Co byste mûli vûdût Proã tato kniha vznikla Touto formou vám nabízíme malou pfiíruãku, která kompetentnû a srozumitelnû vysvûtluje dÛleÏité lékafiské pojmy. Jejím jádrem je kapitola o stovce nejãastûj‰ích onemocnûní z oblasti interní medicíny a pfiíbuzn˘ch odvûtví. Najdete v ní jak chronická onemocnûní a jejich (speciální) lékafiskou diagnostiku a terapii, tak i nejãastûj‰í onemocnûní s následkem smrti (nemoci srdeãnû cévního systému, onkologická onemocnûní), a v˘znam jejich prevence, popfi. brzkého rozpoznání rizikov˘ch faktorÛ. Navíc jsou zde uvedena lehká i závaÏná infekãní onemocnûní a také zánûty vãetnû jejich postavení v roãní statistice nemocnosti a následkÛ, které vypl˘vají z neodborné nebo pozdní léãby. U kaÏdé nemoci pfiehlednû uvádíme její charakteristiku, pfiíãiny a pfiíznaky, moÏnosti vy‰etfiení a léãby – a to podle nejnovûj‰ího stavu vûdeck˘ch poznatkÛ. Spektrum klinické a alternativní diagnostiky a léãby onemocnûní je nesmírnû ‰iroké. Av‰ak právû kombinace v‰ech terapeutick˘ch moÏností se v mnoha pfiípadech osvûdãila a pfiinesla zmírnûní nebo vyléãení nemoci. V dal‰ích dvou kapitolách (NejdÛleÏitûj‰í vy‰etfiovací metody a NejdÛleÏitûj‰í léãebné postupy) blíÏe vysvûtlujeme nejãastûj‰í vy‰etfiovací a terapeutické metody, abyste vûdûli, co vás ãeká. Mnoho dÛleÏit˘ch odborn˘ch v˘razÛ z této knihy, ale i z kaÏdodenního lékafiského Ïivota, najdete v kapitole Lékafiské termíny na konci knihy. A je‰tû poznámka: Abychom text nekomplikovali, mluvíme v celé knize jen o lékafii, popfi. terapeutovi a pacientovi, ale samozfiejmû tím míníme i lékafiky, popfi. terapeutky a pacientky.
Co byste mûli vûdût
11
A
100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z AIDS
1
(acquired immune deficiency syndrome – syndrom získaného selhání imunity) vyvolává retrovirus (viz strana 264) HIV, kter˘ niãí speciální imunitní buÀky, coÏ vede k neustále se zvy‰ující ztrátû obranyschopnosti organismu. Onemocnûní se zatím nedá vyléãit. KdyÏ se v‰ak infekce vãas rozpozná a dÛslednû medikamentóznû léãí, propuknutí onemocnûní se vût‰inou dá zabránit, nebo alespoÀ v˘raznû zpozdit. ● K pfienosu virÛ dochází prostfiednictvím infikovan˘ch tûlesn˘ch sekretÛ. Nejvíce virÛ obsahuje krev a sperma. ● Hlavními cestami pfienosu jsou sexuální kontakty (pohlavní, popfi. anální styk) a spoleãné pouÏívání kontaminovan˘ch injekãních jehel (napfi. u drogovû závisl˘ch). ● (Nenarozené) dítû infikované matky se mÛÏe nakazit v tûhotenství nebo pfii porodu. K infekci mÛÏe dojít i prostfiednictvím matefiského mléka. ● Riziko nakaÏení krevní transfuzí je dnes minimální díky systematickému vy‰etfiování dárcÛ krve. ● Asi 5 % lidí nakaÏen˘ch virem HIV je i po deseti letech bez obtíÏí.
