2014-vyhlaseni-programu-prevence-kriminalityna-rok-2014.aspx. 9 Další informace jsou k dispozici na http://www.mmr.cz/getmedia/b7ead556-3184-4c71-bf0b063d988e440c/Program_PB_2014.pdf. 10 Bližší podmínky čerpání podpory z grantu jsou uvedeny na http://www.msmt.cz/file/32383/.

strana 31/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) dotaci na výdaje spojené se zajištěním a realizací terénní práce ve vyloučených romských lokalitách a lokalitách, kterým sociální vyloučení hrozí (dotaci na výdaje na terénního pracovníka). 11 V tabulce č. 12 je uveden detailnější přehled oblastí, které preferují školy. Nejvíce respondentů považuje za důležité podpořit doučování (6), zajištění asistentů pedagoga (6) a nákup školních pomůcek (5). Tabulka č. 12: Školy a jimi preferované oblasti finanční podpory romské integrace. N=13. zajištění doučování zajištění asistentů pedagoga nákup školních pomůcek spolupráce s odbornými poradci zajištění nultých / přípravných ročníků jiné neuvedeno Zdroj: Dotazníkové šetření škol. 2013. CpKP ZČ.

6 6 5 1 2 4 1

Další oblasti, na které je vhodné se podle respondentů ze škol zaměřit, uvádíme v níže citovaných komentářích. „zajistit, aby do školy docházeli pravidelně“ [škola] „zájmová činnost pro romské žáky“ [škola] „finanční příspěvek na školní stravování a mimoškolní akce“ [škola] Na financování platů asistentů pedagoga k dětem, žákům a studentům se sociálním znevýhodněním je určený modul B rozvojového programu MŠMT ČR „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2014“. Cílem programu je prostřednictvím dotací zajistit rovný přístup ke vzdělávání žákům se

11

Další informace týkající se grantu jsou uveřejněné na http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dotace/podpora-terenni-prace/vyhlaseni-dotacniho-rizeni-na-rok-2014-k-dotacnimu-programupodpora-terenni-prace-109266/.

strana 32/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) sociálním znevýhodněním. Žadatelem pro rok 2014 mohly být školy zřizované kraji a obcemi a školy soukromé. 12 Školy, které mají zřízené přípravné třídy a/nebo využívají asistentů pedagoga pro realizaci vzdělávání dětí a žáků se sociálním znevýhodněním a/nebo realizují aktivity umožňující sociálně znevýhodněným dětem a žákům přípravu na vyučování a/nebo spolupracují s nejméně jednou neziskovou organizací nebo dalším subjektem pracujícím s dětmi a žáky ze sociálně znevýhodňujícího prostředí mohly požádat o finanční prostředky určené na nenárokové složky mezd/platů a motivačních složek platů/mezd pedagogických pracovníků v souvislosti se vzděláváním dětí a žáků se sociálním znevýhodněním. Dotaci poskytuje MŠMT ČR v rámci programu „Podpora škol, které realizují inkluzivní vzdělávání a vzdělávání dětí a žáků se znevýhodněním“. 13 Neziskové organizace, romští poradci či sociální pracovníci a představitelé a zástupci obce a školských institucí v obci, se kterými byl realizován rozhovor, by nejčastěji finanční podporu směřovali do oblasti vzdělání včetně mimoškolních aktivit a podpory studia dětí a mládeže (16 odpovědí). V oblasti vzdělávání je podle informátorů žádoucí podporu zaměřit jednak na předškolní vzdělávání romských dětí (provozování tzv. předškoliček), dále na podporu využití nástrojů pro odstraňování bariér u dětí se speciálními potřebami (asistenti pedagogů, vyrovnávací třídy) umožňující individuální přístup a na podporu dalších odborných pracovníků ve školství (speciální pedagog, školní psycholog). Velký důraz kladou informátoři také na podporu mimoškolních aktivit směřujících k naplnění volného času dětí. Informátoři uvádí, že v této oblasti mohou fungovat i menší projekty. Například se může jednat o simulační a zážitkové hry, které rozvíjí neformální vzdělávání. V neposlední řadě zazněla také důležitost finanční podpory dalšího studia dětí. Následující komentáře referují o jednotlivých výše zmíněných bodech v oblasti vzdělávání (1. Předškolní vzdělávání, 2. Podpora dalšího studia, 3. Mimoškolní aktivity, 4. Finanční podpora rodin a přístup romských rodin ke vzdělání). Informátoři zde zdůvodňují, proč se domnívají, že je tyto oblasti žádoucí podporovat.

12 13

Další informace jsou k dispozici na http://www.msmt.cz/file/32673/. Bližší informace - http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/podpora-inkluze.

strana 33/65


1) Předškolní vzdělávání Podle jednoho z informátorů je inkluze v MŠ přirozená a žádoucí. Naopak jeden z informátorů z řad neziskových organizací má na podobu vzdělávání romských dětí odlišný názor: Inkluze v mateřské školce je přirozený proces vzhledem k věku dětí – dítě nerozlišuje, zda je dítě Rom či někdo jiný, pro něj je to dítě, kamarád… děti nemají bariéry, ty se konstruují až od rodičů. [MŠ obec x] Vzdělání romských dětí je třeba pojmout odděleně, romské děti ve škole potřebují úplně jinou péči než děti většinové společnosti, mají úplně jiný start než ostatní děti, potřebují úplné základy, které ostatní děti z majoritní společnosti běžně mají; špatné startovací podmínky romských dětí se z mé zkušenosti nedají zlepšit nástroji jako jsou nulté ročníky, školičky pro romské děti, asistenti pedagogů; navíc děti, které by to nejvíc potřebovaly, stejně nástroje využijí – nepůjdou do nultého ročníku, do školičky, zůstanou mimo tyto aktivity; je třeba zejména řešit motivaci dětí – chodit na výlety, co nejvíc času trávit mimo třídu, využít neformálních metod vzdělávání. [NNO] Zkušenosti s provozováním předškoliček pro romské děti a zájem ze strany Romů o tato zařízení a důležitost předškolního vzdělávání pro úspěšné zvládnutí nástupu do základní školy ilustrují následující příspěvky: Zájem o školičku ze strany klientů je, a to se informace o provozování školičky šířila jen ústně; výhodou je, že je provozována přímo v prostorách…, kde bydlí sociálně slabé rodiny. [NNO] Provozujeme školičku pro předškolní romské děti, o kterou je ze strany Romů zájem, každoročně… 30 dětí na čekací listině, které nelze uspokojit z kapacitních důvodů; možné

strana 34/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) vysvětlení zájmu o předškoličku: dobrý je přesah do terénu, kdy pracovník v předškoličce chodí do rodin a řeší s nimi potřebné. [NNO] Investovat do školiček pro romské děti – má to význam, ale je to na 3 generace, než se to zlepší. [NNO] Pokud děti nenavštěvovaly MŠ (ideálně 2 roky), nemají návyky a nemohou zvládnout ZŠ při 30 dětech ve třídách, kdy jim učitelé nemohou věnovat individuální pozornost. [starosta obce x] Jak již je výše uvedeno, na podporu předškolního vzdělávání romských dětí je zaměřen grant MŠMT ČR Podpora integrace romské komunity v roce 2014 tematický okruh Předškolní příprava a včasná péče. Specifickými cíli tohoto okruhu jsou: ‐ podpora zvyšování účasti dětí ohrožených sociálním vyloučením v předškolním vzdělávání, především v mateřských školách, ‐ podpora aktivit zvyšujících připravenost dětí pocházejících ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí na úspěšné zahájení školní docházky, ‐ podpora aktivit směřujících k zapojení rodiny do předškolního vzdělávání dětí, aktivit vytvářejících podmínky pro zvyšování informovanosti rodičů v oblasti předškolního vzdělávání, ‐ vytváření ucelených vzdělávacích a integračních projektů (v oblasti předškolní přípravy), směřujících k vyrovnávání deficitů v oblasti přípravy na úspěšné zahájení školní docházky, vzniklých v důsledku socializace v sociálně znevýhodňujícím prostředí.

