Zpracovatelé: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., RNDr. Radim Misiaček

Závěrečná zpráva – komplexní dílo

Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje v rámci projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, číslo projektu: CZ 0138“ Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu Zpracovatelé: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., RNDr. Radim Misiaček Spolupracovníci: Bc. David Zahradník, Bc. Eva Jirásková, Mgr. Tereza Aubrechtová, Mgr. Petr Pachta, Stuart France

http://www.ekogroup.cz, tel. 605-567905, email: [email protected]

Říjen 2010

Závěrečná zpráva – komplexní dílo - Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje v rámci projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, číslo projektu: CZ 0138“ __________________________________________________________________________________________________________________________________

Obsah: ÚVOD .......................................................................................................................................3 OBECNÁ ČÁST ..........................................................................................................4

1. 1.1 1.2 2.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY ŘEŠENÍ ZAKÁZKY.......................................................................4 JEDNOTLIVÉ ETAPY ŘEŠENÍ ZAKÁZKY ........................................................................5 TEORETICKÁ VÝCHODISKA MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI ................6

2.1 2.2

ZÁKLADNÍ MOŽNOSTI MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI ................................................6 DŮVODY PRO APLIKACI MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI V SYSTÉMU MANAGEMENTU CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ ...................................................................................................................6 2.3 MOŽNOSTI SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT O NÁVŠTĚVNÍCÍCH .........................................7 2.4 INFORMACE O METODÁCH AUTOMATICKÉHO MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI POUŽITÝCH PŘI ŘEŠENÍ ZAKÁZKY ................................................................................................8 POSTUP ŘEŠENÍ ZAKÁZKY.................................................................................13

3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 4.

VÝBĚR A INSTALACE SČÍTACÍCH ZAŘÍZENÍ ...............................................................13 DETAILNÍ POŽADAVKY NA INSTALACI SČÍTACÍHO ZAŘÍZENÍ .....................................14 POPIS ZALOŽENÝCH SLEDOVACÍCH PROFILŮ MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI ............15 KONTROLA SČÍTACÍCH ZAŘÍZENÍ PO INSTALACI, STAŽENÍ A ZPRACOVÁNÍ DAT.........20 FYZICKÉ SČÍTÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ ..............................................................................22 DOTAZOVÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ ....................................................................................22 VÝSLEDKY PRŮZKUMU NÁVŠTĚVNOSTI ......................................................23

4.1 4.2 5.

POČTY NÁVŠTĚVNÍKŮ V JEDNOTLIVÝCH LOKALITÁCH .............................................23 DOTAZOVÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ NA LOKALITÁCH .........................................................67 ZÁVĚR .....................................................................................................................102

LITERATURA: ...................................................................................................................102 PŘÍLOHY: ...........................................................................................................................104 • •

VZOR DOTAZNÍKŮ URČENÝCH K VYPLNĚNÍ NÁVŠTĚVNÍKY.........................................104 VZOR FORMULÁŘŮ PRO ZÁZNAM FYZICKÉHO SČÍTÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ ........................104

2


Úvod Jedním z klíčových předpokladů pro úspěšnou a udržitelnou péči o chráněná území je propracovaný management návštěvnosti (Messerli et Ives 1997, Liddle 1997). Zvládnout dopady návštěvnosti je nezbytné vzhledem k tomu, že je nutné na jedné straně chránit životní prostředí a zároveň, na straně druhé, zachovat prožitky návštěvníků. Turismus v chráněných územích je současně velmi významným faktorem sociálního a ekonomického rozvoje regionů (Price et al. 1999, Lama et Sattar 2002). Výstupy monitoringu návštěvnosti poskytují informace potřebné ke snížení negativních dopadů turismu, a přináší zhodnocení účinnosti zvolených opatření (Cole 1989, Marion 1995, Pitts & Smith 1993). Informují o podmínkách, za kterých je již nutné zasáhnout, ale zvyšují též povědomí správ chráněných území o vztazích mezi jednotlivými typy návštěvníků a výsledném dopadu jejich působení v rámci dotčeného území (Cole 1989, Marion 1995, Pitts & Smith 1993). Takto získané údaje lze s úspěchem využít např. při úpravách práce s veřejností, usměrňování návštěvnosti, včetně případného stanovení limitů únosného zatížení chráněných území (viz Manning 2002, Stankey et al. 1985, Eagles et al. 2002). V českých chráněných územích je oblast monitoringu návštěvnosti, komunikace s návštěvníky, sledování dopadů návštěvnosti na prostředí a aktivního řešení managementu turismu obecně podceněna. Jako problematické se ukazuje nejednotné použití metod monitoringu v jednotlivých chráněných územích, roztříštěnost použitých indikátorů a absence obecných doporučení využitelných pro monitoring a management návštěvnosti v ostatních chráněných územích. Modelové území Moravskoslezského kraje, zahrnující CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a vybraná maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ) nabízí vhodné podmínky pro podrobný výzkum zaměřený na monitoring návštěvnosti, jejích očekávaných dopadů na přírodní prostředí, navržení a otestování vhodných metod monitoringu turismu a opatření managementu turismu. Důvodem je skutečnost, že v zájmovém území jsou k dispozici aktuální výsledky širšího spektra výzkumů (podpořených v minulosti např. Ministerstvem životního prostředí), na něž lze s úspěchem navázat a jež lze využít. Dalšími významnými determinantami, které podtrhují vhodnost studia problematiky návštěvnosti v Moravskoslezském kraji, je vysoká ochranářská hodnota zájmových lokalit, pestrost typů přírodního prostředí a značná prostorová diverzita návštěvnosti (lokality intenzivně navštěvované versus rozsáhlé klidové oblasti). Tyto faktory umocňují obecnou využitelnost výstupů získaných ve sledovaném území i pro ostatní chráněná území. V neposlední řadě je významným argumentem pro realizaci části navrženého výzkumu v CHKO Jeseníky potenciální nominace centrální části území na národní park Jeseníky a související potřeba získat relevantní data na poli managementu turismu. Předkládaná Závěrečná zpráva shrnuje výsledky dvouletého výzkumu v rámci zakázky – Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje (dále: Průzkum návštěvnosti), jež je součástí projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, číslo projektu: CZ 0138. Projekt byl podpořen grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu.

3


Cílem projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“ je vznik a fungování monitoringu vybraných složek a faktorů, ovlivňujících životní prostředí v kraji. Projekt přispěl k zajištění efektivnějšího získávání, zpracování a dostupnosti informací, týkajících se ochrany přírody v kraji, a jeho předmětem je monitoring vybraných druhů rostlin a živočichů, výskytu invazních druhů rostlin, návštěvnosti vybraných chráněných částí přírody a dalších vybraných faktorů. Výstupem projektu jsou soubory údajů, získávaných terénními průzkumy i sběrem, a zpracováním již existujících dat. Předkládaná zpráva se věnuje části č. 3 uvedeného projektu – problematice průzkumu návštěvnosti vybraných lokalit. Zpracováním Průzkumu návštěvnosti byla na základě výběrového řízení pověřena společnost Ekogroup czech s.r.o., zastoupená RNDr. Markem Banašem, Ph.D., jednatelem společnosti (dále: zpracovatel) na základě smlouvy č. 01739/2009 ze dne 13.8.2009, uzavřené mezi Moravskoslezským krajem a společností Ekogroup czech s.r.o.

1. Obecná část 1.1 Základní principy řešení zakázky Cíle průzkumu: V souladu se smluvním zadáním bylo cílem Průzkumu návštěvnosti zjištění množství, struktury a názorů návštěvníků ve vybraných lokalitách CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky a Moravskoslezského kraje (mimo CHKO). Výsledky projektu poskytují cenné informace o následujících jevech: − kvantitativním zhodnocení celkového počtu návštěvníků, způsobu jejich dopravy a místech vstupů do chráněného území, − kvantitativním zhodnocení navštěvovaných míst, sezónním využití území, frekvenci návštěv, délce jejich pobytu a provozovaných aktivitách, − profilu návštěvníka: kvantitativní a kvalitativní informace o demografických a socio-ekonomických charakteristikách návštěvníků, důvodech jejich návštěvy, postojích, motivaci, preferencích a očekávání návštěvníků chráněného území a jejich požadavcích na informace, − výsledném dojmu návštěvníků: kvalitativní a kvantitativní informace o míře spokojenosti či zklamání návštěvníků, jejich konkrétních doporučení a komentářů. Rozsah průzkumu: Monitoring návštěvnosti byl řešen kombinací automatického a fyzického sčítání a dotazování návštěvníků na vytipovaných referenčních lokalitách CHKO Beskydy, Jeseníky a ve vybraných lokalitách (ZCHÚ) Moravskoslezského kraje v letním a zimním období. Monitoring byl realizován na vytipovaných profilech na turistických

4


trasách, jež se nachází v lokalitách s různou intenzitou zatížení návštěvností, různou očekávanou strukturou návštěvnosti a různou mírou zranitelnosti přírodního prostředí. Na základě získaných dat bylo provedeno vyhodnocení denní a sezónní dynamiky návštěvnosti na jednotlivých sledovacích profilech. Vyhodnoceny byly také výsledky dotazníkových šetření. Zjištěné výsledky byly interpretovány ve vztahu k nejvýznamnějším faktorům jež ovlivňují intenzitu a strukturu návštěvnosti a k nejvýznamnějším předmětům ochrany ZCHÚ, u kterých lze očekávat zvýšenou citlivost vůči turismu. Na základě získaných dat byla navržena opatření aktivního a pasivního usměrnění návštěvnosti a dalších typů práce s návštěvníky v ZCHÚ. Časový harmonogram realizace průzkumu: V souladu s původním předpokladem byly terénní práce zahájeny v letní sezóně 2009 (srpen 2009), samotné sčítání návštěvníků bylo započato v říjnu 2009. Sběr terénních dat byl ukončen v říjnu 2010, zpracování výsledků a vyhotovení finálních výstupů proběhlo v září - říjnu 2010.

1.2 Jednotlivé etapy řešení zakázky Zakázka je řešena ve 3 základních etapách: 1. etapa – odevzdání dílčí zprávy o realizaci průzkumu č. 1 (do 30.11.2009) 2. etapa – odevzdání dílčí zprávy o realizaci průzkumu č. 2 (do 15.6.2010) 3. etapa - odevzdání komplexního díla (do 15.10.2010) V souladu se smluvním zadáním popisuje předkládaná závěrečná zpráva postup při řešení průzkumu a výsledky dosažené v rámci řešeného projektu.

5


2. Teoretická východiska monitoringu návštěvnosti 2.1 Základní možnosti monitoringu návštěvnosti Sledování návštěvnosti a její monitoring nebyl relativně dlouho považován za součást managementu chráněných území. Zhruba v posledním desetiletí však význam monitoringu narůstal a sledování návštěvnosti se stalo nepostradatelným nástrojem pro správy chráněných území, a to především v souvislosti se zvyšujícími se požadavky na standardy péče o chráněná území a informovanost o výsledcích činnosti správ (Newsome et al. 2002). Z obecného pohledu lze monitoring považovat za systematický sběr a analýzu dat v průběhu času. V případě monitoringu návštěvnosti v chráněných územích se jedná jak o sběr a zpracování dat o přírodním prostředí, tak o sběr a zpracování dat o návštěvnících. Sběr a zpracování dat o přírodním prostředí zahrnuje mapování poškození vegetačního krytu, problematiku rostlinných invazí, studium půdních vlastností (obvykle erozní procesy), analýzu kvality vod a studium populací divoce žijících živočichů. Takto koncipovaný monitoring umožňuje zjistit a kvantifikovat specifické vlivy turismu na jednotlivých místech (Monz 2000).

2.2 Důvody pro aplikaci monitoringu návštěvnosti v systému managementu chráněných území V celosvětovém měřítku stále ještě existuje řada významných chráněných území, jež nemají problematiku monitoringu návštěvnosti začleněnu do svého systému managementu návštěvnosti (Pitts & Smith 1993, Newsome et al. 2002) a to i přesto, že pro zavedení monitoringu dopadů turismu na přírodní prostředí a analýzy dat o návštěvnících je celá řada závažných důvodů. Výsledky monitoringu návštěvnosti jsou důležitými podklady v péči o chráněná území. Výstupy monitoringu návštěvnosti poskytují informace potřebné ke snížení negativních dopadů turismu a přináší zhodnocení účinnosti zvolených opatření. Monitoring návštěvnosti poskytuje nejen informace o podmínkách, za kterých je již nutné zasáhnout (limitech přijatelné změny prostředí), ale zvyšuje též povědomí správ chráněných územích o vztazích mezi jednotlivými typy návštěvníků a výsledném dopadu jejich působení v rámci dotčeného území (Cole 1989, Marion 1995, Pitts & Smith 1993). Znalost výše uvedených souvislostí je nezbytná pro vytváření odpovídajících opatření vůči již existujícím dopadům, stejně tak jako pro predikci vývoje a zabránění dalším negativním vlivům zvýšené návštěvnosti. Pokud je negativní dopad odhalen včas, bude pravděpodobně snazší a levnější jeho náprava, než kdyby již dosáhl prahu nevratných změn (Buckley 1999).

6


Z výše uvedeného je zřejmé, že je nutné monitoring považovat za nástroj k vyšší efektivitě již zavedených managementových strategií. Obvykle poskyuje důležité podklady k vytvoření managementových plánů, plánů rekreace / turismu a návrhů aktivit vhodných pro daná území. Nezbytná data pro plánování zahrnují počty návštěvníků a jejich charakteristiky, aktivity, zdroje vlivů, způsoby využívání oblasti, míru spokojenosti a očekávání návštěvníků. Takové informace lze samozřejmě do určité míry zjistit na základě jednorázové analýzy, ale mnohem přesnější údaje podává dlouhodobý monitorovací program. Dlouhodobá sledování dokážou poukázat na úspěchy plánů péče, stejně tak jako odkrývají oblasti managementu, které je nutné revidovat. Pro úspěšný marketing chráněného území je důležité stanovit, kdo jsou návštěvníci a jaké jsou jejich vlastnosti, potřeby a očekávání. Správa chráněného území je obvykle nucena hledat kompromisy mezi různými zájmovými skupinami, z nichž každá má své dílčí požadavky (Pitts & Smith 1993). Správa chráněného území se neobejde bez systematického podkladu pro rozdělení finančních zdrojů jak pro personál, tak pro jednotlivá území. Bez spolehlivých informací jsou investice závislé pouze na zkušenostech a intuici řídící instituce nebo vnějších tlacích jako jsou finanční dostupnost a politická rozhodnutí (Marion 1991, Pitts & Smith 1993). Použití spolehlivých dat umožňuje využít zdroje v oblastech, kde jsou skutečně nejvíce potřebné. Takové strategické rozvržení zdrojů na základě monitoringu zvyšuje ekonomickou účinnost managementu chráněného území. Data o návštěvnosti a dopadu na životní prostředí mají rovněž důležitou úlohu na celospolečenské úrovni, kdy pomáhají při organizaci managementu území a jasném formulování cílů při shánění finančních zdrojů z vládních a dalších institucí (Pitts & Smith 1993). Aktivita správy chráněného území a dalších organizací je často podrobována veřejnému hodnocení. Veřejnosti zpřístupněná data získaná při monitoringu jsou jednou z cest splnění zodpovědnosti vůči požadavkům veřejnosti (např. CALM 2000). Landres et al. (1994) zdůrazňuje vzrůstající důležitost informovanosti státních řídících orgánů při stanovování stavu a trendů v daném chráněném území. Objektivní dokumentace o faktorech ohrožujících předměty ochrany jsou pro rozhodování o péči o chráněné území zásadní. Podobnou důležitost mají údaje o podmínkách a požadavcích návštěvníků. Pochopení, jak společnost hodnotí chráněná území a jejich prospěšnost či význam, je nezbytné nejen pro politické diskuse (Cope et al. 2000).

2.3 Možnosti sběru a zpracování dat o návštěvnících Znalost objemu návštěvnosti, jejího prostorového rozložení a dynamiky, struktury návštěvníků, jejich názorů a preferencí je jedním ze stěžejních podkladů pro nastavení vhodného managementu turismu v řadě chráněných území (Banaš 2006). Komunikace s návštěvníky přináší významnou zpětnou vazbu pro rozhodování správ chráněných území. Takto získané údaje lze s úspěchem využít např. při úpravách práce s veřejností, usměrňování návštěvnosti, včetně případného stanovení limitů únosného zatížení chráněných území (viz Manning 2002, Stankey et al. 1985, Eagles et al. 2002). Ačkoliv monitoring návštěvnosti přináší cenné informace, správy chráněných území obvykle upřednostňují monitoring stavu životního prostředí a jeho management před monitoringem a managementem návštěvnosti (Mc Arthur 1994). Při monitoringu návštěvnosti se v chráněných územích s úspěchem uplatňuje několik základních metodických přístupů:

7


− − −

Sčítání návštěvníků Dotazníky a osobní rozhovory Pozorování návštěvníků

2.4 Informace o metodách automatického monitoringu návštěvnosti použitých při řešení zakázky Po provedeném průzkumu nabídky zařízení na sčítání návštěvníků, jež jsou k dispozici na evropském trhu, bylo rozhodnuto využít pro řešení zakázky zařízení britské specializované firmy, která nabízí celkem čtyři základní typy zařízení pro sčítání návštěvníků: snímače pro monitoring pěších návštěvníků, snímače pohybu vozidel, snímače pohybu cyklistů, snímače pohybu návštěvníků v budovách v mnoha dílčích modifikacích. Základní typy snímačů návštěvnosti: Snímače pro monitoring pěších návštěvníků: Prvním typem zařízení jsou v zemi umístěné tlakové spínače (miny). Mohou být využity na nejrůznějších typech cest a stezek kromě skály a půd o malé mocnosti. Při vhodné instalaci jsou pro veřejnost prakticky neobjevitelé. Deska se spínačem bývá zahrabána 10 cm pod povrchem v substrátu písku a shora zakryta originálním materiálem povrchu cesty. Foto 1: Umístění dvou desek tlakového snímače (min) vedle sebe; v levé části snímku ve svahu je vidět jáma připravená pro umístění ochranného pouzdra pro datalogger a příslušenství .

Tepelná, tzv. pyro čidla, pracují na principu snímání tepelné energie, vydávané tělem při pohybu. Tato čidla jsou drobné konstrukce a mohou být umístěny v plotech, konstrukcích mostů, mřížích, zdech apod. Identifikační vzdálenost paprsku čidla činí až

8


čtyři metry, ovšem přesnost snímání klesá s narůstající vzdáleností. Tato čidla spolehlivě pracují i v náročnějších venkovních podmínkách s výjimkou extrémně chladného počasí. Jejich instalace je jednoduchá a rychlá, výhodou je také nízká náročnost na baterie. Jejich využití je ideální v lokalitách, kde je z nějakých důvodů nevhodné použití nášlapných tlakových spínačů. Foto 2: Typická lokalita vhodného využití optických či tepelných čidel – příčky mostu.

Foto 3: Detailní pohled na tepelné čidlo - plastový válec o průměru 15 mm a délce cca 45 mm.

9


Záznamová zařízení: Záznamový datalogger Záznamový datalogger uchovává podněty, zachycené čidlem v přednastavených časových intervalech. Paměťovým médiem dataloggeru je modul, opatřený barevným plastovým obalem ve tvaru kostky. Modul s aktuálně pořízeným záznamem frekvence pohybu návštěvníků je vyjímatelný z dataloggeru a po přenesení do kanceláře lze naměřená data zobrazit na PC. Starý paměťový modul je nahrazen prázdným, aby zařízení mohlo pokračovat v záznamu podnětů. Foto 4: Ilustrační pohled na záznamový datalogger.

