Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Informačních technologií a elektronického obchodování
Management zpravodajského internetového portálu Diplomová práce
Autor:
Jana Vágnerová Informační technologie a management
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. Ing. Antonín Pavlíček
Duben, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne .................................
Jana Vágnerová
Anotace práce Tato práce se zabývá charakteristikou managementu internetového zpravodajského portálu. Definuje všeobecné internetové portály a věnuje se jejich rozdělení. Dále se práce zabývá návrhem ideálního internetového portálu, který by mohl vyhovovat velké části uživatelů internetu. Je zde uveden popis a struktura ideálního portálu a dále také srovnání s již existujícím portálem, a to iDNES.cz. Důležitá část práce je věnována identifikování problémů s provozem internetového zpravodajského portálu iDNES.cz a zaměření se na uživatelské problémy. Na základě tohoto zjištění jsou v práci navržena určitá možná řešení na zlepšení a zefektivnění fungování poskytované služby.
Annotation This work deals with the concept of an internet news portal management. It defines a general internet portals and devotes to its divisions. Last but not least the work concerns about the suggestion of the ideal internet portal, which could fit to the majority of the internet users. The description and the structure of ideal portal is mentioned here and then the comparison with already existing portal, namely iDNES.cz. The important part of this work presents how to indentify the issues in the maintaining the internet news portal iDNES.cz and focus on the users problems. There are the certain possible solutions in this work to improve the service and make it more effective when it is in use.
Obsah Obsah ................................................................................................................................4 Úvod práce ........................................................................................................................6 1
Všeobecné informace o fungování internetových služeb a o jejich managementu ..9 1.1
Internetový portál a jeho fungování ..................................................................9
1.2
Typy internetových portálů .............................................................................10
1.3
Přehled internetových portálů .........................................................................14
1.3.1
Internetové portály ve světě ....................................................................14
1.3.2
Největší české portály .............................................................................17
1.3.3
Největší české zpravodajské portály .......................................................18
1.3.4
Příklady oborových portálů.....................................................................18
1.4
Služby internetového portálu ..........................................................................19
1.4.1
Sledování a vyhledávání informací .........................................................19
1.4.2
Komunikace ............................................................................................20
1.4.2.1
Elektronická pošta.............................................................................. 20
1.4.2.2
Chat .................................................................................................... 21
1.5
2
3
Další služby internetu .....................................................................................22
1.5.1
Instant messaging ....................................................................................22
1.5.2
Telefonování pomocí internetu ...............................................................24
1.5.3
Přenos a sdílení souborů .........................................................................24
1.5.4
Bankovnictví a obchodování na internetu...............................................25
1.5.4.1
Internetové bankovnictví ................................................................... 25
1.5.4.2
Obchodování na internetu .................................................................. 25
Struktura ideálního internetového portálu ..............................................................27 2.1
Popis ideálního internetového portálu ............................................................27
2.2
Struktura ideálního portálu z pohledu služeb pro uživatele ............................32
Analýza vybraného existujícího internetového portálu ..........................................36 4
3.1
Analýza internetového zpravodajského portálu iDNES.cz .............................36
3.1.1
Historie iDNES.cz...................................................................................36
3.1.2
Vize iDNES.cz ........................................................................................37
3.1.3
Analýza řazení článků a sekcí .................................................................38
3.1.4
Další způsoby získání zpráv z portálu iDNES.cz ...................................41
3.2 4
Porovnání iDNES.cz s navrženým ideálem ....................................................43
Identifikace problémů při provozu iDNES.cz a s ním souvisejících služeb ...........48 4.1
Popis provozu iDNES.cz ................................................................................48
4.2
Problémy při provozu .....................................................................................48
4.2.1
Technické problémy portálu ...................................................................48
4.2.2
Uživatelské problémy portálu .................................................................49
4.2.2.1
Problémy s registrací uživatele .......................................................... 50
4.2.2.2
Zapomenuté heslo .............................................................................. 50
4.2.2.3
Ukradené konto .................................................................................. 50
4.2.2.4
Nevhodné diskuze uživatelů .............................................................. 51
4.2.2.5
Správa uživatelů ................................................................................. 55
4.2.3 5
Hledání levných řešení ............................................................................56
Návrh řešení na zefektivnění a zjednodušení fungování služby .............................57 5.1
Personalizace portálu ......................................................................................57
5.2
Výhody portálové a manažerské lišty .............................................................58
5.3
Návštěvnost stránek ........................................................................................59
5.4
Vhodné umístění reklamy ...............................................................................60
5.5
Koncept stránek ..............................................................................................61
Závěr ...............................................................................................................................63 Použité zdroje..................................................................................................................65
5
Úvod práce Tato práce si klade za úkol seznámit se s internetovými portály, které jsou považované za vstupní bránu do světa internetu a představit jejich poskytované služby. V úvodu práce se zaměřím na všeobecné fungování internetových služeb, jejich rozdělení a popis. Dále bych se chtěla v tomto dokumentu věnovat popisu a struktuře ideálního internetového portálu, kde by se mělo jednat o sloučení několika možných přístupových aplikací a zobrazit je na jedné internetové stránce, neboli domovské stránce, kterou si určí uživatel. Obsah a rozmístění je pak na každém jednotlivém uživateli. Tento definovaný ideál se pak budu snažit porovnat s vybraným existujícím internetovým portálem, který je zaměřený hlavně na zpravodajství, ale do budoucna by se mohlo uvažovat o přiblížení se k mému navrženému ideálu. Praktická část práce bude věnována zpravodajskému portálu iDNES.cz, u kterého dojde ke stanovení a identifikaci problémů spojených s provozem internetového zpravodajského portálu a také k porovnání s navrženým ideálem. Budu se snažit problémy popsat a následně v závěru této práce navrhnout možná řešení, která by měla vést k lepšímu fungování služby nebo alespoň ke zjištění možností, zda je vůbec možné o nějaké nabídky portál obohatit či naopak v některých kategoriích zpřehlednit uváděné informace. Tato návrhy, poznatky či postřehy by mohly přivést pracovníky portálu k určitým změnám a inovacím, které by uvítal nejen management společnosti, protože by to mohlo zvýšit návštěvnost a oblíbenost portálu, ale především uživatelé těchto internetových stránek, kteří jsou pravidelnými návštěvníky, popř. jsou i zaregistrovaní. Cílem práce by mělo být na základě analýzy fungování existujícího zpravodajského internetového portálu a s ním souvisejících projektů vyjádřit požadavky na jeho úspěšné fungování, identifikovat problémy a navrhnout jejich řešení. Práce by měla ukázat, jak by služba na daném portálu mohla vypadat a snaha podívat se na tento portál z pohledu běžného uživatele. Zde se musí brát ohled na rozličnost a strukturu uživatelů, jejich preference, očekávání a požadavky.
6
Charakteristika pojmů Portál
- z latinského lat porta – brána - architektonicky a umělecky zdůrazněný vchod nebo vjezd do objektu; architektura vstupu a následně vlastní vstoupení do objektu má velký psychický účinek a vytváří první dojem o prostoru a jeho vlastníku
Internetový portál
- webový server, který slouží jako brána do světa internetu
Business to business
- jedná se o obchodní vztahy mezi obchodními společnostmi, pro jejich potřeby, které neobsluhují konečné spotřebitele v masovém měřítku. Tyto vztahy jsou založeny na bázi informačních technologií, které jsou hlavní příčinou jejich vzniku a umožňují jejich vznik a trvání.1
Business to customer
- jde o označení pro obchodní vztahy mezi obchodními společnostmi a koncovými zákazníky, realizované webovými
aplikacemi,
virtuálními
obchody
na
internetu.2 Netmediální
- mediálně známé na internetu
URL
- celým názvem Uniform Resource Locator je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací na internetu.3
IP adresa
1
- je číslo, které jednoznačně identifikuje síťové
Business to business [online], 2008-11-11 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: <
http://cs.wikipedia.org/wiki/Business_to_business>. 2
Business to customer [online], 2008-09-11 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: <
http://cs.wikipedia.org/wiki/B2C>. 3
URL
[online],
2009-02-08
[cit.
2009-04-01],
http://cs.wikipedia.org/wiki/URL>.
7
Wikipedia.
Dostupné
z
WWW:
<
rozhraní v počítačové síti, která používá IP protokol. Zkratka IP znamená Internet protokol, což je protokol, pomocí kterého spolu komunikují všechna zařízení v internetu.4 Facebook
- je rozsáhlý společenský webový systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě.5
Blog
- webová aplikace obsahující příspěvky jednoho editora na jedné webové stránce. Nejčastěji, nikoli však nezbytně,
bývají
zobrazovány
v obráceném
chronologickém pořadí, tj. nejnovější nahoře. Autor se nazývá blogger.6 Free mail
- e-mailová služba poskytovaná zdarma
Masmédium
- masově komunikační prostředek, který je navrhnutý tak, aby zasáhl velké obecenstvo. Jedná se o široce rozšířeného zprostředkovatele informací všeho druhu jako je tisk, rozhlas nebo televize.7
4
IP adresa [online], 2009-03-25 [cit.
2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: <
http://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa>. 5
Facebook
[online],
2009-03-31
[cit.
2009-04-01],
Wikipedia.
Dostupné
z
WWW:
<
WWW:
<
http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook>. 6
Blog
[online],
2009-03-23
[cit.
2009-04-01],
Wikipedia.
Dostupné
z
http://cs.wikipedia.org/wiki/Blog>. 7
Masmédium [online], 2009-03-03 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: <
http://sk.wikipedia.org/wiki/Masm%C3%A9dium>.
8
1 Všeobecné informace o fungování internetových služeb a o jejich managementu 1.1 Internetový portál a jeho fungování Jak už bylo zmíněno v charakteristice pojmů, internetový portál je branou do světa internetu. Jde o ucelený přehled, ze kterého si uživatel vybírá další odkazy, odvětví a články, které ho zajímají. Postupně se dostává dál do internetu a k více informacím. Ne vždy musí platit, že se nakonec dostane k informacím, které na začátku chtěl a které ho zajímaly. Podle mého názoru uživatel internetu mnohokrát po skončení užívání zjistí, že se na mnoho odkazů nepodíval nebo přímo pozapomněl na věci, které měl v plánu zjistit. Tomuto „problému“ se práce bude věnovat později. Internetový portál je průvodcem, který pomáhá chránit uživatele od chaosu na internetu a směřuje je k danému cíly. Yahoo!, Excite a Lycos mohou být považovány za první generované portály.8 Pokud se podíváme na internetový portál, tak zjistíme, že je sestaven podle určitého pravidla a logiky, kterou si tvůrce zvolil. Ať už je to vidět v řazení a umístění článků, uvedení reklamy, rozdělení stránky do několika oborů nebo zvýrazněním písma, které má upoutat uživatele. Fungování internetového portálu záleží na kolektivu lidí, kteří spolupracují na aktuálním doplňování informací do specifických částí internetového portálu. Každá část portálu může mít svůj vlastní grafický vzhled a specifický obsah. Může se jednat o internetové stránky měst a obcí, www stránky veřejné nebo státní správy, webové prezentace politických stran, zpravodajské servery či internetové projekty. Podle dané oblasti se také zpracovává analýza fungování požadovaného portálu.
8
TATNALL, Arthur. Web Portals: The New Gateways to Internet Information and Services. Hershey,
United States of America: Idea Group Publishing, 2005, 364 s. ISBN 1-59140-439-8. s. 4.
9
1.2 Typy internetových portálů Typy internetových portálů nejsou přesně a striktně definovány. Pro svoji práci bych je rozdělila následovně: o podnikové portály (intranet) – dle Asociace.biz9 (Asociace dodavatelů internetových řešení) můžeme podnikové portály definovat tak, že slouží k integraci informací a sjednocení přístupu k vnitrofiremním aplikacím s cílem zvýšit produktivitu zaměstnanců, kteří s daty pracují. Podnikový informační portál umožňuje organizovat a sdílet veškerá data, dokumenty a informace. Každému zaměstnanci přitom nabízí jen pro něj relevantní údaje. Podnikové portály také zajišťují automatický bezpapírový průběh vybraných procesů a zpřehledňují oběh dokumentů uvnitř a vně organizace. Pro společnost je pak jednoduché korektně zpracovat každou objednávku nebo schválit smlouvu. Portálové platformy umožňují snadno definovat workflow, které řeší nejen standardní průběh procesu, ale zajišťuje také veškeré varianty, kdy je např. zodpovědný zaměstnanec nepřítomný nebo změní svoji funkci ve společnosti. Obrázek č. 1: Podnikový portál
zdroj: http://www.systemonline.cz/clanky/podnikove-portaly-naklady-a-prinosy.htm
9
Podnikové portály - intranety [online], [cit. 2009-03-12], asociace.biz. Dostupné z WWW: <
http://www.asociace.biz/podnikove-portaly.htm>.