2) Podpora dalšího studia Bylo by dobré podpořit finančně další studium dětí i učňák. [NNO] Dále by bylo dobré dotační program zaměřit na podporu při studiích – kdyby někdo chtěl studovat, tak aby na to dostal peníze – rodina mu je nedá, spíš mu bude házet klacky pod nohy. [NNO]

strana 35/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Grant MŠMT ČR Podpora integrace romské komunity v roce 2014 se prostřednictvím tematického okruhu Podpora školní úspěšnosti žákyň a žáků na základní a střední škole snaží přispět k vyrovnávání vzdělávacích šancí žáků ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Specifickými cíli jsou: - podpora aktivit, které pomáhají žákům při překonávání obtíží v průběhu povinné školní docházky a vzdělávání na střední škole, - podpora aktivit směřujících ke zvýšení efektivity spolupráce rodin a školy při vzdělávání žáků ze sociokulturně odlišného prostředí, - podpora aktivit poskytujících informační a poradenskou podporu rodinám při volbě povolání pro sociálně znevýhodněné žáky základních škol, - podpora aktivit napomáhajících přípravě a úspěšnému přechodu žáků základních škol na střední školy, - podpora úspěšných žáků středních škol dané cílové skupiny při přípravě na další vzdělávání, podpora aktivit zaměřených na prevenci předčasného ukončování vzdělávání u žáků ze sociokulturně odlišného prostředí. Kromě výše uvedeného grantu vyhlásilo pro rok 2014 ministerstvo také program „Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol“. Dotace jsou určené pro střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy na zajištění finanční a materiální podpory vzdělávání romských žáků a studentů na těchto školách, pokud jsou občany ČR a jejichž rodinám působí náklady spojené se středním nebo vyšším odborným vzděláváním finanční obtíže. 14 3) Mimoškolní aktivity Smysluplnost podpory mimoškolních aktivit a důležitost využití volného času dětí zhodnocují následující příspěvky: Je důležité využití volného času dětí – alfa a omega všeho; je málo lidí, kteří by chtěli vést zájmové kroužky, děti jsou pak bezprizorní. [starosta obce x]

14

Bližší informace jsou k dispozici na http://www.msmt.cz/file/32608/.

strana 36/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Realizujeme volnočasové aktivity (pěvecký sbor, taneční sbor), provozujeme miniškoličku pro děti (takový nultý/přípravný ročník) – je to jednou týdně, ale půlroční takováto práce s dětmi přináší výsledky a efekty. [ZŠ obec x] I na podporu mimoškolních aktivit se zaměřuje výše uvedený grant MŠMT ČR Podpora integrace romské komunity v roce 2014, a to prostřednictvím tematického okruhu Volnočasové a zájmové aktivity pro romské děti a mládež v návaznosti na jejich sociální vyloučení a kulturní odlišnost. Cílem je podpora vytváření nabídky pravidelných volnočasových aktivit pro danou cílovou skupinu a integrace dětí a mládeže ze sociálně vyloučených romských komunit v této oblasti. Příjemcem dotace mohou být pouze NNO, jejichž činnost se každoročně pravidelně zaměřuje výhradně na děti a mládež z romské komunity. 4) Finanční podpora rodin a přístup romských rodin ke vzdělávání Následující příspěvky poukazují na důležitost finančního zázemí jako předpokladu pro zájem o vzdělávání u romských rodin. Vzdělání se odvíjí od peněz, pokud rodina nebude mít peníze, nebudou děti ve školách. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Příspěvek na školu či pomůcky pro děti, který rodiny mohou dostávat, pro ně není motivační – rodina potřebujeme mít nejprve zajištěny základní potřeby (nájem, jídlo atd.), až potom přichází na řadu škola a vzdělání – pro Romy je škola nadstavba, na kterou přijde řada, až když jsou uspokojeny základní potřeby rodiny – bylo by lepší poskytnout rodině příspěvek, který by mohla využít samozřejmě při nějakých podmínkách a pravidlech např. na nájem. [NNO]

V rodinách se často objevuje tlak na děti, aby odešly ze školy a začaly pracovat a živit tak rodinu. [NNO]

strana 37/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Důležité je, jak to funguje v širší rodině. O peníze se dělí s celou rodinou. Pokud se podaří, že by dítě bylo dobré ve škole, v dospělosti se osamostatní a nebude potom živit ostatní. Proto je pro ně lepší, když děti zůstanou doma. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Ve městě je zvláštní škola speciální – většina jsou romské děti – samy rodiny chtějí, aby děti chodily do školy tam, kam chodili rodiče (tzn. do této zvláštní školy) – vidí jen to, že na škole jsou pomůcky zdarma a na ostatních školách ne, zdarma mají děti výlety – rodiče raději dovážejí děti do vzdálenější obce. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Učitelky v praktické škole mají jiný přístup. Na ZŠ je velký tlak např. na vybavení, pomůcky. Je tam velký tlak na rodinu, která musí zajistit pomůcky na výtvarku, tělocvik. Když to dítě nemá, dostane vynadáno od učitelky, že nemá pomůcky. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] V oblasti bydlení (6 odpovědí) je podle respondentů žádoucí podporovat prostupné bydlení. Cílovým bodem by mělo být samostatné bydlení. Objevily se také názory na problematiku ubytoven. Podle některých informátorů je potřeba komplexně řešit přechod z ubytoven do nájemního bytu, a to z několika důvodů: (1) neochota pronajímat byty Romům; (2) ztráta kontaktu sociálních pracovníků s rodinami a nemožnost jim včas pomoci v případě platební neschopnosti. V případě, že se rodině podaří zajistit pronájem samostatného bytu, je potřebné zajistit kontinuitu poradenství, sociální práce. V tomto směru by pomohlo rozšíření personálu (či úvazku), který by zajišťoval kontakt a podporu rodinám, kterým bylo zajištěno nájemní bydlení. Pokud se taková rodina dostane do problémů, lze tento problém již v počátcích identifikovat a zabránit tak tomu, aby rodina přišla o samostatné bydlení. Problematiku podrobněji popisuje Člověk v tísni v rámci Analýzy bytové politiky a souvisejících potřeb vybraných obcí Plzeňského kraje s tzv. sociálně vyloučenými lokalitami (2012). Problém s ubytovnami je (platí se tam ohromné dávky za špatné podmínky bydlení), ale někde je to jediná šance na umístění lidí v sociálně nepříznivých situacích a jsme za to vděční.

