MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

MANUÁL – MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

verze 16.0

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

wwww.opzp.cz, [email protected] Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz

leden 2010

Manuál k Modelu plošné plynofikace

Projekt: „Aktualizace modelů a manuálů FEA“

OSNOVA 1

ÚVOD .................................................................................................................. 4 1.1

2

3

4

5

6

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA............................................................ 6 2.1.

Stručný souhrn pojmů .................................................................................. 6

2.2.

Oblast zpracování finanční analýzy.............................................................. 9

2.3.

Výpočet míry podpory ................................................................................ 10

POPIS „MODELU PLOŠNÉ PLYNOFIKACE“ ................................................. 12 3.1.

Struktura Modelu ........................................................................................ 12

3.2.

Barevná konvence a formát vstupních dat ................................................. 12

3.3.

Vyplnění „Modelu plošné plynofikace“........................................................ 13

„INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY“ .......................................................................... 15 4.1.

List „Info“ .................................................................................................... 15

4.2.

List „Investiční náklady – běžné ceny“........................................................ 18

4.3.

List „Investiční náklady – stálé ceny“.......................................................... 25

4.4.

List „Náklady a příjmy “............................................................................... 25

4.5.

List „Výpočet míry podpory“ ....................................................................... 30

4.6.

List „Zdroje financování“............................................................................. 35

4.7.

List „Výstup pro SFŽP“ ............................................................................... 43

4.8.

List „Makroekonomická data“ ..................................................................... 44

„VELKÉ PROJEKTY“....................................................................................... 45 5.1.

Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení................. 46

5.2.

Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) ......................................... 47

5.3.

Zadávání dat do Modelu – „Velké projekty“................................................ 48

5.4.

List „Ekonomická analýza“ ......................................................................... 48

5.5.

List „Výstupy do Žádosti - CZK“.................................................................. 53

5.6.

List „Výstupy do žádosti - EUR“.................................................................. 55

SKUPINOVÉ PROJEKTY ................................................................................ 56 6.1.

7

Účel manuálu a použití Modelu .................................................................... 4

Postup při zpracováni Skupinových projektů.............................................. 56

KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ .................................................. 58 7.1.

Kontrola formálních údajů .......................................................................... 58

2



7.2.

Posouzení výsledků z FA („Individuální“ projekty)...................................... 58

7.3.

Posouzení výsledků FEA („Velké projekty“) ............................................... 59

7.4.

Posouzení výsledků FEA („Skupinové projekty“) ....................................... 59

8

SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................... 60

9

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK................................................................... 61

10

REJSTŘÍK ..................................................................................................... 62

11

PŘÍLOHY....................................................................................................... 63

3


1


ÚVOD

Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat, u projektů které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují 25 mil EUR (tzv. „Velký projekt“)1 analýzu nákladů a přínosů (dále jen „CBA“), a to v plném rozsahu tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik.2 Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen „EK“). U projektů, jejichž investiční náklady nepřesahují 25 mil EUR, ale tyto projekty vytvářejí příjmy a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře3, je vyžadováno zpracovat pouze finanční analýzu (dále jen „FA“) Projektu. Pro usnadnění zpracování CBA v rámci dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013 (dále jen „OPŽP“), byl vyhotoven nástroj, tzv. Model,4 který zpracovateli analýzy (dále jen „Zpracovatel“) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické analýzy a citlivostní analýzy a analýzy rizik) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty. Přílohou Žádosti u projektů generujících příjem je vlastní vyplněný Model a zpráva (viz Příloha 1 Manuálu).5 V rámci snadnější orientace, je v Manuálu pro dílčí části CBA používáno následujících označení: „FA“ - finanční analýza a „FEA“ - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení Žádosti pro „Velké projekty“.6 Jako vhodné metodické zdroje pro zpracování Analýzy Rizik je možné použít dokument EK - Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects – kapitola 2.6.37.

1.1

Účel manuálu a použití Modelu

Manuál k „Modelu plošné plynofikace“, slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodná pomůcka pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti obdržených výsledků. V manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů:. • Individuální projekt.2 • Velký projekt.2 Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou pro všechny tři výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. „Velkých projektů“, musí být zpracována CBA v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti Individuálním projektům, o něco větší. Tento manuál je vyhotoven pouze pro tzv. „Model plošné plynofikace“, který je základním modelem pro zpracování FA/FEA pro ty projekty, které generují příjem a 1

Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013, v platném znění. Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 3 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013, v platném znění. 4 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů generujících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 5 Směrnice MŽP o předkládání žádostí. 6 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 846/2009. 7 http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf 2

4



svým zaměřením odpovídají požadavkům na projekty, které jsou předkládány do OPŽP v rámci prioritní osy 2 – „Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí“, respektive do oblasti podpory 2.1 – „Zlepšení kvality ovzduší“ (jedná se zejména o projekty rozšíření stávající plynovodní sítě, neboť tento typ projektů nemůže být zpracováván „Energetickým modelem – zelená louka“ ani „Energetickým modelem – přírůstkovým“). Model je určen k použití v programu MS Excel, verze 2003 a 2007. Zpracování FA/FEA jiným softwarem není přípustné. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel FA/FEA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a Manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímu titulu OPŽP. Model a manuál vychází z aktuálního stavu následujících, níže uvedených metodických dokumentů: • •

8

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008. 8

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf.

5


2


FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA

Hlavním účelem FA/FEA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu, stanovení míry podpory a posouzení udržitelnosti projektu. U ekonomické anlýzy (dále jen “EA“) je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty, je zapotřebí, aby byla taktéž FA/FEA konsolidována za oba subjekty. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: • • •

Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP. Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK „Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment projects“9. Výše příspěvku Společenství, respektive výše dotace z OPŽP se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování projektu. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv. 10 2.1. Stručný souhrn pojmů Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES takto: „Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.“ To znamená, že projekty, které vytvářejí pouze úspory – jako např. zateplování veřejných budov – nejsou projekty vytvářející příjmy (vyjma projektů, kde např. vlastník budovy tuto budovu pronajímá a tudíž získává příjem v podobě nájemného – „služba za úplatu“). Naproti tomu např. projekt, který je zaměřen na rekonstrukce 9

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Dokument Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008.

10

6



(rozšíření stávající plynovodní sítě) může být projektem, kde dochází pouze k úsporám v provozních nákladech, ale souvisí se „službou za úplatu“ a z tohoto důvodu je nutné zpracovat CBA (projekt generující příjem). Projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako např. výtopna pro veřejnou budovu) taktéž nejsou projekty, vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem, je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy, musí být definovány jako „přírůstkové“ příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři „s projektem“ a ve scénáři „bez projektu“, toto platí obdobně i pro položku nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. „zelené louce“), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt11 V Implementačním dokumentu OPŽP je „individuální projekt“ definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. Velký projekt12 V Implementačním dokumentu OPŽP je „velký projekt“ definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. „skupinový projekt“, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR. Pro určení celkových nákladů projektu se započítává také DPH, které je součástí celkových nákladů projektu bez ohledu na jeho nezpůsobilost. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA (vyžadována pro velké projekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit 11 12

Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013, v platném znění. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013, v platném znění.

7



následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. „Velké projekty“, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické analýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Provozní fáze projektu Provozní fáze projektu je časový horizont, definovaný rokem uvedení projektu do provozu a obdobím zpracování analýzy, které je uváděno v metodických dokumentech EK. Pro projekty v oblasti plynofikací je provozní fáze projektu automaticky nastavena na 25 let (včetně roku uvedení projektu do provozu). Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) Referenční období FEA je definováno jako období přípravy a realizace projektu (první rok přípravy/realizace projektu, který lze zahrnout do referenčního období FEA je rok 2007)13 plus provozní fáze projektu. Referenční období FEA je tedy vůči délce provozní fáze projektu delší o přípravnou a realizační fázi projektu. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. „stálé ceny“ a v některých částech tzv. „běžné ceny“, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. •

Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako „základní“, např. k začátku roku 2009. Pokud pak od roku 2009 do roku 2010 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2010 ve stálých cenách stejné, jako v roce 2009. Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny „vyčištěné od vlivu inflace“. • Běžné ceny jsou naopak ceny „skutečné“, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2010 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce 2009. Běžné ceny jsou tedy ceny, které „zahrnují inflaci“. Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem „1/(1 + r)“, kde „r“ je „diskontní sazba“ v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA/FEA je „r“ nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %, totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %. 13

1.1.2007 je datum uskutečnění prvních způsobilých nákladů na přípravu a realizaci projektu. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013, v platném znění.

8



NPV – Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. NPV/C – Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být NPV/C záporná. Tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K – Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost „národního kapitálu“, investovaného do projektu v korunách. FRR – Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C – Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5 %). Tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K – Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost „národního kapitálu“ investovaného do projektu v procentech. ENPV - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR – Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů (ENPV) v ekonomické analýze rovna nule. B/C - Poměr přínosů a nákladů Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný. 2.2.

Oblast zpracování finanční analýzy

FA/FEA je zpracovávána vzhledem k infrastruktuře, která bude v rámci projektu realizována (rozšiřována souladu s určením „Modelu plošné plynofikace“ zcela nově budována).

9



V případě výstavby zcela nové infrastruktury (projekt na tzv. „zelené louce“) je/bude analýza počítána pouze za infrastrukturu realizovanou v rámci projektu a tedy počítána pouze vzhledem k této infrastruktuře. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní daný typ infrastruktury (systémy dálkového zásobování teplem, kotelny, ...) nesmí být náklady a ani příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) v rámci analýzy započítávány z toho důvodu, že infrastruktura není součástí projektu – je oddělitelná, samostatně provozovaná! U projektů „na zelené louce“ mají být do FA/FEA zahrnuty pouze finanční toky, které bezprostředně souvisí s projektem. Relevantní příjmy v rámci analýzy jsou pouze ty příjmy, které jsou přímo hrazeny uživateli / zákazníky za danou službu.14 Obdobně jsou náklady projektu chápány jako náklady, které jsou vyvolány v přímé souvislosti s projektem (provozní náklady projektu – fixní a variabilní). Náklady a příjmy projektu, které jsou v analýze vyčísleny, musí být ve zprávě k FA/FEA a analýze samotné detailně stanoveny. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech ani v nákladech, protože jde o tok „uvnitř“ analyzovaného systému. 2.3. Výpočet míry podpory V rámci Modelu je implementována metodika výpočtu FA, která je v souladu s metodickými dokumenty,15 publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/2009. Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit „způsobilé výdaje“ (EE) v souladu s čl. 54.2 Nařízení Rady 1083/2006/ES: EE = DIC – DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra nedostatku financování (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení „částky rozhodnutí“ (DA) Je „částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu“ (čl. 40.2 Nařízení Rady 1083/2006/ES): DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximální) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CRpa 14

Nařízení Rady (ES) č.1083/2006, článek 55 odst. 1. Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008.

15

10



Kde CRpa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl. 51.7 Nařízení Rady 1083/2006/ES).

11


3


POPIS „MODELU PLOŠNÉ PLYNOFIKACE“

Model plošné plynofikace je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp. 2007. V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho kontrolu. 3.1. Struktura Modelu Model je rozdělen do několika „tématických“ listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. Model plošné plynofikace obsahuje následující listy: • List „Info“ • List „Investiční náklady – běžné ceny“ • List „Investiční náklady – stálé ceny“ • List „Náklady a příjmy“ • List „Výpočet míry podpory“ • List „Zdroje financování“ • List „Výstup pro SFŽP“ • List „Ekonomická analýza“ • List „Výstupy do žádosti - CZK“ • List „Výstupy do žádosti – EUR“ • List „Makroekonomická data“ Klad listů představuje kompromis mezi postupem Zpracovatele (Žadatele) při vyplňování Modelu a koncepcí Modelu vzhledem k výpočtové provázanosti jeho částí. V kapitole č. 3.3 - Vyplnění „Modelu plošné plynofikace“ - je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů. 3.2. Barevná konvence a formát vstupních dat Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při její dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny, tzn. že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo mohou být tyto buňky propojeny s jiným souborem MS Excel. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu „0“). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné

12



doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text). Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu vesměs označují dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu „0“. Tyto buňky Zpracovatel FA/FEA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele nebo délky výstavby (závisí na položce „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny „-„. 3.3. Vyplnění „Modelu plošné plynofikace“ Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná „minimálně požadovaná“ data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování modelů FA/FEA. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování „Modelu plošné plynofikace“, doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) využít následujícího postupu při zpracování FA/FEA: 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil s relevantními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádosti o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a specificky platnými pro relevantní prioritní osu. 2. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto Manuálem, závaznou osnovou Zprávy k „ Modelu plošné plynofikace“ (Příloha č. 1), příp. vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). 3. Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování „Modelu plošné plynofikace“, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. 4. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. 5. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh.

13



Zpracovatel v rámci zpracování FA pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: • List „Info“; • List „Investiční náklady – běžné ceny“; • List „Náklady a příjmy“; • List „Zdroje financování“; • List „Výstup pro SFŽP“. Ve zvláštních případech, kdy bude pouze část infrastruktury projektu využívána způsobem „generujícím příjem“, vyplní Zpracovatel rovněž údaje na listu „Výpočet míry podpory“. Tyto skutečnosti zkonzultuje s pracovníky SFŽP. Zpracovatel v rámci zpracování FA pro Velký projekt vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: •

List „Výpočet míry podpory“ (pouze tabulková část „Citlivostní analýza“ a případné vyplnění údajů v tabulkové části „Výpočet míry finanční mezery“); • List „Ekonomická analýza“; • List „Výstupy do žádosti - CZK“ (pouze tabulková část „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlování“). Nedílnou součástí zpracování FA/FEA je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA. Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz16 budou ve Zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny!

16

Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data nebo Modelem vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách, mohou být Zpracovatelem upraveny.