10
Zpravodajský portál časopisu IT Systems10 uvádí, že problém informačního zahlcení v podnicích je velmi podobný pohybu v informačním moři tvořeném sítí internet, a proto se vzorem pro podnikové portály staly internetové informační a vyhledávací portály. o e-business portály (extranet) – e-business portály, neboli extranet je možné chápat jako součást firemního intranetu, ke kterému se mohou připojit i uživatelé mimo síť, např. zákazníci, obchodní zástupci, kteří zrovna nejsou ve firmě, partneři, prodejci. Je to část internetu, ke které mají přístup pouze lidé, kteří projdou nastaveným zabezpečeným přístupem. Informace zde uvedené si podnik z nějakého důvodu nepřeje zveřejňovat na svých internetových stránkách. Díky tomu, že mají např. partneři přístup k technických parametrům produktů firmy, se kterou spolupracují, tak se nemusí zbytečně tisknout dokumenty, které o tomto informují. Partner si může vše projít přímo, uložit a firmě tak nevznikají zbytečné náklady a také šetří čas. o osobní portály (WAP) – WAP = Wireless Application Protocol, jedná se o protokol, který má zabezpečit bezdrátový přenos dat. Je určen pro přístup mobilních telefonů k síti internet a k provozu elektronických služeb. Využívá se zde jazyk WML (Wireless Markup Language), podobný jazyku HTML určenému pro webové stránky. Ukázka struktury WML dokumentu: <wml>
This is a sample WML page.
zdroj: Wikipedia11
10
Podnikové portály – náklady a přínosy [online], 09/2004 [cit. 2009-03-12], System On Line. Dostupné
z WWW: < http://www.systemonline.cz/clanky/podnikove-portaly-naklady-a-prinosy.htm>. 11
Wireless Markup Language [online], 2008-09-07 [cit. 2009-03-05], Wikipedia. Dostupné z WWW: <
http://cs.wikipedia.org/wiki/WML>.
11
o veřejné portály (internet) Další rozdělení podle Davidson, Burgess, & Tatnall, 200312: o všeobecné portály – portály se mohou zaměřovat na poskytování odkazů na stránky, které mohou být buď přímo relevantní nebo odlišné. V případě všeobecných portálů je záměrem poskytovat odkazy na mnoho odlišných stránek, které si uživatel vybírá. Mnoho všeobecných portálů se snaží nebýt pouze pomůckou pro vyhledávání (příkladem je Yahoo), poskytovatelem internetových služeb (příkladem je AOL) a poskytovatelem e-mailových služeb (příkladem je Hotmail). Snaží se být „jedním místem“, kde uživatel vše najde, co potřebuje. Důležitým cílem všech všeobecných portálů je stát se stránkou, na kterou se uživatel vždy vrátí, když potřebuje získat nějaké informace z internetu. Toto se může stát úspěšným, pokud budou poskytovat většinu služeb, informací a odkazů, které uživatelé chtějí. Všeobecné portály často zahrnují služby jako jsou: e-mailový účet zdarma, odkazy na vyhledávače, služby pro registrované členy, zpravodajství a sport, články z oblasti podnikání, osobní prostor uživatele, odkazy na chat místnosti, odkazy na virtuální obchody na internetu, webové adresáře. Všeobecné portály vydělávají peníze prostřednictvím prodeje reklamních materiálů. Úspěch všeobecných portálů závisí na vytváření velkého objemu návštěvnosti a toto zahrnuje oslovování nových návštěvníků, možnost nechat je na stránkách tak dlouho, co to jde a přesvědčit je, aby se znovu vrátili. o vertikální průmyslové portály – vertikální průmyslové portály jsou obvykle umístěny okolo specifických průmyslových odvětví. Zaměřují se na souhrnné informace, které jsou relevantní k zvláštní skupině nebo k „online průmyslovým komunitám“ odvětví úzce zaměřené k usnadnění výměně zboží a služeb na specifickém trhu jako součást hodnotového řetězce. Vertikální průmyslové portály se často specializují v oblasti obchodních komodit a materiálů jako například chemické, ocelářské, ropné produkty a dřevařské.
12
TATNALL, Arthur. Web Portals: The New Gateways to Internet Information and Services. Hershey,
United States of America: Idea Group Publishing, 2005, 364 s. ISBN 1-59140-439-8. s. 4-7.
12
Některé se specializují v oblastech úklidu, potravin, dopravy, zaměstnanců nebo vydavatelství. Ostatní se zaměřují na oblasti typu kempování, turistiky nebo rybářského náčiní. o veřejné portály – tyto portály se pokoušejí pečovat o koncept virtuálních komunit, kde všichni uživatelé sdílejí stejné umístění a poskytují mnoho různých služeb závisejících na jejich zaměření. o horizontální (obzorové) průmyslové portály – tyto portály mohou být popsány jako horizontální, pokud jsou využity rozsáhlým počtem uživatelů napříč horizontálním trhem. o podnikové informační portály – pojem podnikové informační portály je často přirovnáván k vstupním branám do podnikových intranetů, které jsou používány k řízení informací uvnitř organizace. Tyto portály jsou vytvářeny zejména pro business-to-employee (B2E) procesy a nabízí zaměstnancům prostředky pro přístup a sdílení dat a informací uvnitř podniku. Podnikové informační portály mohou obsahovat možnosti jako: třídění informací dostupných na intranetu, vyhledávač zahrnující kompletní intranet, organizační změny, přístup k e-mailu, přístup k běžným softwarovým aplikacím, správa dokumentů, odkazy na interní stránky, oblíbené externí stránky a možnost vlastního přizpůsobení stránky. o e-marketplace portály – tyto rozšířené podnikové portály často nabízejí přístup k firemním službám na extranetu a jsou užitečné pro business-tobusiness procesy jako například objednávání, vyhlašování soutěže a nabídce zboží. E-marketplace portály mohou být také použity pro business-to-customer transakce a jako klasický příklad se může uvést knihkupectví Amazon.com (www.amazon.com). o osobní/mobilní portály – díky rostoucímu trendu mobilních telefonů/osobních počítačů, se také osobní/mobilní portály začaly začleňovat do této kategorie. Některé přístroje jsou vybaveny osobními portály zaměřenými na zpřístupnění komunikace s ostatními přístroji nebo aby mohly být snadněji používány na dálku. o informační portály – ačkoliv by se tyto portály daly zařadit i do jiných kategorií, tak také mohou vytvářet vlastní skupinu portálu. Hlavní úlohou 13
informačního portálu je poskytovat specifické druhy informací. Příkladem informačního
portálu
nám
může
být
PortalsCommunity
(www.portalscommunity.com/). Portál, který podává informace o jiných portálech.
U
nás
existuje
obdobný
portál
s názvem
Portály.cz
(www.portaly.cz/). Zatímco některé internetové portály mohou být zařazeny do několika kategorií, u jiných se může stát, že nebudou vyhovovat zařazení ani do jedné z uvedených kategorií.
1.3 Přehled internetových portálů 1.3.1 Internetové portály ve světě
Google – www.google.com
Jistě ne náhodou je uveden Google jako první v tomto přehledu internetových portálů. Google, podobně jako Yahoo!, byl založen dvěma studenty Stanfordské university. Zakladatelé Larry Page a Sergey Brin chtěli usnadnit možnosti vyhledávání na internetu a získat v co možná nejkratším čase co nejrelevantnější informace, a to vše zdarma. Výsledky jsou poté seřazeny na stránce podle odpovídajícího obsahu a splňující zadané parametry, což nám ukazuje obrázek č. 2. Obrázek č. 2: Ukázka vyhledávání
14
Zdroj: Google.com13
Předtím bych se ale chtěla zmínit o domovské stránce společnosti Google. Tato stránka je založena na jednoduchosti, kde je uživateli velmi brzy jasné, jak se má na stránce pohybovat. Po zadání internetové stránky se ihned stránka zobrazí bez velkého načítání. Stránka neobsahuje žádné reklamy ani jiné „rušivé“ elementy, s čímž se na jiných portálech málokdy setkáme. Google nepodporuje vyskakovací okna, která jsou často velmi nepříjemná při práci na internetu. Díky tomu, že je Google nejrozšířenějším vyhledávačem na světě, tak lze přizpůsobit zobrazení nejen formátu vyhledaných stránek, ale také možnost změnit jazyk rozhraní, možnost vyhledávat obrázky. Je zde možnost pokročilého vyhledávání. Uživatel si také může určit kolik výsledků chce mít zobrazených na jedné stránce, popř. si zapnout filtr zobrazovaného obsahu. Obrázek č. 3: Příklad rozšířeného vyhledávání
Zdroj: Google.com14
13
Přehled
funkcí
[online],
[cit.
2009-03-16],
Google.
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.google.com/intl/cs/corporate/features.html>. 14
Rozšířené
vyhledávání
[online],
[cit.
2009-03-16],
http://www.google.cz/advanced_search?hl=cs>.
15
Google.
Dostupné
z
WWW:
<
Jak je uvedeno na stránkách společnosti Google, poselství společnosti zní: „Organizovat světové informace tak, aby byly univerzálně přístupné a užitečné.“15 Na těchto stránkách je také uvedeno jak vznikl název Google: „Googol je matematický termín pro číslo 1 se 100 nulami. Název začal používat Milton Sirotta, synovec amerického matematika Edwarda Kasnera, a stal se populárním díky knize Kasnera a Jamese Newmana „Mathematics and the Imagination“ (Matematika a představivost). Slovní hříčka Google odráží snahu společnosti o uspořádání obrovského, zdánlivě nekonečného
množství
informací dostupných na webu.“16
Yahoo! – www.yahoo.com
Yahoo! bylo založeno v roce 1994 dvěma studenty filosofie. David Filo a Jerry Yang vybudovali vedoucí celosvětovou společnost sídlící v Kalifornii, která spojuje lidi ve světě díky komunikaci, kterou nabízí. Má kolem pěti set milionů uživatelů celosvětově.
DMOZ open directory project – www.dmoz.org
Open directory project je největším a nejobsáhlejším lidmi editovaným adresářem na internetu. Je vybudovaný a udržovaný širokou a globální komunitou dobrovolných editorů (velmi podobne např. Wikipedii). Na obsahu stránek se může účastnit každý, kdo je zaregistrovaný a splňuje určité požadavky. Tato účast je nezištná, jedná se o spolupráci lidí, kteří se zabývají podobnými kategoriemi a jsou určitými znalci v oboru. Je zde velmi nutné dodržovat stanovená pravidla pro úpravu, vkládání a mazání informací. Tento projekt byl zahájen v roce 1998.
15
Stručný
profil
[online],
[cit.
2009-03-16],
Google.
Dostupné
z
WWW:
<
WWW:
<
http://www.google.com/intl/cs/corporate/facts.html >. 16
Přehled
společnosti
[online],
[cit.
2009-03-16],
http://www.google.com/intl/cs/corporate/index.html>.
16
Google.
Dostupné
z
Excite – www.excite.com
Excite je jednou z nejvíce uznávaných domovských startovacích stránek, a to především proto, že se stránky dají personalizovat a kompletně upravit. Excite obsahuje kompletní nástroje pro vyhledávání, využití e-mailové schránky a poskytuje obsah a zdroje přibližně od sta předních poskytovatelů služeb.
MSN – www.msn.com
Nedostatečně využitá doména MSN.com, MSN neboli Microsoft Network, se v roce 1998 stala internetovým portálem a zároveň výchozím místem pro uživatele Microsoft produktů a služeb. Tento nový kabát MSN posunul do přímé konkurence s portály jako jsou např. Yahoo! Vzhledem k tomu, že tyto nové možnosti byli otevřeny zdarma celému světu, internetový poskytovatel služeb byl přejmenován na MSN Internet Access.
AOL – www.aol.com
AOL je vedoucí celosvětovou webovou společností ve Spojených státech amerických, která je podporovaná reklamou. Sdružuje známé webové značky a produkty a je přední sociální a mediální sítí. Strategií firmy je zajistit nárůst uživatelů, splnit jejich požadavky, se kterými na stránky přicházejí a poskytnout jim relevantní obsah a reklamu, a to celosvětově a prostřednictvím webu. AOL je možné využívat ve 38 zemích světa.
1.3.2 Největší české portály o Seznam – je jedničkou mezi českými portály. Vznikl r. 1996, kdy Ivo Lukačovič zakládá Seznam.cz jako první
katalogový vyhledávací server
v České republice. Seznam.cz zavedl bezplatnou emailovou službu Seznam Email. Seznam.cz také spustil online zpravodajství Novinky.cz, které po třech měsících poráží konkurenční iDnes.17
17
Historie
firmy
[online],
[cit.