strana 38/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Města na jedné straně ubytovny nechtějí, protože jsou s tím problémy, ale na druhé straně jinou variantu nenabízejí, nepřipouští. Jak tedy pomoc těmto lidem, kam je umístit? [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Dotace zaměřit na prostupné bydlení, aby lidé mohli být v nájmu v městském bytě s podmínkou, že k nim bude někdo docházet a pomáhat jim, doprovázet je. [NNO] Má význam soustředit se na sociální prostupný (motivační) bydlení – ne na sociální bydlení, ale důležité je to prostupné bydlení … [NNO] Motivační sociální bydlení by bylo dobré, problémem jsou pravidla pro přidělování… bytů, nemá šanci člověk dříve trestaný, člověk bez práce dostane také míň bodů, za hodně dětí v rodině také míň bodů. [NNO] Potřebovali bychom sociálního pracovníka, aby byl v kontaktu s rodinami, které odchází z objektů, aby se jim pomohlo v samostatném nájemném bydlení, ani ne půlka úvazku. [NNO] Dále by informátoři finanční prostředky směřovali do podpory zaměstnanosti (4 odpovědi), v minimální míře (po 1 odpovědi) pak do podpory koncepčních záležitostí (podpora spolupráce s institucí zabývající se sociálním vyloučením), potravinové pomoci a podpora řešení praktik dopravních podniků v souvislosti s dluhy za neuhrazení jízdného. Co se týče podpory zaměstnanosti, zazněly následující konkrétní příklady: Co se týče zaměstnanosti, bylo by dobré kontaktovat firmy a domluvit vyčlenění nějakého pracovního místa pro Romy – tzv. spřátelený zaměstnavatel. [NNO] Pozornost by se měla zaměřit na zaměstnanost, dobrá myšlenka je vytvoření systému prostupného zaměstnávání. [NNO]

strana 39/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Další oblastí vhodnou k podpoře jsou podle informátorů obecně sociální služby (6 odpovědí). Odůvodnění pro podporu sociálních služeb ilustrují následující komentáře: Romové i ostatní sociálně vyloučení se mohou v dnešní době pokoušet získat zaměstnání, bydlení, ale oni nemají kompetence pro to si práci, bydlení a další získat, proto potřebují podporu sociálních služeb… [NNO] Romským rodinám se stejně poskytují sociální služby, tyto malé granty jsou fajn, ale lepší by bylo je rozpustit v dotacích na sociální služby. [NNO] Potřebujeme někoho, kdo by docházel do sociálně slabých rodin (nejen romských) a přesvědčoval rodiče, že školka je pro děti důležitá. [MŠ obec x] Dále by byly finance vhodné na terénního pracovníka, který by pomáhal romským rodinám, které se přistěhovaly ze Slovenska. [starosta obce x] Plat člověka, který bude v lokalitě pracovat na delší dobu než 1 rok. [starosta obce x] Na podporu sociálních služeb je určen dotační program Úřadu vlády ČR Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce, oblast A prevence sociálního vyloučení. V této oblasti jsou podporovány zejména terénní programy, vzdělávání terénních pracovníků, zdravotně preventivní programy, preventivní programy pro děti a mládež a poradenství v romských komunitách/lokalitách, kde hrozí sociální vyloučení. Jde o projekty a aktivity, které má žadatel registrovány podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, nebo k registraci vedou. 15 Dalším grantem pro podporu sociálních služeb je grant MPSV ČR v oblasti poskytování sociálních služeb. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje k financování

15

Další informace jsou k dispozici na http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dotace/prevence/vyhlaseni-dotacniho-rizeni-na-rok-2014-k-dotacnimu-programu-prevence-socialnihovylouceni-a-komunitni-prace-109267/.

strana 40/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) běžných výdajů, které souvisejí s poskytováním základních činností sociálních služeb, které jsou v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje. 16 V neposlední řadě je na podporu sociálních služeb zaměřen také grant Plzeňského kraje Program podpory sociálních služeb v Plzeňském kraji. 17 Dalším tématem je potravinová pomoc. Jeden z informátorů se domnívá, že je tato pomoc poddimenzovaná. Distribuuje ji v kraji pár organizací, které ji ale poskytují jen svým klientům, a je na ni i málo peněz, přitom je pro naše klienty hodně potřebná. [NNO] V kraji (mimo města Plzeň) je potravinová pomoc realizována ve spolupráci Krajského úřadu Plzeňského kraje a Diecézní charity Plzeň od roku 2012. V tomto roce činil příspěvek na potravinovou pomoc, na kterém se podílí Plzeňský kraj a Diecézní charita Plzeň, 400 tis. Kč, v následujícím roce činil příspěvek 300 tis. Kč a pro rok 2014 je na potravinovou pomoc vyčleněna opět částka ve výši 300 tis. Kč. Potravinová pomoc je využívána pro krátkodobou i dlouhodobější pomoc osobám ve stavu akutní životní krize a osobám v nepříznivých sociálních situacích po vyčerpání všech potencionálních možností státní podpory. Je realizována ve spolupráci místních oblastních charit v kraji se sociálními odbory 7 obcí s rozšířenou působností, konkrétně to jsou ORP Domažlice, Přeštice, Klatovy, Tachov, Rokycany, Sušice a Horažďovice. Z neziskových organizací na potravinové pomoci spolupracují Člověk v tísni, o.p.s. a Domus – centrum podpory rodiny na Klatovsku a Rokycansku. Dle informací získaných z Krajského úřadu Plzeňského kraje a Diecézní charity Plzeň jsou finanční prostředky poskytovány na dobu 1 roku, přestože v praxi vystačí zhruba na období půl roku (od dubna do září či října), poté musí být potravinová pomoc ukončena. Nedostatečná výše finančních prostředků, která nedokáže pokrýt ani potřeby cílové skupiny na území spolupracujících ORP po dobu jednoho roku, je také důvodem pro nezapojení dalších obcí s rozšířenou působností v kraji do potravinové pomoci. Proto jsou 16

Další informace je možné získat na http://www.mpsv.cz/cs/16311. Bližší informace jsou uveřejněné na http://dotace.plzensky-kraj.cz/GrantTitleDetail.aspx?id=40dd5e4f-332f4b68-a423-515a070e275f. 17

strana 41/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) hledány další možnosti rozšiřování této pomoci. V současné době probíhají jednání s Potravinovou bankou Plzeň, o.s. o konkrétních podmínkách poskytování další potravinové pomoci v kraji. V rozhovorech také zazněla (5x) podpora komunikace s veřejností a se zástupci obcí. Nástrojem této komunikace by podle informátorů mohla být realizace kampaní či workshopů a diskusí zaměřených na problematiku menšin. V rámci zmíněné oblasti zazněly následující komentáře: Bylo by dobré víc informovat veřejnost o dobrých příkladech, víc to dostat do povědomí většiny. [NNO] Hodně se setkáváme s nepochopením obcí a nezájmem situaci řešit. [NNO] Uvítala bych větší osvětu pro samosprávu. Představitelé obcí řeší už jen následek (to, co lidé v krizových situacích či v sociálně nepříznivých situacích způsobí), ale nechtějí znát souvislosti a důvody, nechtějí řešit prevenci. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Na podporu edukační a informační činnosti organizací působících v oblasti prevence a odstraňování sociálního vyloučení Romů je zaměřen grant Úřadu vlády ČR Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce. Dotaci je možné poskytnout na pořádání informačních kampaní pro veřejnost, účast na výstavách a veřejných prezentacích včetně doprovodných programů, pořádání odborných konferencí a seminářů, provoz informačních webových portálů, zpracování příkladů dobré praxe (např. formou příručky, včetně zpracování metodiky postupů v dané oblasti), vydávání informačních materiálů, letáků, tiskovin a publikací. Žadateli mohou být občanská sdružení, o.p.s., nadace nebo nadační fondy a právnické osoby založené registrovanou církví a/nebo náboženskou společností. 18

18

Bližší informace jsou k dispozici na http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dotace/prevence/vyhlaseni-dotacniho-rizeni-na-rok-2014-k-dotacnimu-programu-prevence-socialnihovylouceni-a-komunitni-prace-109267/.

strana 42/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Poněkud problematická je otázka podpory v oblasti kultury. Pro větší část informátorů není vhodné podporovat kulturní aktivity, a to z několika důvodů: (1) odkaz na minulou praxi, která se neosvědčila; (2) diskriminace; (3) neřeší odstraňování bariér. Naopak podle názoru některých informátorů je podpora oblasti kultury velmi důležitá, a to především z důvodu podpory romské identity. Níže uvedené komentáře ilustrují zmíněné dva postoje k podpoře kultury. … nemá smysl podporovat kulturní projekty na podporu etnika… to je diskriminační, má smysl podporovat projekty, které se snaží řešit konkrétní bariéry… [NNO] Integraci by mohly napomoci nějaké velké cikánské koncerty, podporu směřovat do rozvoje kultury – např. postavit za Plzní romskou vesnici s tradicemi, zvyky, kulturou. [NNO] Realizaci kulturních aktivit bylo možné pro rok 2014 podpořit v rámci dotačního řízení ministerstva kultury v programu na podporu integrace příslušníků romské menšiny. Projekty mohly být zaměřeny na následující aktivity: 19  umělecké aktivity (divadla, muzea, galerie, knihovny, koncerty, přehlídky, festivaly),  kulturně vzdělávací a výchovné aktivity (např. semináře, přednášky, besedy),  odborné studie rozšiřující poznání a podporující bádání o romské kultuře, tradicích a historii,  dokumentace romské kultury,  ediční činnost (neperiodické publikace),  kulturní akce směřující k potírání negativních projevů extremismu, rasové a národnostní nesnášenlivosti a xenofobie.

