Listů zprávy: 114 Listů příloh: 103 STRATEGIE TEXTILNÍHO A ODĚVNÍHO PRŮMYSLU II. ETAPA STUDIE

Listů zprávy: Listů příloh:

STRATEGIE TEXTILNÍHO A ODĚVNÍHO PRŮMYSLU II. ETAPA STUDIE

říjen 2004

114 103

O

B S A H

STRATEGIE TEXTILNÍHO A ODĚVNÍHO PRŮMYSLU –

II. ETAPA

Seznam použitých zkratek, pojmů a literatury______________________ _____________ 4 I.

Úvod___________________________________________________________________ 7

II. Příležitosti TOP ČR vůči rychle se rozvíjejícím, sofistikovaným odvětvím a tržním segmentům________________________________________________________ _________ 9 II.1

Identifikace potenciálu stávajících výrobků TOP ČR vůči rychle se rozvíjejícím, sofistikovaným odvětvím a spotřebitelskému trhu v EU/ČR a možností inovace a vývoje nových druhů výrobků a technologií___________________________________________________________________________9

II.1.1 Identifikace skupin výrobků a jejich základních parametrů, jako např. míra přidané hodnoty, velikost výroby v ČR, ostrost konkurence apod. _____________________________________________ 9 II.1.2 Identifikace odběratelských odvětví a tržních segmentů z hlediska jejich velikosti, tempa růstu, míry inovací, míry konkurence a schopnosti využívat výrobky TOP_____________________________ 14 II.1.3 Objem v mil. Kč/EUR za jednotlivá sledovaná odvětví (ČR/EU/svět) ___________________________ 26 II.1.4 Požadavky

odběratelských odvětví/trhu – technické, kvalitativní, ekologické, cenové vůči

sledovaným odvětvím _________________________________________________________________ 28 II.2

Zajištěnost výrobkových skupin _________________________________________________________ 32

II.2.1 Suroviny ___________________________________________________________________________ 32 II.2.2 Stroje a zařízení _____________________________________________________________________ 37 II.2.3 Informační technologie a komunikační služby ______________________________________________ 39 II.3

Inovační potenciál odvětví TOP a návazných odvětví v ČR vzhledem k vybraným skupinám výrobků a s vymezením regionu, ve kterém působí __________________________________________ 41

II.3.1 Inovační prostředí v České republice – specifika TOP________________________________________ 45 II.3.2 Cílové skupiny výrobkových a technologických inovací ______________________________________ 57 II.3.3 Vyhodnocení dotazníku k inovačním aktivitám podniků TOP __________________________________ 68 II.4

Vazby na potenciál vnějšího prostředí – návrh opatření na podporu _____________________________ 73

II.4.1 Vazby výrobních podniků na vnější prostředí pro podnikání ___________________________________ 73

III. Provedení analýzy vybraných budoucích cílů pro identifikované skupiny výrobků_ 77 III.1 Porovnání výrobních nákladů ve struktuře kalkulačního vzorce hlavních technologických stupňů TOP ČR/vybrané země světa – Evropy ___________________________________________________ 77 III.2 Doporučení pro zvýšení účinnosti řídicích a organizačních struktur firem v rámci vznikajících sítí _____ 85

IV. Potenciál pro síťování_____________________________________ ______________ 86 IV.1 Analýza příčin úspěšného fungování klastrů v oblasti TOP v EU a doporučení pro ustavení klastru v odvětví TOP v ČR __________________________________________________________________ 86 IV.1.1 Analýza příčin úspěšného fungování klastrů v oblasti TOP v EU _______________________________ 87 IV.1.2 Analýza možností a podmínek pro úspěšné fungování klastrů v oblasti TOP v ČR _________________ 90 IV.2 Analýza stávajících kooperačních vazeb uvnitř a vně oborů TOP (např. navazující odvětví,

dodavatelské a odběratelské sítě, poskytovatelé služeb, různé instituce atd.) a jejich forem (z hlediska časového a závaznosti) s regionálním vymezením ____________________________________ 96 IV.3 Význam tvorby a sdílení prodejních značek pro zvyšování konkurenceschopnosti vybraných skupin výrobků a jejich přidané hodnoty __________________________________________________ 97 IV.4 Identifikace klastrů v návazných odvětvích dle regionů, ve kterých má TOP zastoupení ____________ 101

V. Závěr_________________________________________________________ _______ 103 V.1

Shrnutí dílčích závěrů z jednotlivých kapitol zprávy ________________________________________ 103

V.2

Doporučení k využití strategických příležitostí ____________________________________________ 105

V.3

Vypracování konkrétních návrhů opatření na využití podpor, které umožní rozvoj vybraných skupin výrobků _____________________________________________________________________ 108

V.4

Stanovení hlavních překážek pro zvyšování konkurenceschopnosti a uplatnění na trhu u vybraných skupin výrobků _____________________________________________________________________ 110

V.5

Návrh regionálního vymezení a oborového zaměření budoucího klastrového potenciálu v TOP ČR budoucím vytvořením nových klastrů nebo zapojením do stávajících klastrů v návazných odvětvích na základě předchozích analýz_________________________________________________ 111

Zdroje___________________________________________________________________ 112 Seznam příloh__________________________________________________ __________ 113 I.

Přílohy I. kapitoly ___________________________________________________________________ 113

II.

Přílohy II. kapitoly __________________________________________________________________ 113

III.

Přílohy III. kapitoly _________________________________________________________________ 115

IV.

Přílohy IV. kapitoly _________________________________________________________________ 115

V.

Přílohy V. kapitoly __________________________________________________________________ 115

VI.

Dotazníky použité pro II. etapu strategie textilního a oděvního průmyslu ________________________ 115

Říjen 2004

Seznam použitých zkratek, pojmů a literatury AIF

ATOK B2B B2C COST, EUREKA, CRAFT

CTTV

ZKRATKY a POJMY Arbeitsgemeinschaft industrieller Forschungsvereinigungen "Otto von Guericke" e.V. - organizace zřízená soukromou hosp. sférou, v současnosti zastřešující 104 průmyslových výzkumných sdružení SRN. Hlavní cíl podpora inovací ve středním společenském stavu. Kofinancování z prostředků Spolkového ministerstva hospodářství a práce za podmínky příspěvku průmyslové sféry – minimálně 50/50 Asociace textilního - oděvního - kožedělného průmyslu Business to Business – typ obchodních vztahů „podnik k podniku“, zpravidla méně složité založené na dohodnutých standardech Business to Customer – typ obchodních vztahů „podnik k zákazníkovi“, zpravidla více složité, standardy se jen obtížně uplatňují Názvy evropských výzkumných programů organizovaných systémem "Bottom-up", tj. náměty vycházejí zdola, tj. z průmyslové sféry a z výzkumných organizací COST - informační a kooperační sítě - výměna výsledků vybraných témat. okruhů (řídí a financuje ESF - Evropská nadace pro vědu), EUREKA - zastřešení národních výzkumných projektů - řízeno evropskou radou EUREKA, financováno z národních zdrojů (u nás MŠMT- mezinárodní spolupráce ve V+V) CRAFT - specificky orientován na podporu výzkumu pro SME (malé a střední firmy) - specifický podprogram RP EU Centrum textilních technologií a vzdělávání

ETR

Agentura pro podporu podnikání a investic Český statistický úřad Department of Trade and Industry – obdoba ministerstva průmyslu a obchodu ve Velké Británii East Midlands Clothing and Textile Cluster - textilní a oděvní klastr ve Velké Británii Evropský výzkumný prostor Evropská technologická platforma textilního a oděvního průmyslu - nejnovější aktivita EU pro formulaci cílů strategického výzkumu a inovací do r. 2015, zpracována pro 22 průmyslových oborů – TOP je mezi nimi (koordinace EURATEX) Program Euro-Textil-Region

EU EURATEX

Evropská unie Evropská textilní a oděvní organizace

EUROSTAT HS IT ITC

Evropský statistický úřad Harmonizovaný systém Informační technologie Institut pro testování a certifikaci, Zlín

CzechInvest ČSÚ DTI Emcat ERA ETP T/C

Strategie Textilního a oděvního průmyslu – II. etapa

Strana 4

Říjen 2004 ITMF

International Textile Manufacturers Federation

Manufacturing Assisstance Services – organizace poskytující podpůrné služby pro výrobce ve V. Británii (je financována ze strany DTI) Měkkou infrastrukturou se rozumí existence institucí umožňujících tvorbu Měkká infrastruktura lidského kapitálu, jedná se zejména o vysoké školy a výzkumné ústavy MAS

MI ČR MPO NWTnet OKEČ OP PAD PAN PES POP

Ministerstvo informatiky ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu North West Textile Net – textilní a oděvní klastr ve Velké Británii Odvětvová klasifikace ekonomických činností Oděvní průmysl Polyamid Polyakrylonitril Polyester Polypropylen

PTFE RP EU

Polytetrafluoretylen Rámcový program EU - hlavní program pro výzkum v EU, sestává se z řady horizontálních aktivit, zaměřených na rozhodující cíle, směřující k posílení konkurenceschopnosti EU vůči USA a Japonsku. Je řízen direktoriátem Evrop. komise pro výzkum. Je vyhlašován na období 5 let (současnost 6. RP EU 2002-2006), systém tzv. "Up-down" programu, předem stanovené tematické okruhy. Jedním z cílů je přispět k vytvoření ERA = Evropského výzkumného prostoru sjednocením národních aktivit

RSZ R&D RVT SKP TOP ČR

Rezortní statistické zjišťování Research and Development = výzkum a vývoj (V+V) rozvoj vědy a techniky Standardní klasifikace produkce Textilní a oděvní průmysl České republiky

Textilní průmysl TP The Competetiveness Institute – Institut pro konkurenceschopnost TCI technické textilie TT Tvrdou infrastrukturou se rozumí silnice, železnice, rozvody energií, vody Tvrdá infrastruktura a komunikací Vysoce výkonný inovativní klastr je výsledkem procesu, při kterém firmy Vysoce a ostatní účastníci, kteří jsou lokalizováni ve stejné oblasti, spolupracují na výkonný využití příležitosti na trhu (niche) a vytvářejí úzké vazby a pracovní aliance ke inovativní zlepšení jejich kolektivní konkurenceschopnosti a dalších společných výhod. klastr Znakem vysoce výkonného klastru (inovativního klastru) je schopnost využití spojených kapacit k vytváření inovací, tj. spolupracovat v rámci procesu komercializování nových myšlenek věda a výzkum V+V


Strana 5

Říjen 2004

LITERATURA Autor Kotler, P. MPO European Commission

Dílo Marketing Managenment, 1991, Prentice Hall Inc. Panorama českého průmyslu, 2003 The Challenge of 2005 - European Textile and Clothing in a Quota Free Environment - High Level Group, Report and First recommendations, June 2004 DG Research Technology Platform - from Definition to Implementation of a Common Research Agenda, EUR 21265, 21.Sept. 2004 Euratex R&D WG High Level Group on Textiles and Clothing - R&D innovations aspect, September 2004 EURATEX European Technology Platform for the Future of textiles and Clothing First Proposal, EURATEX 14.Sept. 2004 (R&D No.19/2004) Haas, V. Stav a postavení českého textilního a oděvního průmyslu, MPO ČRprezentace Euro-Textil-Region, Varnsdorf, 27.08.2004 CzechInvest The Czech Automotive Sector, September 2003 European The Sixth Framework Programme for the period 2002-2006, Integrating Commission and strenghtening the European Research Area, Priority 3, Edition December 2002, Commission Decision, C(2002)4789, 09.12.02, viz: www.cordis.lu EURO TEXTIL Eine Aktionsplattform, 4-Länder Innovationskonferenz, 05.05.2004 REGION Zittau, Positionspapier für die Profilierung der Arbeit bis 2006 (Dvůr Králové n. L. 14.04.2004), viz: www.eurotextilregion.de MPSV ČR Operační program Rozvoj lidských zdrojů pro ESF 2004-2006, viz: www.mpsv.cz ATOK, Analýza vzdělávacího systému pro TOP ATOK a projekty EU interní materiál ITMF Studie "International production cost comparison 2003", 2004 MPO ČR Praha Průvodce podnikatele - programy podpory OP Průmysl a podnikání, 2004 TCI The Cluster Initiative Greenbook TCI The Cluster Policy Whitebook


Strana 6

Říjen 2004

Úvod

I.

Tato studie byla zpracována na základě smlouvy uzavřené mezi MPO a ATOK. Předmětem smlouvy je „Zpracování II. etapy studie – Strategie textilního a oděvního průmyslu“ (dále jen TOP). Cílem II. etapy je vypracování studie k posouzení strategických příležitostí TOP ČR vůči rychle se rozvíjejícím, sofistikovaným odvětvím a tržním segmentům, provedení analýzy cílů pro vytypované skupiny výrobků, posouzení potenciálu pro síťování v rámci TOP ČR a zpracování doporučení a závěrů. Zpracovatelé studie při své práci využili dokumenty „Výzva roku 2005 – Evropský textilní a oděvní průmysl v prostředí bez kvót – Zpráva skupiny na vysoké úrovni a první doporučení z června 2004 a Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů – Textilní a oděvní průmysl po roce 2005 – Doporučení skupiny na vysoké úrovni pro textilní a oděvní průmysl. Tyto dokumenty hodnotí evropský textilní a oděvní průmysl EU jako významného zaměstnavatele a vývozce jak textilního zboží, tak oděvů. Evropský textilní a oděvní průmysl je vystaven dopadům začínající krize vnitřní poptávky a zvyšujících se dovozů spojených s neschopností vyvážet na mnoho uzavřených trhů. Situaci v českém textilním a oděvním průmyslu lze hodnotit jako obdobnou. Hlavní výzvou pro český textilní a oděvní průmysl je najít příležitosti, které mu umožní návrat k růstu a prosperitě. Rozšíření Evropské unie na 25 zemí dne 1. května 2004 a dokončení pan euro středomořské oblasti dává brzké vyhlídky na rozsáhlou oblast volného obchodu s více než 650 miliony spotřebiteli, která v současné době zaměstnává více než 7 milionů zaměstnanců v rámci veškeré textilní a oděvní výroby, rozhodně takovou příležitostí je. Takový trh představuje základ pro uvolnění potenciálu odvětví pro přeshraniční spolupráci a vytváření sítí a další rozvoj inovací procesů a produktů jak v technologických, tak i netechnologických oblastech (kreativita a móda). Vytváří příznivé prostředí pro realizaci projektů zaměřených na průlomové technologie v oděvním průmyslu a mezníkové projekty v oblasti technického textilního zboží včetně vytváření pokrokové technologické platformy. Strategickou výzvou pro český TOP je přiblížení se k evropskému průměru v oblasti produktivity práce měřeno ukazatelem obrat/zaměstnanec, kde český TOP dosahuje 35 %


Strana 7

Říjen 2004 evropského průměru (výsledek propočtů na základě dostupných údajů od ČSÚ). Není bez zajímavosti zjištění, že průměrná velikost podniku TOP v EU je 23 zaměstnanců, zatímco v České republice je řádově vyšší. Tento fakt signalizuje skutečnost, že podniky TOP v EU jsou v průměru podstatně více specializovány než podniky TOP v České republice. Snahou zpracovatelů této analýzy bylo identifikovat a kvalifikovaně odhadnout strategické příležitosti pro český TOP a vymezit podmínky, které umožní tyto příležitosti úspěšně využít.


Strana 8

Říjen 2004

Příležitosti TOP ČR vůči rychle se rozvíjejícím, sofistikovaným odvětvím a tržním segmentům

II.

Identifikace potenciálu stávajících výrobků TOP ČR vůči rychle se rozvíjejícím, sofistikovaným odvětvím a spotřebitelskému trhu v EU/ČR a možností inovace a vývoje nových druhů výrobků a technologií

II.1

Tato část předkládané studie je dále členěna do jednotlivých podkapitol dle zpracovávané tematiky. Každá z těchto podkapitol obsahuje nejen metodiku přístupu a zpracování, ale i samostatné závěry a doporučení.

Identifikace skupin výrobků a jejich základních parametrů, jako např. míra přidané hodnoty, velikost výroby v ČR, ostrost konkurence apod.

II.1.1

Metodika Z dat ČSÚ za roky 1997 až 2003 o objemech a hodnotách výroby, vývozu a dovozu byly stanoveny skupiny výrobků, jejichž dynamika, tj. růst v uvedených kategoriích v objemu, byla v rozmezí let 1997–2003 rovna 15 %, případně i vyšší. Dalším zúžením výběru bylo stanoveno 13 výrobkových skupin, kde v daném období došlo k růstu o 15 % ve všech sledovaných kategoriích. Tyto výrobkové skupiny byly dále podrobeny hlubší analýze, která naznačuje předpokládaný vývoj v dalším období i z pohledu vlivu zrušení dovozních kvót na textilní a oděvní výrobky k 1. 1. 2005. Kromě těchto 13 výrobkových skupin byla věnována pozornost i dalším skupinám, především těm, které mají vysokou tuzemskou spotřebu a u nichž je možné předpokládat větší objemy spotřeby ve vztahu k průmyslovým aplikačním oblastem.


Strana 9

Říjen 2004

Vyhodnocení Postup výběru, tj. zužování široké škály textilních a oděvních výrobků TOP, je zřejmý z příloh v části II.1.1. Dle výše uvedené metodiky bylo stanoveno 13 výrobkových skupin, které v období let 1997–2003 vykázaly požadovanou dynamiku růstu ve třech oblastech, tj. výrobě, vývozu a dovozu, jsou to dle SKP 6: •

175310

netkané textilie a výrobky z nich

•

174022

nepromokavé, ochranné a stínicí plachty

•

171052

příze ze syntetických střížových vláken

•

182330

vrchní trička, tílka, nátělníky pletené nebo háčkované

•

172031

tkaniny z přízí ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken

•

172040

vlasové, smyčkové a jiné spec. tkaniny

•

174021

pytle, pytlíky z textilních materiálů k balení zboží

•

175436

pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití

•

171020

přírodní textilní vlákna připravená pro spřádání

•

174012

prádlo ložní

•

171044

lněná příze

•

174015

záclony včetně závěsů, draperie

•

182325

podprsenky, podvazkové pásy, korzety atd.

Z těchto 13 výrobkových skupin je 5, které jsou dle studie EURATEX, zveřejněné 28. 9. 2004, více či méně ohrožené – v rámci celé EU – další fází liberalizace obchodu s textilem a oděvy od 1. 1. 2005. Uvedená studie přináší rozbory všech dle EURATEX ohrožených skupin výrobků a její údaje byly použity v příloze k této podkapitole. Celkový dovoz z Číny, která je považována za největší zdroj ohrožení, do EU je za rok 2003 vyčíslen následovně: Tabulka II.1.1-1: Dovoz z Číny, 2003 % z objemu

% z hodnoty

HS kap. 50 – 60 + 63 HS kap. 61 + 62 Celkem

14,3 42,8 36,4

12,0 29,3 22,4

Zdroj: EURATEX


Strana 10

Říjen 2004 Výše jmenované citlivé nebo ohrožené skupiny výrobků, které jsou totožné s některou ze 13 dynamických skupin v ČR, jsou následující: Tabulka II.1.1-2: Citlivé nebo ohrožené skupiny výrobků Kategorie ATC SKP 6 (představitel) Zkrácený popis

Stupeň citlivosti

4 31 20 3 23

vysoký nízký vysoký střední nízký

182330 182325 174012 172031 171052

trička podprsenky atd. ložní prádlo tkaniny ze synt. vláken příze ze syn. stříž. vláken

Zdroj: EURATEX

V příloze II.1.1 jsou uvedeny tabulky č. 7 – 24 znázorňující další analýzu těchto 5 skupin z pohledu jejich vývozu z ČR do EU 15 – pozice na trhu, srovnání kilogramových cen. Dále uvádíme stručné shrnutí: •

SKP 182330 – podíl na trhu EU méně než 0,5 %, cena stanovená z údajů EUROSTAT se vymyká údajům EURATEX, nelze srovnat. Největší podíl na trhu – Turecko, Bangladéš. Vývoz do EU 65 (objem), resp. 78 % (hodnota).

•

SKP 182325 – podíl na trhu cca 1 %, u cenových údajů platí stejné důvody jako u SKP 182330. Největší podíl na trhu – Čína, Tunisko. Vývoz do EU 78, resp. 71 %.

•

SKP 174012 – podíl na trhu cca 2 %, dosahovaná cena – 9,66 EUR/kg – je druhá nejvyšší po Číně (10,95 EUR/kg). Největší podíl na trhu – Pákistán a Turecko. Vývoz do EU 89, resp. 86 %.

•

SKP 172031 – podíl na trhu 3,5 % v hodnotě, 5,2 % v objemu, dosahovaná cena – 3,55 EUR/kg nejnižší z významných dovozců. Největší podíl na trhu – Čína, Turecko. Vývoz do EU 69, resp. 67 %.

•

SKP 171052 – podíl na trhu 5-6 %, cena – 2,70 EUR/kg druhá nejvyšší spolu s Rumunskem, nejvyšší Turecko – 3,36 EUR/kg. Největší podíl na trhu – Indie, Indonésie, Turecko. Vývoz do EU 93, resp. 92 %. Jak je z výše uvedeného zřejmé, nejde u žádné z těchto skupin z pohledu ČR

o významnou konkurenční pozici na trhu EU a ohrožení po 1. 1. 2005 je proto minimální. Přesto – vzhledem k vysokém podílu vývozu do EU na celkovém vývozu v roce 2003 – bude na firmách, aby přizpůsobily svou nabídku tak, aby byly schopny si tento trh uchovat. Ze 13 dynamických skupin má naopak z hlediska podílu na trhu EU významnější postavení dalších 5 výrobkových skupin: Strategie Textilního a oděvního průmyslu – II. etapa

Strana 11

Říjen 2004

•

172040 – podíl na trhu cca 25 až 28 % srovnatelný s Čínou, cena - 3,72 EUR/kg – nejnižší z 6 nejvýznamnějších dovozců, nejvyšší USA – 9,78 EUR/kg. Vývoz do EU 71, resp. 78 %.

•

175310 – podíl na trhu 18, resp. 11 %, největší podíl – USA (36 %), cena – 2,31 EUR/kg nejnižší ze srovnávaných zemí, nejvyšší Japonsko – 19,40 EUR/kg. Vývoz do EU cca 57 %.

•

174021 – podíl na trhu 6,5 až 8,5 % , největší podíly – Turecko (38 %) a Indie (11 %) za ceny mírně vyšší než ČR, cena ČR – 2,79 EUR/kg, nejvyšší – Polsko – 3,14 EUR/kg, nejnižší – Vietnam – 1,20 EUR/kg. Vývoz do EU cca 88 %.

•

171044 – podíl na trhu 9,7 resp. 7,5 %, největší podíl Maďarsko 22 %, Tunisko 12 % a Litva 18 %, cena 4,70 EUR/kg druhá nejnižší, nejvyšší Tunisko – 9,11 EUR/kg a nejnižší Egypt – 3,23 EUR/kg. Vývoz do EU 64 %.

•

174015 – podíl na trhu 6,3 resp. 7,5 %, největší podíl má Turecko -18 % - za nejvyšší ceny (12,54 EUR/kg), cena 9,71 EUR/kg, nejnižší Pákistán 5,50 EUR/kg. Vývoz do EU cca 90 %. Z údajů se nepotvrzuje pravidlo, že vyšší podíl na trhu mají převážně dovozci

s nízkými cenami. Rozdíly mohou být dány nabídkou technicky vyspělejších výrobků v rámci jedné výrobkové skupiny nebo i lepšími obchodními praktikami firem konkurujících na trhu EU českým vývozcům. Vrátíme-li se k problematice cen obecně a jejich vlivu na dynamiku a úspěšnost vývozu, zjistíme, že při kritériu růstu výroby v období 1997–2003 (vyhovovalo celkem 29 výrobkových skupin) došlo k nárůstu výrobních cen u 14 výrobkových skupin. Tento nárůst se podařilo promítnout do růstu průměrných vývozních cen roku 2003 bez poklesu objemu vývozu v hmotných jednotkách pouze u následujících 5 výrobkových skupin: •

182330

vrchní trička, tílka

•

174012

ložní prádlo

•

182235

dámské nebo dívčí kalhoty z tkanin

•

182233

dámská nebo dívčí saka z tkanin

•

182312

pánské nebo chlapecké prádlo (noční)


Strana 12

Říjen 2004

Tedy převážně u výrobků oděvního průmyslu. Tento fakt může být ovlivněn i podílem vyvážené práce ve mzdě v obou sledovaných letech. Při analýze vývoje účetní přidané hodnoty bylo nutné vzhledem k dostupnosti údajů přistoupit k dalšímu zjednodušení, tj. přejít na dělení dle SKP 3. Z tohoto hodnocení vyplývá: •

13 vybraných výrobkových skupin lze dle SKP 3 zařadit do 5 skupin

•

Z těchto 5 skupin zaznamenala v posledních 4 letech trvalý nárůst účetní přidané hodnoty SKP 17.4 (zastoupena 3krát), meziročně o 14 až 25 % v běžných i stálých cenách

•

Relativně stabilní hodnoty v meziročním růstu s poklesem pouze v roce 2001 vykazuje SKP 18.2

•

Meziroční nárůst v běžných i stálých cenách v posledním sledovaném období, tj. 2002-2003 zaznamenaly i zbývající skupiny, tj. SKP 17.1. 17.2 a 17.5.

Závěr Ve sledování pouze vybraných výrobkových skupin neměl být záměr diskriminovat jakýmkoli způsobem výrobce ostatních výrobků. Z údajů specializovaných světových firem můžeme zjistit, že rozvoj jednotlivých výrobkových skupin bude velmi výrazně ovlivňován především spotřebou v jednotlivých průmyslových odvětvích, a to zejména spotřebou jak textilních, tak i oděvních výrobků s novými specifickými vlastnostmi. Nelze předpokládat, že při růstu nákladů na pracovní sílu, nutnosti investovat do strojního vybavení, informačních technologií a především do rozvoje marketingu a vývoje výrobků i technologií bude možné vyrábět ve velkých objemech textilní a oděvní výrobky, které nebudou přinášet vyšší přidanou hodnotu a nebudou akceptovatelné na náročných trzích světa. Analýza dosahovaných vývozních cen na trh EU ukázala, že je možné při zvýšení technické a inovativní úrovně výrobků dosáhnout i zvýšení těchto cen, a tím i přidané hodnoty bez ztráty konkurenčního postavení na tomto trhu, resp. i jeho zlepšení.