2009-01-09],
http://firma.seznam.cz/cz/historie-firmy.html>.
17
Seznam.
Dostupné
z
WWW:
<
o Centrum – portál byl spuštěn v roce 1999 Ondřejem Tomkem a Oldřichem Bajerem. Ti také v roce 1998 založili firmu NetCentrum, s.r.o.. V té době už v Česku existovaly zavedené větší portály. Centrum.cz vsadilo na kvalitu a personalizaci e-mailů a jiných služeb. V roce 2001 oceněno titulem Portál roku. V roce 2002 se stává českou dvojkou. E-mail se schránkou o kapacitě 2GB nabízí svým uživatelům od roku 2005. V listopadu 2005 Centrum.cz spustilo první seriózní a jen internetový zpravodajský deník. Centrum.cz vytvořilo vlastní internetovou redakci Aktuálně.cz, v níž pracuje zhruba 60 renomovaných novinářů. Tento projekt je unikátní i ve světovém měřítku.18 o Atlas – společnost Atlas.cz byla v roce 2008 sloučena se společností NetCentrum a tím vznikla netmediální společnost Centrum Holdings. Vlastníkem Centrum Holdings je americký fond Warburg Pincus, který koupil v listopadu 2007 společnost NetCentrum, v únoru 2008 Atlas.cz od tehdejších zakladatelů a poté je spojil.19
1.3.3 Největší české zpravodajské portály o iDnes.cz o Novinky.cz – jak již bylo zmíněno výše, Novinky.cz jsou nabízeny v rámci služeb Seznam.cz. o Aktuálně.cz
1.3.4 Příklady oborových portálů Oborový portál (někdy také zvaný vortál) je zaměřen jen na určitou tematickou oblast. Jejich návštěvnost je řádově nižší než u velkých portálů a rovněž nabídka služeb je chudší. o Adresář obaláře,
18
Historie Centrum.cz [online], 2008-05-10 [cit. 2009-01-09], Aktualita.estranky.cz. Dostupné z WWW:
< http://www.aktualita.estranky.cz/clanky/historie/historie-centrum_cz>. 19
o
nás
[online],
[cit.
2009-01-09],
Centrum
http://www.centrumholdings.com/o-nas/>.
18
holdings.
Dostupné
z
WWW:
<
o EnviWeb, o Hununpa, o Na volné noze, o Osud, o Araken´s Starway, o Spráce, o Biom.cz, o Metodický portál, o Sportovní.net.20
1.4 Služby internetového portálu Každý internetový portál se snaží, aby návštěvníky udržel na svých stránkách co nejdéle. Z tohoto důvodu také začaly být poskytovány různé služby, které internetový portál svým uživatelům nabízí. Služby v rámci portálu můžeme rozdělit do dvou kategorií:
1.4.1 Sledování a vyhledávání informací Fulltextový vyhledávač Fulltextový vyhledávač je nástroj, který uživatel využívá k vyhledávání informací na internetu. Fulltextový proto, že je schopný prohledávat nejen URL adresy a nadpisy, ale také celý obsah stránek na internetu. Jedná se o servery, které mají velkou databázi stránek s údaji o tom, která stránka na internetu obsahuje jaké slovo. Jak je uvedeno na stránkách Jak psát web: „Programům, které procházejí web a schraňují pro vyhledávače informace, se říká roboti, boti nebo crawleři.“ 21
20
Oborový portál [online], 2009-03-03 [cit. 2009-03-10], Wikipedie. Dostupné z WWW: <
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oborov%C3%BD_port%C3%A1l >. 21
Vyhledávače [online], 2005-03-01 [cit. 2007-03-17], Jak psat web. Dostupné z WWW: <
http://www.jakpsatweb.cz/vyhledavace.html >.
19
Příklady vyhledávačů:
české o www.seznam.cz, o www.1.cz, o www.jyxo.cz, o www.morfeo.cz, o www.zoohoo.cz, o www.atlasfirem.info.
anglické o www.google.com, o search.msn.com, o www.yahoo.com, o www.alltheweb.com, o www.altavista.com.
1.4.2 Komunikace 1.4.2.1 Elektronická pošta Elektronická pošta neboli e-mail je služba, při které dochází ke vzájemné komunikaci uživatelů. Tato komunikace se provádí jak v rámci internetu, tak také intranetu. K tomu, abychom mohli elektronickou poštu využívat je nutné mít na počítači nainstalován poštovní program podporující protokol POP3 (Post Office Protocol 3), který slouží k přijímání pošty a SMTP, který je určen pro odesílání. Každý uživatel, který chce využívat elektronické pošty si musí zvolit providera – poskytovatele služeb, u kterého chce mít vytvořenou e-mailovou adresu. Ta je složena z uživatelského jména@jméno providera.přípona. Např.
[email protected]. K přihlášení se ke službě je nutné znát heslo, které jsme si zvolili při vytváření účtu.
20
Ke své poště můžeme přistupovat dvěma způsoby. První způsob je přes poštovního klienta, kterými jsou např.: Pegasus Mail, MS Outlook, MS Outlook Express, Netscape Messanger, Lotus Mail, nebo přímo z internetu na internetových stránkách poskytovatele služeb. Obrázek č. 4: Přihlášovací okno do elektronické pošty na gmail.com
Zdroj: Autor
1.4.2.2 Chat Jak uvádí Wikipedie: „Chat je krátká komunikace nebo rozhovor dvou nebo více lidí prostřednictvím komunikační sítě. Uskutečňuje se vždy v reálném čase. V užším slova smyslu se při chatu komunikuje formou psaného textu. Pro chat byl zaveden komunikační protokol IRC (Internet Relay Chat).“22 Prostřednictvím chatu se v dnešní době dá přenášet také zvuk a obraz, jedná se o audiochat a videochat. Tento způsob komunikace je velmi oblíbený, a to ještě stále více u mladých lidí, kteří využívají toho, že se jedná o bezplatnou službu poskytovanou v rámci sítě internet a tím pádem jim nevznikají jiné další náklady než jen připojení k internetu.
22
Chat
[online],
2009-03-06
[cit.
2009-03-17],
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chat >.
21
Wikipedie.
Dostupné
z
WWW:
<
1.5 Další služby internetu Dále bych chtěla uvést ještě další služby internetu, které nejsou přímo poskytovány na stránkách portálů, ale jsou neodmyslitelnou součástí nabídky služeb internetu.
1.5.1 Instant messaging Jedná se o variantu chatu, kde dochází k přímé komunikaci mezi uživateli. Díky Instant messagingu můžeme sledovat, jestli jsou naši přátelé, kolegové či rodinní příslušníci zrovna připojeni (on-line), je zde možné s nimi chatovat, vyměňovat si soubory. Instant messaging se stal velmi oblíbenou možností komunikace, a to především díky přenášení zpráv v reálném čase. Ve srovnání s elektronickou poštou jde o rychlou komunikaci s uživatelem. Zpráva se zobrazuje na obrazovce on-line příjemce ve velmi krátké době. Programy, které se k této komunikaci využívají poskytují také informaci o tom, zda nám konkrétní osoba právě odpovídá či nikoliv. Výhodou instant messagingu je také to, že se uskutečňovaná komunikace dá ukládat na disk počítače a uživatel se tak může k historii kdykoliv vrátit. Mezi nejznámější a nejpoužívanější Instant messangery bych uvedla: ICQ, MSN, Jabber, AOL, Office Communicator. Ukázka Instant messagingu je zobrazena na obrázku č. 5.
22
Obrázek č. 5: Ukázka Instant messagingu
Zdroj: Autor
23
1.5.2 Telefonování pomocí internetu „Voice
over
Internet
Protocol
(VoIP)
je
technologie,
umožňující
přenos
digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP. Využívá se pro telefonování prostřednictvím internetu, intranetu nebo jakéhokoliv jiného datového spojení. Nutnou podmínkou pro srozumitelné a spolehlivé VoIP telefonní spojení je zajištění tzv. kvality služby.“ jak uvádí Wikipedie.23 Tato služba je využívána uživateli především z důvodu snížení nákladů za telefonní hovory, a to jak z pevných linek, tak také z mobilních telefonů. K tomu, aby mohl být hovor uskutečněn je opět zapotřebí instalovat na počítači program umožňující spuštění a načtení prostředí, kde vidíme přítomnost našich známých a jejich profily. Nejvíce využívaným programem je Skype, který umoňuje provozovat internetovou telefonii. Upozornila bych na to, že se vedou velké diskuze a spory o tom, jestli je používání Skype bezpečné.
1.5.3 Přenos a sdílení souborů Přenos souborů probíhá pomocí FTP (File Transfer Protocol). FTP je protokol, který funguje na principu klient-server. FTP je nejčastěji používán na sdílení dat, což představuje sdílení souborů, hudby, videa, obrázků, fotek či filmů, a na správu internetových stránek. V současné době je technicky možné odchytit přihlašovací údaje, jméno a heslo, a proto se přístup přes FTP nepovažuje za velmi bezpečný. V prostředí Linuxu se používá nejčastěji NFS (Network File System) 24 a GFS (Global File System)25.
23
Internetová telefonie [online], 2009-02-18 [cit. 2009-03-17], Wikipedie. Dostupné z WWW: <
http://cs.wikipedia.org/wiki/Internetov%C3%A1_telefonie >. 24
Network File System [online], 2009-03-17 [cit. 2009-03-18], Wikipedie. Dostupné z WWW: <
http://cs.wikipedia.org/wiki/Network_File_System>. 25
Global File System [online], 2009-02-08 [cit. 2009-03-18], Wikipedie. Dostupné z WWW: <
http://cs.wikipedia.org/wiki/Global_File_System>.
24
1.5.4 Bankovnictví a obchodování na internetu 1.5.4.1 Internetové bankovnictví Internetové bankovnictví je dnes již hojně využívaná služba internetu, kde dochází ke kontaktu klienta s bankovním institutem. Klient pomocí webového rozhraní přistupuje ke svému účtu, který může spravovat, zadávat platby, hromadné příkazy, zjišťovat zůstatek na účtu, informovat se o dalších nabízených produktech a být informován i ze strany banky o případných změnách, výpadcích služby aj.. Výhoda: z pohledu klienta se jedná o rychlý a snadný přístup ke svým účtům ze svého počítače, z pohledu banky jde o snížení nákladů na pracovníky poboček. Nevýhoda: bezpečnost přístupu ke svému účtu z prostředí internetu. Dochází zde k ochraně přenášených dat a to prostřednictvím zabezpečení operací prováděných klientem. Generuje se autentizační kód na zvláštním zařízení nebo je posílán na mobilní telefon klienta, popř. se přístup ověřuje držením certifikátu. Komunikace je vždy kódovaná.
1.5.4.2 Obchodování na internetu COMPUTERWORLD ve svém článku nazvaném: „Výzkum Google: Co a jak Češi nakupují na internetu?“ uvádí, že více než 90% lidí v ČR nakoupilo on-line. Jedná se především o spotřební zboží, techniku, oblečení a kosmetiku.26 Na obchodování na internetu můžeme nahlížet ze dvou úhlů: 1) z pohledu obchodníka Zde je nutné si stanovit obchodní cíle a hlavně si dobře rozmyslet, zda obchodní artikl (ať už se jedná o zboží či službu) bude na internetu vyhledáván a poptáván. Je nutné splňovat určité podmínky, za kterých může býti podnikání úspěšné. Jednou z podmínek je to, zda nabízený
26
COMPUTERWORLD. Výzkum Googlu: Co a jak Češi nakupují na internetu? 2008-11-08 [online].
[cit. 2009-03-17]. Dostupný z WWW:
25
artikl je lepší než ty, které jsou již na internetu nabízeny nebo zda je jedinečný či ještě neinzerovaný, popř. nedostupný v regionu. 2) z pohledu nakupujícího Obchodování na internetu se stává běžnou součástí života informačnětechnologicky vzdělané veřejnosti a k tomuto způsobu obchodování se přiklání stále více lidí. Samozřejmě i tato oblast nese svá rizika a má své výhody i nevýhody. Mezi výhody bych uvedla: -
časová nenáročnost,
-
rychlé porovnání s konkurencí,
-
diskuze a kritiky vedené k danému zboží,
-
zboží je levnější než v kamenném obchodě.
Nevýhody: -
nemožnost seznámení se s artiklem (vyzkoušet si zboží, moci si na věc sáhnout, apod.),
-
problematičtější možnost reklamace (náročné časově a také finančně).
