Vedoucí práce: RNDr. Jiří Vágner PhD

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Martina Lískovcová

Přínos rekultivovaných oblastí na Mostecku z hlediska rekreace a cestovního ruchu Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Jiří Vágner PhD. květen 2010

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím pramenů a literatury uvedených v připojeném seznamu a řádně citovaných v textu. V Praze dne …………………

……………………… Martina Lískovcová

Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu práce RNDr. Jiřímu Vágnerovi PhD. za věnovaný čas, cenné rady a připomínky. Další mé poděkování patří Mgr. Martinovi Kabrnovi za přínosné konzultace a odbornou pomoc při zpracování této práce.

Abstrakt – Přínos rekultivovaných oblastí na Mostecku z hlediska rekreace a cestovního ruchu Tématem této práce je hodnocení potenciálu rekultivovaných ploch pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Zájmovou oblastí je katastrální území obce Most v Ústeckém kraji. První část práce je věnována analýze cestovního ruchu v zájmové oblasti. Dále popisuje historický vývoj rekultivací, jejich současný stav a přínos rozvoji města a volnočasovému vyžití obyvatel. Následující kapitola hodnotí přínos jednotlivých typů rekultivací a konkrétních projektů. Hodnocení bylo provedeno na základě analýzy výsledků dotazníkového šetření s místními obyvateli a řízených rozhovorů s odborníky, kteří se zabývají studovanou problematikou. Poslední část práce zkoumá budoucí vývoj rekultivací. Hlavní pozornost je věnována jezeru Most, jako současně největšímu vznikajícímu projektu. Hodnotí jeho budoucí přínos městu s ohledem na výsledky dotazníkového šetření a plánovanou podobu jezera a jeho zázemí. Závěrem jsou shrnuta doporučení a návrhy na lepší využití potenciálu rekultivací. Klíčová slova: povrchová těžba, rekultivace, revitalizace, obnova krajiny, cestovní ruch, rekreace, okres Most

Abstract – Contribution of recultivated areas in the Most region to tourism and leisure development The intention of this thesis is to evaluate the potential of reclaimed land for development of tourism and recreation. The area of interest is the cadastral territory of the Most district in the province of Ustí nad Labem. The first part is devoted to an analysis of tourism in the area of interest. Further it describes the historical development of recultivation, its current stage and contribution to the development of the city and residents´ spare-time activities. The next chapter assesses the contribution of different types of recultivation and specific projects. The evaluation consisted in analyzing the results of a questionnaire survey done with local residents and guided interviews with experts specialized in the issue being studied. The last part focuses on the future recultivation development. The main attention is given to the Most Lake, which is currently the largest project in progress. The thesis evaluates possibilities of its future contribution to the city, with regard to the results of the survey and the planned form of the lake and its surroundings. Finally, some recommendations and suggestions to preferable utilization of the recultivation potential are summarized. Keywords: opencast mining, recultivation, revitalization, landscape sanitation, tourism, recreation, Most district¨

OBSAH Seznam zkratek Seznam grafů Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam příloh

1. ÚVOD

9

2. ROZBOR LITERATURY 2.1 Literatura a zdroje dat 2.2 Termíny

11 11 13

3. METODIKA 3.1 Vymezení modelového území

15 17

4. POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU MOSTECKA 4.1 Různé typy hodnocení potenciálu cestovního ruchu Mostecka 4.2 Analýza cestovního ruchu Mostecka

19 19 20

5. REKULTIVACE NA MOSTECKU 5.1 Historie obnovy krajiny 5.2 Současný stav rekultivací

27 27 28

6. PŘÍNOS REKULTIVACÍ Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE 6.1 Vnímání rekultivací místními obyvateli 6.2 Technické rekultivace 6.3 Hydrické rekultivace 6.4 Parky 6.5 Hodnocení projektů

35

7. BUDOUCÍ VÝVOJ REKULTIVACÍ 7.1 Mostecko po dokončení rekultivací 7.2 Jezero Most 7.3 Závěrečná doporučení

46 46 47 49

8. ZÁVĚR

51

Seznam použité literatury a zdrojů

52

5

35 37 40 42 45

Seznam použitých zkratek CR

cestovní ruch

CRTM

Centrum rozvoje turismu Mostecka

ČR

Česká republika

ČSA

Československá armáda (velkolom)

HDP

hrubý domácí produkt

MUS a.s.

Mostecká uhelná společnost a.s.

PP

přírodní prostředí

SLDB

sčítání lidu, domů a bytů

SHP

Severočeská hnědouhelná pánev

UZ

ubytovací zažízení

VŮHU a.s.

Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.

ŽP

životní prostředí

6

Seznam grafů, tabulek a map Seznam grafů Graf 1: Zastoupení způsobů rekultivací na Mostecku

29

Graf 2: Hodnocení problémů Mostecka

30

Graf 3.: Názor obyvatel na zlepšení situace ve městě

31

Graf 4: Rozdíl v hodnocení stavu přírodního prostředí na Mostecku mezi lety 2006 - 2010

32

Graf 5: Turisticky atraktivní místa na Mostecku podle obyvatel

36

Graf 6: Důvod pro výběr nejčastěji navštívené oblasti

36

Graf 7: Informovanost o budoucím využití těžbou narušeného území v letech 2006, 2010

37

Graf 8: Návštěvnost technických rekultivací podle věkových skupin

39

Graf 9: Návštěvnost hydrických rekultivací podle věkových skupin

42

Graf 10: Návštěvnost parků podle věkových skupin

44

Graf 11: Stav rozpracovanosti rekultivačních akcí k roku 2003

46

Graf 12: Názor obyvatel na možný přínos jezera Most

49

Seznam tabulek Tab. 1: Parametry budoucích jezer na Mostecku

47

Seznam lépe obrázků Obr. 1: Poloha zájmového území

17

Obr. 2: Fyzickogeografická situace Ústeckého kraje

21

Obr. 3: Podíl okresů na celkové rozloze maloplošných chráněných

21

územích v kraji (2005) Obr. 4: Podíl lesní půdy na celkové výměře území v okresech ČR (2004)

22

Obr. 5: Časová dostupnost do hlavních sídel ORP

25

7

Seznam příloh Příloha 1.1: Slovníček termínů z oblasti cestovního ruchu Příloha 1.2: Osnova řízených rozhovorů Příloha 1.3: Účastníci řízených rozhovorů

Příloha 1.4: Plán autodromu Příloha 1.5: Plánované sportovní akce na autodromu v roce 2010 Příloha 1.6: Plánované společenské a sportovní akce na hipodromu v roce 2010 Příloha 1.7: Plán vodní nádrže Vrbenský

Příloha 2.1: Dotazník Příloha 2.2: Struktura dotazovaných podle pohlaví Příloha 2.3: Struktura dotazovaných podle věku Příloha 2.4: Struktura dotazovaných podle vzdělání Příloha 2.5 : Zamýšlené setrvání obyvatel na Mostecku podle věku Příloha 2.6: Hodnocení stavu přírodního prostředí na Mostecku podle věku Příloha 2.7: Spokojenost s možnostmi trávení volného času na Mostecku podle věku Příloha 2.8: Hodnocení stavu a množství sledovaných možností v roce 2006 Příloha 2.9: Hodnocení stavu a množství sledovaných možností v roce 2010 Příloha 2.10: Možnosti, které si obyvatelé přáli rozvíjet v roce 2006 Příloha 2.11: Možnosti, které si obyvatelé přejí rozvíjet v roce 2010 Příloha 2.12: Návštěvnost rekultivovaných oblastí Příloha 2.13: Setkání respondentů s plány budoucího využití území podle vzdělání v letech 2006 a 2010 Příloha 2.14: Hodnocení kvality technických rekultivací Příloha 2.15: Hodnocení kvality hydrických rekultivací Příloha 2.16: Hodnocení kvality parků Příloha 2.17: Povědomí obyvatel o budoucím stavu jezera Most a možnostem jeho využití Příloha 2.18: Potenciální návštěvnost jezera Most podle věku Příloha 2.19: Největší potenciál jezera Most z pohledu respondentů Příloha 2.20: Zájem o jednotlivé projekty v okolí jezera Most podle věku

Příloha 3.1: Rajonizace cestovního ruchu ČR Příloha 3.2: Potenciál CR v obcích ČR Příloha 3.3: Dopravní síť v okrese Most Příloha 3.4: Podkladová mapa pro přiložené fólie

8

1. ÚVOD Cestovní ruch (CR) je relativně mladé hospodářské odvětví, které v poslední době zažívá dynamický růst. Má čím dál větší význam v národních ekonomikách a stává se jedním z hlavních faktorů ovlivňujících regionální rozvoj. V České republice v roce 2008 byl jeho podíl na HDP

3,5

%

(www.czechtourism.com)

a podíl

zaměstnaných

v cestovním

ruchu

se dlouhodobě pohybuje kolem 4 - 5 % (www.czso.cz). Toto odvětví je výrazně determinované mnoha faktory od fyzicko-geografických po ekonomické, a proto je celosvětově nerovnoměrně rozložené. Jinak tomu není ani v České republice a lokality s vhodnými podmínkami pro CR mají lepší výchozí pozici pro rozvoj regionu. Socioekonomická diferenciace regionů si vyžádala tvorbu nových rozvojových strategií, které jsou často postaveny na podpoře a propagaci cestovního ruchu.

„Cestovní ruch lze

považovat za jeden z alternativních nástrojů regionální politiky, jejímž cílem je dosáhnout optimálního rozvoje regionu.“ (Kopačka, Šíp, Štěpánek 2001, s. 13). Má velký vliv na tvorbu pracovních pozic, platební bilanci či příjmy rozpočtů, čímž výrazně podporuje růst místní ekonomiky. Předkládaná bakalářská práce se věnuje možnostem rozvoje cestovního ruchu a rekreace pomocí rekultivovaných oblastí na Mostecku. Částečně navazuje na diplomovou práci Lucie Kalauzové z roku 2007 „Využití rekultivovaných ploch pro účely cestovního ruchu a rekreace na území severočeské hnědouhelné pánve“. Problematika obnovení krajiny je v práci Kalauzové řešena více na obecné úrovni a jejím hlavním cílem bylo porovnání využití rekultivací mezi Mosteckem a Chomutovskem. V předkládané práci je kladen důraz na hodnocení konkrétních projektů, vzniklých za účelem podpory rozvoje turismu. Práce sleduje možnosti trávení volného času místních obyvatel a jejich přehled o rekultivacích za účelem rozvoje potenciálu těchto ploch. V závěru hodnotí možnosti budoucího vývoje cestovního ruchu a rekreace Mostecka, a to s ohledem na plánované rekultivační projekty.

Cíl práce jsem formulovala následovně: Zjistit využitelnost, přínos a celkový potenciál rekultivovaných oblastí, nejen v současnosti, ale i s pohledem do budoucna (vzhledem k plánovaným rekultivacím).

K jeho dosažení jsem si položila následující výzkumné otázky: • Jak rekultivace pomáhají regionálnímu rozvoji Mostecka? • Jaký je přínos rekultivací pro CR a rekreaci v modelové oblasti? • Jaká je kvalita a využitelnost již zavedených projektů? • Jak vnímají rekultivace místní občané? -

Jak rekultivované plochy využívají?

9

-

Jak jsou spokojení s již realizovanými projekty?

-

Jak

jsou

informováni

o nově

vznikajících

či plánovaných

projektech? -

Jak celkově vnímají své město (s důrazem na životní prostředí a možnosti trávení volného času) a co je pro ně největším problémem?

• Jaká je budoucnost Mostecka z hlediska potenciálu cestovního ruchu? -

Jaký přínos budou mít nové projekty?

-

Na co je potřeba klást důraz?

-

Jaké může být další možné využití?

Mostecko bývalo a ještě i dnes často bývá kvůli plošně rozsáhlé povrchové těžbě hnědého uhlí a jejím následkům nazýváno „měsíční krajinou“ (Štýs 1998). Tato práce si dává za cíl též ukázat, že časy kdy okolí Mostu bylo tvořeno nevzhlednou krajinou zdeformovanou antropogenní činností, jsou již za námi. Díky rekultivacím se tvář města mění k lepšímu a v budoucnu se může stát vyhledávaným místem k rekreaci.

10

2. ROZBOR LITERATURY 2.1 LITERATURA A ZDROJE DAT Následující kapitola je věnována shrnutí a diskusi nejdůležitější literatury a zdrojů dat, ze kterých jsem při své práci čerpala. Rozdělila jsem je podle předmětu zájmu na literaturu o cestovním ruchu, o rekultivacích a na ostatní zdroje.

Literatura o cestovním ruchu Literatura týkající

se cestovního

ruchu

byla podrobně

zpracována již

v mnoha diplomových či dizertačních pracích (např. Fialová 2000, Zezulová 2005, Kalauzová 2007). Proto zde uvedu pouze zdroje, které pro mne byly nejpřínosnější. Jednou ze základních knih, ač částečně zastaralá, je Geografia cestovného ruchu od slovenského autora Mariota (1983). Komplexně a do hloubky shrnuje dosavadní poznatky o cestovním ruchu, zaměřuje se hlavně na předpoklady pro jeho rozvoj. Jediné, co jsem postrádala, byl náhled na CR jako na důležitou složku světového hospodářství, což je samozřejmě dáno i obdobím jejího vzniku. Dále jsem využila odborné literatury pro vysokoškolské studenty. Jednou z novějších je Geografie cestovního ruchu (Kopačka, Šíp, Štěpánek 2001), která podává obecný a ucelený přehled o CR, včetně jeho druhů, forem a trendů. Oproti Mariotovi klade důraz i na význam CR ve světové ekonomice. Další publikací tvořenou pro vysokoškolské studenty je Geografie cestovního ruchu (Hrala 1997). Jejím největším přínosem je analýza rozložení cestovního ruchu ve světových makroregionech. Skripta Cestovní ruch (Francová 2003) jsou krom obecného přehledu zaměřena na význam a strukturu organizace CR. Z ostatních publikací jmenuji Geografii cestovného ruchu (Kopšo a kol. 1992), která se jako jedna z mála věnuje více do hloubky rekreaci. Pochopit úlohu cestovního ruchu v regionálním

rozvoji mi pomohla publikace

Územní

plánování

a rozvoj

hospodářství

a cestovního ruchu (1999) která vznikla za podpory Evropské Unie a je určena pro orgány místní správy a samosprávy v České republice. Velký přínos z hlediska použití správné terminologie pro mne měl Výkladový slovník cestovního ruchu (Pásková, Zelenka 2002). Stejně tak oceňuji i nedávno zpracovaný Atlas cestovního ruchu České republiky (Vystoupil a kol. 2006), kde jsou dosavadní poznatky o CR naší země názorně převedeny do mapových a jiných grafických výstupů.

Literatura o rekultivacích Záměrně jsem si vybírala literaturu, která se nějakým způsobem týkala Mostecka. Odborných publikací o rekultivacích je celá řada, nicméně většina z nich je technicky zaměřena,

11

což není předmětem mého výzkumu. Nejvíce jsem čerpala z knih S. Štýse., který se přímo podílel na obnově krajiny na Mostecku, a proto se jeho publikace často soustředí na tuto oblast. Pro pochopení odborné terminologie a nastínění obecné problematiky rekultivací mi sloužila kniha Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin (Štýs a kol. 1981). Podle mého názoru jde o nejkomplexněji a nejpodrobněji zpracované dílo o rekultivacích, nicméně je zaměřeno spíše technicky a vzhledem k době zpracování již není příliš aktuální. Další z obecněji zaměřených publikací jsou skripta Technické univerzity v Ostravě – Zásady ekologické obnovy průmyslové krajiny (Stalmachová 1996), kde jsou rekultivace zařazeny do předmětu krajinné ekologie. Obnova krajiny

v Severočeské

hnědouhelné

pánvi (SHP)

je zpracována

v mnoha publikacích od útlých brožur, jako jsou Zelené plíce černého severu (Štýs 1996) až po obsáhlé publikace. Za všechny mohu jmenovat např. Proměny měsíční krajiny (Štýs 1992), což je výpravná publikace mapující vývoj rekultivací v SHP. Zahraniční literatura o rekultivacích je také často kvalitně zpracovaná, ale soustředí se více na technické provedení a na fyzicko-geografické dopady těžby Minesite recultivation (Hüttel 1996). Na rekreaci spojenou s rekultivacemi se orientuje jen málo zahraničních autorů. Publikace jsou opět více technicky zaměřené a o rekreaci se zmiňují jen okrajově např. Remediation of abandoned surface coal mining sites (Mudroch 2002), Land reclamation: achieving sustainable beneits (Howard 1998). Vzhledem k omezenému rozsahu zkoumaného regionu, jsem používala převážně regionální či českou literaturu.

Ostatní zdroje Do této kapitoly jsem zahrnula nejen internetové portály a ostatní zdroje dat, ale především místní literaturu týkající se modelového území. Stěžejní pro mne byla diplomová práce Využití rekultivovaných ploch pro účely cestovního ruchu a rekreace na území severočeské hnědouhelné pánve (Kalauzová 2007), na kterou

chci z části navázat.

Autorka

se zajímá

o možnosti využití

rekultivací

z hlediska cestovního ruchu ve dvou oblastech (Mostecko a Chomutovsko), které následně srovnává. Velký přínos pro mne měla Velká kronika o hnědém uhlí (Valášek 2009). Jedná se o nejnovější publikaci shrnující vývoj hnědouhelného hornictví v severozápadních Čechách. Výhodou byla aktuálnost a komplexnost celé kroniky. Je jedinečná tím, že sleduje vývoj a dopady hornictví v politickém, sociálním i ekonomickém kontextu rozvoje republiky. Další regionální publikací je kniha Mostecko – minulost a současnost (Kašpar a kol. 2001), kterou vydala Mostecká

uhelná

společnost,

a.s.

