Odbor dopravy a silničního hospodářství oddělení silničního hospodářství
Dle rozdělovníku
datum
oprávněná úřední osoba
číslo jednací
spisová značka
11. srpna 2014
JUDr. Martin Hába
KUZL - 30120/2014
KUSP - 30120/2014/DOP/MH
VEŘEJNÁ
VYHLÁŠKA
ROZHODNUTÍ Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen „odvolací orgán“), jako odvolací orgán věcně a místně příslušný dle ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, dle ustanovení § 40 odst. 1, 3 písm. e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) a dle ustanovení § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), přezkoumal na základě odvolání, které podali Vladislava Ševčíková a Karel Ševčík, oba bytem Sladské 363, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, rozhodnutí Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm, odboru dopravy (dále jen správní orgán), č.j. MěÚ-RpR/07729/2014, spis. zn. Měú/OD/39605/2012/DV ze dne 18.3.2014, kterým bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 správního řádu, že pozemky parc.č. 3025/57, která začíná napojení a místní komunikaci parc.č. 3630/18, dále pak pozemek parc.č. 3025/71, který je již veřejně přístupnou účelovou komunikací, dále pozemek parc.č. 3025/23, dále přes část pozemku parc.č. 3048/1 a dále pozemkem parc.č. 3040/17, která navazuje na místní komunikaci parc.č. 3628/2 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm, dle přiloženého snímku, slouží jako veřejně přístupná účelová komunikace, a rozhodl takto: V souladu s ustanovením § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu se rozhodnutí správního orgánu ze dne 18.3.2014, č.j. MěÚ-RpR/07729/2014, spis. zn. Měú/OD/39605/2012/DV z r u š u j e a věc se mu vrací k novému projednání.
Odůvodnění: Výše uvedeným rozhodnutím správní orgán podle ustanovení § 142 odst. 1 správního řádu rozhodl, že pozemky parc.č. 3025/57, 3025/71, 3025/23, 3048/1 a 3040/17 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm, slouží jako veřejně přístupná účelová komunikace. Předmětné rozhodnutí správní orgán vydal na základě žádosti Evy Voitleové, trvale bytem Nábřeží SPB 70, č.p. 650, 708 00 Ostrava Porubá a Ladislava Duhana, Dolní 72, 700 30 Ostrava Zábřeh („dále také jen žadatelé"), zastoupených JUDr. Milanem Matulou, Nábřeží dukelských hrdinů 561, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Ve své žádosti ze dne 12.10.2012 žadatelé požádali správní orgán, aby dle ust. § 142 odst. 1 správního řádu rozhodl, zda je Krajský úřad Zlínského kraje tř. Tomáše Bati 21 761 90 Zlín
IČ: 70891320 tel.: 577 043 522, fax: 577 043 502 e-mail:
[email protected], www.kr-zlinsky.cz
příjezdová komunikace v katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm nacházející se na pozemcích parc.č. 3025/57, 3025/71, 3025/23, 3048/1 a 3040/17, účelovou komunikací veřejně přístupnou. Správní orgán vydal dne 18.3.2014 napadené rozhodnutí, které zaslal všem známým účastníkům řízení, jejichž okruh předem vymezil. Proti rozhodnutí podali Vladislava Ševčíková a Karel Ševčík odvolání. Vladislava Ševčíková a Karel Ševčík ve svém odvolání mimo jiné uvedli, že jsou vlastníci pozemku parc.č. 3025/57 v k.ú Rožnov pod Radhoštěm a právo jízdy po tomto pozemku udělili pouze vlastníkům chat, kteří s nimi uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene. Odvolatelé dále připomínají nesprávné vyhodnocení situace správním orgánem, neboť posuzovaná komunikace není jedinou komunikační spojnicí v dané lokalitě. Vlastníci chat vždy využívali komunikaci na pozemku parc.č. 3025/23 a 3048/1. Nikdy neudělili konkludentní souhlas se vznikem veřejné komunikace na svých pozemcích. Dle odvolatelů, nebyla správním orgánem řádně vyhodnocena druhá příjezdová varianta. Odvolatelé navrhují, aby odvolací orgán s ohledem na shora uvedené, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k novému projednání. Podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu odvolací orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Odvolací orgán tedy přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvolání a zjistil následující skutečnosti. Dne 12.10.2012 žadatelé požádali správní orgán, aby dle ust. § 142 odst. 1 správního řádu rozhodl, zda je příjezdová komunikace v katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm nacházející se na pozemcích parc. č. 3025/71, 3025/23, 3025/57, 3040/17 a na části pozemku parc. č. 3048/1, účelovou komunikací veřejně přístupnou. Žádost byla žadateli podána i z důvodu znemožňování přístupu k rekreačním chatám, poškozování povrchu cesty, kladením překážek a docházelo i ke slovním útokům mezi vlastníky pozemků a vlastníky chat čímž by došlo k zamezení jediného přístupu k chatám v dané oblasti v k. ú. Rožnov pod Radhoštěm. V žádosti je mimo jiné uvedeno, že žadatelka Eva Voitleová je na základě kupní smlouvy výlučným vlastníkem rekreační chaty č.e. 108 na pare. č. 3025/31, která byla zkolaudována v roce 1991. Právní předchůdci tohoto pozemku manželé Jurčovi měli smlouvou zajištěno právo přístupu k těmto nemovitostem přes pozemky par.č. 3025/23, 3025/22, 3025/6 (nyní p.č. 3025/71, 3025/23, 3025/57 a 3048/1). Rovněž druhý žadatel pan Duhan je výlučným vlastníkem rekreační chaty č.e.114 na pozemku pare. č. 1412 a do roku 2004 měl bez problému zajištěn přístup ke svým nemovitostem. Dále ve své žádosti žadatelé uvadli, že přístup po účelové komunikaci vedoucí k rekreačním chatám vdané lokalitě po parc. č. 3025/71, 3025/23, 3025/57, 3048/1, a 3040/17 je využíván i dalšími osobami a to jak vlastníky rekreačních chat, tak návštěvami těchto vlastníků a rovněž slouží jako přístup pro zásobování, hasiče, záchrannou službu, apod. Podle tvrzení žadatelů účelová komunikace po výše uvedených pozemcích byla vždy využívána jako veřejný přístup k jejich nemovitostem bez námitek jejich vlastníků a to až do roku 2004. Po smrti otce nynějšího spoluvlastníka pozemků pare. č. 3025/23 a 3025/57 Karla Ševčíka, začalo docházet k problémům, které se týkaly znemožňování přístupu vybudováním železné -2-
