MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

MANUÁL – MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

Model verze 14.1

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

wwww.opzp.cz, [email protected] Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz

leden 2009

Manuál k Modelu plošné plynofikace

Projekt: „Aktualizace modelů a manuálů FEA“

OSNOVA 1

ÚVOD .................................................................................................................. 4 1.1.

2

3

4

5

6

Účel manuálu a použití Modelu .................................................................... 4

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA............................................................ 6 2.1.

Stručný souhrn pojmů .................................................................................. 6

2.2.

Oblast zpracování finanční analýzy............................................................ 10

2.3.

Metodika zpracování finanční analýzy........................................................ 10

POPIS MODELU PLOŠNÉ PLYNOFIKACE..................................................... 13 3.1.

Struktura Modelu ........................................................................................ 13

3.2.

Barevná konvence a formát vstupních dat ................................................. 13

3.3.

Vyplnění „Modelu plošné plynofikace“........................................................ 14

„INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY“ .......................................................................... 16 4.1.

List „INFO“.................................................................................................. 16

4.2.

List „INVESTIČNÍ NÁKLADY – běžné ceny“ .............................................. 19

4.3.

List „INVESTIČNÍ NÁKLADY – stálé ceny“ ................................................ 24

4.4.

List „NÁKLADY A PŘÍJMY“ ........................................................................ 24

4.5.

List „VÝPOČET MÍRY PODPORY“ ............................................................ 30

4.6.

List „ZDROJE FINANCOVÁNÍ“................................................................... 35

4.7.

List „VÝSTUP PRO SFŽP“ ......................................................................... 44

4.8.

List „MAKROEKONOMICKÁ DATA“ .......................................................... 45

„VELKÉ PROJEKTY“....................................................................................... 47 5.1.

Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení................. 47

5.2.

Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) ......................................... 48

5.3.

Zadávání dat do Modelu – „Velké projekty“................................................ 49

5.4.

List „EKONOMICKÁ ANALÝZA“................................................................. 49

5.5.

List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI - CZK“ ........................................................ 54

5.6.

List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI - EUR“ ........................................................ 55

„VELKÉ“ PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY ................................ 57 6.1.

Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení................. 57

6.2.

Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) ......................................... 57

6.3.

Zadávání dat do Modelu – „Velké“ projekty v režimu Veřejné podpory ...... 58

2



6.4.

List „EKONOMICKÁ ANALÝZA“................................................................. 59

6.5.

List „ZDROJE FINANCOVÁNÍ“ – „Velké“ projekty v režimu Veřejné podpory 59

6.6.

List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI - CZK“ ........................................................ 61

6.7.

List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI – EUR“ ....................................................... 64

7

KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ .................................................. 65 7.1.

Kontrola formálních údajů .......................................................................... 65

7.2.

Posouzení výsledků z FA („Individuální“ projekty)...................................... 65

7.3.

Posouzení výsledků („Velké projekty“) ...................................................... 66

8

SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................... 67

9

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK................................................................... 68

10

REJSTŘÍK ..................................................................................................... 70

11

PŘÍLOHY....................................................................................................... 71

3


1


ÚVOD

Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat analýzu nákladů a přínosů (dále jen „CBA“) pro všechny projekty, které vytvářejí příjmy1 a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře.2 Nicméně pro projekty s celkovými investičními náklady, nepřesahujícími 25 mil. EUR (tzv. „Individuální projekt“),3 které vytvářejí příjmy a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře, je vyžadováno zpracování pouze dílčí části CBA - finanční analýzy. U projektů, které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují výši 25 mil EUR (tzv. „Velký projekt“),4 je vyžadováno zpracování CBA v plném rozsahu, tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik.5 Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen „EK“). Pro usnadnění zpracování CBA v rámci dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013 (dále jen „OPŽP“), byl vyhotoven nástroj, tzv. Model,6 který zpracovateli analýzy (dále jen „Zpracovatel“) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické analýzy a citlivostní analýzy a analýzy rizik) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty. Přílohou Žádosti u projektů generujících příjem je vlastní vyplněný Model a zpráva (viz Příloha 1).7 Pro dílčí části CBA je v manuálu používáno následujících označení: „FA“ - finanční analýza a „FEA“ - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení Žádosti pro „velké projekty“.8

1.1.

Účel manuálu a použití modelu

Manuál k „Modelu plošné plynofikace“, slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodná pomůcka pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti výsledků, obdržených na základě zadaných dat do Modelu. V manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů: • • •

Individuální projekt.3 Velký projekt.3 Velký projekt v režimu Veřejné podpory.2

1

Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 odst. 1. Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí, kapitola 8. 3 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 39, respektive Implementační dokument v platném znění Operační program životní prostředí. 4 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí, 5 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 6 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů generujících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 7 Směrnice MŽP č. 5/2008 - o předkládání žádostí. 8 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 2

4



Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou pro všechny tři výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. „Velkých projektů“, musí být zpracována CBA v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti individuálním projektům, o něco větší. Tento manuál je vyhotoven pouze pro tzv. „Model plošné plynofikace“, který je základním modelem pro zpracování finanční a ekonomické analýzy pro ty projekty, které generují příjem a svým zaměřením odpovídají požadavkům na projekty, předkládané do Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013 (dále jen „OPŽP“) do prioritní osy 2 – „Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí“, respektive do oblasti podpory 2.1 – „Zlepšení kvality ovzduší“ (jedná se zejména o projekty rozšíření stávající plynovodní sítě, neboť tento typ projektů nemůže být zpracováván „Energetickým modelem“ ani „Energetickým modelem přírůstkovým“). Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel CBA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímu titulu OPŽP. Model a manuál vychází z aktuálního stavu následujících, níže uvedených metodických dokumentů: • •

9

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008.9

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf

5


2


FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA

Hlavním účelem finanční analýzy je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. U ekonomické analýzy je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty je zapotřebí, aby byla taktéž FA konsolidována za oba subjekty. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: •

Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. • Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP. • Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK, Guide to Cost-Benefit Analysis od investment projects. Výše příspěvku Společenství, potažmo výše dotace z OPŽP se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv.10 2.1.

Stručný souhrn pojmů

Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES takto: „Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.“ To znamená, že projekty, které vytvářejí pouze úspory – jako např. zateplování veřejných budov – nejsou projekty, vytvářející příjmy (vyjma projektů, kde např. vlastník budovy tuto budovu pronajímá a tudíž získává příjem v podobě nájemného – „služba za úplatu“). Naproti tomu např. projekt, který je zaměřen na rekonstrukce (rozšíření stávající plynovodní sítě) může být projektem, kde dochází pouze 10

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008.

6



k úsporám v provozních nákladech, ale souvisí se „službou za úplatu“ a z tohoto důvodu je nutné zpracovat CBA (projekt generující příjem). Projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako např. výtopna pro veřejnou budovu) taktéž nejsou projekty, vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy musí být definovány jako „přírůstkové“ příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři „s projektem“ a ve scénáři „bez projektu“, toto platí obdobně i pro položku nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. „zelené louce“), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt11 V Implementačním dokumentu OPŽP je „individuální projekt“ definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. Velký projekt12 V Implementačním dokumentu OPŽP je „velký projekt“ definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. „skupinový projekt“, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA (vyžadována pro velké projekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro všechny projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. 11 12

Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí

7



Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. „Velké projekty“, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické analýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Referenční období Referenční období je časový horizont, ve kterém je analýza počítána. Pro projekty v oblasti plynofikací je časový horizont analýzy automaticky nastaven na dobu 30-ti let od uvedení projektu do provozu. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. „stálé ceny“ a v některých částech tzv. „běžné ceny“, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. •

Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako „základní“, např. k začátku roku 2007. Pokud pak od roku 2007 do roku 2008 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2008 ve stálých cenách stejné, jako v roce 2007. Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny „vyčištěné od vlivu inflace“. • Běžné ceny jsou naopak ceny „skutečné“, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2008 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce 2007. Běžné ceny jsou tedy ceny, které „zahrnují inflaci“. Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem „1/(1 + r)“, kde „r“ je „diskontní sazba“ v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA je „r“ nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %, totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %.

8



NPV – Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash-flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. NPV/C – Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být NPV/C záporná (pokud projekt není v režimu veřejné podpory). Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K – Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost „národního kapitálu“, investovaného do projektu v korunách. FRR – Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C – Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5 %) tehdy, pokud projekt není v režimu veřejné podpory. Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K – Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost „národního kapitálu“ investovaného do projektu v procentech. ENPV - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR – Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů (ENPV) v ekonomické analýze rovna nule. B/C - Poměr přínosů a nákladů Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný.

9


2.2.


Oblast zpracování finanční analýzy

Finanční analýza je zpracovávána vzhledem k infrastruktuře, která bude v rámci projektu realizována (zcela nově budována nebo dobudována, dostavována, rozšiřována). V případě výstavby zcela nové infrastruktury (projekt na tzv. „zelené louce“) je/bude analýza počítána pouze za infrastrukturu realizovanou v rámci projektu, tzn. dojde-li například k vybudování nového systému dálkového zásobování teplem nebo výstavbě nové blokové kotelny nahrazující původní lokální vytápění, je analýza počítána pouze vzhledem k této infrastruktuře. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní daný typ infrastruktury (systémy dálkového zásobování teplem, kotelny…), nesmí být náklady a ani příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) v rámci analýzy započítávány a to z důvodu, že tato infrastruktura není součástí projektu – je technicky a ekonomicky oddělená, samostatně provozovaná! V případě projektu, kdy je řešena dostavba, rozšíření nebo dobudování stávající infrastruktury, vztahuje se analýza k celé infrastruktuře, které se realizace projektu přímo dotýká, tzn. analýza je počítána za celý systém dálkového zásobování teplem (stávající a nově budovaná infrastruktura) – po realizaci projektu tvoří infrastruktura jeden funkční celek. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní danou infrastrukturu (zdroje tepla, systémy dálkového zásobování teplem,…), náklady a příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) mají být v rámci analýzy započítávány v podobě „scénáře bez projektu“. U projektů „na zelené louce“ mají být do finanční analýzy zahrnuty pouze finanční toky, které bezprostředně souvisí s projektem. Relevantní příjmy v rámci analýzy jsou pouze ty příjmy, které jsou přímo hrazeny uživateli / zákazníky za danou službu.13 Obdobně jsou náklady projektu chápány jako náklady, které jsou vyvolány v přímé souvislosti s projektem (provozní náklady projektu – fixní a variabilní). Náklady a příjmy projektu, které jsou v analýze vyčísleny, musí být ve zprávě k FA/FEA a analýze samotné detailně stanoveny. U přírůstkových analýz je nutné zahrnout do „scénáře s projektem“ všechny relevantní náklady a příjmy (hodnoty za stávající (rozšiřovanou) infrastrukturu a vlastní projekt (rozšíření) dohromady). Náklady a příjmy vyvolané projektem jsou pak spočítány jako rozdíl mezi „scénářem s projektem“ a „scénářem bez projektu“. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow ) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech ani v nákladech, protože jde o tok „uvnitř“ analyzovaného systému. 2.3.

Metodika zpracování finanční analýzy

V rámci Modelu je implementována metodika výpočtu FA, která je v souladu s metodickými dokumenty,14 publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 13

Nařízení Rady (ES) č.1083/2006, článek 55. Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008.

14

10



11



Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit „způsobilé výdaje“ (EE) v souladu s čl. 54.2 Nařízení Rady 1083/2006/ES: EE = DIC – DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra nedostatku financování (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení „částky rozhodnutí“ (DA) Je „částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu“ (čl. 40.2 Nařízení Rady 1083/2006/ES): DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximální) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CRpa Kde CRpa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl. 51.7 Nařízení Rady 1083/2006/ES).

12


3


POPIS MODELU PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

Model plošné plynofikace je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp. 2007. V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho kontrolu. 3.1.

Struktura Modelu

Model je rozdělen do několika „tématických“ listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. Model plošné plynofikace obsahuje následující listy: •

List „INFO“ • List „INVESTIČNÍ NÁKLADY – běžné ceny“ • List „INVESTIČNÍ NÁKLADY – stálé ceny“ • List „NÁKLADY A PŘÍJMY“ • List „VÝPOČET MÍRY PODPORY“ • List „ZDROJE FINANCOVÁNÍ“ • List „VÝSTUP PRO SFŽP“ • List „EKONOMICKÁ ANALÝZA“ • List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI - CZK“ • List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI - EUR“ • List „MAKROEKONOMICKÁ DATA“ Klad listů představuje kompromis mezi postupem Zpracovatele (Žadatele) při vyplňování Modelu a koncepcí Modelu vzhledem k výpočtové provázanosti jeho částí. V kapitole č. 3.3 - Vyplnění „Modelu plošné plynofikace“ - je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů. 3.2.

Barevná konvence a formát vstupních dat

Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při jejím dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny, tzn. že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo mohou být tyto buňky propojeny s jiným souborem MS Excel. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu „0“). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text).

13



Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu označují převážně dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu „0“. Tyto buňky Zpracovatel FA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (soukromý nebo veřejný subjekt) nebo délky výstavby (závisí na položce „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny „-„. 3.3.

Vyplnění „Modelu plošné plynofikace“

Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná „minimálně požadovaná“ data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování Modelů Finanční a ekonomické analýzy. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování „Modelu plošné plynofikace“, doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) následující postup: Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se seznámil se základními dokumenty pro podávání Žádostí o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v aktuálním znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a dále specificky platnými pro relevantní prioritní osu. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto manuálem, závaznou osnovou Zprávy k „Modelu plošné plynofikace“ (Příloha č. 1), příp. vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování „Modelu plošné plynofikace“, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh.

14



Žadatel v rámci zpracování Finanční analýzy pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: •

List „INFO“ • List „INVESTIČNÍ NÁKLADY – běžné ceny“ • List „NÁKLADY A PŘÍJMY“ • List „ZDROJE FINANCOVÁNÍ“ Zpracovatel v rámci zpracování FEA pro Velký projekt vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: • •

List „EKONOMICKÁ ANALÝZA“ List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI - CZK“

Nedílnou součástí zpracování finanční a ekonomické analýzy je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA (viz Příloha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz15 budou ve zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny!

15

Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data nebo Modelem vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách, mohou být Zpracovatelem upraveny.

15


4


„INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY“

V Implementačním dokumentu OPŽP je „individuální projekt“ definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. V kapitolách níže jsou detailně popsány jednotlivé listy Modelu, které jsou relevantní pro tzv. „individuální projekt“. 4.1.

