Ma arská ultrapravice po roce Hungarian right-wing after the year Abstract. Keywords

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz

Maćarská ultrapravice po roce 1989 Hungarian right-wing after the year 1989 Autor: Alida Bélaiová Email: [email protected]

Abstract The article is about Hungarian right-wing after the year 1989. After the collapse of the Soviet Union in 1989 occurred in Hungary as well as in former Czechoslovakia and other countries of former Eastern Bloc a significant increase of right-wing, nationalist and extreme parties and organizations. The aim is to identify and describe the main actors of far-right in Hungary, describe the main topics they deal with and find out if they have or build relationships with foreign partners. The key chapters are mainly passages describing the actors in the Hungarian far-right scene, focusing on political parties and organizations. For hungarian right wing is typical an issue of Hungarian minorities outside Hungary, which is caused by Trianon Treaty. This agreement raises emotions and injustice after 90 years after its birth and is one of the most frequent themes of far right. Another frequent topic is the issue of minorities – especially Roma, the largest minority in Hungary (about 400-600 thousand members, about 5 % of the population).

Keywords Hungary, Hungarian far-right, far-right, extremism, Jobbik, MIÉP

79


Úvod Tématem tohoto þlánku je ultrapravice v Maćarsku po roce 1989. Po rozpadu SovČtského svazu (dále jen SSSR) v roce 1989 došlo v Maćarsku, stejnČ jako v tehdejším ýeskoslovensku a dalších zemích bývalého východního bloku, k významnému nárĤstu poþtu pravicových, nacionalistických i extrémních stran a organizací. Souþasná Maćarská republika (dále jen Maćarsko) je poþtem obyvatel srovnatelná s ýeskou republikou, žije v ní cca 10 milionĤ obyvatel, z nichž cca 10 % patĜí k menšinám. Pro Maćarsko je typickou problematikou maćarská menšina žijící mimo území Maćarska po vstupu Trianonské smlouvy v platnost. PrávČ tato smlouva vyvolává i 90 let po svém vzniku v Maćarsku emoce a „nespravedlnost“ z ní plynoucí patĜí k nejþastČjším tématĤm ultrapravicových aktérĤ. K dalším þasto Ĝešeným tématĤm pak patĜí problematika menšin – zejména romské, která tvoĜí nejvČtší menšinu v Maćarsku (zhruba 400 – 600 tisíc pĜíslušníkĤ, což je cca 5 % populace). StČžejními

kapitolami

jsou

pasáže

popisující

jednotlivé

aktéry

maćarské

ultrapravicové scény, se zamČĜením na politické strany a organizace. Subkultury jsou zaĜazeny pouze okrajovČ. ýlánek vychází z knižních zdrojĤ zabývajících se ultrapravicí (napĜ. C. Mudde þi S. P. Ramet),

dále

jsou

využívány

oficiální

internetové

stránky

jednotlivých

ultrapravicových aktérĤ, þlánky rĤzných organizací (napĜ. EPERN, National Policy Institute, Euroobserver aj.) a dále jsou také využívány þlánky þeských i zahraniþních (zejména maćarských) médií.

Metodologie Cílem þlánku je zjistit: „Jaké aktéry mĤžeme zaĜadit k ultrapravici v Maćarsku po roce 1989 a tyto aktéry a jejich fungování popsat a identifikovat hlavní okruh témat, kterými se tito aktéĜi zabývají.“ Mezi dílþí cíle mĤžeme zaĜadit snahu o zjištČní mezinárodních vazeb u ultrapravicových politických stran a jejich pĜípadné pĤsobení na 80

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz mezinárodním poli. V rámci cílĤ je nutné podotknout, že pro práci bude stČžejní popis ultrapravicových politických stran a organizací a pouze vybrané proudy subkultur, které lze jednoznaþnČ oznaþit za ultrapravicové. Práce bude deskriptivního charakteru. Hendl (2008: 37) charakterizuje popisný výzkum jako takový, který „dává obraz specifických podrobností situace, jevu nebo vztahĤ. … a soustĜedí se na otázky: kdo, jak a kolik.“ Pro vČtší pĜehlednost jsou v þlánku jednotliví aktéĜi maćarské ultrapravice rozdČleni do politických stran, organizací/hnutí a subkultur a v rámci nich je pozornost vČnována nejdĤležitČjším z nich, pĜiþemž dĤraz je kladen zejména na první dvČ jmenované kategorie. V této þásti se budu zabývat historií aktérĤ, popíšu jejich pĤsobení na scénČ, program a pĜípadnČ nejdĤležitČjší akce. Cílem þlánku je zmapovat ultrapravicovou scénu v Maćarsku. Jak již bylo zmínČno, práce bude deskriptivního charakteru a je nutné Ĝíci, že v daném rozsahu se jedná o první dĤkladné zpracování tohoto tématu. V anglickém, pĜípadnČ nČmeckém jazyce sice nalezneme urþitá dílþí zpracování, ale v rámci þeského vČdeckého diskursu se jedná o prvotní zpracování. ýlánek bude vycházet z knižních zdrojĤ zabývajících se ultrapravicí, napĜ. knižní tituly C. Muddeho, Michaela Minkeberga þi S. P. Ramet. Dále budou využívány oficiální internetové stránky jednotlivých ultrapravicových aktérĤ, þlánky rĤzných organizací, napĜ. EPERN, National Policy Institute, Euroobserver a další. Dále budou samozĜejmČ využívány novinové þlánky, a to jak þeských, tak zahraniþních (zejména maćarských) médií.

Teoretické zakotvení Pro úþely þlánku je potĜeba definovat nČkolik základních pojmĤ. V médiích se v poslední dobČ þasto setkáváme s pojmy krajní pravice, extrémní pravice, radikální pravice a ultrapravice, které se mezi sebou þasto zamČĖují, a to nejen v médiích. RĤzní 81

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz autoĜi odborných þlánkĤ tyto pojmy používají v rĤzných pĜípadech a s mírnČ odlišným chápáním. Domnívám se, že tato zámČna þasto nepĜináší vČtší problémy, ale pro úþely této práce je nutné tyto pojmy od sebe rozlišit. Jedním z þeských vČdcĤ, který tyto pojmy od sebe oddČlil, je Miroslav Mareš. Ve své knize Pravicový extremismus a radikalismus v ýR definoval pojem krajní pravice jako zastĜešující nad pojmy extrémní þi radikální pravice. Podle Mareše (2003: 33) je s ohledem na obtížné urþení hranice mezi radikalismem a extremismem vhodnČjší pojímat skuteþnosti, které jsou tČmito termíny oznaþovány, jako jeden celek. Mareš v rámci své práce proto využívá pojmu ultrapravice, který chápe jako synonymum pro krajní pravici (a tedy zastĜešující pojem pro radikální pravici a extrémní pravici). Pro úþely tohoto þlánku budu vycházet právČ z Marešova pojetí, které chápe ultrapravici jako synonymum pro krajní pravici, a tedy zastĜešující pojem nad radikální a extrémní pravicí. Pro úþely þlánku je nutné také vymezit koncept krajní pravice. Hloušek a Kopeþek (2010: 214) považují za nejlepší možný pĜístup k vymezení krajní pravice koncept Case Mudda, který oznaþují jako minimalistický. Spoleþný základ krajnČ pravicových stran tvoĜí 4 prvky: nacionalismus, xenofobie, volání po právu a poĜádku a pĜedstava šovinistického sociálního zabezpeþení. Nacionalismus se odkazuje na myšlenku, že stát (zemČ) by mČl být monokulturní. ýasto bývá navíc tato myšlenka doplnČna o pĜedstavu života všech þlenĤ etnika v jedné zemi. Xenofobie ostĜe odsuzuje cokoliv cizího, napĜíklad kulturu þi hodnoty jiných etnických skupin, homosexuálĤ nebo politických protivníkĤ. Právo a poĜádek jsou spojeny s pĜedstavou existence policie a soudnictví, které dokáže postihovat kriminalitu. Program šovinistického sociálního zabezpeþení pak znamená, že se stát zaruþí, že sociální politika bude fungovat ve prospČch „vlastních lidí“ a vlastního národa a ne „cizích“. Dalším autorem, který definuje pravicový extremismus je Mareš, který jej oznaþuje za obranné antiindividualistické hnutí popírající fundamentální lidskou rovnost, jež je zamČĜené proti liberálním a demokratickým silám, jehož cílem je nastolení pevného

82

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz politického Ĝádu, institucionalizované fundamentální nerovnosti lidí zakládající se na pĤvodu, výkonu, národní, etnické nebo rasové pĜíslušnosti. V souþasnosti se pravicový extremismus nejvíce projevuje jednostranným vyšším hodnocením vlastního etnika, rasy nebo národa a ve snižování skupin, které jsou jiného druhu þi cizí. (Mareš 2003: 21 – 22, srov. Danics 2003: 21 - 22, Fiala 1998). Jak píše Smolík a Vejvodová (2010: 45), obecnČ platí, že etablování krajní pravice v rámci politického systému závisí mj. na strukturách spoleþnosti a na zmČnách tČchto struktur. V pĜípadČ, že dojde ke zvratĤm, jedinec nabývá pocitu nejistoty a ztrácí pocit pĜíslušnosti ke spoleþnosti. V prĤbČhu tČchto rychlých zmČn pak dochází k bourání tradiþních vzorcĤ a hodnot, proti þemuž se právČ krajní pravice vymezuje. Klíþem k úspČchu tČchto subjektĤ je tedy nabídnutí pocitu, že jedinec „nČkam patĜí“. Mezi základní prvky krajní pravice tedy mĤžeme zaĜadit zejména antiimigraþní snahy, odpor k integraþním procesĤm v rámci EU, nacionalismus a xenofobii.

Maćarské ultrapravicové strany V souþasné dobČ mĤžeme napĜíþ celou Evropou sledovat rozmach ultrapravicových stran, které postupnČ získávají vČtší politický vliv ve svých domovských zemích, ale také v rámci Evropské unie. Maćarsko je jednou z prvních zemí ve stĜední EvropČ, kde se extrémnČ pravicová strana stala tĜetí nejsilnČjší politickou stranou v zemi a rok pĜedtím také získala kĜesla v Evropském parlamentu. V rámci Maćarska mĤžeme vysledovat nČkolik stran, které mČly vČtší þi menší úspČchy na politické scénČ. ObecnČ se ve vČtšinČ dostupné literatury považuje za nejúspČšnČjší stranu Strana maćarské spravedlnosti a života, která má ale v souþasnosti pouze marginální význam. Od roku 2003 pĤsobí na maćarské politické scénČ strana Hnutí za lepší Maćarsko (Jobbik), která je jedinou ultrapravicovou stranou v novodobé historii Maćarska, jež má vliv na rozhodování o každodenním životČ maćarských obþanĤ.

83


Strana maćarské spravedlnosti a života (Magyar Igazság és Érdek Pártja) Strana maćarské spravedlnosti a života (dále pouze MIÉP) byla založena v roce 1993 Istvánem Csurkou, který odešel z Maćarského demokratického fóra, a jeho pĜívrženci. István Csurka je známý maćarský spisovatel a antikomunista1. MIÉP je þasto svou velikostí pĜipodobĖována k þeským republikánĤm v dobČ jejich nejvČtší slávy. MIÉP sami sebe definují jako „národní, radikálnČ-konzervativní stranu“, ve svém programu odmítají komunismus i západní liberalismus, strana hlásá tĜetí – specificky maćarskou – cestu, v níž je stČžejní silný stát, který se nebojí zasahovat do hospodáĜských záležitostí. Pro stranu – stejnČ jako ostatní extrémnČ pravicové strany – je pĜíznaþný nacionalistický populismus; živnou pĤdou pro nacionální radikalismus je Trianonská smlouva, kvĤli níž žije každý tĜetí Maćar mimo území Maćarska. Strana MIÉP vČĜí v imaginární Velké Maćarsko. Strana je také silnČ antisemitská, sám Csurka je známý pro své plamenné projevy zamČĜené proti ŽidĤm2. NapĜíklad v roce 2004 na shromáždČní organizovaném u pĜíležitosti pĜipomenutí revoluce z roku 1956, vyjmenoval komunistické vĤdce s typicky židovským pĜíjmením. Rozruch vyvolalo také prohlášení mluvþího strany Miklóse Harasztiho, který Ĝekl: „Tato strana je protizápadní, antikapitalistická, antikomunistická a antiliberální a vČĜí, že všichni nepĜátelé jsou buć Židé, nebo jsou Ĝízeni Židy.“ (Davies, Jackson 2008: 313) V roce 2002 byl viceprezident strany Lóránt Hegedüs odsouzen k 18 mČsíþnímu podmínČnému vČzení za požadavek na segregaci ŽidĤ. Strana také volá po vyhnání všech RomĤ z Maćarska. Svoji ideologii popisuje jako „ani vpravo ani vlevo, kĜesĢanská a maćarská“. (Davies, Jackson 2008: 313) V programu strany, který zĤstal nezmČnČn od jeho vydání v roce 2005, se mezi jinými zabývají úpravou zákonĤ, kdy doslova píší, že „zákonodárci þasto schválnČ, pod tlakem z vnČjšku, nechávají v zákonech chyby a mezery.3“ (Csurka 2005) Píší, že tuto 1 Za Kádárova režimu byl pronásledovaný. 2 Csurka zcela automaticky oznaþuje Židy jako komunisty. (Davies, Jackson 2008: 254) 3 „A törvényhozó sokszor szándékosan, külsô nyomásra hagyja benne a hiányt.“ – vlastní pĜeklad.

