MGR. PAVEL SVOBODA, ADVOKÁT ZAPSÁN V SEZNAMU ČAK POD Č. 14203, IČ: 692 87 074 SÍDLO: JUNGMANNOVA 855/7, 466 01 JABLONEC NAD NISOU KONTAKT: TEL. 722 100 600, EMAIL:
[email protected]
V Jablonci nad Nisou dne 20.12.2013 Vážený pan Aleš Preisler, starosta Městský obvod Liberec – Vratislavice nad Nisou Tanvaldská 50 463 11 Liberec 30
Interpelace pana Vlastimila Jecha na ZMO dne 11.12.2013 – oddělení městského obvodu II.
Vážený pane starosto,
na jednání Zastupitelstva Městského obvodu Liberec – Vratislavice nad Nisou dne 11.12.2013 vznesl pan Vlastimil Jech tuto interpelaci: „Chtěl bych se vrátit k informacím o možnostech a podmínkách oddělení městského obvodu dle § 21, 22 atd. zákona o obcích, které nám předložil Mgr. Svoboda. Bod V – doplnění informace, písm. a) domnívám se, že výklad dělení majetku obce mezi nově vzniklou a původní obec neodpovídá stavu mezi Statutárním městem Libercem a Městským obvodem Vratislavice, kde jde o samostatné majetky dle zákona a samostatné hospodaření městského obvodu. Žádám tedy, aby to opětovně prověřil, třeba na ministerstvu. Protože ten výklad, který tam byl, se domnívám, že se vztahuje na to, když z jedné obce uděláme dvě a společně hospodařily, tak se o dluhy a majetek musí dělit. Ale v tomto případě, kdy máme vlastní majetek, vlastní hospodaření a město Liberec také hospodaří samostatně, asi by to nemělo být stejné. ....“ Dle pokynu zasílám informace požadované panem zastupitelem Jechem.
I. stanovisko ze dne 3.11.2013 Ve svém stanovisku ze dne 3.11.2013, kdy jsem odpovídal na interpelaci pana zastupitele Vlastimila Jecha ze dne 16.10.2013, jsem v čl. V uvedl, že rozdělení majetku (aktiva i pasiva) by pak v případě oddělení nově vzniklé obce Vratislavice nad Nisou od Statutárního města Liberec proběhlo buď dohodou se Statutárním městem Liberec dle zákonných pravidel, popř. by v případě neshody rozhodl soud.
1
Dále jsem shrnul obecná zákonná pravidla, kterými se řídí rozdělení majetku při oddělení části doposud existující obce tak, že vzniká obec nová - majetek obce se rozdělí mezi původní obec a nově vzniklou obec tak, že v poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé obce přecházejí na nově vzniklou obec nejenom aktiva (movité a nemovité věci, finanční prostředky, podíly na právnických osobách založených obcí atd.), ale i závazky.
II. obecné informace s ohledem na zadání Již zákon č. 367/1990 Sb., o obcích stanovil, že se území statutárních měst a hlavního města Prahy může členit na samosprávné městské části nebo obvody, pokud tak určí zastupitelstvo příslušného statutárního města ve statutu města.
Do určité míry jsou městské části a obvody obdobou obcí, mohou mít také vlastní symboliku (znak a vlajka) a mají také podobné správní orgány, kterými je úřad, zastupitelstvo, rada a starosta. Jejich kompetence a rozsah samosprávy jsou však menší a určuje je městská vyhláška s názvem statut města. Rovněž vznik a zánik těchto samosprávných jednotek je plně v kompetenci zastupitelstva statutárního města.
Na rozdíl od obcí může území městské části či obvodu zahrnovat i necelé části jednoho nebo více katastrálních území. Městské části nebo městské obvody nemusí pokrývat celé území města – v Liberci a v Opavě centrální části města nespadají do žádného městského obvodu či části a spravují je přímo orgány města. Pro účely statistiky a některé jiné účely se však mezi městské části počítají také dotyčné části územně členěných statutárních měst, které vlastní samosprávu nemají a jsou spravovány přímo magistrátem dotyčného statutárního města.
