MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií
Environmentální aspekty rodičovství: analýza internetových diskusních fór věnujících se rodičovství Bakalářská práce
Vypracovala: Jitka Porkertová Vedoucí práce: Mgr. Eva Fraňková Brno 2009
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci s názvem „Environmentální aspekty rodičovství – analýza českých internetových diskusních fór věnujících se rodičovství“ vypracovala samostatně a všechny pouţité zdroje jsem uvedla v seznamu pouţité literatury. Praha 5. 12. 2009 Jitka Porkertová
Bakalářská práce, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií, Brno, 2009 Autorka: Jitka Porkertová Imatrikulační ročník: 2006/2007 UČO: 220009 Poděkování Děkuji Mgr. Evě Fraňkové za vedení práce, podnětné konzultace a trpělivost, dále děkuji své sestře za připomínky a podporu.
Anotace Práce se pomocí kvantitativní a kvalitativní metody zkoumání rodičovských internetových diskusních fór zabývá environmentálními aspekty rodičovství. Práce zjišťuje, jaká jsou environmentální témata spojená s rodičovstvím a kolik prostoru diskutující jednotlivým environmentálním tématům v prostředí diskusních fór věnují. Dále se práce zabývá nejčastěji diskutovaným tématem – environmentálně šetrnějšími plenkami. Nejprve ho analyzuje kvantitativně a poté kvalitativně, kdy zjišťuje, důvody, proč diskutující pouţívají environmentálně šetrnější pleny, vliv diskuse na chování diskutujících, zdroje informací, odkud diskutující čerpají informace o environmentálně šetrnějších plenách a postoje diskutujících k environmentálně šetrnějším plenám.
Abstract The Bachelor thesis deals by means of quantitative and qualitative method of observation of parental internet discussion forum with environmental aspects of parenthood. The thesis probes, which are the environmental topics connected to parenthood and how much space speakers in discussions devote to individual environmental topics in discussion forums. Furthermore, the thesis deals with the most often discussed topic – the environmental friendly nappies. At first the topic is analyzed quantitatively and then qualitatively, when the reasons why speakers in discussions use the environmental friendly nappies are probed, then the influence of discussion on the behaviour of speakers there, the sources of information, from which the speakers gain the information about the environmental friendly nappies and their attitude to them.
Obsah 1.
Úvod ................................................................................................................................... 7 1.1.Cíle práce........................................................................................................................ 9
2.
Teoretická část ................................................................................................................ 10 2.1.Fenomén internetu a internetových diskusních fór ...................................................... 10 2.2.Rodičovství (mateřství a otcovství).............................................................................. 11 2.3.Utváření hodnot ............................................................................................................ 13 2.3.1.Socializace ........................................................................................................... 14 2.3.2.Formativní období ............................................................................................... 14 2.3.3.Informální učení v procesu environmentálního vzdělávání ................................ 15 2.3.4.Vliv médií na utváření hodnot ............................................................................. 16 2.4.Environmentální téma .................................................................................................. 17 2.4.1.Témata spojená s rodičovstvím ........................................................................... 17 2.5.Environmentální chování ............................................................................................. 19
3.
Metodologická část.......................................................................................................... 21 3.1.Rozpracování výzkumných otázek............................................................................... 21 3.2.Metody zkoumání ......................................................................................................... 22 3.3.Výběr diskusních fór .................................................................................................... 22 3.4.Konkrétní témata spojená s rodičovstvím .................................................................... 24 3.5.Konkrétní environmentální témata spojená s rodičovstvím ......................................... 25 3.6.Práce s diskusními fóry ................................................................................................ 26 3.7.Proces kódování ........................................................................................................... 27
4.
Analytická část ................................................................................................................ 29 4.1.Obecná struktura diskuse ............................................................................................. 29 4.2.Charakter primárního diskusního fóra emimino.cz (ke dni 2. 11. 2009) ..................... 29 4.3.Charakter diskusního fóra rodina.cz (ke dni 3. 11. 2009) ............................................ 31 4.4.Charakter diskusního fóra mojetehotenstvi.cz (ke dni 3. 11. 2009) ............................. 33 4.5.Charakter diskusního fóra maminka.cz (ke dni 5. 11. 2009) ....................................... 34 4.6.Charakter diskusního fóra maminky.eu (ke dni 5. 11. 2009) ....................................... 35 4.7.Charakter diskusního fóra babyweb.cz (ke dni 3. 11. 2009) ........................................ 36 4.8.Charakter diskusního fóra nasemimi.cz (ke dni 5. 11. 2009) ....................................... 37 4.9.Shrnutí – srovnání diskusních fór................................................................................. 38
4.10. Alternativy ke klasickým jednorázovým plenám ...................................................... 38 4.11. Kvalitativní část analýzy ........................................................................................... 40 4.11.1.Důvody pouţívání jiných neţ klasických jednorázových plen ......................... 40 4.11.2.Vliv diskuse na diskutující ................................................................................ 45 4.11.3.Zdroje informací ................................................................................................ 46 4.11.4.Postoje k environmentálně šetrnějším plenkám ................................................ 48 5.
Diskuse ............................................................................................................................. 50 5.1.Environmentální témata ............................................................................................... 50 5.2.Kvantitativní část.......................................................................................................... 51 5.3.Důvody přispěvatelů pro výběr environmentálně šetrnějších plen .............................. 51 5.4.Vliv diskuse na diskutující ........................................................................................... 54 5.5.Zdroje informací o environmentálně šetrnějších plenách ............................................ 54 5.6.Limity práce ................................................................................................................. 55 5.7. Doporučení pro ekologické poradny .......................................................................... 56
6.
Závěr ................................................................................................................................ 58
7.
Seznam tabulek ............................................................................................................... 60
8.
Jmenný rejstřík ............................................................................................................... 61
9.
Použitá literatura ............................................................................................................ 62
10.
Přílohy .......................................................................................................................... 66
1. Úvod Environmentální témata se v poslední době stále více objevují v médiích. Mluví se o nich v televizi, čteme o nich v novinách a časopisech. Koncem osmdesátých, ale hlavně počátkem devadesátých let 20. století se ve světě objevilo zcela nové médium, kterým je internet (Břečka, 2009). Internet se od ostatních typů médií liší zejména v tom, ţe dovoluje jeho uţivateli aktivně vstupovat do procesu tvorby informací, které se pak na webových stránkách objeví. Dále nové aplikace umoţňují komunikovat jiným způsobem. Lidé si mohou vyměňovat informace v reálném čase (chat1) nebo spolu mohou hovořit napříč všemi světovými hranicemi (Skype2). Obrovskou výhodou internetové komunikace je, ţe je takřka zadarmo, a tím se stává dostupnější pro mnohem větší masu lidí (samozřejmě je nutné určité technické vybavení, ale sama komunikace zadarmo je). Internetová komunikace se velmi liší od komunikace, na kterou jsme běţně zvyklí, protoţe dokáţe skrýt uţivatelovu identitu. Tento fakt pak umoţňuje diskutujícímu neomezeně projevovat svoje myšlenky a názory (Nakamura, 2002). Jedna z komunikačních metod v prostředí internetu jsou diskusní fóra, která představují relativně nový otevřený prostor pro výměnu názorů prakticky o čemkoli. V roce 2008 vyuţívalo internet přibliţně 54 % populace starší 16 let. Z těchto uţivatelů jich pak přibliţně 90 % vyuţívalo internet ke komunikaci, ke které můţeme diskusní fóra přiřadit. Pokud se budeme věnovat věkové kategorii 25 – 29 let, která má nejvyšší obecnou míru plodnosti3 (konkrétně 105, 8), a tedy nejčastěji přivádí na svět své děti, počet uţivatelů vzroste přibliţně na 70 % (všechny faktické údaje ČSÚ, 2008: sekce obyvatelstvo). Rodičovství je jedinečné období ţivota, kdy lidé zaţívají zcela nové situace, se kterými se musí vypořádat. Diskusní fóra představují prostor, kde si lidé z pohodlí domova mohou navzájem radit a dělit se o své zkušenosti. Lze tedy předpokládat, ţe internetová diskusní fóra představují pro rodiče významný zdroj informací. Povaţuji proto za zajímavé zjistit, jakým způsobem se přispěvatelé těchto fór věnují environmentálním tématům s rodičovstvím spojených. Z příspěvků můţeme například zjistit, jak se environmentální problematika
1
Chat – krátká komunikace nebo rozhovor dvou nebo více lidí prostřednictvím komunikační sítě na internetu. Uskutečňuje se vţdy v reálném čase (Bidgoli, 2004). 2 Skype – Program, který umoţňuje telefonovat mezi jednotlivými uţivateli internetu zdarma. (Abdulezer, Dammond, Zenström, 2007, vlastní překlad) 3 Poměr ţivě narozených dětí na 1 000 ţen v reprodukčním věku. (ČSÚ, 2009, obyvatelstvo).
7
promítla do běţné komunikace mezi rodiči. Protoţe v následném procesu socializace4 budou rodiče své hodnoty předávat nové generaci, z níţ někteří budou třeba zastávat významné politické posty. Environmentální témata jsou témata, které se bezprostředně váţí k problematice ţivotního prostředí. Environmentální tematikou se zabývají nejrůznější neziskové organizace (GreenpeaceCZ, Děti Země, Arnika, Hnutí Duha a mnoho dalších). Mezi tyto organizace patří i ekologické poradny, které mají za úkol lidem radit, jak se chovat, aby naše počínání bylo co nejvíce ohleduplné k ţivotnímu prostředí. Ţivotnímu prostředí se v České republice také věnuje část vládní administrativy – Ministerstvo ţivotního prostředí. Uţ jen kvůli tomu, ţe se tolik organizací zabývá problematikou ţivotního prostředí, můţeme říci, ţe environmentální témata jsou pro naši společnost významná. Rodičovství musíme také spojovat s environmentální problematikou, protoţe se k němu váţe např. spotřeba statků, které silně zatěţují ţivotní prostředí (Guthová, Soukupová, 2005). Těmito statky jsou hlavně dětské pleny, kterých děti za své plenkové období (cca dva roky) spotřebují velké mnoţství (viz kapitola 2. 4. 1.). Představují tak značnou environmentální zátěţ, kterou je třeba řešit, např. pouţíváním environmentálně šetrnějších plen. Ale není to jen spotřební zboţí, kterého se rodičovství a environmentální problematika dotýká, jsou to také otázky zdraví, ţivotního stylu, výchovy atd. Vzhledem k tomu, ţe bezdětných ţen bylo v roce 2001, kdy proběhlo zatím poslední sčítání lidu, pouze 19, 7 % (Demografie.info, 2005), můţeme říci, ţe je významné se environmentálními tématy, která se váţou k rodičovství, zabývat. Následující práce se proto bude zabývat environmentálními tématy, která se váţí k rodičovství obecně, a konkrétně pak environmentální problematikou spojenou s pouţíváním environmentálně šetrnějších plen. Výsledky mé analýzy mohou pomoci organizacím, které se snaţí environmentální uvědomění šířit – zde se jedná zejména o jiţ zmíněné ekologické poradny. Tyto poradny pak budou například vědět, o jakých tématech se nejvíce diskutuje, jaká tematika se naopak neobjevuje vůbec nebo jestli lidé environmentální témata, resp. pouţívání environmentálně šetrnějších plen, povaţují za důleţité a jaká k nim vyjadřují stanoviska. Následně pak mohou
4
Socializace je proces, kterým se jedinec začleňuje do sociální skupiny, přičemţ si osvojuje normy ve skupině panující, její hodnoty, učí se sociálním rolím spojeným s určitými pozicemi a dalším dovednostem a schopnostem. (Sociologický slovník, 2001)
8
upravit svoje vystupování na veřejnosti, například mohou změnit zaměření svých webových stránek. 1.1. Cíle práce Cílem této práce je pomocí kvantitativní metody zjistit: 1. Kolik prostoru zabírají environmentální témata v prostředí internetových diskusních fór věnujících se rodičovství. 2. Kolik prostoru zabírá téma environmentálně šetrnějších plen. Pomocí kvalitativní metody dále zjistit: 3. Jak přispěvatelé přistupují k environmentální problematice environmentálně šetrnějších plen v prostředí rodičovských diskusních fór. Podrobnější rozpracování otázek, viz kapitola 3. 1.
9
2.
Teoretická část
2.1. Fenomén internetu a internetových diskusních fór Internet jako fenomén se začal vyvíjet na konci druhé světové války. Na masové rozšíření si ale internet musel počkat aţ do osmdesátých let dvacátého století. Nejprve byla internetová síť vyuţívána hlavně pro svou moţnost šíření informací prostřednictvím webových stránek. Později se ukázalo, ţe internet má svoje výhody hlavně v tom, ţe dokáţe v jednom okamţiku spojit obrovské mnoţství jeho uţivatelů. Nic tak nebránilo v tom, aby se začaly rozvíjet aplikace, které umoţňují jednoduchou a levnou komunikaci mezi jednotlivými uţivateli sítě (Bidgoli, 2004). Dnes uţ je situace taková, ţe internet ve světě pouţívá 1, 7 miliardy lidí, coţ představuje přibliţně 26 % obyvatelstva (Internet Worlds Stats, 2009). V České republice pak internet vyuţívá něco přes 50 % populace starší 16 let (ČSÚ, 2008: obyvatelstvo). Komunikace patří mezi nejčastější činnost, které se lidé na internetu věnují. Internet lidé vyuţívají ke komunikaci více jak v 90 %. Internetová diskusní fóra pak v České republice vyuţívá 10 % uţivatelů internetu. Je ovšem velice pravděpodobné, ţe se tento podíl bude zvyšovat, protoţe sousední země internetová diskusní fóra vyuţívají mnohem více. Konkrétně v Maďarsku vyuţívá diskusní fóra 23 % uţivatelů internetu, v Německu 28 %, na Slovensku pak 24 % a v Polsku 15 %. Toto číslo kaţdým rokem stoupá přibliţně o 5 % uţivatelů (vše ČSÚ, 2008: obyvatelstvo), coţ ukazuje na velice progresivní vývoj. Internetová diskusní fóra představují specifické prostředí, které se od běţné komunikace výrazně liší. Diskusní fóra představují komunikační prostor, kam lidé umísťují svoje názory a následně další uţivatelé se k těmto názorům vyjadřují (Morrow, 2006). Důleţité je, ţe diskusní fóra se od dalších způsobů komunikace na internetu (např. chat) liší tím, ţe jednotlivé příspěvky na sebe nemusí časově navazovat; mezi jednotlivými příspěvky můţe být i několikadenní časový rozdíl. Další významnou charakteristikou diskusních fór je přispěvovatelova anonymita. „Internetová fóra se vyznačují tím, ţe zprávy do nich můţe psát kdokoliv zcela anonymně. Lidé, kteří jsou spolu prostřednictvím fóra v kontaktu, neví nic o svojí identitě. Tím se tato interakce liší od běţné komunikace, která probíhá např. mezi přáteli“ (Morrow, 2006: 532, vlastní překlad). Přispěvovatelovu anonymitu pak musíme jednoznačně brát v potaz v následné analýze, protoţe můţe mít značný vliv na obsah příspěvku (Morrow 2006: 532).
10
Diskusní fóra v ČR Diskusní fóra se v České republice začala rozvíjet někdy okolo roku 2000 (Zandl, 2003). Nejprve se jednalo o nijak nespecifikovaná diskusní fóra, která nebyla zaměřena na konkrétní téma. Později začaly jednotlivé webové portály na svých internetových stránkách vyuţívat aplikaci diskusních fór. Tato fóra tedy začala být nějakým způsobem obsahově vymezena. Dnes se fenomén diskusních fór nadále progresivně vyvíjí tak, ţe mnoho webových portálů diskuse umoţňuje. 2.2. Rodičovství (mateřství a otcovství) Kaţdý jedinec ve svém ţivotě prochází určitým vývojem. Postupně zaţíváme fáze (prenatální a perinatální fáze, novorozenecké období, kojenecké období, batolecí období, období předškolního věku, mladší školní věk, pubescence, adolescence, dospělost, stáří, období umírání a smrti) (Skorunková, 2007), které se od sebe dosti významně liší. Jedním takovým obdobím je i jiţ zmíněná dospělost a s ní spojené rodičovství: „Počátek dospělosti je charakterizován vrcholem fyzických sil a tvořivosti; postupně narůstá úroveň psychosociálních dovedností, zlepšuje se schopnost odpovědného a etického jednání a stabilizují se základní ţivotní postoje“ (Hayes, 2007: 23). Základní funkcí rodičovství je vychovatelství, tedy péče o děti (Hanáková a kol., 2006). Rodičovství neznamená jen samotné narození dítěte, ale počítáme do něj i období, které narození dítěte předchází (např. plánovaní rodičovství, přípravy na rodičovství), období spojené s těhotenstvím a následným porodem a období výchovy dítěte (Fialová a kol., 2000). Tím, jak s sebou rodičovství přináší nové záţitky, nutí budoucí nebo jiţ nastalé rodiče hledat informace, které se k vychovatelství vztahují. Důleţitým zdrojem informací o rodičovství se tak postupně stala masová média; nejčastěji knihy, časopisy a v poslední době také internet. Jak uţ ale bylo řečeno výše, internet se od ostatních médií významně liší, a to hlavně v tom, ţe uţivatelům umoţňuje se aktivně do tvorby a zpracování informací zapojit. Rodičovství a životní prostředí Doposud se rodičovství spojovalo hlavně s vědními obory jako je psychologie, sociologie a v posledních letech také s problematikou genderu5, konkrétně je rodičovství vztahováno
5
Gender můţeme chápat jako: „sociální konstrukt, který vyjadřuje, ţe vlastnosti a chování spojované s obrazem muţe a ţeny jsou formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času či místa, působení gender ukazuje, ţe určení rolí, chování a norem vztahujících se k ţenám a muţům je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních skupinách rozdílné. Jejich závaznost či determinace není tedy přirozeným, neměnným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi muţi a ţenami“ (www.feminismus.cz, slovníček pojmů)
11
k otázkám socioekonomickým, kulturním, etnickým a historickým. Rodičovství je také čím dál tím více spojeno se zvýšenou spotřebou běţných výrobků a se spotřebou specifických výrobků spojených s mateřstvím. Mnohdy lidé neberou v potaz, ţe: „Mateřství se tak neskládá jen z tělesně-psychologických aspektů, ale naopak nabývá mnoha dalších kulturních, sociálních i symbolických významů. Mnohovrstevnatost a rozmanitost tohoto fenoménu se umocňuje také případným pohledem za hranice naší křesťanské kultury, kde nás mohou překvapovat některé jeho „neobvyklé“ podoby. Časová i geografická variabilita mateřství přímo vybízí k tomu, aby se dostalo do centra pozornosti mnoha humanitních věd a stalo se jakýmsi jejich stálým pojmovým inventářem“ (Redakce, portál www.genderonline.cz).