Strana 13

Říjen 2004

Identifikace odběratelských odvětví a tržních segmentů z hlediska jejich velikosti, tempa růstu, míry inovací, míry konkurence a schopnosti využívat výrobky TOP

II.1.2

Metodika Aplikační oblasti zpracovatelského průmyslu a stavebnictví jsou následně uvedeny v určitých seskupeních, které byly učiněny s aspektem na využívání textilních a oděvních výrobků v rámci činnosti odvětví. Z ekonomických údajů jsme využili údaje za rok 2003 pro organizace nad 20 zaměstnanců 1 : počet zaměstnanců, z toho počet zaměstnanců dělnických profesí, kde je předpoklad vyššího využívání pracovních oděvů. Další spotřeba se týká zejména textilií spotřebovaných ve výrobním procesu uvedených odvětví. Na základě dosažitelných množstevních odhadů produkce, kde je výraznější užití textilií, a na základě expertních odhadů podnikových manažerů jsme uvedli i přibližné hodnoty spotřeby textilních výrobků v dané aplikaci. Těžba nerostných surovin (C), Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (DJ), Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (DF) V aplikační oblasti odvětví Těžba nerostných surovin působí 107 podniků s 48,7 tisíci zaměstnanci a v odvětví Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků se jedná o 1.465 podniků zaměstnávajících 160,7 tis. zaměstnanců. Odvětví Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy zaměstnává cca 3 tisíce zaměstnanců ve 4 dominantních podnicích odvětví. Tato odvětví splňují obdobná kritéria pro užití textilních výrobků, proto byla zařazena do společné aplikační oblasti. Celkem se jedná o 1.576 podniků zaměstnávajících 212.390 zaměstnanců, z toho 164.901 zaměstnanců dělnických profesí. Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 282,7 mld. Kč, z toho expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 250 mil. Kč, tj. 0,1 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti.

1

Ekonomické údaje odvětví za rok 2003 jsou zde užity pro rámcové odhady spotřeby výrobků TOP.


Strana 14

Říjen 2004

Spotřeba výrobků v následujících oblastech: Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, komplety, kombinézy, saka, kalhoty, blejzry v počtu cca 120 tis. ks/rok Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti chladu, vhodné pro zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím v počtu cca 52 tis. ks/rok. Další použití: •

Ochranné textilie: multifunkční, antiexplosivní, antimagnetické, nehořlavé, antiradiační

•

Textilní výrobky určené pro použití v korozivním prostředí

•

Textilní zpevňovací výrobky (výztuž), konstrukční součásti

•

Trubky a nádoby a jiné výrobky s textilním zpevněním

•

Pevné a pružné nádoby

•

Bariérové protizvukové izolace

•

Textilní systémy pro zateplení, pro rozvod vzduchu a klimatizaci

•

Absorpční systémy

•

Nástroje pro zajištění nepropustnosti s textilním vyztužením

•

Uzavírací systémy

•

Filtrační materiály – mechanické i chemické

•

Zdvihací a přepravní systémy

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (DA) Odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků zajišťuje zpracování zemědělské produkce. Z hlediska zajištění bezzávadnosti a bezpečnosti potravin je významným spotřebitelem obalů z různých materiálů a zejména textil a papír zde hraje díky svým vlastnostem významnou roli. V aplikační

oblasti

se

celkem

jedná

o 1.100

podniků

zaměstnávajících

119.170 zaměstnanců, z toho 88.437 dělníků. Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 204,6 mld. Kč, z toho expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 1.000 mil. Kč, tj. přibližně 0,5 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti.


Strana 15

Říjen 2004

Spotřeba výrobků v následujících oblastech: Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, komplety, kombinézy, saka, kalhoty, blejzry, pokrývky hlavy v počtu cca 110 tis. ks/rok Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti chemikáliím, proti chladu (do chladírny), antimikrobiální apod. v počtu cca 40 tis. ks/rok Další použití: •

Filtry

•

Tkaniny a síťoviny ke stínění

•

Izolační desky proti prachu, na tekutiny

•

Nepropustné plachty, zábrany

•

Pohlcovače pachu

•

Obaly, vaky, sáčky, pytle apod.

•

Velkoobjemné vaky a nádoby

•

Mobilní nádoby na dočasné uskladnění

•

Pružné a pevné nádoby a cisterny

•


Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (DG), Výroba pryžových a plastových výrobků (DH) Tato

aplikační

oblast

zahrnuje

jednak

výrobu

chemických,

gumárenských

a plastikářských výrobků, kde se jedná vedle pracovních oděvů zejména o výkonovou spotřebu technických textilií, ale také výrobu léčiv, která svou charakteristikou patří do oblasti „čistých produkcí“. V aplikační oblasti odvětví Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken působí 204 podniků s 38,2 tisíci zaměstnanci, z toho ve farmacii – výrobě léčiv působí 37 podniků s 3,1 tisíci zaměstnanci. V odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků se jedná o 500 podniků zaměstnávajících 59,4 tis. zaměstnanců. Aplikační oblast zahrnuje celkem 704 podniků zaměstnávajících 97,6 tisíc zaměstnanců, z toho 70 tisíc dělníků. Ve výrobě léčiv pak pracuje 2,9 tisíc dělníků z celkových 6,1 tisíc zaměstnanců.


Strana 16

Říjen 2004 Výkonová spotřeba za tuto aplikační oblast představuje 174 mld. Kč, z toho expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 700 mil. Kč, tj. přibližně 0,4 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti. Spotřeba výrobků v následujících oblastech: Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, komplety, kombinézy, saka, kalhoty, blejzry, pokrývky hlavy v počtu cca 75 tis. ks/rok Výroba léčiv: kalhoty, trička, košile, haleny, pláště, kabátky, bundy, kabáty – „vatové“, antistatické spodní prádlo, bílé ponožky v počtu pro cca 75 tis. ks/rok Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti nepříznivým klimatickým podmínkám, proti chemikáliím, antimikrobiální apod. v počtu cca 40 tis. ks/rok Výroba léčiv: pracovní oděvy pro cca 5 tis. zaměstnanců: a) „bezúletové vlákno“ (PESh) – kombinézy, haleny, kalhoty, roušky, čepice a kukly, návleky pod kolena s gumovou podrážkou - spotřeba cca 18 tis. ks kompletu b) netkaná textilie – pláště, roušky, vousenky, čepice, návleky, kombinézy - spotřeba cca 80 tis. ks jednorázové použití c) ponožky často jednorázové, popř. se speciální úpravou, jak ve struktuře (diabetické), tak po stránce úpravy (antibakteriální) Další použití: •

Filtry

•

Obaly, textil se speciální úpravou

•

Úplet pro vytváření forem

•

Kompozity

•

Výroba textilních pružných trubek

•

Armování hadic

•

Podklady pro obklady, válcování a pryžování výrobků

•

Gumárenské výrobky s textilním zpevněním

•

Textilní lamináty pro náročné oděvní aplikace s polyuretanovou paropropustnou a vodě nepropustnou membránou

•

Paropropustné fólie - paropropustný laminát je vyroben laminací paropropustné fólie a netkané textilie


Strana 17

Říjen 2004 •

Medtech: podložky pro nemocniční lůžka – matrace

•

Podložky s hydrofobní úpravou, zabraňující proleženinám

•

Žilní náhrady - ortézy

•

Obvazové materiály

•

Textilie antimikrobiální, na popáleniny

•

Zdravotní tkaniny a materiály na oblečení

•

Protézy s textilním vyztužením

•

Textilní výrobky pro nemocnice a nemocniční konstrukce

Výroba dopravních prostředků (DM) Podle charakteru výrobního programu zahrnuje toto odvětví následující výrobky s užitím textilní produkce: osobní automobily – roční produkce 436,3 tis. ks, nákladní vozy roční produkce 2 327 ks, malá užitková vozidla - roční produkce 1 308 ks, autobusy – roční produkce 1 785 ks, přívěsy/návěsy - roční produkce 528/1571 ks. Dále se jedná o následující výrobky: ultralehká sportovní letadla, vzducholodě, sportovní lodě. V aplikační

oblasti

se

celkem

jedná

o 313

podniků


106.892 zaměstnanců, z toho 79.236 dělníků. Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 273,2 mld. Kč, z toho expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 1.100 mil. Kč, tj. přibližně 0,4 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti. Spotřeba výrobků v následujících oblastech: Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, komplety, kombinézy, saka, kalhoty, blejzry, pokrývky hlavy v počtu cca 110 tis. ks/rok Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – protipožární, proti horku, proti chemikáliím, proti chladu apod. v počtu cca 40 tis. ks/rok. Další použití: •

Textilní obklady interiéru, stropu a stěn

•

Textilie na potažení plastových povrchů

•

Polštářky (podhlavníky), koberce

•

Bezpečnostní systémy pro cestující - airbagy v počtu 2-6/vozidlo


Strana 18

Říjen 2004 •

Plachty, ochranné sítě na přepravu, sítě na zavazadla, stínicí sítě, záclonky, clony

•

Sendviče v kufrové části vozidla

•

Izolační systémy proti hluku, teplu a chladu

•

Pneumatiky

•

Materiály pro podšívky

•

Gumárenské výrobky s textilním zpevněním

•

Obkladové materiály a voskové systémy

•

Filtrační systémy a systémy pro oběh vzduchu

•

Ochranné povrchy pro dopravní prostředky

•

Konstrukce pro bezpečnostní a vojenská vozidla

•

Kompozity (díly vozidel), konstrukční textilie, skleněná vlákna

•

Textilie pro údržbu strojů a zařízení

Výroba a opravy strojů a zařízení (DK), Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (DL) Tato aplikační oblast zahrnuje výrobu a opravy strojů a zařízení a výrobu elektrických a optických přístrojů a zařízení, kde zejména v oblasti výroby elektronických součástek se jedná o oblast „čisté produkce“, vyžadující speciální podmínky, mj. také užití speciální ochranné textilie. V aplikační oblasti odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení působí 1.086 podniků zaměstnávajících 126,2 tisíc zaměstnanců, v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení se jedná o 847 podniků zaměstnávajících 21,5 tis. zaměstnanců, z toho ve výrobě kancelářských strojů a počítačů působí 22 podniků s 5.804 zaměstnanci (počet dělníků 4.107). Aplikační

oblast

zahrnuje

celkem

1.933

podniků


263.074 zaměstnanců, z toho 188.982 dělníků. Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 317 mld. Kč, z toho expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 300 mil. Kč, tj. přibližně 0,1 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti. Spotřeba výrobků v následujících oblastech: Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, komplety, kombinézy, saka,


Strana 19

Říjen 2004 kalhoty, blejzry, pokrývky hlavy v počtu cca 300 tis. ks/rok Výroba elektronických součástek: kalhoty, trička, pláště, antistatické spodní prádlo, ponožky v počtu pro cca 5 tis. ks/rok Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti chladu, vhodné pro zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím v počtu cca 100 tis. ks/rok Další použití: •

Textilní zpevňovací výrobky

•

Konstrukční součásti, modelářství

•

Trubky a nádoby a jiné výrobky s textilním zpevněním

•

Součástí kompozitů (laminování)

•

Obaly – big bag

•

Textilní výrobky pro použití ve studeném nebo teplém prostředí (teplo vodivé textilie, vyhřívací textilie, chladicí textilie)

•

Textilní výrobky určené pro použití v korosivním prostředí

•

Izolace s antistatickou úpravou, izolace proti prachu, uhlíková tkanina

•

Bariérové protizvukové izolace, lana, motouzy, plachty...

•

Filtrační materiály – mechanické i chemické

•

Materiály pro zajištění nepropustnosti s textilním vyztužením

•

Uzavírací systémy

•

Ochranné

textilie:

multifunkční,

antiexplozivní,

antimagnetické,

nehořlavé,

antiradiační Textilní výrobky pro elektronický a telekomunikační průmysl •

Textilní materiály pro výrobu kabelů

•

Součásti motorů s textilním vyztužením

•

Vzduchotechnika: součásti filtrů

•


•

Pneumatické systémy se zapadajícím tělesem

•

Absorpční systémy

•


•

Pevné a pružné nádoby


Strana 20

Říjen 2004 •

Katalytické nosiče

•

Drenáže

•

Čisticí textilie na údržbu strojů

Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků (DD), Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk (DE) Aplikační oblast zahrnuje odvětví Zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků a odvětví Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk. V odvětví Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků je zahrnuto 433 podniků zaměstnávajících 28,5 tisíc zaměstnanců, z toho 23,9 tisíc dělníků, kteří často pracují v náročných provozech. V odvětví Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru se jedná o 140 podniků zaměstnávajících 17,8 tis. zaměstnanců (počet dělníků 13.560), v pododvětví Vydavatelství a tisk působí 306 podniků s 22,6 tis. zaměstnanci (počet dělníků 12.413). Aplikační

oblast

zahrnuje

celkem

879

podniků


68,9 tis. zaměstnanců, z toho 49.862 dělníků. Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 93,6 mld. Kč, z toho expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 250 mil. Kč, tj. přibližně 0,3 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti. Spotřeba výrobků v následujících oblastech: Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, kombinézy, saka, kalhoty, blejzry, pokrývky hlavy v počtu cca 100 tis. ks/rok Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti chladu vhodné pro zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím v počtu cca 30 tis. ks/rok. Další použití: •

Síta (polyesterová tkaná monofilová sušicí síta nekonečná nebo s neznačkujícím spojem)

•

Tiskařské stroje (válce): plstěnce - vysoušecí, lisové, snímací, sanforizační a hladicí při výrobě papíru a vlnité lepenky

•

Tkané i vpichované nekonečné plstěnce a papírenské manšony z vlny i syntetických materiálů


Strana 21

Říjen 2004 •

Výroba papíru z netkaných textilií

•

Tapety

•

Protipožární konstrukce

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (DI) Aplikační oblast zahrnuje odvětví: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (DI). V odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků je zahrnuto 429 podniků zaměstnávajících 67,3 tisíc zaměstnanců, z toho 53,6 tisíc dělníků, kteří často pracují v náročných provozech. Výkonová spotřeba za tuto aplikační oblast představuje 69,2 mld. Kč, z toho expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 400 mil. Kč, tj. přibližně 0,6 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti. Spotřeba výrobků v následujících oblastech: Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, kombinézy, saka, kalhoty, blejzry, pokrývky hlavy v počtu cca 50 tis. ks/rok Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti chladu vhodné pro zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím v počtu cca 20 tis. ks/rok Další použití: •

Filtry

•

Izolace: vlies - netkaná textilie z neorientovaných krátkých skleněných vláken

•

Tkaniny ze skleněných vláken

•

Výrobky ze skleněných vláken určené k vyztužování plastů

•

Tkaniny ze skleněných vláken, sklovláknité mřížkové tkaniny

•

Tapety ze skleněných vláken

•

RECO tkaniny - vazba tkanin je plátnová s osnovou ze sklovláknitých jednoduchých přízí a útek z objemovaných sklovláknitých přízí pro výztuž při výrobě těžkých asfaltových lepenek

•

E tkaniny - speciální tkaniny pro vyztužování plastů a pro termoizolační aplikace. Sklovláknité tkaniny Teco, v osnově i v útku s použitím tvarované sklovláknité příze


Strana 22

Říjen 2004 (náhrada tkanin z azbestových vláken) •

Rouno ze sklovláknitých krácených pramenů, s projehlováním nebo prošitím bavlněnou nití nebo sklovláknitou přízí

•

Ochranné protipožární vybavení

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (DN) V odvětví Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený je užití textilií zejména ve výrobě čalouněného nábytku, dále při výrobě sportovních potřeb a při výrobě her a hraček a výrobě dárkových předmětů a suvenýrů. V aplikační

oblasti

se

celkem

jedná

o 569

podniků


52.291 zaměstnanců, z toho 41.883 dělníků. Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 42 mld. Kč, z toho expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 1.400 mil. Kč, tj. přibližně 3,3 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti. Spotřeba výrobků v následujících oblastech: Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, komplety, kombinézy, saka, kalhoty, blejzry v počtu cca 40 tis. ks/rok Další použití: •

Textilní výrobky a směsi pro bytové doplňky a nábytek

•

Čalounění sedacích souprav, sedadel

•

Kompozity – bariérové textilie, konstrukční součásti, modelářství s textilním zpevněním

•

Protipožární zábrany

•

Lůžkoviny, závěsy, záclony

•

Ochranné textilie proti slunci

•

Clean room textilie

•

Koberce

•

Textilní hračky, suvenýry

•

Sportovní výzbroj – chrániče

•

Materiály pro sportovní náčiní a sportoviště – atletická doskočiště


Strana 23

Říjen 2004 •

Plachty, izolace

•

Obaly, vaky, sáčky apod.

Stavebnictví V odvětví Stavebnictví je užití textilií široké zejména ve výstavbě komunikací, objektů, dále při stavbách melioračních a protipovodňových apod. V aplikační

oblasti

se

celkem

jedná

o 24 031

podniků


154.093 zaměstnanců, z toho 101 tisíc dělníků. Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 253,3 mld. Kč, z toho expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 2 mld. Kč, tj. přibližně 0,8 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti. Spotřeba výrobků v následujících oblastech: Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, komplety, kombinézy, saka, kalhoty, blejzry v počtu cca 140 tis. ks/rok Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, vhodné pro zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím, proti chladu Další použití: Geotextilie – sektor životního prostředí a geotechniky •

Zpevňování podloží, prevence eroze

•

Krajinná architektura

•

Náspy a stavby silnic

•

Zpevňování břehů řek a svahů

•

Hydraulický inženýring

•

Nepromokavost, nepropustnost půdy

•

Odvodňovací systémy

•

Ochranné systémy proti nebezpečným látkám

•

Mobilní zásobníky pro dočasné uskladnění znečištěné vody a tekutin

•

Filtrační systémy na čištění vody a vzduchu

•

Textilní výrobky pro skládky


Strana 24

Říjen 2004 Stavební výroba •

Textilní výrobky pro vyztužení betonu a jiné vyztužovací struktury proti srážkám

•

Materiály na zlehčení konstrukce

•

Textilní materiály pro betonové konstrukce

•

Textilní systémy pro podezdívku fasád

•

Izolační materiály proti chladu, horku a hluku (odhlučnění)

•

Provizorní konstrukce

•

Pneumatické struktury

•

Textilní stavební materiály pro střechy a krytinové desky na střechy

•

Membrány pro lehké nosné konstrukce

•

Vnitřní a venkovní izolace v textilních stěnách

•

Textilní výrobky na ochranu proti slunci

•


•

Obnova trubek založená na textilních pružných trubkách

•

Textilní výrobky na zpevňování podlah

•

Textilní výrobky pro sektor malířství a obkladů

•

Ochranná a bezpečnostní protipožární zařízení

•

Konstrukční prvky, modelářství, tuby a nádoby s textilním zpevněním

•

Stany a stanové konstrukce, velké stany (šapitó)

•

Systémy pro ochranu zraku

•

Obecná stavební technika

•

Izolace s minerálním nebo skleněným vláknem

•

Lana, motouzy, plachty

•

Úplet pro vedení kabeláže (podlahy, stěny)

•

Sítě zpevňování střech, fasády, zateplování (hydrofobní úprava)

•

Izolační hydrofobní mřížka

•

Výplň oken, dveří (proti hmyzu)

•

Protipožární konstrukce

•

Zařízení na ochranu majetku

•

Pancéřování s textilním vyztužením

•

Čisticí textilie na stroje, nářadí apod.


Strana 25

Říjen 2004 Objem v mil. Kč/EUR za jednotlivá sledovaná odvětví (ČR/EU/svět)

II.1.3

Metodika V údajích v části II.1.2 a datech, získaných z dalších zdrojů, jsou uvedeny skutečnosti roku 2003, resp. 2004 a předpoklady dalšího vývoje ve spotřebě textilií – především technických – v EU a ve světě. Vyhodnocení Z odhadů spotřeby textilních a oděvních výrobků v ČR v jednotlivých odvětvích průmyslu (tab. 9 v příloze II.1.3) vyplývá, že celková hodnota se pro rok 2004 blíží 9 300 mil. Kč. Další tabulka

II.1.3.–1 uvádí odhady spotřeb v dalších sektorech

a domácnostech v ČR. Zde docházíme k celkové částce větší než 42 230 mil. Kč. Tabulka II.1.3-1: Spotřeba výrobků TOP ve vybraných sektorech ČR (odhad roku 2004) Resort Policie

Spotřeba v tis. Kč/rok 122 474

Armáda

Poznámka rok 2003 = 149 446

519 509

Hasiči

40 050

Zdravotnictví Domácnosti

odhad

1 055 127

v užívání, r. 2004

40 500 000

odhad

Zdroj: MV ČR, MO ČR, MZ ČR, TZÚ, ČSÚ

Hodnoty roku 2003, resp. 2004 se budou i pro další období zvyšovat minimálně v následujících oblastech: •

zdravotnictví – spotřeba v ČR je v současnosti na cca 70 % úrovně spotřeby ve vyspělých zemích EU

•

stavebnictví – dá se očekávat další rozvoj výstavby jak bytové, tak především silnic, dálnic a železnic

•

výroba dopravních prostředků – minimálně ve zvyšování produkce automobilů v ČR a rozšiřováním výroby dodavatelů pro tento průmysl


Strana 26

Říjen 2004 •

zemědělství – i přes postupné snižování produkce v tomto odvětví v ČR je možné očekávat zvýšení spotřeby výrobků TOP ve stejném tempu, jaké očekává dále uvedený odhad pro světovou spotřebu (viz tab. II.1.3-2)

Tato tvrzení vyplývají i z údajů světových organizací, které předpokládají nárůst spotřeby především technických textilií tak, jak uvádí tabulka II.1.3-2. Tabulka II.1.3-2: Světová spotřeba technických textilií dle aplikačních oblastí 1995-2010 Aplikační oblast Zemědělství Stavebnictví Konfekce Geotextilie Bytový textil Průmysl Zdravotnictví Dopravní stroje Obaly Ochrana Sport CELKEM - z toho ekologie

1995 1 173 1 261 1 072 196 1 864 1 846 1 228 2 117 2 189 184 841 13 971 161

2000 1 381 1 648 1 238 255 2 186 2 205 1 543 2 479 2 552 238 989 16 714 214

2005 1 615 2 033 1 413 319 2 499 2 624 1 928 2 828 2 990 279 1 153 19 683 287

2010 1 958 2 591 1 656 413 2 853 3 257 2 380 3 338 3 606 340 1 382 23 774 400

Index 2010/1995 1,67 2,05 1,54 2,11 1,53 1,76 1,94 1,58 1,65 1,85 1,64 1,70 2,48

Zdroj: David Rigby Associates, 2002

Členění spotřebitelských oblastí je zde poněkud jiné, než uvádíme pro ČR (OKEČ), ale vychází z obvyklého rozdělení technických textilií a dostatečně mapuje situaci. V tabulce 3 v přílohách II.1.3. jsou uvedeny odhady celkových spotřeb technických textilií v jednotlivých teritoriích světa. Pro EU (v tabulce uvedeno dle originálu „západní Evropa“) by mělo platit, že v nadcházejícím období 2005-2010 je možné očekávat nárůst této spotřeby o cca 16 % na 4 760 tis. tun v roce 2010.


Strana 27

Říjen 2004

Závěry Z výše uvedených dat je možné jednoznačně dojít k závěru, že orientace na technické textilie bude pro výrobce v TOP pozitivní. Rozložení spotřeb v jednotlivých aplikačních oblastech dává možnosti jak výrobcům textilií – tkanin, pletenin a netkaných textilií, tak i výrobcům oděvů – pracovních, ochranných i se speciálními vlastnostmi – antistatické, nešpinavé atd. K rozvoji těchto oblastí v TOP ČR by mělo být využito možností, které jsou dány propojením výrobních a výzkumných organizací a škol tak, jak je to naznačeno v kapitole II.3. Další příležitostí je využití dotací a zvýhodněných úvěrů na nákup progresivních strojů a zařízení v rámci programu OPPP „INOVACE“, respektive příprava návrhů a jejich realizace v programu „KLASTRY“ stejně jako příprava námětů ze strany TOP pro zaměření programů v dalším plánovacím období 2007–2013 a jejich prosazení. V této souvislosti je třeba také zmínit možnosti využití zákona o investičních pobídkách č. 72/200 Sb. v platném znění.

Požadavky odběratelských odvětví/trhu – technické, kvalitativní, ekologické, cenové vůči sledovaným odvětvím

II.1.4

Metodika V této části jsou shrnuty nejen konkrétní požadavky odběratelských odvětví, ale jsou tu především uvedeny nejvýznamnější technické normy platné ve vztahu k oblasti aplikace textilního nebo oděvního výrobku. Vyhodnocení A. Technické požadavky, normy Technická úroveň textilních a oděvních výrobků má objektivní kritéria vyjádřená obvykle technickou normou doporučenou a pro některé výrobky i závaznou pro stát nebo větší celek. České normy byly postupně harmonizovány s normami EU a v současné době platí v ČR převážně normy totožné s těmi, které určují technické požadavky na výrobky ve všech zemích EU. V přílohách II.1.4 je uveden nejen aktuální přehled převzatých Strategie Textilního a oděvního průmyslu – II. etapa

Strana 28

Říjen 2004 evropských norem pro specifické oblasti použití – stavebnictví, zdravotnictví a výrobu ochranných oděvů, ale i stručné poznámky k platným normám světovým a evropským pro další technické využití textilních a oděvních výrobků. V přehledu českých norem jsou uváděny pouze normy technických požadavků, ne normy platné pro zkušební metody. Pro každý textilní a oděvní výrobek platí i normy, které řeší definice kvalitativních vad, jejich označování a zařazení výrobků do kvalitativních tříd/stupňů. Těmito normami se nyní, vzhledem k jejich všeobecnému rozšíření, nezabýváme, stejně jako neuvádíme normy pro postup a značení odstřihů z tkanin a pletenin apod. Ve zmiňovaném přehledu dominují – co do počtu – normy pro stavebnictví, jsou dále členěny na skupiny •

podlahové krytiny

•

geotextilie

•

tapety

a je jich uvedeno celkem 37. Dále jsou zde skupiny: •

zdravotnictví

•

ochranné oděvy 26 norem.

8 norem

Pro textilie používané v dopravních prostředcích a

pro textilie používané

v potravinářském průmyslu není vydaná evropská norma. Požadavky na výrobky určené pro styk s potravinami řeší obecně vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy č. 39/2001Sb. s účinností od 24. 6. 2003. B. Požadavky odběratelských/aplikačních odvětví Obecné požadavky na dodavatele jsou více zmíněny v části IV.3 této zprávy. Zde je však nutno uvést, že z dotazníkového průzkumu uskutečněného nejen mezi podniky TOP ČR vychází následující priority pro volbu dodavatele a v přeneseném smyslu i na jeho výrobky. Na prvním místě se mezi dotazovanými ze sedmi uváděných kritérií umístily: •

technická úroveň výrobku

19 krát

•

cena

16 krát

•

dodací podmínky

11 krát

•

certifikát

5 krát


Strana 29

Říjen 2004 •

nabídka inovovaných výrobků

4 krát.