závory, poškozování povrchu cesty, atd. mezi vlastníky chat a vlastníky pozemků - manžely Ševčíkovými a panem Pavlem Strnadem. Dále ve své žádosti žadatelé mimo jiné uvádí, že vzhledem k neustálým problémům v zajištění přístupu k rekreačním chatám se na úřad obrátila v roce 2012 paní Košařova. Další vlastník dotčené nemovitosti, pan Hes se obrátil s podnětem na Krajský úřad Zlínského kraje ve Zlíně. Žadatelé ke své žádosti mimo jiné doložili plné moci, kupní smlouvy, notářský zápis, vyjádření Krajského úřad Zlínského kraje a stanoviska Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm. Všechny písemnosti, které žadatel doložil, jsou součástí spisu a účastníci řízení měli možnost se s nimi seznámit. Dne 22.10.2012 se správní orgán telefonicky spojil s žadateli, z důvodu doplnění žádosti kterou podal dne 12.10.2012. Dne 25.10.2012 se ke správnímu orgánu dostavili žadatelé z důvodu doplnění podané žádosti, kde podle situačního plánku upřesnil přístupovou cestu k rekreačním chatám. Dne 2.11.2012 oznámil správní orgán podle § 47 a § 25 správního řádu všechny jemu známé účastníky řízení a současně podle § 49 odst. 1 správního řádu nařídil veřejné ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den 4.12.2012 a toto oznámení uveřejnil rovněž na úřední desce městského úřadu. Silniční správní úřad v uvedeném oznámení poučil zejména o možnosti účastníka řízení navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Dne 6.11.2012 vyrozuměl správní orgán vlastníky výše uvedených pozemků, že místní ohledání, které se uskuteční 4.12.2012 na pozemku pare. č. 3040/17 se týká pozemků parc. č. 3025/71, 3025/23, 3048/1, 3040/17 a 3025/57. Dne 26.11.2012 se ke správnímu orgánu dostavil pan Pavel Strnad, který si osobně ze spisu převzal 2x písemnost o zahájení řízení a dále mu byly vydány kopie ze dne 10.10.2012 Žádost o vydání rozhodnutí, ze dne 26.3.2007 - Stanovisko k žádosti ze dne 16.3.2007 a ze dne 19.7.2012 písemnost z Krajského úřadu Zlínského kraje. S p. Strnadem byl sepsán protokol, který je součástí spisu. Dne 4.12.2012 bylo uskutečněno ohledání na místě samém. Místního šetření se zúčastnilo mimo úřední osoby 11 fyzických osob, z nichž 3 fyzické osoby byly k jednání zplnomocněny na základě plné moci. Všichni přítomni potvrdili, že výše uvedené pozemky jsou patrné v terénu, které slouží k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Dále bylo zjištěno, že výše uvedené pozemky slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřebu vlastníků těchto nemovitostí, ale také slouží pro integrovaný záchranný sbor, kominíky apod. Majitelé nemovitosti uvedli, že k nemovitostem nevede jiný přístup než po výše uvedených parcelách. Je to jediný přístup k jejich nemovitostem. Dále všichni přítomni potvrdili, že bývali vlastníci výše uvedených pozemků nebránili přístupu k jednotlivým nemovitostem. Všichni účastníci řízení byli na konci místního ohledání vyzváni k tomu, aby se ve věci vyjádřili. Tohoto práva využil p. David, který do protokolu uvedl, že první chata byla v dané lokalitě vystavena již v roce cca 1963. Paní Ševčíková sdělila, že se vyjádří ve lhůtě, který správní orgán určí pro seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí. Z místního šetření byl sepsán protokol, který je součásti spisu a účastníci řízení měli možnost se s ním seznámit. Před vydáním rozhodnutí vyzval správní orgán účastníky řízení dle § 36 odst. 3 správního řádu, k možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, a to do 9.1.2013. Dne 20.12.2012 provedl správní orgán ohledání terénu na místě samém. Toto ohledání nebylo oznámeno žádnému z účastníků řízení, neboť šlo pouze o obhlídku komunikace na
-3-
místě samém, kde především měřil délku a šířku jednotlivých pozemků. Z tohoto ohledání byl sepsán úřední záznam, který je součástí spisu a účastníci řízení měli možnost se k němu vyjádřit. Dne 21.12.2012 obdržel správní orgán vyjádření p. Evy Voitleové, vlastníka jedné z rekreačních chat, ve kterém je uvedeno: „Cesta k chatě č.p. 0108 byla budována svépomocně v letech 1960 a kolaudace proběhla v roce 1965. Při budování a posléze i příjezdu nebylo bráněno, ani jinak omezováno ze strany rodiny Jurčovými (původní majitelé pozemku) a následně rodiny Ševčíkovými. Problémy začaly až s třetí generací a to p. Karlem Ševčíkem a jeho paní. Tento negativní stav trvá asi od roku 2003 do dnešního dne ". V uvedeném duchu se ve svém vyjádření ze dne 21.12.2012 vyjádřil i p. Ladislav Duhan, ten dále uvedl: „Cesta k chatě č.p. 0114 byla budována od roku 1959 a dříve. Kolaudace proběhla v roce 1963. Ze strany původních majitelů pozemků manželů Janouškových nikdy nebyly připomínky. Nesrovnalosti mezi novým majitelem nastal asi v roce 2003 - 2004 p. Strnadem a jejím synem Pavlem Strnadem ". Dne 1.1.2013 bylo správnímu orgánu elektronickou cestou doručeno čestné prohlášení Evy Davidové, ve kterém mimo jiné uvádí, že je bývalou majitelkou chaty 0106 na parcele 3025/28, která nyní patři jejímu synovi . Petru Davidovi. Dále uvádí, že situace, která tam v posledních letech nastala, ji velice trápí. Ve svém čestném prohlášení mimo jiné uvádí, že na chatu jezdila od dětství, tj. od roku 1961. V té době byli majiteli příjezdových komunikací Karel a Ludmila Jurčovi, prarodiče nynějšího majitelé pana Karla Ševčíka. Parcely 3025/57, 3025/71 a 3025/23 byly minimálně od toho roku (1961) bez omezení užívány pro přístup a příjezd k chatám. Situace se nezměnila ani po smrti manželů Jurčových, kdy se vlastníky stali pan a paní Ševčíkovi, rodiče pana Karla Ševčíka. Ani oni nikdy neměli námitky proti užívání jmenovaných parcel pro přístup a příjezd k chatám. Pokud se vyskytly problémy ve sjízdnosti přístupové komunikace, řešili se vždy za součinnosti chatařů - a to jak fyzické, tak finanční. Chataři mezi sebou vybrali potřebné prostředky a spolu s panem