1.
a) význam listiny základních práv a svobod a její místo v systému právní řádu ČR 1. je součástí Ústavy 2. Zaručuje především, že základní práva a Svobody jsou nezadatelná, nezničitelná, nezrušitelná … 3. hlavním úkolem je bránit lidská práva 4. základní dokument vyhlášení deklarace 5. obsahuje občanská a politická práva a zákl.skupiny 6. Listina vychází z mezinárodních paktů o lidských právech a základních svobodách, které byly ratifikovány a vyhlášeny a jimiž je Česká republika vázána. Jsou podle čl. 10 Ústavy ČR bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem. Listina právním jazykem sděluje podstatu a povahu lidských práv a její znalost a porozumění podminuje pochopení jednak jiných právních předpisů, ale i mezinárodních dokumentů a lidských právech b) základní funkce práva a společenská působnost práva funkce regulativní o reguluje vztahy ve společnosti funkce kontrolní(sankční) o monitoruje zjištěné odchylky od stanoveného chování a tím provádí nejen veřejnou kontrolu ale i specifickou funkce výchovná o usměrňuje potřeby a zájmy jednotlivce se zájmy společnosti funkce právní jistoty jednotnost právních pravidel chování, jednotná aplikace práva a vázanost státních orgánů právem(když bude občan slušný,tak bude považován za slušného občana)
2.
a) interpretace (výklad) právních norem podle subjektu výkladu • Výklad (interpretace) o velice důležité o spočívá ve snaze vysvětlit smysl a tedy obsah slov a vět, kterými jsou právní normy vyjádřeny, bez interpretace není možné právo aplikovat •
může být každá osoba o laický výklad o doktrinální výklad – odborný
• • •
legální – výklad zákonodárce výklad ústavního soudu – vydává Ústavní soud formou usnesení o výkladu výklad podávaný v rozhodnutí či stanoviscích Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu či vrchních soudů – vliv na soudní praxi a sjednocují postup soudů výklad orgánů aplikujících právo – vydává ho soud ale i stavební úřad interní výklad – pro podřízené pracovníky či orgány doktrinální – vědecký, výklad odborníků
• • •
b) charakterizujte (tři základní) specifické znaky práva • je jeho závaznost a vynutitelnost. Na rozdíl např. od morálky, která též předepisuje určité normy lidského chování, ale nemá jiných prostředků k jejich prosazení než morální odsouzení, právo má k dispozici donucovací moc (státu), kterou hrozí tomu, kdo by je porušil. Obecná právní pravidla: • smlouvy mají být dodržovány = nejvyšší zásada • nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci • neznalost zákona neomlouvá • možnost obhajoby(slyšet obě strany) • není li zločinu, není viny
3.
a) aplikace práva státními orgány a stádia procesu aplikace právní normy • aplikace práva o občanské soudní řízení – civilní řízení soudy v něm rozhodují o právech osob,převažuje zde charakter sporu o trestní řízení – upraveno trestním řádem přípravné trestní řízení – vyšetřování, vychází se z důkazních prostředků sestavení žaloby – státní zástupce rozhodování soudu – hlavní líčení • aplikace právních norem o Zjištění skutkového stavu – soudy a jiné orgány mají za úkol zjistit materiální neboli objektivní, pravdu(např. ověřování předpokladů práva) o Ověření právní normy a její interpretace –musí se zjistit podle jaké normy se bude věc posuzovat, o Přijetí a zveřejnění zákonů – rozhodnutí orgánu veřejné moci, který disponuje rozhodovací pravomocí b) vymezte principy (znaky) právního státu • Právní stát je stát, který je bezpodmínečně vázán právním řádem. • Musí splňovat tyto základní principy: o suverenita lidu o zákonnost(legalita) o garantování základních práv a svobod o právní jistota o omezení zásahů do svobody jedince o dělba a kontrola moci o legitimita státní moci a demokratismus činnosti státních orgánů
4.
a) právní vědomí ve společnosti a jejich strukturovaných částí b) charakterizujte normativní právní akty prvotní (primární – zákonné) a normativní právní akty odvozené (sekundární – podzákonné), uveďte na příkladu
5.
