Ministerstvu spravedlnosti ČR, odboru stížností, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2,
[email protected] Odborová organizace Sluníčko, z.s., ičo: 227 11 554, zasílací adresa Tovární 14, 571 01 Moravská Třebová
[email protected] v Moravské Třebové dne 27. září 2016 Stížnost na postup Krajského soudu v Hradci Králové dle § 123 (2) c) zákona č. 6/2002 Sb, a dle § 167 b) Ministerstvo vyřizuje podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované ... předsedou krajského soudu (stížnost Spr 4127/2016 z 5.9.2016) . I. Krajský soud v Hradci Králové (KS HK) byl požádán o informace o některých soudcích, mimo jiné také o počtu stížností, které byly na ně podány.
KS HK sdělil (15. června 2016, Si 743/2016): Proti těmto soudcům taktéž nebylo vedeno žádné kárné řízení a od r. 2003 (tj. od roku, kdy informační systém krajského soudu ISVKS elektronicky vede řízení a eviduje podání) se nepodařilo dohledat žádnou stížnost dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů.
V žádosti o informace ze dne dne 26.6.2016 bylo požádáno o doplnění informace: ... Jednu stížnost na soudce Hájka jsem vám poslal sám ve stejné obálce s ž.o.i., řadu dalších jsem uvedl do protokolu za jednání 2.6.2016, za přítomnosti místopředsedy Mgr. Jana Ducháčka. Další stížnosti i trestní oznámení na něj jsem podal dříve. Soud mi neposkytl informaci ani o mých vlastních podaných stížnostech. Žádám o informaci 8): Co jste s mými stížnostmi udělali? Kde jsou? Dle kancelářského řádu, § 238 (1) Pro správní agendu se vedou tyto pomůcky: b) rejstřík St – pro stížnosti na soudy a soudce dle § 164 a násl. zák. č. 6/2002 Sb., nebo se vedou jako Podání menší důležitosti dle § 244. Žádám o informaci 9): Kolik stížností celkem eviduje KS ve spisu dle § 238 (1), a kolik jiných podání povahy stížnosti (nikoli jen stížnosti dle zák. č. 6/2002 Sb., ale všech projevů nespokojenosti občanů s činností soudu) eviduje KS ve spisu dle § 244, nebo jinde, popř. co s takovými podáními děláte?
KS HK sdělil (1. července 2016, Si 743/2016): k bodu 9):
V rámci došlých žádostí o právní pomoc bylo doručeno 214 podání označených jako stížnost, stížnostní podání apod., která, posuzováno dle obsahu, nepředstavovala stížnosti dle zákona o soudech a soudcích.
V žádosti o informace ze dne 14.7.2016 bylo na sdělení reagováno a požádáno o doplnění informace: ... Z čehož dovozuji, že podání povahy stížnosti, např. namítaná porušování zákonů, procesních povinností, povinností při správě soudu, porušování kancelářského řádu, apod., které nejsou stížnostmi dle zákona o soudech a soudcích, a která nejsou ani stížnostmi na rozhodovací činnosti, považujete „dle obsahu“ za „žádosti o právní pomoc.“ Evidujete je dle § 238 (2): Pro agendu předsedy vrchního soudu se vedou rejstříky: a) rejstřík S – pro věci správní povahy (včetně agendy právní pomoci), jejíž rozsah vyplývá ze seznamu hesel, který je obsažen v příloze č. 2, ... Ustanovení se ale týká vrchního soudu, kterým vy nejste. Nebo jde o právní pomoc (dožádání) o.s.ř. § 39 (1): Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provede na dožádání jiný soud. Ustanovení se ale týká úplně jiné věci. Otázka 1): V jaké složce, dle jakého právního předpisu vedené, evidujete vámi uváděné „žádosti o právní pomoc“ ? 2) O jaká právní ustanovení opíráte svůj popsaný postup, kdy podání namítající porušování povinností soudními osobami, tedy kritiku činnosti soudu, soud „dle obsahu“ ukládá ve své evidenci do složky „žádosti o právní pomoc,“ což stěžovatelům ani nesdělíte, a uvádíte tak je i své orgány kontroly a dohledu v omyl, a znemožňujete nápravu namítaných pochybení? Žádám podrobné vysvětlení.