26
2 Struktura ideálního internetového portálu 2.1 Popis ideálního internetového portálu Internetový portál by měl přinášet relevantní a chtěné informace pro individuálního uživatele. Už toto je ideálem ve světě internetu. Může mít každý uživatel portál dle svých přání? Pokud by na internetu a na internetových portálech existovala možnost nastavení si své vlastní internetové stránky (portálu) bez znalostí programování a bylo by to uživatelsky jednoduché a ovladatelné, tak nejspíš ano. Stránka by se nastartovala přímo v internetovém prohlížeči. Určitou, tomuto ideálu podobnou možnost nabízí iGoogle.com, o kterém se zmiňuji později. Možná je důležité si uvědomit, že podobu ideálního internetového portálu lze těžko přesně definovat a z určitého úhlu pohledu to bude pouze můj ideál, který se snažím zde popsat. Myslím si, že to může být předmětem řady témat a diskuzí. Pokud se zamyslím nad tím, jak by měl internetový portál vypadat a jaké služby by měl poskytovat, aby naplnil moje přání a očekávání, tak by mohl vypadal tak, jak je uvedeno na obrázku č. 7. Jedná se o hrubý nástin stránky, ze které je ovšem patrné, jak by se dala stránka personalizovat. Ještě předtím je ale dobré zmínit se o přístupu k takovému internetovému portálu. K přihlášení do internetového portálu, který je uveden na obrázku č. 7, by se přistupovalo jedním primárním uživatelským jménem a heslem, které by byly určeny pro načtení celé stránky portálu. Při sestavování personalizovaného portálu by každý uživatel musel nejdříve projít podrobnou registrací, která by zajišťovala následně bezpečné přihlašování do dalších aplikací, aniž by to musel dělat sám uživatel. Portál by si musel vyžádat přístupové jméno a heslo pro každou určitou aplikaci, kterou by chtěl mít uživatel zobrazenu na své stránce. Jako příklad bych uvedla přihlášení se do instant messagingu ICQ, které vyžaduje identifikační číslo a heslo. Pro názornou ukázku jsem vytvořila návrh takové registrační stránky, která je vidět na obrázku č. 6. Z předdefinovaných možností je možné si vybrat ty, které nevyžadují
27
znát přístupové údaje, protože zde žádné neexistují a dále je možné si zadat své preferované aplikace. Obrázek č. 6: Návrh registrační stránky ideálního portálu
Zdroj: Autor
28
Obrázek č. 7: Ukázka ideálního internetového portálu
DISPONIBILNI ZŮSTATEK: 123.456,- CZK CÍSLO ÚČTU: 12345678900 Pohyby na účtu Výpisy Platba Trvalý příkaz Vzory Inkasa Kreditní karta
Najít cestu
Právě se nacházíte na 63. místě v celkovém žebříčku Rezervace kurtu zde
Zdroj: Autor
29
Na obrázku je znázorněn příklad toho, jak by mohl vypadat ideální internetový portál, který by nenabízel pouze informace ze světa zpravodajství, ale kde by se dalo více využít služeb, které nám jsou v rámci internetu nabízeny. Těžko se dá říci do jaké míry je tento model do budoucna reálný. Jsou zde soustředěny různé aplikace uživatele a je otázkou, zda by bylo z bezpečnostních důvodů výhodné vše spojit pod jedno heslo. Jedná se především o možné přístupy do dalších aplikací jako je např. internet banking, přihlášení do e-mailu či zobrazování aktualit na Facebooku. Podle mého názoru by se musel klást velké nároky při vytváření hesla uživatelem a nebo přejít k jinak zabezpečenému heslu – např. zasílání textové zprávy na mobilní telefon uživatele apod.
Je pravda, že každý uživatel může vidět svůj internetový portál jinak uzpůsobený. Jde především o preference daného uživatele, o jeho koníčky, pracovní zaměření, společenské postavení, národnost, věk, pohlaví aj.. Daly by se stránky na internetovém portálu personalizovat? Představa, že by si každý návštěvník mohl přizpůsobit vzhled svých stránek podle jeho přání je podle mého názoru přínosná. Je možná personalizace internetu? Do určité míry to i některé portály zkoušejí, resp. spíše prohlížeče. Například iGoogle přináší možnost zvolit si svou, vlastnostmi preferovanou, stránku s odkazy na další oblíbené stránky nebo dokonce možnost jejich zobrazení přímo na úvodní stránce prohlížeče. Obrázek č. 8: Personalizovaná stránka od iGoogle.com
30
Zdroj: www.igoogle.com, úprava autora
Na stránce je možné si nastavit vlastní e-mailovou poštu, sledovat on-line zpravodajské portály, a to jak české, tak zahraniční, sledovat vývoj kurzů na finančních trzích, získat informace o jízdních řádech a další. iGoogle.com nabízí několik aplikací, mezi kterými si je možno vybírat a podle toho si vlastní stránku sestavit. Podmínkou pro získání a sestavení si takovéto stránky prostřednictví služby iGoogle.com je nutné se zaregistrovat a poté být vždy na daném počítači, kde chceme používat naší personalizovanou stránku, přihlášen přes své přihlašovací jméno a heslo. Veškerá nastavení a změny, která provedeme se dají uložit a při dalším přihlášení se zobrazuje naposledy uložená struktura stránky. Stránka iGoogle.com nabízí možnost vytvoření nejen jedné stránky. Uživatel si může nastavit několik dalších stránek, které jsou uložené v záložkách úvodní stránky. Záložky se dají pojmenovat podle témat, která obsahují, a to za účelem snadnější orientace (obr. č. 9).
31
Obrázek č. 9: Možnost rozdělení stránky do záložek
rozdělení do záložek
Zdroj: www.igoogle.com, úprava autora
2.2 Struktura ideálního portálu z pohledu služeb pro uživatele Ideální struktura portálu by byla ta, která by vycházela z přestav uživatelů. Ještě o něco ideálnější by bylo „vnutit“ uživatelům představu, jak by si měli představovat oni ten ideální portál. Z pohledu managementu portálu se dá říci, že ideální by bylo poskytovat co nejvíce reklamy a obsahu, na kterém má největší zájem sám portál. V mnoha případech to tak i bývá, ale portály se k tomuto stavu musí dostat velmi rozumným způsobem, musí respektovat přání uživatele a přimět ho k tomu, aby ho obsah skutečně zajímal natolik,
32
že bude donucen na odkaz kliknout. Toto se například velmi dobře daří portálu iDNES.cz. Zde si můžeme všimnout, že management rozhodl o struktuře stránky tak, že levá část stránky je věnována zprávám a pravá polovina tomu, co přiměje uživatele díky zajímavosti a dostatečnému upoutání kliknout na odkaz a dostat se tak hlouběji do portálu. K tomu je ovšem velmi nutné poznat a znát uživatelé. Vědět jak jsou staří, jaké mají vzdělání, co poslouchají za hudbu, jaké mají koníčky, o co se zajímají a také, kde nakupují. Toto je jedna věc, které například využívá Facebook, který všechny tyto informace o svých uživatelích zná a společně s informacemi, kde a co nakupují mu dává velmi detailní obrázek každého jednotlivce a jeho individuálních preferencí, které je možné využít v personalizované reklamě. Tímto se bude moci celkem přesně do budoucna určit, který výrobek u daného uživatele má šanci a vytvořit tak téměř dokonalou účinnou reklamu. Otázkou je do jaké míry dovolit uživateli personalizaci portálu tak, aby to dávalo smysl. Personalizace je velmi sympatická koncovému uživateli, ale již méně pro samotný management portálu. Personalizací totiž vytlačíme možnost portálu ovlivňovat, co bude uživatelům nabízet. Dá se předpokládat, že pokud by došlo k personalizaci zpravodajského portálu, tak pravděpodobně první věcí, kterou by uživatel chtěl potlačit jsou reklamy a obsah stránek (sekce článků), které ho nezajímají. Dnešní internet se ovšem bez reklamy neobejde. Reklama je jeho součástí. Smyslem správného umístění reklamy je, aby uživatel neměl potřebu reklamu vytěsňovat, ale aby ho dokázala oslovit a uživatel byl naopak rád za poskytnutou informaci. Vladimír Mikuša, autor článku „Co je reklama, propagace a cílená reklama“, tvrdí, že dostat tisíce zákazníků na stránky není až tak obtížný úkol. Je ovšem nutné použít správný reklamní přístup – cílenou reklamu, která je zaměřená na cílově vybrané skupiny osob.27
27
MIKUŠA, Vladimír. Co je to reklama, propagace a cílená reklama. [online]. [cit. 2008-11-02].
Dostupný z WWW:
33
Také bych se chtěla zmínit o personalizované reklamě, o které píše Jilm.cz28 na Lupe.cz v článku „Google jako špión pro personalizovanou reklamu“. Zde je uvedeno, že Google využívá svých služeb k personalizaci tím, že zaznamenává, co uživatel v minulosti hledal a na jaké odkazy klikal. Dále také umí zaznamenávat celou historii brouzdání, každou stránku, která byla navštívena bez ohledu na to, zda se k tomu použil jeho vyhledávač. Tímto se Google snaží nenápadně získat informace o tom, co na internetu uživatel dělá, a to i mimo jeho vlastní servery. Podle Jiřího Donáta29 vznikne reklamní Velký bratr, který bude sledovat veškerou uživatelovu aktivitu na internetu a možná i mimo něj a přesně na míru mu bude servírovat reklamu. Ta tak již nebude nutně kontextová jen k obsahu webů, které navštěvuje, ale přímo k němu, k jeho preferencím, k jeho podobnostem s jinými lidmi, dokonce k jeho momentální náladě či zájmu. Takové zefektivněné zacílení by mohlo zabít veškeré současné formy reklamy, zvýšit razantně účinnost a úplně odstranit výstřely naslepo. K tomu, abychom opravdu dokázali reklamu zacílit je důležité stále získávat více a více osobních informací od uživatelů. Dá se předpokládat, že lidé budou ochotni podávat informace, pokud to bude vést k personalizaci obsahu na webu a bude odpovídat jejich potřebám. Uživatelé jsou poté schopni reklamu vnímat pozitivně, protože je reklama skutečně osloví a bude určena přímo pro ně.
28
JILM.CZ. Google jako špion pro personalizovanou reklamu. [online]. 2007-04-28 [cit. 2008-11-02].
Dostupný
z
WWW:
reklamu/> 29
JILM.CZ. Google jako špion pro personalizovanou reklamu. [online]. 2007-04-28 [cit. 2008-11-02].
Dostupný
z
WWW:
reklamu/>
34
Obrázek č. 10: Graf personalizace webu
zdroj: Personalizační konsorcium30
Na tomto grafu je názorně vidět, že nejvíce jsou lidé ochotni sdělovat své jméno, email, adresu a své zájmy. Naopak méně jsou ochotni uvádět výši svého příjmu a číslo kreditní karty. V rámci struktury portálu bychom se mohli zaměřit na: 1) osobní portály – osobní neboli personalizované portály nedosahují takové úrovně jako zpravodajské portály. Sice se tomu blíží, ale nejsou na to specializovaní. Tyto portály jsou tzv. privátní startovací portály, které mají uživatelé uložené jako své domovské stránky ve svém prohlížeči. Z těchto startovacích portálů se teprve dostávají na informační a zpravodajské portály nebo na zájmové portály. Jako příklad osobního portálu jsem už zmínila iGoole.com. 2) zpravodajské portály – tyto portály chtějí primárně nabídnout zprávy, informovat o dění doma i v zahraničí, v oblasti sportu, kultury, politiky, vědy.. Do toho ale také nabízejí další podkategorie, které se zpravodajstvím úzce nesouvisí. Jedná se především o cestování, informace z oblasti informačních technologií, mobilních telefonů, různé blogy, aj..
30
Personalizovaná reklama v ohrožení [online], 2000-04-17 [cit. 2009-03-04], strategie.cz. Dostupné z
WWW: < http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=6353>.
35
3 Analýza vybraného existujícího internetového portálu 3.1 Analýza
internetového
zpravodajského
portálu
iDNES.cz V této části bych se chtěla soustředit především na historii portálu iDNES.cz, jak se vyvíjely a rozšiřovaly poskytované služby uživatelům. Dále je zde uvedeno, co je cílem iDNES.cz a také je provedena analýza řazení článků a sekcí tohoto zpravodajského portálu.