(MUS).

Její

nevýhodou

je neobjektivnost

při popisování výhod a nevýhod těžby, nicméně přínosem je hlavně zpracování historie uhelných dolů a kapitola o rekultivačních předpisech.

12

Hlavní zdroje dat o rekultivovaných oblastech tvořily místní dokumenty. Potřebná data o rekultivacích jako je rozloha nebo využití ploch jsem čerpala z Koncepce řešení ekologických škod (2006), zpracované Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí (VÚHU). Směrodatné pro mne byly také plány rozvoje města Mostu jako Program rozvoje statutárního města Mostu na roky 2004 – 2010 či Územní plán města Mostu (2005) Pro správné zpracování kvalitativního výzkumu mi sloužila publikace Kvalitativní výzkum (Hendl 2008). Nezbytná byla samozřejmě práce s internetem. Hlavním kritériem při výběru webových stránek byla jejich věrohodnost a aktuálnost. Pro obecná data týkající se cestovního ruchu či města Mostu

jsem

čerpala z portálu

Českého

statistického

úřadu

(www.czso.cz).

Velmi přínosné byly inovované oficiální stránky města (www.mumost.cz), kde byly přístupné strategické dokumenty, letáky či dotazníková šetření. Turistické informace o okolí jsou přehledně zpracovány na webu Centra rozvoje turismu Mostecka (www.imostecko.cz).

2.2 TERMÍNY V následující kapitole bych chtěla objasnit základní termíny, které jsou potřebné k pochopení obecných souvislostí. Terminologii cestovního ruchu se budu věnovat jen okrajově, a to formou slovníčku v příloze 1.1, protože už byla častokrát kvalitně zpracována. Větší pozornost budu klást na termíny spojené s obnovou krajiny. V posledních letech velmi stoupl zájem společnosti o ekologii a tím i o obnovu narušené

krajiny

(Valášek

2009).

S tím

je však

spojeno

i ledabylé

zacházení

s odbornými termíny. Pojmy jako rekultivace, revitalizace či sanace se vzájemně zaměňují a často

tak

dochází

k nepatřičným

zkreslením.

Proto

bych

v této

kapitole

chtěla nejčastěji používané termíny vysvětlit a objasnit jejich pravý význam. Věnovala jsem tomu ve své práci velký prostor, jelikož jsem při studování odborných publikací nikde nenašla komplexní

zpracování

základní

terminologie.

Velmi mi pomohly

i konzultace

s p. Martinem Kabrnou, který se zabývá projektováním rekultivačních prací na Mostecku. Pojmy jako je sanace či revitalizace se používají v mnoha oborech, proto jsem se setkala i s různým pojetím definicí. Když jsem vybrané definice následně konzultovala s p. Kabrnou, pochopila jsem, že teorie a praxe se poněkud liší. Jediný pojem, na jehož výkladu se shodne řada slovníků i odborná veřejnost je rekultivace. Rekultivací se rozumí: „Opětovné obnovení úrodnosti půdy, řízený proces obnovy krajiny poškozené zejména těžbou nebo jinou intenzívní průmyslovou činností, který zahrnuje morfologické změny, dekontaminaci půd, výsadbu nových kultur a snahu o obnovení přirozené rovnováhy krajiny“ (Tichá a kol. 2004, s. 156). Pásková a Zelenka doplňují, že po rekultivaci může následovat revitalizace.

13

Revitalizaci nelze

už

tak

jednoznačně

určit.

S tímto

pojmem

se setkáme

i ve stavebnictví, urbanismu či biologii. v obecné rovině ho lze chápat jako navrácení života (do města, do krajiny či do ekosystému). V souvislosti s obnovou krajiny je dle mého názoru nejvýstižnější pojetí, jež chápe revitalizaci jako snahu člověka, jehož cílem je obnova území, diverzifikace jednotlivých typů ekosystémů a obnova jejich přirozené funkce. Lze ji chápat jako nadstavbu na rekultivaci. „V širším pojetí jde o obnovení nejen ekologických, ale i hospodářských a sociálních funkcí krajiny“ (Vráblíková, Vráblík 2008, s. 17). Po konzultaci s odborníkem se předchozí definice jeví nejvíce odpovídající praxi. Při obnově krajiny je revitalizace téměř výhradně spojena s obnovením zaniklých urbanizovaných částí krajiny včetně komunikací či sídel. V podstatě tedy při revitalizaci jde o vytvoření vhodných podmínek pro život člověka v nových krajinných celcích, což je nutné pro další fázi obnovy – resocializaci (Vráblíková, Vráblík 2008). Dále chci objasnit rozdíl mezi termíny sanace a asanace, které se velmi často zaměňují. V řadě publikací (i odborných) byla asanace použita jako synonymum termínu sanace, čímž rozhodně není. Sanace je obnova, očištění území ve smyslu odstranění škod a uvedení do původního stavu (Landa 2006). Příkladem může být dekontaminace území či zastavení svahových sesuvů pomocí teras. Asanace je odstranění nevyhovujících objektů (budov či krajiny) a následná výstavba nových. Na rozdíl od sanace, která představuje spíše opravu či údržbu území (Landa 2006). Sanace je tedy odstranění škod při zachování současného stavu území, naproti tomu asanace je likvidace nevyhovujícího území a následné vybudování nového.

14

3. METODIKA Následující kapitola je rozdělena do dvou částí. V první jsou stručně nastíněny metodické postupy použité při tvorbě práce. Druhá část se věnuje vymezení modelového území z obecně geografického hlediska a z hlediska vhodnosti pro CR. Při práci bylo použito několik hlavních metodických postupů. Kromě již provedené analýzy odborné literatury a jiných zdrojů dat, jsem provedla analýzu předpokladů pro CR v modelové oblasti a terénní výzkum, který se skládá z dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Studium odborné literatury bylo stěžejní pro teoretické zarámování práce, objasnění terminologie a správné provedení terénního výzkumu. Přesnému vymezení cílů, výzkumných otázek a hlavně formální podobě práce pomohlo především studium bakalářských a diplomových prací. „Potenciál cestovního ruchu je třeba chápat jako formalizovaný výsledek zhodnocení, co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu“ (Bína 2001, s. 25). Výzkum potenciálu CR je v této práci pouze metodickým nástrojem, nikoliv cílem. Proto je stručný a má spíše informativní charakter. Jeho prostřednictvím

jsem

zjišťovala důležitost

rekultivací

v rozvoji CR

a výsledky

jsem

porovnávala s jinými pracemi, které hodnotí CR na Mostecku. Více se potenciálu CR věnuji v kapitole 4. Jedním z cílů mé práce bylo vytvoření přehledu o názorech místních obyvatel na využití a přínos rekultivací. Proto hlavním metodickým nástrojem bylo dotazníkové šetření provedené na přelomu

března

a dubna.

Výzkum

byl

proveden

na třech

lokalitách

v Mostě.

Místa byla vybrána podle míry návštěvnosti a heterogenity cílových skupin. První lokalitou byl sportovně rekreační areál Benedikt, kde jsem očekávala výskyt mladších, sportovně založených obyvatel. Městský park Hrabák je vhodný pro venčení psů a z toho důvodu zde byly zastoupeny všechny věkové skupiny. Tyto dvě lokality jsou zároveň rekultivacemi, proto jsem očekávala větší zájem návštěvníků o obnovu krajiny a její další rozvoj. Poslední šetření bylo provedeno před obchodním centrem Central Most, kde se opět vyskytovaly všechny věkové skupiny, a lidé nebyli ovlivněni přímým kontaktem s rekultivovanou plochou. Z každé oblasti jsem získala 63 dotazníků, celkem tedy 189 dotazníků, což je, domnívám se, pro tuto práci dostačující vzorek. V každé ze tří lokalit jsem uplatňovala stejný postup. Oslovovala jsem každého třetího kolemjdoucího, aby byla dodržena statistická pravidla. Každý potencionálně dotazovaný měl stejnou pravděpodobnost, že se zeptám právě jeho. U obchodního centra jsem měla čtyři spolupracovníky, vzhledem k většímu množství kolemjdoucích. Na Benediktu a v parku mi stačili dva. Všechny dotazníky jsem vyplňovala sama s tím, že dotazovaným jsem

15

otázky pouze pokládala, stejně tak činili i zbylí tazatelé. Celý proces se tak velmi urychlil a i ochota odpovídat se zvýšila. Než jsem začala s terénním výzkumem, nechala jsem dotazník zkušebně vyplnit deseti kolemjdoucím, abych předešla nesrozumitelným otázkám a neochotě spolupracovat. Dotazník jsem následně upravila. Dotazník je součástí přílohy 2.1. Snížila jsem počet otázek na 22, některé z nich přeformulovala a rozhodla jsem se dotazník při rozhovoru sama vyplňovat. Práce se tím velmi zrychlila a předešlo se nesrozumitelnostem vzniklým špatným přečtením či pochopením otázek. Dotazník je rozdělen do dvou částí. První obsahuje čtyři otázky, týkající se osobních údajů respondenta. Druhá část už je zaměřena na rekultivace a s nimi spojené trávení volného času ve městě. Dotazník je koncipován tak, aby pomohl objasnit čtyři základní otázky. Nejprve řeší obecné problémy na Mostecku, dále možnosti trávení volného času ve městě a jejich kvalitu a posledních pět otázek je zaměřeno na povědomí obyvatel o plánovaném jezeru Most a jeho budoucím využití. Pro srovnání pohledu obyvatel Mostu na rekultivace mezi lety 2006 a 2010 jsem použila přesné znění čtyř otázek dotazníku z diplomové práce Lucie Kalauzové (Kalauzová 2007). Dotazníky byly zpracovány ve statistickém programu SPSS. Vzhledem k většímu počtu respondentů byly odpovědi na vybrané otázky rozděleny podle věku nebo vzdělání. Struktura respondentů podle pohlaví, věku a vzdělanosti je zobrazena v přílohách 2.2, 2.3, 2.4. Posledním metodickým nástrojem byly řízené rozhovory. V mém případě šlo spíše o odborné konzultace s předem připravenou osnovou a okruhem otázek. Dotazovala jsem se šesti odborníků, kteří se různým způsobem podílí na vzniku či plánování rekultivací, prvního náměstka primátora města Mostu

a vedoucí

centra rozvoje

turismu

Mostecka (CRTM).

Odborníků jsem se dotazovala na specifika Mosteckých rekultivací, další plánované využití, konkrétní projekty a na nově vznikající jezero Most. S vedením města jsem řešila především zapojení města do rozvoje turismu na Mostecku, přínos rekultivací pro město a další plánované projekty pro rozvoj kulturního či sportovního vyžití. Rozhovor s ředitelkou CRTM byl zaměřen na specifika turistických atraktivit regionu, jeho návštěvnost a na turisticky zajímavé projekty spojené s obnovou krajiny na Mostecku. Jména aktérů řízených rozhovorů, jejich

zaměstnání a okruh otázek je zaznamenán v přílohách 1.2 a 1.3. Pro správné zpracování metodiky jsem použila publikaci Kvalitativní výzkum (Hendl 2008). Výsledky řízených rozhovorů a dotazníků jsou součástí následujících kapitol. Vzhledem k lepší názornosti při zapojení výsledků do textu a omezenému rozsahu práce jim nebyla věnována samostatná kapitola.

16

3.1 VYMEZENÍ MODELOVÉHO ÚZEMÍ Zkoumané území administrativně spadá do severozápadní části Ústeckého kraje, zaujímá prostor okresu Most, který jako jednotka už nemá administrativní účel, jako statistická jednotka je však nadále užíván (viz obr. 1). Okres je rozdělen mezi čtyři horopisné celky. Sever je součástí Krušných hor, malá část jihovýchodu náleží výběžku Českého středohoří a jihozápad Žatecké plošině (Sčítání lidu domů a bytů 2001). Střední část okresu vyplňuje Mostecká pánev, která kvůli svému nerostnému bohatství velmi ovlivnila ráz okolní krajiny. Přímé sousedství se Spolkovou republikou Německo, po zapojení České republiky do schengenského prostoru, umožňuje další rozvoj regionu a přeshraniční spolupráci. Stejně tak relativní blízkost velkých měst jako je Praha, Ústí nad Labem nebo Drážďany zlepšuje jeho přístupnost.

Obr. 1: Poloha zájmového území

Zdroj: autorka s použitím databáze ArcČR 500

Mostecko, stejně jako celá oblast Severočeské hnědouhelné pánve, je spjato s povrchovou těžbou hnědého uhlí. V průběhu minulého století výrazně ovlivnila okolní krajinu i socioekonomickou situaci okresu. Jejím důsledkem byla mimo jiné změna hospodářské struktury, zrušení více jak třiceti sídel a s tím spojená vnitřní migrace obyvatel, stejně jako změna sídelní struktury, výrazné narušení krajiny a její následná obnova. Právě rekultivace a jejich následné využití jsou pro tuto práci určující. Tuto oblast jsem si nevybrala pouze proto, že k ní mám vzhledem ke svému původu blízko, ale hlavně z důvodu, že je výjimečná právě z hlediska využití rekultivovaného území. Oproti jiným těžebním oblastem, jako jsou okolní okresy či Ostravsko, jsou rekultivace na Mostecku směrovány hlavně na rekreační využití. Proto v této práci budu zkoumat jejich přínos a další možné rozvíjení.

17

Pro

začlenění

regionu

z hlediska cestovního

ruchu

jsem

využila vymezení

marketingových turistických oblastí a regionů. Ty byly v lednu tohoto roku Asociací krajů České republiky rozšířeny o dva další regiony, oproti předchozím patnácti je jich nyní sedmnáct. Oblasti zůstaly nezměněny, stále jich je čtyřicet (www.czechtourism.cz). Nicméně tyto změny nijak nepostihly region Severozápadní Čechy, do kterého spadá i zájmové území této práce, konkrétně do oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří. Turistické regiony jsou určeny především pro potřeby organizace cestovního ruchu a přehlednější členění turistického potenciálu. Přičemž slouží spíše propagaci v blízkém zahraničí, kdežto pro domácí turisty, vzhledem k lepší znalosti území, byly sestaveny menší jednotky – turistické oblasti (Vystoupil a kol. 2006). Pro definování funkčně-prostorové struktury území slouží rajonizace CR. Poslední byla provedena v roce 2006. Je založena na syntéze geografického a územně plánovacího přístupu. Jejím výstupem je využití území a klasifikace jeho vhodnosti pro pobytový CR a rekreaci (Vystoupil a kol. 2006). Dle rajonizace by se dal okres Most rozdělit na čtyři oblasti, které v podstatě kopírují výše zmíněné geografické celky. Krušné hory jsou zástupcem horské krajiny, v oblasti Žatecké plošiny je zastoupena venkovská krajina s minimálními předpoklady pro CR a centrální a zároveň největší část zabírají urbanizované prostory, které se nachází v Mostecké pánvi. Minimální zastoupení má venkovská krajina s příznivými předpoklady pro CR, které jsou na území jihozápadního výběžku Českého středohoří (viz příloha 3.1). Region je považován za industriální krajinu s téměř nulovou turistickou atraktivitou. Mostecko

tyto

předsudky

potvrzuje

svou

těžební

tradicí

a největším

zastoupením

urbanizovaných prostor v rámci kraje. Právě tímto prostorem se práce zabývá. Okrajově bude práce zkoumat celý okres, což bude sloužit hlavně pro širší zarámování problematiky a možnostem nabídnout návštěvníkům málo známe atraktivity aktivity ve větším rozsahu. Nicméně hlavní pozornost v celé práci je věnována katastrálnímu území města Most a jeho bezprostřednímu okolí.

18

4. POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU MOSTECKA Tato kapitola je rozdělena na dvě části. První se zabývá různými typy hodnocení potenciálu CR Mostecka a druhá vlastním hodnocením potenciálu CR na katastrálním území města Mostu. „Analýza a hodnocení předpokladů pro rozvoj CR je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí, středisek a regionů z pohledu jejich skutečného turisticko-rekreačního využití“ (Vystoupil a kol. 2006, s. 10).