Datalogger s paměťovým modulem má kapacitu na dobu až deseti měsíců zaznamenávání v hodinových intervalech, případně je vymezen životností baterií v dataloggeru. Na levém horním rohu dataloggeru se nachází resetovací vypínač. Ten se v případě potřeby aktivuje dotykovým magnetem na kontrolním boxu a umožňuje zastavení a smazání stávajícího záznamu dataloggeru a znovu rozběhnutí jeho softwaru. Uvnitř dataloggeru se dále nacházejí tři alkalické baterie, které postačují na roční provoz zařízení. Kontrolní box Nahrazuje v soustavě monitorovacího zařízení notebook. Ten má v podobných situacích řadu nevýhod: je těžkopádný a především představuje riziko z hlediska upozornění veřejnosti na umístěné zařízení. Kontrolní box má nenápadnou a přitom robustní konstrukci s LCD displejem a dvěma tlačítky po stranách, jež umožňují nastavení procesu sběru dat a času (proces podobný nastavení digitálních náramkových hodinek). Nachází se zde také kontrolní spínač, signalizující slabé baterie v dataloggeru. Kontrolní box umožňuje obsluhu všech v terénu umístěných dataloggerů.

10


Foto 5: Ilustrační pohled na plastový kontrolní box připojený k záznamovému dataloggeru.

Paměťové moduly Jsou opatřeny různobarevnými plastovými obaly ve tvaru kostky pro snadnější zjišťování jejich totožnosti. Vnitřně mají ovšem totožný design. Paměťové moduly jsou čitelné na PC za pomoci softwaru Numero Program. Přenos dat zajišťuje čtečka modulů, tzv. Cube Reader, což je redukce předávající záznam z modulu do USB portu na PC. Jedna čtečka modulů zajišťuje obsluhu všech paměťových modulů. Při stahování dat ze zařízení je potřeba vždy jedna nová paměťová kostka, na kterou bude zaznamenán budoucí zápis. Při obsluze více zařízení v jednom dni je vhodné uchovávat dosud nepřečtené moduly v oddělených popsaných sáčcích, aby nedošlo k jejich promíchání. Po přečtení (stažení) záznamu není žádný způsob jak informaci z modulu smazat, mimo znovu využití v budoucnu, kdy bude starý záznam v dataloggeru přemazán aktuálním. Vliv lidského faktoru na ztrátu dat je tak minimální. Foto 6: Ilustrační pohled na paměťový modul.

11


Software pro analýzu dat: Jak bylo uvedeno výše, médiem, na kterém probíhá přenos mezi dataloggerem a PC v kanceláři je paměťový modul (kostka), který se vkládá do čtečky modulů, připojené k počítači. Jelikož zápis záznamu do modulu probíhá každou hodinu, neexistuje vzhledem k objemu dat (9000 hodin za rok se separátními úhrny podnětů pro každou hodinu) reálná možnost analyzovat data klasickým způsobem na PC. K dispozici je proto speciálně vyvinutý software, používaný ke čtení a analyzování dat, jež se nazývá Numero. Ten vyhodnocuje a zobrazuje záznam z každého provozovaného dataloggeru zvlášť v časovém období daném instalací datalogeru a termínem stažení dat. Databázový program EcoPC pak umožňuje kompletovat Numero soubory do týdenních, měsíčních, čtvrtletních aj. souhrnů, které mohou být porovnávány v rámci několika srovnávaných lokalit. Stanovištní záznamy jsou v programu EcoPC prezentovány např. ve formě barevných schématických kalendářů s různě odlišenými úrovněmi aktivity v jednotlivých buňkách časového harmonogramu. Obr. 1: Ilustrační pohled na nabídkové menu a možnost výstupů v programu Numero

12


3. Postup řešení zakázky V polovině října roku 2009 bylo v terénu umístěno a zprovozněno celkem 14 automatických sčítacích zařízení ve stejném počtu profilů. Výběr profilů byl odsouhlasen příjemci projektu (MSK, SCHKO Beskydy, SCHKO Jeseníky) a profilům byly přiděleny kódy s označením oblasti a pořadovým číslem v jedné řadě 1-14. S příjemci byl současně dohodnut způsob obsluhy lokalit (povolení k příjezdu, doporučení nejvhodnějších přístupových cest z hlediska ochrany přírody, apod.). S přibližně jednoměsíčním odstupem od instalace byly provedeny kontroly všech instalovaných profilů s cílem zjištění, zda nedošlo v mezidobí k jejich poškození, případně omezení funkce. Začátkem listopadu byly všechny instalované profily v pořádku a nepoškozené. V dalších měsících byla průběžně prováděna kontrola sčítacích profilů, stahování naměřených dat a řešení drobných technických zálěžitostí (odstraňování okolní odrůstající vegetace apod.). V období 19. – 21. února 2010 (pátek – neděle) a 3. – 5. července 2010 (sobota pondělí) proběhlo zimní a letní fyzické sčítání a dotazování návštěvníků v blízkosti všech 14 sledovacích profilů. Cílem fyzického sčítání a dotazování bylo zjistit informace o pohybu návštěvníků, zejména jejich počtu, v období nepříznivých klimatických podmínek (zimní) a vysoké frekvence pohybu návštěvníků (letní), kdy jsou možnosti automatického sčítání omezené (sníh, námraza, shluky návštěvníků apod.). Výstupy fyzického sčítání přinesly informaci o skutečném pohybu návštěvníků v jednotlivých profilech ve sledovaném období, jimiž bylo možno kalibrovat údaje automatického sčítání návštěvníků. Nedílnou součástí byla anketní šetření mezi návštěvníky, jež přinesla zajímavé informace o struktuře návštěvníků, včetně demografického složení a jejich názorech na ochranu přírody a cestovní ruch. Níže uvedený text přináší stručný přehled metodického postupu řešení jednotlivých etap projektu.

3.1 Výběr a instalace sčítacích zařízení Instalace sčítacích zařízení byla prvním komplexním krokem zakázky, na němž ovšem závisel její celkový úspěch. Proto tomuto kroku věnoval projektový tým po předchozí pečlivé přípravě velmi důkladnou pozornost. Celý proces, vrcholící kontrolou instalovaných měřících zařízení se skládal z následujících dílčích úkolů1: 1. Posouzení dostupné technologie sčítacích zařízení z hlediska jejich vhodnosti pro předpokládané lokality v projektovém území. Přehled aktivit: • Průzkum trhu 1

Jednotlivé kroky na sebe sice navazovaly v čase, nicméně v průběhu projektu bylo nezbytné se vracet a některé dílčí úkoly zvážit i na základě výstupů následných úkolů

13


• • • •

Kontaktování vybraných výrobců Výběr nejvhodnější technologie doplňující technologii zpracovatele Prezentace zvolené subdodavatelské firmy na MSK dne 16.9.2009 Třídenní pobyt zástupce subdodavatelské firmy v projektovém území – lokality MSK, CHKO Jeseníky a CHKO Beskydy

2. Návrh long-listu - rozšířeného seznamu potenciálních profilů, jejich projednání s příjemci projektu (MSK, SCHKO Beskydy a Jeseníky) a zvážení z hlediska použití dostupné technologie Přehled aktivit: • Rešerše zaměřená na identifikaci vhodných lokalit • 6 cest projektového týmu do projektového území • Sestavení rozšířeného seznamu lokalit 3. Prověření potenciálních lokalit a vytvoření short-listu (výběrového seznamu) lokalit zohledňujících technické podmínky, zájem příjemců projektu i požadavky projektu Přehled aktivit: • Jednání se zástupci MSK a správ CHKO Jeseníky a Beskydy • Návštěvy vybraných lokalit se zástupci příjemců projektu • Vyhodnocení všech informací o lokalitách z rozšířeného seznamu • Výběr 14ti finálních profilů (označeny kódem oblast + pořadové číslo 1-14) 4. Instalace sčítacích zařízení Přehled aktivit: • Zpracování metodického postupu instalace sčítacích zařízení • Postupná instalace na všech profilech, včetně odzkoušení funkčnosti 5. Kontrola sčítacích zařízení po instalaci Přehled aktivit: • Kontroly všech instalovaných profilů

3.2 Detailní požadavky na instalaci sčítacího zařízení Jak již bylo uvedeno výše v tomto textu, správná instalace je nezbytnou podmínkou fungování zařízení a tím i dosažení korektních výsledků sčítání. Proto zpracovatelský tým věnoval dodržení podmínek instalace zásadní pozornost. Z tohoto důvodu byl zpracován přesný metodický postup instalace, který byl důsledně dodržován při každé instalaci. Byl shrnut do několika níže uvedených bodů, jejich podrobný popis je uveden v dílčí zprávě č.1: 1. 2. 3. 4. 5.

Příprava vytipovaného místa a vyhloubení jámy (základů) pro hranol Označení hranolu, vložení a utěsnění hranolu Vyvrtání průřezu v hranolu Výběr místa a vykopání jámy pro pouzdro s dataloggerem Vytvoření rýhy v půdě pro kabel spojující čidlo s dataloggerem

14


Umístění čidla a kabeláže do hranolu Natažení kabelu od hranolu do jámy k dataloggeru Příprava pouzdra s dataloggerem a příslušenstvím Utěsnění vstupu do plastové krabice (Pelicase) proti vodě Kontrola správné funkčnosti a správného nastavení pyrosensoru Prvotní příprava dataloggeru Nastavení dataloggeru Zapojení dataloggeru a jeho otestování Uzavření plastového pouzdra s dataloggerem a jeho umístění do půdy Provedení evidence a dokumentace místa umístění plastového s dataloggerem 16. Zamaskování stop po instalaci všech zařízení 17. Závěrečná dokumentace měřícího profilu

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

pouzdra

3.3 Popis založených sledovacích profilů monitoringu návštěvnosti Z důvodů prezentačních i ryze praktických jsou základní informace o založených profilech soustředěny na tzv. kartách profilů. V papírové formě obsahují základní informace pro členy zpracovatelského týmu, umožňují identifikovat lokalitu i dalšími osobami v případě potřeby (např. odečítání na více profilech ve stejnou dobu), slouží k prezentaci základních informací o založených profilech a v neposlední řadě jsou také elektronickou databankou vývoje profilů. V uvedených kartách jsou shromažďovány informace o výměně paměti (sběru dat), případných poruchách, změnách, apod. Obr. 2: Příklad tzv. karty profilu pro hypotetickou lokalitu

V polovině října roku 2009 bylo v terénu umístěno a zprovozněno celkem 14 automatických sčítacích zařízení ve stejném počtu profilů. Výběr profilů byl odsouhlasen příjemci projektu (MSK, SCHKO Beskydy, SCHKO Jeseníky) a profilům

15


byly přiděleny kódy s označením oblasti a pořadovým číslem v jedné řadě 1-14. Protože jsou v době vzniku tohoto textu všechny profily stále aktivní, nejsou zde z pochopitelných důvodů (obava z vandalizace či odcizení zařízení) zmiňované karty profilů uváděny. V případě eminentního zájmu o přístup k těmto citlivým informacím je nutné obrátit se na zpracovatele (Ekogroup czech s.r.o.). Seznam jednotlivých profilů s jejich přibližnou lokalizací je uveden níže.

Přehled instalovaných sčítacích profilů: CHKO Jeseníky - 1J Vysoká hole - 2J Ovčárna - 3J Bílá Opava - 4J Keprník - 5J Vřesová studánka Obr. 3: Přibližná lokalizace sčítacích profilů v zájmovém území CHKO Jeseníky

16


Moravskoslezský kraj (mimo území CHKO) - 6M Rešovské vodopády - 7M Štěpán - 8M Velká Čantoryje Obr. 4: Přibližná lokalizace sčítacího profilu na lokalitě Rešovské vodopády

17


Obr. 5: Přibližná lokalizace sčítacího profilu na lokalitě Štěpán

Obr. 6: Přibližná lokalizace sčítacího profilu na lokalitě Velká Čantoryje

18


CHKO Beskydy - 9B Papajské sedlo - 10B Smrk - 11B Pustevny-Tanečnice - 12B Pustevny-Martiňák - 13B Lysá hora - 14B Muřinkový vrch Obr. 7: Přibližná lokalizace sčítacích profilů v zájmovém území CHKO Beskydy

19


3.4 Kontrola sčítacích zařízení po instalaci, stažení a zpracování dat V průběhu podzimních a zimních měsíců roku 2009 byly v přibližně jednoměsíční periodě prováděny kontroly všech instalovaných profilů s cílem zjistit, zda nedošlo v mezidobí k jejich poškození. Začátkem listopadu byly všechny instalované profily v pořádku a nepoškozené. Při kontrole na přelomu listopadu a prosince bylo zjištěno, že došlo k poškození sčítacího zařízení v lokalitě 7M Štěpán. Vzhledem k nevhodným klimatickým podmínkám (sníh, zmrzlá půda) a riziku opakovaného vandalismu zařízení ve stejné lokalitě bylo rozhodnuto, že zařízení bude opraveno a přemístěno na jinou lokalitu v jarních měsících r. 2010. Ostatní zařízení nevykazovala během průběžných kontrol známky poškození. Některá zařízení byla během části zimy pod sněhem (např. 1J Ovčárna, 2J Vysoká hole, 4J Keprník, 5J Vřesová studánka). V průběhu května a října 2010 bylo provedeno stažení dat ze sčítacích zařízení ve formě odebrání paměťových kostek z jednotlivých dataloggerů, které byly zaměněny novými kostkami (prázdná paměť). Následně byly vyměněny alkalické tužkové baterie GP v dataloggeru, byla provedena inicializace dataloggeru, aktuální nastavení času, data. Ve finále byla zkontrolována funkčnost celého zařízení, které bylo zpět uloženo do vícevrstevné ochrany (plastové pouzdro, igelitový sáček) a zpět do půdy. Data o počtech návštěvníků, jež byla získána v jednotlivých profilech, byla z paměťových kostek uložena do PC prostřednictvím adaptéru a programu Numero. Následné zpracování hodinových časových řad a jejich vizualizace byly provedeny v programu EcoPC a MS Excel. Foto 25: Ilustrační foto kontroly stavu dataloggeru s příslušenstvím

20


Foto 26: Ilustrační foto uložení ochranné dřevěné krabice v zemi v profilu J5-Vřesová studánka

Foto 27: Detail dataloggeru s příslušenstvím v ochranném plastovém pouzdře

21


Foto 28: Ilustrační měřícího zařízení

foto

údržby

3.5 Fyzické sčítání návštěvníků V období 19. – 21. února (pátek – neděle) a 3. - 5.července (sobota-pondělí) proběhlo fyzické sčítání návštěvníků v blízkosti všech 14 sledovacích profilů. Cílem fyzického sčítání bylo zjistit informace o skutečném pohybu návštěvníků, zejména jejich počtu. Do sčítací periody byl v zimě zařazen jeden pracovní den (pátek) a oba víkendové dny, v létě dva víkendové dny a státní svátek. Sčítání bylo zajištěno externími spolupracovníky do předem připravených sčítacích archů (viz příloha). Získaná data byla následně digitalizována a byly připraveny konkrétní tabelární a grafické výstupy. Data fyzického sčítání návštěvníků byla využita mimo jiné pro kontrolu přesnosti měření automatických zařízení a související kalibraci získaných automatických dat.

3.6 Dotazování návštěvníků Ve stejném období jako v předchozím případě, tj. 19. – 21. února, resp. 3. – 5. července 2010 proběhlo dotazování návštěvníků ve stejných lokalitách (tj. v blízkosti všech 14 sledovacích profilů). Cílem dotazování bylo zjistit základní demografické údaje respondentů (věk, pohlaví, velikost bydliště, vzdělání,…) a jejich názory na vybrané problemy turismu ve vztahu k ochraně přírody. Otázky byly připraveny na základě úzké spolupráce s příslušnými orgány ochrany přírody – Správou CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a Krajským úřadem Moravskoslezského kraje tak, aby reflektovaly problémy, se kterými si tyto instituce potýkají ve své pracovní agendě související a managementem turismu. Otázky byly vloženy do standardních dotazníků (viz příloha), které byly předloženy k vyplnění náhodně vybraným respondentům.

22


Získaná data byla následně digitalizována a byly připraveny konkrétní tabelární a grafické výstupy analýzy návštěvnosti.

4. Výsledky průzkumu návštěvnosti 4.1 Počty návštěvníků v jednotlivých lokalitách 4.1.1 Metodické poznámky ke zpracování a prezentaci dat: Na devíti profilech z celkového počtu 14 sledovaných lokalit jsou k dispozici celoroční (12-měsíční) data o počtu návštěvníků z automatických sčítacích zařízení. Ve čtyřech profilech, konkrétně: J1 Vysoká hole, J2 Ovčárna, J4 Keprník, J5 Vřesová studánka nejsou k dispozici data automatického sčítání za měsíce prosinec 2009-duben 2010 z důvodu vysoké sněhové pokrývky během zimy. V případě profilu M7 Štěpán chybí data automatického sčítání návštěvníků za období 2.11.2009-7.5.2010 z důvodu poškození sčítacího zařízení vandaly. Za uvedené období byl u těchto 5 profilů proveden kvalifikovaný odhad návštěvnosti na základě provedených fyzických sčítání (únorové a červencové). Výsledky fyzického sčítání návštěvníků v jednotlivých lokalitách posloužily jako objektivní, přesné informace o počtu návštěvníků, jež byly následně využity pro kalibraci automatických dat o návštěvnosti, kdy pro každou lokalitu (sledovaný profil) byly stanoveny konkrétní kalibrační koeficienty. Jejich účelem je eliminovat případnou chybu měření automatického sčítače, způsobenou nestandardními modely pohybu turistů (prodlevy před sčítačem, procházení profilem ve dvojicích a větších skupinách, apod.). Kalibrační koeficienty jsou poměrem dat pocházejících z automatického sčítání a fyzického kalibračního sčítání. V ideálním případě se jejich hodnota blíží 1. Vzhledem k odlišným podmínkám prostředí a odlišným trendům v chování turistické veřejnosti během roku u jednotlivých měřících profilů, je způsob kalibrace měření pro každý sčítač specifický. Standardní je použití jednoho kalibračního koeficientu pro celou datovou řadu v daném profilu. Na lokalitách kde má odlišnost zimních a letních podmínek prostředí významný vliv na chování a pohyb turistů, jsou používány kalibrační koeficienty dva – letní a zimní. U profilů, které se v zimě nacházejí pod sněhem (hřebeny Jeseníků), jsou kalibrována pouze letní data (tzn. data z období, kdy se již sníh neuplatňuje jako zásadní faktor – př.: u vrcholových partií Jeseníků to je květen – listopad). V ideálních případech, kdy měnící se podmínky prostředí nemají na chování turistické veřejnosti žádný vliv a kdy se na profilech neuplatňují ani jiné negativní trendy není výstupy ze sčítačů třeba kalibrovat vůbec (kalibrační koeficient = 1). Konkrétně byly použity následující tři typy kalibračních koeficientů: LKK – letní kalibrační koeficient, zpravidla se uplatňuje v části roku, kdy není pohyb turistů ovlivněn sněhem

23


ZKK – zimní kalibrační koeficient, uplatňuje se v části roku, kdy sníh představuje zásadní činitel ve způsobu chování a pohybu turistů KK – celoroční kalibrační koeficient, uplatňuje se na lokalitách, kde změna zimních a letních podmínek nemá zásadní vliv na chování turistů

4.1.2 Vybrané výsledky a jejich komentář: Souhrnné údaje o návštěvnosti na jednotlivých lokalitách: Níže uvedený graf výstižně zobrazuje trendy v návštěvnosti během uzavřeného ročního cyklu ve všech 14 sledovaných lokalitách. Jedná se o finální výsledky, tedy údaje automatického sčítání, upravené jednotlivými kalibračními koeficienty. Na pěti profilech, kde po část roku nejsou k dispozici automatická data, byl pro tato období použit kvalifikovaný odhad počtu návštěvnosti na základě provedených terénních sčítání a pochůzek na lokalitách. Z monitorovaných jesenických profilů vychází jako suverénně turisticky nejvytíženější údolí Bílé Opavy. Obzvláště patrný je prudký nárůst návštěvnosti tohoto území v letním období, kdy zejména v červenci a srpnu počty návštěvníků vysoce přesahují hodnotu 15 tisíc. Naopak nejmenší počet průchodů sčítacím profilem byl v Jeseníkách zaznamenán na Vřesové studánce, což je zřejmě vyvoláno relativní odlehlostí této lokality od hlavních turistických středisek a tedy i horší dostupností. Zcela jednoznačně nejvyšší počet průchodů byl ve sledovaném období listopad 2009 - říjen 2010 zjištěn na profilu Štěpán. To je dáno skutečností, že jde o příměstskou lokalitu, hojně využívanou ke sportovní rekreaci obyvateli Ostravy a okolních obcí. Roční souhrn návštěvnosti zde přesahuje hodnotu 150 tisíc průchodů. Z lokalit sledovaných v CHKO Beskydy se jako nejnavštěvovanější s odstupem jeví profil pod Lysou horou, jejíž vrchol je známou a vyhledávanou turistickou destinací. Na opačném pólu, a to nejen v rámci beskydských profilů ale i celkově, stojí profil Papajské sedlo, který se nachází na turistické trase, vedoucí z Papajského sedla na Makytu. Samotné Papajské sedlo, ležící cca 100 metrů pod profilovým stanovištěm je, jako významná křižovatka turistických tras, několikanásobně turisticky vytíženější lokalitou.Cesta na Makytu však představuje turisticky náročnější podnik, což se ve výsledku odráží i na nízkém počtu průchodů, který zde v ročním souhrnu činí necelých 1,5 tisíce.