14


4


„INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY“

V Implementačním dokumentu OPŽP je „individuální projekt“ definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. V následujících kapitolách jsou detailně popsány jednotlivé listy Modelu, které Zpracovatel vyplňuje v případě zpracování FA pro tzv. „Individuální projekt“. 4.1. List „Info“ Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu „Info“ vyplnit, jsou souhrnné údaje o Žadateli a samotném projektu, ke kterému je „Model plošné plynofikace“ zpracováván. Údaje, uvedené v tomto listu musí odpovídat údajům, uvedeným v elektronické Žádosti BENE-FILL.17 V rámci listu „Info“ je uvedeno v rámečku znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným „Modelem plošné plynofikace“ dle příslušného Manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List „Info“ musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP a Zpracovatelem Modelu.

Obrázek 1: List „Info“

17

Odkazuje na platný formulář žádosti, který Žadatel vyplňuje v elektronickém prostředí BENE-FILL.

15



Tabulková část „Identifikace Žadatele a projektu“ V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: • • • •

•

• • •

•

•

•

• •

Žadatel [buňka F6]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. Název projektu [buňka F7]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F8]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu, vygenerovaném z elektronické Žádosti BENE-FILL. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F9]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti – „Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR“). Sídlo Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v elektronické Žádosti BENE-FILL. Telefon [buňka F11]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. E-mail [buňka F12]: Zpracovatel vyplní kontaktní e-mail na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9, nebo e-mail na žádající subjekt. Prioritní osa (číslo) [buňka F14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo prioritní osy 2, které odpovídá prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá a pro kterou je Model vytvořen. Zařazení projektu do uvedené prioritní osy musí být v souladu Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována s přesným zněním textu prioritní osy (Zlepšování kvality ovzduší), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané prioritní osy odpovídá Implementačním dokumentu OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo relevantní oblasti podpory (2.1), která vychází ze zadaného čísla prioritní osy v buňce F14. V rámci Modelu plošné plynofikace a dle Implementačního dokumentu OPŽP se jedná pouze o jednu oblast podpory. Oblast podpory (text) [buňka K15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na přesné znění textu oblasti podpory (Zlepšení kvality ovzduší), odpovídající číslu oblasti podpory, zadaném do buňky F15. Přesné znění textu oblasti podpory zadané prioritní osy, je definováno v Implementačním dokumentu OPŽP. Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85 %.18 Zahájení finanční a ekonomické analýzy (rok) [buňka I19]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na zahájení výpočtu

18

Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013, v platném znění, „podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů“.

16


•

•

•

•

• •

•

•


FA/FEA v roce 2007, a to z důvodu možnosti započítání způsobilých nákladů projektu. Provozní fáze projektu (let) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Pro projekty v rámci Modelu plošná plynofikace je standardně přednastavena délka provozní fáze projektu na 25 let (od roku uvedení projektu do provozu) a není možné ji měnit. Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) (let) [buňka I21]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky s tím, že relevantní hodnota se zobrazí až po vyplnění kompletních údajů na listu „Info“ a dále údajů o investičních nákladech, nákladech a příjmech projektu. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum zahájení stavebních a montážních prací na projektu v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení realizace projektu v požadovaném formátu. Datum ovlivňuje proporcionální přiřazení provozních nákladů, respektive provozních příjmů projektu v prvním roce provozu projektu (více viz List „Náklady a příjmy“). Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I25]: Zpracovatel položku nevyplňuje, hodnota je dopočítána automaticky. Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I27]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I28]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH) a předpokládaný kurz EUR v době schválení projektu Řídícím orgánem19. Zpracovatel pro určení charakteru projektu vychází z definice pro „Velké projekty“, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí.20 Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I30]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. Vrácení DPH je vztaženo pouze na investiční položky na listu „Investiční náklady - běžné ceny“, nikoli na provozní náklady a příjmy projektu. V případě, že žádající subjekt je plátcem DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO, což znamená, že Žadatel má nárok na vrácení DPH (vratná DPH se stává nezpůsobilým nákladem projektu). V případě, že žádající subjekt není plátcem DPH, vybere Zpracovatel možnost NE, čímž nemá Žadatel nárok na vrácení DPH (DPH se stává způsobilým

19 Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 20 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013.

17


•

•


nákladem projektu). V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek uvedených na Listu „Investiční náklady-běžné ceny“, musí Zpracovatel vybrat možnost „částečně“ (na listu „Investiční nákladyběžné ceny“ následně určí ve [sloupci U] položky, u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I32]: Zpracovatel nemá možnost položku měnit, standardně je předdefinována na možnost NE, tzn. že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I34]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je standardně nastavena na možnost „veřejný“, jelikož v případě projektů řešených Modelem plošné plynofikace, nemůže být žádajícím subjektem soukromý subjekt. Typy Žadatelů (příjemců podpory) jsou pro jednotlivé prioritní osy uvedeny v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I35]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost „obec“, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost „kraj“ a pokud je Žadatelem jiný veřejný subjekt, vybere možnost „ostatní veřejný“.

4.2. List „Investiční náklady – běžné ceny“ V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje investiční náklady projektu v běžných cenách, které odpovídají cenové úrovni roku, kdy byly/budou jednotlivé náklady vynaloženy. To znamená, že např. projektové náklady ve zpracovaném položkovém rozpočtu, by měly být zpracovány v cenových úrovních dle předpokládaného období realizace projektu. Investiční náklady zadané do Modelu (v „běžných cenách“), musí odpovídat investičním nákladům, uvedeným v položkovém rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace a položkovému rozpočtu, který Žadatel vyplnil v elektronické Žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2). Údaje, týkající se investičních nákladů, se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad 20 825 Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo 20.825!!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, tj. 21 tis. Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Jsou - li investiční náklady projektu zpracovány například v c.ú. roku 2008, ovšem předpokládaná realizace projektu je plánována na roky 2009 a 2010, lze následně pro aktualizaci položkového rozpočtu využít předdefinovaných indexů, které jsou uvedeny v Modelu na listu „Makroekonomická data“. Pro přepočet investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položky „Výstavba“, lze pro finanční částku odpovídající danému roku využít indexu „Index cen stavebních prací“ - list „Makroekonomická data“ [řádek 30]. Pro položky investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položek „Projekce“, „Nákup pozemků“, „Stroje a zařízení“, Rezerva“, „Propagace“, „Dozor v průběhu výstavby“, lze pro finanční částky odpovídající danému roku, využít indexu „Index měnověpolitických cen“,- list „Makroekonomická data“, [řádek 29]. Takto aktualizovaný položkový rozpočet musí být následně vydán zpracovatelem projektové dokumentace jako položkový rozpočet předkládaného projektu.

18



Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisejí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu. Investiční náklady musí být vyplněny v souladu s požadavky na způsobilost investičních nákladů dle relevantních pokynů OPŽP. List „Investiční náklady – běžné ceny“ je rozdělen do 3 hlavních oblastí: •

Celkové investiční náklady.

•

Nezpůsobilé investiční náklady.

•

Způsobilé investiční náklady.

Úprava DPH, částečné plátcovství DPH Zpracovatel analýzy může upravit přednastavenou výši DPH, která odpovídá jednotlivým položkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může dojít v tom případě, že Žadatel je na některé položky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé položky plátcem není. Pro korektní zajištění výpočtu je v tomto případě zapotřebí postupovat následovně: • • •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“ na „ČÁSTEČNĚ“. V listu „Investiční náklady – běžné ceny“ u položky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve sloupci „U a/nebo W“ 0 % místo původních 100 %. Takto nastavené DPH pro danou položku je v rámci výpočtu definováno jako součást nezpůsobilých nákladů projektu.

Vzhledem ke skutečnosti, že je DPH zahrnuto do celkových nákladů projektu, a to i v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně částka, odpovídající vratnému DPH, samostatně uvedena na listu „Zdroje financování“ - [Buňka H47], více viz Kapitola 4.6 V případě, že Žadatel nakoupí službu nebo dílo (vyhotovené posudky, analýzy) od neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není poté DPH součástí nákladů projektu (Žadatel jej nemůže nárokovat). Zpracovatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [sloupec T a/nebo V] pro danou položku jako rovnu „0“, tzn. že DPH pro danou položku nebude vůbec vypočteno, a tudíž nebude ani počítáno do celkových nákladů projektu. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že tato skutečnost může nastávat pro všechny tři výše uvedené případy „plátce“, „neplátce“ nebo „částečný“ plátce DPH. Je-li Žadatel plátcem DPH, je DPH následně započítáno do celkových nákladů projektu, nicméně částka odpovídající DPH, je v rámci výpočtu definována jako nezpůsobilý náklad projektu. V tomto případě musí Zpracovatel nastavit pouze jedinou položku: •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“, možnost „ANO“.

Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH pro danou položku [sloupec T a/nebo V] rovnu „0“. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu či dílo (např. Projektovou dokumentaci) v jednom roce (např. 2008) od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T a/nebo V] pro danou položku rovnu „0“. Pokud v dalších letech (např. 2009) nakoupí stejnou službu (např. Projektovou dokumentaci) od

19



plátce DPH, může Zpracovatel analýzy využít buňky „Volitelná položka“, kterou pojmenuje dle služby a ve [sloupci T a/nebo V] zadá odpovídající výši DPH. Při vyplnění názvu do uvedené buňky dojde ke žlutému podbarvení řádku a následně je možné v jednotlivých letech realizace projektu promítnout investiční náklad k dané činnosti. Uvedený postup platí také pro neplátce DPH s tím rozdílem, že Zpracovatel analýzy vybere na listu „Info“ možnost „Ne“: •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“ možnost „Ne“.

Je -li Žadatel neplátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit danou položku [sloupec T a/nebo V] rovnu „0“. Změna plátcovství DPH v průběhu realizace projektu V případě, že dojde ke změně plátcovství DPH v průběhu přípravné a realizační fáze projektu, postupuje Zpracovatel (Žadatel) následovně: • •

• •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“ na „ČÁSTEČNĚ“. V listu „Investiční náklady – běžné ceny“ pak pro danou položku, které se týká přechod plátcovství DPH, uvést ve sloupci „U a/nebo W“ místo původních 100 % upravené procentní vyjádření poměru DPH v letech plátcovství ku součtu celkového DPH za všechny roky a položky. Takto nastavené DPH je v rámci výpočtu z části zahrnuto do nezpůsobilých nákladů projektu a z části do způsobilých nákladů projektu. Zohlednění změny plátcovství DPH ve vztahu ke způsobilým nákladům projektu může být rovněž provedeno pomocí volitelných položek (např. rozdělením předmětné předdefinované položky na částky s rozdílnou způsobilostí DPH a následným nastavením % způsobilosti (0 či 100) ve sloupci „U a/nebo W“).

Veškeré skutečnosti související s přechodem plátcovství DPH a zadáním odpovídajících hodnot do Modelu musí Zpracovatel (Žadatel) detailně popsat ve Zprávě k FA/FEA. Celkové investiční náklady

20



Obrázek 2: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – celkové náklady projektu

Vyplní - li Zpracovatel korektně na listu „Info“ položku „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a položku „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“, automaticky se žlutě podbarví položky investičních nákladů, které odpovídají období realizace projektu. Některé položky jsou automaticky žlutě podbarveny v letech, které odpovídají ještě rokům před zadaným předpokládaným počátkem realizace projektu (projekce, nákup pozemků a staveb, viz body níže). Nicméně i tyto náklady mohou být náklady projektu, a to jak způsobilými tak i nezpůsobilými (více viz Implementační dokument OPŽP).21 V rámci standardního položkového rozpočtu jsou většinou uvedeny také položky „Příprava staveniště“ a „Kompletační činnost“, suma těchto položek musí být přiřazena do jedné z položek investičních nákladů „Výstavba“ nebo „Stroje a zařízení“. •

21

Projekce a příprava (poplatky za plány/stavební projekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikož počátek způsobilosti nákladů přípravných prací projektu je nastaven k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci těchto položek Zpracovatel vyplní náklady související s projektem, které Žadatel vydal/vydá v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu. Projektové náklady jsou definovány v Implementačním dokumentu OPŽP (jedná se například o projektové dokumentace, zpracování žádosti, zadávací dokumentace dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění - pouze zadávací dokumentace na realizaci daného opatření, nikoliv na přípravu projektu a odborný dozor či správce stavby, a to včetně organizace zadávacího řízení, atd.). Náklady za jednotlivé činnosti jsou přehledně rozděleny, např. dokumentace pro územní rozhodnutí/stavební povolení, odborný posudek, studie proveditelnosti, FA/FEA, zadávací dokumentace na realizaci daného opatření – na financující subjekt, zhotovitele stavby, atd. Zpracovatel má v rámci této položky většinu druhů nákladů a činností předdefinováno, má však dále možnost v rámci položek „Volitelná položka“ zadat další možné druhy činností, týkajících se projektu. Pokud místo položky „Volitelná položka“ Zpracovatel vyplní jiný druh činnosti, který není uveden u této položky v řádcích výše, dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je umožněno v jednotlivých letech realizace projektu zadání investičních nákladů k dané činnosti.

Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013, v platném znění.