Značku (výrobkovou nebo firemní) a vzdálenost dodavatele nepovažoval za prioritní nikdo z dotázaných. I přes výše uvedené výsledky ankety je zřejmé, že pro zákazníka je stále důležitější sledovat i celkovou připravenost firmy k dodávkám kvalitních, resp. ekologických výrobků trvale. Známkou připravenosti firmy je obvykle certifikát vydaný nezávislým certifikačním orgánem. Nejrozšířenější je řada certifikátů dle ČSN EN ISO 9000:2001 (management kvality) a ČSN EN ISO 14000:2001 (environmentální management). Pro dodávky do automobilového průmyslu, resp. do průmyslu výroby dopravních prostředků je nezbytná certifikace dle ISO/TS 16949:2002. Požadavky na dodávky pro Armádu ČR, Policii ČR a Hasičský záchranný sbor mají svá specifika. Odpovědi na výzvy jsou hodnoceny podle dvou základních kritérií: nabídková cena a úroveň technické dokumentace. Odborné hodnocení technické dokumentace, např. pro Armádu ČR, se provádí podle Českého obranného standardu 051625 (zkráceně ČOS 051625) a zkušební vzorky textilií jsou hodnoceny Odborem vývoje a zkušebnictví – Oddělení vývoje a zkušebnictví výstroje Brno. Z údajů pro rok 2004 je potěšitelné zjištění, že všem těmto podmínkám vyhověly české textilní a oděvní firmy. Podobný postup při výběru dodavatele a jeho výrobků uplatňuje i Policie ČR a Hasičský záchranný sbor. Specifické požadavky na technickou a cenovou úroveň dodávek výrobků a materiálů jsou obvykle uváděny v uzavíraných smlouvách. Dnes jsou obvyklé i požadavky na zaslání atestů na jednotlivé výrobky, vlastnictví certifikátů na straně dodavatele a předání referenčních vzorků před zahájením dodávek. Pro podniky TOP ČR je nezbytné zajistit si před zahájením dodávek barviv, textilních pomocných přípravků a dalších chemikálií tzv. bezpečnostní list na každý dodávaný výrobek z této kategorie. Usnadní si tím např. vydávání často požadovaných „prohlášení“ o zdravotní nezávadnosti výrobku. Zvláště důležité je vlastnictví těchto bezpečnostních listů pro výrobce textilních a oděvních výrobků pro děti, kde platí zpřísněné požadavky.


Strana 30

Říjen 2004

Závěry 1. Převážná většina technických norem na výrobky TOP je v ČR již harmonizována s normami platnými v EU, nehrozí proto při vývozu do EU problémy z tohoto titulu. 2. Pro dodavatele textilií pro technické využití platí specifické normy, jejichž přehled je uveden v příloze II.1.4. 3. O péči o kvalitu a technické vlastnosti výrobků v podnicích TOP ČR svědčí to, že řada z nich je schopna vyhovět náročným podmínkám pro dodávky pro Armádu ČR, kde jsou požadavky totožné s požadavky dalších armád NATO. 4. Pro dodávky výrobků pro technické využití nebo pro ochranu osob je nezbytné získat nezávislé osvědčení o spolehlivosti dodávek v čase, což je většinou dokumentováno certifikátem ČSN EN ISO. 5. Při získávání tohoto certifikátu je pro malé a střední podniky možné využít některý z programů Operačního programu průmyslu a podnikání – např. program ROZVOJ pro úhradu nákladů nebo jejich částí za služby externích konzultantů. 6. Certifikáty ČSN EN ISO, osvědčení QZ-zaručená kvalita a další jsou pro zákazníka důkazem, že výrobek dosahuje i požadovanou technickou úroveň, a tím splňuje i nejžádanější kritérium odběratelů.


Strana 31

Říjen 2004

Zajištěnost výrobkových skupin

II.2

Tato kapitola v dílčích tematických podkapitolách analyzuje situaci v ČR z pohledu zajištěnosti celé výroby TOP ČR, nejen vybraných výrobkových skupin – i když se k nim vrací. Zajištěností je zde míněna dostupnost surovin, strojů a zařízení a IT, ale především možnost zajistit si informace o inovacích a ovlivnit vývoj ve všech sledovaných oblastech. Suroviny

II.2.1

Metodika Pro zpracování této části studie byly zjištěny spotřeby textilních surovin pro textilní průmysl a jejich vývoj od roku 2001, údaje o výrobě, vývozu a dovozu chemických vláken od roku 1997, resp.1999, a současný stav ve výrobě chemických vláken v ČR. Na základě těchto dat byly vyhodnoceny potřeby pro další období a navrženy kroky ke změně stavu. Vyhodnocení Český textilní průmysl byl vždy závislý na dovozech surovin. Klimatické podmínky nebyly nikdy příznivé pro pěstování bavlny, len byl v podhorských oblastech ČR z velké části nahrazen jinými plodinami nebo jsou tyto osevní plochy využívány pro jiné účely. Chov ovcí nebyl nikdy schopen v množství ani kvalitě nabídnout surovinu pro vlnařské přádelny. Výroba chemických vláken také nikdy nezajišťovala sortimentně ani množstevně spotřebu a navíc v posledních dvaceti letech postupně klesá. Z výrobců, kteří produkují chemická vlákna, ještě v roce 2003, resp. 2004 je možné jmenovat snad jen SILON a. s. Planá nad Lužnicí (výroba polyesterových stříží a kabelů) a výrobce polypropylenových vláken, ať už pro vlastní spotřebu pro výrobu netkaných textilií, nebo částečně i jako výrobek pro obchod (MITOP a. s. Mimoň, JUTA a. s. Dvůr Králové nad Labem a TREVOS s. r. o. Košťálov). Pouze pro vlastní spotřebu, tj.výrobu „sklovláknitých tkanin“ a kompozitních materiálů, vyrábí skleněná vlákna firma Saint-Gobain Vertex a. s. v Litomyšli.


Strana 32

Říjen 2004 Obtížně je možné v roce 2004 hovořit obecně o tuzemském surovinovém zázemí pro výrobu technicky a kvalitativně náročných tkanin, pletenin a netkaných textilií pro technické účely, stejně jako pro módní oděvní textilie. V dále uvedené tabulce je jen dokumentován stav v tuzemském zajištění dynamicky se rozvíjejících výrobkových skupin, které byly definovány v předcházející kapitole: Tab.II.2.1-1: Surovinové zajištění dynamicky se rozvíjejících výr. skupin SKP 6

Zkrácený popis

Surovinové zajištění v ČR

175310

netkané textilie

pouze PES a část POP

174022

ochranné a stínicí plachty

chybí

171052

příze ze synt. stříž. vláken

mimo PES chybí

182330

vrchní trička, tílka

chybí

172031

tkaniny ze synt. nekon. přízí

chybí

172040

vlasové, smyčkové tkaniny

chybí

174021

pytle k balení

část zajištěna,POP

175436

pneumatikové textilie

chybí

171020

přírodní vlákna ke spřádání

chybí mimo část lnu

174012

prádlo ložní

chybí

171044

lněná příze

zajištěna pouze část

174015

záclony, závěsy

chybí

182325

podprsenky, korzety atd.

chybí

Zdroj: ATOK

Spotřeba vlákenných surovin je tedy zajišťována převážně dovozem a v roce 2003 představovala více než 147 tis. tun. V tabulce je uveden vývoj této spotřeby v jednotlivých skupinách vláken v letech 2001–2003.


Strana 33

Říjen 2004

Tab.II.2.1-2: Vývoj spotřeby vybraných skupin vláken Skupina vláken

Spotřeba (t)

Podíl

2001

2002

2003

64 274.0

64 225.9

56 266.0

0.88

len + koudel

5 812.3

6 591.0

6 430.0

1.11

vlna

9 305.2

8 656.3

6 820.0

0.73

celulózová vlákna

14 859.6

12 942.1

11 246.0

0.76

PAD vlákna

16 063.2

17 362.2

18 412.0

1.15

PES vlákna

36 160.5

36 919.1

32 329.0

0.89

POP vlákna

7 468.0

8 513.3

10 685.0

1.43

PAN vlákna

5 500.6

4 142.2

2 319.0

0.42

Ostatní syntetická vlákna

1 690.4

855.5

2 905.0

1.72

161 133,8

160 207,6

147 412,0

0.91

bavlna

Celkem

2003/2001

Zdroj: ATOK

Z těchto údajů vyplývá, že roste spotřeba vláken vhodných i pro technické účely – len, PAD a POP vlákna. Roste také spotřeba ve skupině „ostatní syntetická vlákna“, kam můžeme zařadit méně tradiční typy jako polyurethan, aramidy a další. Podíl spotřeby v této skupině 2003/2001 činil 1,72 (nejvyšší ve sledovaném období) a celková spotřeba v roce 2003 vzrostla na 2 905 tun. V příloze II.2.1 jsou uvedeny tabulky a grafy dokumentující pokles výroby chemických vláken v ČR v posledních letech i z původní omezené nabídky. Mimo dovozy vláken kryjí spotřebu tkalcoven a pletáren v ČR i dovozy přízí – viz tabulka II.2.1-3. Tab.II.2.1.-3: Spotřeba přízí v ČR v roce 2003 Průmysl bavlnářský vlnařský

pletařský

Příze bavlna ostatní vlna ostatní, směsi nekon. vlákna bavlnářské vlnařské nekon. vlákna

Množství (t) 35 442 23 503 3 803 4 824 1 624 11 706 548 5 161

Z toho dovoz (t) 6 767 1 055 1 101 1 269 4 294 4 952

Dovoz v % 19,1 4,5 30,0 78,1 36,7 95,9

Zdroj: RSZ MPO


Strana 34

Říjen 2004

V přílohách této studie je možné nalézt řadu jednotlivých odkazů na zdroje, které specifikují požadavky na vlákna pro výrobu technických textilií – od zdravotnictví po stavebnictví. Z nich je patrné, že úvahou o nedostatečné tuzemské nabídce „běžných“ chemických vláken není tato problematika pro budoucnost zdaleka vyčerpána. Technické textilie a jejich aplikace vyžadují specifické vlastnosti od vysokých jemností vláken, jejich stabilitu v určitém prostředí, vysokou pevnost a tvarovou stálost až po vlastnosti, se kterými se setkáváme právě jen u vysoce sofistikovaných výrobků textilního a oděvního průmyslu. Je možné uvést některé příklady: •

superabsorbenty pro zdravotnictví – algináty, chitin/chitosan

•

vlákna s antimikrobiálním efektem – na bázi stříbra nebo modifikovaná PES vlákna (Bioactive, Fillwell Wellcare) a PAD 6.6 vlákna (Meryl Skinlife)

•

membrány – anorganická vlákna (keramická, kovová)

•

biodegradabilní vlákna – polyaminy, polyurethany

•

nebiodegradabilní pro implantáty – PTFE, PES, POP, uhlíková

Všechna vlákna – běžná i ta speciální – je možné v současné době s většími či menšími obtížemi nakoupit. Pro českého výrobce textilu nebo oděvů je překážkou, že v ČR neexistuje ani výrobce s dostatečným vývojovým a výzkumným zázemím (s výjimkou a. s. SILON Planá nad Lužnicí, kde existuje vývojové oddělení zaměřené především na zpracování PET lahví jako vstupní suroviny pro výrobu vláken), ani instituce, která by systematicky pomáhala především malým a středním podnikům orientovat se v novinkách na trhu vláken a pomáhala jim při jejich přeměně na nové výrobky. Oddělení informatiky VÚB a. s. a Spolsin s. r. o. poskytují informace získané z literatury a odborného tisku, nejsou však v přímém kontaktu s výrobci vláken. Vývoj nových výrobků s využitím nových materiálů je v oblasti vláken ponechán na ochotě zahraničních výrobců poskytovat informace a servis. V takovém případě však pouze významný odběratel – myšleno samozřejmě finančně a objemově významný – může očekávat rychlou a účinnou spolupráci. I tady je, zdá se, možnost, jak využít síly skupiny firem, které by (sjednoceny společným cílem – novým výrobkem či trhem) zvýšily takto svou váhu pro výrobce a našly tak i cestu, jak prosadit své požadavky při vývoji a výrobě nových vláken a jejich modifikací. Další skupinou v oblasti surovin jsou barviva a textilní pomocné přípravky. Jejich výrobci i se svým vývojem a servisem ještě v ČR existují, ale na tomto úseku je situace i pro


Strana 35

Říjen 2004 českého výrobce výhodnější, než je tomu u vláken. Existuje výzkumná instituce (INOTEX a. s.), která se zabývá nejen výrobou, ale i vývojem a servisem pro textilní podniky a nabízí tak možnost, jak na bázi tuzemských i zahraničních barviv nebo přípravků uplatnit nové náměty na speciální úpravy a barevné odstíny. Podobný servis poskytuje i většina zahraničních výrobců prostřednictvím svých českých kanceláří a zastoupení – CIBA, CLARIANT, BEZEMA a další. Závěry 1.

Surovinové krytí v oblasti vláken nejen pro vybrané skupiny výrobků je nutné

zajišťovat dovozem, ať již v podobě vláken, nebo polotovarů – přízí. 2.

V ČR chybí nejen výzkumné a vývojové pracoviště co se týče chemických vláken, ale

i rychlé informace o novinkách v oboru zvláště pro malé a střední podniky. Oddělení informatiky VÚB a. s. a Spolsin s. r. o. čerpají poznatky především z literatury a nemají přímou vazbu na výrobce vláken. Pro MSP jsou jejich služby finančně nákladné. 3.

Výrobci z TOP ČR mají pouze omezenou možnost přímo ovlivňovat směr vývoje

v oblasti chemických vláken, a ztrácí tak možnost přinášet na světové trhy novinky založené na nových materiálech a jejich kombinacích jako první. 4.

Vytvořením silné skupiny výrobců je možné získat větší vliv na výrobce vláken

v zahraničí, a tím i možnost podílet se na vývoji. 5.

ATOK nebo jiná instituce by měla sloužit jako informační místo v této oblasti a se

znalostí problémů výrobců uplatňovat požadavky na zaměření rámcových výzkumných programů v EU. Pro vytvoření výše zmíněného informačního místa by mohl ATOK sloužit jako iniciátor takové aktivity a mohlo by se také jednat o vhodnou formu uplatnění některých uvolňovaných zaměstnanců z podniků TOP.


Strana 36

Říjen 2004 Stroje a zařízení

II.2.2

Metodika Podkapitola je věnována situaci v TOP ČR v oblasti vynakládaných investic, stavu strojů a zařízení ve firmách a především možnostem vývoje nových strojů a zařízení a cestám k ovlivnění tohoto vývoje ze strany TOP ČR. Vyhodnocení Stav strojního vybavení ve firmách TOP ČR – v textilních i oděvních – se nezlepšil ani v roce 2003. Odepsanost dlouhodobého hmotného majetku vzrostla v TP o 3 % na 66,3 % a v OP o 5 % na 74,4 %. Situaci v průměru zlepšují navíc i firmy se zahraniční účastí, ve kterých byla nebo ve kterých pokračuje investiční aktivita ve větší míře. Investice do strojního zařízení v běžných i stálých cenách od roku 2000 klesají nebo si udržují zhruba stejnou (nedostatečnou) výši. Hodnota pořízených investic v ČR na zaměstnance nedosahuje ani poloviny průměru ze zemí EU 15. Údaje o výrobě textilních strojů a zařízení v ČR jsou zahrnuty do dat OKEČ 29. V rámci OKEČ 29 – výroba strojů a zařízení zaujímá podíl OKEČ 29.5, kam patří i výroba textilních strojů cca 3 % z hodnoty tržeb. Pro ilustraci jsou tabulky a grafy k této problematice uvedeny v příloze II.2.2 – jde však o celou skupinu, nejen o textilní stroje a zařízení. Výrobou textilních strojů a zařízení se v ČR zabývá 15 firem. Na vývoj a výzkum – mimo součásti výrobních společností – se specializují tři pracoviště: •

VÚB a. s. Ústí nad Orlicí

•

SVV Elitex, s. r. o. Brno

•

VÚTS Liberec, a. s. Významnou vývojovou bází je i nově zřízené pracoviště jako součást nadnárodní

společnosti RIETER v Ústí nad Orlicí. Výrobní firmy v tomto oboru jsou v ČR rozděleny dle výrobního programu takto:


Strana 37

Říjen 2004

Tab.II.2.2-1: Výrobní firmy pro textilní stroje a zařízení v ČR Kategorie Předení (rotorové) Skaní Tkaní Pletení Úprava Speciální zařízení Příslušenství

Počet 3 1 2 2 1 1 4

Zdroj: VÚTS

Na vývoj a výrobu vybavení pro výrobce technických tkanin se soustřeďují dvě společnosti: •

SVV Elitex, s. r. o. Brno – textilní stroje a zařízení pro zpracování skleněných vláken a tkanin z nich

•

TFA alfa s. r. o. Kostelec nad Orlicí – pneumatické tkalcovské stavy na tkaní technických tkanin. Jak je z tohoto výčtu i z přílohy k této části zprávy – Výrobci textilních strojů –

zřejmé, chybí v ČR snad jen výrobci strojů pro úpravny a pro výrobu netkaných textilií a celý oděvní průmysl. Existuje tu i zázemí na TU Liberec, kde je možné na vysokoškolské úrovni studovat obor „textilní stroje“. Nabídka ze strany zahraničních výrobců jak textilních strojů, tak i přístrojů a příslušenství je velká a stále je ještě zájem i o trhy ve střední a východní Evropě, i když převážná část tohoto zařízení míří do asijských zemí, zvláště pak do Číny. Dále jsou uvedena data o vývozu textilních strojů ze SRN a Itálie v roce 2003. Tab.II.2.2-2: Vývoz textilních strojů ze SRN a Itálie v roce 2003 Vývoz ze SRN dle regionů Asie EU Evropa ostatní + Turecko Amerika celkem Afrika

% 44,7 14,8 23,9 12,9 3,4

Vývoz z Itálie (nejvýznamnější trhy) Čína Turecko USA SRN Indie

mil. EUR 478 373 107 101 76

Zdroj: Textile Asia

Podobné údaje by mohly následovat i o vývozu textilních strojů z ostatních zemí a potvrdit tak výše uvedené tvrzení. V této oblasti je však i pokrytí potřeb podniků TOP ČR na dobré úrovni a i vývojová pracoviště poskytují dostatečnou nabídku.


Strana 38

Říjen 2004

Závěry Nepříznivý stav v obnově strojního zařízení u podniků TOP ČR nesouvisí zřejmě ani s nedostatečnou šíří nabídky, ani s nedostupností informací o vývoji v této oblasti. Situaci je tak možno přičítat pouze nedostatku finančních prostředků a také nevyjasněnosti perspektiv jednotlivých firem v dalším zaměření a výrobním sortimentu. Situaci může napomoci efektivní využití možností, které poskytují zdroje strukturálních fondů již v rámci existujících programů a dobrá příprava v zaměření těchto programů pro období 2007-2013.

Informační technologie a komunikační služby

II.2.3

Metodika Pro získání přehledu o stavu v podnicích TOP ČR v oblasti dostupnosti a využívání IT byla zvolena forma dotazníkové ankety. Formulář dotazníku je uveden jako příloha Dotazníky. Celkový stav v oblasti IT v ČR byl předmětem studie MI ČR, zjištění této studie jsou částečně využita v dalším textu. Vyhodnocení Při formulaci dotazníků nebylo možné vázat otázky pouze na vybrané výrobkové skupiny. Dotazníky proto měly zmapovat celkovou situaci v jednotlivých firmách. Z tabulky a grafů v přílohách II.2.3 je možné konstatovat, že: -

Naprostá většina firem (cca 98 %) považuje své vybavení IT za vyhovující nebo vyhovující s určitými výhradami, přesto cca 50 % odpovídajících firem bude své vybavení IT doplňovat nebo obnovovat – nejsou se stavem spokojeni bez výhrad.

-

Bariérou pro další zlepšování stavu je nejčastěji nedostatek finančních prostředků ve firmě (cca 49 %), ale cca 50 % firem také nepovažuje zlepšení v této oblasti za nutné, ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů.


Strana 39

Říjen 2004 -

Pouze méně než čtvrtina firem považuje za bariéru nepřipravenost svých zaměstnanců IT jsou stejným dílem (cca 84 %) využívány pro řízení firmy, sběr dat a komunikaci uvnitř i vně firmy. Možnost zlepšení se jeví v oblasti řízení technologií a jednotlivých výrobních procesů. Zde je nedostatek volných finančních zdrojů prohlouben nutností inovace buď celých částí strojního vybavení firem, popřípadě potřebou dovybavení strojů a zařízení monitorovacími jednotkami a měřidly. Z materiálů MI ČR vyplývá, že jednou z velmi sledovaných oblastí IT je v současné

době jejich využití pro elektronické obchodování. ČR nevychází ze srovnání zemí EU 25 špatně; celkově patříme ve sledovaném období ke špičce v EU, co se týče počtu společností, které tento způsob obchodování využívají. Jejich podíl vzrostl z 21 % v roce 2001 na 41 % v roce 2003. V celkové výši obratu dosažené tímto způsobem je však podíl zatím malý. Je možné očekávat, že tento způsob komunikace se zákazníkem se bude z dosud převažujících oborů jako jsou finanční služby, IT a pošta rozšiřovat i do výrobních odvětví průmyslu, a tedy do TOP. MI ČR provedlo průzkum na téma využívání elektronického obchodování v ČR a hodnotilo v něm situaci v roce 2002 v podnicích a organizacích s 10 a více zaměstnanci. I když nebyly sledovány subjekty speciálně v TOP, ale je uváděn celý zpracovatelský průmysl, lze s určitou pravděpodobností výsledky průzkumu přenést na situaci v TOP. Ve studii je uvedeno i srovnání s dalšími zeměmi a průměrem v EU. Pro podniky zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2002 platilo, že nákup s využitím internetu využilo 19,6 % firem a prodej uskutečnilo 17,5 % firem. Obecně je situace v celé ČR hodnocena v porovnání s dalšími zeměmi EU 25 pozitivně – v průměru uskutečnilo nákup 21 % subjektů (průměr EU 11,46 %) a prodej 17,4 % (průměr EU 7,13 %). Z tohoto průzkumu dále vyplynulo, že 75 % dotázaných oceňuje na elektronickém způsobu obchodování následující výhody: •

zvýšení image firmy

•

úspora času

•

udržení kroku s konkurencí.


Strana 40

Říjen 2004

Závěry Ze zjištěných skutečností lze vyvodit následující závěry: 1. Na základě průzkumu prováděného MI ČR lze konstatovat, že situace v oblasti vybavení firem IT je uspokojivá – 91 % průmyslových subjektů s více než 10 zaměstnanci má připojení na internet a 61 % jich má vlastní internetové stránky. Ve využívání internetu pro nákup a prodej je procento těchto subjektů výrazně vyšší, než je průměr EU. 2. Firmy TOP ČR, bez ohledu na svou velikost, si většinou uvědomují výhody využívání IT v běžném provozu firmy. 3. Dalšímu zlepšení stavu brání především nedostatek finančních prostředků, který se odráží i ve výši investic komentované v části II.2.2 této studie. 4. Výrazného zlepšení, především u malých a středních podniků, je možné dosáhnout např. využitím možností poskytovaných v rámci programu ROZVOJ Operačního programu průmysl a podnikání 2004–2006 a jeho pokračováním i v období 2007-2013. 5. Pro celý TOP ČR, podobně jako i pro další odvětví, by přinesla výsledky v této oblasti například změna daňového zatížení firem při intenzivních investicích do pořízení IT a výcviku zaměstnanců.

II.3

Inovační potenciál odvětví TOP a návazných odvětví v ČR vzhledem k vybraným skupinám výrobků a s vymezením regionu, ve kterém působí TOP v ČR patří, zejména ve vybraných regionech,

mezi klíčová odvětví

zpracovatelského průmyslu s dlouhodobou tradicí, která byla vždy spojena se zázemím zručné a kreativní pracovní síly. Textilní průmysl tradičně žil a vzkvétal v těsné souvislosti s uspokojováním každodenní potřeby jeho uživatelů, a to jak z pohledu funkčních vlastností, tak módnosti. S ohledem na členitost výrobního procesu od vlákna po plošnou textilii a její zušlechťovací procesy využívá toto výrobní odvětví řadu mezioborových propojení. Od manufakturních po vyspělé průmyslové výroby existuje významné propojení se strojírenskými obory, které ve všech skupinách textilní produkce výrazně ovlivňují jeho kvalitu, produktivitu i dosahovanou efektivnost. Z této spolupráce vyplynuly právě rozhodující základy uskutečněné masivní


Strana 41

Říjen 2004 intenzifikace zejména těch výrobních stupňů, které jsou spojeny s tvorbou textilních útvarů – předení, tkaní, pletení, ale i konfekční výroby. Při získávání vlákenných surovin existuje v Čechách tradičně vazba na agrární sféru, která zajišťuje jejich produkci – tato skutečnost se v začátcích podílela na regionálních specifikách rozmístění textilní produkce – produkce a zpracování vlny a přírodních lýkových vláken (len). Postupně s rozvojem obchodu se rozšířil dovoz dalších vláken přírodního původu, především bavlny ze vzdálených teritorií. Existující tradice zpracovatelských zkušeností však i zde hrála rozhodující úlohu a koncentrovala kvalifikovanou produkci do tradičních textilních regionů Evropy, tedy i našich zemí. Evropa totiž tradičně představovala a dosud představuje největší tržní prostor pro textilní výrobky. Dalším neopomenutelným propojením je vazba na chemický průmysl. Ta, zejména od 50. do 60. let, přinesla radikální rozšíření variability užitných vlastností textilií nástupem chemických a syntetických vláken. Spolu se zdokonalováním strojírenských technologií a výrobních prostředků tato spolupráce výrazně přispěla i k vyšší produkci textilií a ke vzniku zcela nových konstrukcí textilií – netkaných textilií. Vytvořila předpoklad nových možností a směrů využití technických textilií, které vytvářejí nové odbytové oblasti i nové víceoborové vztahy při vývoji specifických užitných parametrů. Aplikace chemických technologií radikálně zasahuje do oblasti zušlechťování textilií, tj. zajišťování stále nových uživatelských efektů, usnadňujících údržbu, prodlužujících životnost a dodávajících stále se měnící módní efekty. Bez chemicko-technologických procesů by nebyla možná ani stávající intenzifikovaná produkce textilních výrobků s rostoucím podílem přidané hodnoty. S ohledem na neoddělitelné souvztažnosti technologických a ekologických vlivů se pro poslední desetiletí stává charakteristickým nástup biotechnologií, zejména enzymově katalyzovaných postupů do fáze zušlechťování textilií. Textilní průmysl byl v odbourávání škrobových šlichet spolu s kvasnými potravinářskými procesy prvním průmyslovým uživatelem enzymové technologie. Biotechnologie jako systémy čistší produkce budou i v oblasti textilní výroby sehrávat důležitou roli z pohledu trvale udržitelného rozvoje odvětví - snížení zátěže prostředí, voda, ovzduší, snižování spotřeby energií. Perspektivně mohou biotechnologie nahrazovat nástupem biopolymerů chemický průmysl i ve tvorbě vlákenných zdrojů. Z úvodu tedy vyplývá, že zpracovatelské odvětví textilního a oděvního průmyslu je