KS HK sdělil (29. července 2016, Si 903/2016): Vaše podání určená dle svého obsahu k vyřízení správě soudu Vám byla souhrnně sdělena již v předchozí odpovědi soudu ze dne 1. 7. 2016, vedeno pod zn. Si 743/2016. Další Vaše případná podání v jednotlivých řízeních výkonu soudu jsou řešena v rámci těchto jednotlivých řízení. Každý jednotlivý podnět (jak uvádíte stížnost, nikoli však ve smyslu zákona o soudech a soudcích, jak Vám bylo vysvětleno v předchozí odpovědi) Vámi učiněný v konkrétním řízení lze na základě Vaší žádosti sdělit pouze při manuálním zpracování každého jednotlivého soudního řízení, v němž vystupujete. Vzhledem k tomu, že Vy sám na pozici žalobce či žalovaného vystupujete či jste vystupoval přesně ve 100 řízení vedených u zdejšího soudu (v civilní odvolací agendě a v agendě správního soudnictví), dále s přihlédnutím rozsahu spisového materiálu, charakteru Vašich podání a průměrné délky protokolace, kdy například z Vámi zmiňovaného jednání zdejšího soudu ze dne 2. 6. 2016, sp. zn. 22Co 476/2014, byl pořizován protokol o délce 9 stran, v rámci něhož jste vznesl několik stížnostních podání, by soud při průměrné potřebě vynaložení minimálně 15 minut na získání požadovaných informací z jednoho konkrétního řízení v součtu musel vynaložit 1.500 minut. Čas nezbytný k vyhledání a zpracování požadovaných informací povinným subjektem by s ohledem na výše uvedenou délku takového postupu znamenal mimořádně rozsáhlé vyhledání požadovaných informací, za něž povinnému subjektu přísluší v souladu s § 17 odst. 3 InfZ úhrada (výše úhrady se řídí § 4 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 14. 7. 2011, č. j. 286/2011-OT-OSV, kterou se stanoví sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů, podle níž činí výše úhrady za každou hodinu vyhledávání jedním pracovníkem 200 Kč). Za zjištění uvedených informací proto požaduje Krajský soud v Hradci Králové v souladu s § 17 odst. 3 InfZ úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání požadovaných informací ve výši 5.000 Kč ... O takto vznesených stížnostních podnětech v rámci procesního postupu soudu rozhoduje dle procesních předpisů určený soudní senát či samosoudce, nikoli orgány správy soudů, jak Vám již ostatně bylo několikrát vysvětleno. Zjištění a sdělení výsledků jednotlivých přezkumů dosud nezjištěného počtu Vašich stížnostních podání v rámci jednotlivých řízení výkonu soudu by opět znamenalo mimořádně rozsáhlé vyhledávání, které by bylo lze provést až po výše uvedeném zjištění informací, s nímž zdejší soud spojil výzvu k úhradě za mimořádně rozsáhlé vyhledání požadovaných informací. Ve věci stížnostních podání odkazuji na vyčerpávající odpověď zdejšího soudu ze dne 1. 7. 2016, vedeno pod zn. Spr 743/2016, bod 9). Ostatně též tato odpověď zdejšího soudu byla na základě Vaší předchozí stížnosti předložena Ministerstvu spravedlnosti ČR k přezkumu způsobu vyřízení žádosti o informace. Dle instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR č. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (dále jen v. k. ř.), jsou vedle správního deníku (vedeno pod zkratkou Spr) samostatně vedeny rejstříky Si a St. Všechna ostatní podání určená správě soudu, která jsou nepodřaditelná pod tyto dva specifické rejstříky, jsou evidována v rejstříku Spr, což je případ též kategorie podání dle svého obsahu spadajících do pododdílu správního deníků „právní pomoci“. Tyto pododdíly nejsou upraveny v. k. ř., soudy si je z organizačních důvodů pro větší přehlednost zakládají v rámci vnitřní organizace soudu. Podřazení určitého podání do tohoto pododdílu nemá žádný dopad na jeho vyřízení.