List „INFO“

Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu „Info“ vyplnit, jsou souhrnné údaje o Žadateli a samotném projektu, ke kterému je „Model plošné plynofikace“ zpracováván. Údaje, uvedené v tomto listu musí odpovídat údajům, uvedeným v elektronické Žádosti BENE-FILL. V rámci listu „Info“ je uvedeno v rámečku znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným Modelem plošné plynofikace dle příslušného Manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List „Info“ musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP a Zpracovatelem Modelu.

Obrázek 1: List „Info“

Tabulková část „Identifikace Žadatele a projektu“ V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: •

Žadatel [buňka F6]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt.

16


• • •

•

• • •

•

•

•

• •

•


Název projektu [buňka F7]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F8]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu, vygenerovaném z elektronické Žádosti BENE-FILL. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F9]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti – „Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR“). Sídlo Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v elektronické Žádosti BENE-FILL. Telefon [buňka F11]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. E-mail [buňka F12]: Zpracovatel vyplní kontaktní e-mail na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9, nebo e-mail na žádající subjekt. Prioritní osa (číslo) [buňka F14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo prioritní osy 2, které odpovídá prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá a pro kterou je Model vytvořen. Zařazení projektu do uvedené prioritní osy musí být v souladu Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována s přesným zněním textu prioritní osy (Zlepšování kvality ovzduší), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané prioritní osy odpovídá Implementačním dokumentu OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo relevantní oblasti podpory (2.1), která vychází ze zadaného čísla prioritní osy v buňce F14. V rámci Modelu plošné plynofikace a dle Implementačního dokumentu OPŽP se jedná pouze o jednu oblast podpory. Oblast podpory (text) [buňka K15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na přesné znění textu oblasti podpory (Zlepšení kvality ovzduší), odpovídající číslu oblasti podpory, zadaném do buňky F15. Přesné znění textu oblasti podpory zadané prioritní osy, je definováno v Implementačním dokumentu OPŽP. Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85 %.16 Zahájení finanční analýzy (rok) [buňka I19]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Buňka je standardně nastavena na rok 2007 z důvodu zohlednění vzniku způsobilosti některých nákladů projektu. Referenční období finanční analýzy (let) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje. V rámci Modelu plošné plynofikace je standardně přednastavena délka referenčního období na dobu 30 let.

16

Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí, „podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů“.

17


•

•

• •

•

•

•


Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I22]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum zahájení stavebních a montážních prací na projektu v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení realizace projektu v požadovaném formátu. Datum ovlivňuje proporcionální přiřazení provozních nákladů, respektive provozních příjmů projektu v prvním roce provozu projektu (více viz List „Náklady a příjmy“). Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I24]: Zpracovatel položku nevyplňuje, hodnota je dopočítána automaticky. Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I26]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I27]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH) a předpokládaný kurz EUR v době schválení projektu Řídícím orgánem17. Zpracovatel pro určení charakteru projektu vychází z Definice pro „Velké projekty“, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí.18 Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I29]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. V případě, že žádající subjekt je plátcem DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO což znamená, že Žadatel má nárok na vrácení DPH (DPH je nezpůsobilý náklad projektu). V případě, že žádající subjekt není plátcem DPH, vybere Zpracovatel možnost NE, čímž nemá Žadatel nárok na vrácení DPH (DPH je způsobilým nákladem projektu). V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek uvedených na Listu „Investiční náklady-běžné ceny“, musí Zpracovatel vybrat možnost „částečně“ (na listu „Investiční náklady-běžné ceny“ následně určí položky, u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I31]: Zpracovatel nemá možnost položku měnit, standardně je předdefinována na možnost NE. Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I33]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je standardně nastavena na možnost „veřejný“, jelikož v případě projektů řešených Modelem plošné plynofikace, nemůže být žádajícím subjektem soukromý subjekt. Typy Žadatelů (příjemců podpory) jsou pro jednotlivé prioritní osy uvedeny v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění.

17 Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 18 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013.

18


•

4.2.


Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I34]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost „obec“, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost „kraj“ a pokud je Žadatelem jiný veřejný subjekt, vybere možnost „ostatní veřejný“. List „INVESTIČNÍ NÁKLADY – běžné ceny“

V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje investiční náklady projektu v běžných cenách, které odpovídají cenové úrovni roku, kdy byly/budou jednotlivé náklady vynaloženy. To znamená, že např. projektové náklady ve zpracovaném položkovém rozpočtu, by měly být zpracovány v cenových úrovních dle předpokládaného období realizace projektu. Investiční náklady zadané do Modelu (v „běžných cenách“), musí odpovídat investičním nákladům, uvedeným v položkovém rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace a položkovému rozpočtu, který Žadatel vyplnil v elektronické Žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2). Údaje týkající se investičních nákladů se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad 20 825 Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo 20.825!!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, tj. 21 tis. Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Jsou - li investiční náklady projektu zpracovány například v c.ú. roku 2009, ovšem předpokládaná realizace projektu je plánována na roky 2010 a 2011, lze následně pro aktualizaci položkového rozpočtu využít předdefinovaných indexů, které jsou uvedeny v Modelu na listu „Makroekonomická data“. Pro přepočet investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položky „Výstavba“, lze pro finanční částku odpovídající danému roku využít indexu „index cen stavebních prací“ - list „Makroekonomická data“ [řádek 30]. Pro položky investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položek „Projekce“, „Nákup pozemků“, „Stroje a zařízení“, Rezerva“, „Propagace“, „Dozor v průběhu výstavby“, lze pro finanční částky odpovídající danému roku, využít indexu „index měnověpolitických cen“,- list „Makroekonomická data“, [řádek 29]. Takto aktualizovaný položkový rozpočet musí být následně vydán zpracovatelem projektové dokumentace jako položkový rozpočet předkládaného projektu. List „Investiční náklady – běžné ceny“ je rozdělen do 3 hlavních oblastí: •

Celkové investiční náklady.

•

Nezpůsobilé investiční náklady.

•

Způsobilé investiční náklady.

Úprava DPH, částečné plátcovství DPH Zpracovatel analýzy může upravit přednastavenou výši DPH, která odpovídá jednotlivým položkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může dojít v tom případě, že Žadatel je na některé položky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé položky plátcem není. Pro korektní zajištění výpočtu je v tomto případě zapotřebí postupovat následovně: •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“ na „ČÁSTEČNĚ“.

19


• •


V listu „Investiční náklady – běžné ceny“ u položky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve sloupci „U“ 0 % místo původních 100 %. Takto nastavené DPH pro danou položku je v rámci výpočtu definováno jako součást nezpůsobilých nákladů projektu.

Vzhledem ke skutečnosti, že je DPH zahrnuto do celkových nákladů projektu, a to i v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně částka, odpovídající vratnému DPH, samostatně uvedena na listu „Zdroje financování“ - [Buňka H44], více viz Kapitola 4.6 V případě, že Žadatel nakoupí službu nebo dílo (vyhotovené posudky, analýzy) od neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není poté DPH součástí nákladů projektu (Žadatel jej nemůže nárokovat). Zpracovatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [sloupec T] pro danou položku jako rovnu „0“, tzn. že DPH pro danou položku nebude vůbec vypočteno, a tudíž nebude ani počítáno do celkových nákladů projektu. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že tato skutečnost může nastávat pro všechny tři výše uvedené případy „plátce“, „neplátce“ nebo „částečný“ plátce DPH.

Celkové investiční náklady Vyplní - li Zpracovatel korektně na listu „Info“ položku „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a položku „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“, automaticky se žlutě podbarví položky investičních nákladů, které odpovídají období dle předpokládané realizace projektu. Některé položky jsou automaticky žlutě podbarveny v letech, které odpovídají ještě rokům před zadaným předpokládaným počátkem realizace projektu (projekce, nákup pozemků a staveb, viz body níže). Nicméně i tyto náklady mohou být náklady projektu, a to jak způsobilými tak i nezpůsobilými (více viz Implementační dokument OPŽP).19 V rámci standardního položkového rozpočtu jsou většinou uvedeny také položky „Příprava staveniště“, “Kompletační činnost“ či „Vedlejší rozpočtové náklady“. Hodnota položek vztahujících se ke stavební činnosti bude přičtena do části „Výstavby“, zatímco „Kompletační činnost“ a „Vedlejší rozpočtové náklady“ do části „Stroje a zařízení“.

19

Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí, kapitola 5.

20



Obrázek 2: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – celkové náklady projektu

•

•

•

Projekce a příprava (poplatky za plány/stavební projekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikož počátek způsobilosti nákladů přípravných prací projektu je nastaven k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci těchto položek Zpracovatel vyplní náklady související s projektem, které Žadatel vydal/vydá v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu. Projektové náklady jsou definovány v Implementačním dokumentu OPŽP (jedná se například o projektové dokumentace, zpracování Žádosti, zadávací dokumentace dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění - pouze zadávací dokumentace na realizaci daného opatření, nikoliv na přípravu projektu a odborný dozor či správce stavby, a to včetně organizace zadávacího řízení, atd.). Náklady za jednotlivé činnosti musí být přehledně rozděleny, např. dokumentace pro územní rozhodnutí/stavební povolení, odborný posudek, studie proveditelnosti, finanční analýza, zadávací dokumentace na realizaci daného opatření – na financující subjekt, zhotovitele stavby, atd. Zpracovatel má v rámci této položky většinu druhů nákladů a činností předdefinováno, má však dále možnost v rámci položek „Volitelná položka“ (řádky 15 a 16) zadat další možné druhy činností, týkajících se projektu. Pokud místo položky „Volitelná položka“ Zpracovatel vyplní jiný druh činnosti, který není uveden u této položky v řádcích výše, bude mu umožněno do žlutě podbarvených buněk v letech realizace projektu vyplnit potřebná data. Nákup pozemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 17]: Jelikož počátek obecné způsobilosti nákladů projektu je nastaven k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci této položky Zpracovatel vyplní náklady za nákup pozemků, souvisejících s realizací projektu. Jestliže v rámci projektu dochází k nákupu více pozemků, měly by být částky uvedeny samostatně. Zpracovateli je dále umožněno vyplnění dalších dvou činností do buněk „Volitelná položka“. Zpracovatel musí vyplnit název do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech předpokládané realizace projektu. Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 28]: Zpracovatel vyplní investiční náklady v rámci předdefinovaných položek (příjezdové komunikace, redukční stanice, STL síť, přípojky, apod…) a zároveň je mu umožněno vyplnění několika činností v řádcích „Volitelná položka“. Zpracovatel vyplní název do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci vlastní definované položky musí dále Zpracovatel ve sloupci „V“ vyplnit hodnotu, která odpovídá životnosti zadané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu objektu, kterého se výstavba týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice položky, respektive stanovení případné „zbytkové hodnoty“ položky v listu „Náklady a příjmy“, jestliže životnost je delší než referenční období analýzy. Tzn. je-li životnost 40 let, měla by být tato položka po 40-ti letech reinvestována, nicméně maximální délka referenčního období analýzy v rámci Modelu je 30 let, tudíž v rámci Modelu nedojde k reinvestici této položky, ale dojde pouze k výpočtu její „zbytkové hodnoty“.

21


•


Stroje a zařízení (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 39]: Zpracovateli je umožněno vyplnění několika činností v rámci položky (technologie) do buněk „Volitelná položka“. Zpracovatel v tomto případě musí vyplnit název určité technologie do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení relevantních řádků (roků) a následně je umožněno vyplnění investičních nákladů k dané technologii v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci „V“ vyplnit položku, která odpovídá životnosti dané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu stroje/zařízení, kterého se daná technologie nebo zařízení týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice výstavby v listu „Náklady a příjmy“, tzn. je - li životnost 15 let, je tato technologie (zařízení) po 15-ti letech reinvestována.

Dále je nutné v rámci celkových investičních nákladů projektu zadat ostatní investiční náklady, které musí Zpracovatel vypočítat z celkových přímých způsobilých realizačních nákladů projektu.20 Určení výše způsobilosti investičních nákladů pro danou položku je detailně uveden v Implementačním dokumentu OPŽP. •

•

•

•

Rezerva (nepředvídatelné události) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 55]: Rezervu může Žadatel nárokovat pouze v případech, kdy se jedná o objektivní, věcně správné a nepředvídatelné náklady vzešlé na straně příjemce podpory. Max. výše způsobilých nákladů, které odpovídají rozpočtové rezervě, je stanovena dle Implementačního dokumentu ve výši max. 5 % ze způsobilých přímých realizačních nákladů projektu. Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na rezervu do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v průběhu realizace projektu. Technická pomoc (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 56]: Do nákladů na technickou pomoc mohou být zahrnuty např. náklady na obecného poradce projektu a činnosti, související s komunikací se SFŽP v rámci projektu, realizovaného z OPŽP (fakturace, monitorovací zprávy, apod.). Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na technickou pomoc do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto náklady nejsou svým charakterem v Implementačním dokumentu OPŽP definovány jako způsobilé náklady, je proto celková výše těchto nákladů specifikována jako nezpůsobilé náklady projektu (viz Tabulka „Nezpůsobilé náklady projektu – položka „Technická pomoc“). Propagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Z důvodu spolufinancování projektu z finančních prostředků EU, musí být Žadatelem alokovány prostředky na propagaci projektu (billboard, novinová inzerce, pamětní deska,…). Zpracovatel vyplní vypočítané náklady na propagaci do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu, více viz Implementační dokument OPŽP, případně upřesňující dokumenty. Dozor v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Zpracovatel vyplní náklady na dozor v průběhu výstavby, případně náklady na správce stavby, do let, které odpovídají předpokládanému období realizace projektu. Výše způsobilých nákladů je uvedena v Implementačním dokumentu OPŽP.

20

Přímé realizační výdaje jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení. Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí.

22


•

•

•


Celkem (tis. Kč) [řádek 59]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové náklady se automaticky dopočítají dle zadaných hodnot investičních nákladů projektu v jednotlivých letech. DPH (tis. Kč) [řádek 60]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se automaticky dopočítá v jednotlivých letech dle zadaných investičních nákladů projektu. Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové investiční náklady vč. DPH se automaticky dopočítají v jednotlivých letech jako součet investičních nákladů v řádku 59 a vypočítané výše DPH v řádku 60.

Nezpůsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí „Celkové investiční náklady“. V položkách jsou uvedeny náklady, spojené s předkládaným projektem, které jsou svojí povahou nebo výší definovány jako nezpůsobilé náklady projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou opět vyplňovány v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaném v listu „Info“. Nezpůsobilé náklady projektu musí být také vyplněny s přesností na 3 desetinná místa. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu, a tudíž nemohou být zařazeny ani do nezpůsobilých nákladů projektu.