a) prameny (formy) práva a jejich druhy • Pod pojmem prameny práva rozumíme zdroje , z nichž poznáváme obsah práva.Jde o právní formy, v nichž se nachází platné právo. • Prameny práva obvykle dělíme na: o normativní právní akty (právní normy vydávané státními orgány s legislativní pravomocí), o právní obyčeje (zvyklosti), o precedenty, o smlouvy normativního charakteru (mezinárodní apod.), o obecné právní zásady a jurisprudence. b) klasifikace aktů aplikace práva Orgány provádějící aplikaci práva: 1. Orgány soudní (klasický typ aplikace) 2. Orgány správní (orgány exekutivy, zejména na úrovni okresních úřadů) Oba typy orgánů pro aplikaci práva používají společný algoritmus: 1. zjištění skutkového stavu 2. operace právní normou 3. vydání aktu aplikace práva Zjištění skutkového stavu je získání maximálního počtu informací o dané věci. Běžné postupy zjištění skutkového stavu: výslech svědků, ohledání, listinné důkazy, znalecké posudky Jde o postupy, které se uplatňují jak v civilním tak i správním řízení.
6.
a) ústavní soud, jeho pravomoce a soustava soudů v ČR • patří do ústavního práva a moci výkonné. Sídlí v Brně, je to soud který má za úkol ochránit ústavnost. • Je to tedy nezávislý orgán – strážce ústavnosti. • Ústavní soud se skládá z 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky. • Rozhodnutí ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby, nejde se odvolat! •
Soustava soudů: o Nejvyšší soud Brno o Nejvyšší správní soud o Vrchní soudy – Olomouc, Praha o Krajské soudy o Okresní soudy
b) vyjmenujte a popište čtyři základní formy realizace práva
7.
a) druhy právních norem • podle právní síly o ústavní, zákonné,podzákonné • podle způsobů vymezení pravidla chování(dispozice) o přikazující, zakazující, opravňující • podle stupně závaznosti o kogentní(donucující) – bezvýhradně závazná a nepřipouští žádné odchylky o dispozitivní(podpůrné) – umožňují se odchýlit od pravidel uvedených v daném právním přepisu • podle použité legislativní techniky o taxativní(úplná,uzavřená) – přesně stanoví podmínky na nichž musí být uplatněna a tím vylučuje možnost svého použití na situaci obdobné o demonstrativní – upravuje podmínky pouze přikladmo a připouští jejich použití i na obdobné případy • podle dalších kriterií, kdy jde o tzv. normy zvláštní, které nemají klasickou strukturu o normy odkazující se odvolávají na další ustanovení v nichž daná pravidla bývají upravena podrobněji o normy blanketové obsahují v dispozici zmocnění příslušného státního orgánu k vydání prováděcího předpisu, kde teprve bude provedena vlastní normativní úprava b) vysvětlete způsobilost k právním (protiprávním) jednáním s ohledem na věk, duševní poruchu, pravomoc, působnost •
Právní jednání se dělí: o individuální právní akty, a to pouze konstitutivní. o právní úkony právní úkony • neplatné : o osoba nemá v době konání právního úkonu způsobilost k právním úkonům o nedostatek svobody vůle psychický nebo fyzický nátlak o nedostatek vážnosti učinění v žertu, hře o nesrozumitelnost – zmatečně napsaná závěť o neurčitost projevu vůle – nelze přesně nebo spolehlivě zjistit obsah právního úkonu o právní úkon nebyl učiněn ve formě , kterou zákon vyžaduje o právní úkon svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům
•
platné: o náležitost osoby – osoba nesmí např. trpět duševní poruchou, osoba musí být právně způsobilá náležitost vůle – projevená vůle musí být svobodná, vážná, prostá omylu a tísně.
8.
a) charakterizujte normativní právní systém společnosti, čím je tvořen Kája b) výklad (interpretace) podle rozsahu právní normy a aplikace práva podle analogie • analogie zákona o zjištění situace, která není právem řešena, ale někdo se té věci domáhá o úvaha, zda existuje podobná úprava – nutno zjistit podobné znaky o zda je ta mezera v právu relevantní – jestli opravdu existuje o aplikaci analogie nelze provést, jeli zakázána
9.
a) co jsou normativní interní instrukce, příkladmo uveďte ty nejdůležitější b) charakterizujte moc zákonodárnou a moc výkonnou zakotvenou v ústavě
10.