Strana 42

Říjen 2004 tradičně spjato s inovacemi a technologickou i designérskou invencí v návazných odvětvích. Víceoborové přístupy provázejí toto odvětví v každé jeho vývojové fázi a přispívají k zvyšování produktivity a kvality. Jen málo výrobních odvětví je však existenčně závislé na tak rychlé sezónní realizaci inovačních cyklů, spojených s nutností obstát a spolurozhodovat o tvorbě a naplnění módního trhu, např. ve srovnání cyklů s výrobou automobilů. S rostoucími požadavky uživatelů konfekčních textilií a vznikem nových aplikací využívání textilních výrobků - textilie s ochrannými vlastnostmi, související s novými pracovními činnostmi často spojenými s extrémními klimatickými rozdíly, současně narůstá poptávka po textiliích pro volný čas (out door/in door sporty) a dochází ke zřetelnému posunu poptávky do oblastí multifunkčních textilií. Vysoká přidaná hodnota multifunkčních textilií současně vytváří potřebu vyšších produkčních nákladů těchto výrobkových kategorií proti standardní masové textilní produkci a další nutný rozvoj ve vyspělých technologiích pro získání a udržení tohoto segmentu trhu. K uživatelskému komfortu se přičleňuje i trend využití nejmodernějších optoelektronických metod střihového designu oděvů, přizpůsobených tělesné stavbě uživatelů (e-taylor). Tato orientace spolu s dalším snižováním náročnosti na lidskou práci robotizací vytváří předpoklady pro udržení oděvní výroby ve vyspělých zemích EU, které musí čelit masovému nasazení levné pracovní síly v rozvojových zemích. Právě konfekce „na míru“, vyžadující bezprostřední vazbu na zákazníka, uživatelský servis a radikální změna marketingových systémů je nutná pro prodej zákazníkovi, s transparentním popisem nových funkčních parametrů textilních výrobků - na první pohled neviditelných. Tento přístup vytváří prostor pro nové dimenze a ambice textilního odvětví i na vyspělých trzích. To vytváří nové požadavky na kvalifikaci zaměstnanců na straně zajišťování stále náročnějších výrobních technologií, realizaci inovací vyšších řádů, založených na víceoborovém pojetí a při uvádění na trh nové metody komunikace se zákazníky. Textilní a oděvní výroba pro svou úspěšnou perspektivu potřebuje extenzivní rozvoj dalších vazeb do uživatelských oblastí. Zcela specifický je tento požadavek pro oblast technických textilií, tj. výrobků, kde


Strana 43

Říjen 2004 jejich konstrukce i užitné funkční vlastnosti musí vycházet z předem cílených požadavků jejich konečných odběratelů z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu, zdravotnictví, agrární sféry aj. Konečný úspěch technické textilie je podmíněn dlouhodobou fází tvorby a vzniku jeho „historie“, začínající výběrem vlákna, optimalizovanou konstrukcí plošného útvaru a cíleným zajištěním funkčnosti v zušlechťovacích, příp. dalších zpracovatelských etapách. Tento výrobek je od samého počátku obklopen škálou cílových parametrů, často vycházejících z dlouhodobých uživatelských testů a přísné certifikace. Zvládnutí tohoto procesu není bez úzké vazby textilních výrobců a dalších uživatelských odvětví možné. Stále více se vyvíjí i možnosti vzájemného propojení cílů i technologických postupů při samotné výrobě – tak vzniká nový prostor pro tzv. inteligentní (smart) textilie, které jsou koncipovány jako textilní nosiče dalších, většinou netextilních funkcí (elektronika, speciální (bio)polymery, farmaka, senzory aj.) v podobě mikro i nanotechnologií, schopných reflektovat vnější vlivy. Pro další existenci a rozvoj textilní produkce ve vyspělých zemích existují tedy perspektivní možnosti, které jsou podmíněny rychlostí reakce na požadavky trhu, důslednou orientací na produkty s vysokým podílem přidané hodnoty a nové formy práce s trhem a uživateli. Ve specifických podmínkách České republiky bude možno dočasně využít existující nižší výrobní nákladovost. Tato sama o sobě však nemůže tvořit dlouhodobý základ koncepce rozvoje TOP. Rozhodující bude využití geografické blízkosti rozhodujících trhů pro výrobky s vysokou přidanou hodnotou a rychlé budování nových systémů marketingu a zákaznického servisu, který může vytvářet rozhodující prostor pro nástup i na nové mimoevropské trhy. Uvedené inovace musí sledovat expanzi textilních produktů do nových uživatelských oborů, jak bude naznačeno dále. Při stabilizaci textilního odvětví v ČR je jednou z klíčových otázek schopnost využití rozvojových trendů vybraných průmyslových odvětví – výroba dopravních prostředků, elektroniky, farmaceutik, stavebních a rekonstrukčních materiálů vč. budování dopravní infrastruktury – tam všude je nutno směrovat významný podíl inovací textilních výrobků. Nové dimenze přinese i faktor demografický – stárnutí populace, která bude vyžadovat poněkud odlišný uživatelský komfort, vč. s věkem přirozené potřeby péče o zdraví a prevenci onemocnění. V současnosti je perspektiva výrobních podniků TOP svázána neodmyslitelně s kooperacemi mezi podniky, jak na regionální úrovni, tak v rámci přeshraniční


Strana 44

Říjen 2004 spolupráce. Totéž se týká spolupráce sdružujících se výrobců při upevňování postavení na trzích. Inovační programy proto musí zohledňovat i tuto sféru služeb a marketingových součinností. Spotřební trh v určitém rozsahu přechází do stále širšího uplatnění elektronického trhu. Textilních a oděvních produktů se bude dotýkat, jak B2B, tak B2C režimy e-businessu. Těm bude nutno přizpůsobovat i systém vyjadřování parametrů textilních výrobků s vyloučením dnes tak charakteristického osobního vjemu, který se spolupodílí na přitažlivosti obchodu, zejména módním zbožím.

Inovační prostředí v České republice – specifika TOP

II.3.1

Jak vyplývá z předchozího, TOP bezesporu patří k průmyslovým oborům, jejichž charakteristickým rysem je trvalá a rychlá inovační spirála. Je ovlivňována zejména stále dominantní pozicí módních výrobků se svými velmi krátkými – sezónními vlivy. S ohledem na mezioborové důsledky podmiňující vývoj a intenzifikaci výrob TOP, spolupůsobí zde i faktory vývoje oborů, tvořících klíčové subdodavatele technologií, materiálů a v poslední době i IT. Jak bude v další části prokázáno, o úspěšnosti výrobků s vysokou přidanou hodnotou spolurozhoduje i sféra uživatelských oborů, normalizace a standardizace. S globalizací trhu, která je pro spotřební výrobky z oblasti textilu a oděvů typická, vzrostla dominantně role distributorů a obchodních sítí na úkor role výrobců i spotřebitelů. V této souvislosti se ztrácí význam regionálního pojetí v rámci České republiky a je třeba posuzovat inovační potenciál a potřebu změny strategie TOP pro region celé České republiky, jak bude popsáno dále. Zejména v Evropě, která tvoří stále rozhodující trh s textiliemi a která navazuje na svou vedoucí tradiční pozici ve strategických oblastech výzkumu, inovací a kreativity, je důsledná podpora inovačního prostředí, jako hybné síly a zdroje další konkurenceschopnosti. Je jedinou možnou odpovědí na dravou expanzi asijských výrobců standardní, masové produkce ve velmi levných cenových relacích. Inovační prostředí ve spojení R&D - průmysl – trh musí disponovat i příslušnými zdroji, zejména odpovídajícími zdroji lidskými a finančními. Současné zdroje lidské –


Strana 45

Říjen 2004 nestačí jen početní převaha zaměstnanců, která staví TOP na přední místo v zaměstnanosti. Současné zdroje finanční jsou dané nízkou marží na straně vlastních výrobců TOP v rámci celého realizačního řetězce. Velkým znevýhodněním je však zejména nedostatečná bonita oboru u bankovního sektoru a prakticky absentující existence alternativního financování např. nabídky rizikového kapitálu pro investice v TOP. Lidské zdroje TOP se celoevropsky propadl do krize kvalifikačního zázemí zaměstnanců. Ještě hůře je tomu v České republice. Pro dosažení rychlých inovačních záměrů a zavedení nezbytných nových technologií a logistiky v rámci měnícího se výrobního, distribučního a servisního řetězce neexistuje odpovídající profesní skladba a úroveň kvalifikace zaměstnanců TOP. O velmi obtížné pozici pro rychlý nástup radikálních inovací vypovídá jasně struktura kvalifikace zaměstnanců podle dosaženého vzdělání: v textilním průmyslu se nachází 1,5 % a v oděvním průmyslu 2 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, podporovaných pouze 19,5 % zaměstnanci s úplným středoškolským vzděláním v oděvním průmyslu, resp. 17,6 % v textilním průmyslu. V porevolučním pojetí orientace zejména středního školství na „nezbytné“ směry managementu a marketingu došlo k nedostatečné připravenosti absolventů odborných škol, kteří by měli být připraveni pozitivně ovlivňovat a řídit inovační procesy. Mezi školy a vzdělávací instituce pro textilní obory se dá zařadit jen 7, nadto polyprofesně orientovaných škol (4x střední průmyslové školy,1x střední odborná škola a 1x vysoká škola – Technická univerzita). Převážně však i zde dominují výuky oborů oděvní výroby, návrhářství a podnikatelské činnosti nad obory textilními. Pro obory oděvní působí v České republice 10 škol a učilišť. To společně se stárnutím populace zakládá velmi významný problém v souvislosti s tím, že vybraní odborně připravení jedinci nejsou k dispozici pro navazující univerzitní směry (dominuje role TU Liberec a její textilní fakulty). Částečně lze počítat i s možností specializovaného studia na Chemickotechnologické fakultě Univerzity Pardubice, Ústav polymerů, kde však specializace trpí deficitem zájmu o technické obory. Tento deficit je pak násobený špatnou konkurenční pozicí mezi jinými vyučovanými obory. Odborné školství zejména na střední a vysokoškolské úrovni by se mělo však zaměřit multisektorově a vychovat absolventy se znalostmi ne pouze úzké specializace na obor, ale


Strana 46

Říjen 2004 rovněž na návazné související obory a znát jejich nejnovější trendy. Multisektorový přístup při zajišťování kvalifikace zaměstnanců bude pozitivně ovlivňovat plnění regionálních rozvojových

plánů

při

řešení

zaměstnanosti

uvolňovaných

zaměstnanců

mj.

i z restrukturalizace odvětví TOP, kde mohou najít nové pracovní příležitosti. Přitom pro budoucí náročné technologie TOP je třeba rekrutovat rostoucí počet specialistů. Celou kritickou situaci podporuje i nízká atraktivnost technického vzdělání vč. postavení výzkumníků a špičkových konstruktérů/designérů, která byla charakteristická pro dosavadní společenskou atmosféru u nás. Specifiku TOP v ČR podporují samozřejmě i existující podprůměrné příjmové relace a alokace TOP ve většinou méně atraktivních oblastech tradičních regionů, které se vyznačují obvykle nižší úrovní životních a sociálních podmínek. Samozřejmě tomu napomáhá i ekonomická situace firem TOP, které ke svým často špatným ekonomickým výsledkům nepřispívají do regionálních zdrojů financování této sféry. V příhraničních regionech přistupuje možnost uplatnění v činnostech a službách, které jsou přímo navázány na zahraniční podnikatelské subjekty s vyšší příjmovou hladinou. Ze studie „High Level Group for textiles and clothing“ Komise z června 2004 „Výzva roku 2005“ jasně vyplývá nezbytnost postavit perspektivu TOP na radikální změně situace ve vzdělávání, zvýšení připravenosti – vč. praktické průpravy a zvýšení počtu zejména vysokoškolsky vzdělaných odborných kádrů. Rizikem je délka období klasického vzdělávacího procesu. Toto období je třeba překlenout kvalitním vzdělávacím systémem, u nás např. podmíněný zlepšením postavení bakalářů a výraznou podporou středního odborného školství - obojí s jasně definovanou vazbou na setrvání ve výrobní praxi. Finanční zdroje Finanční zdroje tvoří neoddělitelnou podmínku rozvoje. Výzkumná činnost, zejména spojená s orientací na zásadní, průlomový výzkum, vyžaduje pro svou dynamiku rizikové zdroje financování, jinak propadá do úrovně parciálních kroků, směřujících maximálně k sanaci výrob, nikoli k zavádění výstupů, podporujících inovace. Inovacemi se rozumí výstupy bezprostředně vstupující do výrobní a výrobkové sféry, tj. de facto konečná fáze cyklu výzkum - vývoj - realizace. Nezbytná mezioborová spolupráce pro realizaci inovací je podmíněna nákupem nových technologií, tj. zejména produktů strojírenského, elektronického a chemického průmyslu. To znamená pro radikální inovační záměry TOP zpřístupnit


Strana 47

Říjen 2004 významným způsobem bankovní kapitálové zdroje a změkčit všemi prostředky jejich režimy využívání a splátek. Možnosti pro rozvoj ohrožených regionů jsou dány v podpůrných projektech SROP i OPPP, kde je možnost získávání rekvalifikací, rozvoj lidských zdrojů - zvyšování kvalifikace a možnosti získávání nových pracovních míst. Příležitostí je využívání zvyšování kvalifikace v systémech celoživotního vzdělávání s podporou Evropského sociálního fondu prostřednictvím nástrojů Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (Priority 4.1.– podpora a adaptibilita konkurenceschopnosti, resp. 3.3– umožňující i zapojení VŠ) v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Pro výzkum a inovační podnikání pak speciálně zavést nepřímé nástroje podpory, které by podpořily poptávku po inovacích a výstupech výzkumu, a tím dopomohly schopnosti výrobních podniků samofinancovat své výzkumné a inovační aktivity. Tato část zdrojů ve vyspělých zemích tvoří významnou alternativu financování vývoje a aplikovaného výzkumu, neboť zdroje pro přímé nástroje – dotace a granty v ČR prakticky chybí a dílčí formy podpory Českomoravské záruční a rozvojové banky a. s. jsou vždy vyčerpány daleko před koncem období. Také touto cestou je nutno orientovat úsilí o vybudování trhu s inovacemi a technologickým výzkumem. Dnes v České republice prakticky neexistuje připravenost průmyslové sféry spolufinancovat výzkumná rizika a tím vstupovat do otevřeného dialogu s výzkumnou sférou v dostatečném předstihu před realizací. Zde je patrně nejlepším příkladem systém SRN, kde v oblasti textilního průmyslu operuje překvapivě vysoký počet výzkumných institucí a pracovišť univerzitního výzkumu, přes postupnou redukci textilních výrob v SRN, a jejich význam roste. Přispívá k tomu zajisté jednak výrazně odlišné postavení technologického výzkumu v politice SRN, ale i adresná systematická péče a soustředěná finanční spoluúčast německého textilního průmyslu cestou Forschungskuratoria asociace textilních výrobců Gesammttextil. Společně s pracovišti výzkumu a průmyslové sféry formulovaná zadání a částečná finanční spoluúčast usnadňují přístup k finanční podpoře ze strany státu (prostřednictvím AIF). Výhodou v SRN je také možnost využití zemských zdrojů. I v jiných zemích – příkladem může být Belgie – dochází k prudkému poklesu textilní produkce, je tam ovšem výrazná podpora státu pro výzkum, v tomto případě v součinnosti zejména s UNI GENTCENTEXBEL – Techno park Zwijnarde. Dobrá je stále pozice významného počtu existujících výzkumných ústavů s textilní a oděvní problematikou v sousedním Polsku.


Strana 48

Říjen 2004

Výzkumná a vývojová základna ČR Dostáváme se ke stěžejnímu článku inovačního prostředí, pracovištím zabývajícím se výzkumnou činností, inovacemi a technologickým transferem u nás s orientací na TOP. Faktory inovačního prostředí uvedené v předchozí části ovlivnily významně jejich četnost i potenciál. Přesto existují a orientují své aktivity v rámci možností k podpoře rozvoje oboru TOP novými technologiemi a výrobkovými inovacemi, při současné pozornosti vůči ekologickým kritériím, dnes harmonizovaným s pravidly EU a tvořícími nedílnou součást podmínky trvale udržitelného rozvoje. Ekologické povědomí spotřebitelů a distributorů ve většině zemí EU, kam směřují exporty TOP, tuto orientaci nekompromisně podporuje. V ČR dnes činnost vyvíjí celkem 6 institucí systematicky orientovaných na výzkum a inovace v textilním a oděvním průmyslu (INOTEX s. r. o., VÚB, a. s., SPOLSIN s. r. o., VÚLV spol. s. r. o. (Výzkumný ústav lýkových vláken), Výzkumný ústav pletařský, a. s., Výzkumný ústav textilních strojů Liberec, a. s., z nichž poslední je výrazněji orientován na problematiku strojů a mechatroniky. Další dvě instituce Textilní zkušební ústav, s.p. (TZÚ) a Institut pro testování a certifikaci, a. s. (ITC) jsou specializovány na oblast zkušebnictví, metrologie a standardizace. Akademický výzkum je pro textilní a oděvní obory součástí vysokoškolského vzdělávání na Textilní fakultě Technické univerzity Liberec, zmínit lze i specializaci na ústavu polymerů Chemicko-technologické fakulty Univerzity Pardubice na chemii vlákenných polymerů a zušlechťování a chemii organických barviv. Všechna pracoviště, vyjma TZÚ, v první skupině mají status soukromých podnikatelských subjektů (s. r. o., resp. a. s.), svou existenci zejména v kritickém období 90. let uhájila souběžnou intenzivní orientací na specializované výroby a obchodně technické činnosti. Svým způsobem tak spíše než o výzkumných ústavech lze mluvit o inovačních firmách a pracovištích technologického transferu v evropském smyslu slova. Jednotlivé instituce si zachovávají a rozvíjejí svůj specifický odborný profil. S úsilím o vstup na trh s novými výstupy, které navíc ve významné míře z hlediska možnosti prodeje musí být materializovány. Výzkum ve formě studií a technologických zpráv v České republice prakticky nikdo z průmyslové sféry nekupuje a většinou se stal samozřejmou součástí nabídky inovačních aktivit a výrobkových výstupů uvedených pracovišť. Pak roste logicky zájem o vzájemnou


Strana 49

Říjen 2004 kooperaci a rozdělení etap vývoje – což je podporováno i podmínkami vyhlašovaných programů MPO. Taktéž se prohlubuje cíleně spolupráce mezi těmito pracovišti aplikovaného výzkumu a univerzitním výzkumem. V případě spolupráce Technická univerzita Liberec – Výzkumný ústav textilních strojů a kooperace společností INOTEX a SPOLSIN funguje technologické Centrum Textil v rámci programu systémové podpory propojení univerzitního a průmyslového výzkumu. První etapa projektu končí v roce 2004, je přihlášena navazující aktivita Centrum Textil II, o jejíž existenci není zatím rozhodnuto. V aktivitách centra hrají dominantní roli otázky strojírenského a mechatronického charakteru, což je dáno orientací Výzkumného ústavu textilních strojů jako spoluzakladatele centra. Při společnosti INOTEX s. r. o. je zřízeno, jako pilotní projekt v rámci aktivit Společnosti technologických parků ČR, Centrum textilních technologií a vzdělávání (CTTV). Smyslem je využití existujícího technologického zázemí a odborných zkušeností pro podporu inovačních záměrů vč. poradenství a podpory podnikatelských činností začínajících subjektů z textilní produkce. CTTV podporuje aktivity, které nejsou realizovatelné v podmínkách velkých textilních výrobců-zušlechťoven. Tomu INOTEX přizpůsobuje i vybavení svých pilotních maloobjemových výrob. Pozornost je věnována i spolupráci s univerzitním výzkumem, vč. řešení závěrečných prací studentů. Celoživotní vzdělávání je podporováno formou programové spolupráce se Spolkem textilních chemiků a koloristů. Oblast výzkumu optimalizace pěstění a zpracování lýkových vláken, jako domácí přírodní, obnovitelné suroviny, je řešena ve spolupráci se společností AGRITEC Šumperk – výzkumně vývojovou a servisní organizací, orientovanou na pěstování a využití technických plodin a luskovin (řešený projekt v rámci MZe ČR). Vedle snahy o úspěšnou účast v tuzemských programech podpory výzkumu – zejména MPO ČR, částečně MŽP a MZe, kterou vyvíjejí zmíněné inovační instituce, aby získaly část finančních prostředků na výzkumná řešení, je rozhodující část výzkumných a vývojových aktivit trvale kryta přerozdělením zisku, tvořeného specializovanými výrobami a obchodněservisním zaměřením. Takto je v našich poměrech zajištěno krytí výzkumných rizik reinvesticí soukromých prostředků těchto podnikatelských subjektů – ty proto na rozdíl od běžně zavedeného statutu neziskových výzkumných organizací v Evropě představují bezesporu ojedinělou rozhodující formu výzkumu pro podporu TOP. Stejně jako pro české zkušební ústavy tvoří podstatnou část zdrojů příjmy z testační a zkušebnické činnosti, i v zahraničních institutech je zkušebnictví ziskovou aktivitou. Zde je


Strana 50

Říjen 2004 však zkušebnictví a vývoj nových metodik, nezbytných pro charakterizaci nových, multifunkčních a technických textilií, masivně dotován ze sdružených soukromých i zvýhodněných státních zdrojů. Vedle těchto rozdílů existuje v zemích EU i nesrovnatelně lepší zázemí výzkumných pracovišť a zkušebních laboratoří, totéž stále platí i o pracovištích akademického výzkumu. Kromě masivní systémové podpory státu se ve většině zemí EU na finanční podpoře podílí i průmyslová sféra, která sdružuje prostředky a na druhé straně má vyhrazeny rozhodující pozice ve správních radách a řídicích orgánech výzkumných center, kde ovlivňuje zaměření činností. Tato forma výzkumných a technologických center pro TOP zatím v ČR neexistuje. Náprava situace samozřejmě nevede přes znárodnění dnes fungujících privátních institucí orientovaných na technologický výzkum a inovace pro textil. Jejich statut je však možno od běžných podmínek hospodářských (výrobních) právních subjektů odlišit rychlou implementací specifických nástrojů nepřímé podpory. Stejně tak jako v jiných zemích by měl fungovat systém podstatně výraznější daňové diferenciace pro inovační podnikání. Poptávku po výzkumných systémových přístupech a nákupu inovací v průmyslovém sektoru musí motivovat zvýhodnění finančních podmínek pro jejich spolufinancování a realizaci. Už také proto, že existující pravidla pro poskytování finančních prostředků pro krytí uznaných nákladů na řešení projektů výzkumných programů – ať tuzemských, či v rámci EU, počítají s nutností reinvestice části tvořeného zisku těchto organizací zpět do výzkumných rizik a je z nich financována valná část technologického a instrumentálního zázemí. Zdanění zisku z inovačních činností (za předpokladu znovuvytvoření trhu s výzkumnými výsledky i z nich) by se proto mělo odlišit sazbou nižší oproti běžným výrobním činnostem. Stejně jako u vzdělanostní problematiky by však pro překonání tristního rozdílu ve stavu a vybavenosti výzkumné základny TOP ČR měla nastoupit forma systémového skokového zlepšení situace. Prověřit předem cílené výzvy v programech výzkumu a i v orientaci využití Evropských strukturálních fondů v souvislosti se stabilizací průmyslového odvětví TOP a jeho výrazného sociálního propojení s politikou zaměstnanosti a sociální stability ve vztahu k EU i k prevenci nežádoucí migrace. Byla by to obdobná národní strategie, jakou hledají závěry studie High Level Group ve snaze o tvorbu Evropských technologických platforem pro budoucnost TOP v EU. Česká republika je dnes její součástí a zjevně není účelné hledat odlišná řešení.


Strana 51

Říjen 2004 Prostou reinvesticí zisku z výzkumných a inovačních aktivit lze existující rozdíl v technologickém zázemí jen těžko překonat, na nedostatečně vybavených vzdělávacích pracovištích těžko poroste generace lidí připravených, ba prosazujících inovace. U univerzitních pracovišť je třeba ještě významněji rozehrávat strategie mezinárodní spolupráce a výměny, na tato pracoviště však hodnotní zahraniční školitelé i studenti budou přicházet jen tehdy, nebude-li to znamenat ztrátu podmínek pro jejich další rozvoj. Do rovnováhy je tak nutno dostat stále existující solidní hodnotu českých specialistů (a tato pozice platí i pro TOP) s podmínkami, v nichž pracují – už proto, aby tato rovnováha výrazněji přitahovala zahraniční zájemce a profilovala inovační zázemí TOP jako konkurenční pro zvýšení nezbytného zájmu specialistů z jiných oborů (víceoborová průlomová výzkumná a inovační řešení). Určitou překážkou k rychlému překlenutí propastného rozdílu ve vybavenosti zázemí pro inovace v TOP je i zaměření zmíněných programů v rámci OPPP (Operační program Podpora průmyslu a podnikání). Existující jednosměrné zaměření programu INOVACE na přímou podporu vlastních výrobců neumožňuje soustředit zdroje na oblast inovačního a výzkumného zázemí – je to však námět k promyšlené korekci podmínek tohoto programu, neboť průkazná zaostalost úrovně inovačního zázemí logicky zpomaluje a prodražuje dosažitelnost zásadního průlomu znalostní ekonomiky do TOP ČR. Absence systémově konsolidovaných

technologických a inovačních center nutí k samostatným

řešením jednotlivých projektových záměrů, což je méně efektivní a ekonomicky nevýhodné. Program PROSPERITA o podpoře infrastruktury na podporu vývoje a výzkumu sice

hovoří,

avšak

upřednostňuje

formu

vědecko-technologických

parků

nebo

podnikatelských inkubátorů, zatímco stávající pracoviště technologického výzkumu a inovačních center vycházejících z existence expertního zázemí a specializovaného profilu jsou diskriminována. Právě jim chybí zdroje pro násobení výkonnosti a zvýšení prestiže při zrovnoprávnění podmínek v soutěži o účast v mezinárodních multiprofesních týmech a aliancích. Proto by bylo účelné v rámci programu PROSPERITA zvážit možnost dobudovat s jeho podporou fungující, adekvátně vybavená technologická centra s přímou vazbou na inovační prostředí – ta by byla nejžádanější formou přenosu výsledků vědeckého, akademického i na podmínky uživatelů směrovaného technologického výzkumu do realizace. V těsném spojení

nejlépe s akademickým výzkumem, profilujícím nové specialisty

a průmyslovou sférou, by založila strategii cílených inovačních programů tak, jak se to


Strana 52

Říjen 2004 očekává od rozhodujícího vlivu v Evropě vznikajících strategií technologických platforem, u nichž se čeká výrazné zviditelnění industriální uživatelské sféry. Jednou z možností je nalézt formu rozvoje s využitím podpor pro činnost CTTV Centra textilních technologií a vzdělávání vybudovaného při společnosti INOTEX pro oblast chemicko-technologických a biotechnologických procesů,

aplikací systémů čistší

produkce pro řešení ekologických souvislostí textilních výrob a výrobků a vývoje multifunkčních textilií, přičemž by bylo využito již dříve budovaných kooperačních vazeb (od produkce lýkových obnovitelných vláken Agritec přes speciální konstrukce textilií SPOLSIN po zkušebnictví) s dalšími pracovišti, např. Technickou univerzitou Liberec. Pro oblast vazeb na textilní strojírenství se nejefektivnější cestou zdá návaznost na zahájenou kooperaci v rámci projektu CENTRUM TEXTIL (Technická univerzita Liberec a Výzkumný ústav textilních strojů). Cestou účelových spojení by v budoucnu mohla pokračovat i kooperace těchto soustředěných kapacit. Jejich

poloha v příhraničním

regionu spadajícím do rozvíjeného programu ETR (Euro-Textil-Region) nahrává též přirozené integraci do mezinárodních INTERREG aktivit. Určitou výhodou pro tento záměr je i fakt, že v důsledku racionálně směřovaných nosných aktivit dnes existujících pracovišť výzkumně-vývojových aktivit pro TOP si tato vzájemně

nekonkurují a s ohledem na logiku hledání schůdných, efektivních řešení se

postupně učí neformálním kooperacím. Pro vytvoření aliance by bylo možno zřejmě využít i zdrojů na podporu klastrů. Zmapování situace v ČR by bylo výchozím bodem i pro cílené kooperační

dlouhodobé či účelové mezinárodní vazby. Ani v souměření se známými

podmínkami zázemí pro výzkum + vývoj a inovace TOP v evropských zemích totiž nikde role klasických vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů významně nefiguruje. Potlačení její preference v TOP ČR tudíž nebude v prohlubování evropského dialogu a tvorbě ERA (Evropského výzkumného prostoru) překážkou. Existence silných konsolidovaných textilně technologických center může vyvolat příznivý ohlas při vzniku satelitních aktivit, zaměřených na rozšiřování multifunkčních a smart textilií do jiných aplikačních oborů, což může v budoucnu stimulovat další růst TOP a expanzi trhu. Účast českých subjektů v evropských výzkumných aktivitách je v rámci možností výzkumných programů (RP EU, COST, EUREKA, CRAFT) sledována a s nedostatečným efektem využívána. Aktivity jsou vyvíjeny prozatím povětšinou jednotlivými institucemi a Fakultou textilní Technické univerzity Liberec samostatně. Opět lze konstatovat, že roste zájem o společný vstup stávajících českých výzkumných


Strana 53

Říjen 2004 institucí do přípravy mezinárodních projektů tak, aby se posilovala šance nabízet řešení na úrovni, blížící se možnostem zemí EU. V některých případech se výzkumné instituce snaží do projektových konsorcií přizvat partnery z průmyslové sféry TOP, zejména v projektech pro podporu malých a středních podniků a podporu příhraničních regionů. V těchto projektech je česká účast koordinována zejména společnostmi INOTEX a SPOLSIN, Technickou univerzitou Liberec a Výzkumným ústavem textilních strojů. Technologické Centrum Textil je koordinátorem mezinárodního centra excelence ITSAPT (Intelligent Textile Structures – Application, Production, and Testing), které do mezinárodní výměny odborných informací a vzdělávání zapojuje řadu předních evropských pracovišť výzkumu problematiky TOP. Společnost INOTEX je členem evropské sítě textilních výzkumných organizací TEXTRANET a spolu s Technickou univerzitou Liberec, která je členem AUTEX – asociace univerzitních pracovišť s výukou a výzkumem v oblasti TOP, se snaží získávat prostor pro širší účast ve společně připravovaných projektech programů výzkumu EU (zejména projekty 6. Rámcového programu EU). Dlouhodobá aktivní účast ATOK na činnosti pracovní skupiny pro výzkum + vývoj při asociaci EURATEX přináší lepší výchozí pozice pro hledání možné spoluúčasti v připravovaných projektových konsorciích, ale i při projednávání přípravných fází nadcházejících rámcových programů EU. Nově i při odborné debatě o formulaci Evropské technologické platformy (ETP TC) pro budoucí rozvoj TOP, což zmiňuje i jedno z výsledných opatření závěrů Komise Textile High Level Group TOP z června 2004. Dobrým příkladem zapojení ATOK do mezinárodních projektových aktivit je spolupráce na tvorbě info-bází, které podporují rozvoj mezinárodní spolupráce a řešení ekologických souvislostí produkce TOP. Specifickou formou nezbytného rozvoje mezinárodní spolupráce i v inovacích oboru TOP se stává iniciativa orientovaná na rozvoj meziregionální spolupráce příhraničních oblastí EURO-TEXTIL-REGION (Sasko, Brandenbursko - SRN, jihozápad a oblast Lodže v Polsku a Dolní Slezsko příhraniční oblasti sousedícího území ČR), do kterých spadá významná část současné české textilní produkce. V rámci této aktivity, jejíž masivní podpora převažovala delší dobu především z německé

strany, byla založena i meziregionální

inovační síť, která si klade za cíl společně podporovat a využívat výzkumné a inovační kapacity pro udržení a další rozvoj TOP ve vymezené oblasti. Hledají se možné formy napojení na programy Strukturálních fondů a regionální inovační aktivity. Podnětem k této aktivitě byla skutečnost, že tradiční TOP představuje významný zdroj zaměstnanosti dotčených regionů – v současnosti na 1470 firem zaměstnávajících na 71 tisíc zaměstnanců.