Obrázek 3: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – nezpůsobilé náklady projektu

Způsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí „Celkové investiční náklady“ a „Nezpůsobilé investiční náklady“ s tím rozdílem, že zde nejsou náklady vyplňovány, ale jsou automaticky dopočítávány jako rozdíl celkových nákladů a nezpůsobilých nákladů projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou vypočteny v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaným v listu „Info“.

23



Obrázek 4: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – způsobilé náklady projektu

4.3.

List „INVESTIČNÍ NÁKLADY – stálé ceny“

V rámci tohoto listu Zpracovatel nevyplňuje žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list se dopočítá automaticky a slouží k přepočtu z „běžných cen“ na „ceny stálé“, a to dle zadaných investičních nákladů projektu v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ a předvyplněných parametrů na listu „Makroekonomická data“. Investiční náklady jsou přepočítány na c.ú. roku, uvedeného na listu „Info“, [buňka I26] „Cenová úroveň nákladů a výnosů“. Struktura listu, respektive jednotlivých položek, je shodná se strukturou listu „Investiční náklady – běžné ceny“. 4.4.

List „NÁKLADY A PŘÍJMY“

V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje položky, které se týkají fixních a variabilních nákladů a příjmů projektu. Položky musí Zpracovatel vyplňovat ve stálých cenách (tis. Kč), a to v cenové úrovni roku předložení Žádosti. Analýza je počítána za projekt jako celek, tzn. vstupní data, která se týkají nákladů a příjmů musí být konsolidována jak za vlastníka tak i provozovatele (je-li provozovatelem infrastruktury jiný subjekt než-li vlastník). Tzn. v rámci FA/FEA projektu nejsou řešeny finanční toky mezi vlastníkem a provozovatelem. Roky pro vyplnění hodnot nákladů a příjmů jsou automaticky nastaveny na základě dat, vyplněných do položky „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“ na listu „Info“ [buňka I23]. Nemá - li Žadatel nárok na vrácení DPH, (na listu "Info" v položce „Má Žadatel nárok na vrácení DPH?“ [buňka I29] zadána možnost „Ne“), musí být následně všechny náklady a příjmy zadávány včetně (nevratné) DPH. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez DPH. Má - li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů a příjmů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH.

24



Zpracovatel vyplňuje hodnoty nákladů a příjmů vždy do prvního celého roku analýzy, tzn. je- li projekt uveden do provozu 01.07.2010, budou poté data vyplňována do roku 2011. Data pro rok 2010 jsou automaticky vypočtena následovně: (náklady rok 2011/365)*(počet dnů provozu rok 2010) List je rozdělen do následujících částí: •

Provozní náklady.

•

Příjmy.

•

Příjmy – Náklady.

•

Reinvestice (pokud relevantní).

•

Zbytková hodnota.

Tabulka „Provozní náklady“ Výše provozních nákladů se vyplňují od roku přepokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku (01.07.2010), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši provozních nákladů v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající provozním nákladům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. uvedení projektu do provozu) na listu „Info“ [buňka I23]. Z takto zadaných provozních nákladů se poměrově vypočítá hodnota provozních nákladů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše.

Obrázek 5: List „Náklady a příjmy“ – Provozní náklady

V případě, že Zpracovatel z objektivních důvodů není schopen vyplnit jednotlivé položky provozních nákladů projektu (fixní a variabilní) tak, jak jsou v rámci Modelu členěny, může zadat provozní náklady na základě průměrných měrných nákladů. •

Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Zpracovatel vyplní v rámci přednastavené položky žlutě podbarvené buňky fixních nákladů, souvisejících s projektem. Pro stanovení fixních nákladů projektu, může Zpracovatel do položky „Ostatní“ vepsat celkové fixní náklady projektu, které vypočítal na základě průměrného jednotkového nákladu vztaženého na jednotku délky budované sítě Kč/bm. Fixní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celé referenční období FA/FEA (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle

25



žlutých buňkách, dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna fixních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci fixních nákladů nemohou být započítány odpisy, prostředky na obnovu zařízení, úroky v případě financování projektu prostřednictvím úvěrů a nájemné hrazené provozovatelem vlastníku infrastruktury! •

Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Zpracovatel vyplní v rámci přednastavené položky žlutě podbarvené buňky variabilních nákladů a dále má možnost v rámci analýzy vyplnit (definovat) až 4 typy variabilních nákladů, souvisejících s projektem. Pro stanovení variabilních nákladů projektu může Zpracovatel do položky „Variabilní náklad“, vepsat celkové variabilní náklady projektu, které vypočítal na základě průměrného jednotkového nákladu, vztažené na jednotku přepraveného množství plynu Kč/medium. Zpracovatel vyplní položky měrná jednotka např. (kWh) a variabilní náklad (tis. Kč), položka „Jednotkový náklad“ se pak automaticky vypočte po celou dobu referenčního období analýzy. Variabilní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celé referenční období analýzy (světle žluté buňky). Následně jsou takto definované variabilní náklady automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku. Zpracovatel analýzy může položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna variabilních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA.

•

Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. V tomto řádku se automaticky vypočítá celková hodnota provozních nákladů projektu (součet fixních nákladů a variabilních nákladů).

Tabulka „Příjmy“ Výši příjmů projektu vyplňuje Zpracovatel do prvního celého roku po předpokládaném uvedení projektu do provozu tzn., že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku (01.07.2010), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši příjmů v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající příjmům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. datu, uvedení projektu do provozu) na listu „Info“ [buňka I23]. Z takto zadaných celkových příjmů se poměrově vypočítá hodnota provozních příjmů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit předdefinovanou položku příjmu „Platba za dodávku zemního plynu a stálé platby“ a dále definovat až 9 typů příjmů projektu. Následně jsou takto definované příjmy automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku (viz položka „Celkem“, řádek 62). Zadané údaje musí odpovídat údajům, vyplněným v části „J“ formuláře Žádosti do OPŽP a vývoj ceny z prodeje plynu musí být uveden ve zprávě k FA/FEA.

26



Obrázek 6: List „Náklady a příjmy“ – příjmy

•

Příjem (tis. Kč): Zpracovatel vyplní v rámci přednastavené položky (Platba za dodávku zemního plynu a stálé platby) žlutě podbarvené buňky (tis. Kč) a dále je mu umožněno vyplnit (definovat) a ž 9 dalších typů příjmů, souvisejících s projektem. Příjmy se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celé referenční období analýzy (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše příjmů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna příjmů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA.

•

Celkem (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena a vypočítá se automaticky dle hodnot zadaných příjmů v řádcích výše, a to v průběhu celého referenčního období analýzy.

Tabulka „Příjmy – Náklady“ Tabulková část „Příjmy – Náklady“ napomáhá Zpracovateli analýzy ke zjištění, zda takto nastavené příjmy projektu alespoň minimálně pokrývají náklady projektu.

Obrázek 7: List „Náklady a příjmy“ – Příjmy - Náklady

•

Celkové provozní náklady (tis. Kč) [řádek 65]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných provozních nákladů, a to pro každý rok analýzy.

•

Celkové příjmy (tis. Kč) [řádek 66]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných příjmů projektu, a to pro každý rok analýzy.

•

Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 67]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl hodnot „Celkové příjmy“ projektu mínus „Celkové provozní náklady“ projektu.

•

Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 68]: Položka se vypočítá automaticky, jedná se o kumulativní hodnotu položky „Čisté příjmy (bez reinvestice)“.

Tabulka „Reinvestice (pokud relevantní)“

27



V rámci této sekce nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato sekce se dopočítá automaticky v závislosti na tom, jak byly vyplněny položky v listu „Investiční náklady – běžné ceny“, resp. jak byly definovány životnosti pro jednotlivé prvky systému.

Obrázek 8: List „Náklady a příjmy“ – reinvestice pokud relevantní

•

Celkem projekt (tis. Kč) [řádek 250]: Položka se automaticky vypočítá dle hodnot, zadaných v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ (náklady na výstavbu a stroje a zařízení).

V případě, že v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ jsou zadány náklady na investici s životností kratší, než je referenční období FA/FEA, budou náklady na reinvestici realizovány v roce ukončení její životnosti. K reinvestici může docházet v případě krátké životnosti opakovaně. •

Celkem (tis. Kč) [řádek 276]: Položka se automaticky vypočítá jako součet jednotlivých položek „Výstavba“ a „Stroje a zařízení“. Tyto položky odpovídají položkám „Výstavba“ a „Stroje a zařízení“, vyplněným na listu „Investiční náklady – běžné ceny“.

Tabulka „Zbytková hodnota“ V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato část se dopočítá automaticky, a to v závislosti na zadané délce životnosti systému a výši nákladů na danou položku. Následně je zbytková hodnota pro daný rok vypočtena jako rozdíl nákladů na danou položku mínus roční umoření. Roční umoření je počítáno jako podíl nákladů na danou položku (ve stálých cenách) děleno ekonomickou životností dané položky.

Obrázek 9: List „Náklady a příjmy“ – zbytková hodnota

•

Celkem projekt (tis. Kč) [řádek 279]: V rámci této položky se automaticky dopočítá výše odepisovaného majetku (v rámci položek výstavba a technologie) v každém roce od zahájení předpokládané realizace projektu, a to dle počtu let životnosti daného prvku.

•

Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 363]: Položka udává požadovanou výši čistých příjmů. Požadovaná výše čistých

28



příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou následně využity pro posouzení (stanovení), zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů (list „Výpočet míry podpory“). •

Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 365]: Položka udává hodnotu čistých příjmů projektu bez reinvestice.

•

Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 366]: Položka udává kumulované čisté příjmy bez reinvestice.

29


4.5.


List „VÝPOČET MÍRY PODPORY“

V rámci listu Zpracovatel může vyplnit pouze několik málo položek („Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, [buňka I47] – přednastaveno 100 %, „Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, [buňka I48] – přednastaveno 100 % a výše procent v tabulce citlivostní analýza – souhrn, pouze pro „velké projekty“), ostatní položky jsou počítány dle přednastavených výpočtů a prognóz. List slouží k přehlednému zobrazení výpočtu míry podpory, příjmů projektu a nákladů projektu, ke stanovení zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů a citlivostní analýzy (pouze pro „Velké projekty“). Uvedené hodnoty jsou vypočteny ve stálých cenách v cenové úrovni, která je uvedena v buňce [I26] na listu „Info.

Obrázek 10: List „Výpočet míry podpory“ – příjmy a náklady

Tabulka „Příjmy“ V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena automaticky na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. •

Příjmy (tis. Kč) [řádek 6]: Položka udává výši příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy.

•

Příjmy - diskontované (tis. Kč) [řádek 7]: Položka udává výši diskontovaných příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy.

•

Zbytková hodnota (tis. Kč) [řádek 8]: Položka udává výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy.

•

Zbytková hodnota - diskontovaná (tis. Kč) [řádek 9]: Položka udává diskontovanou výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy.

•

Příjmy celkem (tis. Kč) [řádek 10]: Položka udává výši celkových příjmů projektu v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Hodnota je vypočtena jako součet položek „Příjmy“ a v posledním roce analýzy jako „Příjmy“ plus „Zbytková hodnota“.

30



Tabulka „Náklady“ V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. •

Počáteční investice (tis. Kč) [řádek 13]: Položka udává výši počátečních investic v letech od zahájení realizace projektu do uvedení projektu do provozu. Výše počáteční investice vyplývá z údajů, zadaných v listu „Investiční náklady – běžné ceny“, respektive v listu „Investiční náklady – stálé ceny. Položka je vypočtena následovně: od celkových investičních nákladů projektu, přiřazených danému roku se odečtou částky, odpovídající rezervě a „relevantní“ část nezpůsobilého DPH (přiřazené danému roku).

•

Počáteční investice – diskontovaná (tis. Kč) [řádek 14]: Položka udává výši diskontované počáteční investice, která byla vypočtena v položce „Počáteční investice“.

•

Provozní náklady vč. případných reinvestic (tis. Kč) [řádek 15]: Položka udává výši provozních nákladů vč. reinvestic od roku uvedení projektu do provozu do konce referenčního období analýzy.

•

Provozní náklady vč. případných reinvestic - diskontované (tis. Kč) [řádek 16]: Položka udává výši diskontovaných provozních nákladů vč. reinvestic, která byla vypočtena v položce „Provozní náklady vč. případných reinvestic“.

•

Náklady celkem (tis. Kč) [řádek 17]: Položka se rovná součtu položek „Počáteční investice“ a „Provozní náklady vč. případných reinvestic“, a to v jednotlivých letech od zahájení realizace projektu do konce referenčního období FA/FEA.

•

Čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 19]: Položka zahrnuje rozdíl položek „Příjmy celkem„ a „Provozní náklady vč. případných reinvestic“. V posledním roce analýzy je připočtena také hodnota odpovídající výši zbytkové hodnoty projektu.

•

Čistý tok hotovosti (tis. Kč) [řádek 20]: Položka se rovná rozdílu položek „Příjmy celkem„ a „Náklady celkem“.

•

Čistý tok hotovosti – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 21]: Položka udává hodnotu diskontovaných čistých příjmů, která byla vypočtena v položce „Čistý tok hotovosti“.

•

Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty (tis. Kč) [řádek 22]: Položka udává hodnotu „Čistý tok hotovosti“ v průběhu celého referenčního období analýzy a to bez započtení zbytkové hodnoty projektu. Výpočet je proveden od uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období FA. V posledním roce analýzy není připočtena hodnota, odpovídající výši zbytkové hodnoty projektu

•

Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 23]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti bez započtení výše příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot „Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty“.

31



•

Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 24]: Položka je vypočtena z hodnot v položce „Kumulovaný čistý tok hotovosti“ v jednotlivých letech.

•

Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty) (tis. Kč) [řádek 27]: Položka je vypočtena na základě hodnot v položce „Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty“ a z vypočteného příspěvku Společenství, uvedeného na listu „Zdroje financování“. Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 28]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot „Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty)“. Tato položka znázorňuje pouze tu skutečnost, jakých hodnot nabývá kumulativně čistý tok hotovosti v jednotlivých letech referenčního období (tzn. není zde např. mimo jiné zohledněna případná dluhová služba, potřebná k dofinancování projektu - splácení úvěru,...). Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 29]: Položka udává kumulativní diskontovaný čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství.

