Základní kapitál, vklad a podíl v kapitálových společnostech

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Základní kapitál, vklad a podíl v kapitálových společnostech Bakalářská práce

Autor:

Lukáš Bortlík Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Šárka Palermová

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Bohumíně dne 20. 3. 2014

Lukáš Bortlík

Poděkování: Rád bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří mi byli oporou a poskytli mi pomoc během celého studia a při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat JUDr. Šárce Palermové za poskytnuté konzultace a vedení při vypracování této bakalářské práce.

Anotace: Názvem bakalářské práce je základní kapitál, vklad a podíl v kapitálových společnostech. Bakalářská práce se zaměřuje na základní pojmy, jako je základní kapitál, vklad a podíl, které jsou cílem analýzy právní problematiky obchodních společností. V práci je uveden proces vzniku a zaloţení společností, práva a povinnosti společníků a akcionářů, základní pojmy a mnoho dalších informací, které se týkají kapitálových společností a jsou přínosem pro budoucí podnikatele. Veškerá problematika bakalářské práce je analyzována jen v české právní úpravě. V závěrečné části práce jsem se snaţil vypsat výhody a nevýhody kapitálových společností a také důleţité rozdíly, které jsou mezi jednotlivými společnostmi a to s ohledem na obchodní zákoník, ale také s ohledem na NOZ a ZOK. Klíčová slova: Kapitálová společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, akcie, základní kapitál, vklad, podíl Annotation: The name of the bachelory thesis is the fundamental capital, deposits and shares in capital companies. This thesis focuses on basic concepts such as fundamental capital, deposits and shares which are objective analysis of legal issues business companies. In the thesis are described the process of establishment of the company, the rights and obligations of the partners and shareholders, basic concepts and many other information relating to limited capital companies and are beneficial for future entrepreneurs. All issues of the bachelor thesis is analyzed only in the Czech legislation. In the final part, I tried to list the advantages and disadvantages of limited liability companies and the significant differences are between societies with regard to the Commercial Code, but also with regard to the NCC and LBC. Key words: Capital company, limited liability company, joint-stock company, share, registered capital, share, deposit

Obsah Úvod .................................................................................................... 7 1. Kapitálové obchodní společnosti................................................... 9 1.1 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) ....................................................................... 10 1.1.1 Zaloţení a vznik společnosti .................................................................................. 10 1.1.2 Orgány společnosti ................................................................................................. 12 1.1.3 Práva a povinnosti společníků................................................................................ 14 1.1.4 Konkrétní změny u společnosti s ručením omezeným podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK)...................................................................... 18 1.2 Akciová společnost (a.s.) ............................................................................................... 19 1.2.1 Zaloţení a vznik společnosti .................................................................................. 20 1.2.2 Orgány společnosti ................................................................................................. 22 1.2.3 Práva a povinnosti akcionářů ................................................................................. 24 1.2.4 Akcie ...................................................................................................................... 26 1.2.4.1 Rozdělení akcií podle vlastností ..................................................................... 26 1.2.5 Konkrétní změny u akciové společnosti podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstev (dále jen ZOK) .................................................... 28 1.3 Tabulkové počty kapitálových společností v ČR v období roku 2007 aţ 2012 ............ 29 1.3.1 Počet nově zaloţených kapitálových společností v ČR v období roku 2007 aţ 2012 ......................................................................................................................................... 29 1.3.2 Celkový počet kapitálových společností v ČR v období roku 2007 aţ 2012 ........ 30 1.3.3 Nově vzniklé kapitálové firmy v jednotlivých krajích za rok 2012 ....................... 31

2. Základní kapitál, vklad a podíl ................................................... 31 2.1 Základní kapitál ............................................................................................................. 31 2.1.1 Pojem a vymezení v platné právní úpravě .................................................................. 32 2.1.2 Funkce základního kapitálu ................................................................................... 32 2.1.3 Sníţení a zvýšení základního kapitálu ................................................................... 34 2.1.4 Základní kapitál z pohledu účetního ...................................................................... 37 2.2 Vklad .............................................................................................................................. 38 2.2.1 Vkladová povinnost u kapitálových společností .................................................... 39 2.2.2 Druhy vkladů.......................................................................................................... 40 5

2.2.2.1 Peněţité .......................................................................................................... 41 2.2.2.2 Nepeněţité ...................................................................................................... 41 2.3 Podíl ............................................................................................................................... 42 2.3.1 Obecné vymezení podílu ........................................................................................ 42 2.3.2 Převod obchodního podílu ..................................................................................... 44 2.3.3 Přechod obchodního podílu ................................................................................... 45 2.3.4 Zastavení obchodního podílu ................................................................................. 45 2.3.5 Obchodní podíl dle nové právní úpravy ................................................................. 46 2.3.6 Obchodní podíl a společné jmění manţelů ............................................................ 47

3. Srovnávání vkladů a podílu a jednotlivých kapitálových společností ......................................................................................... 49 3.1 Rozdíl mezi vkladem a podílem .................................................................................... 49 3.2 Výhody kapitálových společností .................................................................................. 49 3.3 Nevýhody kapitálových společností .............................................................................. 50 3.4 Rozdíl mezi kapitálovými společnostmi ........................................................................ 50

Závěr ................................................................................................. 52 Seznam použité literatury ............................................................... 54 Seznam tabulek ................................................................................ 57

6

Úvod Cílem této bakalářské práce je analýza právní problematiky kapitálových obchodních společností ve vztahu k základnímu kapitálu, vkladu a podílu, včetně vymezení daných definic, které se týkají daného tématu. Struktura bakalářské práce je rozdělena celkem do tří kapitol – (1) kapitálové obchodní společnosti, (2) základní kapitál, vklad a podíl v kapitálových společnostech a (3) srovnávání vkladů a podílu a jednotlivých kapitálových společností. Bakalářská práce byla psána v době tzv. starého obchodního zákoníku a tedy před účinností NOZ a ZOK, z toho důvodu se bude bakalářská práce z větší části zabývat č. 513/1991 Sb., o obchodních společnostech (dále jen ObchZ). Nová právní úprava zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen NOZ) nahradí právní úpravu v oblasti obchodních společností, která je obsaţena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen ObchZ). Podle § 777 odst. 2 zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstev se právní úprava nebude týkat jen nově zaloţených obchodních korporací, ale také těch stávajících. V první části bakalářské práce se budu zabývat společností s ručením omezeným a akciovou společností a to vše v reţimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObchZ). U kaţdé společnosti popíšu vznik, zaloţení a jejich orgány. Podám důleţité informace ohledně změn, které přináší zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK), který nabyl účinnosti 1. 1. 2014. Do práce bude zařazena statistika kapitálových společností od roku 2007 aţ do roku 2012, které budou tabulkově rozvrţeny v různých příkladech. Ve druhé a následující části bakalářské práce se budou uvádět informace, které se týkají základního kapitálu, bude zde vysvětlený samotný pojem a vymezení v platné právní úpravě. Rovněţ zde bude popsána funkce základního kapitálu a jeho sníţení a zvýšení, které hrají ve společnostech velmi důleţitou roli. U vkladu se zaměřím na vkladovou povinnost u jednotlivých společností a charakteristiku vkládání peněţitých a nepeněţitých vkladů. V třetí části bakalářské práce rozvedu výhody a nevýhody u jednotlivých kapitálových společností a také rozdíly mezi vkladem a podílem. Informace z předkládané bakalářské práce by mohly být uţitečné budoucím podnikatelům jako návod nebo výběr mezi jednotlivými společnostmi při zakládání kapitálové společnosti. Proto se v dané práci budu snaţit nastínit

7

klady a zápory jednotlivých společností, aby případně budoucí zakladatel společnosti věděl co, můţe od dané společnosti očekávat.

8

1. Kapitálové obchodní společnosti Mezi kapitálové obchodní společnosti v České Republice patří "společnost s ručením omezeným" a "akciová společnost". Vztah společníků ke společnosti je více kapitálový, z toho vyplývá i větší nezávislost na společnících. Kapitálové obchodní společnosti obsahují základní znaky. Prvým z nich je povinnost společnosti vytvořit základní kapitál a to nejméně ve výši stanovené zákonem. S tímto úzce souvisí znak druhý, a to je povinnost společníků ke vkladům, které ve svém souhrnu tento základní kapitál vytvářejí. 1 Třetím typickým znakem kapitálové společnosti je existence obchodního podílu společníka. Poněvadţ se výše obchodního poměru určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, je zřejmá vazba mezi kapitálem společnosti a vkladem jejího společníka, ale tomuto tak nemusí být bezvýjimečně, neboť společenská smlouva můţe stanovit jinak. Čtvrtým znakem společnosti je její pevná organizační struktura daná zákonem. Konkrétně se toto projevuje obligatorním vznikem a existencí orgánu společnosti. Posledním znakem kapitálové společnosti je ten princip, ţe je moţná změna v osobě společníka, a to skrze převod či přechod obchodního podílu, aniţ by toto mělo za následek zrušení a zánik společnosti, i kdyţ tento bývá pravidelně omezen. 2 Společníci obchodních kapitálových společností neručí za závazky společnosti za trvání společnosti vůbec, nebo je jejich ručení značně omezeno co do rozsahu i do doby trvání (u společnosti s ručením omezeným výši souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle zápisu v obchodním rejstříku). Společníci kapitálových společností se nepodílejí osobně (jako společníci) na činnosti společnosti (u společnosti s ručením omezeným se však na této činnosti podílet mohou), ale mají povinnost se podílet svým vkladem na základním kapitálu společnosti a tedy vlastně se jím podílet na její podnikatelské činnosti.3 Při zaloţení kapitálové společnosti určuje obchodní zákoník povinnost vytvářet základní kapitál a po celou dobu působení dané společnosti jej udrţovat v minimální stanovené výši. Obchodní společnosti se zakládají za účelem podnikání. Podnikání je právně definováno

1

§ 58 odst. 1, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů.

2

DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 12.

3

BARTOŠÍKOVÁ, M.; ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006,

s. 5.

9

jako činnost prováděná soustavně, samostatně, vlastním jménem podnikatele, na jeho odpovědnost a za účelem dosaţení zisku.4

1.1 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Společnost s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, jedna z forem právnických osob, jejíţ základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíţ společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Jedná se o nejrozšířenější obchodní společnost v České Republice. Společnost je řazena v právní teorii ke společnostem kapitálovým, jejichţ všechny základní znaky obsahuje. Společnost s ručením omezeným se označuje, resp. její firma obsahuje označení "společnost s ručením omezeným", které můţe být nahrazeno zkratkou "spol. s r.o. " nebo pouze "s.r.o.".

1.1.1 Založení a vznik společnosti Vznik společnosti s ručením omezeným můţeme rozdělit do dvou etap, kdy v první etapě dochází k zaloţení společnosti a ve druhé etapě jiţ dochází k jejímu vzniku zápisem do obchodního rejstříku. Česká právní úprava mezi dvěma etapami důsledně diferencuje. Aţ po ukončení druhé etapy je teprve tento proces vzniku společnosti ukončen a výsledkem daného procesu je existence nového subjektu práv a povinností, nové právnické osoby. Samo zaloţení je nezbytnou podmínkou vzniku společnosti. Bez důkazu platného zaloţení společnosti nemůţe dojít k jejímu zápisu do obchodního rejstříku.5 Základní charakteristické rysy této společnosti: - společnost můţe být zaloţena jednou osobou - společnost nemůţe být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným

4

FALDYNA, František a kol. Obchodní právo, meritum. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s.