4.1 RŮZNÉ TYPY HODNOCENÍ POTENCIÁLU CR MOSTECKA Metod hodnocení potenciálu CR je mnoho a zabývá se jím celá řada autorů. Tato část práce je věnována různým způsobům hodnocení CR se zaměřením na Mostecko. Podle Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky (Bína 2001) disponuje město Most vysokým potenciálem CR. v rámci obcí v okrese Most má Most spolu s Litvínovem a Horním Jiřetínem nejvyšší potenciál CR (viz příloha 3.2). V Mostě se jedná o typ kulturní vyhraněný. Tento typ zahrnuje třicet obcí ČR, jejichž potenciál je složen nejméně z 80 % z příspěvku kulturního subsystému. Další odbornou publikací, která zkoumá potenciál CR je Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (Vystoupil a kol. 2007). Ústecký kraj, do kterého spadá i okres Most, patří v rámci členění turistického potenciálu ČR do regionu Severozápadní Čechy. Podle šetření (provedenému v rámci návrhu nové rajonizace) patří k neatraktivním regionům. Má sice externí předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, turisticky však není příliš oblíben. Neoblíbenost regionu pramení zejména ze špatné pověsti a historickým předsudkům, což je dáno i velkým podílem urbanizovaných prostor. Zabírají více než 15 % rozlohy kraje, což je v rámci republiky třetí největší hodnota (Vystoupil a kol. 2007). Jednoduchou

metodou

zjištění

turistické

atraktivnosti území

je zjištění

podílu

potenciálních rekreačních ploch z rozlohy katastrálního území obce. Mezi potenciální rekreační plochy se řadí louky a pastviny, lesy, sady a zahrady a tekoucí a stojaté vody. Tato metoda však není pro město Most příliš vhodná, vzhledem k velkému podílu ploch označených jako „ostatní“. Mezi tyto plochy se mimo jiné řadí i pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě. Mezi ostatní plochy se proto řadí i výsypky, které mohou sloužit jako potenciální rekreační plochy. Město Most má pouze 18 % potenciálních rekreačních ploch, ale také 64 % ostatních ploch (www.risy.cz). Dle

mého

názoru

je nejvhodnější

a nejkomplexnější

pojetí

slovenského

autora Petera Mariota, který chápe potenciál CR jako komplexní pojem, který zahrnuje vlastní potenciál krajiny daný samotnými podmínkami území. Tyto podmínky jsou rozděleny do tří základních skupin. Jde o lokalizační, selektivní a realizační předpoklady.

19

4.2 HODNOCENÍ POTENCIÁLU CR NA MOSTECKU V této kapitole budou zhodnoceny dílčí předpoklady pro CR na Mostecku. A následně vyvozeny závěry a doporučení pro rozvoj CR v této oblasti.

Lokalizační předpoklady Podle Mariota (1983) určují lokalizační předpoklady místa výskytu CR a rozhodují o funkčním využití dané oblasti. Lokalizační předpoklady se tradičně dělí na přírodní a kulturně-správní. Přírodní předpoklady Zájmové území patří z geomorfologického hlediska do Podkrušnohorské oblasti a celku Mostecké pánve, což je tektonická sníženina ztotožňující se se Severočeskou hnědouhelnou pánví.

Průměrná

nadmořská

výška

je 233

m

n.

m.

Pánev

je ze severozápadu

ohraničena Krušnými horami a z jihovýchodu kopci Českého středohoří. Z tohoto pohledu má Mostecko vynikající výchozí pozici pro výlety do okolí. Obě pohoří jsou vyhledávána cyklisty a turisty a Krušné hory navíc v zimě využívají lyžaři (www.mumost.cz). Mostecko spadá do klimatické oblasti T2. Jsou zde dlouhá, teplá a suchá léta a zimy bývají krátké, mírně teplé a velmi suché. Místní klima je ovlivněno antropogenním přetvořením reliéfu. Z dlouhodobého hlediska jsou zdejší teploty vzduchu nadprůměrné, naproti tomu srážkové úhrny podprůměrné. Mostecko patří kvůli srážkovému stínu Krušných hor mezi nejsušší oblasti ČR (Vráblíková a kol. 2008). Celé katastrální území Mostu spadá do povodí řeky Bíliny, která je i největším tokem v okrese. Největší vodní plochou je uměle vytvořené, neprůtočné rekultivační jezero Matylda. Vzniklo zatopením bývalého lomu Vrbenský. Jeho rozloha je 38,7 ha a v létě je oblíbeným rekreačním areálem. Podél břehové linie jezera je vybudována dráha pro in-line bruslení a cyklistiku. Hydrologické poměry na Mostecku by se měly v následujících 25 letech výrazně měnit. Do roku 2035 budou vybudována v okolí Mostu čtyři velká jezera, všechna na území bývalých lomů. Jezero Most se začalo napouštět již v roce 2008 a nejpozději v roce 2011 by mělo být dokončeno. Se vznikem jezer se nejspíš bude měnit i místní mikroklima a výrazně se zvětší podíl potenciálních rekreačních ploch, čímž by mělo dojít k rozvoji CR a rekreace (Valeš 2006). Fyzickogeografická situace Ústeckého kraje je zachycena na obr. 2.

20

Obr. 2: Fyzickogeografická situace Ústeckého kraje

Zdroj: www.czso.cz

Vzhledem k výrazným antropogenním zásahům do krajiny a omezenému rozsahu vybraného území se zde vyskytuje jen málo chráněných území. V okrese Most se nachází celkem 11 území s různým stupněm ochrany. Podíl okresu Most na celkové rozloze maloplošných chráněných územích v kraji je 6 % (viz obr. 3). V katastrálním území Mostu je pouze jedna evropsky významná lokalita – Kopistská výsypka a jinak chráněné oblasti se zde nevyskytují (www.nature.cz). Ve městě a jeho okolí se nachází osm parků, tři z nich vznikly jako součást obnovy krajiny na Mostecku.

Obr. 3: Podíl okresů na celkové rozloze maloplošných chráněných územích v kraji (2005)

Zdroj: www.czso.cz

Jak už jsem zmínila výše, v následujících letech by se měl díky rekultivacím výrazně zvětšovat podíl potenciálních rekreačních ploch. Lesnatost už se mezi lety 1960 – 2006 zvětšila

21

o 6,7 % a tento trend by měl dále pokračovat. Spolu s podílem lesů poroste i podíl travnatých a vodních ploch (Vráblíková a kol. 2008). V současné době patří okres Most mezi nejméně zalesněná území v ČR (viz obr. 4).

Obr. 4: Podíl lesní půdy na celkové výměře území v okresech ČR (2004)

Zdroj: www.czso.cz

Kulturní předpoklady V tomto ohledu je Most velmi specifický. Jeho historie spojená s těžbou uhlí městu předurčila jeho současný vývoj. Zbouráním starého Mostu a degradací okolní krajiny přišla tato oblast o tradiční kulturní i přírodní atraktivity. Proto je nyní Most prezentován jako mladé, dynamické město plné aktivního života i odpočinku. Tomuto trendu přizpůsobilo i svůj rozvoj v oblasti turistiky a trávení volného času. Ve městě se prolínají odkazy na historickou minulost a nové turistické atraktivity. Proto by se daly kulturní předpoklady Mostecka rozdělit do dvou skupin na historické a moderní. Na území města se nachází 30 nemovitých kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR a dalších 11 je v jeho bezprostředním okolí (www.monumnet.npu.cz). Mezi nejvýznamnější patří replika hradu Hněvín s rozhlednou, přesunutý gotický kostel a barokní špitál s kostelem sv.Ducha. Replika hradu Hněvín byla postavena začátkem 20. století na stejnojmenném vrchu. V roce 2001 prošel celý hrad rozsáhlou rekonstrukcí. v jeho areálu je přístupná věž s rozhlednou, hvězdárna a restaurace s hotelem. V létě zde pod širým nebem pořádá představení mostecké divadlo a konají se zde slavnosti magistra E. Kelleyho (www.mumost.cz).

22

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, postaven začátkem 16. století, je známý především svým přesunem v roce 1975, kdy musel ustoupit těžbě hnědého uhlí. Kostel byl přesunut o 841 metrů za 27 dní (Helešicová, Štýs 1992). Jde o výjimečnou kulturně-technickou památku, která si zaslouží pozornost. Mezi moderní kulturní vybavení města jsem zařadila všechny mostecké „dromy“ (autodrom,

hipodrom,

aquadrom

a aerodrom).

Všechny,

krom

aquadromu,

jsou

technickými rekultivacemi, kterým se budu věnovat později. Aquadrom je velký vodní park uprostřed města s venkovními bazény a krytým aquaparkem. Dalšími koupališti v Mostě jsou nově zrekonstruovaný areál „Ressl“ a hodně navštěvovaný sportovně-rekreační areál Benedikt. Kulturní zázemí města tvoří hlavně Městské divadlo v Mostě, Divadlo Rozmanitostí, planetárium, kulturní domy „Repre“ a „Medůza“, kino „Kosmos“ a nově i obchodní centrum Central Most, kde se pořádají občasné, volnočasové akce pro širokou veřejnost. Turistické atraktivity města jsou znázorněny na spojení přílohy 3.4 a přiložení fólie 3. Mariot (1983) do hodnocení lokalizačních předpokladů nezahrnuje společenské a kulturní akce pořádané na dotčeném území. Nicméně v mnoha současných hodnoceních CR (např. Bína 2001, Vystoupil 2007) se společenské akce počítají jako důležitá součást rozvoje CR. Proto jsem je do svého hodnocení také zařadila. Na Mostecku vzhledem k jeho mladé historii a slabé vazbě obyvatel k území je minimální zastoupení tradičních společenských akcí. Naproti tomu je zde velký počet sportovních událostí, které jsou vázané k moderním sportovištím. Nevýhodou u většiny je, že se jedná pouze o jednodenní akce a jsou koncentrovány převážně do letní sezóny. Negativem města je také absence veletržního a kongresového CR. Tyto akce zde nejsou zastoupeny ani v lokálním významu. Což je vzhledem k jejich potenciálnímu ekonomickému přínosu podstatný nedostatek v rozvoji CR.

Selektivní předpoklady Tyto předpoklady stimulují vznik CR a ovlivňují kvantitativní a kvalitativní parametry účasti obyvatelstva na CR. Do tohoto souboru patří faktory, které určují, kdo a jak často se účastní CR (Mariot 1983). V současné době (k 31.3. 2010) žije na území obce Most o velikosti 86,94 km2 celkem 67 002 obyvatel a hustota zalidnění je 770 obyv./km2. Celý okres Most je silně urbanizovanou oblastí, 89 % obyvatel žije ve městech a 57 % obyvatel okresu žije v Mostě (www.czso.cz). Most je druhým největším městem Ústeckého kraje, a proto rozvoj CR zde nabývá důležitosti nejen pro okres, ale i pro kraj. Atraktivity, kterými Most disponuje, by neměly spoléhat pouze na zájem místních, ale při jejich rozvoji by se město mělo zaměřit na poptávku v celém kraji. Velkými nedostatky Mostecka jsou nezaměstnanost a skladba hospodářské činnosti. Nicméně v posledních letech se situace znatelně zlepšila. V roce 2003 činila nezaměstnanost

23

v ORP Most 24 %, od té doby klesala až do roku 2008, kdy dosáhla dlouhodobého minima 13 %. Novější údaje za ORP nejsou k dispozici, ale podle celorepublikového trendu lze předpokládat mírný vzrůst, způsobený celosvětovou ekonomickou krizí. Přes výrazné zlepšení v dlouhodobém

vývoji

je Mostecko

stále

oblastí

s nadprůměrnou

nezaměstnaností

(www.risy.cz). Odvětvová

struktura na Mostecku

je dána především

historickým

vývojem

a přírodními podmínkami. Region je stále průmyslovou oblastí a i přes pozvolný růst terciéru patří v Ústeckém kraji mezi okresy s nejmenší podnikatelskou aktivitou. Velký význam má pro okres zpracovatelský průmysl, který tradičně navazuje na hornický profil města. Platí to zejména o energetice a těžkém strojírenství (Jeřábek 2008). Na tato odvětví ale nelze spoléhat jako na budoucí pilíř ekonomického života okresu. Rozvíjející se drobné a střední průmyslové podnikání dosud není natolik významné, aby ovlivnilo celkovou strukturu hospodářství. Demografický profil města odpovídá jeho odvětvové struktuře. Kvůli zápornému saldu migrace a jen mírně kladnému přirozenému přírůstku obyvatel dochází v okrese k pozvolnému úbytku obyvatel. Vzhledem k nestabilním pracovním podmínkám v regionu a předpokládanému poklesu porodnosti bude tento trend nadále pokračovat. Problémem Mostecka je také odliv vzdělaných mladých lidí. Vysokoškolsky vzdělaní lidé nenajdou ve městě uplatnění a tak migrují do velkých měst Čech a Moravy. Kvůli tomu okresu Most chybí nejenom pracovně, ale také reprodukčně perspektivní mladí lidé (Beránek 2008).

Realizační předpoklady Realizační předpoklady jsou nezbytné pro vlastní uskutečnění CR. Jejich hlavním úkolem je zabezpečení účasti na CR. Mariot (1983) je rozděluje na komunikační předpoklady a na materiálně-technickou základnu CR. Jelikož jsem materiálně-technickou základnu zčásti řešila v lokalizačních předpokladech (koupaliště, kulturní a zábavní zařízení), budu se v této části především věnovat dopravě a infrastruktuře CR. Okres Most není součástí žádného z velkých dopravních tahů a v porovnání s celorepublikovým průměrem má nízkou hustotu silniční sítě. Velmi málo se investuje do kvality silnic nižších tříd či do výstavby rychlostních silnic směřujících na velká okolní města jako je Chomutov, Praha či Teplice (www.risy.cz). Silnice první třídy jsou ve srovnání s celou Českou republikou relativně kvalitní, u ostatních silnic je stav již nevyhovující nárokům dopravy. Poměrně kvalitní a udržované je silniční spojení okresu Most s Německem i přes absenci významných hraničních přechodů (www.mumost.cz). Železniční síť je velmi hustá, stejně jako v celé ČR a vyhovuje nárokům obyvatel v okrese. Město není v blízkosti žádného mezinárodního železničního koridoru, ale prochází jím významná trať vedoucí z Chebu na Děčín a dále do Německa. Z hlediska dostupnosti v kraji je na tom Most dobře, ale spojení s Prahou nebo s městy v jiných krajích není dostatečné.

24

Autobusová doprava je na tom o poznání lépe, linky do Prahy a větších měst Ústeckého kraje jsou dobře časově rozvržené a dostatečně pokrývají poptávku (www.idos.cz). Mapa dopravní sítě je zobrazena v příloze 3.3. Doprava ve městě je zajišťována Dopravním podnikem měst Mostu a Litvínova. Dle dotazníkového šetření, které bylo provedeno magistrátem města Mostu v roce 2006, jsou místní obyvatelé s městskou hromadnou dopravou velmi spokojeni. Pokrytí i návaznost spojů byla hodnocena jako velmi dobrá. Parkovacích ploch je v centru dostatek, ale téměř všechny jsou placené. Parkování v jiných částech města je více problematické, v sídlištích je situace neúnosná, ale město tento problém neopomíjí a snaží se parkovací plochy navyšovat (Program rozvoje statutárního města Mostu 2004 – 2010). Časovou dostupnost do hlavních sídel v ORP znázorňuje obr.5.

Obr. 5: Časová dostupnost do hlavních sídel ORP

Zdroj: www.czso.cz

Ubytovacích zařízení (UZ) ve městě je v porovnání s ostatními většími městy Ústeckého kraje málo. Nicméně vzhledem k tomu, že většinu hostů ve městě tvoří jednodenní návštěvníci a nikoliv turisté, je kapacita UZ dostačující (www.czso.cz). Problémy s nedostatkem ubytování bývají pouze několikrát do roka, během mimořádných událostí jako jsou např. závody na autodromu. To lze z ekonomických důvodů řešit pouze alternativními způsoby ubytování, jako např. dočasnými kempy. Stravovacích zařízení je v Mostě dostatek. Jako kdekoliv jinde se liší kvalitou prostředí i nabízenými službami. Výhodou města je také celoročně otevřené turistické informační centrum. Do provozu bylo uvedeno v roce 2006 a mimo jiné spravuje oficiální, internetový, turistický portál Mostecka (www.imostecko.cz).

25

Shrnutí Přírodní bohatství na Mostecku má na svůj region paradoxně negativní vliv. Nebýt těžby hnědého uhlí a jevů, které ji doprovází, měla by zdejší krajina velký potenciál stát se turisticky atraktivním regionem. Jeho poloha mezi Českým středohořím a Krušnými horami, které byly také poškozeny doprovodnými jevy spojenými s těžbou, je velmi výhodná. Starý Most, než byl v 60. letech zbourán, patřil mezi nejzajímavější historická města v ČR (Valášek 2009). Potom, co Mostecko přišlo o většinu své atraktivity, muselo hledat nové možnosti rozvoje CR a R. Za posledních dvacet let se stav okolní krajiny, ovzduší i životního prostředí celkově velmi zlepšil. Rekultivace poskytly nové možnosti volnočasového vyžití a město se snaží modernizovat svůj budovatelský vzhled. Uplatnění na trhu cestovního ruchu si ale Mostecko stále hledá. Problémem je především pověst města v jiných regionech a špatné selektivní předpoklady. Skladba obyvatel ve městě, nedostatečná nabídka práce a vysoká nezaměstnanost ještě snižují zájem o tuto oblast. Lokalizační a realizační předpoklady jsou na průměrné úrovni. Most je sice relativně dobře dostupný z hlediska polohy, ale absence rychlostních silnic a dálnic ho znatelně znevýhodňuje. Počty německých turistů či návštěvníků nejsou zdaleka tak vysoké jako v jiných příhraničních městech Ústeckého kraje (www.czso.cz). Ve špatném stavu jsou dětská a sportovní hřiště na sídlištích, což by se mělo v následujících letech měnit. Plánuje se výstavba nové sportovní haly, vybraná dětská a sportovní hřiště by měla být oplocená, měla by mít pevně danou otevírací dobu a správce (Program rozvoje statutárního města Mostu 2004 – 2010). Ubytovací i stravovací zařízení vyhovují současné poptávce, která je ale vzhledem k malému zájmu o město nízká. Pokud by se podařilo na Mostecko přilákat více turistů, musela by se jak kvalita, tak i kvantita těchto nabízených služeb. Hlavní devizou města jsou jeho „dromy“. Obecně se jedná o místa s možností volnočasového vyžití. Jde o velké projekty, které do města každoročně přilákají nejvíce turistů. Aquadrom navštěvují i obyvatelé jiných okresů a jeho návštěvnost je největší během zimních víkendů. U ostatních projektů je návštěvnost vymezena letní sezónou a závody, nicméně je mnohonásobně větší než u ostatních turistických atraktivit Mostecka (www.mumost.cz). Možností rozvoje CR na Mostecku je montánní CR. Poslední dobou se objevují menší projekty jako např. Uhelné safari, které je stále populárnější nebo zpřístupnění hlubinného dolu Julius široké veřejnosti. Velkou chybou je, že město zapomíná na svou minulost, což je mimo jiné dáno i minulým režimem. Atraktivita starého Mostu a jeho neobvyklý osud by se daly využít ke zvýšení zájmu o město. Spojit připomenutí slavné historie města s ukázkou těžby, řešením jejích následků a nakonec představit nový Most jako moderní, aktivní město vhodné pro zážitkovou turistiku, by mohlo být velmi zajímavé. Tímto směrem by se dle mého názoru mělo město vydat a snažit se propagovat nejen v blízkém okolí a jiných krajích ČR, ale také využít své příhraniční polohy a orientovat svůj zájem na německou klientelu.