84

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz situaci, kdy zákony musí dodržovat jen obyþejní lidé, zatímco „vyvolení“ je porušují, chtČjí Ĝešit radikální formou – zákony i silou. Problém vidí také v nedostateþném finanþním ohodnocení státních zamČstnancĤ – zejména policistĤ, kteĜí se díky nedostateþnému ohodnocení stávají souþástí korupþního jednání. V programu mají zvýraznČnu potĜebu dobĜe odmČnit práci; zároveĖ však upozorĖují na to, že ta musí být dobĜe odvedena. Z ekonomické þásti se dozvíme, že MIÉP uznává v oblasti hospodáĜského programu pouze jedno: výstavbu. Výstavbu továren, silnic a bytĤ. Podporují snahu o navracení ztracených strojírenských podnikĤ, dokĤ s výrobou lodí, zkvalitnČní železnic a podporují dopravu všeho, co je jen možné takto pĜepravit, po vodČ þi železnici. Podporují rozvoj obnovitelných zdrojĤ. Podstatou jejich hospodáĜského programu je však „Navrácení“. (Csurka 2005, srov. Hloušek, Kopeþek 2010: 220) Jak je již psáno výše, MIÉP je stranou, která je velice slyšet a má velmi kontroverzní názory, þasto s antisemitskou rétorikou4, nicménČ v parlamentu byla zastoupena pouze jedno volební období (1998-2002, viz tabulka þ. 1 níže) a v souþasnosti má tato strana marginální význam. V roce 2006 utvoĜila alianci se stranou Jobbik – takzvanou TĜetí cestu. Tato aliance dvou krajnČ pravicových stran deklarovala, že jejím cílem je promluvit za obČti trestných þinĤ a maćarské menšiny v okolních zemích. (Davies, Jackson 2008: 313) Podle výzkumĤ jsou hlavní pĜíznivci strany MIÉP z horní a dolní þásti spoleþnosti – aristokraticky bohatých a nevzdČlaných chudých. Podle Aliny Mungiu-Pippidi je typický voliþ MIÉP vlastenec a autoritáĜ. (Davies, Jackson 2008: 254) Strana MIÉP disponuje dobrými mezinárodními kontakty hlavnČ k Front National (Francie), k FPÖ (Rakousko) a k Vlaams Belang (Belgie) (Beer 2009). Sám Csurka pĜivítal v roce 1996 v Budapešti Jeana-Marie Le Pena, naopak Csurka se zúþastnil výroþního kongresu Front National ve Štrasburku (Davies, Jackson 2008: 255). Samotný Csurka má blízko ke spisovateli Davidu Irvingovi, kterého pozval do Maćarska a nazývá ho „prominentním britským historikem“. (Davies, Jackson 2008: 254 – 255) 4 NapĜíklad Alianci svobodných pĜedstavitelĤ, jejíž þelní pĜedstavitel je židovského pĤvodu, oznaþovali za „organizaci Ĝízenou extremistickými rasisty z jisté etnické menšiny.“ (Vago)

85

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Domnívám se, že mĤžeme Ĝíci, že v rámci maćarského politického systému je strana MIÉP v souþasnosti nahrazena stranou Jobbik, což vyplývá z výsledkĤ posledních voleb – viz tabulka þ. 1, ve které vidíme, že MIÉP získal pouhých 0,03 % hlasĤ a Jobbik 16,67 %.

Tabulka þ. 1 – ÚspČšnost MIÉP u voleb do maćarského parlamentu Rok voleb Výsledek voleb (%) Poþet hlasĤ 1994 1998 2002 2006* 2010

1,59 5,55 4,37 2,20 0,03

85 737 248 825 245 326 119 007 1286

Výsledek voleb (v parlamentu/mimo parlament) Mimo parlament V parlamentu (v opozici) Mimo parlament Mimo parlament Mimo parlament

* V roce 2006 byl MIÉP na spoleþné kandidátce se stranou Jobbik. Zdroj: European Election Database.

Hnutí za lepší Maćarsko (Jobboldali Ifjúsági Közösség – Jobbik) Hnutí za lepší Maćarsko (dále Jobbik) bylo jako strana založeno v roce 2003 vesmČs konzervativnČ smýšlejícími studenty univerzit. Impulsem pro vytvoĜení strany byl pocit selhání celé politické elity po roce 1990 a porážka konzervativcĤ ve volbách v roce 2002. Strana Jobbik ve svém zakládajícím prohlášení píše, že v Maćarsku ještČ v roce 2003 nedošlo k pravé zmČnČ režimu. Podle nich politici nebyli schopni v rámci ministerstev prosazovat zájmy Maćarska. PĜestože se správní a administrativní fungování státu promČnilo, komunistická moc si podle zakladatelĤ strany zachovala nad Maćarskem svou sílu. Podle Jobbiku nelze ani po roce 1990 hovoĜit o pravé demokracii, protože v oblasti veĜejného života, podnikání, médií a kultury neexistuje výbČr na základČ schopností a nadání, ale na základČ „sítí“ starých politických, obchodních þi rodinných vztahĤ. Podle Jobbiku se tyto sítČ snaží ohrozit þi narušit pĜirozené lidské spoleþenství, národní identitu, lokální patriotismus a instituci rodiny. Cílem strany Jobbik je dokonþení zmČny režimu a 86

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz vytvoĜení spravedlivČjší spoleþnosti. (Jobbik 2006) Souþasná politická garnitura podle strany Jobbik podlehla globalismu, který zajišĢuje ohromné finanþní prostĜedky k uvolnČní tradiþních hodnot za úþelem vzniku ultraliberální, otevĜené spoleþnosti. Jobbik sociální nespravedlnost nepĜijímá jako základní nutnost, protože proti ní je možné a potĜebné bojovat. Strana si podle zakládajícího prohlášení je vČdoma svČtských a lidských nedokonalostí, ale vČĜí, že je možné vytvoĜit lepší než souþasnou spoleþnost, pokud existuje reálná politická vĤle nezbytná k dosažení konsensu. (Jobbik 2006) Pro stranu je nepĜijatelné þlenství v EU, které s sebou nese „mrzaþení“ národní nezávislosti, zvČtšující se rozdíl životní úrovnČ mezi chudými a bohatými a skuteþnost, že politika slouží k dosažení soukromých a ne celospoleþenských cílĤ. Je pro nČ také nepĜijatelné, že se cílenČ opomíjí národnČ-strategická témata jako poþet obyvatel, situace RomĤ, rozprodej státního majetku nebo stav životního prostĜedí; vymezují se proti tomu, aby zákony ochraĖovaly zloþince a þím dál tím ménČ ochraĖovaly poctivé obþany. (Jobbik 2009) Strana Jobbik sama sebe oznaþuje za konzervativní, radikálnČ vlasteneckou kĜesĢanskou stranu. Jejím základním cílem je ochrana maćarských hodnot a zájmĤ, mezi nČž Ĝadí fyzický a duševní stav národa, vlasteneckou soudržnost a solidaritu. Ve své programatice i svých projevech velmi þasto Ĝeší problematiku rostoucí romské populace (jedná se o nejvČtší maćarskou menšinu, která tvoĜí zhruba 5 % populace), zejména problém nevzdČlanosti a nezamČstnanosti romské populace a s tím spojený fenomén romské

kriminality.

Ve

svém

anglicky

psaném

manifestu

pro

rok

2010

píší:

„NejnaléhavČjším z tČchto problémĤ je nepochybnČ zastavení cikánské trestné þinnosti, pro nČž se požaduje posílení pravomocí policie a založení specializované venkovské policie þi þetnictva. Oznaþení cikánská kriminalita samozĜejmČ neznamená, že všichni cikáni jsou zloþinci.“ (Jobbik 2010) ěešení vidí ve vštČpování spoleþenských norem a jejich dodržování do povČdomí dČtí, ve vzdČlání, v odborné pĜípravČ a ve vytváĜení pracovních míst. ZároveĖ s tímto však požadují zpĜísnČní trestĤ a urychlení trestního Ĝízení.

87

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz V roce 2006, kdy se konaly v Maćarsku parlamentní volby, utvoĜila strana Jobbik spoleþnou kandidátku se stranou MIÉP jako tzv. TĜetí cesta a získaly dohromady 2,2 % hlasĤ. VČtšího mediálního zájmu dosáhla strana až se založením Maćarských gard v roce 2007 a také v souvislosti s pĜicházející ekonomickou krizí, která s sebou nese radikálnČjší názory spoleþnosti. Od roku 2008 je strana nezávislá. V roce 2009 se konaly volby do Evropského parlamentu. Strana v rámci svého programu pro volby do Evropského parlamentu podporovala evropskou spolupráci, nicménČ ne souþasnou politickou unii ani centralizovaný byrokratický systém. Jobbik odmítl Lisabonskou smlouvu a pĜijímané hospodáĜské podmínky oznaþil pro Maćarsko za nevýhodné. Strana v rámci tohoto programu doufala, že v pĜípadČ úspČchu se bude moci podílet na procesu uvádČní nové evropské spolupráce na nových základech. (Jobbik 2009) Hlavním volebním heslem Jobbiku ve volbách do Evropského parlamentu bylo „Maćarsko patĜí MaćarĤm!5“. Je zajímavé zamyslet se nad tím, co bylo tímto heslem myšleno. MČl snad Jobbik na mysli souþasné Maćarsko nebo území Velkého Maćarska z doby pĜed Trianonskou smlouvou? A Maćary jsou myšleni souþasní obyvatelé Maćarska nebo všichni MaćaĜi, i ti, kteĜí žijí mimo území dnešního Maćarska? Vzhledem k celkové rétorice strany se lze domnívat, že Jobbik má na mysli Maćarsko pĜed Trianonem a všechny etnické Maćary i mimo území dnešního státu6. (Bélaiová, Mareš 2009) Strana Jobbik v rámci voleb do Evropského parlamentu zaznamenala ohromný úspČch, když se stala 3. nejúspČšnČjší stranou tČchto voleb se ziskem 14,77 % hlasĤ a 3 mandáty7. (europarl.europa.eu) Jednalo se o nebývalý úspČch, neboĢ se v té dobČ jednalo o mimoparlamentní stranu8. Zástupci strany vyvolali mezinárodní pozdvižení již na prvním setkání nových europoslancĤ, kdy jeden z jejích zástupcĤ – Csanád Szegedi – dorazil v uniformČ maćarské gardy a jeho kolegové Zoltán Balczó a Kristina Morvai dorazili 5 “Magyarország a Magyaroké!“ 6 Pravý význam tohoto hesla však nikdy nebyl ze strany Jobbiku vysvČtlen. 7 Krajní pravice však bodovala nejen v Maćarsku, ale celkem v 10 þlenských státech EU a získala tak více kĜesel, než v pĜedchozích volbách v roce 2004. Její úspČch je pĜiþítán hospodáĜské krizi, s jejímiž dĤsledky se obyvatelé obtížnČ vyrovnávají, a proto více naslouchají populistĤm a stranám z krajĤ politického spektra. (ýTK 2009) 8 Do maćarského parlamentu se strana dostala až ve volbách v roce 2010.