Strana 54

Říjen 2004 Udržení a rozvoj TOP ovlivňuje také sociální stabilitu v těchto tradičních regionech textilní výroby. Slabým článkem inovačního prostředí z hlediska dlouhodobých koncepcí jsou v podmínkách ČR zjevně výrobní podniky, protože v celoevropském měřítku TOP reinvestují nesrovnatelně nižší podíl zisku do výzkumu, vývoje a inovací než jiná průmyslová odvětví. Jak bylo již zmíněno, přes životně důležitý význam systémového výzkumu a inovací, založených na dlouhodobých koncepcích, tato koncepce prakticky neexistuje – ani na podnikové, natož na odvětvové úrovni. Přesněji řečeno řada podnikatelských subjektů své restrukturalizační problémy a otázky inovací řešila a řeší adekvátně svým výrobním programům a ekonomickým možnostem izolovaně. Tomu odpovídá celá řada souvisejících problémů (např. nelegální dovozy textilií), které postavení odvětví komplikují. Z tohoto pohledu je třeba naopak dosažené solidní pozice vybraných výrobců textilního průmyslu ocenit. Problémem, který je žádoucí neodkladně řešit, je vytvoření konsolidovaného inovačního prostředí. Systémové inovace na úrovni výrobních podniků byly dlouhou dobu nahrazeny řešením dílčích kroků a sanací nejrizikovějších míst výrobního řetězce. Vedle absence vlastních výzkumných pracovišť se vytratil i přirozený zájem o dlouhodobé systémové spolupráce výrobních firem s výzkumnými a inovačními institucemi. Ty jsou intenzivně využívány většinou jen pro řešení operativních technologických problémů a pro překonání časové tísně při nezbytnosti rychlé reakce na inovační požadavky zákazníků. V ČR tak silně zaostává tržní prostředí pro výzkum a inovace. Většina inovací pochází podle průzkumu trhu ATOK z vlastních aktivit výrobců (až 36 %) s cílem zlepšovat pozice svých výrobků a efektivnost používaných technologií, zatímco podíl inovací rodících se ve sféře výzkumu a akademické vědecké sféry je významně nižší (jen cca 8 %). Zásadní pomíjení koncepčních přístupů k dlouhodobému cílenému aplikačnímu výzkumu a vstupu inovací z okolního prostředí je pro existenci TOP riskantní. Narušuje totiž i dostupnost inovací z dalšího významného zdroje – subdodavatelů komodit a technologií (cca 23 %), neboť zhoršuje podmínky pro jejich efektivní a systémové zavádění.


Strana 55

Říjen 2004

Závěr Pro výzkumné a inovační instituce a aktivity je třeba vytvořit potřebné prostředí, které by vytvořilo souměřitelné podmínky pro jejich další rozvoj. Takovými podmínkami by měly být především nepřímé ekonomické nástroje, běžně používané pro podporu výzkumu a inovačního prostředí ve vyspělých ekonomikách. Zlevnění dostupnosti výzkumu a inovační externí podpory pomůže zvýšení zájmu o koncepční spolupráci. Zbývají řešit i pohotovostní zdroje alternativního - rizikového kapitálu. Razance zavedení nezbytných kroků pro podporu financování inovativních směrů TOP s vysokým podílem přidané hodnoty souvisí také s dosažením změny postavení TOP při bankovním ratingu. Rovněž je třeba přijmout opatření vedoucí ke konsolidaci kvalifikační struktury TOP a dostupnosti kádrů změnou ve školství a vnímání odborných profesí. S ohledem na víceoborový charakter podpory rozvoje TOP je i atraktivita nezbytné inovační a výzkumné spolupráce s experty z jiných oborů podmíněna výraznou změnou image TOP k lepšímu. Totéž se týká zvýšení důvěry potenciálně nových odbytových sektorů s nutností dlouhodobé spolupráce, nezbytné pro dosažení radikálních inovačních záměrů. V ČR takové obory existují 2 a rozvíjejí se s neobyčejnou dynamičností – ty mohou fungovat jako „tahoun“ i pro oblast TOP. Stejně tak je při tvorbě strategie TOP nutno brát na zřetel podporu meziregionální formě spolupráce a oprostit se od přehnaných obav z konkurence – spojením dílčích kroků a etap výrobních režimů lze dosahovat výrazněji upevněné pozice na evropských a světových trzích. Přestože v řadě českých výrobních firem TOP nebylo dosaženo souměřitelné produktivity s EU, vykazují tyto podniky často vysokou míru akceschopnosti, což je důvodem pro získání respektu k nim. Řada podniků vzhledem k rostoucím požadavkům trhu i zvládnutelnosti inovací vyšších řádů projevuje zájem na propojení vstupů z jednotlivých etap výrobního řetězce s jinými výrobními subjekty. To může spolu s komparativní výhodou nižších výrobních nákladů představovat příležitost pro TOP v ČR a nástup k inovovaným výrobkům s vysokým podílem přidané hodnoty.

2

v ČR - tahouni – Výroba automobilů a příslušenství, stavební výroba, vč. dlouhodobé plánované modernizace infrastruktury, IT a elektronika, agro a eko-rekultivace, odstraňování následků předchozích extenzivních výrob a kontaminací, skládky odpadů, průmyslové filtrace aj. Dále zdravotnictví a zdravotnická péče, vč. péče o stárnoucí generaci. S rozvojem průmyslových výrob vzniká prostor i pro nové kategorie ochrany - proti elektromagnet. smogu, proti sálavému teplu, UV záření, antistatické, antimikrobiální úpravy textilií aj.


Strana 56

Říjen 2004 Cílové skupiny výrobkových a technologických inovací

II.3.2

TOP ČR působí v podmínkách společného prostoru EU. Také textilní a oděvní výrobky směřují převážně na tyto trhy. Tradičně patří výroba i spotřeba těchto komodit k nejvýznamnějším. Ve světovém měřítku je EU stále největším exportérem v textiliích a třetím největším exportérem oděvních výrobků. Podle kvalifikovaného odhadu EURATEX činí v zemích EU 25 roční obrat TOP 215 mld. EUR v roce 2003 a zaměstnává cca 2,6 mil. zaměstnanců ve zhruba 110 tisících firmách. Po uzavření dohod o volném obchodu mezi EU a všemi středozemními státy a mezi těmito státy navzájem by nejpozději do roku 2010 měla vzniknout oblast volného obchodu s 650 miliony spotřebitelů. V tomto prostoru bude TOP zaměstnávat na 7 mil. zaměstnanců. Na druhé straně se globálně očekávaný extenzivní růst spotřebních trhů bude odehrávat v oblastech s dnešní levnou pracovní silou, rostoucí výkonností a objemem textilní produkce (Čína, Indie, Brazílie, Latinská Amerika) a tato teritoria budou pro řadu evropských výrobců v oblasti standardní textilní a oděvní produkce těžko dostupná. S touto skutečností v souvislosti s jednotnou politikou zemí EU vůči třetím zemím se bude muset český TOP vyrovnat. Přesto existence a růstový potenciál spotřeby T/O produkce v Evropě opravňuje k další orientaci na stabilizaci a rozvoj lokální produkce. Její konkurenceschopnost bude odvislá od udržení tradičního předstihu v inovacích a kreativitě. Znalostní know-how je charakteristická pro nástup do 3. tisíciletí. Víceoborová závislost rozvoje TOP se opírá o současný rozvoj zejména ve strojírenských a (bio)chemických oborech. Pro budoucnost TOP v Evropě a potažmo v ČR můžeme definovat tři pilíře technologické platformy podle zprávy poradní komise EU ve sdělení „Budoucnost TOP v rozšířené EU“ ze 14. 09. 2004: 1. módní a funkční oděvy 2. progresivní vlákna a zpracovatelské technologie 3. technické a průmyslové textilie. 1.

Módní a funkční oděvy Konfekční výroba jako taková bude vystavována rostoucímu tlaku levné importní

konkurence. Jedinou možnou alternativou její další existence v Evropě, tedy i v České Strategie Textilního a oděvního průmyslu – II. etapa

Strana 57

Říjen 2004 republice, je urychlené zavádění systémů produkce s vyšší mírou automatizace, které sníží potřebu pracovní síly, znásobí výkonnost a významně omezí dosud u nás vysokou produkci vadných výrobků (až 20% podle The LEAPFROG project initiative - úvodní materiál, EURATEX 09/04). Blízkosti výrobce a spotřebitele bude využito k zvyšování uzpůsobení požadavků komfortu nošení a funkčnosti oděvů, vč. zavádění digitálního snímání pro velikostní přizpůsobení konfekce, skutečně „šité na míru“ zákazníka. Tato geografická blízkost může být jednou z logických překážek rychlosti reakce asijské levné konkurence. Flexibilita vůči momentální poptávce na trhu operativní reakcí na velikostní i designovou a funkční kvalitu výrobků posune operativu výroby a dokončování konfekce blíže jeho prodeji za využití progresivních IT a B2B, B2C systémů. Lze očekávat dvě alternativy urychlení reakce na situaci trhu: 1. zrychlení konfekčního zpracování dle velikostní poptávky, tj. i snížení zmrazených objemů finančních prostředků ve skladech nepotřebných výrobků a rizik ztrát z následných výprodejových slev z předem vyprodukovaných textilií 2. využití funkcionalizovaných textilií pro možnost operativního dokončování (barvení, funkční a finální úpravy) „režné“ konfekce v malých sériích blíže spotřebiteli. Z těchto záměrů, které potvrzuje i zpráva poradní komise EU ve sdělení „Budoucnost TOP v rozšířené EU“ ze 14.09.2004, jasně vyplývá mj. další nezbytné zlepšování IT systémů pro propojování logistických vazeb textil-oděv-trh. Tyto systémy budou muset vstřebávat vedle množstevních, časových a velikostních údajů i kvalitativní požadavky a zohlednění funkčnosti. Populace v Evropě, která se zdá dlouhodobě hlavním teritoriem odbytu TOP, stárne. To je dalším momentem, který bude určovat vývoj poptávky od masivních módních sezónních vlivů (italská móda ulice) k požadavkům na zvýšený komfort, vč. rozšiřování funkčnosti textilií, které se mohou stát prostředkem zvyšujícím životní standard starších, ale i přestárlých lidí. Textilní substrát, jako nosič „smart“ systémů pro monitorování životních funkcí, poskytující vysoký fyziologický komfort a ochranu proti rizikům prostředí, ale i vývoj kotvených, postupně dozovaných medikamentů a prostředků péče o pokožku a zdraví nositele, může

přispět k logickým snahám přesunout péči o stárnoucí populaci z oblasti

lůžkové a ústavní péče do domácího prostředí. To má vedle zlepšení úrovně společenského


Strana 58

Říjen 2004 a rodinného

postavení

i důsledky

ekonomické.

Ve

vyspělých

zemích

Evropy

s konsolidovanými systémy celoživotního sociálního a zdravotního připojištění na stáří jsou k těmto záměrům přiřazeny i disponibilní prostředky. Úloha státu a pojišťoven bude ovlivňovat rostoucí poptávku po výrobcích TOP v oblasti pracovních a ochranných oděvů, které tvoří logickou přechodovou hranici mezi konvenčními a technickými textiliemi. Z prezentovaných trendů v zahraničí (A+A Düsseldorf 2004, Messe „Sicherheit + Gesunhheit bei der Arbeit“) je evidentní cílená snaha přesunout výdaje na péči o zdraví zaměstnanců z oblasti řešení poškození do oblasti prevence. To vytváří prostor pro plošné rozšiřování trhu s funkčními textiliemi a textiliemi s ochrannými parametry proti klimatickým vlivům a vlivům agresivních prostředí. V této kategorii výrobků lze očekávat i zvýšení odbytových možností fyziologicky funkčních textilií, dosud dominujících ve sféře pro outdoor a sport. Trendy zlepšování komfortu a ochrany ve sféře pracovního a ochranného oblečení budou výrazně podporovány i z pozice v některých zemích zvláště silných odborů. Ve specifických podmínkách TOP ČR budou problematické některé stávající aspekty – oděvní průmysl nemá u nás prakticky žádnou systematickou podporu v existujících V+V institucích, výjimkou je specializovaná katedra oděvnictví Technické univerzity Liberec. Výroba a prodej pracovních a ochranných oděvů se přesouvá do menších firem, mj. i pro ztrátu atraktivity produkce těchto výrobků a kvůli tendenci velkoodběratelů platit se zpožděním, neboť v jejich dimenzích představují tyto výdaje zanedbatelnou položku. Pro stabilizaci koncepčního rozvoje kvalit a objemových strategií této skupiny výrobků vůči trhu, vč. nutného zlepšování zákaznického servisu, jsou však k dialogu textil-konfekce žádoucí i velcí hráči (např. firmy Kloppman, TenCate aj.). To se může stát ještě významnější za předpokladu nutnosti pořízení výrobních licencí na některé vysoce funkční textilie. Jejich vlastní vývoj by byl neúnosný, někdy neprůchodný v důsledku patentové ochrany. Určitá zlepšení může přinést i důsledné pronikání evropské legislativy v oblasti pracovní ochrany a bezpečnosti práce, ale i harmonizace výrobních režimů zvyšujícího se počtu zahraničních vlastníků našich výrobních firem. Sortiment pracovní a ochranné textilie figuruje ve spotřebách všech průmyslových odvětví, stavebnictví, zemědělství, zdravotnictví, ale i služeb. Jiným nástrojem, který může podpořit oblast pracovních a ochranných textilií, ale i hotelového a nemocničního prádla, které je další velkoobjemovou komoditou, je nástup leasingu zajišťovaného velkoprádelenskými firmami. Ten zajistí přesun nákupu těchto TOP


Strana 59

Říjen 2004 produktů od uživatelů - průmyslové podniky, nemocnice, hotely k soustředěnému systému údržby a pronájmu v průmyslových prádelnách. Tento systém je v evropských zemích i USA již běžný. Otevře prostor pro nové formy spolupráce při propojení kvality, funkčnosti textilií se systémy šetrné údržby, splňující požadavky uživatelů - čistota, hygiena, zdravotní nezávadnost. Významným faktorem se může stát společná snaha o prodloužení životnosti a obnovu funkčních parametrů těchto výrobků ve fázi jejich opakované údržby. Na druhé straně zvýší nároky na kvalifikaci, lze také předpokládat, že volný trh v ČR obsadí renomovaní světoví hráči. Je zde také patrný souboj o trhy mezi výrobci a servisem údržby klasických textilií a masovou výrobou jednorázových netkaných výrobků, zejména pro zdravotní hygienické textilie. V oblasti pracovního oblečení a ochrany (PROTEC) je patrný výrazný vliv levných producentů z Číny. Od velkoobjemových produktů a výroby velkometráží se šance pro evropskou produkci přesouvají k specialitám, multifunkčním materiálům a k specifickým požadavkům na firemní barvy, loga a dezény. Tomuto trendu se přizpůsobují technologicky i velcí výrobci (Kloppmann), znamená to odklon od konti-technologií (zejména barvení) k operativním postupům zpracování malých šarží (jig, CPB). Jasně se prosazují směsné konstrukce s obsahem syntetických, často i funkčních (např. antimikrobiálních) vláken – kombinace komfortu a životnosti. Rozmach průmyslových činností zvyšuje poptávku po bariérových textiliích, zajišťujících ochranu vůči rizikům prostředí (oheň, teplo, chlad, bio -

kontaminace,

chemikálie, radiace, elektrosmog…) při dokonalém fyziologickém komfortu (omak, prodyšnost), ochraně proti povětrnosti a vodě a odolnosti v dlouhodobém užití a údržbě. Často se připojují další ochranné funkce – signální odstín, pohlcení IR spektra aj. Do kategorie ochranného a pracovního oblečení proniká i

interkorporovaná

elektronika - jak formou specifického provedení střihů, pro dodatečné umístění s dokonalou ergonomií (společnost Steilmann), tak cestou postupného vývoje čipů ukládaných přímo do textilního substrátu a konstrukcí, obsahujících aktivní vlákenné struktury (světlovodná, foto a teplovodivá vlákna) realizované pomocí nanotechnologií. Do „smart“ výrobků TOP budou stále více mířit snímače – ať už životních funkcí, nebo podmínek okolního prostředí, ve spojení s GSM lokalizací monitorující podmínky a místo, v nichž se nositel právě nachází. Textilie budou nositelem identifikačních a vstupních kódů. To rovněž podpoří personifikaci textilních výrobků, na druhé straně ovšem – zejména s ohledem na náskok Japonska a Asie ve vývoji speciálních a funkčních vláken i elektroniky


Strana 60

Říjen 2004 i riziko ostré konfrontace s výrobky z těchto teritorií. Pro nástin cílů v oblasti textilní produkce v ČR bude v souladu s logickým hledáním vazeb na rozvojové směry evropského TOP, účelné dodržet členění rozhodujících pilířů podle zprávy poradní komise EU ve sdělení „Budoucnost TOP v rozšířené EU“ ze 14.09.2004 (ETP T/C). 2.

Progresivní vlákna a zpracovatelské technologie TOP ČR nemá v tuzemsku partnery, kteří by mohli významně podporovat dostupnost

vláken nové generace, tedy i vláken funkčních. Tyto zdroje budou závislé na dovozech, inovace podmíněné výběrem speciálních vláken budou tedy podporovány zájmy jejich výrobců o rozšíření trhu. Kvalifikovaný dialog, usměrňující požadavky vůči cílovým skupinám výrobků a odběratelů, bude vyžadovat zejména posílení spolupráce s odběrateli tak, aby již v etapě prvovýroby textilního substrátu bylo možno založit koncept multifunkčního výrobku pro specializované segmenty konečného využití. Jim podřídit i celý další výrobní řetězec, případně i údržbu. U přírodních materiálů bezesporu rozhodující pro naše podmínky zůstanou bavlnářské výrobky, opět vázané na dovoz suroviny. Otevřen zůstává prostor pro funkcionalizaci, a to jak z pohledu konečných užitných parametrů, tak i při hledání intenzifikovaných, ekonomicky i ekologicky výhodných postupů - zvyšování výtěžnosti barvicích lázní, aktivace povrchů a transport úpravnických systémů, proto je nutno počítat i s přechodem od konvenčních postupů na bioprocesy. Jiná je situace u lýkových vláken. Zejména v případě lnu a konopí jako domácí obnovitelné suroviny je nasnadě zaměřit pozornost na zajištění komplexního, dle možností bezodpadového využití ve spolupráci s netextilními uživateli. Ve spolupráci s agrární sférou je důležité orientovat pozornost na možné odstranění sezónních výkyvů kvality, působených neovlivnitelnými klimatickými poměry při rosení. Namísto toho je potřeba řešit možnost řízeného dosahování kvality vlákna pro textilní zpracování a zvyšování výtěžnosti, a tím i zajištění atraktivity pro pěstitele. Lze počítat opět s biotechnologiemi, nové možnosti dostane vývoj netradičních zařízení pro mechanické zpracování a čištění suroviny. Řízená kvalita lýkových, případně dalších přírodních vláken může pozitivně ovlivnit i expanzi jejich využití do oblastí netkaných textilií - autotextilie, stavební izolace a kompozitních přísad stavebních a konstrukčních materiálů.


Strana 61

Říjen 2004 Zpracovatelské technologie mohou v oblastech textilní prvovýroby klasických plošných

textilií

navazovat

na

řadu

významných

průlomových

řešení,

zejména

v technologiích předení, tkaní i solidní techniky výroby pletenin. S největší pravděpodobností je však nereálné pro pokračovatele výzkumu nových technologií v této sféře hledat výrobní partnery mezi tuzemskými strojírenskými podniky. Zde však již přímá vazba na přední zahraniční výrobce existuje. Z krátkodobého pohledu však tato část výzkumu o zachování existence TOP přímo nerozhoduje. I pro efektivnost návratnosti takto orientovaných řešení je nezbytný export know-how a strojů. V orientaci vlastního textilního průmyslu v této souvislosti neopomenutelně vyvstává potřeba orientace nejen na současně vyráběné 2D-plošné útvary, ale i expandující 3D-útvary, směřující zejména do nových oborů výrob TT a konstrukčních materiálů. Perspektiva expanze textilií jako náhrad konvenčních konstrukčních a stavebních materiálů musí být brána na zřetel. Z hlediska rozsahu použití, intenzity produkce a variability vlastností mají rostoucí význam netkané textilie, především díky intenzifikovaným přímým technologiím jejich produkce z taveniny, které pomáhají v jednom výrobním kroku dosahovat četné konečné mechanicko fyzikální i funkční parametry. V ČR jsou v této oblasti solidní podmínky pro rozvoj, v této sféře operují renomovaní výrobci (společnosti PEGAS, VIGONA-FIBRETEX, MITOP, RETEX, JUTA aj.). Odbytové perspektivy vytvářejí extenzivní rozvoj výroby dopravních prostředků, zejména osobních automobilů, v našem teritoriu i dynamika stavebních činností a potřeby dalšího zlepšování dopravní infrastruktury. Netkané textilie též pronikají do nových aplikací v kategoriích technických textilií (použití: filtrace, geotextilie, nosiče zátěrů apod.). Zpracovatelské technologie v procesu zušlechťování budou s ohledem na výchozí výběr textilního substrátu dále sledovat intenzifikaci procesu při zvyšování flexibility a garancích bezvadného, reprodukovatelného výpadu. Od intenzivních konti procesů povede vývoj k reprodukovatelné produkci malých položek v odstínové i funkční variabilitě. Technologické směry produkující výrobky s vysokou přidanou hodnotou bude provázet neoddělitelně zavádění postupů čistší produkce. Významný pro tuto fázi textilní výroby v EU bude pravděpodobný nástup nové chemické legislativy (REACH), který vedle výrobců chemických komodit (vlákna, barviva…) postihne i zpracovatele. Tento systém může znamenat značné znevýhodnění i pro evropskou textilní produkci, proti asijským výrobcům. Nezbytné proto bude upevňování inovačních transferů s výrobci zušlechťovacích


Strana 62

Říjen 2004 strojů i s chemickým průmyslem. Pokračovat bude nástup biotechnologií, jednak jako ekologicky šetrné náhrady dosavadních chemicko technologických postupů biokatalytickými procesy (enzymy), jednak jako cesta funkcionalizace textilních - přírodních i syntetických substrátů. Biomasa může v budoucnu nahradit některé konvenční polymerní systémy – biocoating. Neopomenutelná bude role bioprocesů při likvidaci znečištění (odbarvování vod) i textilních odpadů a výrobků po skončení jejich životnosti. ČR má již dnes zastoupení v projektech EU s touto problematikou (společnost INOTEX). Pozornost je věnována i využití nových fyzikálních principů intenzifikace zpracovatelských/zušlechťovacích technologií a funkcionalizace textilií (plazma, ultrazvuk, mikrovlny, vysokofrekvenční ohřev). Nové dimenze v intenzifikaci procesů mohou získat principy jako vakuové prosávání, kavitace apod. Řízené technologické procesy zajišťují reprodukovatelnost při dosažení požadované kvality a minimalizaci spotřeb chemikálií, vody a energií, tj. minimální zátěže životního prostředí. Tyto procesy budou realizovány na „smart“ zařízeních, které umožní monitorovat a on-line řídit kinetiku a průběh prováděných technologií. Přes praktickou absenci výroby zušlechťovací techniky v ČR mohou pro tyto cíle posloužit bohaté technologické zkušenosti řešitelů a propojení aktivit Centra Textil (II) s mechatronikou. Mezi progresivní vlákna, jimž náleží budoucnost, patří nanovlákna, která se vyrábí metodou elektrospinning, neboli zvlákňováním v silném elektrostatickém poli.