24


Graf 1: Celková roční návštěvnost všech 14 sledovaných profilů za období 1.11.2009 – 31.10.2010 po aplikaci kalibračních koeficientů a dopočítání chybějících údajů v automatických datech 180000 Počet návštěvníků

160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 J1

J2

J3

J4

J5 M6 M7 M8 B9 B10 B11 B12 B13 B14 Profil

Identifikace jednotlivých profilů znázorněných na výše uvedeném grafu: - 1J Vysoká hole - 2J Ovčárna - 3J Bílá Opava - 4J Keprník - 5J Vřesová studánka - 6M Rešovské vodopády - 7M Štěpán - 8M Velká Čantoryje - 9B Papajské sedlo - 10B Smrk - 11B Pustevny-Tanečnice - 12B Pustevny-Martiňák - 13B Lysá hora - 14B Muřinkový vrch Pokud podrobněji analyzujeme datové řady průběhu průchodů kolem automatických sčítacích zařízení zjistím řadu zajímavých skutečností. Maximální denní počet návštěvníků byl zaznamenán na Štěpánu (6.června – téměř 2,5 tisíce průchodů). Druhý největší počet průchodů zaznamenalo dne 4.7.2010 čidlo na Bílé Opavě – 1762. Z tohoto dne je rovněž absolutní denní maximum na profilu Ovčárna – 868 průchodů. Naopak celková denní minima byla zaznamenána na Papajském sedle. Tyto skutečnosti se odráží i na průměrné hodnotě průchodů profilem během jednoho dne. Nejvíce průchodů denně – 467 je zaznamenáno na Štěpánu, přičemž jde z velké části o kondiční běžce a cyklisty, kteří si sem vyráží odpočinout z města. Profily Ovčárna, Bílá Opava a Rešovské vodopády (zde nutno zdůraznit, že jde pouze o průchody – podrobněji viz metodika a informace k profilu M6), jsou dalšími stanovišti, kde denní hodnota

25


průchodů přesahuje 100. Z Papajského sedla na Makytu (a naopak) projdou denně průměrně 4 lidé. Hodnota denního maxima, která zde činí 90 průchodů a je výrazně nad denním průměrem je odchylkou, způsobenou konáním sportovní akce Špacír (100 km napříč Beskydy za 24 hodin), jejíž trasa vedla tímto profilem. Tab. 1: Souhrn počtu průchodů jednotlivými profily, denní průměry a denní maxima během sledovaného období (nekalibrovaná data) Profil/Kategorie

J1 – Vys. Hole

J2 – Ovčárna

J3 – Bílá Opava

J4 – Keprník J5 – Vřes. Studánka M6 – Rešovské vodopády M7 – Štěpán M8 – Velká Čantoryje B9 – Papajské sedlo B10 – Smrk B11 – Pustevny (Tanečnice) B12 – Pustevny (Martiňák)

Začátek měření 29.10. 2009 (11:00) 29.10. 2009 (12:00) 14.10. 2009 (15:00) 12.10. 2009 (14:00) 12.10. 2009 (18:00) 14.10. 2009 (20:00) 15.10. 2009 (12:00) 29.10. 2009 (18:00) 30.10. 2009 (15:00) 13.10. 2009 (11:00) 30.10. 2009 (11:00) 30.10. 2009 (12:00)

Poslední stažení dat 2.11. 2010 (10:59) 2.11. 2010 (9:59) 2.11. 2010 (12:59) 2.11. 2010 (13:59) 2.11. 2010 (15:59) 2.11. 2010 (17:59) 4.11. 2010 (12:59) 3.11. 2010 (15:59) 5.11. 2010 (11:59) 3.11. 2010 (10:59) 5.11. 2010 (9:59) 5.11. 2010 (10:59)

Počet měřených dnů

Průchody celkem

Průměr průchody/den

Maximum za den

370

27406

74

709, 21/08/2010

370

37896

102

868, 04/07/2010

385

68198

177

1762, 04/07/2010

387

26283

68

774, 21/08/2010

386

14476

38

455, 21/08/2010

385

70618

183

1761, 05/07/2010

200

93315

467

2457, 06/06/2010

371

16413

44

294, 25/04/2010

372

1331

4

90, 08/05/2010

387

7107

18

421, 10/08/2010

372

17125

46

1454, 18/09/2010

372

34304

92

1520, 17/06/2010

26


Tab. 1: pokračování Profil/Kategorie B13 – Lysá hora B14 Muřinkový vrch

–

Začátek měření 13.10. 2009 (15:00) 13.10. 09 (19:00)

Poslední stažení dat 4.11. 2010 (15:59) 3.11. 2010 (13:59)

Počet měřených dnů

Průchody celkem

Průměr průchody/den

Maximum za den

388

66114

170

1720, 24/04/2010

387

5223

13

153, 04/07/2010

Srovnání návštěvnosti ve všedních dnech a víkendech: Z níže uvedené tabulky a grafů je zřejmé, že návštěvnost sledovaných profilů o víkendech je několikanásobně vyšší než v pracovních dnech. Markantní je tento rozdíl zejména na Lysé hoře, jejíž vrchol je oblíbeným cílem celodenních víkendových túr a výletů. Obdobný fakt platí i u profilů Velká Čantoryje, Smrk a Pustevny – Tanečnice. Významný nárůst návštěvnosti o víkendech je zřetelný i na profilu Papajské sedlo, kde se během dnů volna vydává na hřebenové tůry přes Makytu mnohem větší počet lidí. I zde je denní průměr průchodů o víkendech oproti všedním dnům více než trojnásobný. Nejvíce lidí se v rámci monitorovaných profilů vydá o víkendech na lokalitu Štěpán (průměrně 653 průchodů za jeden víkendový či sváteční den), což zde však díky snadné dostupnosti lokality platí rovněž i o všedních dnech (381 průchodů). Naopak profilem Papajské sedlo projdou ve všední den v průměru 2 lidé.

27


Tab. 2: Srovnání počtu průchodů jednotlivými profily v pracovní dny a o víkendech (včetně státních svátků) Profil/kategorie J1 – Vys. Hole J2 – Ovčárna J3 – Bílá Opava J4 – Keprník J5 – Vřesová studánka M6 – Rešovské vodopády M7 – Štěpán M8 – Velká Čantoryje B9 – Papajské sedlo B10 – Smrk B11 – Pustevny (Tanečnice) B12 – Pustevny (Martiňák) B13 – Lysá hora B14 – Muřinkový vrch

Návštěvnost celkem

Pracovní dny celkem

27406 37896 68198 26283

14777 20914 33701 13740

Víkendy a státní svátky celkem 12629 16982 34497 12543

14476

7128

70618

Ø Pracovní dny

Ø Víkendy a státní svátky

57 81 126 51

112 150 292 106

7348

27

62

28218

42400

106

359

93315

52177

41138

381

653

16413

6161

10252

24

91

1331

531

800

2

7

7107

2603

4504

10

38

17125

6706

10419

26

92

34304

16570

17734

64

157

66114

25628

40486

95

343

5223

2152

3071

8

26

Graf 2: Srovnání počtu průchodů jednotlivými profily v pracovní dny a o víkendech (včetně státních svátků)

Počet průchodů

100000 80000 60000 40000 20000 0 J1

J2

J3

J4

J5

M6

M7

M8

B9 B10 B11 B12 B13 B14

Profil

Víkendy a svátky

Všední dny

28


Intenzita návštěvnosti na jednotlivých lokalitách během roku a údaje o přístupových cestách: V níže předložených grafech jsou prezentovány zjištěné měsíční souhrny počtu návštěvníků v jednotlivých lokalitách po provedené kalibraci automatických dat. Dále jsou zde zapracovány výsledky analýzy příchodu/odchodu na sledované profily z různých směrů. J1 - Vysoká hole a J2 - Ovčárna: Pohyb návštěvníků během roku: Jedná se o dva profily, jež jsou od sebe vzdáleny pouze několik set metrů. Zatímco profil J1 Vysoká hole zachycuje návštěvnost na červené turistické cestě spojující Ovčárnu s Vysokou holí a Jelení studánkou, profil J2 Ovčárna v sobě skrývá ještě informaci o návštěvnících, kteří využívají modrou značku vedoucí Velkou kotlinou a žlutou značku spojující Ovčárnu s úbočím Temné a Malou Morávku. Z obou níže uvedených souhrnných grafů je zřejmé, že hlavní část návštěvnosti je směřována do letního období. Vzrůstající tendence začíná v dubnu po odtání sněhu, pokračuje v měsících květnu a červnu až k letnímu vrcholu, jež nastává v červenci a srpnu. Od září můžeme sledovat rovnoměrný a vytrvalý pokles návštěvnosti směrem ke konci roku. Z grafů lze rovněž odvodit, že v období, ve kterém se začíná uplatňovat sníh jako významný element, lze kromě sezónního minima návštěvnosti poukázat rovněž na klesající míru respektování vyznačení turistických tras ze strany turistické veřejnosti.

Počet návštěvníků

Graf 3: Přehled návštěvnosti profilu J1 – Vysoká hole (kalibrovaná data, LKK = 0,92) 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Měsíc

29



Graf 4: Přehled návštěvnosti profilu J2 – Ovčárna (kalibrovaná data, LKK = 1,10) 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek vyplývá, že větší množství návštěvníků přichází na Vysokou holi ze směru od Ovčárny, přičemž v zimním období největší skupina návštěvníků využívá jako hlavní přístupovou trasu značenou turistickou trasu. Tato trasa je nejčastěji využívána běžkaři; skialpinisté, kteří jsou druhou nejčastější skupinou ve vzorku, naopak většinou využívají ostatní přístupové trasy, resp. pohybují se volně v terénu. Menší část z nich pokračuje po červené turistické značce dále po hřebeni směrem na Jelení studánku. Další část návštěvníků se v zimním období rozptýlí na okolních svazích. Velkou část z těchto návštěvníků tvoří skialpinisté. Ze získaných dat je dále zřejmé, že opačný směr přístupu návštěvníků, tedy od Jelení studánky, je méně frekventovaný. Graf 5: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J1-Vysoká hole v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 100 80 60

Tam

40

Od

20 0 Ovčárna

Jelení studánka

30


Graf 6: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J1-Vysoká hole o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.2010) 140 120 100 80

Tam

60

Od

40 20 0 Ovčárna

Jelení studánka

Graf 7: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J2-Ovčárna v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 70 60 50 40

Tam

30

Od

20 10 -M .M o rá vk a V ys ok á ho le

K ar lo v

Sv ah

na d

O vč ár no u

in iš tě ra še l

Se dl ov é

O vč ár na

po

zn ač ce

0

31


Graf 8: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J2-Ovčárna o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 120 100 80 Tam

60

Od

40 20

ho le V ys ok á

-M .M or áv ka

Ka rlo v

Sv ah

na d

O vč ár no u

in iš tě ra še l

Se dl ov é

O vč ár na

po

zn ač ce

0

Letní pohyb návštěvníků: Získaná data z letního období ukazují, že i v létě je turisticky nejfrekventovanější červená značka spojující Jelení studánku s Vysokou holí a Ovčárnou. Informace z letního fyzického sčítání ukazují, že v letním období se z celkového množství návštěvníků, kteří projdou profilem J2 Ovčárna, tedy na trase Ovčárna-Vysokoholský hřbet, 66% návštěvníků pohybuje po červené značce Vysoká hole-Jelení studánka, 23% na modré značce-naučné stezce Velkou kotlinou a 11% po žluté značce spojující Malou Morávku s Ovčárnou. Ze získaných dat je dále zřejmé, že pro návštěvníky atraktivnější je nástup na všechny uvedené trasy ve směru od Ovčárny než naopak. Na každé ze sledovaných tras byl během letního fyzického sčítání návštěvníků zaznamenán pohyb cyklistů, zpravidla do 10 cyklistů za den v každém ze směrů.

počet návštěvníků

Graf 9: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J1-Vysoká hole o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010) 500 400 300

Tam

200 100 0

Od

Ovčárna

Petrovy kameny

Velká kotlina

Malá Morávka

32


Tab. 3: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě J1-Vysoká hole v neděli 4.7.2010 Ovčárna Petrovy kameny a Vysoká hole Velká kotlina Malá Morávka

Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od

Pěší 319 463 322 234 114 87 70 39

Cyklo 11 18 17 9 – 1 8 8

Ostatní – – – – – – – –

Celkem 330 481 339 243 114 88 78 47

V letním období (3.-5.7.) bylo doplňkově provedeno sčítání návštěvníků také v prostoru Ovčárenské silnice. Cílem bylo zjistit jaký je rozdíl v intenzitě návštěvnosti mezi Ovčárenskou silnicí a turistickými značkami vedoucími od Ovčárny směrem na Vysokoholský hřbet. Získaná data ukazují, že o letním víkendovém dni (průměr za sobotu –neděli 3.-4.7.) je návštěvnost na Ovčárenské silnici cca 3,5-krát vyšší. O navazujícím státním svátku (5.7.) byla návštěvnost dokonce cca 5-krát vyšší. Zajímavé je, že po všechny sledované volné dny zůstala návštěvnost turistických tras v úseku Ovčárna-Vysokoholský hřbet, na rozdíl od návštěvnosti ve směru na vrchol Pradědu, téměř totožná (cca 570 procházejících návštěvníků denně). Graf 10: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J2-Ovčárna o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010)


1200 1000 800 Tam

600

Od

400 200 0 HS, Praděd

Parkoviště - točna Petrovy kameny

33



Graf 11: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J2-Ovčárna o státním svátku (5.7.2010) 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Tam Od

HS, Praděd

Parkoviště točna

Petrovy kameny

Tab. 4: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě J2-Ovčárna v neděli 4.7.2010 Horská služba, Praděd Parkoviště - točna Petrovy kameny

Tam Od Tam Od Tam Od

Pěší 752 1174 1185 1046 326 293

Cyklo 172 178 175 170 15 9

Ostatní – – – – – –

Celkem 924 1352 1360 1216 341 302

Celková roční návštěvnost: Celoroční počet návštěvníků procházejících v úseku Ovčárna-Petrovy kamenyvysoká hole-Jelení studánka (červená značka) lze odhadnout ve výši necelých 42 tis. návštěvníků. Z tohoto počtu činí zjištěná návštěvnost za jaro-podzim 29,5 tis. návštěvníků a zimní návštěvnost (prosinec-duben) lze odhadnout cca na 12 tis. návštěvníků. Je třeba dodat, že ne všichni návštěvníci z uvedeného počtu absolvují celý úsek až na/z Jelení studánku. Sezónní návštěvnost (jaro-podzim) modré turistické značky (naučné stezky) vedoucí Velkou kotlinou lze odhadnout ve výši cca 10 tis. návštěvníků. Celoroční návštěvnost této trasy se nebude příliš lišit od uvedené sezónní, protože v zimním období je trasa uzavřena a její okolí využívají jen příležitostní skialpinisté. Sezónní návštěvnost (jaro-podzim) žluté turistické značky spojující Ovčárnu a Malou Morávku lze odhadnout ve výši cca 5 tis. návštěvníků. Celoroční návštěvnost této trasy bude odhadem činit cca 6-7 tis. návštěvníků.

34


J3 – Bílá Opava: Pohyb návštěvníků během roku: Hlavní nápor turistů je na profilu Bílá Opava s výrazným odstupem směřován do prázdninových měsíců červenec a srpen. Mezi srpnem a zářím nastává cca dvojnásobný pokles návštěvnosti, který pak rovnoměrně trvá až do konce roku. Bílá Opava představuje mezi celkem pěti sledovanými jesenickými profily lokalitu turisticky nejnavštěvovanější s nezanedbatelným podílem návštěvnosti i během zimního období.

20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

lis

to pa d pr os 20 0 in ec 9 20 le de 09 n 2 ún 010 or 2 bř ez 010 en du 201 be 0 n 2 kv 01 ět en 0 2 če rv 010 e če n 2 rv en 010 ec 20 sr pe 10 n 20 zá 10 ří 2 ř íj 010 en 20 10


Graf 12: Přehled celoroční návštěvnosti na profilu J3 – Bílá Opava (kalibrovaná data, KK = 1,07)

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek je patrné, že v zimním období je nejfrekventovanější úsek mezi rozcestím Na paloučku a Karlovou Studánku. Pokud se návštěvníci jdoucí směrem vzhůru rozhodují, zda zvolí žlutou či modrou značku, většina z nich volí žlutou turistickou značku, tedy směr k vodopádům Bílé Opavy. Ve směru dolů je situace opačná, většina návštěvníků přichází po modré značce, což je dáno zřejmě snazší schůdností stezky. Ve vzorku návštěvníků výrazně převažují pěší turisté.

35


Graf 13: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J3-Bílá Opava v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 8 7 6 5 Tam

4

Od

3 2 1 0 Ovčárna

Barborka

Karlova Studánka

Graf 14: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J3-Bílá Opava o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 40 35 30 25 Tam

20

Od

15 10 5 0 Ovčárna

Barborka

Karlova Studánka

Letní pohyb návštěvníků: Ze získaných dat letního fyzického sčítání je zřejmé, že převažujícím směrem příchodu do údolí Bílé Opavy je směr od Karlovy Studánky. Při srovnání frekvence pohybu návštěvníků na žluté značce vedoucí přes vodopády Bílé Opavy na Ovčárnu a modré značce vedoucí horským úbočím na Barborku je zřejmé, že výrazně převažuje využívání žluté značky, která je trojnásobně atraktivnější (75% návštěvníků) ve srovnání s modrou značkou (25% návštěvníků). Návštěvníci také zhruba 2-krát častěji volí směr průchodu přes vodopády Bílé Opavy směrem vzhůru než opačným směrem.

