Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelnosti cestovního ruchu Mgr. David Zahradník RNDr. Marek Banaš Ph.D.
Pojem turismus, cestovní ruch
souhrn procesů budování a provozování zařízení a služeb pro účastníky cestovního ruchu (turisty) včetně aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují (provozovatelé), aktivit spojených s využíváním a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, a dále souhrn politických a veřejně právních aktivit, reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.
Aktuální trendy v turismu
• Dominance domácího turismu: počet domácích turistů vůči zahraničním je celosvětově cca 10:1. • Od 2. světové války - výrazný nárůst mezinárodního turismu (počet ročních příjezdů turistů: 1950-25 mil., 1990-450 mil. • Celosvětově turismus vytváří 11 % HDP a zaměstnává cca 200 mil. lidí (v ekonomikách málo rozvinutých zemí vytváří až 40 % HDP). • Rostoucí popularita „zážitkového cestování“ a poznávání přírody – turisté chtějí být ve větším kontaktu s přírodou, navštěvovat odlehlá místa (horské oblasti, rozsáhlé lesní komplexy, atd.)
Různé úhly pohledu na turismus 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Fyzický rozměr (pohled z hlediska územního plánování, plánovačů území) Ekologický rozměr (pohled z hlediska ochránců území) – ekol. hodnota Ekonomický rozměr (pohled z hlediska exploaterů území) - zisk, užitnost Institucionální rozměr (pohled z hlediska správců území), politikum (veřejné zdroje) Socio-kulturní rozměr (pohled z hlediska obyvatel – hlavních uživatelů území) - užitnost, obytnost Psychologický rozměr (pohled z hlediska hodnotitelů, vedlejších uživatelů území, obdivovatelů, návštěvníků) estetika
Pozitiva vs. negativa cestovního ruchu ve vztahu k dotčenému území Snaha rozvíjet pozitivní dopady cestovního ruchu na území (ekonomický profit, předání nových poznatků návštěvníkům, vytvoření kladného pouta k území) při eliminaci negativních trendů spojených s turismem (přesycení území tur. infrastrukturou, dopady na ŽP, na kulturní aspekty oblasti).
͢
Únosná kapacita území ve vztahu k cestovnímu ruchu Maximální zatížení území, kdy při zachování spokojenosti turistů ještě nedochází k negativnímu ovlivnění kvality životního prostředí, jeho socio-ekonomické struktury, kulturních hodnot, G atd.
Jak směřovat k udržitelnému turismu (nejen) v chráněných územích? Možnosti a nástroje k zachování udržitelnosti cestovního ruchu v konkrétním území
1. 2.
Komplexní monitoring návštěvnosti Vyhodnocení vlivů návštěvnosti na jednotlivé složky území
Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelného turismu Základní otázky monitoringu návštěvnosti
• Kolik návštěvníků do území přichází, která část území je z hlediska cestovního ruchu nejvytíženější, jak se návštěvníci v daném území chovají • Co návštěvník v území hledá a očekává, jaké jsou jeho názory (např. na problematiku ochranných podmínek) a preference • Jak se nám daří komunikovat s návštěvníkem, splňovat jeho očekávání a dosáhnout jeho akceptování režimu území
Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelného turismu Základní výstupy monitoringu návštěvnosti
• Počty návštěvníků • Časová variabilita návštěvnosti území (v rámci dne, dnů v týdnu, měsíců v roce, atd.) • Prostorová variabilita návštěvnosti (míra zatížení jednotlivých částí území) • Zastoupení různých typových skupin turistické veřejnosti (pěší, cyklisté, motoristé, běžkaři, atd.) • Názorová struktura návštěvníků území
Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelného turismu Náležitosti monitoringu návštěvnosti
• Sčítání návštěvníků fyzicky, kombinace) → počty turistů
(automaticky,
• Dotazníková šetření a řízené rozhovory s návštěvníky → struktura a názory lidí • Sledování návštěvníků → trendy v pohybu návštěvníků terénem
Možnosti automatického monitoringu turistů Světelné závory: infračervený paprsek, datalogger zaznamená návštěvníka při přerušení paprsku. Nejpoužívanější v CHÚ.
Autor: Jiří Kmet
Možnosti automatického monitoringu turistů Tepelné senzory: snímají rozdíly v teplotě vzduchu (teplota vzduchu x teplota lidského těla).
Možnosti automatického monitoringu turistů Magnetické snímače: reagují na magnetickou odezvu – vhodné pro sčítání cyklistů či automobilů.
Možnosti automatického monitoringu turistů Tlakové metody: reagují na změnu tlaku při došlapu (či přejezdu) turistou.
Rizika automatického monitoringu – obvyklé chyby při jeho aplikaci Design sčítacího zařízení
Riziko „odhalení“ nápadného sčítače turisty → znehodnocení dat, zničení zařízení.
Rizika automatického monitoringu – obvyklé chyby při jeho aplikaci Lokalizace sčítacího zařízení
Riziko umělého nadhodnocení či podhodnocení součtů návštěvníků. Volba technologie sčítání
Správné použití technologie s ohledem na prostředí a cílový objekt monitoringu.