a) co jsou právní skutečnosti a jejich klasifikace • Právní skutečnost je taková skutečnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu. • Charaktery právní skutečnosti o závislé na naší vůli (volí): právní jednání, protiprávní jednání. o nezávisle na naší vůli (mimovolní): právní událost, protiprávní stavy. b) vysvětlete pojmy platnost a působnost právních norem • Aby zákon byl platný, musí být nejen projednán a schválen Ústavou předepsaným způsobem, ale včas a řádně vyhlášen,uveřejněn • Platnost znamená, že norma se stala součástí platného právního řádu poté, kdy byla stanoveným způsobem schválena kompetentními orgány a vyhlášena ve Sbírce zákonů ČR • Působností právní normy se rozumí meze jejího uplatnění, rozsah v jakém se používá v konkrétním případě o věcná působnost – vymezuje okruh právních vztahu(obecná, speciální) o časová působnost – počátek a konec účinnosti právní normy o prostorová(teritoriální) – vymezuje území o osobní působnost – okruh osob, na koho se vztahuje
11.
a) základní požadavky zákonnosti při aplikaci práva státními orgány b) revoluce let 1848 – 1849 a její vliv na ústavní rozvoj v habsburské říši
12.
a) vysvětlete, co rozumíte pod pojmem právní událost a právní jednání • Právní událost je právní skutečnost (= taková skutečnost, se kterou právní norma spojuje vznik změnu nebo zánik právního vztahu) , na kterou se váže vznik, změna a zánik právního vztahu • Právní jednání j projev vůle subjektů (účastníků) právních vztahů směřujících ke vzniku, úměrně nebo zániku právního vztahu. Právní jednání je tedy chování subjektů v souladu s právními normami b) neprávní normativní systém společnosti, čím je tvořen, uveďte příklad
13.
a) pojem systému práva a třídění práva do právních odvětví Právní odvětví = souhrn právních norem, které upravují určitou skupinu právních vztahů vychází z tradic, z četnosti a významu určité skupiny vztahů Vedle tradičních právních odvětví, jako jsou např. ústavní, finanční, občanské, obchodní, pracovní právo , existují i právní „pododvětví“, např. právo měnové, devizové, dědické, právo autorské. Kromě toho se vytvářejí i účelová odvětví (soubory norem), např. právo dopravní, životního prostředí. Jednotlivá právní odvětví: Právní odvětví se nejčastěji dělí podle toho, zda patří do subsystému práva veřejného či soukromého. veřejnoprávní odvětví: a) ústavní (státní) které zahrnuje organizaci státní moci, institucemi, vztah občana a státu b) správní právo státní správa, jednání mezi orgány související s výkonem moci c) finanční právo peněžní fondy státu, operace na finančním trhu d) trestní právo určuje trestné činy, tresty, ochrana soukromoprávní: e) občanské právo majetkové vztahy, ochrana osobnosti f) obchodní právo majetkoprávní postavení podnikatelů, podnikatelská činnost (obch. zákoník) g) rodinné právo stojí na zákoně o rodině, manželé, děti h) mezinárodní soukromoprávní vztahy s mezinár. prvkem smíšené: i) pracovní právo – sociální práva, zaměstnanec zaměstnavatel. vztahy b) struktura klasické právní normy a její prvky • • •
Hypotéza o stanoví podmínky, za kterých se uskuteční vlastní pravidlo Dispozice o je jádrem právní normy, obsahuje vlastní pravidlo jednání Sankce o újma tomu, kdo nedodržel povinnosti stanovené mu v dispozici právní normy
Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu H, D, S
14.
a) uskutečňování (realizace) práva, právní vztahy a vznik právních vztahů • Právní vztah = společenský vztah, který je upraven právní normou, a v němž jeho účastníci vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností. Jejich prostřednictvím dochází k realizaci práva • Máli právní vztah vzniknout musí: o musí tovat platná a účinná právní norma, která tento vztah upravuje o musí nastat určitá skutečnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, tzv. právní skutečnost b) právní norma, vymezení, znaky → Právní norma je obecně závazné pravidlo chování, které má státem stanovenou nebo uznávanou formu (pramen práva) a které je vynutitelné státní mocí. Právní norma stanoví to, co má být, jak má adresát jednat, či jak se má chovat. Znaky právní normy: 1. Normativnost – stanoví příkaz, zákaz nebo oprávnění nějak se chovat; vyskytuje se ve všech normách 2. Právní závaznost – vymezuje jako možnost určitého chování a povinnost jako nutnost určitého chování pod hrozbou sankce 3. Obecnost – neřeší jednotlivý konkrétní příklad, ale vztahuje se na neurčitý počet případů 4. Vynutitelnost státním donucením – zabezpečuje plnění právních norem v případě, kdy právo není respektováno 5. Zvláštní státem