88

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz v národních krojích. Szegedi navíc prohlásil, že prvním krokem Jobbiku bude žádost o zrušení pováleþných Benešových dekretĤ a následnČ také žádost o revizi Trianonské smlouvy, díky níž pĜišlo tehdejší Maćarsko o 2/3 svého území a polovinu obyvatel. (ýTK 2009) V rámci Evropského parlamentu jsou þlenové strany Jobbik v rámci frakce „NezaĜazení“, a to spoleþnČ s francouzským nacionalistou Jean-Marie Le Penem, Britskou národní stranou (dále BNP) þi rumunským poslancem Vadimem Tudorovem. (vlada.cz 2009) Dne 24. Ĝíjna 2009 byla v Budapešti založena Aliance evropských nacionalistických hnutí deklarací spoleþných cílĤ, kterou vypracoval vĤdce BNP Nick Griffin. Pod deklaraci se podepsalo pČt stran: Jobbik, francouzská Národní fronta, italská strana Fiamma Tricolore, švédští Národní demokraté a belgická Národní fronta9 (þleny v Evropském parlamentu mají jen první tĜi jmenované politické strany). V rámci devítibodové deklarace aliance odmítá všechny iniciativy vedoucí k vytvoĜení federálního státu v EvropČ, vyzývá Evropu, aby se chránila pĜed náboženským, finanþním, politickým þi ekonomickým imperialismem, volá po pro-rodinných politikách a tradiþních hodnotách. (Phillips 2009; eubusiness.com 2009) Aliance však nemá v souþasnosti dost þlenĤ v Evropském parlamentu, aby mohla utvoĜit oficiální politické uskupení a získat tak peníze od EU10. ýlenem aliance nejsou Strana velkého Rumunska, bulharská strana Ataka, þi Slovenská národní strana. Evropský poslanec za stranu Jobbik Zoltán Balczó prohlásil, “že se nebudou podílet na žádné alianci s žádnou stranou, která je šovinistická vĤþi etnickým MaćarĤm a jak Rumuni, tak Slováci jsou velmi, velmi silnČ proti etnickým MaćarĤm.“ (Phillips 2009) Dne 28. Ĝíjna 2010 byly pĜedsedovi Evropského parlamentu Jerzy Buzkovi pĜedány materiály ohlednČ nové evropské strany Aliance evropských nacionalistických hnutí11. VytvoĜení této aliance hodnotil mj. také pĜedseda Švédských národních demokratĤ 9 Belgium Walloon extremists, the Front Nationalists. 10 Aby ji mohli utvoĜit, museli by mít alespoĖ 25 europoslancĤ z nejménČ 7 þlenských státĤ. 11 ýleny jsou: Fiamma Tricolore (Itálie), Front National (Francie), British National Party (Velká Británie), Jobbik (Maćarsko), Movimiento Social Republicano (ŠpanČlsko), Svoboda (Ukrajina), Nationaldemokraterna (Švédsko), Partido nacional Renovador (Portugalsko), Front National Belge (Belgie), dále se pĜipojili europoslanci Freiheitliche Partei Österreichs (Rakousko), Vlaams Belang (Belgie) a také maćarská minorita v Rumunsku. (De Santis 2010)

89

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Marc Abramsson: „Je to dĤležitý krok … pro obnovu suverénních národĤ. Je to boj za naši vlastní kulturu a dČdictví.“ (NPI 2009)

Zástupci strany Jobbik se také setkali

s pĜedstaviteli þeské Národní strany, nicménČ k navázání bližší spolupráce vzhledem k diametrálnČ odlišným zájmĤm (snaha o zrušení Trianonu vs. snaha o jeho zachování, zrušení vs. zachování Benešových dekretĤ) nedošlo. Zajímavostí je, že strana Jobbik má svĤj ženský házenkáĜský klub. OficiálnČ se k nČmu však nehlásí, protože by klubu hrozilo vyĜazení z 1. ligy kvĤli propojení sportu a politiky. Klub Hunnia vlastní stínový ministr sportu strany Jobbik. Hráþky tohoto týmu se netají svojí nacionalistickou orientací, nosí þerné dresy s nápisem „Nová síla“ na hrudi12, který je navíc napsaný runovým písmem oblíbeným v ultrapravicových kruzích. (Drábek 2009) Velkým pĜekvapením pro nČkteré mohl být zejména úspČch Jobbiku v maćarských parlamentních volbách, které probČhly 11. a 25. dubna 2010. KampaĖ Jobbiku byla založena na nČkolika hlavních tématech, které se odrážely také na jejich plakátech. Mezi tato témata patĜí: poĜádek a policie, Gyurcsány do vČzení13, zdanČní nadnárodních spoleþností, Evropa národĤ. Antisystémová protestní rétorika se objevovala ve všech tématech – od nenávisti k evropské integraci, globalizaci, zahraniþnímu kapitálu a trhu až po antisemitismus a odkazy na cikánskou kriminalitu. NejvČtším „nepĜítelem“ v rámci pĜedvolebního boje byli pro Jobbik socialisté, ale napadli také stranu Fidesz pro její spoluvinu a nedostatek odvahy þelit palþivým spoleþenským otázkám. Prohlášení Jobbiku pro rok 2010, které je nazváno jako „Radikální zmČna za národní sebeurþení a sociální spravedlnost“ na stranČ 1 s jistotou uvádí, že þím více si lidé uvČdomí koncepci Jobbiku, tím spíše zjistí, že byli vždy jejími pĜívrženci, kteĜí si tuto skuteþnost dĜíve neuvČdomovali. Strana také velice þasto protestovala, že její cíle byly nepochopeny nebo dokonce zámČrnČ zmanipulovány levicovČ-liberálními médii. (Batory 2010) Je zajímavé, že v rámci 12 Jedná se o slogan Jobbiku. 13 Gyurcsány je bývalým maćaským premiérem a pĜedsedou maćarských socialistĤ, jehož zveĜejnČné výroky o pravdivém zadlužení zemČ vyvolaly v roce 2006 nČkolikadenní velké demonstrace.

90

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz pĜedvolebního prohlášení byla strana Jobbik jediná, která reflektovala svĤj postoj k EU a evropské integraci. Strana nejenže kritizovala instituce EU, ale také zásadnČ zpochybnila vztah Maćarska k EU. Strana odmítá Lisabonskou smlouvu a volá po silnČjší reprezentaci národních zájmĤ v rámci EU v kombinaci s pĜeorientováním zahraniþní politiky na východ. V rámci tohoto prohlášení také zdĤraznili, že nesouhlasí se þlenstvím Maćarska v EU v rámci zabČhnutých kolejí a že pokud bude Unie pokraþovat ve vývoji tímto smČrem, pak by mČlo Maćarsko tuto komunitu opustit. (Batory 2010)

Ve volbách získala strana

Jobbik 16,67 % hlasĤ a 47 kĜesel v parlamentu. (European Election Database) Na základČ analýzy volebních výsledkĤ od Batory (2010) mĤžeme Ĝíct, že strana Jobbik má své pĜíznivce mezi mladými lidmi a na venkovČ, speciálnČ v ekonomicky oslabené východní þásti zemČ14. Tento volební výsledek na východČ zemČ mohl být zpĤsoben také voláním voliþĤ po regionální bezpeþnosti a silném státu, který by jim pomohl Ĝešit každodenní existenciální problémy a vytvoĜil policejní sbor, který by je chránil pĜed Romy. (Ablonczy 2010) Ke stoupencĤm Jobbiku mĤžeme zaĜadit mimo jiné Ĝadové voliþe radikální pravice, kteĜí k této stranČ pĜebČhli od jiných stran. Ablonczy (2010) dokonce píše, že nČkteĜí pĜíznivci Jobbiku považují tuto stranu za pĜíliš mČkkou, nicménČ jsou realisty.

Maćarská národní fronta (Magyar Nemzeti Front) Maćarská národní fronta (MNF) byla založena v roce 2003 vylouþenými þleny strany MIÉP. Skupina, kterou tvoĜili László Bognár, Ernö Rozgonyim, Peter Deák a Tibor József Biber, volala za reformy v rámci strany MIÉP. Post pĜedsedy strany byl doþasnČ svČĜen Rozgonyimu. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 84) MNF byla první, která uspoĜádala vzpomínková setkání na Budínském hradČ na poþest nČmeckého a maćarského nacistického odboje proti sovČtskému obležení Budapešti v prĤbČhu 2. svČtové války. PĤvodní webové stránky MNF15 již nejsou funkþní, ale existují stránky nové16, jejichž titulní 14 Na východČ Maćarska strana Jobbik dokonce porazila socialisty a stala se tak druhou nejúspČšnČjší stranou v daném regionu. (Batory 2010) 15 www.nemzetifront.hu 16 Nemzetifront.ning.com

91

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz stranu zdobí þerveno-bílé pruhy (odkaz na Szálasiho a Stranu šípových kĜížĤ) a citát maćarského spisovatele Dsidy. Na stránkách jsou odkazy na rĤzné þlánky a videa a dokonce i na vlastní internetovou televizi. Podle dat aktualizací a pĜidávání videí se lze domnívat, že jsou stránky pravidelnČ spravovány a že tudíž MNF je stále aktivní stranou.

Strana maćarských zájmĤ (Magyar Érdek Pártja) Stranu maćarských zájmĤ (MEP) založila Izabella B. Kiraly, která byla v letech 1990 – 1994 þlenkou Maćarského demokratického fóra17 a byla nechvalnČ známá kvĤli obranČ skinheadĤ, které oznaþovala za „hodné maćarské chlapce“, ale také kvĤli jejím nacionalistickým a protiromským vyjádĜením. Strana podepsala v roce 1999 „bratrskou“ dohodu s iráckou stranou Baas. Strana se zúþastnila parlamentních voleb v roce 1994 a 2002, ale získala pouze 416, resp. 919 hlasĤ. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 84 – 85) Podle serveru hvg.hu hrála tato strana roli pĜi zprostĜedkování prodeje ropy z Iráku v dobČ embarga, za což mČla získat podporu. (hvg.hu 2004) Izabella B. Kiraly je také editorkou rasistického þasopisu Kötött Kéve 18, který vzhledem k protiromským a antisemitským þlánkĤm velmi þasto kritizuje Csurku, který se zdá být pĜíliš „mČkký“ pĜi Ĝešení nČkterých otázek. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 85) Strana nemá vlastní internetové stránky, což naznaþuje, že v souþasné dobČ pravdČpodobnČ nefunguje.

Maćarské sociální sdružení (Magyar Népjóléti Szövetség) Minkenberg ve svém díle The Radical right in Europe: an overview zaĜazuje Maćarské sociální sdružení mezi organizace, na druhé stranČ Mudde ve své knize Racist Extremism in Central and Eastern Europe zaĜadil toto uskupení mezi politické strany. Je otázkou, nakolik bylo toto sdružení stranou, þi organizací, nicménČ vzhledem k tomu, že se v roce 1998 úþastnilo voleb, bude pro úþely této práce zaĜazeno mezi politické strany. 17 Stranu MEP založila poté, co byla z MDF vylouþena. 18 Název þasopisu bývá do angliþtiny pĜekládán jako Tied Sheaf, což þesky znamená Svázaný Snop.