•

•

Hlavním výstupem na základě výpočtu výše uvedených položek je stanovení následujících hodnot: •

•

Finanční míra návratnosti (FRR/C) (%) [buňka H32]: Vypočtená hodnota udává finanční míru návratnosti bez příspěvku Společenství, tato hodnota musí být < 5 %.21 Čistá současná hodnota (NPV/C) (%) [buňka H33]: Vypočtená hodnota udává čistou současnou hodnotu bez příspěvku Společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční míra návratnosti bez příspěvku Společenství musí být < 5 %, musí být tato hodnota < 0.

Tabulka „Výpočet míry finanční mezery“ V této části Zpracovatel analýzy může upravit položky „Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, buňka I47 – přednastaveno 100 % a „Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, buňka I48 – přednastaveno 100 % (viz odrážky níže), ostatní položky nemůže Zpracovatel vyplnit ani upravit. Data v této tabulce jsou vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Hodnoty celkových investičních nákladů a zbytková hodnota jsou vypočteny jako nediskontované i jako diskontované.

21

V případě projektů, které vytvářejí příjmy dle Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 odst. 1.

32



Obrázek 11: List „Výpočet míry podpory“ – výpočet míry finanční mezery

Výpočet míry nedostatku financování (finanční mezery), respektive výpočet procenta příspěvku Společenství jako podílu způsobilých nákladů, je založen na následujících datech: • • • • • • • • •

•

•

Celkové investiční náklady – nediskontované (tis. Kč). Celkové investiční náklady – diskontované (tis. Kč). Zbytková hodnota – nediskontované (tis. Kč). Zbytková hodnota – diskontované (tis. Kč). Příjmy – diskontované (tis. Kč). Provozní náklady – diskontované (tis. Kč). Čisté příjmy – diskontované (tis. Kč). Investiční náklady minus čisté příjmy – diskont. (tis. Kč). Míra nedostatku financování (%) [řádek 44]: Tato položka udává výši nedostatku financování tak, jak byla vypočtena na základě zadaných dat do Modelu. Míra nedostatku financování je vypočtena na základě vztahů, uvedených v kapitole 2.3. Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů (%) [řádek 45]: Tato položka udává procento podpory Společenství jako podíl způsobilých nákladů, jak byla v rámci Modelu vypočtena. Procento, respektive vypočtená hodnota (Kč) je výše podpory, kterou Žadatel vyplňuje v BENE-FILLu v položce „Podpora (příspěvek) z ERDF/FS“. Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 47]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží, tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení „proporcionální“ části investičních nákladů k relevantní části projektu (generující příjem). Procento pro uvedený příklad

33


•

•

•

•


(pronájem), je doporučeno vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti ku celkové ploše nemovitosti, získaný poměr (procento) je následně zadáno do příslušné buňky [I47]. Tento poměr je následně aplikován na celkové investiční náklady projektu (dochází též ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky „Čisté příjmy – odpisy“, respektive ke stanovisku, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 48]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení „proporcionální“ části provozních nákladů k relevantní části projektu (generující příjem). Procenta pro uvedený příklad (pronájem), je doporučeno pro tento případ vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti, ku celkové ploše nemovitosti. Tento poměr je následně aplikován na celkové provozní náklady projektu (dochází ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky „Čisté příjmy – odpisy“, respektive ke stanovisku, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Kumulativní (modelované) čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 49]: Kumulativní (modelovaná) výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je stanovena na základě vypočítaných čistých příjmů projektu v průběhu celé analýzy (referenčního období). Kumulativní (modelované) čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda „Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 50]: Položka je identická s položkou, uvedenou na listu „Náklady a příjmy“. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda „Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů“. Modelované čisté příjmy - požadované čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 51]: Hodnota v této položce udává rozdíl mezi kumulativními (modelovanými) čistými příjmy a požadovanou výší čistých příjmů projektu s tím, že na základě vypočítané hodnoty je stanoveno, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Jestliže je hodnota rozdílu kladná, tzn. větší jak „0“, je podmínka, že projekt vytváří významnou část odpisů, prohlášena za splněnou.

34



Tabulka „Citlivostní analýza – souhrn“ Pro „Individuální projekty“ není v této části vyžadováno zadání žádných dat, respektive citlivostní analýza je relevantní pouze pro tzv. „Velké projekty“, a proto bude tato část detailně popsána v kapitole, věnované „Velkým projektům“. 4.6.

List „ZDROJE FINANCOVÁNÍ“

V rámci tohoto listu se počítají všechny údaje, které se týkají financování předloženého projektu, tzn. stanovení výše příspěvku Společenství, dotace ze SFŽP/SR – kap. 315 a následně je vypočtena částka na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Na listu musí Zpracovatel definovat způsob dofinancování projektu s tím, že musí stanovit procentuální podíl nákladů odpovídající způsobilým, respektive nezpůsobilým výdajům a položku „Nezpůsobilé vratné DPH“. Je - li uvažováno v rámci dofinancování projektu s úvěrem, musí Zpracovatel blíže specifikovat parametry úvěru v tabulce „Finanční toky“. List je rozdělen do následujících částí: • • • • • •

Výpočet příspěvku z OPŽP. Tabulka finančních zdrojů dle BENE-FILLu. Tabulka finančních zdrojů. Tabulka pro výpočet FRR/K. Tabulka finanční udržitelnosti. Tabulka výpočet úvěrů.

Tabulka „Výpočet příspěvku z OPŽP“ (běžné ceny) V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován.

Obrázek 12: List „Zdroje financování“ – výpočet příspěvku z OPŽP

•

Celkové investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 8]: Hodnota v této položce odpovídá hodnotě, vypočítané jako celkové investiční náklady vč. DPH v rámci listu „Investiční náklady – běžné ceny“, a to v jednotlivých letech realizace projektu a také celkem. Celkové investiční náklady jsou vždy s DPH, a to nehledě na skutečnost, zda Žadatel je či není plátcem DPH.

35



•

Celkové investiční náklady projektu bez nárokovatelné DPH (tis. Kč) [řádek 9]: Hodnota v této položce je vypočtena na základě toho, zda Žadatel má nebo nemá nárok na vrácení DPH. V případě, že Žadatel má nárok nebo má částečně nárok na vrácení DPH (v listu „Info“ [buňka I29] vybráno ANO nebo ČÁSTEČNĚ), bude položka odpovídat hodnotě celkových investičních nákladů bez vratné DPH. V opačném případě, kdy Žadatel nemá nárok na vrácení DPH (v listu „Info“ [buňka I29] vybráno NE), bude mít tato položka hodnotu, odpovídající celkovým investičním nákladům vč. DPH. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. • Způsobilé investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 10]: Hodnota v této položce vychází z listu „Investiční náklady – běžné ceny“, sekce „Způsobilé náklady“. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. • Částka rozhodnutí (tis. Kč) [řádek 11]: Částka rozhodnutí je částka celkových způsobilých výdajů projektu, ze které se počítá výše dotace jako příspěvek Společenství, viz kapitola 2.3. Hodnota v této položce se vypočítá jako součin položky „Způsobilé investiční náklady projektu a položky „Míra nedostatku financování“. • Příspěvek Společenství (tis. Kč) [řádek 12]: Hodnota v položce se vypočítá jako procentuální podíl dle pravidel OPŽP z „Částky rozhodnutí“, uvedené v řádku 11. Vypočítaná hodnota odpovídá výši, na kterou má Žadatel nárok jako na podporu (příspěvek) z ERDF/FS. Všechny výše uvedené položky v rámci této sekce, jsou dále vypočteny v CZK. „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL“ (běžné ceny) Zpracovatel v rámci této sekce vyplňuje finanční zdroje na dofinancování projektu, a to v závislosti na tom, zda je žádající subjekt veřejný nebo soukromý. Hodnoty, které Zpracovatel vyplňuje v této části Modelu, se zadávají v Kč. Tabulky v části finanční zdroje dle BENE-FILLu jsou: •

Skladba financování projektu – shodná s BENE-FILLem. • Veřejný subjekt – tabulka na dofinancování výdajů, shodná s BENEFILLem. • Soukromý subjekt – tabulka na dofinancování výdajů, shodná s BENE-FILLem. Všechny výše uvedené tabulky jsou shodné s tabulkami v elektronické Žádosti BENE-FILL (záložka E1), Zpracovatel vyplňuje pouze tabulku „Veřejný“, „Soukromý“ subjekt, a to v závislosti na typu Žadatele, vyplněném na listu „INFO“ [buňka I33].

36



Tabulka “Skladba financování projektu“ (běžné ceny) Tabulka je shodná s tabulkou v BENE-FILLu, Zpracovatel zde žádné údaje nevyplňuje. Tato tabulka slouží ke snadnému přenesení výstupů z FA do BENEFILLU. Jestliže nejsou doplněny zdroje na dofinancování projektu ze strany Žadatele, je v [Buňce H42] uvedena částka, odpovídající výši způsobilých výdajů na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Bude - li korektně vyplněna příslušná tabulka „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“, bude následně tabulka „Skladba financování projektu“ automaticky vyplněna [Buňka H42 = 0].

Obrázek 13: List „Zdroje financování“ – tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL

• •

•

•

• •

Celkové výdaje na projekt (Kč) [řádek 27]: Hodnota v položce odpovídá hodnotě, uvedené v řádku [8]. Celkové nezpůsobilé výdaje (Kč) [řádek 28]: Hodnota v položce odpovídá výši nezpůsobilých výdajů projektu, jako rozdíl celkových výdajů projektu [řádek 27] a celkových způsobilých výdajů projektu [řádek 31]. Z toho - nezpůsobilé výdaje dle ID OPŽP, kap. 5 (Kč) [řádek 29]: Hodnota v položce odpovídá výši nezpůsobilých investičních nákladů projektu (list „Investiční náklady – běžné ceny“ [řádek 120]). Příjmy, vygenerované projektem (Kč) [řádek 30]: Výše příjmů, připadající na způsobilé náklady projektu. Položka je počítána jako rozdíl mezi celkovými nezpůsobilými náklady projektu [řádek 28] a nezpůsobilými náklady dle ID OPŽP [řádek 29] (nejedná se o celkové příjmy projektu). Celkové způsobilé výdaje (Kč) [řádek 31]: Hodnota v položce odpovídá údaji, uvedenému v řádku [řádek 10]. Soukromé financování (Kč) [řádek 32]: Hodnota v položce se automaticky doplní v případě, že je Žadatelem „Soukromý subjekt“. Je-li Žadatelem „Soukromý subjekt“, musí se tento subjekt spolupodílet na financování projektu částkou odpovídající 10 % ze způsobilých výdajů projektu. Tzn. že soukromý subjekt má přispět k financování vypočtené „míry nedostatku financování“ projektu.

37


•

•

• • •

•

•

•

•

•


Celkové způsobilé veřejné výdaje (Kč) [řádek 33]: Hodnota v položce je vypočtena jako hodnota příspěvku Společenství [řádek 12] krát 85 %, jako max. možnou mírou spolufinancování z ERDF/FS [buňka I35]. Celkově tato položka udává celkovou výši způsobilých veřejných výdajů projektu. Podpora OPŽP celkem (Kč) [řádek 34]: Hodnota v této položce odpovídá součtu položek „Podpora (příspěvek) z ERDF/FS“, „Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP“ a případně z položky „Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP – navýšení“, která může být relevantní pouze pro typ Žadatele „Soukromý subjekt“. Podpora (příspěvek) z ERDF/FS (Kč) [řádek 35]: Hodnota v této položce odpovídá údaji, vypočtenému v [řádek 12] krát 1 000. Spolufinancování – národní veřejné výdaje (Kč) [řádek 36]: Hodnota je vypočtena jako 15 % z celkových způsobilých veřejných výdajů. Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP (Kč) [řádek 37]: Hodnota je vypočtena jako 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů [řádek 33]. Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP - navýšení (Kč) [řádek 38]: Hodnota je převzata z tabulky „Soukromý subjekt“ (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem – „Soukromým subjektem“. Spolufinancování ze SFŽP – půjčka na doplnění VZ (Kč) [řádek 38]: Hodnota je převzata z tabulky „Veřejný subjekt“ (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem – „Veřejným subjektem“. Spolufinancování ze zdrojů krajských rozpočtů (Kč) [řádek 39]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v tabulce „Veřejný subjekt“, a to dle typu žádajícího subjektu. Spolufinancování ze zdrojů obecních rozpočtů (Kč) [řádek 40]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulce „Veřejný subjekt“, a to dle typu žádajícího subjektu. Ostatní národní veřejné financování (ONVZ) (Kč) [řádek 41]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulce „Veřejný subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. Kontrolní součet - zbývá dofinancovat (Kč) [buňka H42]: Zpracovatel FA/FEA musí dbát na to, aby částka na dofinancování, která se v této buňce objeví, byla správně zadána do jednotlivých relevantních položek v tabulkách, a to dle typu žádajícího subjektu (tabulka „Veřejný subjekt“). Jakmile budou údaje v tabulce vyplněny korektně, objeví se následně v buňce hodnota „-„.

38


•


Nezpůsobilá DPH (pokud má Žadatel nárok na vrácení DPH) (Kč) [buňka H44]: Celkové investiční náklady projektu musí být stanoveny vždy s DPH, a to i pro projekty, kde Žadatel je plátcem DPH (tzn. DPH je mu vráceno). V takovém případě je pak (z důvodu nezpůsobilosti tohoto výdaje) částka odpovídající vratné DPH automaticky přiřazena v tabulce „Skladba financování projektu“ do položky „Celkové nezpůsobilé výdaje“. Z tohoto důvodu musí být částka odpovídající vratné DPH uvedená v této položce zahrnuta vždy do položky „Žadatel - vlastní zdroje“ – jde o nezpůsobilý výdaj. V praxi bude Žadateli částka odpovídající nezpůsobilé DPH v průběhu realizace projektu postupně „vracena“ finančních úřadem..

Tabulka „Veřejný subjekt“ (běžné ceny)

Obrázek 14: List „Zdroje financování“ – tabulka “Veřejný subjekt“

Zpracovatel vyplní v rámci této tabulky hodnoty do relevantních položek pouze tehdy, bude-li Žadatelem veřejný subjekt, tzn. v listu „Info“, [buňka I33] je vybrána položka „Veřejný“ a tím je Zpracovateli umožněno vyplnění potřebných hodnot do žlutě podbarvených buněk. Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H55] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce „Skladba financování projektu“, položka „Kontrolní součet - zbývá dofinancovat [buňka H42] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, bude v buňce zobrazeno „-„. V rámci tabulky „Veřejný subjekt“ je v [řádku 55] položka „Zbývá dofinancovat“ (buňka označena červeně), která slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu v rámci tabulky „Veřejný subjekt“. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v této položce „-„. Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce, procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů, viz položka „způs. výdajů“ [sloupec „I“]. Na základě definované procentuální výše způsobilých nákladů [sloupec „I“] je následně vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, respektive nezpůsobilých výdajů sloupec [„J“ a „K“].