Vincentem Ševčíkem uvedli komunikaci do sjízdného stavu. Po přechodu vlastnictví do rukou pana Karla Ševčíka neměla zpočátku problémy ani s ním, posléze však předložil neúnosné finanční požadavky a nebylo možno se rozumným způsobem dohodnout. Na komunikaci se počaly objevovat zrádné díry a velké kameny znemožňující přístup a příjezd. Na závěr svého prohlášení paní Davidová uvádí, že v současnosti je komunikace zdevastovaná a běžným automobilem nesjízdná a chata se tak stává po ni z velké části roku nedostupnou. Dne 2.1.2013 bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření Ludmily Košařové, ve kterém mimo jiné uvedla, že jako vlastník nemovitosti na parcele č. 3025/5 je postižena jako jeden z mnoho majitelů nemovitostí vdané lokalitě obstrukcemi vlastníků parcel č. 3025/23, 3025/57 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm, manžely Ševčíkovými, kteří brání přístupu k nemovitosti a tím řádnému užívání této nemovitosti. Dále uvedla, že v kupní smlouvě je dohodnuto věcné břemeno přístupu k nemovitostem, po výše uvedených parcelách s tím, že práva přecházejí na právní nástupce. Její otec spolu s ostatními vlastníky nemovitostí vybudovali v roce 1982 příjezdovou komunikaci z betonových panelů na vlastní náklady se souhlasem vlastníka pana Vincenta Ševčíka (otec nynějšího vlastníka) a tuto komunikaci rovněž na své náklady po celou dobu, spolu s ostatními vlastníky udržoval. K nemovitosti neexistuje jiný alternativní přístup. Až do roku cca 2002 užívali příjezdovou komunikaci, bez jakýkoliv protestů ze strany původních vlastníků, všichni uživatelé nemovitostí v dané lokalitě. O obstrukcích, kterých jsou v posledních letech svědky ze strany manželů Ševčíkových, je úřad podrobně informován. Je zřejmé, že skutky manželů Ševčíkových, zejména úmyslné ničení komunikace, vyhrožování, pronásledování majitelů nemovitostí, apod. zakládají bránění výkonu vlastnického práva majitelů a úřad musí občanům poskytnout ochranu při výkonu vlastnického práva. -4-
Dne 3.1.2012 byly správnímu orgánu doručeny připomínky ke zmíněné kauze, ze strany Pavly Malíkové. V této písemnosti mimo jiné uvádí, že přístupová cesta k rekreační chatě na pozemku pare. č. 3025/30 byla využívána od roku 1974. Na zkvalitnění přístupové cesty se podíleli tehdejší majitelé chat. Bývalí vlastníci, rodiče pana Karla Ševčíka s tím souhlasili a nikdy nebránili v jejím užívání. Dále uvádí, že jiná přístupová cesta k nemovitostem neexistuje. V závěru své písemnosti uvádí, že v současné době je část cesty zničená a nelze zajistit předepsanou údržbu chaty ani zásah integrovaného záchranného systému. Konkrétně jim v tom bylo zabráněno. Dne 7.1.2013 se ke správnímu orgánu dostavil Jan Pavlica z důvodu seznámení se spisovým materiálem. Správní orgán sepsal protokol, ve kterém pan Pavlica žádá o doplnění, aby další část parcely č. 3048/1 byla prohlášena za veřejně přístupnou účelovou komunikací, dle doloženého katastrálního snímku z důvodu, aby se dostal ke svému pozemku, který tvoří les. Dále uvádí, že tuto cestu využívá k obhospodařování lesa a také, že část tohoto pozemku slouží jako jediný příjezd k nemovitosti pare. č. 3048/27. Žádný jiný přístup k této nemovitosti není. Dne 7.1.2013 bylo elektronickou cestou doručeno správnímu orgánu čestné prohlášení Ing. Petra Davida, ve kterém uvádí, zeje majitelem chaty č.p. 0106 od roku 2010. Chatu však využívá od svého narození. Dále ve svém prohlášení uvádí, že se jednalo o velmi klidné místo pro perfektní rekreaci. V současné době se nemůže o nemovitost řádně starat. Brání mu vtom nesjízdná příjezdová cesta a nesmyslné a také neoprávněné finanční a jiné požadavky majitele cesty Karla Ševčíka. Dne 7.1.2013 bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření Vaňků, ve kterém mimo jiné uvádí, že chatu získali v roce 2010. Počáteční radost jim pokazil p. Ševčík, kdy za přístup k jejich chatě požadoval 150 000Kč. Dále uvádějí, že při příjezdu úmyslně a nečekaně vstupoval do cesty auta, úmyslně instaloval různé překážky a slovně je napadal urážlivými výroky. Na závěr mimo jiné uvádí, že chatu navštěvují stále méně a méně a dokonce se rozhodli chatu prodat a to díky p. Ševčíkovi značně pod cenu. Je s podivem, že město nedokáže zakročit a ochránit spoustu občanů proti jednomu, přestože jejich chaty stojí v lokalitě již desítky let a nikdy v minulosti nebyly s původními majiteli přístupové cesty problémy, spíše naopak. Věcné břemeno nebylo v té době prodeje pozemků zřizováno a ve smlouvě o koupi pozemku byl přístup původními majiteli a také jejich nástupci zaručen, což nynější majitelé nerespektují. Dne 7.1.2013 bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření Ing. Střišovského, Ing. Stříšovské a p. Voitleové ve kterém uvádějí, že při pochůzce na jednání ze dne 4.12.2012 upozornila p. Stříšovská, že účelová komunikace na p.č. 3048/1 vede ještě výše k soukromým lesním parcelám. Dále uvádí, zeji bylo řečeno, že to není předmětem podání ze dne 12.10.2012. Po dohodě s paní Voitleovou rozšiřují podání i na přístup k lesní parcele p.č. 3048/27 a 3048/17, které vlastní. Dále uvádějí, že přístup a příjezd z parcely č. 3048/1 vede k dalším soukromým parcelám a je nutný pro příjezd fekálního vozu a hospodaření na lesním pozemku. K historii pozemku pare. č. 3040/17 a 3048/1 mimo jiné uvádějí, že tuto komunikaci užívali také rodina Janoušková, které pozemky patřili a po roce 1948 tuto komunikaci využívali Československé státní lesy, jelikož byla komunikace těžkými stroji poškozena, byla tato komunikace opravena makadamem. Ke své žádosti doložili sdělení Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm, katastrální snímek se zakreslením rozšíření zadání o cestu, dopisy pana JUDr. Novosada a stanovisko MěÚ-RpR. Dne 9.1 2013 se ke správnímu orgánu dostavili žadatelé seznámit se spisovým materiálem. Po prostudování spisového materiálu uvedl, že k obsahu spisového materiálu nemá připomínek.
