Mezi priority Potravinářské komory patří i osvěta o zdravé výživě

6/2004

 Řekli ke vstupu ČR do EU  Z 5. jednání představenstva a dozorčí rady ČSZM, které se konalo dne 26. 5. 2004 v Praze-Písnici  Skoro polovina produkce jde z Xaverova na vývoz  Vzpomínky a zpětné hodnocení emeritního generálního ředitele Josefa Kohouta z období budování koncernové organizace masného průmyslu v našem státě LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Ročník XIII. • 22. června 2004 • Cena 12 Kč

Za kolik bude hovězí maso? Bude hovězího masa málo, hodně, zdraží nebo zlevní? To jsou nejčastější otázky, které si kladou ti, co nesouhlasí s jeho zaměnitelností s drůbežím nebo vepřovým masem. Guláš jedině z kližky a španělské ptáčky z hovězího zadního říkají, aniž jsou ochotni diskutovat o tom, čím lze rovnocenně zaměnit roštěnku nebo biftek. Skalních příznivců má hovězí maso v České republice totiž dost. Ne ale tolik zase jako je tomu třeba v Americe a nebo na evropském kontinentu ve Francii, Dánsku nebo ve Velké Británii. Zatímco tam se totiž spotřeba hovězího přehoupla přes dvacet kilogramů na hlavu za rok, ve Francii je to dokonce 27 kilogramů. U nás budeme letos rádi když v průměru každý sníme tak 11 kilogramů. Vloni to bylo 10,4 kilogramů a odborníci zabývající se statistikou spotřeby, vývozu a dovozu hovězího masa tvrdí, že jde a půjde spotřeba i u nás mírně nahoru. Prokázalo se totiž, že strašák BSE byl nadsazený, a že veterinární kontrola je natolik přísná a nelze jí prakticky uniknout, že se k němu vracejí i ti, kteří z pouhého strachu začali hovězí nahrazovat krůtím nebo třeba králičím a vepřovým masem. Jediným takovým odborným pracovištěm, kde se eviduje vše kolem čísel spojených s hovězím nebo vepřovým masem je tak zvané Bilanční centrum masného průmyslu, ve zkratce BIC, které je součástí Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Tam po Miloši Rýznarovi, žezlo převzal inženýr Josef Ouředník a nyní jej pevně třímá Miluše Abrahamová. Jsou to lidé, kteří se v oboru vyznají a rozhodně nepatří k těm analytikům, kteří jen střílejí čísla a úvahy od boku, jednou k daním, podruhé k vodnému, stočnému a potřetí třeba k jaderné energii. Sledují domácí produkci, složení stád po stránce plemenných partií, jejich porážky, domácí spotřebu, vývozy, dovozy a samozřejmě vše co se s touto komoditou děje ve světě. Daněmi a cenami počínaje až po cla a různá opatření jimž se souhrnně říká ekonomické nástroje. A tak právě od Miluše Abrahamové se lze dozvědět tolik zajímavostí, že z toho je možné velmi lehce i dedukovat další vývoj v cenách a spotřebě hovězího masa. Není kupříkladu od věci říci si, že v Polsku vzdor vysoké produkci hovězího masa je jeho spotřeba minimální. Sní se tam ale na hlavu za rok pouhých 5,7 kilogramů hovězího masa. Není bez zajímavosti ani to, že po Slovensku, které se na dovozu hovězího masa do České republiky také podílí, je hned na druhém místě Polsko a teprve za ním až je vývoz bývalých 15 zemí Evropské unie. Co z toho plyne pro české chovatele masných plemen nebo kombinované produkce skotu? Polští zemědělci je jako jediní mohou ohrozit levnějšími vývozy hovězího masa. Ne ale proto, že by dovedli býka do jatečné váhy dokázali vykrmit levněji, ale mají větší dotace než je tomu u našich producentů. Poláci si sice vyjednali stejné přímé platby jako jejich čeští kolegové, ale protože Polsko je ryze agrární zemí a skoro 40% obyvatelstva se věnuje této činnosti, stát na ně vyčlenil větší míru podpor, než je tomu u okolních kandidátských, dnes už členských zemí. U nás se stejně jako v Polsku náklady na produkci kilogramu hovězího masa vyšplhaly na průměrných 44 korun a když je současná farmářská cena za kilogram živé váhy 37 korun, je jasné, že se na hovězím mase nevydělává. Podle Miluše Abrahamové sice mohou řezníci ze severní Moravy dovézt levnější polské hovězí, nebo Jihočeši z Rakouska jednotlivé levnější partie, větší dovozy ale chovatelům nehrozí. A to dokonce ani z dobytkářských velmocí z Brazílie, Argentiny nebo Uruguaye. Jak v Bilančním centru masného průmyslu totiž evidují, Evropská unie má k těmto zemím v případě hovězího masa a stejně tak i živých zvířat vyšší cla než jaká měla Česká republika do vstupu do unie. Proto se zvětšením i donedávna velmi nízkých latinskoamerických dovozů hovězího masa nelze počítat. Do května letošního roku se z těchto teritorií dováželo do České republiky sotva jedno procento z celkového množství exportovaných tun hovězího masa. Sečteno podtrženo, co vlastně z těchto závěrů vyplývá? Určitě není pravdou, co papouškují zmiňovaní analytici vševědi, že vzroste cena hovězího až o třicet procent. Jako důvod stále dokola opakují, že to způsobila nízká úroda obilí v loňském roce. Urodilo se sice méně, ale v souboru ekonomických vlivů je právě tento důvod méně podstatný než ty ostatní, které na cenu vliv nesporně mít budou. A tak s Miluší Abrahamovou docházíme k závěru, že cena hovězího masa mírně vzroste, ale jestli to bude deset procent, tak to je ta nejvyšší laťka o níž by mohli snít zemědělci, méně už zpracovatelé, protože jim tento krok budou stěžovat řetězce jak jen to půjde. Eugenie Línková

Naši spotřebitelé budou v budoucnu požadovat po vzoru sousedů z Evropské unie vedle tradičních trvanlivých výrobků také různě upravená dehydrovaná masa, či takzvané „medvědí šunky“.

Mezi priority Potravinářské komory patří i osvěta o zdravé výživě

Praha (egi) – Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík má snahu co nejdříve uvést v život koncepci potravinářství a rád by, aby do 1. ledna 2005 byl uveden do činnosti Úřad pro potraviny. Pod jednou střechou by tak měly být kontrolní orgány a tím by se mělo zamezit dublování činnosti inspektorů a veterinářů, jak se tomu občas děje. Ruku v ruce s těmito úkoly, které spolu s ministerstvem zemědělství řeší potravinářská komora se snaží její prezident popostrčit

i činnost marketingové agentury.“ Od ledna měla pracovat marketingová agentura. Už se bojím cokoliv říci, naše kritika byla sice oprávněná, přesto to vedlo k nepřízni ministerstva vůči Potravinářské komoře. Zatím jsem neviděl jediný konkrétní výstup,“ uvedl Camplík. „Máme v této věci zpoždění, nevíme, jak ho budeme dohánět. Rád bych viděl konkrétní termín akcí na propagaci českých potravin jak doma, tak především v zahraničí,“ uvedl prezident komory.

S novým náměstkem pro potravinářství Zdeňkem Růžičkou komora pracuje i na podkladech pro revizi legislativy.“ Dohodli jsme se, že k 30. 6. dáme přehled zákonů a vyhlášek které je potřeba znovelizovat. To bude nesmírná práce, kterou musíme udělat,“ dodal. Podle potravinářů se některé zákony a vyhlášky musely stihnout v termínu a tak je u nich nutné některé tak zvané nedodělky nebo bílá místa doplnit a zpřesnit. Ministr Palas musel uvést do činnosti na 200 nových vyhlášek. „Nekritizujeme v žádném případě ministerstvo zemědělství ani financí, ale konstatujeme nutnost zpřesnit tyto právní normy,“ řekl Camplík. „Je třeba nastartovat systém ať jde o dotace, subvence, režimy kvót u mléka a cukru,“ dodal. Potravinářská komora spolupracuje s Konfederací národních federací potravinářského průmyslu Evropské unie a s těmito odborníky konzultuje bruselská nařízení. „Během dvou nedávných setkání s komisařem Pavlem Teličkou jsme si stanovili postup předávání informací. Pan Telička stanovil, kdo z jeho sekretariátu bude s námi pravidelně komunikovat a společně již budeme řešit jen zásadní problémy,“ uvedl Camplík. „Pan komisař by měl znát stanoviska české strany k potravinářství a různým opatřením. Aby byla úplná, nezkreslená a vyčerpávající, to je naším úkolem,“ dodal Camplík. Upozornil i na velmi dobře se vyvíjející spolupráci s bývalým ministrem zdravotnictví Fischerem, který působí ve výkonné komisi Světové zdravotní organizace. „Máme celosvětová stanoviska. Evropský potravinářský průmysl je schopen stanoviska definovat a ta potom konfrontujeme se závěry zdravotní organizace předávané panem doktorem Fischerem,“ řekl prezident komory. V současné době se chce komora zapojit do boje s obezitou. Na valné hromadě Potravinářské komory na toto téma velmi zajímavě vystoupil náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít. „Při pracovní návštěvě Anglie jsme s ředitelem Miroslavem Kobernou viděli v televizi reklamní kampaň na zdravé stravování dětí. Platí ji a sponzorují velké potravinářské firmy. Dětem se ukazuje během spotů, co je pro jejich výživu a zdravý vývoj nejlepší. Během jednotlivých ukázek se jim představují potraviny a jejich úprava, pro ně nejvhodnější. Děti tak získávají od raného věku představu o tom, co je pro ně dobré a na co by se měly v konzumu zaměřit. Něco takového bychom rádi s náměstkem Vítem prosadili také u nás,“ uvedl Camplík. Dodal, že komora nechce, aby se některé potraviny s vyšším obsahem cukru nebo tuku zatracovaly, dával se jim punc nezdravé nebo se dokonce u nich zvýšila daň. Dobré je ale spotřebitelům vysvětlit v čem je jejich vyšší příjem nezdravý a může být až škodlivý. I to si Potravinářská komora předsevzala jako svůj úkol.

Jak dál? Myslím, že je zdravé dávat si takovéto jednoduché otázky, že je dobré čas od času vystoupit z vyjetých kolejí a hledat cestu. Říkat si, že je cestou novou, opájet se vlastní představou o její revolučnosti a po čase přicházet na to, že je vlastně jen chodníkem vyšlapaným ve stejné stráni jen kousek od té původní. Ne, nejsem fatalistou, spíše naopak. Myslím, že jsem spíše optimistou. Proto se často onen „nový“ chodníček snažím hledat. Před pár lety jsem se pustil do práce v našem Svazu. Ano, s beraní hlavou. A také jsem si ji i párkrát otloukl! Možná pro přivřené oči upřené příliš do dálky k představám i snům. Některé se naplnily, některé byly jen hořkou pilulkou dlouho svírající ústa k mlčení. Bylo by ale ode mne pokrytecké neříci dnes nahlas, že se mi tato práce líbila. Chutnala mi i s onou typicky českou hořčinkou na patru. Proč mluvím v minulém čase? Jen naznačuji své dnes již minulé rozhodnutí z funkce předsedy na konci volebního období odejít. I nyní jsem přesvědčený, že změna ve vedení je zdravá, že přináší nové pohledy, nové vize. Nedošlo k ní. Z mého hlediska je zbytečné dále věc rozpitvávat. Je třeba jít dál. Snad nám všem přinesla sebereflexi, zamyšlení se nad tím – jak dál. Svaz není předseda a předseda není svaz. Předseda musí nastínit program a musí ho i svými činy – obvykle jen řečenými či psanými slovy – naplňovat. I členské plénum má svoji povinnost – vyslovovat se ke všemu co se ve svazu projednává, co každý sám očekává, co sám chce. Čím více představ, tím usilovněji se musí hledat kompromis, který není vítězstvím ani jedné strany, je to vzájemná dohoda. Věřte mi, že bez dis-