186. 5


10

- jedna fyzická osoba můţe být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným - společnost můţe mít nejvíce padesát společníků - výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč - výše vkladu společníka musí činit alespoň 20000 Kč - na základním kapitálu společnosti se můţe kaţdý společník účastnit pouze jedním vkladem Výše vkladu můţe být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Mají-li být poskytnuty nepeněţité vklady na splacení vkladu, musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladu uveden předmět nepeněţitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka.6 Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným se uzavírá písemně, a to ve formě notářského zápisu. Notářský zápis musí být podepsán všemi zakladateli dané společnosti. Zmocněncem společníka můţe být fyzická nebo právnická osoba, pak platí, ţe plná moc zmocněnce pro podpis společenské smlouvy musí být písemná a podpis zmocnitele musí být úředně ověřen. Minimální náležitosti společenské smlouvy: a) firma a sídlo společnosti, b) určení společníků, uvedením názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby c) předmět podnikání (činnosti), d) výše základního kapitálu a výše vkladu kaţdého společníka při zaloţení společnosti včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, pokud je obchodní zákoník vyţaduje

6

§ 109, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů.

11

1.1.2 Orgány společnosti Povinně zřizovanými orgány společnosti s ručením omezením jsou tzv. orgány obligatorní, kde patří valná hromada a jeden nebo více jednatelů. Obchodní zákoník upravuje také fakultativní orgán, kterým je dozorčí rada. V praxi se taky většinou nezřizuje. Na zřízení dalších orgánů se mohou společníci dohodnout ve společenské smlouvě nebo můţe o něm rozhodnout jediný zakladatel v zakladatelské listině. Členové těchto orgánů musí být fyzické osoby starší 18 ti let a být plně způsobilí k právním úkonům. Jiné podmínky tu však nejsou dány, ovšem společenská smlouva si je můţe upravit. Valná hromada Valná hromada je nejvyšším a kolektivním orgánem společnosti s ručeným omezeným. To plyne z principu, ţe společnost je pravidelně korporací s dvěma a více svými členy, kteří dohromady tvoří valnou hromadu. Z jejího postavení nejvyššího orgánu plyne, ţe je jí svěřeno rozhodování o zásadních a významných otázkách ţivota společnosti a udílení závazných příkazů jednatelům, popř. téţ dozorčí radě. 7 Do její působností patří: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle § 64, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností (§ 141), e) rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněţitého vkladu či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, f) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, g) jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, h) vyloučení společníka podle § 113 a 121, i) jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliţe to společenská smlouva připouští, 7


12

j) schvalování smluv uvedených v § 67a, k) rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy, l) schválení ovládací smlouvy (§ 190b), smlouvy o převodu zisku (§ 190a) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, m) schválení smlouvy o výkonu funkce (§ 66 odst. 2), n) schválení poskytnutí finanční asistence podle § 120a, o) další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva.8 Jednatelé Společnost s ručením omezeným povinně ustanovuje jednoho nebo více jednatelů. Jednatelé společnosti jsou statutárním orgánem a jmenuje je valná hromada. Jako statutární orgán jsou oprávněni jednat ve všech záleţitostech společnosti. Jejich jednatelské oprávnění můţe být omezeno, ovšem toto omezení je vůči třetím osobám neúčinné. Mezi povinnosti jednatelů patří: a) zajištění řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, b) informování společníků o záleţitostech společnosti, c) vedení seznamu společníků, d) svolávaní valné hromady. Zvláštní povinností jednatelů je oznámit rejstříkovému soudu splacení vkladů společníka. Dozorčí rada Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva nebo zvláštní zákon. Členy dozorčí rady volí valná hromada. Dozorčí rada musí mít alespoň 3 členy, ale nesmí mezi nimi být jednatel společnosti. Všichni členové dozorčí rady mají právo se účastnit valné hromady, kterou svolávají, pokud to vyţadují zájmy společnosti. Jejími povinnostmi jsou: a) dohlíţení na činnosti jednatelů, b) nahlíţení do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontrolování tam obsaţených údajů, c) přezkoumávání řádné, mimořádné a konsolidované, popřípadě i mezitímní účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládání svého vyjádření valné hromadě, d) podávání zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou - jednou ročně.

8


13

1.1.3 Práva a povinnosti společníků Koncepce práv a povinností společníků společnosti s ručením omezeným s příchodem NOZ zůstávají zachovány. Společník je bezvýjimečně povinen vţdy plnit zákonem uloţené povinnosti, ovšem i nadále se nebude muset podílet na kaţdodenním chodu společnosti, poněvadţ tato činnost bude moci být na základě dohody předána a svěřena třetí osobě. Práva společníků: Právo podílet se na zisku společnosti Jestliţe společnost vytvoří nějaký zisk, má právo kaţdý ze společníků se podílet na zisku společnosti. Pokud jsou všechny zákonné podmínky splněny, které jsou obsaţeny v ustanovení § 123 odst. 1 a 2 ObchZ9, můţe se podíl na zisku rozdělit mezi společníky podle velikosti obchodních podílů společníků. Ţádný společník nesmí být zvýhodněn na úkor jiných společníků nebo společnosti samé. Právo na vypořádací podíl Společník má právo na vypořádání při zániku své účasti na společnosti. Právo na vypořádací podíl vzniká, jestliţe společník ukončuje svoji účast ve fázi trvající existence společnosti. Vypořádací podíl se zjišťuje podle účetní závěrky, náleţí podle poměru obchodních podílů

a vyplácí se v penězích.

Právo na podíl na likvidačním zůstatku Podíl na likvidačním zůstatku náleţí společníkovi, jestliţe zaniká účast společníka na společnosti a zároveň zaniká společnost s likvidací. Podíl na likvidačním zůstatku se dělí podle poměru obchodních podílů, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Práva k řízení společnosti a ke kontrole její činnosti Společníci s ručením omezeným neřídí společnost přímo, ale prostřednictvím příslušného orgánu. Tímto orgánem je valná hromada. Úprava kompetencí a hlasování je stanovena ve společenské smlouvě.

9

§ 123 odst. 1 a 2, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů.

14

Společníci v rámci kontroly společnosti mohou nahlíţet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsaţené údaje.10 Právo na informace Bez práva na informace by měl společník jen těţko přehled o dění ve společnosti a neměl by dostatek podkladů pro své rozhodování, související ať uţ s vedením společnosti, či s otázkami dalšího setrvání v ní. Právo na informace tedy úzce souvisí s právem na kontrolu a řízení společnosti.11 Minoritní práva Ochrana menšiny se vztahuje na společníky, kteří mají vklady ve výši minimálně 10 % základního kapitálu. Mají právo poţádat jednatele o svolání valné hromady. V případě, ţe ke svolání valné hromady nedojde do jednoho měsíce, mohou ji svolat sami. Právo žalovat jménem společnosti Kaţdý společník je oprávněn podat jménem společnosti ţalobu o náhradu škody proti jednateli, který odpovídá společnosti za škodu, kterou ji způsobil porušením svých povinností, a ţalobu o splacení vkladu proti společníkovi, který je v prodlení s jeho splacením. 12 Povinnosti společníků: Povinnost loajality Povinnost loajality je nejzákladnější povinností společníka ve vztahu ke společnosti. Všechny ostatní zákonné povinnosti společníka jsou s ní spojeny. Povinnost loajality je postavena na tom, ţe účast kteréhokoliv společníka je dobrovolná, a proto jestli se někdo společníkem stane, je povinen zdrţet se všeho, co by ohroţovalo nebo znemoţňovalo existenci společnosti.

10

BARTOŠÍKOVÁ, M.; ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, s. r.

o., 2006, s. 171. 11

PELIKÁNOVÁ, I.; ČERNÁ, S. a kol. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. 2. díl.

Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 404. 12

§ 131a, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů.

15

Mezi povinnosti loajality patří: - dodrţování společenské smlouvy, - nezneuţíváni většiny nebo menšiny hlasů ve společnosti, - nezneuţíváni postavení ovládající osoby, - jednání v souladu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, - nevyvíjení tlaku na jednatele a členy dozorčí rady, prokuristu a zaměstnance společnosti, aby jednali v jeho soukromém zájmu a ke škodě společnosti, - nevyvíjení tlaku na uzavírání obchodů respektujících nejen zákonné výměry a i oprávněné zájmy společnosti a ostatních společníků a také věřitelů a zaměstnanců.13 Zneuţití loajality společnosti se většinou dopouštějí většinoví společníci při zneuţití většiny hlasů, ovšem i menšinový společník při zneuţití blokační minority. Vkladová povinnost Povinnost vkladová neboli ilační, je jednou ze základních povinností kaţdého společníka. Slovem ilace se označuje zákonná povinnost zakladatele nebo společníka obchodní společnosti převést sjednaný předmět vkladu do vlastnictví korporace. Této povinností se nelze vyhnout, a jestliţe některý ze společníků svoji vkladovou povinnost nesplní, dochází k porušení pravidel a je moţné ho za to v tzv. kadučním řízení vyloučit. Rovněţ společník, který nesplatí svůj vklad ve lhůtě stanovené zákonem nebo společenskou smlouvou včas, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky. Společenská smlouva však můţe určit jinou sazbu z prodlení nebo určit, ţe společníci při prodleni se splacením peněţitého vkladu nebo jeho části úrok z prodlení platit nemusí. Povinnost k plnění mimo vklad Obchodní zákoník počítá s moţností, ţe společníci se mohou zavázat i k jiným plněním mimo vklad ve prospěch společnosti. Tato plnění jsou povinná pouze tehdy, pokud to stanoví společenská smlouva. Pokud je tak stanoveno, pak jsou k nim společníci taky povinni. Zákon rozlišuje dva druhy plnění:

13


16

1. Povinnost plnění do rezervního fondu V případě, ţe společenskou smlouvou byl zaloţen rezervní fond dříve, neţ to stanoví zákon, je to tedy plnění společníků nad výši vkladů. K naplnění fondu však nelze pouţít splacené vklady. 2. Příplatková povinnost Společenská smlouva můţe určit, ţe valná hromada je oprávněna uloţit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál (dále jen "příplatek") peněţitým plněním nad výši vkladu aţ do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů. Ovšem tento příplatek se nestává součástí vkladu společníka do základního kapitálu. Pokud uvedené právo nezaloţí zakladatelé ve společenské smlouvě, mohou jej společníci zaloţit změnou společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny.14 Společník můţe poskytnout společnosti příplatek dobrovolně, i kdyţ to společenská smlouva nestanoví, ovšem musí mít souhlas valné hromady. Obchodní zákoník však omezuje výši příplatku, a to maximálně do výše 50 % základního kapitálu. Individuální výše příplatku kaţdého společníka nesmí převyšovat 50 % jeho vkladu. Příplatek je moţno učinit pouze v peněţní podobě. Dokud není limit 50 % základního kapitálu vyčerpán, lze ukládat příplatkovou povinnost opakovaně. Protoţe se o zaplacený příplatek nezvyšuje vklad společníka, tak se jim rovněţ nezvyšuje ani základní kapitál společnosti. Pokud společník uloţený příplatek nezaplatí, můţe jej společnost vyloučit způsobem a za podmínek platných pro vyloučení společníka při prodlení se splacením vkladu. Splacení příplatku lze také vymáhat soudní cestou. Zákaz konkurence Ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání. Společnost je oprávněna poţadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, nebo převedla tomu odpovídající práva na společnost.15

14


15


17

1.1.4 Konkrétní změny u společnosti s ručením omezeným podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK) V nové právní úpravě došlo ke změnám (viz. níţe), ale taky ke zrušení některých omezení. Jedním takovým je zákaz řetězení, jedná se o situaci, kdy má být jednočlenná společnost jediným společníkem v další jednočlenné společnosti. Dalším takovým omezením je, kdy jedna fyzická osoba byla jediným společníkem ve více neţ třech společnostech s ručením omezeným. Rovněţ byl zrušen maximální limit společníků, čili 50. Minimální výše vkladu Zásadní změnou ZOK je sníţení vkladové povinnosti zakladatelů s.r.o. z 200 000 Kč na minimálně 1 Kč, ovšem pokud nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společnost s ručením omezeným, tak bude moci mít rozhodně niţší základní kapitál, neţ na který jsme doposud byli zvyklí. Podíl na společnosti Nová právní úprava si klade za cíl především umoţnit jednodušší a flexibilnější fungování této společnosti. Snad nejvýraznějším projevem této snahy je uvolnění právní úpravy podílu. Podle ZOK, pokud tak určí společenská smlouva, můţe společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Internetové stránky ZOK sice pro společnost s ručením omezeným nepoţaduje zaloţení internetových stránek (na rozdíl od akciové společnosti), ale pokud si je s.r.o. zaloţí, platí pro ni stejné povinnosti jako pro akciovou společnost, tedy, ţe musí na těchto stránkách uveřejnit údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách. Uvádí-li na internetových stránkách údaj o výši základního kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze jeho splacené části.16 Nové možnosti ukončení účasti společníka ve společnosti V dřívější úpravě mohla být účast společníka v s.r.o. ukončena např. převodem obchodního podílu, zrušením jeho účastí soudem, vyloučením ze společnosti, dohodou o ukončení účasti, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, zrušením 16

Epravo.cz, a.s. [online]. Praha: 1994-2014, ISSN 1213-189X. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-03].

Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/spolecnost-s-rucenim-omezenim-dle-noz-92582.html.

18

konkursu pro nedostatek majetku nebo výkonem rozhodnutí, atd. Společník tedy ze společnosti sám vystoupit nemohl. NOZ zavádí do právní úpravy moţnost aktivního ukončení své účasti samotným společníkem - vystoupením. Podle nové úpravy můţe společník ze společnosti vystoupit jen, připouští-li to zákon. Vystoupení společníka ZOK upravuje na více místech. A to v souvislosti s: - příplatkovou povinností (§164 ZOK), - nesouhlasem s přijatým rozhodnutím valné hromady (§202 ZOK), - nedůvodnou nečinností orgánu společnosti při převodu obchodního podílu (§207 odst. 3 ZOK), kdy je převod podmíněn souhlasem tohoto orgánu, - nesouhlasem společníka se změnou právní formy (§ 376 zákona o přeměnách obchodních společností a druţstev)17 Kumulativní hlasování při volbě členů orgánů společnosti Jestliţe se ve společenské smlouvě určí kumulativní hlasování, volí se členové orgánu tímto způsobem. V kumulativním hlasování se počet hlasů kaţdého společníka znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti. Tyto hlasy můţeme rozdělit mezi kandidáty, případně je můţeme všechny odevzdat jen pro jediného kandidáta. Zvoleni jsou potom ti kandidáti, kteří získají nejvyšší počet hlasů. Kumulativní hlasování je v současné době připuštěno nejen ve Spojených státech amerických, ale také v mnoha dalších zemích.

1.2 Akciová společnost (a.s.) Akciová společnost se zakládá v zásadě ze dvou důvodů, jednak v případě podnikání v poměrně velkém rozsahu nebo v případě přání zakladatelů zůstat anonymní, poněvadţ vlastníci akcií se nezapisují do obchodního rejstříku. Akciovou společností je společnost, jejíţ základní kapitál je rozdělen do určitého počtu akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem a pro případ ztráty musí vytvářet rezervní fond. Akcionáři však za závazky společnosti neručí. Majetek je rozdělen na určitý počet akcií, původně vydaných s určitou nominální či emisní hodnotou. Výhodou je velký

17

Ministerstvo spravedlnosti ČR. Praha: 2013-2014. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-03]. Dostupné na

WWW: http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/spolecnost-s-rucenim-omezenym-dle-noz/.

19

počáteční kapitál, který lze získat prodejem akcií. Jestliţe se s akciemi obchoduje, vzniká a rovněţ se mění jejich trţní hodnota. Kaţdá akciová společnost musí ve své firmě obsahovat označení "akciová společnost" nebo zkratku "akc. spol." nebo zkratku "a.s.". Většina společnosti v České Republice však pouţívá označení "a.s.".

1.2.1 Založení a vznik společnosti Vznik akciové společnosti, stejně jak u společnosti s ručeným omezením můţeme rozdělit do dvou etap, kdy v první etapě dochází k zaloţení společnosti a ve druhé etapě jiţ dochází k jejímu vzniku zápisem do obchodního rejstříku. Zaloţení akciové společnosti má dva způsoby zaloţení a to zaloţení s veřejnou nabídkou akcií (sukcesivní zaloţení) a zaloţení bez veřejné nabídky akcií (simultánní zaloţení). To, který ze způsobů zaloţení společností bude vyuţit, je jen na zakladatelích společnosti. Nelze přitom přehlédnout dva podstatné aspekty věci. Především zaloţení sukcesivní je podstatně sloţitější, organizačně náročnější, a tudíţ i draţší. Při simultánním zaloţení postačí vytvořit základní kapitál ve výši minimálně 2 000 000 Kč, zatímco při zaloţení sukcesivním musí být vytvořen základní kapitál ve výši minimálně 20 000 000 Kč, tzn. desetkrát vyšší.18 Pokud společnost zakládá jedna osoba, sepisuje se zakladatelská listina. Pokud společnost zakládá více osob, uzavírá se zakladatelská smlouva. Založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií (sukcesivní založení) U zaloţení společnosti na základě veřejné nabídky akcií zakladatel nebo zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou akcií. Veřejná nabídka akcií se vhodným způsobem uveřejní a její obsah nelze měnit. Návrh stanov musí být k nahlédnutí v kaţdém upisovacím místě.19 Veřejnou nabídkou cenných papírů se v souladu s tímto ustanovením rozumí jakékoliv sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry.20 18

DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 88.

19


20

DĚDIČ, J.; ŠTENGLOVÁ, I.; KŘÍŢ, R.; ČECH, R. Akciové společnosti. 7. Přepracované vydání. Praha: C. H.

Beck, s. r. o., 2012, s. 55.

20

Založení společnosti bez veřejné nabídky akcií (simultánní založení) Tento způsob je výrazně jednodušší a v praxi v podstatě uţíván jako jediný. Podstatou tohoto zaloţení je, ţe zakladatelé se dohodnou v zakladatelské smlouvě a v určitém poměru upíší veškeré akcie na celý základní kapitál společnosti a příslušné rozhodnutí se jako obligatorní náleţitost objeví v zakladatelském dokumentu. Jestliţe je zakladatelů více, musí být předem dohodnuto, kdo upíše kolik a kterých akcií. Základní charakteristické rysy této společnosti: - společnost můţe být zaloţena jedním zakladatelem či více zakladateli, - povinnost společníků (akcionářů) vloţit do společnosti určitý majetek – vklad (uhrazovací povinnost), - povinnost společnosti mít při zaloţení a v průběhu celé existence základní kapitál, jehoţ minimální

hodnota

je

2 000 000

Kč,

u společnosti

s veřejnou

nabídkou

akcií

pak 20 000 000 Kč, - účast společníků na řízení společnosti prostřednictvím orgánů společnosti, - ţádné nebo omezené ručení společníků za závazky společnosti v průběhu jejího trvání a jejich omezené ručení po zániku společnosti, - ztráta společnosti se nerozděluje, ale nese ji společnost. Minimální náležitosti zakladatelské smlouvy nebo zakladatelské listiny: a) firma, sídlo a předmět podnikání (činnosti), b) navrhovaný základní kapitál, c) počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu (event. druhy akcií), d) upisované vklady jednotlivých zakladatelů, e) pokud mají být pouţité nepeněţité vklady, způsob a výše jejich ocenění, f) alespoň přibliţnou výši nákladů, které v souvislosti se zaloţením společnosti vzniknou, g) určení správce vkladu a h) návrh stanov. Pokud se akciová společnost zakládá s veřejnou nabídkou akcií, musí zakladatelská smlouva nebo listina obsahovat navíc: a) dobu a místo upisování akcií, tato doba nesmí být kratší neţ dva týdny, b) postup při upsání akcií, c) místo a dobu pro splácení části upsaných akcií, 21

d) způsob svolání ustavující valné hromady upisovatelů a e) způsob tvoření rezervního fondu. Podpisy na zakladatelských smlouvách musí být úředně ověřeny.

1.2.2 Orgány společnosti Mezi orgány akciové společnosti patří valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Členové těchto orgánů musí být fyzické osoby starší 18 let a být plně způsobilí k právním úkonům. Jiné podmínky nejsou stanoveny, ovšem společenská smlouva se jej můţe upravit. Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Je orgánem kolektivním, který tvoří všichni akcionáři. Valná hromada se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do 6 měsíců od posledního dne účetního období. Svolá ji představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li tento zákon jinak.21 Jestliţe je valná hromada konaná ve lhůtách určených ve stanovách, označuje se jako řádná valná hromada. V akciové společnosti lze konat i valné hromady mimořádné nebo náhradní. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Plná moc k zastupování na valné hromadě je speciální plnou mocí. Do působností valné hromady patří: a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 210 nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, b) rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle § 210 či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, c) rozhodnutí o sníţení základního kapitálu a o vydání dluhopisů podle § 160, d) volba a odvolání členů představenstva, pokud stanovy neurčují, ţe jsou voleni a odvoláváni 21

§ 184a odst. 1, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů.

22

dozorčí radou (§ 194 odst. 1), e) volba a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami, s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných podle § 200, f) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o stanovení tantiém a rozhodnutí o úhradě ztráty, g) rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady, h) rozhodnutí o podání ţádosti o přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a o jejich vyřazení z obchodování, i) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku, j) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy, k) schvalování smluv uvedených v § 67a, l) schválení jednání učiněných jménem společnosti do jejího vzniku podle § 64, m) schválení ovládací smlouvy (§ 190b), smlouvy o převodu zisku (§ 190a) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, n) rozhodnutí o dalších otázkách, které tento zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.22 Představenstvo Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, který řídí činnost a jedná jejím jménem. Rovněţ zabezpečuje obchodní vedení společnosti a vedení účetnictví. Jeho hlavní úkol je alespoň jednou za účetní období předloţit valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti a stavu majetku společnosti. Tato zpráva je vţdy součástí výroční zprávy zpracovávané podle zvláštního právního předpisu. Funkční období představenstva určí stanovy a nesmí přesáhnout 5 let. Počet členů představenstva je stanoven zákonem minimálně na tři, ale to neplatí o společnosti s jediným akcionářem. Dozorčí rada Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, která dohlíţí na představenstvo a činnost společnosti. Akciová společnost musí mít dozorčí radu i v případě likvidace. 22


23

Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy, počet jejich členů musí být dělitelný třemi, neboť dvě třetiny členů volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci. Funkční období člena dozorčí rady nesmí být delší neţ 5 let, vztahuje se na něj zákaz konkurence a nemůţe být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou jednat jménem společnosti. Členové dozorčí rady mají právo nahlíţet do všech dokumentů společnosti a kontrolovat, zda jsou v pořádku účetní záznamy a zda je podnikatelská činnost společnosti v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady.23 Členové dozorčí rady se účastní valné hromady a mají povinnost seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti.