-5-
Dne 9.1.2012 bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření manželů Ševčíkových, ve kterém mimo jiné uvádějí, že nesouhlasí s tím, aby předmětný silniční správní úřad rozhodl o tom, že se na jejich pozemku p.č. 3025/57 - trvalý trávní porost, nachází veřejně přístupná účelová komunikace, tyto pozemky jsou v jejich výlučném vlastnictví a pouze s některými vlastníky chat se dohodli na zřízení věcného břemene, kteří byli ochotni se s nimi dohodnout. S ostatními vlastníky se snažili dohodnout na zřízení věcného břemene, ale ti na jejich nabídku nereagovali, ba naopak cíleně a vědomě poškozují jejich pozemky. Správnímu orgánu se snažili vysvětlit, že vlastníci nemovitostí - chat mají přístup i z jiného pozemku. Dále ve svém vyjádření mimo jiné uvádějí, že pokud se jedná o tvrzení, že se na jejich pozemcích nacházejí účelová komunikace, s tímto zásadně nesouhlasí, neboť tyto pozemky slouží k příjezdu k jejich nemovitosti, kdy si museli na vlastní náklady zpevnit tento příjezd, který bez jejich souhlasu využívají chataři a svými vozidly poškozují panely a zabraňují jejich pozemky užívat. Z uvedených důvodu byli nuceni na jejich pozemku p.č. 3025/57 umístit závoru, která nebránila průjezdu osobám s kterými uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene. V písemnosti dále uvedli, že jejich ochrana pozemku byla ze strany správního úřadu řešena vždy v jejich neprospěch, kdy byli vyzváni k odstranění závory. V roce 2001 nabídli městu Rožnov pod Radhoštěm odkoupit pozemek pare. č. 3025/23 a pozemek 3025/57, kdy jim bylo sděleno, že město prozatím pozemky neodkoupí a bez nějakého místního šetření, kterého se nezúčastnili, jim bylo sděleno, že se jedná o veřejnou účelovou komunikací, která neodpovídá svým stavebním uspořádáním ani technickým podmínkám zařazeni do pasportu místních komunikací. S tvrzením, že se jedná o veřejně účelovou komunikaci, nikdy nesouhlasili. Podle jejich názoru se nacházejí na uvedených pozemcích rekreační chaty, které nejsou celoročně obydleny a jak již uvedli přístup k chatám je možný i jinou cestou. Chataři se nikdy nepodíleli na údržbě jejich pozemků. Závěrem manželé Ševčíkovi ve svém vyjádření uvedli, že jednání ze strany chatařů a Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm, který řeší vzniklý problém dlouhodobě, vnímají jako jednání jednostranné, neboť vždy vychází ve prospěch chatařů, hrozí se jim finančními pokutami a na jejich návrhy není adekvátně reagováno. Dokonce jim správní orgán v rámci místního šetření neumožnil vyjádřit se podrobně k celé problematice. Je zcela prokazatelné, že uživatelé chat, s kterými nemají uzavřenou smlouvu o věcném břemeni, bez jejich souhlasu užívají jejich pozemky, ničí je a kdy se tato situace vyhrotila tak, je fyzicky napadají. Vzhledem k tomu, že daný stav je dlouhodobě neudržitelný a způsobuje jim majetkovou a psychickou ujmu žádají, aby správní orgán rozhodl ve věci tak, aby vydal rozhodnutí, že se na pozemku p.č. 3025/57 nenachází veřejně přístupná účelová komunikace. Správní orgán následně dne 12.2.213 vydal napadené rozhodnutí, proti němuž se Vladislava Ševčíková, Karel Ševčík a PhDr. Mgr. Pavel Strnad Dis. MBA, odvolali. Správní orgán s odvoláními seznámil ostatní účastníky řízení a vyzval je, aby se ve stanovené lhůtě k podaným odvoláním vyjádřili. Odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil v souladu s ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu a věc vrátil zpět správnímu orgánu k novému projednání. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací orgán mimo jiné uvedl, že správní orgán v dalším řízení jednoznačně prokáže naplnění všech povinných znaků veřejně přístupné účelové komunikace, bude se především zabývat souhlasem vlastníků jednotlivých pozemků se vznikem veřejně přístupné účelové komunikace a dále tím, zda posuzovaná komunikace je jedinou komunikační spojnicí v dané lokalitě. Současně odvolací orgán doporučil správnímu orgánu provést na posuzované komunikaci důsledné místní šetření. Odvolací orgán správnímu orgánu ve svém rozhodnutí vytknul, že v průběhu správního řízení se správní orgán nevypořádal s žádostí účastníků řízení ze dne 2.1.2013 o rozšíření správního řízení o pozemky parc.č. 3048/27 a
-6-
3048/17. Odvolací orgán dále nabádal správní orgán, aby srozumitelně formuloval výrok rozhodnutí tak, aby z něj byl zřejmý průběh posuzované komunikace. Správní orgán po vrácení spisového materiálu provedl na posuzované komunikaci dne 8.1.2014 místní šetření, které neoznámil účastníkům řízení. Dne 10.1.2014 správní orgán oznámil účastníkům řízení pokračování správního řízení a současně jim sdělil, že jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Dne 6.2.2014 bylo k rukám správního orgánu doručeno písemné vyjádření paní Košařové. Dne 7.2.2014 bylo k rukám správního orgánu doručeno písemné vyjádření paní Malíkové. Dne 11.2.2014 byl k rukám správního orgánu doručen notářský protokol pana Vítka. Dne 17.2.2014 bylo k rukám správního orgánu doručeno písemné vyjádření manželů Ševčíkových. Dne 18.3.2014 vydal správní orgán napadené rozhodnutí, proti němuž se odvolatelé včas odvolali. Správní orgán seznámil ostatní účastníky řízení s podanými odvoláními a vyzval je, aby se k podaným odvoláním ve lhůtě vyjádřili. Odvolací orgán nejprve zkonstatoval, že podané odvolání je odvoláním přípustným (tj. podané osobou k tomuto oprávněnou a směřující proti rozhodnutí, vůči kterému odvolání bylo možno podat) a dále odvolání včas podané. Dále odvolací orgán shledal, že odvolání je i důvodné. Podle ustanovení § 142 odst. 1 správního řádu správní orgán v mezích své věcné a místní příslušnosti rozhodne na žádost každého, kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv, zda určitý právní vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo. Podle odst. 1 správní orgán nepostupuje, jestliže může otázku jeho vzniku, trvání nebo zániku řešit v rámci jiného správního řízení (§ 142 odst. 2 správního řádu). Odvolací orgán po prostudování spisového materiálu shledal, že správní orgán v případě posuzované komunikace nesprávně zjistil skutkový stav věci a nerespektoval tak právní názor odvolacího orgánu, který je zřejmý z odůvodnění rozhodnutí č.j. KUZL-23757/2013 ze dne 5.8.2013. Je třeba připomenout, že dle ust. § 3 správního řádu postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Dle názoru odvolacího orgánu, správní orgán jednoznačně neprokázal souhlas vlastníků všech dotčených pozemků (parc.č. 3025/57, 3025/71, 3025/23, 3048/1 a 3040/17 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm) na kterých se posuzovaná komunikace nachází, se vznikem veřejně přístupné účelové komunikace. Správní orgán se blíže nezabýval tím, zda posuzovaná komunikace v okamžiku vzniku, sloužila široké veřejnosti z důvodu komunikační nezbytnosti a právě na základě jejího obecného užívání neomezeným okruhem třetích osob, mohla být posouzena jako účelová komunikace veřejně přístupná. Správní orgán rovněž neposoudil komunikační nezbytnost jednotlivých úseků posuzované komunikace a nevypořádal se s existencí věcných břemen na části posuzované komunikace. Správní orgán provedl dne 8.1.2014 na posuzované komunikaci místní šetření, aniž by účastníky řízení o tomto provedeném důkazu vyrozuměl, čímž porušil ust. § 51 odst. 2 správního řádu. Správní orgán rovněž nereagoval na žádost účastníků řízení ze dne 2.1.2013 o rozšíření předmětu řízení o pozemky parc.č. 3048/27 a 3048/17. Na závěr -7-