Pfiíãiny ●
HIV napadá speciální imunitní buÀky (napfi. T-lymfocyty, popfi. CD4 lymfocyty, viz strana 254) a centrální nervov˘ systém. Virus pfii tom soustavnû mûní svou povrchovou strukturu, takÏe obranné reakce organismu nejsou úãinné. S úbytkem T-lymfocytÛ dochází k manifestovanému selhávání imunity a ãasto se vyskytují tzv. oportunní infekce (viz strana 262).
Pfiíznaky ●
Akutní primární infekce HIV (stadium A): u mnoha infikovan˘ch se vyskytne asi 5 aÏ 30 dnÛ po nakaÏení krátké akutní onemocnûní, které nespecifick˘mi v‰eobecn˘mi pfiíznaky, jako horeãkou, zdufiením lymfatick˘ch uzlin, bolestmi hlavy, koÏní vyráÏkou anebo prÛjmem, pfiipomíná chfiipkovou infekci, infekãní mononukleózu nebo jinou virovou infekci.
12
100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z
● ●
●
Latentní fáze: bez obtíÏí, mÛÏe trvat aÏ 10 let od doby nakaÏení. AIDS-related-complex – ARC, komplex spojen˘ s AIDS (stadium B): kromû jiného déletrvající zdufiení uzlin, noãní pocení, úbytek hmotnosti, prÛjem, horeãka, koÏní vyráÏky, dráÏdiv˘ ka‰el, onemocnûní periferních nervÛ, napadení ústní sliznice kvasinkami Candida albicans, ➔ pásov˘ opar (strana 111). Rozvinuté onemocnûní AIDS (stadium C): kromû jiného zhoubné tumory, hlavnû Kaposiho sarkom a lymfomy, ➔ zápal plic (strana 199) zpÛsoben˘ bakterií Pneumocystis carinii a jin˘mi choroboplodn˘mi zárodky, tuberkulóza, toxoplazmóza, napadení plic, prÛdu‰ek, hrtanu anebo hltanu kvasinkami Candida albicans, typické koÏní projevy HIV (koÏní vyráÏka), zánût mozku (subakutní HIV encefalopatie), fyzická slabost a ztráta svalové hmoty v dÛsledku nemoci (HIV kachexie).
Jaká vy‰etfiení? ●
●
●
●
Vy‰etfiení krve HIV testem (vût‰inou metodou ELISA), pfii nûmÏ se zjistí zv˘‰ené hodnoty protilátek proti viru HIV. Pozitivní v˘sledek je nutné potvrdit druh˘m testem (jako je Western Blot neboli imunoblot), specifick˘ analytick˘ postup k detekci HIV-protilátek). RT PCR (= reverznû transkripãní polymerázová fietûzová reakce) je postup, kter˘m se dají viry HIV pfiímo prokázat v krvi. Tento test je velice pfiesn˘ a poskytne v˘sledek uÏ nûkolik dnÛ po vy‰etfiení. Je v‰ak velice nároãn˘, a proto drah˘, a tak se jako standardní vy‰etfiení v souãasné dobû provádí pouze u dárcÛ krve. Pravidelné rozbory krve, pfii nichÏ se kontroluje ‰ífiení infekce HIV, popfi. postup léãby. Pfii nich se zji‰Èuje kromû jiného poãet CD4 lymfocytÛ a supresorov˘ch T-lymfocytÛ (viz strana 264): pfii pokroãilé infekci HIV se absolutní poãet CD4 lymfocytÛ sniÏuje a poãet supresorov˘ch T-lymfocytÛ zvy‰uje. Pfii ménû neÏ 350 CD4 lymfocytech na 1 mikrolitr krve se doporuãuje zaãít s léãbou, kdyÏ se objeví prÛvodní onemocnûní. Urãování mnoÏství virové RNA v krevní plasmû (poãet kopií viru na 1 ml krevní plazmy = virová zátûÏ) informuje o dal‰ím prÛbûhu onemocnûní. U lidí infikovan˘ch virem HIV, ktefií nejsou léãeni, se povaÏuje hodnota pod 10 000 kopií za nízkou zátûÏ, od 50 000 do 100 000 kopií za vysokou zátûÏ. Pravidelná ➔ fyzikální vy‰etfiení (strana 214–215).