3.1.1 Historie iDNES.cz Start iDNES.cz: V lednu roku 1998 se sešli čtyři nadšení lidé s cílem vytvořit největší internetové noviny v České republice v miniaturní místnosti s výhledem na dvorek. Server po dvaceti minutách provozu zkolaboval. První on-line reportáž: V květnu roku 1998, kdy prezident Václav Havel ležel na insbrucké klinice s perforovaným střevem. Reportérka MF DNES každou půlhodinu hlásila telefonicky nové zprávy a ty byly okamžitě vkládány na internet. První sportovní on-line reportáž: 16. září 1999 – on-line přenos z fotbalového Poháru UEFA Vojvodina Novi Sad – Slavia Praha. Zápas se hrál ve Skopje, odkud se hlásil zpravodaj MF DNES. První on-line rozhovor: 6. září 1999 s fotbalistou Patrikem Bergerem. iDNES.cz se rozrostl o technické weby: V lednu 2001 do rodiny serverů iDNES přibyl nejčtenější web o mobilních technologiích Mobil.cz, server o novinách ze světa IT Technet.cz a nejčtenější herní server Bonusweb.cz.. iDNES.cz se pustil do světa osobních financí: Od června 2001 našli čtenáři na stránkách IDNES.cz novou službu – informace, rady, tipy a triky ze světa osobních financí. Přináší ji server fincentrum.cz 20. srpna 2003 přibývá do rodiny iDNES.cz server věnovaný problematice zdraví.
36
Nový hudební web Show iDNES.cz přinášejí komplexní informace z oblasti showbyznysu byl spuštěn 1. září 2005. V lednu roku 2006 spouští iDNES.cz na stránkách iDNES.tv unikátní projekt: moderované televizní zpravodajství na internetu. 6. února 2006 představil iDNES.cz server pro ženy Ona iDNES.cz. V červnu téhož roku se rodina iDNES.cz rozrostla o server pro děti Alík.cz. Na začátku roku 2007 začal iDNES.cz spolupracovat se světovou jedničkou Google a na svém webu začal nabízet vyhledávání na internetu prostřednictvím této špičkové technologie. Od června 2007 iDNES.cz má díky partnerství s Google vlastní free mail na doméně Klikni.cz s technologií Gmail. V únoru 2007 do rodiny serveru iDNES.cz přibyly fotoalbum Rajče.net a komunitní web Ukažse.cz. 17. září 2007 spouští iDNES.cz speciální server pro muže Xman.cz. Od září 2007 je součástí iDNES.cz služba Jízdířády.cz. iDNES.cz se stává dvojkou českého internetu hned za Seznamem. V říjnu 2007 dosahuje téměř tří milionů uživatelů měsíčně.
3.1.2 Vize iDNES.cz Vizí iDNES.cz je zůstat v elitní špičce českých zpravodajských portálů na internetu. K tomu je nutné, aby si udrželi svojí úroveň, kterou mají doteď a dále rozvíjeli kategorie dle zájmů a potřeb jejich čtenářů. iDNES.cz se považuje za jedničku mezi zpravodajskými portály a snaží se o udržení se na této pozici. Důležité je sledování vývoje na internetu v této oblasti a nezůstat pozadu za konkurencí. iDNES.cz nevnímá jako svého konkurenta např. nově spuštěný internetový portál TV Nova tn.cz. Konkurencí jsou pro iDNES.cz hlavně Novinky.cz a Aktualne.cz. Proto je hlavním cílem pro iDNES.cz zájem čtenáře, kvůli kterému svůj portál vylepšuje a inovuje. Portál iDNES.cz získal 27. listopadu 2008 cenu za nejlepší zpravodajství na českém internetu, o čemž rozhodli čtenáři v prestižní anketě serveru Lupa.cz.
37
Obrázek č. 11: iDNES.cz ocenění
Zdroj: iDNES.cz31
3.1.3 Analýza řazení článků a sekcí Úvodní stránka serveru iDNES.cz, jak je vidět na obrázku č. 12, je vymezena dvěmi přehlednými lištami. Jedná se o manažerskou lištu, která je zobrazena bíle a o portálovou lištu, která je červená. Přes bílou lištu je možné přejít na další servery z rodiny iDNES.cz. Červená lišta ukazuje uživateli přehled všech oblastí, které iDNES.cz nabízí. Každý odkaz představuje specifickou oblast informací. Úvodní stránka se snaží upoutat uživatele přehledem nejdůležitějších zpráv, které se do té doby udály. Stránka není koncipována pro zobrazení veškerých informací dané stránky tak, aby nebylo potřeba rolovat lištou dolů. Naopak. Portál se snaží, aby uživatel prošel celou stránku od začátku do konce. Díky tomu jsou články a odkazy na stránce řazeny do značné míry podle popularity (návštěvnosti). Jako příklad bych uvedla oblast Revue, kde se objevují články ze společnosti. Oblast, která je návštěvníky jednou z nejnavštěvovanějších. Vzhledem k její oblíbenosti jsou články této sekce uvedeny v nejspodnější části stránky s nutností rolování přes postranní lištu směrem dolů. Díky tomu, že uživatel musí projít celou stránkou, tak ho v průběhu
31
iDNES.cz získal potřetí cenu za nejlepší zpravodajství [online], 2000-11-27 [cit. 2008-11-27],
iDNES.cz. Dostupné z WWW: < http://zpravy.idnes.cz/idnes-cz-ziskal-potreti-cenu-za-nejlepsizpravodajstvi-pjp-/media.asp?c=A081127_140551_media_jw >.
38
rolování může zaujmout jiná oblast i konkrétní úryvek článku. Pro zpravodajský portál to znamená, že čtenář zůstává na jeho stránce déle. Obrázek č. 12: Lišty pro lepší orientaci Červená lišta
Bílá lišta
Zdroj: Autor
Na hlavní stránce jsou uvedeny pouze úryvky k vybraným článkům. Cílem je upoutat návštěvníka nadpisem a částí článku a ten se v případě zájmu kliknutím na příslušný článek dostává do sekce článků ve stejném oboru a tím i k celému obsahu článku. Určitá část stránky je věnována reklamě, která je nutnou součástí tohoto portálu. Přítomnost reklamy na neziskových portálech je nezbytností, ze které plynou peníze. iDNES.cz poskytuje veškeré služby zdarma a ani články nejsou zpoplatněné. V příloze č. 1 této práce uvádím seznam všech serverů, které jsou na iDNES.cz dostupné.
39
Cena za reklamu se odvíjí: 1) od typu reklamy – zda je textová, obrázková, vyskakovací či zda se jedná o video 2) od jejího umístění – je na inzerentovi, zda chce umístit svou reklamu na úvodní stránku (homepage) nebo jestli se rozhodne inzerát umístit spíše tématicky, a to do určité sekce článků. Jako příklad bych uvedla umístění reklamy na kosmetické přípravky a služby do sekce ona.idnes.cz, která je určena především ženám. Chtěla bych zde uvést také zacílení reklamy na portálu iDNES.cz. Je zde vůbec tento typ působení reklamy přítomný, popř. jakým způsobem je to v iDNES.cz praktikováno? Těžiště příjmů je pro iDNES.cz plošná reklama, ale tento typ reklamy není nijak cílený. Vzhledem k tomu, že iDNES.cz je masmédium, tak se dá říci, že uživatelé nepřicházejí na jejich stránky z jiných stránek, ale právě stránky iDNES.cz jsou generátorem a často vstupní stránkou jejich prohlížeče. Teprve po shlédnutí jejich stránek se uživatelé dostávají dále do světa internetu a k návštěvě jiných stránek, popř. k návštěvě konkurenčních portálů. Reklamní systém iDNES.cz je naprosto nezávislý od registrací a řeší se cílení reklamy na základě geolokace IP adresy uživatele. Podle IP adresy zjistí s vysokou pravděpodobností odkud je člověk připojen a podle toho dokáží přizpůsobit reklamy dle regionu. Také často využívají informací, které radá sám uživatel v rámci zjištění určité informace. Např. na stránkách jizdnirady.idnes.cz, kdy uživatel zadá údaje pro získání dopravního spojení z jednoho města do druhého se reklamní bloky mění díky této informaci. Je to názorně vidět na následujícím obrázku, kde jsem zadala, že chci jet z Prahy do Jindřichova Hradce a portál automaticky začal nabízet reklamní inzeráty z Jindřichohradeckého regionu.
40
Obrázek č. 13: Ukázka umístění reklamy dle regionu Náhled na reklamní blok
Zadané hledání
Zobrazení reklamního bloku
Zdroj: Autor
3.1.4 Další způsoby získání zpráv z portálu iDNES.cz Zpravodajský portál iDNES.cz poskytuje ještě další možnosti zobrazení svých článků čtenářům. Jedná se o využití služby e-mailu, mobilního telefonu a RSS kanálu. Pokud se týká objednání zasílání zpravodajských služeb do e-mailu, tak se jedná o bezplatnou službu zpravodajského portálu. Po zadaní své e-mailové adresy je uživatel vyzván k výběru z uvedené nabídky zpráv. Jakmile dojde k uložení, tak je nutné potvrdit zasílání zpravodajství. Stane se tak potvrzením e-mailu, který byl na uvedenou e-mailovou adresu zaslán, což je vidět na dalším obrázku č. 14.
41
Obrázek č. 14: Ukázka typů zpráv a potvrzení uložení nastavení
Zdroj: Autor
Zpravodajství určené pro mobilní telefony je zpoplatněnou službou portálu. Portál zasílá na registrované telefonní číslo krátký text zobrazující aktuální informace. Obrázek č. 15: Ukázka sms
Zdroj: http://sms.idnes.cz/?typ=2&podtyp=1&y=sms-mms/t-mobile-zpravy-idnes.htm32
32
iDNES.cz
do
mobilu
[online],
[cit.
2009-04-14],
iDNES.cz.
Dostupné
http://sms.idnes.cz/?typ=2&podtyp=1&y=sms-mms/t-mobile-zpravy-idnes.htm>.
42
z
WWW:
<
V neposlední řadě bych se chtěla zmínit o RSS kanálech, které jsou velmi často využívány zpravodajskými servery. „Technologie RSS umožňuje uživatelům internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj.“33 Pro zobrazování zpráv na počítači je nutné si instalovat speciální software, který se nazývá RSS čtečka a většinou ho nabízejí samotné zpravodajské servery na svých portálech, i když se často distancují od jejich kvalit.
3.2 Porovnání iDNES.cz s navrženým ideálem Portál iDNES.cz jsem si vybrala pro svojí práci z důvodu jeho dlouhodobého působení na českém internetu, rozsáhlé zpravodajské služby a dle statistik, kde návštěvnost stránek iDNES.cz sahá v průměru ke třem milionům návštěvníků za měsíc, což dokazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Statistika návštěvnosti zpravodajských portálů Průměr RU pracovní den
Leden, 2009
RU měsíc
RU týden
iDNES.cz
3 175 402
1 675 375
549 556
589 385
452 196
novinky.cz
3 041 768
1 977 738
862 197
949 936
647 723
223 862 589
aktuálně.cz
2 504 588
1 162 472
344 078
359 359
306 725
139 830 096
RU den
RU víkend
PV měsíc 322 193 444
Průměr RU pracovní den
Prosinec, 2008
RU měsíc
RU týden
iDNES.cz
3 007 752
1 567 248
485 987
508 884
420 160
272 859 305
novinky.cz
2 837 078
1 800 012
709 093
765 020
548 304
168 356 975
aktuálně.cz
2 366 247
1 082 393
300 487
307 336
280 794
114 842 984
RU den
RU víkend
PV měsíc
Průměr RU pracovní den
Listopad, 2008
RU měsíc
RU týden
iDNES.cz
3 091 193
1 692 550
527 745
576 535
430 164
284 133 217
novinky.cz
2 932 848
1 980 871
790 014
897 106
575 831
178 707 712
aktuálně.cz
2 353 300
1 111 436
309 727
328 364
272 453
108 899 146
33
RSS
[online],
2009-03-15
RU den
[cit.
2009-04-14],
http://cs.wikipedia.org/wiki/RSS>.
43
RU víkend
Wikipedie.
PV měsíc
Dostupné
z
WWW:
<
pokračování tabulky č. 1: Leden, 2009
ATS rel. měsíc
ATS rel. den (průměr)
Návštěvy měsíc
Délka návštěvy měsíc
iDNES.cz
1:47:37
0:19:55
43 256 707
0:07:54
novinky.cz
1:48:47
0:12:07
71 077 148
0:04:39
aktuálně.cz
0:54:47
0:12:49
22 988 308
0:05:58
Prosinec, 2008
ATS rel. měsíc
ATS rel. den (průměr)
Návštěvy měsíc
Délka návštěvy měsíc
iDNES.cz
1:31:52
0:18:09
37 132 216
0:07:26
novinky.cz
1:25:16
0:10:46
55 551 056
0:04:21
aktuálně.cz
0:47:47
0:12:07
19 418 753
0:05:49
Listopad, 2008
ATS rel. měsíc
ATS rel. den (průměr)
Návštěvy měsíc
Délka návštěvy měsíc
iDNES.cz
1:34:40
0:18:20
38 310 594
0:07:38
novinky.cz
1:28:54
0:10:40
58 675 548
0:04:26
aktuálně.cz
0:47:38
0:12:02
18 596 412
0:06:01
Zdroj: NetMonitor - Měsíční zpráva leden 2009, prosinec 2008 a listopad 200834
Legenda k tabulce č. 1: ukazatel
název
vysvětlení
RU
v počtech
počet návštěvníků (reálných uživatelů)
počet uživatelů (celkem nebo pouze v ČR) internetu, kteří navštívili vybrané médium
PV
v počtech
počet zobrazení (page views)
počet zobrazení, která byla vygenerována návštěvníky na vybraném médiu
Návštěvy
v počtech
počet návštěv
počet návštěv, která byla vygenerována návštěvníky na vybraném médiu
ATS rel.