4.5.1 Projekty potencionálních žadatelů a finanční požadavky V rámci této podkapitoly jsou detailněji rozvinuty preferované oblasti podpory a dány do kontextu požadavků na finanční podporu. Níže prezentujeme konkrétní projekty a potřeby

19

Bližší informace na http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/granty-adotace/Podpora-integrace-prislusniku-romske-mensiny---podminky_2.doc.

strana 43/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) potencionálních žadatelů a jejich finanční požadavky. V závěru této podkapitoly uvádíme přehledovou tabulku shrnující tyto projekty a jejich finanční požadavky. „Romští žáci mají většinou problém s domácí přípravou. Rádi bychom realizovali doučování pro tyto žáky, čtenářské kluby či kluby, kde by měli žáci možnost napsat úkoly s podporou učitelů (cca Kč 100 tis./rok).“ [škola] „Funkce asistenta pedagoga – roční mzdové náklady + odvody cca Kč 183 tis., zajištění doučování – min. 2 hod týdně – cca 10,5 tis. Kč, zájmové útvary – zápisné pro cca 10 žáků cca 5 tis. Kč.“ [škola] „Částku bychom použili k financování asistentů pedagoga, popřípadě k nákupu školních pomůcek. Využitelná částka 200 000–300 000 Kč.“ [škola] „Na sociální integraci bychom finance zatím nepotřebovali. Až nyní se nám objevil v první třídě problém – mentální zaostalost dvou žáků. Zde bychom potřebovali doučování dvou žáků, kteří i přes individuální péči učitelů učivo nepobírají. Jinak doposud žáci romského etnika učivo zvládali a mohli postupovat do vyšších ročníků bez vážných problémů.“ [škola] „Financování asistenta pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním, 150 000 Kč/rok.“ [škola] „Peníze bychom využili na zajištění pomůcek pro žáky, na zajištění exkurzí a kurzů. Vzhledem k tomu, že na naší škole je vysoké procento romských žáků, jsme rádi za jakoukoli finanční pomoc. Na škole máme 3 přípravné ročníky, AP pro žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (placen z RP MŠMT) a odborníka včasné prevence (placen z grantu MV ČR).“ [škola]

strana 44/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Potřebujeme peníze na stávající personál – 2 pracovníci, 800 tisíc za rok, z MPSV… dostaneme 500–600 tisíc Kč, zbytek musíme získat jinde, nejvíce potřebujeme zajistit stávající provoz (nízkoprahového) klubu. [NNO] Využili bychom dotaci na kulturně sportovní akce, třeba ve výši 20, 30 tisíc Kč, v rámci integrace by na akce byly samozřejmě zvané i děti z většinové společnosti. [NNO] Finance bychom využili na volnočasové aktivity pro všechny děti na ulici, 50–80 tisíc Kč z grantu by stála realizace volnočasových aktivit na školní rok, možná i na delší období. [ZŠ obec x] Peníze bychom využili také na spolupráci s odborníkem (psychologem), protože nám nyní vypadl z projektu. [ZŠ obec x]

„Investiční dotace určené na rekonstrukci domu se sociálními (prostupnými) byty – město bude v roce 2014 opětovně žádat o dotaci z ministerstva místního rozvoje. Investiční dotace určené na úpravu objektů či bytů určených pro sociální využití (rozšíření stávajících služeb – azylové bydlení, noclehárny atp. Stabilizaci dotací určených na provoz sociálních služeb změřených na integraci osob a rodin ohrožených sociálním vyloučením. (Poznámka: V současné době byla odložena novela zákona o sociálních službách v bodu týkajících se finančních dotací jednotlivých služeb. Zcela jistě přínosné by bylo, pokud by obce samotné získaly určitě prostředky na rozvoj a stabilizaci místních sociálních služeb).“ [obec]

strana 45/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Tabulka č. 13: Přehled projektů potencionálních žadatelů a jejich finančních požadavků. potencionální žadatel oblast podpory specifikace projektu doučování, čtenářské kluby, kluby, kde by měli žáci možnost napsat úkoly s podporou učitelů funkce asistenta pedagoga škola vzdělání doučování (min. 2 hod týdně) zájmové útvary (zápisné pro cca. 10 žáků) škola vzdělání asistenti pedagoga, nákupu školních pomůcek asistent pedagoga pro žáky se sociálním škola vzdělání znevýhodněním škola vzdělání doučování škola vzdělání pomůcky pro žáky, zajištění exkurzí a kurzů stávající personál (2 pracovníci), zajistit stávající NNO sociální služby provoz (nízkoprahového) klubu NNO kultura kulturně sportovní akce škola vzdělání volnočasové aktivity pro děti rekonstrukce domu se sociálními (prostupnými) byty; úpravu objektů či bytů určených pro sociální využití (rozšíření stávajících služeb – azylové obec bydlení bydlení, noclehárny; provoz sociálních služeb změřených na integraci osob a rodin ohrožených sociálním vyloučením Zdroj: Dotazníkové šetření škol a obcí. Rozhovory s NNO a dalšími subjekty. 2013. CpKP ZČ. škola

vzdělání

finanční požadavky v tisících Kč 100 183 10,5 5 200 – 300 150 nespecifikováno nespecifikováno 200-300 30 50 - 80

nespecifikováno

4.5.2 Názory na to, co funguje, co by mohlo fungovat a co nefunguje Tato podkapitola obsahuje názory informátorů získaných z rozhovorů na to, jaké další činnosti/projekty při odstraňování bariér fungují, jaké by mohly fungovat a které se naopak neosvědčily. Jedná se různorodé podněty, komentáře a zkušenosti informátorů z jejich činnosti a sociální práce s romským etnikem. Názory uvádíme jednak jako doplnění k činnostem vhodných k finanční podpoře, dál jako možnou inspiraci pro další směrování práce s romským etnikem a v neposlední řadě také jako shrnutí nefunkčních praktik. Níže nejprve prezentujeme přehledovou tabulku (č. 14) obsahující stručný souhrn názorů a poté uvádíme jednotlivé komentáře, které ukazují širší souvislosti a zdůvodnění.

strana 46/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Tabulka č. 14: Přehled názorů informátorů na to, co funguje, nefunguje a co by mohlo fungovat. Co funguje/fungovalo Co nefunguje Co by mohlo fungovat sportovně pohybové aktivity - např. vyplácení dávek na úřadu práce - neosobní, bez možnosti orientace zřizovat kontaktní místnosti přímo ve vyloučených lokalitách pro práci s dětmi i rodinami, nabízet v situacích jednotlivých klientů, ztráta kontaktu se sociálně street dance, kulturní akce (např. znevýhodněnými, výplácení jednou měsíčně v nepravidelných termínech volnočasové aktivity a poradenství Romský den) komplexní řešení problémů rodin, práce s rodiči, předškolní vzdělávání veřejná služba, hrozba snížení dávek v případě odmítnutí vyplácení dávek na obcích společné tábory pro bílé a romské děti

mimořádná okamžitá pomoc (dávka hmotné nouze) nefunguje optimálně podporování vzniku vyloučených lokalit romský poradce – Rom

podporovat projekty, které se osvědčily pomoc od Romů, kteří něco dokázali, inspirace vzory možnost zastavit dávky, když děti nechodí do komunitní práce (služba pro komunitu)

Rom jako městský policista Zdroj: Rozhovory s NNO, romskými poradci a pracovníky sociálních odborů MÚ ORP, Policie ČR a dalšími subjekty. 2013. CpKP ZČ.