kuzí, bez kompromisů, bez zamyšlení nad pohledem z oné druhé strany se takovýto dobrovolný spolek – svaz konkurentů – vést nedá. Jsem si toho dobře vědom a chci, aby před zahájením další volebního období tento můj postoj znala i široká řeznická veřejnost. Nemohu se vyjadřovat za náš obor nejen bez vaší podpory, které si nesmírně vážím, ale i bez Vašich připomínek byť by byly pro mne velmi kritické a sebevíc nepříjemné. Dlouho budu mít před očima úsměv pana Andreje Babiše při vyslovení jednoduché otázky: „Co chce Svaz dělat?“ Kratičká, ale v diskuzi elektrizující až šokující otázka. Bez dlouhých řečí. Pár slov zahrnujících v sobě pro někoho program organizace českých řezníků, pro druhého důvod, proč v tomto spolku být, či nebýt. Racionální obchodnické myšlení. Co jiného jsem mohl od ostříleného a úspěšného podnikatele očekávat? Otázka se mi líbila svojí provokativností a jasným tahem na branku. Ale nečekal jsem ji! Do současné doby mám pocit, že mi v kanceláři Agrofertu nažhavila mozkové závity jak bliknutá žárovka. Myslím, že řada z Vás má nebo měla tuto otázku na jazyku také. Je výborné, že byla vyslovena. Myslím, že by čas od času měla být nastolena znovu. Ale nepředpokládám, že ji opakovaně položí na stůl pan Babiš. Bez ideálů, bez vzdálených cílů asi nelze solidně vytyčit žádnou cestu. Ale ani stužkou převázaný projekt ještě není cestou. Tu prázdnými slovy nikdo nepostaví. Ano, dejme si cíle a pojďme za nimi. Nemám pocit, že bychom měli každý z nás cíle jiné. Ten základní je přece zcela identický – chceme být úspěšní, podnikat bez kotrmelců, dělat v dobrém kolektivu, chceme slušně žít a radovat se i z drobných úspěchů. Mluvím-li o našem oboru – tedy vyrábět chutné výrobky, o kterých lidé mluví s úsměvem na tváři a prázdným polknutím, mít radost z toho, že o nás lidé mluví s respektem a uznáním, že jsme pyšní na to, že jsme řezníci a uzenáři. Ano, těmi kterými se často zaštiťujeme, těmi co měli opravdu českého lva ve svém štítu. Jsme si navzájem konkurenty, ale snad si můžeme být dobrými sousedy i když pěstujeme na zahradě

oba dva stejné třešně. Proč nás společná práce spíše rozděluje? Je to opravdu ona konkurence? Ano, na trhu je stejně nebo méně místa, větší tlačenice začíná i zvenčí. Jde-li v tomto prostředí jeden nahoru, druhý musí dolů. Zákon nasyceného trhu. Vývoj, evoluce. Neovlivňuje ale úspěšnost naší činnosti mnohem více jiných věcí kolem nás než přímo naše konkurenční vztahy? K čemu byla společenstva a jsou svazy řezníků, zpracovatelů masa, uzenářů, obchodníků, zemědělců, lékařů či klenotníků? Mohl bych se ohánět všemi státy EU, kde svazy fungují desítky let. Ne! Proč se pořád ohánět tím co je jinde – v Evropě, v EU? EU jsme již dnes i my! Možná se v našem rozletu posuneme tak daleko kupředu, že zjistíme svazovou nepotřebnost a překlopíme se od před pár lety proklamovaného kolektivizmu hned k plnému individualizmu. Mám z toho strach. Jako majitel podniku dnes vím, že nejnebezpečnější pro moji firmu jsem já sám – můj egoizmus, moje lidské nenasytné já. Věřím v oboru v silný dominantní podnik či seskupení – kolikrát jsem se již takto vyslovil nahlas, ale jen jako součást pestré mozaiky trhu fungujícího v solidních mantinelech. Nechci ve Svazu prosazovat ani kolektivizmus, ani individualizmus. Není možné mluvit jen o velkých a zapomínat na malé. Není možné přehlížet či upínat se na kohokoliv. I zde musíme ve Svazu hledat kompromisy. Asi jste očekávali, že si na vlastní otázku – jak dál – i sám odpovím? Ne, nechtěl jsem dnes v noci tvořit žádné programové prohlášení Svazu. Chtěl jsem Vám jen nastolit onu nepříjemnou otázku tak, aby jste měli sami možnost se nad ní v klidu zamyslet. I když z vlastních pedagogických zkušeností vím, že nejvíce se toho vymyslí ne v klidu domova, ale ve stresu před dotěrným zkoušejícím. Díky pane generální řediteli! Ladislav Steinhauser

2

Z D O M O VA

Řekli ke vstupu ČR do EU Jsme členy Evropské unie. I když je tomu tak několik týdnů, stojí určitě za to připomenout, co k historickému datu vstupu České republiky do Evropské unie řekli osobnosti Evropské unie a premiér České republiky.

Romano Prodi, předseda EU:

Téměř 600 000 vyšetřených K 31. květnu 2004 bylo v ČR vyšetřeno celkem 589 972 kusů skotu na BSE, a to od počátku roku 2001. Za letošní rok to pak bylo 89 835 kusů, dosud diagnostikovaných případů onemocnění bylo celkem 11, poslední dne 6. května. (Z letošního množství skoro devadesáti tisíc vyšetřených kusů bylo vyšetřeno 16 823 uhynulých a 15 122 z nutných porážek). Postup vůči této nebezpečné nemoci je plně v souladu s veterinární legislativou ČR, která je zcela v souladu s veterinární legislativou EU. Od října loňského roku Státní veterinární správa ČR za souhlasu Evropské komise využila možnosti utrácet větší kohorty vrstevnic (riziková zvířata) v delším časovém období, a to do tří měsíců. K tomuto rozhodnutí přistoupila veterinární správa z etických důvodů, neboť je i podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele SVS ČR, zcela nevhodné utrácet vysokobřezí krávy. Jiný postup, než stanoví veterinární legislativa, si naše republika z hlediska možné ztráty důvěryhodnosti nemůže dovolit. V poslední době medializované snahy o změnu přístupu k utrácení kusů vybraných do kohorty vrstevnic lze vítat; na výsledek jednání, která musejí proběhnout na úrovni zástupců jednotlivých členských zemí EU ve Stálém veterinárním výboru, si však budeme muset ještě nějakou dobu počkat. SVS ČR

Pro pas k veterináři

„Je to pět desetiletí poté, co byl zahájen náš velkolepý projekt evropské integrace. Zmizelo jednou pro vždy rozdělení z dob studené války a my žijeme ve sjednocené Evropě. Aby k tomuto kroku mohlo dojít, bylo zapotřebí odvahy, odhodlání a značného úsilí na straně občanů i politických sil v nových členských zemích. Zároveň bylo zapotřebí vize a velkomyslnosti na straně vůdčích osobností a občanů stávajících členských zemí EU.“

náš student působit stejně jako jeho kolega z kteréhokoliv zahraničního státu u nás v České republice. Další výhodou je uvolnění v dopravě. Řidičské průkazy budou platit po celé Evropě stejně jako ostatní dopravní doklady. Zmizí i zdlouhavé odbavování na celnicích na hraničních přejezdech. A ke společné měně, jíž budou eura mohu říci, že dnešní kojenci eury budou platit v době, kdy vstoupí do první třídy.

Josef Hayes velvyslanec Irska v ČR ke slovům prezidenta Václava Klause, že ztrácíme suverenitu:

Ralf Dreyer, odstupující komisař Evropské unie, který působil v Praze

„Necítíme stejně jako Velká Británie ztrátu suverenity, tím že jsme členy Evropské unie. V mnohém jsme si polepšili a rozhodně převažují pozitiva. Mimo jiné i čeština se od prvého května stává jednacím jazykem Evropské unie a vše bude překládáno do 25 jazyků, tedy i do češtiny.

„Nejsem euroskeptikem a jsem přesvědčen, že spojení států v silném svazku 25 zemí Evropské unie přinese Evropě větší prosperitu. Je to nová výzva 21. století, kterou jsme uchopili. Věřím, že pouze vzájemná spolupráce může přinést také vzájemné dobro.“

Ramiro Cibrián, který působil do loňského referenda jako velvyslanec EU v České republice:

Vladimír Špidla, premiér České republiky „Evropská unie je originálním seskupením států. Jde o systém sdílené suverenity, kde převažují pozitiva a nad negativy. Pro studenty znamená vstup České republiky do Evropské unie neomezené možnosti studia v zahraničí.V kterémkoliv státě EU může

„Přijel jsem ze Spojených států, kde přednáším jako profesor na vysoké škole do Prahy, abych popřál Čechům a Moravanům ke vstupu do Evropské unie. Mám moc velkou radost, je to pro vás slavnostní okamžik a upřímně všem občanům České republiky gratuluji. Podařila se velká věc, na to přijdete s odstupem času sami.“ E. Línková

Slovo předsedy Přeprava jatečných zvířat

Kvůli stále se množícím dotazům na možnosti cestování se zvířaty, sděluje Státní veterinární správa ČR, že od minulého týdne mají již schválení soukromí veterinární lékaři k dispozici pasy pro malá zvířata. Ty mohou na vyžádání vydat zájemcům o vystavení pro jejich psy a kočky, popřípadě fretky. V pasech potvrdí to, co je potřeba, tj. zejména vakcinaci proti vzteklině a údaje o identifikaci – tetování nebo čipování. Pokud zvíře není takto označeno, soukromý veterinární lékař je označí. Pasy jsou pak evidovány čísly, které přidělila Státní veterinární správa. Kdo chce další informace, nechť se podívá na obsáhlou a vyčerpávající informaci na webových stránkách Státní veterinární správy ČR: www.svscr.cz, zvolit na hlavní stránce Aktuální informace, dále – Zdraví zvířat a zde je již odkaz – Cestování se psy a kočkami. Tyto informace budou průběžně aktualizovány – doplňovány o nové skutečnosti. Například je zde dvakrát do měsíce aktualizován seznam schválených veterinárních lékařů. Zatím akceptujeme informaci o tom, že pasy budou muset mít psi nikoli od 3. července, ale až od října, jako neoficiální, do té doby, dokud nebude odpovídajícím způsobem zveřejněna. Je to však pravděpodobné. Bylo by pak dobré, aby ti, kdo si pasy zařídí již nyní, požívali ještě před případným nabytím účinnosti legislativního opatření výhod vyplývajících z jeho nabytí, to znamená, že by nemuseli při cestování do Británie, Irska či Švédska ponechat psy, kočky, či fretky v karanténě. Toto je ještě otázkou jednání. Povinnost zařídit si laboratorní (sérologické) vyšetření krve zvířete na účinnost vakcíny proti vzteklině pro cestu zpět do EU z nevyjmenovaných nečlenských zemí trvá. SVS ČR