stanovená nebo uznaná forma – aby právní norma byla platná, musí mít určitou formu. Tyto formy jsou tzv. prameny práva jako je např. Ústava, zákon, vyhláška → Působnost právní normy se rozumí meze jejího uplatnění, rozsah v jakém se používá v konkrétním případě: 1. Věcná působnost – specifikuje skutkové podstaty, pro něž norma platí. Ustanovení o věcné příslušnosti bývají většinou hned na začátku předpisu. Vzhledem k předmětu, na který norma působí, můžeme rozlišit její působnost: obecnou – lex generalis – vztahuje se na větší počet stejných případů speciální – lex specialis – která charakterizuje právní normu, která obecně odlišuje určitou specifickou, ale v určitých bodech shodnou problematiku 2. Časová působnost – určuje počátek a konec účinnosti právní normy. Norma působí od okamžiku účinnosti právního předpisu, jehož je součástí, do okamžiku jejího zániku. Zánik právní normy může být jednak z vnitřních, ale i z vnějších důvodů. Vnitřní důvod je uplynutí doby, na kterou byla právní norma vydána. Vnější důvod je pak zrušení (derogace) 3. Prostorová (teritoriální) působnost – vymezuje území, na kterém právní norma platí. Normy mohou působit na celém území státu, který je vydal (působí celostátně), nebo jen na určité části tohoto území (působnost lokální). Podle principu teritoriality působí právo na všechny osoby na území státu, pod jehož jurisdikcí se nacházejí (jurisdikce = uplatnění práva). Každý, kdo se nachází na území státu, se musí řídit jeho právem. Zákony mají celostátní působnost, obecně závazné vyhlášky obci potom lokální. Někdy může být stanoven zvláštní režim – na hranicích, ve vojenských prostorech.
4. Osobní působnost – osobní působnost vymezuje okruh osob, na které se konktrétní právní norma vztahuje. Může to být kdokoli, ale také pouze určená skupina subjektů (zaměstnanci, vojáci...). Jistou výsadou z působnosti norem je imunita, který značí osvobození jistých osob od trestního stíhání resp. omezení státní pravomoci proti nim. Absolutní imunita se nazývá idemnita (prezident). Velezrada je jediná delikt, za který může být prezident stíhán. Žalobu za velezradu může podat Senát a řízení probíhá před Ústavním soudem. Relativní imunitu mají např. poslanci a senátoři. Neponesou trestní odpovědnost pokud k tomu nedá souhlas příslušný orgán → Aby zákon byl platný, musí být nejen projednán a schválen Ústavou předepsaným způsobem, ale včas a řádně vyhlášen, uveřejněn. Zákon nabývá platnosti dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR. Platnost právní normy znamená, že norma se stala součástí platného právního řádu poté, kdy byla stanoveným způsobem schválena kompetentními orgány a vyhlášena ve Sbírce zákonů ČR.
15.
a) způsobilost k právům a a povinnostem a způsobilost k právním (protiprávním) jednáním účastníků (subjektů) právních vztahů b) interpretace (výklad) právních norem podle metody a způsobu výkladu • jazykový (gramatický) výklad – dospíváme k základním poznatkům o smyslu jednotlivých slov, slovních spojení a vět • logický výklad – k objasnění smyslu určitých ustanovení zákonů nebo jiných právně relevantních textu o důkaz opakem o důkaz podle síly o důkaz podle podobnosti • systematický výklad – ověřujeme smysl jednotlivých norem • historický výklad – přihlížející k okolnostem vzniku právní normy, k sociálnímu klimatu a souvislostem • doslovný (adekvátní) výklad – používaný zejména u právních norem s jednoznačně použitými znaky • extenzivní (rozšiřující) výklad – při nejasných výrazec • zužující výklad
16.
a) akt aplikace práva (individuální právní akt) jako výsledek činnosti státního orgánu a jeho význam pro účastníky právních vztahů 1. U soudu: rozsudek (vystěhování z bytu, povinnost splatit dluh, rozhodnutí ve věci samé) usnesení (stanovení opatrovníky, jde o způsob, technické momenty soudního řízení) 2. U ústavního soudu: nález (zrušení zákona nebo jeho části) usnesení (odmítnutí návrhu, které neobsahuje náležitosti) 3. V oblasti státní správy: rozhodnutí (správní rozhodnutí, která nejsou vždy takto formálně označena) b) ústavní soud, jeho pravomoce a soustava soudu v ČR •
patří do ústavního práva a moci výkonné. Sídlí v Brně, je to soud který má za úkol ochránit ústavnost. • Je to tedy nezávislý orgán – strážce ústavnosti. • Ústavní soud se skládá z 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky. • Rozhodnutí ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby, nejde se odvolat! •
Soustava soudů: o Nejvyšší soud Brno o Nejvyšší správní soud o Vrchní soudy – Olomouc, Praha o Krajské soudy o Okresní soudy
17.