Podáním ze 4. srpna 2016 byl KS HK vyzván: ... Odpověď povinného, podle jakého právního předpisu eviduje „stížnosti“ jako „žádosti o právní pomoc,“ že „z organizačních důvodů pro větší přehlednost“ nelze akceptovat. „Stížnosti“ jsou podání namítající neetické, protiprávní nebo jinak nesprávné jednání (pochybení) soudních osob. „Žádosti o právní pomoc“ takové námitky neobsahují, a nikdo je zde logicky nebude hledat. Orgány kontroly a dohledu budou pochybení hledat v evidenci ve složkách označených jako Stížnosti nebo podobně. „Žádosti o právní pomoc“ nesměrují kontrolní orgány, hledající pochybení, k sobě, jako Stížnosti, ale od sebe (zde stížnosti nejsou). V „Žádostech o právní pomoc“ stížnosti na fungování soudu kontrola logicky hledat nebude. V postupu soudu, kdy agendu „Stížnosti“ vede pod označením „Žádosti o právní pomoc,“ spatřujeme podvod, jehož cílem je kontrolní orgány oklamat a vytvořit dojem, že na činnost soudu žádné stížnosti podané nebyly. Což považujeme za maření nápravy nedostatků, na které stížnosti upozorňují. Dále podvod na stěžovatele, jejichž stížnosti soud přejmenováním na Žádosti o právní pomoc fakticky zrušil, a učinil z nich něco zcela jiného, aniž by o tom stěžovatele informoval. A za třetí podvod, kdy soud vykazuje činnost vyřizování Žádostí o právní pomoc, aniž by u těchto podání nějakou právní pomoc skutečně poskytoval. (Zamítnutí stížnosti, či sdělení, že „nejde o stížnost ve smyslu zákona o soudech a soudcích,“ to žádná právní pomoc není.) Oos důrazně požaduje, aby soud bez odkladu VŠECHNY stížnosti, resp. všechna podání povahy stížnosti, vedená pod označením „Žádosti o právní pomoc,“ nebo i jinde, převedl pod označení odpovídající obsahu (např. „Stížnosti (jiné než dle § 164 zák. č. 6/2002 Sb.)“), a o provedení úkonů aby nás informoval. „... Z čehož plyne, že podání učiněná účastníky soudních jednání do protokolu vyřizuje soudce pověřený rozhodováním dané věci.“ Takový postup je ovšem nesprávný, pokud jde o stížnosti netýkající se projednávané věci, ale o pochybení při správních činnostech, porušování jiných zákonů, etických principů, nebo např. kancelářského řádu. Rozhodovací činnost soudce se týká výhradně kauzy, která mu byla zákonným způsobem přidělena. Zda soudce má v dané kauze např. postupovat dle kancelářského řádu, o tom mu rozhodovat nepřísluší. Soudce je povinen „správní“ námitku (stížnost) přijmout (zapsat do protokolu) dle zákona č. 6/2002 Sb., § 119 (3): V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu, a postoupit ji dle § 166 (2) ... Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému. Dle § 172: Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené... Z odpovědí povinného plyne, že soud stížnosti uváděné účastníky za soudních jednání nejen že neřeší, ale ani se neobtěžuje jejich existenci zjišťovat, ani na soudcích výše uvedený postup nevyžaduje: „Každý jednotlivý podnět Vámi učiněný v konkrétním řízení lze na základě Vaší žádosti sdělit pouze při manuálním zpracování každého jednotlivého soudního řízení, v němž vystupujete.“ … „O takto vznesených stížnostních podnětech v rámci procesního postupu soudu rozhoduje dle procesních předpisů určený soudní senát či samosoudce, nikoli orgány správy soudů, jak Vám již ostatně bylo několikrát vysvětleno,“ uvádí Si 903/2016. Předseda soudu tedy výslovně přiznává, že řešení stížností, např. na porušování kancelářského řádu (o to v daném případě šlo), nechává na soudcích v rámci řízení, která nemají s rozhodováním o k.ř. nic společného, namísto aby si stížnosti vyžádal postoupit sobě, a řešil je sám, kteroužto povinnost mu určuje zákon, a za což pobírá plat. V postupu, kdy stížnosti správní povahy na činnost soudu jeho předseda vůbec neřeší, nechává je ležet ve spisech týkajících se nejrůznějších jiných soudních řízení, a po soudcích nevyžaduje jejich postoupení sobě k vyřízení, spatřujeme podvod, jehož cílem je kontrolní orgány i veřejnost oklamat a vytvořit dojem, že na činnost soudu žádné stížnosti podané nebyly. Což považujeme za maření nápravy nedostatků, na které stížnosti upozorňují, a také za podvod na stěžovatele. V případě značného rozsahu pochybení může jít rovněž o naplnění skutkové podstaty TČ sabotáže, § 314 TZ. Oos důrazně požaduje, aby soud bez odkladu zajistil, že VŠECHNY stížnosti, resp. všechna podání povahy stížností, uvedená v protokolech ze všech jednání soudu, která dosud nebyla postoupena k vyřízení příslušnému orgánu státní správy soudu, aby postoupena dodatečně a řádně prošetřena, a aby nás soud o provedení úkonů informoval.