21


•

•

•


Nákup pozemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 19]: Jelikož počátek obecné způsobilosti nákladů projektu je nastaven k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci této položky Zpracovatel vyplní náklady za nákup pozemků, souvisejících s realizací projektu. Zpracovatel může v této oblasti, nad rámec předdefinovaných položek, definovat pouze 2 položky. Jestliže tedy v rámci projektu dochází k nákupu více pozemků, je vhodné dílčí položky agregovat do jedné nebo 2 položek. Pokud dochází v rámci projektu nákupu budov, pak musí být všechny investiční náklady za tyto budovy zahrnuty pouze v jedné předdefinované položce „Nákup budov“. Na základě přidělené životnosti (40 let),jsou následně počítány teoretické odpisy a položka je zahrnuta do výpočtu udržitelnosti projektu. Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 30]: Zpracovatel vyplní investiční náklady v rámci předdefinovaných položek (komunikace, redukční stanice, STL síť, přípojky, atd…) a zároveň je mu umožněno vyplnění dalších 3 činností v řádcích „Volitelná položka“. Zpracovatel vyplní název do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci „Y“ (pravý okraj listu) vyplnit hodnotu, která odpovídá životnosti zadané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu objektu, kterého se výstavba týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice položky, respektive stanovení případné „zbytkové hodnoty“ položky v listu „Náklady a příjmy“. Například je-li životnost definované položky 30 let, musí být tato položka po 30-ti letech reinvestována. V případě, že délka životnosti položky přesahuje referenční období analýzy, bude na konci analýzy vypočtena tzv.„zbytková hodnota“, více viz sekce Zbytková hodnota. Stroje a zařízení (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 41]: Zpracovateli je umožněno vyplnění několika činností v rámci položky (technologie) do buněk „Volitelná položka“. Zpracovatel v tomto případě musí vyplnit název určité technologie do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení relevantních řádků (roků) a následně je umožněno vyplnění investičních nákladů k dané technologii v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci „Y“ vyplnit položku, která odpovídá životnosti dané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu stroje/zařízení, kterého se daná technologie nebo zařízení týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice výstavby v listu „Náklady a příjmy“, tzn. je - li životnost 15 let, je tato technologie (zařízení) po 15-ti letech reinvestována.

Dále je nutné, aby Zpracovatel v rámci celkových investičních nákladů projektu zadal ostatní investiční náklady, které se počítají z celkových přímých způsobilých realizačních nákladů projektu.22 Určení výše způsobilosti investičních nákladů pro 22

Přímé realizační výdaje jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007-2013, v platném znění.

22



danou položku je detailně uveden v Implementačním dokumentu OPŽP, příp. v upřesňujících závazných dokumentech dotačního titulu OPŽP. •

•

•

•

•

•

•

Rezerva (nepředvídatelné události) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Rezervu může Žadatel nárokovat pouze v případech, kdy se jedná o objektivní, věcně správné a nepředvídatelné náklady vzešlé na straně příjemce podpory. Výše rezervy je stanovena, dle Implementačního dokumentu OPŽP, ve výši max. 5 % z celkových způsobilých přímých realizačních nákladů projektu. Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na rezervu do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v průběhu realizace projektu. Technická pomoc (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Do nákladů na technickou pomoc mohou být zahrnuty např. náklady na obecného poradce projektu a činnosti, související s komunikací se SFŽP v rámci projektu, realizovaného z OPŽP (fakturace, monitorovací zprávy, apod.). Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na technickou pomoc do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto náklady nejsou svým charakterem v Implementačním dokumentu OPŽP definovány jako způsobilé náklady, je proto celková výše těchto nákladů specifikována jako nezpůsobilé náklady projektu (viz Tabulka „Nezpůsobilé náklady projektu – položka „Technická pomoc“). Propagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 59]: Z důvodu spolufinancování projektu z finančních prostředků EU, musí být Žadatelem alokovány prostředky na propagaci projektu (billboard, novinová inzerce, pamětní deska.). Zpracovatel vyplní vypočítané náklady na propagaci do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu, více viz Implementační dokument OPŽP, případně upřesňující dokumenty. Dozor v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 60]: Zpracovatel vyplní náklady na dozor v průběhu výstavby, případně náklady na správce stavby do let, které odpovídají předpokládanému období realizace projektu. Výše způsobilých nákladů je uvedena v Implementačním dokumentu OPŽP. Celkem (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové náklady se automaticky dopočítají dle zadaných hodnot investičních nákladů projektu v jednotlivých letech. DPH (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se automaticky dopočítá v jednotlivých letech dle zadaných investičních nákladů projektu. Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 63]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové investiční náklady vč. DPH se automaticky dopočítají v jednotlivých letech jako součet investičních nákladů v řádku 59 a vypočítané výše DPH v řádku 60.

Nezpůsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí „Celkové investiční náklady“. V položkách jsou uvedeny náklady, spojené s předkládaným projektem, které jsou svojí povahou nebo výší definovány jako nezpůsobilé náklady projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje

23



Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou opět vyplňovány v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaném v listu „Info“. Nezpůsobilé náklady projektu musí být také vyplněny s přesností na 3 desetinná místa. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu, a tudíž nemohou být zařazeny ani do nezpůsobilých nákladů projektu.

Obrázek 3: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – nezpůsobilé náklady projektu

Způsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí „Celkové investiční náklady“ a „Nezpůsobilé investiční náklady“ s tím rozdílem, že zde nejsou náklady vyplňovány, ale jsou automaticky dopočítávány jako rozdíl celkových nákladů a nezpůsobilých nákladů projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou vypočteny v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaným v listu „Info“.

24



Obrázek 4: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – způsobilé náklady projektu

4.3. List „Investiční náklady – stálé ceny“ V rámci tohoto listu Zpracovatel nevyplňuje žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list se dopočítá automaticky a slouží k přepočtu z „běžných cen“ na „ceny stálé“, a to dle zadaných investičních nákladů projektu v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ a předvyplněných parametrů na listu „Makroekonomická data“. Investiční náklady jsou přepočítány na c.ú. roku, uvedeného na listu „Info“, [buňka I27] „Cenová úroveň nákladů a výnosů“. Struktura listu, respektive jednotlivých položek, je shodná se strukturou listu „Investiční náklady – běžné ceny“. 4.4. List „Náklady a příjmy “ V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje položky, které se týkají fixních a variabilních nákladů a příjmů projektu. Položky musí Zpracovatel vyplňovat ve stálých cenách (tis. Kč) v cenové úrovni roku, která je uvedena v buňce [I27] na listu “Info“.. Zpracovatel FA/FEA musí v odpovídajících řádcích vyplnit hodnoty provozních nákladů a příjmů v tis. Kč s přesností na 3 desetinná místa. Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami, zadanými Zpracovatelem. Analýza je počítána za projekt jako celek, tzn. vstupní data, která se týkají nákladů a příjmů musí být konsolidována jak za vlastníka, tak i provozovatele (je-li provozovatelem infrastruktury jiný subjekt než-li vlastník). Tzn. v rámci projektu nejsou řešeny finanční toky mezi vlastníkem a provozovatelem. Roky pro vyplnění hodnot nákladů a příjmů jsou automaticky nastaveny na základě dat, vyplněných do položky „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“ na listu „Info“ [buňka I24]. Je nutné upozornit, že informace o plátcovství DPH Žadatele, uvedené na listu „Info“ [buňka I30], mají vliv pouze na zahrnutí DPH do výpočtu (způsobilých/nezpůsobilých nákladů) z pohledu investičních nákladů, a proto nemá - li Žadatel ve vztahu k položkám listu „Náklady a příjmy“ nárok na vrácení DPH, musí být následně všechny náklady a příjmy zadávány včetně (nevratné) DPH. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH (u provozních nákladů a příjmů projektu), musí být náklady a příjmy projektu zadávány bez (vratné) DPH. Má - li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů a příjmů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH. Tyto skutečnosti musí být Zpracovatelem (Žadatelem) popsány ve zprávě k FA/FEA. Zpracovatel vyplňuje hodnoty nákladů a příjmů vždy do prvního celého roku analýzy, tzn. je- li projekt uveden do provozu 01.07.2010, budou poté data vyplňována do roku 2011. Data pro rok 2010 jsou automaticky vypočtena následovně: (náklady rok 2011/365)*(počet dnů provozu rok 2010) List je rozdělen do následujících částí: •

Provozní náklady.

•

Příjmy.

•

Příjmy – Náklady.

•

Reinvestice (pokud relevantní).

25


•


Zbytková hodnota.

Tabulka „Provozní náklady“ Výše provozních nákladů se vyplňují od roku přepokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku (01.07.2010), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši provozních nákladů v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající provozním nákladům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. uvedení projektu do provozu) na listu „Info“ [buňka I24]. Z takto zadaných provozních nákladů se poměrově vypočítá hodnota provozních nákladů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše.

Obrázek 5: List „Náklady a příjmy“ – Provozní náklady

V případě, že Zpracovatel z objektivních důvodů není schopen vyplnit jednotlivé položky provozních nákladů projektu (fixní a variabilní) tak, jak jsou v rámci Modelu členěny, může zadat provozní náklady na základě průměrných měrných nákladů. •

Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Zpracovatel vyplní položky (žlutě podbarvené buňky) fixních nákladů, souvisejících s projektem. Pro stanovení fixních nákladů projektu, může Zpracovatel do položky „Ostatní“ vepsat celkové fixní náklady projektu, které vypočítal na základě průměrného jednotkového nákladu vztaženého na jednotku délky budované sítě Kč/bm. Fixní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celé referenční období FA/FEA (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách, dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna fixních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci fixních nákladů nemohou být započítány odpisy, prostředky na obnovu zařízení, úroky v případě financování projektu prostřednictvím úvěru a nájemné hrazené provozovatelem vlastníku infrastruktury!

•

Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Zpracovatel vyplní v rámci přednastavené položky žlutě podbarvené buňky variabilních nákladů a dále má možnost v rámci analýzy vyplnit (definovat) až 4 typy variabilních nákladů, souvisejících s projektem. Pro stanovení variabilních nákladů projektu může Zpracovatel do položky „Variabilní náklad“, vepsat celkové variabilní náklady projektu, které vypočítal na základě průměrného jednotkového nákladu,

26



vztažené na jednotku přepraveného množství plynu Kč/medium. Zpracovatel vyplní položky měrná jednotka např. (kWh) a variabilní náklad (tis. Kč), položka „Jednotkový náklad“ se pak automaticky vypočte po celou dobu referenčního období analýzy. Variabilní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají na celé referenční období analýzy (světle žluté buňky). Následně jsou takto definované variabilní náklady automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku. Zpracovatel analýzy může položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna variabilních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. •

Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. V tomto řádku se automaticky vypočítá celková hodnota provozních nákladů projektu (součet fixních nákladů a variabilních nákladů).

Tabulka „Příjmy“ Výši příjmů projektu vyplňuje Zpracovatel do prvního celého roku po předpokládaném uvedení projektu do provozu tzn., že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku (01.07.2010), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši příjmů v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající příjmům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. datu, uvedení projektu do provozu) na listu „Info“ [buňka I24]. Z takto zadaných celkových příjmů se poměrově vypočítá hodnota provozních příjmů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit předdefinovanou položku příjmu „Platba za dodávku zemního plynu a stálé platby“ a dále definovat až 9 typů příjmů projektu. Následně jsou takto definované příjmy automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku (viz. položka „Celkem“, řádek 62). Zadané údaje musí odpovídat údajům, vyplněným v části „J“ elektronického formuláře Žádosti BENE-FILL a vývoj ceny z prodeje plynu musí být uveden ve zprávě k FA/FEA.

Obrázek 6: List „Náklady a příjmy“ – příjmy

27



•

Příjem (tis. Kč): Zpracovatel vyplní v rámci přednastavené položky (Příjem za dodávku zemního plynu a stálé příjmy) žlutě podbarvené buňky (tis. Kč) a dále je mu umožněno vyplnit (definovat) až 9 dalších typů příjmů, souvisejících s projektem. Příjmy se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celé referenční období analýzy (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše příjmů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna příjmů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA.

•

Celkem (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena a vypočítá se automaticky dle hodnot zadaných příjmů v řádcích výše, a to v průběhu celého referenčního období analýzy.

Tabulka „Příjmy – Náklady“ Tabulková část „Příjmy – Náklady“ napomáhá Zpracovateli analýzy ke zjištění, zda takto nastavené příjmy projektu alespoň minimálně pokrývají náklady projektu.

Obrázek 7: List „Náklady a příjmy“ – Příjmy - Náklady

•

Celkové provozní náklady (tis. Kč) [řádek 65]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných provozních nákladů projektu, a to pro každý rok analýzy.

•

Celkové příjmy (tis. Kč) [řádek 66]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných příjmů projektu, a to pro každý rok analýzy.

•

Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 67]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl hodnot „celkové příjmy“ projektu mínus „celkové provozní náklady“ projektu.

•

Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 68]: Položka se vypočítá automaticky, jedná se o kumulativní hodnotu položky „Čisté příjmy (bez reinvestice)“.

Tabulka „Reinvestice (pokud relevantní)“ V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato sekce se dopočítá automaticky v závislosti na tom, jak byly vyplněny položky v listu „Investiční náklady – běžné ceny“, respektive jak byly definovány životnosti pro jednotlivé prvky systému. V případě, že v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ jsou zadány náklady na investici s životností kratší, než je provozní fáze projektu, budou náklady na reinvestici realizovány v roce ukončení její životnosti. K reinvestici může docházet v případě krátké životnosti opakovaně. V případě, že životnost zařízení (vč. reinvestovaného) nekončí v roce hodnocení projektu, je započítána zbytková hodnota této položky (viz Zbytková hodnota).

28



Obrázek 8: List „Náklady a příjmy“ – přírůstkové příjmy

•

Celkem (tis. Kč) [řádek 284]: Položka se automaticky vypočítá dle hodnot, zadaných v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ (náklady na Výstavbu a Stroje a zařízení).

Tabulka „Zbytková hodnota“ V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato část se dopočítá automaticky, a to v závislosti na zadané délce životnosti systému a výši nákladů na danou položku. Následně je zbytková hodnota pro daný rok vypočtena jako rozdíl nákladů na danou položku mínus roční umoření. Roční umoření je počítáno jako podíl nákladů na danou položku (ve stálých cenách) děleno ekonomickou životností dané položky.

Obrázek 9: List „Náklady a příjmy“ – zbytková hodnota

•

Celkem (tis. Kč) [řádek 314]: V rámci této položky se automaticky dopočítá výše odepisovaného majetku (v rámci položek Výstavba a Stroje a zařízení) v každém roce od zahájení předpokládané realizace projektu, a to dle počtu let životnosti daného prvku.

•

Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 378]: Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou následně využity pro posouzení (stanovení), zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů (list „Výpočet míry podpory“).