Přísnost kontroly se masokombinátu vyplatila

První červenec je mezinárodním dnem pro zastavení přepravy jatečných zvířat. Přestože je v posledních letech zmiňován v médiích i u nás, většinou neznáme cíle ani ty, kdo za touto aktivitou stojí. V České republice je to především Společnost pro zvířata – občanské sdružení založené v roce 1996, jehož cílem je informovat veřejnost o problémech z oblasti ochrany zvířat. Jeho hlavním úkolem je však vést naši společnost k lepším vztahům a přístupu ke zvířatům. Je součástí Českého svazu ochránců přírody. Ve své činnosti není česká Společnost pro zvířata rozhodně osamocena. Spolupracuje nebo je členem mezinárodních organizací jako: CIWF – Compassion in World Farming – Soucit ve světovém zemědělství, WSPA – World Society for the Protection of Animals – Světová společnost pro ochranu zvířat, Východoevropského partnerství pro hospodářská zvířata a InterNICHE – International Network of Individuals and Campaigns for Humane Education – Mezinárodní síť jednotlivců a kampaní pro humánní vzdělávání, ECFA – European Coalition for Farm Animals – Evropské sdružení pro hospodářská zvířata. Jatečná zvířata byla, jsou a jistě i budou významným celosvětovým obchodním artyklem. V úmluvě o Evropské unii v tzv. Amsterdamské dohodě z roku 1997, jsou zvířata klasifikována jako živí tvorové. Ne tedy jako zboží či zemědělské produkty, jak tomu bylo doposud. Důsledky tohoto usta-

novení se postupně projevují v mnoha právních předpisech EU. U nás nyní i ve vyhlášce č. 193 MZe platné od 1. května, zákonem na ochranu zvířat aj. Současná podoba směrnice EU o ochraně zvířat během přepravy stanoví dobu pro přepravu různých hospodářských zvířat na osm hodin. V případě minimálního vybavení vozidla je limit pro kategorie zvířat vyšší například pro koně 24 hodin. Směrnice je v praxi různě obcházena především ve Francii, Itálii, Řecku, Belgii, Irsku, Španělsku. Přes 2 miliony dobytka, koní, prasat a ovcí je každoročně přepravováno při cestách, které trvají 30 až 60 hodin. Každoročně jsou stovky tisíc ovcí vyváženy z Velké Británie na jatky v Itálii a Řecku, 1,5 milionu prasat ročně cestuje mezi Nizozemím, Španělskem a Itálií. Německo, Irsko a Francie vyváží ročně 300 tisíc kusů dobytka na Blízký východ a do severní Afriky. Ročně více než 100 tisíc koní importovaných na italské jatky pochází z Rumunska, Litvy nebo Polska. Především z Terstu vyplouvají do Turecka, Egypta a Libanonu speciální lodě s býky určenými k rituálním porážkám. Zvířata na jejich palubách často trpí tzv. lodní horečkou, způsobenou stresem, fyzickým vyčerpáním a kolísáním teplot. Řada těchto transportů včetně neodborného a krutého zacházení se zvířaty byla zdokumentována a medializována. V očích veřejnosti pak jsou tyto problémy dlouhých mezinárodních transportů jatečných zvířat spojovány i s přepravou lokální a významně tak poškozují nejen obor

zpracování masa, ale i obchod s masem. Emotivně podbarvené texty, fotografie a videosekvence jsou mezi mladými lidmi šířeny internetem a jsou argumentem odpůrců konzumace masa. Česká republika je svojí malou rozlohou typická krátkým transportem jatečných zvířat. Tento stav je navíc umocňován současnými snahami vazeb zemědělských podniků na blízké jatečné provozy. Ochránci zvířat proto u nás obecně kritizují a blokují tranzitní převozy a poukazují na konkrétní prohřešky domácích přepravců jatečných zvířat. Pro představu bylo přes naše území v roce 2002 přepraveno 421 kusů skotu, 40 tis. koní, 53 tis. ovcí a koz, 9 tis. prasat. Vyvezeno bylo z ČR 58 tis kusů skotu, 55 tis. prasat, 34 mil. kusů hrabavé drůbeže. Státní veterinární správa ČR iniciativy pro omezení přepravy zvířat podporuje. Zpřísněním kontrol pracovníky SVS na dodržování welfare dokonce mezinárodní transport zvířat přes naše území na jistou dobu i omezil. Společným cílem většiny výše uvedených organizací, mimo extrémních skupin, není zákaz přepravy zvířat, ale aby zvířata byla porážena co nejblíže k místu svého chovu a mezinárodně bylo obchodováno a přepravováno maso. Snaží se, aby se se zvířaty zacházelo ohleduplně, podle jejich přirozeného chování. Dlouhodobě lobují v Evropském parlamentu za prosazení maximální doby transportu zvířat bez výjimek na 8 hodin.

V živém nebo v mase?

Praha (egi) – V píseckém masokombinátu firmy ZŘUD jsou přesvědčeni o tom, že jakost a zdravotní nezávadnost potravin by měla garantovat podniková laboratoř. Do její modernizace se vložily nemalé prostředky a jak se ukázalo vyplatilo se to. Píseckému masokombinátu se podařilo získat certifikát od renomované mezinárodní auditorské firmy RW TÜV, která je i určitým garantem pro vývoz do zemí Evropské unie „Zmodernizovali jsme i způsob objednávkového systému,“ řekl Ladislav Hájek, generální ředitel firmy ZŘUD. Objednávkový systém byl převeden z ručního na maximálně automatizovaný elektronický systém. „Objednávková kancelář je součástí zákaznického servisu v tom smyslu, že kromě příjmu objednávek poskytuje odběratelům celou řadu informací o probíhajících slevách, rozvozových termínech a podobně.

(sch)

Na nákup v živém jsme byli zvyklí u nás po mnoho let. Když jsme před dvěma lety spustili ve Svazu diskuzi o prospěšnosti přechodu na nákup jatečných prasat v mase, setkali jsme se se silným odporem zemědělců. Dnes je však vše jinak. Naším vstupem do EU jsme zvyklosti států EU 15 obsažené v Nařízení rady EU č. 3513/93 implementovali do naší legislativy. Co se od 1. května změnilo, nebo musí do tří měsíců změnit? Především, že ke klasifikaci přichází jatečně opracovaní těla – - JUT bez plstí – je jasné, že se tím snižuje hmotnost půlek při klasifikaci. Pro řádně provedené zatřídění je tedy třeba upravit nastavení klasifikačních přístrojů – regresních rovnic. To je ryze prací softwarových pracovníků, které si objednáme a 31.7.2004 musí být klasifikační přístroje nově nastaveny. Je logické, že nové nastavení pro nově upravená JUT (bez plstí). Výsledkem jsou pak stejně zatříděná jatečně upravená těla, ale samozřejmě objektivizovaná odstraněným plstním sádlem. Zase tedy krůček kupředu. Proč se však dnes zabývám tím, co je nám všem vyhláškou dané? Jde o řešení naší české zvyklosti používat v obchodě nákupní hmotnosti jatečných prasat v živém - čistou nákupní hmotnost. Už jsme bohudík zapomněli na srážky na nakrmenost na řeznické hmaty, ale zcela samozřejmým krokem na většině našich jatečných podnicích je však zatřídění JUT a následné přepočty na živou hmotnost násobením koeficientem 1,23. Proč? Jen proto, abychom v závěru konstatovali, že nakupujeme prasata například v živém za 30 Kč, což je v JUT 36,90 Kč, že jsme navá-

žili 100 kg JUT, což je 123 kg v živém. Proč? Když si otevřeme tabulky týdenních cen u našich sousedů čteme 1,30 Euro d.w. – mrtvé hmotnosti, tedy za JUT v základní třídě (na rozdíl od skotu, kde je l.w. – tedy živá hmotnost). Proč přepočítávat jejich cenu jakýmkoliv koeficientem na cenu živých prasat a následně kurzem Eura ke Koruně? Přitom již tento přepočet byl velmi často zatížen naší chybou – používáním obvyklého koeficientu 1,23, který je pro JUT české úpravy – tedy s plstním sádlem! Správný koeficient musí jiný 1,25? 1,26? Nevím! A hlavně proč si s ním komplikovat život! Nakupujeme dnes JUT, tedy prasata v mrtvé váze, upravená dle vyhlášky a ty také zemědělcům platíme. Jestli si chovatelé prasat sami chtějí přepočítávat tuto hmotnost na živou, proč ne? Ale už bez nás! Nakupujeme prasata v mrtvé hmotnosti tedy jatečně upravená těla prasat podle výše uvedeného nařízení rady ES a u těch stanovíme i s prodávajícím cenu, kterou uvedeme v daňových dokladech. Je to cesta standardní ve všech zemích EU15, od 1.8.2004 ve všech zemích EU. Používání jakýchkoliv nových či starých koeficientů do vzájemného obchodu není nepovolené, ale jen nás posune kus zpět. Jistě si na nový způsob vyjadřování rychle zvykneme. Přinese nám všem i snazší orientaci v cenách EU15. Pak přece stačí jen nakouknutí do kurzovního lístku Eura vůči Koruně, za pár let snad ani to ne! Na diskuze se zemědělci za kolik dnes nakupujeme prasata je třeba reagovat, že například za 38 Kč, což je samozřejmě v JUT základní třídy U. Jistě se první měsíce budou

ptát, kolik je to v živém. To již závisí na koeficientu. Zcela nesprávné je použití starého koeficientu 1,23, nový je navržen na obecné úrovni 1,26. Ale je tento nový koeficient správný? Někteří kolegové z jatek ho kritizují, že nikoli. Ani já nejsem přesvědčen, že není mírně nadhodnocen. Proč o tom ale vůbec diskutovat? Koeficient přece není vůbec naším problémem! Každý chovatel prasat může mít ze svých dlouhodobých vážení a výsledků zpeněžení na jatkách vypočítán svůj vlastní koeficient, daleko přesnější, ovlivněný plemenem, výživou, hmotností prasat atd. Proč se jako kupující tímto zatěžovat! Obchodováním a uváděním cen v JUT narovnáme i řadu odborných nesmyslů nejen v našich médiích. Redaktoři používají termín cena vepřového masa ale uvádí cenu jatečných prasat, čímž z našeho oboru vytváří na veřejnosti mírně řečeno vydřiduchy. Mimochodem, obchodováním v JUT odstraníme i jeden odborný nesmysl v naší oficiální statistice – produkci vepřového masa v tunách živé hmotnosti. Produkovat přece můžeme tuny vepřového masa nebo tuny živých jatečných zvířat. Je samozřejmé, že makroekonomicky tato dvě čísla spolu korelují oním obecným koeficientem. Jsem velice rád, že Svaz chovatelů prasat má na věc stejný názor – obchodovat již jen v hmotnostech a cenách jatečně upravených těl prasat. Myslím, že obě strany jsou dnes přesvědčeny, že čím rychleji všichni na tento systém přejdeme, tím méně nedorozumění v obchodování s jatečnými prasaty v budoucích týdnech nastane. Ladislav Steinhauser

3

Z D O M O VA – N A B Í D K Y – I N F O R M A C E

Z 5. jednání představenstva a dozorčí rady, které se konalo dne 26. 5. 2004 v Praze - Písnici, vybíráme: VOLBA PŘEDSEDY ČSZM V rozsáhlé diskuzi se k tomuto tématu vyjádřili všichni přítomní členové představenstva. Následně proběhlo hlasování, ve kterém byl do funkce předsedy představenstva a ČSZM jednomyslně zvolen Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc. VALNÁ HROMADA PK ČR Ing.Vítů, předseda dozorčí rady ČSZM, informoval přítomné o průběhu valné hromady PK ČR (dne 25.5.2004) a podal informaci o výsledcích voleb do statutárních orgánů PK ČR. Z pohledu ČSZM lze tyto volby označit za úspěšné, jelikož došlo ke zvolení svazem navržených zástupců. Prezidentem PK ČR byl opět zvolen Ing. Jaroslav Camplík, jedním z víceprezidentů byl zvolen Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc., členy představenstva PK ČR byli znovu zvoleni Ing. Emil Kasper a Ing. Jaroslav Šebesta, členem dozorčí rady PK ČR byl opětovně zvolen Ing. Jan Vítů. NOVELIZACE VYHLÁŠKY č. 326/2001 SB. V souvislosti s připravovanou novelizací vyhlášky č. 326/2001 Sb. (ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb.) a na základě pověření představenstva ČSZM zaslal výkonný ředitel J. Katina dopis Ing. Palasovi a představitelům Zemědělského výboru PS PČR vyjadřující stanovisko ČSZM, ve kterém ČSZM navrhuje zrušení standardů na vybrané masné výrobky. O názor na platnost českých národních standardů pro výrobky

z ostatních států EU byl rovněž požádán JUDr. Telička. Argumenty vznesené v tomto dopisu byly publikovány v 5. čísle ŘU novin.