KS HK odpověděl (5. září 2016, Spr 4127/2016): ... postup zapisování podání, která nejsou stížnostmi dle § 164 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudech a soudcích), posuzováno dle jejich obsahu (viz věta druhá § 164 odst. 1 zákona o soudech a soudcích), do správního deníku u Krajského soudu v Hradci Králové je plně v souladu s Instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001- Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy ve znění pozdějších předpisů (viz § 238 Instrukce) i s běžnou praxí ostatních soudů v České republice. Tento postup je taktéž znám orgánům kontroly a dohledu, na něž se odkazujete. Ostatně Vámi uváděná odpověď zdejšího soudu ze dne 29. 7. 2016, vedeno pod zn. Si 903/2016, s jejímž obsahem nesouhlasíte, je momentálně předmětem přezkumu nadřízeného orgánu, tj. Ministerstva spravedlnosti ČR. Na základě výše uvedeného shrnuji, že není zákonného či jiného důvodu nastalou praxi měnit. V případě podezření na páchání trestného činu podvodu se můžete obrátit na orgány činné v trestním řízení. Již v minulosti Vám byly několikrát objasněny pravomoci orgánů státní správy soudů včetně toho, že nemohou zasahovat do nezávislosti rozhodování soudce. Vaše domněnka, že stížnosti, resp. pochybení soudců v rámci soudního rozhodování porušováním jiných zákonů, etických principů apod. podléhá kontrole orgánů státní správy soudů, je nesprávná (opakovaně odkazuji na zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů, zejm. § 164 a násl.). II. Z uvedeného plyne, že stížnosti (podání povahy stížnosti), které nejsou stížnostmi dle § 164 zákona č. 6/2002 Sb., a které nejsou ani stížnostmi na rozhodovací činnost soudce v projednávané věci, podaná účastníky a jejich zástupci do protokolu vytvořeného za jednání soudu, nejsou soudci KS HK postupována k vyřízení zákonem určenému orgánu státní správy soudů, zde předsedovi a místopředsedům krajského soudu. (§ 119 (2) zákona č. 6/2002 Sb.). Tím dochází k porušování § 119 (3): V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu. Předseda KS HK zastává názor, že mu nepřísluší ani požadovat, aby mu stížnosti soudci postupovali k vyřízení, protože by tak zasáhl do nezávislosti rozhodovací činnosti soudců. Opírá jej možná o většinové stanovisko senátu ÚS, vyjádřené v nálezu Pl. ÚS 18/06, o němž soudce Rychetský v odlišném stanovisku uvádí: Většina Ústavního soudu, proti které tímto disentem brojím, tak ve své argumentaci v odůvodnění nálezu dospěla k závěru, že v případě soudních funkcionářů vykonávajících státní správu soudu je výkon jejich soudcovské funkce neoddělitelný od výkonu správních činností při zabezpečování chodu příslušného soudu, a ústavně legitimní požadavek na nezávislost soudce se rozhodla vztáhnout i na vlastní správní činnosti ... Já naopak soudím, že dominantním a nezastupitelným principem výkonu správních činností je princip jejich hierarchie a podřízenosti. Dle našeho názoru se nález ÚS týká jen malé skupiny soudních řízení, dopadajících na významné politické, mocenské či finanční zájmy. Ovlivňování rozhodování prostřednictvím ovlivňování výkonu správních činností soudů značně přesahuje reálné možnosti běžného účastníka obvyklého soudního řízení. Vedle tohoto obecného stanoviska existuje i bližší stanovisko ke konkrétní otázce vyřizování stížností, vyslovené ve Sborníku stanovisek veřejného ochránce práv Státní správa soudů, str. 29: Dle ochránce však zákaz přezkoumání způsobu vyřízení stížnosti neplatí pro dodržování lhůt při vyřizování stížností a dále pro případy nečinnosti předsedy soudu (nebude-li