Fungují

podobně jako látka GoreTex - zachycují nečistoty a zároveň jsou prodyšná (mj. vhodná pro léčbu popálenin). Technická univerzita v Liberci vyvinula průlomovou technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovlákenných netkaných materiálů. Liberečtí odborníci z Katedry netkaných textilií patří k prvním na světě, jimž se výroba mikroskopických nanovláken daří i mimo laboratoře. 3. Technické a průmyslové textilie Představují zejména v poslední dekádě minulého století a dnes často „zaklínadlo“ pro hledání způsobů udržení a další expanze produkce řady našich textilních výrobců. Je tato představa reálná? Faktem je, že v zemích EU 15 s tradicí textilní výroby je podíl produkce technických textilií rozdílný – od 12 % v Itálii, 16 % ve Španělsku, až po 78 % ve Finsku, kde ovšem


Strana 63

Říjen 2004 klasická textilní produkce téměř neexistuje. Průměrně se pohybuje kolem 30-40 %, v SRN konkrétně 40 % (Zdroj: EURATEX, 2003). Problematika je spojena s dlouhodobými koncepcemi, systematickým budováním přímých vazeb na nové odbytové obory a opírá se stále častěji o víceoborový výzkum, pro průlom do nových uživatelských oblastí často hraničící s vědeckým základním výzkumem. Proto je s touto skupinou výrobků nutno zacházet velice opatrně zejména v případě možné změny výrobkové orientace dnes obtížně fungujících výrobců klasického sortimentu TOP. Přechod na technické textilie není otázkou rychlého přechodu, vyžaduje systematickou přípravu, čas, prostředky a spojence. Ty je možno získávat radikální změnou formy marketingu a přípravy trhu, přednostně v nových oblastech, neboť přechod na jiné dodavatele u výstupů dlouhodobého předchozího výzkumu a standardizace nebývá zvykem. Často je spolupráce korunována společnou patentovou ochranou nebo alespoň originální certifikací a zkušebnictvím – pro nové funkční technické textilie často současně vzniká nová zkušební metodika. Výroba technických textilií však může, zejména v některých oblastech, vycházet ze zkušeností a postavení výrobců klasických konfekčních a interiérových textilií – postupnými kroky zvyšování funkčnosti, životnosti a hledáním prostoru pro přidanou hodnotu. Může paralelně vyrůstat jako odnož tradiční objemové produkce s určením pro specifické zákazníky a nové aplikace. Každopádně však vychází z nové dimenze marketingové a přípravné fáze. Takové výrobky musí prezentovat svoji „filozofii“, nadto jejich prezentace musí dokonale vystihovat přidanou funkční hodnotu, protože na rozdíl od tradice nestaví většinou na estetice a viditelném designu. Zvýšená pořizovací cena by měla být vyrovnána i prodlouženou životností, vč. komplexního zákaznického servisu, zahrnujícího otázky správné údržby vazba na potenciální partnery v leasingových prádelenských a hotelových režimech aj. Tyto postupné kroky lze realizovat příkladně u kategorií výrobků pro pracovní, někdy i ochranné oblečení, nábytkové a interiérové textilie. Orientace cílů musí vycházet z průzkumu legislativních souvislostí, nástupu nových technologií měnících podmínky využití textilních a konfekčních výrobků. Realizace vyžaduje flexibilní přístup celého výrobního řetězce – počínaje výběrem vláken a konstrukcí substrátu přes zušlechťování, vč. nových postupů provrstvování, příp. laminace apod. až po konfekční propracovanost a certifikaci obvykle hotového výrobku.


Strana 64

Říjen 2004

MOBILTECH

Teritoriálně zajímavé souvislosti vznikají s rozvojem automobilové

produkce v našem teritoriu pro výrobce autotextilií. V letech 2003-2007 se produkce automobilů v ČR výrazně zvýší (z 411 na 733 tisíc ks/rok), podobně i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a spolkových zemích SRN. Tato expanze je garantována vstupem zahraničních investorů a výrazně ovlivňuje i subdodavatelský sektor. Ten musí být schopen reflektovat specifická pravidla dodávek v „just in time“ režimech s přesně stanovenými kvalitativními parametry, které vyžadují zavedení speciálních zkušebních postupů. Velkoobjemovost dlouhodobého kontraktu je vykoupena tlakem na minimalizaci ceny; přistupuje zřejmě fakt, že textilní výrobce nebývá přímým dodavatelem, nýbrž subdodavatelem pro dodavatele komponentů. Cenové záležitosti se zde komplikují dělením marží. Někteří čeští výrobci již do těchto režimů vstoupili, lze počítat s jejich rostoucím podílem na subdodávkách pro světové automobilky, čemuž přizpůsobují i doplnění výrobních technologií - laminace, nánosování - ke

zvyšování

produkce a kvality při minimalizaci nákladů (např. společnosti FEZKO, VIGONA, RETEX, TOMATEX). S rostoucím podílem prosklených ploch designu automobilů lze očekávat zvyšující se tlak na světlostálost materiálů a vybarvení. Stále zvyšující se bezpečnost vyvolává nárůst spotřeby a kvality speciálních textilií (airbagy). Specifický tlak vyvolává očekávaný nástup legislativy EU pro recyklaci automobilů – jednodruhové textilní konstrukce, náhrada PUR pěn rounovými materiály a jejich laminace. Laminační systémy se současnou možností termosetického profilování tvoří již zmíněný prostor pro uplatnění přírodních vlákenných materiálů a odpadů - nižší hmotnost, možnost biodestrukce odpadů. Tento segment je cíleně vybrán i pro rozvoj spolupráce v rámci EURO-TEXTILREGION aktivit, inovačních i výrobních – s cílem využít geografické příhodnosti a zajistit kapacity pro objemové dodávky dělbou trhu a sortimentu, příp. výrobní kooperací (viz MOBILTEX 04‘ sympozium Chemnitz a plánovaný MOBILTEX 05‘ Liberec). Nové konstrukční materiály s obsahem kompozitních vláken pronikají významně i mimo sektor automobilové a pozemní dopravy – zvyšuje se schopnost pohlcení mechanické energie při crash testech apod. Dlouhodobě však orientace na kompozity v ČR TOP zaostává za úrovní dosahovanou např. v sousední SRN (využití: aerospace, lopatky větrných elektráren, části karoserií, apod.). Dodatečný přístup na tento trh bude problematický bez případného zájmu zahraničních nositelů know-how o výrobní kooperace. Perspektiva kompozitních vláken vč. nanovláken jako nekovových konstrukčních funkčních materiálů je


Strana 65

Říjen 2004 však jasná (dílčí pozornost tomuto problému je věnována na Technické univerzitě Liberec). Nový výzkum vyžaduje vysoce kvalifikované a konsolidované technické zázemí. BUILDTECH

Stavební

aplikace

textilních

membrán

s vysokými

nároky

na

mechanicko fyzikální parametry a životnost, doplňované novými funkcemi (vysoká odolnost vůči vodě, dokonalá prodyšnost par, tepelné a zvukové bariéry, odolnost vůči záření, odolnost vůči agresivnímu prostředí aj.), jsou spojeny s růstem užití 3D textilií. Roste podíl nánosovaných a laminovaných sendvičů. Z ekologického hlediska bude pokračovat odklon od nánosů z organických rozpouštědel k vodným termoreaktivním systémům. Perspektiva je pro náhradu termické iniciace radiačními procesy. Zvyšuje se adheze nánosu na textilii s vyloučením rizikových chemických aktivátorů cestou využití plazmy, biokatalýzy, vakua apod. Rozšíří se nános cestou extruzních systémů. Důležitá je těsná součinnost s ateliéry stavební architektury. Nutná se jeví práce s mimořádnými pracovními šířemi. V ČR se potenciálně počítá s rostoucí produkcí střešních a stavebních izolačních membrán (vodonepropustná/paropropustná), jejichž další perspektivní rozšíření po vzoru trhu USA závisí na nástupu vícevrstevných svislých stavebních konstrukcí s vysokou tepelně izolační schopností náhradou za konvenční stavební hmoty. GEOTECH, AGRITECH

Existující

trh

armovacích

a zpevňovacích

rohoží,

těsnicích fólií s textilní podložkou, případně plněných sendvičových konstrukcí (těsnění skládek odpadů, břehy vodních hrází a protipovodňových zábran), pěstební rohože apod. většinou vychází z rounových netkaných konstrukcí. Typické jsou opět nároky na velké produkční šíře. I zde lze očekávat nové směry ve zlepšování funkčních vlastností a odolnosti. Produkci v ČR může ovlivnit vstup renomovaného výrobce (Fibertex) do a. s. VIGONA. MEDITECH

Jasně se rozvíjejí aplikace speciálních konstrukcí náhrad s využitím

speciálních vlákenných konstrukcí a 3D. Poroste orientace na kotvené bioaktivní systémy. Velmi specifický je segment spadající do režimů zdravotnických a farmaceutických výrobků. Solidní výchozí pozici má zkušený specializovaný tým Výzkumného ústavu pletařského (projekt v nemocnici Na Homolce). Otázkou je možné využití spolupráce se špičkovým výzkumem (hydrogely) na Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH AV ČR) pro vývoj a výrobu dalších speciálních materiálů a nánosování textilních substrátů – kotvené nosiče bioaktivních a farmaceutických systémů.


Strana 66

Říjen 2004

Obecně platné podmínky Prosazení většiny textilních výrobků na trh vyžaduje dříve zmíněný zásadní průlom do spolupráce s konečnými uživateli funkčních technických textilií v jiných průmyslových oborech a následnou koordinaci společných výzkumných, vývojových a certifikačních kroků. Produkce technických textilií nové generace vyžaduje často značný zásah do výrobních technologií, resp. jejich kompletní záměnu, podmiňovanou nákupem licence i kompletní technologie. Expanze do sektoru technických textilií vytváří zcela nové dimenze i pro oblast zkušebnictví a standardizace. Často závisí na zvládnutí průlomu do sféry tvorby a vývoje norem a předpisů ve spolupráci s příslušnými orgány. Závěrečná doporučení Ke zvládnutí dlouhodobého záměru rozšiřování produkce technických textilií v TOP ČR je jednoznačně třeba zvažovat založení systémového přístupu a propojení výzkumněvývojové základny - univerzitní i technologické - průmyslové sféry a vytvořit prostředí pro společné inovační programy s uživateli. Neobejde se bez založení koncepční mezinárodní spolupráce, přičemž vstup do ní je závislý nejen na znalostní úrovni a nabídce víceoborových řešení, ale i na konsolidaci technického experimentálního, pilotního a zkušebnického zázemí. Vstup do evropských výzkumných konsorcií je zde zvlášť zřetelně podmíněn schopností adekvátní nabídky vazby na realizační sféru i kapitálově silné zázemí. Musí existovat znalostní, experimentální i finanční síla přitáhnout do řešitelských týmů externí spolupracující instituce zajišťující víceoborové přístupy. Kredit musí být prokazatelný i při zakládání dlouhodobých spoluprací a servisů subdodavatelům strojních materiálových vstupů, chemikálií apod. Jako oblast postupné expanze se jeví reálně postupný nástup do oblastí výroby funkčních textilií pro pracovní a ochranné účely, prověření nových segmentů oblečení se specifickými vlastnostmi pro stárnoucí populaci a volný čas. S posílením servisních a marketingových činností pro prezentaci „neviditelných“ funkcí souvisí zvládnutí nových nástrojů práce s trhem a zákazníkem, důslednější tlak na zavádění ochranných značek a využití logistiky, IT a e-business pro rychlost reakce a specifiku produkce „šité na míru“ a to již od počáteční volby vlákna a konstrukce. Založení adekvátních národních struktur pro radikální změnu koncepce rozvoje TOP


Strana 67

Říjen 2004 ve smyslu doporučených struktur pro ETP TOP je vysoce žádoucí, již s ohledem na funkční připojení k této iniciativě, rozhodující o budoucnosti textilní a oděvní produkce i postavení TOP na trhu EU. Samo členství v EU vyvolává možnost zapojení do budování systémů Evropského hospodářského prostoru, který bude podporován i jednotnou evropskou výzkumnou strategií (ERA). To nevylučuje, ba vyžaduje zohlednění historických specifik TOP ČR.

Vyhodnocení dotazníku k inovačním aktivitám podniků TOP

II.3.3

Metodika Anketou na posouzení aktivit podniků v oblasti inovačního potenciálu bylo osloveno cca 150 podniků. Dotazník vyplnilo a zaslalo 40 firem, které představují obrat zhruba 23 mld. Kč a 26 tis. zaměstnanců, tj. 36 % obratu a 31 % z celkového počtu zaměstnanců odvětví textilního a oděvního průmyslu (organizace s 20 a více zaměstnanci). Poznámka: Jelikož ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky, nelze považovat neshodu při součtech bodů v jednotlivých tabulkách za chybu. A. Struktura respondentů podle odvětví Tabulka II.3.3-1: Struktura respondentů podle odvětví Odvětví Počet Celkový prodej Počet jednotek (v mil. Kč) zaměstnanců Textilní průmysl Oděvní průmysl Celkem

27

16527

16275

13

6422

9631

40

22949

25906

Zdroj: dotazníková akce ATOK


Strana 68

Říjen 2004

Počet podniků podle zaměstnanosti ve struktuře viz následující tabulka: Tabulka II.3.3-2: Počet podniků podle zaměstnanosti ve struktuře Odvětví Textilní Oděvní Celkem průmysl průmysl 3 8 4 6 7 28

Počet zaměstnanců do 49 Od 50 do 249 Od 250 do 499 Od 500 do 999 Od 1000 a výše Celkem

2 5 1 2 2 12

5 13 5 8 9 40


B. Výdaje na výzkum a vývoj činí 1,8 % z obratu společností. Z toho: Výzkum 0,27 % Vývoj 0,57 % Malosérie 0,72 % Vnější instituce 0,24 % Pouze 6 podniků TOP má výdaje na V+V vyšší než 5% z obratu společnosti. C. Kapacity počtu zaměstnanců počtu zaměstnanců. Z toho: Výzkum Vývoj Malosérie Vnější instituce

na výzkum a vývoj uváděly podniky 3,6 % z celkového 0,12 % 1,57 % 1,64 % 0,22 %

Pouze 3 podniky mají však kapacity počtu zaměstnanců pro V+V vyšší než 5% z celkového počtu zaměstnanců.

Respondenti uváděli následující jako hlavní instituce pro spolupráci na V+V aktivitách: 1. Technická univerzita Liberec (10x) 2. Výzkumný ústav pletařský Brno (2x) 3. INOTEX s. r. o. (4x) 4. Univerzita Pardubice (3x)


Strana 69

Říjen 2004 5. VÚB, a. s. (4x), Výzkumný ústav textilních strojů Liberec, a. s. (2x), TZÚ (3x), Vysoká škola chemicko-technologická Praha (2x) a další zahraniční i tuzemské instituce 6. Zahraniční instituce: Textilforschunginstitut Greiz, VTT Tampere, TU Tampere, TRICOTEXTIL a IAT Lodž, IWCH Lodž, TITK Rudolstadt, STU Bratislava, ALP Kyjev a další instituce a VŠ z Evropy a Asie 7. Tuzemské instituce: SYNPO Zlín, Cech čalouníků a dekoratérů, Státní zdravotní ústav Praha

C. Inovace podle řádů realizované v podnicích v posledních letech: Metodika: pojetí inovací podle řádu 3 : Inovace 1. řádu: snížení nákladů a zvýšení přidané hodnoty při zachování stejných vlastností Inovace 2. řádu: zdokonalení stávajících výrobků – lepší vlastnosti a náhrada starých výrobků Inovace 3. řádu: rozšíření stávající výrobkové linie o nový výrobek Inovace 4. řádu: nový výrobek znamená vstup společnosti na existující trh Inovace 5. řádu: tržně nové výrobky, které vytvářejí zcela nový trh 4 Tabulka II.3.3-3: Inovace podle řádů realizované v podnicích v posledních letech Inovace dle řádu/Odvětví

Textilní průmysl

Oděvní průmysl

Celkem

21 23 25 15 6 90

7 12 9 2 1 31

28 35 34 17 7 121

Inovace 1. řádu Inovace 2. řádu Inovace 3. řádu Inovace 4. řádu Inovace 5. řádu Celkem Zdroj: dotazníková akce ATOK

3

Pojetí inovačních řádů je převzato z literatury: Kotler, P.: Marketing Management, Kapitola 12 - Vývoj, zavádění a testování nových výrobků a služeb. 4 Světově nové výrobky, např. geotextilie, kompozity aj.


Strana 70

Říjen 2004

Z toho počet podniků, které uvádí realizaci inovaci více řádů: Tabulka II.3.3-4: Počet podniků, které uvádí realizaci inovaci více řádů Inovace dle řádu/Odvětví Textilní Oděvní Celkem průmysl průmysl Inovace 1. – 5. řádu Inovace 1. – 4. řádu Inovace 1. – 3. řádu Inovace 1. – 2. řádu Inovace pouze 1. řádu Celkem

3 3 10 8 4 28

2 4 5 0 1 12

5 7 15 8 5 40


Pozitivní je, že 2x větší část podniků realizovala více než základní inovace výrobků, tj. vyvinula nový výrobek či celou jejich řadu. Podniky přisuzují nejvyšší důležitost z hlediska vlivu na podnikovou ekonomiku inovacím 2.–4. řádu, dále 1. řádu. Nejnižší důležitost pro podnik přisuzují inovacím nejvyšších řádů, což je do jisté míry paradox. Vysvětlují tento fakt tvrzením, že tyto inovace v současné době jsou z hlediska obratu firmy minoritní, zhodnocení lze očekávat ve výhledu 3-5 let a často s nejistým výsledkem. Podniky přisuzují nejvyšší důležitost z hlediska trhu inovacím 1.–3. řádu. Inovace, které podniky uvádějí, nejčastěji realizují vlastním vývojem, nákupem licencí, spoluprací s partnerem. Podniky realizují vývoj výrobků zejména vlastními silami, na inovacích vyšších řádů často také spolupracují s partnerem. Podniky realizují vývoj výrobků, zejména těch, které již mají svou pozici na trhu, platí, že čím vyšší řád inovace, tím více roste úspěšnost uplatnění nových výrobků na trhu. Podniky splnily své záměry inovační strategie v poměru 107:8 - zdařilé záměry ku nezdarům. Důvody nezdaru uváděly zejména nedostatečným marketingem nebo odmítnutím na trhu z důvodu chybného odhadu zájmu.


Strana 71

Říjen 2004 Tabulka II.3.3-5: Pořadí institucí s nejvyšším výrobkovým inovačním potenciálem: Instituce 1. Výrobní podniky 2. Dodavatelé (vláken, barviv, textilií, strojů) 3. Odběratelé 4. Výzkumné ústavy 5. Technologická centra 6. Vysoké školy 7. SOŠ Zdroj: dotazníková akce ATOK

Instituce s nejvyšším významem nositele inovací nejsou vysoké školy či výzkumné ústavy, ale výrobní podniky a jejich dodavatelé a odběratelé. Závěr pro bod C Pozitivní je, že řada podniků TOP realizuje více inovace vyšších řádů a nejen základní inovace výrobků, tj. vyvinula nový výrobek či celou jejich řadu. Podniky však přisuzují nejvyšší důležitost z hlediska vlivu na podnikovou ekonomiku i z hlediska trhu inovacím spíše nižších řádů, což je spojeno s okamžitou reakcí na trhu. Vyšší inovační řády jsou spíše kapitálově náročnější a návratnost je dlouhodobější. Podpora V+V na podnikové úrovni tuto nevýhodu může pozitivně ovlivnit. D. Klíčové faktory určující rozhodnutí podniku zapojit se do spolupráce s dalšími výrobními podniky z odvětví TOP a/nebo z odvětví s vazbou na TOP, výzkumnými institucemi, školami, obchodními sítěmi, poradenskými společnostmi a jinými kapacitami v rámci sítě (klastru) zodpověděli respondenti s následujícími prioritami: Tabulka II.3.3-6: Pořadí potenciální spolupráce v rámci sítě (klastru) s partnery 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Instituce Výrobní podniky z odvětví TOP Obchodní sítě Výrobní podniky z odvětví s vazbou na TOP Výzkumné instituce Školy (VS, SOŠ) Poradenské společnosti Ostatní (zkušebny, speciální prodejny...)



Strana 72

Říjen 2004 Na tento dotaz podniky odpověděly se zohledněním následujících priorit v pořadí. Spolupráci podniky podporují nejvíce s výrobními a obchodními podniky, dále s dodavateli a výzkumnými institucemi.

Závěr pro bod D Největší ochotu zapojení se do sítě vidí podniky v oblasti výrobkové, v těsném závěsu jsou však zmíněny oblasti materiálové, marketingové a technologické. Zájem o sdílené informace má naprostá většina podniků. Nejvyšší význam nositele inovací nepředstavují vysoké školy či výzkumné ústavy, ale výrobní podniky a jejich dodavatelé a odběratelé, jde však většinou jen o inovace nižších řádů, přizpůsobování módních kolekcí, nikoli však o realizaci průlomových koncepcí. To potvrzuje chybějící článek mezi výzkumem a realizační sférou a potvrzuje i podniky prezentovaný minimální zájem o systémové výzkumné aktivity.

II.4

Vazby na potenciál vnějšího prostředí – návrh opatření na podporu

II.4.1

Vazby výrobních podniků na vnější prostředí pro podnikání Vazby výrobních podniků na vnější prostředí se zjišťovaly anketou pro posouzení

vnímání podniků podnikatelského vnějšího prostředí zejména institucí, které mají být přínosem pro podnikání. Bylo osloveno cca 90 podniků z TOP. Dotazník vyplnilo a zaslalo 58 firem. Společnosti se měly vyjádřit k svému vztahu a zkušenostem následujících institucí:


Strana 73

Říjen 2004 Tabulka II.4.1-1: Podniky považují spolupráci s dále vyjmenovanými institucemi jako přínos pro podnikání podle důležitosti: 1 - vysoký přínos 2 – nízký přínos 3 – nevyužíváte jej 4 – spíše negativní

Instituce

1

2

3

4

1. Obchodně-ekonomické úseky na zastupitelských úřadech 2. Agentura Czech Trade

4

8

42

10

12

36

3. CzechInvest

10

8

38

2

8

48

2

10

8

40

8

12

38

7. Ostatní finanční ústavy*

28

10

20

8. Regionální instituce **

6

6

38

2

9. Hospodářská komora

12

32

12

2

10. Asociace textilního a oděvního průmyslu

28

16

12

2

4. Česká exportní banka 5. EGAP 6. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.

4


* Finanční ústavy, které respondenti uváděli: ČSOB (8x), KB (5x), dále 3x ČS, GECB, KTK, HVB. ** Regionální instituce byly uvedeny: MěÚ Havlíčkův Brod, regionální HK, nebyly uváděny RPIC, BIC ani regionální pracoviště CzechInvest.

Tabulka II.4.1-2: Pořadí institucí podle přínosů v podnikání podle odpovědí respondentů: 1. Finanční ústavy kromě ČMZRB 2. Asociace textilního a oděvního průmyslu 3. Hospodářská komora 4. Agentura Czech Trade 5. CzechInvest 6. EGAP 7. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. 8. Regionální instituce (RHDS, MU Havlíčkův Brod, regionální HK) 9. Obchodně-ekonomické úseky na zastupitelských úřadech 10. Česká exportní banka, a. s. Zdroj: dotazníková akce ATOK


Strana 74

Říjen 2004

Komentář: z odpovědí respondentů vyplývá, že jednoznačně nejdůležitější je pro ně možnost získat finanční prostředky z komerčních bank. Již ze Strategie TOP I. Etapy vyplynulo, že zájem podniků TOP o podpory státu realizované prostřednictvím programů ČMZRB byl velmi slabý. Souvisí to jednak s omezenými možnostmi finančních prostředků ČMZRB a také s nízkou akceschopností podniků ze segmentu malých a středních podniků TOP. Pozitivní zjištění je, že podniky vnímají ATOK a Hospodářskou komorou jako přínos pro své podnikání, kde zejména mohou získat informace a kontakty. Podniky také uvedly, že existuje nízká ochrana výrobců textilu ze strany státu a nízká podpora rozvoje textilního průmyslu. Názory respondentů na fungování vnějších institucí a návrhy na zlepšení jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka II.4.2-1: Instituce a návrhy opatření na zlepšení v oboru TOP Instituce

Názor respondentů

Návrh na opatření

1. Obchodně-ekonomické úseky na zastupitelských úřadech

Mají zájem o pouze velké podniky a projekty. Podniky často uváděly, že uvedené instituce nepotřebují a většinou jdou přímou cestou k zákazníkům. Přitom tyto úseky mají výjimečné postavení a možnost spojení s praxí podnikatelských subjektů. Většinou podniky uváděly, že neregistrují žádnou činnost a předané publikace s inzerátem bývají bez odezvy. Ze strany podniků TOP málo využívané, i když je zde velice rozsáhlá nabídka spolupráce v oblasti exportního prodeje. První kontakty se zahraničními kancelářemi jsou velmi dobré, osobní i internetové kontakty jsou pohotové, ředitelé kanceláří jsou progresivní. Dobrá všeobecná databáze. Upřednostňuje služby pro zahraniční zájemce. Podniky mají základní informace, prozatím nenašli vhodné využití. Financuje převážně velké projekty. Podniky TOP spolupracují, využití při bankovním předfinancování vývozních faktur.

Zvýšit vlastní aktivitu podniků TOP. Aktivity MPO, umožňující navazování kontaktů, jsou velmi dobré – doporučuje se v nich pokračovat. Zvýšit informovanost TOP o službách.

2. Agentura Czech Trade

3. CzechInvest 4. Česká exportní banka 5. EGAP

Zvýšit informovanost TOP o službách. Změnit podmínky v programu Marketing po r. 2006, nyní již nelze žádat prostřednictvím ATOK o podporu na veletrzích a výstavách, ale je třeba projekt přihlásit samostatně za podnik, tím se prostředky rozmělňují a snižuje se efektivnost podpory. Zvýšit aktivity TOP v rámci OPPP. Zvýšit zájem i o české investice. Zlepšit přístup a podmínky pro sektor MSP. Zvýšit finanční objemy a zvýhodnění pojištění do teritorií bývalého SSSR.



Strana 75

Říjen 2004 Tabulka II.4.2-1: Instituce a návrhy opatření na zlepšení v oboru TOP – pokračování Instituce

Názor respondentů

Návrh na opatření

6. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.

V minulosti podniky TOP nenalezly vhodné řešení pro některé ze svých projektů. Vysoké poplatky za nevýrazné služby. Nyní je určena pro malé a začínající podniky. Převládá názor, že textilní průmysl nemá perspektivu, je považován za rizikový sektor. Textil není prioritou. Pouze pasivní pomoc jako informační zdroj. Sice aktivní činnost, ale přebytek obecných informací. Dobrá spolupráce, poskytnuté slevy, kontakty v zahraničí. Minimální informace – využívány pouze semináře. Pouze pasivní pomoc jako informační zdroj. Většina nabízených služeb není pro obor efektivní. Podniky potřebují často pouze dílčí službu, např. potvrzení o původu zboží. Podniky oceňují dobrou spolupráci, společný postup podniků, množství informací, nadnárodní pohled, kontakty. Jiné zase ATOK považují za informační zdroj, aktivity ATOK pomůžou podnikům často vyřešit nedostupnost účastí na veletrzích. Některé podniky si stěžují, že ATOK po nich požaduje pouze statistiky a údaje.

