Newsletter 08/09 Dobrý den, po téměř dvou měsících Vás zdravím při čtení druhého newsletteru advokátní kanceláře Mašek advokáti. I nyní se alespoň stručně pokusíme informovat o nejžhavějších novinkách v oblasti práva. Samozřejmě bychom Vás rádi informovali o nejdůležitější legislativní změně těchto prázdnin: Změny v doručování a vznik datových schránek. Bez nadsázky lze říci, že díky nim tato úprava prošla revolucí, která byla motivována zejména snahou o zrychlení občanského soudního řízení a v neposlední řadě též snahou o snížení nákladů na proces doručování soudních písemností účastníkům řízení. Nicméně v obou případech díky nízké informovanosti veřejnosti vznikla spousta zbytečných strašidelných mýtů, ale i velkých rizik plynoucích právě z neznalosti. Věříme, že i v nestálém počasí tohoto léta bude pro Vás čtení našeho newsletteru zajímavým zdrojem informací. …Váš Petr Mašek
Mašek advokáti s.r.o. Advokátní kancelář Mašek advokáti se specializuje především na vymáhání pohledávek proti fyzickým i právnickým osobám, dále na oblast nemovitostí – kupní smlouvy, úschovy kupních cen, úplný servis od vyhledání nemovitosti až po úhradu daně z převodu nemovitostí. V neposlední řadě je naší doménou
obchodní právo. A to od zakládání a správy společností, přes obchodní smlouvy, až po prodej hotových Ready Made společností. Advokátní kancelář Mašek advokáti disponuje týmem specialistů na pracovní právo, které je pro naše klienty zvlášť v době hospodářské recese velmi důležité.
Posila teamu… Hana Pačesová / advokátní koncipient Stále se rozšiřující agenda oddělení pohledávek advokátní kanceláře Mašek advokáti si vyžaduje průběžné posilování v oblasti lidských zdrojů. Do společnosti proto nastoupila Hana Pačesová, advokátní koncipient a má na starosti i běžnou agendu kanceláře. Má bohaté zkušenosti jako soudní úředník exekučního oddělení okresního soudu – provádění úkonů soudu v řízení o výkonu rozhodnutí. Mezi velké koníčky Hany Pačesové patří veškerý sport, tanec, cestování, umění a design.
Ivo Štorek / advokát V červnu tohoto roku složil s vyznamenáním advokátní zkoušky a rozšířil tak profesní tým advokátní kanceláře Mašek advokáti o nového advokáta. Bývalý advokátní koncipient společnosti se specializuje na obchodní a občanské právo, zejména se zabývá problematikou závazkových právních vztahů a obchodních společností. Jeho další oblíbenou oblastí jsou nemovitosti, zejména pak problematika bytového práva. Mezi koníčky Iva Štorka patří historie – zejména 19. a 20. století, literatura, kinematografie, letecká technika a paleontologie. Ze sportu má nejraději plavání a fotbal.
www.masekadvokati.cz
Newsletter 08/09 Změny v doručování se dotýkají každého V procesně-právní úpravě doručování došlo od začátku července k výrazným změnám. Tou nejdůležitější je přenesení odpovědnosti za správnost doručovací adresy na adresáta. Dominantní úlohu by dále mělo převzít doručování s využitím elektronických prostředků – především datových schránek. Nová úprava doručování stanoví určitou hierarchii ve způsobu, jakým bude soud písemnost účastníkovi doručovat. Prim by mělo hrát doručení takzvanou krátkou cestou, kdy písemnost dostane účastník jednání do ruky okamžitě v průběhu jednání. Z povahy věci ale nejde využít vždy. Na druhém místě vstupují do hry datové schránky. Právě tento způsob doručování, který se stal pro řadu subjektů stěžejním a povinným způsobem přijímání písemností od orgánů veřejné moci, je hlavní změnou a páteří nové úpravy doručování. A ve hře zůstává samozřejmě i doručování na doručovací adresu účastníků – ta může být buď fyzická – klasická poštovní adresa – nebo elektronická – datová schránka nebo klasická e-mailová schránka. V případě využití této e-mailové schránky je nezbytné, aby účastník soudu tuto adresu sdělil a o doručování na ni požádal – a to s uvedením platného kvalifikovaného certifikátu dle zákona o elektronickém podpisu. Na rozdíl od doručování do datové schránky účastníka je řádné doručení na takovouto elektronickou adresu podmíněno tím, že účastník přijetí každé zprávy do tří dnů potvrdí emailem obsahujícím jeho zaručený elektronický podpis. Pokud k takovému potvrzení nedojde, považuje se zpráva za nedoručenou – a to i kdyby si ji účastník přečetl – a soud přistoupí k doručení písemnosti jiným způsobem. Významnou novinkou je možnost soudu doručovat na adresu, kterou účastník nechal pro účely doručování zapsat do evidence trvalého pobytu. Tato úprava reaguje zejména na
skutečnost, že adresa trvalého pobytu často neodpovídá adrese pobytu skutečného – bydlišti adresáta. Zvláštním a novým způsobem doručení, ke kterému soud může přistoupit na žádost účastníka, je doručení prostřednictvím samotného účastníka řízení – či jeho zástupce. Soud v takovém případě předá písemnost účastníkovi a ten
se ji sám pokusí doručit druhé straně řízení. Na rozdíl od ostatních způsobů doručení je v tomto případě nutné, aby druhá strana projevila součinnost – pokud písemnost odmítne od doručujícího účastníka převzít, nepočne běžet lhůta pro uplatnění fikce doručení. V takovém případě doručující účastník vrátí písemnost soudu a ten se ji pokusí doručit jiným způsobem. Zdánlivě jde o nadbytečnou úpravu, která ale své uplatnění nalezne všude tam, kde problémy s doručováním nepramení z nechuti druhé strany řízení k převzetí písemnosti.