stížnosti vyřizovat vůbec). Dodržování lhůt a plnění povinnosti vyřizovat stížnosti na průtahy předsedou soudu nutně musí podléhat dohledu předsedy nadřízeného soudu. Jde o reflexi řádného výkonu povinností uložených předsedovi soudu. Pokud by předseda nadřízeného soudu zjistil opakovaná pochybení předsedy soudu spočívající v nevyřizování stížností ve lhůtách nebo neplnění agendy vyřizování stížností vůbec, nepochybně by šlo o důvod pro vyvození kárné odpovědnosti možným podáním kárného návrhu. Analogicky, vztaženo na „správní“ stížnosti, musí být postup soudců (nebudou-li tyto stížnosti vyřizovat vůbec), napravitelný stížností předsedovi soudu, a postup předsedy soudu (nebude-li tyto stížnosti vyřizovat vůbec), musí podléhat dohledu Ministerstva spravedlnosti.
Důsledkem nesprávného stanoviska předsedy KS HK je velké množství stížností účastníků a jejich zástupců, zapsaných v protokolech ze soudních jednání, které nebyly rozhodujícími soudci vůbec postoupeny k vyřízení kompetentnímu orgánu státní správy soudu. Nedošlo tak k nápravě stěžovaných pochybení, ke škodě účastníků řízení, veřejnosti i justice samotné. Stížnosti jako takové nejsou ani správou evidované, z pohledu správy soudu neexistují. Orgány kontroly a dohledu je nikdy nemůžou najít, ani vytušit jejich existenci, protože jsou rozptýlené v tisících protokolech ze soudních jednání. Předseda soudu k naší žádosti odmítl zjednat ve věci nápravu.
Ani stížnosti, které se k předsedovi soudu dostanou, nejsou však v KS HK vyřizovány správně. Z pohledu vyřizování jsou dvojí: Stížnosti dle § 164 a násl. zák. č. 6/2002 Sb. Stížnosti na rozhodovací činnost soudu - § 164 (2): Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti. Jejich vyřízení probíhá tak, že předseda soudu přezkoumání zamítne, stěžovatelům to sdělí vč. důvodu, a stížnosti založí dle § 238 kancelářského řádu (1) a) do správního deníku (Spr) (vzor č. 71 v. k. ř.). Zapíše je také do b) rejstříku St – pro stížnosti na soudy a soudce dle § 164 a násl. zák. č. 6/2002 Sb. Stížnosti dle § 164 (1): ... na průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Jejich vyřízení probíhá tak, že předseda soudu je přezkoumá, rozhodne o jejich oprávněnosti a popř. učiní opatření. Stěžovatelům vše sdělí, vč. důvodu, a stížnosti založí dle § 238 kancelářského řádu (1) a) do správního deníku (Spr) (vzor č. 71 v. k. ř.). Zapíše je také do b) rejstříku St – pro stížnosti na soudy a soudce dle § 164 a násl. zák. č. 6/2002 Sb. Potud je vše správně (první tabulka výše). Stížnosti a jiná podání povahy stížností, která nejsou stížnostmi dle § 164 a násl. zák. č. 6/2002 Sb. Soudy vedle rozhodovacích činností konají také činnosti správní. § 119 (3): V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu. (Zákon nedefinuje taxativní výčet všech správních činností k zajištění soudnictví. Zákonodárce nemůže přesně předvídat všechny možné okolnosti při výkonu správy, protože podmínky pro soudnictví mohou být různorodé a mohou se měnit.) I při porušování povinností při státní správě soudu lze chybovat, a opravným prostředkem je zde stížnost. Správní pochybení zaměstnance, soudce i nesoudce, nemůže z logiky věci vyřizovat nikdo jiný, než zákonem určený orgán státní správy soudu. Takovým pochybením je např. porušování povinností uvedených v Instrukci Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001- Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, porušování vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, atd. Instrukce a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti (MSpr), jak mají soudy při správních činnostech postupovat, jistě nejsou nezávaznými doporučeními, jejichž plnění je dobrovolné. MSpr výkony soudů v souhrnech a statistikách sleduje a metodiku správy soudů průběžně upravuje. Stížnosti na správní činnosti, ať již oprávněné či nikoli, jsou důležitým zdrojem podnětů a informací pro MSpr k optimalizaci systému státní správy soudů. Správným postupem jejich vyřizování je, (po postoupení k vyřízení předsedovi soudu), jejich posouzení, jako „stížnost - jiná než dle § 164 zák. č. 6/2002 Sb.