39



Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J55 a K55] zobrazeno „-„ (buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je následně v buňkách [J55 a K55] zobrazena finanční částka, odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. Jestliže Žadatel - „Veřejný subjekt“ nezískal finanční část, která odpovídá 10 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu (CZVV) od „Veřejných subjektů“, tzn. obce, kraje nebo ostatního veřejného subjektu, může Žadatel požádat SFŽP o poskytnutí půjčky na doplnění vlastních zdrojů v maximální výši 10 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu (CZVV). Tato hodnota odpovídá 10% celkových způsobilých výdajů projektu (CZV) pro tento typ žadatele. Odpovídající údaje zanese do buněk [H50 resp. I50]. Má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být tato částka vložena do položky „Žadatel - vlastní zdroje“ [řádek 48] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [„I“] tak, aby celá částka odpovídající vratnému DPH, byla definována jako nezpůsobilý výdaj [sloupec „K“]. [Sloupec „I“] (% způsobilých výdajů) musí Zpracovatel analýzy nastavit tak, aby daná finanční částka na financování projektu, reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, resp. nezpůsobilé výdaje.22 Tabulka „Soukromý subjekt“ (běžné ceny) Tato tabulka není v rámci tohoto Modelu relevantní, jelikož Žadatelem na projekty řešené Modelem plošné plynofikace nemohou být soukromé subjekty. „Tabulka finančních zdrojů“ (běžné ceny) V této tabulkové části opět Zpracovatel FA/FEA nevyplňuje žádná data. Tabulka je automaticky vyplněna na základě korektně zadaných dat v jedné z tabulek (v závislosti na typu žádajícího subjektu) „Veřejný subjekt“ a Soukromý subjekt“. Jsou-li zdroje na dofinancování projektu zadány korektně, je poté [řádek 144] podbarven zelenou barvou a v jednotlivých buňkách je zobrazeno „Ano“. Tabulková část slouží jako jedna z výstupních tabulek zpracované FA/FEA. V rámci tabulky lze přehledně vypozorovat, z jakých zdrojů bude připravovaný projekt financován, respektive zda jsou finanční částky na dofinancování projektu z jednotlivých zdrojů nastaveny v dostatečné výši. V tabulce nejsou zobrazeny náklady na DPH v případě Žadatele, který má nárok na vrácení DPH, byť vratné DPH v tabulkách „Skladba financování projektu“, „Veřejný subjekt“ a Soukromý subjekt“ je započteno, Zdroje na vratnou DPH jsou automaticky odečítány od položky „Vlastní zdroje žadatele“ [řádek 124] nebo [řádek 131], tzn. v tabulce jsou zobrazeny pouze ty náklady, které Žadatel reálně vynaloží a u kterých nemá nárok na jejich vrácení.

22

Způsobilost výdajů viz Implementační dokument v platném znění – Operační program Životní prostředí, kapitola

5.

40



Obrázek 15: List „Zdroje financování“ – tabulka finančních zdrojů

„Tabulka pro výpočet FRR/K“ (stálé ceny) Tabulka slouží především k výpočtu ukazatelů „Finanční míry návratnosti“ (FRR/K) a „Čisté současné hodnoty“ (NPV/K), Zpracovatel opět nemusí vyplňovat žádná data, nicméně hodnoty v této tabulce jsou převzaty z tabulek uvedených výše, případně zčásti z tabulek „Výpočet úvěrů“ na listu „Zdroje financování“. Tabulky „Výpočet úvěrů“ musí být vyplněny pouze v tom případě, kdy Zpracovatel zadal dofinancování projektu z nějakého typu úvěru (např. úvěr od bankovního ústavu, EIB / EIF…). Jestliže Zpracovatel korektně nevyplní data v části „Výpočet úvěrů“ (je-li to relevantní), poté vypočtené hodnoty ukazatelů FRR/K a NPV/K nebudou mít správnou vypovídací hodnotu.

Obrázek 16: List „Zdroje financování“ – výpočet FRR/K

41



„Tabulka finanční udržitelnosti“ (běžné ceny) Tato tabulková část znázorňuje z ekonomického pohledu schopnost Žadatele (vlastníka), financovat projekt v průběhu celé analýzy. Do výpočtu finanční udržitelnosti jsou zahrnuty jak příjmy (celkové finanční zdroje a výnosy bez případných poměrových vstupů), tak výdaje v podobě investičních nákladů, provozních nákladů, případného splácení úroků a daní. Jestliže takto vypočtený tok hotovosti, lépe řečeno kumulativní tok hotovosti, respektive diskontovaný kumulativní tok hotovosti nabývá záporných hodnot, znamená to, že Žadatel (vlastník) bude muset deklarovat, že případný záporný rozdíl zajistí z jiných zdrojů.

Obrázek 17: List „Zdroje financování“ – finanční udržitelnost

•

•

• • •

•

•

• •

Finanční zdroje celkově (tis. Kč) [řádek 186]: Položka udává celkové finanční zdroje použité k financování realizace projektu, tzn. dotace z OPŽP celkem, vlastní zdroje, jiné dotace, úvěr, atd. Výnosy (tis. Kč) [řádek 187]: Položka udává výnosy z provozu realizovaného projektu, výnos je vypočten na základě příjmů projektu na listu „Náklady a příjmy“. Přítoky celkem (tis. Kč) [řádek 188]: Položka udává součet položek „Finanční zdroje celkově“ a „Výnosy“. Investiční náklady (tis. Kč) [řádek 191]: Položka udává celkové investiční náklady v daném roce. Provozní náklady (vč. reinvestic) (tis. Kč) [řádek 192]: Položka udává výši provozních nákladů v daném roce plus případné vypočtené reinvestice v daném roce. Splácení úvěrů (vč. úroků) (tis. Kč) [řádek 193]: Na základě případně definovaných úvěrů potřebných k dofinancování akce, jsou v této položce uvedeny hodnoty výše splácení úvěrů včetně úroků. Definování úvěrů se provádí v tabulkové části „Výpočet úvěrů“, - list „Zdroje financování“. Daně (tis. Kč) [řádek 194]: Na základě definování položky „Má žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory?“ – list „Info“ ([buňka I31]), je tato položka automaticky vyplněna, nicméně Zpracovatel analýzy může jednotlivé výše upravit. Dojde -li v průběhu analýzy k úpravě hodnot, musí být ve zprávě k FA/FEA zdůvodněno, proč k této úpravě došlo. Nicméně tato úprava nemá vliv na standardní výpočet „Míry nedostatku financování“ projektu. Tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 197]: Položka vypočítá rozdíl hodnot „Přítoky celkem“ a „Odtoky celkem“ v jednotlivých letech analýzy. Kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 198]: Položka udává kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti. Tok hotovosti znázorňuje, zda je projekt samofinancovatelný v průběhu celé

42


•


analýzy – jestliže jsou kumulativní toky záporné, znamená to, že přítoky projektu jsou nedostatečné vůči odtokům a tudíž musí být zajištěny „jiné“ externí finanční zdroje. Diskontovaný kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 199]: Položka udává diskontovaný kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti.

Tabulka „Výpočet úvěrů“ (běžné ceny) Tato tabulková část musí být vyplněna pouze v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil v jedné z tabulek „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ finanční částku na dofinancování projektu, která bude zajištěna formou úvěru. Na základě vyplněných dat (úvěru) v jedné z výše uvedených tabulek se následně vyznačí/podsvítí sytě žlutou barvou dané typy úvěru. Pro každý typ úvěru musí být stanoveno: • •

• •

•

•

• •

Doba splácení (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka úvěru. Doba odkladu (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka odkladu splácení úvěru, která je v souladu s minimální dobou odkladu. Minimální doba odkladu se v rámci Modelu rozumí počet let od data způsobilosti výdajů (rok 2007) až do roku ukončení realizace projektu, které Zpracovatel definoval v položce „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“, List „Info“. Výpočet Modelu je nastaven tak, že po dobu čerpání úvěru nemůže Žadatel zároveň splácet tento úvěr. Dodržení minimální doby odkladu je nezbytné pro zajištění korektního výpočtu Modelu. V případě, že Žadatel fakticky uzavřel smlouvu s bankovním subjektem např. v roce 2009 a tudíž doba splácení úvěru je o 2 roky kratší (rozdíl mezi rokem 2007 a 2009), musí přesto Zpracovatel zadat minimální dobu odkladu, která je mu doporučena Modelem. Úroková sazba (%): Zde musí být vyplněna předpokládaná výše úrokové sazby pro plánovaný úvěr (pokud se jedná o fixní sazbu). Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru? (Ano/Ne): Zde musí být vyplněno, zda bude či nebude úroková sazba fixní po celou dobu splácení úvěru. Jestliže bude vybrána možnost „Ano“ je následně zapotřebí vyplnit pouze položky „Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky ?“ a „Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru“. Bude-li vybrána možnost „Ne“, musí být ručně stanovena úroková sazba pro každý rok splácení úvěru v položce „Úroková sazba (ruční nastavení po letech)“. Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky? (Konstantní jistina / Konstantní celk. splátky): Určení, jakým způsobem bude předpokládaný úvěr splacen. Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru (%): Zde musí být vyplněno procento, které odpovídá poplatku za zřízení úvěru u daného subjektu. Poplatek za zřízení úvěru (tis. Kč): Položka je automaticky vypočtena na základě zadaných procent v položce výše. Úroková sazba (ruční nastavení po letech) (%): Položka musí být vyplněna v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil položku „Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru ?“, na možnost „Ne“.

43



Obrázek 18: List „Zdroje financování“ – finanční toky

4.7.

List „VÝSTUP PRO SFŽP“

List byl primárně vyhotoven z důvodu potřeby shromáždění hlavních výstupů z FA/FEA na jednom listě. Nicméně list může taktéž sloužit Zpracovateli FA/FEA, respektive Žadateli, jako souhrnný list výsledků FA/FEA. V rámci listu musí Zpracovatel vyplnit pouze následující tři obecné položky: •

Datum zpracování [buňka P3]: Zpracovatel vyplní datum zpracování / tisku FA/FEA. • Zpracoval [buňka P5]: Musí být vyplněno jméno Zpracovatele FA/FEA . • Telefon Zpracovatele [buňka P7]: Musí být vyplněno telefonní číslo na Zpracovatele FA/FEA . V rámci tohoto listu jsou zobrazeny následující údaje: • Obecné informace o projektu a Žadateli: Údaje jsou shodné s údaji, vyplněnými na listu „Info“. • Tabulka „Skladba financování projektu“: Tabulka je shodná s tabulkou „Tabulka finančních zdrojů dle BENE-FILLu“, která je umístěna na listu „Zdroje financování“. • Tabulka „Zdroje Žadatele vzhledem k celkovým výdajům na projekt“: Tabulka je shodná s jednou z tabulek „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“, které jsou umístěny na listu „Zdroje financování“. Tabulka se dynamicky mění dle toho, jak je na listu „Info“ vyplněna položka „Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt“ [buňka I33]. • Tabulka „Hlavní výsledky finanční analýzy“: Zde jsou souhrnně zobrazeny vypočtené hodnoty pro FRR/C a NPV/C (hodnoty bez podpory společenství – list „Výpočet míry podpory“) a FRR/K a NPV/K (hodnoty s podporou společenství – list „Zdroje financování“).

44


•

•

•

•

•

•

4.8.


Tabulka „Výpočet míry finanční mezery“: Zde jsou zobrazeny hodnoty pro položky „Míra nedostatku financování“ a „Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů“, hodnoty jsou vypočteny na listě „Výpočet míry podpory“. Tabulka „Hodnoty pro projekt na základě stálých cen v tis. Kč“: Tabulka je identická s tabulkou „Výpočet míry finanční mezery“, která je umístěna na listu „Výpočet míry podpory“. Čisté příjmy – odpisy (tis. Kč): V tabulce je zobrazeno, zda projekt „vytváří významnou část odpisů“ či nikoliv. Položka je propojena na tabulku „Výpočet míry finanční mezery“, která je umístěna na listu „Výpočet míry podpory“. Celkové investiční náklady projektu: V tabulce jsou uvedeny celkové investiční náklady projektu v CZK. Částka je vypočtena na základě celkových investičních nákladů, stanovených na listě „Investiční náklady – běžné ceny“ . Doba návratnosti: V tabulce je zobrazeno / vypočteno zda, respektive za jak dlouhou dobu od uvedení projektu do provozu, je projekt tzv. „prostě“ nebo „reálně“ návratný. Návratnosti jsou vypočteny pro stav projektu „Bez podpory společenství“ a „S podporou společenství“. „Prostá“ návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet peněžních toků převýšil původní investici. „Reálná“ návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet diskontovaných peněžních toků převýšil původní investici. Tabulka „Citlivostní analýza – souhrn“: Tabulka je relevantní pouze pro tzv. „Velké“ projekty, kdy musí být také zpracována citlivostní analýza. Tabulka je shodná s tabulkou „Citlivostní analýza – souhrn“ umístěnou na listu „Výpočet míry podpory“.

List „MAKROEKONOMICKÁ DATA“

Zpracovatel FA/FEA nemůže na tomto listu zadávat ani upravovat žádná data. Data na tomto listu jsou předdefinována a slouží jako podkladní data / parametry pro předdefinované prognózy, které jsou implementovány do výpočtu Modelu. Především se jedná o data, potřebná pro převod z cen „běžných“ na ceny „stálé“ a naopak (různé typy inflace / inflačních indexů) a o data, potřebná k diskontování daných položek (diskontní faktor). Na listu jsou obsažena níže uvedená následující data.

Obrázek 19: List „Makroekonomická data“

45



•

Referenční období finanční analýzy (viz. list „Info).

•

Finanční diskontní míra.

•

Ekonomická diskontní míra.

•

Sazba daně z příjmu

•

Finanční diskontní faktor.

•

Ekonomický diskontní faktor.

•

Roční míra měnověpolitické inflace.

•

Roční míra inflace cen stavebních prací.

•

Průměrný roční nárůst reálných mezd.

•

Roční míra inflace mezd.

•

Roční míra inflace výnosů.

•

Cenové indexy vždy ke konci daného roku.

•

Index měnověpolitických cen.