1.2.3 Práva a povinnosti akcionářů Práva akcionářů Právo na podíl na zisku společnosti Kaţdý akcionář má právo na podíl ze zisku neboli dividendu společnosti, který schválila valná hromada k rozdělení na základě hospodářského výsledku. Aby bylo moţné vyplácet podíly ze zisku, musí daná společnost nejdříve zisku dosáhnout. Nikdy nelze rozdělovat podíly na zisku, jestliţe je společnost ve ztrátě. Výše dividendy, která připadá na jednoho akcionáře, se určuje poměrem dané hodnoty jeho akcií ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Nikdo nesmí být zvýhodněn ne úkor jiných akcionářů nebo společnosti samé. Právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti Ruší-li se akciová společnost s likvidací a po ukončení likvidace vykazuje účetní závěrka likvidační zůstatek, tak mají akcionáři právo na podíl na tomto zůstatku. Podíl se rozděluje stejně jako dividenda, čili v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti nemohou stanovy, ani usneseni valné hromady akcionářům odejmout. Právo podílet se na řízení společnosti Kaţdý akcionář v rámci práva podílet se na řízení společnosti má především právo účastnit se valné hromady a hlasovat. Hlasovací právo je vţdy spojeno s cenným papírem. 23


24

Kdyţ společnost vydává akcie s různou jmenovitou hodnotou, musí být počet hlasů spojených s akciemi jednotlivých jmenovitých hodnot určen ve stejném poměru, jako je poměr jmenovitých hodnot těchto akcií.24 Hlasovací právo můţou akcionáři odejmout nebo omezit jeho výkon jen v případech stanovených zákonem. Akcionář má rovněţ právo uplatňovat na valné hromadě své návrhy a protinávrhy. Povinnosti akcionářů Povinnost splatit včas emisní kurs akcií Povinnost kaţdého akcionáře je splatit včas emisní kurs akcií, které upsal při zaloţení společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu. Povinnost bývá označována jako vkladová, resp. obecněji jako uhrazovací. Touto povinností je splatit emisní kurs akcií, které upsal, v době určené ve stanovách, nejpozději však do jednoho roku od vzniku společnosti. Jestliţe upisovatel poruší tuto povinnost, čeká ho sankce zaplatit úrok z prodlení ve výši určené stanovami. Neurčují-li stanovy jinak, potom ve výši 20 % z dluţné částky ročně. Na rozdíl od úpravy u ostatních forem obchodních společností se povinnost platit úrok z prodlení vztahuje i na prodlení se splácením nepeněţitých vkladů.25 Loajalita vůči společnosti Loajalita vůči společnosti je základním východiskem všech povinností akcionáře. Loajální společník nesmí zneuţívat menšinu ani většinu hlasů ve společnosti, pokud získá ve společnosti ovládající postavení, nevyuţívá ho ke škodě společnosti. Kromě povinnosti splatit včas emisní kurs akcií nebo mít loajalitu vůči společnosti má akcionář i další povinnosti. Mezi tyto povinnosti patří: - respektovat rozhodnutí valné hromady, pokud nebylo soudem prohlášeno za neplatné - zákaz výkonu hlasovacích práv, jsou-li dány zákonné podmínky - dodrţovat pravidla tzv. vnitřního obchodování, nabývá-li od společnosti majetek nebo na ní majetek převádí

24


Beck, s. r. o., 2012, s. 240. 25


Beck, s. r. o., 2012, s. 347.

25

- předloţit listinné akcie na výzvu společnosti za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty, zničení nebo při změně podoby atd.

1.2.4 Akcie Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který potvrzuje, ţe jeho majitel je akcionář, tj. ţe vloţil určitý majetkový podíl do akciové společnosti. S akciemi jsou spojeny práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti (viz. práva společníků). S některými akciemi se obchoduje na burzách cenných papírů, kde se v rámci nabídky a poptávky určuje jejich cena. Jako kaţdá komodita na trhu je i cena akcie vyšší, čím je poptávka větší a niţší, čím je nabídka větší. Na změnách nabídky a poptávky se podílí velká řada faktorů. Mezi nejznámější faktory patří konkrétní výsledky akciové společnosti v minulosti, očekávání trhu v budoucnu a srovnání těchto dvou hodnot. Velký vliv má také mediální obraz společnosti a mnoţství citace v negativních zprávách. Minimální náležitosti akcie: a) firma a sídlo společnosti, b) jmenovitá hodnota, c) označení formy akcie, d) výše základního kapitálu a počet akcií k datu emise e) datum emise.

1.2.4.1 Rozdělení akcií podle vlastností 1) Rozdělení z hlediska podoby Akcie mohou mít dvě podoby. První neboli tradiční podobou akcie je listinná podoba. Listinné akcie mají podobu listiny, které se skládají z tzv. pláště. U pláště se vţdy rozlišuje rub a líc. Na líci se uvádí obligatorní náleţitosti akcie, na rubu se mohou uvádět informace o právech a povinnostech akcionářů. Druhou variantou podoby je podoba zaknihovaná. U těchto akcií jsou vlastníci vţdy dohledatelní.

26

2) Rozdělení z hlediska formy Platný právní řád dnes rozeznává dvě akcie z hlediska formy, a to akcie na majitele a jméno. Akcie na majitele jsou základní charakteristikou akciových společností a jejich prvotním principem – viz francouzský výraz pro akciové společnosti – societé anonyme. Akcie na majitele jako cenný papír existuje od roku 1602, kdy vznikla první akciová společnost světa Vereenigde Oostindische Compagnie. Základním a charakteristickým rysem akcie na majitele je ničím neomezitelná převoditelnost a u listinných akcií i úplná anonymita jejich vlastníka. V Česku podle informační agentury ČEKIA vyuţívá anonymní akcie celkem dvanáct tisíc firem, které tvoří více neţ polovinu všech akciových společností. Akcie na jméno jsou téţ převoditelné, stanovy však mohou jejich převoditelnost omezit, ale nikoliv vyloučit. Jestliţe společnost vyuţije oprávnění omezit převoditelnost akcií na jméno ve stanovách, platí, ţe pokud nejsou splněny podmínky určené stanovami pro převod těchto akcií, je smlouva o jejich převodu neplatná. Velkou výhodou pro společnost je zde ta skutečnost, ţe tato forma akcie umoţňuje společnosti si udrţet přehled o akcionářské struktuře. Obchodní zákoník ukládá společnosti, která vydala akcie na jméno vést seznam akcionářů, do kterého se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem. 3) Rozdělení z hlediska z druhů Obchodní zákoník rozlišuje dva druhy akcií – akcie kmenové a prioritní. Jako kmenové, resp. běţné se označují akcie, s kterými nejsou spojena ţádná zvláštní akcionářská práva.26 Vydává-li společnost pouze kmenové akcie, nemusí listinné akcie ani záznam v zákonné evidenci obsahovat označení druhu. Vydává-li společnost více druhů akcií a na některých není uvedeno označení druhu, platí nevyvratitelná domněnka, ţe jsou to kmenové akcie. Prioritní akcie je takovým druhem akcie, s niţ je spojeno přednostní právo týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Jde o druh akcií, se kterými je spojeno zvláštní právo nemajetkové povahy, které nenáleţí ostatním akciím. Proto je stanoven horní limit tak, aby souhrn jejich jmenovitých hodnot nesměl překročit polovinu základního kapitálu.

26

§ 155 odst. 6, ObchZ, ve znění pozdějších přepisů.

27

1.2.5 Konkrétní změny u akciové společnosti podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (dále jen ZOK) Založení a.s. U akciové společnosti podle zákona o obchodních korporacích (ZOK) se změna týká například minimální hranice základního kapitálu společnosti, která bude vyjádřena jiţ ve dvou měnách, a to je: 2 mil. Kč nebo 80 tis. EUR. Rovněţ u akciové společnosti není moţné zaloţení formou veřejné výzvy k úpisu akcií, kdy společnost není zaloţena, nejsou-li upsány akcie v hodnotě, která je poţadována. Kusové akcie ZOK zavádí novou formu akcie – tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. Ta se odvíjí od toho, kolik jich bylo reálně vydaných27. S kaţdou kusovou akcií je spojen jeden hlas. Společnost musí zvolit mezi akciemi se jmenovitou hodnotou a akciemi kusovými – vydá-li akcie jedné formy, nemůţe zároveň vydat i akcie formy druhé. Internetové stránky Všechny akciové společnosti musí mít zřízeny vlastní internetové stránky, které slouţí jako elektronická nástěnka informací pro akcionáře a rovněţ k jejich prezentaci. Proto ve společnosti bude hrát internet hlavní roli ke svolání valné hromady, poněvadţ zde pozvánku na valnou hromadu nejprve zveřejní a současně ji zašle všem akcionářům. Novinkou ve svolávání valné hromady je rovněţ povinnost v pozvánce uvádět i návrh usnesení. Orgány a.s. Monistický systém je jednou s nejvýznamnějších změn u akciové společnosti. Oproti dualistickému modelu řízení, zaloţeno na dualitě řídícího a kontrolního orgánu, je společnosti dána moţnost zřídit jenom jediný orgán, neboli správní radu, a vedle ní statutárního ředitele, který však můţe být jejím předsedou. Jelikoţ statutárním ředitelem můţe být zároveň předseda správní rady (která můţe být jednočlenná), lze v monistickém systému řízení akciové společnosti svěřit pouze jedné fyzické osobě.28 27

§ 257, ZOK.

28


Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/akciova-spolecnost-po-rekodifikaci-92215.html.

28

Za další změny s výrazně praktickými dopady je moţné označit zrušení povinnosti volit část členů dozorčí rady zaměstnanci, uvolnění pravidel rozhodování na valné hromadě či připuštění, aby členem orgánu byla přímo právnická osoba.

1.3 Tabulkové počty kapitálových společností v ČR v období roku 2007 až 2012 1.3.1 Počet nově založených kapitálových společností v ČR v období roku 2007 až 2012 V roce 2012 v České republice vzniklo celkem 22 454 nových firem, coţ je o 0,54 % více neţ v roce 2011, kdy bylo registrováno nejméně firem za posledních šest let. Niţší zájem podnikatelů o zakládání nových firem, tedy budování nových podnikatelských aktivit, souvisí převáţně se špatnou ekonomickou situací v Česku v posledních letech. Celkový registrovaný kapitál nově vzniklých firem přesáhl 93 miliard korun. Nejvíce firem vzniká v Praze a Jihomoravském kraji. K 31. 12. 2012 bylo v ČR registrováno 373 271 kapitálových společností, to je téměř o 15 600 více neţ na konci roku 2011. Do registrovaného kapitálu nově zaloţených firem v roce 2012 podnikatelé investovali více neţ 93 miliard korun, z toho 90 % do akciových společností.29 „Překvapil nás výrazný pokles zájmu o nové akciové společnosti – jejich počet meziročně klesl o čtvrtinu a to souvisí se špatnou ekonomickou situací, podnikatelským prostředím a také obavami podnikatelů ze zákazu anonymních akcií,“30 analytička agentury ČEKIA, Petra Štěpánová.

29

Kurzy.cz, spol. s.r.o. [online]. Praha: 2000-2014, ISSN 1801-8688. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-

15]. Dostupné na WWW: http://zpravy.kurzy.cz/336527-cekia-v-cesku-vznika-nejmene-firem-za-poslednich-pet-let/. 30

Totéţ

29

Tabulka 1 Počet nově založených kapitálových společností v období roku 2007 až 201231 2012 s.r.o. a.s. Celkem

2011

2010

2009

2008

2007

21 592

21 174

22 460

21 756

22 638

21 063

862

1 159

1 174

1 095

1 336

3 967

22 454

22 333

23 634

22 851

23 974

25 030

Zdroj: ČEKIA (databáze MagnusWeb)

1.3.2 Celkový počet kapitálových společností v ČR v období roku 2007 až 2012 K 31. 12. 2012 ČEKIA ve svých databázích evidovala necelých 373 271 firem, z toho 24 937 (6,7 %) akciových společností a 348 334 (93,3 %) společností s ručením omezeným. Celkový počet kapitálových společností registrovaných v ČR od konce roku 2011 vzrostl o 15 570, coţ představuje nárůst o 4,4 %. V průběhu roku 2012 zaniklo celkem 4 850 firem. „Tempo růstu celkového počtu kapitálových společností v posledních letech zpomalilo, což mimo jiné souvisí s recesí tuzemské ekonomiky a vysoce konkurenčním podnikatelským prostředím,“32 analytička agentury ČEKIA, Petra Štěpánová. Tabulka 2 Celkový počet kapitálových společností v ČR v období roku 2007 až 201233 2012

2011

2010

2009

2008

2007

348 334

332 987

316 429

296 787

280 736

261 946

24 937

24 714

24 042

23 221

22 888

21 932

Celkem

373 271

357 701

340 471

320 008

303 624

283 878

Meziroční změna

4,35 %

5,06 %

6,39 %

5,40 %

6,96 %

s.r.o. a.s.