36


Graf 15: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J3-Bílá Opava o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010)


1000 900 800 700 600

Tam

500

Od

400 300 200 100 0 Ovčárna

Barborka

Karlova Studánka

Tab. 5: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě J3-Bílá Opava v neděli 4.7.2010 Ovčárna Barborka Karlova studánka


Pěší 1077 565 138 398 919 1176

Cyklo 2 2 – – 2 2

Ostatní – – – – – –

Celkem 1079 567 138 398 921 1178

Celková roční návštěvnost: Celoroční počet návštěvníků procházejících žlutou turistickou značkou přes vodopády Bílé Opavy činí 63 tis. návštěvníků, což je nejvyšší počet návštěvníků ze všech sledovaných jesenických profilů. J4 – Keprník: Pohyb návštěvníků během roku: Oba hřebenové profily – Keprník i Vřesová studánka více méně potvrzují předchozí trend: výrazný letní vrchol turistické návštěvnosti během prázdninových měsíců, se zřetelným následným poklesem až k listopadu a prosinci, kdy počet průchodů kolem čidla již výrazně klesá pod hodnotu 1000 průchodů měsíčně. Od prosince do dubna jsou profily zaváty sněhem.

37



Graf 16: Přehled návštěvnosti na profilu J4 – Keprník (kalibrovaná data, LKK = 0,81) 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Níže uvedené grafy a tabulky ilustrují, že v zimním období je několikanásobně frekventovanější turistická trasa spojující Šerák s Keprníkem a dále s Vřesovou studánkou, než modrá turistická značka vedoucí do Bělé pod Pradědem. Ze získaných dat dále vyplývá, že turisté preferují směr trasy od Šeráku na Keprník a dále na Vřesovou studánku a Červenohorské sedlo než opačně. Ve vzorku výrazně převažují běžkaři. Graf 17: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J4-Keprník v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 45 40 35 30 25

Tam

20

Od

15 10 5 0 Šerák

Keprník

Bělá pod Pradědem

38


Graf 18: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J4-Keprník o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 90 80 70 60 50

Tam

40

Od

30 20 10 0 Šerák

Keprník


Letní pohyb návštěvníků: Z letních dat fyzického sčítání vyplývá téměř identická intenzita návštěvnosti mezi Keprníkem a Šerákem v obou směrech. Pohyb návštěvníků po modré značce směrem do/z Bělé pod Pradědem je velmi nízký a činí jen několik procent ve srovnání s pohybem návštěvníků po červené turistické značce. Graf 19: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J4-Keprník o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010) 450


400 350 300 250

Tam

200

Od

150 100 50 0 Šerák

Keprník


39


Graf 20: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J4-Keprník o státním svátku v letním období (5.7.2010) 300


250 200 Tam

150

Od

100 50 0 Šerák

Keprník


Tab. 6: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě J4-Keprník v neděli 4.7.2010 Šerák Keprník Bělá pod Pradědem


Pěší 323 420 412 323 14 18

Cyklo 13 17 11 7 7 14

Ostatní 4 7 6 4 1 –

Celkem 340 444 429 334 22 32

Celková roční návštěvnost: Celoroční počet návštěvníků procházejících v úseku Šerák-Keprník (červená značka) lze odhadnout ve výši necelých 44 tis. návštěvníků. Z tohoto počtu činí zjištěná návštěvnost za jaro-podzim 31,5 tis. návštěvníků a zimní návštěvnost (prosinec-duben) lze odhadnout cca na 12,5 tis. návštěvníků. Uvedená intenzita návštěvnosti je velmi blízká (mírně vyšší) zjištěné návštěvnosti v úseku Ovčárna-Petrovy kameny-Vysoká hole. Lze tedy shrnout, že nejvyšší alpinské lokality Hrubého Jeseníku (Vysokoholský hřbet, masív Keprníku) jsou zatíženy přibližnou roční návštěvností ve výši 40-50 tis. návštěvníků. V této souvislosti je nezbytné dodat, že velká část návštěvníků absolvuje pouze úsek Šerák-Keprník a vrací se zpět, což ilustruje srovnání dat získaných na profilu J4 Keprník a J5 Vřesová studánka. Zatímco v úseku Šerák-Keprník byl zaznamenán v letním období průchod 31,5 tis. návštěvníků, v profilu Vřesová studánka jen cca 14,5 tis. návštěvníků. Zjednodušeně lze tedy konstatovat, že zhruba polovina letních návštěvníků se z Keprníku vrací zpět na Šerák. S největší pravděpodobností se velká část těchto návštěvníků na Šerák dopraví lanovkou z Ramzové. Je však nezbytné dodat, že data naměřená během předchozích 12 měsíců jsou do určité míry ovlivněna pohybem lesní mechanizace a pracovníků provádějících odstranění a odvoz klečových porostů na vrcholu Keprníku.

40


J5 – Vřesová studánka: Pohyb návštěvníků během roku: Křivka průběhu návštěvnosti na profilu Vřesová studánka je velmi podobná situaci na vrcholu Keprníku. Jak bylo podrobněji pojednáno už u popisu situace u předchozího profilu J4, počet návštěvníků procházejících přes sedlo pod Vřesovou studánkou je nižší než počet návštěvníků přicházejících na vrchol Keprníku. Důvodem je skutečnost, že značná část návštěvníků se pohybuje v úseku Šerák-Keprník a zpět.


Graf 21: Přehled návštěvnosti na profilu J5 – Vřesová studánka (kalibrovaná data, LKK = 0,99) 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Níže uvedené grafy a tabulky, získané v sedle pod Vřesovou studánkou ilustrují, že v zimním období se návštěvníci pohybují prakticky jen po hřebenové, červené turistické značce. Na ostatních trasách je pohyb minimální až nulový. Dále je z dat zřejmá odlišná preference směru přístupu po červené značce v pracovním dni a o víkendu. Zatímco v pracovní den návštěvníci častěji přijížděli na běžkách z Červenohorského sedla než z Keprníku, o víkendu byl trend opačný. Ve vzorku návštěvníků opět zcela převažují běžkaři.

41


Graf 22: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J5-Vřesová studánka v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 45 40 35 30 Tam

25 20

Od

15 10 5 0 Vřes.studánka

Keprník

Vozka

Kouty n. Desnou

Točník - Bělá

Červená hora

Graf 23: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J5-Vřesová studánka o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 90 80 70 60 50

Tam

40 30

Od

20 10 0 Vřesová studánka

Keprník

Vozka

Kouty n. Desnou

Točník - Bělá

Červená hora

Letní pohyb návštěvníků: Výsledky letního fyzického sčítání návštěvníků ukazují výrazně převažující pohyb turistů po červené turistické značce v úseku Vřesová studánka-Keprník ve srovnání s ostatními turistickými trasami. Oproti situaci v zimě byl zaznamenán zvýšený pohyb na trasách v úseku Vřesová studánka - Vozka, - Kouty nad Desnou, - Červená hora. Pohyb turistů v úseku Vřesová studánka-Točník-Bělá pod Pradědem je, stejně jako v zimě, velmi nízký, řádově nulový až v jednotkách turistů za den. Příchod či odchod ve směru od Červenohorského sedla je téměř identický.

42



Graf 24: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J5-Vřesová studánka o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010) 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Tam Od

Vřesová studánka

Keprník

Vozka

Kouty n. Desnou

Točník - Bělá Červená hora


Graf 25: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J5-Vřesová studánka během státního svátku 5.7.2010 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Tam Od

Vřesová studánka

Keprník

Vozka

Kouty n. Desnou

Točník - Bělá

Červená hora

Tab. 6: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě J5-Vřesová studánka v neděli 4.7.2010 Vřesová studánka Keprník Vozka Kouty nad Desnou Točník-Bělá Červená hora

Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od

Pěší 139 153 119 100 49 42 5 6 – – 26 37

Cyklo 11 7 1 11 6 – – – – – – –

Ostatní 1 1 4 – 1 – – 1 – – – 4

Celkem 151 161 124 111 56 42 5 7 0 0 26 41

Celková roční návštěvnost: Celoroční počet návštěvníků procházejících v úseku Vřesová studánka-Keprník (červená značka) lze odhadnout ve výši 28 tis. návštěvníků. Z tohoto počtu činí zjištěná

43


návštěvnost za jaro-podzim 14,5 tis. návštěvníků a zimní návštěvnost (prosinec-duben) lze odhadnout cca na 13,5 tis. návštěvníků. Nápadná je relativně vysoká zimní návštěvnost ve srovnání se zbytkem roku. Tato skutečnost je dána patrně tím, že profil Vřesová studánka se nachází na velmi oblíbené zimní běžecké trase vedoucí z Červenohorského sedla na Keprník a Šerák. M6 – Rešovské vodopády: Pohyb návštěvníků během roku: Na profilu Rešovské vodopády se výrazně uplatňuje neuspořádaný pohyb turistů (pobíhání) jako negativní faktor přesnosti měření, který výrazně nadhodnocuje skutečnou míru návštěvnosti lokality, konkrétně téměř 2,5-krát, jak prokázalo fyzické sčítání návštěvníků. Níže uvedený graf návštěvnosti v sobě zahrnuje provedenou korekci. Nejvíce turistů zavítá na lokalitu během prázdnin, v jarním a podzimním období se návštěvnost Rešovských vodopádů pohybuje kolem 2000 návštěvníků měsíčně. Od listopadu až do března se intenzita návštěvnosti pohybuje výrazně pod hodnotou 1000 turistů měsíčně.


Graf 26: Celoroční přehled návštěvnosti profilu M6 – Rešovské vodopády (kalibrovaná data, KK = 2,35) 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek je patrné, že v zimním období je nejfrekventovanějším příchozím i odchozím směrem trasa z/do Rešova. Ve vzorku návštěvníků výrazně dominují pěší turisté, bylo zaznamenáno také několik turistů na sněžnicích. Pohyb na ostatních trasách je v řádu jednotek osob za den.

44


Graf 27: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě M6-Rešovské vodopády v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 8 7 6 5

Tam

4

Od

3 2 1 0 Skály

Tvrdkov

Rešov

Ruda

Valšovský důl

Graf 28: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě M6-Rešovské vodopády o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 16 14 12 10

Tam

8

Od

6 4 2 0 Skály

Tvrdkov

Rešov

Ruda

Valšovský důl

Letní pohyb návštěvníků: Také letní data fyzického sčítání návštěvníků ukazují, že výrazně převažující přístupovou a odchozí trasou na Rešovské vodopády je červená značka z/do Rešova. Ostatní trasy jsou navštěvovány výrazně méně.

45


Graf 29: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě M6-Rešovské vodopády o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010) 450


400 350 300 250

Tam

200

Od

150 100 50 0 Skály

Tvrdkov

Rešov

Ruda

Valšův důl

Tab. 7: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě M6-Rešovské vodopády v neděli 4.7.2010 Skály Tvrdkov Rešov Ruda Valšův důl

Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od

Pěší 19 19 20 13 445 450 16 16 24 26

Cyklo – 8 – – 3 3 – – 40 32

Ostatní – – – – – – – – – –

Celkem 19 27 20 13 448 453 16 16 64 58

Celková roční návštěvnost: Celková roční návštěvnost Rešovských vodopádů činí 29,5 tis. návštěvníků. M7 – Štěpán: Pohyb návštěvníků během roku: Na profilu Štěpán nastává na rozdíl od předchozích lokalit vrchol návštěvnosti již v červnu a pokračuje v červenci. Vysoká intenzita návštěvnosti lokality byla zaznamenána i v srpnu, v ostatních měsících je již významně nižší. Chybějící data za zimní a část jarního období jsou zapříčiněna vandalizací čidla. Za období od začátku listopadu 2009 do začátku května proto byl proveden pouze odhad návštěvnosti na základě fyzického sčítání návštěvníků a terénních pochůzek na lokalitě.

46


35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 lis to pa d pr 20 os 09 in ec 20 09 le de n 20 10 ún or 20 bř 1 ez en 0 20 du 10 be n 20 kv 10 ě t en 20 č e 10 rv en č e 20 rv 10 en ec 20 10 sr pe n 20 10 zá ří 2 01 0 ř íj en 20 10


Graf 30: Přehled návštěvnosti na profilu M7 – Štěpán (kalibrovaná data, KK = 0,85)

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek je zřejmé, že v zimním období turisté nejčastěji přichází ve směru od Martinova a pokračují po modré značce dále po hrázi rybníka směrem proti proudu Opavy. Ve vzorku návštěvníků výrazně dominují pěší turisté, bylo zaznamenáno také několik návštěvníků na kolech a na koních. Graf 31: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě M7-Štěpán v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 8 7 6 5

Tam

4

Od

3 2 1 0 Martinov

Po hrázi

47


Graf 32: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě M7-Štěpán o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 40 35 30 25

Tam

20

Od

15 10 5 0 Martinov

Po hrázi

Letní pohyb návštěvníků: Také letní data zřetelně ilustrují, že turisté nejčastěji přichází ve směru od Martinova a pokračují po modré značce dále po hrázi rybníka směrem proti proudu Opavy. Ve vzorku návštěvníků výrazně dominují cyklisté nad pěšími návštěvníky (cca 20-krát). Graf 33: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě M7-Štěpán o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010)


600 500 400 Tam

300

Od

200 100 0 Martinov

Po hrázi

Tab. 8: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě M7-Štěpán v neděli 4.7.2010 Martinov Po hrázi

Tam Od Tam Od

Pěší 17 38 28 17

Cyklo 320 518 518 320

Ostatní – – – –

Celkem 337 556 546 337

48


Celková roční návštěvnost: Za období funkčnosti automatického sčítacího zařízení (mimo období 3.11.2009 7.5.2010) bylo zjištěno celkem 107,5 tis. návštěvníků. Po dopočtení odhadované návštěvnosti po zbytek 12-měsíční periody lze dojít k závěru, že celková roční návštěvnost lokality Štěpán činí cca 163 tis. návštěvníků. Uvedená hodnota je nejvyšší ze všech sledovaných profilů. Tato skutečnost je dána blízkostí města Ostravy, resp. využíváním Štěpánu jako oblíbené lokality příměstské rekreace. M8 – Velká Čantoryje: Pohyb návštěvníků během roku: Profil Velká Čantoryje, nacházející se několik set metrů pod turistickou chatou se vyznačuje poměrně rovnoměrným rozdělením turistické zátěže během roku s nevýrazným vrcholem v srpnu. Vysoký podíl návštěvníků lze pozorovat i na podzim 2010, což je možno vysvětlit neobvykle příhodným počasím v daném období pro turistiku. Pozdně podzimní a zejména zimní měsíce vykazují nižší návštěvnost s maximálními hodnotami kolem 1000 návštěvníků měsíčně.


Graf 34: Přehled roční návštěvnosti na profilu M8 – Velká Čantoryje (kalibrovaná data, ZKK = 1,5 LKK = 0,85) 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek vyplývá, že v zimním období se turisté nejčastěji pohybují v úseku stará chata na Čantoryji – vrchol Velké Čantoryje, přičemž v drtivé většině přichází od vrcholové stanice lanovky vedoucí z polské strany. Tato skutečnost je také důvodem, proč ve vzorku návštěvníků výrazně dominují polští turisté. Pohyb návštěvníků na ostatních přístupových trasách, včetně stezky vedoucí do/z Nýdku činí řádově pouhé jednotky osob za den. Celkově ve vzorku sledovaných návštěvníků výrazně dominují pěší turisté. Získaná data zajímavě ilustrují výraznou stimulační schopnost lanovky, která vyvolává významné navýšení návštěvnosti vrcholové části Velké Čantoryje. Počet turistů přepravených lanovkou je oproti pěšímu přístupu cca 10-násobný. Podobně

49


vysoký (cca 10x) navyšující efekt existence lanovky je popisován také z jiných horských území, např. ze Skalnatého plesa. Zjednodušeně tedy lze konstatovat, že výstavba lanovky na dříve klidných lokalitách pouze s pěším přístupem může návštěvnost zvýšit až řádově. Graf 35: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě M8-Velká Čantoryje v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Tam Od

V.Čantoryje - vrchol

Poniwiec

Hřebenovka - Podlesie

Nýdek

Ostrý

Graf 36: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě M8-Velká Čantoryje o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Tam Od

V.Čantoryje - vrchol

Poniwiec

Hřebenovka - Podlesie

Nýdek

Ostrý

Letní pohyb návštěvníků: Data letního fyzického sčítání ukazují, že stejně jako v zimě převažuje příchod/odchod ve směru vrcholu Velké Čantoryje. Návštěvnost z české strany je výrazně nižší než z polské strany.

50



Graf 37: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě M8-Velká Čantoryje o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010) 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

Tam Od

V.Čantoryje vrchol

Poniwiec, Podlesie (PL)

Nýdek

Ostrý

Tab. 9: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě M8-Velká Čantoryje v neděli (4.7.2010) Tam V. Čantoryje - vrchol Od Tam Poniwiec, Podlesie PL Od Tam Nýdek Od Tam Ostrý Od

Pěší 440 534 236 211 87 125 – –

Cyklo 9 9 7 7 6 15 – –

Ostatní 2 3 2 3 – 2 – –

Celkem 451 546 245 221 93 142 0 0

Celková roční návštěvnost: Celková roční návštěvnost Velké Čantoryje činí z české strany necelých 18 tis. návštěvníků. Jak ukazují srovnávací data z fyzického sčítání, jež proběhlo v únoru a červenci u chaty pod vrcholem Velké Čantoryje, návštěvnost z polské strany mnohonásobně převyšuje návštěvnost z české strany a patrně překračuje hodnotu 100 tis. návštěvníků ročně.

51


B9 – Papajské sedlo: Pohyb návštěvníků během roku: Papajské sedlo představuje z hlediska turismu nejméně zatíženou lokalitu. Maximální počet průchodů je zde zaznamenán v srpnu, i tak však činí pouze něco přes 200 průchodů za měsíc (přesné hodnoty návštěvníků viz. Kalibrace dat). Prosincové až březnové hodnoty jsou pak extrémně nízké, průchody kolem čidla jsou v řádech jednotlivců, což je dáno obtížnou prostupností terénu na úpatí Makyty v období, kdy je na hřebeni vrstva sněhu. Graf 38: Přehled návštěvnosti na profilu B9 – Papajské sedlo (kalibrovaná data ZKK = 1 LKK = 0,9)


300 250 200 150 100 50 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek je patrné, že návštěvnost Javornického hřebene v okolí Papajského sedla je během zimy minimální. Celková návštěvnost se pohybuje řádově v jednotkách osob za den, přičemž na některých trasách je prakticky nulová. Mezi nejfrekventovanější trasy patří neznačená zimní trasa vedoucí směrem na Čertov a Kohútku a dále trasa do/z Zděchova. Ve vzorku dominují běžkaři, byl zaznamenán také pohyb sněžných skútrů vezoucích zřejmě rekreanty z okolních chat. Graf 39: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B9-Papajské sedlo v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 2.5 2 1.5

Tam Od

1 0.5 0 Huslenky

Čertov, SK

Čertov, Kohútka

Makyta

Krkostená a Huslenky

Krkostená a M.Javorník

Zděchov

52


Graf 40: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B9-Papajské sedlo o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.2010) 6 5 4 3 2 1 0

Tam Od

Huslenky

Čertov, SK

Čertov, Kohútka

Makyta



Zděchov

Letní pohyb návštěvníků: Pokud se týká letní návštěvnosti, průměrný denní počet návštěvníků jejich počet se pohybuje ve srovnání se zimní sezónou řádově výše. Mezi nejfrekventovanějšími trasami zůstává, obdobně jako v zimě, trasa vedoucí směrem na Čertov a Kohútku. K ní přistupuje trasa Krkostená/M. Javorník (průměrný denní počet návštěvníků zatíženějšího směru překračuje tutéž hodnotu méně zatíženého směru trasy na Čertov a Kohútku). Vysokou frekvenci má také zpáteční směr Makyta. Na trasách Huslenky a Čertov převažovali výrazně cyklisté nad turisty, na trase Zděchov šlo pouze o cyklisty, na trase Makyta byli cyklisté naopak pouze ojedinělí.