Výše uvedená citace má na mysli „neobvyklými“ podobami mateřství, resp. rodičovství genderovou rovnost ve výchově a k přístupu mezi partnery, ale můţeme těmi „neobvyklými“ podobami také chápat rodičovství, které bude hledět na jeho environmentální přesahy, na ochranu ţivotního prostředí. Bohuţel dnes se téma rodičovství do souvislosti s environmentálními problémy moc často v masových médiích nedává. Rodičovství do souvislosti s problematikou ochrany ţivotního prostředí dávají obory jako je ekofeminismus, anarchofeminismus nebo hlubinná ekologie. Ekofeminismus se ve svém bádání zabývá hlavně ţenami, jejich specifickými potřebami a vlastnostmi s ohledem k ţivotnímu prostředí, a ne rodičovstvím jako jedním celkem. Ekofeminismus představuje radikální filozoficko-ekologický směr, který spojuje dva prvky – environmentalismus a feminismus6. Tento směr myšlení se vyvinul z feministického učení v 70. letech 20. století, kdy docházelo k útisku ţen a silnému ničení ţivotního prostředí (Warren, Wells-Howe, 1994). Ekofeminismus říká, ţe nejpřirozenější pro ţenu je co největší propojení s přírodou, proto také hlásá návrat k přirozenému porodu, mateřství a výchově dětí, do které zbytečně nezasahují např. technologie (Warren, Wells-Howe, 1994). Nicméně, jak uţ bylo řečeno, ekofeminismus je zaměřen na ţeny, a proto v něm nenajdeme moc odkazu na rodičovství, které v sobě bude zahrnovat, jak mateřství, tak i otcovství. Podobně jednostranně (pouze na ţeny, na otázky spojené s výhradně ţenskými tématy jako je menstruace, těhotenství, ţenská antikoncepce, nerovné postavení ţen ve společnosti) je zaměřeno i politické hnutí, které nazývá anarchofeminismus. Toto politické smýšlení
6
Ţenské hnutí usilující o překonání útisku a marginalizace ţen a změnu doposud muţsky utvářených společenských struktur a způsobu ţivota (Sociologická slovník, 2001: 83).
12
vychází velkou měrou z feministického učení spojeného s ideologií anarchismu7. Teoretické zakotvení mu poskytla Emma Goldman, která říká: „Sbliţování feminismu s anarchismem pomáhá reformovat hierarchizované instituce, které by následně dovolily ţenám ţít plnohodnotný ţivot. (Code, 2000: 19, vlastní překlad). Naproti tomu hlubinná ekologie je filozoficko-ekologický směr, který má podstatně širší záběr neţ ekofeminismus. Norský filozof Arne Naess v 70. letech 20. století charakterizoval hlubinnou ekologii jako směr, který se liší od mělké ekologie8 (mělkého environmentalismu) v tom, ţe se snaţí docílit základní ekologickou transformaci v sociokulturní oblasti, kolektivním jednáním a v oblasti ţivotního stylu. Hlubinná ekologie člověka chápe jako součást přírody a do středu pozornosti dává ţivot jako celek, usiluje o nalezení samé podstaty problému poškozování ţivotního prostředí (Drengson, Inoue, 1995). Hlubinná ekologie je postavena na zodpovědnosti jedince. Tak chápe i otázky týkající se rodičovství. Arne Naess je znepokojen velice rychlým růstem světové populace, která následně ničí ţivotní prostředí. Rodičovství tak chápe v těch nejzákladnějších environmentálních přesazích, kdy jiţ samotné přivedení dětí na svět je značnou ekologickou zátěţí. Jak sám říká: „Děti mám rád, rodiče by se jim měli věnovat, ale mateřství by nemělo být pro ţeny povinné. Státy by sice neměly jít aţ k drastickým a eticky nepřijatelným čínským protipopulačním opatřením, avšak namísto početných rodin by raději měly podporovat ty mladé lidi, kteří děti nechtějí mít - a pokles počtu obyvatel kvitovat s úlevou“ (Zacpal, www.idnes.cz, 2008: D7). 2.3. Utváření hodnot Způsobem, jakým se v nás lidech utvářejí hodnoty, se zabývá sociologie, vývojová psychologie nebo např. pedagogika. Nejvýznamnějším konceptem sociologie je proces socializace. Na pomezí sociologie a sociální psychologie se nachází koncept formativního období a pedagogika se věnuje procesům učení, do kterého spadá informální učení (viz následující kapitoly). Někdy se zdá, ţe se jednotlivé koncepty překrývají, odporují si nebo se doplňují. Tento fakt vyplývá z relativní samostatnosti jednotlivých vědních oborů a jejich vlastního teoretického zakotvení. Skutečnost, ţe se většina oborů procesem utváření hodnot zabývá, značí, ţe jde o důleţité téma. Následující charakteristika jednotlivých procesů
7
Anarchismus je politická teorie nebo ideologie a s nimi spojená praxe směřující k popření státní moci, nebo dokonce zrušení jakékoli moci. Obecně označuje snahu o osvobození od kaţdé vlády, násilí a autority, s cílem rovnosti, bratrství a co největší svobody všech lidí (sociologický slovník, 2001: 24). 8 Mělká ekologie, téţ reformní ekologie či environmentalismus je směr, který v boji za lepší ţivotní prostředí vyuţívá nejnovějších vědeckých poznatků, nástrojů politiky a výzkumu nových technologií (Drengson, Inoue, 1995)
13
představuje koncepty, které jsou pro moji práci relevantní a dokládají, jak internetová diskusní fóra věnovaná rodičovství zasahují do procesu utváření hodnot. 2.3.1. Socializace Proces výchovy obecně je spjat s jiţ jmenovaným fenoménem socializace, a to především se socializací primární, tak jak ji v knize Sociální konstrukce reality definuje Peter Berger a Thomas Luckmann: „socializace… je důsledné zasvěcení jedince do objektivního světa společnosti či části společnosti. Primární socializace je první socializací, kterou jedinec prochází v období dětství a skrze niţ se stává členem společnosti.“ (1999: 129). Období dětství tak hraje významnou roli v ukotvování hodnot, které budou v ţivotě jedince hrát významnou roli. Primární socializaci zajišťují významní druzí. Tito lidé předkládají svou definici situace jako objektivní realitu dětem (Berger, Luckmann, 1999). „Významní druzí mu (dítěti) tento svět zprostředkovávají… Sociální svět je pro jedince 'přefiltrován' skrze dvojí proces výběru“ (1999: 130). V průběhu dvojího procesu výběru vyselektují informaci nejprve významní druzí (např. rodiče) a z těchto informací si vybere to podstatné samotný socializovaný jedinec (1999). Z výše uvedeného vyplývá, ţe rodiče, kteří se o environmentální problematiku zajímají, budou svůj náhled na svět předávat jako objektivní realitu svým dětem. Rodiče (nebo jiní lidé, kteří dítě vychovávají) tak v environmentální výchově podle této teorie hrají velice důleţitou a nezastupitelnou roli. I proto je tedy zajímavé zkoumat, jak lidé, kteří vychovávají děti, environmentální témata pojímají. 2.3.2. Formativní období Podobně jako má socializace (viz kapitola 2. 3. 1) vliv na utváření hodnot jedince, má podobné účinky i tzv. formativní období (angl. formative period). Na rozdíl od socializace, která je vlastně nikdy nekončícím procesem (Berger, Luckmann, 1999), formativní období je do určité míry ohraničeným časovým obdobím (Becker, 1995). Sociolog Becker tvrdí, ţe během formativního období (cca 10 – 25 let) jedinci získávají svoje hodnoty, jejichţ mnoţství a charakter se často v průběhu celého ţivota uţ nebude příliš měnit. To samozřejmě neznamená, ţe se hodnoty utvářejí pouze v tomto období. Spíše můţeme hodnoty, které nabýváme ve formativním období, označit za ţivotní. Hodnoty, které získáme po formativním období, se častěji mění (Becker, 1995). Můţe se stát, ţe během formativního období si jedinec nemusí nějaké hodnoty vůbec vytvořit, protoţe se s nimi jednoduše nesetkal. 14
Dnes je ale problematika ţivotního prostředí (nikoliv problematika ţivotního prostředí dána do kontextu s rodičovstvím) natolik frekventované téma, ţe se dostala do osnov základních a středních škol9. Lze tedy předpokládat, ţe hodnoty se k ní utvářejí jiţ ve formativním období. Jak ukáţu níţe, internet a jiná masová média hrají důleţitou roli v procesu předávání hodnot. Proto i environmentální témata vyskytující se na rodičovských diskusních fórech mohou hrát roli při utváření ţivotních hodnot, a to hlavně díky tomu, ţe průměrný věk matky v České republice je 27 let (ČSÚ, 2007: obyvatelstvo), coţ se velmi blíţí časovému vymezení formativního období. Můţeme tedy říci, ţe koncept formativního období se váţe více na matku a otce neţ koncept primární socializace (viz výše), který se váţe více na děti, které rodiče, nacházející se ve formativním období, vychovávají. 2.3.3. Informální učení v procesu environmentálního vzdělávání Velmi zajímavý je proces environmentálního vzdělávání u dospělých. Dospělí (mezi které můţeme zařadit i přispěvatele diskusních fór) jistě uţ svou primární socializací prošli. Nacházejí se moţná ještě ve formativním období (viz výše), ale pokud ne, tak to neznamená, ţe u nich neprobíhají určité formy učení. Důleţitým konceptem ve vzdělávání dospělých je tzv. informální učení, které chápeme jako proces získávání vědomostí, osvojování si dovedností a kompetencí z kaţdodenních zkušeností a činností v práci, v rodině, ve volném čase (Rabušicová, Rabušic, 2008). Autoři zdůrazňují, ţe se jedná vlastně o sebevzdělávání, kdy učící se nemá moţnost ověřit si nabyté znalosti a které probíhá zcela neorganizovaně (tamtéţ). Informální učení nabývá na významnosti v okamţiku, kdyţ víme, ţe pouze 9 % dospělých se navrací zpět do systému formálního vzdělávání10 po jeho opuštění (ČSÚ, 2005: obyvatelstvo). Proces přispívání a čtení diskusních fór na internetu můţeme povaţovat také za část informálního vzdělávání. Podobný názor mají autorky knihy Principles and practice of informal education: learning through life Linda D. Richardson a Mary Wolfe, kdyţ říkají: „Naše představy o světě se formují a reformují v neustálém pozorování, reflexi a komunikaci. V našem ţivotě sbíráme a ověřujeme informace z velkého okruhu zdrojů – rodina, přátelé, knihy, televizní programy, autority, profesní experti, internet, kulturní ikony…“ (2001: 107, vlastní překlad). Informální učení není snadné empiricky ověřit (Rabušicová, Rabušic, 2008) 9
Školský zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Formální vzdělávání vede k získání diplomů a kvalifiakcí v rámci formálního vzdělávacího systému (Rabušicová, Rabušic, 2008) 10
15
a ani tato práce se o to nebude snaţit. Jen chci zdůraznit, ţe překročení dětského věku neznamená ukončení veškerých vzdělávacích a formujících procesů. Informální učení tak můţe hrát velkou roli při environmentálním vzdělávání dnešních dospělých, kdy tito dospělí pravděpodobně neprošli ţádným formálním vzděláním v oblasti environmentální problematiky, protoţe se na ně ještě nevztahovaly školské normy v této oblasti. 2.3.4. Vliv médií na utváření hodnot Média mají vliv na proces socializace a vzdělávání jedince (Hayes, 2007). Jak uţ bylo řečeno, v procesu socializace si jedinec osvojuje sociální normy, rozdělení sociálních rolí, určité druhy chování, postoje a nakonec si vytvoří svůj vlastní hodnotový systém (Jandourek, 2001: 220). Internet jako jedno z médií, které zasahuje skutečně masy (viz kapitola 2. 1.), můţe hrát v procesu socializace i roli významného druhého, i kdyţ Berger s Luckmannem si pod pojmem významného druhého představovali spíše osoby ţijící v těsné blízkosti dítěte. Tématika, která se na internetu objevuje, tak můţe zasáhnout jedince v jeho procesu utváření hodnot. Média mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření ţivotního stylu a na kvalitu ţivota vůbec. (Mičienka, Jirák, 2007). Výskyt environmentální problematiky v prostředí internetu tak můţe jednotlivce ovlivnit ve vnímání těchto témat. Média mají moc v tom, ţe určují, kolik prostoru budou jednotlivým tématům věnovat, tím jim vlastně dávají důleţitost. Internetové diskuse, jak uţ bylo řečeno, se od jednostranné komunikace, kdy konzument nijak nemůţe zasáhnout do procesu vytváření informací, liší. Jedinci mají moţnost sami informaci formulovat a média, resp. internet, samotná uţ nemají vliv na to, jaké informace se v nich objeví. Diskusní fórum se tak stane opravdovým médiem (zprostředkovatelem informace), které informace nijak předem neupravuje, neselektuje11. Přispěvatelé tak vlastně mají moţnost stát se jednotlivými dílčími médii. Hodnoty a názory v nich předávané jsou vlastně hodnotami a názory, které sdělují konkrétní jedinci. Diskusní fóra tak nemůţeme povaţovat za média, která sama o sobě mají vliv na utváření hodnot. Na vytváření jedincových hodnot nemá největší vliv diskusní fórum12 ale jeho konkrétní přispěvatel/é.
11
Nicméně diskusních fóra mají vlastní pravidla pro přispěvatele. Pokud jsou porušena, administrátor diskusního fóra si vyhrazuje právo příspěvek, který odporuje pravidlům, vymazat nebo část příspěvku vypustit. 12 Samozřejmě média dala prostor pro vytvoření aplikace diskusního fóra, umoţnila lidem skrze něj komunikovat, tím média zasahují, ale obsah uţ samy nevytvářejí.
16
2.4. Environmentální téma Stanovit, co je a co není environmentální téma, je velice sloţité, proto jsem se pokusila o vlastní konceptualizaci13. Přídavné jméno environmentální14 je velice mladé. Je ale nutné si uvědomit, ţe slovo environmentální má jak přírodovědnou tak i společenskovědní konotaci. Uţ zakladatelka vědního oboru humanitní environmentalistika (v České republice) Hana Librová silně zdůraznila, ţe environmentální témata propojují přírodovědné a společenské vědění15. Lze říci, ţe takřka všechna témata mají určitý environmentální přesah. Já si v určování pomohu vyuţitím praxe organizací, resp. ekologických poraden, které se primárně environmentální tematikou zabývají dlouhou dobu a měly by mít zachycenou tematickou saturaci16. 2.4.1. Témata spojená s rodičovstvím Rodičovství s sebou přináší zájem o specifická témata, která se pojí hlavně s novou situací, kterou je čekání dítěte, narození dítěte a jeho výchova. Takovými tématy pak nepochybně jsou: plenky, dětská výţiva, dětská kosmetika, dětské oblečení ale i výţiva matky v době těhotenství a kojení atd. Na druhou stranu nesmíme opomínat témata, která na první pohled s rodičovstvím nesouvisejí, nicméně se jimi rodiče zabývají, proto je musíme v analýze také zohlednit. Takovými tématy pak jsou druh nábytku, doprava, antikoncepce atd. Více v kapitole č. 3. 4.
Dětské pleny Téma, které řeší prakticky všichni rodiče, jsou dětské pleny. Dětské plenky pouţívá většina kojenců. Představují tak jedno z nejdůleţitějších témat spojených s rodičovstvím. Dětských plen v současnosti existuje mnoho druhů, které se ale od sebe vzájemně liší, co se týče environmentální náročnosti, resp. šetrnosti. V roce 2008 se v České republice prodalo bezmála 350 mil. kusů jednorázových plen za zhruba 1, 5 mld. korun (ČTK, 2008). Jedno dítě ve svém plenkovém období je schopno 13
Fáze výzkumné činnosti, ve které jsou definovány pojmy (sociologický slovník, 2001) Často se také můţeme setkat s pojmem ekologický, např. ekologicky řešené, ekologický výrobek. V tomto smyslu jde prakticky o synonymum se slovem environmentální, protoţe se jedná o posunutý význam slova ekologie. Ekologie je jinak přírodovědný obor (slovník cizích slov, http://slovnik-cizich-slov.abz.cz). 15 Přednáška ke kurzu Úvod do environmentálních studií, říjen 2007. 16 Pod pojmem tematická saturace rozumíme stav, kdy v procesu výzkumu uţ nenalézáme ţádná nová témata, která bychom měli do výzkumu zařadit (Milovský, 2003) 14
17
vyprodukovat asi 1 tunu odpadu. To znamená, ţe průměrné dítě spotřebuje dvakrát více odpadu neţ je roční průměr na obyvatele ČR (www.plinky.cz, 2009). Dále klasické jednorázové plenky, které se vyrábí z celulózy, spotřebují na výrobu jedné pleny v průměru 3 litry čerstvé vody, látkové pleny přitom na praní jedné pleny potřebují asi 1, 5 litru čerstvé vody (www.plinky.cz, 2009). Tato fakta ukazují, ţe pleny (ať uţ jsou jakékoliv) představují značnou environmentální zátěţ. Vzhledem k tomu, ţe kvalita ţivotního prostředí a jeho ochrana nabývá ve společnosti na významu, dostaly se i dětské pleny pod drobnohled ekologů, environmentalistů a firem, které se snaţí spotřebitelům nabídnout ekologičtější variantu dětských plen. Informace o environmentálně šetrnějších variantách plen (látkové plenky, jednorázové ekologické pleny, pratelné druhy plenkových kalhotek) poskytují ekologické poradny, ekologické portály, ale předávají si je i rodiče mezi sebou (např. prostřednictvím internetových diskusí). Informovanost je v tomto ohledu důleţitá, protoţe např. podle portálu pleny-eko.cz je látkových plen asi deset druhů, coţ ztěţuje orientaci rodičů v této problematice. Rodiče také zajímá, kolik je pleny budou stát. Náklady na klasické jednorázové plenky se pohybují okolo 30 000 Kč na jedno dítě. Látkové plenky i s pořizovacím zařízením (kalhotky atd.) vyjdou v průměru na 15 000 Kč, coţ je o polovinu méně neţ u jednorázových. Ale musí se počítat s tím, ţe investice do jednorázových plen je rozloţena do celého plenkového období dítěte (cca 2 roky), ale látkové pleny představují pro rodiče jednorázovou investici. Zdraví dítěte jsou rodiče ochotni podřídit takřka vše, a proto je zajímá, který druh plenek je pro jejich dítě nejzdravější. (www.plinky.cz, 2009). Právě proto, ţe pleny představují takovou ekologickou zátěţ, budu se jim věnovat v kvalitativní části analýzy.
Bezplenková komunikační metoda Jak uţ bylo výše řečeno, plenky, které dítě pouţívá, představují zátěţ pro ţivotní prostředí, a to hlavně díky tomu, ţe vytvářejí odpad, který se špatně recykluje, protoţe plenku tvoří různé vrstvy sloţené z více typů materiálů. Existuje však metoda, které je zaloţena na jiném principu neţ je nahrazování klasických jednorázových plen ekologičtějšími. Tato metoda se nazývá bezplenková komunikační metoda a je zaloţena na jednoduchém principu nepouţívání
18
plen. Jedná se tedy o nejekologičtější a nejlevnější způsob, jak se vypořádat s problémem dětských plen (Bauerová, 2009). Bezplenková komunikační metoda je zaloţena na dobré komunikaci mezi rodiči a jejich dítětem. Rodiče se vlastně snaţí vypozorovat (dítě většinou dává nějaké signály), kdy se dítěti chce na záchod. Přínosem je, ţe dětská pokoţka není v kontaktu se stolicí a močí, ţe nezatěţuje ţivotní prostředí, ţe uspoří hodně peněz a ţe přispívá k lepší komunikaci mezi rodiči a dítětem. Tato metoda vyţaduje kvalitativně jiný přístup k rodičovství. Rodiče by se měli snaţit o tzv. kontaktní rodičovství17, které vychází z poznatků přírodních národů. 2.5. Environmentální chování S environmentálními tématy úzce souvisí environmentální chování, které souvisí s analýzou diskusních fór (konkrétně se zkušenostmi diskutujících s environmentálně šetrnějšími plenami, viz kapitola 4. 12.). Podobně jako je těţké konceptualizovat environmentální téma, je těţké stanovit, co je a co není environmentální chování, kdyţ kaţdá lidská činnost s ţivotním prostředím nějak souvisí. Zde si vypomůţu definicí Jana Krajhanzla, který říká: „V uţším slova smyslu je environmentálním chováním to chování, které významně působí na ţivotní prostředí18.“ (2009). Environmentální chování Krajhanzl rozděluje na dvě skupiny. V první se nachází takové chování, kdy si jedinec vůbec neuvědomuje, ţe jeho jednání má nějaký environmentální přesah. V druhé skupině jsou pak ti jedinci, kteří si dopady svého jednání na ţivotní prostředí uvědomují. Zde hovoříme o záměrném environmentálním jednání (Krajhanzl, 2009). Abychom mohli říci, ţe naše chování je environmentálně příznivé (proenvironmentální19), musíme rozhodnout, zda odpovídá následující definici: Proenvironmentální chování je takové chování, které je obecně (či podle poznatků environmentalistiky) v kontextu dané společnosti hodnoceno jako šetrná varianta environmentálního chování či příspěvek ke zdraví ţivotního prostředí. Opakem je environmentálně nešetrné chování nebo také chování poškozující ţivotní prostředí (Krajhanzl, 2007). Problém je, ţe dnešní poznatky environmentalistiky nejsou často zcela jednotné, proto je těţké určité chování ohodnotit jako environmentálně příznivé nebo nepříznivé. Například je 17
Kontaktní rodičovství je přístup k rodičovství, které je mnohem více zaloţeno na intuici, přirozených potřebách dítěte a rodiče neţ na odborných radách. Typickými přístupy jsou kojení dle potřeby dítěte, společné spaní nebo právě bezplenková komunikační metoda (Bauerová, 2009). 18 Někdy se můţeme také setkat s pojmem „environmentálně-relevantní chování“ (angl. „environmentalyrelevant behaviors“) 19 Pro-environmentální chování můţeme chápat jako chování šetrné k ţivotnímu prostředí nebo také ohleduplné, odpovědné nebo ekologické (Krajhanzl, 2009).