100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z
13
A
A
Jaká terapie? ●
●
●
Medikamentózní léãba s cílem co nejvíce oddálit rozvinutí AIDS. KvÛli vysokému riziku rezistence se dnes proti retrovirÛm zpravidla pouÏívají minimálnû tfii látky, které pÛsobí pokud moÏno na rÛzn˘ch místech rozmnoÏovacího cyklu virÛ. Léãba antiretrovirov˘mi léky vedla v prÛmyslovû rozvinut˘ch zemích k tomu, Ïe u mnoha lidí infikovan˘ch virem HIV nemoc propukne pozdûji, popfi. se rozvíjí jen zvolna. Chud‰í zemû si tuto nákladnou léãbu nemohou dovolit, a tak je tamní úmrtnost stejnû jako dfiíve velice vysoká. RÛzná opatfiení k léãbû pfiíznakÛ choroby jako ➔ zápalu plic (strana 199).
Absolutní (trvalá) arytmie
2
Absolutní (trvalá) arytmie (druh tepu pfii fibrilaci síní) je nejãastûj‰í poruchou srdeãního rytmu. Vyznaãuje se nepravideln˘mi, nekoordinovan˘mi stahy srdeãních síní, coÏ se pfiená‰í na komory. Tím se srdce dostává „z rytmu“ a tluãe arytmicky, a také pfiíli‰ rychle (tachyarytmie: víc neÏ 150 úderÛ za minutu), nebo pfiíli‰ pomalu (bradyarytmie: ménû neÏ 60 úderÛ za minutu). Zatímco trvalá arytmie není pro jinak zdravého ãlovûka nebezpeãná, pro kardiaky znamená (dal‰í) pokles srdeãního v˘konu. Sice je tato porucha neohroÏuje akutnû na Ïivotû, ale mÛÏe zvy‰ovat riziko ➔ mozkové mrtvice (strana 93).
Pfiíãiny ●
●
PfieváÏnû dÛsledek srdeãního onemocnûní, hlavnû ➔ srdeãní nedostateãnosti (strana 158), vady srdeãní chlopnû, ➔ cévního srdeãního onemocnûní (strana 30), ➔ srdeãního infarktu (strana 156), onemocnûní srdeãního svalu, po operaci srdce. Dal‰í pfiíãiny ● Vysok˘ krevní tlak (strana 175). ● Nadmûrná funkce ‰títné Ïlázy (strana 165). ● Plicní embolie (strana 116). ● SníÏená hladina draslíku v krvi (napfi. v dÛsledku onemocnûní ledvin nebo nadledvin). ● Nadmûrná konzumace nikotinu, alkoholu, kávy nebo ãaje nebo náhl˘ emocionální stres.