Co funguje: Ze zkušeností informátorů při odstraňování bariér se osvědčila realizace společných táborů a pohybových a zážitkových aktivit pro děti. Fungují společné tábory pro bílé a romské děti. [NNO] Dětské tábory – jednalo se o specifický projekt, nebyl to „romský tábor“ či tábor pro romské děti, ale většina z nich byli Romové; pro děti to mělo velký význam, protože se jednalo o zážitkovou věc – odvezly si spousty zážitků; tyto děti by se těžko dostaly na jiný dětský tábor. [NNO] Děti milují tanec… ne typické romské tance v krojích, ale např. street dance, 300 dětí na první akci… děti, které vyhrály, trénují dál, samy nebo v klubu, kde mají prostor a vybavení, děti to fakt baví, jsou v tom úspěšné a nějakým způsobem tak pracují sami se sebou… stojí to řádově málo. [NNO] Sportovně pohybové aktivity – pro romské děti je důležitá hudba, tanec a další aktivity – zajímají je. [NNO]

strana 47/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Pro romské děti jsou důležité prožitkové aktivity a akce, vlastní prožitky – publikace se u této cílové skupiny míjí účinkem. [NNO] Dále z rozhovorů vyplynula potřeba komplexního řešení problémů rodiny. Osvědčuje se pracovat s celou rodinou; bylo by dobré se zaměřit na komplexní řešení problémů rodiny. [NNO] Je třeba, aby služby byly komplexní – předškolička, práce s maminami, terén. [NNO] Je dobré, když se pomoc rodině ohledně vzdělávání dětí nedostává jen v domácím prostředí, v rodině, ale když je to i někde jinde – dítě se naučí další návyky, je v kontaktu s autoritou – je důležité působit na rodiče a děti ze všech stran a různě (tzn. jak doma, tak v jiných prostorech). [NNO] V neposlední řadě byla pozitivně hodnocena veřejná služba, pořádání akcí zaměřených na romskou kulturu a Romové jako vzory pro ostatní. Rom jako pracovník města – městský policista. Mezi Romy má autoritu, pomáhá s doručováním dopisů Romům, placen je z městských peněz. [Policie ČR] Romský den – ve městě mají ulici, kde bydlí Romové – Romové v rámci Romského dne v ulici tančili, hudba hrála, vařili svá jídla, byly tam stánky, lidé se o to zajímali. [Policie ČR] Veřejná služba byla dobrá a funkční, pokud do veřejné služby nešli, dostali nižší dávky. [romský poradce/pracovník sociálního odboru]

strana 48/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Co by mohlo fungovat: Bylo by dobré vyčlenit prostory (zřizovat kontaktní místnosti) přímo ve vyloučených lokalitách pro práci s dětmi i rodinami, tam by se mohly dětem nabízet volnočasové aktivity a poradenství. [NNO] Pomoc od Romů, kteří něco dokázali, dát Romům tyto vzory a ukázat také, jak špatně mohou na druhé straně skončit. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Možnost zastavit dávky, když děti nechodily do školy, nacházet ekvivalenty, třeba i v prvorepublikových zákonech. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Sami si klademe otázku, zda by neměla větší smysl komunitní práce (služba pro komunitu). [NNO] Není třeba vymýšlet nic složitého, stačí, aby byly dále podporovány ty projekty, které se osvědčily. [NNO] Co nefunguje: Dříve, v době okresů byl tam romský poradce – u nás to byla Romka. Ale romské rodiny s ní nechtěly spolupracovat… Ona měla vzdělání a vyčlenila se. Oni jí nebrali. Když pak potřebovala vyplnit nějaké dotazníky, obracela se na ostatní pracovnice sociálních odborů, aby jí s tím pomohli, Romové s ní nechtěli spolupracovat. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Systém dobře fungoval, když se dávky vyplácely na obcích. Teď při přesunu na úřad práce je to neosobní, bez možnosti orientace v situacích jednotlivých klientů, došlo ke ztrátě kontaktů se sociálně znevýhodněnými tím, že přešly dávky na úřad práce, pracovníci odborů měli přehled o situaci klientů. [starosta obce x] Měli jsme vytipované rodiny, které neuměly vyjít s financemi. Sociální odbory jim vyplácely peníze týdně. Teď dostávají dávky měsíčně (v nepravidelných termínech) od úřadu práce,

strana 49/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) nedokážou to rozpočítat a ani nemohou, když jednou dostanou dávku vyplacenou 5. v měsíci a podruhé až 20. v měsíci – někdy mají dávku na 4 týdny, někdy na 6 týdnů, tak jak to pak mají rozpočítat. Pokud potom nezaplatí nájem, nedostanou příspěvek na bydlení, už se to potom táhne. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Nemůžeme reagovat na akutní situaci rodiny. Měly by pomoci MOPky (mimořádná okamžitá pomoc = dávka hmotné nouze), ale nefunguje to. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Chybí také nějaká min. dávka, alespoň 1 tis. korun, se kterou by mohl soc. pracovník pracovat, kdyby bylo nejhůř – pro rodiny, které jsou ve stávající akutní těžké situaci. [romský poradce/pracovník sociálního odboru] Chce to zrušit vyloučené lokality, lidé, kteří žijí v lokalitách, se přizpůsobí těmto podmínkám… vytváření lokalit je absolutním šílenstvím. [NNO]

5 Shrnutí hlavních zjištění Větší část informátorů a respondentů považuje koncepci romské integrace za problematickou a zaujímá k ní odmítavý postoj a s tím souvisí častá kritika úzkého zaměření dotačních programů Plzeňského kraje pouze na romské etnikum. Koncepce by měla být zaměřena na odstraňování bariér, nikoliv na etnikum jako celek. Podle informátorů koncepce nereflektuje individuální potřeby ve společnosti a neodpovídá na reálné problémy, které je potřeba v každodenní praxi řešit. U všech cílových skupin převládá názor nevylučovat romskou

komunitu

v rámci

integračních

procesů

ze

skupiny

ostatních

sociálně

znevýhodněných osob a nevyčleňovat ji jako samostatnou skupinu pro podporu integrace. Názory informátorů jsou odmítavé vůči koncepci, nikoliv vůči řešení problémů, se kterými se Romové v sociálně nepříznivých situacích potýkají.

strana 50/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Dotační program Plzeňského kraje v rámci romské integrace je v praxi čerpán na podporu osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně příslušníků etnických menšin, tedy i romské menšiny. Není tedy úzce zaměřen jen na příslušníky romského etnika. V souvislosti s kritikou respondentů na zaměření dotačních programů úzce na romské etnikum, se jako problematický jeví název dotačního programu Plzeňského kraje, než jeho skutečné zaměření a čerpání. V kontextu kritiky koncepce romské integrace je problematičtější pohled na zájem o finanční podporu v podobě dotačních programů zaměřených na romskou integraci a je potřeba o tomto vztahu uvažovat v širších souvislostech. I přesto že se žadatel principiálně neztotožňuje s tímto konceptem, může mít zájem o finanční podporu z dotačních programů založených na koncepci romské integrace. Tento zájem může být pragmaticky motivován nedostatkem financí (charakteristickým především pro neziskový sektor). Z oblastí jiné než finanční podpory v problematice romské integrace respondenti projevili největší zájem o výměnu informací, zkušeností a příkladů činností, které fungují. V grafu č. 1 je zobrazen zájem o jednotlivé formy jiné podpory ze strany škol a obcí.