Počet návštěvníků
Způsoby prezentace výstupů sčítání návštěvnosti 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 J1 – Vys. Hole
J2 – Ovčárna
J3 – Bílá Opava
J4 – Keprník Lokalita
J5 – Vřesová Studánka
M6 – Rešovské vodopády
J19 – Králický Sněžník
Případové studie – sčítání návštěvníků Severní svah Lysé hory (CHKO Beskydy) – střet mezi zájmy rozvoje cestovního ruchu a ochranou přírody I.
Masivní pohyb turistů po neoficiální „zkratce“ k vrcholu Lysé hory vede k rozsáhlým nežádoucím erozním procesům. 80000 70000 Počet turistů
60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Oficiální tur. stezka Malchor - Lysá hora
Neoficiální paralelní trasa severním svahem Lysé h.
Přístup na Lysou horu ze severu
Případové studie – sčítání návštěvníků Severní svah Lysé hory (CHKO Beskydy) – střet mezi zájmy rozvoje cestovního ruchu a ochranou přírody II. 35
Návštěvnost [%]
30
Návštěvnost neoficiální severní trasy na vrchol Lysé hory v průběhu roku.
25 20 15 10 5 0 Zima
Jaro
Léto Roční období
2009/2010
12000 10000 8000
2010
6000
2011
4000 2000
Měsíc
Prosinec
Listopad
Říjen
Září
Srpen
Červenec
Červen
Květen
Duben
Březen
Únor
0 Leden
Počet návštěvníků
14000
2010/2011
Podzim
Případové studie – sčítání návštěvníků Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko – pohyb po zakázaných chodnících.
Průměrný počet návštěvníků za den
Není-li turistům logicky zdůvodněno, proč do daného území nesmí vstupovat, pokyn nebude respektován. 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 KR1 – Brdatka
KR2 – Jezírko
KR3 – Týřov, vyhlídka
KR4 – Jenčov
KR5 – Benešův luh
Monitorovaná stezka
KR6 KR7 – Od –Žlubinec pěti dubů
KR8 – Úpořský potok
Možnosti dotazníkových šetření mezi turistickou veřejností Výhodou dotazníkových šetření je bezprostřední kontakt s návštěvníky získáme odpověď na specifické otázky (např. spokojenost návštěvníků se službami v turismu, stavem území, prací ochrany přírody, trasa), možnost otevřených otázek. Ideální jako doplňková metoda automatického monitoringu (fyzické kontrola správnosti automatického sčítání + možnost zjištění struktury turistické veřejnosti.
Případové studie – dotazování návštěvníků Národní park v Jeseníkách – ano či ne?
Podpora vyhlášení NP Jeseníky u respondentů zachycených na tur. trasách v CHKO Jeseníky. 70 60
(%)
50 40
zim a
30
léto
20 10 0 nezbytné
přínosné
zbytečné
nebezpečné
nemám názor
bez odp.
Graf 5. Pokud pokládáte za nezanedbatelné pro další vývoj v oblasti přírody a krajiny ve VCHÚ riziko jejich rekreačního užívání, označte rizikovost jednotlivých aktivit: 1 pěší turistika po značených cestách
Případové studie – dotazování návštěvníků
pěší turistika ve volném terénu2 cyklistika po cyklotrasách a zpevněných cestách3 cyklistika ve volném terénu4 výstavba a provoz areálů pro sjezdové lyžování5 Beskydy Krkonoše Šumava Jeseníky
běžecké lyžování vedené po6 značených trasách
Vnímání rizikovosti jednotlivých rekreačních aktivit návštěvníky vybraných velkoplošných chráněných území.