Délka návštěvy
čas
čas
vzorec
průměrný strávený čas na návštěvníka (reálného uživatele)
průměrný čas, který návštěvník vybraného média strávil na tomto médiu
průměrná délka návštěvy
průměrný čas, který návštěvník vybraného média strávil na tomto médiu v rámci jedné své návštěvy
ATS rel. = celkový strávený čas / počet návštěvníků Délka návštěvy = celkový strávený čas / počet návštěv
Zdroj: NetMonitor - Měsíční zpráva leden 2009, prosinec 2008 a listopad 200835
34
Veřejné
výstupy
[online],
[cit.
2009-02-20],
NetMonitor.
Dostupné
z
http://www.netmonitor.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=23&Itemid=28>.
44
WWW:
<
Výzkumný projekt společnosti NetMonitor poskytuje informace o návštěvnosti internetu a sociodemografický profil návštěvníků v České republice. Z následujícího grafu zpracovaného společností NetMonitor je vidět, že muži tvoří celkem 55% unikátních uživatelů iDNES.cz a ženy 45%. Více než 70% uživatelů serverů Auto iDNES.cz, Bonusweb iDNES.cz, Mobil iDNES.cz a Technet iDNES.cz jsou muži. Největší procento žen – více než 40% - lze oslovit na serverech Bydleni iDNES.cz, Jizdnirady.cz, Klikni.cz, Kultura iDNES.cz, Ona iDNES.cz, Rajče.net, Revue iDNES.cz, Zdraví iDNES.cz a Zprávy iDNES.cz. 58% návštěvníků dětského serveru Alík.cz jsou dívky. Obrázek č.
16: Graf dle pohlaví na období leden 2009 – počet unikátních
uživatelů z ČR v tisících
Zdroj: NetMonitor - http://sluzby.mafra.cz/priloha/idnes.pdf
35
Veřejné
výstupy
[online],
[cit.
2009-02-20],
NetMonitor.
Dostupné
z
http://www.netmonitor.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=23&Itemid=28>.
45
WWW:
<
Personalizace stránek Portál iDNES.cz svým uživatelům personalizaci stránek neumožňuje. Uživatel má možnost pouze procházet předem připravenou strukturu stránek, která se mění aktuálně podle nových informací z domova i ze světa. Na první pohled se můžeme domnívat, že se u iDNES.cz nelze stát registrovaným uživatelem, ale není tomu tak. Registrace je na stránkách možná, ač to mnoho výhod uživateli nepřináší. Jak již bylo zmíněno výše, není zde možnost přizpůsobit si obsah stránky vlastním požadavkům a preferencím, popř. si nastavení uložit. U iDNES.cz je možnost stát se registrovaným uživatelem v rámci programu Dukáty, který je určen každému uživateli iDNES.cz. Jak je uvedeno na stránkách iDNES.cz: „Každému registrovanému uživateli je zřízen tzv. dukátový účet, na který se mu připisují získané dukáty. Dukáty se připisují za zhlédnuté stránky na zpravodajském portálu iDNES.cz, za dodání předmětu pro zpravodajský článek, za různé aktivity na serveru jobDNES.cz, za účast v soutěži či anketě.“36 Za nasbírané dukáty mohou uživatelé získat různé dárkové předměty v rámci aktuálního programu. Tato možnost registrace je založena pouze na věrnostní bázi. Jedná se o to, že pokud budeme pravidelnými návštěvníky portálu iDNES.cz, dostaneme za to dárek. Tento druh registrace ovšem uživatelům nepřináší výhody ve smyslu úpravy nastavení svého profilu, o který nám jde především. Ještě před třemi lety bylo možné si nastavit u iDNES.cz personalizovanou stránku. Tato služba byla nazvána MŮJ iDNES.cz a bylo zde možné si přizpůsobit stránku svým představám. Průzkumem bylo ale zjištěno, že tuto možnost využívali zhruba 3 procenta uživatelů. Nejenom, že to byla velká zátěž na servery, ale také na programátory a v neposlední řadě na projektové manažery, kteří vše museli navrhnout. Management portálu iDNES.cz se proto rozhodl tuto službu zrušit a cestu personalizace stránek dále nerozvíjet. iDNES.cz se snaží o určitou minimální formu personalizace, která je nenásilná a mnohokrát ji uživatel ani nezaregistruje. Příkladem
36
Dukáty [online], [cit. 2009-03-20], iDNES.cz. Dostupné z WWW: < http://muj.idnes.cz/pravidla-pro-
sbirani-dukatu-dpw-/dukaty_info.asp?y=dukaty/dukaty_pravidla.htm>.
46
může být, že tak jak má uživatel stránku portálu iDNES.cz zobrazenu těsně před skončením práce na jejich stránkách, tak toto nastavení se mu zobrazí při dalším načtení stránek na stejném počítači. Portál MŮJ iDNES.cz se stále využívá, ale pouze ke zmíněné registraci uživatelů a jejich sbírání dukátů. Personalizace stránky je minulostí.
47
4 Identifikace problémů při provozu iDNES.cz a s ním souvisejících služeb S provozem portálu, a to nejen zpravodajského, je spojeno mnoho provozních problémů, se kterými se musí počítat a brát na ně zřetel. V této části bych ráda uvedla a poukázala na ty nejhlavnější problémy spojených s provozem zpravodajského portálu.
4.1 Popis provozu iDNES.cz Provoz iDNES.cz budu pro svou práci definovat víceméně z pohledu zvenčí (až na některé podněty, které jsem získala od pana Jakuba Matějů, vedoucího produkce iDNES.cz). Vzhledem k tomu, že toto téma je velmi chráněné lidmi uvnitř portálu a k provozu a k němu spojeným problémům se nikdo nechce vyjadřovat, ani tyto informace podávat osobám mimo společnost - jedná se o interní informace, které je zakázané poskytovat veřejnosti.
4.2 Problémy při provozu Problémy při provozu by se daly definovat do dvou skupin:
technické – ty by se daly dále rozdělit na dva pohledy, a to z pohledu iDNES.cz a z pohledu uživatele, ale tato práce se více soustředí na oblast uživatelskou,
uživatelské.
4.2.1 Technické problémy portálu Technické problémy se dají dále rozdělit na externí a interní. Externí problémy jsou ty, které provozovatel nemůže nikdy zcela ovlivnit, spíše je musí respektovat jako omezující externalitu. Ovšem interní problémy, na ty má provozovatel přímý vliv. 48
Na většinu níže zmíněných témat je možné nahlížet ještě z pohledu provozovatele a z pohledu uživatele, ale pro svou práci bych chtěla spíše uvést následující rozdělení. Mezi technické problémy portálu můžeme zařadit: externí, o nedostatečná kapacita,
výkon,
prostor na disku,
připojení na internet,
interní, o výpadky, o pomalé servery, o špatná konektivita, o marketingové,
málo uživatelů,
nespokojení uživatelé.
Řešitelnost technických problémů je vždy možná. Ovšem každé toto řešení vyžaduje čas a hlavně stojí peníze. Záleží na tom, jaký postoj management zaujme k vyřešení daného problému. Zde dochází k zodpovědnosti manažera, jaké řešení navrhne. Řešení může mít za následek omezení či výpadek služby, a to rozhodně není něco, o co by stál manažer, ale především uživatelé, kteří službu využívají. Více, než na technické problémy, bych se chtěla dále soustředit na problémy uživatelské, problémy spojené s administrací portálu.
4.2.2 Uživatelské problémy portálu Uživatelské problémy, které zde uvádím jsou získané z konzultace s vedoucím produkce iDNES.cz panem Jakubem Matějů, který je v iDNES.cz zodpovědný za vedení týmu projektových manažerů iDNES.cz, má na starost koordinaci vývoje zpravodajských služeb a produktů. Dále má na starosti grafiky a HTML konstruktéry
49
(kodéry) a v neposlední řadě spolupracuje na dalších produktech, jako např. Lidovky.cz, Alík.cz a další.
4.2.2.1 Problémy s registrací uživatele U registrace uživatele se musí počítat s tím, že někteří uživatelé mohou mít handicap. Ne vždy se musí jednat o tělesné omezení, jako je např. omezení pohybu, zrakově či sluchově postižení, ale může je jednat také o špatný či zastaralý počítač. Je zde nutné myslet na to, zda zavedením registrace uživatele nevytvoříme blok, zda je celý proces registrace jednoduše průchozí pro většinu lidí.
4.2.2.2 Zapomenuté heslo iDNES.cz jako provozovatel neznají a ani nechtějí znát hesla svých uživatelů. Nevědí jaké heslo uživatel zadal při registraci. Toto zadané heslo se jednosměrně zašifruje. Vzhledem k tomu, že iDNES.cz hesla nezná, tak pokud dojde k tomu, že uživatel heslo zapomene, nemohou mu nabídnout žádnou náhradní variantu zaslání hesla e-mailem. Tuto situaci iDNES.cz řeší tak, že může uživateli vystavit tzv. tiket, což je poukázka ke změně hesla, který je zaslán na e-mail uživatele s informací, že pokud si tuto změnu hesla vyžádal, pak má kliknout na daný odkaz nebo vyplnit údaje. Pokud si tuto změnu nevyžádal, tak na e-mail není nutné reagovat a tiket ignorovat. Jednu chvíli iDNES.cz využívalo nápovědné otázky, ale tato metoda se neosvědčila. Tento systém používají větší systémy a u iDNES.cz nejspíš lidé takovou věrnost nemají.
4.2.2.3 Ukradené konto Jak jsem z dostupných zdrojů zjistila, tak k ukradení konta, neboli ke zcizení identity, na iDNES.cz nedochází. Nejspíš není příliš motivace toto dělat. Pokud by někdo přeci jen chtěl něco takového udělat, musel by zjistit (otipovat) heslo a poté změnit emailovou adresu. Jakmile by ovšem ke změně e-mailové adresy došlo, tak to pro iDNES.cz znamená jinou (novou) registraci. Určitá situace tohoto typu se řešila na dětském serveru Alík.cz. Docházelo zde k tomu, jak obelstít jiné děti, aby se dostaly k jejich heslu.
50
K odcizení identity docházelo ovšem i jinou formou než nabourání se do uživatelského konta díky zjištění hesla. Díky určitému druhu písma (bezpatkového písma), které se při registraci používalo, docházelo k tomu, že z vizuální stránky vypadalo uživatelské jméno úplně stejně, ale přitom se skládalo z jiných písmen a bylo to legální. Toto mohu dokázat následujícím příkladem: Ikarus Zde je použito na začátku velké písmeno “I” lkarus Zde je použito na začátku malé písmeno „l“ Zdá se, že oba výrazy jsou od sebe k nerozeznání. iDNES.cz používá takový typ písma, u kterého toto nemůže nastat.
4.2.2.4 Nevhodné diskuze uživatelů Dalo by se říci, že tato oblast je nejproblematičtější částí obsahu portálu, kterou v iDNES.cz mají, protože zde vzniká něco, co nemohou ovlivnit a dokáží to ovlivnit až „at post“. Až když zjistí, že zobrazovaný text není úplně v pořádku a v souladu s jistými pravidly. Omezení probíhá registrací, při které získají od uživatele pouze jeho základní údaje (uživatel sděluje e-mail a heslo a určuje si vlastní jméno, neboli přezdívku, pod kterou bude vystupovat), ovšem registrace není limitující. Jeden člověk si může vytvořit více registrací pokaždé s jinou e-mailovou adresou. Po registraci může uživatel začít diskutovat. Existuje spousta způsobů, jak regulovat tok diskuzí tak, aby byly slušné a k věci, což bude zmíněno v zápětí. iDNES.cz navázalo úzkou spolupráci se SME.sk, kde je i majetkové propojení. Ve SME.sk používají systém hodnocení „Karma“. V tomto systému hodnocení jde o to, že uživatel získává nějaké pozitivní hodnocení za účast v portálu nebo za účast na diskuzích, soutěžích apod. a čím vyšší má karmu, tím důvěryhodnějším se stává.