Banka může projevit větší aktivitu vůči podnikům TOP.

7. Ostatní finanční ústavy 8. Regionální instituce

9. Hospodářská komora

10. Asociace textilního a oděvního průmyslu

Zvýšit pružnost, zmírnit vysoké požadavky na ručení pohledávkami, zlepšit image TOP odvětví. Zvýšit úroveň předávaných informací a služeb.

Spolupráce dosud pouze formálního charakteru, doporučují se do budoucna řešit konkrétní možnosti a formy spolupráce v rámci ATOK. Posílit specializaci personálu, schopnost rychlé reakce. Okresní HK jsou aktivnější a kompetentnější, HK ČR by měla zvýšit kvalitu služeb. Vyšší zapojení do programů strukturálních fondů. Reprezentovat TOP ČR a změnit image zejména pro bankovní rating.



Strana 76

Říjen 2004

III.

III.1

Provedení analýzy vybraných budoucích cílů pro identifikované skupiny výrobků Porovnání výrobních nákladů ve struktuře kalkulačního vzorce hlavních technologických stupňů - TOP ČR/vybrané země světa – Evropy

Úvod Textilní průmysl jako významné odvětví zpracovatelského průmyslu je zapojeno do trvalého procesu modernizace a restrukturalizace povzbuzovaného příchodem nových a složitých textilních technologií zároveň s narůstajícím konkurenčním bojem o trhy a výrobky. Tento proces se týká TOP nejen v průmyslově vyspělých zemích, ale stále více i rozvojových zemí, díky čemuž také mohou zvyšovat svůj export. ITMF – Mezinárodní federace výrobců textilu sledují statistiky za bavlnářský průmysl již od roku 1974. ITMF si dala za úkol vyhledávat, jak se projevují nároky na kapitál a náklady v primárním textilním průmyslu. Výrobní a celkové náklady pro příze, tkaniny a pleteniny zahrnuje do nejrůznějších nákladových položek, což umožňuje posouzení významu těchto položek a jejich vliv na celkovou nákladovost. V této kapitole je popsáno srovnání, které řešitelé v rámci práce na Strategii TOP provedli pro české prostředí vybraných podniků TOP, zabývajících se primární výrobou, tj. předením, tkaním nebo pletením. Při čtení této kapitoly je třeba vzít v úvahu, že v širším spektru sledovaných producentů všech teritorií se jedná o výrobce, kteří pracují někde s nejmodernějšími a často kapitálově dotovanými strojovými parky, někde zase často se zařízením amortizovaným - starým nebo použitým, což vede k rozsáhlé rozdílnosti v kalkulačním vzorci nákladů. Materiál dále upozorňuje na skutečnost, že skladba nákladů je tvořena jednak z prvků, které vstupují do kalkulace ceny přízí, tkanin a pletenin, u ostatních se jedná o režijní náklady. Zcela jsou pominuty srovnávací faktory, které jsou pro konkurenceschopnost důležité jako kvalita, módnost, rychlost reakce, pružnost apod. Proto srovnávání prezentovaného kalkulačního vzorce v mezinárodním měřítku nemůže být ničím jiným než přibližným


Strana 77

Říjen 2004 vyjádřením skutečné situace trhu. Také proměnlivý charakter makroekonomických vlivů (mzdy, inflace, úrokové sazby, směnné kurzy atd.) v různých zemích ztěžuje platnost kalkulace výrobních nákladů. Přesto z představovaných údajů lze získat určité závěry a potvrzení opřít o získané údaje, jak je uvedeno dále. Jako srovnávací základna je zvolena Itálie, její úroveň představuje 100 %, ostatní srovnávání se od ní odvozují. Přádelny

Údaje převzaté do vyhodnocení za Českou republiku (příloha III.1) jsou zpracovány za vzorek 7 přádelen. Při srovnání ve skupině 8 vybraných zemí: Brazílie, Indie, Čína, Itálie, Korea, Turecko, USA 5 a ČR jsou potvrzeny některé známé skutečnosti. Ve srovnání proti vyspělým zemím je cena práce výrazně nižší, proti rozvojovým zase mnohonásobně vyšší. Např. cena práce je srovnatelná s Tureckem, mnohem nižší je v Brazílii, Číně a Indii, významně vyšší zase v Itálii a v USA. Ve struktuře nákladů se však ČR více blíží vyspělým ekonomikám. Vysoký podíl nákladů v České republice činí suroviny. Jak je patrno z grafů III.1-1 a III.1-2 a z níže uvedené tabulky III.1, celkové náklady pro prstencové příze jsou vyšší než pro bezvřetenovou přízi. Bezvřetenová příze má nižší pevnost, produkty z ní jsou levnější než z prstencové příze. Ve srovnání s Itálií vykazuje ČR v prstencové přízi index 0,74 (rozdíl 26 %), v bezvřetenové pak index 0,82 (rozdíl 18 %). V levnější přízi dosahujeme lepší výchozí pozici – nižší nákladovost proti Itálii než ve dražším prstencovém předení. Tabulka III.1_1: Srovnání nákladů prstencového a bezvřetenového předení ČR a Itálie Prstencové předení

Odpady Práce Energie

Pomoc. Cena Celk. nákl. Suroviny materiál kapitálu (USD na kg příze) Index

Itálie

0,230

0,850

0,370

0,120

0,600

1,420

3,590

(100)

ČR

-0,065

0,451

0,260

0,119

0,348

1,550

2,663

(74)

Itálie

0,160

0,300

0,270

0,130

0,470

1,420

2,750

(100)

ČR

-0,005

0,262

0,198

0,248

0,165

1,380

2,248

(82)

Bezvřetenové předení

Vybraná data z přílohy Tabulky III.1 Zdroj: ITMF a dotazníková akce ATOK 5

Viz materiál International Production Cost Comprasion 2003. Zdroj: ITMF – International Textile Manufactures Federation.


Strana 78

Říjen 2004 Zajímavá položka jsou Odpady – jak je patrno z grafu III.1-1, je na rozdíl od ostatních zemí záporná, v ČR se prodává do dalšího zpracování. Z tabulek v Příloze III.1 vyplývají i další skutečnosti. Náklady na budovy jsou v ČR vzhledem k vysoké odepsanosti budov nízké ve srovnání s ostatními zeměmi. Údržba je však více než dvojnásobná. Nejdelší amortizační doby jsou v České republice u nemovitostí. Amortizační lhůta strojů se blíží hodnotám v průmyslově slabých teritoriích, ve vyspělých zemích je citelně kratší. Závěry z těchto srovnání jsou shrnuty dále na konci této kapitoly. Graf: III.1-1

Celkové náklady: prstencová příze 100% 80%

Suroviny

60%

Kapitál (amortizace a úroky)

40%

Pomocný materiál

20%

Energie

0% Práce

(2 ,8 60 $)

$)

Odpady

U

SA

(2 ,8 50

(2 ,6 80 $)

Tu re ck o

Ko re a

In di e

(2 ,4 50

$)

-20%

Zdroj: ITMF a dotazníková akce ATOK

Graf: III.1-2

Celkové náklady: bezvřetenová příze 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Suroviny Kapitál (amortizace a úroky) Pomocný materiál Energie

)

(2 ,4 80 $) U SA (2 ,3 00 $)

(2 ,3 50 $

Odpady

Tu re ck o

Ko re a

In di e

(2 ,1 70 $)

Práce



Strana 79

Říjen 2004

Tkalcovny Údaje převzaté do vyhodnocení za Českou republiku jsou zpracovány za vzorek 8 tkalcoven. Při srovnání podle tabulky v příloze III.1 ve skupině 8 vybraných zemí je opět cena práce cca dvojnásobně vyšší než v rozvojových zemích, ovšem několikanásobně nižší než v Itálii a USA. Co se týče provozní doby strojů, Česká republika je s využitím průměrné intenzity pracovního dne na úrovni 18,4 hodin, což se blíží hodnotám za Itálii 19,8 hodin, v ostatních zemích je však využití nad 20 hodin. Obdobné využití provozní doby strojů bylo rovněž u předešlého oboru Předení, mírně nižší. Náklady na elektrickou energii a páru se výrazně neliší od ostatních sledovaných zemí, náklady na vodu jsou však v ČR nejvyšší, zatímco např. v Číně cca 8 krát nižší. Z grafů III.1-3 a III.1-4 je patrno, že v nákladovosti na tkaniny z prstencové příze je ČR srovnatelná s Itálií (rozdíl 8%), na tkaniny z bezvřetenové příze je ČR levnější (rozdíl 28%). Graf: III.1-3

Celkové náklady: tkaniny z prstencové příze Suroviny

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Kapitál (amortizace a úroky) Pomocný materiál Energie

)

U

SA

(0 ,8

44 $

8$ ) (0 ,7 3

re ck o

(0

Odpad

Tu

ea Ko r

In d

ie

(0 ,6 6

,7 54 $

)

3$ )

Práce



Strana 80

Říjen 2004 Graf: III.1-4

Celkové náklady: tkaniny z bezvřetenové příze 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%


)

U

SA

(0

,7 46 $

5$ ) (0 ,6 7

re ck o

(0

Odpad

Tu

ea Ko r

In di

e

(0 ,6 14

,6 96 $

)

$)

Práce


Pletárny Údaje převzaté do vyhodnocení za Českou republiku jsou zpracovány za vzorek 4 pletáren. V tomto oboru ze srovnání v tabulkách přílohy III.1 a grafech III.1-5 a III.1-6 vyplývá, že se na rozdíl od zbytku světa nejmarkantněji odráží slabá stránka českých podniků ve velké výši nákladů na suroviny, kdy tyto náklady jsou zhruba dvojnásobné proti ostatním sledovaným státům. Další výraznější odchylka se týká provozní doby strojů, české pletárny vykazují průměrné využití pracovního dne na úrovni 15 hodin, Itálie 18,4 hodin, v ostatních sledovaných zemích je využití nad 20 hodin. Z dalších sledovaných nákladových položek, např. daně, celní sazby apod. všechny české obory pletení, předení i tkaní uváděly proti vyspělým státům vyšší položky. Co se týče kapitálové úrokové sazby, ta je podle vykázaných údajů srovnatelná s USA, jinde je výrazně vyšší.


Strana 81

Říjen 2004 Graf III.1-5

Celkové náklady: pleteniny z prstencové příze Suroviny

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Kapitál (amortizace a úroky) Pomocný materiál Energie

) (1

,3 66 $

6$ ) SA U

re ck o

(1 ,2 8

(1

Odpad

Tu

Ko r

In di

ea

e

(1 ,1 18

,2 22 $

)

$)

Práce


Graf: III.1-6

Celkové náklady: pleteniny z bezvřetenové příze 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%


)

U

SA

(0 ,5

82 $

7$ ) (0 ,5 8

Odpad

Tu

re ck o

(0 ea Ko r

In d

ie

(0 ,5 1

,5 58 $

)

7$ )

Práce



Strana 82

Říjen 2004

Závěr Při srovnání kalkulačních položek nákladů ve skupině 8 vybraných zemí jsou potvrzeny některé známé skutečnosti, jiné z analýzy vyplývají. Přestože je třeba k údajům přihlížet jako k přibližným vyjádřením skutečné situace trhu, jak bylo v úvodu této kapitoly uvedeno, lze vypozorovat ze srovnání České republiky a sledovaných zemí následující závěry: 1. Náklady na lidskou práci jsou v České republice vyšší než v zemích rozvojových. Proti průmyslově vyspělým státům je však produktivita práce relativně nízká. 2. Projevuje se nedostatečná intenzita využití provozní doby strojního zařízení. Zde působí nedostatečná plynulost výroby (málo zakázek a malé zakázky). 3. Český textilní průmysl je hluboko podinvestován. Proto položka kapitálu ve struktuře nákladů je proti ostatním sledovaným zemím velmi nízká. Důsledkem toho je, že výrobní technika je málo výkonná, což se odráží v požadavku na spotřebu práce. Amortizační doba strojů je sice mírně nižší než u rozvojových zemí, zato výrazně vyšší proti Itálii a USA, zde probíhají modernizace v kratším cyklu o cca 3 roky. 4. Velmi vysoká je amortizační doba u budov, kde doba odepisování je nejvyšší právě v ČR. 5. Náklady – investiční na budovy jsou několikanásobně nižší než ve sledovaných zemích, zato více než dvojnásobně vyšší jsou opravy a údržba budov. Souvisí to s tím, že většina výrobních hal TOP je již odepsaná a investováním do nich se nemodernizuje. V nákladech se mnohdy objevují také budovy, které podnik pro výrobu nevyužívá, ale musí je udržovat, přitom naděje na jejich odprodej je minimální. 6. Nejvýraznější rozdíl proti zbytku světa je však ve výši nákladů na suroviny, které často několikanásobně překračují obvyklé náklady ve sledovaných zemích. Náklady českých výrobců na pořízení základního materiálu pro výrobu jsou obecně značně vysoké. Příčinou může být i to, že suroviny nakupují podniky jednotlivě v relativně malém množství

- což se následně promítá do nákupní ceny prostřednictvím

polotovarů do výrobních stupňů.


Strana 83

Říjen 2004

Doporučení 1. Zvýšit intenzitu využívání provozní doby strojů – např. rychlosti reakce a dodávky zvýšit intenzitu u malých zakázek, nebo přejít na výrobky vyšší kvality. 2. Zvýšit produktivitu práce intenzivnějším využitím pracovního času zaměstnanců. 3. Vytvořit projekt na informační podporu pro získávání informací o cenách surovin, např. při agentuře Czech Trade (program MARKETING), sdružování výrobců za účelem společného nákupu suroviny s cílem získat množstevní slevu. 4.

Zintenzivnit podporu využívání nemovitostí a hal, které podnik nevyužívá ve výrobním procesu – CzechInvest (brown fields).

5. Provést novelizaci účetních zákonů se snížením doby odepisování strojů a budov za účelem vytváření zdrojů na jejich modernizaci. 6. Pro modernizaci TOP využít programů OPPP, zejména ROZVOJ a INOVACE.


Strana 84

Říjen 2004

Doporučení pro zvýšení účinnosti řídících a organizačních struktur firem v rámci vznikajících sítí

III.2

Na základě výsledků z první etapy Strategie TOP se ukázalo, že řídící a organizační struktury jsou vytvářeny na základě výrobních stupňů a organizace lidských zdrojů podle jejich profesí a odborností. Tyto řídicí a organizační struktury je možno charakterizovat jako uzavřené, soustředěné dovnitř podniku a vytvářející přebytek organizačních rozhraní, a tím i přerušení procesů. Vytváření sítí bude požadovat nové organizování zdrojů podle hlavních procesů a podprocesů, které souvisí s vytvářením přidané hodnoty pro zákazníka. Bude nutno nově organizovat zejména oddělení zabývající se kooperačními vazbami a vytvářením aliancí. Tato oddělení ve vazbě na strategie podniku, ve kterých je specifikováno jádro podnikání (core business), budou vyhledávat partnery pro dodávání komponentů a služeb, vytváření vazeb spolupráce v oblasti řízení kvality, řízení společného vývoje a výzkumu, společných logistických systémů, předkládání společných nabídek apod. Oddělení zabývající se rozvojem řízení lidských zdrojů budou muset zahájit ve výrazné míře aktivity vzdělávání a tréninků zaměstnanců k týmové práci jak uvnitř podniku, tak ve schopnosti pracovat v aliančních týmech. Při hodnocení pokroku v rámci druhé etapy je možno konstatovat, že nedošlo k výrazné změně a že podniky TOP setrvávají u „klasicky“ orientovaných organizačních struktur. Doporučujeme proto zorganizovat např. v rámci aktivit ATOK sérií seminářů k výměně zkušeností mezi odborníky zabývajících se rozvojem lidských zdrojů v podnicích českého TOP.


Strana 85

Říjen 2004

Potenciál pro síťování

IV.

Zdroje informací ke zpracování IV. části: Potenciál pro síťování Poznatky pro zpracování této části zprávy byly získány ze studia dokumentů The Cluster Initiative Greenbook, The Cluster Policy Whitebook, které byly vydány v rámci 6. globální konference Institutu pro konkurenceschopnost (The Competetiveness Institute – TCI) na téma „Inovativní klastry – nová výzva“ konané v září 2003, konzultacemi s experty Ifor Ffowcs-Williams (president TCI), Alan Koziarski, Cliff Gibbon v rámci programu zaměřeného na trénink facilitátorů a rozvoj klastrů v ČR pořádaného agenturou Czech Invest, semináře o možnosti založení klastru v TOP pořádaném agenturou Czech Invest ve spolupráci s ATOK, studiem činnosti fungujících textilních klastrů ve Velké Británii Emcat a North West Textile Cluster. Analýza příčin úspěšného fungování klastrů v oblasti TOP v EU a doporučení pro ustavení klastru v odvětví TOP v ČR

IV.1

Metodika V úvodu k této části zprávy je potřebné si vysvětlit pojem klastr a klastrování. Podle TCI klastrování je proces, při kterém firmy a ostatní účastníci lokalizovaní ve stejné oblasti, spolupracují na využití příležitosti na trhu (niche) a vytvářejí úzké vazby a pracovní aliance ke zlepšení jejich kolektivní konkurenceschopnosti a dalších společných výhod. Dále je nutné poznamenat, že klastrování mezi podniky funguje již velmi dlouho – vědecky popsáno poprvé v 19. století v knihách „Isolated State“ a „Industrial Districts“. Vlivem faktorů jako je liberalizace a globalizace zbožových trhů, rostoucí investice do lidského kapitálu a intenzivnější proces vzdělávání spojený se získáváním nových technologií a jejich rozšiřování dávají klastrování novou dimenzi, a to schopnost vytvářet společně inovace. Znakem vysoce výkonného klastru (inovativního klastru) je právě schopnost využití spojených kapacit k vytváření inovací, tj. spolupracovat v rámci procesu komercializování nových myšlenek. Jako objekt pro zkoumání a srovnání byly vybrány fungující klastry textilního


Strana 86

Říjen 2004 průmyslu ve V. Británii, a to Emcat, působící v oblasti Middle East (výzkumným střediskem klastru je universita v Nottinghamu), a Nort West Textile Cluster (výzkumným střediskem klastru je universita v Manchesteru). Důvodem byla blízkost rozložení pracovních sil v textilním a oděvním průmyslu, rozložení pracovních sil v TOP ČR, jak ukazuje následující tabulka: Tabulka IV.1-1: Srovnání rozložení zaměstnaneckých sil v TOP NWTnet, EMCAT

TOP ČR

Počet zaměstnanců ve firmě

1 až 9

10 až 19

20 až 99

100 až 499

500 +

% na celkovém počtu firem

64

14

17

5

0

% na zaměstnanosti v TOP

10

7

34

49

0

Počet zaměstnanců ve firmě

1 až 9

10 až 19

20 až 99

100 až 499

500 +

% na celkovém počtu firem

94

3

1

1

0,2

% na zaměstnanosti v TOP

18

12

17

30

25

Zdroj: NWDA, ČSÚ a vlastní výpočty

Tabulka ukazuje, že ve vybraných oblastech TOP ve Velké Británii cca 5 % firem s počtem zaměstnanců 100-499 zaměstnává cca 50 % zaměstnanců v TOP, což je podobný rys jako v TOP ČR.

Analýza příčin úspěšného fungování klastrů v oblasti TOP v EU

IV.1.1

Po provedené analýze s využitím výše uvedených pramenů je možno konstatovat, že klastry v oblasti textilního a oděvního průmyslu v Evropě, aby mohly úspěšně fungovat, splňují následující podmínky: 1. Dobře vyvinuté jádro klastru V jádru klastru jsou převážně specializované firmy, relativně geograficky blízko, s relativně

intenzivními

vzájemnými

formálními

i neformálními

v konkurenčním vztahu na místním trhu, schopny vytvořit

vazbami,

často

kritickou masu pro získání

zakázek a obsluhu na globálním trhu. Firmy se odklánějí od výrobně technologické specializace (specializace podle výrobních stupňů) a specializují se na užití (např. textil pro


Strana 87

Říjen 2004 stavbu, textil pro lékařské využití apod.). 2. Dostatečná existence specializovaných podpůrných firem Významným rysem dobře fungujících klastrů v oblasti TOP je existence specializovaných firem na služby pro TOP, zejména pro oblast produktivity procesů, inovativního podnikání, vyhledávání marketingových příležitostí, designu,

specifického

vzdělávání zaměstnanců. 3. Dostatečně

rozvinutá

podpůrná

„měkká

infrastruktura“

(Supporting

Soft

Infrastructure) Dostatečně rozvinutá podpůrná „měkká infrastruktura“ je klíčovým faktorem úspěchu klastrů v evropském TOP, protože umožňuje vytváření lidského kapitálu (human capital), který je schopen vytvářet inovace, a tím pro členy klastru vytváří konkurenční výhodu i dostatečně velkou přidanou hodnotu. V textilním průmyslu se jedná zejména o existenci vysokých

škol

a výzkumných

ústavů

orientujících

se

na

technologii

materiálu

a multidisciplinární materiálový výzkum (např. univerzity v Nottinghamu i v Manchesteru jsou evropští lídři) a design výrobku (např. v oblasti Nottinghamu jsou 3 specializované vysoké školy umění a designu, rovněž v Manchesteru je designerské centrum). Na základě naší analýzy právě tyto uváděné university jsou hlavním katalyzátorem výzkumu vývoje a inovací v rámci výše zmíněných klastrů. Významnou roli v obou klastrech hrají technologické parky a technologická centra, která jsou soustředěna na komercializaci inovací formou zakládání nových firem nebo začínajících společných podniků. Výše zmíněné textilní klastry využívají další nástroje podporující síťování mezi členy jako např. Business Link (organizace finančně podporována britským DTI, obdoba MPO). Pro vnitřní rozvoje firem klastru existuje MAS (Manufacturing Assisstance Services – rovněž finančně podporována DTI), kde malé a střední firmy mohou dostat 3 denní konzultace expertů zdarma na identifikování problémů s podnikáním a poté 7 dní s 50% subvencí na další rozpracování a implementaci akcí pro zlepšení. MAS rovněž poskytuje benchmarking, a tudíž orientuje členy klastru ve směru podnikatelské excelence (dosahování nadprůměrných výsledků na evropské úrovni ve všech svých činnostech).

4. Dostatečně rozvinutá tvrdá infrastruktura


Strana 88

Říjen 2004 Tvrdá infrastruktura, jako silnice, železnice, dostupnost energií a komunikací, je v ČR pro podnikání v TOP dostupná. Jisté problémy vznikají v okamžiku, kdy podnikání v oblasti TOP zahajuje nový investor, který vybírá pro umístění výrobních kapacit lokality s tou nejlepší tvrdou infrastrukturou. 5. Vytvoření jasného společného zájmu a strategie k jejich dosažení Vytvoření jasného společného zájmu, tj. jasné společné budoucí vize, je nejklíčovějším faktorem úspěchu u úspěšných klastrů. Společné zájmy jsou např. u britských klastrů rozděleny do následujících oblastí: a) globální obchodování (global trading) spolupráce s cílem konkurenčně uspět v oblasti nákladů, velikosti zakázky, kvality, rychlosti dodávky (zaměřeno na soutěž s levnými výrobci textilu a oděvů), do této oblasti patří spolupráce při organizování prodejních misí (Trade Mission), společných výstav a společných účastí na veletrzích b) technický textil – spolupráce s cílem mít schopnost obsluhovat aplikační oblasti, jako automobilový průmysl, stavebnictví, zdravotnictví, ochrana zaměstnanců apod.) c) inovace – spolupráce se zaměřením na „inovativní podnik“ jako kulturu podnikání d) významným prvkem společného zájmu je vzájemná komunikace, a to jak prostřednictvím www stránek, tak vytvořením příjemného místa pro setkávání se členů klastru s cílem výměny nepsaných informací (tacit information) a myšlenek e) schopnost požádat a řádně využívat všech forem podpor, a to jak národních, tak z EU.


Strana 89

Říjen 2004

IV.1.2

Analýza možností a podmínek pro v oblasti TOP v ČR

úspěšné fungování klastrů

S cílem analyzovat možnosti vzniku klastru v podmínkách českého TOP byl uskutečněn seminář. Jak ukazují níže uvedené grafy, struktura účastníků semináře byla z hlediska metodiky vytváření klastrů reprezentativní. Graf IV.1.2-1: Struktura účastníků semináře podle typů Struktura účastníků-typ

20%

0% Jádro Podpora 52%

Měkká infrastruktura Tvrdá infrastruktura

28%

Zdroj: ATOK

Graf IV.1.2-2: Struktura účastníků semináře podle velikosti Struktura účastníků-velikost

44%

Velký podnik 56%

MSP

Zdroj: ATOK


Strana 90

Říjen 2004

Graf IV.1.2-3: Struktura účastníků semináře podle zaměření Struktura účastníků - zaměření

Výrobní podnik

40%

Služby 60%

Zdroj: ATOK

Po analýze výsledků semináře zaměřeného na možnosti vytváření klastrů v oboru textilního a oděvního průmyslu lze identifikovat možnosti a podmínky, za kterých by mohly úspěšně fungovat klastry v ČR. Názor účastníků semináře na možnosti založení klastru v oblasti českého TOP ukazuje následující graf: Graf IV.1.2-4: Možnost založení klastru v rámci českého TOP Možnost zakládat klastry v rámci českého TOP

28% 44%

ANO Spíše ANO Nevyjádřilo se

28%

Zdroj: ATOK

Z výše uvedeného grafu je patrno, že většina účastníků semináře (odpovědi ano a spíše ano) je názoru, že v rámci českého TOP je možné klastry zakládat. Aby však klastry mohly dobře fungovat a dosáhnout výkonnosti, bude třeba splnit níže uvedené podmínky:


Strana 91

Říjen 2004 1. Nutnost vytvořit vhodné jádro klastru Podniky působící v TOP v ČR jsou většinou specializovány podle výrobních technologií, tj. specializovány podle výrobních stupňů v textilní i oděvní výrobě. Je proto účelné, aby přehodnotily svoje podnikání a jasně vymezily oblasti, které jsou pro ně klíčové a na které se v budoucnosti převážně soustředí. Změnit podnikatelskou filosofii od „technologického tlaku“ (technology push) k „tržnímu tahu“ (market pull). Je reálné předpokládat, že vzniknou oblasti, pro které firma má horší předpoklady než konkurence, a tudíž by mohly být předmětem vazeb s jinými podniky. Geografické oblasti s přirozenou koncentrací firem textilního a oděvního průmyslu jsou uvedeny v další části této zprávy. 2. Specializované podpůrné firmy pro TOP V současné době je jen málo specializovaných firem na služby pro TOP v ČR. Jedná se zejména o firmy specializované na oblast produktivity procesů, inovativního podnikání, vyhledávání marketingových příležitostí, designu, specifického vzdělávání zaměstnanců apod. Jako příklad je možno uvést firmu INOTEX a.s. 3. Podpůrná „měkká infrastruktura“ (Supporting Soft Infrastructure) V ČR není dostatečně rozvinutá podpůrná „měkká infrastruktura“. V ČR sice existují VŠ zabývající se problematikou TOP, jako např. TU Liberec, Univerzita Pardubice, VŠCHT Praha. I když jsou výše uvedené instituce často zapojeny do mezinárodních sítí, jako např. TU Liberec do mezinárodní sítě center excelence pro textilní a oděvní průmysl a je specializovaná na materiálový výzkum, nehrají doposud takovou klíčovou roli jako univerzity v Nottinghamu nebo Manchesteru, a proto vytváření lidského kapitálu (human capital) je v ČR v oblasti TOP limitováno. Obdobná situace je mezi výzkumnými ústavy (VÚP Brno, VÚB Ústí n. O., VÚTS Liberec, TZÚ Brno, Inotex), protože ty vlivem svého vlastního podnikání v oboru nejsou vůči výrobcům v neutrální pozici. Rovněž úloha technologických parků a technologických center, která by se soustředila na komercializaci inovací v rámci TOP, je málo významná. V ČR jsou pouze omezeně pro TOP využívány organizace, jejichž úkolem je podporovat síťování a zlepšování vnitřního chodu firem. Navazování obchodních kontaktů napomáhá ATOK, avšak jen pro své členy, systém podpory vnitřního zlepšování firem, vzájemného se srovnávání a orientace podniků ve směru podnikatelské excelence není zaveden.