•

Index cen stavebních prací.

•

Index mezd (ve stálých cenách).

•

Index mezd (v běžných cenách).

•

Index cenové úrovně výnosů.

•

Finanční diskontní míra (%):

•

Ekonomická diskontní míra (%).

46


5


„VELKÉ PROJEKTY“

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 udává povinnost pro všechny tzv. “Velké projekty“, zpracovat analýzu nákladů a přínosů, a to v plném rozsahu23. Analýza nákladů a přínosů (včetně finanční analýzy, ekonomické analýzy, citlivostní analýzy a analýzy rizik) je tedy součástí povinných informací, které členské státy musí poskytnout / předložit Evropské komisi v rámci posouzení tzv. „Velkých“ projektů, které žádají o podporu z Fondu soudržnosti, respektive z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Velký projekt je dle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 definován: „… jako operace, složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíly, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR.“ Implementační dokument OPŽP definuje „Velký projekt“ takto: „Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR.“24 5.1.

Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení

Cílem této kapitoly je stručně popsat hlavní závěry pro FA/FEA, vyplývající z Pokynu pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty (dále jen „Pokyn MF pro směnný kurz“), který tvoří přílohu č. 1 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013. Platnost pokynu je datována k 24. říjnu 2008. Pro posuzování charakteru (velikosti) projektu je nutné vždy vycházet z celkových investičních nákladů projektu včetně DPH!! A to bez ohledu na to, zda DPH je či není způsobilým nákladem projektu, dle specifické způsobilosti DPH. Použití kurzu pro určení charakteru projektu (Velký x Individuální) Posouzení, zda se jedná o „Velký“ či „Individuální“ projekt, je na Řídícím orgánu OPŽP, nikoli na samotném Žadateli. Toto posouzení je Řídícím orgánem provedeno na základě přepočtu celkových nákladů projektu z CZK na EUR za použití kurzu EK25, platného ke dni schválení Žádosti Řídícím orgánem. Takto použitý kurz je pro určení charakteru projektu zaznamenán do formuláře „Určení charakteru projektu“ archivovaného ve složce projektu. Určení kategorie projektu v pracovním listu „Info“ a tedy rozhodnutí, zda bude Žadatel předkládat Žádost na „Individuální“ či „Velký“ projekt, je plně na zodpovědnosti a uvážení Žadatele. Změní-li se projekt předložený jako Individuální 23

Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 39. 25 Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/ 24

47



na Velký, bude Žadatel povinen zpracovat Žádost na Velký projekt dle Příručky pro žadatele v platném znění. Žadatel však vždy předkládá projektovou Žádost vyplněnou v CZK. Použití kurzu pro předložení Žádosti o VP do EK, tj. stanovení výše částky v Rozhodnutí EK Výše podpory z OPŽP v EUR, která je následně uvedena Evropskou komisí v Rozhodnutí EK se rovná hodnotě, uvedené v Žádosti na Velké projekty26 v řádku 3 bodu H.2.1. Aby nedocházelo k překračování této hodnoty a nebylo tak nutné žádat často o změnu Rozhodnutí EK, bude Žádost na Velké projekty přepočítána Řídícím orgánem z CZK na EUR kurzem EK platným v měsíci, ve kterém bude Žádost předložena na EK, posíleným o 5 %.27 Kurz použitý pro výpočet částky v EUR, která má být uvedena v Rozhodnutí EK, je Řídícím orgánem zaznamenán do formuláře „Určení charakteru projektu“ archivovaného ve složce projektu. Model poskytuje Žadatelům všechny výstupy FEA, požadované pro vyplnění Žádosti o Velký projekt, dle Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, a to jak v CZK (list „Výstupy do žádosti – CZK“, tak v EUR (list „Výstupy do žádosti – EUR“). Měsíční účetní kurz Evropské komise, platný k datu předložení Žádosti o velký projekt do EK, je zadáván Řídícím orgánem do pracovního listu „Výstupy do žádosti – EUR“ do [buňka L7], a to před odesláním Žádosti ke schválení na EK. Rozhodný směnný kurz použitý pro přepočet z CZK na EUR, který bude uveden v Rozhodnutí EK, je následně dopočítán v pracovním listu „Výstupy do žádosti – EUR“ v [buňka L9]. Tato kapitola Manuálu neobsahuje kompletní vyčerpávající informace, vyplývající z Pokynu MF pro směnný kurz. Řídící orgán a Zprostředkující subjekt Žadatelům doporučují kompletní verzi Pokynu MF pro směnný kurz prostudovat. 5.2.

Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA)

Cílem ekonomické analýzy projektu je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Evropská komise vydala pro zpracování analýzy nákladů a přínosů dokumenty, které popisují základní metodický postup, jak uvedené analýzy zpracovat. Jedná se o následující dokumenty: •

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen 2006. • Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008. Výše uvedené dokumenty standardně popisují proces zpracování ekonomické analýzy ve třech základních krocích: • • •

26 27

Daňové opravy. Opravy v důsledku externalit. Od cen tržních k cenám účetním (stínovým).

Příloha XXI nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 – Velký projekt Žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až Stanovení této úpravy kurzu vychází z Pokynu MF pro směnný kurz.

48



Hlavními ukazateli zpracované EA jsou následující ukazatele: ekonomická čistá současná hodnota (ENPV), ekonomická míra návratnosti (ERR) a poměr přínosů a nákladů (B/C). •

•

•

Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV): Ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value) projektu je definována jako současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. Ekonomická míra návratnosti (ERR): Ekonomická míra návratnosti (Economic Rate of Return,) je taková úroková míra, kdy čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů, je rovna nule. Jestliže je ekonomická míra návratnosti vyšší než společenská diskontní sazba, poté je projekt přijatelný. Poměr přínosů k nákladům (B/C): Poměr přínosů k nákladům (Benefit-Cost Ratio), je podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, ke všem nákladům (jak investiční, tak i provozní). Pokud je index větší než jedna, je projekt následně definován jako přijatelný.28

5.3. Zadávání dat do Modelu – „Velké projekty“ Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu v rámci tzv. „Velkých“ projektů je shodný s postupem vyplňování projektů „Individuálních“ pouze s tím rozdílem, že musí být navíc vyplněn list „Ekonomická analýza“. Následně je pro vyplnění standardního formuláře Žádosti29 pro „Velké“ projekty využit list „Výstupy do žádosti CZK“ (Žadatelem), případně „Výstupy do žádosti EUR“ (Řídícím orgánem). U projektů, které jsou svým charakterem definovány jako „Velké“ je nutné při zadávání dat do Modelu v rámci listu „Info“, položka „Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory?“, vybrat jednu z možností, kterou položka nabízí. Jedná se o definování, zda projekt podléhá či nepodléhá pravidlům veřejné podpory. Zpracovatel má tedy možnost vybrat jednu z následujících možností: • • • • •

„Ne“ „Ano – De minimis“, „Ano – GBER (regionální podpora)“, „Ano – GBER (životní prostředí) nebo „Ano – Pravidla pro životní prostředí“. V případě, že se jedná o projekt, který nepodléhá pravidlům veřejné podpory, musí Zpracovatel zvolit položku „Ne“. 5.4.

List „EKONOMICKÁ ANALÝZA“

List „Ekonomická analýza“ je rozdělen do několika následujících základních tabulkových částí, jednotlivé tabulkové části jsou uvedeny v odrážkách níže.: • Daňové opravy (fiskální oprávky). • Opravy z důvodu externalit. 28

V oficiálním překladu žádosti Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rad (ES) č. 1083/2006., je uveden název této položky jako „Poměr nákladů k přínosům“ pravděpodobně se jedná o špatný překlad, jelikož v anglickém jazyce se jedná o poměr B/C, tedy Benefits/Costs - poměr přínosů k nákladům projektu.

49


• • • • •


Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). Výpočty. Výsledky analýzy nákladů a přínosů. Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory"). Konsolidovaná analýza citlivosti (tis. Kč).

Obrázek 20: List „Ekonomická analýza“

•

•

Tabulka „Daňové opravy“: Model automaticky odečte způsobilou DPH z investičních nákladů projektu [řádek 6]. Zpracovatel má dále možnost zadat do [řádku 7] jiné daňové opravy, a to dle vlastního výpočtu. V případě výpočtu těchto jiných daňových oprav musí Zpracovatel vyplnit částku v závislosti na tom, zda Žadatel je či není plátcem DPH. Tzn., že v případě, kdy Žadatel není plátcem DPH (provozní náklady na listech „Náklady a příjmy“ zadává vč. DPH), musí být v rámci této položky pro případ provozních nákladů odečtena hodnota DPH. V případě, kdy Žadatel je plátcem DPH (provozní náklady na listech „Náklady a příjmy“ zadává bez DPH), vyplní Zpracovatel hodnotu těchto jiných daňových oprav v případě provozních nákladů také bez DPH. Dojde – li k těmto opravám je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k CBA. Tabulka „Opravy v důsledku externalit“: Zpracovatel má možnost zadat až pět druhů externalit (ať jsou externality kladné nebo záporné). Je potřeba zadat názvy externalit (které se následně promítnou do formuláře Žádosti) buňky[B13, B18 atd.], a dále jejich peněžní hodnotu (peněžní vyjádření) v průběhu času v buňkách [H14:AK14, H19:AK19 atd.]. Zpracovatel má možnost zadat fyzické vyjádření dané externality (např. snížení emisí znečištění v tunách za rok) v buňkách [H15:AK15, H20:AK20 atd.] s tím, že v rámci této položky ve sloupci „D“ Zpracovatel vyplní pouze jednotky pro danou externalitu a vypočtení hodnoty externality za fyzickou jednotku je uvedeno v buňkách [H16:AK16, H21:AK21 atd.]. Takto spočítané průměrné jednotkové hodnoty jsou prezentovány v tabulce E.2.2 Žádosti na listu „Výstupy do Žádosti“. Externality je nutné detailně popsat a zdůvodnit ve zprávě k CBA.

50



V rámci zpracování třetího kroku – „Od cen tržních k cenám účetním (stínovým)“, je zapotřebí nastavit „vyrovnávací koeficienty“ pro změnu cen tržních na ceny účetní. Metodický postup k nastavení těchto koeficientů je popsán v metodických dokumentech.30

Obrázek 21: List „Ekonomická analýza“ – od cen tržních k cenám účetním

Vyrovnávací koeficienty mohou být nastaveny na různých úrovních: •

•

•

Pro investiční náklady jsou koeficienty nastaveny na úrovni sedmi hlavních položek (projekce a příprava, nákup pozemků, výstavba, stroje a zařízení atd.). Je třeba věnovat zvláštní pozornost položce „Výstavba“, protože část nákladů na výstavbu typicky zahrnuje náklady nekvalifikované pracovní síly, kde je vyrovnávací koeficient < 1. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k CBA. Pro provozní náklady jsou koeficienty nastaveny na takové úrovni, aby byly co nejvíce podobné údajům, uvedenými v listu „Náklady a příjmy“. Tam, kde jsou jednotlivé položky fixních a variabilních nákladů vyčísleny, by koeficienty měly odpovídat těmto jednotlivým položkám. Pokud jsou k dispozici pouze hodnoty pro fixní a variabilní náklady jako celky – nebo pro provozní náklady jako celek – je potřeba zadat hodnoty koeficientů do relevantních buněk [buňky D52 a D58] pro fixní a variabilní náklady, respektive [buňka D51] pro provozní náklady jako celek. Znovu je potřeba věnovat zvláštní pozornost položce „Osobní náklady“ [buňka D53] kde je třeba zvážit, zda by koeficient neměl mít hodnotu < 1. Dojde - li k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k CBA. Pro „Příjmy“ projektu může být koeficient nastaven buď pro každou jednotlivou položku (pokud existují hodnoty pro tyto položky v listu „Náklady a příjmy“) [buňky D66 až D75] nebo pro „Příjmy“ jako celek [buňka D65]. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k CBA.

30

Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Guide to cost-benefit analysis of investment projects), Evropská komise, 2002. Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008.

51



V procesu nastavení koeficientů je potřeba mít na zřeteli, že pokud je koeficient nastaven na vyšší úroveň (např. pro celkové „Příjmy“), pak nejsou aplikovány koeficienty na nižší úroveň např. pro každý jednotlivý typ příjmu.

Obrázek 22: List „Ekonomická analýza“ – výpočty

V rámci listu „Ekonomická analýza“ část „Výpočty“ musí Zpracovatel slovně popsat složky příjmů a externalit pro účel vyplnění povinného formuláře Žádosti pro „Velké“ projekty v části tabulka E.2.2.

Obrázek 23: List „Ekonomická analýza“ – výsledky analýzy nákladů a přínosů

V této části listu jsou umístěny hlavní výsledky EA, jedná se o ukazatele ekonomické čisté současné hodnoty NPV, která je vypočtena v tis.Kč, ekonomické míry návratnosti ERR (%) a poměru přínosů k nákladům projektu („-„). Tabulka „Citlivostní analýza“ Analýza citlivosti se zaměřuje na zjištění kritických proměnných projektu. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Z proměnných se mění vždy pouze jedna a ostatní parametry zůstávají neměnné. Ve standardním formuláři Žádosti je vyžadována identifikace tzv. „kritických proměnných“ a následně tzv. „měnící hodnoty kritických proměnných“. Kritická proměnná“ je taková proměnná, kde 1%-ní změna vstupu, vyvolá minimálně 5%-ní změnu ENPV na výstupu. „Měnící hodnota kritické proměnné“ je taková hodnota, která vyvolá změnu kritické proměnné, která vede k ENPV = 0.

52



Obrázek 24: List „Ekonomická analýza“ – analýza citlivosti

Poslední uživatelský vstup pro ekonomickou analýzu je možný v části listu, zabývajícího se analýzou citlivosti. Vliv změn investičních a provozních nákladů a (finančních) příjmů, je vypočten pro ekonomické parametry ENPV, ERR, a to na základě odchylek základních hodnot, zadaných v listu „Výpočet míry podpory“ (část „Citlivostní analýza“). Zpracovatel může ve světle žlutých buňkách nastavit vlastní odchylky pro snížení a zvýšení celkových ekonomických přínosů (kromě zbytkové hodnoty) tak, aby mohl zjistit tzv. switching values, což jsou hodnoty, při kterých celospolečenské přínosy budou rovny investičním nákladům (ENPV = 0, ERR = 5,5%).