•

Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 380]: Položka udává hodnotu čistých příjmů projektu bez reinvestice.

•

Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 381]: Položka udává kumulované čisté příjmy bez reinvestice.

29



4.5. List „Výpočet míry podpory“ V rámci listu Zpracovatel může vyplnit pouze několik málo položek („Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, [buňka I47] – přednastaveno 100 %, „Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, [buňka I48] – přednastaveno 100 % a výše procent v tabulce Citlivostní analýza – souhrn, pouze pro „velké projekty“), ostatní položky jsou počítány dle přednastavených výpočtů a prognóz. List slouží k přehlednému zobrazení výpočtu míry podpory, příjmů a, nákladů projektu, ke stanovení zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů a citlivostní analýzy (pouze pro „Velké projekty“). Uvedené hodnoty jsou vypočteny ve stálých cenách v cenové úrovni, která je uvedena v buňce [I27] na listu „Info“.

Obrázek 10: List „Výpočet míry podpory“ – příjmy a náklady

Tabulka „Příjmy“ V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena automaticky na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. •

Příjmy (tis. Kč) [řádek 6]: Položka udává výši příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy.

•

Příjmy - diskontované (tis. Kč) [řádek 7]: Položka udává výši diskontovaných příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy.

•

Zbytková hodnota (tis. Kč) [řádek 8]: Položka udává výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy.

•

Zbytková hodnota - diskontovaná (tis. Kč) [řádek 9]: Položka udává diskontovanou výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy.

•

Příjmy celkem (tis. Kč) [řádek 10]: Položka udává výši celkových příjmů projektu v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Hodnota je vypočtena jako součet položek „Příjmy“ a v posledním roce analýzy jako „Příjmy“ plus „Zbytková hodnota“.

30



Tabulka „Náklady“ V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. •

Počáteční investice (tis. Kč) [řádek 13]: Položka zahrnuje výši počátečních investic v letech od zahájení realizace projektu do uvedení projektu do provozu. Výše počáteční investice vyplývá z údajů, zadaných v listu „Investiční náklady – běžné ceny“, respektive v listu „Investiční náklady – stálé ceny. Položka je vypočtena následovně: od celkových investičních nákladů projektu, přiřazených danému roku se odečtou částky, odpovídající rezervě a „relevantní“ část nezpůsobilého DPH (přiřazené danému roku).

•

Počáteční investice – diskontovaná (tis. Kč) [řádek 14]: Položka udává výši diskontované počáteční investice, která byla vypočtena v položce „Počáteční investice“.

•

Provozní náklady vč. případných reinvestic (tis. Kč) [řádek 15]: Položka udává výši provozních nákladů vč. reinvestic od roku uvedení projektu do provozu do konce referenčního období analýzy.

•

Provozní náklady vč. případných reinvestic - diskontované (tis. Kč) [řádek 16]: Položka udává výši diskontovaných provozních nákladů vč. reinvestic, která byla vypočtena v položce „Provozní náklady vč. případných reinvestic“.

•

Náklady celkem (tis. Kč) [řádek 17]: Položka se rovná součtu položek „Počáteční investice“ a „Provozní náklady vč. případných reinvestic“, a to v jednotlivých letech od zahájení realizace projektu do konce referenčního období FA/FEA.

•

Čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 19]: Položka zahrnuje rozdíl položek „Příjmy celkem„ a „Provozní náklady vč. případných reinvestic“. V posledním roce analýzy je připočtena také hodnota odpovídající výši zbytkové hodnoty projektu.

•

Čistý tok hotovosti (tis. Kč) [řádek 20]: Položka se rovná rozdílu položek „Příjmy celkem„ a „Náklady celkem“.

•

Čistý tok hotovosti – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 21]: Položka udává hodnotu diskontovaných čistých příjmů, která byla vypočtena v položce „Čistý tok hotovosti“.

•

Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty (tis. Kč) [řádek 22]: Položka udává hodnotu „Čistý tok hotovosti“ v průběhu celého referenčního období analýzy a to bez započtení zbytkové hodnoty projektu.

•

Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 23]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti bez započtení výše příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot „Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty“.

•

Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 24]: Položka je vypočtena z hodnot v položce „Kumulovaný čistý tok hotovosti“ v jednotlivých letech.

31


•

•

•


Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty) (tis. Kč) [řádek 27]: Položka je vypočtena na základě hodnot v položce „Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty“ a z vypočteného příspěvku Společenství, uvedeného na listu „Zdroje financování“. Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 28]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot „Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty)“. Tato položka znázorňuje pouze tu skutečnost, jakých hodnot nabývá kumulativně čistý tok hotovosti v jednotlivých letech referenčního období (tzn. není zde např. mimo jiné zohledněna případná dluhová služba, potřebná k dofinancování projektu - splácení úvěru). Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 29]: Položka udává kumulativní diskontovaný čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství.

Hlavním výstupem na základě výpočtu výše uvedených položek je stanovení následujících hodnot: •

•

Finanční míra návratnosti (FRR/C) (%) [buňka H32]: Vypočtená hodnota udává finanční míru návratnosti bez příspěvku Společenství, tato hodnota musí být < 5 %.23 Čistá současná hodnota (NPV/C) (%) [buňka H33]: Vypočtená hodnota udává čistou současnou hodnotu bez příspěvku Společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční míra návratnosti bez příspěvku Společenství musí být < 5 %, musí být tato hodnota < 0.

Tabulka „Výpočet míry finanční mezery“ V této části Zpracovatel analýzy může upravit položky „Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, buňka I47 – přednastaveno 100 % a „Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, buňka I48 – přednastaveno 100 % (viz odrážky níže), ostatní položky nemůže Zpracovatel vyplnit ani upravit. Data v této tabulce jsou vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Hodnoty celkových investičních nákladů a zbytková hodnota jsou vypočteny jako nediskontované i jako diskontované.

23

V případě projektů, které vytvářejí příjmy dle Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 odst. 1.

32



Obrázek 11: List „Výpočet míry podpory“ – Výpočet míry finanční mezery a Citlivostní analýza

Výpočet míry nedostatku financování (finanční mezery), respektive výpočet procenta příspěvku Společenství jako podílu způsobilých nákladů, je založen na následujících datech: • • • • • • • • •

•

Celkové investiční náklady – nediskontované (tis. Kč). Celkové investiční náklady – diskontované (tis. Kč). Zbytková hodnota – nediskontované (tis. Kč). Zbytková hodnota – diskontované (tis. Kč). Příjmy – diskontované (tis. Kč). Provozní náklady – diskontované (tis. Kč). Čisté příjmy – diskontované (tis. Kč). Investiční náklady minus čisté příjmy – diskont. (tis. Kč). Míra nedostatku financování (%) [řádek 44]: Tato položka udává výši nedostatku financování tak, jak byla vypočtena na základě zadaných dat do Modelu. Míra nedostatku financování je vypočtena na základě vztahů, uvedených v kapitole 2.3. Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů (%) [řádek 45]: Tato položka udává procento podpory Společenství jako podíl způsobilých nákladů, jak byla v rámci Modelu vypočtena. Procento, respektive vypočtená hodnota (Kč) je výše podpory, kterou Žadatel vyplňuje v BENE-FILLu v položce „Podpora (příspěvek) z ERDF/FS“. Dle podmínek Implementačního dokumentu OPŽP má Žadatel nárok na dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů (dále jen „CZVV“) projektu což znamená, že dotace jako příspěvek Společenství může dosáhnout maximální výše 85 % (z celkové Míry nedostatku financování = Finanční mezera).

33


•

•

•

•

•


Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 47]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží, tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení „proporcionální“ části investičních nákladů k relevantní části projektu (generující příjem). Procento pro uvedený příklad (pronájem), je doporučeno vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti ku celkové ploše nemovitosti, získaný poměr (procento) je následně zadáno do příslušné buňky [I47]. Tento poměr je následně aplikován na celkové investiční náklady projektu (dochází též ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky „Čisté příjmy – odpisy“, respektive ke stanovisku, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 48]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení „proporcionální“ části provozních nákladů k relevantní části projektu (generující příjem). Procenta pro uvedený příklad (pronájem), je doporučeno pro tento případ vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti, ku celkové ploše nemovitosti. Tento poměr je následně aplikován na celkové provozní náklady projektu (dochází ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky „Čisté příjmy – odpisy“, respektive ke stanovisku, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Kumulativní (modelované) čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 49]: Kumulativní (modelovaná) výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je stanovena na základě vypočítaných čistých příjmů projektu v průběhu celé analýzy (referenčního období). Kumulativní (modelované) čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda „Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 50]: Položka je identická s položkou, uvedenou na listu „Náklady a příjmy“. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda „Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů“, více viz Příloha 1. Modelované čisté příjmy - požadované čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 51]: Hodnota v této položce udává rozdíl mezi kumulativními (modelovanými) čistými příjmy a požadovanou výší čistých příjmů projektu s tím, že na základě vypočítané hodnoty je stanoveno, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Jestliže je hodnota rozdílu kladná, tzn. větší jak „0“, je následně podmínka, že projekt vytváří významnou část odpisů, splněna.

34



Tabulka „Citlivostní analýza – souhrn“ Pro „Individuální projekty“ není v této části vyžadováno zadání žádných dat, respektive citlivostní analýza je relevantní pouze pro tzv. „Velké projekty“, a proto bude tato část detailně popsána v kapitole, věnované „Velkým projektům“. 4.6. List „Zdroje financování“ V rámci tohoto listu se počítají všechny údaje, které se týkají financování předloženého projektu, tzn. stanovení výše příspěvku Společenství, dotace ze SFŽP/SR – kap. 315 a následně je vypočtena částka na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Na listu musí Zpracovatel definovat způsob dofinancování projektu s tím, že musí stanovit procentuální podíl nákladů odpovídající způsobilým, respektive nezpůsobilým výdajům a položku „Nezpůsobilé vratné DPH“. Je - li uvažováno v rámci dofinancování projektu s úvěrem, musí Zpracovatel blíže specifikovat parametry úvěru v tabulce „Finanční toky“. List „Zdroje financování“ je rozdělen do následujících částí: • • • • • •

Výpočet příspěvku z OPŽP. Tabulka finančních zdrojů dle formuláře Žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL. Tabulka finančních zdrojů. Tabulka pro výpočet FRR/K. Tabulka finanční udržitelnosti. Tabulka výpočet úvěrů.

Tabulka „Výpočet příspěvku z OPŽP“ (běžné ceny) V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován.

Obrázek 12: List „Zdroje financování“ – výpočet příspěvku z OPŽP

•

•

Celkové investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 8]: Hodnota v této položce odpovídá hodnotě, vypočítané jako celkové investiční náklady vč. DPH v rámci listu „Investiční náklady – běžné ceny“, a to v jednotlivých letech realizace projektu a také celkem. Celkové investiční náklady jsou vždy s DPH, a to nehledě na skutečnost, zda Žadatel je či není plátcem DPH. Celkové investiční náklady projektu bez nárokovatelé DPH (tis. Kč) [řádek 9]: Hodnota v této položce je vypočtena na základě toho, zda Žadatel má nebo nemá nárok na vrácení DPH. V případě, že Žadatel má nárok nebo má částečně nárok na vrácení DPH (v listu „Info“ [buňka I30] vybráno ANO nebo ČÁSTEČNĚ), bude položka odpovídat hodnotě celkových investičních nákladů bez vratné DPH. V opačném případě, kdy

35



Žadatel nemá nárok na vrácení DPH (v listu „Info“ [buňka I30] vybráno NE), bude mít tato položka hodnotu, odpovídající celkovým investičním nákladům vč. DPH. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. • Způsobilé investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 10]: Hodnota v této položce vychází z listu „Investiční náklady – běžné ceny“, sekce „Způsobilé náklady“. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. • Částka rozhodnutí (tis. Kč) [řádek 11]: Částka rozhodnutí je částka celkových způsobilých výdajů projektu, ze které se počítá výše dotace jako příspěvek Společenství, viz kapitola 2.3. Hodnota v této položce se vypočítá jako součin položky „Způsobilé investiční náklady projektu“ a položky „Míra nedostatku financování“. • Příspěvek Společenství (tis. Kč) [řádek 12]: Hodnota v této položce se vypočítá jako 85% z „Částky rozhodnutí“, uvedené v řádku 11. Vypočítaná hodnota odpovídá výši, na kterou má Žadatel nárok, jako na podporu (příspěvek) z ERDF/FS. Všechny výše uvedené položky v rámci této části, jsou dále také vypočteny v EUR, a to na základě očekávaného vývoje směnného kurzu Kč/EUR list „Makroekonomická data“ položka „Kurz CZK / EUR“. „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL“ (běžné ceny) Zpracovatel v rámci této sekce vyplňuje finanční zdroje žadatele (veřejného subjektu) na dofinancování projektu. Hodnoty, které Zpracovatel vyplňuje v této části Modelu, se zadávají v Kč. Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL zahrnuje: • Skladba financování projektu • Veřejný subjekt – tabulka na dofinancování výdajů Všechny výše uvedené tabulky jsou shodné s tabulkami v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka E1). Tabulka “Skladba financování projektu“ (běžné ceny) Tabulka je shodná s tabulkou v elektronickém prostředí BENE-FILL. Zpracovatel zde žádné údaje nevyplňuje. Tato tabulka slouží ke snadnému přenesení výstupů z FA do elektronickému prostředí BENE-FILL. Jestliže nejsou doplněny zdroje na dofinancování projektu ze strany Žadatele, je v [Buňce H45] uvedena částka, odpovídající výši způsobilých výdajů na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Bude - li korektně vyplněna příslušná tabulka „Veřejný subjekt“, bude následně tabulka „Skladba financování projektu“ automaticky vyplněna [Buňka H45 = 0]. Vzhledem k tomu, že při vyplňování relevantní části žádosti v elektronickém prostředí pro žadatele a příjemce BENE-FILL se již reflektuje skutečná realizovatelnost a proplácení finančních prostředků z OPŽP, byla pozastavena možnost vkládání hodnot do uvedených sloupců v letech 2008 a 2009 (přesto, že investiční náklady dle FA/FEA byly skutečně vynaloženy, a proto pro zachování správného výpočtu FA/FEA musejí být v modelu FA/FEA vyplněny). Investiční náklady, související s přípravou 36



projektové dokumentace a žádosti do OPŽP, které jsou ve FA/FEA způsobilým nákladem za roky 2008 a 2009 (tabulka „Skladba financování projektu“ - běžné ceny), je nutné sečíst a doplnit do sloupce příslušného řádku pro rok, v němž bude docházet k financování realizace daného projektu. • Celkové výdaje na projekt (Kč) [řádek 27]: Hodnota v položce odpovídá hodnotě, uvedené v řádku [8]. • Nezpůsobilé výdaje (Kč) [řádek 28]: Hodnota v položce odpovídá výši celkových nezpůsobilých výdajů projektu, jako rozdíl celkových výdajů projektu [řádek 27] a celkových způsobilých výdajů projektu [řádek 29]. • Celkové způsobilé výdaje [řádek 29]: Hodnota v položce odpovídá výši způsobilých investičních nákladů projektu (list „Investiční náklady – běžné ceny“ [řádek 120]), z toho: o Způsobilé výdaje připadající na příjmy [řádek 30]: Výše čistých příjmů, připadající na způsobilé náklady projektu nediskontované (nejedná se o celkové příjmy projektu).