běžecké lyžování ve volném terénu7 skialpinismus a snowboarding ve8 volném terénu horolezectví9 sběr lesních plodin a hub ve 10 volném terénu 11 stavba a provoz objektů pro ubytování a občerstvení 12 automobilová doprava 1 rekreantů velmi rizikové
2
3
4
5 minimálně rizikové
Případové studie – dotazování návštěvníků Vnímání rizikovosti jednotlivých rekreačních aktivit návštěvníky vybraných velkoplošných chráněných území. Graf 7B. Názory návštěvníků týkající se VCHÚ Krkonoše
Graf 7A. Názory návštěvníků týkající se VCHÚ Beskydy
spíše ano rozhodně ano spíše ano
na vrchol Lysé hory lanovka
spíše ne rozhodně ne
v nejcennějších oblastech další stavby
rozhodně ano spíše ne rozhodně ne
v nejcennějších oblastech další stavby do první zóny kyvadlová přeprava auty, autobusy
do první zóny kyvadlová přeprava auty, autobusy
je dostatek informací pro návštěvníky na vrchol Radhoště na lanovka je dostatek informací pro návštěvníky
cyklostezky odděleny od stezek pro pěší
cyklostezky odděleny od stezek pro pěší
více lanovek pro návštěvníky
více lanovek pro návštěvníky
ochranáři více pravomocí
ochranáři více pravomocí
více cest pro automobilisty
více cest pro automobilisty
do nejvyšších partií vjezd automobilů chatařů
do nejvyšších partií vjezd automobilů chatařů
nedodržování pravidel finančně pokutováno
nedodržování pravidel finančně pokutováno cyklisté poškozují přírodu
cyklisté poškozují přírodu
automobilisté poškozují přírodu
automobilisté poškozují přírodu
více lyžařských sjezdovek
více lyžařských sjezdovek
více stezek pro cyklisty lanovky ublíží
více stezek pro cyklisty
lyžařské sjezdovky ublíží
lanovky ublíží
velké šelmy patří do CHKO
lyžařské sjezdovky ublíží
více stezek pro pěší
více stezek pro pěší
větší důraz na ochranu přírody
větší důraz na ochranu přírody
za vstup by se mělo platit 0%
10% 20%
30% 40%
50%
60% 70%
80% 90% 100%
za vstup by se mělo platit 0%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Závěrem k monitoringu návštěvnosti v chráněných územích • Informace získané monitoringem návštěvnosti jsou využitelné při budoucích úpravách aktivit cestovního ruchu a/nebo režimu ochrany přírody • Jejich znalost umožňuje připravit nové produkty např. pro specifické skupiny návštěvníků (cyklisté, handicapovaní, aj.) s nízkým rizikem konfliktu se zájmy OP • Na základě monitoringu návštěvnosti lze efektivně zjistit ideální lokality či trasy pro umístění interpretačních prvků • AtdG
Problematika hodnocení vlivů turismu na prostředí Vlivy turismu na složky životního prostředí lze klasifikovat dle:
• geografického měřítka: globální, celostátní, regionální a místní • časového měřítka: krátkodobě působící a dlouhodobě působící • charakteru změny prostředí: vratné (dočasné) a nevratné • dopadů na jednotlivé složky prostředí: vodní prostředí, půdy a horninové prostředí, ovzduší, biota
Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Cíle:
• •
Ověření rozdílů mezi erozním působením pěších a cyklistů Vyhodnocení hlavních faktorů ovlivňujících změny v příčných profilech cest • Kvantifikace erozních procesů na sjezdových tratích • Predikce erozních změn na různě zatížených tratích
Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Metody:
• Krkonoše, Jeseníky • Porovnání erozního působení pěších a cyklistů • Demonstrativní pokus – 25, 50, 100 průjezdů, průchodů • Zjišťování hmotnosti uvolněného materiálu, hloubky erozních rýh
Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Hlavní zjištěné výsledky:
• Zrnitostní složení erodovaného materiálu – přednostní uvolňování hrubšího materiálu; • Ovlivňující faktory – 1. sklon, 2.-3. intenzita, geologický podklad, 4. erozní činitel, (zamokření); • Vlivy kombinace faktorů – výrazně vyšší vliv cyklisty na sklonitém úseku cesty s kompaktním povrchem;
Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Hlavní zjištěné výsledky:
• Zrnitostní složení erodovaného materiálu – přednostní uvolňování hrubšího materiálu; • Ovlivňující faktory – 1. sklon, 2.-3. intenzita, geologický podklad, 4. erozní činitel, (zamokření); • Vlivy kombinace faktorů – výrazně vyšší vliv cyklisty na sklonitém úseku cesty s kompaktním povrchem; • Odnos materiálu – 500 g.m-2 za letní sezónu
Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Závěry:
• Nízké intenzity zatížení – větší rozdíl mezi erozním působením pěšího a cyklisty; • Výrazně větší erozní působení cyklisty na sklonitějším úseku s kompaktním povrchem; • Při vyšších intenzitách vznikají celkově hlubší erozní rýhy; • Dynamika povrchu cest závisí zejména na jejich typu (zastoupení frakcí skeletu, činná vrstva zvětraliny).
Případová studie - vliv sešlapu na vegetaci • Míra sešlapu veget. krytu se využívá jako jeden z indikátorů udržitelnosti turismu ve vztahu zejména k pěší turistice, resp. jezdectví. • Sešlap snižuje množství rostl. biomasy, pokryvnost a výšku rostlin. Vztah mezi intenzitou poškození a těmito parametry je ve většině případů nelineární. • Při překročení míry resistence vegetace vůči mechanické disturbanci (např. sešlapem) může dojít k výrazným změnám ve vegetaci (např. v podobě stezek). • Podél turistických tras se tak vytváří různě široké lemy antropogenně pozměněné vegetace.
Případová studie - vliv sešlapu na vegetaci Vliv rostoucí intenzity sešlapu na pokryvnost vegetace, množství mrtvé biomasy a odhaleného půdního povrchu:
Děkuji za pozornost. Více informací: • Mgr. David Zahradník,
[email protected] • RNDr. Marek Banaš, Ph.D.
[email protected],
[email protected]
Odkazy: • www.monitoringnavstevnosti.cz • www.upol.cz