19
těţké zodpovědět otázku, zda psaní na počítači je méně ekologicky příznivé neţ psaní perem na papír.
20
3. Metodologická část 3.1. Rozpracování výzkumných otázek Výzkumné otázky byly jiţ stručně představeny v úvodu práce (viz kap. 1.1). Zde následuje jejich podrobnější rozpracování a operacionalizace. 1. otázka: Kolik prostoru zabírají environmentální témata v prostředí internetových diskusních fór věnujících se rodičovství? Dimenze otázky: Rozdělení environmentálních témat do tematických celků Počty příspěvků k jednotlivým environmentálním celkům Celkový počet příspěvků v environmentálních celcích Podíl příspěvků vztahujících se k environmentálním celkům vzhledem ke všem příspěvkům ve fóru Podíly environmentálních témat vzhledem k ostatním tématům (pouze na první a druhé úrovni diskusních fór, viz kapitola 4. 2.) 2. otázka: Kolik prostoru zabírá téma environmentálně šetrnějších plen20? Dimenze otázky: Druhy ekologicky šetrných plen Počty příspěvků k jednotlivým druhům environmentálně šetrnějších plen Zkušenosti (a její povaha – kladná, neutrální, záporná) diskutujících s konkrétním druhem environmentálně šetrnějších plen 3. otázka: Jak přispěvatelé přistupují k problematice environmentálně šetrnějších plen v prostředí rodičovských internetových diskusních fór? Dimenze otázky: Důvody přispěvatelů pro pouţívání environmentálně šetrnějších plen Vliv diskuse na diskutující Odkud přispěvatelé informace o environmentálně šetrnějších plenách získali
20
Vzhledem k velkému mnoţství analyzovaných příspěvků (řádově statisíce) nebylo moţné analyzovat všechna environmentální témata vyskytující se v prostředí internetových diskusních fór kvalitativně. Na základě zjištěných četností bylo proto pro následnou kvalitativní analýzu vybráno téma nejčetnější – téma environmentálně šetrnějších plen. Toto téma je dostatečně environmentálně významné (viz kapitola č. 2. 4. 1. v teoretické části) a diskuse k němu byla dostatečně rozsáhlá a strukturovaná.
21
3.2.
Metody zkoumání
Metody zkoumání jsem vybírala podle povahy diskusních fór a podle cílů, kterých chci dosáhnout, resp. výzkumných otázek a jejich dimenzí, které jsou specifikovány výše. K výběru výzkumného vzorku internetových diskusních fór jsem pouţila metodu sněhové koule (viz dále kapitola 3. 3). K zodpovězení 1. a 2. otázky jsem vyuţila základní kvantitativní statistické metody, k zodpovězení 3. otázky pak metodu zakotvené teorie, tedy metodu kvalitativní (pro konkrétní informace o práci s diskusními fóry viz kapitola č. 3. 6.). Kvantitativní metoda je zaloţena na vysoce standardizovaném výzkumu, kdy se redukuje počet zkoumaných jednotek, počet vzájemných vztahů i počet zkoumaných proměnných. Výsledkem je informace dobře zpracovatelná pomocí statistických metod. Výhodou je vysoká reliabilita21, nevýhodou naopak niţší validita22. Pouţití kvantitativní metody v této práci mělo za cíl poskytnout přehled o tom, jaká environmentální témata se vyskytují v rodičovských internetových diskusních fórech a kolik je jednotlivým tématům věnováno prostoru. Kvalitativní metoda umoţňuje zkoumaný problém pochopit více do hloubky. Neredukují se počty proměnných ani počty vztahů mezi nimi. Výsledky nemají vysokou reliabilitu, ale vyznačují se naopak vysokou validitou. Kvalitativní metoda je zvláště vhodná na případy, kdy o zkoumaném problému máme málo informací (Hendel 2005: 342), coţ je i případ environmentální problematiky v prostředí rodičovských internetových diskusních fór. V práci pouţiji konkrétně techniku výzkumu dokumentů, v mém případě internetových diskusí, kdy se budu snaţit zodpovědět otázky a dimenze stanovené v kapitole č. 3. 1. 3.3. Výběr diskusních fór Počet internetových diskusních fór je relativně malý (řádově desítky) a kaţdé diskusní fórum má jiný charakter (různý počet témat, různý počet příspěvků). Nelze také zkoumat všechna fóra, protoţe nelze zjistit, kolik jich přesně existuje. Proto jsem musela zvolit způsob výběru z oblasti kvalitativního zkoumání. Do analýzy jsem vybrala jen taková diskusní fóra, která splňují níţe popsaná kritéria pro rodičovská fóra a mají dostatečný počet příspěvků (alespoň 1 000). Protoţe mě zajímaly pouze četnosti jednotlivých environmentálních témat a počty
21
Reliabilita – spolehlivost je prokázání moţnosti získání stejných závěrů, pokud by se studie zopakovala (Hendel, 2005: 342). 22 Validita znamená, ţe se měří skutečně to, co se má měřit. Jinak můţeme říci, ţe validita je platnost měření. (Hendel, 2005: 342).
22
jejich příspěvků a nebudu své výsledky generalizovat na všechna existující fóra, je zvolený způsob výběru vhodný. Diskusní fóra se nevyskytují zcela samostatně, ale jsou aplikací, kterou můţe obsahovat webový portál, v tomto případě věnující se problematice rodičovství, proto existují i portály, které diskusní fórum neobsahují. Tyto portály však nebyly předmětem mé analýzy. Internetové diskuse jsou většinou pro větší přehlednost členěny do témat a podtémat. Přispěvatelé mohou témata libovolně doplňovat a rozvíjet jiţ stávající. Rodičovství a s ním spojená témata se objevují na většině rodičovských internetových portálů a souvisejících diskusních fór, které jsou věnovány především ţenám, je jim ovšem věnován různě velký prostor. Pro účely této práce bylo proto diskusní fórum věnující se a rodičovství vymezeno následovně: diskuse na rodičovská témata je samostatně vyčleněna diskusní fórum obsahuje minimálně 70 % rodičovských témat („téma“ je přitom bráno jako nadpis dílčí diskuse v prostředí fóra, rodičovská témata jsou specifikována v kapitole č. 3. 4.) Protoţe jsem rodičovská internetová fóra do analýzy vybírala pomocí metody sněhové koule (ang. snowball sampling) (Milovský, 2003) musela jsem nejprve najít první fórum, díky němuţ budu moci nalézt ostatní. Proces výběru byl následující. Nejprve jsem do internetového vyhledávače Google zadala heslo „rodičovství, diskuse“. Bohuţel nalezená diskusní fóra nesplňovala kritéria pro rodičovská diskusní fóra. Proto jsem se rozhodla zvolit jiný způsob hledání vhodného diskusního fóra. Koupila jsem si časopis pro rodiče Maminka23, který vychází ve vysokém nákladu, takţe lze předpokládat, ţe obsáhne velké mnoţství rodičů. V několika číslech tohoto časopisu jsem našla odkazy na diskusní fóra věnující se rodičovství. Z nich jsem vybrala takové, které má největší mnoţství příspěvků a má největší počet dílčích diskusí, a to jsem zvolila jako primární. Jde o portál www.emimino.cz, které obsahuje kolem milionu a půl diskusních příspěvků a takřka 80 % rodičovských témat. Dále jsem postupovala pomocí metody sněhové koule (angl. snowball sampling) (Milovský, 2003). To znamená, ţe jsem v rámci primárního diskusního fóra hledala webové 23
Časopis maminka vychází kaţdý měsíc v nákladu 60 000 výtisků. (nakladatelství Mladá fronta, 2009)
23
stránky, na které odkazují v diskusích přispěvatelé, a prověřovala, jestli splňují mojí definici rodičovského fóra. V hledání diskusních fór jsem pokračovala do té doby, neţ byl vzorek teoreticky nasycen24. Teoretické nasycenosti jsem dosáhla prověřením dalších sedmi diskusních fór. Výčet diskusních fór s procentem rodičovských témat a viz tabulka č. 1. Tato diskusní fóra jsem proto zahrnula do analýzy. Tab. č. 1 Přehled rodičovských diskusních fór Procento rodičovských témat (ke dni 2. 11. 2009)
Název diskusního fóra 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
www.emimino.cz www.rodina.cz www.mojetehotenstvi.cz www.maminka.cz http://maminky.eu http://babyweb.cz www.nasemimi.cz
78 % 77 % 82 % 75 % 95 % 71 % 76 %
Celkový počet příspěvků v diskusích (ke dni 2. 11. 2009) 1 776 763 658 365 327 215 32 898 25 535 4 659 2 043
Pro přehled ještě uvádím další webové portály, které obsahují diskusi s rodičovskou tematikou a které jsem uţ nehledala pomocí metody sněhové koule, ale účelovým výběrem25. U těchto fór uţ jsem nezjišťovala přesný počet příspěvků ani přesný podíl rodičovských témat. To, ţe se zabývají rodičovskou tematikou, jsem poznala podle toho, ţe ve svém názvu nesly: pro rodiče, pro maminky s dětmi, vše o dítěti, výchově, porodu, těhotenství (viz tabulka č. 2). Je moţné, ţe existují ještě další rodičovská diskusní fóra, ale metoda sněhové koule je neodhalila. Tab. č. 2 Přehled dalších rodičovských diskusních fór, které nebyly zahrnuty do analýzy www.porod.estranky.cz www.mojebetynka.cz www.mojedite.cz www.vasedeti.cz www.promamy.cz www.smudla.cz 3.4. Konkrétní témata spojená s rodičovstvím Rodičovská témata jsou taková témata, která těsně i vzdáleně souvisí s rodičovstvím. Úplný výčet témat spojených s rodičovstvím není prakticky moţné vytvořit. Základní přehled témat spojených s rodičovstvím mi poskytla literatura, která se této problematice váţe
24 25
Tedy do té doby, neţ jsem uţ nenacházela nové odkazy na rodičovská fóra. Tedy hledala jsem taková fóra, která splňují charakteristiku rodičovského fóra.
24
(Sunderlandová, 2008, Gregora, 2007, Deansová, 2004). V tabulce č. 3 jsou abecedně uvedena témata, která se v literatuře objevují nejčastěji. Tab. č. 3 Rodičovská témata Antikoncepce Bydlení a zařízení bytu Cestování hračky Dětská kosmetika Dětské oblečení Chození na nočník Kojení Léčení Manţelství Mateřská a rodičovská dovolená) Menstruace Nemoci Neplodnost Očkování Porod
Plenky Snaţení o miminko Spánek Šetření Školy a školky Těhotenství Těhotenské oblečení Výbava pro miminko (kočárky, vanička atd. Výběr porodnice Výţiva matky Výţiva dítěte Vztahy v rodině Vývoj dítěte Zdraví dítěte Zdraví matky
3.5. Konkrétní environmentální témata spojená s rodičovstvím Snad ke kaţdému výše uvedenému tématu je moţné přiřadit určitý environmentální přesah, tzn., ţe se nějakým způsobem dotýká ţivotního prostředí. Ekologické poradny, které se sdruţují do sítě ekologických poraden STEP, ani jiné webové portály zabývající se environmentální problematikou úplné výčty environmentálních témat spojených s rodičovstvím neposkytují. Tabulka č. 4 uvádí přehled nejčastěji se vyskytujících environmentálních témat, které jmenují ekologické poradny26 (a jiné organizace zabývající se environmentálními přesahy rodičovství) na svých webových portálech a internetový obchod zabývající se problematikou ekologicky šetrnějšího rodičovství (www.eko-rodina.cz). Protoţe kaţdá ekologická poradna nebo organizace uvádí jiný název environmentálního tématu, musela jsem vytvořit vlastní názvy témat (přehled témat viz tabulka č. 4). Tyto mnou vytvořené kategorie byly základním vodítkem při analýze diskusních fór, resp. při hledání environmentálních témat a environmentálních přesahů v diskusních fórech. Tab. č. 4 Environmentální témata spojená s rodičovstvím Bazarové zboţí Bezplenková komunikační metoda Biooblečení Biopotraviny 26
Konkrétně se jednal o tyto poradny: Ekologická poradna Veronica, Ekologická poradna Nesehnutí Brno, Ekologická poradna Rosa.
25
Cestování a doprava Environmentální menstruační pomůcky Environmentálně šetrné hračky Environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky Přírodní a biokosmetika Přirozená antikoncepce Přirozené a domácí porody Vlastní výroba (šátky, oblečení, hračky 3.6. Práce s diskusními fóry Nejprve jsem charakterizovala kaţdé jednotlivé fórum – jeho strukturu diskusí a pravidla pro diskutující. Dále jsem kvantitativně analyzovala všech sedm vybraných diskusních fór, a to podle dimenzí, které jsem stanovila v kapitole 3. 1. Nejprve jsem ke kaţdému fóru vytvořila tabulku, kde jsou vypsána všechna témata, resp. názvy diskusí na třetí úrovni (viz kapitola 4. 2.) dotýkající se environmentální problematiky (environmentální témata)27. Tyto tabulky jsem pro přehlednost zařadila do přílohy č. 2 – 8. Tato témata jsem následně seskupila do vyšších tematických celků, a to podle toho, jak jsou environmentální témata členěna podle praxe ekologických poraden a zmiňovaného internetového obchodu, a vytvořila jsem tak další přehlednější tabulky, které jsem umístila k charakteristikám kaţdého jednotlivého fóra do textu. Tabulka obsahuje počty příspěvků k jednotlivým environmentálním celkům, celkový počet příspěvků v environmentálních celcích a podíl příspěvků vztahující se k environmentálním celkům vzhledem ke všem příspěvkům ve fóru. Takto jsem postupovala u všech sedmi diskusních fór. Dále jsem kvantitativně analyzovala nejčastěji diskutované téma environmentálně šetrnější pleny, resp. tematický celek „environmentálně šetrné plenky, plenkové kalhotky“. Nejprve jsem pleny rozdělila podle druhů28, které se v diskusích objevovaly. Dále jsem vytvořila tabulku, kde jsem ke kaţdému druhu plenek uvedla počty příspěvků. Tyto počty jsem získala tak, ţe jsem sečetla počty (uvedené přímo v diskusních fórech) příspěvků k tématům, které se váţí k problematice environmentálně šetrnějších plen, a následně jsem je zařadila do druhů plenek. 27
Zjištění, zda se jedná o environmentální téma, resp. diskusi o environmentálním tématu, abych ji mohla do tabulky zařadit, jsem prováděla následovně. Nejprve jsem zjišťovala, jestli se v názvu diskuse neobjevuje téma, které je podle praxe internetového obchodu a ekologických poraden environmentální. Pokud ne, tak jsem se jimi dále nezabývala, pokud ano, zjišťovala jsem, jestli diskuse jako celek má charakter diskuse na environmentální téma. Pokud jsem v příspěvcích (nemuselo se jednat o všechny) našla tato slova nebo slovní spojení nebo slova a slovní spojení jim obsahem velmi podobná (environmentální, ekologické, přírodní, bio, nezatěţující ţivotní prostředí, šetrné k ţivotnímu prostředí), povaţovala jsem diskusi za environmentální jako celek, a tudíţ jsem do tabulky zařadila všechny příspěvky, které u ní byly uvedeny. 28 Druhy jsem vytvořila tak, ţe jsem názvy diskusí na třetí úrovni (viz kapitola 4. 2.) okódovala. Tyto kódy se staly i názvy pro druhy environmentálně šetrnějších plen. Proces kódování, viz následující kapitola č. 3. 7.
26
Pak jsem se věnovala zkušenosti (a její povaze) diskutujících s pouţíváním určitého druhu environmentálně šetrnějších plen. Vytvořila jsem tabulku, kde je u kaţdého druhu plenek uvedeno procento přispěvatelů, kteří mají vlastní zkušenost s jeho pouţíváním. V tabulce je dále uvedeno, zda jde o zkušenost kladnou, neutrální nebo zápornou29. K povaze zkušenosti je uvedeno procento přispěvatelů, které se té nebo oné zkušenosti hlásí. Pak jsem přistoupila ke kvalitativní části práce. Nejprve jsem se věnovala procesu kódování (viz následující kapitola) a kódovala jsem jednotlivé příspěvky v diskusích, kde se probírá environmentální problematika plenek. Kdyţ jsem proces kódování dokončila, analyzovala jsem jednotlivé příspěvky podle stanovených výzkumných otázek a jejich dimenzí (viz kapitola č. 3. 1.). Nejprve jsem si k příspěvkům dělala vlastní komentáře, přeskupovala jsem kódy a vytvářela ještě nové. 3.7. Proces kódování Nejprve jsem zkopírovala všechny diskusní příspěvky (ze všech vybraných internetových diskusí), které se váţí k tématu dětských plenek a mají environmentální přesah. Pak jsem jednotlivé příspěvky začala kódovat. Kódy jsem vytvářela nejprve spontánně a pak jsem je seskupovala a řadila tak, abych byla schopna zodpovědět výzkumné otázky i jejich dimenze. Jednotlivé kódy jsem následně začala seskupovat do rodin a v nich jsem vytvářela hierarchie kódů tak, aby vznikla logická struktura. Vlastní kódy, které jsem pouţívala v procesu kódování, jsou uvedeny uvnitř tabulek. Názvy tabulek mají pouze upřesnit hierarchizaci kódů. Tab č. 5 Rodina kódů – druhy environmentálně šetrnějších plen Látkové plenky Klasické čtvercové pleny Moderní látkové pleny Svrchní kalhotky (plenkové kalhotky) Ekoplenky (na jedno pouţití) Ţádné plenky – bezplenková komunikační metoda
29
Povaha zkušenosti byla určována následovně. Kladnou nebo zápornou povahu zkušenosti museli diskutující vyjádřit explicitně. O kladnou zkušenost se jednalo jen tehdy, kdyţ diskutující k určitému druhu plenek uváděli tato slova nebo slovní spojení nebo slova a slovní spojení jim významem velmi blízká (dobrá zkušenost, vyhovovaly, osvědčily se). O zápornou zkušenost se jednalo jen tehdy, kdyţ diskutující k určitému druhu plenek uváděli tato slova nebo slovní spojní nebo slova a slovní spojení jim velmi blízká (špatná zkušenost, nevyhovovaly, neosvědčily se). Ostatní zkušenosti jsem zařadila do neutrální zkušenosti.