26

5. REKULTIVACE NA MOSTECKU Tato

kapitola

se věnuje

historii,

současnému

využití

a specifikům rekultivací

na Mostecku. Krom odborné literatury byly použity hlavně místní dokumenty a výroční zprávy jednotlivých firem, které se rekultivacemi zabývají. Zpracování této části práce předcházely řízené rozhovory s předem vybranými odborníky, kteří se nějakým způsobem podílí na obnově krajiny na Mostecku. Výsledkům řízených rozhovorů nebyla věnována samostatná kapitola, ale nejpřínosnější informace, které jsem takto získala, jsou součástí následujících kapitol.

5. 1 HISTORIE OBNOVY KRAJINY Obnova krajiny postižené těžbou uhlí je pevně ustanovena v zákoně a stala se pevnou součástí těžebního procesu (Valášek 2009). Vždy tomu tak nebylo. Těžba uhlí má na Mostecku dlouhou tradici. První zmínka je zaznamenána ve spisech z 15. století. Až do průmyslové revoluce lze hovořit pouze o primitivním dobývání na výchozech uhelné sloje, bez odborného dohledu báňských úřadů (Kašpar a kol. 2001) V polovině 19. století s nástupem průmyslové revoluce a potřebou velkého množství energie se začalo rozvíjet hlubinné dobývání. Způsob těžby a její zintenzivnění začalo způsobovat rozsáhlé devastace pozemků. Proto byla v roce 1854 v horním zákoně ustanovena těžařům povinnost vracet těžbou narušené pozemky do původního stavu. V té době se jednalo o celosvětovou prioritu. Nicméně na dodržování této povinnosti se příliš nedbalo (Štýs 1998). První významné ustanovení, ukládající povinnost souběžně s těžbou plánovat a na náklad dolů provádět rekultivaci pozemků, byl zákon o ochraně zemědělského půdního fondu z roku 1956. Některé z prvotních, větších rekultivačních projektů byly realizovány již před 1. světovou válkou a pokračovaly i v meziválečném období. Ale teprve v 50. letech byla povinnost rekultivovat pevně stanovena v zákoně, což souvisí hlavně se směrem pováleného hospodářství Česka (Valášek 2009). Po druhé světové válce naše republika obnovovala svůj hospodářský potenciál. Z politických důvodů tento zájem daleko přesahoval hranice státu. Česko se stalo jedním z hlavních center hutnictví Sovětského bloku, což vyžadovalo stále více energie a tím pádem větší efektivitu těžby. Toho bylo dosaženo rozvojem mechanizace zemních prací, stále lepší technikou a změnou orientace těžby z hlubinné na povrchovou. v 50. letech byl poměr hlubinné a povrchové těžby 50:50. v současné době je hlubinná těžba prakticky potlačena a jasně dominuje povrchová (Štýs 1998). Velkolomová těžba krajinu zatěžuje krajinu daleko více než hlubinná. je pro ni typická tvorba jam, lomů a výsypek, čímž se území dotčené těžbou zcela přemění. „Podkrušnohoří se tak stalo ekologicky nejzatíženějším územím ve střední Evropě a plošně nejrozsáhlejší oblastí narušené a devastované krajiny“ (Vráblík 2002, s. 75).

27

Druhá polovina 20. století na Mostecku už nebyla jen ve znamení těžby, vysídlení obyvatel a narušení krajiny, ale hlavně se věnovala velká pozornost obnově území. Nicméně vzhledem k rozsahu škod nebyla dostačující. v této době vznikla tzv. „česká rekultivační škola“, která položila základ pokročilému programu rekultivační obnovy – Generelu rekultivací. Generel je dodnes koncepčním materiálem pro obnovu krajiny a ve své době byl tento strategický dokument světovým unikátem (Czech Coal 2009). po privatizaci státních hnědouhelných podniků nebylo řádně dořešeno finanční vypořádání ekologických škod souvisejících s těžbou. Proto velkým impulsem k urychlení rekultivačních prací bylo vládní usnesení č. 272 z roku 2002. Vláda v rámci tohoto usnesení odsouhlasila vyčlenění 15 miliard korun z privatizačních výnosů jako účast státu na nákladech revitalizace území Ústeckého a Karlovarského kraje postiženého těžbou (www.15miliard.cz). V současné době je třeba pomocí rekultivací vytvořit takové podmínky a opatření, které navrátí do těchto území život. Díky jejich komerčnímu využití lze vytvořit nové pracovní příležitosti, které tento region velmi potřebuje. Vzhledem k potenciálu krajiny lze předpokládat využití v sektoru rekreace, volného času, sportu, turistiky a cestovního ruchu (Valášek 2009).

5. 2 SOUČASNÝ STAV REKULTIVACÍ Existuje mnoho publikací, které se zabývají obnovou krajiny a ve většině z nich je Mostecko prezentováno jako typický příklad úspěšně rekultivované, revitalizované a resocializované krajiny (Štýs 1996). Tato část práce dokumentuje současný stav rekultivací na Mostecku a opírá se nejen o odbornou literaturu, ale i o výsledky řízených rozhovorů a dotazníků. Hlavním podkladovým materiálem byla Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji (Valeš a kol. 2006), dále jen „Koncepce“. Koncentrace pozornosti na Mostecko není náhodná. V 50. letech se zde vytěžilo více než 50 % veškerého hnědého uhlí v Česku, v 80. letech to už byla pouze třetina. Nicméně jde o region, kde proběhla nejrozsáhlejší devastace krajiny z celé republiky, proto zde jsou plošně největší a zároveň nejzajímavější rekultivační projekty (Valášek 2009). Do roku 2012 by na Mostecku měly být zrekultivovány plochy o velikosti 11 773 ha, což je 43 % ze všech rekultivací provedených na území Severočeské hnědouhelné pánve. Do 80. let na požadavek centrálních orgánů jasně dominovaly zemědělské rekultivace. V současné době se orientuje obnova krajiny více na lesnickou a hydrickou rekultivaci (viz graf 1). Oba tyto typy mají velký potenciál pro rekreaci, zejména jedná-li se o vhodnou kombinaci lesoparkové a hydrické rekultivace spolu s budováním sportovně rekreačních zařízení (Valeš a kol. 2003).

28

Graf 1: Zastoupení způsobů rekultivací na Mostecku

Zdroj: Valeš a kol. 2003

Na vývoj budoucí podoby rekultivací bude mít hlavní vliv prolomení či zachování těžebních limitů. Budoucímu vývoji se více věnuji v kapitole 7.1.

Specifika mosteckých rekultivací Na specifika čí výjimečnosti rekultivací na Mostecku jsem se dotazovala odborníků. Tato část práce čerpá z odpovědí na otázky 1 – 4 (viz příloha 1.2.) Pokud jde o srovnání v rámci podkrušnohorských pánví, pak mostecké rekultivace vynikají hlavně svými revitalizačními projekty, zaměřenými na rekreaci a sport. Tento typ využití je závislý především na blízkosti či dopravní dostupnosti rekultivovaných ploch. Vzhledem k tomu, že Most byl lomy či vnějšími výsypkami zcela obklopen, vznikla v jeho okolí řada sportovišť, parků či vodních ploch. Okolní oblasti tento typ revitalizace také nabízí, ale ne v takovém rozsahu (Kabrna, Peleška 2010). Z pohledu ČR je celá oblast SHP ojedinělá rozsahem poškozené a následně rekultivované krajiny, což je způsobeno velkolomovou těžbou. Co se týká kvalitativního provedení rekultivací, je na tom ČR v mezinárodním srovnání velmi dobře. „Z evropského hlediska jsme myslím něco za Německem, jelikož mají nesrovnatelně větší kapitál. Polsko nás v kvalitě pozvolna dohání a zbytek světa problematiku rekultivací příliš neřeší.“ (Řehoř 2010) Velké projekty, které na Mostecku vznikly, jsou dílem české rekultivační školy, která je dodnes celosvětově uznávaná. Ta se v počátcích inspirovala v německém Porýní, ale postupem času se stala sama vzorem pro zahraniční uhelné revíry. Inspirovalo se především Polsko či Německo (Kašpar 2010).

Přínos pro rozvoj města Vzhledem k tomu, že souhrnné plány sanací a rekultivací jsou trvale v interakci s územně plánovací dokumentací, nesporně ovlivňují rozvoj města. Rekultivace jsou především

29

plochy pro dosud územně omezený rozvoj města, nabízí se hlavně nová individuální výstavba či průmyslové zóny. Nepopiratelný přínos mají pro krátkodobou rekreaci či sportovní vyžití obyvatel. „Vzhledem k tomu, že projevy těžební činnosti v bezprostředním okolí města Mostu jsou již ukončeny a vlivem prováděných rekultivačních prací si samo město mohlo v určitém slova smyslu korigovat pozdější využití ploch, získává tím obrovský potenciál především v možnosti získání majetkovo-právně vypořádaných pozemků, které může získat buď převodem (jsou-li ve vlastnictví státu) nebo za úplatu (jsou-li ve vlastnictví těžební společnosti provádějící rekultivační práce). Tyto pozemky potom může dále nabízet dalším subjektům k využití.“ (Pitín 2010) Odborníci se shodli na tom, že rekultivace z hlediska CR a rekreace budou mít hlavní přínos pro město v následujících 30 letech. Pokud se povede vhodně revitalizovat okolí budoucích jezer, otevřou se možnosti rozvoje služeb a podnikání v oblasti CR. Měl by vzrůst zájem o region, zvýšit se počet turistů a v neposlední řadě by měly vzniknout velmi atraktivní parcely pro zástavbu rodinných domů.

Názory obyvatel Tato část práce je založena na výsledcích dotazníkového šetření a jejím cílem je zjistit, jak obyvatelé vnímají své město. Mostecko je problematickým regionem. Dlouhodobě patří k oblastem s největší nezaměstnaností,

komplikovaným

soužitím

s nepřizpůsobivými obyvateli

a nekvalitním

životním prostředím. Proto moje první otázka směřovala k této oblasti. Dotazovaní měli seřadit pět vybraných problémů na Mostecku podle jejich závažnosti (viz graf 2).

Graf 2: Hodnocení problémů Mostecka

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

30

Nezaměstnanost se spolu se soužitím s národnostními menšinami jeví obyvatelům jako nejpalčivější problém. Vzhledem k tomu, že se jedná o skutečnosti, které ovlivňují každodenní život společnosti a týkají se velkého procenta obyvatel, je tato volba pochopitelná. Zbylé tři položky mají téměř stejné zastoupení. Nad kvalitou životního a přírodního prostředí se občané nijak zvlášť nepozastavují. Nutno podotknout, že stav životního prostředí se za posledních 15 let velmi změnil, což většina místních registruje. Na tomto hodnocení se více či méně shodli všichni obyvatelé bez rozdílu věku či pohlaví. Nedostatečná pracovní nabídka, způsobuje odchod mladých, vzdělaných lidí do jiných měst. Pro rozvoj regionu je tato část společnosti velmi důležitá. Proto jsem zjišťovala, zda zde obyvatelé chtějí zůstat natrvalo a jak vidí budoucnost města. Tento aspekt jsem zkoumala ze dvou hledisek – z ekonomického a z pohledu životního prostředí a CR a rekreace (viz graf 3).

Graf 3.: Názor obyvatel na zlepšení situace ve městě

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Rozvoj životního prostředí (ŽP) a CR vidí obyvatelé Mostu velmi pozitivně, 76 % dotázaných uvedlo kladnou odpověď (tedy rozhodně ano nebo spíše ano). Rozvoji města a jeho ekonomickému zázemí jeho obyvatelé nevěří tolik jako rozvoji ŽP, ale stále jsou výsledky celkem příznivé. Vzhledem ke špatné ekonomické situaci města je otázkou, nakolik obyvatelé zlepšení situace věří a nakolik v ní spíše doufají. Nicméně v obou sledovaných hlediskách výrazně převažovaly kladné odpovědi nad zápornými, obyvatelé tedy vidí ve městě určitý potenciál, který by se měl v budoucnu rozvíjet. v hodnocení jednotlivých skupin dotazovaných nebyl velký rozdíl, oproti tomu v otázce setrvání na Mostecku se hlavně věkové kategorie ve svých odpovědích velmi lišily (viz příloha 2.5). Největší rozdíly byly mezi mezigenerační. Dotazovaní nad 35 let, tedy lidé, kteří by již měli mít vybudované zázemí a rodinu, chtějí na Mostecku zůstat, jasně u nich převažovala kladná odpověď. Naproti tomu mladí lidé do 35 let si se svým setrváním nejsou jistí a procento negativních odpovědí bylo velmi vysoké hlavně v kategorii do 20 let.

31

Je velmi důležité, aby mladá generace z regionu neodcházela. Toho se dá docílit zvýšením atraktivity regionu. Rekultivace tomuto účelu ideálně slouží. Vzrůstá plocha i počet území, sloužících k relaxaci a sportu, vznikají nové atraktivní parcely pro rodinou zástavbu a nemovitosti v Mostě patří k nejlevnějším v ČR (Hutter 2008). v budoucnu by se měly otevřít možnosti podnikání v oblasti CR a rekreace kolem plánovaných jezer. Dobrým znamením pro Most je, že i mladí lidé v něm vidí potenciál a myslí si, že rozvoj ekonomiky, ale hlavně ŽP a CR se bude nadále zlepšovat. Stav ŽP a možnosti trávení volného času jsou podstatné pro zlepšení vztahu obyvatel ke svému městu. Tyto dva aspekty jsou spojeny s rekultivacemi, proto mé další otázky byly orientovány tímto směrem. Vzhledem k dotazníkovému šetření L. Kalauzové, které bylo provedeno v roce 2006, jsem měla možnost srovnání názoru obyvatel na stav přírodního prostředí v okolí města mezi lety 2006 – 2010 (viz graf 4).