a) ochrana osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti garantované listinou zákl. práv a svobod b) uveďte a popište jednotlivé druhy objektů práva v procesu právního poměru
18.
a) vyjmenujte a popište čtyři základní formy realizace práva b) popište a rozlište jednotlivé druhy právních norem • podle právní síly o ústavní, zákonné,podzákonné • podle způsobů vymezení pravidla chování(dispozice) o přikazující, zakazující, opravňující • podle stupně závaznosti o kogentní(donucující) – bezvýhradně závazná a nepřipouští žádné odchylky o dispozitivní(podpůrné) – umožňují se odchýlit od pravidel uvedených v daném právním přepisu • podle použité legislativní techniky o taxativní(úplná,uzavřená) – přesně stanoví podmínky na nichž musí být uplatněna a tím vylučuje možnost svého použití na situaci obdobné o demonstrativní – upravuje podmínky pouze přikladmo a připouští jejich použití i na obdobné případy • podle dalších kriterií, kdy jde o tzv. normy zvláštní, které nemají klasickou strukturu o normy odkazující se odvolávají na další ustanovení v nichž daná pravidla bývají upravena podrobněji o normy blanketové obsahují v dispozici zmocnění příslušného státního orgánu k vydání prováděcího předpisu, kde teprve bude provedena vlastní normativní úprava
19.
a) akty aplikace práva – účinnost, právní moc a jejich vykonatelnost b) obecná charakteristika Ústavy ČR, její význam a struktura
20.
a) základní požadavky zákonnosti při aplikaci práva státními orgány b) prameny (formy) práva a jejich druhy • Pod pojmem prameny práva rozumíme zdroje , z nichž poznáváme obsah práva.Jde o právní formy, v nichž se nachází platné právo. • Prameny práva obvykle dělíme na: o normativní právní akty (právní normy vydávané státními orgány s legislativní pravomocí), o právní obyčeje (zvyklosti), o precedenty, o smlouvy normativního charakteru (mezinárodní apod.), o obecné právní zásady a jurisprudence.
21.
a) vysvětlete, co jsou normativní interní instrukce, uveďte na příkladu b) právní vědomí ve společnosti a jejich strukturovaných částí
22.
a) ochrana osobnosti a osobní svobody člověka v Listině základních práv a svobod b) základní funkce práva a společenská působnost práva
23.
a) vysvětlete, co rozumíte pod pojme m právní událost a právní jednání → Právní jednání je projev vůle subjektů (účastníků) právních vztahů směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu. Právní jednání je tedy chování subjektů v souladu s právními normami. Z hlediska subjektů, které vůli projevují, se právní jednání dělí na: 1. právní úkony jsou takové úkony, které právní řád schvaluje a spojuje s nimi zamýšlené právní důsledky – např. uzavření smlouvy, podání výpovědi, sepsání závěti, podání odvolání apod., jde o právní jednání v souladu s právní normou, 2. individuální právní akty, a to pouze konstitutivní b) vymezte principy (znaky) právní státu → Právní stát je stát, který je bezpodmínečně vázán právním řádem. Musí splňovat tyto základní principy: 1. suverenita lidu – legitimním zdrojem svrchované státní moci je vždy lid, priorita občana před státem 2. zákonnost (legislativa) – bezvýjimečná a bezvýhradní závaznost práva pro všechny subjekty práva 3. garantování základních práv a svobod – zakotveny v ústavách a mezinárodních smlouvách 4. právní jistota – vyloučení nahodilosti a vůle státních orgánů 5. omezení zásahu do svobod jedince – státní moc může zasáhnout jen na základě a v mezích zákona 6. dělba a kontrola moci – dělba moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, složky moci jsou nezávislé a kontrolovatelné 7. legitimita státní moci a demokratismus činnosti státních orgánů – ústavní a zákonné uznání oprávnění státních orgánů k výkonu státní moci, výkon st. moci je realizován na demokratických principech
24.