27
Tab. č. 6 Rodina kódů – zdroje informací 1. Vlastní zkušenost Kladná Negativní Neutrální 4. Převzatá zkušenost30 Od známého (rodina, přátelé) Internetová diskuse Blogy Internetový obchod Ekologické poradny Z odborného webového portálu Od lékaře Tab. č. 7 Rodina kódů - důvody používání jiných než klasických jednorázových plen Kladný vliv na zdraví dítěte Environmentální příznivost Zlepšení vztahů s dítětem Příznivá cena Dobrá kvalita Móda Tab. č. 8 Rodina kódů – postoj přispěvatelů k environmentálním tématům Odpůrce Neutrální postoj Příznivec Proces kódování byl nedílnou součástí analýzy. Kódy jsem v průběhu analýzy měnila a znovu uskupovala tak, aby vytvořily logickou strukturu. Jednotlivým diskusním příspěvkům jsem přiřazovala i několik kódů zároveň.
30
Kódy váţící se k převzaté zkušenosti lze rozdělit na zkušenost laickou (kódy „od známého“, „internetová diskuse“, „blogy“ a „internetový obchod“) a expertní (kódy „odborná literatura“, „ekologické poradny“, „z odborného webového portálu“ a „od lékaře“).
28
4. Analytická část V následující analytické části nejprve představím charakteristiku jednotlivých diskusních fór. Následně provedu jejich kvantitativní analýzu, tak jak jsme to stanovila v kapitole č. 3. 1. Po provedení dílčích kvantitativních analýz jednotlivých diskusních fór provedu jejich srovnání. Další část práce se bude věnovat kvalitativní analýze environmentálního tématu „environmentálně šetrné plenky, plenkové kalhotky“. Nakonec uvedu shrnutí zjištění, které jsem získala z kvalitativní analýzy. 4.1. Obecná struktura diskuse Na základě průzkumu diskusních fór jsem sestavila následující strukturu diskusí: 1. úroveň (obecná témata) – obsahuje název nadřazeného tématu (např. výbavička pro miminko), neobsahuje vlastní diskusi 2. úroveň (podtémata) – rozvíjí jednotlivá témata (např. kosmetika a hygienické potřeby), neobsahuje vlastní diskusi 3. úroveň (vlastní témata) – rozvíjí jednotlivá podtémata (např. opalovací krém pro novorozence), obsahuje vlastní diskusi Tuto strukturu jsem pro přehlednost vyuţila pro charakteristiku kaţdého analyzovaného diskusního fóra. 4.2. Charakter primárního diskusního fóra emimino.cz (ke dni 2. 11. 2009) Webový portál www.emimino.cz je určen pro budoucí i stávající rodiče, poskytuje všeobecné informace o rodičovství. Není nijak tematicky zaměřen. Portál vznikl jiţ v roce 2000 (www.emimino.cz), patří tak k nejstarším rodičovským webovým portálům v ČR. Jednotliví uţivatelé se mohou na webu registrovat, coţ jim umoţní vytvářet si vlastní profily a přispívat na diskusní fórum, které je součástí webu. Dalšími aplikacemi jsou např. vytváření deníčků, fotoalba nebo moţnost vstupovat do bazaru. Diskusní fórum můţe navštěvovat registrovaný i neregistrovaný uţivatel. Musí dodrţovat pravidla diskuse, kdy je zakázáno vkládat do diskuse příspěvky s komerčním podtextem, reklamou, uráţející nebo napadající ostatní účastníky diskuse, obsahující vulgarismy, jakkoliv porušující platné zákony ČR, vědomě obsahující zavádějící nebo nepravdivé informace, obsahující text porušující autorská práva, snaţící se manipulovat ostatní diskutující, například vystupování pod více uţivatelskými jmény, diskutování sám se sebou, obsahující fotografie v rozporu s autorskými právy. Pokud by kdokoli tato pravidla 29
porušoval, má administrátor právo příspěvek zkrátit nebo smazat, případně dále zakázat uţivateli vstup do diskusí. Charakter rodičovských diskusních fór byl takový, ţe jeden přispěvatel se zeptá ostatních na nějaký problém a ostatní diskutující se mu snaţí poradit. Struktura diskuse Diskusní fórum bylo tříúrovňové. Obsahovalo celkem 16 obecných témat, 94 podtémat a 30 002 vlastních témat, ve kterých bylo celkem 1 776 763 diskusních příspěvků (www.emimino.cz). Pro podrobný přehled konkrétní struktury tohoto diskusního fóra, viz příloha č. 1. V obecných tématech se vyskytovalo jediné, které má podle ekologických poraden environmentální přesah („šikovné pařátky“) a které je zaměřeno na vlastní výrobu hraček, bytových dekorací atd. Přispěvatelé ale podle zvolených kritérií (viz kapitola č. 3. 6.) toto téma za environmentální nepovaţují. V druhé úrovni jsem objevila pouze dvě podtémata, která můţeme opět z hlediska praxe ekologických poraden označit za environmentální. Jsou jimi podtémata „vyrob si sám“ a „bio“. Ale pouze podtéma „bio“ přispěvatelé povaţují za environmentální. To znamená, ţe na první úrovni se z pohledu této analýzy nevyskytovalo ţádné environmentální téma a na druhé pouze jedno. Environmentální témata tak zabírala cca 1 % počtu podtémat (viz tabulka č. 9). Tab č. 9 Témata a počty příspěvků 2. úroveň (podtémata) Bio
Podíl z podtémat 1%
Na třetí úrovni se objevovalo mnohem více témat, která přispěvatelé povaţují za environmentální (viz příloha č. 2.). Tato témata jsem, jak uţ bylo řečeno v kapitole č. 3. 5., rozdělila do tematických celků podle praxe ekologických poraden. K jednotlivým tematickým celkům pak uvádím příslušný počet příspěvků, které se k dané problematice vztahují (jak uţ bylo řečeno v kapitole 3. 5., neznamená to, ţe kaţdý příspěvek má environmentální přesah, nicméně diskuse jako celek na úrovni obecného tématu environmentální přesah má). Dále uvádím celkový počet všech příspěvků vztahující se k environmentálním tématům a jejich podíl vzhledem k celkovému počtu všech příspěvků ve fóru. Z tabulky č. 10 vyplývá, ţe počet environmentálních příspěvků na třetí úrovni v prostředí diskusního fóra emimino.cz byl 4 026, coţ představovalo 2 ‰ z celkového počtu příspěvků ve fóru. Nejvíce diskutovaným tématem bylo téma „environmentálně šetrnější 30
plenky, plenkové kalhotky“. Diskutující povaţovali za environmentální pouze 7 témat z celkových 12, která za environmentální uvádějí ekologické poradny. Tab. č. 10 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni Tematický celek Bazarové zboţí Bezplenková komunikační metoda Biooblečení Biopotraviny Cestování a doprava Environmentální menstruační pomůcky Environmentálně šetrné hračky Environmentálně šetrnější plenky, plen. kalhotky Přírodní a biokosmetika Přirozená antikoncepce Přirozené a domácí porody Vlastní výroba Celkový počet příspěvků Podíl příspěvků vztahující se k environmentálním tématům vzhledem ke všem příspěvkům ve fóru
Počet příspěvků v tematickém celku 0 31 33 110 0 106 29 3 798 56 0 0 0 4 026 2, 2 ‰
4.3. Charakter diskusního fóra rodina.cz (ke dni 3. 11. 2009) Diskusní fórum se nachází na portálu www.rodina.cz, který se věnuje problematice spojené s rodičovstvím. Diskuse se oproti portálu emimino.cz trochu liší. Najdeme zde diskuse, které se váţí i na pozdější fáze rodičovství, nejenom na období těsně kolem porodu. Portál kromě diskusí obsahuje i jiné aplikace, např. poradnu, fotoalba a deníčky. Většina těchto sluţeb je poskytována pouze registrovaným uţivatelům. Podobně jako na portálu emimino.cz musí uţivatelé při diskusích dodrţovat určitá předem stanovená pravidla (tato pravidla jsou takřka úplně stejná jako emiminu.cz), jinak hrozí, ţe příspěvek bude administrátorem diskuse smazán. Aktuální počet registrovaných uţivatelů mi bohuţel provozovatel internetového portálu odmítl sdělit, nicméně k datu 2. 11. 2009 diskuse na tomto portálu obsahovala 658 365 příspěvků. Struktura diskuse Diskusní fórum bylo rozděleno do osmi karet, kdy kaţdá karta byla určena pro jiný okruh témat. Rodičovská témata se nacházela na první kartě s názvem „hlavní“. Tato karta byla dále členěna jako předchozí fórum na tři úrovně (obecné téma, podtéma, vlastní téma). 31
Na úrovni obecných témat, kterých bylo 20, se ţádné environmentální téma nevyskytovalo. Na úrovni podtémat, kterých bylo 212, se objevila 4 environmentální témata: „bezplenková komunikační metoda“, „porod doma“, „BIO“ a „plenky látkové“. Ani zde ale přispěvatelé téma „porod doma“ za environmentální nepovaţovali. Konečný podíl environmentálních témat na úrovni podtémat byl tedy cca 1 %, coţ byl stejný podíl jako u předchozího diskusního fóra, přesné počty příspěvků viz tab. č. 11) Tab č. 11 Témata a počty příspěvků 2. Úroveň (podtémata) Bezplenková komunikační metoda BIO Plenky látkové
Podíl z podtémat 1%
Na třetí úrovni se vyskytovalo stejně jako v předchozím případě environmentálních témat více (podrobná struktura diskusního fóra viz příloha č. 3). Opět jsem vytvořila tematické celky s celkovými počty příspěvků a jejich podílem vzhledem k ostatním rodičovským příspěvkům (viz tabulka. č. 12). Z tabulky č. 12 vyplývá, ţe environmentální příspěvky na třetí úrovni v prostředí diskusního fóra rodina.cz zabíraly prostor o velikosti 1, 5 %, v konečném počtu šlo o 1 685 příspěvků. Nejvíce diskutovaným tématem bylo i zde téma „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Naopak diskutující se vůbec nevěnovali 6 tématům, které za environmentální povaţují ekologické poradny. Tab. č. 12 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni Tematický celek Bazarové zboţí Bezplenková komunikační metoda Biooblečení Biopotraviny Cestování a doprava Environmentální menstruační pomůcky Environmentálně šetrné hračky Environmentálně šetrnější plenky, plen. kalhotky Přírodní a biokosmetika Přirozená antikoncepce Přirozené a domácí porody Vlastní výroba Celkový počet příspěvků Podíl příspěvků vztahující se k environmentálním tématům vzhledem ke všem příspěvkům ve fóru
Počty příspěvků 0 79 16 250 0 15 0 1 268 57 0 0 0 9 628 1, 5 %
32
4.4. Charakter diskusního fóra mojetehotenstvi.cz (ke dni 3. 11. 2009) Diskusní fórum se nachází na webovém portálu www.mojetehotenstvi.cz, které se zaměřuje na ţeny, které jsou těhotné, nebo na rodiče, kteří miminko v nejbliţší době plánují. Diskuse jsou rozděleny hlavně podle aktuálního týdne těhotenství a plánovaného měsíce porodu. Jako ostatní rodičovské webové portály obsahuje i mojetehotenstvi.cz další aplikace, např. videogalerie, fotogalerie, deníčky. I zde musí diskutující dodrţovat pravidla při psaní příspěvků. Pravidla jsou totoţná s těmi, které uvádí portál emimino.cz. Ani tento portál mi neposkytl aktuální počet registrovaných uţivatelů. Počet příspěvků ke dni 3. 11. 2009 byl 327 365. Struktura diskuse Diskusní fórum bylo opět tříúrovňové. Na úrovni obecných témat, kterých bylo celkem 23, se ţádné environmentální téma neobjevilo. Na úrovni podtémat, kterých bylo 76, se také ţádné environmentální téma neobjevilo. Na třetí úrovni se vyskytovalo méně environmentálních témat neţ v předchozích případech (viz příloha č. 4). Z tabulky č. 13 vyplývá, ţe environmentální příspěvky na třetí úrovni v prostředí diskusního fóra mojetehotenstvi.cz zabíraly prostor 1 ‰, coţ znamená 373 příspěvků. Nejvíce diskutovaným tématem bylo téma "environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Přispěvatelé se nedotkli 8 environmentálních témat, které uvádějí ekologické poradny. Tab. č. 13 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni Tematický celek Bazarové zboţí Bezplenková komunikační metoda Biooblečení Biopotraviny Cestování a doprava Environmentální menstruační pomůcky Environmentálně šetrné hračky Environmentálně šetrnější plenky, plen. kalhotky Přírodní a biokosmetika Přirozená antikoncepce
Počty příspěvků 0 13 0 133 0 0 0 221 6 0 33
Přirozené a domácí porody Vlastní výroba Celkový počet příspěvků Podíl příspěvků vztahující se k environmentálním tématům vzhledem ke všem příspěvkům ve fóru
0 0 373 1‰
4.5. Charakter diskusního fóra maminka.cz (ke dni 5. 11. 2009) Diskusní fórum se nachází na webovém portálu www.maminka.cz. Samotné diskuse se týkají rodičovství, a to hlavně těhotenství a porodu. Webový portál umoţňuje svým uţivatelům vyuţívat další aplikace, např. bazar, odbornou poradnu, vytvářet si vlastní deníčky a fotogalerii. Webový portál maminka.cz je spjat se stejnojmenným časopisem, který vydává vydavatelství Mladá fronta a. s. Stejně jako je tomu u všech předešlých fór, musí uţivatelé dodrţovat předem stanovená pravidla, která se nijak neliší od pravidel, která uvádějí jiţ zmíněná fóra. Diskusní téma můţe zakládat pouze registrovaný uţivatel. Do diskuse můţe přispívat i neregistrovaný uţivatel, ale bude mít vstup jen do těch fór, která jsou označena jako veřejná. Počet příspěvků v diskusním fóru ke dni 5. 11. 2009 byl 32 898. Počet registrovaných uţivatelů mi portál nesdělil. Struktura diskuse Diskusní fórum maminka.cz bylo pouze dvojúrovňové. Chyběla zde 2. úroveň – podtémata. Na úrovni obecných témat, kterých bylo celkem osm, se nevyskytovalo ţádné, které se nějak váţe k environmentální problematice. Na úrovni vlastních témat jsem objevila pouze dvě, která jsem mohla podle mnou zvolených kritérií zařadit do environmentálních témat (viz příloha č. 5). Jsou to témata „bezplenková komunikační metoda“ a „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“ (viz tabulka č. 14). Z tabulky č. 14 vyplývá, ţe příspěvky dotýkající se environmentální problematiky měly podíl 2 ‰ z celkového počtu příspěvků, coţ znamená 77 příspěvků. Diskutující se věnovali pouze 2 tématům, ostatním (10) nevěnovali pozornost. Tab. č. 14 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni Tematický celek Bazarové zboţí Bezplenková komunikační metoda Biooblečení
Počty příspěvků 0 20 0 34
Biopotraviny Cestování a doprava Environmentální menstruační pomůcky Environmentálně šetrné hračky Environmentálně šetrnější plenky, plen. kalhotky Přírodní a biokosmetika Přirozená antikoncepce Přirozené a domácí porody Vlastní výroba Celkový počet příspěvků Podíl příspěvků vztahující se k environmentálním tématům vzhledem ke všem příspěvkům ve fóru
0 0 0 0 57 0 0 0 0 77 2‰
4.6. Charakter diskusního fóra maminky.eu (ke dni 5. 11. 2009) Diskusní fórum je umístěno na webovém portálu www.maminky.eu . Tento portál je věnován tématům spojeným s problematikou rodičovství. Portál obsahuje aplikace jako jiné portály podobného zaměření, a to konkrétně fotogalerii, videogalerii, obchod a ankety. Do diskusí smějí přispívat pouze registrovaní uţivatelé, kteří budou dodrţovat předem stanovené podmínky pro diskutující, jinak hrozí, ţe bude jejich příspěvek smazán nebo uţivateli bude odepřen vstup do diskuse. Počet registrovaných uţivatelů byl 865 a celkový počet příspěvků 25 535. Struktura diskuse Toto diskusní fórum bylo tříúrovňové (obecná témata, podtémata, vlastní témata). Na první ani na druhé úrovni témat se nenacházela ţádná, která se dotýkala environmentální problematiky. Na úrovni vlastních témat jsem objevila dvě, která se zabývají environmentálními aspekty (viz příloha č. 6). Témata jsem následně opět zařadila do tematických celků podle vzoru ekologických poraden (viz tab. č. 15). Z tabulky 15 vyplývá, ţe příspěvky, které se dotýkají environmentální problematiky, zaujímaly podíl z celkového počtu příspěvků 5 %, coţ bylo 1 295 příspěvků. Na tomto diskusním fóru se přispěvatelé nevěnovali 10 environmentálním tématům, kterým se věnují ekologické poradny. Tab. č. 15 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni Tematický celek Bazarové zboţí Bezplenková komunikační metoda
Počty příspěvků 0 0 35
Biooblečení Biopotraviny Cestování a doprava Environmentální menstruační pomůcky Environmentálně šetrné hračky Environmentálně šetrnější plenky, plen. kalhotky Přírodní a biokosmetika Přirozená antikoncepce Přirozené a domácí porody Vlastní výroba Celkový počet příspěvků Podíl příspěvků vztahující se k environmentálním tématům vzhledem ke všem příspěvkům ve fóru
0 0 0 0 0 1 280 15 0 0 0 1 295 5%
4.7. Charakter diskusního fóra babyweb.cz (ke dni 3. 11. 2009) Diskusní fórum se nachází na webovém portálu http://babyweb.cz, který se zaměřuje na problematiku spojenou s rodičovstvím, resp. těhotenstvím a výchovou dětí do tří let. Tento webový portál obsahuje řádově méně informací neţ předešlé analyzované portály. Poskytuje kromě diskuse také různé aplikace (deníky, online chat, ankety, fotogalerie, videogalerie). Kaţdý diskutující musí dodrţovat pravidla diskuse, která jsou stejná jako v předešlých případech. Aktuální počet uţivatelů jsem nezjistila. Počet příspěvků v diskusi je 4 659. Struktura diskuse Diskusní fórum bylo dvojúrovňové, neobsahovalo úroveň podtématu. Na úrovni obecného tématu se nenacházelo ţádné, které by se dotýkalo environmentální problematiky. Na úrovni vlastních témat (viz příloha č. 7) se pak objevily 2 („bezplenková komunikační metoda“ a „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“, viz tabulka č. 16). Z tabulky č. 16 vyplývá, ţe environmentální příspěvky v diskusi zabíraly prostor 1, 6 % ze všech příspěvků, coţ znamenalo 74 příspěvků. Nejvíce diskutovaným tématem bylo téma s názvem „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Diskutující nevěnovali pozornost 10 tématům, které uvádějí ekologické poradny. Tab. č. 16 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni Tematický celek Bazarové zboţí Bezplenková komunikační metoda
Počty příspěvků 0 8 36
Biooblečení Biopotraviny Cestování a doprava Environmentální menstruační pomůcky Environmentálně šetrné hračky Environmentálně šetrnější plenky, plen. kalhotky Přírodní a biokosmetika Přirozená antikoncepce Přirozené a domácí porody Vlastní výroba Celkový počet příspěvků Podíl příspěvků vztahující se k environmentálním tématům vzhledem ke všem příspěvkům ve fóru
0 0 0 0 0 66 0 0 0 0 74 1, 6 %
4.8. Charakter diskusního fóra nasemimi.cz (ke dni 5. 11. 2009) Diskusní fórum je umístěno na webovém portálu www.nasemimi.cz , které se zaměřuje na témata spojená s rodičovstvím. Věnuje se problematice související s těhotenstvím, výchovou dětí, výţivou dětí atd. Toto diskusní fórum obsahuje nejmenší počet příspěvků (2 043). Webový portál nenabízí tolik aplikací jako ostatní analyzovaná diskusní fóra. Do diskuse se mohou zapojovat pouze registrovaní uţivatelé. Stejně jako v ostatních fórech musí uţivatelé souhlasit s podmínkami pro diskutující, jinak nemůţe registrace proběhnout řádně. Počet uţivatelů jsem nezjistila. Počet příspěvků byl 2 043. Struktura diskuse Jelikoţ se jedná o diskusi s malým počtem příspěvků, témata byla řazena pouze na jedné úrovni (vlastní témata), která obsahovala vlastní diskusi. Témata s environmentálním přesahem byla pouze dvě (viz příloha č. 8). Tato témata jsou následně zařazena do tematických celků podle praxe ekologických poraden (viz tabulka. č. 17). Z tabulky č. 17 vyplývá, ţe příspěvků s environmentálním přesahem bylo z celkového počtu příspěvků 1 %, coţ bylo celkem 20 příspěvků. Přispěvatelé nediskutovali 10 environmentálních témat, kterým se věnují ekologické poradny. Tab. č. 17 Tematické celky a počty jejich příspěvků na úrovni vlastních témat Tematický celek Bazarové zboţí Bezplenková komunikační metoda