NÁKUPNÍ SEKCE Členové NS upozornili na platné znění nových vyhlášek MZe ČR č. 193/2004 Sb. a č. 194/2004 Sb. (oba tyto předpisy jsou členským subjektům k dispozici na svazových www stránkách). V otázkách klasifikace jatečných zvířat je nutné zohlednit změnu regresní rovnice a novou definici jatečně opracovaného těla prasat (aplikace nových regresních rovnic musí být zajištěna souběžně s aplikací změny definice). Nová definice jatečně opracovaného těla prasat je stanovena bezprostředně závaznou legislativou EU. Protože tímto Česká republika přebírá zvyklosti zavedené v zemích EU (15), ČSZM vyzývá chovatele prasat a provozovatele jatek, aby tyto zvyklosti převzali v plném rozsahu a v rámci obchodních vztahů v oblasti prodeje/nákupu jatečně opracovaných těl zvířat udávali cenu za 1kg tzv. „v mase“. Zajistí se tak možnost srovnávání tuzemských realizačních cen s cenami ve vyspělých zahraničních státech, kde jsou tyto údaje běžně používány. VALNÁ HROMADA EVROPSKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA (CLITRAVI) 2005 V PRAZE Představenstvo a dozorčí rada ČSZM na svém 1. jednání v letošním roce vyslovila souhlas s koná-

ním VH CLITRAVI v Praze ve dnech 11.–13. 5. 2005. Členové představenstva byli seznámeni s programem jednání VH a s předběžným rozpočtem na tuto akci. J. Katina byl poté představenstvem pověřen k uzavření smlouvy o konání akce s vybraným hotelem a zároveň k zajišťování dalšího programu.

PROJEKT HISTORIE POKRMŮ Firma BENY TV nabízí potravinářským subjektům prezentaci svých firem formou zábavně publicistického pořadu s tématikou historie potravin až do dnešní doby. Tento pořad bude vysílán od začátku měsíce září na ČT 1 s dvojnásobnou reprízou na ČT 2. Jsou plánovány čtyři základní okruhy na téma „chléb, mléko, maso, pivo“, s minimálním počtem 26 dílů. Finanční náklady na výrobu jednoho dílu o délce cca 15 minut činí cca 200.000,- Kč. Představenstvo ČSZM rozhodlo, že svaz žádný z dílů financovat nebude, nicméně vyzývá své členské subjekty, aby se v případě zájmu o tento druh prezentace svých konkrétních firem obracely na svazový sekretariát (e-mail: [email protected], tel.: 244 092 405). INFORMACE Z JEDNÁNÍ STÁLÉHO VÝBORU EVROPSKÉ KOMISE PRO V MASO Jan Katina, výkonný ředitel ČSZM, se zúčastnil jednání stálého výboru Evropské komise pro vepřové maso v Bruselu. Členským subjektům byly z tohoto jednání poskytnuty informace o diskutovaných tématech: vývozní subvence, obchod s Ruskem, obchod

s Japonskem, zákaz zkrmování masokostní moučky farmově chovaným zvířatům.

VELETRH INTERMEAT Ve dnech 26. – 29.9.2004 se v německém Düesseldorfu bude konat veletrh InterMeat. ČSZM organizuje prezentaci svých členských subjektů formou společného stánku – zastoupené firmy se podílejí na finančních nákladech spojených s touto akcí. SKALSKÝ DVŮR 2004 Ve dnech 7. – 8. září 2004 proběhne 6. ročník semináře „Údržnost masa a masných výrobků“. Představenstvo odsouhlasilo pro rok 2004 udělení 3 ocenění „Čestné členství“ zasloužilým pracovníkům v oboru zpracování masa a 1 ocenění v kategorii „Mistr oboru pro rok 2004“. STUDIJNÍ CESTA ČSZM Představenstvo odsouhlasilo konání studijní cesty členských subjektů ČSZM do Francie v termínu 11. –16. září 2004. Více informací je k dispozici na sekretariátu ČSZM (e-mail: [email protected], tel.: 244 092 405). NOVÁ ČLENSTVÍ V ČSZM Představenstvo ČSZM jednomyslně odsouhlasilo přijetí těchto subjektů ke dni 1. 6. 2004: – MILKAGRO a.s., provozovna MK Martinov – Agročas spol. s r.o., Částkov – Tachov

Výrobky na vývoz budou jinak ochucené KRAHULČÍ (zub) – Masozávod Krahulík v Krahulčí na Jihlavsku loni zaznamenal meziroční propad tržeb o pětinu na 900 milionů korun. „V tunách se obraty drží, ale v korunách klesají kvůli dlouhodobé deflaci,“ zdůvodnil generální ředitel Pavel Smetana. Kvůli nepříznivému vývoji prodejních cen masných výrobků zisk podniku loni klesl o 60 procent na osm milionů korun. Zpracovatelům masa podle Smetany nepomohla ani loňská nízká farmářská cena vepřového. „Když šla cena dolů u prasat, šla ihned dolů i v obchodech,“ vysvětlil. Naopak zvýšení farmářských cen se podle něj na prodejních pultech projevuje velmi pomalu. Podnik se zaměřuje na výrobu masných výrobků od měkkých po trvanlivé výrobky. Loni ještě produkoval také balená masa, tento provoz ale zastavil. Investice nutné pro splnění hygienických a veterinárních podmínek unie by podle ředitele byly příliš vysoké. „Při těch objemech, které jsme dělali, by se to vracelo dlouho,“ vysvětlil. Další ekonomický vývoj firmy se 400 zaměstnanci se

podle Smetany ještě nedá zcela odhadnout. „Za první čtyři měsíce to vypadá podobně jako loni,“ uvedl. Firma dosud vyráběla jen pro domácí trh. Během letošního roku by však chtěla najít nové odběratele v zemích Evropské unie, především v Německu a Rakousku. „Vnitřní trh je nasycený, navíc se dá očekávat, že sem přijdou i výrobci ze zahraničí,“ zdůvodnil. Počítá s tím, že při vývozu se budou výrobky ochucovat tak, aby odpovídaly zvyklostem tamních zákazníků. České masokombináty podle něj zatím mají výhodu v nižších mzdách, naopak cizí konkurence se asi lehčeji naváže na obchodní řetězce v Česku, které jsou převážně v rukou zahraničních majitelů.

Masna Studená chce modernizací technologie zvýšit tržby

Ing. František Kruntorád, CSc.

STUDENÁ (Jindřichohradecko) (zub) – Nejméně 70 milionů korun vloží a.s. Masna Studená v letech 2004– 2005 do rekonstrukce porážky, bourárny a rozšíření kapacity tepelně neopracovaných výrobků. Investice pokryje kombinací leasingu, úvěrů a vlastních zdrojů. Cílem je snížení nákladů a nárůst výroby výsekových mas a masných výrobků s následným zvýšením tržeb asi o 15 procent, řekl výkonný ředitel společnosti Petr Krešňák.

P O T R AV I N Á Ř S K Á P O R A D E N S K Á AG E N T U R A

Loňské tržby Masny Studená, která patří mezi největší tuzemské zpracovatele masa, činily 1,44 miliardy korun. Společnost trvale vlastní veterinární osvědčení opravňující k vývozu produkce do států Evropské unie a USA. Podle Krešňáka loni do zkvalitnění podmínek pro dodržení evropských norem investovala 44 milionů. Další investice by ji měly dostat mezi evropskou špičku. „Investice do porážky a bourání, které dosáhnou asi 50 až 80 milionů korun, by měly vést zejména ke snížení nákladů na zaměstnance a počet lidí, i když nepředpokládáme, že bychom stavy zaměstnanců snižovali. Spíše naopak,“ uvedl Krešňák. Rekonstrukce, prováděná za plného provozu, zasáhne porážku včetně stájí a dalších přilehlých prostor. Čeká i všechny bourárenské kapacity a navazující chladírny a baličky masa. Kromě toho firma investuje asi 20 milionů korun do pořízení jednotlivých strojů

na rozšíření kapacity tepelně neopracovaných výrobků a rekonstrukci sušárny, udíren a konzervárny. „Všechny projekty i vlastní práce na rekonstrukcích konzultujeme s veterinární správou,“ připomněl Krešňák. Masna Studená loni zpracovala 8672 tun hovězího, meziročně o 2307 tun více, a 16.161 tun vepřového masa, což bylo o 837 tun více. Její produkce činila 7577 tun masných výrobků, 3034 tun konzerv a více než 9600 tun výsekových mas. Na tržbách se zhruba čtyřmi procenty podílí vývoz, zejména na Slovensko, do Rakouska a Německa. Základní jmění a.s. Masna Studená, která vznikla k 1. květnu 1995, je 236,897 milionu korun. Společnost je součástí skupiny AGF Trading, která drží 69,6 procenta akcií; zbytek akcií patří drobným akcionářům – fyzickým osobám. Firma má jediný výrobní závod ve Studené s téměř 500 zaměstnanci.

infak

· ·· ·· · ··

( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202 El. * [email protected] , www.infak.cz * Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4 revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje na probíhající harmonizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a novelizovaných. zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

Hanáckému masokombinátu loni klesla ztráta Dne 4. 6. by se dožil 30 ti let můj syn JOSEF JORDÁK, student SPŠ technologie masa v Praze, který tragicky zahynul v roce 1990 ve věku 16 ti let. Jeho spolužáky prosím o tichou vzpomínku. MVDr. Josef Jordák

OLOMOUC (zub) – Akciové společnosti Hanácký masokombinát Olomouc se v loňském roce snížila podle auditovaných výsledků ztráta na 42,5 milionu korun ze 48,9 milionu v roce 2002. Masokombinátu loni klesly i celkové výnosy, a to na 924 miliony korun z miliardy v roce 2002. Firma měla na konci loňského roku celková aktiva 494,3 milionu korun, jeho vlastní kapitál činil 113,4 milionu a cizí zdroje 374,8 milionu korun. Kvůli novele veterinárního zákona, která harmonizovala českou úpravu s předpisy Evropské unie, loni Hanácký masokombinát uzavřel provoz jatek a od té doby své síly soustředí pouze na produkci masných a uzenářských výrobků. Hlavním akcionářem Hanáckého masokombinátu je podle databáze Ariadna s takřka 39procentním podílem společnost Mibet. Dalších zhruba 25 procent akcií drží dvě fyzické osoby a 18procentním podílem disponuje likvidovaný Družstevní holding.

Koření, kořenicí směsi a technologické přípravky pro výrobu uzenin

P R O K VA L I T U R A D Ě J I Výhradní zastoupení v ČR:

ESSA spol. s. r. o., Č. Budějovice

tel.:

387 412 761

Pobočky: Dolní Újezd u Litomyšle Praha 9 - Újezd nad Lesy

tel./fax: tel./fax: tel.:

387 412 481 461 632 813 281 970 443

4

AKTUÁLNĚ – NABÍDKY – INFORMACE

Většina drůbeže zpracované firmou XAVEROV končí na tuzemském trhu a asi 80% jejích odběratelů tvoří zahraniční obchodní řetězce, zbytek drobná klientela. „V naší obchodní strategii je prioritní kvalita, servis a bezpečnost námi dodávaných výrobků a tyto aspekty a jejich důsledné naplňování nám otvírá široké možnosti pro další rozvoj,“ dodal. Potravina by ale měla být nejen dobrá a nezávadná, ale samozřejmě spotřebitel nejdřív hodnotí obal. Ten také, jak se mnohokrát potvrdilo i zboží prodává. S obaly ale souvisí i nové předpisy, které nemilosrdně nařizují, co vše musí být na obalu spotřebiteli sděleno. „Samozřejmě, že změny týkající se obalů a jeho značení, vyplývající z nových legislativních norem, zákonů a vyhlášek ctíme a vše jsme jim podřídili. Samozřejmě , že tyto změny i částečně ovlivňují náklady na zpracování kuřat. Vzhledem k tomu, že se snažíme pracovat s minimální zásobou obalů pro naše výrobky, tyto změny a jejich realizace nám nezpůsobily škody či ztráty,“ vysvětlil Štěpánek. Obaly ale mají i další význam, zejména v masném a drůbežářském průmyslu již nějaký čas přímo ovlivňují délku trvanlivosti tak choulostivého zboží, jímž nesporně maso je. „Trend současné doby je dodávat kvalitní čerstvé potraviny s maximální délkou trvanlivosti. Na tuto skutečnost jsme připraveni a v posledním měsících jsme do nových technologií investovali nemalé finanční prostředky. Významnou část naší produkce v tomto

období tvoří právě výrobky, které jsou baleny v ochranné atmosféře a mají delší trvanlivost,“ uvedl generální ředitel. „Garantujeme kvalitu a bezpečnost zpracování drůbeže v celé své výrobní vertikále, tj. od malého kuřete až po finální výrobek. Ve zpracovatelském závodě dodržujeme a jsme certifikováni z hlediska kontrolních bodů HACCP a máme i certifikaci ISO 9001:2000 tj. systém jakosti, ISO 14001:1996 tj. systém environmentálního managementu a OHSAS 18001:1999 tj. systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Veškerá naše výroba je pod neustálou denní kontrolou veterinární správy a dlouhodobá tradice, příprava našich pracovníků je garancí toho, že výrobky z XAVEROVA jsou kvalitní a bezpečné,“ řekl. A co generální ředitel Zdeněk Štěpánek uvádí na závěr o firmě? „XAVEROV patří mezi velké zpracovatele masa nejenom na trhu ČR, ale i v Evropě. V roce 2004 jsme o 30% navýšili zpracování a prodej výrobků a předpokládáme, že tento trend bude pokračovat i nadále. K tomu máme vytvořeny předpoklady z hlediska stávajících zpracovatelských kapacit a technologií. Provedli jsme v roce 2003 významnou rekonstrukci provozu masné výroby, který patří mezi špičkové provozy v Evropě. Máme připraven výrobní program pro další expanzi v drůbežím mase a celou řadu nových výrobků. XAVEROV má a bude mít velmi významné místo na trhu v rozšířené Evropské unii.“ E. Línková