“ I takovou stížnost je předseda soudu povinen přezkoumat, rozhodnout o její oprávněnosti a popř. učinit opatření. Ignorování sdělení o porušování povinnosti zaměstnanců soudu podílet se na státní správě, dodržovat instrukce, vyhlášky aj. závazné pokyny MSpr, nelze považovat za řádný výkon povinností uložených předsedovi soudu. Nakonec se stěžovateli sdělí, jak byla stížnost vyřízena, vč. důvodu, a stížnost soud založí dle § 238 kancel. řádu (1) a) do správního deníku (Spr) (vzor č. 71 v. k. ř.). Dle pokynů 17. Správní deník – vzor č. 71 v. k. ř.: Do správního deníku se zapisují písemnosti týkající se správní agendy, podněty k podání stížností pro porušení zákona a kárné věci. Zvláštní oddíl správního deníku s vyhrazenými čísly se založí pro stížnosti a oznámení fyzických a právnických osob. (MSpr tedy vydanými pokyny„stížnosti - jiné než dle § 164 zák. č. 6/2002 Sb.“ řeší, všechny stížnosti bez rozlišení se mají uložit v oddílu správního deníku pro stížnosti.) ... 5: Do tohoto sloupce se zapíše datum vyřízení. U rejstříku St se uvede také způsob vyřízení a u přímo vyřízené stížnosti též její důvodnost. V podrobnostech se odkazuje na Instrukci MSpr č. j. 106/2001–OSM.
Stížnosti nerozlišuje ani instrukce 106/2001-OSM, která k tomu uvádí: §3 Evidence stížností (1) Ministerstvo a soudy vedou evidenci podaných stížností odděleně od evidence ostatních písemností tak, aby poskytovala údaje potřebné ke kontrole vyřizování stížností. Soudy vedou evidenci ve zvláštním oddíle správního deníku. (5) Spis obsahující stížnost musí být na obalu výrazně označen nápisem "STÍŽNOST". Sdělení soudu u druhé tabulky (viz výše): V rámci došlých žádostí o právní pomoc bylo doručeno 214 podání označených jako stížnost, stížnostní podání apod., která, posuzováno dle obsahu, nepředstavovala stížnosti dle zákona o soudech a soudcích. Z čehož plyne, že předseda soudu „správní“ stížnosti (stížnosti jiné než dle § 164 zák. č. 6/2002 Sb.) z pohledu oprávněnosti, důvodnosti, vůbec nezkoumá. „Podle obsahu“ je označí za „právní pomoc,“ která spočívá pouze v tom, že takto byly posouzeny. Stížnost tím přestane stížností z pohledu úřadu být. Není tedy ani založena v oddílu správního deníku určeném pro stížnosti, ani není evidována v příslušném rejstříku St, ani není na obalu výrazně označena nápisem "STÍŽNOST." Není v evidenci podaných stížností, uložena odděleně od evidence ostatních písemností tak, aby poskytovala údaje potřebné ke kontrole vyřizování stížností. Rozdíl mezi stížností a žádostí o právní pomoc pozná i člověk bez odborných znalostí a zmýlí se jen výjimečně, nikoli ve stovkách případů. Neumíme si představit žádný důvod, proč KS HK podání označená stěžovateli za STÍŽNOST, jako stížnost nevyřizuje, ani neeviduje, ani při uložení neoznačuje, přičemž stěžovatele o „zmizení“ stížnosti jejím prohlášením za „právní pomoc“ ani neinformuje. Tedy žádný jiný důvod, než že takové stížnosti chce soud před kontrolou vyřizování stížností skrýt. Žádná kontrola MSpr, zkoumající stížnosti, takovou stížnost skutečně nikdy