31

Bisnode.cz, a.s. [online]. Praha: 2001-2013. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-17]. Dostupné na WWW:

http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/465-tz130204. 32

Totéţ

33

Totéţ

30

1.3.3 Nově vzniklé kapitálové firmy v jednotlivých krajích za rok 2012 Nejvíce podnikatelských subjektů, více neţ 46 % z celkového počtu, v roce 2012 vzniklo v Praze (10 378). Silnou pozici má také dlouhodobě Jihomoravský (2 338), Moravskoslezský (1 417) a Středočeský kraj (1 314). Nejméně firem v roce 2012 vzniklo v Karlovarském kraji (299), na Vysočině (330) a Libereckém kraji (357).

Tabulka 3 Nově vzniklé kapitálové firmy v jednotlivých krajích za rok 201234 Kraj

Počet společností

Podíl

733

3,26 %

2 338

10,41 %

Karlovarský kraj

299

1,33 %

Královéhradecký kraj

564

2,51 %

Liberecký kraj

357

1,59 %

1 417

6,31 %

Olomoucký kraj

558

2,49 %

Pardubický kraj

483

2,15 %

Plzeňský kraj

576

2,57 %

10 378

46,22 %

1 314

5,85 %

Ústecký kraj

610

2,72 %

Vysočina

330

1,47 %

Zlínský kraj

611

2,82 %

1 886

8,31 %

22 454

100,00 %

Jihočeský kraj Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj

Praha Středočeský kraj

Neurčeno Celkem


2. Základní kapitál, vklad a podíl 2.1 Základní kapitál 34

Bisnode.cz, a.s. [online]. Praha: 2001-2013. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-17]. Dostupné na WWW:

http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/465-tz130204.

31

2.1.1 Pojem a vymezení v platné právní úpravě Pojem základního kapitálu souvisí s financováním společnosti a způsoby, kterými si společnost opatřuje prostředky potřebné pro realizaci své činnosti. Základní kapitál (dříve základní jmění), tvoří část vlastního kapitálu dané společnosti a představuje hodnotu vkladů vlastníků společnosti do společnosti. Zákon ukládá povinnost vytvořit základní kapitál kapitálovým obchodním společnostem. Základní kapitál se tvoří při zaloţení společnosti a v průběhu ţivota společnosti se většinou jiţ nemění. V kapitálových společnostech má zásadní význam a jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku. Jak vyplývá z výše uvedeného textu práce, tak české obchodní právo upravuje dva typy kapitálových společností, a to společnost s ručením omezeným a akciovou společnost, které se liší svou minimální hodnotou základního kapitálu. Důleţitou změnou, kterou zavádí ZOK, je sníţení vkladové povinnosti zakladatelů u společnosti s ručením omezeným na minimálně 1 Kč, čímţ se svojí právní úpravou minimálního základního kapitálu přiblíţil právní úpravě jiným evropským zemím, jako je např. Německo nebo Velká Británie. U akciové společnosti je situace zcela jiná, poněvadţ se zde základní kapitál vypočítává ze souhrnu jmenovitých hodnot akcií, které společnost vydá. Dle ZOK nedojde, jak u společnosti s ručením omezeným ke změně výše základního kapitálu, ale jen změny, která bude vyjádřena ve dvou měnách, a to v českých korunách, čili 2 000 000 Kč nebo 80 000 Eur.

2.1.2 Funkce základního kapitálu V této části vymezím funkce základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti, poněvadţ právě u těchto kapitálových společností je základní kapitál významným charakteristickým prvkem, který deklaruje třetím osobám rozsah, v jakém je majetek společnosti financován z vlastních zdrojů. V odborné literatuře se uvádějí zpravidla tyto funkce základního kapitálu: a) funkce měřítka zisku a ztráty, b) funkce garanční vůči věřitelům, 32

c) funkce míry účasti na společnosti. Funkce základního kapitálu jako měřítka zisku a ztráty společnosti je však poněkud problematická, neboť zisk a ztráta patří na stejnou stranu pasiv bilance společnosti jako základní kapitál. Zisk a ztráta jsou hospodářským výsledkem, který zajišťuje jako rozdíl mezi náklady a výnosy. Funkce základního kapitálu jako měřítka a zisku ztráty byla novelami obchodního zákoníku posílena v roce 1996 a 2000. Tato funkce úzce souvisí s funkcí garanční a spočívá v tom, ţe představenstvo společnosti je povinno svolat valnou hromadu, jakmile zjistí, ţe ztráta dané společnosti přesáhla polovinu výše základního kapitálu společnosti, a kterou není moţné uhradit z disponibilních vlastních zdrojů společnosti. Poté představenstvo navrhuje vstup společnosti do likvidace nebo přijetí jiného vhodného opatření. Takovým opatřením by mohla být i úhrada ztráty sníţením základního kapitálu společnosti, bude-li provázena opatřením, jeţ mají zmírnit či zabránit dalším ztrátám.35 Mezi problematické funkce základního kapitálu patří také tzv. garanční funkce ve vztahu k věřitelům. Pro zaloţení společnosti je potřeba mít určitou výši základního kapitálu, ovšem je těţší pak dohledat, zda daná obchodní společnost dodrţuje limit minimální výše základního kapitálu během existence společnosti. Pro naplnění garanční funkce základního kapitálu je důleţité, aby nedocházelo k bezdůvodné manipulaci s tímto kapitálem. Proto mluvíme často o vázanosti a nedotknutelnosti. Se základním kapitálem je samozřejmě moţné manipulovat, ovšem v míře omezené jednotlivými ustanoveními zákona a nikoli tedy v míře, s jakou můţe společnost disponovat zbytkem vlastního kapitálu. Je tedy jasné, ţe garanční funkce úzce souvisí se zásadou zachování základního kapitálu. Poslední uvedenou funkcí základního kapitálu je zjištění míry účasti společníka na společnosti. U akciové společnosti je funkce základního kapitálu jako míry účasti společníka na společnosti jednoznačná, poněvadţ tato funkce vyjadřuje, ţe rozsah účasti akcionáře na společnosti je určen jmenovitou hodnotou akcie ve vztahu k výši základního kapitálu. U společnosti s ručením omezeným, účast společníka na společnosti představuje jeho obchodní podíl, jehoţ výše se však určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu pouze tehdy, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

35


Beck, s. r. o., 2012, s. 15.

33

2.1.3 Snížení a zvýšení základního kapitálu Akciová společnost Valná hromada má pravomoc v rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu. Valná hromada můţe rovněţ pověřit zvýšením základního kapitálu představenstvo. Zvýšení základního kapitálu u akciové společnosti lze: Upsáním nových akcií Toto je moţné jen tehdy, pokud akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku, teprve poté lze začít s upisováním akcií. Jestliţe se upisují akcie na zvýšení základního kapitálu a to peněţitými vklady, je povinnost upisovatele splatit část jejich jmenovité hodnoty, která je minimálně 30 % a rovněţ je splatit ve lhůtě určené valnou hromadou na zvláštní účet banky, který za tím účelem společnost otevře na své jméno. Upsat akcie na zvýšení základního kapitálu společnosti nepeněţitými vklady je moţné jen tehdy, pokud je to v zájmu společnosti. Při upisování nových akcií má kaţdý akcionář přednostní právo upsat část nových akcií v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu společnosti, upisují-li se akcie peněţitými vklady.36 Zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů Po schválení účetní závěrky můţe valná hromada rozhodnout, ţe pouţije čistý zisk po provedení povinného přídělu do rezervního fondu anebo jiného vlastního zdroje vykázaného v účetní závěrce ke zvýšení základního kapitálu společnosti, na kterém se podílejí akcionáři v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií.

Snížení základního kapitálu u akciové společnosti

36

MIRČEVSKÁ, D.; PRUDÍK, B. Vklady do obchodních společností. 1. Vydání. Praha: GRADA Publishing,

a.s., 2005, s. 24.

34

Sníţení základního kapitálu u akciové společnosti se liší tím, zda se jedná o dobrovolné sníţení základního kapitálu nebo povinné, poněvadţ v některých případech ObchZ ukládá povinnost akciové společnosti, aby základní kapitál sníţila. V případě, ţe akciová společnost nesplní povinnost základní kapitál sníţit, můţe ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.37 Základní kapitál nelze sníţit pod zákonnou výši. U sníţení základního kapitálu lze u akciové společnosti rozlišovat dva druhy sníţení: 1. Efektivní snížení základního kapitálu-dochází k výplatě části majetku společnosti akcionářům nebo se akcionářům promíjí závazek splatit část emisního kursu akcií. 2. Nominální snížení základního kapitálu-jde pouze o účetní operaci ve vlastním kapitálu a výše obchodního majetku se nemění. Základní kapitál můţeme sníţit těmito způsoby: - pouţitím vlastních akcií nebo zatímních listů, - sníţením jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů, - vzetím akcií z oběhu na základě losování, - vzetím akcií z oběhu na základě návrhu, - upuštěním od vydání akcií. Společnost s ručením omezeným Valná hromada má pravomoc v rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu. Zvýšení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným lze: Zvýšením základního kapitálu z cizích zdrojů Základní kapitál můţeme zvýšit peněţitými vklady jen tehdy, pokud dosavadní peněţité vklady jsou zcela splaceny. Zvýšení základního kapitálu nepeněţitými vklady je moţné jiţ před tímto splacením. Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního 37

Portal-pohoda.cz, spol. s.r.o. [online]. Jihlava: 2012-2014. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-12-25].

Dostupné na WWW: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/legislativa-pro-podnikatele/snizeni-zakladniho-kapitalu-v-akciovespolecnosti/.

35

kapitálu, zvyšuje-li se peněţitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Tento závazek jsou oprávnění převzít společníci v poměru podle výše jejich obchodních podílů. Závazek k novému vkladu nebo ke zvýšení vkladu se přebírá písemným prohlášením, který nabývá účinností doručením společnosti. Zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů Při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se označuje jako nominální zvýšení, protoţe nemá ţádný vliv na výši čistého obchodního majetku společnosti. Rovněţ se při tomto zvýšení se účetně převádí část disponibilních zdrojů společnosti do základního kapitálu. Tímto převodem se zvyšuje výše vkladu kaţdého společníka. Ke zvýšení základního kapitálu nelze pouţít rezervní fondy, které byly vytvořeny k jiným účelům a ani vlastní zdroje, které jsou účelově vázány a jejichţ účel nesmí společnost měnit. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti musí obsahovat nejméně:38 - částku, o níţ se základní kapitál zvyšuje, - označení vlastního zdroje nebo zdrojů společnosti, z nichţ se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce a - novou výši vkladu kaţdého společníka Snížení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným Sníţení základního kapitálu, bývá většinou vyvoláno hospodářskými potíţemi společnosti, kdy se tímto způsobem snaţí ztrátu vyrovnat, ale rovněţ to můţe taky znamenat, ţe společnost nepotřebuje tak velké zdroje vlastního financování a tím je uvolňuje ve prospěch společníků. Při sníţení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným se nesmí sníţit zákonem stanovené minimum základního kapitálu a ani vklad společníka. Jestliţe, by došlo k tomuto porušení, byl by dán důvod pro zrušení společnosti soudem. Základní kapitál můţeme sniţovat rovnoměrně podle výše obchodního podílu společníka, ale i nerovnoměrně. V případě nerovnoměrného sniţování musí souhlasit všichni společníci, pokud nejde o sniţování základního kapitálu o výši nesplaceného vkladu. K rozhodnutí tohoto sniţování je nutný souhlas minimálně dvou třetin všech společníků a musí o něm být pořízen notářský zápis.