Počty příspěvků 0 0 37
Biooblečení Biopotraviny Cestování a doprava Environmentální menstruační pomůcky Environmentálně šetrné hračky Environmentálně šetrnější plenky, plen. kalhotky Přírodní a biokosmetika Přirozená antikoncepce Přirozené a domácí porody Vlastní výroba Celkový počet příspěvků Podíl příspěvků vztahující se k environmentálním tématům vzhledem ke všem příspěvkům ve fóru
0 5 0 0 0 15 0 0 0 0 20 1%
4.9. Shrnutí – srovnání diskusních fór Diskusní fóra se navzájem lišila počty příspěvků a podílem, který diskutující věnovali environmentálním tématům. Nejvíce diskutované téma bylo „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“, které se objevovalo ve všech analyzovaných diskusních fórech. Diskutující se také věnovali tématům „bezplenková komunikační metoda“, „biopotraviny“, „přírodní a biokosmetika“, a „environmentálně šetrné hračky“. Těmto tématům se uţ ale nevěnovala všechna fóra a počty jejich příspěvků byly řádově niţší, neţ tomu bylo u tématu „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Diskutující se nikdy nedotkli témat „bazarové zboţí“, „cestování a doprava“, „přirozená antikoncepce“, „přirozené a domácí porody“, „vlastní výroba“, které povaţují za environmentální rodičovská témata ekologické poradny. Neznamená to, ţe se taková témata v diskusích neobjevovala, ale nemohla jsem je podle mých zvolených kritérií označit za environmentální. Nejekologičtější fórum (tedy takové fórum, kde zabírají environmentální příspěvky největší prostor) bylo fórum maminky.eu, kde environmentální témata měla podíl 5 %. Ale zabývalo se jen dvěma tématy („environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“ a „přírodní a biokosmetika“). Nejvíce environmentálních témat se nalézalo na fóru emimino.cz (viz tabulka č. 10). Nejméně ekologické fórum pak bylo mojetehotenstvi.cz, kde environmentální témata zabírala prostor pouze 1 ‰. 4.10. Alternativy ke klasickým jednorázovým plenám Jak uţ bylo řečeno, téma „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“ bylo přispěvateli nejvíce diskutováno. To byl jeden z důvodů, proč jsem se ho rozhodla podrobněji 38
dále analyzovat, a to nejprve pomocí kvantitativní metody a pak i pomocí kvalitativní metody. Dalším z důvodů byla velká environmentální náročnost dětských plen (viz kapitola 2. 4. 1. 1.). V následující tabulce jsou uvedeny počty příspěvků k jednotlivým druhům environmentálně šetrnějších plenek, které se váţí k tématu „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Četnosti jsou uvedeny pro všechna analyzovaná fóra dohromady, protoţe charakter příspěvků na všech analyzovaných fórech byl stejný. I kdyţ byl v některých fórech mnohem menší počet příspěvků, jejich obsah se shodoval s obsahem fór obsahujících větší počet příspěvků k tématu „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Tab. č. 18 Druhy environmentálně šetrnějších plen Druh Látkové pleny Ţádné – Bezplenková komunikační metoda Plenkové kalhotky Klasické čtvercové pleny Moderní látkové pleny Ekopleny Celkem
Počty příspěvků 6 043 199 151 75 39 31 6 538
Téma „látkové pleny“ bylo nejčastěji diskutovaným tématem. Diskutující se mu věnovali v takřka 93 % diskusních příspěvcích. Tabulka č. 19 uvádí, jaké je procento diskutujících, kteří mají s výše zmíněnými tématy vlastní zkušenost (např. pouţívají látkové pleny nebo kupují ekopleny). A jaká tato zkušenost je, jestli kladná, neutrální nebo negativní. Z tabulky č. 19 vyplývá, ţe vlastní zkušenost s pouţíváním environmentálně šetrnějších plen má v průměru 84 % diskutujících, kteří diskutují na téma „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Kladnou zkušenost má v průměru 59 %, neutrální 21% a zápornou 19 % diskutujících. Nejvíce diskutujících mělo kladnou zkušenost s ekoplenkami (98 %) Tab. č. 19 Zkušenosti (a její povaha) diskutujících s určitým druhem environmentálně šetrnějších plen Název tematického celku Látkové pleny Bezplenková komunikační metoda Plenkové kalhotky
Vlastní zkušenost
Povaha vlastní zkušenosti
84 % 61 %
Kladná 54 % 42 %
Neutrální 31 % 14 %
Záporná 15 % 44 %
94 %
39 %
37 %
24 %
39
Klasické čtvercové pleny Moderní látkové pleny Ekopleny Průměr celkem
77 % 78 % 98 % 82 %
40 % 52 % 95 % 53 %
29 % 28 % 5% 24 %
31 % 20 % 0% 22 %
4.11. Kvalitativní část analýzy Následující kapitola kvalitativně analyzuje příspěvky, které se váţí k tématu „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. V analýze se postupně zabývám dimenzemi, které jsem stanovila v kapitole 3.1. Příspěvky diskutujících jsem nijak obsahově neupravovala, jen jsem je pro snazší čtení doplnila o diakritiku. 4.11.1. Důvody používání jiných než klasických jednorázových plen Nejprve jsem na příspěvcích sledovala důvody, které přispěvatelé sledují, kdyţ se rozhodují pro jiné neţ klasické jednorázové plenky. a) Environmentální příznivost Přispěvatelé, kteří pouţívají látkové pleny, si jejich environmentální aspekty uvědomují. Často hovoří o ekologické příznivosti nebo o šetření přírody. Jiné neţ běţné papírové jednorázové pleny volí právě kvůli tomu, ţe alternativní pleny jsou pro přírodu méně zatěţující. Tento důvod u diskutujících jednoznačně převaţoval. „Pouţívám látkové pleny, protoţe jsou ekologické. Myslím, ţe to je to nejmenší, co můţu pro přírodu udělat.“ (Kiki) „Látkovky jsou super hlavně kvůli tomu, ţe jsou takové přírodnější, prostě k přírodě asi šetrnější, proto jsem si je vybrala. Je s tím teda víc práce, ale dá se to přeţít.“ (Karol) „Ahoj holky, jsem podruhé těhotná a velmi váţně uvaţuji o látkových plenách. U prvního syna jsem je nepouţívala, protoţe jsem o nich v podstatě ani nevěděla, ale teď mě lákají hlavně z důvodu ochrany ţivotního prostředí.“ (Milu) Ekologické důvody uvádějí i ti, kteří doposud ţádné zkušenosti s látkovými plenami neměli. Důvodem pro jejich budoucí rozhodnutí bude patrně environmentální aspekt. „Moc těm druhům látkových plenek nerozumím. Jsem fakt nějaká zabedněná. Chtěla bych zkusit udělat něco pro přírodu. Chtěla byt zkusit ty látkovky, ale furt nevím jaký druh. Poradíte někdo?“ (vendy)
40
Přispěvatelé volí látkové pleny hlavně kvůli tomu, ţe klasické pleny vyprodukují velké mnoţství odpadu, se kterým si příroda těţko poradí. Látkové pleny jsou tedy podle diskutujících environmentálně příznivější kvůli tomu, ţe se nemusí po kaţdém pouţití vyhodit. „Trochu je mi smutno z toho, ţe si lidi říkají, ţe co na tom, kolik tun odpadu tady na zemi necháme v podobě jednorázovek, i kdyţ ví, ţe existuje alternativa, která o nic víc nestojí a přitom je 100x ekologičtější . Já v tom mám tedy jasno.“ (Kecalka) „Děkuji Ed, ţe dala deníček o plenkách, protoţe jsem neměla tušení, ţe existují pratelné plenky, co vypadají jako jednorázovky. A ty mraky jednorázovek . Jeďte se podívat na skládku, my ji máme nedaleko. Prostě se to zahrabe a hotovo.“ (Ukecaná baba) „Spotřeba surovin pro výrobu jednorázových plenek není malá – cca 250 kg na jedno dítě, pokud počítáme, ţe dítě nosí plenky asi 2 roky. Odpad je ještě objemnější asi jedna tuna na dítě. Odpad je nerecyklovatelný, skladuje se a pálí.“ (Stefinka) „Kaţdou plínku, co pouţijeme, necháme svým dětem, pradětem, prapradětem jako „dědictví“. A je na čase, aby se začalo poukazovat na to, jaký má jejich pouţívání vliv na naše ţivotní prostředí. Ten odpad prostě u jednorázovek takový není.“ (Lenička) Diskutující vidí v bezplenkové metodě naprosto nejekologičtější způsob v tom, jak se vypořádat s problematikou dětských plenek. „My jedeme v bezplenkovce uţ asi půl roku. Zprvu to tedy bylo moc těţký, hlavně vypozorovat ty signály, ale nakonec se to podařilo. Teď uţ ţádný praní ani ţehlení a hlavně ţádnej odpad., ţádný praní. Naprosto bez práce a čistá ekologie.“ (Monika) „Já teda nevim, jak to děláte, ale mě pořád nejde poznat, kdy se malýmu chce. Moţná je to tim, ţe pro jistotu má vţdycky plenku. Asi to taky zkusim bez ní. Jinak souhlas, ţe bezplenkovka je fakt nejvíc eko.“ (Janina a baby) Diskutující velmi oceňují environmentální příznivost ekoplenek, zvláště jednoduchý způsob recyklace a pouţívání, které je stejné jako u klasických jednorázových plen. Diskutující ekoplenky pouţívají, i kdyţ jejich cena je většinou oproti klasickým plenám vyšší (samozřejmě i oproti látkovým plenám). Tzn., ţe pro diskutující je důleţitější faktor environmentální příznivosti neţ faktor ekonomický. „Je pravda, ţe ekoplenky jsou draţší, ale kdyţ je koupíš v dm ve slevě, tak je to přeci jenom lepší. Ale jde hlavně o to, ţe jsou kompostovatelný. A kdyby ekoplenky kupovaly všechny, tak budou stejně drahý jako obyčejný jednorázovky.“ 41
(Deny) „I kdyţ existují biodegradabilní plínky, na které uţ psala odkaz Evka, a tak jestli chceš mít dobrý pocit, ţe jsi ani na té dovolené nic neošidila, tak bych investovala do pár balíků těch eko plínek, jsou sice draţší, ale co bys pro přírodu neudělala, ţe? “ (Sylva) Hodně diskutujících na adresu environmentálních alternativ klasických plen (s výjimkou ekoplenek), které jsou na jedno pouţití) dodalo, ţe mají velkou ţivotnost, ţe jim vydrţí i na druhé, třetí dítě nebo ţe dokonce pouţívají plenky, které kdysi pouţívala jejich matka na ně samotné. Plenky se také díky dlouhé ţivotnosti prodávají v bazarech nebo si je rodiče přímo mezi sebou vyměňují. Diskutující ale nikdy ţivotnost explicitně s environmentální příznivostí do souvislosti nedali. Environmentální chování je v tomto případě skryto. Diskutující jednají pro-environmentálně, ale jejich jednání není záměrné (viz kapitola č. 2. 5). „Látkové plínky mají jednu velkou výhodu, kdyţ je budu šetrně prát a dobře se o ně starat, vydrţí mi klidně i na druhého prcka nebo je prostě prodám.“ (Povídalka) „Já pouţívám klasické čtvercovky, našla jsem je u babičky na půdě. Mám dojem, ţe jsem je ještě nosila sama. Tak se mi teď budou hodit. Jsou dobré a moţná mi vydrţí i na další dítě. Teda pokud mě tohle totálně neoddělá.“ (Terka) Diskutující neřeší environmentální příznivost pouze u látkových plenek (klasických čtvercových plen, moderních látkových plen nebo plenkových kalhotek) ale např. i u pracích prášků (a i u jiných dalších výrobků), ve kterých pleny perou (vyskytující se v rámci diskuse o plenkách). Z toho vyplývá, ţe diskutující přemýšlí v environmentálních souvislostech. Jsou si vědomi toho, ţe pokud chtějí příznivěji působit na přírodu, je nutné, aby se změnilo jejich chování ve více oblastech. „Plínky peru na 60°C, přidávám jednu lţíci bio pracího prášku, místo aviváţe dám tak dvě lţíce octa a z pračky vytahuju krásně čisté prádlo. Přírodě to neškodí a prádlo je taky čistý.“ (ta-baba) „I to praní jde dělat ekologicky, kdyţ pereš jenom v mýdlovym slizu. Já si ho dělám doma z úplně obyčejnýho mýdla a naprostá spokojenost s kvalitou vyprání. Nechci ţádný fosfátový prášky, co zanášej přehrady. Je pravda, ţe praní taky seţere energii, ale není to tak strašná, jako u výroby jednorázovek. Můj účet tedy není nic moc strašnýho.“ (jarmilka) Pro některé diskutující je environmentální příznivost důvodem nejen ke koupi látkových a jiných environmentálně šetrnějších plenek, ale i mnoha dalších ekologičtějších produktů. Dále se také přispěvatelé ostatním svěřují se svým pro-environmentálním chováním. 42
„A menstruační plínky? Samozřejmě, ţe pouţívám zcela bio rozkladatelné vloţky i tampony. Ono jaksi nejde se soustředit jen na jednu eko stránku a vynechat ostatní. My toho děláme pro ţivotní prostředí celkem dost. Od kupování potravin lokálně vypěstovaných počínaje aţ po pouţívání eko čistících přípravků, látkových plínek, třídění odpadu a u těch eko vloţek konče. Je toho prostě víc, co můţeme pro přírodu udělat.“ (Ed x) Ekoplenky jsou draţší neţ látkové pleny, přesto je diskutující pouţívají, protoţe nechtějí produkovat tolik odpadu, environmentální šetrnost je pro diskutující důleţitější neţ cena plenek. Na druhou stranu ţádní diskutující, kteří ekoplenky pouţívají, je díky nepříznivé ceně nepouţívají samostatně na celé plenkové období dítěte. Ekoplenky vyuţívají ti, kteří běţně pouţívají látkové pleny, ale i ti, kteří pouţívají klasické jednorázové plenky v době, kdy chtějí udělat něco pro přírodu. „Tak jsem se koukala na net na ty ekoplíny a teda musim říct, ţe je to dost drahý. Asi si jich koupim jen pár, kdyţ někam s malou pojedeme, jinak zůstanem látkovat. Bio plenky jsou ještě o trochu draţší. Ale eko plenky maj někdy v DM ve slevě, tak se tam koukněte.“ (Sandra) „Já nedám na jednorázovky dopustit. Nechci moje dítko přebalovat skoro kaţdou hodinu. Chci si s nim hrát. Ale nemyslete si, ţe jenom znečišťuju, někdy koupim ty ekopleny, co maj u nás v drogerii, nevim přesně, jak se jmenujou, ale manţel je pak zahrabává do kompostu.“ (viki) „Jsou pravda drahé cca 12 Kč jedna, ale v přírodě se rozloţí.“ (Katka) b) Cena plenek Kdyţ se rodiče, kteří přispívají do diskusního fóra, rozmýšlejí, jaký druh plenek bude jejich dítě pouţívat, zvaţují, kolik je bude plenkový systém (klasické jednorázové plenky nebo nějaký druh látkových plenek) stát peněz. Z diskusních příspěvků vyplývá, ţe při výběru typů plenek, hraje cena významnou roli. Tzn., ţe někteří diskutující rodiče (budoucí rodiče) cenu uvádějí jako hlavní faktor pro výběr plenek. To, ţe si nakonec vyberou látkovou plenku, je jen důsledek porovnávání cen. Pro-environmentální chování je nezamýšlené, neuvědomované, implicitní. „Dítě spotřebuje denně asi 5 jednorázových plen, u látkových předpokládáme praní 2 – 3x týdně, ţehlení první tři měsíce jednu hodinu denně (ceny za vodu, elektřinu a prášek průměrně v ČR): Náklady na nákup jednorázovek 25 000 Kč, látkové 1 200 Kč (+ látkové kalhotky, ty vyjdou dráţ a je to přeci jenom jednorázová investice), praní – energie 1 400 Kč, prací prášek 3 000 Kč, voda 600 Kč, ţehlení 100 Kč. Úhrnem jednorázovky 25 000 Kč, látkové 6 300 Kč (já tvrdím, ţe o něco víc, ale při dalším dítěti zase míň).“ (Anka)
43
c) Kladný vliv na zdraví dítěte Přispěvatelé volili jiné neţ klasické jednorázové pleny proto, ţe se domnívají, ţe látkové pleny (plenkové kalhotky, moderní látkové pleny, ekoplenky), jsou zdravější, ţe mají pozitivní vliv na zdraví jejich dítěte, např. proto, ţe neobsahují chemikálie, ţe pleny nejsou běleny atd. Environmentální aspekt vůbec nezmiňují. Jednají tedy pro-environmentálně, aniţ by to explicitně vyjádřili. Pravděpodobně přispěvatelé vědí (protoţe musí číst diskusi, kdyţ do ní přispívají), ţe látkové pleny (plenkové kalhotky, moderní látkové pleny, ekoplenky) jsou environmentálně příznivější neţ klasické jednorázové pleny, ale v diskusi to nezmiňují, takţe tento důvod při výběru druhu plen pro jejich děti nebyl patrně nejdůleţitější. „Alany (ekoplenky, pozn. autorky) neobsahují ţádnou chemii, ţádný plast ani latex, jsou bělené kyslíkem. Prostě úţasně šetrné k pokoţce dětí. Nikdy se mi v nich synek neoprudil, zato v jakýchkoli jiných „igelitkách“ po nějaké době vţdycky.“ (péťa) „No tak, já jsem vybírala hlavně podle toho, co je pro moje dítě nejlepší a přeci jen jsou ty látkovky zdravější.“ (Concetta) d) Dobrá kvalita jiných než klasických jednorázových plen Naopak část přispěvatelů vybírá jiné neţ klasické jednorázové plenky proto, ţe jsou kvalitnější, např. jsou hebčí, nedřou miminko. „Tak já jsem se rozhodla pro Imse Vimse (druh pracích plenkových kalhotek, pozn. autorky) proto, ţe se mi zdají pro miminko prima, jsou hebké, krásně drţí, malej v tom můţe řádit a taky opravdu dlouho vydrţí, i kdyţ je relativně často peru.“ (Andula) „Mně přijdou klasický čtvercovky nejlepší (ale jen ty, co se vyráběly za komunismu). Jsou pevné, hebké, savé.“ (mamina) e) Móda Někteří diskutující si vybrali environmentálně šetrnější pleny proto, ţe je povaţují za módní. Za módní pleny ale diskutující nepovaţovali látkové pleny ale pouze ekopleny. „Taky občas koupím ekopleny, jsou sice dost drahý ale in.“ (Bára) f)
Kombinace důvodů
Diskutující často nejmenovali pouze jeden důvod, proč si vybrali nebo si vyberou ekologičtější plenky. Důvodů bylo více. Např. diskutující hovořili o tom, jak je důleţitý
44
environmentální i ekonomický aspekt zároveň, dále kvalita nebo ţivotnost. Z příspěvků není poznat, jestli má jeden z důvodů větší váhu. „Rozhodla jsem se zkusit plenkové kalhotky Bambinomio a nelituju. Jedny stojí jen 250 Kč, výborně drţí, neprotečou ani při průjmové stolici, kterou má naše holčička téměř permanentně, dobře se perou a rychle schnou. Určitě vydrţí i na druhé mimčo.“ (Hani) „Lepší je kupovat plínky přírodní, jsou z nebělené tkaniny, šetrnější k dítěti i přírodě a levnější na pořízení“ (Stálice) 4.11.2. Vliv diskuse na diskutující Sami diskutující přiznávají, ţe diskuse, kterou četli nebo do které se aktivně zapojili, měla vliv na jejich názory nebo dokonce na jejich spotřebitelské chování. Dále také přiznávají, ţe se dozvěděli mnoho nových informací, které doposud nevěděli. Tato skutečnost odpovídá charakteru konceptu informálního učení (viz kapitola č. 2. 3. 3.). Z diskusí lze vypozorovat, ţe diskutující své názory díky konfrontaci s ostatními diskutujícími, kteří mají jiné názory, změnili a tyto změny se promítly i do změny spotřebitelského chování. „Ahoj Stefinko, díky moc za pomoc a rady. Nakonec tedy podle tvého doporučení objednávám BambinoMio. Mějte se hezky a nehádejte se. “ (Lucka) „Oxano, drţím palec a je skvělé, ţe ses díky téhle diskusi pro Popoliny (druh látkových plenek, pozn. autorky) rozhodla.“ (Ed x) „Tahle diskuse člověka opravdu nahlodá! Pořád nad tím přemýšlím, asi taky vyzkouším pouţívání látkovek. Mému synovi je uţ 9 měsíců, doposud jsem pouţívala jen jednorázovky.“ (Danuš) „Holky, moc vám všem děkuju, moc jste mi pomohly ve výběru. Nejprve mě ani nenapadlo, ţe budu taky látkovat, protoţe jsem to povaţovala za moc časově náročné, ale nakonec jsem si sadu od porodu po nočník od Popoliny (druh moderních látkových plen, pozn. autorky) koupila taky. Jsem moc spokojená a fakt moc děkuju za všechny příspěvky, co jsou na tomhle fóru.“ (Zita) Někdy je u diskutujícího vyloţeně vidět obrat o sto osmdesát stupňů. Nejprve byla diskutující k látkovým plenám skeptická, ale poté, co se zapojila do diskuse, se její názor změnil a látkové pleny nakonec začala pouţívat.