92

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Maćarské sociální sdružení (MNSZ) bylo stranou Alberta Szabó, který byl klíþovou postavou maćarské neonacistické scény. Strana vznikla v roce 1994 po zákazu19 a rozpuštČní20 SvČtonárodové strany lidové moci21. ObČ strany se snažily pĜitáhnout jak nacionalisticky smýšlející Maćary, tak mladé skinheady. MNSZ dokonce mČla svoji vlastní skinheadskou frakci – Nacionalistické sdružení mládeže (Nacionalista Ifjúsági Szövetség, NISZ). (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 85) ObČ strany byly „hungaristické“, což znamená, že navazují na Stranu Šípových kĜížĤ Ferencze Szálasiho. Szabó se také zamČĜil na postkomunistické otázky, se zamČĜením na chudé a nespokojené, což je zĜejmé také ze sloganu MNSZ: „RĤst mezd namísto zvyšování cen!“ (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 85) Strana získala ve volbách v roce 1998 celkem 328 hlasĤ22. Publikace MNSZ nazvaná „Cesta a cíl23“ byla vytištČna provizorním zpĤsobem a poté distribuována po celém Maćarsku. NicménČ její nástupce, mČsíþník „Maćarské uvČdomČní24“, již byl mnohem profesionálnČji zpracovaný a údajnČ mČl odbČr zhruba 5000 výtiskĤ. Szabó nakonec po nČkolika potyþkách se zákonem a po uložení podmínČného trestu znovu emigroval do Austrálie25 a strana byla v roce 2000 rozpuštČna. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 85)

Maćarské ultrapravicové organizace Jak píší Bernáth, Miklósi a Mudde (2005: 85), v Maćarsku existuje množství 19 V rozhovoru z roku 1995 je zmínČno, že þlenové SvČtonárodové strany lidové moci byli zatþeni tČsnČ pĜed volbami v kvČtnu 1994. Albert Szabó zde vyslovuje myšlenku, že toto zatþení tČsnČ pĜed volbami bylo úþelové, aby se zabránilo tomu, že by se strana dostala do parlamentu. Podle Szabó mČla strana šanci na pĜekonání 5% hranice pro vstup do parlamentu díky tisícĤm svých pĜíznivcĤ. (Bognár 1995) 20 Albert Szabó v rozhovoru dĤraznČ protestuje proti tomu, že by strana byla zakázána a rozpuštČna státní mocí. „Co jsme vytvoĜili, to jsme také zrušili. Neþekali jsme na to, až bude VNP zrušena pravomocnČ.“ (Bognár 1995) 21 World National People’s Rule Party, Világnemzeti Népuralmista Párt. Jak vznikl název této strany, vysvČtluje její zakladatel v rozhovoru z roku 1995 (Bognár 1995), na jehož základČ jsem dospČla k þeskému pĜekladu. 22 V prvním kole 252 hlasĤ, ve druhém kole 76 hlasĤ. 23 Út és Cél – vlastní pĜeklad autorky. 24 Magyartudat – vlastní pĜeklad autorky. 25 Szabó Albert emigroval do Austrálie poprvé v roce 1986 za svojí rodinou – v Austrálii mČl 2 sourozence – a strávil tam 7 let. (Bognár 1995)

93

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz rĤzných rasistických a ultranacionalistických mimoparlamentních organizací. Zatímco nČkteré extrémnČ nacionalistické organizace þi hnutí mohou být v urþité dobČ pomČrnČ vlivné, rasistické extrémní skupiny bývají malé a politicky slabé. V nedávné minulosti byla velice þastým tématem novináĜĤ Maćarská garda, která již byla maćarským ústavním soudem zakázána. Mezi další organizace patĜí napĜíklad Národní stráž, Maćarská národní fronta26, Hnutí 64 žup a další. V této podkapitole se budu vČnovat popisu jednotlivých ultrapravicových organizací, které v Maćarsku pĤsobí.

Maćarská garda (Magyar Gárda Mozgalom) Maćarská garda (dále jen MG) byla založena politickou stranou Jobbik a první pĜísaha jejích þlenĤ se uskuteþnila 25. srpna 2007 v areálu budapešĢského hradu, kde pĜísahalo 56 þlenĤ (56 – odkaz k revoluci z roku 1956). Šéfem MG je Gábor Vona, heslem gardistĤ je „Víra. Síla. VĤle.“ (magyargarda.hu 2008) Cílem je ochrana maćarských tradic, tČlesná, duševní a duchovní pĜíprava mladých, posílení maćarského národa, péþe a ochrana maćarských hodnot pĜed útokem sousedních státĤ, protože „jen ten, kdo zná minulost, vidí budoucnost.“ (magyargarda.hu 2008) Podle internetových stránek je po zrušení povinné vojenské služby velmi dĤležité vycviþit mladé Maćary pro váleþné situace. „Maćarská garda vzniká v þase, kdy MaćaĜi nemají fyzickou, duševní ani duchovní sebeobranu, kdy už náš národ nemá kam couvnout, kdy jsme zĤstali odkázáni sami na sebe,“ píše se na webových stránkách. Založení MG mČlo významný ohlas i v celosvČtových médiích, o zakroþení proti této organizaci požádal napĜ. SvČtový židovský kongres i Evropský židovský kongres. Maćarský premiér Gyurcsány oznaþil organizaci za hrozbu pro evropské demokratické hodnoty a ostudu Maćarska. (pravda.sk 2007, Dowling 2007) Na stránkách MG je k dispozici etický kodex gardistĤ. Každý þlen by mČl mít sedm pokladĤ: þest, maćarství, víra v Boha, kamarádství, vstĜícnost, odvaha a vČrnost GardČ. 26 Nejedná se o stejného aktéra jako strana Maćarská národní fronta.

94

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz ýlenem se mĤže stát každý v Boha vČĜící Maćar – muž i žena – nad 18 let vČku, který se cítí být þlenem maćarské spoleþnosti, mluví maćarsky, zná a váží si maćarských tradic a historie, peþuje o svoje okolí a chrání jej. Ti, kdo ještČ nemají 18 let, se mohou stát kadety. Zajímavá je informace ze stránek MG, že þlenem mĤže být i policista, voják, hasiþ apod. V þastých dotazech je to vysvČtleno tak, že MG není politickou stranou ani sdružením, ale hnutím, a tak se þlenem mĤžou stát i státní zamČstnanci. V rámci pĜedcházení problému však doporuþují zkontrolovat vnitĜní pracovní pĜedpisy.27 (magyargarda.hu 2008) V Ĝíjnu 2007 se Garda rozrostla o dalších 517 þlenĤ – ti pĜísahali na budapešĢském NámČstí hrdinĤ. Této pĜísaze pĜihlíželo cca 3000 sympatizantĤ a pĜíbuzných nových gardistĤ. Této akce se zúþastnili také církevní hodnostáĜi, od akce se zcela distancovala opoziþní strana FIDESZ. V roce 2009 Garda mČla zhruba 2500 þlenĤ28. Podle posledních dostupných informací se však poþet þlenĤ MG snižuje a aktuálnČ by mČla mít pouze nČkolik set þlenĤ. (TASR 2010) Jednou z nejzajímavČjších událostí, které se MG zúþastnila, bylo blokování maćarsko-slovenských hranic v listopadu 2008. Protest vyvolaly údajné protimaćarské nálady na Slovensku a hlavnČ zásah slovenské policie pĜi fotbalovém utkání v Dunajské StredČ. Jednalo se o zápas mezi DAC Dunajská Streda a Slovanem Bratislava. BČhem bezpeþnostních opatĜení (celkem zasahovalo zhruba 1000 policistĤ) bylo pĜedvedeno 31 osob, z nichž 16 bylo maćarské národnosti. (Smolík 2010) ýlenové Gardy blokovali cesty u obcí Rajka, Vámosszabadi a Letkés. Demonstraci nepoĜádala Garda, ale strana Jobbik, nicménČ její uniformovaní þlenové se protestĤ zúþastnili. PĜi blokaci hranic si maćarští radikálové pĜipravili transparenty, na jednom z nich napĜ. stálo „Welcome to Slotakia“. PĜedseda místní organizace Jobbik ve mČstČ Mosonmagyaróvár Tamás Kopetti prohlásil, že cílem protestu je také zvednout hlas proti neschopnosti maćarské vlády. Ta podle nČj 27 „Lehet-e gárdista hivatásos rendĘr, katona, tĦzoltó, stb.? - Mivel a Magyar Gárda nem párt, nem egyesület, hanem mozgalom, így bárki lehet a tagja, hivatásos állományban lévĘ személy is. Az esetleges problémák elkerülése végett mindenkinek azt tanácsoljuk, hogy a munkahelyén nézzen utána a belsĘ szabályzatban az esetleges speciális rendelkezéseknek.“ – vlastní pĜeklad autorky. 28 Konkrétní þíslo jsem nikde nenašla, poþet 2500 jsem dostala prostým souþtem všech pĜísahajících.

95

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz nepostupuje dost razantnČ v pĜípadČ zásahu slovenských policistĤ pĜi výtržnostech na fotbalovém utkání v Dunajské StredČ. Kopetti dále prohlásil: „Vláda mlþí a nebrání v dostateþné míĜe zájmy MaćarĤ. Je to krach maćarské zahraniþní politiky.“ (Vilþek 2008) Garda také v souvislosti s událostmi pĜipravovala zveĜejnČní slovenských výrobkĤ na maćarském trhu a chtČla vyzvat obyvatele, aby dané výrobky nenakupovali. (Vilþek 2008, Bartosz, Prokop 2008) MČstský soud v Budapešti v prosinci 2008 extremistickou Maćarskou gardu rozpustil. Podle soudu její aktivity porušovaly zákon o spolcích a ohrožovaly menšiny. Obhájci Gardy však ihned po vynesení rozsudku prohlásili, že se odvolají s tím, že rozsudek porušuje právo na svobodu vyjádĜení. Velitel Gardy prohlásil, že „Maćarská garda je nerozpustitelná. Bude pokraþovat ve své þinnosti pro záchranu národa a spoleþnosti.“ KomentátoĜi i analytici se však shodli, že spor zde rozhodnČ nekonþí. NapĜíklad Péter Krekó prohlásil, že „pokud i další soud potvrdí rozpuštČní Gardy, tak þinnost této skupiny pĜejde do ilegality, což bude ještČ horší, protože se úplnČ ztratí z pod kontroly zákona.“ (ct24.cz 2009) Zástupci Gardy se, jak se dalo oþekávat, odvolali s tím, že jim tímto rozsudkem byl znemožnČn svobodný projev názorĤ. Odvolací tribunál rozpuštČní MG potvrdil v þervenci 2009, ale koneþný rozsudek musel vynést Nejvyšší soud v Budapešti v prosinci 2009 a na základČ jeho rozsudku byla organizace rozpuštČna. V praxi však ke zmČnČ de facto nedošlo, protože gardisté pĤsobí i nadále pod názvem Nová maćarská garda. (aktualne.centrum.cz 2009, euroskop.cz 2009) MG však podle aktuálních informací ztratila kvĤli pokutám a neustálým problémĤm podporu své zakladatelky – strany Jobbik. Šéf Gardy si postČžoval, že pĜedseda Jobbiku Gábor Vona s ním nechce spolupracovat a že Jobbik zve MG stále ménČ na své akce. DĤvodem je údajná neschopnost integrovat Gardu na celostátní úrovni. (TASR 2010)

Národní stráž (Nemzeti ėrsereg) Maćarská Národní stráž vznikla v roce 2007 a v souþasnosti má okolo 150 þlenĤ. Jedná se o pravicovou polovojenskou organizaci, která sama sebe oznaþuje jako

96

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz „pĜátelskou organizaci – ochránce vojenských tradic.“ (nemzetiorsereg.extra.hu) Národní stráž navazuje na tradici Maćarské královské policie z let 1848-1849 – tzv. NemzetĘrség a na ideu maćarských gard. Stejnojmenná skupina pĤsobila také v dobČ revoluce v roce 1956. Myšlenka o založení Národní stráže pochází od vystudovaného lékárníka a þlena strany Jobbik Sándora Kisse. ýlenové se do stejnokroje oblékli poprvé 4. þervna 2007, kdy se zúþastnili vzpomínkového aktu na Trianon ve mČstČ Nyíregyháza. Jejich cílem je posílení národního uvČdomČní, dle jejich stránek jsou jejich cíle mírové a neváží se na politické strany. Skuteþnost je ale taková, že nČkolik pĜedních þlenĤ této organizace je þlenem strany Jobbik. Tato organizace pĤsobí v nČkolika „krajích“ Maćarska (maćarský název megye = hrabství; volnČ pĜeloženo na „kraj“) a v Budapešti. V rozhodnutích organizace se zrcadlí názory 2/3 jejích þlenĤ. Národní stráž se dČlí na sekce – podle obcí, pĜípadnČ krajĤ. Na svých setkáních nosí stejnokroj a pohybují se v uskupeních, zbranČ však nenosí. StĜih i barva stejnokroje napodobují maćarské vojenské uniformy z doby 2. svČtové války. Slavnostní pĜísaha þlenĤ Národní stráže se uskuteþĖuje 1x roþnČ na konci Ĝíjna. V roce 2007 pĜísahalo pĜed kopií Uherské koruny 120 þlenĤ, v roce 2008 dalších 40 þlenĤ. ýlenové Národní stráže musí dodržovat etická pravidla, mezi nimiž najdeme napĜíklad: D

respektuji hodnotu národní kultury a vojenské tradice,

D

individuální zájmy podĜídím požadavkĤm Národní stráže,

D

cítím odpovČdnost za své kolegy,

D

neidentifikuji se s protimaćarskými názory,

D

nepoĜádám a neúþastním se soukromých akcí atd. (http://orseregsomogy.extra.hu) Národní stráž vznikla pár mČsícĤ pĜed vznikem Maćarské gardy, a tak se 28 jejích

þlenĤ úþastnilo první pĜísahy gardistĤ. Národní stráž se úþastní slavnostních pĜísah gardistĤ i nadále, þasto se spoleþnČ tyto organizace úþastní rĤzných akcí a demonstrací. ýlenové Národní stráže se v þervenci 2008 úþastnili protipovodĖových prací u obce Onga v blízkosti mČsta Miskolc. (Madzin 2008) Národní stráž se do médií dostala zejména incidentem, kdy se cca 40 jejích þlenĤ 97