•

•

•

• •

o Způsobilé výdaje připadající na finanční mezeru [řádek 31]: Hodnota v položce odpovídá částce rozhodnutí v řádku [10]. Soukromé financování (Kč) [řádek 32]: Hodnota v položce se automaticky doplní v případě, že je Žadatelem „Soukromý subjekt“. Je-li Žadatelem „Soukromý subjekt“, musí se tento subjekt spolupodílet na financování projektu částkou, odpovídající 10 % ze způsobilých výdajů projektu. Tzn. že soukromý subjekt má přispět k financování vypočtené „míry nedostatku financování“ projektu. Bude-li Žadatelem soukromý subjekt, automaticky se zobrazí následující položky (v jiném případě zůstanou položky prázdné): Celkové způsobilé veřejné výdaje (Kč) [řádek 35]: Hodnota v položce je vypočtena jako podíl hodnoty příspěvku Společenství [řádek 37] a hodnoty 85 %, jako max. možnou mírou spolufinancování z ERDF/FS [buňka I37]. Tato položka udává celkovou výši způsobilých veřejných výdajů projektu. Podpora OPŽP celkem (Kč) [řádek 36]: Hodnota v položce odpovídá součtu položek „Podpora (příspěvek) z ERDF/FS“ (řádek 37) a „Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP“ (řádek 39) a v případě, kdy je Žadatelem „Soukromý subjekt“, bude připočtena k uvedeným položkám hodnota „Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP – navýšení“ (řádek 40). Podpora (příspěvek) z ERDF/FS (Kč) [řádek 37]: Hodnota v této položce odpovídá údaji, vypočtenému v [řádek 12] krát 1 000. Spolufinancování – národní veřejné výdaje (Kč) [řádek 38]: Hodnota je vypočtena jako součet položek v řádcích 39 až 43. V dílčích položkách jsou pak uvedeny: o Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP (Kč) [řádek 39]: Hodnota je vypočtena jako 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů [řádek 35]. o Spolufinancování ze SFŽP – půjčka na doplnění VZ (Kč) [řádek 40]: Hodnota je převzata z tabulky „Veřejný subjekt“ (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem.

37



o Spolufinancování ze zdrojů krajských rozpočtů (Kč) [řádek 41]: Hodnota v položce odpovídá údaji, který je zadán do tabulky „Veřejný subjekt“. o Spolufinancování ze zdrojů obecních rozpočtů (Kč) [řádek 42]: Hodnota v položce odpovídá údaji, zadanému v relevantních řádcích v tabulce „Veřejný subjekt“. o Finanční prostředky ze státní rozpočtu (Kč) [řádek 43]: Hodnota v položce odpovídá údaji, který je zadán do relevantního řádku v tabulce „Veřejný subjekt“. o Ostatní národní veřejné financování (Kč) [řádek 44]: Hodnota v položce odpovídá údaji, který je zadán v relevantním řádku v tabulce „Veřejný subjekt“. • Kontrolní součet (Kč) [buňka H45]: Zpracovatel FA musí dbát na to, aby částka na dofinancování, která se v této buňce objeví, byla správně zadána do jednotlivých relevantních položek v tabulkách dle typu žádajícího subjektu (tabulka „Veřejný subjekt“, „Soukromý subjekt“). Jakmile budou údaje v tabulce vyplněny korektně, objeví se následně v buňce hodnota „-„. • Nezpůsobilá DPH (pokud má Žadatel nárok na vrácení DPH) (Kč) [buňka H47]: Celkové investiční náklady projektu musí být stanoveny vždy s DPH,a to i pro projekty, kde Žadatel je plátcem DPH (tzn. DPH je mu vráceno), je následně vratné DPH automaticky přiřazeno v tabulce „Skladba financování projektu“ do položky „Celkové nezpůsobilé výdaje“. Z tohoto důvodu je částka, odpovídající vratnému DPH uvedena v této položce. Má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být tato částka zahrnuta vždy do položky „Žadatel - vlastní zdroje“ – nezpůsobilý výdaj, která je vždy první položkou v tabulce „Veřejný subjekt“. Je nutné poznamenat, že Žadatel tuto finanční částku prokazuje pouze formálně, a to z důvodu, že v průběhu realizace projektu bude získávat (od finančního úřadu) DPH z proinvestovaných investičních nákladů postupně zpět. Tudíž obdržené DPH může Žadatel následně použít jako finanční částku, odpovídající DPH u následujících proinvestovaných investičních nákladů. Tabulka „Veřejný subjekt“ (běžné ceny)

38



Obrázek 13: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL – tabulka Veřejný subjekt

Zpracovatel (Veřejný subjekt) vyplní v rámci této tabulky potřebné hodnoty do relevantních žlutě podbarvených položek. Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H59] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce „Skladba financování projektu“, položka „Kontrolní součet [buňka H45] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, bude v buňce zobrazeno „-„.0“, „(0)“. V rámci tabulky „Veřejný subjekt“ je v [řádku 59] položka „Zbývá dofinancovat“ (buňka označena červeně), která slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu v rámci tabulky „Veřejný subjekt“. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v této položce „-„, „0“, „(0)“. Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce, procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů, viz položka „zp. výdajů“ [sloupec „I“]. Na základě definované procentuální výše způsobilých nákladů [sloupec „I“] je následně vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, respektive nezpůsobilých výdajů sloupec [„J“ a „K“]. Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J59 a K59] zobrazeno „-„„0“ nebo „(0)“ (buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je následně v buňkách [J59 a K59] zobrazena finanční částka, odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. Jestliže Žadatel – „Veřejný subjekt“ nezískal finanční část, která odpovídá 10 % z CZVV od „Veřejných subjektů“, tzn. obce, kraje nebo ostatního veřejného subjektu, může Žadatel požádat SFŽP o poskytnutí půjčky na doplnění vlastních zdrojů v maximální výši 10 % z CZVV projektu. Tato hodnota odpovídá 10% celkových způsobilých výdajů projektu (dále jen „CZV“) pro tento typ žadatele. Odpovídající údaje zanese Zpracovatel (Žadatel) dle výše uvedených pravidel do buněk [H53 resp. I53]. Má-li Žadatel nárok na vrácení DPH nebo uplatňuje věcný příspěvek, musí být tato částka vložena/přičtena do položky „Žadatel - vlastní zdroje“ [řádek 51] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [„I“] tak, aby celá částka odpovídající vratnému DPH, byla definována jako nezpůsobilý výdaj [sloupec „K“]. Ve [Sloupci „I“] musí Zpracovatel analýzy nastavit % způsobilých výdajů tak, aby daná finanční částka na financování projektu reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, resp. nezpůsobilé výdaje.24 „Tabulka finančních zdrojů“ (běžné ceny) V této tabulkové části opět Zpracovatel FA/FEA nevyplňuje žádná data. Tabulka je automaticky vyplněna na základě korektně zadaných dat v tabulce „Veřejný subjekt“. V rámci tabulky lze přehledně vypozorovat, z jakých zdrojů bude připravovaný projekt financován, respektive zda jsou finanční částky na dofinancování projektu z jednotlivých zdrojů nastaveny v dostatečné výši. 24

Způsobilost výdajů viz Implementační dokument Operační program Životní prostředí 2007 – 2013, v platném znění.

39



V tabulce nejsou zobrazeny náklady na DPH v případě Žadatele, který má nárok na vrácení DPH, byť vratná DPH v tabulce „Skladba financování projektu“, „Veřejný subjekt“ je započtena. Zdroje na vratnou DPH jsou automaticky odečítány od položky „Vlastní zdroje žadatele“ [řádek 138] tzn. v tabulce jsou zobrazeny pouze ty náklady, které Žadatel reálně vynaloží.

Obrázek 14: List „Zdroje financování“ – tabulka finančních zdrojů

„Tabulka pro výpočet FRR/K“ (stálé ceny) dle cenové úrovně roku uvedeném na listu „Info“ [Buňka I27] Tabulka slouží především k výpočtu ukazatelů „Finanční míry návratnosti“ (FRR/K) a „Čisté současné hodnoty“ (NPV/K), Zpracovatel opět nemusí vyplňovat žádná data, nicméně hodnoty v této tabulce jsou převzaty z tabulek uvedených výše, případně zčásti z tabulek „Výpočet úvěrů“ na listu „Zdroje financování“. Tabulky „Výpočet úvěrů“ musí být vyplněny pouze v tom případě, kdy Zpracovatel zadal dofinancování projektu z nějakého typu úvěru (např. úvěr od bankovního ústavu, EIB / EIF,). Jestliže Zpracovatel korektně nevyplní data v části „Výpočet úvěrů“ (je-li to relevantní), poté vypočtené hodnoty ukazatelů FRR/K a NPV/K nebudou mít správnou vypovídací hodnotu.

Obrázek 15: List „Zdroje financování“ – Tabulka pro výpočet FRR/K

„Tabulka finanční udržitelnosti“ (běžné ceny)

40



Tato tabulková část znázorňuje z ekonomického pohledu schopnost Žadatele (vlastníka), financovat projekt v průběhu celé analýzy. Do výpočtu finanční udržitelnosti jsou zahrnuty jak příjmy (celkové finanční zdroje a výnosy bez případných poměrových vstupů), tak výdaje v podobě investičních nákladů, provozních nákladů, případného splácení úroků a daní. Jestliže takto vypočtený diskontní kumulativní tok hotovosti nabývá záporných hodnot, znamená to, že Žadatel (vlastník) bude muset deklarovat, že případný záporný rozdíl zajistí z jiných zdrojů. Nicméně z pohledu prokázání udržitelnosti projektu je využíváno pouze prokázání, že projekt vytváří významnou část odpisů, viz list „Výpočet míry podpory“, respektive list „Výstup pro SFŽP“.

Obrázek 16: List „Zdroje financování“ – Tabulka finanční udržitelnosti

•

•

• • •

•

•

• •

Finanční zdroje celkově (tis. Kč) [řádek 200]: Položka udává celkové finanční zdroje použité k financování realizace projektu, tzn. dotace z OPŽP celkem, vlastní zdroje, jiné dotace, úvěr, atd. Výnosy (tis. Kč) [řádek 201]: Položka udává výnosy z provozu realizovaného projektu. Výnos je vypočten na základě zadaných příjmů projektu na listu „Náklady a příjmy“. Přítoky celkem (tis. Kč) [řádek 202]: Položka udává součet položek „Finanční zdroje celkově“ a „Výnosy“. Investiční náklady (tis. Kč) [řádek 205]: Položka udává celkové investiční náklady v daném roce. Provozní náklady (vč. reinvestic) (tis. Kč) [řádek 206]: Položka udává výši provozních nákladů v daném roce plus případné vypočtené reinvestice v daném roce. Splácení úvěrů (vč. úroků) (tis. Kč) [řádek 207]: Na základě případně definovaných úvěrů potřebných k dofinancování akce, jsou v této položce uvedeny hodnoty výše splácení úvěrů včetně úroků. Definování úvěrů se provádí v tabulkové části „Výpočet úvěrů“, - list „Zdroje financování“. Daně (tis. Kč) [řádek 208]: Na základě definování položky „Má žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory?“ – list „Info“ ([buňka I32]), je tato položka automaticky vyplněna, nicméně Zpracovatel analýzy může jednotlivé výše upravit. Dojde -li v průběhu analýzy k úpravě hodnot, musí být ve zprávě k FA/FEA zdůvodněno, proč k této úpravě došlo. Nicméně tato úprava nemá vliv na standardní výpočet „Míry nedostatku financování“ projektu. Tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 211]: Položka vypočítá rozdíl hodnot „Přítoky celkem“ a „Odtoky celkem“ v jednotlivých letech analýzy. Kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 212]: Položka udává kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti. Tok

41


•


hotovosti znázorňuje, zda je projekt samofinancovatelný v průběhu celé analýzy – jestliže jsou kumulativní toky záporné znamená to, že přítoky projektu jsou nedostatečné vůči odtokům a tudíž musí být zajištěny „jiné“ externí finanční zdroje. Diskontovaný kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 213]: Položka udává diskontovaný kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti.