45
„U prvního syna jsem pouţívala jednorázovky, a to se s příchodem dcery na svět rozhodně měnit nebude. Jednorázovky jsou pro mě pohodlný. Přebalím a plenku vyhodím. Ţádný praní ani ţehlení.“ (věrka) „Kdybys zkusila nějaký druh moderních látkových plínek, tak bys zjistila, ţe ti to moc času nezabere. Pračka pere sama a to pověšení ti bude trvat maximálně deset minut. Ţehlení není vůbec třeba. Určitě víš, ţe jednorázovky produkují ohromné mnoţství odpadu, látkovky ti vydrţí i na další dítě.“ (Petruška) „Tak tedy, jak to tady čtu, začínám přemýšlet, ţe to taky zkusím. Jeto přeci jen levnější a ten odpad je taky hnus. Na internetu jsem viděla nějaké slevy. Tak to koupím a pak napíšu, jak jsem spokojená.“ (věrka) 4.11.3. Zdroje informací Environmentální problematika v sobě zahrnuje mnoho odborných informací. Diskutující často ve svých příspěvcích uvádějí, odkud informace, které na fóru zveřejňují, získali. Dále také uvádějí odkazy na informace, které si mohou ostatní diskutující vyhledat a přečíst. V následujících odstavcích uvádím, odkud diskutující čerpají informace. Často se v diskusních příspěvcích objevilo, ţe diskutující čerpají informace z několika zdrojů najednou. Např. kombinují vlastní zkušenost a informace z neodborných internetových zdrojů nebo z vlastní zkušenosti a z odborných internetových zdrojů. a) vlastní zkušenost Přispěvatelé získávají informace o environmentálně příznivějších plenách od sebe samých – z vlastní zkušenosti. Nejčastěji z vlastní zkušenosti vědí, jaká je kvalita a cena určitého druhu plen. Zdroje informací z vlastní zkušenosti u diskutujících naprosto převládají (viz kapitola č. 4. 10.) „Látkovky jsem pouţívala uţ u prvního dítěte a velká spokojenost.“ (denisa) Přispěvatelé si hodně váţí zkušeností, které ostatní diskutující na fóru zveřejňují. Diskusi na internetu povaţují za uţitečný zdroj informací. Dokonce někdy povaţují vlastní zkušenosti za kvalitnější neţ informace, které se mohou dočíst v odborných zdrojích. „Prosím o názory a rady, moc díky. Dík za celou diskuzi i informace i za eko diskuzi. Nemám čas vysedávat na netu a hledat, zkušenosti jsou k nezaplacení. Patřím k těm šílencům, co třídí kde co, snaţí se jíst a ţít zdravě a ekologicky a ty plínky jsou docela moje noční můra. Vaše zkušenosti jsou kolikrát mnohem lepší neţ to, co si můţu přečíst někde v kníţce.“ (Fifi) 46
b) zkušenosti známých, rodiny a přátel Dalším ze zdrojů informací pro diskutující je zkušenost, kterou získali jejich známí, rodina nebo přátelé. Takovou informaci nemůţeme povaţovat za odbornou. Zkušenosti známých a přátel se týkají jak kladné zkušenosti s environmentálně šetrnějšími plenami, tak i negativní. „Kámoška mi poradila, ţe mám pouţívat nějaký druh moderních látkových plen. Prý se s nimi zachází lépe neţ s tradičními čtvercovkami. Taky jsou prý dobré komplet kalhotky, které v sobě mají i plínku a všechno se tak pere dohromady. Ona je s nimi moc spokojená.“ (mirinda) „Moje sestra chvilku pouţívala BambinoMio (druh moderních látkových plen, pozn. autorky) a tedy říkala, ţe nic moc. Malej z toho vypadával, s praním měla spoustu práce, nevěděla, jak špinavé plenky skladovat.“ (Mirka) c) neodborné zdroje Diskutující často hledají informace z neodborných zdrojů. Tedy z takových zdrojů, kde není moţné ověřit, zda se jedná o pravdivé informace. Takovéto informace přispěvatelé nejčastěji získávají z jiných internetových diskusí, internetových obchodů nebo blogů31. „Mrkněte na tuhle diskusi www.emimino.cz/modules.php?... , tam je vše o praní látkových plen.“ (simča) d) odborné internetové zdroje Někdy diskutující odkazují na informace, které na svých webových stránkách uveřejňují organizace, které se zabývají environmentální problematikou, nebo ekologické poradny. Diskutující odkazují na informace z ekologických poraden velmi málo. Ze všech příspěvků jsem objevila pouze dva, které na ně odkazovaly. „Tady je leták, co jsem četla, je od sdruţení ROSA www.ecn.cz/rosa.“ (sisi) e) experti Dalším zdrojem, na který diskutující ve svých příspěvcích upozorňovali, byli experti – lékaři. Lékaři ovšem neměli v příspěvcích jednotný názor. Jedni lékaři radili, aby rodiče pouţívali environmentálně šetrnější plenky, jiní zase doporučovali klasické jednorázové papírové plenky. Na informace jiných expertů se diskutující neodvolávali. Mezi experty se neobjevili ţádní, kteří by z podstaty své profese měli rozumět environmentální problematice.
31
Blog je webová aplikace, která umoţňuje si zdarma vytvořit své vlastní webové stránky. Autor blogu tak můţe prostřednictvím internetu zdarma zveřejňovat své názory, záţitky, nápady atd. (http://blog.cz)
47
„Tak mě doktorka doporučila pouţívat jednorázovky. Je to prý pohodlnější, budu mít více času na sebe i na mimčo. Zdravotně jsou prý zcela v pořádku. V klasických plenách se prý děti mnohem častěji opruzují.“ (lady) „Naše lékařka je teda zastánkyně klasických čtvercových plen, dítě se prý s nimi mnohem rychleji naučí na nočník. Zdravě se v nich vyvíjejí kyčle, jsou levné, i kdyţ někdy trochu nepraktické. Vidíte ani doktoři se neshodnou .“ (Lucka a Lucinka) 4.11.4. Postoje k environmentálně šetrnějším plenkám Z diskusí lze vypozorovat základní postoje, které diskutující mají k environmentálně šetrnějším plenkám. a) odpůrce Někteří diskutující se velice negativně vyjadřují o pouţívání látkových plen. Nepovaţují je za hygienické, pouvaţují jejich pouţívání za ztrátu času, který by byl jinak věnován dítěti. Někteří diskutující dokonce nevěří, ţe látkové pleny jsou ekologičtější neţ obyčejné jednorázové. Nejčastěji zpochybňují jejich energetickou nenáročnost, resp. náročnost. „Nechci nikomu vnucovat svoje názory, ale myslím si, ţe látkovky jsou teda pěkně nehygienické, protoţe je miminko stále v mokru. V jednorázových je mimčo spokojené, ale v látkových jen řve.“ (Adéla) „Ahoj, taky se přikláním k jednorázovkám. Lepší je dát jednorázovku a v ušetřeném čase, který bych proprala a proţehlila se dítěti věnovat. Tím mu prospějete mnohem více neţ kdyţ se budete potit u plen.“ (jana) Je zajímavé, ţe někteří diskutující vidí problém času zcela jinak. Nemyslí si, ţe by praním plínek ochudili o čas svoje dítě. Práci okolo látkových plen neshledávají zdaleka tak náročnou jako diskutující jana. „Rozhodně se nebojím, ţe bych svoji deseti týdenní holčičku ošidila o čas strávený se mnou, kdyţ dám plínky do pračky a perou se a já je pak během pěti minut pověsím .“ (Carolin) Diskutující často upozorňují na to, ţe látkové pleny také spotřebují určité mnoţství energie. „No tak já bych teda to s tou ekologií zase tak růţově neviděla. Spotřeba vody, pracího prášku, elektřiny? To nic není?“ (Kanila)
48
Takto jeden diskutující zareagoval na příspěvek, ve kterém se jistá ţena svěřila, ţe si koupila látkové pleny z druhé ruky. Ze jména přispěvatele je zřejmé, ţe se snaţil zaútočit na environmentální motivy přispěvatelky. „Fuj, vy prasata, jak můţete kupovat dětem pouţité pleny?! Která z vás by si koupila pouţité vloţky nebo toaleťák, ţe jo? Z klystýru jste podělané strachy a tohle můţete?! Být váma, tak se studem oprudím!“ (E-kolog) b) neutrální postoj Většina příspěvků byla neutrálních. Přispěvatelé svůj postoj k environmentálně šetrnějším plenkám nezveřejňovali nebo jejich postoj nebylo moţné z příspěvků zjistit. „Já uţ dlouho pouţívám klasické čtvercovky i moderní látkové plínky. Zkoušela jsem jeden čas i jednorázovky.“ (dominika) c) příznivec Příznivec je takový přispěvatel, který se kladně vyjadřuje k pouţívání environmentálně příznivějších plen a často přesvědčuje ostatní, aby je začali také pouţívat. „Já na látkovky nedám dopustit. Hodně se mi osvědčily moderní látkové pleny typu Popoliny nebo BambinoMio. Taky jsem zkoušela ty, co jsou vlastně jenom kalhotky a pere se to všechno dohromady. Všem moc doporučuju. Ekologické a cenově příznivé.“ (renča)
49
5. Diskuse 5.1. Environmentální témata Kdyţ jsem environmentální témata vyskytující se v rodičovských diskusních fórech zařazovala do tematických celků, zjistila jsem32, ţe témat, která povaţují za environmentální diskutující na internetových fórech, je mnohem méně, neţ kolik je tematických celků, které jsem vytvořila na základě praxe ekologických poraden. Ekologické poradny pojímají environmentální rodičovská témata mnohem šířeji. Environmentální přesahy vidí i v cestování a dopravě, v bazarovém zboţí, přirozených a domácích porodech, ve výrobně vlastních výrobků, v přirozené antikoncepci atd. (viz kapitola č. 3. 5.). Neznamená to, ţe se diskutující ve svých příspěvcích tématy, které uvádějí navíc ekologické poradny, vůbec nezabývali, jen v nich nespatřovali environmentální přesah. Vůbec je s problematikou ţivotního prostředí nespojovali. Pokud např. rodiče – diskutující volí pro cestování s dětmi raději vlak neţ osobní automobil, jejich chování je environmentálně nezamýšlené33 (viz kapitola č. 2. 5.). Analyzovaní diskutující se tak do jisté míry podobají „pestrým“, kteří se objevují v knize Hany Librové Pestří a zelení. Hana Librová „pestré“ charakterizovala následovně: „Ochota ţít střídmě však není jednoznačně, např. ekologicky programována… za ochotou ţít střídmě netkví ekologické uvědomění, ale opět velice pestré důvody. Je vedlejším, nezamýšleným důsledkem ţivota směřujícího do různých stran, ale vţdy jinam neţ k nakupování a spotřebě.“ (1994: 296) Nemohu o diskutujících tvrdit, ţe jsou ochotni ţít střídmě a ţe směřují vţdy jinam neţ k nakupování a spotřebě, protoţe o tom se ve svých příspěvcích nezmiňují. Jen mohu říci, ţe se v určitých oblastech chovají environmentálně příznivě, aniţ by to byl jejich přímý záměr. Diskutující, kteří jednají environmentálně nezamýšleně, vidí důvody ve svém chování jinde – často v kvalitě nebo zdravotní nezávadnosti ekologických výrobků. Environmentální témata, resp. tematické celky, které přispěvatelé diskutovali, můţeme nazvat spotřebním zboţím (plenky, biopotraviny, biooblečení, menstruační pomůcky, kosmetika, hračky). Jen jedno téma se tomuto charakteru vymykalo – „bezplenková komunikační metoda“, téma které je velmi úzce spojeno s ekofeminismem tím, ţe se snaţí zabránit poškozování přírody prostředky, které jsou přirozené, nezatěţující ţivotní prostředí (Ruether, 2005). Všechna výše zmíněná témata jsou jen ekologické náhraţky běţných
32
I kdyţ zjištění následujících informací nebylo původně mým cílem. To, ţe jejich chování environmentálně nezamýšlené jsem usoudila z toho, ţe ve svých příspěvcích nikde environmentální důvod nesdělili. 33
50
konvenčních produktů, ale bezplenková komunikační metoda je zcela jiné řešení problematiky dětských plen. 5.2. Kvantitativní část Kvantitativní analýza ukázala, ţe příspěvky dotýkající se environmentálních témat zabírají v prostředí rodičovských diskusních fór malý prostor (viz kapitola č. 5.). Nicméně se vyskytovala ve všech analyzovaných fórech, coţ ukazuje, ţe environmentální problematika v nich má své pevné místo. Dokonce se u některých fór environmentální tematika objevila jiţ na úrovni podtémat. Celkové počty příspěvků k environmentálním tématům dosahovaly řádu tisíců. Přispěvatelé nejvíce (počty příspěvků se pohybovaly v tisících) diskutovali téma „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Otázka je, proč zrovna dětské plenky diskutující nejvíce spojují s environmentální problematikou a proč to nejsou třeba v poslední době tolik diskutované biopotraviny. Moţná proto, ţe většina rodičovských diskusních fór byla zaměřena na ranější fázi rodičovství, pro kterou je problematika dětských plen typická. Diskutující se věnovali těmto druhům environmentálně šetrnějších plen: látkovým plenám, ţádným plenám – bezplenkové komunikační metodě, plenkovým kalhotkám, klasickým čtvercovým plenám, moderním látkovým plenám a ekoplenám. Počet druhů naznačuje, ţe problematika týkající se environmentálně šetrnějších plen je rozsáhlá a sloţitá, coţ můţe být jeden z důvodů, proč diskutující do diskuse na toto téma vůbec vstupují. Vzhledem k tomu, ţe vlastní zkušenost s pouţíváním environmentálně šetrnějších plen mělo v průměru 82 % diskutujících, je pravděpodobné, ţe diskuse slouţí hlavně k předávání informací o vlastních zkušenostech s určitým druhem plen. Zbylí diskutující pravděpodobně hledají v diskusích odpovědi na svoje otázky. 5.3. Důvody přispěvatelů pro výběr environmentálně šetrnějších plen Jeden z důvodů, proč přispěvatelé pouţívali environmentálně šetrnější plenky, byl, ţe tyto plenky jsou šetrnější k ţivotnímu prostředí. Environmentální aspekt u jiných neţ klasických jednorázových plen diskutující spatřovali v tom, ţe ekologické alternativy plen vyprodukují mnohem méně odpadu nebo je jejich odpad v přírodě mnohem snadněji rozloţitelný. Problematika odpadů je komunikována ve sdělovacích prostředcích a v politické sféře. V kaţdé obci jsou kontejnery na tříděný odpad. Lidé jsou konfrontováni s kampaněmi podporujícími recyklaci a kompostování odpadu. Environmentální výchova se odpadům
51
věnuje taktéţ. Moţná proto rodiče tak často dětské plenky spojují s environmentální problematikou. Přispěvatelé uvádějí, ţe chtějí pro přírodu něco udělat, ţe jim záleţí na ţivotním prostředí. Ochranu ţivotního prostředí explicitně vidí hlavně ve spotřebě statků, které jsou environmentálně příznivější. Diskutující se rozhodli pomáhat při ochraně ţivotního prostředí tím, ţe konvenční výrobky nahradí výrobky, které nesou označení „ekologické“. Jejich principem je tedy etika zaloţená na environmentálním pragmatismu, který se snaţí nalézt kroky, politiku, praxi, která bude mít na ţivotní prostředí jasný efekt. (Light, Rolston: 2003). Diskuse na téma „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“ ukázala, ţe diskutující mají o environmentálně příznivý ţivotní styl zájem. Mnoho diskutujících se vyjadřovalo o tom, co dalšího kromě pouţívání environmentálně příznivých plen pro ochranu ţivotního prostředí dělají. Bohuţel se jednalo pouze o pouţívání ekologického zboţí. Diskutující se tak trochu přibliţují charakteru „zelených“, kteří vedle „pestrých“ také vystupují v knize Hany Librové. Přispěvatelé si uvědomují, ţe jejich jednání má pozitivní vliv na ţivotní prostředí. Kromě toho ale u „zelených“ řešení problému vyplývá v omezení se, v dobrovolné skromnosti. Diskutující v mnou analyzovaných diskusích však spíše nahrazují neekologické zboţí za ekologické, nijak se neomezují. Diskutující lze tedy nejspíše zařadit do oblasti zeleného konzumerismu (Librová: 2003). Mezi zelené konzumenty asi nejvíce patří ti diskutující, kteří pouţívají ekoplenky, protoţe na rozdíl od látkových plen najdeme na jejich obalu ekoznačku, která jasně udává, ţe se jedná o ekologický výrobek. Otázka je, jestli právě cesta „zelených konzumentů“ je ta, která můţe ţivotnímu prostředí výrazněji pomoci. Hana Librová v knize Vlaţní a váhaví zdůraznila, ţe bez omezení spotřeby to nepůjde (2003). Nicméně v „zelených konzumentech“ vidí i pozitiva: „Přesto nelámu nad zeleným konzumenstvím hůl. Jeho hlavní význam totiţ vidím v něčem jiném neţ v přímém sniţování ekologického tlumoku a ekologické stopy. Občanu-spotřebiteli se můţe zelené nakupování stát dobrým impulzem pro hlubší promyšlení environmentálních důsledků chování v kaţdodenním ţivotě“ (2003: 167).