III. výtah z právního stanoviska JUDr. Adama Furky z Ministerstva vnitra ČR Novelou zákona o obcích č. 234/2006 Sb. byla s účinností od 1. července 2006 mimo jiné změněna právní úprava vzniku nové obce oddělením části obce. Změna, která byla do této tzv. „dozorové“ novely zákonů o územních samosprávných celcích doplněna až při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně, se přitom dotkla zejména majetkoprávních aspektů vzniku nové obce, tj. pravidel pro rozdělování majetku mezi původní a novou obcí. Zatímco až dosud rozhodoval o rozdělení majetku krajský úřad podle návrhu na oddělení části obce, který podávala – a tedy i rozdělení majetku v podstatě jednostranně navrhovala – původní obec (viz § 22 odst. 1 až 4 zákona o obcích v původním znění; rozdělení majetku bylo součástí rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obce), nově zákon umožňuje (a preferuje) uzavření dohody o rozdělení majetku mezi obcí a přípravným výborem jednajícím za budoucí obec, kterou krajský úřad svým rozhodnutím pouze schvaluje (§ 22 odst. 3 a 6 zákona o obcích). Pokud k uzavření dohody nedojde (což ovšem bude typické, neboť k oddělování obcí dochází nejčastěji pro nespokojenost s dosavadní správou 2
daného území a s tím spojenými osobními antipatiemi mezi představiteli obce a představiteli části, která se chce oddělit), nově zákon o obcích stanoví pro rozdělení majetku svá vlastní pravidla v § 22 odst. 4 a 7 (tedy rozdělení ex lege), včetně možnosti nové obce domáhat se soudního určení, jaký „movitý“ majetek na ni přešel.
Pokud se obec a přípravný výbor nedohodnou jinak, rozděluje se majetek obce mezi původní a nově vzniklou obec tak, že vlastnické právo k nemovitostem, včetně jejich příslušenství, jakož i věcná práva k věcem cizím a závazky váznoucí na nemovitostech, přecházejí na tu obec, na jejímž území se nemovitost nachází; pro přechod vlastnického práva k nemovitostem je rozhodný stav ke dni konání místního referenda o oddělení části obce (§ 22 odst. 4 písm. a) zákona o obcích). V poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé obce přecházejí na nově vzniklou obec movité věci, s výjimkou příslušenství nemovitostí, finanční prostředky, závazky, podíly na právnických osobách založených obcí a ostatní práva (§ 22 odst. 4 písm. b) zákona o obcích). Podle § 22 odst. 7 zákona o obcích přechází majetek na nově vzniklou obec dnem jejího vzniku, přičemž nově vzniklá obec může ve vztahu k movitému majetku podat žalobu k soudu na určení, který majetek na ni přešel.
V souvislosti s dělením movitého majetku podle § 22 odst. 4 písm. b) zákona o obcích existuje i jeden poměrně zásadní výkladový problém – zda na základě tohoto ustanovení vzniká ve stanoveném poměru ke všem věcem (případně též k právům, závazkům a podílům na právnických osobách), resp. ke všem individuálně určitelným věcem (právům, závazkům) spoluvlastnictví) původní a nově vzniklé obce, nebo zda jednotlivé věci (práva, závazky) přecházejí jako celek na nově vzniklou obec či zůstanou obci původní. Ačkoli tak právní úprava nestanoví výslovně, lze mít s přihlédnutím k požadavku rozumného uspořádání budoucích majetkových poměrů obou obcí za to, že na základě § 22 odst. 4 písm. b) zákona o obcích nedochází ve stanoveném poměru ke vzniku spoluvlastnického práva ke každé movité věci, která byla ve vlastnictví původní obce. Takový výklad by totiž vedl ke zcela absurdnímu stavu, v jehož důsledku by bylo reálně znemožněno jakékoli účelné a hospodárné nakládání s tímto majetkem, neboť by zákon vytvářel situaci, v níž by nová obec byla podílovým spoluvlastníkem např. každé tužky, židle nebo stolu, které se nacházejí v budově obecního úřadu původní obce. U movitých věcí (práv, závazků) apriori nedochází ke vzniku spoluvlastnického práva, ale do výlučného vlastnictví nové obce přejdou movité věci, které (spolu s dalším majetkem uvedeným v dotčeném ustanovení) v celkové hodnotě odpovídají poměru počtu obyvatel původní a nově vzniklé obce.