51
Obrázek č. 17: Systém karma
Zdroj: iDNES.cz
Další systém je systém hodnocení příspěvků mezi uživateli navzájem. Toto řešení se ovšem ukázalo jako nefunkční. Obrátilo se to do jiného režimu, než ve který provozovatel doufal. Místo toho, aby uživatelé říkali, že tyto příspěvky jsou zajímavé, tak oni na ty zajímavé příspěvky začali vytahovat to nejhorší, což tam iDNES.cz jako provozovatel vidět nechce. iDNES.cz využívá systém zpětné reakce. Tento systém funguje tak, že uživatelé mohou označovat příspěvky za „nevhodné“. Dochází zde k přiřazování příznaků (flag; flagování). Jakmile se těchto příznaků vyskytne u jednoho příspěvku moc, tak propadá do dalšího zpracování, kde přichází na řadu lidská síla, neboli tým lidí, který se stará o diskuze a kde se jedná o detailní lidskou práci. Chtěla bych zde uvést vyjádření Jana Dvořáka, hlavního editora diskuzí na iDNES.cz, které bylo uveřejněno v článku „Jsem čuně z internetu“ z Magazínu MF DNES37: „Editoři často čelí obvinění, že cenzurují názory. To je však podle nich nesmysl. „Naším cílem není hlídat diskuze, my jen chceme, aby byly slušné.“ Počet příspěvků se dá odhadnout řádově na desetitisíce denně. Při takovémto množství příspěvků není možné spoléhat se pouze na lidskou sílu, a proto je nutné vše filtrovat strojově. Zásah do diskuzí je rozdělen na 3 úrovně: 1) blokuje se příspěvek – příspěvek obsahující nevhodný text se z diskuze smaže, ale archivuje se pro případné dokazování Policii, která iDNES.cz
37
Jsem čuně z internetu [online], 2009-02-26 [cit. 2009-03-24], iDNES.cz. Dostupné z WWW: <
http://info.blog.idnes.cz/c/71937/Jsem-cune-z-internetu.html>.
52
kontaktuje ve věci podaného trestného oznámení. iDNES.cz zpravidla Policii nekontaktuje. Toto může nastat v případech, že to pracovník portálu zjistí dříve než se příspěvek dostane ven. Například na dětském serveru Alík.cz se objevil pedofil a díky spolupráci s dětským psychologem a Policií se ho podařilo dopadnout. Nutno říci, že tento případ je ojedinělý, více případů nastává jakmile se některý z uživatelů na druhého naštve a podá trestní oznámení. Pak zde iDNES.cz vystupuje jako strana dotazovaná kvůli poskytnutí důkazů. „Editor diskuzí smaže přibližně 250 nevhodných příspěvků za jednu čtyřhodinovou směnu.“38 2) blokuje se uživatel – blokování uživatele může být buď:
trvalé nebo
na určitou dobu
Uživatel má dvě možnosti, buď využije toho, že ho portál nezablokoval na trvalo (editoři ho např. zablokovali pouze na jeden týden), danou dobu „vychládá“ a poté se začne chovat slušně ve svých příspěvcích nebo to neudělá, jeho příspěvky opět porušují stanovená pravidla a obsahují nevhodný text, v tom případě ho zablokují znovu, ale trvale. Toto trvalé zablokování způsobí, že uživatel přijde o své bonusové body, které do té doby nasbíral a přichází tím také o svou přezdívku (na které si mimo jiné diskutéři velmi zakládají). Často se ovšem stává, že po několikátém trvalém zablokování je to uživatelům jedno a vytvářejí si stále nové a nové registrace. Opět bych ráda citovala Jana Dvořáka a také jeho kolegu Patrika Bangu, který na zpravodajském portálu iDNES.cz hlídá diskuze a nevhodné příspěvky odstraňuje: „U některých lidí nechápu, jaké mají zaměstnání. Když mají někdy i dvacet příspěvků za hodinu, co vlastně dělají?“ ptá se Dvořák. Jeho kolega Banga přidává svůj postřeh: „Nedávno jsem si psal s jedním nehorázným sprosťákem a pohrozil jsem mu, že ho zablokuju.
38
Jsem čuně z internetu [online], 2009-02-26 [cit. 2009-03-24], iDNES.cz. Dostupné z WWW: <
http://info.blog.idnes.cz/c/71937/Jsem-cune-z-internetu.html>.
53
Něčím mi byl ale sympatický, tak jsem si s ním chvíli psal – a nakonec vyšlo najevo, že je to důchodce,“ diví se Banga. „Sedí doma, nudí se a naučil se nadávat lidem na internetu.“39 3) blokuje se celá diskuze – k blokování celé diskuze dochází při určitém tématu článků. Jak bylo uvedeno v článku nazvaném „Jsem čuně z internetu“ Magazínu MF DNES, který vyšel 5. února 2009, kdy tento článek byl přetištěn také na internetu v blogu iDNEs.cz40, diskutéry nejvíc přitahuje:
jakékoli úmrtí, zejména celebrit,
úmrtí dětí,
Paroubek, Topolánek, Havel, Klaus, v poslední době také Stehlíková, Kocáb,
Romové,
Židé, muslimové,
fotbal (nejvíc Sparta, Slavia, Baník).
Často se u tohoto typu článku dohodne předem, že diskuze nebude otevřena. U článků s rasovou tématikou se iDNES.cz snaží diskuzi pustit a velmi ostře ji hlídat a „zlobivé“ diskutéry odtamtud odstranit. Někdy se objevují příspěvky, které jsou na hraně, ale není to nic nezákonného, jde pouze o velmi radikální názory. Obsah, který tvoří v iDNES.cz uživatelé, je omezen jen na diskuze. Nikam jinam uživatel na serveru svými příspěvky nezasahuje. Určitou formou diskuze je ještě brán on-line rozhovor, kde osobnost odpovídá čtenářům na dotazy, ale tam probíhá filtrace otázek předem. Pokud se zjistí, že příspěvek je závadný, tak se ani nedostane navenek. Jak již jsem se zmínila výše, tak v iDNES.cz se využívá automatická regulace příspěvků. Tato regulace má 4 úrovně:
39
Jsem čuně z internetu [online], 2009-02-26 [cit. 2009-03-24], iDNES.cz. Dostupné z WWW: <
http://info.blog.idnes.cz/c/71937/Jsem-cune-z-internetu.html>. 40
Jsem čuně z internetu [online], 2009-02-26 [cit. 2009-03-24], iDNES.cz. Dostupné z WWW: <
http://info.blog.idnes.cz/c/71937/Jsem-cune-z-internetu.html>.
54
1) diskuze může být buď pro registrované uživatele nebo neregistrované uživatele. Některé servery mají diskuzi povinnou, např. zpravodajský server, některé nepovinnou, např. Technet. 2) při ukládání příspěvku probíhá filtrace na podezřelé výrazy. iDNES.cz využívá rozsáhlý slovník výrazů, které na serveru nechtějí mít uveřejněné. Uživatelé se ovšem někdy dokáží této regulaci vyhnout použitím znaků (*, ? nebo tečky), pod kterými skryjí nevyžádaný výraz, přitom lidé si dokáží obsah slova, i s chybějícími písmeny, domyslet. 3) všimne si příspěvku editor. Stane se to díky danému tlačítku „nevhodný příspěvek“. Editoři vidí všechny příspěvky s daným příspěvkem seřazené podle počtu příznaků. Na začátku jsou vidět ty nejkritičtější. Někdy se stane, že i přesto, že je příspěvek v pořádku, tak má hodně příznaků. To je způsobené nevhodným chováním ostatních uživatelů. V takovém případě editor příspěvek neřeší a nechává ho dál uveřejněný. Jakmile je v příspěvku nalezen nevhodný obsah, tak je okamžitě smazán. 4) konkrétní upozornění. Zde je editor přímo upozorněn na nevhodnost příspěvku ostatními uživateli nebo telefonátem. Existuje Kodex diskutéra, což je soubor opatření, která říkají, jak se mají lidé v diskuzích chovat. Neměli by porušovat platné zákony a morální a etická pravidla.
4.2.2.5 Správa uživatelů Řeší se zde stáří uživatele, resp. jeho účtu. Pokud je nějakou dobu neaktivní, tak se jeho uživatelský účet uspí. Stále existuje, ale nachází se v nějaké jiné části databáze, kde se s ním již dále nepracuje.
55
4.2.3 Hledání levných řešení iDNES.cz má za cíl, aby lidé jejich články četli. Složení stránky pro ně musí být velmi přívětivé, tzn. sladit komerci, která se na stránkách objevuje a je hlavním zdrojem příjmů s tím, aby lidé chtěli číst. Jde o sladění nejen textu, ale také o to, aby pro ně ztvárnění stránky bylo ergonomické. Měli by mít dobrý pocit ze čtení, nemělo by je tam nic obtěžovat. iDNES.cz hojně využívá automaty, ať už se jedná o registraci uživatele či internetové diskuze k článkům. Cokoliv, co dělá automat je vždy levnější, než když se do toho má zapojit lidská síla. Je zde snaha o maximální možnou míru vše automatizovat. Investice do softwaru, který toto zabezpečuje se vyplatí velmi brzy, vzhledem k její rychlé návratnosti.
56
5 Návrh řešení na zefektivnění a zjednodušení fungování služby V této kapitole bych chtěla ukázat a pokusit se navrhnout něco nového pro internetový zpravodajský portál iDNES.cz, co by mohlo zvýšit návštěvnost a oblíbenost již teď hojně navštěvovaných stránek. Především bych chtěla zmínit, že struktura tohoto portálu je velmi jasná a přehledná a pravděpodobně i dosti propracovaná, co se inovací týká. Proto není velmi snadné přijít s něčím novým, co by bylo také efektivní.
5.1 Personalizace portálu Podle mého názoru by přece jen stálo za úvahu, zda by se portál neměl vrátit k myšlence personalizace portálu. Jak jsem již identifikovala v předcházející kapitole, tak personalizace internetových stránek portálu iDNES.cz byla dříve zavedena a později služba zrušena z důvodu nízkého procenta uživatelů, kteří tuto možnost skutečně využili. Tehdy se jednalo o zhruba 3% z celkových uživatelů. Služba skončila před třemi lety. Je možné, že se struktura a nároky uživatelů změnily? Odpověď není jednoduchá, ale z mého pohledu bych řekla, že se skutečně změnily a nejen, že se mohla změnit struktura a požadavky uživatelů, ale za dobu tří let se počítačová, potažmo internetová, vzdělanost uživatelů mohla zvýšit mnohonásobně. Více uživatelů si pořídilo domů internet, i starší lidé jsou v této době více gramotní v užívání internetu a v ovládání jeho možností. Fungování personalizované stránky by spočívalo především v možnosti nastavení si vlastní struktury článků dle preferencí. Stránka by nemusela působit tak přehlceným dojmem. Uživatel by si sám mohl nastavit obsah portálové lišty, která je zobrazena na iDNES.cz červeně. Dále by se mohlo také uvažovat o zavedení zobrazování e-mailové pošty na hlavní straně registrovaným uživatelům, což by mohlo mít za výsledek opět vyšší návštěvnost a využití těchto stránek. 57
V rámci zavedení této e-mailové služby přímo na stránky portálu by bylo dobré, aby fungovala možnost zobrazení on-line připojených lidí, které má uživatel uložený ve svém adresáři a kteří jsou také registrovanými uživateli iDNES.cz. Pokud bude uživatel vědět, že jeho odeslaný e-mail bude s největší pravděpodobností ihned přečten, protože adresát je zobrazen právě on-line, tak této služby velmi rád a často využije. S on-line uživatelem by bylo možné domluvit chat či ho vyzvat k diskuzi k nějakému článku, který je právě zobrazován na zpravodajském portálu.
5.2 Výhody portálové a manažerské lišty Z pohledu uživatele bych po příchodu na hlavní stránku iDNES.cz uvítala možnost rychlého zjištění, které články jsou nejčtenější. Považuji za velmi dobrý nápad přidávat k článkům také obrázek, který bezpochyby velkou řadu čtenářů upoutá a naláká k přechodu na zobrazení celého článku. Jako velmi výhodné bych považovala možnost rozbalovacího menu v portálové liště. Portálová, neboli červená lišta na hlavní stránce by po najetí kurzorem myši zobrazila přehled nejdůležitějších zpravodajských článků, které bychom v dané sekci mohli najít. V současné době si uživatel vybere v portálové liště obor, který ho zajímá, musí na něj kliknout a teprve poté se mu zobrazuje další portálová lišta, kde dochází k širšímu výběru z uváděných oborů. Následující obrázek by měl ukázat mou představu, jak by mohla fungovat možnost náhledu nadpisů článků. Po zaujetí některého z nich by uživatel pouze kliknul na název článku a automaticky by se přesunul do celé sekce, ke které článek náleží. Podle mého názoru by tuto možnost využili hlavně lidé, kteří nechtějí stránku procházet celou, aby našli co hledají, či se k danému článku musí „proklikat“. Jistě rádi ocení možnost mít přehled článků již v nabídce portálové lišty. Díky tomu by se mohla také upravit struktura stránek. Hlavní stránku by bylo dobré zjednodušit a tolik ji nepřehlcovat. Z pohledu uživatele se může zdát, že stránky totiž působí velmi přeplněně.