Graf 41: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B9-Papajské sedlo o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010) 35 30 25 20 15 10 5 0

Tam Od

Huslenky

Čertov

Makyta



Zděchov

Tab. 10: Zjištěný počet návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě B9-Papajské sedlo v neděli 4.7.2010 Huslenky Čertov Makyta Krkostená a Huslenky Krkostená a M. Javorník Zděchov

Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od

Pěší 3 – 13 11 8 17 – – 25 13 – –

Cyklo 7 19 24 10 – 2 – – 10 13 4 9

Ostatní 1 2 2 1 – 4 – – 4 – – –

Celkem 11 21 39 22 8 23 0 0 39 26 4 9

53


Celková roční návštěvnost: Na červené značce v úseku Papajské sedlo-Makyta prochází v ročním souhrnu cca 1 500 turistů. Samotné Papajské sedlo, ležící cca 100 metrů pod profilovým stanovištěm je několikanásobně turisticky vytíženější lokalitou. Cesta na Makytu je však náročnější, což se ve výsledku odráží i na uvedeném nízkém počtu průchodů. B10 – Smrk: Pohyb návštěvníků během roku: Za podzim 2009 až 2010 byl profil na Smrku poměrně rovnoměrně navštěvován. Výjimkou jsou pouze měsíce srpen a říjen 2010, kdy zaznamenáváme počet průchodů za měsíc výrazně nad hodnotu 1000 (červenec mírně nad 1000). Minimum návštěvníků zavítalo na profil Smrk v březnu – cca 55 průchodů, na což měly významný vliv sněhové podmínky, které se zde od prosince do dubna jako významný faktor, ztěžující pohyb běžných turistů, promítají na celkové návštěvnosti.


Graf 42: Přehled návštěvnosti na profilu B10 – Smrk (kalibrovaná data, ZKK=1 LKK=1) 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek vyplývá, že sledovaným profilem v sedle pod Smrkem prochází nejvíce návštěvníků ve směru Ostravice-vrchol Smrku, opačný směr výletu je méně frekventovaný. Terénní zápisy dále ilustrují, že turisté pro přístup na vrchol a odchod z vrcholu využívají také zkratky vedoucí mimo značené turistické trasy. Z výsledků je dále zřejmé, že žlutá turistická trasa ve směru přehrada Šance-sedlo pod Smrkem je minimálně frekventovaná, podobně jako modrá značka ve směru Staré Hamry-sedlo pod Smrkem. Ve vzorku návštěvníků výrazně převažují pěší návštěvníci.

54


Graf 43: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B10-Smrk v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 6 5 4 Tam

3

Od

2 1 0 Ostravice

Smrk

Včelín - Šance

Včelín - St. Hamry

Graf 44: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B10-Smrk o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 30 25 20 Tam

15

Od

10 5 0 Ostravice

Smrk

Včelín - Šance

Včelín - St. Hamry

Letní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek vyplývá, že sledovaným profilem v sedle pod Smrkem i v letním prochází nejvíce návštěvníků ve směru Ostravice-vrchol Smrku, opačný směr je méně frekventovaný. Žlutá turistická trasa ve směru přehrada Šancesedlo pod Smrkem se – na rozdíl od zimního období – frekvence zvyšuje, byť je stále vzdálená hlavní frekventované trase. Modrá značka ve směru Staré Hamry-sedlo pod Smrkem je - obdobně jako v zimě – navštěvovaná jen sporadicky. Vzhledem k profilu trasy není překvapivé, že při fyzickém sčítání byli zastiženi pouze pěší návštěvníci.

55


Graf 45: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B10-Smrk o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010)


35 30 25 20

Tam

15

Od

10 5 0 Smrk, sedlo a Ostravice

Hubertka, Čeladná

Smrk Šance

Smrk - St. Ostravice Hamry neznačená cesta

Tab. 11: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě B10-Smrk v neděli 4.7.2010 Smrk, sedlo a Ostravice Hubertka, Čeladná Smrk - Šance Smrk - St. Hamry Ostravice po neznačené stezce

Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od Tam Od

Pěší 25 42 24 15 19 8 4 1 1 7

Cyklo – – – – – – – – – –

Ostatní – – – – – – – – – –

Celkem 25 42 24 15 19 8 4 1 1 7

Celková roční návštěvnost: Roční návštěvnost v úseku Hubertka-vrchol Smrku činí 7 tis. osob. To je sice cca 5 x více, než je návštěvnost trasy nad Papajským sedlem, nicméně ani zdaleka nedosahuje návštěvnosti severní sjezdovky na Lysé hoře a řadí se z beskydských profilů na předposlední místo v počtu návštěvnosti. B11 – Pustevny,Tanečnice: Pohyb návštěvníků během roku: Profily Pustevny – Tanečnice a Pustevny – Martiňák vykazují, ač jsou umístěny nedaleko od sebe, významné rozdíly v distribuci průchodů kolem čidla během roku. Zatímco na profilu Pustevny – Tanečnice je poměrně rovnoměrný podíl návštěvnosti během podzimu, zimy a jara (minimum v březnu) s nárůstem v letním období (vrchol v srpnu, vysoké hodnoty červenec a září), Pustevny – Martiňák, které jsou ve srovnání

56


výrazně turisticky atraktivnějším profilem, mají dva zřetelné vrcholy návštěvnosti v zimním a letním období (viz následující profil).


Graf 46: Přehled celoroční návštěvnosti na profilu B11 – Pustevny – Tanečnice (kalibrovaná data, ZKK = 1 LKK = 1) 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Zimní fyzické sčítání návštěvníků proběhlo (na rozdíl od letního) na vrcholu Čertova mlýna s cílem podchytit pohyb návštěvníků během klidové části sezóny v prostoru Kněhyně-Čertova mlýna. Z níže uvedených grafů a tabulek je patrné, že ve sledované lokalitě Čertův mlýn byla v pracovní den nulová návštěvnost. O víkendu byla návštěvnost lokality řádově v jednotkách osob. Výrazně převažoval směr příchodu návštěvníků od rozcestí Tanečnice, resp. pravděpodobně od Pusteven. Ve vzorku návštěvníků bylo poměrně vyrovnané zastoupení pěších, běžkařů, skialpinistů, přítomni byli také návštěvníci na sněžnicích. Důvodem je zřejmě skutečnost, že se jedná o relativně špatně dostupnou lokalitu.

57


Graf 47: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě Čertův mlýn o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 12 10 8 Tam

6

Od

4 2 0 Taneč nice - sedlo

Kněhyně

Martiňák

Letní pohyb návštěvníků: Letní fyzické sčítání návštěvníků umožnilo zjištění distribuce návštěvnosti také na dalších přístupových trasách. Z níže uvedených grafů a tabulek je patrná diametrálně vyšší letní návštěvnost (viz také text celoroční návštěvnosti) převaha trasy od/na Pustevny (oba směry téměř vyrovnané). Vyšší návštěvnost byl zjištěna také na trase Tanečnice (tady však převažuje směr od Tanečnice) a směr Bystré (tam). Ve vzorku návštěvníků převažovali pěší návštěvníci, ze směru od Bystré však bylo více cyklistů a počet cyklistů ve směru od Pusteven se blížil počtu pěších (byť rozdíl byl stále zřetelný). Graf 48: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B11-Tanečnice o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010) 120


100 80 Tam

60

Od

40 20 0 Pustevny

Kněhyně

Martiňák

Tanečnice

Bystré

58


Tab. 12: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě B11-Tanečnice v neděli 4.7.2010 Pustevny Kněhyně Martiňák Tanečnice Bystré

Pěší 119

Cyklo 25

Ostatní –

Od

59

30

32

121


73 67 11 13 25 96 43 14

– 8 6 6 5 5 11 25

– – – – – – 29 –

73 75 17 19 30 101 83 39

Tam

Celkem 144

Celková roční návštěvnost: Roční návštěvnost v úseku Tanečnice,sedlo – Čertův mlýn činí 17 tis. osob. Jedná se sice téměř 10x více, než je návštěvnost nad Papajským sedlem a více než 2 x tolik ve srovnání se Smrkem, nicméně celkově se stále jedná o profil ze skupiny 4 méně navštěvovaných beskydských lokalit. B12 – Pustevny, LT Martiňák: Pohyb návštěvníků během roku: Pustevny – Martiňák jsou ve srovnání s lokalitou Pustevny – Martiňák turisticky atraktivnější. Mají dva zřetelné vrcholy návštěvnosti v zimním a letním období. V zimě jde především o měsíce leden až březen, kdy vhodné sněhové podmínky využívají k návštěvě především běžkaři. V létě je nejnavštěvovanějším měsícem s odstupem červen, od července do listopadu zaznamenáváme již vytrvalý a rovnoměrný úbytek průchodů profilem. Zbývající měsíce (nejen říjen a listopad, ale také duben a květen) jsou výrazně za návštěvností zimních měsíců.

59



Graf 49: Přehled celoroční návštěvnosti na profilu B12 – Pustevny – Martiňák (kalibrovaná data, ZKK = 1,04 LKK = 0,83) 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek je patrné, že ve sledovaném profilu slabě převažovala trasa pohybu návštěvníků ve směru Pustevny-Martiňák oproti opačnému směru. Počet návštěvníků o víkendu byl zhruba osminásobný oproti návštěvnosti v pracovní den. Ve vzorku návštěvníků zcela dominovali běžkaři, pro něž je tato trasa velmi oblíbená. Graf 50: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B12-Pustevny, LT Martiňák v pracovních dnech a o víkendech v zimním období (19.21.2.2010) 350

300

250

200 všední den víkend

150

100

50

0 Tam

Od

60


Letní pohyb návštěvníků: Z níže uvedené tabulky je patrné, že v letním období výrazněji převažuje trasa pohybu návštěvníků ve směru Pustevny-Martiňák, oproti opačnému směru, což je dáno tím, že v zimním období se běžkaři vracejí častěji zpět na Pustevny, v letním období buď scházejí do údolí Bečvy, nebo se projevuje použití okružní trasy přes Čertův mlýn (možný pohyb ve i proti směru hodinových ručiček). V letním období značně převažují cyklisté nad pěšími (směr Martiňák – s kopce), v opačném směru jsou pěší i cyklisté vyrovnáni. Tab. 13: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě B12-Pustevny, LT Martiňák v neděli (4.7.2010) Martiňák

Tam Od

Pěší 46 37

Cyklo 145 32

Ostatní 2 2

Celkem 193 71

Celková roční návštěvnost: Roční návštěvnost v úseku Pustevny – LT Martiňák činí 37 tis. osob. Jde o více než dvojnásobek návštěvnosti profilu Pustevny – Čertův Mlýn. Tímto výsledkem se uvedený profil řadí mezi 2 profily s výrazně vyšší návštěvností z 6ti sledovaných v CHKO Beskydy. B13 – Lysá hora: Pohyb návštěvníků během roku: Lysá hora představuje z hlediska turismu nejvytíženější beskydský profil ze sledovaných, s ročním úhrnem průchodů přes 60 tisíc. Roční distribuce je poměrně rovnoměrná s nezřetelným minimem v měsících lednu až březnu. Vrchol návštěvnosti profilu zaznamenáváme v říjnu 2010, na čemž má nepochybně podíl letošní neobvykle příhodné počasí tohoto období pro turismus. Je ovšem nezbytné vzít v úvahu, že celková návštěvnost Lysé hory (ostatní trasy, zejména červená značka z Ostravice), uvedené počty značně překračují.

61



Graf 51: Přehled celoroční návštěvnosti na profilu B13 – Lysá hora (kalibrovaná data, ZKK = 1 LKK = 1 ) 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Měsíc

Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek je zřejmé, že přístup na vrchol Lysé hory (i odchod) po bývalé severní sjezdovce je v zimním období značně frekventovaný. Přístup po značené trase úbočím Lysé hory tvoří pouze několik procent objemu návštěvnosti na severní sjezdovce. Výsledky dále ilustrují, že výrazně nejčastěji přicházejí návštěvníci do sedla pod Lysou horou po modré značce od Ivančeny, resp. Malenovic. O něco méně frekventovaný je opačný směr odchodu z masívu Lysé hory. Minimální návštěvnost vykazuje žlutá značka vedoucí od/do Krásné. Ve vzorku návštěvníků výrazně dominují pěší turisté, z ostatních kategorií jsou zastoupeny zejména skialpinisté a turisté na sněžnicích. Graf 52: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B13-Lysá hora v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Tam Od

Býv. severní sjezdovka

Ivančena

Krásná

Lysá h. - po značce

62


Graf 53: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B13-Lysá hora o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 200 150 Tam

100

Od

50 0 Býv. severní sjezdovka

Ivančena

Krásná


Letní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek je zřejmé, že přístup na vrchol Lysé hory (i odchod) po bývalé severní sjezdovce v letním období není v poměru k rozdílu mezi zimní a letní návštěvností. Obdobně jako v zimě přicházejí turisté nejčastěji od Malenovic a Ivančeny a přístup po značené trase úbočím Lysé hory směrem k vrcholu tvoří pouze několik procent objemu návštěvnosti na severní sjezdovce. Z grafu je dále zřejmé, že převážná většina turistů používá severní sjezdovku k výstupu, zatímco z Lysé hory používají k sestupu na Ivančenu (do Malenovic) častěji značenou cestu. Nejnižší návštěvnost vykazuje žlutá značka vedoucí od/do Krásné. Ve vzorku návštěvníků výrazně dominují pěší turisté, cykloturisté jsou (naštěstí) ve výrazné menšině. Graf 54: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B13-Lysá hora o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010)


350 300 250 200

Tam

150

Od

100 50 0 Býv. severní sjezdovka

Ivančena

Krásná


63


Tab. 14: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě B13-Lysá hora v neděli 4.7.2010 Bývalá severní sjezdovka Ivančena Krásná Lysá h. po značce


Pěší 364 172 324 390 30 31 57 182

Cyklo 7 1 – 7 1 – – –

Ostatní – – – 2 – – – –

Celkem 371 173 324 399 31 31 57 182

Celková roční návštěvnost: Roční návštěvnost severní sjezdovky na Lysé hoře činí 63,5 tis. osob. Jedná se o jednoznačně nejvyšší návštěvnost ze všech sledovaných profilů, která téměř dvojnásobně převyšuje zjištěná data v druhém nejfrekventovanějším profilu Pustevny – Martiňák. Je však mít stále na paměti, že návštěvnost ze strany Ostravice, případně přehrady Šance, je ještě výrazně vyšší. B14 – Muřinkový vrch: Pohyb návštěvníků během roku: Muřinkový vrch představuje po Papajském sedle a Smrku třetí turisticky nejméně vytížený beskydský profil. Distribuce během roku je rovnoměrná, se zřetelným vrcholem v létě a s mírným kladným vychýlením v období časného podzimu. Graf 55: Přehled návštěvnosti na profilu B14 – Muřinkový vrch (kalibrovaná data, KK = 0,5) Počet návštěvníků

3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Měsíc

64


Zimní pohyb návštěvníků: Níže uvedené grafy a tabulky ilustrují celkově velmi nízkou návštěvnost profilu Muřinkový vrch, dosahující jednotek (v pracovní den) až nižších desítek (o víkendu) návštěvníků za den. Nejčastější trasou přístupu je hřebenová stezka od Velkého Polomu a Kamenné chaty a dále směrem na Čubaňov. Ve vzorku návštěvníků zcela dominují běžkaři. Graf 56: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B14-Muřinkový vrch v pracovních dnech v zimním období (19.2.2010) 4.5 4 3.5 3 Tam

2.5 2

Od

1.5 1 0.5 0 V. Polom Kamenná ch.

V. Polom a SK

Čubaňov

Horní Lomná

Graf 57: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B14-Muřinkový vrch o víkendech v zimním období (průměr z dat 20.-21.2.) 14 12 10 8

Tam

6

Od

4 2 0 V. Polom Kamenná ch.

V. Polom a SK

Čubaňov

Horní Lomná

65


Letní pohyb návštěvníků: Přestože letní návštěvnost je – jako na všech sledovaných profilech – výrazně vyšší, než zimní, i v letním období patří Muřinkový vrch k profilům s nejnižší návštěvností. Nejčastější trasou přístupu je i v létě hřebenová stezka od Velkého Polomu a Kamenné chaty (s vyrovnaným počtem návštěvníků v obou směrech) a dále směr na Čubaňov (převažuje směr tam). Oproti zimnímu období je relativně silně frekventovaný také směr z Horní Lomné. Ve vzorku návštěvníků převažují pěší turisté, na hřebenové trase je cyklistů cca ½ oproti pěším turistům. Graf 58: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě B14-Muřinkový vrch o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.2010)


60 50 40 Tam

30

Od

20 10 0 V. Polom Kamenná ch.

Slovensko

Čubaňov

Horní Lomná

Tab. 15: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě B14-Muřinkový vrch v neděli 4.7.2010 V. Polom - Kamenná chata Slovensko Čubaňov Horní Lomná


Pěší 48 44 7 16 42 21 21 28

Cyklo 16 29 8 5 22 7 5 3

Ostatní – – 1 1 – – – –

Celkem 64 73 16 22 64 28 26 31

Celková roční návštěvnost: Roční návštěvnost stezky v úseku Muřinkový vrch – Velký Polom činí 10 tis. osob, což je srovnatelné s návštěvností Smrku (7 000) a je cca 7 x více, než na Papajském sedle. Ve srovnání s profilem Pustevny – Martiňák a Lysá hora se však jedná o třetinovou, resp. šestinovou návštěvnost.