Nová úprava doručování je bezesporu krokem správným směrem – účastníci soudních sporů musí nést odpovědnost za možnost řádného doručení soudních písemností. Současně se účastníkům nabízí široké spektrum možností, jakou doručovací adresu – elektronickou či fyzickou – si zvolí, aby jejich práva byla maximálně chráněna. Lze tedy předpokládat, že nová úprava doručování skutečně povede ke zrychlení občanského soudního řízení. Do jaké míry se tak skutečně stane, ukáže až čas. Na co je dobré dobře pamatovat: Právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, organizačním složkám podniku a zahraničním právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku jsou datové schránky automaticky zřízeny a tyto subjekty budou muset datové schránky (pro přijímání písemností) povinně využívat – orgány veřejné moci jim totiž budou své písemnosti prioritně zasílat do datových schránek. Opačným směrem ale tato povinnost neplatí. To znamená, že tyto subjekty si budou moci vybrat, zda své písemnosti budou orgánům veřejné moci zasílat prostřednictvím datové schránky – což bude bezplatné – anebo jiným způsobem. Pro uživatele datové schránky – s výjimkou orgánů veřejné moci – je zřízení i provoz datové schránky zdarma. S určitými poplatky jsou ale spojeny některé úkony, ke kterým by bez pochybení samotného uživatele nedošlo – například opětovné vydání přístupových kódů oprávněné osobě se zpoplatňuje částkou dvě stě korun. S ohledem na míru a význam změn, ke kterým zřízením datových schránek dochází, je uživatelům datových schránek poskytnuta dostatečná doba na adaptaci – datové schránky vstoupí do ostrého provozu až 1. 11. 2009, dříve pouze na výslovnou žádost jejich uživatele. » Petr Mašek
www.masekadvokati.cz
Newsletter 08/09 Poradna – Mašek advokáti s.r.o. Čtení cizí pošty Ráda bych se zeptala, zdali se jedná o porušení zákona, jestliže mi zaměstnavatel na pracovním počítači, kde jsem přihlášená, přečte mou konverzaci na skypu s jiným člověkem. Příklad: na 5 minut jsem si odskočila do vedlejší kanceláře, zaměstnavatel si sedl k mému pracovnímu PC a přečetl si moji konverzaci s kamarádkou. Tuto konverzaci si navíc vytiskl. Uvedené jednání zaměstnavatele je porušením právních předpisů, zejména Zákoníku práce a Listiny základních práv a svobod. Tajemství obsahu listovních zpráv (v to zahrnujeme i elektronické dopisy) a telefonních zpráv je zaručeno Listinou základních práv a svobod a podléhá ochraně stanovené právními předpisy. Pokud je elektronická pošta doručena do osobní e-mailové schránky zaměstnance, pak ji zaměstnavatel nemůže číst (a již vůbec ne vytisknout), zde se jedná o porušení zásady ochrany listovního tajemství, resp. ochrany listovního tajemství jiných písemností a záznamů a porušení základních práv a svobod zaměstnance. To je však jedna stránka věci. Na druhou stranu jsou zaměstnanci povinni plně využívat pracovní dobu, nemohou v pracovní době vyřizovat své soukromé záležitosti a nejsou oprávněni zneužívat služební počítače ani jiné výrobní a pracovní prostředky k soukromým účelům. Zákoník práce dává zaměstnavateli oprávnění zabránit takovému zneužívání tím, že bude kontrolovat, od koho a v jakém rozsahu zaměstnanec do firemního počítače soukromé maily (skypovou konverzaci apod.) dostává a komu píše; jak již shora uvedeno, nemůže však kontrolovat samotný obsah takových zpráv. Pokud by zaměstnavatel zjistil, že elektronická pošta a jiná soukromá komunikace zaměstnance je v takovém množství, pro které neplní povinnost k plnému využívání pracovní doby, mohlo by se jednat o porušení pracovní kázně a mohou následovat sankce ze strany zaměstnavatele. V závažných případech by uvedené porušování povinností ze strany zaměstnavatele mohlo zakládat i důvod k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Takové porušování musí zaměstnavatel věrohodně a objektivně prokázat – za tím účelem si může např. zjišťovat