58
Obrázek č. 18: Návrh rozbalovací portálové lišty
Zdroj: Autor
5.3 Návštěvnost stránek Zobrazování návštěvnosti stránek, resp. čtenost jeho článků a sekcí, bych uvedla jako další návrh zlepšení fungování portálu. Na portálu iDNES.cz, jak je vidět na obrázku č. 19, se zobrazují nejnovější a také nejčtenější články. Bohužel tato možnost zjištění návštěvnosti článků není zavedena na titulní stránce zpravodajského portálu. Tato možnost je uvedena až po rozkliknutí určité sekce z portálové lišty. Obrázek č. 19: Nejnovější a nejčtenější články
Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/41
41
Ekonomika
iDNES.cz
[online],
[cit.
2009-04-14],
http://ekonomika.idnes.cz/>.
59
strategie.cz.
Dostupné
z
WWW:
<
K tomu, abychom získali danou informaci ihned po načtení hlavní stránky portálu by se dalo využít možnosti barevného označení portálové lišty. Intenzita barevného odstínu by indikovala, jak si sekce stojí v první řadě v procentu návštěvnosti čtenářů a v druhé řadě, kolik lidí je zúčastněno v diskuzích k článku dané sekce. Obrázek č.
20: Návrh portálové lišty, kde návštěvnost zjistíme podle sytosti
červené barvy
Zdroj: Autor
Z tohoto obrázku je patrné, že nejzajímavější články jsou z oblasti ekonomiky a bydlení, zatímco články z oblasti financí a sportu nejsou příliš čtené a nebo sekce málo navštěvované.
5.4 Vhodné umístění reklamy Reklama, jak bylo již v práci zmíněno, je nedílnou součástí internetu a internetových stránek. Z reklamy plynou většinou jediné příjmy zpravodajskému portálu, a proto se nedá vyhovět většině uživatelů v požadavku nezobrazování reklamních bloků vůbec. Podle mého názoru by bylo ale vhodné velmi důkladně promyslet, kam reklamu umístit a hlavně jaký typ reklamy se na stránky typově hodí a uživatelům bude co nejméně vadit. Na stránkách iDNES.cz se nám zobrazuje reklama hned vedle nejaktuálnějších zpráv a mnohokrát je zahalen celý portál do reklamního kabátu.Myslím si, že na hlavní stránce by se reklama neměla vyskytovat vůbec, protože většinu uživatelů by mohla odradit hned při prvním načtení stránky, což si portál nemůže nebo by neměl dovolit.
60
5.5 Koncept stránek Zde jsem se zaměřila na koncept portálové lišty a pokusila jsem se odhalit některou z jejích nedokonalostí. Velmi mě zaujala možnost, že se barva portálové lišty mění většinou s každou sekcí. To portálu zaručuje, že se uživatel bude velmi dobře orientovat v portálu. Poté, co si vybranou sekci uživatel rozklikne, tak mu zůstává možnost vrátit se zpět díky zachování portálové lišty na stránce. Uživatel se tak nemusí vracet na hlavní stránku, ale může si z lišty vybrat další skupinu článků, o které se zajímá, což ukazuje následující obrázek. Obrázek č. 21: Ukázka zachování portálové lišty http://www.idnes.cz/
http://zpravy.idnes.cz/
http://zdravi.idnes.cz/
Zdroj: www.iDNES.cz, úprava autora
Překvapilo mě zjištění, že u záložky Mobil, Video a Hry portálová lišta buď úplně zmizí a nebo se přemístí na jiné místo na stránce, popř. změní svojí strukturu, což je vidět na následujících obrázcích.
61
Obrázek č. 22: Portálové lišty sekcí Mobil, Video a Hry http://mobil.idnes.cz/
http://webtv.idnes.cz/
http://bonusweb.idnes.cz/
Zdroj: www.iDNES.cz, úprava autora
Zde bych doporučovala nastavit jednotné zobrazování u všech sekcí. Jednak bude uživatel rád, že stránky fungují na jasně dané struktuře a navíc si myslím, že si portál uživatele naučí určitým zvyklostem, které pak bude brát jako samozřejmost.
62
Závěr Cílem této diplomové práce bylo seznámit se nejen s prostředím internetových portálů, s jejich členěním a strukturou, ale také s fungováním internetových služeb a jejich managementem. Dále bylo hlavním úkolem stanovit a definovat ideální internetový portál, jeho funkčnost a přizpůsobení se uživatelům, kde dochází především na možnosti personalizace stránek. Tato možnost se v praxi ukazuje jako velmi málo využívaná, ale s postupem času, kdy dochází k větší a větší počítačové gramotnosti obyvatelstva by se dalo říci, že doba personalizace internetových stránek teprve zaujme své místo ve světě internetu. Poté, co jsem zanalyzovala český internet, tím mám na mysli české internetové portály, a to nejen zpravodajské, tak jsem došla k závěru, že podobnou strukturu, která byla v této práci definována jako ideální internetový portál, žádný dostupný portál na internetu nenabízí. Troufám si napsat zatím, protože věřím, že něco podobného si budeme moci na svých domovských stránkách v budoucnu nastavit automaticky a nebude se jednat o něco výjimečného. V této práci jsem se snažila identifikovat problémy spojené s provozem internetového zpravodajského portálu. Hlavní problém spatřuji v jejich uživatelích (čtenářem, diskutérem, aj.) a v možnostech zásahu do zobrazovaného obsahu internetových stránek. Jedná se především o diskuze a komentování uváděných článků. Na základě této identifikace jsem se snažila navrhnout určitá možná řešení, která by vedla ke zjednodušení a zefektivnění fungování poskytované služby, a to nejen z pohledu managementu, ale hlavně z pohledu uživatele, který je předním článkem celého fungování zpravodajských portálů. Jak jsem zjistila při této praktické části práce, není snadné odhalit mnoho problémů s provozem takového masmédia jako je portál iDNES.cz. Tento portál je již velmi dobře začleněnou společností na internetu a u mnoha uživatelů výchozí (startovací) stránkou do dění na internetu. Proto jakékoliv zavádění inovací a změn musí být důsledně promyšleno a především schváleno managementem. Momentálně by se dalo
63
říci, že pokud by existovalo nějaké opatření k některé z jejich poskytovaných služeb, tak by tuto možnost již zaváděli a nebo by věděli, proč ještě není zavedená. Moje doporučení k vylepšení se týkají především možností z pohledů uživatelů, co hodnotí kladně na zpravodajském portálu iDNES.cz a co naopak. Výsledkem mé práce je ucelené pojetí o fungování internetových portálů, jejich službách a managementu. Dále také zjištění, že internetový zpravodajský portál iDNES.cz se jen velmi těžko dá srovnávat s navrhovaným ideálem internetového portálu. Je to především proto, že dochází k velké míře návštěvnosti běžných uživatelů tohoto portálu a management se nesoustředí, a do budoucna ani nechce reagovat na individuální přání a potřeby jednotlivého čtenáře - uživatele.
64
Použité zdroje 1. Blog [online], 2009-03-23 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Blog>. 2. Business to business [online], 2008-11-11 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Business_to_business>. 3. Business to customer [online], 2008-09-11 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/B2C>. 4. Chat [online], 2009-03-06 [cit. 2009-03-17], Wikipedie. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Chat >. 5. COMPUTERWORLD. Výzkum Googlu: Co a jak Češi nakupují na internetu? 2008-11-08
[online].
[cit.
2009-03-17].
Dostupný
z
WWW:
. 6. Dukáty
[online],
[cit.
2009-03-20],
iDNES.cz.
Dostupné
z
WWW:
<
http://muj.idnes.cz/pravidla-pro-sbirani-dukatu-dpw/dukaty_info.asp?y=dukaty/dukaty_pravidla.htm>. 7. Ekonomika iDNES.cz [online], [cit. 2009-04-14], strategie.cz. Dostupné z WWW: < http://ekonomika.idnes.cz/>. 8. Facebook [online], 2009-03-31 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook>. 9. Global File System [online], 2009-02-08 [cit. 2009-03-18], Wikipedie. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Global_File_System>. 10. Historie Centrum.cz [online], 2008-05-10 [cit. 2009-01-09], Aktualita.estranky.cz. Dostupné z WWW: < http://www.aktualita.estranky.cz/clanky/historie/historiecentrum_cz>. 11. Historie firmy [online], [cit. 2009-01-09], Seznam. Dostupné z WWW: < http://firma.seznam.cz/cz/historie-firmy.html>.
65
12. iDNES.cz do mobilu [online], [cit. 2009-04-14], iDNES.cz. Dostupné z WWW: < http://sms.idnes.cz/?typ=2&podtyp=1&y=sms-mms/t-mobile-zpravy-idnes.htm>. 13. iDNES.cz získal potřetí cenu za nejlepší zpravodajství [online], 2000-11-27 [cit. 2008-11-27], iDNES.cz. Dostupné z WWW: < http://zpravy.idnes.cz/idnes-czziskal-potreti-cenu-za-nejlepsi-zpravodajstvi-pjp/media.asp?c=A081127_140551_media_jw >. 14. Internetová telefonie [online], 2009-02-18 [cit. 2009-03-17], Wikipedie. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Internetov%C3%A1_telefonie >. 15. IP adresa [online], 2009-03-25 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa>. 16. JILM.CZ. Google jako špion pro personalizovanou reklamu. [online]. 2007-04-28 [cit. 2008-11-02]. Dostupný z WWW: 17. Jsem čuně z internetu [online], 2009-02-26 [cit. 2009-03-24], iDNES.cz. Dostupné z WWW: < http://info.blog.idnes.cz/c/71937/Jsem-cune-z-internetu.html>. 18. Masmédium [online], 2009-03-03 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: < http://sk.wikipedia.org/wiki/Masm%C3%A9dium>. 19. MIKUŠA, Vladimír. Co je to reklama, propagace a cílená reklama. [online]. [cit. 2008-11-02]. Dostupný z WWW: . 20. Network File System [online], 2009-03-17 [cit. 2009-03-18], Wikipedie. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Network_File_System>. 21. Oborový portál [online], 2009-03-03 [cit. 2009-03-10], Wikipedie. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Oborov%C3%BD_port%C3%A1l >. 22. o nás [online], [cit. 2009-01-09], Centrum holdings. Dostupné z WWW: < http://www.centrumholdings.com/o-nas/>. 23. Personalizovaná reklama v ohrožení [online], 2000-04-17 [cit. 2009-03-04], strategie.cz.
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=6353>. 24. Podnikové portály - intranety [online], [cit. 2009-03-12], asociace.biz. Dostupné z WWW: < http://www.asociace.biz/podnikove-portaly.htm>.
66
25. Podnikové portály – náklady a přínosy [online], 09/2004 [cit. 2009-03-12], System On Line. Dostupné z WWW: < http://www.systemonline.cz/clanky/podnikoveportaly-naklady-a-prinosy.htm>. 26. Přehled funkcí [online], [cit. 2009-03-16], Google. Dostupné z WWW: < http://www.google.com/intl/cs/corporate/features.html>. 27. Přehled společnosti [online], [cit. 2009-03-16], Google. Dostupné z WWW: < http://www.google.com/intl/cs/corporate/index.html>. 28. Rozšířené vyhledávání [online], [cit. 2009-03-16], Google. Dostupné z WWW: < http://www.google.cz/advanced_search?hl=cs>. 29. RSS [online], 2009-03-15 [cit. 2009-04-14], Wikipedie. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/RSS>. 30. Stručný profil [online], [cit. 2009-03-16], Google. Dostupné z WWW: < http://www.google.com/intl/cs/corporate/facts.html >. 31. TATNALL, Arthur. Web Portals: The New Gateways to Internet Information and Services. Hershey, United States of America: Idea Group Publishing. 364 s. ISBN 1-591040-439-8. 32. URL [online], 2009-02-08 [cit. 2009-04-01], Wikipedia. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/URL>. 33. Veřejné výstupy [online], [cit. 2009-02-20], NetMonitor. Dostupné z WWW: . 34. Vyhledávače [online], 2005-03-01 [cit. 2007-03-17], Jak psat web. Dostupné z WWW: < http://www.jakpsatweb.cz/vyhledavace.html >. 35. Wireless Markup Language [online], 2008-09-07 [cit. 2009-03-05], Wikipedia. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/WML>.
67
Příloha č. 1
Zdroj: http://vice.idnes.cz/
68