Graf 4: Rozdíl v hodnocení stavu přírodního prostředí na Mostecku mezi lety 2006 - 2010 (%)

Zdroj: Kalauzová 2007, vlastní šetření (n = 189)

V hodnocení přírodní prostředí (PP) na Mostecku je vidět určitý posun k lepšímu. Snížila se nespokojenost se stavem PP a vnímání jeho kvality se zvýšilo během 4 let o téměř 10 %, což je dost výrazný posun. Nejspíše souvisí s napouštěním jezera Most, což je v současné době největší vznikající rekultivační projekt. Zajímavý je rozdílný pohled na kvalitu PP mezi jednotlivými věkovými skupinami. Mladí lidé jsou se stavem PP o poznání méně spokojeni než starší generace (viz příloha 2.6). Obecně se dá říct, že čím starší obyvatelé jsou, tím vnímají PP pozitivněji. Tento trend je podle mého názoru způsoben tím, že starší obyvatelé vidí ve svém okolí obrovské pokroky ve zkvaltňování PP. Naproti tomu mladí, kteří zdevastovanou krajinu nepoznali, jsou s PP kolem sebe spokojeni o poznání méně, jelikož nemají s čím srovnávat. Možnosti trávení volného času jsou hodnoceny odlišně. Celkově jsou obyvatelé spokojeni, kladných odpovědí bylo zaznamenáno 66 %. Odpovědi v jednotlivých věkových

32

skupinách se ale velmi různí. Zatím co u obyvatel do 50 let je spokojenost zaznamenána u více než 60 %, u starších ročníků pouze 45 % (viz příloha 2.7). Vzhledem k tomu, že se město snaží rozvíjet hlavně sportovní aktivity a zážitkový CR, což je zaměřeno především na mladou generaci, jsou výsledky tohoto bodu pochopitelné. V návaznosti na předchozí bod jsem zkoumala, jak obyvatelé hodnotí stav a množství kulturních a sportovních možností, které jim město nabízí a jaké z nabízených by si přáli rozvíjet. Tato otázka byla téměř v plném znění převzata z dotazníku Kalauzové, což mi umožnilo další srovnání mezi lety 2006 – 2010. Z jejího dotazníku jsem převzala všechny nabízené možnosti krom sportovní myslivosti a venkovské turistiky, vzhledem k tomu, že většina obyvatel je nebyla schopna posoudit. Do svého dotazníku jsem naopak vložila možnost in-line bruslení, kulturního vyžití a horolezectví. Před 4 lety byli obyvatelé nejvíce nespokojeni s možnostmi rekreace v přírodě, u vody a pěší turistiky, zároveň velmi negativně hodnotili množství parků a lesoparků, naučných stezek a dětských hřišť (viz příloha 2.8). V současné době je podstatně lépe hodnocena možnost rekreace u vody a množství parků a lesoparků (viz příloha 2.9). Přičítám to především nově vznikajícímu jezeru Most a potenciálu, který v něm obyvatelé vidí a také koupališti Ressl, které bylo nově otevřeno v roce 2006 poté, co prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Rekreace v přírodě a pěší turistika je dlouhodobě hodnocena negativně, tento stav se nejspíš do ukončení těžby nezmění. Možnosti rekreace v přírodě nabízí především rekultivované oblasti, ale ty jsou většinou dohledové vzdálenosti lomů a jsou vzhledem k dostupnosti vhodné spíše pro cyklisty. Za turistikou a cyklistikou obyvatelé Mostu dojíždějí nejčastěji do Krušných hor a Českého středohoří, což je dáno nejen bezprostřední blízkostí pohoří, ale i množstvím turistických a cyklistických tras, které nabízí (dotazníkové šetření 2010). Dlouhodobě si výborně vede možnost

zahrádkaření,

velmi oblíbená

což

je v Mostě

aktivita (Novotná

vzhledem

Pokorná

2010).

k převládající

panelové

zástavbě

Většina zahrádkářských

kolonií

je na rekultivovaných plochách, které kapacitně vyhovují poptávce. Z nově zkoumaných aktivit si výborně vedla možnost in-line bruslení, 78 % dotázaných ji hodnotilo kladně a pouze 3% záporně. Město Most má vynikající zázemí pro tuto aktivitu, v posledních 10 letech vznikly, v dopravně dostupném okolí města, 3 dráhy pro in-line bruslení o celkové délce téměř 10 km. Všechny z těchto drah jsou součástí rekultivovaných ploch a místními obyvateli jsou velmi využívány (Novotná Pokorná 2010). Z nabídky rozvoje aktivit byl o většinu velký zájem. Komplexně mezi lety 2006 a 2010 nebyl velký rozdíl (viz přílohy 2.10, 2.11). O dětská hřiště, kulturní a zábavná zařízení, sportovní haly a parky je stále stejně velký zájem. Zájem se snížil o možnosti rekreace u vody a naopak vzrostl o lyžování a cyklistiku. Velký zájem je o rozvoj kulturního vyžití, které bylo ve městě spíše opomíjeno, v současné době se ale situace lepší (Novotná Pokorná 2010).

33

V blízké budoucnosti se budou zvětšovat možnosti cyklistiky, rekreace a sportu u vody a přibudou i místa vhodná pro rekreaci v přírodě. v příštím roce se začne s kompletní rekonstrukcí sportovní haly a výstavby dětských hřišť (Pitín 2010). Tím by se mohly zásadní nedostatky v možnostech trávení volného času redukovat a velký podíl na zlepšení situace by měly mít rekultivované a následně revitalizované oblasti, které se neustále rozvíjí.

34

6. PŘÍNOS REKULTIVACÍ Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU a REKREACE Jak již bylo zmíněno, Mostecko je z pohledu rekultivací a hlavně následných revitalizací specifické. Oproti jiným těžebním regionům je zde velké zastoupení ploch využitelných pro CR a R. „Využití je odvislé od dostupnosti, to je v okolí Mostu na rozdíl od ostatních regionů optimální, proto zde na blízkých výsypkách vnikly a dále vznikají plochy určené pro sportovní a rekreační využití. Odlehlejší plochy jsou pak zalesňovány, nebo využity jako zemědělská půda.“ (Peleška 2010) Tato kapitola je věnována analýze kvality a využití konkrétních rekultivačních projektů na Mostecku. Bude opět vycházet hlavně z výsledků dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Pro přehlednost bylo vybráno 11 konkrétních projektů, které byly podle jejich provedení rozděleny do 3 skupin (viz příloha 3.4 a přiložená fólie 1).

Rozdělení rekultivačních projektů do skupin: Technické rekultivace: - autodrom - hipodrom - aerodrom - golfové hřiště

Hydrické rekultivace: - vodní nádrž Matylda - vodní nádrž Vrbenský - vodní nádrž Benedikt

Parky: - městský park Hrabák - okolí Čepirožských vinic - okolí přesunutého kostela - zahrádkářské kolonie

6. 1 VNÍMÁNÍ REKULTIVACÍ MÍSTNÍMI OBYVATELI Rekultivace, jejichž využití je směrováno na rekreaci, sport a trávení volného času obecně, nejsou pouze lesnické a hydrické. Pro tento účel se dají využít i rekultivace spadající do kategorie „ostatní“, kam se řadí i technické rekultivace, což je třeba autodrom, hipodrom nebo aerodrom. Jejich přínos je velmi různorodý. Na těchto plochách v Mostě vznikly parky, turistické a naučné stezky, cyklostezky, areály netradičních sportů, golfové hřiště, okruhy na inline bruslení. Dalo by se říct, že téměř vše, co Centrum rozvoje turismu na Mostecku propaguje jako největší atraktivity regionu, jsou právě rekultivační projekty (www.imostecko.cz). Na největší atraktivity města jsem se ptala obyvatel města (viz graf 5). Obyvatelé měli z nabízených možností vybrat 5 turisticky nejatraktivnějších a seřadit je podle preferencí.

35

Graf 5: Turisticky atraktivní místa na Mostecku podle obyvatel

Zdroj: vlastní šetření, n = 189

Vzhledem k modernosti města si obyvatelé nejvíce cení historických památek. Označili je jako největší turistické atraktivity na Mostecku. Hipodrom byl jedinou rekutlivovanou oblastí, která

jim

mohla konkurovat.

Podle

vedoucí

CRTM

je jednoznačně

nejoblíběnějším

a nejnavštěvovanějším areálem v Mostě. Ostatní rekutlivace si také nevedly špatně. Překvapil zájem o napouštění a budování jezera Most, které dotazovaní jmenovali častěji než autodrom nebo aquadrom. je důležité, že si obyvatelé města uvědomují jedinečnost tohoto projektu již nyní, při jeho budování. Dále mne zajímal důvod k návštěvám rekultivací. Proč obyvatelé nejčastěji navštěvují jimi vybranou oblast? Výsledky jsou zobrazeny v grafu 6.

Graf 6: Důvod pro výběr nejčastěji navštívené oblasti

Zdroj: vlastní šetření, n = 189

Rozhodujícím hlediskem, podle kterého se obyvatelé rozhodují jakou oblast navštíví, je jednoznačně blízkost k bydlišti. Rekultivace jsou umístěny na okrajích města a ne vždy jsou ideálně dostupné. Proto nejčastěji navštěvovanými rekultivacemi jsou parky Benedikt a Hrabák, díky jejich blízkosti k obydleným oblastem (viz příloha 2.12).

36

Důležitá pro město, by měla být propagace zamýšlených rekultivací do budoucna. Ta je podle dotazníkového šetření na velmi špatné úrovni. Graf 7: Informovanost o budoucím využití těžbou narušeného území v letech 2006, 2010

Zdroj: Kalauzová 2007, vlastní šetření (n = 189)

Opět jsem měla možnost porovnat stav mezi lety 2006 a 2010 (viz graf 7). Situace se mírně zlepšila, ale rozhodně není dostačující. Což dokladuje i srovnání setkání respondentů s plány rekultivací mezi lety 2006 a 2010 podle vzdělání (viz příloha 2.13). Pro Most je důležité, aby v něm především mladí obyvatelé viděli potenciál a neodcházeli do jiných měst. Proto by se na propagaci budoucí podoby Mostecka mělo město více zaměřit.

6.2 TECHNICKÉ REKULTIVACE Jedná se o rekultivované plochy zařazené do kategorie ostatních. Jejich primárním účelem je resocializace, čili návrat člověka do krajiny. Neslouží hospodářským účelům, ale např. zvýšení biodiverzity krajiny, posílení systému ekologické stability, stavbě nadzemních objektů, budování skládek nebo sportovních areálů (Vráblíková 2008). Právě sportovním areálům, vzniklým na technických rekultivacích, se bude věnovat tato část práce. v Mostě jsou 4 sportovní areály, které vnikly jako součást obnovy krajiny na Mostecku. Jedná se o autodrom, aerodrom, hipodrom a golfové hřiště. Dva poslední zmiňované jsou součástí revitalizace Velebudické výsypky. Projekt revitalizace na této výsypce je hodnocen jako jeden z nejzdařilejších nejen v ČR, ale i mezinárodně (Valášek 2009). Průměrný počet návštěv na 1 hosta za rok je na těchto sportovištích výrazně nižší než v jiných rekultivovaných oblastech (viz příloha 2.12). Naproti tomu autodrom a hipodrom patří mezi největší

turistické

atraktivity

a na víkendové

i návštěvníci z jiných regionů (Novotná Pokorná 2010).

37

závody

pravidelně

dojíždí

Autodrom Autodrom je automobilový závodní okruh, který vznikl v roce 1983 na vnější výsypce lomu Vrbenský. Důvodem k využití výsypky tímto směrem byla tradice pořádání automobilových a motocyklových závodů v Mostě. Od prvního závodu v roce 1945 do vzniku autodromu se konalo přímo ve městě 57 závodů. Město se snažilo na úspěchy pořádání závodů navázat, což se celkem dařilo. V roce 1995 byl Autodrom předán do vlastnictví soukromé firmy, která umožnila celkovou rekonstrukci areálu. Na kryté i nekryté tribuny se vejde až 200 000 diváků (Valášek 2009). V současné době slouží nejen závodům, ale i testovacím jízdám nově vyvíjených vozů. Nejznámější jsou každoroční závody trucků, konané v září. Jedná se o největší akci konanou na Mostecku.

Závody

každoročně

přilákají

na 50 000

diváků,

převážně

z Německa (www.autodrom-most.cz). Plán autodromu je zobrazen v příloze 1.4 a pořádané sportovní akce v roce 2010 v příloze 1.5. V roce 2005 byl v areálu Autodromu otevřen Polygon. Jedná se o výcvikový areál pro kurzy bezpečné jízdy, školy smyku a kurzy k získání závodní licence (www.polygon-most.cz).

Aerodrom Jedná se o veřejné vnitrostátní letiště, vybudované 3,5 km od Mostu na vnější výsypce, kde dříve stála obec Střimice, která musela ustoupit těžbě. Původní záměr vybudovat letiště byl znám už v 60. letech, nicméně ke slavnostnímu otevření došlo až v roce 1996. Od jeho otevření se zde konala již řada významných celostátních i mezinárodních leteckých akcí. Za všechny např. mistrovství ČR v parašutismu, v letecké akrobacii nebo mistrovství Evropy v přesném létání. Letiště je pro veřejnost neustále otevřené a nabízí další možnosti netradičního vyžití na Mostecku. K dispozici jsou vyhlídkové lety, tandemové seskoky, škola parašutismu či bezmotorového létání (www.letistemost.cz).

Hipodrom a golfové hřiště Tato dvě sportoviště jsou v těsném sousedství a vznikla v rámci revitalizace Velebudické výsypky, která je jednou z největších na Mostecku. Záměrem bylo vybudování oddychové zelené zóny, jejíž dominantou bude dostihová dráha. Areál závodiště je souhrnně nazýván hipodrom. Budovat se začalo již v 80. letech, první závody se konaly až v roce 1997. V současné době areál hipodromu nabízí dostihový ovál, parkurové závodiště, vynikající zázemí pro soutěžící a diváky (Valášek 2009). Závody se konají od dubna do října a každoročně přilákají na 100 000 diváků. V areálu se nekonají pouze dostihy, ale řada dalších kulturních či sportovních akcí (viz příloha 1.6). Nejnovějším projektem je dráha na in-line bruslení z roku 2008, která kopíruje obvod dostihové

38

dráhy. Je dlouhá 3 370 m a vzhledem ke své atraktivní poloze a kvalitnímu provedení je bruslaři velmi vyhledávaná (www.hipodrom.cz). Golfové hřiště vzniklo v roce 1993 jako další součást revitalizace Velebudické výsypky. Je devítijamkové, ale plánuje se rozšíření na osmnáct jamek. Přímo sousedí s areálem hipodromu a je otevřené od dubna do října (www.golfmost.cz).

Zhodnocení kvality projektů a jejich návštěvnosti Technické rekultivace jsou pro Most specifické. Jinde ve světě využití rekultivací pro dostihovou dráhu či automobilové závodiště nemá obdoby (Kašpar 2010). Velebudická výsypka s hipodromem a golfovým hřištěm byla téměř všemi odborníky v rámci řízených rozhovorů uvedena jako nejzdařilejší projekt revitalizace na Mostecku. Návštěvnost jednotlivých projektů je diferencována podle věkových kategorií (viz graf 8).

Graf 8: Návštěvnost technických rekultivací podle věkových skupin (%) (obyvatelé, kteří alespoň 1 za rok rekultivaci navštíví)

Zdroj: vlastní šetření, n = 189

V návštěvnosti jasně dominují autodrom a hipodrom, přičemž dostihové závodiště je oproti autodromu oblíbeno i u starších věkových kategorií. Potvrdila se výjimečnost těchto dvou projektů a jejich popularita mezi místními obyvateli. Trend návštěvnosti pozvolna klesá s rostoucím věkem obyvatel, což je dáno orientací projektů na mladší generace. U dalších dvou rekultivačních děl je návštěvnost a podvědomí obyvatel výrazně nižší. Zde lze naopak pozorovat rostoucí zájem obyvatel s přibývajícím věkem. Jak golfové hřiště, tak letiště jsou vyhraněné areály pro úzce profilovanou skupinu obyvatel, která je ve městě málo zastoupena, nicméně obyvatelé z jiných oblastí se stejným zájmem nejspíš budou ochotni do

39

Mostu dojíždět. Druhé nejbližší golfové hřiště je v Teplicích a letiště v Chomutově nebo v Ústí nad Labem (www.imostecko.cz). Kvalitativní ohodnocení technických rekultivací dopadlo oproti ostatním nadprůměrně (viz příloha 2.14). Vzhledem k trvalému dohledu nad sportovišti a pevně danou otevírací dobou byla výborně hodnocena čistota, bezpečnost a udržování okolí. Kvalitní občanská vybavenost je dána turistickým zaměřením těchto projektů. Negativně byla hodnocena dopravní dostupnost. Velké rekultivační projekty se nachází, vzhledem ke svému rozsahu, na okraji města. Oblasti výskytu technických rekultivací téměř nejsou obydleny, proto je dopravní spojení během dne dle dotázaných nedostačující. Hodnocení volnočasových aktivit nejlépe dopadlo na hipodromu. Podle mého názoru na tom má svůj podíl nově vybudovaný in-line okruh a množství cyklotras. Ostatní projekty jsou jednostranně zaměřené, čímž jsou omezeny možnosti trávení volného času.

6.3 HYDRICKÉ REKULTIVACE Do této kategorie byly zařazeny městské parky, ve kterých je dominantním prvkem rekultivovaná vodní plocha. Mostecko bývalo obklopeno vodními plochami, které postupem času vymizely, ať už přirozeně nebo s přičiněním člověka (Vráblíková 2008). Po dokončení báňské činnosti v SHP by 16 % všech rekultivací mělo být hydrických (Valášek 2009). Krajina tím částečně obnoví svůj původní ráz. Předkládaná práce bude hodnotit návštěvnost a kvalitu 3 hydrických rekultivací. Jedná se o vodní nádrže Matyldu (dále jen „Matylda“) a Vrbenský (dále jen „Vrbenský“) a sportovně-rekreační areál Benedikt (dále jen „Benedikt“). Matylda a Vrbenský se nachází v odlehlejších částech města a možnosti jejich využití jsou menší než na Benediktu. Ten je v bezprostřední blízkosti hustě obydlené čtvrti a proto je jeho návštěvnost vyšší než u ostatních hydrických rekultivací (viz příloha 2.12).

Vrbenský Vodní nádrž Vrbenský se nachází 8 km od města, uprostřed listnatého lesa. Jeho rozloha je přibližně 8 ha a maximální hloubka 8 m. Velmi členitý terén a jeho poloha se stala ideální pro rybaření. v roce 2003 se tato nádrž oficiálně otevřela pro sportovní rybolov. Je zde výborné zázemí pro rybáře – 8 lovných stanovišť, 1 z nich bezbariérové a ojedinělá kvalita zarybnění (www.jezero-vrbensky.cz). Plán vodní nádrže Vrbenský je součástí přílohy 1.7.

Matylda Vodní nádrž Matylda je hydrickou rekultivací bývalého lomu Vrbenský. Momentálně jde o největší vodní plochu na Mostecku, což se s napuštěním jezera Most změní. Její rozloha

40

je téměř 40 ha. Je ale velmi mělká, její maximální hloubka je 3 m (Valášek 2009). Řada odborníků tuto skutečnost zpětně hodnotí jako špatné rozhodnutí, nádrž je totiž při současné hloubce neprůtočná, čímž je snížena kvalita vody, hlavně v letních měsících. Stejně jako většina ostatních rekultivací se nachází na kraji města. Její poloha je zvýhodněna blízkou, ale nepříliš hustě osídlenou zástavbou a přímým sousedstvím s Autodromem. Nabídka volnočasových aktivit je větší než na vodní nádrži Vrbenský. Také je zde možnost rybolovu, ale ne tak kvalitní. Hlavní atraktivitou je samotná vodní plocha, obklopená

plážemi

a možnosti jejího

využití

pro

netradiční

vodní

sporty,

jako

je jízda na skútrech či vodních lyžích. V blízkosti jsou dostupné cyklostezky a turistické trasy a přímo u nádrže je kemp s celoročním provozem. Novinkou z roku 2009 je čtyřkilometrová dráha pro in-line bruslení. Matylda je hlavně využívána jako největší přírodní koupaliště na Mostecku (www.imostecko.cz).