66


4.2 Dotazování návštěvníků na lokalitách 4.1.1 Metodické poznámky ke zpracování a prezentaci dat: Pro zjištění struktury a názorů návštěvníků bylo použito dotazování náhodným výběrem respondentů v blízkosti všech 14ti profilů, v nichž jsou umístěny automatické sčítače. Dotazování bylo provedeno v zimním období od 19. do 21. února 2010 (3 dny) a v letním období od 3. do 5. července 2010 (3 dny) na stejných místech, kde bylo prováděno fyzické sčítání návštěvnosti. Dotazování návštěvníků starších 14 let (vizuální odhad) probíhalo rovnoměrně ve všech dnech sčítání, v období 8-17 hod. Tazateli byli studenti Univerzity Palackého, kteří byli proškoleni v metodice dotazování. Dotazníky byly v části otázek připraveny shodně pro všech 14 lokalit, vzhledem k odlišné problematice ochrany přírody na území CHKO a v lokalitách MZCHÚ mimo CHKO, byla část otázek odlišena specificky pro CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky a jednotlivé profily mimo území CHKO. Foto 29: Ilustrační foto dotazování návštěvníků v lokalitě Velká Čantoryje

Respondenti byli vybírání náhodným výběrem a dotazníky vyplňovali buď samostatně, nebo s podporou metody řízeného rozhovoru, pokud to respondent preferoval. Práce tazatelů byla průběžně kontrolována osobní přítomností některých členů týmu projektu (inkognito, šlo o členy týmu, kteří nebyli tazatelům známi) na vybraných profilech (kontrolní role návštěvníka). Vyplněno a zpracováno bylo celkem 3682 dotazníků. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a přehledných grafech. Vzhledem k tomu, že dotazování návštěvníků je pouze dílčí částí hlavního úkolu projektu (sčítání návštěvnosti), není ve výsledkové části uveden vyčerpávající přehled všech zjištěných údajů pro všechny profily. Jedná se především o záznam hlavních zjištění a jejich interpretaci v závislosti na obsahu projektu a jeho cílech. Z uvedeného důvodu jsou také účelně vykazována data za skupinu profilů (zejména v případě CHKO), prezentace dat za jednotlivé profily je uváděna v těch případech, kdy se

67


významně liší od ostatních výsledků, resp. když je to důležité pro interpretaci názorů návštěvníků. Dalším cílem uvedeného postupu je snaha o přehlednost zprávy a jejich výsledků. Zdrojová data jsou uložena u zpracovatele a v případě zájmu mohou být dále zpracována podle zadaných kritérií (podrobnější či naopak přehlednější prezentace). Foto 30: Ilustrační foto dotazování návštěvníků v lokalitě Keprník

4.1.2 Vybrané výsledky a jejich komentář: Počet vyplněných dotazníků V rámci třech zimních a třech letních dotazovacích dní bylo celkově získáno 3682 vyplněných dotazníků. Z nich 1348 na profilech v CHKO Beskydy, 1803 v CHKO Jeseníky, 140 u rybníka Štěpán, 193 na Velké Čantoryji a 198 na Rešovských vodopádech. Při zohlednění počtu profilů v obou CHKO (CHKO Beskydy 6 profilů, CHKO Jeseníky 5 profilů) vychází počet získaných dotazníků na jeden profil vyrovnaněji. Výjimku tvoří letní profily CHKO Jeseníky, kde je ve srovnání s ostatními počet dotazovaných překročen dvojnásobně. Nicméně i tak bylo nejvíce dotazníků získáno na profilech obou CHKO, a nejméně v maloplošných ZCHÚ mimo CHKO (dáno atraktivitou návštěvnosti) – viz následující tabulka a graf:

68


Tab. 16: Počet dotazovaných návštěvníků na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data přepočtu na jeden profil a souhrnu všech profilů na území CHKO) v období letního a zimního dotazování. Profil

Jeseníky Beskydy Štěpán V.Čantoryje Reš. vodopády Všechny profily

Roční období zima léto zima léto zima léto zima léto zima léto zima léto

Počet dotazníků profil souhrn 53 266 307 1537 50 302 174 1046 26 26 114 114 44 44 149 149 36 36 162 162 210 674 907 3008

Celkem 1803 1348 140 193 198 3682

Graf 59: Srovnání počtu získaných dotazníků v jednotlivých profilech během zimního a letního sčítání návštěvníků (v případě CHKO Jeseníky a Beskydy přepočet na 1 profil). 350 300 250 200

zima

150

léto

100 50 0

Jeseníky

Beskydy

Štěpán

V.Čantoryje

Reš. vodopády

Základní údaje o návštěvnících Věk návštěvníků: Z níže uvedené tabulky a grafu je zřejmé, že největší podíl dotazovaných návštěvníků na profilech při zimním i letním dotazování byl v kategorii nad 40 let. Tento trend se kupodivu ani v porovnání zimní a letní návštěvnosti (36% v zimním a 35% v letním období) nezměnil, ačkoli bylo možné předpokládat zvýšení podílu mladších návštěvníků v letním období. Mladší návštěvníci (věkové kategorie 21-30 let) však dominují v datech ze zimního dotazování v CHKO Jeseníky. Příčinou tohoto jevu (pozn. autorů: jedná se pouze o spekulaci) mohou být drsnější podmínky horské oblasti a praktikování náročnějších sportů (např. skialpinismus, používání sněžnic, apod).

69


Podobný trend byl zaznamenán také na profilu Velká Čantoryje. Naproti tomu v návštěvnosti CHKO Beskydy opět převažuje věková kategorie nad 40 let, která zde v zimním období činí 38% a v letním 40%. Obecně vysoké a vyrovnané podíly byly zaznamenány v kategoriích 21-30 a 31-40 let (obě kategorie 26-29 procent). V této souvislosti je zajímavý podíl návštěvníků v kategorii nad 40 let na rybníku Štěpán, který v zimě přesahuje 60% a vymyká se průměrům všech lokalit napříč zimním i letním dotazováním. Jednou z příčin může být existence rekreačních zahrádek v blízkosti a obvyklý způsob trávení volného času jejich majitelů i v zimním období (procházky), současně také nenáročnost terénu a dostupnost místa. Z tohoto hlediska se lokalita stává méně atraktivní pro skupinu 21-30 let, v níž byla v zimě zaznamenána pouze 12% návštěvnost. Jedinou lokalitou, kde dominuje věková skupina 31-40 let se staly Rešovské vodopády (39% při zimním a 43% při letním dotazování). Tab. 17: Věk dotazovaných návštěvníků (v % respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). Roční období < 20 let 5 zima Jeseníky 5 léto 7 zima Beskydy 4 léto 4 zima Štěpán 5 léto 5 Velká zima Čantoryje 7 léto 6 Rešovské zima vodopády 4 léto 5 zima Všechny profily 5 léto Profil

21 – 30 let 35 29 24 28 12 21 41 34 33 33 29 29

Věk 31 – 40 let 28 26 29 26 19 33 18 17 39 43 27 29

> 40 let 32 38 38 40 62 39 32 37 22 21 37 35

bez odp. 0 2 2 2 4 1 5 4 0 0 2 2

70


Graf 60: Věk dotazovaných zimních návštěvníků (v % respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). 70

(%)

60 50

< 20 let

40

21 – 30 let 31 – 40 let

30

> 40 let bez odp.

20 10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje

Rešovské vodopády

Všechny profily

Graf 61: Věk dotazovaných letních návštěvníků (v % respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). 45 40 35 < 20 let

(%)

30

21 – 30 let

25

31 – 40 let

20

> 40 let

15

bez odp.

10 5 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

Pohlaví návštěvníků: Jak se dalo předpokládat, v zimním období převažují mezi návštěvníky na všech profilech muži – v celkovém součtu více než 60% mužů. Výjimku tvoří pouze Rešovské vodopády, které jsou v zimě jako jediné více navštěvovány ženami. Naopak v letním období převažují na všech profilech mírně ženy, kupodivu opět vyjma Rešovských vodopádů, kde v letním období převažují muži. Celkově lze z hlediska pohlaví považovat letní návštěvnost profilů za vyrovnanou – v celkovém součtu 50% žen a 48% mužů. Detailně se jako vyrovnané při letním dotazování jeví především návštěvnost mužů a žen v CHKO Jeseníky a Velké Čantoryji. Největší rozdíly jsou patrné v zimní návštěvnosti CHKO Jeseníky a letní návštěvnosti CHKO Beskydy.

71


Tab. 18: Pohlaví dotazovaných návštěvníků (v % respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). Roční období zima Jeseníky léto zima Beskydy léto zima Štěpán léto Velká zima Čantoryje léto Rešovské zima vodopády léto zima Všechny profily léto Profil

žena 32 51 32 55 38 53 32 48 50 44 37 50

Pohlaví Muž bez odp. 68 1 48 1 68 1 44 1 58 4 46 1 68 0 46 5 44 6 56 1 61 2 48 2

Graf 62: Pohlaví dotazovaných zimních návštěvníků (v procentech) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). 80 70

(%)

60 50

žena

40

muž

30

bez odp.

20 10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

72


Graf 63: Pohlaví dotazovaných letních návštěvníků (v procentech) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). 60 50 40 (%)

žena 30

muž bez odp.

20 10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

Velikost bydliště návštěvníků: Počty návštěvníků relativně stoupají se stoupající velikostí obce, odkud na lokalitu přijeli (uvedená korelace se netýká obyvatel Prahy). Relativně největší počet návštěvníků tedy na profily přijíždí z města velikosti Ostravy (přes 30%). Typickém příkladem může být lokalita CHKO Beskydy, kde návštěvníci (pravděpodobně z Ostravy) převyšují relativní počty návštěvníků z obcí jiné velikosti. Nejméně dotazníků bylo získáno od návštěvníků, pocházejících z obcí do 1000 obyvatel. Vybočením z výše popisovaného trendu jsou obecně zimní návštěvy, výrazným vybočením pak v případě profilů CHKO Jeseníky, Velké Čantoryje a Rešovských vodopádů. Tyto profily v uvedeném období navštívili především obyvatelé menších měst do 25 000 obyvatel. Pravděpodobně především díky zhoršené dostupnosti CHKO Jeseníky v zimním období převažují návštěvníci z měst a obcí o velikosti 5001-25000. V případě Rešovských vodopádů dochází v zimě ke shodné návštěvnosti (25% respondentů) z obcí do 1000 obyvatel, ale současně také z měst o velikosti 2500190000. Lze předpokládat, že se jedná o návštěvníky především z okolních malých obcí a Šumperka. Samostatným případem je rybník Štěpán ležící na území města Ostravy, na němž v letním, ale také v zimním období vyplnili dotazníky návštěvníci, pocházející ze ¾ z města velikosti Ostravy. V ostatních profilech jsou zimní relativní četnosti rozděleny téměř mezi všechny kategorie. V letním dotazování výrazně převyšují návštěvníci z velkých měst velikosti Ostravy. Výjimku tvoří pouze Velká Čantoryje (Slezské Beskydy), ve které převažovali návštěvníci z obcí o velikosti 5 001-25 000 obyvatel (34% oproti 16% z Ostravy). Dotazníky odevzdali také obyvatele Prahy (2% celkové návštěvnosti v zimě, 4% v létě). Nejvíce z nich navštívilo v létě CHKO Jeseníky, dalšími nejnavštěvovanějšími lokalitami byly CHKO Beskydy a Rešovské vodopády (6% zastoupení jak při zimním, tak při letním dotazování. Při zimním sčítání naopak nebyl v CHKO Jeseníky překvapivě zaznamenán ani jeden obyvatel Prahy.

73


Tab. 19: Velikost obce, z níž dotazovaní návštěvníci pocházejí (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Velikost obce Roční období <1000 1001- 50015 tis. 25 tis.

Profil

Jeseníky Beskydy Štěpán Velká Čantoryje Rešovské vodopády Všechny profily

zima léto zima léto zima léto zima léto zima léto zima léto

6 12 8 9 0 6 7 8 25 17 9 10

14 19 24 21 0 10 14 24 14 15 13 18

30 17 19 20 12 2 34 23 17 14 22 15

25 001nad 90 tis. 90 tis. (kromě Prahy) 28 21 20 20 8 5 27 32 25 20 22 20

Praha

bez odp.

0 8 3 5 0 0 2 1 6 6 2 4

0 0 0 1 4 0 0 1 3 0 1 0

22 23 26 24 77 77 16 11 11 29 30 33

Graf 64: Velikost obce, z níž dotazovaní návštěvníci pocházejí (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). 90

(%)

80 70

<1000

60

1001-5000 5001-25 000

50

25 001-90000 40

nad 90 000 (kromě Prahy)

30

Praha

20

bez odp.

10 0 Jeseníky Beskydy

Štěpán

Velká Rešovské Všechny Čantoryje vodopády profily

74


Graf 65: Velikost obce, z níž dotazovaní návštěvníci pocházejí (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). 90

(%)

80 70

<1000

60

1001-5000 5001-25 000

50

25 001-90000 40

nad 90 000 (kromě Prahy)

30

Praha

20

bez odp.

10 0 Jeseníky Beskydy

Štěpán


Vzdálenost bydliště: Z hlediska vzdálenosti bydliště dotazovaných návštěvníků je zřejmé, že většina zastižených návštěvníků jsou místní (cca 30%), tedy bydlí na území CHKO nebo – v případě profilů mimo území CHKO – do 15 km od MZCHÚ. Více než 70% návštěvníků bydlí ve vzdálenosti do 100 km. Nejvíce místních (90%) a naopak nejméně návštěvníků přijíždějících ze vzdálenosti větší než 100 km bylo zastiženo u rybníka Štěpán. Důvodem je nejen zmiňovaná blízkost zahrádkářské kolonie, ale především se celá lokalita nachází na území města Ostravy, z níž pochází většina návštěvníků, jak je patrné na grafech č. 58. Oproti tomu relativně nejméně místních obyvatel (6%) bylo dotazováno v turisticky hojně navštěvované CHKO Jeseníky. K významným zjištěním dále patří více než 50% návštěvníků CHKO Beskydy, bydlících ve vzdálenosti do 50 km (vliv Ostravy). Srovnáme-li data letního a zimního sčítání, výraznější změny jsou patrné pouze na profilech CHKO Jeseníky a Velká Čantoryje, kde se oproti zimnímu období v létě pohybuje nejvíce návštěvníků ze vzdálenějších míst. Obecně platí, že ze vzdálenějších míst (nad 100km) jsou nejvíce navštěvovány CHKO Jeseníky a překvapivě také Rešovské vodopády.

75


Tab. 20: Vzdálenost bydliště (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO a „místní“ znamená na území CHKO). Roční období místní, resp.

Profil

do 15 km

zima Léto zima Beskydy Léto zima Štěpán Léto zima Velká Čantoryje Léto zima Rešovské vodopády Léto zima Všechny profily Léto Jeseníky

6 3 19 15 88 91 34 14 19 7 33 26

Vzdálenost bydliště do 50 km

51-100

101-200

nad 200

bez odp.

14 8 50 41 8 7 18 34 8 16 20 21

30 27 15 14 0 1 16 30 44 33 21 21

28 38 7 11 0 0 14 7 14 25 12 16

22 25 9 18 0 1 18 15 11 16 12 15

0 0 0 1 4 0 0 1 3 2 1 1

Graf 66: Vzdálenost bydliště (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO a „místní“ znamená na území CHKO). 100 90 80 místní, resp. do 15 km

70

do 50 km

(%)

60

51-100

50

101-200

40

nad 200

30

bez odp.

20 10 0 Jeseníky Beskydy

Štěpán


76


Graf 67: Vzdálenost bydliště (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO a „místní“ znamená na území CHKO). 100 90 80 místní, resp. do 15 km

70

do 50 km

(%)

60

51-100

50

101-200

40

nad 200

30

bez odp.

20 10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán


Státní příslušnost: Podle očekávání mělo 90% zastižených návštěvníků státní příslušnost ČR. Téměř na všech profilech, s výjimkou Velké Čantoryje, tvořili návštěvníci s jinou, než státní příslušností ČR, nevýznamnou menšinu (v případě rybníku Štěpán nulovou). Velká Čantoryje je specifickým profilem, který je běžně navštěvován občany polské národnosti. Jak při letním (30%), tak také při zimním (36%) dotazování byl zjištěn relativně vysoký počet občanů polské národnosti. Turisté slovenské národnosti tvořili překvapivě menší podíl (jen 2%) než turisté příslušnosti polské. Nejhojněji se vyskytovali v CHKO Beskydy. V případě Rešovských vodopádů byla zaznamenána jedna osoba s ukrajinskou státní příslušností. Tab. 21: Státní příslušnost dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO Profil Jeseníky Beskydy Štěpán Velká Čantoryje Rešovské vodopády Všechny profily

Roční období zima Léto zima Léto zima Léto zima léto zima léto zima léto

česká 96 97 97 95 96 98 64 66 97 97 90 91

Státní příslušnost slovenská polská 3 0 1 1 3 0 4 1 0 0 1 0 0 36 3 30 0 0 2 0 1 7 2 6

jiná 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 1 0

bez odp. 1 0 0 0 4 1 0 1 0 1 1 1

77


Graf 68: Státní příslušnost dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 100 90

(%)

80 70

česká

60

slovenská

50

polská

40

jiná

30

bez odp.

20 10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Rešovské Čantoryje vodopády

Všechny profily

Graf 69: Státní příslušnost dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 100 90

(%)

80 70

česká

60

slovenská

50

polská

40

jiná

30

bez odp.

20 10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán


Všechny profily

Vzdělání: Ve struktuře respondentů převažují návštěvníci se středoškolským vzděláním s maturitou (v zimě 40 % a v létě 46%). Ve srovnání s populací ČR je zřejmé, že zejména počet respondentů s vysokoškolským vzděláním je velmi vysoký (v rámci zastižených návštěvníků na profilech tvoří necelých 40%). Při zimním dotazování byl dokonce pouze nepatrný rozdíl v zastoupení vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných občanů. Je tedy zřejmé, že se v zimním i letním období ve sledovaných lokalitách

78


Moravskoslezského kraje pohybují především návštěvníci s vyšším ukončeným vzděláním. Respondentů se základním vzděláním je pouze okolo 2 %. Z výše uvedeného závěru se vymykají Rešovské vodopády, kde se složení zimních návštěvníků dělí na 3 silné skupiny po zhruba 30ti procentech – krom výše zmiňovaných skupin se přidružuje ještě kategorie vyučených, resp. se středním vzděláním bez maturity. Zajímavé je také srovnání Jeseníků s ostatními profily. Zatím co v naprosté většině profilů převládají návštěvníci se středoškolským vzděláním, v CHKO Jeseníky, ať už v letním, tak také v zimním dotazování převážila kategorie vysokoškolsky vzdělaných a tvořila až polovinu všech respondentů. Tab. 22: Vzdělání dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Roční období

Profil Jeseníky Beskydy Štěpán Velká Čantoryje Rešovské vodopády Všechny profily

zima léto zima léto zima léto zima léto zima léto zima léto

základní 3 3 4 3 0 5 0 3 3 1 2 3

vyučen/bez maturity 11 11 15 14 15 9 11 17 31 14 17 13

Vzdělání střední s maturitou 39 41 47 43 38 59 48 44 28 46 40 46

VŠ 47 45 34 40 38 27 41 34 31 38 38 37

bez odp. 0 0 0 0 8 0 0 1 8 1 3 0

Graf 70: Vzdělání dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 60 50 základní

40 (%)

vyučen/bez maturity střední s maturitou

30

VŠ

20

bez odp.

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán


Všechny profily

79


Graf 71: Vzdělání dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 70

(%)

60 50

základní

40

vyučen/bez maturity střední s maturitou

30

VŠ

20

bez odp.

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán


Všechny profily

Zaměstnání: S naprostou převahou (kolem 60%) byli mezi dotazovanými návštěvníky „zaměstnanci“. Uvedená situace částečně koreluje se strukturou zaměstnání populace, nicméně s rozdílem velmi nízkého zastoupení důchodců. Uvedený stav je překvapivý především protože, že nižší návštěvnost osob důchodového věku není pouze v zimním (8%), ale také v letním období (7%). Kromě zaměstnanců bylo dále nejvíce respondentů studujících (okolo 12ti procent). Nejvíce důchodců bylo zastiženo na rybníku Štěpán a to především v zimním období (27%), v letním období se v lokalitě vyskytovalo o 16 p.b. důchodců méně (nárůst jiných skupin). Nejvíce studujících a nejméně OSVČ bylo zaznamenáno na Velké Čantoryji. Zde bude do budoucna vhodné provést podrobnější analýzu, zaměřenou na rozdíly mezi českými a polskými respondenty (existuje předpoklad, že v Polsku je horská turistika v převážné většině záležitostí mládeže, především studující). Nejvíce podnikatelů se vyskytovalo při zimním sčítání v CHKO Jeseníky. Ostatní kategorie zaměstnání nevykazují významný trend.

80


Tab. 23: Zaměstnání dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Profil

Jeseníky Beskydy Štěpán Velká Čantoryje Rešovské vodopády Všechny profily

Ročn í obdo zaměst bí nanec zima 57 léto 67 zima 60 léto 63 zima 42 léto 62 zima 64 léto 52 zima 69 léto 72 zima 58 léto 63

Zaměstnání

OSVČ 11 9 12 11 15 5 9 7 14 7 12 8

be z v bez od podnikate důcho studujíc domácno l se zam. dce í sti zam. p. 10 3 16 0 3 1 4 5 10 2 2 1 4 7 14 1 2 0 4 7 12 1 2 1 4 27 4 0 4 4 3 11 16 0 2 1 2 2 18 0 2 2 5 9 17 3 6 0 6 3 8 0 0 0 8 2 7 3 1 0 5 8 12 0 2 1 5 7 13 2 2 0

Graf 72: Zaměstnání dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování(v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO)

(%)

80 70

zaměstnanec

60

OSVČ

50

podnikatel důchodce

40

studující

30

v domácnosti

20

bez zaměstnání bez odp.