Touha být k přírodě ohleduplnější dokáţe být mnohdy silnější neţ ekonomická racionalita. Ekoplenky jsou totiţ většinou draţší neţ klasické jednorázové plenky, přesto je lidé nakupují. Přestoţe lidé explicitně uvádějí, ţe nákupem ekoplenek chtějí šetřit přírodu,
52
velkou roli můţe hrát i fakt, ţe ţivotní úroveň obyvatel České republiky se od roku 2000 výrazně zvedla34 a lidé si tak draţší zboţí můţou dovolit. Dalším důvodem, proč diskutující volili nějaký druh environmentálně šetrnějších plenek (vyjma ekoplenek), naopak byl, ţe jsou levnější neţ klasické jednorázové plenky. Environmentální aspekt nijak nezmiňovali, jejich chování tedy můţeme povaţovat za environmentálně nezamýšlené. Lze předpokládat, ţe pokud by cena látkových plenek vzrostla, alespoň část těchto diskutujících by je vyměnila za klasické jednorázové pleny. Někteří diskutující uvedli, ţe environmentálně šetrnější pleny pouţívají proto, ţe mají kladný vliv na zdraví dítěte. Tento důvod byl nicméně uváděn řádově mnohem méně neţ důvod šetrnosti k ţivotnímu prostředí. To je zajímavé, protoţe právě ekologické výrobky bývají velmi často dávány do souvislosti s pozitivním vlivem na zdraví. Například kampaně na biopotraviny jsou zaloţeny na informacích o tom, jak jsou biopotraviny zdraví prospěšné, protoţe jsou bez chemie a přídaných látek. Prodejci ale i sami výrobci uvádějí pozitivní vliv na zdraví mezi hlavními důvody, proč biopotraviny kupovat35. Pilotní studie Univerzity Karlovy s názvem Determinanty a bariéry ekologicky šetrné spotřeby (Urban, Nevečeřalová, Ščasný, 2006) uvádí, ţe právě pozitivní vliv na zdraví je hlavním důvodem, proč lidé biopotraviny kupují36. Z rozdílů mezi motivací (resp. mezi významem jednotlivých motivací) spotřebitelů k pouţití environmentálně šetrnějších výrobků v případě biopotravin a v případě plen vyplývá, ţe je nutné zkoumat environmentální témata jednotlivě. Nelze generalizovat a předpokládat jednotnou „hierarchii“ motivací ve všech oblastech odpovědné spotřeby. Podobě jako jsou environmentálně šetrnější výrobky spojovány se zdravotní nezávadností, jsou také často spojovány s vysokou kvalitou. Právě dobrá kvalita byla také jeden z motivů, proč přispěvatelé environmentálně šetrnější plenky pouţívali. Jistě ale nemůţeme tvrdit, ţe všechny ekologické výrobky mají vyšší kvalitu neţ ty konvenční, protoţe pravděpodobně platí, ţe se jak mezi ekologickými tak mezi běţnými plenkami najdou kvalitní i nekvalitní.
34
Průměrná hrubá mzda byla v roce 2000 13 219 Kč a v roce 2008 22 691 Kč (ČSÚ, 2009: Trhy, práce a mzdy), přičemţ inflace se pohybovala v průměru okolo 3 % (ČSÚ, 2009: Ekonomika – ceny, inflace). 35 Mezi portály, které uvádějí zdravotní prospěšnost na prvních místech patří: www.mesic-biopotravin.cz, www.biopotraviny.cz, www.jime-biopotraviny.cz. 36 Samozřejmě nemohu vědět, zda diskutující v prostředí rodičovských internetových diskusních fór nemají motivace ke kupování biopotravin jiné neţ lidé v pilotní skupině, protoţe jsem je nezkoumala, nicméně stejné motivace diskutujících na jejím základě mohu předpokládat.
53
Pro některé přispěvatele byla hlavním motivem pro koupi jiných neţ klasických jednorázových plen móda. V současnosti se hovoří o ekologickém ţivotním stylu, ekostylu, organic lifestyle atd. Pokud budeme chtít, v „ekoverzi“ seţeneme i boty, oblečení, šperky atd. V souvislosti s rodičovstvím a ekomódou se můţeme setkat s názvem „biobaby“ nebo „organic baby“ (Maxted-Frost, 2003). Jde o dítě, které jí bio, kaká a obléká se bio a hraje si s ekohračkami (Maxted-Frost2003). Je jasné, ţe „biobaby“ je mnohem draţší neţ obyčejné dítě. Jde vlastně o okázalou spotřebu ekologických výrobků typických pro „bobos“ (Brooks, 2001. „Bobos37“ pocházejí z vyšší střední třídy, hodně vydělávají, jsou vzdělaní. Status diskutujících ale zjistit nemůţeme, protoţe diskuse je anonymní, můţeme srovnávat jen ţivotní styl diskutujících, jak ho deklarují ve svých příspěvcích. Diskutující často neměli jen jeden důvod, proč si vybrali environmentálně šetrnější plenky, ale důvody kombinovali (viz kapitola č. 4. 12. 1.). Nemohla jsem tedy zjistit, který důvod byl při výběru typu plen nejdůleţitější. Často diskutující hovořili o kombinaci příznivé ceny a environmentální příznivosti. 5.4. Vliv diskuse na diskutující Diskutující několikrát v diskusi explicitně vyjádřili (viz kapitola č. 4. 12. 2), ţe je internetová diskuse ovlivnila v jejich spotřebitelském chování a ţe se dozvěděli spoustu nových informací. Diskutující tak vlastně potvrdili teorii o informálním učení, kterou jsem se zabývala v kapitole 2. 3. 3. Bohuţel se z analýzy nemůţeme dozvědět, jaký vliv má diskuse na čtenáře, kteří se do diskutování aktivně nezapojují. Diskusní fóra většinou ani neuvádějí, kolikrát je dané téma v diskusi přečteno, takţe ani nemůţeme tušit, na kolik lidí můţe mít diskuse vliv. Podle teorie informálního učení pro získání informací a případnou změnu chování stačí, kdyţ si lidé diskusi pouze přečtou. Bylo by jistě zajímavé, kdybychom mohli stejné diskutující sledovat, jak diskutují v diskusích na rodičovská témata ve vyšším věku, kdy se uţ jistě nenacházejí ve formativním období a tak zjistit, zda se jejich postoje k environmentálně šetrnějším plenkám změnily a zda si díky diskusím k environmentálně šetrnějším plenkám utvořili hodnoty týkající se ochrany ţivotního prostředí obecně. 5.5. Zdroje informací o environmentálně šetrnějších plenách Přispěvatelé hovořili o tom, odkud získávají informace o environmentálně šetrnějších plenkách. Diskutující nejčastěji odkazovali na svoje zkušenosti, zkušenosti rodiny a známých, 37
„Bobos“, jinak také „burţoazní bohémové“, se dále vyznačují tím, ţe pocházejí z Ameriky, vymezují se proti politickému establishmentu svým ţivotním stylem, preferují neformálnost, nerespektují autority, zdůrazňují rovnoprávnost a spotřebovávají luxusní ekologické zboţí (Brooks, 2001).
54
internetové diskuse, webové stránky, jejichţ obsah není nijak konfrontován s odborníky. To, ţe diskutující hledali informace na internetu, je pochopitelné, protoţe jsou jeho uţivateli. Důleţitější je, ţe diskutující hledali často informace v neodborných zdrojích, které nezaručují38 spolehlivost informace. Pro diskutující tak nebyla odbornost hlavním kritériem ve výběru zdroje informací. Zde můţeme vidět jistou rozpornost s Giddensovým konceptem důvěry v expertní systémy, kdy lidé důvěřují informacím, které poskytují experti39, aniţ by je ověřili vlastní zkušeností (Giddens, 2003). Expertní vědění zastupované v případě diskusních fór ekologickými poradnami, lékaři a odbornými webovými portály diskutující vyhledávali mnohem méně často neţ vědění ověřené zkušeností – vlastní nebo od známých, rodiny a přátel, u kterých lze očekávat, ţe k nim mají diskutující důvěru. Na druhou stranu diskutující získávali informace i z neodborných veřejných zdrojů – internetové obchody, blogy, internetové diskuse. To, ţe z těchto zdrojů diskutující čerpali informace, značí, ţe k nim chovají důvěru, coţ je zajímavé, protoţe za prvé diskutující neznají konkrétní osobu poskytující informace, a za druhé tato osoba nevystupuje z pozice experta. Zdá se tedy, ţe diskutující mají v otázkách environmentálně šetrnějších plen malou důvěru v expertní systémy. Toto tvrzení se týká i ekologických poraden, na které přispěvatelé v diskusi na téma „environmentálně šetrnější plenky“ odkázali pouze třikrát. To znamená, ţe organizace, jejichţ hlavním úkolem je poskytovat odborné informace z oblasti environmentálně šetrnějšího způsobu ţivota, buď nedokázaly vzbudit v diskutujících takovou důvěru, aby je jmenovali jako zdroj informací, nebo své vědění neumí dostatečně propagovat, takţe nejsou jako moţný zdroj relevantních informací diskutujícím známy.
5.6. Limity práce K analýze diskusních fór jsem zvolila dva zdánlivě odlišné přístupy – kvantitativní a kvalitativní metodu. Tato práce ukázala, ţe lze tyto přístupy kombinovat. Kvantitativní část práce ukázala, kolik prostoru diskutující v prostředí internetových diskusních fór věnují 38
Odborné zdroje také samozřejmě nezaručují stoprocentní spolehlivost informací, ale pravděpodobně budou mít jejich informace vyšší kvalitu. Odborné zdroje vţdy uvádějí, odkud a ze kdy informace pochází, takţe si její pravdivost můţeme mnohem snadněji ověřit. 39 Experti (lékaři, právníci, vědci) mají určité vědění, znalosti, které dále předávají řadovým občanům – laikům. Laici expertům důvěřují, protoţe v moderní společnosti není moţné díky rozvoji vědy rozumět kaţdému oboru (Giddens, 2003).
55
environmentální problematice a jaká témata diskutující nejvíce zajímají. Kvalitativní část analýzy mi pomohla lépe porozumět přístupu, jaký přispěvatelé mají k nejčastěji se objevujícímu se tématu „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Propojování obou přístupů k lepšímu pochopení studovaného problému doporučoval jiţ Charles W. Mills ve své knize Sociologická imaginace (2008). Kvantitativní část vlastně představovala úvod pro kvalitativní část, která pak problém rozebírala do větší hloubky a soustředila se na jedno konkrétní téma – environmentálně šetrnější plenky. Díky pouţití kvalitativní metody nejsou mé výsledky reprezentativní, nicméně umoţňují lépe porozumět problému přístupu diskutujících v prostředí internetových diskusních fór k environmentální problematice resp. k tématu „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Výsledky analýzy nemohou být reprezentativní uţ z toho důvodu, ţe do internetové diskuse se zapojují jen ti lidé, kteří mají přístup na internet. Jak uţ bylo řečeno v kapitole č. 1 a 2. 1. internetová diskuse je charakteristická hlavně tím, ţe poskytuje svým uţivatelům anonymitu. Uţivatelé se sice musí většinou registrovat, ale nemusí uţ uvádět své pravé jméno, a e-mailovou adresu potřebnou k registraci si mohou zřídit pouze za účelem registrace na fóru. Tato anonymita dává uţivatelům naprostou svobodu ve vyjadřování (Salwen, Garrison, Driscoll, 2005). Na druhou stranu ovšem tato anonymita ztěţuje analýzu, protoţe za různými jmény v diskusích se můţe skrývat jeden člověk. Ten můţe např. vystupovat jako příznivec environmentálně šetrnějších plen. Z diskuse pak můţe vyplynout, ţe diskutující jsou velice environmentálně uvědomělí, ale ve skutečnosti se o environmentální problematiku zajímal jen jeden člověk. Všechny diskuse před registrací upozorňují, ţe je nutné dodrţovat pravidla pro diskutující, jejichţ součástí je zákaz registrace jedné osoby pod více jmény. Je ovšem prakticky nemoţné kontrolovat, zda jsou tato pravidla stoprocentně dodrţována. Dále také není moţné zjistit charakteristiky jednotlivých diskutujících. Není moţné zjistit jejich pohlaví, věk, ekonomický status atd. Tzn., ţe se např. nikdy nedozvíme, jaké jsou důvody pouţívání ekologicky šetrnějších plen v jednotlivých sociálních skupinách nebo v různých věkových skupinách. Vzhledem k rozsahu této práce jsem kvalitativně analyzovala pouze jedno environmentální téma. Bylo by jistě zajímavé zjistit, zda se přístup diskutujících k ostatním environmentálním tématům neliší. Například, jestli se objevují stejné důvody pro kupování 56
biopotravin, jako je tomu u ekologicky šetrnějších plen (z údajů uvedených výše vyplývá, ţe zde spíše existuje rozdíl). Ve své práci jsem se věnovala hlavně důvodům, proč přispěvatelé ekologicky šetrnější pleny pouţívají nebo by chtěli pouţívat, ale uţ jsem přesně nezjišťovala podíly jednotlivých důvodů, tzn., ţe přesně nevím, pro kolik diskutujících byla důvodem pro pouţívání environmentálně šetrnějších plen environmentální příznivost (nebo jiné důvody a kombinace důvodů). Mohla jsem se jen vyjádřit k případům, kde bylo jasné, ţe nějaký důvod (nebo jiná charakteristika) jasně převaţuje nebo naopak je v menšině. Při kvalitativní analýze jsem se mohla zabývat jen tím, co přispěvatelé explicitně vyjádřili, co napsali do diskuse. Nic jsem tedy nemohla vědět o jejich vnitřních motivech, myšlenkách a hodnotách, které nemuseli přispěvatelé v diskusích správně vyjádřit nebo je ani vyjádřit nechtěli, coţ mohlo moji analýzu do jisté míry zkreslit. Na druhou stranu analýza diskusních fór zabraňuje zkreslování dat výzkumníkem, např. kladením návodných otázek. 5.7. Doporučení pro ekologické poradny Jak analýza ukázala, ekologické poradny nejsou zdrojem, který by diskutující vyuţívali. Ekologické poradny nebyly schopny rodiče, resp. nastávající rodiče, kteří přispívají na rodičovská internetová diskusní fóra, zaujmout natolik, aby je v příspěvcích citovali jako zdroj. Ekologické poradny by se měly snaţit být pro lidi atraktivnější. Webové stránky internetových obchodů prodávajících environmentálně šetrnější výrobky jsou mnohem přehlednější, strukturovanější, informace z nich jsou často srozumitelnější. Na druhou stranu internetové stránky ekologických poraden jsou mnohdy pro dnešní dobu nedostačující. Ekologické poradny mají na svých stránkách umístěny informace podle témat (např. ekologická domácnost, doprava, odpady atd.), doporučovala bych jim přidat téma rodičovství, kde budou všechny informace pohromadě. Zde je prostor pro to, aby se věnovaly tématům, které přispěvatelé ve svých příspěvcích za environmentální nepovaţovali. Uţivatelé tak nebudou muset informace hledat v dalších tématech umístěných na webu a informace týkající se rodičovství a ţivotního prostředí se stanou snadněji přístupné.
57
6. Závěr Tato práce se zabývala environmentálními aspekty rodičovství, konkrétně pak analýzou internetových diskusních fór věnujících se rodičovství. V úvodu práce jsem stanovila cíle, kterých jsem chtěla analýzou diskusních fór dosáhnout. Na základě stanovených výzkumných otázek a jejich konkretizací (viz kapitola 3. 1.) jsem dospěla k následujícím zjištěním: Na první úrovni diskusních fór se environmentální témata nevyskytovala v ţádném diskusním fóru. Na druhé úrovni se environmentální témata objevila pouze v případě diskusního fóra emimino.cz a rodina.cz. V obou případech zabírala environmentální témata podíl 1 % z celkového počtu témat na druhé úrovni. Přispěvatelé nejvíce diskutovali tematický celek „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“. Toto téma bylo nejvíce diskutováno ve všech analyzovaných diskusních fórech (viz tabulky u jednotlivých diskusních fór, kapitoly č. 4. 2. – 4. 8.). Dále se diskutující věnovali těmto tematickým celkům40: „biopotraviny“, „bezplenková komunikační metoda“, „přírodní a biokosmetika“, „environmentální menstruační pomůcky“, „biooblečení“ a „environmentálně šetrné hračky“. Všeobecně zabíraly příspěvky, váţící se k environmentálním tématům, v diskusních fórech malý prostor, který se pohyboval v rozmezí od 1‰ do 5 %. Přispěvatelé nejvíce diskutovali o druhu environmentálně šetrnějších plen „látkové pleny“ (celkem 6 043 příspěvků). Všechny počty příspěvků k jednotlivým druhům, viz kapitola 4. 10. Přispěvatelé, kteří diskutovali na téma „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“ měli v průměru v 82 % vlastní zkušenosti s environmentálně šetrnějšími plenami. Z toho kladnou zkušenost s nimi mělo v průměru 53 % diskutujících, neutrální 24 % a zápornou 22%. Přispěvatelé volili environmentálně šetrnější plenky z těchto důvodů: environmentální příznivost, cena plenek, kladný vliv na zdraví dítěte, dobrá kvalita a móda. Přispěvatelé čerpali informace o environmentálně šetrnějších plenkách ze zkušenosti, a to z vlastní zkušenosti nebo ze zkušeností známých, rodiny a přátel. Dále diskutující čerpali informace z odborných a neodborných zdrojů, při čemţ neodborné zdroje převaţovaly a jednalo se zejména o internetové zdroje. 40
Tematické celky jsou řazeny sestupně podle počtu příspěvků ve všech analyzovaných fórech.
58
Analýza ukázala, ţe internetová diskuse na téma „environmentálně šetrnější plenky, plenkové kalhotky“ má na diskutující vliv. Tento vliv přispěvatelé v diskusích sami potvrdili. Analýza diskusí dále ukázala, ţe přispěvatele můţeme, co se týče jejich postojů k environmentálně šetrnějším plenám, rozdělit do tří kategorií – na odpůrce, na diskutující, kteří mají neutrální postoj a na příznivce.