Zdroj: Dotazníkové šetření škol a obcí. 2013. CpKP ZČ. Nejčastější bariérou pro obce a školy pro nepodání žádosti o finanční podporu v oblasti romské integrace je nesouhlas s vyčleňováním určité skupiny občanů ze skupiny

strana 51/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) občanů ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených v rámci aktivit sociální integrace. Řada škol i obcí pracují s žáky a občany ohrožených sociálním vyloučením bez ohledu na etnickou příslušnost a nemají potřebu pro romské příslušníky ohrožené sociálním vyloučením realizovat speciální programy a projekty. V pořadí druhými nejčastějšími bariérami poté jsou administrativní náročnost (potřeba zpracování zpráv o realizaci projektu, vyúčtování projektu) a nevhodně nastavená pravidla pro žadatele. Pro nestátní neziskové organizace mohou být bariérou spíše než personální síly pro zpracování žádosti a administraci projektu podmínky nastavení dotačního programu – výčet uznatelných nákladů, obsahové zaměření programu a výše finanční podpory. Optimální nastavení dotačního programu kraje z pohledu nestátních neziskových organizací znamená: poskytovat dotace zejména na úhradu platů a zaměřit program vzhledem k potencionální předpokládané celkové výši krajského dotačního programu na stávající činnosti,

aby

tak

organizace

mohly

získat

finanční

prostředky

potřebné

k jejich dofinancování. Ohledně požadavku účastníků výzkumu na uznatelnost úhrady platů z grantu je potřeba podotknout, že Krajský úřad Plzeňského kraje tuto položku v rámci dotačního programu uznává. Co se týká nastavení výše finančních prostředků, na menší projekty má význam žádat i menší finanční částky. Typem takovýchto aktivit, jejichž realizace je respondenty pozitivně hodnocena, jsou např. dětské tábory, sportovně pohybové aktivity, simulační hry, účast na veřejných kurzech. V případě finančně náročnějších projektů zaznívají názory, že o malé dotace se nevyplatí žádat. Nejčastěji zmiňovanými oblastmi pro finanční podporu z dotačního programu jsou vzdělání a bydlení. Poněkud problematická je otázka podpory v oblasti kultury. Pro větší část informátorů není vhodné podporovat kulturní aktivity. V oblasti vzdělávání je podle informátorů žádoucí podporu zaměřit jednak na předškolní vzdělávání, dále na podporu využití nástrojů pro odstraňování bariér u dětí se speciálními potřebami (asistenti pedagogů, vyrovnávací třídy) umožňující individuální přístup a na podporu dalších odborných pracovníků ve školství (speciální pedagog, školní psycholog). Velký důraz kladou informátoři také na podporu mimoškolních aktivit směřujících k naplnění volného času dětí a v neposlední řadě zazněla také důležitost finanční podpory studia dětí a mládeže. Informátoři uvádí, že v této oblasti mohou fungovat i menší projekty. Například se může

strana 52/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) jednat o simulační a zážitkové hry, které rozvíjí neformální vzdělávání. Školy preferují z oblasti vzdělávání především doučování, asistenty pedagoga a školní pomůcky (viz graf č. 2).

Zdroj: Dotazníkové šetření škol. 2013. CpKP ZČ. V oblasti bydlení je podle respondentů žádoucí podporovat prostupné bydlení. Cílovým bodem by mělo být samostatné bydlení.

6 Závěr a doporučení V této kapitole se věnujeme hlavním zjištěním a navrhujeme možnosti, jak by s výsledky průzkumu mohlo být dále pracováno. Návrhy se týkají těchto témat: název dotačního programu v souvislosti s jeho zaměřením, optimální nastavení dotačního program a podpora oblasti vzdělání a bydlení ve vztahu k výši finanční podpory, zveřejňování informací o vyhlášení dotačního programu a realizace jiné formy podpory pro subjekty působící v oblasti romské integrace.

strana 53/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Název dotačního programu v souvislosti s jeho zaměřením Vzhledem k tomu, že dotační program kraje v rámci romské integrace není zaměřen úzce na podporu osob romského etnika, ale na podporu osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně příslušníků etnických menšin, doporučujeme upravit název dotačního programu tak, aby odpovídal skutečnému zaměření programu (odstranit z názvu „romská integrace“ a „sociálně vyloučené romské komunity“). Optimální nastavení dotačního programu Doporučujeme zachovat možnost využít získanou finanční podporu v rámci dotačního programu na úhradu mzdových a provozních nákladů, což je pro řadu projektů realizovaných informátory klíčové. V případě finanční podpory ve výši kolem 400 tisíc Kč navrhujeme zaměřit program na dofinancování stávající činnosti subjektů působících v oblasti sociální integrace v kraji (např. asistenti pedagoga, úvazky sociálních pracovníků, tzv. předškolička). V případě orientace dotačního programu na činnosti, které by pro subjekty představovaly zpracování a realizaci nových projektů, lze očekávat, vzhledem k finanční podpoře cca 400 tisíc Kč, menší zájem ze strany potencionálních žadatelů o takto zaměřený dotační program. Naopak v případě zacílení na jednorázové či krátkodobé projekty (např. mimoškolní aktivity – tábory, simulační hry, doučování apod.) se jeví zmíněná výše finanční podpory přijatelnější a lze očekávat ze strany subjektů větší zájem. Další z možností vzhledem k celkové výši dotačního programu je minimalizovat dělení podpory mezi více subjektů. Například lze vybrat jeden projekt, který by byl podpořen, nebo lokalitu, kam by byla celá částka směřována. V případě tohoto postupu by bylo vhodné vytvořit pracovní skupinu složenou z odborníků na integraci osob ze sociálně vyloučených lokalit a společně diskutovat kritéria výběru jedné či dvou lokalit či projektů, způsob hodnocení dosažených výsledků a další podmínky takto pojatého grantu.

strana 54/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Podpora oblasti vzdělání a bydlení Na základě zjištění tohoto průzkumu se jeví jako vhodné zaměřit podporu na celou oblast vzdělávání (od předškolního – tzv. předškoličky, MŠ, nulté ročníky, základního po další vzdělanostní stupně, včetně podpory neformálního/mimoškolního vzdělání – doučování, simulační a zážitkové hry). S tím souvisí podpora využití nástrojů pro odstraňování bariér u dětí se speciálními potřebami (asistenti pedagogů) umožňující individuální přístup a podpora dalších odborných pracovníků ve školství (speciální pedagog, školní psycholog). Doporučujeme nechat grant otevřený pro všechny subjekty působící v oblasti vzdělávání a mimoškolních aktivit, tedy obce, školy, poskytovatele sociálních služeb i neziskové organizace. V oblasti bydlení je žádoucí směřovat podporu k prostupnému bydlení. Za tímto účelem by bylo vhodné podporovat spolupráci více subjektů a koncepční řešení. Řešení oblasti bydlení je v samostatné působnosti obcí. Finanční podpora kraje by v této oblasti mohla být směřována např. do aktivit vedoucí ke zpracování bytových koncepcí měst pro osoby ohrožené sociálním vyloučením či sociálně vyloučené zahrnujících zajištění prostupného bydlení pro tuto cílovou skupinu, potřebnou podporu občanům v bytech ze strany sociálních služeb a aktivity jednotlivých subjektů působících v bytové oblasti vedoucí k prevenci vzniku dluhu na nájemném a k prevenci ztráty bydlení. Zveřejňování informací o vyhlášení dotačního programu Doporučujeme informovat o vyhlášení dotačního programu následujícím způsobem. Informaci zaslat e-mailem obcím s rozšířenou působností v Plzeňském kraji (konkrétně starostovi, tajemníkovi úřadu a vedoucí sociálního odboru), dále obcím s pověřeným obecním úřadem (konkrétně starostovi, tajemníkovi úřadu a vedoucí sociálního odboru či sociálnímu pracovníkovi) a starostům všech obcí v kraji. Dále by bylo žádoucí informovat o vyhlášení dotačního programu školská zařízení a manažery místních akčních skupin v kraji sdružující obce, podnikatelské subjekty a občanská sdružení. A v neposlední řadě poskytovatele sociálních služeb poskytující služby cílové skupině etnické menšiny a osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a prostřednictvím koordinátora pro styk s nestátními neziskovými organizacemi v kraji tyto organizace. Pro informování o vyhlášení dotačního programu by