38

BARTOŠÍKOVÁ, M.; ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, s. r.

o., 2006, s. 256.

36

2.1.4 Základní kapitál z pohledu účetního Základní kapitál se z pohledu účetního v rozvaze společnosti vyskytuje na straně pasiv. Rozvaha je jedním ze základních výkazů účetní závěrky a říká nám, kolik má podnik jakého majetku k danému dni a kde k tomuto majetku přišel. Rozvahu tedy rozdělujeme na stranu aktiv a pasiv, buď horizontálně ve dvou sloupcích (tzv. T-forma), kdy jsou aktiva zobrazena na levé straně a pasiva na pravé, nebo jsou dané poloţky zobrazeny pod sebou. Formálně sestavená rozvaha musí splňovat základní bilanční rovnici, kde součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv, proto musí být vţdy jasné kde a jakým způsobem získala společnost daný majetek. Aktiva představují v účetnictví všechno, co účetní jednotka vlastní a v budoucnu ji to přinese ekonomický prospěch. Aktiva se mohou dělit na různé sloţky majetku podle své funkce a potřeby společnosti. Aktiva dělíme na: Dlouhodobý majetek - dlouhodobý majetek hmotný - dlouhodobý majetek nehmotný - dlouhodobý majetek finanční Oběžná aktiva - pohledávky - zásoby - peněţní prostředky Pasiva v účetnictví představují zdroje, kterými jsou kryta aktiva podniku. Pasivum se většinou definuje jako zdroj krytí majetku, protoţe informuje o tom, odkud byl majetek podniku pořízen. Pasiva dělíme na: Vlastní kapitál - základní kapitál - fondy ze zisku - výsledek hospodaření minulých let - výsledek hospodaření běţného účetního období 37

Cizí zdroje - rezervní a jiné fondy - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky - dlouhodobé úvěry - krátkodobé úvěry - emisní áţio Základní kapitál patří mezi vlastní kapitál, který představuje velké mnoţství peněţitých i nepeněţitých prostředků, kterými je zabezpečeno fungování společnosti. Jestliţe má společnost velké mnoţství vlastního kapitálu, budí v podnikání rozhodně větší spolehlivost a důvěryhodnost neţ společnosti s cizím kapitálem. Ovšem pokud je vlastní kapitál spjat s nároky vysokého zisku, můţe být někdy pro společnost výhodnější kapitál cizí.

2.2 Vklad Tento právní pojem je uţíván při úpravě vnitřních vztahů společníků a společnosti. Podle definice ObchZ39, je vklad společníka souhrn peněţních prostředků nebo jiných ocenitelných hodnot, které se určitá osoba zavazuje vloţit do společnosti za účelem nabití nebo zvýšení účasti na společnosti. V obchodním zákoníku je slovo vklad uţívané jinak, neţ bychom ho mohli soudit z jeho jazykové podoby, poněvadţ v sobě skrývá mnoho významů, které je nutné dovodit výkladem a při aplikací právní úpravy respektovat. Můţeme ho tedy uţívat ve třech různých významech: 1. Vklad jako označení pro předmět vkladu peněţité nebo nepeněţité plnění, které se společník zavazuje poskytnout společnosti a společnost se zavazuje přijmout je. 2. Vklad jako označení pro vkladovou povinnost společníka nebo budoucího společníka vyplývající pro něho ze společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy nebo prohlášení o převzetí vkladu, tedy závazek vyplývající z právních skutečností, který vede k zaloţení podniku nebo ke zvýšení jeho kapitálu.

39


38

3. Vklad jako majetkový základ podílu společníka na společnosti. Jedná se tedy o číselné vyjádření rozsahu majetkových zdrojů, které společník poskytl společnosti a zůstává po dobu trvání společnosti konstantní a mění se pouze v kapitálových společnostech procesy sniţování a zvyšování základního kapitálu.

2.2.1 Vkladová povinnost u kapitálových společností Vklad lze chápat jako vkladovou povinnost, totiţ právní povinnost obligační povahy buďto zakladatele při zaloţení společnosti, nebo společníků při zvýšení základního kapitálu (viz výše). Závazek splatit vklad vzniká pro společníka okamţikem účinnosti společenské smlouvy při zaloţení společnosti. V textu níţe je popsán vklad jako podíl na základním kapitálu a vklad jako majetkovou hodnotou. Vklad jako podíl na základním kapitálu U vkladu jako podílu na základním kapitálu platí určité zásady a těmi jsou: 1. Výše vkladu musí být vyjádřena v českých korunách. 2. Kaţdý společník se musí podílet vkladem na základním kapitálu společnosti. 3. Výše vkladu společníka v s.r.o. musí být po celou dobu trvání minimálně 20 000 Kč, u a.s. nestanovuje zákon minimální výši jmenovité hodnoty akcie. 4. Součet výše vkladů se musí rovnat výši základního kapitálu společnosti. 5. Výše vkladu v s.r.o. musí být dělitelná tisícem, u a.s. není poţadavek na dělitelnost jmenovité hodnoty. 6. Výše vkladu v s.r.o. můţe být u jednotlivých společníků různá, u a.s. můţe být různá jmenovitá hodnota akcií, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. 7. Výše vkladu společníka se uvádí ve společenské smlouvě a zapisuje se do obchodního rejstříku, výše jmenovité hodnoty akcií se určuje v zakladatelské smlouvě, dále pak ve stanovách a zapisuje se do obchodního rejstříku. 8. Výše vkladu společníka s.r.o. je rozhodná pro rozsah účasti společníka na společnosti. 9. Na kaţdých 1 000 Kč vkladu připadá jeden hlas společníka s.r.o., pokud neurčuje společenská smlouva jinak, u a.s. je počet hlasů úměrný jmenovité hodnotě jeho akcií. 10. Jeden společník s.r.o. můţe mít pouze jeden vklad, ale jestliţe se účastník podílí na zvýšení základního kapitálu dalším vkladem, je jeho vklad navýšen o tu hodnotu, kterou

39

navýšil. V případě, ţe společník nabude obchodní podíl jiného společníka nebo jeho účast, zvyšuje se jeho vklad o výši vkladu společníka, jehoţ podíl nabyl.40 U a.s. má společník tolik vkladů, kolik má akcií. Vklad jako majetková hodnota Společník prostřednictvím vkladu jako majetkové hodnoty plní svou povinnost splatit vklad. Vklad jako aktivum se vyznačuje: 1. Předmětem - musí jít o majetek představovaný penězi nebo jinými majetkovými hodnotami. 2. Jeho hodnota musí být zjistitelná - zjistitelná hodnota musí být u nepeněţního vkladu stanovena jen na základě posudku znalce jmenovaného soudem. 3. Převoditelností – musí jít o samostatně převoditelný majetek, poněvadţ společník se zavazuje vloţit tento majetek do společnosti, tedy převést předmět vkladové povinnosti ze svého majetku do majetku společnosti, nesmí být závislý na osobě vkladatele. 4. Účelem toho převodu. – musí být převáděn za účelem nabytí nebo zvýšení účasti na společnosti. Společnosti nevzniká závazek vrátit na ni převedený majetek společníkovi. Vklad se tedy stává majetkem společnosti a společník nemá právo na jeho vrácení a nemůţe s ním nijak nakládat.41

2.2.2 Druhy vkladů

40


a.s., 2005, s. 10. 41


a.s., 2005, s. 11.

40

2.2.2.1 Peněžité Peněţitý vklad představuje určitou peněţitou částku, kterou společník poskytuje dané společnosti k dispozici. Tato částka můţe být poskytnuta v korunách, ale taky i v zahraniční měně, ovšem zde musí být zároveň stanoven korunový ekvivalent poskytnuté částky, poněvadţ podle zákona musí být základní kapitál vyjádřen v české měně. Vklady, kde není poskytována přímo určitá peněţitá částka, tedy kde předmět plnění netvoří peníze, jedná se o vklady nepeněţité. Zde patří například vklady dluhopisů či směnek nebo vklady pohledávek, které i kdyţ představují titul peněţitého plnění, jsou stále ohodnoceny nominální hodnotou.

2.2.2.2 Nepeněžité Nepeněţitým vkladem můţe být pouze majetek, který je hospodářský vyuţitelný ve vztahu k předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, musí být penězi ocenitelný, resp. jeho hospodářská podstata je ocenitelná. Nepeněţitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Předmětem vkladu nemohou být takové hodnoty, které jsou osobní povahy, a to práva majetkové i nemajetkové povahy, anebo se kterými je stanoven zvláštní reţim zacházení. Předmětem vkladu nemohou být ani závazky týkající se provedení prací nebo sluţeb. Hodnota nepeněţitého vkladu musí být vypsána ve společenské smlouvě. U kapitálových obchodních společností se stanoví na základě znaleckého posudku. Nepeněţitým vkladem však nemůţe být pohledávka vůči společnosti, poněvadţ ta můţe být započtena pouze proti pohledávce společnosti na splacení vkladu jen tehdy, stanoví-li tak výslovně obchodní zákoník.

Tabulka 4

Přehled členění předmětu a vkladu 41

vklady peněţité

nepeněţité věci movité

nemateriální vklady nemovité

Zdroj: Vlastní zpracování

2.3 Podíl 2.3.1 Obecné vymezení podílu Pojem obchodní podíl je jedno z důleţitých slov, které se nejen vyskytuje v kapitálových společnostech, ale ve všech společnostech celkově. Po přečtení tohoto slova musí být jasné i naprostému laikovi, ţe se jedná o část určitého celku nebo o oprávnění. Obchodní podíl představuje majetkovou účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Jedná se tedy o právní poměr společníka a společnosti, který má jinak povahu komplikovaného obligačního vztahu. Výše obchodního podílu můţe být stanovena společenskou smlouvou nebo je dána poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Obchodní podíl a vklad je třeba vţdy razantně odlišovat, coţ se v praxi často nestává. Vklad a podíl se vzájemně významným způsobem doplňují a ovlivňují a nelze je od sebe oddělit, rovněţ není moţné tyto dva pojmy povaţovat za to samé. Obchodní podíl se vkladu nikdy nevyrovná, ovšem je svoji podstatou na něho vázán. Při navýšení vkladu se společníkovi jeho výše podílu zvyšuje, ovšem stejně se tak můţe i sníţit. Při odchodu ze společnosti má dosavadní společník právo na vypořádací podíl, jestliţe se společnost ruší s likvidací, tak má právo na podíl na likvidačním zůstatku

42

nebo právo rozhodovat o záleţitostech společnosti, kde patří např. právo na informace nebo právo podílet se na řízení společnosti. (viz. kapitola – práva a povinnosti společníků) Podíl můţeme rozdělit z hlediska kvalitativní nebo kvantitativní stránky. Uvedenou stránku podílu chápeme jako kvalitativní stránku, zde náleţí práva a povinnosti společníků obchodních společností, kde kaţdé právo a povinnost vede společníka k určitému chování. Společník se zde můţe podílet na rozhodování důleţitých věcí, které se týkají společnosti, rozvoji její prosperity nebo získávání a navazování kontaktů od jiných obchodních společností. Jak jiţ bylo uvedeno výše, podíl rozdělujeme i na stránku kvantitativní – určuje rozsah společnických práv a povinností, tedy míru, v níž se společník na společnosti účastní.42 Právní postavení společníka ve společnosti nemůţeme odvodit jen z toho, ţe je ve společnickém vztahu nositelem oprávnění a povinností, ale musí taky zjistit, jak jsou práva a povinnosti veliká ve srovnání s ostatními společníky. Kvantitativní stránku podílu lze také spatřovat i v jeho hodnotě, čímţ v tomto případě nejde o míru jednotlivých práv a povinností, ale o ocenění podílu jako předmětu právního vztahu. Můţe se jednat např. pro účely jeho převodu nebo dědění. Hodnota podílu můţe vycházet z účetního zjištění velikostí majetku společnosti nebo můţe být určena smluvním konsenzem převodce a nabyvatele při převodu podílu. Tabulka 5 Schématické vyjádření podílu

kvalitativní stránka Podíl

práva a povinnosti společníka velikost podílu

kvantitativní stránka hodnota podílu Zdroj: Vlastní zpracování

42

ELIÁŠ, K.; POKORNÁ, J.; DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6.

Vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2010, s. 57-58.

43

Možnosti nabytí obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným:43 a) vkladem - při vzniku společnosti - při zvýšení základního kapitálu společnosti b) převodem – na základě smlouvy o převodu obchodního podílu c) přechodem – na základě dědictví, popř. přechodem z titulu právního nástupce U akciových společností platí při nabývání akcií výše uvedené obdobně s tím, ţe nabývat akcie nelze na základě smlouvy o převodu obchodního podílu. V tomto případě se jedná o smlouvu kupní.

2.3.2 Převod obchodního podílu Jestliţe se převádí obchodní podíl, jedná se vţdy o závazkový vztah, který musí být zaloţen smlouvou o převodu podílu. Tato smlouva musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, ţe přistupuje ke společenské smlouvě nebo ke stanovám. Podpisy v dané smlouvě musí být úředně ověřeny. V obchodním zákoníku jsou upraveny dvě moţnosti převodu obchodního podílu, které jsou obsaţeny v § 115 odst. 1 a 2 ObchZ44. Tyto moţnosti jsou: 1) Převod na jiného z dosavadních společníků společnosti Tato moţnost převodu obchodního podílu na jiného společníka společnosti je moţná, ovšem se souhlasem valné hromady, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Úprava prvního odstavce je dispozitivní, připouští proto řadu odchylných řešení. Např. společenská smlouva můţe vyloučit moţnost převodu obchodního podílu na jiného společníka, rovněţ můţe téţ vyloučit podmínku souhlasu valné hromady s převodem.45 2) Převod na třetí osobu mimo společnost Další moţnost převodu obchodního podílu na jinou osobu je moţná, připustí-li to společenská smlouva a musí být upravena výslovně. Společenská smlouva můţe také podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. Jestliţe 43

MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti – daně, účetnictví, právo. Praha: GRADA Publishing, a.s.,

2009, s. 73. 44

§ 115 odst. 1 a 2, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů.

45

DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník. Komentář. 2. díl. Praha: Polygon, 2002, s. 1032.

44

má daná společnost jen jediného společníka, obchodní podíl je vţdy převoditelný na třetí osobu. Změna společníka musí být vţdy zapsána do obchodního rejstříku, kde musí být rovněţ doručena smlouva o převodu obchodního podílu. Jednou ze zásad, kterými se řídí obchodní zákoník, je princip loajality. Proto společník dané společnosti se musí řídit tímto principem, aby při převodu obchodního podílu tímto převodem neúměrně a neodůvodněně neohrozil další činnost a existenci společnosti.46

2.3.3 Přechod obchodního podílu Jestliţe jeden ze spolumajitelů zemře, obchodní podíl přechází na jeho dědice, čili fyzickou osobu a rovněţ veškerá práva a povinnosti přecházejí na něho. Proto je dědic po nabytí právní moci rozhodnutím soudu povinen tuhle skutečnost oznámit společnosti bez zbytečného odkladu. Společnost je poté rovněţ povinná tohle napsat do seznamu společníků a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Při zániku spolumajitele, který je právnickou osobou, je postup stejný jak u předchozí osoby, jen se liší v tom, ţe podíl přechází na právního nástupce zemřelé osoby a rovněţ podíl přechází ke dni zániku původního spolumajitele. V obou případech se pro společnost a všechny společníky a ostatní spolumajitele nic nemění na jejich právech a povinnostech, jen se mění osoba spolumajitele.

2.3.4 Zastavení obchodního podílu Zastavení obchodního podílu je upraveno v ustanovení § 117a ObchZ47, které patří mezi dispoziční oprávnění společníka. Zástavní smlouva vţdy vyţaduje písemnou formu s ověřenými podpisy účastníku, tedy věřitele i zastávce. Celý tento proces je završen zápisem do obchodního rejstříku, který má konstitutivní povahu a dojde ke vzniku zástavního práva. Pokud je převoditelnost obchodního podílu spojena se souhlasem valné hromady, musí i se zastavením obchodního podílu souhlasit valná hromada.48 46

DĚDIČ, Jan.; LASÁK, Jan. Právo kapitálových obchodních společností. Přehled judikatury s komentářem. 2.

díl. Praha: Linde, a.s., 2010, s. 1741. 47

§ 117a, ObchZ., ve znění pozdějších předpisů.

48

PELIKÁNOVÁ, I.; ČERNÁ, S. a kol. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. 2. díl,

Praha: ASPI, a. s., 2006, s. 397-398.

45

2.3.5 Obchodní podíl dle nové právní úpravy Obchodní

podíl

v nové

právní

úpravě,

která

se

nachází

v ZOK,

který

byl jiţ v předešlých kapitolách několikrát zmíněn, přináší ve společnosti s ručením omezeným mnoho změn. Ještě před tím neţ začnu psát o konkrétních změnách v obchodním podílu, definuji podíl v nové platné úpravě, který je uvedený v § 31 ZOK, kde podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Zmíněná práva a povinnosti jsou i nadále zařazena pod kvalitativní hledisko, která jsou uvedená jiţ v předešlé podkapitole obecného vymezení podílu, kde patří podíl na zisku, vypořádací podíl nebo uvolněný podíl. Jednou z největších novinek podle NOZ je to, ţe společník bude moci disponovat s více druhy podílu a s kaţdým druhem podílu budou moci být spojena odlišná práva a povinnosti. Podíly budou navíc předmětem vlastnictví. Nové změny podle ZOK týkající se podílu na zisku Proces schválení a výplaty podílu na zisku Základním předpokladem pro výplatu na zisku společnosti je zjištění, ţe podle řádné nebo mimořádné uzávěrky, která bude schválená valnou hromadou, bude existovat rozdělitelný zisk, o kterém rovněţ rozhodne valná hromada. Okruh osob oprávněných k podílu na zisku ZOK nově připouští moţnost, aby byl ve společenské smlouvě rozšířen okruh osob, kterým můţe být podíl na zisku vyplácen. Nově bude podíl na zisku vyplácen nejen společníkům, ale také statutárním orgánům, zaměstnancům nebo věřitelům společníka. Se stanovením podmínek pro výplatu podílu na zisku budou muset zásadně souhlasit všichni společníci, poněvadţ ke změně společenské smlouvy bude podle ZOK zapotřebí dohody všech společníků.49

49


Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/vyplata-podilu-na-zisku-kapitalove-spolecnosti-ve-svetle-rekodifikace93166.html.

46

Způsob výplaty podílu na zisku Rekodifikovaná

právní

úprava

umoţní

společnosti

s ručeným

omezením,

aby společenská smlouva anebo valná hromada určily způsob výplaty podílu na zisku jinak neţ v penězích. U akciové společnosti se mohou vyplacení podílu na zisku jinak neţ v penězích připustit stanovy. Napříště tak bude moţné vyplatit podíl na zisku např. v materiální podobě nebo formou sluţeb.50 NOZ také zjednodušil převod obchodního podílu, v případě, ţe je obchodní podíl představován tzv. kmenovým listem. Jestliţe společenská smlouva dovoluje vznik více podílu pro jednoho společníka, můţe společnost vydat kmenový list pro kaţdý podíl. Kmenový list se vydává pouze k podílu, jehoţ převoditelnost není omezena. Podmínkou kmenového listu je to, ţe nesmí být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském nebo jiném veřejném trhu.

2.3.6 Obchodní podíl a společné jmění manželů Společné jmění manţelů se za celou dobu trvání podle názvu párkrát změnilo. Od roku 1950 aţ do roku 1964 se tento právní institut nazýval zákonné společenství majetkové, do roku 1998 bezpodílové spoluvlastnictví. Společné jmění manţelů vzniká vţdy uzavřením manţelství. Jedná se tedy o specifickou formu spoluvlastnictví, která vzniká jen mezi manţely a která má vlastní úpravu a liší se od obecného spoluvlastnictví. Pokud jeden z manţelů v době jejich manţelství nabude z prostředků patřících do společného jmění manţelů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, dochází ze zákona k tomu, ţe získaný majetek (neboli hodnota takového podílu) je součástí společného jmění manţelů. Kaţdý z manţelů má stejnou hodnotu obchodního podílu, a proto jsou si manţelé rovni. Obchodní podíl můţe taky náleţet více osobám a na tyto vztahy se pouţijí přiměřené ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

50


Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/vyplata-podilu-na-zisku-kapitalove-spolecnosti-ve-svetle-rekodifikace93166.html.

47

Společné jmění manţelů tvoří: a) majetek nabytý některým z manţelů nebo jimi oběma společně za trvání manţelství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manţelů za majetek náleţející do výlučného vlastnictví tohoto manţela, jakoţ i věci, které podle své povahy slouţí osobní potřebě jen jednoho z manţelů, a věci vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manţelů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manţelství anebo jemuţ byla věc vydána jako právnímu nástupci vlastníka b) závazky, které některému z manţelů nebo oběma manţelům společně vznikly za trvání manţelství, s výjimkou závazků, týkajících se majetku, který náleţí výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichţ rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manţelů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.51 Do společného jmění manţelů patří: - majetek, který získá jeden nebo oba po dobu trvání manţelství - dluhy, které rovněţ vznikly jednomu nebo oběma v době manţelství Do společného jmění manţelů nepatří: - věci, které jeden z manţelů vlastnil před svatbou, nebo věci, které za ně nabyl - věci, které slouţí jednomu z manţelů k osobní potřebě - dary - dědictví - restituce - dluhy, ovšem ty, které za trvání manţelství způsobil jeden z manţelů nad míru přiměřeným poměrům obou. Majetek uţívají a udrţují oba manţele společně. Běţné záleţitosti vykonává kaţdý sám, ovšem pokud nejde o běţné záleţitosti a jedná se o vyuţití majetku k podnikání, je potřeba souhlasu obou manţelů, pokud není společné jmění manţelů upraveno notářským zápisem jiným způsobem.

51

§ 143 odst. 1, OZ, ve znění pozdějších předpisů.

48

Společné jmění manţelů zaniká: - zánikem manţelství, čili rozvodem, smrtí nebo prohlášením za mrtvého - prohlášením konkurzu na jednoho z manţelů - uloţením trestu propadnutí majetku jednomu z manţelů Jestliţe dojde k zániku společného jmění manţelů, tak se musí provést tzv. písemné vypořádání, při kterém vychází z toho, ţe podíly obou manţelů na zaniklém společném jmění jsou stejné. Pokud by k dohodě nedošlo, tak rozhodne o vypořádání na návrh jednoho z manţelů soud.