Tabulka „Výpočet úvěrů“ (běžné ceny) Tato tabulková část musí být vyplněna pouze v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil v tabulce „Veřejný subjekt“ finanční částku na dofinancování projektu, která bude zajištěna formou úvěru. Na základě vyplněných dat (úvěru) ve výše uvedené tabulce se následně vyznačí/podsvítí sytě žlutou barvou dané typy úvěru. V případě, že Model FA/FEA neumožňuje přesné zadání všech údajů/informací k úvěru, je potřeba zadat takové hodnoty, které se realitě nejvíce blíží. Uvedené skutečnosti musí být popsány ve Zprávě k FA/FEA. Pro každý typ úvěru musí být stanoveno: • •

• •

•

•

Doba splácení (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka úvěru. Doba odkladu (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka odkladu splácení úvěru, která je v souladu s minimální dobou odkladu. Minimální dobou odkladu se v rámci Modelu rozumí počet let od data způsobilosti výdajů (rok 2007 včetně) až do roku ukončení realizace projektu, které Zpracovatel definoval v položce „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“, (list „Info“). Výpočet Modelu je nastaven tak, že po dobu čerpání úvěru nemůže Žadatel zároveň splácet tento úvěr. Dodržení minimální doby odkladu je nezbytné pro zajištění korektního výpočtu Modelu..V případě, že Žadatel fakticky uzavřel smlouvu s bankovním subjektem např. v roce 2009 a tudíž doba splácení úvěru je o 2 roky kratší (rozdíl mezi rokem 2007 a 2009), musí přesto Zpracovatel zadat minimální dobu odkladu, která je mu doporučena Modelem v příslušném řádku 223 ve sloupci [J]. Úroková sazba (%): Zde musí být vyplněna předpokládaná výše úrokové sazby pro plánovaný úvěr (pokud se jedná o fixní sazbu). Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru? (Ano/Ne): Zde musí být vyplněno, zda bude či nebude úroková sazba fixní po celou dobu splácení úvěru. Jestliže bude vybrána možnost „Ano“ je následně zapotřebí vyplnit pouze položky „Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky ?“ a „Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru“. Bude-li vybrána možnost „Ne“, musí být ručně stanovena úroková sazba pro každý rok splácení úvěru v položce „Úroková sazba (ruční nastavení po letech)“. Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky? (Konstantní jistina / Konstantní celk. splátky): Určení, jakým způsobem bude předpokládaný úvěr splacen. Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru (%): Zde musí být vyplněno procento, které odpovídá poplatku za zřízení úvěru u daného subjektu.

42


• •


Poplatek za zřízení úvěru (tis. Kč): Položka je automaticky vypočtena na základě zadaných procent v položce výše. Úroková sazba (ruční nastavení po letech) (%): Položka musí být vyplněna v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil položku „Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru ?“, na možnost „Ne“.

Obrázek 17: List „Zdroje financování“ – Finanční toky

4.7. List „Výstup pro SFŽP“ List byl primárně vyhotoven z důvodu potřeby shromáždění hlavních výstupů z FA/FEA na jednom listě. Nicméně list může taktéž sloužit Zpracovateli FA/FEA, respektive Žadateli, jako souhrnný list výsledků FA/FEA. V rámci listu musí Zpracovatel vyplnit pouze následující tři obecné položky: •

Datum zpracování [buňka P3]: Zpracovatel vyplní datum zpracování / tisku FA/FEA. • Zpracoval [buňka P5]: Musí být vyplněno jméno Zpracovatele FA/FEA . • Telefon zpracovatele [buňka P7]: Musí být vyplněno telefonní číslo na Zpracovatele FA/FEA . V rámci tohoto listu jsou zobrazeny následující údaje: • Obecné informace o projektu a Žadateli: Údaje jsou shodné s údaji, vyplněnými na listu „Info“. • Tabulka „Skladba financování projektu“: Tabulka je shodná s tabulkou „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL“, která je umístěna na listu „Zdroje financování“. • Tabulka „Zdroje Žadatele vzhledem k celkovým výdajům na projekt“: Tabulka je shodná s tabulkou „Veřejný subjekt“, která je umístěna na listu „Zdroje financování“. • Tabulka „Hlavní výsledky finanční analýzy“: Zde jsou souhrnně zobrazeny vypočtené hodnoty pro FRR/C a NPV/C (hodnoty bez podpory společenství – list „Výpočet míry podpory“) a FRR/K a NPV/K (hodnoty s podporou společenství – list „Zdroje financování“).

43


•

•

•

•

•

•


Tabulka „Výpočet míry finanční mezery“: Zde jsou zobrazeny hodnoty pro položky „Míra nedostatku financování“ a „Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů“, hodnoty jsou vypočteny na listě „Výpočet míry podpory“. Tabulka „Hodnoty pro projekt na základě stálých cen 2010 v tis. Kč“: Tabulka je identická s tabulkou „Výpočet míry finanční mezery“, která je umístěna na listu „Výpočet míry podpory“. Čisté příjmy – odpisy (tis. Kč): V tabulce je zobrazeno, zda projekt „Vytváří významnou část odpisů“ či nikoliv. Položka je propojena na tabulku „Výpočet míry finanční mezery“, která je umístěna na listu „Výpočet míry podpory“. Celkové investiční náklady projektu: V tabulce jsou uvedeny celkové investiční náklady projektu v CZK. Částka je vypočtena na základě celkových investičních nákladů, stanovených na listě „Investiční náklady – běžné ceny“25. Doba návratnosti: V tabulce je zobrazeno / vypočteno zda, respektive za jak dlouhou dobu od uvedení projektu do provozu, je projekt tzv. „prostě“ nebo „reálně“ návratný. Návratnosti jsou vypočteny pro stav projektu „Bez podpory společenství“ a „S podporou společenství“. „Prostá“ návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet peněžních toků převýšil původní investici. „Reálná“ návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet diskontovaných peněžních toků převýšil původní investici. Tabulka „Citlivostní analýza – souhrn“: Tabulka je relevantní pouze pro tzv. „Velké“ projekty, kdy musí být také zpracována citlivostní analýza. Tabulka je shodná s tabulkou „Citlivostní analýza – souhrn“ umístěnou na listu „Výpočet míry podpory“.

4.8. List „Makroekonomická data“ Zpracovatel FA/FEA nemůže na tomto listu zadávat ani upravovat žádná data. Data na tomto listu jsou předdefinována a slouží jako podkladní data / parametry pro předdefinované prognózy, které jsou implementovány do výpočtu Modelu. Především se jedná o data, potřebná pro převod z cen „běžných“ na ceny „stálé“ a naopak (různé typy inflace / inflačních indexů) a o data potřebná k diskontování daných položek (diskontní faktor). Na listu jsou obsažena níže uvedená následující data.

25

Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 39, respektive Implementační dokument - Operační program Životní prostředí 2007 – 2013, v platném znění.

44



Obrázek 18: List „Makroekonomická data“

•

Provozní fáze projektu (viz list „Info).

•

Finanční diskontní míra.

•

Ekonomická diskontní míra.

•

Sazba daně z příjmu.

•

Finanční diskontní faktor.

•

Ekonomický diskontní faktor.

•

Roční míra měnověpolitické inflace.

•

Roční míra inflace cen stavebních prací.

•

Průměrný roční nárůst reálných mezd.

•

Roční míra inflace mezd.

•

Roční míra inflace výnosů.

•

Cenové indexy vždy ke konci daného roku. o Index měnověpolitických cen. o Index cen stavebních prací. o Index mezd (ve stálých cenách). o Index mezd (v běžných cenách). o Index cenové úrovně výnosů.

5

„VELKÉ PROJEKTY“

Nařízení Rady č. 1828/2006/ES udává povinnost pro všechny tzv. “Velké projekty“ zpracovat analýzu nákladů a přínosů, a to v plném rozsahu.26 Analýza nákladů a přínosů (včetně finanční analýzy, ekonomické analýzy, citlivostní analýzy a analýzy rizik) je tedy součástí povinných informací, které členské státy musí poskytnout / předložit Evropské komisi v rámci posouzení tzv. „Velkých“

26

Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e.

45



projektů, které žádají o podporu z Fondu soudržnosti, respektive z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Velký projekt je dle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 definován: „… jako operace, složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíly, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR.“ Implementační dokument OPŽP definuje „Velký projekt“ takto: „Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR.“27 5.1. Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení Cílem této kapitoly je stručně popsat hlavní závěry pro FA/FEA, vyplývající z Pokynu pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty (dále jen „Pokyn MF pro směnný kurz“), který tvoří přílohu č. 1 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013. Platnost pokynu je datována k 24. říjnu 2008. Pro posuzování charakteru (velikosti) projektu je nutné vždy vycházet z celkových investičních nákladů projektu včetně DPH!! A to bez ohledu na to, zda DPH je či není způsobilým nákladem projektu, dle specifické způsobilosti DPH. Použití kurzu pro určení charakteru projektu (Velký x Individuální) Posouzení, zda se jedná o „Velký“ či „Individuální“ projekt, je na Řídícím orgánu OPŽP, nikoli na samotném Žadateli. Toto posouzení je Řídícím orgánem provedeno na základě přepočtu celkových nákladů projektu z CZK na EUR za použití kurzu EK,28 platného ke dni schválení Žádosti Řídícím orgánem. Takto použitý kurz je pro určení charakteru projektu zaznamenán do formuláře „Určení charakteru projektu“ archivovaného ve složce projektu. Určení kategorie projektu v pracovním listu „Info“ a tedy rozhodnutí, zda bude Žadatel předkládat Žádost na „Individuální“ či „Velký“ projekt, je plně na zodpovědnosti a uvážení Žadatele. Změní-li se projekt předložený jako „Individuální“ na „Velký“, bude Žadatel povinen zpracovat Žádost na „Velký“ projekt dle Příručky pro žadatele v platném znění. Žadatel však vždy předkládá projektovou Žádost vyplněnou v CZK. Použití kurzu pro předložení Žádosti o VP do EK, tj. stanovení výše částky v Rozhodnutí EK

27 28

Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 39. Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/.

46



Výše podpory z OPŽP v EUR, která je následně uvedena EK v Rozhodnutí EK se rovná hodnotě, uvedené v Žádosti na Velké projekty29 v řádku 3 bodu H.2.1. Aby nedocházelo k překračování této hodnoty a nebylo tak nutné žádat často o změnu Rozhodnutí EK, bude Žádost na Velké projekty přepočítána Řídícím orgánem z CZK na EUR, a to kurzem EK platným v měsíci, ve kterém bude Žádost předložena na EK, posíleným o 5 %.30 Kurz použitý pro výpočet částky v EUR, která má být uvedena v Rozhodnutí EK, je Řídícím orgánem zaznamenán do formuláře „Určení charakteru projektu“ archivovaného ve složce projektu. Model poskytuje Žadatelům všechny výstupy FEA, požadované pro vyplnění Žádosti na Velký projekt, dle Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/2009, a to jak v CZK (list „Výstupy do žádosti – CZK“, tak v EUR (list „Výstupy do žádosti – EUR“). Měsíční účetní kurz EK, platný k datu předložení Žádosti na Velký projekt do EK, je zadáván Řídícím orgánem do pracovního listu „Výstupy do žádosti – EUR“ do [buňka L3], a to před odesláním Žádosti ke schválení na EK. Rozhodný směnný kurz použitý pro přepočet z CZK na EUR, který bude uveden v Rozhodnutí EK, je následně dopočítán v pracovním listu „Výstupy do žádosti – EUR“ v [buňka L5]. Tato kapitola Manuálu neobsahuje kompletní vyčerpávající informace, vyplývající z Pokynu MF pro směnný kurz. Řídící orgán a Zprostředkující subjekt Žadatelům doporučují kompletní verzi Pokynu MF pro směnný kurz prostudovat. 5.2. Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) Cílem EA projektu je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Evropská komise vydala pro zpracování analýzy nákladů a přínosů dokumenty, které popisují základní metodický postup, jak uvedené analýzy zpracovat. Jedná se o následující dokumenty: •

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen 2006. • Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008. Výše uvedené dokumenty standardně popisují proces zpracování ekonomické analýzy ve třech základních krocích: • Daňové opravy. • Opravy v důsledku externalit. • Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). Hlavními ukazateli zpracované EA jsou následující ukazatele: ekonomická čistá současná hodnota (ENPV), ekonomická míra návratnosti (ERR) a poměr přínosů a nákladů (B/C). •

Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV): Ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value) projektu je definována jako současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a užitků. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný.

29

Příloha XXI nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 – Velký projekt Žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 846/2009. 30 Stanovení této úpravy kurzu vychází z Pokynu MF pro směnný kurz.

47


•

•


Ekonomická míra návratnosti (ERR): Ekonomická míra návratnosti (Economic Rate of Return,) je taková úroková míra, kdy čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a užitků je rovna nule. Jestliže je ekonomická míra návratnosti vyšší než společenská diskontní sazba, poté je projekt přijatelný. Poměr přínosů k nákladům (B/C): Poměr přínosů k nákladům (BenefitCost Ratio) je podíl součtu všech příjmů plynoucích z investice, k výdajům na investici. Pokud je index větší než jedna, je projekt následně definován jako přijatelný.31

5.3. Zadávání dat do Modelu – „Velké projekty“ Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu v rámci tzv. „Velkých“ projektů je shodný s postupem vyplňování projektů „Individuálních“ pouze s tím rozdílem, že musí být navíc vyplněn list „Ekonomická analýza“ a následně je pro vyplnění standardního formuláře Žádosti32 pro „Velké“ projekty, využit list „Výstupy do Žádosti - CZK“ (Žadatelem), případně „Výstupy do žádosti – EUR“ (Řídícím orgánem). 5.4. List „Ekonomická analýza“ • • • • • • • •

List „Ekonomická analýza“ je rozdělen do několika následujících základních tabulkových částí: Daňové opravy (fiskální oprávky). Opravy z důvodu externalit. Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). Výpočty. Výsledky analýzy nákladů a přínosů. Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory"). Konsolidovaná analýza citlivosti (tis. Kč).

31 V oficiálním překladu žádosti Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 846/2009., je uveden název této položky jako „Poměr nákladů k přínosům“ pravděpodobně se jedná o špatný překlad, jelikož v anglickém jazyce se jedná o poměr B/C, tedy Benefits/Costs - poměr přínosů k nákladům projektu. 32 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXII – Velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 846/2009.