Benedikt Benedikt

je nejvyužívanějším

sportovně-rekreačním

areálem

na Mostecku

(viz

příloha 2.12 a graf 9). Tento areál má velkou výhodu ve své ideální poloze. Je sice také umístěn na okraji města, nicméně v bezprostřední blízkosti hustě obydlené čtvrti. V letech 2000 – 2004 byl celý areál kvůli propouštění dna přestavěn a následně revitalizován, došlo k rozdělení vodní nádrže na dvě menší. Větší slouží jako přírodní koupaliště a menší pro rybolov. Vzhledem k popularitě areálu došlo při jeho přestavbě k vybudování pláží, hřišť, zázemí pro návštěvníky, oplocení celého areálu a zaměstnání správce. Jsou zde hřiště na plážový volejbal, basketbal, pozemní hokej, petanque, minigolf, dále tenisové kurty a asfaltová dráha kolem celého okruhu, určená pro cyklisty a in-line bruslaře (Valášek 2009).

Zhodnocení kvality projektů a jejich návštěvnosti Hydrické rekultivace jsou často, vzhledem k rozsahu těžby, jediným možným způsobem rekultivace (Řebec 2010). Jejich přínos je nejen v oživení krajinného rázu okolí, ale hlavně jsou využívané pro rekreaci a sportovní vyžití obyvatel. Vrbenský je zaměřen pouze na rybáře, proto jeho návštěvnost je jednoznačně nejnižší ve všech věkových kategoriích (viz graf 9). O zbylé areály je výrazně větší zájem, který klesá spolu s rostoucím věkem ze stejného důvodu jako u technických rekultivací, opět jsou zaměřeny především na sportovce a mladé lidi.

41

Graf 9: Návštěvnost hydrických rekultivací podle věkových skupin (%) (obyvatelé, kteří alespoň 1 za rok rekultivaci navštíví)

Zdroj: vlastní šetření, n = 189

Kvalitativní hodnocení u tohoto druhu rekultivací vyšlo celkem pozitivně (viz příloha 2.15). Benedikt ve většině hodnocených položek dopadl výborně. Obyvatelé byli spokojeni hlavně s možností volnočasových aktivit, dopravní dostupností a občanskou vybaveností. U zbylých dvou rekultivací se objevuje opět negativní hodnocení dopravní dostupnosti, spojené s polohou areálů. U všech hydrických rekultivací je problém s čistotou a bezpečností. Před několika lety byla oplocena hlavní část areálu Benedikt, kde už je čisto, okolí je ale stále zaneseno odpadky. U zbylých areálů by bylo finančně velmi náročné. Hydrické rekultivace slouží mostečanům jako zelené zóny s velkou nabídkou sportovního a rekreačního vyžití. V následujících letech, bude jezer přibývat a Mostecko v sobě může objevit nový potenciál, který je třeba rozvíjet.

6.4 PARKY Do této kategorie byly zařazeny rekultivace, které slouží jako parky pro místní obyvatele. Vznikaly jako náhrada za zničenou krajinu v okolí. v současné době je v Mostě 10 parků, pro hodnocení byly vybrány 4 (www.mumost.cz). Záměrně byly zvoleny různorodé oblasti: městský park Hrabák, okolí přesunutého kostela, okolí Čepirožských vinic a zahrádkářské osady. Návštěvnost během roku je nejmenší v okolí kostela, který je v odlehlé části města, v ostatních parcích je návštěvnost vysoká (viz příloha 2.12). U Hrabáku je to dáno dobrou dopravní dostupností, okolí vinic je využíváno cyklisty a u zahrádek je to jejich specifickým využitím.

42

Městský park Hrabák Jedná se o rozlehlý park, na kraji města vzniklý jako rekultivace bývalého lomu Hrabák (Štýs 1998). Je vhodně situován do okolí hustě osídlené čtvrti a dobře dopravně dostupný. Dal by se rozdělit na 3 části, první tvoří zahrádkářská kolonie, další upravovaný park na kraji této zelené zóny a největší část tvoří lesopark, který je udržován minimálně, což je znát hlavně na zhoršené kvalitě čistoty a bezpečnosti. Je využíván především zahrádkáři a majiteli psů.

Okolí Čepirožských vinic Území rozsáhlé rekultivace bývalého velkolomu Šmeral, nachází se v městské části Most– Čepirohy. Je rozděleno na 4 části, největší je lesopark, ale dominantu tvoří vinice. Další dvě části jsou zastavěné plochy. Jedná se o zahrádkářskou kolonii a rodinou zástavbu. Opět se jedná o špatně dostupné území, ale lesopark má výhodu v napojení na cyklostezky na blízkém kopci Ressl. Proto je lesopark nejvíce využíván cyklisty a majiteli psů. Vinice mají na Mostecku dlouhou tradici, proto jedna z prvních zemědělských rekultivací bylo založení vinohradu blízko Čepiroh. Vinařství na Mostecku se pyšní především košer vínem, které je vyráběno jen v málo oblastech ČR (Valášek 2009).

Okolí přesunutého kostela Okolí kostela je rekultivací velkolomu Ležáky, kde dříve stávalo původní město Most. Přesunutý kostel, jako jedna z hlavních turistických atraktivit na Mostecku, má velmi udržované okolí. Místní obyvatelé sem během roku zavítají málo (viz příloha 2.12), naproti tomu turisté okolí kostela navštíví při téměř každé návštěvě města (Novotná Pokorná 2010). V okolí se nachází udržovaný park s menším rybníkem, hřbitov a poslední dochovaná ulice ze starého Mostu.

Momentálně

u přesunutého

kostela začíná naučná

turistická

stezka,

vedoucí

k přivaděči vody do vznikajícího jezera Most. Nevýhodou je opět špatná dopravní dostupnost, což by se mělo s budovaným jezerem změnit (Valášek 2010)

Zahrádkářské osady Jsou vzorovým příkladem znovuosídlení báňsky využívaných pozemků. Dlouhodobě jde o velmi populární aktivitu. Podle dotazníkových šetření z let 2006 a 2010 je možnost zahrádkaření hodnocena jako jedna z nejkvalitnějších (viz přílohy 2.8 a 2.9). V Mostě a jeho bezprostředním okolí nachází 3 zahrádkářské osady. Zahrádkaření je specifická forma krátkodobé rekreace obyvatelstva. Jde o oblíbenou aktivitu především u důchodců a sociálně slabších obyvatel (Buček 2007). V Mostě navíc zahrádky suplují zahrady, které vzhledem k převažující panelové zástavbě chybí. Z těchto

43

důvodů jde o velmi populární aktivitu, což je patrné i z počtu návštěv kolonií během roku (viz příloha 2.12).

Zhodnocení kvality projektů a jejich návštěvnosti Návštěvnost všech parků je celkem vysoká (viz graf 10). Výjimku tvoří Čepirožské vinice, které jsou vzhledem ke své vzdálenosti od města vhodné především pro cyklisty. Návštěvnost parků je nejvyšší u mladších generací, naproti tomu zahrádkářské osady jsou využívány především obyvateli nad 35 let.

Graf 10: Návštěvnost parků podle věkových skupin (%) (obyvatelé, kteří alespoň 1 za rok rekultivaci navštíví)

Zdroj: vlastní šetření, n = 189

Kvalitativní posouzení nabízených položek vyšlo hůře než u ostatních rekultivací (viz příloha 2.16). Nejlépe dopadly zahrádkářské osady, což je dáno hlavně jejich samosprávou (zahrádkářský svaz si sám udržuje pořádek a čistotu), oplocením a samozřejmě ideální dopravní dostupností. Ostatní parky měly vždy alespoň ve dvou položkách negativní hodnocení. Park u kostela je špatně dostupný a možnost volnočasových aktivit je omezená, ale podle obyvatel je zde pořádek a bezpečno. Dva zbývající parky měly opačné hodnocení. Největší problém byl s čistotou a bezpečností, ale možnosti vyžití jsou zde lepší než u ostatních parků. Výsledné hodnocení se v návštěvnosti během roku příliš neodráží, je stejná nebo i vyšší než u jiných typů rekultivací. Obyvatelé v blízkosti parků je využívají pro venčení psů či na procházky v přírodě. Lidé

z panelových

bytů

jsou

rádi za každou

na návštěvnosti rekultivací, situovaných v blízkosti sídlišť.

44

veřejnou

zeleň,

což

je vidět

6.5 HODNOCENÍ PROJEKTŮ Podle dotazníkového šetření jsou všechny typy rekultivací místními obyvateli využívány. Jejich návštěvnost se nejvíce odvíjí od vzdálenosti k bydlišti a možnostem volnočasového vyžití. Rekultivace jednostranně zaměřené na určitou skupinu obyvatel sice nemají návštěvnost příliš vysokou, nicméně svým netradičním využitím posilují atraktivitu regionu a zvyšují jeho turistický a rekreační potenciál. Jako největší turistické atraktivity města obyvatelé stále vnímají historické památky, už si ale začínají uvědomovat výjimečnost některých rekultivačních projektů. Město se na nich snaží stavět svou moderní tvář a jedinečnost. Hipodrom s Autodromem svou oblibou jednoznačně vedou nad ostatními rekultivacemi. Svými víkendovými akcemi obstarávají hlavní kulturně-sportovní dění v regionu a zajišťují převážné množství návštěvníků z jiných oblastí. Ostatní rekultivace slouží hlavně pro krátkodobou rekreaci obyvatel a představují převážné množství zelených ploch ve městě. Důležité je, že místní mají kde trávit svůj volný čas a vidí v přírodním prostředí kolem sebe zlepšení (dotazníkové šetření 2010). Obyvatelé nejčastěji negativně hodnotili dopravní dostupnost, bezpečnost a čistotu. Město by mělo o své ojedinělé zelené plochy více pečovat. Dopravní dostupnost lze vyřešit přidáním linek městské hromadné dopravy, otázkou je, nakolik by to bylo ekonomicky únosné. Udržování okolí a pravidelný policejní dohled by mohl být levnější a efektivnější variantou pro zlepšení kvality rekultivací. Rekultivace mají velký přínos pro rekreaci obyvatel a zlepšují jejich vztah k městu. V budování nové krajiny a jejího následného využití vidí obyvatelé velký potenciál. Je třeba, aby výstavbou rekultivací tento proces neskončil. Nad územím se musí udržovat dohled, aby se z odpočinkových lokalit nestaly nebezpečné, neudržované parky, kterým je lepší se vyhnout.

45

7. BUDOUCÍ VÝVOJ REKULTIVACÍ V současné době již na Mostecku existuje celá řada úspěšných rekultivačních projektů. Nicméně v okolí města je stále degradovaná krajina, jejíž obnova bude probíhat v teprve následujících letech. Podle nejodvážnějších prognóz by se mohlo těžit až do roku 2120 (Valášek 2009). Stav rozpracovanosti rekultivačních akcí v severozápadních Čechách je zobrazen na grafu 11.

Graf 11: Stav rozpracovanosti rekultivačních akcí k roku 2003

Zdroj: Valeš 2003

Teprve po dokončení rekultivací lze hodnotit jejich skutečný přínos. V této kapitole jsou popsány budoucí záměry s obnovenou krajinou. Samostatně bude prezentován velký projekt jezera Most, jehož využití a přínos nastíní následující vývoj rekultivací a rozvoje CR a rekreace na Mostecku. Na základě zpracované metodiky budou závěrem nabídnuta možná doporučení využití rekultivací.

7.1 MOSTECKO PO DOKONČENÍ REKULTIVACÍ Budoucí podoba okolní krajiny a rychlost její obnovy, nejvíce závisí na prolomení těžebních limitů. Neprolomení limitů by znamenalo rychlejší dokončení rekultivací, zároveň ale zastavením těžební činnosti by došlo k odlivu finančních prostředků a obyvatel vlivem restrukturalizace nabízených pracovních příležitostí. Dotázaní odborníci se na budoucí podobě Mostecka shodli. Na otázku: „Jak by měla vypadat mostecká krajina za 30 let, pokud se neprolomí těžební limity?“ se mi dostalo velmi podobných odpovědí. Mostecko by mělo být regionem velkých jezer a lesů, ale stále industriální oblastí (viz příloha 3.4 a přiložená fólie 2) Velmi vzroste potenciál CR a rekreace, což by mělo pomoci nutné restrukturalizaci hospodářství.

46

Podle předpokládaného vývoje rekultivací by měl, oproti současné struktuře půdního fondu, vzrůst podíl vodních a zemědělských ploch a lesů na úkor ploch nazvaných „ostatní“ (Farský a kol. 2008). Největšími rekultivačními akcemi na Mostecku by měla být rozlehlá jezera, vzniklá zaplavením zbytkových jam lomů. v širším okolí města by měla vzniknout 4: jezero Most, Vršany, ČSA a Maxim. Bude se jednat o největší jezera v Česku, která budou koncentrována na malé území (viz tab. 1 ). Mostecko a celá oblast SHP by se mohlo stát rájem vodních sportů. Pokud by došlo k jejich propojení pomocí plavebních kanálů, vznikne zcela ojedinělý prostor s velkým potenciálem pro CR a rekreaci (Kabrna 2010).

Tab. 1.: Parametry budoucích jezer na Mostecku

plocha (ha ) 322,6 390 1259 1145

jezero Most Vršany ČSA Maxim

objem (mil. m3) 72,4 73,6 760 645

max. hloubka (m) 59 40 150 170

budoucnosti bude

pokračovat

rok napouštění 2008 2030 2020 2037

Zdroj: Valeš 2003

Krom

jezer

se v bližší

v revitalizaci

a resocializaci obnovené krajiny. Stále vznikají nové projekty, které podporují rozvoj CR a rekreace ve městě. Buduje se cyklostezka, která by měla spojit rekultivace využívané pro volnočasové aktivity. Na Velebudické výsypce vznikne nový sportovní areál, přírodní amfiteátr, rozšíří se stezky pro cyklisty a jezdectví, golfové hřiště posílí své zázemí a zvýší počet jamek na 18. Rákosový rybník na předměstí bude mít vhodné zázemí pro rybáře. Na Střimické výsypce vzniknou nové cyklostezky a hasidrom, což by měl být areál cvičiště pro požární sport. Pokud dojde ke schválení projektu a jeho financování, mělo by vzniknout u Matyldy westernové městečko. V parku Hrabák dojde k zasíťování pozemků a rodinné výstavbě, čímž by se území více udržovalo (Valeš 2003). Nejočekávanějším projektem však bude napouštěné jezero Most a jeho okolí. Mělo by jít o další velký areál určený rekreaci a sportovnímu vyžití místních obyvatel. Očekávaný je i zájem návštěvníků z jiných regionů. Více se jezeru Most věnuje následující kapitola.

7.2 JEZERO MOST Jedná se o hydrickou rekultivaci bývalého lomu Ležáky, kde dříve stálo původní město Most. Těžba zde byla dokončena v roce 1999 a vzhledem k rozsahu lomu, bylo zatopení jedinou možností rekultivace. S napouštěním jezera se začalo na konci října roku 2008 a dokončeno by mělo být nejpozději během příštího roku, následovat budou další úpravy kolem jezera a budování jeho zázemí (Valášek 2009).

47

Jezero navazuje na obydlené čtvrti Mostu a v jeho bezprostřední blízkosti se nachází přesunutý gotický kostel. Stane se největší vodní plochou na Mostecku, jeho parametry jsou uvedeny v tabulce. Pro město a jeho obyvatele by se mělo stát vyhledávaným rekreačněsportovním areálem. Respondenti řízených rozhovorů se shodli, že tento projekt bude mít největší přínos pro rozvoj CR a rekreace na Mostecku. „Velkou příležitostí je vybudování rekreačního

území

u právě

zatápěného

lomu

Most,

ale

vše

se odvíjí

od zdařilé

revitalizace.“(Peleška 2010) Plány jeho revitalizace jsou součástí Koncepce řešení ekologických škod. Financování projektu je zajištěno z tzv. 15 ekomiliard, které stát poskytl na řešení ekologických škod po těžbě uhlí, město však musí platit případné nadzemní práce (www.15miliard.cz).

Revitalizace jezera a jeho okolí Jezero se více zpřístupní, buduje se komunikace k jeho jižní části, povede k němu několik cyklostezek

a město

uvažuje

o zavedení

nové

autobusové

linky.

U jezera vzniká

řada samostatných revitalizačních projektů. Přímo u něj budou pláže, jachetní přístav, oddychová pobřežní zóna, dětská a sportovní hřiště a zasíťované atraktivní pozemky, připravené pro výstavbu rodinných domů. Kolem jezera povede 10 km dlouhá cyklostezka, na kterou budou navázány další. Uvažuje se i o výstavbě lanovky vedoucí od jezera na hrad Hněvín. Mezi přesunutým kostelem a jezerem je plánovaná výstavba arboreta a „minimostu“ (Valeš 2003). Minimost bude zřejmě nejzajímavějším projektem u jezera. Jedná se o model původního města Mostu v měřítku 1 : 25. Podkladem bude plán Mostu z roku 1953. V první fázi se počítá s výstavbou přibližně 30 nejzajímavějších budov, těžebních strojů a hnědouhelných lomů. v budoucnu by se ale mělo rozšířit o zajímavé stavby celého kraje. Most na výstavbě spolupracuje

s německým

městem

Oederan,

kde

mají

s podobnými projekty

zkušenosti (Program rozvoje statutárního města Mostu na roky 2004 – 2010).