dokazování správní orgán neseznámil účastníky řízení s podklady pro vydání rozhodnutí, čímž nerespektoval ust. § 36 odst. 3 správního řádu. Rovněž výrok napadeného rozhodnutí je značně nesrozumitelný a zmatečný. V souvislosti s posuzovanou věcí, odvolací orgán připomíná právní východiska dané problematiky. Dle § 7 odst. 1 věta první zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Tyto komunikace jsou veřejně přístupnými účelovými komunikacemi. Zákon o pozemních komunikacích počítá i s účelovými komunikacemi, které nejsou přístupné veřejně - jedná-li se o pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, které slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (§ 7 odst. 2). Z právní úpravy lze dovodit, že komunikace bude mít charakter účelové pozemní komunikace, a to ex lege, bude-li naplňovat zákonem vymezené pojmové znaky pozemní komunikace (§ 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích) a současně pojmové znaky účelové pozemní komunikace vymezené v § 7 odst. 1 věta první cit. zákona (resp. v § 7 odst. 2 věta první). Pro účelové pozemní komunikace platí stejně jako pro ostatní pozemní komunikace, režim tzv. obecného užívání (§ 19 zákona o pozemních komunikacích). Obecné užívání lze podřadit pod pojem „veřejné užívání“, právní teorií definovaný jako „užívání všeobecně přístupných materiálních statků, které odpovídají jejich účelovému určení, předem neomezeným okruhem uživatelů“ (cit. Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 303 - 304). Obecné užívání účelové pozemní komunikace spočívá v možnosti každého tuto komunikaci – v mezích předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených zákonem o pozemních komunikacích – bezplatně užívat, a to způsobem obvyklým a k účelům, ke kterým je tato komunikace určena (rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2011, č. j. 2 As 40/2011 – 99). Právo obecného užívání pozemních komunikací, byť může být spojeno s vlastnictvím soukromých osob, není tedy institutem soukromého práva, ale jedná se o veřejnoprávní oprávnění, které má svůj základ nikoli v občanskoprávních předpisech, ale vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích (rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2004, č. j. 5 As 20/2003 – 64). Výkladem § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích se v minulosti opakovaně zabýval jak Nejvyšší správní soud, tak i Ústavní soud. V nálezu sp. zn. II. ÚS 268/06 ze dne 9. 1. 2008 (N 2/48 SbNU 9) mimo jiné konstatoval, že vlastnické právo je omezitelné v případě kolize s jiným základním právem nebo v případě nezbytného prosazení ústavně aprobovaného veřejného zájmu za náhradu. Pokud některá z podmínek nuceného omezení vlastnického práva absentuje (například kompenzace za něj), jedná se o neústavní porušení vlastnického práva. V takových případech lze ústavně konformně omezit vlastnické právo pouze se souhlasem vlastníka a nelze proto vůbec hovořit o nuceném (resp. vynuceném) omezení podle ustanovení § 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (srov. obdobně též rozsudek NSS ze dne 26. 6. 2008, čj. 6 As 80/2006 - 105). Existuje-li tedy v zákoně veřejnoprávní institut omezující vlastnické právo, aniž by s tímto omezením spojoval poskytnutí náhrady, je nezbytnou podmínkou jeho ústavní konformity souhlas vyjádřený vlastníkem. Tak je tomu v případě tzv. veřejně přístupných účelových komunikací definovaných v ustanovení § 7 zákona o pozemních komunikacích, v jejichž případě je vlastnické právo omezeno tím, že vlastník musí strpět obecné užívání pozemku jako komunikace (§ 19 zákona) a umožnit na něj veřejný přístup. Zákon o pozemních -8-
komunikacích toto omezení nespojuje s poskytnutím finanční náhrady. Jediný ústavně konformní výklad je proto ten, že s takovým omezením vlastnického práva musí vlastník příslušného pozemku souhlasit. Tomuto závěru nikterak neodporuje skutečnost, že účelová komunikace a obecné užívání komunikací jsou instituty veřejnoprávními, nikoli soukromoprávními. Proti vůli vlastníka dotčeného pozemku může vzniknout veřejně přístupná účelová komunikace pouze za poskytnutí kompenzace (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2009, č. j. 5 As 27/2009 – 66, či rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2011, č. j. 2 As 40/2011 – 99). Kromě shora uvedených náležitostí, které vyplývají přímo ze zákona, bude proto veřejně přístupná účelová komunikace, existovat pouze se souhlasem vlastníka. Tento závěr vyplývá z dosavadní judikatury civilní i správní (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1868/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2191/2002, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. 5 As 20/2003 - 64, a nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06), která navazuje již na rozhodovací praxi předválečného Nejvyššího správního soudu. Ten mimo jiné dovodil, že „pozemek, který je v soukromém vlastnictví, lze uznati za veřejnou cestu jen tehdy, jsou-li splněny dva předpoklady, a to jednak, že pozemek byl věnován buď výslovným projevem, nebo z konkludentních činů vlastníka byl k obecnému užívání určen a dále především z toho, že toto užívání slouží k trvalému uspokojení nutné komunikační potřeby.“ (Boh A 10017/32). Druhou judikatorně dovozenou podmínkou pro vznik veřejně přístupné účelové komunikace je též existence nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby. Podle Ústavního soudu se totiž z dnešních hledisek posuzování legitimních omezení základních práv jedná o nezbytnou podmínku proporcionality omezení. Zjednodušeně řečeno, existují-li jiné způsoby, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajištění komunikačního spojení nemovitostí), aniž by došlo k omezení vlastnického práva, je třeba dát před omezením vlastnického práva přednost těmto jiným způsobům. Ostatně již v době první Československé republiky vycházely obecné soudy z toho, že „zákon o zřizování cest nezbytných jest výjimečným, zasahujícím do soukromého práva vlastnického a sluší tedy ustanovení jeho vykládati restriktivně a nikoliv extenzivně…“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 1921, RI 209/21, Vážný, č. III, roč. 1921, str. 251). Vedle nezbytné komunikační potřeby stanovily v judikatuře též podmínku dlouhodobého užívání pozemku, jakožto veřejné komunikace („Veřejnost takovýchto cest podmíněna jest věnováním vlastníka pozemku, které však může se státi nejen výslovným prohlášením vlastníkovým, nýbrž i konkludentním jednáním, a sice tak, že vlastník obecné užívání trpí, neklade mu překážek a že užívání toto trvá po dobu nepamětnou.", srov. Boh. A 10130/32). Dobová judikatura dokonce i v posuzování nutnosti komunikační potřeby vážila proporcionalitu omezení vlastnického práva tak, že dovodila závěr, podle něhož „okolnost, že pěšina je pro část obce nejkratším spojením, neospravedlňuje ještě sama o sobě závěr, že jde o komunikaci nutnou." (Boh. A 10130/32). V této souvislosti odvolací orgán připomíná rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.5.2011, č.j. 2 As 44/2011 – 99, z něhož vyplývá, že v souladu se zásadou proporcionality musí být míra a rozsah omezení přiměřené ve vztahu k cíli, který omezení sleduje, a ve vztahu k prostředkům, jimiž je omezování dosahováno. Aby mohlo dojít k deklaraci existence konkrétní veřejně přístupné účelové pozemní komunikace, musí být dostatečným způsobem zjištěn veřejný zájem na obecném užívání takové komunikace. Tento zájem spočívá v nezbytné komunikační potřebě, kterou by tato komunikace zajistila, za předpokladu, že -9-