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

81


Graf 73: Zaměstnání dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování(v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 80 70

zaměstnanec

60

OSVČ podnikatel se zaměstnanci

(%)

50

důchodce

40

studující

30

v dom ácnosti

20

bez zaměstnání

10

bez odp.

Všechny profily


Velká Čantoryje

Štěpán

Beskydy

Jeseníky

0

Doplňující otázky Důvod návštěvy: V rámci všech profilů je převažujícím důvodem návštěvy turistů odpočinek či vycházka (více než 40%). Dále následují sportovní aktivity, které převažují v zimním období o 6 p.b. Zatím co pobyt v přírodě se při zimním dotazování ukázal být spíše minoritním důvodem, při letním dotazování byl označen u více jak ¼ všech respondentů. Důvod návštěvy, coby pobyt v přírodě, přesto dominuje pouze u letních návštěvníků v CHKO Jeseníky, což může být z hlediska ochrany přírody a krajiny důležitou skutečností. Mezi jednotlivými profily jsou velké rozdíly především v tom, že v CHKO Beskydy a Jeseníky převažují návštěvy motivované sportovní aktivitou v zimních měsících. U rybníka Štěpán se v zimě jedná především o odpočinek / vycházku – téměř 70% (což koreluje s věkem návštěvníků v tomto období), nicméně v létě se situace radikálně mění a převažuje sportovní aktivita (přítomnost cyklostezek, nenáročný terén). Naopak nejnižší procento sportovních aktivit v zimním (ale i letním) období bylo zaznamenáno na Rešovských vodopádech. Téměř 4% respondentů uvedla jiný důvod návštěvy (v případě Rešovských vodopádů a Velké Čantoryje dokonce 11%), mezi nimi převažují lázeňské pobyty, namátkou lze dále uvést geocaching, meditace (Rešovské vodopády), dámskou jízdu, setkání s přáteli, přejezd Jeseníků, kontrola rozhledny, dobré pivo, expedice (V. Čantoryje) ad., které by se však daly zařadit do již popisovaných skupin.

82


Tab. 24: Důvod návštěvy dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Profil Jeseníky Beskydy Štěpán Velká Čantoryje Rešovské vod. Všechny profily

Důvod návštěvy Roční sportovní jiný období pobyt v přírodě odpočinek/vycházka aktivita důvod bez odp. zima 18 15 62 4 0 léto 38 33 24 5 0 zima 17 21 61 1 0 léto 27 36 35 2 0 zima 12 69 19 0 0 léto 26 27 46 0 0 zima 18 48 27 5 2 léto 13 50 25 11 1 zima 28 58 3 11 0 léto 26 57 15 1 1 zima 18 42 35 4 1 léto 26 41 29 4 0

Graf 74: Důvod návštěvy dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). 80 70

(%)

60

pobyt v přírodě

50

odpočinek/vycházka

40

sportovní aktivita

30

jiný důvod bez odp.

20 10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán


Všechny profily

83


Graf 75: Důvod návštěvy dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO). 70

(%)

60 50

pobyt v přírodě

40

odpočinek/vycházka sportovní aktivita

30

jiný důvod

20

bez odp.

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán


Všechny profily

Foto 31: Ilustrační foto dotazování návštěvníků v lokalitě Smrk

Frekvence návštěvy: V rámci všech profilů je frekvence návštěv rozdělena relativně rovnoměrně na návštěvy několikrát za rok a dále pak častěji než jednou za měsíc a jedenkrát za rok či více let. Struktura se nijak výrazně nemění ani při letním a zimním srovnání, ačkoli v létě je přeci jen patrný trend turistů, kteří dané profily navštěvují jedenkrát či vícekrát do roka. Mezi jednotlivými profily / skupinami profilů však jsou velké rozdíly. Například v CHKO Beskydy činí frekvence zimních návštěv častěji než jednou za měsíc 50%,

84


zatímco v CHKO Jeseníky převažují především letní návštěvy jedenkrát za rok či více let (46%). Na profilu Štěpán lze pak vypozorovat obdobnou situace jako v CHKO Beskydy, tudíž nejčastěji je lokalita navštěvována v zimě (50% respondentů odpovědělo „častěji než 1x měsíčně“), při čemž v letních měsících odpovídali návštěvnicí z 39% pouze „vícekrát za rok“. Na Velké Čantoryji se v létě překvapivě často vyskytuje odpověď – „jsem zde poprvé“, přičemž zimní návštěvy okolo 30% čítají odpovědi s frekvencí 1 x až vícekrát za rok (39%, resp. 36%). Zajímavá je rovněž struktura odpovědí Rešovských vodopádů, které jsou velmi často navštěvovány poprvé. A to jak v zimním, tak v letním období, přičemž struktura návštěvníků, kteří jsou na vodopádech v létě poprvé, dosahuje až překvapivě vysoké hodnoty 58%. Především Velká Čantoryje a zmiňované Rešovské vodopády jsou rovněž lokalitami, kde se pouze minimálně vyskytují odpovědi s frekvencí návštěvnosti 1x za měsíc či častěji. Tab. 25: Frekvence návštěvy dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Profil Jeseníky Beskydy Štěpán Velká Čantoryje Rešovské vodopády Všechny profily

Roční období zima léto zima léto zima léto zima léto zima léto zima léto

poprvé 9 15 3 10 8 6 11 41 33 58 33 26

1 x rok, více let 32 46 12 22 4 6 39 38 31 31 31 29

Frekvence návštěvy vícekrát za rok 1 x měsíc 38 6 31 3 25 11 31 9 31 8 39 15 36 7 18 1 33 3 6 3 33 3 25 6

častěji 15 4 50 28 50 32 7 1 0 0 0 13

bez odp. 1 0 0 0 0 2 0 1 0 1 0 1

85


Graf 76: Frekvence návštěvy dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 60 50 poprvé

(%)

40

1 x rok, více let vícekrát za rok

30

1 x měsíc častěji

20

bez odp.

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

Graf 77: Frekvence návštěvy dotazovaných návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 70 60 poprvé

50 (%)

1 x rok, více let

40

vícekrát za rok

30

1 x měsíc častěji

20

bez odp.

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

Forma pobytu návštěvníků: Návštěvníci se při uvedeném zimním sčítání pohybovali především ve dvojici s partnerem (30%) a dále ve skupince známých do 6ti osob (24%). Respondenti však pokrývali všechny nabízené možnosti (typizaci skupin) s výjimkou organizovaných akcí s počte osob nad 10 (3%), kde ale hraje roli to, že z takové skupiny byl obvykle o vyplnění dotazníku požádán jen jeden člověk. V CHKO Jeseníky a CHKO Beskydy se respondenti nejčastěji pohybovali ve skupinkách známých do 6ti osob (31, resp. 29%), zajímavé však při srovnání skupin profilů z obou těchto oblastí je, že v CHKO Beskydy se pohybuje daleko více osob samotných (20%) oproti CHKO Jeseníky (6%), pravděpodobně v zimním období i z důvodů terénu a nebezpečí pohybu v něm pro osamocené osoby. U rybníka Štěpán se

86


respondenti nejčastěji pohybovali sami (42%), na Rešovských vodopádech s partnerem (46%). Tab. 26: Forma pobytu návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Forma pobytu Roční období

Profil

Zima Léto Zima Beskydy Léto Zima Štěpán Léto Zima Velká Čantoryje Léto Rešovské Zima vodopády Léto Všechny Zima profily Léto Jeseníky

s rodinou s sám partnerem (dětmi) 6 24 11 4 38 25 20 25 15 8 38 19 46 23 15 20 34 27 7 36 27 7 30 20 3 42 25 2 40 40 16 30 19 8 36 26

známí (do 6 osob) 31 23 29 27 15 18 25 30 22 12 24 22

známí (více než 6 osob) 19 7 4 7 0 0 5 10 8 2 7 5

org. akce nad 10 osob 8 3 7 1 0 0 0 3 0 2 3 2

bez odp. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0

Graf 78: Forma pobytu návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 50

(%)

45 40

sám

35

s partnerem

30

s rodinou (dětmi)

25

známí (do 6 osob)

20

známí (více než 6 osob)

15

org. akce nad 10 osob

10

bez odp.

5 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán


87


Graf 79: Forma pobytu návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 45

(%)

40 35

sám

30

s partnerem s rodinou (dětmi)

25

známí (do 6 osob)

20

známí (více než 6 osob)

15

org. akce nad 10 osob

10

bez odp.

5 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán


Délka pobytu: Přesto že dotazování návštěvníků byla situována jak do pracovních dní, tak do víkendů, v případě letního sčítání se dokonce jednalo o prodloužený víkend, dvě třetiny návštěvníků pobývaly na sledovaných lokalitách pouze jeden den (v obou případech více než 60% dotázaných). Je potřeba uvést, že otázka v případě CHKO Jeseníky a Beskydy zněla „Jaká je typická délka Vašeho pobytu v Jeseníkách, resp. Beskydách?“ Zatímco u profilů mimo CHKO byla otázka formulována „… v lokalitě a jejím okolí“. Výjimku z uvedeného tvrzení tvoří letní návštěvy CHKO Jeseníky, kdy se turisté ze 42% zdržují především na 4-7 dní. Zimní období této oblasti je viditelně vyrovnané a osciluje kolem 20% pro pobyty do 7 dní. Ačkoli zde respondenti uváděli délku pobytu také nejčastěji 1 den, počet těchto návštěvníků je stále výrazně nižší, než činil průměr všech lokalit. V Beskydech je trend návštěvnosti velmi podobný profilům mimo CHKO, tedy že v naprosté většině při zimním i letním sčítání dominoval počet návštěvníků, kteří uskutečňovali pouze jednodenní výlety. Data zimního sčítání (viz. Štěpán) jsou v některých případech zkreslena (oproti hojné letní frekvenci) velmi nízkou návštěvností daných profilů.

88


Tab. 27: Délka pobytu návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Roční období zima Jeseníky Léto zima Beskydy Léto zima Štěpán Léto zima Velká Čantoryje Léto Rešovské zima vodopády Léto Všechny zima profily Léto Profil

1 den 28 25 66 50 100 94 68 73 67 67 66 62

2 dny 23 10 12 13 0 4 7 7 0 4 8 7

Délka pobytu 3 dny 4 – 7 dní 21 20 15 42 11 11 11 21 0 0 0 0 2 20 7 7 19 8 12 13 11 12 9 17

> 7 dní 5 6 0 2 0 1 2 2 0 0 1 2

bez odp. 4 3 0 4 0 2 0 3 6 4 2 3

Graf 80: Délka pobytu návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 100 90 80

1 den

70

2 dny

(%)

60

3 dny

50

4 – 7 dní

40

> 7 dní

30

bez odp.

20 10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

89


Graf 81: Délka pobytu návštěvníků (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 100 90 80

1 den

70

2 dny

(%)

60

3 dny

50

4 – 7 dní

40

> 7 dní

30

bez odp.

20 10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

Význam existence chráněných území pro společnost: Názory návštěvníků na význam zvláště chráněných území (CHKO, maloplošná ZCHÚ), v nichž byli zastiženi, pro společnost, jsou velmi potěšující. Je však potřeba vzít v úvahu, že v obdobných situacích mají respondenti tendenci „přikrašlovat“ odpovědi a přiklánějí se k „obecně přijímané správné odpovědi“. I tak je počet odpovědí Existence konkrétního ZCHÚ je „přínosem pro společnost“ velmi vysoký (85%, při letním dotazování dokonce 89% respondentů). Ze zkušenosti tazatelů je ovšem patrné, že často lidé považují ochranný režim za přínosný, aniž by však skutečně znali důsledky těchto opatření. Tento fakt je citelný především při rozhovorech s návštěvníky, kteří mnohdy o zákazech, které ochranný režim přináší ani netuší. Velice zajímavé je srovnání letních a zimních odpovědí v kategorii zbytečných omezení. Zatím co v létě považuje ochranný režim chráněných území za zbytečný 1% respondentů, v zimě jsou to 4%. Z toho je patrné, že zimní návštěvníci vnímají při sportovních aktivitách omezení ochranným režimem více (sjezdové lyžování, skialpinismus?). Problematika zbytečných omezení je rozebrána v následujícím textu. Zbytečnost opatření komentovali především zimní návštěvníci na Velké Čantoryji (11%), zatím co v létě byl počet těchto respondentů roven nule. Také zde bude potřeba provést analýzu zaměřenou na korelaci odpovědí českých a polských návštěvníků. Na tomto profilu byl rovněž největší počet respondentů, kteří odpověděli „nevím“ (1/4 shodně pro zimní i letní dotazování). Velmi zajímavé je výrazně vysoké zastoupení odpovědí na profilu Štěpán, kdy 90% letních návštěvníků a dokonce 100% zimních návštěvníků považuje ochranný režim území za přínos pro společnost.

90


Tab. 28: Názory návštěvníků na význam zvláště chráněných území, v nichž byli zastiženi, pro společnost (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Roční období

Profil

zima léto zima Beskydy léto zima Štěpán léto zima Velká Čantoryje léto Rešovské zima vodopády léto Všechny zima profily léto Jeseníky

Význam zvláště chráněných území nemá zbytečné přínos význam omezení nevím bez odp. 86 2 5 7 0 92 1 3 4 1 86 2 5 7 0 90 2 2 6 1 100 0 0 0 0 90 0 0 8 2 61 2 11 25 0 74 1 0 24 1 92 0 0 8 0 97 0 0 1 2 85 1 4 10 0 89 1 1 9 1

Graf 82: Názory návštěvníků na význam zvláště chráněných území, v nichž byli zastiženi, pro společnost (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 100 80 přínos

60 (%)

nemá význam zbyte čné omezení nevím

40

bez odp.

20 0 Jeseníky

Beskydy

Št ěpán


Všechny profily

91


Graf 83: Názory návštěvníků na význam zvláště chráněných území, v nichž byli zastiženi, pro společnost (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 100 80 přínos

60 (%)

nemá význam zbytečné omezení nevím

40

bez odp.

20 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán


Všechny profily

Vnímání omezení v chráněných územích: Jak již bylo uvedeno v předešlém odstavci, nespokojenost a pocit omezení ochranným režimem území pociťují více milovníci zimních sportů a obecně zimní návštěvníci. Očekávané negativní reakce týkající se omezení sjezdového lyžování a dalších sportovních aktivit jsou evidovány na lokalitách CHKO Beskydy a Jeseníky. Překvapujícím může rovněž být obdobný názor návštěvníků profilu Štěpán, kde odpovědi tohoto charakteru o 6-8 p.b. převyšují reakce návštěvníků zmiňovaných CHKO. Kromě omezení sjezdového lyžování považují návštěvníci za omezující a zbytečné také zákazy pohybu cyklistů v některých místech. Tento typ odpovědí byl nejčastěji zaznamenán na profilu Velká Čantoryje a to u ¼ jak letních, tak také zimních respondentů a dále v obou CHKO. Kritičtější k omezením cyklistů jsou návštěvníci v zimě (jiný typ návštěvníků nebo nižší konfrontace cyklistů s pěšími?). Za nejvíce opodstatněné naopak považují: zákaz vjezdu vozidel na lesní cesty, omezení lesnického a zemědělského hospodaření a omezení výstavby rekreačních objektů. Tyto varianty odpovědí pouze do cca 7% respondentů uvedlo mezi zbytečnými omezeními.

92


Tab. 29: Vnímaná zbytečná omezení v jednotlivých chráněných územích očima návštěvníků (v procentech respondentů, přepočteno na počty dotazníků v jednotlivých profilech) Roční období zima Jeseníky léto zima Beskydy léto zima Štěpán léto zima Velká Čantoryje léto Rešovské zima vodopády léto Všechny zima profily léto Profil

1 14 10 14 12 10 2 16 12 17 10 14 10

2 8 4 4 4 3 1 4 7 7 1 6 4

3 23 14 17 14 3 1 29 24 12 7 20 14

Zbytečná omezení 4 7 8 4 5 7 7 6 12 2 2 6 7

5 8 6 5 6 3 2 4 9 7 5 7 6

6 23 16 25 18 31 15 12 17 17 15 24 17

0 17 41 31 41 41 71 29 20 37 60 25 42

Vysvětlivky: 1 - pohyb v rezervacích jen po značených stezkách, 2 - zákaz vjezdu vozidel na lesní cesty, 3 - zákaz pohybu cyklistů v některých místech, 4 - omezení lesnického a zemědělského hospodaření, 5 - omezení výstavby rekreačních objektů, 6 - omezení sjezdového lyžování a dalších sport. aktivit, 0 – bez odpovědi Graf 84: Vnímaná zbytečná omezení v jednotlivých chráněných územích očima návštěvníků během zimního dotazování (v procentech respondentů, přepočteno na počty dotazníků v jednotlivých profilech) 45 40 1

35

2

(%)

30

3

25

4

20

5

15

6

10

0

5 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

V.Čantoryje


Všechny profily

93


Graf 85: Vnímaná zbytečná omezení v jednotlivých chráněných územích očima návštěvníků během letního dotazování (v procentech respondentů, přepočteno na počty dotazníků v jednotlivých profilech) 80 70 1

(%)

60

2

50

3

40

4

30

5 6

20

0

10 0 Jeseníky

Beskydy

Št ěpán

V. Čantoryje


Všechny profily

Spokojenost se stávající nabídkou služeb a aktivit: V sumě všech respondentů převažuje spokojenost se stávající nabídkou služeb a aktivit, procento kladných odpovědí dosahuje 70-80%, z toho rozhodně ano zhruba ¼ a spíše ano zhruba ½ všech dotázaných. Nespokojení byli opět především zimní návštěvníci (omezovaní ochrannými režimy území - cca 16%) Relativně velký počet ovšem je odpovědí „nevím“ (více jak 10%). Pokud se týká jednotlivých profilů a skupin profilů, pak největší počet kladných odpovědí byl zaznamenán u respondentů v CHKO Jeseníky a CHKO Beskydy (přes 80%). V CHKO Beskydy je celkově vyšší počet odpovědí „rozhodně ano“ oproti odpovědím z CHKO Jeseníky. Vysoký počet záporných odpovědí byl zaznamenán na Velké Čantoryji u zimních návštěvníků (34%), kde naopak letní návštěvníci volili ve 36% odpověď „rozhodně ano“. Velmi pozitivní přístup k nabídce služeb byl zaznamenán u dotázaných na profilu Štěpán. Zde odpovědělo 51% letních a 38% zimních respondentů „rozhodně ano“, na stranu druhou však na tomto profilu bylo zjištěno více jak 10% těch, kteří jsou s nabídkou služeb spíše nespokojeni. Výše uvedenou otázku dále doplňoval otevřený dotaz, v jehož rámci měli respondenti uvést, s čím konkrétně jsou nespokojeni.

94


Tab. 30: Spokojenost návštěvníků se stávající nabídkou služeb a aktivit v území, v nichž byli zastiženi (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Roční období

Profil

zima Jeseníky léto zima Beskydy léto zima Štěpán léto zima Velká Čantoryje léto Rešovské zima vod. léto Všechny zima profily léto

Spokojenost se službami a aktivitami rozhodně rozhodně ano ne spíše ano spíše ne nevím 20 64 8 2 5 19 66 6 1 8 26 57 8 2 6 21 65 6 1 7 38 27 12 4 19 51 24 10 1 13 36 23 20 14 2 22 53 9 2 13 6 53 11 0 31 25 48 9 1 17 25 45 12 4 13 28 51 8 1 11

bez odp. 0 1 0 1 0 2 5 1 0 1 1 1

Graf 86: Spokojenost návštěvníků se stávající nabídkou služeb a aktivit v území, v nichž byli zastiženi (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během zimního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 70 60 rozhodn ě ano

50 (%)

spíše ano

40

spíše ne

30

rozhodn ě ne nevím

20

bez odp.