59
7. Seznam tabulek Tab č. 1 Přehled rodičovských diskusních fór ....................................................................... 24 Tab č. 2 Přehled dalších rodičovských diskusních fór, které nebyly zahrnuty do analýzy .... 24 Tab č. 3 Rodičovská témata ................................................................................................... 25 Tab č. 4 Environmentální témata spojená s rodičovstvím ..................................................... 25 Tab č. 5 Rodina kódů – druhy environmentálně šetrnějších plen .......................................... 27 Tab č. 6 Rodina kódů – zdroje informací ............................................................................... 28 Tab č. 7 Rodina kódů – důvody pouţívání jiných neţ klasických jednorázových plen ........ 28 Tab č. 8 Rodina kódů – postoj přispěvatelů k environmentálním tématům ........................... 28 Tab č. 9 Témata a počty příspěvků ........................................................................................ 30 Tab č. 10 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni ...................................... 31 Tab č. 11 Témata a počty příspěvků ...................................................................................... 32 Tab č. 12 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni ...................................... 32 Tab č. 13 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni ...................................... 33 Tab č. 14 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni ...................................... 34 Tab č. 15 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni ...................................... 35 Tab č. 16 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni ...................................... 36 Tab č. 17 Tematické celky a počty jejich příspěvků na třetí úrovni ...................................... 37 Tab č. 18 Druhy environmentálně šetrnějších plen ................................................................ 39 Tab č. 19 Zkušenosti diskutujících s určitým druhem env. šetrnějších plen .......................... 39
60
8. Jmenný rejstřík A
L
Abdulezer ........................................................ 7
Librová .............................................. 17, 51, 53 Light.............................................................. 53 Luckmann ............................................... 14, 16
B Bauerová.................................................. 18, 19 Becker............................................................ 14 Berger ...................................................... 14, 16 Bidgoli ....................................................... 7, 10 Břečka.............................................................. 7
M Maxted-Frost................................................. 54 Mičienka ....................................................... 16 Mills .............................................................. 56 Milovský ................................................. 17, 22 Morrow ......................................................... 10
C Code .............................................................. 13
N
D
Naess ............................................................. 13 Nakamura ........................................................ 7 Nevečeřalová ................................................ 54
Dammond ........................................................ 7 Deansová ....................................................... 24 Drengson ....................................................... 13 Driscoll .......................................................... 57
R Rabušic ......................................................... 15 Rabušicová .................................................... 15 Richardson .................................................... 15 Rolston .......................................................... 53 Ruether .......................................................... 51
F Fialová ........................................................... 11 G Garrison ......................................................... 57 Giddens.................................................... 55, 56 Goldman ........................................................ 13 Gregora .......................................................... 24 Guthová ........................................................... 8
S Salwen........................................................... 57 Skorunková ................................................... 11 Soukupová ................................................ 8, 61 Sunderlandová .............................................. 24
H
Š
Hanáková ....................................................... 11 Hayes ....................................................... 11, 16 Hendel ........................................................... 21
Ščasný ........................................................... 54 U
I
Urban ............................................................ 54
Inoue .............................................................. 13
W
J Jandourek ...................................................... 16 Jirák ............................................................... 16
Warren .......................................................... 12 Wells-Howe .................................................. 12 Wolfe ............................................................ 15
K
Z
Krajhanzl ....................................................... 19
Zacpal ........................................................... 13 Zandl ....................................................... 11, 62 Zenström ......................................................... 7
61
9. Použitá literatura Tištěné zdroje ABDULEZER, L., DAMMOND, H., ZENNSTRÖM, N. Skype for dummies. Indianapolis: Wiley Publishing, Inc., 2007. 308 s. ISBN 978-0-470-04891-7. BAUEROVÁ, I. Bez plenky: laskavá moudrost přirozené hygieny nemluvňat. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2009. 266 s. ISBN 978-80-86685-93-9. BECKER, H. Generations and Value Changes in: Values in Western Societies. Tilburg: Tilburg University Press, 1995. 269-295 s. ISBN 90-361-9636-1. BERGER, P. L., Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. 214 s. ISBN 80-85959-46-1. BIDGOLI, H. The internet encyclopedia. New Jersey: John Wiley & Sons, 2004. 851 s. ISBN 0-471-22202-X. BRIAN, I. Průvodce alternativní medicínou. 1. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992. 352 s. ISBN 802-09022-1X. BROOKS, D. Bobos in Paradise. The New Upper Class and How They Got There. Simon & Schuster, 2001. 288 s. ISBN 068-48537-87. BŘEČKA, S. Od tamtamov po internet: prehľad dejín mediálnej komunikácie. Bratislava: Bratislavská vysoká škola práva, 2009. 320 s. ISBN 978-80-89363-29-2. CODE, L. Encyclopedia of feminist theories. Oxon: Routledge, 2000. 525 s. ISBN 0-41530885-2. DEANSOVÁ, A. Kniha knih o mateřství. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, 2004. 390 s. ISBN 807321-117-3. DRENGSON, A., INOUE, Y. The Deep Ecology Movement: an introductory anthology. 50. série vydání. Berkley: North Atlantic Books, 1995. 263 s. ISBN 1-55643-198-8. FIALOVÁ, L. a kol. Představy mladých lidí o manţelství a rodičovství. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. 163 s. ISBN 80-85850-877. GUTHOVÁ, Z., SOUKUPOVÁ, V. Průvodce ekospotřebitele. 3. vyd. Lanškroun: Rosa, 2005. 48 s. ISBN 802-54417-33. GLASER, B., STRAUSS, A. The discovery of grounded Tudory: Strategies for Qualitative Research. Chicago: Aldine, 1967. 271 s. ISBN 1-884156-13-4. GREGORA, M. Péče o dítě od kojeneckého do školního věku. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 139 s. ISBN 80-247-2030-2. HANÁKOVÁ, P., HECZKOVÁ, L., KALIVODOVÁ, E. V bludném kruhu: Mateřství a vychovatelství jako paradoxy modernity. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 437 s. ISBN 80-86429-49-0. HEYES, N. Základy sociální psychologie. 4. vyd. Praha: Portál. 2007. 166 s. ISBN 80-7178763-9. JANDOUREK, J. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 285 s. ISBN 80-7178535-0.
62
LIBROVÁ, H. Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti. 1. vyd. Brno: Veronika, ekologické středisko ČSOP a Hnutí Duha – Poslední generace, 1994. 218 s. ISBN 8085368-18-8. LIBROVÁ, H. Vlaţní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu. 1 vyd. Brno: Doplněk, 2003. 320 s. ISBN 80-7239-149-6. LIGHT, A., ROLSTON, H. Environmental Ethics: An Anthology. Malden : Blackwell Publisher Ltd & Blackwell Publishing company, 2003. 554 s. ISBN 0-631-22294-4. MAXTED-FROST, T. The organic baby book: how to plan & raise a healthy child. 2. vyd. New York: Green Books, 2003. 189 s. ISBN 1903-99821-2 MIČIENKA, M., JIRÁK, J. Základy mediální výchovy. 1. vyd. Praha: Portál. 2007, 296 s. ISBN 978-807-367-3154. MILLS, Ch. W. Sociologická imaginace. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86429-939. MILOVSKÝ, M. Příručka k provádění výběru pomocí metody sněhové koule (snawball sampling). 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 52 s. ISBN 80-86734-080. MORROW, P.R. Telling about problems and giving advice in an Internet discussion forum: some discourse features. Discourse studies, 2006, roč. 8, č. 5, s. 531. NAKAMURA, L. Cybertypes: race, ethnicity and identity on the Internet. New York: Routledge. 2002. 146 s. ISBN 0-415-93836-8. RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. Učíme se po celý ţivot?: o vzdělávání dospělých v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 339 s. ISBN 978-802-10-47792. RICHARDSON, L. D., WOLFE, M. Principles and practice of informal education: leasing through life. New York: RoutledgeFalmer, 2001. 210 s. ISBN 1-415-21689-3. RUTHER, R. R. Integrating Ecofeminism, globalization and World Religions. Maryland, USA: Rowman & Littlefield Publishers, 2005. 156 s. ISBN 1-800-462-6420. SALWEN, M. B., GARRISON, B., DRISCOLL, P. D. Online News and the Public. New Jersey: Tailor & Francis Library, 2005. 382. 1-4106-1161-2. SKORUNKOVÁ, R. Úvod do vývojové psychologie. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 69 s. ISBN 9788-07041-9564. SUNDERLANDOVÁ, M. Věda zvaná rodičovství. 1.vyd. Praha: Ikar, 2008. 288 s. ISBN 978-80-249-1004. WARREN, K., WELLS-HOWE, B. Ecological Feminism. Oxon: Routledge, 1994. 191 s. ISBN 0-415-07297-2. Elektronické zdroje Analýza: bezdětnost v České republice. Demografie.info [online]. Změněno 24. 7. 2005 [cit. 2009-10-11]. Dostupné z:
. Babyweb.cz [online]. Změněno 9. 10. 2009 [cit. 2009-11-8]. Dostupné z: . Česká tisková kancelář [online]. Změněno 3. 12. 2009 [cit. 2009-12-3]. Dostupné z: . 63
Český statistický úřad: Ekonomika – ceny, inflace [online]. Změněno 16. 10. 2009 [cit. 200910-12]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Trh práce a mzdy [online]. Změněno 16. 10. 2009 [cit. 2009-10-12]. Dostupné z: . Emimino.cz [online]. Změněno 1. 9. 2009 [cit. 2009-11-2]. Dostupné z: <www.emimino.cz>. Environmentální a pro-environmentální chování. Český portál ekopsychologie [online]. Změněno 12. 4. 2009 [cit. 2009-11-2]. Dostupné z: . Feminismus – o ţenách, muţích, feminismu a gender studies: slovníček pojmů [online]. Změněno 4. 2. 2009 [cit. 2009-10-22]. Dostupné z: . Gender sociologie: recenze – Mateřství a vychovatelství v reflexi sociálních věd [online]. Změněno 2. 2. 2008 [cit 2009-10-22]. Dostupné z: . Historie českého internetu. Server o českém internetu [online]. Změněno 29. 8. 2009 [cit. 2009-11-6]. Dostupné z: . Internet World Stats: Internet Usage Statistics [online]. Změněno 30. 9. 2009 [cit- 2009-934]. Dostupné z: . Maminka.cz [online]. Změněno 8. 9. 2009 [cit. 2009-11-3]. Dostupné z: <www.maminka.cz>. Maminky.eu [online]. Změněno 6. 10. 2009 [cit. 2009-11-6]. Dostupné z: . Mladá fronta Dnes: Časopis maminka [online]. Změněno 3. 4. 2009 [cit. 2009-9-11]. Dostupné z: . Mojebetynka.cz [online]. Změněno 18. 9. 2009 [cit. 2009-11-8]. Dostupné z: <www.mojebetynka.cz>. Mojedite.cz [online]. Změněno 9. 10. 2009 [cit. 2009-11-8]. Dostupné z: <www.mojedite.cz>. Mojetehotensvti.cz [online]. Změněno 14. 10. 2009 [cit. 2009-11-3]. Dostupné z: <www.mojetehotenstvi.cz>. Nasemimi.cz [online]. Změněno 18. 10. 2009 [cit. 2009-11-8]. Dostupné z: <www.nasemimi.cz>. Pleny a ţivotní prostředí. Ekolist [online]. Změněno 26. 10. 2005 [cit. 2009-10-29]. Dostupné z: . Pleny-eko [online]. Změněno 6. 5. 2007 [cit. 2009-11-8]. Dostupné z: . 64
Porod.estranky [online]. Změněno 21. 10. 2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupné z: <www.porod.estranky.cz>. Prodej plen v ČR roste. Marketing&Media [online]. Změněno 5. 4. 2006 [cit. 2009-10-5]. Dostupné z: . Promamy.cz [online]. Změněno 19. 9. 2009 [cit. 2009-11-9]. Dostupné z: <www.promamy.cz>. Rodina.cz [online]. Změněno 9. 9. 2009 [cit. 2009-11-5]. Dostupné z: <www.rodina.cz>. Slovník cizích slov: ekologie. Změněno 14. 8. 2007 [cit. 2009-10-11]. Dostupné z: . Smudla.cz [online]. Změněno 18. 10. 2009 [cit. 2009-11-8]. Dostupné z: <www.smudla.cz>. Srovnání nákladů a vlivů na ţivotní prostředí. Plinky.cz [online]. Změněno 3. 12. 2008 [cit. 2009-10-5]. Dostupné z: . Sto milionů lidí na světě stačí. Idnes [online]. Změněno 30. 6. 2008 [cit. 2008-11-2]. Dostupné z: . Vasedeti.cz [online]. Změněno 18. 10. 2009 [cit. 2009-11-8]. Dostupné z: <www.vasedeti.cz>. Zákon Školský zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
65
10. Přílohy Příloha č. 1 Přehled témat v diskusi emimino.cz (první a druhý stupeň témat) Jak na Emimino dotazy pro adminy jak funguje emimino? Kdyţ miminko nepřichází neplodnost těhotenství se špatným koncem centra asistované reprodukce Cesta od //aţ k miminku snaţení těhotenský test těhotenství těhotenské oblečení porod porodnice miminko kojení a umělá výţiva plenky poporodní splín Od batolete aţ do puberty batole předškolák školák nočníkové hrátky dvojjazyčné děti a děti v cizině školky a školy sourozenecké konstelace Výbavička pro miminko výbavička různé… nakupujeme kosmetika a hygienické potřeby hračky oblečky boty, botičky, bačkůrky Kočárky změť golfky trojkolky čtyřkolky sporťáky dvojčatové a sourozenecké kočárky Zdraví dětské nemoci očkování zdravotní potíţe dospělých 66
alergie a ekzémy antikoncepce zuby, zoubky, zubaři lékaři, nemocnice a zdravotnická zařízení alternativní léčení úrazy a pády gynekologické potíţe Spaní vše kolem spaní kdyţ děti nespí Finance sociální dávky, mateřská, rodičovský příspěvek společné zdaněn manţelů hypotéky, půjčky, leasing spoření a pojištění jak ušetřit zaměstnání bydlení jaké bydlení domácnost zařízení bytu domácí spotřebiče tipy a triky v domácnosti květiny a zahrada cestování atutosedačky jednodenní výlety a restaurace dovolené a dětské tábory cestování s dětmi kola, trojkolky, odráţedla Jídlo a pití – zkrátka dlabanec vaříme, pečeme, konzervujeme krmení jídelní ţidličky dětské nádobí začínáme s příkrmy domácí pekárna neţere a neţere vztahy pozor na prarodiče mateřská dovolená manţelství a partnerství dárky a překvapení, oslavy a svatby všehochuť vše moţné studium a kurzy testy spotřebitelů vyrob si sám 67
plavání miminek mateřská centra pro pobavení cvičím, krásníme a třeba i hubneme zvířata písničky, říkadla, hádanky… jak obléct? filmy, seriály, muzika, kníţky a hry Šikovné pařátky hadérky střepy kutloch malůvky Stálé diskuse stejný měsíc porodu stejné místo stejná situace stejné názory Příloha č. 2 Přehled environmentálních témat vážící se k rodičovství na úrovni vlastních témat (www.emimino.cz) Název tématu Menstruační kalíšek v těhotenství Bezplenková metoda?!? Bio potraviny? Biopotraviny v Praze Bio maso v Brně Bio zelenina v Pardubicích Látkové pleny – kvalita Kde sehnat bio-zeleninu? Biozelenina v Praze Biozelenina v ČB Bavlněné plínky – malé nebo velké? Bio maso v supermarketech? Bavlněné plínky Vrchní kalhotky na látkové pleny Látkovky aneb moderní látkové plíny Bio plenky Které látkovky jsou nejvhodnější pro 12 kg Bezplenková metody v praxi? Jaké plenkové kalhotky na obyčejné čtvercovky? Doma šité vkládačky Klasické bavlněné čvercovky Moderní látkové pleny v HK Bavlněné plenky s vysokou gramáţí Látkovky na noc
Počet příspěvků 10 12 5 6 9 4 7 8 7 2 8 3 3 190 14 13 18 8 5 59 3 9 5 12 37 68
Látkové pleny – prosím poraďte Látkovky sketch Jaké látkové pleny vybrat? Měkké svrchňáky a kalhotkové látkovky Látkovky se neosvědčily Klasické čtvercovky – poradí mi někdo? Bezplenková komunikační metoda Postup, jak balit do bavlněných plenek Látkovky Moltex eko pleny – ekologické materiály Látkovky a pohyb noţiček Jak uplést vlnáčky? Látkové plenky Lotties Prosím o radu zkušené mamky, co pouţívají látkové plenky Plenkové kalhotky na látkové pleny? Staré dobré bavlněnky Látkové pleny Praní bavlněných plen Klub bavlněných maminek Látkové pleny – prosím poraďte Vlnáčky Látkové plenky na noc Plenky jednorázové X látkové Poradíte vše o bavlněných plenkách? Bio mraţená zelenina Co je to Bio Pleny – látkové nebo jednorázovky Ekologické pleny Bio oblečení a plenky pro děti Biozelenina severní Morava Mooncup jakou značku a velikost? Přírodní kosmetika Kosmetika Alverde Mooncup – znáte ho? Jednorázový mooncup Pratelní vloţky Bio kosmetika Menstruační pohárek? Bezplenková komunikační metoda? Papírové nebo látkové Ekologicky nezávadné hračky Dřevěné hračky Dětské biooblečení Lotties Oblečení z biobavlny Ekofarmička Praha - východ Bio maso, kde v Praze Bio maso v Ostravě?
11 52 13 4 17 13 7 18 4 7 5 5 6 14 31 8 10 18 35 9 6 16 16 52 3 3 10 6 11 5 4 17 18 52 4 10 21 26 7 18 15 14 7 10 6 4 4 69
Biozelenina v Praze Kde koupit v Praze biozeleninu? Bio-zelenina Brno Přesnídávka bio, znáte Sunval? Biojogurty Biochleba pro děti Biooblečení
3 6 5 8 15 9 5
Příloha č. 3 Přehled environmentálních témat vážící se k rodičovství na úrovni vlastních témat (www.rodina.cz) Název tématu Bavlněné plenkové systémy Bezplenková komunikační metoda Menstruační kalíšek po porodu Zkušenosti s bio boxy, bedýnkami Bio maso Brno Bio mléko Bio – další mýtus? Ekologická farma Bio kuře Praha Bio kuřata v Brně a okolí S biovýrobky se roztrhl pytel Bio maso Bio jogurt borůvkový - plíseň Biooblečení Bio maso a jiné bio potraviny Biomléko kvalita Je biooblečení lepší Hromadná objednávka biooblečení Plenkový teror Látkové pleny Plenky Sketch Plenkové systémy Látkovky a atopický ekzém Vlňáky vypadající jako kalhoty Nejlepší čtvercové plínky Látkařky Látkové pleny poraďte prosím Bezplenková metoda kniha Jsou lepší látkovky nebo jednorázovky Látkové pleny - info Látkové pleny svrchní kalhotky Látkové vloţky Léčivá vlna, vlněné rouno Svrchní kalhotky z fleece na nošení Nejoblíbenější látkové pleny Proč pouţíváte látkové pleny Srovnání látkových a jednorázových
Počet příspěvků 6 75 15 6 10 15 63 9 16 15 66 13 23 2 2 12 6 8 26 35 9 9 20 23 38 76 38 4 109 51 43 41 3 14 218 317 243 70
Proč biokosmetika? Biokosmetika pro miminka Přírodní nebo biokosmetika? Zkušenosti s biokosmetikou
11 21 9 16
Příloha č. 4 Přehled environmentálních témat vážící se k rodičovství na úrovni vlastních témat (www.mojetehotenstvi.cz) Název tématu Látkové pleny Biostrava v těhotenství Biomléko v těhotenství Musím jíst bio? Znáte biovitamíny? Látkovky nová móda? Taky pouţíváte látkovky? Staré dobré plíny Bio kosmetika na strie Proč jíst bio v těhotenství Bezplenková metoda, poradí mi někdo? Zkušenosti s látkovkami
Počet příspěvků 3 32 12 49 23 78 37 15 6 17 13 88
Příloha č. 5 Přehled environmentálních témat vážící se k rodičovství na úrovni vlastních témat (http://babyweb.cz) Název tématu Bez plen látkovky Moderní látkovky Předsudky o látkování Jednorázovky nebo látkové
Počet příspěvků 8 34 21 1 10
Příloha č. 6 Přehled environmentálních témat vážící se k rodičovství na úrovni vlastních témat (www.maminka.cz) Název tématu Bezplenková komunikační metoda Látkujete?
Počet příspěvků 20 57
Příloha č. 7 Přehled environmentálních témat vážící se k rodičovství na úrovni vlastních témat (http://maminky.eu) plínečky Bio kosmetika pro děti
1 280 15
Příloha č. 8 Přehled environmentálních témat vážící se k rodičovství na úrovni vlastních témat (www.nasemimi.cz) Název tématu Bio produkty Látkové plenky
Počet příspěvků 5 15
71
Příloha č. 9 Počet slov v práci 16 379
72