neexistují komunikační alternativy, o nichž je možné ještě rozumně uvažovat. Jak totiž vyplývá z definičních znaků účelové pozemní komunikace a vůbec z účelu institutu jako takového, jejím primárním smyslem je zajištění přístupu vlastníků k jejich nemovitostem. Vhodnými alternativami nicméně obecně mohou být i ty, které představují zhoršení komunikačních možností (např. co do délky přístupu). Zjišťování existence nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby tedy musí být v souladu se zásadou proporcionality omezení vlastnického práva, nedílnou součástí postupu silničního správního úřadu v řízení o deklaraci existence veřejně přístupné účelové pozemní komunikace. Existence nezbytné komunikační potřeby je přitom vždy třeba zkoumat v každém konkrétním případě, na základě analýzy jednotlivých komunikačních možností v daném území, což je úkolem silničního správního úřadu. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že o veřejně přístupnou účelovou komunikaci se jedná tehdy, pokud je mimo jiné zákonné podmínky (viz. výše), splněna podmínka veřejnosti, to znamená, že posuzovanou komunikaci využívá neurčitý okruh třetích osob, tj. široká veřejnost. V této souvislosti odvolací orgán připomíná, že podle § 19 zákona o pozemních komunikacích se obecným užíváním pozemních komunikací rozumí, že „v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny“. A jak již bylo uvedeno výše, pojem tzv. obecného užívání ve smyslu citovaného ustanovení zákona o pozemních komunikacích lze podřadit pod „veřejné užívání“, právní teorií definované jako „užívání všeobecně přístupných materiálních statků, které odpovídají jejich účelovému určení, předem neomezeným okruhem uživatelů“ (cit. Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 303 - 304). Právo obecného užívání pozemních komunikací, byť může být spojeno s vlastnictvím soukromých osob, není tedy institutem soukromého práva, ale jedná se o veřejnoprávní oprávnění, které má svůj základ nikoli v občanskoprávních předpisech, ale vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích (rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2004, čj. 5 As 20/2003 – 64). Odvolací orgán je s ohledem na shora uvedený právní rozbor toho názoru, že správní orgán důsledně neprokázal souhlas vlastníků dotčených pozemků (parc.č. 3025/57, 3025/71, 3025/23, 3048/1 a 3040/17 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm), se vznikem veřejně přístupné účelové komunikace. V odůvodnění napadeného rozhodnutí na str. 20 uvedl, že souhlas vlastníků se vznikem veřejně přístupné účelové komunikace dovozuje především na základě kupních smluv ze dne 20.11.1963. Z těchto kupních smluv však vyplývá, že předchozí vlastníci dotčených pozemků, zaručují kupní smlouvou právním nástupcům právo bezplatné služebnosti a jízdy všemi vozidly po parc. č. 3025/23, 3025/22 a 3025/6 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm. Uvedené pozemky byl „přeparcelovány“ a vznikla sporná parcela parc.č. 3025/57. S ohledem na v minulosti zřízená věcná břemena pro vymezený okruh osob, je odvolací orgán toho názoru, že ze shora uvedené kupní smlouvy, lze vyvozovat chybějící vůli původního vlastníka předmětného pozemku a tedy i komunikace, určit ji veřejnému užívání. Právě vůle vlastníka komunikaci určit či věnovat veřejnému užívání, je rozhodná pro splnění znaku veřejně přístupné komunikace. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 22.12.2009, č.j. 1 As 76/2009-60 vznik obecného užívání nelze bez dalšího dovodit u cest, které podle soukromého práva slouží pouze oprávněným z věcného břemene nebo z
- 10 -
obligace. Skutečnost, že vlastník pozemku nebo jeho právní nástupce upravil právo cesty a jízdy formou věcného břemene, totiž svědčí spíše tomu, že původně neměl v úmyslu povolit neomezené užívání komunikace jeho pozemku neurčitým okruhem třetích osob. Správní orgán tak měl u pozemků zatížených věcnými břemeny zkoumat, zda účelová komunikace na těchto pozemcích, je vskutku třetími osobami alespoň s konkludentním souhlasem vlastníka těchto pozemků užívána, a to nad rámec toho, co je vlastník pozemku povinen strpět podle svých soukromoprávních závazků, což je podstatné pro určení veřejné přístupnosti u cest, které byly zatíženy věcnými břemeny. V této souvislosti odvolací orgán připomíná, že na základě kupní smlouvy ze dne 20.11.1963, čl. IIV, je účastník řízení Ludmila Košařová, vlastník pozemku parc.č. 3025/3, oprávněna bezplatně užívat pozemky parc.č. 3025/57, 3025/71 a parc.č. 3025/23 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm. Neboť výše uvedenou kupní smlouvou je zaručeno právo bezplatné služebnosti a jízdy všemi vozidly po předmětných parcelách 3025/23, 3025/22 a 3025/6 (před přečíslováním parcel), pro právní nástupce původního vlastníka pozemku parc.č. 3025/31. Pokud správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí, že je mu známo z jeho úřední činnosti, že dotčená komunikace byla jako veřejná užívána od nepaměti, měl toto tvrzení řádně prokázat a v odůvodnění uvést, z jakých podkladů vycházel. Správní orgán měl jednoznačně prokázat, zda v době vzniku posuzované komunikace, vlastníci jednotlivých pozemků, na kterých se komunikace nachází, dali souhlas široké veřejnosti, aby tuto komunikaci užívala, a to z důvodu komunikační nezbytnosti. Správní orgán posuzoval celou komunikaci paušálně a nezabýval se jednotlivými parcelami, tedy nezkoumal souhlas předchozích vlastníků jednotlivých dotčených pozemků. Je třeba připomenout, že pozemky na kterých se nachází posuzovaná komunikace, vlastní více vlastníků: Parc.č. 3025/23 a 3025/57 – manželé Ševčíkovi (odvolatelé), parc.č. 3025/71 – Město Rožnov pod Radhoštěm, parc.č. 3048/1 Pavel Strnad, 3040/17 – Libuše Janoušková. Ze spisového materiálu se podává, že současní vlastníci pozemku parc.č. 3025/23, 3025/57 a 3048/1 nesouhlasí s existencí veřejně přístupné účelové komunikace a prokázání souhlasu vlastníka pozemku parc.č. 3040/17, se vznikem veřejně přístupné účelové komunikace ve spisovém materiálu schází. Správní orgán měl v průběhu správního řízení rovněž důsledně prokázat, zda pozemní komunikace na pozemcích parc.