14
100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z
Pfiíznaky Existuje rÛzné ãlenûní srdeãních arytmií, napfi. idiopatická (primární) forma u lidí se zdrav˘m srdcem (15 % pfiípadÛ) oproti sekundární formû (70 % pfiípadÛ), která se dostavuje jako dÛsledek srdeãního onemocnûní. Navíc se rozli‰uje záchvatovitá (paroxysmální) a chronická arytmie (trvající déle neÏ 6 mûsícÛ), popfi. permanentní forma. ● Akutní forma, popfi. záchvatovitá arytmie: vût‰inou náhl˘ zaãátek klop˘tnutí nebo zabu‰ení srdce („srdce v krku“), popfi. pfiíli‰ rychl˘ srdeãní rytmus (tachykardie) nebo pfiíli‰ pomal˘ srdeãní rytmus (bradykardie). Záchvatovitá arytmie mÛÏe pfiejít aÏ do bezvûdomí. Akutní forma ãasto pfiedchází formû chronické. ● Chronická, popfi. stálá arytmie: ãasto nepozorovan˘ v˘skyt a prÛbûh bez symptomÛ, popfi. je negativnû ovlivnûna fyzická zatíÏitelnost organismu v dÛsledku sníÏení srdeãního v˘konu. Studie dokazují, Ïe arytmie mÛÏe zkrátit prÛmûrnou délku Ïivota u muÏÛ aÏ o 5 let a u Ïen aÏ o 9 let! Neléãená arytmie má za následek zvût‰ení síní. Tím se zvy‰uje riziko tvorby sraÏenin v síni. KdyÏ se pak s krví dostanou do tûla, mohou zpÛsobit uzávûr arterií, napfi. v mozku (➔ mozková mrtvice, strana 93). Stejnû tak se mÛÏe dostavit ➔ srdeãní nedostateãnost (strana 158). Vût‰ina postiÏen˘ch cítí celá léta jenom nepatrné obtíÏe, jako bu‰ení srdce a du‰nost pfii (fyzické) zátûÏi.
Jaká vy‰etfiení? ● ●
● ●
Anamnéza a fyzikální vy‰etfiení (napfi. poslech srdce a plic). Mûfiení krevního tlaku a tepu, kter˘ ãasto b˘vá arytmick˘, ➔ EKG (strana 212), popfi. i dlouhodobé EKG k prÛkazu záchvatovité arytmie. Popfi. ➔ echokardiografie srdce (strana 212). Popfi. dal‰í vy‰etfiení k zji‰tûní pfiíãiny.
Jaká terapie? Cílem léãby je jednak rozsáhle normalizovat pfiíli‰ rychl˘ ãi pfiíli‰ pomal˘ nepravideln˘ pulz nebo pfievést nepravidelnou arytmii znovu do pravidelného sinusového rytmu. Dále je pak nutné co moÏná nejvíce sníÏit riziko vzniku embolie. ● Pokud to je moÏné, léãba primárního onemocnûní, napfi. nadmûrné funkce ‰títné Ïlázy (strana 165).
100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z
15
A
A
●
●
●
●
SníÏení pfiíli‰ rychlého arytmického pulzu pomocí pfiípravkÛ s náprstníkem (digitalis), hlavnû pfii souãasné ➔ srdeãní nedostateãnosti (strana 158), nebo jin˘mi léky sniÏujícími srdeãní frekvenci. Pfii velice nízkém arytmickém pulzu s pfiíznaky jako v˘razná srdeãní nedostateãnost, motolice nebo bezvûdomí je nutné nasadit srdeãní kardiostimulátor. Ve vhodn˘ch pfiípadech lze zkusit pfievést arytmii pomocí lékÛ (napfi. Amiodaron, Sotalol) nebo elektrostimulací znovu do pravidelného sinusového rytmu. Pfii elektroterapii (stimulací) se do tûla postiÏeného pfiivádí pfii krátkodobé narkóze stejnosmûrn˘ proud velkoplo‰n˘mi elektrodami pfiiloÏen˘mi na hrudník, pfiiãemÏ se zaãíná s relativnû nízk˘mi dávkami (napfi. 100 joulÛ). Takfika vÏdy b˘vají nezbytné léky na fiedûní krve jako prevence cévního uzávûru zavleãenou sraÏeninou (tromboembolie), napfi. kyselina acetylsalicylová, kumarin (Marcumar®).