Obrázek 25: List „Ekonomická analýza“ – konsolidovaná analýza citlivosti

53



Tabulková část „Konsolidovaná analýza citlivosti“ částečně odkazuje na tabulku „Analýza citlivosti“ – list „Výpočet míry podpory“ (viz. Obrázek 26) a na tabulku „Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory")“ – list „Ekonomická analýza“ (viz. Obrázek 24). V této souhrnné tabulce je přehledně zobrazeno, které položky (Investiční náklady, provozní náklady, příjmy) mají-li vliv na hlavní výstupní parametry projektu (výstupy z finanční analýzy - FRR/C, NPV/C a výstupy z ekonomické analýzy - ERR/C, ENPV/C).

Obrázek 26: List „Výpočet míry podpory“ – analýza citlivosti

Výstupy z ekonomické analýzy jsou poté přeneseny do standardního formuláře Žádosti (list „Výstupy do Žádosti“), respektive do tabulek E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy, E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy a E.3.2. Analýza citlivosti. 5.5.

List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI - CZK“

List „Výstupy do žádosti - CZK“ slouží Zpracovateli, respektive Žadateli, jako souhrnný list výstupů ze zpracované FEA (není uvedeno CBA z toho důvodu, že analýza rizik není součástí Modelu a tudíž není zpracována úplná CBA)31. List obsahuje identické tabulky, které jsou součástí standardního formuláře Žádosti pro Velký projekt, tzn. Zpracovatel analýzy, respektive osoba, která bude vyplňovat formulář Žádosti, může hodnoty z tabulek, uvedených na listu „Výstupy do žádosti CZK“, jednoduše kopírovat do identických tabulek Žádosti. Vzhledem k postupům, vyplývajícím z platného Pokynu MF pro směnný kurz (viz kap 5.1) Žadatel zpracovává a předkládá Finanční a ekonomickou analýzu a Žádost na Velké projekty v CZK!

Obrázek 27: List „Výstupy do Žádosti - CZK“ – dorovnání rozdílu ze zaokrouhlení 31

Nařízení Rady (ES) č.1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e.

54



V rámci tohoto listu musí Zpracovatel pouze vyplnit tabulku „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“. Zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu (jestliže je položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“ podbarvena červeně, viz. Obrázek 28 [buňka B150], musí být tato částka zadána do buňky [J 148 nebo K148] (Obrázek 27), a to na základě typu Žadatele (veřejný/soukromý). Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč. Rozdíl, vzniklý zaokrouhlením částky je zapotřebí dorovnat z vnitrostátních veřejných nebo soukromých zdrojů, tabulka „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“ a to tak, aby se položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“ shodovala s přesností na dvě desetinná místa, tzn. položka „Celkové investiční náklady“ nebude červeně podbarvena a položka „Zbývá dorovnat“ v tabulce „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení:“ bude rovna „-“.

Obrázek 28: List „Výstupy do Žádosti - CZK“ – tabulka H.2.2.

Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně finanční částka odpovídající vratné DPH, uvedena v Tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, respektive v položce „Jiné zdroje (upřesněte)“. V Žádosti o podporu Žadatel uvede, že částka v položce „Jiné zdroje (upřesněte)“ odpovídá výši vratné DPH a bude (dočasně) hrazena z vlastních zdrojů Žadatele, nebo např. čerpáním kontokorentního úvěru. List „Výstupy do žádosti“ obsahuje následující tabulky: •

Oddíl E – Analýza nákladů a přínosů o E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze. o E.1.3. Hlavní výsledky finanční analýzy. o E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy. o E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy.

•

o E.3.2. Analýza citlivosti. Oddíl H – Finanční plán o H.1. Rozpis nákladů. o H.2.1. Výpočet příspěvku Společenství. o H.2.2. Zdroje spolufinancování. o H.3. Roční finanční plán příspěvku Společenství.

5.6. List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI - EUR“ List „Výstupy do žádosti - EUR“ slouží pro přepočet souhrnného listu výstupů ze zpracované FEA do měny EUR. Tento přepočet se provádí na základě Pokynu MF

55



pro směnný kurz, kurzem EK32 platným v měsíci, ve kterém je Žádost o VP předkládaná do EK, posíleným o 5 %. Tento přepočet neprovádí Žadatel, ale Řídící orgán OPŽP ( MŽP). Stejně jako v listu „Výstupy do žádosti – CZK“, je nutné vyplnit tabulku „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“ s tím rozdílem, že zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu v EUR. Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč a následným převodem na měnu na dvě desetinná místa. Postup dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení je stejný jako v předchozí kapitole s tím rozdílem, že položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, se musí shodovat s přesností na jedno EUR. Tzn. položka „Celkové investiční náklady“ nebude červeně podbarvena a položka „Zbývá dorovnat“ v tabulce „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“, bude rovna „-“. Toto dorovnání provádí Řídící orgán.

32

Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/

56


6


„VELKÉ“ PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY

Jedná se o projekty, které jsou svým rozsahem definovány jako tzv. „Velké projekty“ a které splňují podmínky33 pro zařazení projektu do režimu „Veřejné podpory“ (podléhají pravidlům Veřejné podpory).34 Projekty, kde je výše podpory stanovena v souladu s režimem poskytování veřejné podpory, se nezpracovává finanční analýza za účelem stanovení výše podpory. Nicméně u „Velkých projektů“ musí být v rámci předložení Žádosti vyplněn standardní formulář „Žádosti o potvrzení podpory“.35 Ve standardním formuláři Žádosti pro projekty v režimu Veřejné podpory jsou EK vyžadovány některé hlavní výstupy / výsledky ze zpracované analýzy nákladů a přínosů.36 Na základě výše uvedeného je v rámci Modelu umožněno stanovit potřebné ukazatele (výstupy) z CBA pro projekty, které jsou zařazeny v režimu Veřejné podpory. Obdržené ukazatele (výsledky) může Zpracovatel CBA přepsat (nakopírovat) do standardního formuláře Žádosti. Postup stanovení potřebných ukazatelů (výsledků) pro projekty v režimu Veřejné podpory je uveden v kapitolách níže. 6.1.

Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení

Pro posuzování charakteru (velikosti) projektu je nutné vždy vycházet z celkových investičních nákladů projektu včetně DPH!! A to bez ohledu na to, zda DPH je či není způsobilým nákladem projektu, dle specifické způsobilosti DPH. Posouzení, zda se jedná o „Velký“ či „Individuální“ projekt, je na Řídícím orgánu OPŽP, nikoli na samotném Žadateli. Toto posouzení je Řídícím orgánem provedeno na základě přepočtu celkových nákladů projektu z CZK na EUR za použití kurzu EK,37 platného ke dni schválení Žádosti Řídícím orgánem. Takto použitý kurz je pro určení charakteru projektu zaznamenán do formuláře „Určení charakteru projektu“ archivovaného ve složce projektu. Podrobný popis použití kurzu při předložení Žádosti pro Velké projekty v režimu veřejné podpory je shodný s postupem pro Velké projekty, detailní postup je uveden v kapitole 5.1. 6.2.

Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA)

Metodika zpracování ekonomické analýzy projektu je shodná se základním metodickým postupem, jak uvedenou analýzu zpracovat. Tento postup je uveden v kapitole věnované „Velkým projektům“, viz kapitola 5.2. Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA).

33

Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí,, kapitola 8 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí,, kapitola 8 35 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 36 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, oddíl E – analýza nákladů a přínosů. 37 Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/ 34

57


6.3.


Zadávání dat do Modelu – „Velké projekty v režimu Veřejné podpory“

Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu v rámci tzv. „Velkých projektů v režimu veřejné podpory“ je shodný s postupem vyplňování projektů „Individuálních“ pouze s tím rozdílem, že musí být navíc vyplněn list „Ekonomická analýza“. Následně je pro vyplnění standardního formuláře Žádosti38 pro „Velké projekty v režimu veřejné podpory“ využit list „Výstupy do žádosti - CZK“ (Žadatelem), případně „Výstupy do žádosti - EUR“ (Řídícím orgánem). Vzhledem ke skutečnosti, že u projektů v rámci Veřejné podpory je vyžadováno doložení pouze některých hlavních výstupů / výsledků ze zpracované CBA, je proto vyplňování a zadávání dat, resp. obdržení výsledků z CBA, v některých ohledech částečně odlišné od postupu vyplňování dat v Modelu pro tzv. Velké projekty“. V prvním kroku musí Zpracovatel CBA vyplnit na listu „Info“ položku „Kategorie projektu“ [buňka I27],možnost „Velký projekt“. Následně je automaticky na listu „Info“ zobrazena položka „Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory?“ [buňka I36], Jedná se o definování druhu veřejné podpory. Zde Zpracovatel musí vybrat jednu z následujících možností: • „Ano – De minimis“, • „Ano – GBER (regionální podpora)“, • „Ano – GBER (životní prostředí)“ nebo • „Ano – Pravidla pro životní prostředí“.

Obrázek 29: List „Info“ – Veřejná podpora.

Určení zda je či není projekt definován jako „Velký“ projekt, je zobrazeno na listu „Výstup pro SFŽP“ tabulka „Celkové investiční náklady projektu“ [buňka D69].

58



Obrázek 30: List „Výstup pro SFŽP“ – stanovení velikosti projektu.

Následně může Zpracovatel vyplnit data na celém listu „Info“ více viz. Kapitola 4.1. Poté musí Zpracovatel vyplnit data na listu „Náklady a příjmy“, více viz. Kapitola 4.4 a listu „Ekonomická analýza“, více viz. Kapitola 5.4. 6.4.

List „EKONOMICKÁ ANALÝZA“

Podrobný popis vyplňování dat v rámci listu „Ekonomická analýza“ pro „Velké projekty v režimu veřejné podpory“ je shodný s postupem pro „Velké projekty“, uvedeném v kapitole 5.4, a proto nebude v této kapitole detailní postup znovu popisován. 6.5. List „ZDROJE FINANCOVÁNÍ“ – „Velké projekty v režimu Veřejné podpory“ Specifický postup je vyžadován pouze při vyplňování (zadávání) dat na listu „Zdroje financování“. Nejprve musí Zpracovatel analýzy zadat všechna relevantní data do elektronického formuláře Žádosti BENE-FILL. Jestliže jsou v elektronické Žádosti korektně vyplněna potřebná data, obdrží Zpracovatel na záložce E – Financování projektu tabulku finančních zdrojů projektu. Zpracovatel musí tuto tabulku doplnit tak, aby byla hodnota v položce „Kontrolní součet“ rovna „-„. Z vyplněné tabulky Zpracovatel přepíše souhrnná (celková) data do Modelu v rámci sloupce H, tabulky „Tabulka finančních zdrojů pro projekty v rámci Veřejné podpory“ – list „Zdroje financování“ (NUTNÉ TABULKU ZOBRAZIT!!!). Zobrazení tabulky „Tabulka finančních zdrojů v rámci Veřejné podpory“ Jak je patrné z obrázku níže, není standardně „Tabulka finančních zdrojů pro projekty v rámci Veřejné podpory“ na listu „Zdroje financování“ zobrazena.

Obrázek 31: List „Zdroje financování“ – veřejná podpora

Pro zobrazení tabulky musí Zpracovatel označit řádek [řádky 69 a 112] a následně kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat položku „Zobrazit“.

59



Obrázek 32: : List „Zdroje financování“ – veřejná podpora, zobrazení tabulek finančních toků

Jestliže Zpracovatel provedl korektně výše uvedený postup, zobrazí se následně tabulky: • • •

Tabulka finančních zdrojů pro projekty v rámci Veřejné podpory. Veřejný subjekt. Soukromý subjekt.

Obrázek 33: List „Zdroje financování“ – veřejná podpora, tabulky finančních toků

Do zobrazených tabulek Zpracovatel překopíruje získaná data z elektronické Žádosti BENE-FILL, data musí být vložena do sloupce [sloupec H], tabulky „Tabulka finančních zdrojů v rámci Veřejné podpory“ a jedné z relevantních tabulek „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ (v závislosti na zvolené položce „Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt?“, respektive položce „Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ?“ – list „Info“). V tabulkách „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ musí být Zpracovatelem nastavena výše procent způsobilých výdajů projektu. Na základě vyplněných procent může být následně korektně vyplněna tabulka „Tabulka finančních zdrojů“, více viz. Kapitola 4.6.

60



Zpracovatel musí následně vyplnit parametry úvěru, který bude případně Žadateli sloužit k dofinancování nákladů projektu. Detailní popis položek a vyplnění předpokládaného úvěru je uvedeno v Kapitole 4.6. 6.6.

List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI - CZK“

List „Výstupy do Žádosti - CZK“ slouží Zpracovateli, respektive Žadateli jako souhrnný list výstupů ze zpracované FEA (není uvedeno CBA z toho důvodu, že analýza rizik není součástí Modelu a tudíž není zpracována úplná CBA).39 List obsahuje identické tabulky, které jsou součástí standardního formuláře Žádosti pro Velký projekt, tzn. Zpracovatel analýzy, respektive osoba, která bude vyplňovat formulář Žádosti, může hodnoty z tabulek, uvedených na listu „Výstupy do žádosti CZK“, jednoduše kopírovat do identických tabulek Žádosti. Vzhledem k postupům, vyplývajícím z platného Pokynu MF pro směnný kurz (viz kap. 5.1) Žadatel zpracovává a předkládá Finanční a ekonomickou analýzu a Žádost na Velké projekty v CZK!


Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně finanční částka odpovídající vratné DPH uvedena v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, respektive v položce „Jiné zdroje (upřesněte)“. V Žádosti o podporu bude následně uvedeno, že částka v položce „Jiné zdroje (upřesněte)“ odpovídá výši vratné DPH a bude hrazena z vlastních zdrojů Žadatele nebo např. na základě kontokorentního úvěru. List „Výstupy do Žádosti“ obsahuje následující tabulky: •

Oddíl E - Analýza nákladů a přínosů o E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze - projekty v rámci Veřejné podpory. o E.1.3. Hlavní výsledky finanční analýzy. o E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy. o E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy. o E.3.2. Analýza citlivosti.

•

Oddíl H - Finanční plán o H.1. Rozpis nákladů. o H.2.1. Výpočet příspěvku Společenství - projekty v rámci Veřejné podpory. o H.2.2. Zdroje spolufinancování.

39

Nařízení Rady (ES) č.1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e.