č. 3025/57, 3025/71, 3025/23, 3048/1 a 3040/17 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm v době kdy vznikla, mohla být kýmkoliv používána, resp. zda sloužila jako všeobecně přístupný statek. Správním orgánem však nebyl prokázán základní prvek obecného užívání, a totiž, že by komunikaci po dotčených pozemcích užívala širší veřejnost a že by ji bez dalšího mohl užívat předem neomezený okruh uživatelů, s přihlédnutím k faktu, že posuzovaná komunikace slouží jako přístup k chatové osadě. Odvolací orgán je dále toho názoru, že správní orgán nesprávně vyhodnotil znak komunikační nezbytnosti. Posuzovanou komunikaci jako celek, tedy pozemky parc.č. 3025/57, 3025/71, 3025/23, 3048/1 a 3040/17 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm, posoudil nesprávně jako jedinou komunikační alternativu v dané lokalitě. Z mapového podkladu je zcela zřejmé, že posuzovaná komunikace prochází celou chatovou oblastí a „začíná“ i „končí“ na veřejně přístupné místní komunikaci, vytváří jakousi okružní spojnici. Již ze samotného pohledu na mapový podklad je však zřejmé, že úsek posuzované komunikace na - 11 -
pozemku parc.č. 3025/57 není jedinou komunikační alternativou, která by uspokojovala nutnou komunikační potřebu účastníků řízení (kromě vlastníků tohoto pozemku – odvolatelů). Při hodnocení komunikační nezbytnosti by měl správní orgán přihlédnout i ke skutečnosti, že objekty účastníků řízení slouží především jako rekreační objekty, ke kterým není nutně vyžadován příjezd, ale dostačuje pouhý přístup, případně možnost odstavení silničního vozidla v přiměřené „dochůzné vzdálenosti“. Na tomto místě musí odvolací orgán rovněž zmínit nepřesnou a nesrozumitelnou formulaci samotného výroku napadeného rozhodnutí. Správní orgán nejspíše nesprávně užil tvary jednotlivých slov, což způsobilo zmatečnost celého výroku. Ve výroku měl správní orgán vyčerpat celý obsah žádosti žadatelů a zkonstatovat, zda na jednotlivých pozemcích veřejně přístupná účelová komunikace existuje, nebo veřejně přístupná účelová komunikace neexistuje, nikoliv uvést, že pozemky slouží jako veřejně přístupná účelová komunikace. Správní orgán se v průběhu správního řízení dopustil procesní chyby, když dne 8.1.2014 provedl na posuzované komunikaci místní šetření, aniž by o něm vyrozuměl účastníky řízení. Na závěry tohoto místního šetření se správní orgán odvolává v odůvodnění napadeného rozhodnutí, tudíž záznam z tohoto šetření, je nepochybně důkazem pro dané řízení. Z ust. § 51 odst. 2 správního řádu však vyplývá, že o provádění důkazů mimo ústní jednání musí být účastníci včas vyrozuměni, nehrozí – li nebezpečí z prodlení. Tuto povinnost nemá správní orgán vůči účastníkovi řízení, který se vzdal práva účasti při dokazování. Odvolací orgán je tak toho názoru, že pokud správní orgán prováděl na posuzované komunikaci místní šetření (ostatně tento postup odvolací orgán správnímu orgánu doporučil), měl o konání místního šetření účastníky řízení vyrozumět a umožnit jim, aby se tohoto místního šetření zúčastnili. Správní orgán se rovněž v odůvodnění napadeného rozhodnutí nevypořádal s námitkou účastníků řízení ze dne 2.1.2013, která se týká rozšíření předmětu správního řízení i o přístupovou cestu na pozemcích parc.č. 3048/27 a 3048/17 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm. V této souvislosti odvolací orgán připomíná ust. § 68 odst. 3 správního řádu, dle kterého se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V tomto ustanovení správního řádu je obsažena tzv. zásada volného hodnocení důkazů, která znamená, že závěr, který správní orgán na základě provedených důkazů k tvrzením, která byla v průběhu řízení předestřena, učiní, je výsledkem jeho vnitřního myšlenkového postupu a přesvědčení. Odvolací orgán uzavírá, že správní orgán před vydáním rozhodnutí, po shromáždění všech podkladů, neseznámil účastníky řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu. Na tomto místě je třeba připomenout ust. § 36 odst. 3 správního řádu, kde je výslovně uvedeno, že nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Správní orgán tak shora uvedeným postupem nepřiznal účastníkům řízení jedno z jejich základních práv správního řízení vyplývající již z Listiny základních práv a svobod, resp. obecně z práva na spravedlivý proces. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod platí, že každý má právo, aby se (mimo jiné) mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu sice říká jen, že „účastníkům musí být před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se“, toto ustanovení nicméně neznamená jen pasivní roli správního orgánu spočívající v tom, že nebude účastníkům řízení v uplatňování tohoto práva bránit. Správní orgán musí naopak účastníky řízení vyzvat, aby se k podkladům
- 12 -
rozhodnutí vyjádřili. Tím, že správní orgán nevyzval účastníky řízení k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, založil nezákonnost napadeného rozhodnutí. Především s ohledem na nesprávně zjištěný skutkový stav věci, odvolacímu orgánu nezbylo než napadené rozhodnutí podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu v celém rozsahu zrušit a věc vrátit k novému projednání správnímu orgánu, jakož i vyslovit závazný právní názor o postupu v dalším řízení. Správní orgán v dalším řízení, provede důsledné místní šetření na posuzovaných pozemcích, o místním šetření neopomene vyrozumět účastníky řízení. Správní orgán dále prokáže, zda předchozí vlastníci pozemků parc.č. 3025/57, 3025/71, 3025/23, 3048/1 a 3040/17 v k.ú. Rožnov pod Radhoštěm, v době vzniku komunikace, věnovali tyto pozemky široké veřejnosti k užívání, alespoň na základě konkludentního souhlasu. Správní orgán rovněž posoudí, zda komunikace byla od okamžiku vzniku, bez dalšího využívána předem neomezeným okruhem uživatelů a zda existoval veřejný zájem na obecném užívání takové komunikace, z důvodu komunikační nezbytnosti. Současně důsledně vyhodnotí, zda jednotlivé úseky posuzovaná komunikace, jsou jedinou komunikační alternativou v dané lokalitě, s přihlédnutím k charakteru nemovitostí účastníků řízení (rekreační chaty). V dalším řízení správní orgán přihlédne ke všem námitkám, které účastníci uvedli v průběhu celého správního řízení. Správní orgán před vydáním rozhodnutí neopomene účastníky řízení seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí, ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu. Následně správní orgán po nestranném zhodnocení všech důkazů, faktů a okolností ve věci znovu rozhodne tak, aby nové rozhodnutí bylo zákonné a přezkoumatelné. Rovněž neopomene správně formulovat vlastní výrok rozhodnutí. Správní orgán se dále bude zabývat i všemi fakty uvedenými v odvolání a náležitě se s nimi v nově vydaném rozhodnutí vypořádá. Nově vydané rozhodnutí pak bude dostatečně přesvědčivé, ve všech svých výrocích náležitě odůvodněné a věcně i formálně správné. Poučení: Podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu nelze dále odvolat, je konečné a nabývá právní moci dnem oznámení.