Akné
3
Akné (trudovitost) je univerzální oznaãení onemocnûní mazov˘ch Ïláz a vlasov˘ch folikulÛ, pfii nûmÏ se na pokoÏce tvofií komedony (ãerné teãky), uzly aÏ hnisající zánûty v podkoÏí. ● Zvlá‰È ãastá forma, acne vulgaris, se objevuje hlavnû v pubertû. Její prÛbûh b˘vá hor‰í u chlapcÛ neÏ u dívek. Po skonãení puberty se akné vût‰inou vyhojí. V tûωích pfiípadech se v‰ak mÛÏe nadále objevovat i v dospûlosti. ● V dospûlém vûku jí b˘vají postiÏeny pfiedev‰ím Ïeny se zv˘‰enou hladinou muÏsk˘ch pohlavních hormonÛ (androgenÛ). ● Zvlá‰tní formy akné mohou vyvolat kromû jiného i kortizony (steroidní akné) a jiná léãiva (napfi. anabolika, orální antikoncepãní prostfiedky se zv˘‰en˘m podílem gestagenu), ‰kodliviny z okolního prostfiedí, jako chlor, asfaltové produkty, olej a chlorované uhlovodíky, nebo kombinace silného úãinku sluneãních paprskÛ a ochrann˘ch opalovacích prostfiedkÛ, popfi. kosmetiky (tzv. Mallorca akné).
Pfiíãiny ●
Vût‰inou genetická predispozice ke zv˘‰ené produkci koÏního mazu (seboroická dermatitida) a hormonální vlivy, hlavnû zv˘‰ená produkce muÏsk˘ch hormonÛ.
16
100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z
●
Ve spojením s poruchou rohovatûní bunûk v oblasti vlasov˘ch folikulÛ, která zpÛsobuje jejich ucpání. Hromadí se v nich nadbyteãn˘ maz, vznikají vfiídky (komedony). KdyÏ tuhou hmotu z rohoviny a mazu osídlí bakterie (Propionibacterium acnes), kÛÏe se zanítí a vznikají typické vfiídky.
Pfiíznaky ●
●
Mastná pleÈ, vfiídky, pupínky, zanícené uzlíky a hnisající pustuly, hlavnû v oblastech pokoÏky s velk˘m mnoÏstvím mazov˘ch Ïláz (obliãej, hrudník, záda), v tûÏk˘ch pfiípadech po celém tûle. Abscesy a velké zanícené vfiídky (fistulující komedony) pfii tûÏké formû akné a pfiípadnû s tvorbou jizev.
Jaká vy‰etfiení? ● ●
Vizuální diagnostika: posouzení pustul a uzlíkÛ. Pfiípadnû vy‰etfiení krve ke stanovení hladiny hormonÛ.
Jaká terapie? ●
●
●
●
●
●
Zevní léãba koÏních partií krémy, popfi. mastmi (napfi. retinoidy, benzoylperoxid, antibiotika, kyselina azelainová), v tûÏk˘ch pfiípadech i vnitfiní léãba kapslemi nebo tabletami (napfi. izotretinoin, antibiotika). Pfii hormonálních poruchách pfiípadnû uÏívání antikoncepce nebo hormonálních léãiv sniÏujících hladinu androgenÛ. K dennímu ãi‰tûní staãí vlaÏná voda a vodní emulze neobsahující alkalické látky. Nedoporuãuje se pouÏívat m˘dla a emulze s obsahem alkoholu. Nedoporuãuje se vfiídky vymaãkávat, tím se akné zhor‰í a mohou vznikat jizvy. âajovníkov˘ olej mÛÏe díky svému antibakteriálnímu úãinku sníÏit tvorbu zánûtliv˘ch pustul. Pozor: mohou se dostavit alergické reakce. Speciálnû vybrané homeopatické prostfiedky mohou sníÏit produkci mazu v pokoÏce a zmírnit tvorbu vfiídkÛ.
Alergie ➔ Bronchiální astma (strana 25), ➔ Ekzém alergick˘ (strana 44), ➔ Potravinová alergie (strana 121), ➔ Pylová alergie (strana 122)
100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z
17
A
A
Alzheimerova choroba
4
U degenerativního onemocnûní mozku, nazvaného podle Aloise Alzheimera, dochází v dÛsledku postupujícího odumírání nervov˘ch bunûk v mozku k plíÏivému du‰evnímu i fyzickému úpadku postiÏeného. Onemocnûní je nevyléãitelné. ● Oãekávaná délka Ïivota se zkracuje a od vypuknutí nemoci se pohybuje mezi 7 aÏ 12 lety. ● První pfiíznaky se vût‰inou objevují po 65. roce; Ïeny jsou postiÏeny dvakrát ãastûji neÏ muÏi. ● Onemocnûní je nejspí‰ dûdiãné.