strana 55/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) bylo také vhodné využít setkání sociálních pracovníků obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem, které se v rámci kraje konají, a informace uveřejnit také do zpravodaje Plzeňského kraje. V souvislosti s informováním o vyhlášení dotačního programu doporučujeme také ke zveřejňovaným podmínkám poskytování dotace přiřadit výčet uznatelných nákladů programu a jasné a konkrétní vymezení předmětu podpory. Jiná forma podpory pro subjekty působící v oblasti romské integrace Subjekty působící v oblasti romské integrace mají zájem i o jinou formu podpory, než finanční. Doporučujeme zvážit v rámci personálních kapacit krajského úřadu zprostředkování výměny informací a příkladů dobré praxe v oblasti romské integrace pořádáním např. seminářů, workshopů či pracovních setkání pro zájemce z kraje. Pro možnost aktivního řešení problémů sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením (včetně Romů) je důležitá spolupráce různých subjektů v regionech, obce jsou klíčovým prvkem této spolupráce. Proto doporučujeme podpořit obce v aktivním přístupu k řešení problematiky a při jednáních o možných řešeních, např. formou konzultací či doporučení.

7 Seznam zdrojů Aronson, J. (1994). A Pragmatic View of Thematic Analysis. The Qualitative Report, Vol. 2, No. 1. Člověk v tísni (2011). Monitoring aktuální situace v sociálně vyloučených lokalitách. Dostupné z http://www.plzensky-kraj.cz/cs/system/files/users/u1005424/monitoringanonymizovana_verze.pdf Člověk v tísni (2012). Analýza bytové politiky a souvisejících potřeb vybraných obcí Plzeňského kraje s tzv. sociálně vyloučenými lokalitami. Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1363865012-Analýza%20bytové%20politiky_F.pdf

strana 56/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Kašparová, I., Ripka, Š., Janků, K. (2008). Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v České republice. Moravské lokality. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/záležitosti-romskekomunity/dokumenty/monitoring_morava.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (2014). MPSV mapuje sociálně vyloučené lokality v České republice. Tisková zpráva. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/17119/TZ_270114a.pdf Ministr pro lidská práva (2009). Koncepce romské integrace na období 2010–2013. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/koncepce-romskeintegrace-na-obdobi-2010---2013-71187/ Úřad vlády České republiky (2013). Zpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok 2012. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dokumenty/III_Zprava_pripominky_1_11_2013.pdf

strana 57/65


8 Příloha Příloha č. 1 Tabulka č. 13: Dotační programy v rámci romské integrace v roce 2013 Zdroj Název dotačního programu a jeho charakteristika informací Vláda ČR PREVENCE SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ A KOMUNITNÍ PRÁCE (pro rok 2014) Dotační program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce je určen na výdaje spojené se zajištěním a realizací aktivit, jež poskytují podporu a pomoc Romům s cílem předcházet sociálnímu vyloučení a odstraňovat jeho důsledky, a které se zaměřují na následující oblasti: A. oblast prevence sociálního vyloučení, tj. budou podporovány zejména terénní programy, vzdělávání terénních pracovníků, zdravotně preventivní programy, preventivní programy pro děti a mládež a poradenství v romských komunitách/lokalitách, kde hrozí sociální vyloučení, B. oblast komunitní práce ve vyloučených romských komunitách/lokalitách, tj. budou podporovány projekty zaměřené na podporu a pomoc lidem žijícím ve vyloučených romských komunitách/lokalitách k získávání dovednosti řešit svoji situaci vlastními silami, s podporou dalších osob nebo společným úsilím dané komunity, C. edukační a informační činnost organizací působících v oblasti prevence a odstraňování sociálního vyloučení Romů. Dotaci je možné poskytnout na pořádání informačních kampaní pro veřejnost, účast na výstavách a veřejných prezentacích včetně doprovodných programů,

Odkaz

Uzávěrka žádostí

http://www.vlada.cz/cz/ppov/za do 31.10.2013 lezitosti-romskekomunity/dotace/prevence/vyhl aseni-dotacniho-rizeni-na-rok2014-k-dotacnimu-programuprevence-socialniho-vyloucenia-komunitni-prace-109267/

strana 58/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) pořádání odborných konferencí a seminářů, provoz informačních webových portálů, zpracování příkladů dobré praxe (např. formou příručky, včetně zpracování metodiky postupů v dané oblasti), vydávání informačních materiálů, letáků, tiskovin a publikací. Vláda ČR PODPORA TERÉNNÍ PRÁCE Program Podpora terénní práce pro rok 2014 je určen na výdaje spojené se zajištěním a realizací terénní práce ve vyloučených romských lokalitách a lokalitách, kterým sociální vyloučení hrozí. Žadatelem může být pouze obec. Dotaci lze čerpat na terénního pracovníka, kterého zaměstnává obec nebo příspěvková organizace obce, zřízená pro tyto účely. Výše dotace na jednoho terénního pracovníka činí maximálně 250 000 Kč. ESF VÝZVA PRO PŘEDKLÁDÁNÍ GRANTOVÝCH PROJEKTŮ V RÁMCI OBLASTI PODPORY 3.2 – PODPORA SOCIÁLNÍ INTEGRACE PŘÍSLUŠNÍKŮ ROMSKÝCH LOKALIT Globální cíl podpory: Sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit, zajištění dostupnosti, kvality a kontroly služeb, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání a v přístupu k investiční podpoře. Specifické cíle podpory: - Přímá podpora příslušníků sociálně vyloučených romských komunit, kterým je omezen přístup ke službám a na trh práce. - Podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb a dalších nástrojů směřujících k integraci příslušníků sociálně vyloučených romských komunit, včetně podpory evaluace efektivnosti služeb. - Podpora oblasti prevence sociálního vyloučení a oblasti prevence

http://www.vlada.cz/cz/ppov/za do 31.10.2013 lezitosti-romskekomunity/dotace/podporaterenni-prace/vyhlasenidotacniho-rizeni-na-rok-2014k-dotacnimu-programupodpora-terenni-prace-109266/ http://www.esfcr.cz/vyzva-a8

20.2.2013 – 31.10.2013

strana 59/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) kriminality. - Posílení místní spolupráce. Popis výzvy: Podpora je zaměřena na oblast sociálních služeb registrovaných dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a fakultativních činností neekonomické povahy realizovaných v návaznosti na poskytovanou sociální službu. http://www.msmt.cz/vzdelavani do 21.11.2013 /socialni-programy/integraceromske-komunity

MŠMT ČR

PODPORA INTEGRACE ROMSKÉ KOMUNITY (v roce 2014) Tematické okruhy: A) Předškolní příprava a včasná péče B) Podpora školní úspěšnosti žákyň a žáků na základní a střední škole C) Vzdělávání a metodická podpora pedagogických pracovníků, pracovníků školských poradenských zařízení a studentů vysokých škol zaměřených na učitelské obory D) Volnočasové a zájmové aktivity pro romské děti a mládež v návaznosti na jejich sociální vyloučení a kulturní odlišnost