Názory obyvatel Zájem obyvatel o vznikající projekt, bude zásadní pro jeho další rozvoj. Pokud bude jezero využíváno, lze předpokládat, že se bude dále resocializovat. Mohou zde vzniknout vhodné podmínky pro podnikání v oblasti služeb. Je proto důležité, aby se jezero vhodně prezentovalo místním obyvatelům, ale i potenciálním návštěvníkům odjinud a případným investorům. Již nyní, před otevřením areálu, je většina obyvatel o jezeru a jeho budoucích možnostech dobře informována (viz příloha 2.17). Přes 70 % obyvatel má přehled o podobě jezera, jde o uspokojující údaj. Velký zájem je dán hlavně velikostí vznikajícího projektu. Lidé mají

48

možnost pozorovat jeho vývoj a informace se mohou dozvědět i z dočasné naučné stezky vedoucí od kostela k jezeru. Pokud by se měly potvrdit výsledky dotazníkového šetření, stalo by se jezero nejvyužívanější hydrickou rekultivací na Mostecku (viz příloha 2.18). Přes 70 % obyvatel hodlá jezero navštěvovat. Zajímavé je rozdělení podle věkových kategorií. Zatímco u předchozích hodnocených rekultivací byla návštěvnost podle věku velmi diferencovaná, v tomto případě jsou rozdíly minimální. I obyvatelé nad 50 let v okolí jezera vidí prostor pro trávení jejich volného času. Budoucí potenciál jezera a jeho přínos rozvoji města vyzdvihovali všichni odborníci v průběhu rozhovorů. Obyvatelé jsou ohledně jeho přínosu více skeptičtí, ale stále jsou výsledky uspokojivé (viz graf 12). Většina obyvatel se shodla na přínosnosti jezera, ale jen 37 % dotázaných věří jezeru více než ostatním rekultivačním projektům. Největší potenciál projektu je podle respondentů v jeho rekreačním a sportovním vyžití, ale téměř 30 % obyvatel se domnívá, že jezero přiláká turisty z jiných okresů (viz příloha 2.19). Což svědčí o jeho možném neregionálním významu.

Graf 12: Názor obyvatel na možný přínos jezera Most (%)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Kolem jezera vznikne řada samostatných projektů, které byly popsány výše. Lze předpokládat, že se zájem o ně bude různit podle věkových kategorií. Proto jedna z otázek dotazníkového šetření byla orientována tímto směrem. Z nabízených projektů obyvatelé celkově nejvíce ocenili cyklostezku kolem jezera a projekt minimost, zbylé možnosti se již lišili podle věkových kategorií (viz příloha 2.20). Celkově lze konstatovat, že u mladších obyvatel byl hlavní zájem o sportovní projekty, naproti tomu u starších obyvatel spíše o rekreační.

7.3 ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ Vzhledem k výsledkům dotazníkového šetření lze konstatovat, že město má dostatečný potenciál pro rozvoj CR a rekreace, obzvláště s pohledem do budoucnosti. Obyvatelé jsou

49

spokojeni s možnostmi trávení volného času, což je důležité pro motivaci mladých lidí k setrvání v regionu. V současné době je zázemí pro sport a rekreaci celkem ideální a z velké míry tomu příspívají rekultivace a jejich následné revitalizační projekty. Obyvatelé jsou ale stále nedostatečně informováni o budoucích projektech, což by mělo město zlepšit. Zásadní chyby jsou především v údržbě a bezpečnosti lokalit, o které se stará město. Rekultivační projekty, které vlastní soukromá firma a dohlíží na ně jsou nejvíce navštěvované a obyvatelé jsou s nimi i nejvíce spokojeni. Problém je samozřejmě ve financování. „Největším problémem stávajících rekultivací je nedostatek finančních prostředků na realizaci. Každý projekt je již vytvářen, nebo v rámci šetření seškrtán na nejzákladnější požadované práce. Tímto způsobem pak dochází k šablonovitému řešení i ploch, které by bylo možno řešit šetrněji nebo kreativněji v návaznosti na okolní území“ (Peleška 2010). S nově vznikajícími rekultivacemi, rostou městu plochy, o které se musí starat, čímž se nutně zvyšuje rozpočet na jejich dohled a údržbu. Ideální by bylo přilákat do města investory, kteří by uměli rekultivace vhodně využít a následně se o ně i starat. Potenciální investoři by mohli pomoci i strukturální změně hospodářství a ekonomickému rozvoji Mostu. Proto by se mělo město zaměřit nejen na vhodnou sebe-prezentaci mezi místními obyvateli, ale i v širším okolí. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že obyvatelé věří v lepší budoucnost města, především v oblasti rozvoje CR a rekreace. Z hlediska volného času jim nejvíce chybí dostatečné kulturní vyžití, sportovní a dětská hřiště a uvítali by více naučných stezek a cyklostezek. Podle Koncepce a slov 1. náměstka primátora Luboše Pitína by v těchto oblastech mělo dojít k rozvoji. Jak už bylo několikrát řečeno, Most se prezentuje jako mladé a aktivní město s širokým spektrem možností trávení volného času (Program rozvoje statutárního města Mostu na roky 2004 – 2010). Mělo by se ale ještě více zaměřit na netradiční formy CR (např. vinařská či montánní). Tento region má pro ně ideální předpoklady. Již se objevují náznaky jako uhelné safari zprovozněné na lomu ČSA, které je stále více populární, nebo technické muzeum na jedné z bývalých šachet (Valášek 2009). Stále by se ale dal tento potenciál uplatnit více. Pro zkvalitnění budoucích projektů by bylo potřeba vytvořit jednotný generel rekultivačních

prací

a postupů

pro

celou

SHP,

který

stále

chybí.

Komunikace

mezi jednotlivými prováděcími firmami je nedostatečná, a proto nedochází k optimálnímu řešení projektů (Řehoř 2010). Navázání spolupráce by mohlo přinést propojení jednotlivých plánů,

což

je podstatné

pro

jejich

následné

využití.

Na příklad

propojení

jezer

plavebními kanály by velmi pomohlo rozvoji CR a rekreace v celém kraji, na jeho realizaci by se ale jednotlivé firmy musely z technických důvodů domluvit již při plánování jezer, což se zatím zdá být nereálné.

50

8. ZÁVĚR Mostecko dlouhodobě patří mezi problematické regiony ČR. Jeho přírodní bohatství ho v jistém

směru

negativně

ovlivnilo.

Je hlavním

důvodem

jednostranně

zaměřeného

hospodářství, nadprůměrné nezaměstnanosti a degradace okolní krajiny. Jedním z možných východisek regionu je rozvoj CR a rekreace. Může pomoci nutné restrukturalizaci hospodářství, rozvoji služeb a zlepšení jeho pověsti. Ještě před dvaceti lety byl potenciál CR na Mostecku minimální. Znehodnocená krajina a nové, turisticky neatraktivní město nemělo návštěvníkům co nabídnout. Situace se postupem času stále zlepšovala. Město pracuje na zkvalitnění svého vzhledu a díky rekultivacím vznikají nové zelené prostory, které tvoří zázemí pro volnočasové aktivity místních obyvatel. Analýza CR potvrdila rostoucí potenciál Mostecka, který je třeba vhodným směrem rozvíjet. Region má velké předpoklady pro rozvoj netradičních forem CR jako např. montánní CR. Stejně tak ale upozornila na nedostatky v oblasti dopravní infrastruktury a selektivních předpokladů. Lokalizační předpoklady zaznamenaly během posledních 20 let největší pokrok. Mostecko stále patří mezi oblasti s vysokým zastoupením urbanizovaných ploch, které tvoří převážně hnědouhelné velkolomy. Každý rok se ale zároveň zvětšuje podíl rekultivovaného území, ve kterém má město největší, současný i budoucí potenciál rozvoje CR a rekreace. Touto aktuální problematikou se zabývá i předkládaná práce, jejímž cílem bylo zjistit využitelnost, přínos a celkový potenciál rekultivovaných oblastí, nejen v současnosti, ale i s pohledem do budoucna. K jeho dosažení nejvíce přispělo dotazníkové šetření, řízené rozhovory s odborníky a studium odborné literatury. Na výzkumné otázky odpovídám následovně: Rekultivace jsou plochy pro dosud územně omezený rozvoj města. Jejich hlavním přínosem je jejich velikost a téměř neomezené možnosti využití. Provedení mosteckých rekultivací je jedno z nejkvalitnějších nejen v ČR, ale i v zahraničí. Jsou specifické především následnými revitalizačními projekty, zaměřenými především na CR a rekreaci (nejen) místních obyvatel. Stejně tak jsou využívané pro výstavbu rodinných domů či výrobních hal. Rekultivované oblasti se postupně stávají novými příměstskými oblastmi s kvalitnějším životním prostorem. Pro rozvoj města je důležité, aby mladí lidé neodcházeli z regionu. K jejich setrvání výrazně přispívají i rekultivace. Jednou z hlavních motivací je levné bydlení, které se netýká pouze stávajících panelových bytů, ale právě i nově vznikající občanské zástavby v příměstských oblastech. Rekultivace celkově zkvalitňují životní prostředí ve městě a jsou hlavními centry sportu a rekreace místních obyvatel. Podle výsledků dotazníkového šetření jsou mladí lidé spokojeni s možnostmi trávení volného času a kvalitou přírodního prostředí, což je podstatné pro jejich setrvání v regionu.

51

Obyvatelé celkově věří v lepší budoucnost města. Více jsou přesvědčeni o zlepšení kvality životního prostředí a možností CR a rekreace, ale stejně tak se podle nich bude Most rozvíjet i ekonomicky. Kvalita životní prostředí pro místní obyvatelé již není tak zásadním problémem jako třeba nezaměstnanost či soužití s národnostními menšinami. To jen dokladuje jeho neustále se zlepšující stav, na kterém mají svou zásluhu i rekultivace. Rozvoj CR a rekreace nejvíce podporují velké rekultivační projekty, které každoročně zajišťují největší podíl návštěvníků a turistů na Mostecku. Menší pak slouží převážně rekreaci a sportu mostečanů. Hodnocení návštěvnosti rekultivací potvrdilo jejich význam v rozvoji CR a rekreace. Kvalita projektů se lišila podle jejich využití a hlavně vlastníka. Obnovená a revitalizovaná krajina pod dohledem soukromého investora je velmi dobře udržovaná, čistá a obyvatelé se zde cítí bezpečně. Což nelze konstatovat u ploch vlastněných městem. O znehodnocené území se starají těžařské společnosti, ale s obnovou krajiny narůstají plochy, které město musí udržovat, což se pro něj stává ekonomicky neúnosné. Bohužel pak dochází k zanedbávání čistoty a bezpečnosti, čímž se pracně rekultivované plochy znehodnocují. Díky diplomové práci Kalauzové jsem měla možnost srovnání mezi lety 2006 a 2010. Téměř ve všech analyzovaných bodech došlo ke zlepšení. Lidé lépe vnímají své okolí, zkvalitnily se možnosti trávení volného času a lepší, ale nikoliv dostatečná je informovanost místních obyvatel o budoucích plánech rekultivací. Podle koncepce řešení ekologických škod by se měla krajina v celé SHP dále výrazně měnit. Mostecko se po dokončení těžby stane oblastí velkých jezer. O jeho potenciálu a přínosu změn mnoho vypoví nově vznikající jezero Most, které se má stát novým centrem sportu a rekreace nejen místních obyvatel. Mostečané v něm vidí velký potenciál a o projekt se velmi zajímají, což může být velkým přínosem pro posílení vztahu obyvatel k Mostecku. Současný průmyslový region by se jednou mohl paradoxně stát centrem CR a rekreace. Případné prolomení těžebních limitů by pouze prodloužilo dobu dokončení rekultivací, nikoliv však jejich plánovanou podobu. S využitím potenciálu regionu, by se mělo začít co nejdříve. Město

musí

zkvalitnit

svou

sebe-prezentaci nejen

u místních

obyvatel,

ale

hlavně

ve vzdálenějších oblastech ČR a Německa. Vhodné spojení montánní turistiky s ukázkou úspěšně rekultivovaného území a budoucích plánů může zlepšit pověst města. Dále město nutně potřebuje zvýšit zájem kvalitních investorů o rekultivovaná území, aby nedocházelo k jejich zpětnému znehodnocení. Problémem dosavadního provádění rekultivací je nekomplexnost plánů. Řeší se odděleně, pro každou oblast SHP zvlášť a prováděcí firmy spolu nekomunikují. Nevyužívá se tím veškerý potenciál vyplývající z propojení navazujících území. Měl by být vytvořen jednotný generel pro celou SHP, aby nedošlo ke geografické roztříštěnosti, současně jednotné oblasti Podkrušnohoří.

52

Tato práce nechce a ani nemůže tvrdit, že problémy regionu vyřeší rekultivovaná území. Pouze poukazuje na potenciál, který v nich město má a nabízí možnosti jejich efektivnějšího využití.

53

Seznam použité literatury a zdrojů informací Literatura BERÁNEK, K. (2008): Revitalizace a resocializace Podkrušnohoří, součást územně plánovacích dokumentů ústeckého kraje. UJEP, Ústí nad Labem, 38 s. FIALOVÁ, D. (2000): Transformace druhého bydlení (v zázemí Prahy). Dizertační práce. KSGRR PřF UK, Praha, 130 str. FRANCOVÁ, E. (2003): Cestovní ruch. FF UP, Olomouc, 119 s. HELEŠICOVÁ, L., ŠTÝS, S. (1992): Proměny měsíční krajiny. Nakladatelství BÍLÝ SLON, Praha, 256 s. HENDL, J. (2008): Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Portál, Praha, 407 s. HOWARD, R. (1998): Land reclamation: achieving sustainable benefits. Rotterdam, Netherlands, 54 s. HRALA, V. (1997): Geografie cestovního ruchu. Idea servis, Praha, 168 s. HUTTEL, F. (1996): Minesite recultivation. Cottbus, Germany, 157 s. HUTTER, D. (2008): Základy oceňování nemovitostí. Institut Franka Dysona, Praha, 89 s. JEŘÁBEK, M. (2008): Usměrňování socioekonomického rozvoje pánevní oblasti Ústeckého kraje – vnímání specifik zdejšími obyvateli. UJEP, Ústí nad Labem, 35 s. KALAUZOVÁ, L. (2007): Využití rekultivovaných ploch pro účely cestovního ruchu a rekreace na území Severočeské hnědouhelné pánve. Diplomová práce. KSGRR PřF UK, Praha, 113 s. KAŠPAR, J. a kol. (2001): Mostecko – minulost a současnost. MUS a.s., Most, 187 s. KEYZLAROVÁ, S. (2005): Zahrádkářské kolonie v Brně – specifické využívání příměstské krajiny. Diplomová práce. MU, Brno, 92 s. KOPŠO, E. a kol. (1992): Geografia cestovného ruchu. Státní pedagogické nakladatelství, Bratislava, 327 s. MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. Veda, Bratislava, 252 s. MUDROCH, A. (2002): Remediation of abandoned surface coal mining sites. Berlin, Germany, 175 s.

54

NADIN, V. (1999): Územní plánování a rozvoj hospodářství a cestovního ruchu.MMR, Praha, 77 s. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch – výkladový slovník. MMR, Praha, 448 s. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ a BYTŮ (2001) 2001 – základní informace o obcích. Okres Most (2003). ČSÚ, Praha, 119 s. STALMACHOVÁ, B. (1996): Základy ekologické obnovy krajiny. VŠB, Ostrava, 155 s. ŠTĚPÁNEK, V., KOPAČKA, L., ŠÍP, J. (2001): Geografie cestovního ruchu. PřF UK, Praha, 230 s. ŠTÝS, S. (1981): Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin. SNTL, Praha, 680 s. ŠTÝS, S. (1992): Proměny měsíční krajiny. Bílý slon, Praha, 47 s. ŠTÝS, S. (1996): Zelené plíce černého severu. MUS a.s., Most, 82 s. ŠTÝS, S. (1998): Rekultivace. MUS a.s., Most, 63 s. TICHÁ, T. a kol. (2004): Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. ABF – nakladatelství ARCH, Praha, 256 s. VALÁŠEK, V. (2009): Velká kronika o hnědém uhlí: minulost, současnost a budoucnost těžby hnědého uhlí v severozápadních Čechách. G2 studio s. r. o., Plzeň, 379 s. VALEŠ, J. a kol. (2006): Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. VÚHU a. s., Most, 130 s. VRÁBLÍK, p. (2002): Minulost, současnost a budoucnost antropogenně postižené krajiny na Mostecku. In: Balej, M., Kunc, K.: Sborník Proměny krajiny a udržitelný rozvoj. UJEP, Ústí nad Labem, s. 73–80. VRÁBLÍKOVÁ, J., VRÁBLÍK, p. (2008): Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří. FŽp UJEP, Ústí nad Labem, 155 s. VYSTOUPIL, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. MMR. Praha, 158 s. VYSTOUPIL, J. a kol. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu České republiky. MU, Brno, 98 s. ZEZULOVÁ, p. (2005): Rozvoj cykloturistiky v ČR. Diplomová práce. KSGRR PřF UK, Praha, 89 s.