48



Obrázek 19: List „Ekonomická analýza“

•

Tabulka „Daňové opravy (fiskální oprávky)“: Model automaticky odečte z investičních nákladů projektu nepřímou daň, tzn. je odečteno DPH. Zpracovatel má dále možnost zadat do [řádku 7] jiné daňové opravy, a to dle vlastního výpočtu. V případě výpočtu těchto jiných daňových oprav musí Zpracovatel vyplnit částku v závislosti na tom, zda Žadatel je či není plátcem DPH.Je však nutné upozornit, že vyplnění položky o plátcovství DPH Žadatele na listu „Info“ (buňka [I30]) má vztah pouze k výpočtu v rámci „Investičních nákladů“ projektu. Tzn., že v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH (je plátcem DPH), musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez (vratné) DPH, Zpracovatel hodnotu jiných daňových oprav, v případě provozních nákladů, vyplňuje také bez DPH. Dojde-li k těmto úpravám, je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k FA/FEA. V případě, kdy Žadatel není plátcem DPH, musí být následně všechny náklady a příjmy vyplňovány vč. DPH. Má-li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, pak musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH. Dojde-li k těmto úpravám, je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k FEA. • Tabulka „Opravy v důsledku externalit“: Zpracovatel má možnost zadat až pět druhů externalit (ať jsou externality kladné nebo záporné). Je potřeba zadat názvy externalit (které se následně promítnou do formuláře Žádosti) buňky [B13, B18 atd.] a jejich peněžní hodnotu (peněžní vyjádření) v průběhu času v buňkách [H14:AK14, H19:AK19 atd.]. Zpracovatel má možnost zadat fyzické vyjádření dané externality (např. snížení emisí znečištění v tunách za rok) v buňkách [H15:AK15, H20:AK20 atd.] s tím, že v rámci této položky ve sloupci „D“ Zpracovatel vyplní pouze jednotky pro danou externalitu a vypočtení hodnoty externality za fyzickou jednotku je uvedeno v buňkách [H16:AK16, H21:AK21 atd.]. Takto spočítané průměrné jednotkové hodnoty jsou prezentovány v tabulce E.2.2 žádosti na listu „Výstupy do žádosti“. Externality je nutné detailně popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. V rámci zpracování třetího kroku – „Od cen tržních k cenám účetním (stínovým)“, je zapotřebí nastavit „vyrovnávací koeficienty“ pro změnu cen tržních na ceny účetní. Metodický postup k nastavení těchto koeficientů je popsán v metodických dokumentech.33

33

Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Guide to cost-benefit analysis of investment projects), Evropská komise, 2002. Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008.

49



Obrázek 20: List „Ekonomická analýza“ – od cen tržních k cenám účetním

Vyrovnávací koeficienty mohou být nastaveny na různých úrovních: •

Pro investiční náklady jsou koeficienty nastaveny na úrovni sedmi hlavních položek (projekce a příprava, nákup pozemků, výstavba, stroje a zařízení , atd.). Je třeba věnovat zvláštní pozornost položce „Výstavba“, protože část nákladů na výstavbu typicky zahrnuje náklady nekvalifikované pracovní síly, kde je vyrovnávací koeficient < 1. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. • Pro provozní náklady jsou koeficienty nastaveny na takové úrovni, aby byly co nejvíce podobné údajům, uvedenými v listu „Náklady a příjmy“. Tam, kde jsou jednotlivé položky fixních a variabilních nákladů vyčísleny, by koeficienty měly odpovídat těmto jednotlivým položkám. Pokud jsou k dispozici pouze hodnoty pro fixní a variabilní náklady jako celky – nebo pro provozní náklady jako celek – je potřeba zadat hodnoty koeficientů do relevantních buněk [buňky D52 a D58] pro fixní a variabilní náklady, respektive [buňka D51] pro provozní náklady jako celek. Znovu je potřeba věnovat zvláštní pozornost položce „Osobní náklady“ [buňka D53] kde je třeba zvážit, zda by koeficient neměl mít menší nehodnotu než 1. Dojde - li k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. • Pro „Příjmy“ projektu může být koeficient nastaven buď pro každou jednotlivou položku (pokud existují hodnoty pro tyto položky v listu „Náklady a příjmy“) [buňky D66 až D75] nebo pro „Příjmy“ jako celek [buňka D65]. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. V procesu nastavení koeficientů je potřeba mít na zřeteli, že pokud je koeficient nastaven na vyšší úroveň (např. pro celkové „Příjmy“), pak nejsou aplikovány koeficienty na nižší úroveň např. pro každý jednotlivý typ příjmu.

50



Obrázek 21: List „Ekonomická analýza“ – Výpočty

V rámci listu „Ekonomická analýza“ část „Výpočty“ musí Zpracovatel slovně popsat složky příjmů a externalit pro účel vyplnění povinného formuláře Žádosti pro „Velké“ projekty v části tabulka E.2.2.

Obrázek 22: List „Ekonomická analýza“ – Výsledky analýzy nákladů a přínosů

V této části listu jsou umístěny hlavní výsledky EA, jedná se o ukazatele ekonomické čisté současné hodnoty NPV, která je vypočtena v tis.Kč a tis.EUR, ekonomické míry návratnosti ERR (%) a poměru přínosů k nákladům projektu („-„). Tabulka „Citlivostní analýza“ Analýza citlivosti se zaměřuje na zjištění kritických proměnných projektu. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Z proměnných se mění vždy pouze jedna a ostatní parametry zůstávají neměnné. Ve standardním formuláři žádosti je vyžadována identifikace tzv. „„kritických proměnných“ a následně tzv. „měnící hodnoty kritických proměnných“. „Kritická proměnná“ je taková proměnná, kde její 1%-ní změna na vstupu vyvolá minimálně 1%-ní změnu ENPV na výstupu. „Měnící hodnota kritické proměnné“ je taková hodnota, kde změna kritické proměnné na vstupu, vede k ENPV = 0.

51



Obrázek 23: List „Ekonomická analýza“ – Analýza citlivosti

Poslední uživatelský vstup pro EA je možný v části listu, zabývajícího se analýzou citlivosti. Vliv změn investičních a provozních nákladů a (finančních) příjmů, je vypočten pro ekonomické parametry ENPV, ERR, a to na základě odchylek základních hodnot, zadaných v listu „Výpočet míry podpory“ (část „Citlivostní analýza“). Zpracovatel může ve světle žlutých buňkách nastavit vlastní odchylky pro snížení a zvýšení celkových ekonomických přínosů (kromě zbytkové hodnoty) tak, aby mohl zjistit tzv. switching values, což jsou hodnoty, při kterých celospolečenské přínosy budou rovny investičním nákladům (ENPV = 0, ERR = 5,5 %).

Obrázek 24: List „Ekonomická analýza“ – Konsolidovaná analýza citlivosti

52



Tabulková část „Konsolidovaná analýza citlivosti“ částečně odkazuje na tabulku „Analýza citlivosti“ – list „Výpočet míry podpory“ (viz. Obrázek 25) a na tabulku „Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory")“ – list „Ekonomická analýza“ (viz. Obrázek 23). V této souhrnné tabulce je přehledně zobrazeno, které položky (Investiční náklady, provozní náklady, příjmy) mají vliv na hlavní výstupní parametry projektu (výstupy z finanční analýzy - FRR/C, NPV/C, a výstupy z ekonomické analýzy - ERR, ENPV ).

Obrázek 25: List „Výpočet míry podpory“ – Citlivostní analýza

Výstupy z EA jsou poté přeneseny do standardního formuláře Žádosti (list „Výstupy do Žádosti“), respektive do tabulek E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy, E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy a E.3.2. Analýza citlivosti. 5.5. List „Výstupy do Žádosti - CZK“ List „Výstupy do Žádosti - CZK“ slouží Zpracovateli, respektive Žadateli jako souhrnný list výstupů ze zpracované FEA (není uvedeno CBA z důvodu, že analýza rizik není součástí Modelu a tudíž není zpracována úplná CBA).34 List obsahuje identické tabulky, které jsou součástí standardního formuláře žádosti, tzn. Zpracovatel analýzy, respektive osoba, která bude vyplňovat formulář žádosti, může hodnoty z tabulek, uvedených na listu „Výstup do Žádosti - CZK“, jednoduše kopírovat do identických tabulek Žádosti. Vzhledem k postupům, vyplývajícím z platného Pokynu MF pro směnný kurz (viz kap. 5.1) Žadatel zpracovává a předkládá Finanční a ekonomickou analýzu a Žádost na Velké projekty v CZK!

Obrázek 26: List „Výstup do Žádosti“ – Dorovnání rozdílu ze zaokrouhlení

34


53



V rámci tohoto listu musí Zpracovatel pouze vyplnit tabulku „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“. Zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají přebytku nebo naopak nedostatku finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu. Jestliže je položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“ podbarvena červeně [buňka B156], (viz Obrázek 27), musí být tato částka zadána do buňky [J154 nebo K154] (Obrázek 26), a to na základě typu finančních zdrojů (veřejný/soukromý). Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč. Rozdíl vzniklý zaokrouhlením částky je zapotřebí dorovnat z vnitrostátních veřejných nebo soukromých zdrojů, tabulka „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“ a to tak, aby se položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“ shodovala s přesností na dvě desetinná místa, tzn. položka „Celkové investiční náklady“ nebude červeně podbarvena a položka „Zbývá dorovnat“ v tabulce „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení:“ bude rovna „-„.

Obrázek 27: List „Výstup do Žádosti - CZK“ – Tabulka H.2.2. Zdroje financování

Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně finanční částka odpovídající vratné DPH, uvedena v Tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, resp. v položce „Jiné zdroje (upřesněte)“. V Žádosti o podporu bude následně uvedeno, že částka v položce „Jiné zdroje (upřesněte)“ odpovídá výši vratné DPH a bude (dočasně) hrazena z vlastních zdrojů Žadatele, nebo dle např. kontokorentního úvěru. List „Výstupy do Žádosti - CZK“ obsahuje následující tabulky: •

Oddíl E - Analýza nákladů a přínosů o E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze. o E.1.3. Hlavní výsledky finanční analýzy. o E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy. o E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy.

o E.3.2. Analýza citlivosti. • Oddíl H - Finanční plán o H.1. Rozpis nákladů. o H.2.1. Výpočet příspěvku Společenství. o H.2.2. Zdroje spolufinancování. o H.3. Roční finanční plán příspěvku Společenství. Při vyplňování oficiálního formuláře Žádosti na Velký projekt, je třeba pod tabulku „H.1. – Rozpis nákladů“ uvést, že hodnoty v tabulce (H.1.) jsou uvedeny v tzv. „běžných“ cenách tzn. se započtením inflace, oproti tomu jsou

54



hodnoty uvedené v tabulce „E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze“ stanoveny v tzv. „stálých“ cenách tzn. bez započtení inflace. 5.6. List „Výstupy do žádosti - EUR“ List „Výstupy do žádosti - EUR“ slouží pro přepočet souhrnného listu výstupů ze zpracované FEA do měny EUR. Tento přepočet se provádí na základě Pokynu MF pro směnný kurz, kurzem EK35 platným v měsíci, ve kterém je Žádost o VP předkládaná do EK, posíleným o 5 %. Tento přepočet neprovádí Žadatel, ale Řídící orgán OPŽP (MŽP). Stejně jako v listu „Výstupy do žádosti – CZK“, je nutné vyplnit tabulku „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“ s tím rozdílem, že zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu v EUR. Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč a následným převodem na měnu EUR. Postup zarovnání rozdílů ze zaokrouhlení je stejný, jako v předchozí kapitole s tím rozdílem, že položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, se musí shodovat s přesností na dvě desetinná místa. Tzn. položka „Celkové investiční náklady“ nebude červeně podbarvena a položka „Zbývá dorovnat“ v tabulce „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“, bude rovna „-“. Toto dorovnání provádí Řídící orgán.

35

Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/

55



SKUPINOVÉ PROJEKTY

6

Dle Implementačního dokumentu, mohou být do OPŽP předkládány tzv. skupinové projekty. Skupinové projekty mohou být zařazeny jako Individuální i Velké projekty, viz definice v kapitole 2.1. Model není vytvořen pro skupinový projekt, který je svým charakterem definován jako „Velký projekt“, tvořený z několika samostatných podprojektů, přičemž jednotlivé podprojekty jsou svým charakterem definovány jako „Individuální projekty“. 6.1. Postup při zpracováni Skupinových projektů Postup zpracování FA/FEA v rámci skupinových projektů je jak pro Individuální, tak i Velké projekty shodný. Modely FA/FEA musí být zpracovány dle podmínek uvedených v ID OPŽP, respektive dle podmínek a definic uvedených v tomto Manuálu, tzn. FA/FEA musí být zpracována správným Modelem. V případě, že Zpracovatel správně vydefinoval oblasti zpracování FA/FEA, zpracuje jednotlivé FA/FEA pro vydefinované „podprojekty“ samostatně. Tj. v případě, že skupinový projekt je definován jako Individuální projekt, musí být pro každý podprojekt v rámci skupinového projektu zpracována samostatná FA, a to dle postupu uvedeného v kapitole 4. V případě, že skupinový projekt je tvořen více podprojekty, musí být pro každý podprojekt zpracována kompletní a úplná FA projektu, tzn. musí být pro každý podprojekt prokázána finanční udržitelnost projektu! Obdržené výstupy z jednotlivých FA, zpracovaných dle vydefinovaných podprojektů, musí být Zpracovatelem analýz „prostě“ sečteny. „Prostým“ součtem Zpracovatel obdrží celkové výsledky za daný skupinový projekt, jež se týkají FA. Stanovené celkové (i dílčí výsledky) ze zpracovaných FA, jsou následně použity při vyplňování formuláře Žádosti v BENE-FILLu (část E a J). Jednotlivé vstupy a výstupy, které musí být Zpracovatelem v rámci vyhodnocení skupinového projektu stanoveny, jsou následující: • • •

Celkové náklady projektu. Celkové způsobilé/nezpůsobilé náklady projektu. Celková podpora z OPŽP. o Celková podpora (příspěvek) z ERDF/FS.