JUDr. Martin Hába právník odboru dopravy a silničního hospodářství Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů na úřední desce Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm a Krajského úřadu Zlínského kraje. Písemnost se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyvěšeno dne ……………………….
Sejmuto dne ……………………..
Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí.
- 13 -
Tato písemnost je řádně doručována veřejnou vyhláškou v souladu s ust. § 25 odst. 1, 2 v návaznosti na § 144 odst. 1 správního řádu a pro běh lhůt je rozhodující den vyvěšení dle ust. § 25 odst. 3 správního řádu. Dnem vyvěšení je den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje tj. Krajský úřad Zlínského kraje. Obdrží: Odvolatelé: Vladislava Ševčíková, Sladské 363, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Karel Ševčík, Sladské 363, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
Účastníci řízení: JUDr. Milan Matula, advokát se sídlem nábřeží Dukelských hrdinů 561, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm PhDr. Mgr. Pavel Strnad Dis. MBA, Sladské 121, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Libuše Janoušková, Františka Hajdy 1229/8, 700 30 Ostrava Hrabůvka Město Rožnov pod Radhoštěm, odbor správy majetku, Masarykovo náměstí 128, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Ostatní účastníci řízení, kterým se doručuje veřejnou vyhláškou: Václav Kulhánek, M. Chasáka 3148, 738 01 Frýdek-Místek Pavla Kulhánková, M. Chasáka 3148, 738 01 Frýdek-Místek Ing. Petr David, Pirnerova 1396, 156 00 Zbraslav Mgr. Pavla Malíková, Proskovická 692/108, 700 30 Ostrava, Výškovice Daniel Gregořica, Horymírova 2986/126, 700 30 Ostrava, Zábřeh Soňa Gregořicová, Horymírova 2986/126, 700 30 Ostrava, Zábřeh Helena Uhlářová, Na Čtvrti 448/12, 700 30 Ostrava, Hrabůvka Katuše Vaňkova, Otova 383/8, 712 00 Ostrava, Muglinov Mojmír Hes, Jubulejní 530/79, 700 30 Ostrava, Hrabůvka Martin Vítek, Sladské 112, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Ludmila Košařova, Rezkova 2959/4, 700 30 Ostrava, Zábřeh Kristina Demetrová, Sladské 116, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Zbyněk Los, Sladské 116, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Jaroslav Ledvinka, Ohrada 1836, 755 01 Vsetín Ing. Miroslav Stříšovský, Vardasova 427/3, 736 01 Havířov, Město - 14 -
Ing. Blanka Stříšovská, Vardasova 427/3, 736 01 Havířov, Město Mgr. Libor Sítko, Antala Staška 50/2, 613 00 Brno, Černé Pole Jiří Neradil, Mladí 1107/11, 736 01 Havířov, Šumbark Ing. Ivana Neradilová, Mladí 1107/11, 736 01 Havířov, Šumbark MUDr. Lumír Kraus, Letní 1117/6, 721 00 Ostrava, Svinov Miroslav Plesek, Borová 1697, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Mgr. Miloslava Koryčánková, Na Vyhlídce 171/19, 796 01 Prostějov, Krasice Jiřina Filipová, Nádražní 2635/101, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava Jaroslava Prášková, Zimmlerova 2890/33, 700 30 Ostrava, Zábřeh Ing. Rudiger Vogel, Průběžná 6214/100, 708 00 Ostrava, Porubá Ing. Dagmar Vogelová, Slavíkova 1749/24, 708 00 Ostrava, Porubá PhDr. František Dočkal, Růženy Svobodové 373/4, 779 00 Olomouc, Nová Ulice Mgr. Jiřina Dočkalová, Růženy Svobodové 373/4, 779 00 Olomouc, Nová Ulice Miroslav Hofer, Jana Maluchy 219/87, 700 30 Ostrava, Dubina Pavel Hofer, Malá strana 4, 747 64 Horní Lhota RNDr. Zuzana Rocková, Otakara Jeremiáše 1992/27, 708 00 Ostrava, Porubá Jana Kabátová, Na Kamenici 1361/2, 710 00 Slezská Ostrava Milena Jančíková, Svépomoc 11995/49, 750 02 Přerov I-město Radim Janeczko, Šunychl 196, 735 81 Bohumín Kateřina Jeneczková, Šunychl 196, 735 81 Bohumín Ing. Lucie Bučinová, Kytlická 862/6, 190 00 Praha, Prosek Štěpán Koděra, Evžena Rosického 1061/1, 721 00 Ostrava, Svinov Inka Koděrová, Evžena Rosického 1061/1, 721 00 Ostrava, Svinov Marie Petříková, Štítného 1114/13, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory Stanislav Rožek, Sokolská 2386/76, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava Dagmar Rožková, Sokolská 2386/76, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava Vlastimil Barabáš, Kulturní 1768, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Ing. Daniel Kabata, Patrice Lumumby 2272/86, 700 30 Ostrava, Zábřeh Ing. Hana Kabátová, Patrice Lumumby 2272/86, 700 30 Ostrava, Zábřeh Ing. Jiří Mikolajek, Sladské 314, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Blanka Mikolajová, Sladské 314, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Bohuslav Nič, Sladské 144, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Jan Pavlica, Čs. Armády 1242, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Miroslava Pavlicová, Čs. Armády 1242, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Scarlett Wilková, Nádražní 1026/41, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava Tomáš Gajda, Sladské 385, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
- 15 -
Stanislav Panaš, Šunychelská 230, 735 81, Bohumín, Šunychl Anna Panašová, Šunychelská 230, 735 81, Bohumín, Šunychl Květoslav Šimurda, Hlavní 86, 756 54 Zubří Alena Šimurdová, Hlavní 86, 756 54 Zubří Bohuslava Barabašová, Kulturní 1768, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Jan Bartoň, Sladské 1125, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Ludmila Ondrušková, 1. Máje 1162, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
Ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, se účastníkům řízení doručuje rozhodnutí veřejnou vyhláškou, vyvěšenou po dobu 15 dnů na úřední desce Krajského úřadu Zlínského kraje. Ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 správního řádu se veřejná vyhláška zasílá příslušnému městskému úřadu se žádostí o vyvěšení: Město Rožnov pod Radhoštěm, odbor finanční, Masarykovo náměstí 128, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm – k vyvěšení na úřední desce.
- 16 -