Do a. s. Xaverov patří i zpracovatelský závod Libuš v Praze 4

Skoro polovina produkce jde z Xaverova na vývoz

Praha – Firma Xaverov má bohatou tradici, patří v České republice mezi nejvýznačnější zpracovatele drůbeže. Co se pro ni změnilo po vstupu České republiky do Evropské unie? Jaké má představy o konkurenceschopnosti a co pro ni i tak zvaně dělá? Nebojí se dovozu levných kuřat z Číny nebo Brazílie? Na toto téma jsme si povídali s generálním ředitelem firmy, Zdeňkem Štěpánkem. „Historie společnosti XAVEROV se píše již od roku 1963, kdy výnosem tehdejšího ministra vznikl Drůbežářský podnik. Po celou dobu své existence, se XAVEROV zabývá výrobou a zpracováním drůbeže v celé své výrobní vertikále, tzn. od prarodičů, rodičů, líhnutí jednodenních kuřat až po finální výrobek. Po dobu své existence XAVEROV vylíhl a zpracoval milióny kusů kuřat a vyrobil tisíce tun výrobků z drůbežího masa. Vlastní zpracování a výroba se odvíjí podle potřeb trhu. V roce 2003 XAVEROV zpracoval asi 30 tisíc tun drůbeže, vyrobil stovky výrobků v segmentu chlazené drůbeže, mražené drůbeže a masných výrobků. Nejprodávanějším výrobkem je chlazené kuře. V roce 2004 výrazně narostl podíl polotovarů a specialit z drůbežího masa,“ představil ve stručnosti xaverovského giganta generální ředitel. Na otázku, co se změnilo pro firmu vstupem do Evropské unie říká: „Akciová společnost XAVEROV dlouhodobě splňuje podmínky pro obchod v zemích EU a je držitelem exportního čísla CZ 982 pro výrobu, zpracování jatečných kuřat a výrobu chlazených výrobků, polotovarů a dalších výrobků z drůbežího masa. XAVEROV je jedním z největších producentů kuřat v ČR a trvale si udržuje významné postavení v Evropské trhu. Samozřejmě jako každý zpracovatelský podnik, který obchoduje v Evropské unii musí i XAVEROV neustále investovat do nových technologií, z důvodu neustálé inovace výrobkové základny, dle potřeb a požadavků zákazníků a z důvodu plnění přísných veterinárně hygienických požadavků. Tyto investice vyžadují nemalé finanční prostředky a výraznější rozvoj je částečně omezen i z důvodu stagnace cen drůbeže na trhu v ČR, který je mimo jiné ovlivněn i nízkými cenami mražené drůbeže z dovozu,“ uvádí Zdeněk Štěpánek. Přiznává, že ceny drůbeže českých zpracovatelů jsou v mnoha případech na hraně výrobních nákladů. Tato skutečnost je ovlivněna mimo konkurenčního prostředí, i tlakem odběratelů na co nejnižší ceny. Je pravdou, že ceny v zemích EU u drůbeže jsou vyšší, než v ČR a v některých případech, zejména u chlazené drůbeže výrazně. „Evropská unie je prostor pro rozšíření obchodních aktivit všech firem a to plně platí i pro zpracovatelské podniky, a tedy i pro XAVEROV. Z dlouhodobého hlediska předpokládám, že ceny drůbeže a drůbežích výrobků na současné úrovni nelze

dlouhodobě udržet a musí dojít k jejich navýšení,“ prorokuje Štěpánek. Představuje zároveň vizi xaverovských zpracovatelů. Ta se odvíjí od zahraniční spolupráce a obchodního partnerství. „XAVEROV dlouhodobě spolupracuje se zahraničními obchodními partnery. Nejvýznamnější je spolupráce s Maďarskem, kde XAVEROV má výhradní zastoupení pro prodej vodní drůbeže a některých dalších specialit s jedním s významným maďarským zpracovatelem drůbeže. Spolupracujeme i se zpracovateli ve Slovenské republice,“ upřesnil. Většinu produkce Xaverov realizuje na trhu ČR. Velmi v poslední době ale vzrůstá i export a v současné době dosahuje vývoz až 50 % celkové produkce drůbeže a drůbežích výrobků. Mezi významné odběratele patří obchodní partneři na Slovensku, Maďarsku, Německu a v některých východních zemích. Xaverovští drůbežáři se zajímají ale i o ruský trh. „Je zajímavý pro export drůbeže. Některé dílčí dodávky již realizujeme. Obchod s těmito zeměmi má svá specifika a domnívám se, že v tomto období je možné realizovat prodej mražené drůbeže,“ potvrzuje Štěpánek. Hlavní dávka zboží jde z Xaverova ale na tuzemský trh a ten musí být pestrý a zajímavý sortimentem. „Neustále inovujeme své výrobky a jedním z období, kdy uvádíme výrobky na trh, je doba dovolených a letních měsíců. V loni jsme uvedli na trh řadu polotovarů k rychlé přípravě, z níž například uvádím speciální marinované maso pod názvy Cipolla, Krauter, Pepper, Myslivec, Brilant, Florida, Klasic. „Při tomto procesu vycházíme zejména z požadavků našich zákazníků a druhým neméně významným aspektem, je i umění najít v tak široké nabídce výrobků výrobek, který by zaujal naše spotřebitele. V posledním období jsme se zaměřili na čerstvé výrobky, které jsou určeny k rychlé přípravě,“ uvádí Zdeněk Štěpánek. Na inovace, stejně jako na nutnou neustálou modernizaci provozů jsou ale potřeba peníze a těch se při nízkých cenách drůbeže nedostává. „Pokud v následujícím období nedojde ke změně cen u drůbeže, může se tato skutečnost negativně projevit v tom, že zpracovatelé drůbeže a masa nebudou mít prostředky na nové technologie, dojde ke stagnaci výrobkové základny a svým způsobem to může mít i vliv na obchod v EU. Mimo jiné, i z těchto důvodů, očekávám postupné navýšení cen drůbeže a drůbežích výrobků,“ vrací se generální ředitel k tomu, co jej nejvíc tíží. Stejné problémy s nízkými farmářskými cenami mají i producenti, proto nás zajímá, jak si zpracovatelé z Xaverova zajišťují brojlery. „Surovinu pro zpracování zajišťujeme částečně z vlastních zdrojů a většinu jatečné drůbeže máme smluvně zajištěnu od našich dodavatelů. S našimi smluvními partnery se snažíme hledat vzájemně výhodné obchodní vztahy a upřednostňujeme dlouhodobou spolupráci. Plně se snažíme podporovat domácí producenty a dát jim určitou jistotu smluvními vztahy z jedním z největších zpracovatelů, mezi které XAVEROV patří. K této spolupráci využíváme i vzájemné výhodnosti v dodávkách jednodenních kuřat a naši pracovníci neustále kontrolují celý proces výroby jatečného kuřete, což je jedním z nezbytných požadavků na dodávky kvalitních a bezpečných výrobků,“ řekl Zdeněk Štěpánek.

DERA CZECH PRODUCTION s.r.o. is the Czech production site of DERA FOOD TECHNOLOGY, a highly successful manufacturer of custom made ingredient blends for the food industry and especially the meat industry. They are part of DERA GROUP, a Belgian group with production and sales companies in different countries. For the support of the sales activities in the Central European countries (CZ, SK, HU, PL) we are looking for a

FIELD SUPPORT MANAGER Meat/Food Technologist The FIELD SUPPORT MANAGER will be responsible for the technical support, training and coaching of the sales teams in the countries. He/she will report to the sales manager for Central Europe. We require a degree related to food technology, (food) chemistry, biochemistry … The applicant should have a substantial experience in this sector; Her/his office will be in BRNO but travelling within the different countries to support the local technologists will be a very important part of the job. An adequate knowledge of English is necessary, knowledge of minimum one other language of the region (Hungarian, Polish) would be an advantage. Good technical and communication skills are a must We offer the opportunity to work in an international and dynamic environment in the food industry. Interested? Send your written application with full career and salary details in by post, to: Dera Czech Production s.r.o., for the attention of Petr Volf, Sales Manager, Maříkova 36, 62100 BRNO, tel. (420) 606 718 507, fax: (420) 541 423 636, E-Mail: [email protected] Web site: www.dera-group.com

5

ZE ZAHRANIČÍ – NABÍDKY – INFORMACE

Výstava

04 velmi úspěšná

Praha (red) – Veletrhu IFFA/IFFA Delicat, který se konal ve dnech 15. 5. – 20. 5. na výstavišti ve Frankfurtu nad Mohanem, se zúčastnilo 852 vystavovatelů ze 43 zemí, z České republiky – Fin-Form Pardubice, Cutisin Jilemnice, Mauting Valtice, Strojírna Pálava. Veletrh navštívilo 57 538 odborných návštěvníků (v r. 2001 – 53 873) tedy nárůst o 7% ze 100 zemí. Nejvíce návštěvníků bylo ze Španělska – 1 208, Ruska – 1067, Itálie – 1108, Nizozemska 1 062,Dánska – 934. Z mimoevropských států – Japonsko – 489, USA – 420, Austrálie – 387, Brazílie – 239, Izrael – 224. Z České republiky přijelo navštívit veletrh 631 odborných návštěvníků, ze Slovenské republiky 216. Příští veletrh se bude konat v květnu 2007.

KRÁTCE ZE SVĚTA Sektor vepřového masa ve Velké Británii

Klokaní steaky obsahují vysoké množství CLA

Britský průmysl zpracování vepřového masa potřebuje podpořit. Zpracovatelé poukazují na skutečnost, že snahy maloobchodu o další snížení cen potravin mohou sektor výroby masa ještě více poškodit. Podle časopisu Farmers weekly se v průběhu posledních šesti měsíců rozdíl mezi výrobní a maloobchodní cenou ještě více snížil. Podle časopisu to však bylo způsobeno spíše vyššími výnosy producentů než snížením cen v místě prodeje. Průmysl zpracování vepřového se obává, že další snížení maloobchodních marží by mohlo vést ke zvýšení dovozů. Komise pro maso a živočišnou výrobu uvádí, že Velká Británie je v současnosti v produkci vepřového masa soběstačná pouze ze 47 procent. Nedávná analýza domácího trhu provedená BPEX ukazuje, že v posledních pěti letech došlo k dramatickému zvýšení dovozu vepřového masa a výrobků z něj. Mezi roky 1998 a 2002 se celkový dovoz vepřového zvýšil o 273 000 tun (34 procent). Růst dovozů byl částečně reakcí na pokles produkce této komodity ve Velké Británii. Ve stejném období však došlo též k poklesu vývozu tohoto druhu masa z Británie o 150 000 tun, což pomohlo z více než poloviny kompenzovat pokles domácí výroby. Hlavními dovozci vepřového do Velké Británie jsou Dánsko a Nizozemsko následované Francií, Irskem a Německem. Na dovozech bůčku se největší měrou podílí Nizozemsko, Dánsko dominuje v oblasti čerstvého a mraženého masa. V roce 1998 obě tyto země dodaly po stejných objemech bůčku, dohromady celkem 92 procent ze všech dovozů. V roce 2002 se dovozy z Nizozemska zvýšily o 16 procent, a to navzdory prudkému poklesu nizozemské produkce této komodity. Více než 90 procent britského vepřového je vyráběno v režimu „Quality Production Schemes“, což jsou mezinárodně uznávané normy, které jsou tvrdší než vyžaduje britská legislativa. BPEX tvrdí, že zatímco některé země se snaží podpořit domácí produkci prasat za tzv. „britské specifikace“, aby sem mohly vyvážet, počet prasat v současnosti produkovaných ve Velké Británii je naprosto nedostatečný, aby dosáhl objemu současných importů.