55

Ostatní zdroje Agentura ochrany přírody a krajiny. Dostupné na: http://www.nature.cz [1.4.2010] ArcČR 500: Digitální geografická databáze [cd-rom]. Praha: ARCDATA PRAHA, s. r. o., 2003. Automobilové závodiště v Mostě. Dostupné na: http://www.autodrom-most.cz [4.5.2010] BÍNA, J. (2001): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Dostupné na: www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf [11.4.2010] Centrum rozvoje turismu Mostecka. Dostupné na: http://www.imostecko.cz [4.5.2010] ČR od roku 1989 v číslech - cestovní ruch. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#10

[17.4.2010]

ČSÚ: Sčítání lidu v roce 2001. Dostupné na: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0425 [27.4.2010] Demografická ročenka okresů 1998 až 2007. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/4034-08-1998_az_2007-05. [15.3.2010]. Dopravní spoje. Dostupné na: http://www.idos.cz [3.4.2010] Dostihové závodiště Most. Dostupné na: http://www.hipodrom.cz [11.5.2010] Dotazníkové šetření (2010): Provedeno v březnu a dubnu 2010 v Mostě (n = 189). Druhy nezemědělské půdy v okresech Ústeckého kraje. Dostupné na: http://www.risy.cz/druhy_nezemedelske_pudy_ustecky_kraj[16.5.2010] Druhy zemědělské půdy v okresech Ústeckého kraje. Dostupné na: http://www.risy.cz/druhy_zemedelske_pudy_ustecky_kraj[16.5.2010] Golfové hřiště v Mostě. Dostupné na: http://www.golf-most.cz [11.5.2010] Jezero Vrbenský. Dostupné na: http://www.jezero-vrbenský.cz [11.5.2010] LANDA, I. (2006): Výkladový slovník – minimum pro studenty aplikované ekologie. Dostupné na: -http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/EKO/A/A-A-K.PDF [21.3.2010] Letiště na Střimické výsypce. Dostupné na: http://www.letistemost.cz [8.5.2010] Mapa dopravní sítě Ústeckého kraje. Dostupné na: http://www.rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/us.png [11.4.2010] Míra registrované nezaměstnanosti v letech 2001 až 2009 v okresu Most. Dostupné na:

56

http://www.risy.cz/index.php?pid=509&kraj=&p_kapitola=6&form_rokod=&form_rokdo=&la nguage=CZ&MapsRok=2009 [16.5.2010] Národní památkový ústav. Dostupné na: http:// www.monumnet.npu.cz [4.4.2010] Polygon Most. Dostupné na: http://www.polygon-most.cz [11.5.2010] Program rozvoje statutárního města Mostu na roky 2004 – 2010. Dostupné na: http://www.mumost.cz/informace/dlouhodobe/prm/analyza/cast3.htm [12.4.2010] Skupina Czech Coal. Dostupné na: http://www.czechcoal.cz [21.4.2010] Regionální informační servis. Dostupné na: http://www.risy.cz [3.4.2010], [11.4.2010] Řešení ekologických škod v severozápadních Čechách. Dostupné na: http://www.15miliard.cz [5.5.2010] Řízené rozhovory (2010): Provedeny v dubnu 2010 v Mostě. Respondenti: Kabrna, Kašpar, Novotná Pokorná, Peleška, Pitín, Řebec, Řehoř Stránky města Mostu. Dostupné na: http://www.mumost.cz [11.5.2010] Ukazatele ekonomiky CR České republiky. Dostupné na: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/aktualni_data/27_04_09_satelitni_ucet_cr_2007.pdf [17.4.2010] Územní plán města Mostu z roku 2005. Dostupné na: http://www.mumost.cz/informace/index.htm?fr2=uzemniplan/obsah.htm [12. 4. 2010]. Vybrané ukazatele okresu Most. Dostupné na: (urbanizace) http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/1B002AE9A6/$File/130208001.pdf. [16.5.2010]

57

PŘÍLOHY Příloha 1.1: Slovníček termínů z oblasti cestovního ruchu Cestovní ruch

Rekreace Návštěvník

Turista

Rekreant Montánní CR

Aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem. Využití volného času, jehož součástí může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika. Osoba cestující do jiného místa, než je místo jeho pobytu na dobu nepřevyšující 12 po sobě jdoucích měsíců, přičemž účel návštěvy je jiný než výkon činnost odměňované z navštíveného místa. Osoba, která se zdrží na navštíveném místě alespoň 24 hodin za účelem trávení volného času a v tomto místě též přespí v hromadném či soukromém ubytovacím zařízení. Osoba realizující svou rekreaci v místě svého bydliště či jeho okolí (v rozsahu místní hromadné dopravy) Forma CR, jejíž účastníci jsou motivováni možností prohlídky podzemí bývalých i stále funkčních dolů a jejich technického zařízení i budov.

Zdroj: Pásková, Zelenka 2002

Příloha 1.2: Osnova řízených rozhovorů 1.

Je využití obnovené krajiny na Mostecku oproti jiným těžebním regionům něčím specifické?

2. Je využití rekultivací z hlediska rekreace (autodrom, hipodrom, letiště, ...) místní myšlenkou, nebo se Mostecko inspirovalo v zahraničí či jiných regionech ČR? 3. Učí se naopak jiné regiony od nás? 4. Na jaké úrovni jsou mostecké oproti jiným regionům?

rekultivace

z hlediska provedení

a využití

5. Jaké jsou další možnosti využití rekultivací z hlediska cestovního ruchu a rekreace krom již stávajících a jaké se budou v nejbližších letech uskutečňovat na Mostecku? 6. Víte o nějakých zajímavých projektech ze zahraničí či jiných regionů ČR? 7. Jak by měla vypadat mostecká krajina za 30 let, pokud se neprolomí těžební limity? 8. Jak mohou být (nebo jsou) prospěšné rekultivace městu? 9. Které z již realizovaných projektů považujete za nejkvalitnější a proč?

10. Co naopak byste udělali jinak, jaký je podle Vás největší problém stávajících rekultivací?

Příloha1.3: Účastníci řízených rozhovorů ÚČASTNÍCI ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ

Mgr. Markéta Heindrichová

ZAMĚSTNÁNÍ vedoucí odboru životního prostředí a tvorby krajiny manažer projektu rekultivací specialista výzkumu rekultivací specialista biologického hodnocení rekultivací

Daniel Řebec Ing. Jiří Kašpar Ing. Luboš Pitín Mgr. Jana Novotná Pokorná

vedoucí útvaru rekultivace a ekologie vedoucí útvaru rekultivace a ekologie 1. náměstek primátora vedoucí CRTM

Mgr. Martin Kabrna Ing. Oldřich Peleška RNDr. Michal Řehoř PhD.

Zdroj: vlastní šetření

Příloha 1.4: Plán autodromu

Zdroj: www.autodrom-most.cz

ZAMĚSTNAVATEL VÚHU a.s. VÚHU a.s. VÚHU a.s. VÚHU a.s. Litvínovská uhelná a.s. Vršanská Uhelná a.s. město Most město Most

Příloha 1.5: Plánované sportovní akce na autodromu v roce 2010 ZÁVODY: 14. - 16. 5. MM ČR automobilů na okruzích 4. - 6. 6. MM ČR automobilů na okruzích 22. – 25. 7. M ČR motocyklů + ALPE ADRIA CHAMPIONSHIP 6. – 8. 8. MM ČR automobilů na okruzích + zóna střední Evropy 27. – 29. 8. CZECH TRUCK PRIX – ME tahačů DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ AUTODROM MOST: 20. 3. 30. 10. DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ POLYGON MOST: 22. 5. Zdroj: www.autodrom-most.cz

Příloha 1.6: Plánované společenské a sportovní akce na hipodromu v roce 2010 Dostihové dny: 15.05. Jarní cena města Mostu - Cena první dámy ČR 05.06. Cena I.P. trus, a.s. - Cena Jezdectví 10.07. Zlatý pohár Piva Louny - Cena JCČR 24.07. OAKS skupiny Czech Coal 21.08. Velká letní cena České rafinérské 04.09. Cena Severočeských dolů 25.09. Cena Zimní královny Ústeckého kraje Českomoravská cena 16.10. Parkury: 24. - 25.04. Jarní parkury města Mostu 22. - 23.05. Květnové parkury 25.06. Hobby parkurový den 26. - 27.06 Červnové parkury skupiny Czech Coal 27.08 Hobby parkurový den 18. - 19.09. Podzimní parkury Ostatní akce: 25.04 - 02.05 Výstava mysliveckých trofejí 22.05. Extrem bike Most 08.06. Den dětí Ústeckého kraje 12.06. In-line závody města Mostu 12. - 13.06. Celostátní přebory ČMMJ a střelecké závody 14. - 15.08. Střelecké závody - Perazzi Tour 05.09. In-line závody - MS cyklistů na bruslích 01. - 03.10. Vytrvalostní závody Zdroj: www.hipodrom.cz

Příloha 1.7: Plán vodní nádrže Vrbenský

Zdroj: www.jezero-vrbensky.cz

Příloha 2.1: Dotazník

DOTAZNÍK VOLNOČASOVÉ AKTIVITY NA MOSTECKU SPOJENÉ s REKULTIVACEMI OSOBNÍ ÚDAJE: Pohlaví: a) žena b) muž Věk: a) do 20 let b) do 35 let c) do 50 let d) nad 50 let Nejvyšší dokončené vzdělání: a) ukončená ZŠ b) ukončená SŠ – vyučení c) ukončená SŠ – s maturitou d) ukončená VŠ Chcete na Mostecku zůstat natrvalo? a) ano b) ne, uveďte důvod: ......................... c) nevím

VYUŽITÍ REKULTIVACÍ NA MOSTECKU 1. Co je pro vás největším problémem na Mostecku? Seřaďte podle důležitosti od 1 – 5 (1 – nejzávažnější, 5 – nejméně závažný). a) nezaměstnanost b) kvalita životního a přírodního prostředí c) soužití s národnostními menšinami d) kvalita bydlení a veřejných prostor e) bezpečnost ve městě 2. Myslíte si, při pohledu do budoucna, že se město stane lepším místem pro život? – z ekonomického pohledu a z pohledu rozvoje města a) rozhodně ano b) spíše ano c) nezmění se d) spíše ne e) rozhodně ne

3. Myslíte si, při pohledu do budoucna, že se město stane lepším místem pro život? – z pohledu životního prostředí a rozvoje rekreace a turistiky a) rozhodně ano b) spíše ano c) nezmění se d) spíše ne e) rozhodně ne 4. Jak hodnotíte stav přírodního prostředí v okrese Most v současné době? a) velmi se mi líbí b) jsem spokojen c) ani spokojen, ani nespokojen d) připadá mi špatné e) velmi špatné 5. Jste spokojeni s možnostmi trávení volného času na Mostecku? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 6. Pokud dojíždíte za účelem trávení volného času jinam (mimo město a jeho okolí), napište jak často, kam a proč. ....................................................................................................................................

7. Co byste doporučili turistům z jiných oblastí, aby na Mostecku navštívili? Vyberte 5 možností a očíslujte podle preferencí 1 – 5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší). a) hrad Hněvín b) přesunutý gotický kostel c) autodrom d) hipodrom e) aquadrom f) napouštění a budování jezera Most g) OC Central Most h) městské muzeum i) muzeum hornictví na jedné z šachet, příp. uhelné safari (exkurze do lomů na terénních vozidlech)

8. Doplňte tabulku: a) Jak hodnotíte současný stav a množství nabízených možností na Mostecku (myšleno jak kvalita, tak kvantita tj. počet)? 1. SLOUPEC: 1 – velmi dobrý, 2 – dobrý, 3 – ani dobrý, ani špatný, 4 – špatný, 5 – velmi špatný, 6 – neumím posoudit b) Co byste si přáli, aby se na Mostecku rozvíjelo (také na rekultivovaných plochách). 2. SLOUPEC: 1 – velký zájem o rozvoj, 2 – malý zájem o rozvoj, 3 – nezájem o rozvoj, 4 – je mi to jedno a)

b)

možnost rekreace v přírodě možnost pěší turistiky, procházek po okolí možnost cykloturistiky možnost in-line bruslení možnost lyžařské turistiky a lyžování možnost rybaření možnost rekreace u vody a koupání možnost vodních sportů možnost horolezectví možnosti zahrádkaření možnosti kulturního vyžití množství parků a lesoparků množství naučných stezek množství sportovních hřišť množství dětských hřišť množství sportovních hal množství kulturních a zábavních zařízení množství stravovacích zařízení Uveďte i jiné aktivity, které byste si přáli rozvíjet: ...........................................................................................................

9. Doplňte tabulku. Následující tabulka se týká rekultivovaných oblastí na Mostecku. a) v prvním sloupci napište kolikrát za rok dané území navštívíte. b) v ostatních sloupcích ohodnoťte kvalitu jednotlivých položek čísly 1 – 5. (1 – velmi dobrý, 2 – dobrý, 3 – ani dobrý ani špatný, 4 – špatný, 5 – velmi špatný) Pokud některé z uvedených míst nenavštěvujete vůbec, vynechejte celý řádek. a)

b) možnost volnočasových aktivit

udržování okolí

dopravní dostupnost

občanská vybavenost

bezpečnost

čistota

návštěvnost

autodrom hipodrom aerodrom golfové hřiště vodní nádrž Matylda vodní nádrž Vrbenský městský park Benedikt městský park Hrabák okolí Čepirožských vinic okolí přesunutého kostela zahrádkářské osady

10. Proč nejčastěji navštěvujete vámi zvolené území v předchozí tabulce? a) blízkost k bydlišti b) vybavenost území pro sport či odpočinek c) čistota a bezpečnost území d) snadná dostupnost e) dobrá občanská vybavenost – hřiště, lavičky, stravovací zařízení 11. Domníváte se, že informovanost o plánech budoucího využití území narušeného těžbou uhlí je dostatečná? a) ano b) ne c) nedovedu posoudit 12. Víte, jaké jsou do budoucna záměry s plochami narušenými těžbou? a) ano, mám o tom přehled b) něco málo vím c) netuším

13. Víte, jak bude vypadat a co vše bude nabízet okolí nově budovaného jezera Most? a) ano, mám o tom přehled b) něco málo vím c) nevím 14. Myslíte si, že budoucí jezero Most a jeho okolí bude přínosem pro město a jeho občany? a) bude mít větší přínos než ostatní rekultivace b) bude mít stejný přínos jako ostatní rekultivace c) nebude přínosné 15. Plánujete jezero Most v budoucnosti využívat? a) ano, často b) spíše ano, občas tam zavítám c) spíše ne, již mám svá oblíbená místa d) ne, preferuji jiní formy trávení volného času 16. Navštěvoval jste dosud často jiná jezera či vodní nádrže v okolí Mostu? a) ano, velmi rád a často b) občas c) spíše ne d) vůbec ne 17. v čem vidíte největší potenciál budoucího jezera Most? a) rekreační vyžití b) sportovní vyžití c) možnost podnikání (otevření restauračních zařízení, ubytovacích zařízení) d) využití nových stavebních parcel e) přilákání turistů z jiných okresů 18. Který z plánovaných záměrů týkajících se jezera Most byste ocenili nejvíce? a) arboretum b) minimost (velký model starého Mostu) c) přístaviště d) cyklostezka kolem jezera e) pláže f) hřiště pro míčové sporty g) lanovka Hněvín – jezero Most

Příloha 2.2: Struktura dotazovaných podle pohlaví

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.3: Struktura dotazovaných podle věku

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.4: Struktura dotazovaných podle vzdělání

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.5 : Zamýšlené setrvání obyvatel na Mostecku podle věku (v %)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.6: Hodnocení stavu přírodního prostředí na Mostecku podle věku (%)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.7: Spokojenost s možnostmi trávení volného času na Mostecku podle věku (%)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.8: Hodnocení stavu a množství sledovaných možností v roce 2006 (v %)

Zdroj: Kalauzová 2007

Příloha 2.9: Hodnocení stavu a množství sledovaných možností v roce 2010 (v %)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.10: Možnosti, které si obyvatelé přáli rozvíjet v roce 2006 (v %)

Zdroj: Kalauzová 2007

Příloha 2.11: Možnosti, které si obyvatelé přejí rozvíjet v roce 2010 (v %)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.12: Návštěvnost rekultivovaných oblastí

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.13: Setkání respondentů s plány budoucího využití území podle vzdělání v letech 2006 a 2010 (v %)

Zdroj: Kalauzová 2007, vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.14: Hodnocení kvality technických rekultivací

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.15: Hodnocení kvality hydrických rekultivací

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.16: Hodnocení kvality parků

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.17: Povědomí obyvatel o budoucím stavu jezera Most a možnostem jeho využití (%)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.18: Potenciální návštěvnost jezera Most podle věku (%)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.19: Největší potenciál jezera Most z pohledu respondentů (%)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 2.20: Zájem o jednotlivé projekty v okolí jezera Most podle věku (%)

Zdroj: vlastní šetření (n = 189)

Příloha 3.1 Rajonizace cestovního ruchu ČR

Zdroj: Vystoupil a kol. 2007

Příloha 3.2: Potenciál CR v obcích ČR

Zdroj: Bína 2001

Příloha 3.3: Dopravní síť v okrese Most

Zdroj: www.rsd.cz