Pfiíãiny ●
●
Mozkové buÀky odumírají, mozek se scvrkává. V prÛbûhu nemoci se v mozku ukládá stále více produktÛ bílkovinného ‰tûpení (amyloidÛ, viz strana 253). Ty zabraÀují kromû jiného pfienosu impulzÛ mezi nervov˘mi buÀkami, kter˘ je nezbytn˘ pro procesy uãení, orientaci a pamûÈ. Jak k tomu dochází, to se je‰tû nepodafiilo zcela objasnit. Diskutuje se o zánûtliv˘ch procesech v mozku a o souvislosti faktorÛ Ïivotního prostfiedí s genetickou predispozicí. Lidé s urãitou mutací genÛ pro apolipoprotein E (bílkovina, která transportuje cholesterol v krvi) jsou nemocí více ohroÏeni. Samostatn˘m rizikov˘m faktorem je také vûk.
Pfiíznaky ●
●
●
Rané stadium: hlavnû zapomnûtlivost (pfiedev‰ím nedávn˘ch událostí), roztûkanost a poruchy vyjadfiování. Pacient klade opakovanû stejné otázky nebo pfii rozhovoru hledá slova, vypadávavají mu z hlavy jména znám˘ch lidí, sniÏuje se schopnost úsudku. Pokroãilé stadium: hor‰í vzpomínání uÏ i na dávné události (napfiíklad záÏitky z mládí); v˘razné poruchy pozornosti a vyjadfiování; k tomu se pfiidávají tfieba obtíÏe s ãasovou a prostorovou orientací, podráÏdûnost, neklid, klamné pfiedstavy, bázlivost, deprese a agresivita; silnû omezená sobûstaãnost. Pozdní stadium: ztráta sobûstaãnosti s plnou závislostí na cizí péãi.
Jaká vy‰etfiení? ●
Diagnostika na základû pfiíznakÛ.
18
100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z
●
Popfi. ➔ poãítaãová tomografie CT (strana 221) nebo ➔ magnetorezonanãní tomografie MRT (strana 218), kter˘mi se dá prokázat úbytek mozkové hmoty i zmen‰ení mozku.
Jaká terapie? Cílem terapeutick˘ch opatfiení je udrÏet co nejdéle du‰evní v˘konnost postiÏeného. ● V pokroãilém stadiu je v popfiedí péãe udrÏení sobûstaãnosti pacienta a zpoÏdûní nezbytnosti cizí péãe, popfi. odeslání do peãovatelského zafiízení. Vhodná je napfiíklad psychoterapie, logopedie, ergoterapie (léãba zamûstnáváním) nebo gymnastika pro nemocné. ● Medikamentózní léãba memantinem a blokátory acetylcholinesterázy pozitivnû ovlivÀujícími prekurzory glutamátu a acetylcholinu, které v mozku pfii Alzheimerovû nemoci a jin˘ch demencích ub˘vají.