Maso australských klokanů je zřejmě nejbohatším živočišným zdrojem konjugované kyseliny linolové. Tato mastná kyselina je velmi významnou látkou z hlediska zdravotního – redukuje množství tuku v lidském organismu a má antikarcinogenní a antidiabetické účinky. Je spotřebitelům k dispozici jako izolát z rostlinných zdrojů a využívá se ve formě potravního doplňku nebo je součástí funkčních potravin. V současnosti se někteří vědci soustřeďují na zkoumání účinků zvýšeného množství CLA v některých potravinách, např. v mléčných výrobcích, hovězím a jehněčím mase. Účelem tohoto výzkumu je najít alternativní cesty, jak zvýšit příjem CLA přirozenou cestou v potravě. Clare Engelkeová z University of Western Australia zjistila, že maso ze západního šedého klokana obsahuje za určitých podmínek až 5krát více CLA než maso jehněčí. Přitom australské jehněčí pocházející ze zvířat z pastevního odchovu bylo vždy považováno za relativně bohatý zdroj CLA. Tato studie je první vědeckou prací zkoumající množství CLA u volně žijících klokanů. C. Engelkeová srovnávala hladinu CLA ve svalovině západních šedých klokanů s množstvím této látky v mase jehňat z regionu Badgingarra v Západní Austrálii. Taktéž provedla analýzu vzorků tkání západních šedých a rudých klokanů a východních šedých klokanů pocházejících z různých oblastí Austrálie. CLA je produkována v žaludku a v tkáních přežvýkavců (ovcí, skotu) v průběhu procesu trávení. I přes to, že klokani nejsou skuteční přežvýkavci, dochází v jejich předžaludku k fermentaci potravy. Klokaní maso je velmi libové, obsahuje pouze okolo 2 procent tuku, má vysoký obsah bílkovin, železa a zinku. Engelkeová se nyní snaží zjistit, které mikroorganismy a za jakých podmínek jsou zodpovědné za tvorbu CLA a proč je klokaní maso zřejmě nejbohatším živočišným zdrojem této lidskému zdraví velmi prospěšné mastné kyseliny. Pokud se jí to podaří, možná, že bude možné zvýšit obsah CLA i v jiných, méně exotických druzích masa a masných výrobcích, čímž by se zvýšila jejich potenciální zdravotní prospěšnost pro konzumenty. Španělští vědci se taktéž zabývají problematikou CLA v živočišných zdrojích. Snaží se najít způsob, jak zvýšit tvorbu CLA v jehněčích tkáních a tím zvýšit nutriční hodnotu jehněčího masa.

Velká Británie: fúze dvou zpracovatelů masa Dva evropští zpracovatelé masa – britský Flagship Foods a dánský Danish Crown – dosáhli dohody o sloučení skupiny Flagship Foods Ltd. a Tulip Ltd., britské dceřiné společnosti dánské Danish Crown, a vytvořili tak jednu z největších britských skupin operujících v sektoru masa. Fúzí vzniklá skupina se bude jmenovat Tulip Ltd. Obě společnosti již před sloučením měly na britském trhu významné postavení. Do skupiny Flagship patří firmy Roach Foods Ltd., Dalehead Foods Ltd., Flagship Fresh Meats Ltd a BQP Pig Farming Enterprise. Tulip Ltd. má ve Velké Británii několik zpracovatelských závodů včetně firmy Hygrade, kterou získal v roce 2003. Nově vzniklá skupina bude pokrývat kompletní řetězec výroby od farmy po stůl spotřebitele – od výroby prasat, přes jatky a operace s čerstvým masem až po výrobu tepelně zpracovaných mas a dalších masných výrobků. Skupina by měla zaměstnávat okolo 7 tisíc lidí na 21 místech na území celé Velké Británie. Roční obrat by měl dosahovat 1 miliardy eur. Transakce je podmíněná schválením Evropské komise. Obě strany se dohodly, že finanční detaily dohody nebudou zveřejněny.

EU obdržela stížnost na státní pomoc pro maďarského drůbežáře Evropská komise obdržela stížnost, která obviňuje maďarskou vládu z poskytnutí nespravedlivé finanční pomoci problémové státní drůbežářské firmě Babolna. Zástupce komise neprozradil ani výši státní pomoci ani identitu strany, která stížnost podala. Babolna je státním zpracovatelem a velkoobchodníkem s drůbežím masem a utrpěla vysokou ztrátu. Pro přežití potřebuje vysokou kapitálovou injekci. Maďarsko se stalo členem EU 1. května. V příštích čtyřech měsících musí poskytnout seznam všech současných státních pomocí. Ten musí obsahovat i veškeré detaily o zákonnosti tohoto kroku. Opatření se týká i ostatních devíti nových členů EU, včetně České republiky. Noví členové však mohou využít klauzuli, která jim umožňuje změnit nebo odstranit veškeré státní pomoci, které nejsou v souladu se zákony EU, v období tří let. Pokud se však vyskytne vážný přestupek, může komise požádat členský stát, aby zastavil státní pomoc dříve. „Oznámili jsme lidem, kteří si stěžovali, že nemůžeme nic podniknout v několika příštích měsících, protože čekáme na tento seznam, který nám maďar-

• KRÁTCE ZE SVĚTA Co všechno se může stát při výrobě párků

ská vláda poskytne. Potom ověříme, jestli je státní pomoc na seznamu a jaké je její vysvětlení,“ sdělil zástupce komise.

Vepřové maso je nejoblíbenější Podle nedávno provedeného průzkumu spotřebitelských preferencí je vepřové maso nejpopulárnějším druhem masa téměř ve všech zemích Evropské unie. Výjimkou je pouze Velká Británie, kde je o něco málo než vepřové oblíbenější maso drůbeží. Největší roční spotřebu vepřového vykazuje Španělsko. Španělé ho ročně snědí v průměru 69,6 kg na osobu. Také v Německu je vysoká spotřeba tohoto druhu masa – 54,7 kg na hlavu. Tyto údaje jsou uvedeny v nedávno publikované zprávě nizozemských Výrobkových výborů pro živočišnou výrobu, maso a vejce (PVE) „Živočišná výroba, maso a vejce – statistika 2003“ (Livestock, Meat and Eggs Statistics 2003). PVE čerpal údaje o spotřebě vepřového masa v Evropské unii z databází Eurostatu a z národních statistik členských zemí EU. PVE však říká, že při interpretaci údajů je zapotřebí trochu opatrnosti, protože jak bylo v praxi zjištěno, aktuální spotřeba masa je mnohem nižší než spotřeba kalkulovaná. Teoretická spotřeba se totiž vypočítává na základě spotřeby masa s kostí a zahrnuje použití masa i jako krmiva pro domácí zvířata. PVE tvrdí, že průzkumy v Nizozemsku ukázaly, že skutečná spotřeba je asi o polovinu nižší než spotřeba teoreticky vypočítaná. Ve Španělsku, Německu a v Itálii došlo v roce 2003 k lehkému snížení konzumu vepřového, který je v Evropské unii jako celku stabilizovaný na 43,8 kg na osobu. PVE předpověď pro rok 2004 sice nevypracoval, nicméně se očekává, že epidemie ptačí chřipky v Asii, Kanadě a Spojených státech a problémy s BSE v Kanadě a USA budou mít znatelný negativní dopad na světový obchod s drůbežím a hovězím masem, který se pravděpodobně bude projevovat až do konce roku 2004. Výsledkem bude vyšší poptávka po vepřovém mase než jaká byla v roce předešlém. Mimoto rozšíření Evropské unie o 10 nových členských zemí, ke kterému došlo v květnu 2004, bude pravděpodobně dalším faktorem, který přispěje k navýšení prodejů vepřového. Očekává se, že prodejní ceny v roce 2004 budou vyšší než byly v roce předchozím.

V Kalifornii začal dlouho očekávaný soud se zpracovatelem masa, který je obviněn ze zastřelení tří inspektorů. Podle vznesené obžaloby Stuart Alexander, který je vlastníkem malé výrobny párků v San Leandru v Kalifornii, znevažoval zákon a ohrožoval inspektory po řadu měsíců. Nakonec ve své výrobně tři z nich zastřelil. V průběhu procesu státní zástupce vylíčil prchlivou a cholerickou povahu obžalovaného a uvedl, že jeho protizákonné jednání začalo již v roce 1995. Alexander je obviněný z toho, že v červnu 2000 usmrtil Tkomase Quadrose a Jeannie Hillerovou ze Služby pro inspekci a bezpečnost potravin a státního inspektora Billa Shalina. Alexandrův obhájce poukazoval na skutečnost, že obžalovaný ztratil sebeovládání a inspektory zabil po mnohaměsíčním šikanování z jejich strany. Inspektoři ho údajně popichovali, posmívali se mu a provokovali ho, až byl vztekem bez sebe. Přitom prý velmi dobře věděli, že je se sebeovládáním téměř u konce. Čtvrtý inspektor střílení v závodě v San Leandru přežil a u soudu bude svědčit. Státní žalobce uvedl, že Alexander měl s inspektory, kteří mu přikázali, aby při výrobě párků používal vyšší teplotu, několik střetů. Vlastník výrobny odmítal nařízení splnit a tvrdil, že vyšší teplota by jeho párky zničila. I po příkazu k zastavení výroby v ní pokračoval a své masné výrobky i přes zákaz prodával. Státní zástupce promítl členům soudní poroty záznam z bezpečnostní kamery, na němž Alexander vychází ze své kanceláře s automatickou puškou v ruce a střílí na inspektory. Žalobce též soudu ukázal kopii e-mailu, který Alexander poslal svému příteli a ve kterém nazývá inspektory „vládními slizouny“ a říká, že „málem vytáhl ze šuplíku pušku a odstřelil ty čtyři, ale zachoval klid jako vždycky, protože chytrý pes útočí ze zadu“. Alexander, který je od osudné události ve vazbě, prohlásil, že je nevinen. T. Oldřichová, ÚZPI

��������������������������������������

�������� � ������� ����������� ������������ ������ ��� ����� �������

������������� ���� � ������ ����� ��� ���������

����� ������� �� ��

������������ ����� ���������

����� ������

������ �������

����� ������ �����

��������� ��������

���� ��������� � ������ ������ � ����������� ����� � ������������� ���� � ����� ����������� ���� � ������ � ����� ������� � ������ ��� ���������

���������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������

6

M A S O – O B C H O D – E KO N O M I K A

Komoditní zpravodajství VÝVOJ CZV JATEČNÝCH ZVÍŘAT V průběhu 23. týdne (31. 5. – 6. 6.) se ve sledovaných podnicích (28) porazilo o 411 ks jatečného skotu méně než v předchozím týdnu. Porážky byly nižší o 2 ks mladého skotu, o 149 ks mladých býků, o 213 ks krav a o 52 ks jalovic. Naopak více se porazilo telat o 8 ks a býků o 9 ks. Průměrná cena se ve 23. týdnu zvýšila u všech kategorií kromě telat a mladého skotu. CZV telat se snížila o 6,11 Kč/kg ž. hm. na 39,56 Kč/ kg ž. hm. (65,66 Kč/kg v mase). CZV mladého skotu klesla o 3,58 Kč/kg ž. hm. na 29,32 Kč/kg ž. hm. (52,77 Kč/kg v mase). CZV mladých býků se zvýšila o 0,47 Kč/kg ž. hm. na 38,10 Kč/kg ž. hm. (67,82 Kč/

kg v mase). CZV jatečných býků stoupla o 0,80 Kč/ kg ž. hm. na 37,69 Kč/kg ž. hm. (67,09 Kč/kg v mase). CZV jatečných krav se zvýšila o 0,31 Kč/kg ž. hm. na 23,63 Kč/kg ž. hm. (44,91 Kč/kg v mase). CZV jatečných jalovic stoupla o stejnou hodnotu jako u krav na 27,35 Kč/kg ž. hm. (50,60 Kč/kg v mase). U telat a mladého skotu bylo nejvíce poraženo jatečných zvířat ve tř. O, u ostatních kategorií se nejvíce porazilo shodně ve tř. R. V denním sledování 17ti vybraných podniků dosáhla CZV jatečných býků tř. SEUR ve 22. týdnu v průměru 38,07 Kč/kg ž. hm. (67,76 Kč/kg v mase), ve 23. týdnu 38,43 Kč/ kg ž. hm. (68,40 Kč/kg v mase). V druhé polovině

PŘEHLED O PORÁŽKÁCH, SPOTŘEBĚ, VÝROBĚ A ODBYTU VÝROBKŮ Z MASA Měsíc: duben

Čísl pol. a 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

POLOŽKA (ukazatel)

Měrná jedn.

b c Porážky celkem t ž. hm. Porážky skotu t ž. hm. Porážky prasat t ž. hm. Jat. výroba masa t b. hm. Spotřeba masa na výrobu t b. hm. Spotřeba hovězího masa t b. hm. Spotřeba vepřového masa t b. hm. Zásoby masa t b. hm. Výroba výrobků z masa celkem t Výroba masa výsekového t Výroba masných výrobků t Výroba masových konzerv t Odbyt výrobků z masa t Tržní odbyt výrobků z masa t Tržní odbyt výsekového masa t Tržní prodej hovězího výs. masa t Tržní prodej vepř. výsek. masa t Tržní prodej masných výrobků t Zásoby hotových výrobků t Prům. porážková hmotnost skotu kg ž.hm./ks Prům. porážková hm. prasat SEU kg ž.hm./ks

2004

2003

1 28853 7674 21110 19067 28605 5404 20187 6901 29814 12790 16548 476 30823 30216 13451 2903 10364 16125 4961 564,5 110,1

2 33545 9275 24202 22126 28656 5508 20687 7545 30745 13300 16656 789 31360 30729 13467 2631 10744 16486 4814 571,6 109,7

Index Index 4.04/ 04/03 /3.04 3 4 86,0 85,7 82,7 90,2 87,2 84,1 86,2 85,0 99,8 92,1 98,1 93,8 97,6 88,0 91,5 92,3 97,0 93,8 96,2 84,5 99,4 102,8 60,3 86,4 98,3 97,3 98,3 98,9 99,9 93,5 110,3 97,1 96,5 92,1 97,8 104,4 103,1 87,9 98,8 99,8 100,4 99,5

Leden až duben Index 2004 2003 04/03 5 6 7 122983 132836 92,6 32031 36252 88,4 90762 96391 94,2 81581 87750 93,0 113035 107626 105,0 21552 20722 104,0 81756 77032 106,1 116805 114427 54239 52392 59917 59073 2649 2962 118386 114583 114213 110832 53288 51261 11118 10387 41575 40506 58418 57101 564,0 111,5

561,3 109,7

června neočekáváme výrazné změny ve vývoji cen jatečného skotu. Průměrná CZV jatečných prasat tř. S-K vzrostla od 22. týdne o 0,98 Kč/kg ž. hm. na 29,52 Kč/kg ž. hm. (36,31 Kč/kg v mase). Ve třiceti sledovaných podnicích se porazilo o 224 ks jatečných prasat více. Nejvíce se porazilo jatečných prasat ve tř. E, (46 % z celkových porážek), tj. o 5 % více jak v předchozím týdnu. Ve srovnání s předchozím týdnem vzrostla nejvíce porážka právě ve tř. E (+2 669 ks). Do tříd SEU bylo zařazeno 87,6 % prasat za průměrnou cenu 30,35 Kč/kg ž. hm. (37,32 Kč/kg v mase). Zmasilost v jednotlivých třídách mírně stoupla kromě tř. S, kde

se snížila o 0,16 %. Průměrná porážková hmotnost v živém klesla o 9 kg ve tř. E na 106 kg. Ve tř. S stagnovala se zvýšila o 1 kg na 103 kg. Průměrná hmotnost v živém ve tř. S-K se snížila ze 115 kg ve 22. týdnu na 112 kg ve 23. týdnu. Z denního sledování CZV jatečných prasat tř. SEU 17ti vybraných podniků je patrné, že ve 22. týdnu cena činila 30,02 Kč/kg ž. hm. (36,93 Kč/kg v mase) a ve 23. týdnu 30,59 Kč/kg ž. hm. (37,63 Kč/kg v mase). V průběhu druhé poloviny června očekáváme další růst cen jatečných prasat. Všechny výše uvedené ceny jsou realizační ceny bez DPH.

VÝVOJ CEN JATEČNÝCH BÝKŮ TŘ. SEUR PLACENÝCH ZEMĚDĚLCŮM V ROCE 2003 A 2004

102,1 103,5 101,4 89,4 103,3 103,1 104,0 107,0 102,6 102,3

VÝVOJ OBCHODNÍCH CEN HOVĚZÍHO VÝSEKOVÉHO MASA V ROCE 2003 A 2004

100,5 101,6

CZV PRASAT ZA 22. TÝDEN (24. 5.–30. 5.) PODLE SEUROP NORMY KČ/KG Ž. HM. (BEZ DPH) Druh

Položka

S

E

U

R

O

P

S-P

SEU

Prasata

Prům. cena Změna **

30,93 -0,72

30,17 -0,91

28,38 -0,82

26,63 -0,61

23,30 -1,33

18,29 -6,04

29,13 -0,76

29,50 -0,81

**změna k šetření za 21. týden (17. 5. - 23. 5.);

REPREZENTATIVNÍ CENY MLADÝCH BÝKŮ A PRASAT

CZV PRASAT ZA 22.TÝD. (24. 5.–30. 5.) PODLE SEUROP NORMY KČ/KG V MASE (BEZ DPH) 30 PODNIKŮ DRUH

PRASATA

JAKOST

Cena v mase

S E U R O P N T

množství v kusech 4 593 20 714 18 022 4 815 543 28 638 624 711

Z

38,04 37,12 34,91 32,76 28,66 22,49 21,16 27,67 29,15

H

25,74

111

15 351

K

13,61 35,33

69 50 868

5 963 4 748 248

celkem S - T

35,57

49 977

celkem S - P

35,83

48 715

celkem S - U

36,29

43 329

celkem S - K

138

170

0%

55,39

86 93

106 115

0%

4 596 626

54,64

92

113

4 480 977

54,73

92

113

3 974 549

55,64

92

113

VÝVOJ CEN JATEČNÝCH PRASAT TŘ. SEU PLACENÝCH ZEMĚDĚLCŮM V ROCE 2003 A 2004

Prasata tř. E (j. hm.)

Mladí býci tř. R3 (j. hm.)

hmotnost Zmasilost prům. hm. prům. hm. % zastoup. kusů v mase (kg) (%) v mase v živém 380 699 61,55 83 102 9% 1 944 635 57,05 94 115 41% 1 649 215 52,62 92 113 35% 451 107 48,09 94 115 9% 52 673 43,32 97 119 1% 2 648 38,75 95 116 0% 41 728 56,20 65 80 1% 73 921 48,60 118 146 1% 130 308 183 225 1%

Belgie Česká republika Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko

BE CZ DK DE EE GR ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT SI SK

23. týden 31.5.–6.6. 210,79 217,18 242,59 254,49 370,10 273,33 264,00 273,58 296,63 159,00 267,34 212,55 321,09 237,30 262,31 184,03 301,20 224,66 196,40

22. týden 24.5.–30.5. 210,79 211,42 242,50 254,42 370,90 268,19 261,00 270,45 302,85 262,54 212,84 321,04 245,83 260,79 175,49 306,70 226,08 206,06

(EUR/100 KG)

21. týden 17.5.–23.5. 210,88 209,86 243,53 250,98 364,95 269,55 260,00 268,93 304,41 279,30 189,71 320,75 240,32 257,64 168,23 305,60 225,58 197,65

22. týden 24.5.–30.5. 129,40 116,91 115,19 136,97 137,33 137,04 149,52 126,00 0,00 137,61 170,90 126,16 139,51 135,90 125,12 162,05 125,44 133,42 122,28 146,00 121,87 119,70

21. týden 17.5.–23.5. 122,60 119,91 115,18 131,43 136,66 136,18 144,55 122,00 128,80 128,06 187,73 117,36 142,30 129,80 122,10 161,90 119,77 125,95 120,63 141,00 123,84 112,57

20. týden 10.5.–16.5. 122,50 121,42 115,17 130,16 136,95 137,26 142,49 120,00 132,33 126,29 202,97 122,49 144,47 131,10 118,78 162,18 119,44 124,88 119,86 140,00 124,58 112,21

DOVOZ A VÝVOZ ŽIVÉHO SKOTU A PRASAT V ROCE 2004 A 2003 DOVOZ t SKOT Rok 2003 1. 1.–18. 5. 2004 19. 5.–7. 6. 2004 PRASATA Rok 2003 1. 1.–18. 5. 2004 19. 5.–7. 6. 2004

VÝVOJ OBCHODNÍCH CEN VEPŘOVÉHO VÝSEKOVÉHO MASA V ROCE 2003 A 2004

VÝVOZ jednotková cena (Kč/kg)

jednotková cena (Kč/kg)

t

1 597,1 724,8 0

30,29 29,77 0

12 203,5 2 416,2 0

45,51 48,62 0

0 0 0

0 0 0

4 304,9 8 261,3 85,1

31,09 25,43 36,54

DOVOZ A VÝVOZ HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA V ROCE 2004 A 2003 DOVOZ t HOVĚZÍ MASO Rok 2003 1.1.-18.5.2004 19.5.-7.6.2004 VEPŘOVÉ MASO Rok 2003 1.1.-18.5.2004 19.5.-7.6.2004

VÝVOZ

jednotková cena (Kč/ kg)

t

jednotková cena (Kč/ kg)

2 741,3 1 207,5 0

53,01 58,83 0

1 996,7 256,4 0

45,85 66,18 0

28 424,0 10 090,4 0

47,47 45,13 0

9 165,9 4 492,3 38,9

44,99 38,48 44,28

Pozn.: Celní statistika provádí zpětně úpravu údajů o dovezeném zboží dle celních deklarací. Pramen: Celní statistika, položka 010290, 010391, 010392, 0201, 0202, 0203

TIS ČRSZIF

7

S E R I Á LY

Vzpomínky a zpětné hodnocení emeritního generálního ředitele Josefa Kohouta z období budování jednotné trustové a později koncernové organizace masného průmyslu v našem státě. ÚVOD. Každá společenská etapa má své hrdiny, a to bez rozdílu zda se jedná o politiku, hospodářství, či umění. O jednom takovém hrdinovi bude náš seriál, který uvedeme v Řeznicko/uzenářských novinách. Jeho jméno je Josef Kohout. Pod vedením pana Kohouta došlo k přeměně řeznicko-uzenářského řemesla v našem státě na průmyslovou výrobu. Přispěla k tomu paradoxně velkou měrou politická situace po roce 1948, charakterizovaná znárodňováním průmyslových závodů a uzavíráním řemeslných živností. Tehdejší situaci v národním hospodářství doprovázela celá řada velkých problémů, spojených se zrušením svobodného tržního prostředí, jako nositele hospodářské prosperity. V této poloze došlo k nastolení společenského diktátu, který měl zajistit prosperitu a následně zvýšení životní úrovně obyvatel. K tomu mělo sloužit centrální národohospodářské plánování, koncentrace a monopolizace výroby a také náhrada volné hospodářské soutěže různými organizovanými aktivitami, založenými za účelem zvyšování výkonnosti jednotlivců nebo skupin pracovníků. Soustavný tlak na zvyšování pracovních výkonů však posuzovali pracovníci dělnických profesí v řeznicko-uzenářském oboru jako tlak na zvyšování fyzického vypětí nad únosnou míru, což vyvolávalo celou řadu konfliktů, zejména pak při zavádění a uplatňování výkonových norem. Přínos mechanizace výroby, jako zdroje zvyšování produktivity práce, nebyl v té době zaměstnanci příliš chápán. Do této situace naskočil pouze profesně vybavený protagonista našeho seriálu Josef Kohout, s cílem respektovat „příkaz doby“ a zajistit rozvoj a prosperitu masného oboru. Musím ještě před jeho představením prozradit, že bez ohledu na zcela zvláštní situaci tehdejších časů, se našemu hrdinovi a jeho spolupracovníkům podařilo vybudovat plně funkční a prosperující hospodářskou jednotku – masný průmysl, jejíž řízení a úroveň většiny výrobních závodů sneslo srovnání s velkými organizacemi zabývajícími se zpracováním masa ve vyspělých státech Evropy. Josef Radoš