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz vydalo do KráĐovského Chlmca na Slovensku. Slovenská policie zadržela 28 lidí, kteĜí byli obleþeni do uniforem Národní stráže; bČhem prohlídky aut našli slovenští policisté dokumenty s vyobrazením zakázaných symbolĤ. Materiály podle policie podporovaly a propagovaly skupiny, které potlaþují lidská práva. (Brandejská 2008) Tato situace spoleþnČ se zásahem slovenské policie na fotbale v Dunajské StredČ vyvolala výrazné vyostĜení slovensko-maćarských vztahĤ. V listopadu 2008 na jednání Evropského parlamentu se dokonce vedla diskuse o „neĜešitelných“ slovensko-maćarských problémech. Poslední pĜísaha nových þlenĤ Národní stráže se uskuteþnila na konci Ĝíjna 2010 ve mČstČ Szabolcs29. (hungarianambiance.com 2010)

Maćarská národní fronta (Magyar Nemzeti Arcvonal) Další klíþovou postavou maćarské ultrapravicové scény je István GyĘrkös, který v roce 1989 v GyĘru založil svoji první organizaci, Maćarskou národnČ-sociální akþní skupinu30, kterou tvoĜilo 7 lidí. Cílem této skupiny bylo bojovat proti pokraþování bolševismu a jeho symbolĤm, poĜádání akcí za odstranČní soch bolševických zloþincĤ apod. ýlenové byli od roku 1990 pod dohledem policie a v roce 1992 byli všichni zatþeni a odsouzeni31. Maćarskou národní frontu (MNA) založil GyĘrkös po svém propuštČní z vČzení 29. listopadu 1992 a tato organizace se stala celonárodní. Podle nČkterých pozorovatelĤ mČla nČkolik tisíc þlenĤ, z nichž tvrdé jádro tvoĜilo nČkolik stovek. Organizace se stala v Maćarsku i zahraniþí známou zejména kvĤli opakovanému zatýkání GyĘrköse, který byl po nČkolikaletých sporech osvobozen pro nedostatek dĤkazĤ. MNA poĜádala pĜipomínky památeþních událostí, demonstrace, založila klub mládeže apod. V roce 2000 byly demonstrace MNA zakázány a þlenové byli údajnČ ze strany státní moci zastrašováni. (Bernáth-Miklósi-Mudde 2005: 86; mnakiadvanyok.freeoda.com) Cílem MNA je vytvoĜení hnutí vzdČlaných, psychicky i fyzicky zdravých, na akci 29 Fotografie z pĜísahy jsou k dispozici napĜ. na internetových stránkách http://www.kelethir.hu/galeria/index.php?kepsorid=1602. 30 Hungarian National Socialist Action Groups. Magyar Nemzetiszocialista Akciócsoportok. 31 István GyĘrkös byl odsouzen k jednomu roku vČzení.

98

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz pĜipravených a hrdých mladých lidí, kteĜí budou schopni dosáhnout a realizovat vyšší cíle. Dále boj proti všemu protilidskému, protispoleþenskému, nemorálnímu politickému, ekonomickému a rasistickému, zejména proti kapitalismu a kolektivismu; dávání úplných a perfektních odpovČdí na problémy doby, aĢ už by se jednalo o problém filozofický, umČlecký (kulturní), etický, sociální þi spoleþenský (politický). Koneþným cílem je vytvoĜení nového typu þlovČka a jeho spoleþnosti. Jako své nástroje ve svém kodexu identifikují práci a bojovnost. (mnakiadvanyok.freeoda.com) V rámci svého kodexu se vyjadĜují také ke zpĤsobu života svých þlenĤ. Píší, že po práci mají pouze 3 možnosti vyžití: sportování, kulturu þi spoleþenskou þinnost. Pro MNA je zcela nepĜijatelné marnČní þasu a konzumní zpĤsob života, který vytváĜí z lidí „loutky“, s nimiž si mĤžou vládní síly dČlat, co chtČjí. MNA proto klade dĤraz na volnoþasové aktivity. (mnakiadvanyok.freeoda.com) Dne 9. Ĝíjna 2010 uspoĜádala MNA spoleþnČ se Slovenskou pospolitostí setkání v KomárnČ. Setkání se zúþastnila také srbská organizace Nacionalni Stroj. Podle Németh a Kürti (2010) se úþastníkĤm podaĜila do té doby nevídaná vČc – spoleþnou vĤlí vyjádĜili, že budou ze všech sil bojovat proti snahám, které chtČjí národy obrátit proti sobČ. Setkání probíhalo mimoĜádnČ disciplinovanČ, což údajnČ vyvedlo z míry pĜipravené slovenské i maćarské policisty, kteĜí nebyli na takovýto prĤbČh setkání nacionalistických organizací zvyklí. Místo setkání – pohraniþní mČsto Komárno – bylo velice symbolické, protože toto mČsto je rozdČleno na 2 þásti – maćarskou a slovenskou. Ve svém projevu GyĘrkös ostĜe oddČlil nacionalismus založený na lásce a šovinismus založený na nenávisti. PravdČpodobnČ nejzajímavČjším citátem bylo prohlášení, že „nacionalista, který miluje svoji vlast, poznává v jiném nacionalistovi to samé.“ Druhá þást setkání se konala na maćarské stranČ mČsta, kde byl k závČru pĜijat spoleþný manifest, který je považován za první krok ve spoleþném boji proti šovinismu. (Németh, Kürti 2010) MNA se již dĜíve postavila proti pálení slovenské vlajky a protislovenským projevĤm. (Barkai 2008)

99


Maćarská národní strana svobody (Magyar Nemzeti Szabadság Párt) TĜetí klíþovou postavou maćarské ultrapravicové scény je György Ekrem Kemál, syn tureckého imigranta32. Kemál spoleþnČ s Istvánem Porubszkym založili v roce 1996 Asociaci osob pronásledovaných komunismem33. Samotná MNSZP byla malou rasistickou extremistickou organizací, jejíž hlavní þinností bylo poĜádání každoroþní památky „bitvy o BudapešĢ“ ze 13. února 1945. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86)

Hungaristické hnutí (Hungarista mozgalom) Hungaristické hnutí (dále jen HM) bylo vytvoĜeno v dubnu 1994 tĜemi osobami: Kemálem, Györgyösem a Szabóem. Toto hnutí se mČlo stát zastĜešující organizací pro všechny národnČ-socialistické (hungaristické) organizace. NicménČ vnitĜní rivalita zpĤsobila zhoršení situace HM, které se v roce 1996 de facto rozpadalo. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86) V souþasnosti na stránkách organizace www.hungarizmus.info nalezneme odkazy na rĤzné stránky s maćarskou tematikou, vþetnČ odkazu na Maćarskou národní frontu, Sjednocené maćarské hnutí, þi periodikum hungaristického hnutí jovonk.info. Je tedy možné Ĝíct, že tyto stránky plní funkci „rozboþky“ k ostatním organizacím apod.

Mládežnické hnutí 64 žup (Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom) Jednou z nejaktivnČjších extrémnČ nacionalistických organizací je Mládežnické hnutí 64 žup (HVIM), které je pojmenováno jako vzpomínka na Velké Maćarsko, které bylo rozdČleno do 64 krajĤ (= žup). Skupinu založil László Toroczkai v roce 2001 v Szegedu. Cílem hnutí je znovuobnovení Velkého Maćarska. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86) Heslem hnutí je: „Víra, loajalita, odvaha.“ V srpnu 2001 uspoĜádalo hnutí tĜídenní 1. Maćarské národní setkání mládeže, kterého se zúþastnilo zhruba 150 mladých lidí. Úþastníci byli z celé karpatské kotliny – Bratislavy, Komárna, Nových ZámkĤ, Štúrova, 32 Ten byl bojovníkem v maćarském protisovČtském povstání v roce 1956. 33 Tato malá organizace mČla za cíl svrhnout ústavní poĜádek v Maćarsku. Tato organizace také pokraþovala v odkazu Szálasiho Šípových kĜížĤ. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86)

100

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Aradu, ZáhĜebu, Budapešti, Debrecenu, Szegedu aj. Toto setkání se nakonec rozšíĜilo v setkávání všech MaćarĤ karpatské kotliny, tzv. Maćarský ostrov34. (HVIM 2010) HVIM poĜádalo nČkolik rĤzných malých, ale hluþných demonstrací, napĜíklad v roce 2001 poĜádali protestní demonstraci pĜed rumunským velvyslanectvím v Budapešti, v roce 2002 pak zhruba 100 mladých lidí demonstrovalo pĜed slovenským velvyslanectvím v Budapešti, kde dokonce zpívali písnČ o Velkém Maćarsku a odsoudili protimaćarské postoje Bratislavy. Ve stejném roce uspoĜádali demonstraci pĜed maćarským parlamentem s výzvou ke sjednocení 15 milionu MaćarĤ. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86 – 87) Hnutí organizuje rĤzné festivaly, dČtské tábory þi Maćarskou akademii odporu. Je tedy zĜejmé, že cílovou skupinou tohoto hnutí je zejména mladá generace. (HVIM 2010) V roce 2009 mimo jiné poĜádalo HVIM demonstraci proti zadržení Györgye Budaházyho, který je známou postavou mimo jiné proto, že se zúþastnil útoku extremistĤ na sídlo státní televize v roce 2006 a þelí podezĜení z trestného þinu pĜípravy teroristických útokĤ, zneužití výbušnin a pĜípravy vraždy. (TASR 2009) HVIM má blízko ke stranČ MIÉP a rĤzným nacionalistickým emigrantským skupinám na ZápadČ. Organizace si drží odstup od hungaristických skupin. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 87)

Maćarské ultrapravicové subkultury První skinheadské subkultury vznikaly v Maćarsku již v 80. letech 20. století jako menší opoziþní hlas proti Kádárovu komunistickému režimu. Po pádu režimu v roce 1989 se pozornost maćarských ultrapravicových skinheads upĜela na Romy, rostoucí poþet cizincĤ (aĢ už zahraniþních studentĤ, pracovníkĤ, ArabĤ, þernochĤ…), homosexuály, bezdomovce a Židy. Všechny svoje „protivníky“ oznaþovali za nebezpeþné kriminální živly. Skinheads tvrdí, že fyzické napadání je jedinou efektivní cestou, jak dostat ne-bílé cizince zpČt do jejich rodných zemí. (The Nizkor Project) Skinheadské ideály zahrnují nacionalismus, iredentismus35 a oþištČní populace skrze eliminaci nepĜátel. NČkteĜí 34 Magyar sziget. 35 VytvoĜení Velkého Maćarska.

101

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz skinheads se zcela otevĜenČ hlásí k nacistickým ideálĤm a nosí odznáþky odkazující k Šípovým kĜížĤm. Maćarští skinheads se zaþali poprvé na celonárodní úrovni organizovat v roce 1990, kdy se sešli v Egeru a ještČ ten samý rok byly utvoĜeny nČkteré mezinárodní vazby, napĜíklad s nČmeckými stoupenci pravice vþetnČ Gerharda Freye, vĤdce NČmecké lidové unie36 (DVU). V roce 1990 byl Freyovou skupinou publikován þasopis o neofašistickém segmentu maćarských skinheads – Kitartás (Vytrvalost). Dva další skinheadské þasopisy zaþaly být publikovány ve stejném roce – Pannon Bulldog a Árpád Népe (ÁrpádĤv lid). NáslednČ zaþal americký neonacista Gary Lauck z Nebrasky vydávat Új Rend (Nový poĜádek) pro zcela otevĜenou neonacistickou frakci skinheads. Mnoho publikací je pouze prací individuí, jejichž produkce je þistČ amatérská a nepravidelnČ vydávaná. NicménČ zde nalezneme také výjimky, napĜíklad mČsíþník Maćarské vČdomí (Magyartudat), který je antisemitský a bez problému dostupný v celém Maćarsku. Tento mČsíþník sám sebe charakterizuje jako mezinárodní nacionalistické fórum pro výmČnu názorĤ a informací, zejména pro þleny evropské krajní pravice. Tento mČsíþník je maćarskou verzí publikace, která vychází celosvČtovČ v mnoha jazycích. Maćarští skinheads mají vazby k organizacím v Rakousku, Itálii, Polsku, ýeské republice a Spojených státech, stejnČ tak jako ke SvČtovému spoleþenství antikomunistických MaćarĤ, která sídlí v Austrálii. (The Nizkor Project; Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 88) V souþasné dobČ pĜedstavuje skinheadské hnutí v Maćarsku stále nejvČtší základnu pravicového extremismu. RĤst poþtu skinheads se sice zastavil, na druhou stranu však došlo u þásti neonacistických skinheads k vČtší radikalizaci. KvĤli jejich útokĤm namíĜeným proti ŽidĤm a RomĤm pĜedstavují neonacistiþtí skinheads hrozbu pro veĜejný poĜádek. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 87) Podle serveru nizkor.org se maćarští skinheads schází zejména na diskotékách a v pivnicích. V rámci Budapešti patĜí mezi jejich oblíbené podniky Viking club, vinný bar Ocsi, vinný bar Izsák, Ketlen disco, klub ýerná díra37, Total car club a další. V Egeru, který bývá oznaþován za hlavní mČsto 36 Deutsche Volksunion. 37 Fekete lyuk, v angliþtinČ Black hole.