Angina pectoris ➔ cévní srdeãní onemocnûní (strana 30)
Apendicitida ➔ zánût slepého stfieva (strana 188) Apoplexie ➔ mozková mrtvice (strana 93) Arteriální hypertonie ➔ vysok˘ krevní tlak (strana 175) 5
Arterioskleróza
Jako arterioskleróza se oznaãují pokroãilé chorobné zmûny arterií v dÛsledku usazenin v cévních stûnách. Tak dochází dfiíve ãi pozdûji k zúÏení postiÏené cévy, a tím i ke zv˘‰ení rizika cévních uzávûrÛ. ● Arteriosklerotické zmûny cév se vyvíjejí celá léta a objevují se jiÏ v mládí. První pfiíznaky se zpravidla projevují aÏ ve stfiedním a vy‰‰ím vûku. ● Arterioskleróza je nejdÛleÏitûj‰ím aktivátorem onemocnûní srdeãního obûhu: jsou-li postiÏeny cévy zásobující mozek, mÛÏe dojít k ➔ mozkové mrtvici (strana 93); arterioskleróza vûnãit˘ch tepen (➔ cévní srdeãní onemocnûní, strana 30) b˘vá hlavní pfiíãinou ➔ srdeãního infarktu (strana 156). ● Arteriosklerotické zmûny tepen v oblasti pánve a nohou vyvolávají ➔ periferní arteriální okluzivní onemocnûní (strana 112).
100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z
19
A
A
●
Arterioskleróza ledvinové tepny mÛÏe vést k chronickému po‰kození ledvin.
Pfiíãiny ●
●
●
●
Arterioskleróza je zpÛsobená chronick˘m zánûtem cévních stûn. Pfiedpokladem je nadmûrné nahromadûní oxidovaného cholesterolu LDL v cévách, coÏ vede k po‰kození vnitfiní v˘stelky cév (endotelu). Tím se aktivuje imunitní systém. Ve snaze opravit vzniklé po‰kození se kromû jiného imunitní buÀky a urãité bílé krvinky (monocyty) usazují na cévních stûnách. Zatímco imunitní buÀky tvofií protizánûtlivé látky, monocyty se mûní na makrofágy, jejichÏ úkolem je pohlcovat „cizí tûleso“ – LDL cholesterol. âím více tuku pohltí, tím jsou vût‰í a lepkavûj‰í, takÏe spoleãnû s imunitními buÀkami, zánûtliv˘mi látkami a men‰ím mnoÏstvím vápníku vytvofií tzv. aterosklerotické pláty. Tyto pláty aktivují svalové a vazivové buÀky k rychlej‰ímu dûlení. Tlou‰Èka cévní stûny se tím zvût‰uje a cévní stûna tvrdne. Vnitfiní prÛmûr cévy (prÛsvit) se neustále zmen‰uje. Krev nemÛÏe fiádnû protékat (poruchy prÛtoku krve) a tkáÀ není dostateãnû zásobována kyslíkem. Aterosklerotické pláty se mohou vífiením proudu krve odloupnout. Následné usazení krevní sraÏeniny (trombu) na uvolnûn˘ plát b˘vá nejãastûj‰í pfiíãinou akutních cévních uzávûrÛ. Oblast leÏící za tímto místem je zcela odfiíznutá od zásobování krví a odumírá, pokud se krevní sraÏeninu nepodafií rychle rozpustit (srdeãní infarkt, mozková mrtvice). Na tomto procesu se podílí urãité rizikové faktory, z nichÏ nûkteré nelze ovlivnit, napfiíklad genetické, dûdiãné dispozice. Nejãastûj‰ími ovlivniteln˘mi rizikov˘mi faktory jsou: ➔ vysok˘ krevní tlak (strana 175), koufiení, zv˘‰ená hladina krevního cukru (➔ diabetes mellitus, strana 33), ➔ porucha látkové v˘mûny tukÛ (strana 118), ➔ nadváha (strana 96), nedostatek pohybu.
Pfiíznaky ●
Ve vût‰inû pfiípadÛ arterioskleróza samotná nezpÛsobí Ïádné obtíÏe. V závislosti na tom, které cévy postihne, se v‰ak objevují typická následná onemocnûní, která pak vyvolávají urãit˘ klinick˘ obraz, napfiíklad anginu pectoris pfii ➔ cévním srdeãním onemocnûní vûnãit˘ch tepen (strana 30).
20 100 nejãastûj‰ích onemocnûní od A do Z