Zákonná ustanovení nijak nebrání tomu, aby nově vzniklá obec namísto soudního řízení o určení vlastnictví k movitým věcem uzavřela s původní obcí dohodu vedoucí ke smírnému určení, který majetek uvedený v § 22 odst. 4 písm. b) zákona o obcích připadne nové obci (včetně případného vytvoření spoluvlastnického práva k některým z nich). Přípustnost takového majetkového uspořádání přitom vyplývá právě z možnosti soudního řešení sporu o majetek dle § 22 odst. 7 zákona o obcích, při kterém by soud rovněž individualizoval majetek, který přešel na novou obec. Jediným omezením pro obsah takové dohody je zákonný požadavek, aby nově vzniklá obec v úhrnu dostala majetek odpovídající zákonem předpokládanému poměru počtu obyvatel, není však již nutné, aby jednotlivé položky majetku, uvedené v 3
§ 22 odst. 4 písm. b) zákona o obcích, byly rozdělovány odděleně (tzn. na základě dohody obou obcí bude například možné „majetkové vyrovnání“ uskutečnit pouze finančními prostředky nebo pouze movitými věcmi, případně tak, že k některým věcem vznikne i spoluvlastnictví). Nic nebrání ani uzavření částečné dohody. Původní a nově vzniklá obec pak mezi sebou vypořádají pouze určitou část majetku, tedy majetek do určité výše celkové hodnoty, která připadá podle zákonného poměru na nově vzniklou obec s tím, že do jeho zbytku bude nutno podat žalobu k soudu (ten by pak určoval, který majetek by měl nad rámec uzavřené dohody připadnout nové obci). Soudní spor, předpokládaný v § 22 odst. 7 zákona o obcích, je totiž zákonem chápán jako krajní řešení, pokud se spor nepodaří odstranit ani smírnou cestou.
Specifická situace nastává v případě obchodních podílů na obchodních společnostech v držení původní obce. Může totiž být položena otázka, zda k obchodnímu podílu má podle § 22 odst. 4 písm. b) zákona o obcích vzniknout spoluvlastnické právo původní a nově vzniklé obci (§ 114 odst. 3 obchodního zákoníku), nebo zda je třeba tento podíl rozdělit (markantní je případ, kdy původní obec je pouze jedním ze společníků). V případě podílu na společnosti s ručením omezeným proto bude na základě § 22 odst. 4 písm. b) zákona o obcích v zásadě vznikat spoluvlastnictví podílu, ledaže by se obce dohodly buď na tom, že celý obchodní podíl zůstane původní obci nebo přejde na novou obec (event. pokud tak určí soud), anebo pokud se dohodnou na rozdělení podílu, které by bylo následně v souladu s obchodním zákoníkem provedeno.
Novela č. 234/2006 Sb. oprávnila nově vzniklou obec, aby se domáhala soudního určení, který majetek uvedený v § 22 odst. 4 písm. b) zákona o obcích na ni přešel. Svou povahou se jedná o soukromoprávní (vlastnický) spor mezi původní a nově vzniklou obcí (ty budou jako žalovaný a žalobce účastníky řízení) a rozhodování o něm bude probíhat podle občanského soudního řádu. Svou povahou je tato žaloba zvláštní určovací žalobou stanovenou speciálním zákonem, nikoli „obecnou“ žalobou na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není podle § 80 písm. c) o.s.ř.. Žalobní podmínkou je, aby k rozdělení majetku nedošlo na základě dohody schválené krajským úřadem. Nebude nutné, aby se nová obec v žalobě v zákonném poměru domáhala odděleně všech majetkových položek (movitých věcí, finančních prostředků, závazků, podílů na právnických osobách a ostatních práv); má zde možnost, aby se do výše svého zákonného podílu domáhala např. pouze finančních prostředků nebo pouze movitých věcí. Soud ve výroku svého rozsudku určí – v souladu s návrhem žalobce –, který majetek nové obci náleží.