3. Srovnávání vkladů a podílu a jednotlivých kapitálových společností 3.1 Rozdíl mezi vkladem a podílem Rozdíl mezi vkladem a podílem je takový, ţe vklad na rozdíl od podílu představuje hodnotu, kterou se zakladatel nebo nový společník dané společnosti zavazuje vnést do společnosti za účelem nabytí podílu v ní. Vkladem je tedy jen to plnění, které se započítává do základního kapitálu společnosti a které se stává základem pro ustanovení podílu společníka na společnosti. Jestliţe vezmeme v potaz podíl, tak zahrnuje veškerá práva a povinnosti, které jsou spojené s účastí společníka na společnosti. Současná formulace zdůrazňuje povahu podílu jako vymezení všeho, co společník ve společnosti má. Vklad a podíl můţeme taky vysvětlit těmito způsoby: Vklad = je určitý vnos společníka do základního kapitálu společnosti Podíl = je míra účasti na společnosti

3.2 Výhody kapitálových společností - ručení do výše vkladu - ţivotnost společnosti je dlouhodobá (při odchodu společníka nehrozí její zrušení) - v řídícím managementu jsou (mohou být) placení profesionálové 49

- snadno majetkově expanduje formou navýšení vkladů společníků nebo přistoupením dalších společníků či upisováním dalších akcii - vklad můţe být i nepeněţitý, peněţitý vklad lze splácet aţ 5 let52

3.3 Nevýhody kapitálových společností - vysoké náklady na vedení a řízení společností (mzdy managementu) - společníci či akcionáři nejsou přímo zúčastněni na tvorbě zisku - údaje o hospodaření postrádají diskrétnost - dvojí zdanění zisku při jeho rozdělení společníkům - značná administrativní náročnost a řada podmínek při zakládání, konání valných hromad, sniţování základního kapitálu, vydávání akcií akciové společnosti53

3.4 Rozdíl mezi kapitálovými společnostmi Společnost s ručením omezeným a akciová společnost jsou bezkonkurenčně nejvyuţívanějšími kapitálovými obchodními formami podnikání v České Republice. Kapitálové jsou proto, poněvadţ nemusí být povinností společníků osobní účast na podnikání, ale vklad do základního kapitálu. Co se týká zdanění, tak není u těchto společností ţádný rozdíl. Daň z příjmu právnických osob je ve výši 19% a podíly na zisku se zdaňují sráţkou u zdroje 15%. Rozdíl při prodeji akcií či podílu je veliký. Při prodeji cenných papírů do šesti měsíců po nabytí existuje tzv. daňová úleva, u prodeje obchodního podílu na s.r.o. je tato lhůta pět let. I kdyţ obě společnosti patří mezi kapitálové společnosti a jejich zaloţení je téměř shodné, najde se mezi nimi i řada větších či menších odlišností. V následující části bakalářské práce jsou vypsané výhody a nevýhody těchto společností.

52

Podnikejsnadno.cz, s.r.o. [online]. Praha: 1994-2014. Poslední aktualizace 2012; [cit. 2013-12-28]. Dostupné

na WWW: http://www.podnikejsnadno.cz/poradna/rady-a-zkusenosti/kapitalovou-nebo-osobni-spolecnost-vyhody-anevyhody. 53

Totéž

50

Společnost s ručením omezeným Výhody - minimální výše základního kapitálu je 1 Kč - náklady při samotném procesu zakládání jsou niţší neţ u akciové či evropské společnosti - neomezený počet společníků - do společnosti je moţno vloţit i nepeněţitý vklad - vyšší prestiţ neţ u podnikání na ţivnostenský list - např. do řady výběrových řízení se nemůţe osoba podnikající na ţivnostenský list přihlásit, poněvadţ jsou stanoveny podmínky tak, aby přihlášku minimálně podala společnost s ručením omezeným Nevýhody - administrativní náročnost při zakládání a řízení společnosti - vyplácené podíly na zisku zdaněny sráţkou daní Akciová společnost Výhody - společnost ručí za své závazky pouze svým majetkem (neručí tedy majetkem soukromým) - není stanovený počet akcionářů - zákaz konkurence pro členy dozorčí rady a představenstva - vysoká prestiţ podnikání a mnohem lepší pozice při vyjednávání, při výběrových řízeních apod. - větší důvěryhodnost mnoha partnerů neţ u společnosti s ručením omezeným vzhledem k vyššímu základnímu kapitálu Nevýhody - vysoký základní kapitál, který je 2 000 000 Kč nebo 80 000 Eur - vyšší počet angaţovaných osob

51

Závěr V České Republice máme mnoho moţností jak podnikat, ale také hlavně moţnost si vybrat v jaké společnosti podnikat chceme. Můţeme tedy podnikat v osobních společnostech, kam patří veřejná obchodní společnost (v.o.s.) a komanditní společnost (k.s.) nebo v kapitálových společnostech, které jsou nejen předmětem bakalářské práce, ale také patří k nejvyuţívanějším společnostem k podnikání v České Republice. Řadíme zde společnost s ručením omezeným ( s.r.o.) a akciovou společnost (a.s.). Z názvu práce můţeme lehce odvodit zaměření této práce, kde hlavním cílem byla analýza právní problematiky ve vztahu k základnímu kapitálu, vkladu a podílu. Práci jsem se snaţil analyzovat jen v české právní úpravě a ve většině případů byla popsána z pohledu zákonodárců a odborníků, kteří se zabývají danou problematikou. Jednotlivé cíle byly postupně naplňovány v průběhu bakalářské práce, které byly celkem rozděleny do 3 kapitol a postupně do menších podkapitol. U těchto kapitol se většinou objevují obecné definice, které se váţou k dané problematice. Během zpracování bakalářské práce došlo k velké změně, a to od 1. 1. 2014 týkající se nové právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen NOZ) a ZOK, která nahradila právní úpravu v oblasti obchodních společností, která byla obsaţena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen ObchZ). Konkrétní a nejdůleţitější změny v NOZ týkající se ZOK jsem se snaţil uvést v obsahu práce. Jako nejdůleţitější a pro mnoho podnikatelů výhodnou změnou, která se odehrála v NOZ se týká základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným, který můţe být jiţ od 1,- Kč, na rozdíl od předchozího zákoníku, kde byl základní kapitál stanoven na 200 000,- Kč. U této problematiky se můţeme v různých článcích na internetu setkat s mnoha spekulacemi, kde se lidé vyjadřují nejen s pozitivními, ale také s negativními názory. Co se týče mého názoru, tak si myslím, ţe tato změna znamená velkou výhodu pro určitou skupinu lidí, kteří si společnost nemohli zaloţit jen kvůli tak vysokému základnímu kapitálu. Ovšem zůstává zde taky druhá skupina lidí, a to těch, pro které vysoký základní kapitál vţdy znamenal důleţitou roli v důvěryhodnosti na trhu. I kdyţ si mnoho lidí myslí, ţe u základního kapitálu ţádná důvěryhodnost neexistuje, tak i přesto je známo, ţe koruna diskvalifikuje, a tak vysoký základní kapitál má na lidi určitý psychologický vliv, ţe majitelé společností to se svým podnikáním myslí zcela váţně. V opačném případě můţe docházet ke zcela opačné

52

reakci, tedy k výrazné ztrátě důvěryhodnosti na trhu, proto někteří podnikatelé mají základní kapitál mnohem vyšší, neţ je stanovené zákonem. Při psaní bakalářské práce jsem se snaţil čerpat z kniţních publikací, především od prof. Eliáše, prof. Dvořáka a prof. Černé nebo z elektronických zdrojů, kde byly vyhledávány a do práce vloţeny tabulky související s výskytem kapitálových společností za posledních 5 let nebo komentáře od jednotlivých analytiků zaměřující se na tuto problematiku. Samozřejmě jsem čerpal také z velké části obchodního zákoníku, NOZ a ZOK, které upravují obecné otázky obchodních kapitálových společností, kde jsou detailně popsány výrazy, jako je základní kapitál, vklad, podíl, zaloţení a vznik společnosti, orgány společnosti, práva a povinnosti společníku, zrušení a likvidace společnosti apod. Na úplný závěr práce bych chtěl podotknout, ţe jednotlivé kniţní publikace od výše zmíněných autorů se ve většině názorů shodují a nedochází k ţádným problémům, či ke zcela odlišným názorům.

53

Seznam použité literatury Právní předpisy: - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích) - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Bibliografie: [1] BARTOŠÍKOVÁ, M.; ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2006. ISBN 80-7179-441-4. [2] ČERNÁ, Stanislava. Obchodní právo. Akciová společnost. 3. díl. Praha: ASPI, a.s., 2006, ISBN 80-7357-164-1. [3] DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník. Komentář. 2. díl. Praha: Polygon, 2002, ISBN 80-7273071-1. [4] DĚDIČ, J.; LASÁK, J. Právo kapitálových obchodních společností. Přehled judikatury s komentářem. 2. díl. Praha: Linde, a.s., 2010, ISBN 978-80-7201-781-2. [5] DĚDIČ, J.; ŠTENGLOVÁ, I.; KŘÍŢ, R.; ČECH, R. Akciové společnosti. 7. Přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2012, ISBN 978-80-7400-404-9. [6] DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. Praha: ASPI, a.s., 2005, ISBN 80-7357-120-X. [7] DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008, ISBN 978-80-7357-344-7.

54

[8] ELIÁŠ, K.; POKORNÁ, J.; DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6. Vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2010, ISBN 978-80-7400-048-5. [9] FALDYNA, František a kol. Obchodní právo, meritum. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, ISBN 978-80-7357-577-9. [10] MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti – daně, účetnictví, právo. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009, ISBN 978-80-247-3000-4. [11] MIRČEVSKÁ, D.; PRUDÍK, B. Vklady do obchodních společností. 1. Vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2005, ISBN 80-247-1365-9. [12] PELIKÁNOVÁ, I.; ČERNÁ, S. a kol. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. 2. díl. Praha: ASPI, a.s., 2006, ISBN 80-7357-149-8.

Elektronické zdroje: Bisnode.cz, a.s. [online]. Praha: 2001-2013, ISSN chybí . Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-17]. Dostupné na WWW: http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/465-tz130204. Epravo.cz, a.s. [online]. Praha: 1994-2014, ISSN 1213-189X. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-03]. Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/spolecnost-s-rucenim-omezenim-dle-noz-92582.html. Epravo.cz, a.s. [online]. Praha: 1994-2014, ISSN 1213-189X. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-15]. Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/akciova-spolecnost-po-rekodifikaci-92215.html. Epravo.cz, a.s. [online]. Praha: 1994-2014, ISSN 1213-189X. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-12-30]. Dostupné na WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/vyplata-podilu-na-zisku-kapitalove-spolecnosti-ve-svetlerekodifikace-93166.html. Kurzy.cz, spol. s.r.o. [online]. Praha: 2000-2014, ISSN 1801-8688. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-15]. Dostupné na WWW: http://zpravy.kurzy.cz/336527-cekia-v-cesku-vznika-nejmene-firem-za-poslednich-pet-let/. 55

Ministerstvo spravedlnosti ČR. [online]. Praha: 2013-2014, ISSN chybí. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-03]. Dostupné na WWW: http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/spolecnost-s-rucenim-omezenym-dlenoz/. Podnikejsnadno.cz, s.r.o. [online]. Praha: 1994-2014, ISSN chybí. Poslední aktualizace 2012; [cit. 2013-12-28]. Dostupné na WWW: http://www.podnikejsnadno.cz/poradna/rady-a-zkusenosti/kapitalovou-nebo-osobnispolecnost-vyhody-a-nevyhody. Portal-pohoda.cz, spol. s.r.o. [online]. Jihlava: 2012-2014, ISSN chybí. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-12-25]. Dostupné na WWW: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/legislativa-pro-podnikatele/snizeni-zakladnihokapitalu-v-akciove-spolecnosti/.

56

Seznam tabulek Tabulka 1 .................................................................................................................................. 30 Tabulka 2 .................................................................................................................................. 30 Tabulka 3 .................................................................................................................................. 31 Tabulka 4 .................................................................................................................................. 41 Tabulka 5 .................................................................................................................................. 43

57

Základní kapitál, vklad a podíl v kapitálových společnostech

Recommend Documents