102

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz maćarských skinheads, se þasto schází v restauraci Taverna nebo Express. Maćarští skinheads jsou aktivní ve sportovních klubech, stĜeleckých klubech a þasto je nalezneme na stĜedních vojenských školách38. Mezi oblíbené maćarské skinheadské skupiny patĜí Mos-Oi39, Közellenség40 þi Oi-Kor41, dále Archivum, Magozott Cseresznye42 a Egészséges FejbĘr43. (The Nizkor Project) V historii zaznamenáme nČkolik skinheadských skupin, jako napĜíklad Szálasiho gardu, Pannon Skinheads apod., které však byly malé a nemČly delšího trvání44. Jedinou výjimkou je maćarská poboþka mezinárodní organizace Blood&Honour45, která pĤsobí v Maćarsku od roku 1998. Podle údajĤ Národního bezpeþnostního úĜadu46 (NBH) má pĜibližnČ 650 – 700 þlenĤ47 a je v rámci skinheadské subkultury nejdĤležitČjší skupinou v Maćarsku. (nbh.hu) Tato organizace poĜádá v Maćarsku množství koncertĤ, festivalĤ, fotbalových turnajĤ, vzpomínkových akcí i demonstrací. (bloodandhonour.hu)

Významné události Vyjma již zmínČných akcí ultrapravice, které jsou popsány výše, bych se v této þásti ráda vČnovala ještČ nČkolika dalším událostem, kterých se souþasná maćarská ultrapravicová scéna zúþastnila.

38 Velké množství maćarských skinheadĤ je buć absolventy, nebo studenty vojenské akademie v Egeru. 39 Tato skupina pozdČji zmČnila svĤj název na Pannon Skins. 40 VeĜejný nepĜítel, v angliþtinČ Public enemy. 41 V názvu této strany mĤžeme dokonce nalézt urþitou symboliku. Maćarské slovo „olykor“ (þte se stejnČ jako Oi-Kor), znamená ve volném pĜekladu „tehdy“. 42 Vypeckované tĜešnČ, v angliþtinČ Pitted Cherry. 43 Zdravá kĤže na hlavČ; slovo fejbĘr znamená kĤže na hlavČ. V angliþtinČ Healthy Skinhead. 44 NicménČ napĜíklad Szálasiho gardČ se pĜipisuje bombový útok na synagogu v Budapešti v roce 1994. VĤdce skupiny, nazývaný Mengele, uznal odpovČdnost své skupiny za tuto akci. Novinám Ĝekl: „chtČli jsme, aby si uvČdomili, že doba se mČní a že jsou skupiny, kterým se nelíbí otevĜenČ semitské výpady v parlamentu. Chceme, aby si uvČdomili, že existujeme.“ (The Nizkor Project) 45 V Maćarsku nazývána „Vér és Becsület“. 46 Nemzetbiztonsági hivatal. 47 Jedná se o údaj z roþenky NBH 2006.

103


Protivládní demonstrace v roce 2006 V záĜí 2006 se v rámci Maćarska konaly ohromné protivládní demonstrace. Tyto demonstrace vyvolalo zveĜejnČní nahrávek, na nichž premiér Gyurcsány veĜejnČ pĜiznává, že obyvatelĤm zemČ lhal o ekonomickém stavu zemČ48, aby jeho strana vyhrála volby, které se konaly v dubnu 2006. Jeho pĜiznání se dostalo na veĜejnost z nahrávky setkání Gyurcsányho s nČkolika socialistickými poslanci pár týdnĤ po volbách. Tuto nahrávku zveĜejnilo maćarské státní rádio. Na nahrávce dále Gyurcsány Ĝíká, že Maćarsko potĜebuje ekonomické reformy: „není ani jiná možnost. Není, protože jsme to pokazili49. Ne trochu, hodnČ.“ Protesty proti úsporné politice Gyurcsányho vlády, která byla pĜedstavena v létČ 2006, vedly ke konfliktu mezi politickými tábory. (von Ahn 2007, BBC 2006a) Veþer v den zveĜejnČní této kontroverzní nahrávky se uskuteþnila spontánní demonstrace pĜed parlamentem. Podle von Ahna (2007) tvoĜili tuto demonstraci zejména sympatizanti ultrapravicových skupin, podle zdroje portálu index.hu se však demonstrace zúþastnilo nČkolik tisíc lidí. PĜevážnČ mladí demonstranti si s sebou pĜivezli protivládní transparenty a veĜejnČ vyzývali vládu k demisi a k vypsání nových parlamentních voleb. Demonstrace vyvrcholila nad ránem pĜed premiérovou vilou a budapešĢským hradem. (idnes.cz 2006a) Demonstrace se zúþastnil také pĜedseda strany MIÉP István Csurka. Podle zdroje z místa pĜi spatĜení Csurky zaþal pokĜikovat „NepotĜebujeme Csurku!“ (index.hu 2006a) Tato spontánní demonstrace však v následujících dnech pĜerostla ve velkou protivládní demonstraci. Již druhý den (18. záĜí) se demonstrace zúþastnilo zhruba 10 tisíc lidí, svoji solidaritu s demonstranty vyjádĜila tehdy opoziþní strana Fidesz. NáslednČ na to vyzval demonstrující k pĜesunu k sídlu nedaleké národní televize pĜedseda Mládežnického hnutí

48 Na zveĜejnČné nahrávce mimo jiné Ĝíká, že se de facto prolhali posledním rokem a pĤl, dvČma roky. „Bylo zcela jasné, že to, co Ĝíkáme, není pravda a zároveĖ jsme poslední 4 roky nic neudČlali. Poslední pĤlrok jsme museli dČlat, jako bychom vládli. A místo vládnutí jsme lhali ráno i veþer.“ – pĜevzato z nahrávky zveĜejnČné na YouTube, viz http://www.youtube.com/watch?v=U_gDPg3CUCM. 49 Na nahrávce je peprnČjší slovník.

104

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz 64 žup László Toroczkai50. NČkolik stovek chuligánĤ se odtrhlo od davu a zaútoþilo na budovu státní televize. Demonstranti obsadili budovu televize zhruba hodinu po pĤlnoci a vynutili si pĜerušení vysílání na hodinu a pĤl. Vzpouru natoþila soukromá televizní stanice Hír Tv, která má blízko k pravicovému táboru. Policie proti demonstrantĤm zasáhla až kolem 4. hodiny ranní a následnČ zaþala rozhánČt nČkolikatisícový dav pĜed budovou. K zákroku byly použity slzný plyn i vodní dČla, na což demonstranti reagovali házením kamenĤ a došlo také k vzplanutí nČkolika vozĤ. (von Ahn 2007, idnes.cz 2006a, idnes.cz 2006b, aktualne.centrum.cz 2006) Demonstrace proti vládČ se podle informací zveĜejnČných na index.hu (2006a) konaly také v Pécsi, Szegedu, Miskolci þi Györu. Nepokoje v Budapešti vysílala v pĜímém pĜenosu jak BBC, tak CNN. PrávČ tato noc bývá oznaþována za nejhorší, premiér Gyurcsány oznaþil tuto noc za „nejdelší a nejtemnČjší od konce komunismu v roce 1989.“ (BBC 2006b) TĜetí den nepokojĤ pokraþovaly boje demonstrantĤ s policií, která zastavila dav smČĜující k sídlu vlády. V prĤbČhu noci pokraþovaly potyþky, hoĜela auta. KvĤli nahlášení bomby v sídle televize Hír Tv muselo být její studio vyklizeno. PĜedseda HVIM vyzval dav, aby již zanechal násilností, že symbol revoluce již existuje a že dav již ukázal svoji sílu pĜi obléhání budovy televize. (index.hu 2006a) V následujících dnech již pokraþovaly pouze pokojné demonstrace s výraznČ menším poþtem demonstrantĤ. Co se úþasti ultrapravicových aktérĤ týþe, pĜi demonstracích se výraznČ zapojilo zejména Mládežnické hnutí 64 žup, strana MIÉP a další. Opoziþní strana FIDESZ sice podepsala deklaraci odsuzující povstání, nicménČ se nedistancovala od fašistických a antisemitských výrokĤ nČkterých ĜeþníkĤ. PĜedseda strany Viktor Orbán vyzval Gyurcsányho k rezignaci do 72 hodin a když toto ultimátum vypršelo, tak 80 tisícĤm lidí na námČstí pĜed parlamentem oznámil založení charty Ano, Maćarsko51, jejímž cílem bylo obnovit morální Ĝád. (von Ahn 2007)

50 Televize odmítla jeho žádost na odvysílání požadavku demonstrantĤ na odstoupení Gyurcsánye. 51 Igen, Magyarország!, v angliþtinČ Yes, Hungary!

105


Nové demonstrace k oslavám Maćarského povstání Situace po záĜijových demonstracích se v Maćarsku ani nestihla uklidnit a BudapešĢ þelila dalším výtržnostem. V rámci oslav 50. výroþí Maćarského protisovČtského povstání došlo v Budapešti k dalším stĜetĤm mezi policií a demonstranty nespokojenými s vládou premiéra Gyurcsánye. Oficiální oslavy, které opozice bojkotovala, se konaly pĜed parlamentem, a proto byl tento prostor uzavĜen. NČkolikatisícový dav však zátarasy prorazil a stĜetl se s policií. Demonstranti se dokonce zmocnili starého sovČtského tanku T34 a další vojenské techniky, která byla kdysi použita v rámci Maćarského povstání v roce 1956. V podveþerních hodinách, když skonþil projev pĜedsedy strany FIDESZ Viktora Orbána na jednom z budapešĢských námČstí, se proti demonstrantĤm postavila policie na koních s použitím vodních dČl a gumových projektilĤ. Poslední demonstranty, kteĜí se zabarikádovali na jednom z mostĤ pĜes Dunaj, rozehnala policie až nad ránem. Opozice policii za tento zásah zkritizovala, protože podle ní postupovala velice brutálnČ proti poklidné demonstraci. (von Ahn 2007, BBC 2006c, idnes.cz 2006c, idnes.cz 2006d)

Útoky na Romy NejvČtší maćarská menšina – Romové – se stává þasto terþem útokĤ ultrapravicových radikálĤ. Na rozdíl od antisemitismu jsou protiromské postoje typické v rámci celé Maćarské spoleþnosti. Romové jsou od ostatních obyvatel snadno rozlišitelní a na rozdíl od ŽidĤ se o vČtšinČ z nich nedá Ĝíct, že by se integrovali do spoleþnosti. Prakticky všechny prĤzkumy, které byly v Maćarsku v souvislosti s menšinami provádČny, zjistily, že romská menšina je nejménČ oblíbenou v zemi. Podle výzkumu, který byl v roce 2005 provádČn, souhlasilo 62 % dotázaných s vČtou, že „tendence páchat trestné þiny je RomĤm pĜirozená.“ (Gimes, Juhász, Kiss, Krekó, Somogyi 2008: 17) Maćarská ultrapravice se odvrací od oznaþování romské menšiny jako hloupé, nevzdČlatelné, ale neškodné. Naopak situaci vyostĜují líþením romské populace jako agresivní, nebezpeþné a ohrožující menšiny. Tento obraz používá zejména Maćarská garda k ospravedlnČní své vlastní existence. (Gimes, Juhász, Kiss, Krekó, Somogyi 2008: 19) 106