Jak již bylo výše uvedeno, nově vzniklá obec se nemusí domáhat určení veškerého majetku, neboť mezi novou a původní obcí může být uzavřena dohoda o částečném vypořádání. Soud v takovém případě bude rozhodovat pouze o zbytku majetku. Současně však není vyloučeno, aby se nově vzniklá obec domáhala jen určitého majetku, resp. majetku jen do určité výše svého zákonného podílu stanoveného v § 22 odst. 4 písm. b) zákona o obcích, aniž předtím došlo k jakékoli částečné dohodě s původní obcí (teoreticky by se nová obec např. mohla domáhat pouze finančních prostředků a nikoli též závazků). Soud by v takovém případě, ovšem na návrh žalovaného, měl zohlednit i existenci závazků, a ačkoli by tyto závazky nemohl proti žalobnímu návrhu určovat do vlastnictví nové obce, mohl by do jejího vlastnictví přiznat požadovaný majetek jen do celkové hodnoty snížené o závazky, které by podle § 22 odst. 4 písm. b) 4
zákona o obcích na nově vzniklou obec měly připadnout (pokud by např. na nově vzniklou obec měly připadnout prostředky v celkové výši 1 mil. Kč, jichž by se též domáhala, avšak podíl na závazcích původní obce by pro novou obec činil 300 tis. Kč, pak by soud mohl určit vlastnictví k 700 tis. Kč a ve zbytku žalobu zamítnout; došlo by tedy k jakémusi započítání závazků na „aktivní“ majetek).
IV. shrnutí Od 1. 7. 2006 bylo novelou zákona o obcích nově upraveno rozdělení majetku při vzniku nové obce oddělením části původní obce. Zákon umožňuje dosavadní obci a přípravnému výboru nové obce uzavřít před jejím vznikem dohodu o rozdělení majetku. Není-li dohody dosaženo, rozděluje se majetek dle pravidel stanovených zákonem.
Při zákonném dělení majetku se rozlišuje majetek nemovitý, který přechází do vlastnictví té obce, kde se nachází, a majetek movitý, který se dělí dle počtu obyvatel, pro jehož určení je relevantní údaj podle evidence obyvatel ke dni vzniku obce, tj. k 1. lednu. Při dělení movitého majetku přitom nevzniká spoluvlastnické právo ke každé věci, což znamená, že mezi oběma obcemi musí dojít k dohodě. Jestliže k takové dohodě nedojde nebo je částečná, může se nová obec domáhat soudního určení, který movitý majetek (jeho část) na ni přešel. Až do předání majetku nové obci jej spravuje obec původní, která proto odpovídá nové obci za případnou škodu.