61



o H.3. Roční finanční plán příspěvku Společenství. Standardní tabulky Žádosti pro „Velké projekty v rámci Veřejné podpory“ jsou až na dvě výjimky shodné s tabulkami Žádosti pro „Velké projekty“. Pro projekty v rámci Veřejné podpory jsou rozdílné následující tabulky: Tabulka E.1.2. „Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze - projekty v rámci Veřejné podpory“ a Tabulka H.2.1. „Výpočet příspěvku Společenství - projekty v rámci Veřejné podpory“. Vzhledem ke skutečnosti, že „Velké projekty“ v rámci Veřejné podpory mají částečně odlišný výpočet CBA od standardního výpočtu CBA pro „Velké projekty“, musí Zpracovatel analýzy na listu „Výstupy do Žádosti“, doplnit z elektronické Žádosti BENE-FILL některé hodnoty do tabulky E.1.2. Hlavní parametry, které musí Zpracovatel vyplnit do tabulky, jsou: • • • • •

Předpokládaná míra využití kapacity (C.3.4) (v %). Míra využití kapacity, jež se předpokládá při nulovém zisku (v %). Předpokládaný nárůst ročního obratu v důsledku této investice (v EUR). Obrat na jednoho zaměstnance (v EUR). % změny obratu na jednoho zaměstnance (pouze v případě rozšíření činnosti).

62



Obrázek 35: List „Výstupy do Žádosti - CZK“ – tabulka E.1.2.

Tabulka H.2.1. „Výpočet příspěvku Společenství - projekty v rámci Veřejné podpory“ je vypočtena automaticky a tudíž v rámci této tabulky nemusí Zpracovatel vyplňovat žádná data.

63




6.7.

List „VÝSTUPY DO ŽÁDOSTI – EUR“

List „Výstupy do žádosti - EUR“ slouží pro přepočet souhrnného listu výstupů ze zpracované FEA do měny EUR. Tento přepočet se provádí na základě Pokynu MF pro směnný kurz, kurzem EK40 platným v měsíci, ve kterém je Žádost o VP předkládaná do EK, posíleným o 5 %. Tento přepočet neprovádí Žadatel, ale Řídící orgán OPŽP (MŽP). Stejně jako v listu „Výstupy do žádosti – CZK“, je nutné vyplnit tabulku „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“ s tím rozdílem, že zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu v EUR. Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč a následným převodem na měnu na dvě desetinná místa. Postup dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení je stejný jak v předchozí kapitole (viz. kapitola 6.6) s tím rozdílem, že položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, se musí shodovat s přesností na jedno EUR. Tzn. položka „Celkové investiční náklady“ nebude červeně podbarvena a položka „Zbývá dorovnat“ v tabulce „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“, bude rovna „-“. Toto dorovnání provádí Řídící orgán.

40

Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/

64


7


KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ

Na základě zadaných (vyplněných) vstupních dat do Modelu, obdrží Zpracovatel analýzy výsledky ve standardizované podobě. Výsledky analýzy pro tzv. „Individuální projekty“ jsou zobrazeny na listu „Výstup pro SFŽP“, výsledky po tzv. „Velké projekty“, jsou zobrazeny mimo listu „Výstup pro SFŽP“, také na listu „Výstupy do žádosti – CZK, případně „Výstupy do žádosti – EUR“. Získané výsledky je nutné posoudit z pohledu relevantnosti nastavení FA/FEA, relevantnosti vstupních dat, a v neposlední řadě vypočtených klíčových výstupů z FA/FEA. Zpracovatel analýzy, by měl na základě obdržených výsledků provést minimálně níže uvedené kroky, kterými lze předejít možné mylné a nesprávné prezentaci a interpretaci vypočtených výsledků. 7.1.

Kontrola formálních údajů

V rámci formální kontroly je zapotřebí zkontrolovat, zda jsou korektně vyplněna data na listu „Info“. • •

7.2.

Zda je či není Žadatel plátcem DPH. Typ Žadatele - definování, zda se jedná o „Veřejný“ nebo „Soukromý“ subjekt. Posouzení výsledků z FA („Individuální“ projekty)

Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Zpracovatel by měl zejména zkontrolovat soulad výsledků s níže uvedenými podmínkami: • • • • •

•

•

•

Čistá současná hodnota bez podpory společenství (NPV/C) by měla být menší než nula, tedy být záporná, viz kapitola 4.5. Finanční míra návratnosti bez podpory společenství (FRR/C) by měla být menší než 5 %, viz kapitola 4.5. Čistá současná hodnota s podporou společenství (NPV/K) může nabývat jak kladných tak i záporných hodnot, viz kapitola 4.5. Finanční míra návratnosti s podporou společenství (FRR/K) by neměla přesahovat hodnotu 8 % viz kapitola 4.5. Aby mohl být projekt definován jako finančně udržitelný, měl by vytvářet významnou část odpisů, tzn. rozdíl hodnot čisté příjmy a odpisy by měl být kladný viz kapitola 4.5. Kontrolní součet v listu „Zdroje financování“ v tabulce „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře Žádosti v elektronickém prostředí BENE - FILL“ a položky „Zbývá dofinancovat“ v relevantních tabulkách „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ musí být roven nule, tedy v buňkách musí být „-“, „0“ nebo „(0)“, viz kapitola 4.6. Jestliže je počítáno na dofinancování projektu s úvěrem/y, musí být vyplněny parametry tohoto/těchto úvěrů v tabulkové části „Finanční toky“, list „Zdroje financování“, viz kapitola 4.6. Má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být částka vratné DPH přiřazena jako „nezpůsobilý výdaj“ do položky „Žadatel - vlastní zdroje“, relevantní tabulka „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ - list „Zdroje financování“, viz kapitola 4.6.

65


7.3.


Posouzení výsledků („Velké projekty“)

V rámci zpracování „Velkých projektů“, musí být vyhotovena analýza nákladů a přínosů, a to v plném rozsahu.41 Posouzení výsledků finanční analýzy je shodné s posouzením u „Individuálních projektů“, a proto nebudou jednotlivé kroky kontroly znovu uváděny, více viz Kapitola 7.2. Zpracovatel musí mimo posouzení obdržených výsledků z FA ještě posoudit výsledky z ekonomické a citlivostní analýzy. Zpracovatel by měl zejména zkontrolovat soulad výsledků s níže uvedenými podmínkami: • • • • •

41

Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) by měla být větší než nula, tedy kladná, viz kapitola 5.4 Ekonomická míra návratnosti (ERR) by měla být větší než společenská diskontní sazba, tedy ERR > 5.5 %, viz kapitola 5.4. Poměr přínosů a nákladů (B/C) by měl být větší než 1, viz kapitola 5.4. Správné definování tzv. „kritických“ proměnných viz kapitola 5.4. Správné definování „Měnící hodnota kritické proměnné“ viz kapitola 5.4.

Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e.

66


8


SEZNAM ZKRATEK

EK

Analýza nákladů a přínosů (Cost benefit analysis) Evropská komise

FA

Finanční analýza

FEA

Finanční a ekonomická analýza

EU

Evropská unie

NPV

Čistá současná hodnota

ENPV

Ekonomická čistá současná hodnota

FRR

Finanční míra návratnosti

ERR

Ekonomická míra návratnosti

C/B

Poměr přínosů k nákladům

OPŽP

Operační program Životní prostředí 2007 - 2013

ID OPŽP

Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013

SFŽP

Státní fond životního prostředí České republiky

EUR

Měna - Euro

CZK

Měna - Česká koruna

DPH

Daň z přidané hodnoty

EIB

Evropská investiční banka

EIF

Evropský investiční fond

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

FS

Fond soudržnosti

BENE-FILL

Elektronické prostředí k vyplnění Žádosti do OPŽP.

MS EXCEL

Tabulkový editor společnosti Microsoft

PC

Osobní počítač

CBA

67


9


SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

Obrázek 1: List „Info“ ................................................................................................ 16 Obrázek 2: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – celkové náklady projektu ........ 21 Obrázek 3: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – nezpůsobilé náklady projektu . 23 Obrázek 4: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – způsobilé náklady projektu ..... 24 Obrázek 5: List „Náklady a příjmy“ – Provozní náklady ............................................ 25 Obrázek 6: List „Náklady a příjmy“ – příjmy.............................................................. 27 Obrázek 7: List „Náklady a příjmy“ – Příjmy - Náklady ............................................. 27 Obrázek 8: List „Náklady a příjmy“ – reinvestice pokud relevantní ........................... 28 Obrázek 9: List „Náklady a příjmy“ – zbytková hodnota ........................................... 28 Obrázek 10: List „Výpočet míry podpory“ – příjmy a náklady ................................... 30 Obrázek 11: List „Výpočet míry podpory“ – výpočet míry finanční mezery ............... 33 Obrázek 12: List „Zdroje financování“ – výpočet příspěvku z OPŽP ........................ 35 Obrázek 13: List „Zdroje financování“ – tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL ..................................... 37 Obrázek 14: List „Zdroje financování“ – tabulka “Veřejný subjekt“ ........................... 39 Obrázek 15: List „Zdroje financování“ – tabulka finančních zdrojů ........................... 41 Obrázek 16: List „Zdroje financování“ – výpočet FRR/K........................................... 41 Obrázek 17: List „Zdroje financování“ – finanční udržitelnost ................................... 42 Obrázek 18: List „Zdroje financování“ – finanční toky............................................... 44 Obrázek 19: List „Makroekonomická data“ ............................................................... 45 Obrázek 20: List „Ekonomická analýza“ ................................................................... 50 Obrázek 21: List „Ekonomická analýza“ – od cen tržních k cenám účetním............. 51 Obrázek 22: List „Ekonomická analýza“ – výpočty ................................................... 52 Obrázek 23: List „Ekonomická analýza“ – výsledky analýzy nákladů a přínosů ....... 52 Obrázek 24: List „Ekonomická analýza“ – analýza citlivosti...................................... 53 Obrázek 25: List „Ekonomická analýza“ – konsolidovaná analýza citlivosti.............. 53 Obrázek 26: List „Výpočet míry podpory“ – analýza citlivosti.................................... 54 Obrázek 27: List „Výstupy do Žádosti - CZK“ – dorovnání rozdílu ze zaokrouhlení.. 54 Obrázek 28: List „Výstupy do Žádosti - CZK“ – tabulka H.2.2. ................................. 55 Obrázek 29: List „Info“ – Veřejná podpora................................................................ 58 Obrázek 30: List „Výstup pro SFŽP“ – stanovení velikosti projektu. ......................... 59 Obrázek 31: List „Zdroje financování“ – veřejná podpora......................................... 59 Obrázek 32: : List „Zdroje financování“ – veřejná podpora, zobrazení tabulek finančních toků .................................................................................... 60

68



Obrázek 33: List „Zdroje financování“ – veřejná podpora, tabulky finančních toků... 60 Obrázek 34: List „Výstupy do Žádosti - CZK“ – tabulka H.2.2. ................................. 61 Obrázek 35: List „Výstupy do Žádosti - CZK“ – tabulka E.1.2................................... 63 Obrázek 36: List „Výstupy do Žádosti - CZK“ – tabulka H.2.1. ................................. 64

69


10


REJSTŘÍK FRR/C, 6, 53, 64 charakteru projektu, 17, 46, 47, 56 Individuální projekt, 4, 7, 14 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY, 15 investiční náklady, 9, 18, 38, 63 Investiční náklady, 18, 19, 44, 53 INVESTIČNÍ NÁKLADY, 12, 14, 18, 23 Náklady, 10, 17, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 30, 33, 41, 49, 50, 58 Náklady a příjmy, 41 NÁKLADY A PŘÍJMY, 12, 14, 24 Nezpůsobilé investiční náklady, 22, 23 NPV, 9, 31, 40, 43, 51, 53, 64, 66 OPŽP, 4, 5, 6, 7, 13, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 26, 34, 35, 36, 37, 39, 41, 46, 47, 55, 56, 63, 66 Poměr přínosů a nákladů, 9 Poměr přínosů k nákladům, 48 Projekt vytvářející příjem, 6 Provozní náklady, 24, 25, 30, 32, 41 Příjmy, 7, 24, 26, 27, 29, 30, 32, 36, 50, 51 Příjmy a náklady, 7 Referenční období, 8 Reinvestice, 24, 27 směnný kurz, 46, 47, 53, 55, 60, 63 Soukromý subjekt, 36, 64 stálé ceny, 8 Stálé ceny, 8 Variabilní náklady, 25 Velké projekty, 17, 46, 47, 48, 53, 64 Velký projekt, 4, 7, 14, 46, 47, 53, 60 Veřejný subjekt, 36, 37, 38, 64 Výpočet míry podpory, 52, 53 Výstupy do žádosti, 49 Zbytková hodnota, 24, 27, 29, 32 Zdroje financování, 19, 64 Způsobilé investiční náklady, 23, 35

Analýza citlivosti, 51, 53, 54 Analýza nákladů a přínosů, 7, 60, 66 analýzy rizik, 46 B/C, 9, 48, 65 BENE-FILL, 66 běžné ceny, 8, 18, 19, 44 Běžné ceny, 8 CBA, 4, 7, 8, 53, 57, 60 Celkové investiční náklady, 19, 22, 23, 32, 34, 35, 57 Cenová úroveň, 8, 17, 24 citlivostní analýza, 8 Citlivostní analýza, 8, 34, 44, 51, 52 CZK, 12, 44, 46, 47, 48, 53, 55, 56, 57, 60, 63, 64 Čistá současná hodnota, 9, 31, 66 Diskontování, 8 DPH, 17, 18, 19, 22, 24, 30, 34, 35, 38, 39, 46, 49, 54, 56, 60, 64, 66 EA, 8, 47, 56 EK, 8, 46, 47, 55, 56, 63 Ekonomická analýza, 8, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 57, 58 Ekonomická čistá současná hodnota, 9, 48, 65 Ekonomická míra návratnosti, 9, 48, 65 ENPV, 9, 48, 51, 52, 53, 65, 66 ERR, 9, 48, 51, 52, 53, 65, 66 EUR, 12, 17, 46, 47, 48, 54, 55, 56, 57, 63, 64 FA, 4, 6, 7, 9, 10, 13, 24, 25, 26, 27, 30, 36, 37, 39, 41, 43, 64, 66 FEA, 4, 43, 66 Finanční analýza, 7, 10 FINANČNÍ ANALÝZA, 6 Finanční míra návratnosti, 9, 31, 64, 66 Fixní náklady, 25 FNPV/C, 6 FRR, 6, 9, 31, 34, 40, 43, 64, 66

70


11


PŘÍLOHY

Příloha 1 – Závazná osnova zprávy Příloha 2 – Názorný příklad vyplnění „Modelu plošné plynofikace“ Příloha 3 – Finanční udržitelnost projektu

71

Vydal: Státní fond životního prostředí ČR Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov tel.: 267 994 300, fax.: 272 936 597 www.sfzp.cz

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

Recommend Documents