•

o Celkové spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 / SFŽP. Celkové vlastní zdroje na dofinancování projektu. o Celkové zdroje na dofinancování projektu úvěrem. o Celkové zdroje na dofinancování projektu od ostatních subjektů např. krajské dotace. o Celková půjčka ze SFŽP na dofinancování projektu.

V případě, že je předkládán skupinový projekt, který jako celek splňuje definici Velkého projektu, ovšem v rámci projektu jsou zpracovány dílčí modely FEA, je

56



zapotřebí, aby Zpracovatel konzultoval s pracovníky SFŽP nastavení a vypočtené výsledky z EA, a to jak za jednotlivé podprojekty tak i za celý skupinový projekt. Konzultace výsledků EA je nezbytná především s ohledem na korektní interpretace výsledků EA za skupinový projekt jako celek. V rámci skupinového projektu musí být za jednotlivé podprojekty vyhotoveny Modely a zprávy k FA/FEA. Za skupinový projekt musí Zpracovatel vyhotovit pouze souhrnnou zprávu k FA/FEA, kde budou přehledně uvedena celková data za skupinový projekt a data, ze kterých byly souhrnné výsledky vypočteny.

57


7


KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ

Na základě zadaných (vyplněných) dat do Modelu obdrží Zpracovatel analýzy výsledky ve standardizované podobě. Výsledky analýzy pro tzv. „Individuální projekty“ jsou zobrazeny na listu „Výstup pro SFŽP“, výsledky po tzv. „Velké projekty“ a pro „Velké projekty“ v rámci Veřejné podpory, jsou zobrazeny mimo listu „Výstup pro SFŽP“, také na list „Výstupy do Žádosti - CZK“. Získané výsledky je nutné posoudit (vyhodnotit) z hlediska relevantnosti nastevení FA/FEA, relevantnosti vstupních dat a v neposlední řadě vypočtených klíčových výstupu z FA/FEA. Zpracovatel analýzy by měl na základě obdržených výsledků provést minimálně níže uvedené kroky, kterými lze předejít možné mylné a nesprávné prezentaci vypočtených výsledků. 7.1. Kontrola formálních údajů V rámci formální kontroly je zapotřebí zkontrolovat, zda jsou korektně vyplněna data na listu „Info“. • • • • • •

Zda je či není Žadatel plátcem DPH. Typ Žadatele - definování, zda se jedná o „Veřejný“ nebo „Soukromý“ subjekt. Data ohledně realizace Projektu. Kategorie Projektu. Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? (je – li relevantní).

7.2. Posouzení výsledků z FA („Individuální“ projekty) Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Zpracovatel by měl zejména zkontrolovat soulad výsledků s níže uvedenými podmínkami.: • • • • •

•

•

Čistá současná hodnota bez podpory společenství (NPV/C) musí být menší než nula, tedy záporná, viz kapitola 4.5. Finanční míra návratnosti bez podpory společenství (FRR/C) by měla být menší než 5 %, viz kapitola 4.5. Čistá současná hodnota s podporou společenství (NPV/K) může nabývat jak kladných tak i záporných hodnot, viz kapitola 4.5. Finanční míra návratnosti s podporou společenství (FRR/K) by neměla přesahovat hodnotu cca 8 %, viz kapitola 4.5. Aby mohl být projekt definován jako finančně udržitelný, měl by projekt vytvářet významnou část odpisů, tzn. rozdíl hodnot čisté příjmy a odpisy by měl být kladný, viz kapitola 4.5. Kontrolní součet v listu „Zdroje financování“ v tabulce „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL“ a položky „Zbývá dofinancovat“ v relevantních tabulkách „Veřejný subjekt“ musí být roven nule, tedy v buňkách musí být „-„, viz kapitola 4.6. Jestliže je počítáno na dofinancování projektu s úvěrem/y, musí být vyplněny parametry tohoto/těchto úvěrů v tabulkové části „Finanční toky“, list „Zdroje financování“, viz kapitola 4.6.

58


•


Má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být částka vratné DPH přiřazena jako „nezpůsobilý výdaj“ do položky „Žadatel - vlastní zdroje“, relevantní tabulka „Veřejný subjekt“ - list „Zdroje financování“, viz kapitola 4.6.

7.3. Posouzení výsledků FEA („Velké projekty“) V rámci zpracování „Velkých projektů“, musí být vyhotovena analýza nákladů a přínosů, a to v plném rozsahu.36 Posouzení výsledků FEA je shodné s posouzením u „Individuálních projektů“, a proto nebudou jednotlivé kroky kontroly znovu uváděny, více viz kapitola 8.2. Zpracovatel musí mimo posouzení obdržených výsledků z FA ještě posoudit výsledky z ekonomické a citlivostní analýzy. Zpracovatel by měl zejména zkontrolovat soulad výsledků s níže uvedenými podmínkami: • • • • •

Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) musí být větší než nula, tedy kladná, viz kapitola 5.4 Ekonomická míra návratnosti (ERR) musí být větší než společenská diskontní sazba, tedy ERR > 5.5 %, viz. kapitola 5.4. Poměr přínosů a nákladů (B/C) musí být větší než jedna, viz. kapitola 5.4. Správné definování tzv. „kritických“ proměnných, viz. kapitola 5.4. Správné definování „Měnící hodnota kritické proměnné“, viz. kapitola 5.4.

Při vyplňování oficiálního formuláře Žádosti na Velký projekt je třeba pod tabulku „H.1. – Rozpis nákladů“ uvést, že hodnoty v tabulce (H.1.) jsou uvedeny v tzv. „běžných“ cenách tzn. se započtením inflace, oproti tomu jsou hodnoty uvedené v tabulce „E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze“ stanoveny v tzv. „stálých“ cenách tzn. bez započtení inflace. 7.4.

Posouzení výsledků FEA („Skupinové projekty“)

V případě, že skupinový projekt je zpracován pouze v jednom modelu FA/FEA, jsou výsledky posuzovány shodně jako u Individuálních projektů nebo Velkých projektů. V případě, že skupinový projekt je tvořen několika samostatnými podprojekty, tzn. je každý podprojekt zpracován v samostatném modelu FA/FEA, musí být zkontrolováno, že v každém podprojektu jsou korektně zadána data, resp. vypočteny výsledky z FA/FEA, viz kapitoly 8.2 a 8.3. U takto nastaveného skupinového projektu je zapotřebí dbát zvýšené pozornosti na ten fakt, že musí být pro každý podprojekt skupinového projektu prokázána finanční udržitelnost projektu. Nastavení a obdržené výsledky EA u skupinového projektu musí být konzultovány s pracovníky SFŽP.

36


59


8


SEZNAM ZKRATEK

EK

Analýza nákladů a přínosů (Cost benefit analysis) Evropská komise

FA

Finanční analýza

FEA

Finanční a ekonomická analýza

EU

Evropská unie

NPV

Čistá současná hodnota

ENPV

Ekonomická čistá současná hodnota

FRR

Finanční míra návratnosti

ERR

Ekonomická míra návratnosti

C/B

Poměr přínosů k nákladům

OPŽP

Operační program Životní prostředí 2007 - 2013

ID OPŽP

Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013

SFŽP

Státní fond životního prostředí České republiky

EUR

Měna - Euro

CZK

Měna - Česká koruna

DPH

Daň z přidané hodnoty

EIB

Evropská investiční banka

EIF

Evropský investiční fond

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

FS

Fond soudržnosti

BENE-FILL

Elektronické prostředí k vyplnění Žádosti do OPŽP.

MS EXCEL

Tabulkový editor společnosti Microsoft

PC

Osobní počítač

CBA

60


9


SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

Obrázek 1: List „Info“ ................................................................................................ 15 Obrázek 2: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – celkové náklady projektu ........ 21 Obrázek 3: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – nezpůsobilé náklady projektu . 24 Obrázek 4: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – způsobilé náklady projektu ..... 25 Obrázek 5: List „Náklady a příjmy“ – Provozní náklady ............................................ 26 Obrázek 6: List „Náklady a příjmy“ – příjmy.............................................................. 27 Obrázek 7: List „Náklady a příjmy“ – Příjmy - Náklady ............................................. 28 Obrázek 8: List „Náklady a příjmy“ – přírůstkové příjmy ........................................... 29 Obrázek 9: List „Náklady a příjmy“ – zbytková hodnota ........................................... 29 Obrázek 10: List „Výpočet míry podpory“ – příjmy a náklady ................................... 30 Obrázek 11: List „Výpočet míry podpory“ – Výpočet míry finanční mezery a Citlivostní analýza ..................................................................................................................... 33 Obrázek 12: List „Zdroje financování“ – výpočet příspěvku z OPŽP ........................ 35 Obrázek 13: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL – tabulka Veřejný subjekt ................. 39 Obrázek 14: List „Zdroje financování“ – tabulka finančních zdrojů ........................... 40 Obrázek 15: List „Zdroje financování“ – Tabulka pro výpočet FRR/K....................... 40 Obrázek 16: List „Zdroje financování“ – Tabulka finanční udržitelnosti .................... 41 Obrázek 17: List „Zdroje financování“ – Finanční toky ............................................. 43 Obrázek 18: List „Makroekonomická data“ ............................................................... 45 Obrázek 19: List „Ekonomická analýza“ ................................................................... 49 Obrázek 20: List „Ekonomická analýza“ – od cen tržních k cenám účetním............. 50 Obrázek 21: List „Ekonomická analýza“ – Výpočty................................................... 51 Obrázek 22: List „Ekonomická analýza“ – Výsledky analýzy nákladů a přínosů....... 51 Obrázek 23: List „Ekonomická analýza“ – Analýza citlivosti ..................................... 52 Obrázek 24: List „Ekonomická analýza“ – Konsolidovaná analýza citlivosti ............. 52 Obrázek 25: List „Výpočet míry podpory“ – Citlivostní analýza................................. 53 Obrázek 26: List „Výstup do Žádosti“ – Dorovnání rozdílu ze zaokrouhlení ............. 53 Obrázek 27: List „Výstup do Žádosti - CZK“ – Tabulka H.2.2. Zdroje financování.... 54

61


10


REJSTŘÍK Individuální projekt, 4, 7, 14, 57 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY, 15 investiční náklady, 9 Investiční náklady, 19, 20, 38 Náklady, 10, 17, 21, 22, 24, 26, 28, 29, 30, 32, 35, 42, 50, 51 Náklady a příjmy, 42 NÁKLADY A PŘÍJMY, 12, 14, 25 Nezpůsobilé investiční náklady, 19, 24 NPV, 9, 33, 41, 45, 52, 54, 59, 61 OPŽP, 4, 5, 6, 7, 13, 15, 16, 17, 21, 23, 24, 34, 36, 37, 38, 41, 42, 47, 48, 56, 57, 61 Poměr přínosů a nákladů, 9 Projekt vytvářející příjem, 6 Provozní náklady, 26, 32, 34, 43 Příjmy, 7, 26, 27, 28, 31, 32, 34, 51, 52 Příjmy a náklady, 7 Referenční období, 8 Reinvestice, 26, 29 Skupinové projekty, 57 směnný kurz, 47, 48, 54, 56 Soukromý subjekt, 38, 39 stálé ceny, 8 Stálé ceny, 8 TO, 57, 60 Variabilní náklady, 27 Velké projekty, 17, 54, 57 Velké\ projekty, 60 Velký projekt, 4, 7, 14, 47, 48, 57, 59 Veřejný subjekt, 37, 39 Výpočet míry podpory, 53 VÝSTUP PRO SFŽP, 12 Výstupy do žádosti, 50, 56 Zbytková hodnota, 26, 29, 31, 34 Zdroje financování, 19 ZDROJE FINANCOVÁNÍ, 12, 14 Způsobilé investiční náklady, 19, 24, 37

Analýza nákladů a přínosů, 7, 47, 55, 61 B/C, 49, 60 BENE-FILL, 61 běžné ceny, 8, 19, 20, 38 Běžné ceny, 8 CBA, 4, 7, 8, 50 Celkové investiční náklady, 19, 20, 23, 24, 34, 36, 45, 55 Cenová úroveň, 8, 17, 25 citlivostní analýza, 8 Citlivostní analýza, 8, 36, 45, 52, 53 CZK, 47, 48, 54, 56 Čistá současná hodnota, 9, 33, 59, 61 Daňové opravy, 48 Diskontování, 8 DPH, 7, 17, 19, 20, 23, 26, 32, 36, 39, 40, 41, 47, 50, 55, 59, 60, 61 EA, 8, 49 EK, 9, 47, 48, 56 Ekonomická analýza, 8, 49, 50, 51, 52, 53, 54 Ekonomická čistá současná hodnota, 9 Ekonomická míra návratnosti, 9 ENPV, 9, 49, 52, 53, 54, 60, 61 ERR, 9, 49, 52, 53, 54, 60, 61 EUR, 7, 15, 17, 47, 48, 56 FA, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 27, 28, 32, 37, 41, 43, 44, 45, 46, 47, 59, 60, 61 FEA, 4, 45, 47, 48, 61 Finanční analýza, 7, 8 FINANČNÍ ANALÝZA, 6 Finanční míra návratnosti, 9, 33, 59, 61 Fixní náklady, 27 FNPV/C, 6 FRR, 6, 9, 33, 36, 41, 42, 45, 54, 59, 61 FRR/C, 6 charakteru projektu, 17, 47, 48

62


11


PŘÍLOHY

Příloha 1 – Závazná osnova zprávy. Příloha 2 – Názorný příklad vyplnění „Modelu plošné plynofikace“. Příloha 3 – Finanční udržitelnost projektu

63

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

Recommend Documents