V. doplnění informace – citace Statutu Vyhláška č. 7/2011 (Statut města) : čl. 3 1. Městský obvod jedná jménem města v záležitostech svěřených mu zákonem a tímto statutem. 2. Městský obvod při výkonu samostatné působnosti vystupuje v právních vztazích svým jménem. Pokud však městský obvod zastupuje Statutární město Liberec na základě tohoto statutu, a to zejména ve věcech majetkových, vystupuje městský obvod jménem města. Na písemnostech se pak uvádí "Statutární město Liberec, zastoupené, starostou Městského obvodu Liberec Vratislavice n. N." čl. 11 Město svěřuje podle § 130 až 133 zákona o obcích na úseku samostatné působnosti městskému obvodu pravomoci: a) hospodařit se svěřeným majetkem, sestavovat svůj rozpočet, provádět vyúčtování svého hospodaření, zřizovat a rušit účelové fondy, rozhodovat o poskytování dotací a darů, b) v souladu s plánem hospodářského rozvoje města a schválenou územně plánovací dokumentací města zpracovávat program rozvoje svého území, přijímat opatření k jeho plnění a provádět jeho kontrolu,
5
c) vyjadřovat se a zaujímat stanoviska k záměrům města, jeho orgánů, právnických osob a zařízení, které zřizuje nebo zakládá město, i k záměrům jiných orgánů, pokud se dotýkají jeho zájmů a území a předkládat vlastní návrhy ke všem záležitostem, vydávat stanoviska k pořízené a schvalované územně plánovací dokumentaci v rozsahu svého území, d) ukládat právnickým i fyzickým osobám povinnost poskytnout osobní i věcnou pomoc při odstraňování následků živelní pohromy či jiné mimořádné události a účastnit se záchranných akcí koordinovaných městem, e) ukládat pokuty za správní delikty podle § 58 zákona o obcích na svém území, f) uzavírat smlouvy s právnickými a fyzickými osobami k zajištění úkolů, jejichž plnění bylo obvodu uloženo nebo svěřeno za podmínek stanovených statutem, g) zajišťovat ve svém územním obvodu hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí zejména tím, že ga) poskytuje podklady a spolupracuje na vytváření koncepce rozvoje města, gb) spravuje majetek, který byl obvodu svěřen tímto statutem, gc) předkládá městu návrhy na opravy, rekonstrukce a novou výstavbu na území obvodu v případech zajišťování investorské funkce městem, dále městu předkládá návrhy na uplatnění žádostí o poskytnutí dotace na projekty městského obvodu a jím spravovaných organizací, gd) sleduje stav budov, pozemků, komunikací, zařízení a jiných věcí movitých i nemovitých v majetku města ve svém obvodu, navrhuje městu zcizení či likvidaci nemovitého majetku, ge) kontroluje činnost právnických osob a zařízení, zřízených nebo založených městem, na svém území, předkládá radě města návrhy na odstranění závad a návrhy na zřízení či zrušení těchto právnických osob a zařízení, gf) rozhoduje o vyhlášení místního referenda v obvodu jen o věcech, jejichž rozhodnutí je v samostatné působnosti městského obvodu, a o realizaci jeho výsledku, gg) vytváří podmínky zejména pro činnost předškolních zařízení, škol a školských zařízení a pro mimoškolní zájmovou činnost dětí a mládeže na území obvodu v souladu s právními předpisy, gh) samostatně organizuje občanské obřady a slavnosti na území obvodu, podílí se na organizaci sportovních, vzdělávacích, charitativních a kulturních akcí, gi) ve spolupráci s orgány města vytváří podmínky pro práci zdravotnických zařízení, gj) zajišťuje identifikaci majetku města na území obvodu, gk) hospodaří s majetkem jiných právnických nebo fyzických osob, h) rozhodovat o členství obvodu ve Svazu města a obcí, i) starat se o veřejný pořádek na území obvodu a využít oprávnění ukládat úkoly Obvodnímu oddělení Policie ČR podle §16 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, případně požádat o pomoc městskou policii prostřednictvím ředitele městské policie nebo primátora města, pokud není schopen zajistit pořádek vlastními silami a prostředky, j) vykonávat funkci zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu, 6
k) zřizovat a rušit předškolní zařízení, základní školy a školská zařízení jim sloužící na území městského obvodu.