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Situace v Maćarsku se vyostĜuje i v souvislosti s volebním úspČchem ultrapravicové strany Jobbik, která má ve svém programu pasáž o romské kriminalitČ, a také po incidentu z roku 2006, pĜi nČmž 44letý uþitel údajnČ srazil autem dívku. Rozlícená romská rodina jej napadla, vytáhla z auta a pĜed zraky jeho dvou dcer jej ubila k smrti. Nutno poznamenat, že poražené romské dívce se nic vážného nestalo – mČla pouze odĜeniny. (index.hu 2006b) Mezi lednem 2008 a srpnem 2009 pĜišlo v Maćarsku o život šest RomĤ52, kteĜí se stali obČĢmi násilných útokĤ, a další lidé byli zranČni. Pachatelé pĜi svých útocích použili buć zápalné lahve, nebo stĜelnou zbraĖ. V roce 2009 byly za tyto þiny obvinČny 4 osoby. PĜi svých nájezdech vystĜelili 78 nábojĤ a hodili 4 zápalné lahve, zabili 6 lidí, 5 zranili a ohrozili život dalších 55 osob. (Jobbik 2010b, vasnepe.hu 2010) Mezi zatþenými je údajnČ i voják, který mČl v minulosti sloužit v mezinárodních jednotkách OSN v BosnČ a HercegovinČ. (Novák 2009b) Podle Evy S. Balogh (2009) je rasová motivace útokĤ nevyvratitelná, 2 ze zadržených mají tetování odkazující na Hitlera a nacismus a podle dostupných informací jsou spojeni s nacistickými webovými stránkami. Podle serveru caboodle.hu (2009) došlo v roce 2009 také k útoku nČkterých skinheadských úþastníkĤ festivalu Maćarský ostrov (Magyar Sziget) na mladého romského chlapce a tČhotnou ženu ve vesnici, kde se festival konal. Podle mluvþího místních RomĤ Istvána Gaspara mladí skinheadi vyhrožovali, že zabijí každého Roma ve vsi. (Security and Society 2009). Podle maćarské policie bylo v roce 2008 spácháno v Maćarsku 12 rasovČ motivovaných útokĤ na romskou komunitu, v roce 2009 policie zaznamenala 6 útokĤ. Údaje nevládních organizací se však liší, v roce 2008 zdokumentovaly 17 tČchto pĜípadĤ, v roce 2009 pak 25. Podle Amnesty International je tento fakt pĜipisován faktu, že Ĝada obČtí trestný þin vĤbec nenahlásí. Maćarské úĜady prý nejsou schopny náležitČ zdokumentovat, vyšetĜit, stíhat a trestat rasovČ motivované þiny. (Amnesty International 2010) 52 Mezi obČĢmi byl manželský pár stĜedního vČku, starší muž, otec se þtyĜletým synem a matka s tĜináctiletou dcerou.

107


Další Mezi další cíle útokĤ þlenĤ maćarské ultrapravice patĜí napĜíklad homosexuálové a Židé. V roce 2008 se chtČli zástupci gay komunity setkat v Budapešti na tzv. Gay pride parade. Tato akce však byla velitelem budapešĢské policie zakázána kvĤli obavám z násilností, které provázely tuto akci o rok pĜedtím53. Po mezinárodním nátlaku však své rozhodnutí zmČnil. Již týden pĜed akcí bylo zĜejmé, že nebude probíhat v poklidu, neboĢ došlo k vypálení jednoho z gay klubĤ a k výhrĤžkám ze strany pravicových radikálĤ, že úþastníky spálí na popel. PrĤvodu se nakonec zúþastnilo asi 450 osob a bČhem nČj došlo ze strany ultrapravicových aktérĤ k házení výbušných zaĜízení na policii a skandování výhrĤžek. (Förster 2008, Amnesty International 2009) Dalším terþem ultrapravice jsou Židé. Antisemitismus v Maćarsku má daleko konkrétnČjší podobu než v ýR a židovská komunita þelila v minulosti nČkolika útokĤm. Došlo k nČkolika výbuchĤm v blízkosti Velké synagogy v Budapešti a þasté jsou také pĜípady vandalismu na židovských hĜbitovech. V souþasné dobČ jsou Židé obviĖováni za podíl na finanþní krizi, která Maćarsko velkou mČrou zasáhla. Na konci roku 2008 demonstrovala pĜed budapešĢskými synagogami Maćarská garda. (Novák 2009a, Danielová)

ZávČr Cílem tohoto textu bylo popsat aktéry maćarské ultrapravicové scény po roce 1989. Na základČ údajĤ popsaných v rámci textu mĤžeme za hlavního aktéra maćarské ultrapravicové scény souþasnosti oznaþit stranu Jobbik, zatímco dĜívČjší stČžejní aktér strana MIÉP je aktuálnČ ménČ významná. Pro zaĜazení aktérĤ jsem vycházela z dostupné odborné literatury, která však vzhledem k datu publikování ne úplnČ reflektovala ultrapravicovou scénu, a proto v ní napĜíklad strana Jobbik þi organizace Maćarská garda 53 V roce 2007 bylo pĜi podobném prĤvodu napadeno mnoho lidí skinheady a fašisty, kteĜí stáli podél trasy v délce 7 km. (Förster 2008)

108

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz vĤbec nebyly zahrnuty. Mezi hlavní témata maćarské ultrapravice mĤžeme zaĜadit boj proti pĜevážnČ romské kriminalitČ, antisemitismus, boj proti imigrantĤm, zrušení Trianonské smlouvy a obnovení Velkého Maćarska. Maćarská ultrapravice udržuje styky se svými protČjšky v rĤzných státech Evropy. Strana Jobbik v nedávné dobČ založila Alianci evropských nacionalistických hnutí, v níž se sdružuje s evropskými stranami s podobným smýšlením. Zahraniþní vztahy udržují také ultrapravicové organizace a skinheadská subkultura; v Maćarsku pĤsobí poboþka celosvČtové skinheadské organizace Blood&Honour. AktéĜi maćarské ultrapravicové scény však nespolupracují jen se zahraniþím, ale také mezi sebou. NapĜíklad v þervnu roku 2009 došlo k uzavĜení dohody o spolupráci mezi stranou Jobbik, Maćarskou gardou, HVIM a dalšími aktéry ultrapravicové scény. (security.sk.cx) NárĤst popularity krajnČ pravicových subjektĤ je zĜejmý nejen v Maćarsku, ale v rámci celé Evropy. V loĖském roce došlo k nárĤstu popularity nejen maćarského Jobbiku, který se dostal do parlamentu jako 3. nejsilnČjší strana, ale také ve Švédsku, kdy se do parlamentu poprvé dostali krajnČ pravicoví Švédští demokraté. Jedním z dĤvodĤ, proþ je v souþasnosti krajní pravice v Maćarsku úspČšná, je podle mého názoru fakt, že vlivem ekonomické krize a stavu maćarské ekonomiky dochází u maćarských obþanĤ k pocitĤm nejistoty a strachu z budoucnosti. V Maćarsku mezi sebou jak politické strany, tak organizace komunikují, spolupracují a koordinují svou þinnost (nebo tak v minulosti þinily – odklon od spolupráce zaznamenáváme zejména mezi stranou MIÉP a Jobbikem). Jako pĜíklad mĤžeme uvést vzájemné navštČvování pĜísah nových þlenĤ mezi MG a Národní stráží. Organizací, která se þásteþnČ proti ostatním vymezuje, je MNA, která se napĜíklad nČkolikrát postavila proti hanobení slovenské vlajky. V souþasné dobČ však dochází také k þásteþnému odklonu strany Jobbik od MG. Domnívám se, že v pĜípadČ Maćarska mĤžeme prohlásit, že krajní pravice je

109

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz v souþasnosti v zemi hybnou silou, což dokládají volební úspČchy politické strany Jobbik (aĢ už pĜi volbách do Evropského parlamentu, tak pĜi volbách do maćarského parlamentu), množství pĜíznivcĤ MG (v souþasnosti pĤsobící pod názvem Nová MG), z nichž vČtší þást není pĜímo jejím þlenem, ale sympatizanty.

Seznam zkratek FIDESZ – Fiatal Demokraták Szövetsége, Svaz mladých demokratĤ HM – Hungarista mozgalom, Hungaristické hnutí HVIM – Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom, Mládežnické hnutí 64 žup JOBBIK – Jobboldali Ifjúsági Közösség, Hnutí za lepší Maćarsko MDF – Magyar Demokrata Fórum, Maćarské demokratické fórum MIÉP – Magyar Igazság és Élet Pártja, Maćarská strana spravedlnosti a života MG – Magyar Gárda, Maćarská Garda MNA – Magyar Nemzeti Arcvonal, Maćarská národní fronta MNF – Magyar Nemzeti Front, Maćarská národní fronta MNSZ – Magyar Népjóléti Szövetség, Maćarské sociální sdružení MNSZP – Magyar Nemzeti Szabadság Párt, Maćarská národní strana svobody MSZMP – Magyar socialista munkás párt, Maćarská socialistická strana práce OSN – Organizace spojených národĤ SSSR – Svaz sovČtských socialistických republik SZT – Szent Korona Társulat, Spoleþnost Svaté Koruny

Seznam literatury a zdrojĤ Knižní zdroje Bernáth, G., Miklósi, G., Mudde, C. 2005. Hungary. In. Mudde, C. ed. 2005. Racist extremism in Central and Eastern Europe. New York: Routledge.

110

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Danics, Š. 2003. Extremismus. Praha: Triton.

Davies, P., Jackson, P. eds. 2008. The far right in Europe: an encyclopedia. Oxford: Westport Conn: Greenwood world Press.

Fiala, P. ed. 1998. Politický extremismus a radikalismus v ýeské republice. Brno: Masarykova univerzita.

Hendl, J. 2008. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Hloušek, V., Kopeþek, L. 2010. Politické strany. PĤvod, ideologie a transformace politických stran v západní a stĜední EvropČ. Praha: Grada.

Karsai, L. 1999. The Radical Right in Hungary. In Ramet, S. P. ed. 1999. The Radical Right in Central and Eastern Europe since 1989. Pennsylvania: Pennsylvania State University Press.

Mareš, M. 2003. Pravicový extremismus a radikalismus v ýR. Brno: Barrister&Principal a Centrum strategických studií.

Minkenberg, M. 2008. The radical right in Europe: an overview. Gütersloh: Bertelsmann.

Mudde, C. 2003. The ideology of the extreme right. Manchester, New York: Manchester University Press. Online text (http://books.google.cz/books?id=spTNgRm3f8C&printsec=frontcover&dq=Mudde+The+Ideology+of+the+Extreme+Right&cd=1 #v=onepage&q&f=false). OvČĜeno ke dni 18. 10. 2010.

Mudde, C. 2007. Populist Radical Right Parties in Europe. Cambridge: Cambridge

111

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz University Press.

Smolík, J. 2010. Slovenská neparlamentní krajní pravice: politické organizace a strategie. In Politologická revue, þerven 2010, þíslo 1.

Smolík, J. – Vejvodová, P. 2010. Politický extremismus jako bezpeþnostní hrozba. In Smolík, J. – Šmíd, T. a kol. 2010. Vybrané bezpeþnostní hrozby a rizika 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav.

Internetové zdroje Ablonczy, B. 2010. Jobbik volí lidé zklamaní demokracií. Dostupný z WWW: http://www.presseurop.eu/cs/content/article/223281-jobbik-voli-lide-zklamani-demokracii, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Aktualne.centrum.cz 2006. Policie použila v Budapešti slzný plyn. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=240586, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Aktualne.centrum.cz 2009. Maćarský zákaz extrémistĤ platí. Ti už mají novou gardu. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=655864, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Amnesty International 2009. Hungary. Amnesty International. Dostupný z WWW: http://report2009.amnesty.org/en/regions/europe-central-asia/hungary, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Amnesty International 2010. Útoky na Romy v Maćarsku. Dostupný z WWW: http://www.amnesty.cz/news/article.php?id=582, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

112


Balogh, E. S. 2009. Vrahovia údajní: Maćarskí nacisti ozajstní. Dostupný z WWW: http://www.jetotak.sk/europa/vrahovia-udajni-madarski-nacisti-ozajstni, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Barkai, R. 2008. A Magyar Nemzeti Arcvonal nevü szervezet elítéli a szlovák zászló elégetését! Dostupný z WWW: http://barikad.hu/node/20134, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Bartosz, J., Prokop, D. 2008. VIDEO: Maćarští radikálové blokovali slovenské hraniþní pĜechody. Dostupný z WWW: http://zpravy.idnes.cz/video-madarsti-radikalove-blokovalislovenske-hranicni-prechody-pyj-/zahranicni.asp?c=A081110_071138_zahranicni_lf, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Batory, A. 2010. Europe and the Hungarian parliamentary elections of April 2010. Election Briefing No 51. EPERN.