A nyní nechme mluvit samotného Josefa Kohouta: Vyučil jsem se řeznicko-uzenářskému řemeslu ještě v předválečném období v Praze, kde jsem dále absolvoval praxi v oboru u dvou firem živnostenského charakteru. V poválečném období od roku 1945 jsem pracoval jako vedoucí prodejny, která byla pod národní správou. Později jsem se stal vedoucím prodejny tehdejšího Masného průmyslu Praha. V roce 1949 byla zahájena moje dosti strmá profesní dráha. Stal jsem se vedoucím středně velkého výrobního

závodu Smíchov – Masného průmyslu Praha. Jako jeden z 33 již osvědčených pracovníků z Čech, Moravy a Slovenska jsem byl vybrán kádrovým oddělením Ministerstva potravinářského průmyslu do čtyřměsíčního kurzu. Náplní tohoto kurzu bylo seznámit účastníky s tvořící se organizací masného průmyslu, jeho hlavními úkoly na úseku provozu, závodu a podniku. Po ukončení kurzu jsem byl jmenován do funkce podnikového ředitele Jihočeského průmyslu masného se sídlem v Táboře. Jednalo se o organizaci s krajskou působností. Současně mi bylo sděleno, že nadřízeným orgánem je Hlavní správa masného průmyslu v čele s ředitelem Jaroslavem Skotnicou. Jednalo se o tzv. funkční orgán tehdejšího Ministerstva potravinářského průmyslu, vedeného ministryní Ludmilou Jankovcovou. Do jihočeského podniku jsem byl uveden ředitelem Skotnicou, který mě představil, zdůvodnil můj nástup do funkce a vysvětlil úkoly organizace pro nejbližší období. Ještě tentýž den jsem byl představen předsedovi Krajského národního výboru Škodovi. Vzhledem k mému trvalému bydlišti v Praze jsem byl po určitou dobu ubytován v hotelu. Později mi byl zajištěn byt ve vilce poblíž sídla podniku. Moje práce začala seznamováním se s jednotlivými pracovišti podniku, včetně pracoviště ředitelského. Mým nejbližším spolupracovníkem, dnes bychom řekli asistentem, byl dr. Němec, bývalý ředitel poštovního úřadu. Byl to velmi precizní a poctivý člověk. Požádal jsem o svolání všech vedoucích pracovníků závodů do Tábora, abych se jim představil. Setkání se konalo ve známém táborském hotelu U Znamenáčků. Zúčastněným jsem se prezentoval jako vyučený řezník s dlouholetou praxí a požádal je o důsledné plnění úkolů, které jsou ukládány plánem. Popřál jsem všem hodně zdaru při práci. Moje působení v Jihočeském průmyslu masném v letech 1952 a 1953 do měsíce března 1954 bylo ovlivněno začínajícím uplatňováním zásad národohospodářského plánování, kolektivizací zemědělství a nutnou výměnnou pracovníků na odpovědných pracovních místech. Hlavním úkolem však bylo zajišťovat denní bezporuchové zásobování masem a masnými výrobky. Dnes mohu hodnotit, že po dobu mého působení v Jihočeském průmyslu masném jsme tento zásadní úkol stanovený plánem plnili. Při naší rutinní práci se však objevovaly určité potíže, jejichž příčiny bylo nutné rozdělit na ty, které jsme mohli ovlivnit a na ty neovlivnitelné. Mojí snahou bylo účinně se podílet na řešení zákonitě se objevujících problémů. Mezi hlavní úkoly tehdejšího vedení podniku patřil odpovědný rozpis plánu na jednotlivé závody podle technických a technologických

Promiňte, mistře, ta zabijačka bude až za čtrnáct dní – pašíkovo poslední přání byla dovolená na kanárech. (sch)

možností. Plánem byla zajišťována také surovinová základna, to znamená příhon jatečných zvířat a k tomu další potřebné zdroje, jako je různý pomocný materiál, pracovní síly, technologická zařízení, dopravní prostředky atd. Kontrola plnění plánu byla prováděna formou hodnocení za účasti odpovědných pracovníků podniku a závodů jednou měsíčně. Mimo to byla prováděna ještě průběžná kontrola podnikovými pracovníky. Tato organizace sledování plnění plánovaných úkolů byla potřebná zejména proto, aby se celý systém dostal do myšlení pracovníků závodů a utužila se pracovní kázeň odpovědných pracovníků. A nyní bych rád seznámil čtenáře s hlavními úkoly a problematikou souvi-

sející s jejich plněním. Snad největší problém vyplýval z nerovnoměrného rozpisu plánu příhonu jatečných zvířat do jednotlivých čtvrtletí, kdy čtvrté čtvrtletí z hlediska náporu zemědělských podniků vyvolávalo značné surovinové i pracovní disproporce. Negativním důsledkem vysokého příhonu v tomto období byla nutnost porazit skot i prasata pomocí značných přesčasových hodin nebo vyšší výkonnosti. Toto opatření mohlo být zajištěno naší organizací, ale nebylo možné rozšířit dostatečně rychle skladovací prostory. Stávalo se, že porážky byly ve 4. čtvrtletí o 30 až 40% vyšší než v ostatních částech roku, což vzhledem k nedostatku kapacit v odvěšovnách a chladírnách byl takřka nesplnitelný úkol, vyžadující mnoho improvizací, které se i při vší snaze negativně promítaly do hygienické úrovně pracovního prostředí, a snížení jakosti masné suroviny. Zemědělské podniky byly tlačeny plánem zemědělské produkce při nerovnoměrném, často nedostatečném zajištění krmivové základny. Celková disproporce mezi příhonem jatečných zvířat a kapacitními možnostmi jednotlivých závodů masného průmyslu vyžadovala velké úsilí při přesvědčování pracovníků Krajského národního výboru a pracovníků stranických sekretariátů v okresech o neřešitelnosti plnění požadovaných úkolů. Tato situace byla velmi riziková

pro vedoucí pracovníky, kteří byli často jednou nohou v nápravném zařízení. Nám se v táborském závodě například stalo, že ve snaze vyrovnat se s časově přebytkovou situací bylo naskladněno sádlo stažené z vepřových půlek tak nešťastně, že určité množství sádla ze zadního prostoru chladírny bylo možné vyskladnit až později, po zajištění přesunu do Jihlavského průmyslu masného. Vyskladnění bylo provedeno za dozoru veterinárního lékaře a sádlo bylo převezeno do škvařírny, nevím již přesně, snad do Kostelce.Tamní veterinář sádlo znovu prohlédl a zjistil že je smyslově narušené, což bylo oznámeno příslušným orgánům. Představitelé těchto orgánů s námi provedli pohovory, přičemž vůbec nerespektovali skutečnost, že k závadě došlo vinou nenormální situace. Bylo na nás podáno trestní oznámení a celá věc předána soudu. Obžalováno nás bylo pět pracovníků a také místní veterinář, který sádlo před přesunem prohlížel. Než jsme se dostali k soudu velmi jsme o vzniklé situaci přemýšleli. Hodnotili jsme celou událost jako křivdu. Při vlastním přelíčení u Okresního soudu v Táboře jsme neměli obhájce. Úkolu obhajoby jsem se proto ujal sám. Líčení se ještě účastnil pracovník z Hlavní správy masného průmyslu, který zdůvodnil, jakým způsobem k snížení jakosti sádla došlo. Vysvětlil, že se jedná o celostátní problém přebytku suroviny vždy ve 4. čtvrtletí, kdy nelze z technických důvodů surovinu odborně uskladnit. Poté jsem se ujal slova já. Mnoho jsem toho neřekl. Pouze jsem sdělil, že se velmi snažíme složité situace řešit, že pracujeme od časného rána do noci a že není mnohdy v našich silách vyhnout se konfliktním situacím. Žalobcem byl táborský prokurátor, který obžalobu zdůvodňoval tím, že naší nepozorností došlo k zkáze 30 q sádla, což nebylo tak docela pravda. Sádlo bylo totiž vyškvařeno a použito k technickým účelům. Soud nás nakonec osvobodil. Tuto příhodu připomínám jen proto, abych ilustroval tehdejší složité období, charakterizované různými konflikty, které nebylo možné řešit běžnými standardními způsoby. Přiznávám, že jsem byl z této události velmi nervózní, doslova psychicky vyšinutý.

“ m ů n á m r u g i c í n z e Ř „

Telecí špízy se zeleninou

Suroviny pro 4 osoby: 800 g telecího masa z oříšku, 250 g žampionů, 2 cibule, 1 červená, 1 zelená a 1 žlutá paprika, sůl, pepř, přepuštěné máslo.

prikové lusky nakrájíme na větší kousky. Střídavě napichujeme na špízy, osolíme, opepříme. Opékáme ze všech stran v pánvi na rozpáleném másle asi 15 minut.

Suroviny na salát: 1 ledový salát, 250 g minirajčat, 1 cibule, vinný ocet (nejlépe z sherry), olej, sůl, pepř, 1 čajová lžička hořčice.

Příprava salátu: Ledový salát otrháme a listy omyjeme. Cibuli oloupeme a nadrobno nakrájíme. Minirajčata přepůlíme. Z ostatních přísad připravíme zálivku, kterou do salátu jemně vmícháme.

Příprava: Maso nakrájíme na kostky. Cibule oloupeme a rozpůlíme, žampiony rozčtvrtíme. Pa-

Vše podáváme s čerstvým chlebem.

8

NABÍDKY – INFORMACE

a.s. ZABEZPEČUJE PRO VÁS na vysoké profesionální úrovni následující vývozní a dovozní obchodní služby v oblasti zemědělských produktů a potravinářských výrobků: jatečná a užitková zvířata • živá maso výrobky • přírodní– masné střeva, potravinářské obaly všech druhů • mléko a mléčné umělé výrobky • obilí, krmiva, krmné komponenty, luštěniny • ostatní produkty zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu • Dále jsme schopni pro Vás zajistit tuzemské i zahraniční obchody zemědělských a potravinářských surovin a výrobků, podle Vašeho konkrétního přání!

a.s.

KDS nožířské výrobní družstvo Sedlecká 570, 264 12 Sedlčany tel.: 00420 318 841 971, 318 841 911 fax: 00420 318 841 981

průmyslový úklid

•

Na Kocínce 1 160 00 Praha 6 - Dejvice Telefon: 220 107 111 Fax: 233 332 283 E-mail: [email protected] www.animalco.cz

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

•

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 276,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO

Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ..................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3 ŘEZNICKO-UZENÁŘSKÉ NOVINY, list Českého svazu zpracovatelů masa. Vydává AGRAL s.r.o. Adresa redakce: Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, tel./fax: 222 135 202. E-mail: [email protected], [email protected], http://www.agral.cz. Šéfredaktor Ing. Pavel Veselý. Inzertní servis zajišťuje administrace AGRAL s.r.o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 480, 222 135 237. Objednávky vyřizuje ABONT s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3., tel./fax: 222 781 521. Index 47526. ISSN 1210-3497. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička. Tisk VS, Praha 4-Pankrác. Cena jednoho výtisku 12 Kč.