Na úseku přenesené působnosti: 1. Městský obvod Liberec - Vratislavice nad Nisou vykonává podle § 139 zákona o obcích přenesenou působnost u všech agend, které jsou zvláštními zákony svěřeny do působnosti orgánů obcí, 2. Podle tohoto statutu vykonává přenesenou působnost, svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům dle zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů
čl. 18 1. Majetkem města jsou věci, pohledávky a jiná majetková práva, která přešla nebo přejdou do jeho vlastnictví na základě zákonů zejména zák. 172/91 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů nebo které město nabylo nebo nabude do svého vlastnictví jiným způsobem. 2. Svěřený majetek města lze městskému obvodu odebrat pouze v zákonem stanovených případech. 3. Svěřením majetku se rozumí převedení některých práv vlastníka na městský obvod s tím, že výčet takto převáděných práv musí být výslovně uveden ve svěřovacím aktu (ve statutu, v usnesení zastupitelstva města). 4. Městský obvod jemuž byl majetek města svěřen, je povinen s ním nakládat ve prospěch města a ve smyslu platných právních předpisů jej chránit před poškozením, zničením či zneužitím a dbát o jeho optimální využití.
čl. 19 1. Městskému obvodu se svěřuje bezvýhradně movitý majetek města, ke kterému měl městský obvod právo hospodaření ke dni účinnosti zákona ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů a movitý majetek, který městský obvod nabyl nebo nabude v rámci svého hospodaření. 2. Městskému obvodu se svěřuje do správy a užívání nemovitý majetek města, umístěný v katastrálním území Vratislavice nad Nisou s výjimkou věcí uvedených v příloze statutu č. 1 nebo nemovitého majetku, který si zastupitelstvo města vyhradí. Městský obvod je oprávněn podávat u příslušných orgánů státní správy návrhy na rozdělení a sloučení pozemků po předchozím projednání s městem, dále uzavírat, měnit a vypovídat příslušné nájemní smlouvy s výjimkou pronájmů bytů, smlouvy o správě svěřeného majetku, smlouvy mandátní a příkazní, smlouvy o dílo, o obstarání apod., které zajišťují běžné hospodaření se svěřeným majetkem, a sjednat samostatně smluvní podmínky. Městskému obvodu se nesvěřuje oprávnění pronajímat byty ve vlastnictví města ani vydávat souhlas majitele ke směnám bytů.
7
3. Městský obvod není oprávněn jakkoliv zcizit, poskytnout jako záruku nebo zatížit nemovitosti, včetně bytů a nebytových prostor vymezených dle zákona 72/94 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé spoluvlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům, ve znění pozdějších předpisů v majetku města, umístěné na území městského obvodu, není oprávněn takové akty podepisovat ani navrhovat vklad do katastru nemovitostí. Městský obvod však může zastupitelstvu města majetkoprávní operaci navrhnout a připravit k realizaci dle interních směrnic města, schválených zastupitelstvem města. 4. Městský obvod má právo se předem vyjádřit: a) k návrhům změny hranic obvodu, b) k návrhům majetkoprávních úkonů s nemovitostmi, c) k restitučním nárokům k majetku na území obvodu podle platných zákonů, d) k majetkoprávním úkonům vyplývajícím ze zákona 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a jeho navazujících novel a zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
VI. závěr K žádosti pana zastupitele Jecha jsem znovu prověřil platnou právní úpravu, výkladové stanovisko ministerstva vnitra, z nějž cituji, i zásadní ustanovení Statutu města Liberec. Z žádného z nich nevyvozuji, že by Městský obvod Liberec byl samostatnou právnickou osobou, která by vlastnila věci movité či nemovité. Mám za to, že majetek je MO Vratislavice toliko svěřován, avšak vlastníkem zůstává Statutární město Liberec. V rámci svěření majetku může dojít k jeho konzumaci či nakládání s ním, ale nedochází k převodu či přechodu vlastnictví na MO Vratislavice. Proto nemohu potvrdit názor pana zastupitele Jecha, neboť jsem pro jeho právní závěr nenašel oporu v zákoně, ani Statutu města.
S ohledem na výše uvedené žádám o další pokyn, zda mám např. vznést další dotaz na ministerstvo vnitra, resp. připravit pro MO koncept takového dotazu.
S pozdravem
Mgr. Pavel Svoboda advokát
Digitálně podepsáno Jméno: Mgr. Pavel Svoboda Datum: 20.12.2013 21:12:34
8