BBC 2006a. We lied to win, says Hungary PM. Dostupný z WWW: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/5354972.stm, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

BBC 2006b. Second night of Budapest violence. Dostupný z WWW: http://news.bbc.co.uk/2/hi/5362192.stm, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

BBC 2006c. Budapest police deny brutality. Dostupný z WWW: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6080188.stm, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Beer, A. 2009. Europa im Visier der Rechtsextremen. Dostupný z WWW: http://www.angelika-

113

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz beer.de/stepone/data/downloads/3f/00/00/Europa_im_Visier_der_Rechtsextremen.pdf, ovČĜeno ke dni 10. kvČtna 2009.

Bélaiová, A., Mareš, M. 2009. Imigrace jako ultrapravicové téma ve volbách do Evropského parlamentu. Dostupný z WWW: http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/? x=2202398, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Blood and Honour Hungary. Dostupný z WWW: http://bloodandhonour.hu/, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010

Bognár, J. 1995. Beszélgetés Szabó Alberttel, a Magyar Népjóléti Szövetség vezetöjével 1995-ben. Dostupný z WWW: http://www.szekelysziget.ro/2010/10/15/beszelgetes-szaboalberttel-magyar-nepjoleti-szovetseg-vezetojevel-1995-ben, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Brandejská, A. 2008. Slovenská policie zadržela 28 maćarských extremistĤ. Dostupný z WWW: http://zpravy.idnes.cz/slovenska-policie-zadrzela-28-madarskych-extremistufy6-/zahranicni.asp?c=A081108_195525_zahranicni_abr, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Caboodle.hu 2009. Skinheads battle Roma at festival near Budapest. Dostupný z WWW: http://www.caboodle.hu/nc/news/news_archive/single_page/article/11/skinheads_ba/? cHash=17e3f9ec14, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Csurka, I. 2005. A rend programja, a MIÉP szándékai, céljai, javaslatai. Dostupný z WWW: http://www.miep.hu/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=55, ovČĜeno ke dni 20. 10. 2010.

114

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Ct24.cz 2009. Soud v Budapešti rozpustil extremistickou Maćarskou gardu. Dostupný z WWW: http://www.ct24.cz/svet/39300-soud-v-budapesti-rozpustil-extremistickoumadarskou-gardu/, ovČĜeno ke dni 10. kvČtna 2009.

ýTK 2009. Maćarští extremisté chtČjí zrušení Benešových dekretĤ. Dostupný z WWW: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/madarsti-extremiste-chteji-zrusenibenesovych-dekretu_124535.html, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Danielová: Rasismus a xenofobie v Maćarsku. Dostupný z WWW: http://aa.ecn.cz/img_upload/9e9f2072be82f3d69e3265f41fe9f28e/Microsoft_Word___xeno fobie_v_Ma_arsku03.pdf, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

De Santis, G. 2010. AENM continues to grow and spread across Europe. Dostupný z WWW: http://thebritishresistance.co.uk/aenm/350-aenm-continues-to-grow-and-spreadacross-europe, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Dowling, S. 2007. Neo-Fascist Magyar Garda Is 'Hungary's Shame'. Dostupný z WWW: http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,502184,00.html, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Drábek, I. 2009. Jobbik hrá prvú ligu. Zatial´v hádzanej. Dostupný z WWW: http://security.sk.cx/?q=node/2690, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Eubusiness.com 2009. Far- right European parties forge alliance. Dostupný z WWW: http://www.eubusiness.com/news-eu/politics-parties.13f, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

European Election Database: Hungary. European Election Database. Dostupný z WWW: http://www.nsd.uib.no/european_election_database/country/hungary/, ovČĜeno ke dni

115

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz 2. listopadu 2010.

Euroskop.cz 2009. Nejvyšší soud potvrdil zákaz extremistické Maćarské gardy. Dostupný z WWW: http://www.euroskop.cz/38/14843/clanek/nejvyssi-soud-potvrdil-zakazextremisticke-madarske-gardy, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Förster, J. 2008. OheĖ a výhružky = Mr. Gay Europe? Dostupný z WWW: http://www.colourplanet.cz/52233-ohen-a-vyhruzky-mr-gay-europe, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Gimes, G., Juhász, A., Kiss, K., Krekó, P., Somogyi, Z. 2008. Prejudice and the Extreme Right in Hungary, 2008. A Situation Report with Recommendation. Political Capital. Policy Research & Consulting Institute. Magyar Antirasszista Alapítvány. Dostupný z WWW: http://www.security-society.org/?q=system/files/Policies_and_Prejudices.pdf, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Gyakori kérdések és válaszok. Dostupný z WWW: http://magyargarda.hu/gyik, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Hungarianambiance.com 2010. New recruits of „Nemzeti ėrsereg“ (National Protection Force) swore in in the Down of Szabolcs. Dostupný z WWW: http://www.hungarianambiance.com/2010/10/new-recruits-of-nemzeti-orsereg.html, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Hvg.hu 2004. A Magyar Érdek Pártja is kapott olajpénzt Szaddámtól. Dostupný z WWW: http://hvg.hu/itthon/000000000052AF1E, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

HVIM. Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom. Dostupný z WWW: http://www.hvim.hu/,

116

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

HVIM 2010. A mozgalomról. Dostupný z WWW: http://www.hvim.hu/mozgalomrol, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Idnes.cz 2006a. Lhali jsme a nic nedČlali, pobouĜil Maćary premiér. Dostupný z WWW: http://zpravy.idnes.cz/lhali-jsme-a-nic-nedelali-pobouril-madary-premierfbc-/zahranicni.asp?c=A060918_112144_zahranicni_miz, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Idnes.cz 2006b. Premiérovy výroky hasila v ulicích Budapešti dČla. Dostupný z WWW: http://zpravy.idnes.cz/premierovy-vyroky-hasila-v-ulicich-budapesti-vodni-delapkg/zahranicni.asp?c=A060919_072958_domaci_sfo, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Idnes.cz 2006c. Oslavy výroþí v Budapešti provázejí boje v ulicích. Dostupný z WWW: http://zpravy.idnes.cz/oslavy-vyroci-v-budapesti-provazeji-boje-v-ulicichf8w-/zahranicni.asp?c=A061023_173158_zahranicni_pei, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Idnes.cz 2006d. Maćarští demonstranti se zabarikádovali na mostČ. Dostupný z WWW: http://zpravy.idnes.cz/madarsti-demonstranti-se-zabarikadovali-na-mostef74-/zahranicni.asp?c=A061024_114951_zahranicni_tha, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Index.hu 2006a. Tüntetések, tévéfoglalások percröl percre. Dostupný z WWW: http://index.hu/belfold/tuntet0917/?p=0, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Index.hu 2006b. Lányai elit verte halálra a gázolót. Dostupný z WWW:

117

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz http://index.hu/bulvar/olaszl1016k/, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Jobbik 2006. Alapító Nyilatkozat. Dostupný z WWW: http://jobbik.hu/rovatok/partunkrol/alapito_nyilatkozat, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Jobbik 2009. Magyarország a Magyaroké! A Jobbik programja a magyar érdék védelmében, a Nemzetek Europája megteremtéséért. Dostupný z WWW: http://jobbik.hu/sites/jobbik.hu/down/Jobbik-program2009EP.pdf, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Jobbik 2010. Radical Change. A guide to Jobbik’s parliamentary electoral manifesto for national self-determination and social justice. Dostpuný z WWW: http://jobbik.com/temp/Jobbik-RADICALCHANGE2010.pdf, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Jobbik 2010b. Roma killings suspens linked to security services. Dostupný z WWW: http://www.jobbik.com/hungary/3188.html, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Madzin, T. 2008. Köszönö levél Ongáról. Dostupný z WWW: http://magyargarda.hu/node/2121, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Maćarské radikálne subjekty sa dohodli na spolupráci. Dostupný z WWW: http://security.sk.cx/?q=node/2431, ovČĜeno ke dni 11. listopadu 2010.

Magyar Gárda hivatalos honlapja. Dostupný z WWW: http://magyargarda.hu, ovČĜeno ke dni 10. kvČtna 2009.

Magyar Gárda 2008. Becsületkódex. Dostupný z WWW:

118

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz http://magyargarda.hu/becsuletkodex, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Magyar Nemzeti Arcvonal. Kódex. Dostupný z WWW: http://mnakiadvanyok.freeoda.com/kodex.htm, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Németh, K., Kürti, B. 2010. Vytvorili sme novú trhlinu na štíte nepriatel´a v Komárne. Dostupný z WWW: http://www.jovonk.info/2010/10/13/vytvorili-sme-novu-trhlinu-na-stitenepriatela-v-komarne, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Nemzeti Front. Dostupný z WWW: http://nemzetifront.ning.com/, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Nemzeti ėrsereg. Dostupný z WWW: http://nemzetiorsereg.ucoz.com/, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Nbh.hu - Nemzetbiztonsági Hivatal. Évkonyv. Dostupný z WWW: http://www.nbh.hu/oldpage/bmenu7.htm, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Nemzeti ėrsereg alakuló honlapja. Dostupný z WWW: http://nemzetiorsereg.extra.hu/, ovČĜeno ke dni 10. kvČtna 2009.

Nemzeti Örsereg kaposvári vitéz Reichard Béla nv. alegység honlapja. Dostupný z WWW: http://orseregsomogy.extra.hu/news.php, ovČĜeno ke dni 10. kvČtna 2009.

Novák, M. 2009a. Hluboká krize se v Maćarsku obrací proti ŽidĤm a RomĤm. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=630711, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

119

Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Novák, M. 2009b. Vrahem maćarských RomĤ je zĜejmČ profesionální voják. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=645856, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

NPI 2009. European nationalist parties form alliance. Dostupný z WWW: http://www.nationalpolicyinstitute.org/2009/10/27/european-nationalist-parties-formalliance/, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Phillips, L. 2009. Jobbik, BNP move to form pan-European far-right alliance. Dostupný z WWW: http://euobserver.com/9/28888, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Pravda.sk 2007. Maćarská garda zmenila po varovaní stanovy. Dostupný z WWW: http://spravy.pravda.sk/madarska-garda-zmenila-po-varovani-stanovy-fkd-/sk_svet.asp? c=A071016_173927_sk_svet_p29, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Radikális Változás. A Jobbik országgyülési választási programja a nemzeti önrendelkezésért és a társadalmi igazságosságért. Dostupný z WWW: http://jobbik.hu/sites/jobbik.hu/down/Jobbik-program2010OGY.pdf, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Security and Society 2009. Maćarskí skíni dobili rómského chlapca a tehotnú ženu. Dostupný z WWW: http://security.sk.cx/?q=node/2576, ovČĜeno ke dni 11. listopadu 2010.

TASR 2009. Hnutie 64 žúp demonstruje proti zadržiavaniu Györgya Budaházyho. Dostupný z WWW: http://security.sk.cx/?q=node/2517, ovČĜeno ke dni 11. listopadu 2010.

TASR 2010. Poþet gardistov v Maćarsku významne klesol. Dostupný z WWW: http://security.sk.cx/?q=node/3320, ovČĜeno ke dni 1. prosince 2010.

120


The Nizkor Project. The Skinhead International: Hungary. Dostupný z WWW: http://www.nizkor.org/hweb/orgs/american/adl/skinhead-international/skins-hungary.html, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Vasnepe.hu 2010. Romagyilkosságok: benyújtotta a vádiratot a bíróságra a Pest Megyei Föügyészség. Dostupný z WWW: http://www.vasnepe.hu/fokuszban/20100908_romagyilkossagok_vadirat, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Vilþek, I. 2008. VIDEO: Maćarská garda blokovala pĜechody se Slovenskem. Dostupný z WWW: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/153974-video-madarska-gardablokovala-prechody-se-slovenskem.html, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

Vlada.cz 2009. Frakce v Evropském parlamentu po volbách v roce 2009. Útvar ministra pro evropské záležitosti, odbor koncepcí a analýz. Dostupný z WWW: http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/Frakce-v-EP-po-volbach2009.pdf, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

von Ahn, T. 2007. Democracy or street? Fragile stability in Hungary. Dostupný z WWW: http://www.eurozine.com/articles/2007-05-07-vonahn-en.html, ovČĜeno ke dni 10. listopadu 2010.

Výsledky evropských voleb v roce 2009. Maćarsko. Dostupný z WWW: http://www.europarl.europa.eu/parliament/archive/elections2009/cs/hungary_cs.html, ovČĜeno ke dni 2. listopadu 2010.

121

Ma arská ultrapravice po roce Hungarian right-wing after the year Abstract. Keywords

Recommend Documents