najít nemůže. Z vlastní činnosti to víme, a proto tvrdíme, že zaměstnanci KS HK často neplní úkoly při státní správě soudu, a neřídí se závaznými pokyny MSpr, obsaženými v jím vydávaných instrukcích a vyhláškách. Předseda soudu tato pochybení kryje tím, že stížnosti buďto nevyřizuje vůbec, nebo je nechává úředně „zmizet“ (označí je za „právní pomoc“ a jako „stížnosti“ nejsou pak v agendě soudu dohledatelné). Nikoli řádné vyřizování stížností to umožňuje, proto je zde porušování „správních“ povinností časté natolik, že ohrožuje i řádnou rozhodovací činnost soudu. Konkrétní příklady doplníme na požádání. Účelem institutu stížnosti je primárně náprava konkrétního pochybení, ale stížnosti jsou také velmi důležité jako zpětná vazba pro optimální nastavení systému státní správy soudů, prováděné MS pr. Důležité jsou i stížnosti neoprávněné, nedůvodné, z čistě procesních důvodů neprojednatelné, apod., neboť právě to může být podnětem pro úpravu systému tak, aby napříště jako prostředek nápravy zafungovaly, shledá-li to MSpr jako žádoucí. Pochybení předsedy KS HK při vyřizování stížností vedou k maření výkonu státní správy soudu také tím, že ústřednímu orgánu státní správy soudů znemožňují řádné plnění jeho vlastních úkolů, konkrétně § 118 (1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, § 123: Ministerstvo vykonává státní správu ... krajských ... soudů tím, že (2) a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend ... MSpr je uváděno v omyl, že si nikdo na porušování povinností při správě soudu jeho zaměstnanci nestěžuje, že neexistují žádné stížnosti na porušování povinností uvedených v instrukcích a vyhláškách MSpr. Takových stížností je ve skutečnosti velké množství. Díky nesprávnému postupu soudu při vyřizování stížností však ve správní agendě nekončí vůbec; jen malá část z nich je v agendě vedena, avšak jako něco úplně jiného. III. Výzvám k nápravě pochybení předseda soudu dobrovolně nevyhověl, žádost o umožnění nahlédnutí (kontrolu) správní agendy ze strany stěžovatele odmítl.
Proto navrhujeme, aby Ministerstvo spravedlnosti ČR rozhodlo, že: I. Krajský soud v Hradci Králové pochybil tím, že nezajistil postoupení stížností, podaných účastníky řízení a jejich zástupci do protokolů za jednání soudu, předsedovi soudu, kterému jejich vyřízení příslušelo. Stížnosti je soud povinen dohledat a jejich postoupení a vyřízení provést. II. Soud pochybil tím, že stížnosti (podání povahy stížnosti), které nejsou stížnostmi dle § 164 (1) zák. č. 6/2002 Sb., a které nejsou ani stížnostmi domáhajícími se přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti (§ 164 (2)), nevyřídil jako stížnosti. Všechna tato podání je soud povinen dohledat a vyřídit jako stížnosti. Jestliže soud má za to, že podání označené „stížnost,“ nebo podobně, podle obsahu stížností není, je povinen jej jako stížnost aspoň zaevidovat a způsob vyřízení v evidenci uvést (z důvodu přezkoumatelnosti). III. Rozhodnutí předsedy soudu, kterým nevyhovuje žádosti Odborové organizace Sluníčko, z.s., o souhlas pro Ing. Martina Bínu, svého prezidenta, dle § 189 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. j. 505/2001–Org, o studium spisů z vědeckých (výzkumných) důvodů (spisů, vedených soudem dle Instrukce - § 238: Správní agenda a jiné evidenční pomůcky, které obsahují jakákoli pravomocná rozhodnutí soudu), se ruší. Tvrzení, že ustanovení § 189 v.k.ř. (1) se netýká správních rozhodnutí soudu, z v.k.ř. nijak nevyplývá, proto takové odůvodnění nemůže obstát.
Jménem Odborové organizace Sluníčko, z.s., Ing. Martin Bína, prezident