seznam adres odesílatelů a příjemců elektronické pošty (nikoliv však obsah zpráv). Odůvodňuje-li to povaha činnosti zaměstnavatele, je oprávněn zavést kontrolní mechanizmy na pracovišti a ve společných prostorách. O rozsahu a způsobech provádění kontroly je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat. n
Čerpání dovolené
Má zaměstnavatel právo zaměstnanci naplánovat dovolenou na celý rok /celozávodní/? Zdůvodňují to vzniklou finanční krizí. Zaměstnanec si tak nemůže naplánovat žádnou dovolenou se svou rodinou. V souladu se zákoníkem práce určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel, podle rozvrhu čerpání dovolené a to tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou čerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Působí–li u zaměstnavatele odborová organizace, je rozvrh čerpání dovolené vydán s předchozím souhlasem této odborové organizace. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a také k oprávněným zájmům zaměstnance. Je-li poskytována zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na jiné délce čerpání dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnou na kratší době. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel má právo určit dobu čerpání dovolené / tzv. celozávodní/ a zejména u velkých firem se jedná o praxi běžnou (a o nejenom v ČR). Zaměstnavatel by měl přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Obvykle jsou celozávodní dovolené určovány na období hlavních letních prázdnin a v dostatečném časovém předstihu před určenou dobou čerpání (zpravidla více než je zákonná doba 14 dnů), takže v plánování dovolené s rodinou by neměl vzniknout problém. n
Vrácení mzdy
Můj bývalý zaměstnavatel mi odeslal v jednom měsíci dvakrát mou patřičnou výplatu. Nyní chce po mě vrátit celou jednu mzdu, kterou mi odeslal na víc. Vše bylo v době září 2008. Dvakrát poslané částky jsem si byla vědoma až v tomto měsíci a to únor 2009. Myslím,že chyba je v účetnictví ze strany zaměstnavatele. Prosím o Vaší radu, zda musím celou mzdu řádně vrátit, či se alespoň domluvit na splátkách. Děkuji. V případě duplicitně vyplacené mzdy se na straně zaměstnance jedná o bezdůvodné obohacení, což je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu. Byla-li již v souladu s pracovní smlouvou za vykonanou práci vyplacena v řádném termínu mzda /příp. plat/ a následně za totéž období vyplacena mzda/plat / duplicitně, jedná se o plnění bez právního důvodu. Kdo se na úkor jiného obohatí, musí obohacení vydat, a to v plném rozsahu. I v pracovně právních vztazích platí, že zaměstnanec i zaměstnavatel je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k bezdůvodnému obohacení a v případě, že takové bezdůvodné obohacení získá, je povinen jej vydat. Uvedeného bezdůvodného obohacení jste si dle Vašeho vyjádření v dotazu vědoma, nesrovnalost je v době získání uváděného bezdůvodného obohacení, datum duplicitní platby zjistíte snadno dle výpisu z účtu (dle znění dotazu předpokládám, že se jednalo o zaslání platby na Váš účet). Jelikož se jednalo zjevně o omyl zaměstnavatele, bylo by možné žádat po něm náhradu nákladů souvisejících s převodem duplicitní platby zpět na účet zaměstnavatele. Pokud jde o vrácení předmětné částky ve splátkách, je možné se se zaměstnavatelem na takovém způsobu dohodnout, vždy je však nutný vzájemný souhlas, který závisí na svobodné vůli obou stran, na Vaší straně se rozhodně nejedná o nárok na placení ve splátkách. n odpOVÍDÁ» JUDr. Marilla Kokešová advokátka, Mašek advokáti s.r.o.
www.masekadvokati.cz
Newsletter 08/09 Praktické informace:
www.masekadvokati.cz
Newsletter 08/09 Praktické informace:
www.masekadvokati.cz
Newsletter 08/09
www.masekadvokati.cz