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

95


Graf 87: Spokojenost návštěvníků se stávající nabídkou služeb a aktivit v území, v nichž byli zastiženi (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech během letního dotazování (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) 70 60 rozhodně ano

50 (%)

spíše ano

40

spíše ne

30

rozhodně ne nevím

20

bez odp.

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

Uvedení konkrétní příčiny nespokojenosti: Zhruba 23 zimních a 14 procent letních návštěvníků využilo možnost uvést v otevřené otázce konkrétní příčinu nespokojenosti se službami a/nebo aktivitami v oblasti, v níž byli zastiženi. Tento počet sice převyšuje podíl celkově nespokojených (viz výše cca 16%), jedná se ale o obvyklý jev, kdy „celkový“ názor je sice kladný, ale i v takovém případě respondenti uvádějí skutečnosti, s nimiž nejsou spokojeni. S uvedeným názorem koreluje skutečnost, že nejčastěji tuto možnost využili návštěvníci Velké Čantoryje (43% při zimním dotazování), kteří byli nejčastěji nespokojení (viz výše). Stručné shrnutí: Možnost vyjádřit konkrétně svoji nespokojenost se službami a aktivitami v území využilo necelých 20% dotázaných. Problematika nespokojenosti se v Jeseníkách a Beskydách koncentruje do oblasti zimních sportů (sjezdové lyžování v Jeseníkách, sjezdovka na Lysé hoře v Beskydách), omezení cyklistiky a chybějících ubytovacích zařízení (v Jeseníkách obecně, v Beskydách zejména na Lysé hoře), dále pak požadovaných možných tábořišť na jednu noc, zvýšení parkovacích kapacit a celkového zlepšení dostupnosti míst. Na lokalitě CHKO Jeseníky byla také několikrát skloňována problematika omezení vstupu na Petrovy kameny a požadavky na rozšíření turistických tras. Obecně byla zaznamenána potřeba veřejných WC a odpadkových košů, nedostatečné množství aktivit pro případ špatného počasí, úroveň značení cest a počet infotabulí. Na Řešovských vodopádech chybí lidem především možnost občerstvení a nevyhovující stav příjezdových komunikací. Oproti tomu jsou výhrady v ostatních lokalitách marginální s výjimkou významné nespokojenosti s chatou pod Velkou Čantoryjí.

96


Tab. 31: Počet návštěvníků, kteří využili možnost uvést konkrétní příčinu nespokojenosti se službami a aktivitami v území, v nichž byli zastiženi (v procentech respondentů) na jednotlivých profilech (v případě CHKO Beskydy a Jeseníky odpovídají data souhrnu všech profilů na území CHKO) Profil

Roční období

zima léto zima Beskydy léto zima Štěpán léto zima Velká Čantoryje léto Rešovské zima vod. léto zima Všechny profily léto Jeseníky

Uvedení konkrétních důvodů k nespokojenosti využili nevyužili 22 78 16 84 27 73 16 84 15 85 11 89 43 57 14 86 8 92 12 88 23 77 14 86

Foto 32: Ilustrační foto dotazování návštěvníků v lokalitě Lysá hora

Podpora případného vyhlášení národního parku Jeseníky: Otázka na míru podpory případného vyhlášení národního parku Jeseníky v nejcennějších částech stávající CHKO Jeseníky byla položena pouze respondentům na profilech v CHKO Jeseníky. Z níže uvedené tabulky a grafu je zřejmé, že téměř 2/3 respondentů považují případné vyhlášení národního parku Jeseníky za přínosné, necelá 1/10 pak za nezbytné. Naopak pouze 6% respondentů zimního a 3% letního dotazování považuje případné vyhlášení NP za nebezpečné pro rozvoj oblasti. Tab. 32: Míra podpory případného vyhlášení národního parku Jeseníky v nejcennějších částech stávající CHKO Jeseníky mezi návštěvníky Jeseníky (v procentech respondentů)

97


Profil

Roční období

Jeseníky

zima léto

Případné vyhlášení NP Jeseníky nezbytné přínosné zbytečné nebezpečné nemám názor 8 63 12 6 12 12 66 8 3 10

bez odp. 1 1

Graf 88: Míra podpory případného vyhlášení národního parku Jeseníky v nejcennějších částech stávající CHKO Jeseníky mezi návštěvníky Jeseníky (v procentech respondentů) 70 60

(%)

50 40

zima

30

léto

20 10 0 nezbytné

přínosné

zbytečné

nebezpečné

nemám názor

bez odp.

Foto 33: Ilustrační foto z lokality B12-Pustevny

Spokojenost s prací státní ochrany přírody: Poněkud citlivou otázkou bylo hodnocení výkonu státní správy v ochraně přírody. V dotaznících pro různé oblasti byly uvedeny příslušné správní orgány ochrany přírody. V případě CHKO Beskydy Správa CHKOB, v případě CHKO Jeseníky Správa CHKOJ a v případě Moravskoslezského kraje Krajský úřad MSK.

98


Otázka v dotazníku konkrétně zněla následovně: 7. Jak byste hodnotili kvalitu práce …… (zde byl namísto teček uveden příslušný správní orgán)? (zaškrtněte max. dvě varianty) 1- zbytečně návštěvníky omezuje 2- zajišťuje kvalitní ochranu přírody 3- přírodu chrání nedostatečně 4- nedostatečně komunikuje s veřejností 5- o činnosti ………( zde byl namísto teček uveden příslušný správní orgán) nic nevím 0- bez odpovědi Pro orgány ochrany přírody je jistě potěšitelné, že se pouze cca 3% všech respondentů domnívají, že správní orgány návštěvníky příliš omezují. Rozdíl mezi zimními 4% a letními 2% je (obdobně jako v ostatních obdobně laděných dotazech) dán rozdílným složením návštěvníků v zimě a v létě (v zimě sportovněji a radikálněji zaměření, převažují kritičtější muži). V létě také zůstává více dotazů bez odpovědi (10% vers. 1%). Z jednotlivých profilů (oblastí) je relativně nejvyšší počet těchto „zimních“ odpovědí v případě Rešovských vodopádů (8%) a CHKO Jeseníky (5%), které ovšem podléhají různým správním orgánům. Zhruba 1/3 respondentů se domnívá, že správní orgány zajišťují kvalitní ochranu přírody. Uvedený, relativně nízký počet (záleží na úhlu pohledu) ovšem vynikne ve srovnání s odpovědí „o činnosti SCHKO/resp. KÚ MSK nic nevím). I zde je diskutabilní, nakolik je to dobře či špatně (nejlepší správa území je ta, která není příliš vidět, a území je přitom spravováno). V rámci výše uvedené pozitivní otázky (zajišťování kvalitní ochrany přírody) jsou odpovědi celkem vyrovnané, v „soutěži“ lehce vyniká hodnocení CHKO Jeseníky letními návštěvníky (44%), naopak nejméně tuto odpověď použili návštěvníci Velké Čantorie (cca jen 10%). Odpovědi nevím nejčastěji reagovali zimní návštěvníci Velké Čantorie (66%), zajímavý je také rozdíl mezi odpověďmi návštěvníků v zimě a v létě, kdy v zimě je počet návštěvníků bez znalosti činnosti správního orgánu více (V. Čantorie 66% ku 25%) a Rešovských vodopádů (43% ku 19%). Průměrně 5% respondentů na všech profilech použilo nejzávažnější hodnocení, a to že příslušný správní orgán chrání přírodu nedostatečně. Tuto skutečnost ponecháváme bez dalšího komentáře, neboť nelze analyzovat znalosti systému ochrany přírody v ČR, kompetencí správních orgánů ani motivy uvedení této odpovědi respondenty. Z uvedeného průměru se vymykají zimní návštěvníci Rešovských vodopádů (tvořeni převahou žen) – 13% a pak návštěvníci rybníku Štěpán – 33% v zimě, 20% v létě. Uvedená odpověď je dána specifickým složením návštěvníků a nesvědčí o názoru na správní orgán KÚ MSK, neboť hodnoty v ostatních lokalitách ve správě KÚ MSK jsou v „normě“ průměru ostatních profilů.

99


Tab. 33: Spokojenost s prací státní ochrany přírody - zimní dotazování (v procentech respondentů) Varianta odpovědi Profil 1 2 3 4 Jeseníky 5 37 3 10 Beskydy 4 36 4 11 Štěpán 0 10 33 33 V.Čantoryje 2 9 6 15 Reš. vodopády 8 28 13 10 Všechny profily 4 33 5 12 Vysvětlivky: 1- zbytečně návštěvníky omezuje 2- zajišťuje kvalitní ochranu přírody 3- přírodu chrání nedostatečně 4- nedostatečně komunikuje s veřejností 5- o činnosti ………( zde byl namísto teček uveden příslušný správní orgán) nic nevím 0- bez odpovědi

5 42 44 23 66 43 44

0 2 1 0 2 0 1

Graf 89: Spokojenost s prací státní ochrany přírody – zimní dotazování (v procentech respondentů) 70 60 1

50 (%)

2 40

3

30

4 5

20

0

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

V.Čantoryje

Reš. vodopády

Všechny profily

100


Graf 90: Spokojenost s prací státní ochrany přírody – letní dotazování (v procentech respondentů) 60 50 1

(%)

40

2 3

30

4 5

20

0

10 0 Jeseníky

Beskydy

Štěpán

Velká Čantoryje


Všechny profily

Tab. 34: Spokojenost s prací státní ochrany přírody – souhrnné údaje (v procentech respondentů) Profil Jeseníky Beskydy

Roční období

1

2

3

4

zima

5

37

3

10

42

2

léto

2

44

3

8

41

1

zima

4

36

4

11

44

1

léto

2

36

4

14

42

2

0 0 2 2 8 1 4 2

10 34 9 11 28 21 33 36

33 20 6 6 13 5 5 5

33 15 15 9 10 5 12 10

23 29 66 25 43 19 44 38

0 2 2 47 0 49 1 10

zima léto zima Velká Čantoryje léto Rešovské zima vod. léto Všechny zima profily léto Štěpán

Kvalita práce OOP 5

bez odp.

101


5. Závěr Závěrečná zpráva obsahuje finální informace o řešení zakázky - Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje v rámci projektu: „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, číslo projektu: CZ 0138, který byl podpořen grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu. Zpráva prezentuje základní teoretická východiska monitoringu návštěvnosti (kap. 2), popis postupu řešení zakázky v r. 2009 a 2010, popis a souhrnné výstupy automatického (přístroje) i fyzického sčítání návštěvníků a dále výsledky dotazování, zaměřené na zjištění struktury návštěvníků a jejich názory na problematiku ochrany přírody a cestovního ruchu na všech 14ti sledovaných profilech. V žádné ze sledovaných lokalit nebylo konstatováno, že by stávající intenzita návštěvnosti měla být významným rizikem ve vztahu k předmětům ochrany zvláště chráněných území. Získaná data o návštěvnosti 14 sledovaných profilů přináší nové, doposud neznámé informace o množství návštěvníků, jejich struktuře a názorech v jádrových částech CHKO Jeseníky a CHKO Beskydy, ale také modelových maloplošných ZCHÚ Moravskoslezského kraje mimo CHKO. Je velmi žádoucí pokračovat v započatém monitoringu návštěvnosti i v dalších letech (nejlépe pokračování v monitorovací řadě na vybraných profilech a v případě potřeby zřízení profilů dalších), neboť delší sledovací řada přinese podrobnější a tím i kvalitnější informace o návštěvnosti. Velké množství dat umožňuje řadu interpretací, kromě těch, které jsou uvedeny v závěrečné zprávě. V případě potřeby jsou autoři připraveni zadavateli další interpretace podle potřeby orgánů ochrany přírody zpracovat. Prezentované informace o turistickém zatížení jednotlivých tras přináší orgánům ochrany přírody mimo jiné zprávu o tom jaké je přibližné množství uživatelů jejich terénních informačních prvků ochrany přírody (informační a interpretační tabule, odpočinková místa apod.). Na většině lokalit je evidentní, že je zcela dostatečné umístění terénních panelů naučných stezek pouze v letním období. V zimním období je návštěvnost většiny profilů minimální. Výjimkou je červená turistická značka spojující Červenohorské sedlo se Šerákem, kde je vysoká návštěvnost i v zimním období. Celoroční umístění panelů naučné stezky na této trase je proto rozumným rozhodnutím. Výsledky šetření na severní sjezdovce na Lysé hoře (nejnavštěvovanější profil v CHKO Beskydy) ukázaly vysoké turistické využívání této trasy a tedy plnou opodstatněnost zřízení oficiální turisticky značené stezky namísto obcházení sjezdovky s napojením na klasickou výstupovou trasu. Další údaje jsou podrobně uvedeny v jednotlivých kapitolách. Za zmínku v této fázi stojí následující údaje, týkající se orgánů ochrany přírody. Jedná se především o relativně vysokou podporu návštěvníků pro záměr vyhlášení národního parku Jeseníky, a obecně vysoká míra spokojenosti návštěvnické veřejnosti s prací orgánů ochrany přírody (Správ CHKO a KÚ MSK). Při rozhovorech s návštěvníky se také ukázalo, že některá nepochopení by napomohly odstranit informace s vysvětlujícím textem, týkajícím se omezení návštěvnosti. Typickou lokalitou pro takový krok by byl vstup na severní sjezdovku Lysé hory, o níž má řada turistů zkreslené informace

102


Literatura: Banaš M. (2006): Sustainable Tourism in European Mountain Protected Areas – report about a project supported by Alfred Toepfer Natural Heritage Scholarship and EUROPARC Federation. 44p. Buckley R. (1999): Tools and indicators for managing tourism in parks. Annals of Turism Research 26(1): 207-209. CALM (WA Department of Conservation and Land Management) (2000): Annual Report 19992000. Kensington, Western Australia: Department of Conservation and Land Management. Cole D.N. (1989): Wilderness Campsite Monitoring Methods: A Sourcebook (General Technical Report, INT-259). Ogden, UT: United States Department of Agriculture Forest Service Intermountain Research Station. Cope A., Doxford D., Probert C. (2000): Monitoring visitors to UK countryside resources: The approaches of land and recreation resource management organizations to visitor monitoring. Land Use Policy 17: 59-66. Eagles P.F.J, McCool S.F., Haynes C. (2002): Sustainable Tourism in Protected Areas: Guidelines for Planning and Management. Best Practice Protected Area Guidelines Services No. 8. Cambridge UK: World Commission on Protected Areas, IUCN [The World Conservation Union]. Landres et al. (1994): Landres P., Cole D., Watson A. (1994): A monitoring strategy for the national wilderness preservation system. In J.H. Hedee, V.G.Martin (eds.) International Wilderness allocation, Management, and Research. 192 – 197. Fort Collins, CO: International Wilderness Leadership (WILD) Foundation. McArthur S. (1994): Acknowledging a symbiotic relationship. Better heritage management via better visitor management. Australian Parks and Recreation, Spring, 12. Manning R. E. (2002): How Much is Too Much ? Carrying Capacity of National Parks and Protected Areas, In. Arnberger, A., Brandeburg, C., Muhar, A. [eds.]: Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings, 306-313 pp., Bodenkultur University, Institute for Landscape Architecture and Landscape Management, Vienna. Marion J.L. (1995): Capabilities and management utility of recreation impact monitoring programs. Environmetal Management 18(5): 763-771. Marion J.L. (1991): Developing a natural resource invetory and monitoring program for visitor impacts on recreation sites: A procedural manual (Natural Resources Report, NPS/NRVT/NRR-91/06). Dnever, CO: United States Department if Interior National Park Service. Monz C. (2000): Recreation resource assessment and monitoring techniques for mountain regions. In P.M. Godde, M.F. Price, F.M. Zimmermann (eds.) Tourism and development in mountain regions. 47p. Newsome D., Moore S.A., Dowllng R.K. (2002): Natural Area Tourism: Ecology, Impacts and Management. Sydney: Channel View Pubilcations. Pitts D., Smith J. (1993): A visitor monitoring strategy for Kakadu National Park. In Track to the Future: Managing change in parks and recreation, Semptember 1993, Cairns (12 pp.). Dickson, ATC: RAIPR. Stankey et al. (1985): The limits of acceptable change (LAC) system for wilderness planning. USDA Forest Service General Technical Report INT-176.

103


Přílohy: • Vzor dotazníků určených k vyplnění návštěvníky • Vzor formulářů pro záznam fyzického sčítání návštěvníků • Mapy s vyznačením sčítacích profilů

104

Dotazník – Jeseníky:

Dotazník – Beskydy:

Dotazník – Rešovské vodopády:

Dotazník – Velká Čantoryje:

Dotazník – Štěpán:

Sčítání návštěvníků JESENÍKY „J1-Vysoká hole“ Jméno zapisovatele: Datum sčítání: Popis počasí: hodina

Stanoviště – „J1-Vysoká hole“, u boudy

Petrovy kameny-Ovčárna (červená) Tam Od pěší

běžky ostatní pěší


Jelení studánka (červená) Tam Od běžky ostatní pěší

běžky ostatní

8–9 9 – 10 10 – 11 11 – 12 12 – 13 13 – 14 14 – 15 15 – 16 16 – 17 Celkem: Poznámky • Zaznamenat také případný pohyb návštěvníků mimo stezky (volně v terénu): místo, čas, typ aktivity, počet lidí, směr pohybu • U kategorie „ostatní“ rozlišit typ aktivity (např. skialpinisté, snowboarding, skútr), počet lidí a směr pohybu

Sčítání návštěvníků MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ „M8-Velká Čantoryje“ Stanoviště – „M8-Velká Čantoryje“, u staré turistické chaty pod vrcholem Jméno zapisovatele: Datum sčítání: Popis počasí: hodina

Velká Čantoryje-vrchol (modrá značka) Tam pěší


Poniwiec, Polsko (modrá značka)

Od běžky

Tam ostatní

pěší

běžky ostatní

Od pěší

Hřebenovka-Czantoria Mala, Podlesie, Polsko (černá značka) Tam Od



8–9 9 – 10 10 – 11 11 – 12 12 – 13 13 – 14 14 – 15 15 – 16 16 – 17 Celkem: Poznámky • Zaznamenat také případný pohyb návštěvníků mimo uvedené trasy, včetně pohybu skútrů a roleb: místo, čas, typ aktivity, počet lidí, směr pohybu • U kategorie „ostatní“ rozlišit typ aktivity (např. skialpinisté, snowboarding, skútr), počet lidí a směr pohybu

běžky ostatní

Sčítání návštěvníků MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ „M8-Velká Čantoryje“ Stanoviště – „M8-Velká Čantoryje“, u staré turistické chaty pod vrcholem - pokračování sčítacího archu Jméno zapisovatele: Datum sčítání: Popis počasí: hodina

Nýdek - obec (modrá a následně červená zn., nutný dotaz) Tam Od pěší


Ostrý (modrá a následně červená zn., nutný dotaz) Tam Od



běžky ostatní

8–9 9 – 10 10 – 11 11 – 12 12 – 13 13 – 14 14 – 15 15 – 16 16 – 17 Celkem: Poznámky • Zaznamenat také případný pohyb návštěvníků mimo uvedené trasy, včetně pohybu skútrů a roleb: místo, čas, typ aktivity, počet lidí, směr pohybu • U kategorie „ostatní“ rozlišit typ aktivity (např. skialpinisté, snowboarding, skútr), počet lidí a směr pohybu

Mapa 1:

Mapa 2:

Mapa 3:

Mapa 4:

Mapa 5:

Zpracovatelé: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., RNDr. Radim Misiaček

Recommend Documents