a) struktura klasické právní normy a její prvky → Právní norma je obecně závazné pravidlo chování, které má státem stanovenou a uznanou formu (pramen práva) a které je vynutitelné státní mocí. Právní norma stanoví to, co má být, jak má adresát jednat, či jak se má chovat → Znaky právní normy jsou: 1. Normativnost – stanoví příkaz, zákaz nebo oprávnění nějak se chovat; vyskytuje se ve všech normách 2. Právní závaznost – vymezuje jako možnost určitého chování a povinnost jako nutnost určitého chování pod hrozbou sankce 3. Obecnost – neřeší jednotlivý konkrétní příklad, ale vztahuje se na neurčitý počet případů 4. Vynutitelnost státním donucením – zabezpečuje plnění právních norem v případě, kdy právo není respektováno 5. Zvláštní státem stanovená nebo uznaná forma – aby právní norma byla platná, musí mít určitou formu. Tyto formy jsou tzv. prameny práva jako je např. Ústava, zákon, vyhláška b) vysvětlete pojmy platnost a působnost právních norem → Působnost právní normy se rozumí meze jejího uplatnění, rozsah v jakém se používá v konkrétním případě: 5. Věcná působnost – specifikuje skutkové podstaty, pro něž norma platí. Ustanovení o věcné příslušnosti bývají většinou hned na začátku předpisu. Vzhledem k předmětu, na který norma působí, můžeme rozlišit její působnost: obecnou – lex generalis – vztahuje se na větší počet stejných případů speciální – lex specialis – která charakterizuje právní normu, která obecně odlišuje určitou specifickou, ale v určitých bodech shodnou problematiku 6. Časová působnost – určuje počátek a konec účinnosti právní normy. Norma působí od okamžiku účinnosti právního předpisu, jehož je součástí, do okamžiku jejího zániku. Zánik právní normy může být jednak z vnitřních, ale i z vnějších důvodů. Vnitřní důvod je uplynutí doby, na kterou byla právní norma vydána. Vnější důvod je pak zrušení (derogace) 7. Prostorová (teritoriální) působnost – vymezuje území, na kterém právní norma platí. Normy mohou působit na celém území státu, který je vydal (působí celostátně), nebo jen na určité části tohoto území (působnost lokální). Podle principu teritoriality působí právo na všechny osoby na území státu, pod jehož jurisdikcí se nacházejí (jurisdikce = uplatnění práva). Každý, kdo se nachází na území státu, se musí řídit jeho právem. Zákony mají celostátní působnost, obecně závazné vyhlášky obci potom lokální. Někdy může být stanoven zvláštní režim – na hranicích, ve vojenských prostorech. 8. Osobní působnost – osobní působnost vymezuje okruh osob, na které se konktrétní právní norma vztahuje. Může to být kdokoli, ale také pouze určená skupina subjektů (zaměstnanci, vojáci...). Jistou výsadou z působnosti norem je imunita, který značí osvobození jistých osob od trestního stíhání resp. omezení státní pravomoci proti nim. Absolutní imunita se nazývá idemnita (prezident). Velezrada je jediná delikt, za který může být prezident stíhán. Žalobu za velezradu může podat Senát a řízení probíhá před Ústavním soudem.
Relativní imunitu mají např. poslanci a senátoři. Neponesou trestní odpovědnost pokud k tomu nedá souhlas příslušný orgán → Aby zákon byl platný, musí být nejen projednán a schválen Ústavou předepsaným způsobem, ale včas a řádně vyhlášen, uveřejněn. Zákon nabývá platnosti dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR. Platnost právní normy znamená, že norma se stala součástí platného právního řádu poté, kdy byla stanoveným způsobem schválena kompetentními orgány a vyhlášena ve Sbírce zákonů ČR.
25.
a) uskutečňován í (realizace) práva, pr ávní vztahy a vznik právních vztahů → Právní vztah je společenský vztah, který je upraven právní normou, a v němž jeho účastníci vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností. Jejich prostřednictvím dochází k realizaci práva. → Máli právní vztah vzniknout, musí být splněny dva předpoklady 1. musí existovat platná a účinná právní norma, která tento vztah upravuje 2. musí nastat určitá skutečnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu b) charakterizujte neprávní normativní systém společnosti → Normativní systém je systém skládající se ze společenských norem jakožto příkazů, zákazů a dovolení. Normativní systém je soustava pravidel, určující to, co má být a co nemá být. Jedním ze společenských normativních systémů je i právo. Normativních systémů působí ve společnosti několik. Zvláštní místo mezi nimi má právě právo, jehož normy jsou zpravidla formálně publikované a jejichž splnění je vynucováno státní mocí. Vedle práva je nevýznamnější normativní systém morálka. Jiné normativní systémy kromě práva a morálky jsou např.: právní vědomí, spravedlnost, nespravedlnost, hodnotový žebříček člověka