MŠMT ČR

http://www.msmt.cz/vzdelavani 6.11.2013-22.11. ROMA SŠ A VOŠ – „PODPORA SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH ROMSKÝCH ŽÁKŮ STŘEDNÍCH ŠKOL /socialni-programy/roma-ss-a- 2013; 2.6.2014vos 27.6.2014 A STUDENTŮ VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOL“ (na rok 2014) V tomto programu jsou poskytovány dotace právnickým osobám vykonávajícím činnost střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy na zajištění finanční a materiální podpory vzdělávání romských žáků a studentů na středních školách, vyšších odborných školách a konzervatořích, pokud jsou občany České republiky, a jejichž rodinám působí náklady spojené se středním nebo vyšším odborným vzděláváním finanční obtíže.

strana 60/65


MK ČR

PROGRAM NA PODPORU INTEGRACE PŘÍSLUŠNÍKŮ ROMSKÉ MENŠINY V ROCE 2014 Výběrové dotační řízení pro rok 2014 v programu podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin se týká: a/ periodického tisku vydávaného v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin b/ rozhlasového a televizního vysílání v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin

http://www.mkcr.cz/cz/media- do 31.10.2013 a-audiovize/granty-adotace/vyhlaseni-vyberovedotacni-rizeni-pro-rok-2014-vprogramu-podpory-rozsirovania-prijimani-informaci-vjazycich-narodnostnich-mensin193377/

grant. kalendář

http://www.soros.org/ OPEN SOCIETY INSTITUTE – PROGRAM ROMSKÉ KULTURY Arts and Culture Network Program (ACNP; Síťový program podpory umění a kultury) nabízí podporu pro jednotlivce a organizace na takové projekty, které se snaží výraznými formami umění a kultury přispět ke vzniku a udržování otevřených společností. Program romské kultury: - Zvyšování odborné kvalifikace - Individuálně nebo ve spolupráci vytvořené umělecké dílo - Rozšíření kapacit - Veřejné kulturní akce Program romské kultury přijímá konkursní práce od jednotlivců a organizací, kteří/které se identifikují jako Romové, respektive od jiných než romských jednotlivců a organizací, kteří/které při své práci jsou ve spojení s romskou kulturou v oblasti hudby, výtvarného umění, divadla, filmu, rozhlasu, loutkového divadla, animačního nebo kresleného filmu a jiných uměleckých médií. Konkursní práce lze podat na program:

průběžná uzávěrka

strana 61/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Podpora uměleckého díla (do 10.000 USD)

strana 62/65

Průzkum poptávky a požadavků v oblasti dotačních programů se zaměřením na romskou integraci v Plzeňském kraji (2013) Příloha č. 2

DOTAZNÍK PRO ŠKOLY Název školy a obce, ve které se škola nachází: Dotazník vyplnil (uveďte funkci): 1. Máte potřebu řešit problém romské integrace ve Vaší škole? ano ne 2. Realizujete v současnosti nějaký projekt či činnost k řešení problému romské integrace? ano ne Pokud ano, popište, prosím, o jaký projekt či o jakou činnost se jedná, z jakých zdrojů je financován a od kdy je realizován: 3. Přivítali byste pro řešení problému romské integrace dotační finanční prostředky? ano ne 4. V jaké konkrétní oblasti romské integrace byste přivítali finanční podporu? Můžete zaškrtnout i více z níže uvedených možností. zajištění doučování zajištění asistentů pedagoga nákup školních pomůcek spolupráce s odbornými poradci (psychologie, speciální pedagogika, didaktika) zajištění nultých/přípravných ročníků jiné, prosím, uveďte: 5. Popište stručně projekt či činnost, na kterou byste potřebovali finanční podporu, a částku, která by pro realizaci Vašeho projektu či činnosti byla přínosná (pokud se liší od projektu popsaného v otázce č. 2). 6. Přivítali byste jinou formu podpory v oblasti romské integrace? metodická podpora výměna informací, příkladů dobré/špatné praxe jiné, prosím, uveďte: 7. Víte o existenci dotačních programů v oblasti romské integrace? ano ne 7.1 Pokud ano, žádali jste či žádáte o podporu některého z dotačních programů v oblasti romské integrace? ano ne Pokud ano, uveďte, prosím, název dotačního programu: 7.2 Pokud ne, uveďte důvody, proč jste o podporu nežádali či nežádáte: nedostatečné personální síly na zpracování žádosti o dotaci nedostatečné odborné síly na realizaci činností v rámci romské integrace administrativní náročnost (zpracování zpráv o realizaci projektu, vyúčtování projektu atd.) nevhodně nastavená pravidla pro žadatele (např. školy nemohou být žadatelem o dotaci) nevyhovující obsahové zaměření dotačních programů nezajímavá výše finančních prostředků jiné, prosím, uveďte:

strana 63/65


DOTAZNÍK PRO OBCE Název obce: Dotazník vyplnil (uveďte funkci): 1. Potřebujete ve Vaší obci řešit romskou integraci? ano ne 2. Realizujete v současné době nějaký projekt či činnost týkající se romské integrace? ano ne Pokud ano, popište, prosím, o jaký projekt či o jakou činnost se jedná, z jakých zdrojů je financován, a dobu jeho realizace: 3. Přivítali byste na řešení romské integrace finanční podporu? ano ne 4. V jaké konkrétní oblasti romské integrace byste přivítali finanční podporu? Můžete zaškrtnout i více z níže uvedených možností. příspěvek na zaměstnance zabývajícího se oblastí romské integrace bytová oblast (zajištění prostupného bydlení, zavedení podporovaného bydlení atd.) podpora zaměstnanosti, zaměstnatelnosti (podpora sociálních firem, kurzů, rekvalifikací…) oblast vzdělávání a školství (předškolní vzdělávání, doučování, asistenti pedagoga, mimoškolní aktivity…) zdravotní oblast (prostituce, drogová problematika, zdravotní prohlídky dětí atd.) bezpečnostní situace (bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách) rozvoj kultury a jazyka (kulturní akce, výstavy, semináře atd.) multidisciplinární přístup (spolupráce institucí, organizací) jiné, prosím, uveďte: 5. Popište stručně projekt či činnost, na kterou byste potřebovali finanční podporu, a částku, která by pro realizaci Vašeho projektu či činnosti byla přínosná (pokud se liší od projektu popsaného v otázce č. 2). 6. Přivítali byste jinou formu podpory v oblasti romské integrace? metodická podpora výměna informací, příkladů dobré/špatné praxe jiné, prosím, uveďte: 7. Víte o existenci dotačních programů v oblasti romské integrace? ano ne 7.1 Pokud ano, žádali jste či žádáte o podporu některého z dotačních programů v oblasti ano ne romské integrace? Pokud ano, uveďte, prosím, název dotačního programu: 7.2 Pokud ne, uveďte důvody, proč jste o podporu nežádali či nežádáte: nedostatečné personální síly na zpracování žádosti o dotaci nedostatečné odborné síly na realizaci činností v rámci romské integrace administrativní náročnost (zpracování zpráv o realizaci projektu, vyúčtování projektu atd.) nevhodně nastavená pravidla pro žadatele - obce nemohou být žadatelem o dotaci nevyhovující obsahové zaměření dotačních programů nezajímavá výše finančních prostředků jiné, prosím, uveďte: 8. Víte o tom, že Plzeňský kraj vyhlásil pro rok 2012 Program podpory obcí na rozvoj ano ne gramotnosti dětí ze sociálně vyloučených romských lokalit?

strana 64/65


strana 65/65

Zpráva z průzkumu názorů na dotační program zaměřující se na romskou integraci v Plzeňském kraji

Recommend Documents