Strana 92

Říjen 2004 4. Tvrdá infrastruktura Tvrdá infrastruktura, jako silnice, železnice, dostupnost energií a komunikací, je v ČR pro podnikání v TOP přítomna. Jisté problémy vznikají v okamžiku, kdy podnikání v oblasti TOP zahajuje nový investor, který vybírá pro umístění výrobních kapacit lokality s tou nejlepší tvrdou infrastrukturou. 5. Vytvoření jasného společného zájmu a strategie k jejich dosažení Diskuze o definování společných zájmů, která by vedla k vytvoření inovativních klastrů, je v počátcích. Rovněž stupeň důvěry mezi firmami podnikajícími v oblasti TOP je relativně nízký. Brzdou rozvoje může být i často rozšířená vertikální organizace podniků TOP tj. podniky jsou organizovány podle vertikálního hodnotového řetězce (výrobních stupňů) a proto si konkurují. Oblasti, ve kterých by mohl být po diskuzi definován společný zájem, jsou: -

společné aktivity členů klastru, které povedou ke snižování nákladů a zvyšování přidané hodnoty s cílem obstát v rámci globálního obchodování

-

z hlediska sjednocujících důvodů a postupného posilování důvěry mezi firmami by mohly přicházet v úvahu aktivity jako zlepšování vnitřního chodu firmy pomocí srovnávání se v oblastech, které nepředstavují klíčové podnikání, jako např. proces řízení provozních a ekonomických informací, proces řízení kvality, řízení a rozvoj lidských zdrojů, společný nákup surovin, společná vazba na školství, vědu a výzkum, koordinovaná společně zajišťovaná vybraná část marketingu zejména v zahraničí, koordinace ve vnitřních kooperacích, koordinace ve vývoji a výrobě cílového výrobku, zajišťování vnější obsluhy, koordinované transportní cesty apod.

-

rozvíjení dovedností a schopností požádat o dotace z EU fondů či jiných dotačních titulů.

Na základě diskuzí vedených s představiteli českého TOP byl identifikován zájem na vytváření následujících typů klastrů, a to: -

technologicky orientované klastry představující řetězce od vývoje suroviny po finální užití výrobků, vázané na „podpůrné“ a „měkké podpůrné“ organizace

-

klastry shodného širšího uživatelského určení, např. technické textilie – široký rozsah, který je v současnosti vyráběn s vytipováním dalších skupin výrobků,


Strana 93

Říjen 2004 které si organizace klastru osvojí a budou usilovat o dominantní postavení např. v evropském prostoru. Doposud identifikované překážky pro vytvoření klastru v rámci českého TOP Účastníci odborného semináře identifikovali následující překážky pro vytvoření klastru v rámci českého TOP. Jedná se o: -

neochotu firem otevřeně spolupracovat

-

špatnou komunikaci mezi podniky

-

nestejnou ekonomickou a technologickou situaci textilních firem

-

vzájemnou konkurenci na trhu

-

nekompletnost regionů v ČR z hlediska zdrojů – materiály (vlákna), strojírenství, existence pouze jedné univerzity s textilním zaměřením

-

obavu pustit se do něčeho nového

-

nedostatečnou zkušenost subjektů – potenciálních účastníků klastru. Výsledky analýzy pravděpodobnosti jejich výskytu a míry dopadu na iniciativu

k založení klastru jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka IV.1.2-1: Analýza překážek pro vytvoření klastru Název překážky

Pravděpodobnost

Míra dopadu na iniciativu

výskytu

k založení klastru

Neochota firem otevřeně spolupracovat

vysoká

vysoká

Špatná komunikace mezi podniky

střední

vysoká

Nestejná

střední

střední

Vzájemná konkurence na trhu

střední

nízká

Nekompletnost regionů v ČR z hlediska

vysoká

vysoká

střední

nízká

střední

nízká

ekonomická

a technologická

situace textilních firem

zdrojů – materiály (vlákna), strojírenství, existence pouze jedné univerzity s textilním zaměřením Obava pustit se do něčeho nového Nedostatečné

zkušenosti

subjektů

-

potenciálních účastníků klastru Zdroj: ATOK


Strana 94

Říjen 2004

Možná opatření k zmírnění překážek pro vytvoření klastru v rámci českého TOP Tabulka IV.1.2-2: Možná opatření ke zmírnění překážek Název překážky

Název opatření

Míra dopadu opatření na překážku

Neochota firem otevřeně

V rámci mapování pojmenovat příčiny

spolupracovat

a zjistit druh opatření, která by tuto

vysoká

neochotu oslabila Špatná komunikace mezi podniky

Prohloubit aktivity ATOK ve směru

vysoká

usnadnění komunikace mezi podniky, a to i nečleny ATOK Nestejná ekonomická

Vytvořit speciální poradenství zaměřené na

a technologická situace textilních

podporu TOP k dosahování excelence

střední

firem Vzájemná konkurence na trhu

V rámci mapování vytipovat oblasti pro

vysoká

možnou spolupráci a tím posílit důvěru Nekompletnost regionů v ČR

V rámci mapování změřit velikost potřeby

z hlediska zdrojů – materiály

a identifikovat možnosti, jak tento deficit

(vlákna), strojírenství, existence

zmírnit nebo odstranit

vysoká

pouze jedné univerzity s textilním zaměřením Obava pustit se do něčeho nového

Zapojením firem do mapování a vytváření

střední

pilotních klastrů Nedostatečné zkušenosti subjektů -

Zapojením firem do mapování a vytváření

potenciálních účastníků klastru

pilotních klastrů

vysoká

Zdroj: ATOK

Výše navrhovaná opatření jsou silně svázána s procesem mapování v rámci pilotní iniciativy k založení pilotního klastru v rámci TOP ČR, které by měla provádět instituce, která zná dobře prostředí českého TOP, a tudíž je schopna příčiny překážek odhalit a dohodnout způsob, jak je zmírnit nebo eliminovat akceptovatelný pro subjekty podnikající v oblasti TOP.


Strana 95

Říjen 2004 Analýza stávajících kooperačních vazeb uvnitř a vně oborů TOP (např. navazující odvětví, dodavatelské a odběratelské sítě, poskytovatelé služeb, různé instituce atd.) a jejich forem (z hlediska časového a závaznosti) s regionálním vymezením

IV.2

Metodika Pro zjištění existujících kooperačních vazeb byl proveden dotazníkový průzkum mezi podniky TOP ČR. Formulář dotazníku i přehled o response je uveden v přílohách této studie (formulář i response – příloha č. IV.2). Částečně bylo možné využít i dotazníky k podkapitole IV.3 – kritéria pro výběr dodavatele. Vyhodnocení Kooperační vazby jsou nedílnou součástí činnosti každé firmy. Stejně to platí i pro firmy z TOP ČR. Z provedeného dotazníkového průzkumu vyplynuly tyto poznatky: -

Kooperační (smluvní) vazby jsou uzavírány nejčastěji s firmami v oboru (tj. v rámci TOP), ať již jako dodavatelské, nebo odběratelské, v četnosti následují vazby s poskytovateli služeb.

-

Nejčastější formou vztahu jsou objednávky, ve většině případů jako operativní nástroj na základě uzavřené rámcové smlouvy.

-

Z časového hlediska není výrazný rozdíl mezi jednotlivými uvedenými možnostmi, přesto převládají smlouvy na období do jednoho roku, resp. na jeden rok.

-

Vzhledem k tomu, že v jiném prováděném průzkumu je vzdálenost jako kritérium pro výběr dodavatele uváděna jako nejméně významná, nepřekvapuje, že je zde jako zajímavý region pro navázání kooperace uváděna celá ČR, případně že kooperační vazby nejsou územně omezeny, pouze regionální vazby (v rámci jednoho kraje) preferuje pouze necelých 9 % respondentů. Z dotazníkového průzkumu, provedeného k bodu IV.3 – kritéria pro výběr dodavatele, vyplývá i skutečnost, že vzdálenost dodavatele (v přeneseném smyslu tedy kooperující firmy) hraje nejmenší roli při jeho výběru.


Strana 96

Říjen 2004 Závěry a) Pro předpokládané návrhy vytvoření klastrů bude důležité brát v úvahu, že většina firem má navázány své dodavatelské i odběratelské vztahy mimo území krajů. Pro vytvoření regionálních vazeb - např. pro přípravu klastru – bude nutné věnovat dostatek prostoru především pro předběžná jednání s potenciálními účastníky klastru a hledání společné motivace a cílů právě v regionu. b) Zeměpisná vzdálenost dodavatele ani odběratele není považována za rozhodující při uzavírání kooperačních vazeb a jako odpovídající region pro spolupráci se většině firem jeví území celé ČR. Tento fakt byl potvrzen i v dotaznících „kritéria pro výběr dodavatele“ (viz bod IV.3). Vzdálenost dodavatele byla nejčastěji jmenována jako nejméně důležitá. c) Dlouhodobé smluvní vztahy, které jsou předpokladem spolupráce v klastru, jsou dosud běžné pro méně než třetinu firem a bude nutné s tímto faktem při vstupních jednáních ke klastrům počítat.

Význam tvorby a sdílení prodejních značek pro zvyšování konkurenceschopnosti vybraných skupin výrobků a jejich přidané hodnoty

IV.3

Metodika Při zpracování této části zprávy byly použity údaje o světových výrobkových a firemních značkách i poznatky z praxe v ČR. Pro konkrétní zmapování stavu v TOP ČR byla využita forma dotazníkového šetření mezi firmami v rámci oboru, pro porovnání byly osloveny i vybrané obchodní řetězce a firmy z dalších oborů. Vyhodnocení Značka je většinou slovo, obrázek (logo) nebo zkratka, které pro spotřebitele znamenají určitou kvalitu ve vztahu k výrobku, službě nebo jiné činnosti. Značky pro zjednodušení dělíme na firemní a výrobkové, v některých případech pro veřejnost oba tyto významy splývají. Dalším typem může být značka tzv. sdílená, tj. ta, která se nevztahuje


Strana 97

Říjen 2004 pouze na jeden výrobek resp. firmu, ale vyjadřuje jejich příslušnost k určité skupině s definovanými parametry (Czech Made, Česká kvalita apod.), nebo se může např. jednat o vyjádření o tom, že výrobek obsahuje určitou surovinu (Lycra), případně jeho úprava je provedena určitým způsobem a má definované parametry (Teflon). Význam značky pro zlepšení image firmy, zlepšení možnosti propagace výrobků i firmy stejně jako pro komunikaci se zákazníkem je obecně uznáván. Z řady prováděných průzkumů vyplývá, že samotná značka výrobku, resp. jméno firmy a její logo jako značka jsou hodnoceny nezávislými experty na vysoké částky. Nejhodnotnější firemní značky na světě ocenila společnost Interbrand ve spolupráci s časopisem Business Week v letošním roce takto: Tabulka IV.3-1: Nejhodnotnější firemní značky na světě Pořadí

Značka

Země

Hodnota

1.

Coca-Cola

USA

67,4 mld.USD

2.

Microsoft

USA

61,4 mld.USD

3.

IBM

USA

53,8 mld.USD

Zdroj: Interbrand

Pravidelně probíhají průzkumy znalosti značek mezi spotřebiteli, které si objednávají – i v ČR – výrobci z nejrůznějších odvětví. Při letošním šetření provedeném společností Factum Invenio na téma sportovní zboží (obuv, oděvy) bylo např. zjištěno, že mezi uznávané značky jako je Adidas, Nike, Puma se u žen v ČR zařadila i česká značka Litex. Z průzkumu

provedeného

mezi

vrcholovými

manažery

v rámci

světového

ekonomického fora v Davosu vyplynulo, že v měření úspěšnosti firmy je pouze kvalita výrobku vnímána jako důležitější než dobré jméno, tj. značka. Při šetření, které provedlo sdružení SOTEX v minulém roce bylo zjištěno, že i firmy TOP ČR mají své firemní a výrobkové značky chráněny (v r. 2003 jich bylo 136) a že tedy i v ČR jsou si firmy vědomy, že je nutné své dobré jméno vyjádřit značkou. Dotazníková anketa použitá v rámci zpracování této studie byla pojata šířeji. Dotázané firmy měly možnost ohodnotit v pořadí důležitosti 7 kritérií (viz příloha Dotazníky), která považují za významná pro výběr dodavatele, resp. jinak kooperující firmy. Pro zvýšení objektivity byly osloveny i firmy, které nepatří do TOP. Odpověděli zástupci obchodních řetězců (TESCO, MAKRO, VESNA) a některé firmy z odvětví chemie. Z grafu č.1 (příloha IV.3) je patrné, že i když jsou viditelné mírné rozdíly, pořadí


Strana 98

Říjen 2004 důležitosti jednotlivých kritérií je stejné. Na prvních místech jsou: 1. cena 2. technická úroveň 3. dodací podmínky Nabídku inovací jako kritérium pro výběr dodavatele hodnotí lépe firmy mimo TOP a vztah těchto výrobců k inovacím potvrzuje i fakt, že textilní komponenty pro řadu odvětví s novými parametry je nutné dovážet. Neplatí to pouze pro výrobní sféru – dovážejí se i potřeby pro zdravotnictví na bázi textilu a prostředky na ochranu zaměstnanců. Značku jako potvrzení kvality, považují u svých dodavatelů - na rozdíl od běžného spotřebitele – oslovené firmy za málo důležitou. Důvodem může být – zvlášť u řetězců – snaha zvýraznit vlastní značku totožnou se jménem řetězce nebo snaha o to, aby dodavatelé sdíleli takovou společnou značku (např. TESCO) bez ohledu na původ zboží. Vliv značky na dosahovanou cenu pro spotřebitele (a tím na přidanou hodnotu) je možné uvést na příkladu textilního výrobku, u kterého uživatel vyžaduje určité technické parametry – sportovního oblečení. Dále uvedená tabulka shrnuje údaje o několika výrobcích. U všech byl na základě jejich technických parametrů stanoven koeficient QP na TU Liberec, cena byla zjištěna v běžné prodejní síti. Koeficient QP vyjadřuje matematický vztah mezi naměřenými hodnotami užitných parametrů – tepelný odpor, tepelná jímavost, tloušťka. Jde o parametry, které jsou rozhodující pro komfort spotřebitele – sportovce. Čím je jeho absolutní hodnota vyšší, tím by měl výrobek více vyhovovat požadavkům. Tabulka IV.3-2: Komfort spotřebitele Výrobek

Materiál

Cena v Kč/ks

QP

Body Comfort

polypropylen

199

43

Moira ultra light

polypropylen

370

52

Moira mono

polypropylen

440

62

Coolmax

polyester

495

50

Zdroj: TU Liberec

Jak je zřejmé z tabulky, mezi užitnými vlastnostmi a cenou existuje sice určitý vztah, cena však odpovídá více značce než nákladům na výrobek, resp. jeho nabízeným užitným vlastnostem. Rozhodující pro akceptování ceny jsou zde dvě skutečnosti: Strategie Textilního a oděvního průmyslu – II. etapa

Strana 99

Říjen 2004 1. Obecná znalost značky MOIRA v porovnání s novým výrobkem na trhu Body Comfort 2. Síla výrobce použitého vlákna (polyester, DuPont) financovat i pomalý „rozjezd“ nového značkového výrobku na trhu a jeho propagaci. Příklad podobný případu č. 2 bylo možné pozorovat také na tuzemském trhu počátkem devadesátých let. Firma PLEAS se silným zahraničním partnerem uvedla tehdy na trh pánské prádlo s obsahem modalového vlákna, cena vlákna byla cca 3x vyšší než u dosud používané bavlny, ale cena jednotlivých výrobků z uváděné řady se pohybovala na úrovni čtyř- až pětinásobku. Po počátečních rozpacích spotřebitel ocenil lepší především omakové vlastnosti výrobku, spojil si je se značkou PLEAS a v současné době může firma uvádět další výrobky s vysokou cenou bez nákladů na jejich další širokou propagaci. Příkladem výhod sdílené značky a pozitivního dopadu na výši přidané hodnoty je získání licence na sdílenou značku LYCRA nebo TEFLON. Vyšší ceny při nákupu vláken LYCRA, resp. přípravků pro úpravu TEFLON jsou vyváženy možností využít propagačních a reklamních akcí výrobců vstupních materiálů a pouze označením výrobků uplatnit je na trhu za vyšší ceny než tzv. „no name“ výrobek. Znalost takto označeného výrobku na mezinárodním trhu je již zaručena. Závěry Z výše uvedeného vyplývá: 1. Používání značky je zavedeno a respektováno v celém světě a vytváří jednoduchý komunikační vtah mezi výrobcem a spotřebitelem. 2. Fakt, že podniky TOP ČR (ale i další) nedávají značce při výběru dodavatele velkou váhu, může znamenat pouze to, že si řada z nich výhody zaručené kvality dané značkou buď neuvědomuje, nebo (dosud) nedoceňuje. 3. Značka výrobku má a bude mít velký význam především u výrobků, jejichž spotřebitelé očekávají trvale dosahované kvalitativní a technické parametry, např. ochranné oděvy, potřeby a oděvy pro sport atd. 4. Značka má již nyní zásadní vliv na prodejnost výrobků pro mládež (a postupně i pro děti), jak ukazují průzkumy prováděné v letošním roce v celé Evropě.


Strana 100

Říjen 2004 Identifikace klastrů v návazných odvětvích dle regionů, ve kterých má TOP zastoupení

IV.4

Metodika Regiony byly stanoveny na úroveň okresů. Zdrojem informací k identifikaci regionů, ve kterých má TOP dostatečný potenciál pro vznik klastrů, byly databáze ČSÚ. V těchto databázích se objevují individuální údaje, které nebyly zpracovatelům k dispozici. Z tohoto důvodu může dojít k určitému zkreslení, které však celkově lze akceptovat. Pro posouzení potenciálu pro vznik klastrů byla zvolena následující kritéria, a to: -

podíl TOP na obratu okresu (v úvahu byly vzaty podniky nad 100 zaměstnanců)

-

podíl TOP na průměrném počtu zaměstnanců v okrese

-

podíl TOP na obratu na hlavu v okrese

-

odchylka TOP od obratu na hlavu v okrese

-

počet OKEČ vyskytujících se v okrese

-

počet firem TOP v okrese Okresy, ke kterým ČSÚ poskytl údaje, pak byly vzájemně porovnány a jejich pořadí

v rámci jednotlivých kritérií bylo ohodnoceno od 1 vzestupně. Dosažené body byly sečteny a sestaveno pořadí okresů. Analýza potenciálu okresů pro vznik klastrů Na základě výše uvedené metodiky vzniklo pořadí okresů podle míry jejich potenciálu pro klastrování, které je zachyceno v následující tabulce. Nejvíce celkového potenciálu ke klastrování mají okresy s nejnižšími hodnotami celkově dosažených bodů podle dílčích pořadí. Míra výskytu OKEČ TOP a počet TOP firem je ve všech okresech na dostatečné úrovni. Vyhodnocení okresů podle dílčích kritérií je uvedeno v příloze k této analýze.


Strana 101

Říjen 2004 Tabulka IV.4-1: Pořadí okresů podle míry jejich potenciálu pro klastrování v roce 2004 Název okresu

Celkově dosažené body Počet OKEČ

Počet firem

podle dílčích pořadí Trutnov

20

25

418

Semily

21

22

260

Svitavy

21

21

305

Děčín

30

24

341

Karlovy Vary

37

18

324

Chrudim

43

18

396

Náchod

43

24

392

Chomutov

44

14

191

Ústí nad Orlicí

45

28

224

Pelhřimov

47

15

238

Jindřichův Hradec

47

18

320

Brno-venkov

52

19

619

Vyškov

62

13

304

Liberec

63

27

711

Praha 1

64

14

115

Praha 9

66

14

209

Bruntál

69

15

264

Sokolov

76

16

221

Cheb

84

19

609

100

20

454

Jihlava Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty ATOK

Závěry a doporučení Na základě analýzy míry potenciálu okresů ke klastrování je možno určit tyto nejvhodnější oblasti pro vznik klastrů: -

oblast sestávající se z okresů Trutnov-Semily-Liberec-Děčín

-

oblast sestávající se z okresů Svitavy-Chrudim-Ústí nad Orlicí-Náchod V těchto výše uvedených oblastech doporučujeme provést pilotní mapování a tak

vytvořit předpoklad pro vznik pilotních klastrů. V případě projevení reálného zájmu v jiných regionech je možné do pilotního mapování zařadit i další regiony.


Strana 102

Říjen 2004

V.

Závěr

V.1

Shrnutí dílčích závěrů z jednotlivých kapitol zprávy Dílčí závěry z předchozích kapitol lze shrnout podle následujících oblastí:

a)

V oblasti výrobků a aplikačních oblastí Strategické příležitosti českého TOP jsou především ve zvládnutí textilních a oděvních

výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Jedná se především o oblast výroby technických textilií, výroby funkčních textilií pro pracovní a ochranné účely, oblečení se specifickými vlastnostmi pro stárnoucí populaci a volný čas. Jsou to výrobky pro rostoucí aplikační oblasti jako mobiltech, buildtech, geotech, agritech, medtech. Analýzou bylo rovněž zjištěno, že kapacita výše jmenovaných rychle se rozvíjejících aplikačních oblastí je dostatečná. Orientace na technické textilie bude mít na výrobce v TOP pozitivní dopad, protože rozložení spotřeb v jednotlivých aplikačních oblastech dává možnosti jak výrobcům textilií (tkanin, pletenin, netkaných textilií), tak výrobcům oděvů (pracovní, ochranné se speciálními vlastnostmi, antistatické, nešpinivé apod.). Převážná většina technických norem na výrobky TOP je v ČR již harmonizována s normami platnými v EU, nehrozí proto při vývozu do EU problémy z tohoto titulu. Péče o kvalitu a technické vlastnosti výrobků v podnicích TOP ČR je na dobré úrovni, o čemž svědčí skutečnost, že řada z nich je schopna vyhovět náročným podmínkám pro dodávky Armádě ČR, kde jsou požadavky totožné s požadavky dalších armád NATO. Český TOP musí rovněž změnit své dosavadní obchodní praktiky tak, aby bylo možno prodávat jeho výrobky za vyšší cenu než doposud. Realizace této změny umožní zvýšit marži v rámci TOP, která je jedním z hlavních parametrů pro bankovní sektor při posuzování průmyslových odvětví při umisťování finančních prostředků ve formě úvěrů nebo rizikového kapitálu. b)

V oblasti rozvoje inovačního potenciálu českého TOP Základní podmínkou pro využití výše uvedených strategických příležitostí je podstatné

zvýšení inovačního potenciálu českého TOP v oblasti víceoborových řešení, které musí dosáhnout kritické masy potřebné pro úspěšná řešení pro rychle se rozvíjející aplikační oblasti Strategie Textilního a oděvního průmyslu – II. etapa

Strana 103

Říjen 2004 a k zapojení se do mezinárodní spolupráce v rámci budování evropské technologické platformy pro TOP. K dosažení potřebné kritické masy v počtu úspěšných přenosů výsledků vědeckého a akademického výzkumu do výrobní praxe je nutné budovat více spojení mezi akademickým výzkumem a uživatelskou průmyslovou sférou. Dosažení kritické masy v oblasti inovací umožní českému TOP se zapojit do evropských výzkumných konsorcií, kde je od účastníků očekávána adekvátní nabídka experimentální podpory, vazeb na realizační sféru i kapitálově silné zázemí. c)

V oblasti vývozu na trhy třetích zemí Studie ukázala potřebnost zaměření výrobců a vývozců TOP na trhy třetích zemí.

Mezi prioritní země patří USA, Japonsko, Čína, Rusko, Indie, Egypt a středomořští partneři EU. d)

V oblasti financování realizace opatření Financování z fondů EU, se jeví jako významná možnost pro financování změn

v českém TOP, které povedou k využití strategických příležitostí. Jedná se jak o finance z Evropského sociálního fondu, Operačního programu rozvoje lidských zdrojů, které jsou v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, programu INTERREG III, který je v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj, tak o finance z OPPP, které jsou v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ukazuje se však, že český TOP má nízkou schopnost o toto projektově orientované financování úspěšně požádat. Proto je základním předpokladem pro využívání podpor zvýšení povědomosti podnikatelů v TOP o těchto možnostech podpory a jejich trénink k podávání kvalitních žádostí včetně poradenského servisu při zpracovávání těchto žádostí. V tomto ohledu je role ATOK velmi významná. Jako potřebné se jeví umožnění využití OPPP (Operační program Podpory Průmysl a podnikání) pro konsolidaci technického vybavení výzkumné a inovační základny TOP, která přispěje vedle její produktivity i k zlepšení přístupnosti českých subjektů, aktivitám směřujícím k otevřené víceoborové spolupráci.


Strana 104

Říjen 2004

Doporučení k využití strategických příležitostí

V.2

Pro podnikatelskou sféru TOP ČR •

průběžná změna nebo doplnění výrobních programů jednotlivých firem s důrazem na výrobu technických textilií a výrobků s vysokou přidanou hodnotou jak pro trh v ČR, tak v ostatních státech EU;

•

výraznější využití současných možností operačních programů Strukturálních fondů a dalších forem podpory;

•

efektivnější využití potenciálu výzkumu a vývoje pro inovaci výrobkového portfolia a technologií;

•

zlepšení marketingových a obchodních dovedností pracovníků firem TOP;

•

spolupráce při formulování zaměření programů Operačního programu průmyslu a podnikání (dále jen OPPP) pro období 2007–2013;

•

seznámení se s principy obchodních ochranných opatření uplatňovaných v EU při dovozech výrobků v rámci společné obchodní politiky a v případě zjištění využívání nekalých praktik obchodu uplatnění podnětů u státní správy;

•

využití Technologického výzkumného centra Textil pro šíření inovačních technologií v TOP;

•

využití všech dostupných možností pro podporu konkurenceschopných výrobků TOP ČR na trzích zemí mimo EU (akce charakteru public relations na podporu image ČR).

Pro ATOK – podnikatelskou sféru •

zabezpečit koordinaci při uplatňování návrhů podnikatelské sféry vůči státní správě na zlepšení podnikatelského prostředí;

•

aktualizovat strategické cíle TOP ČR na základě zkušeností vyplývajících z uvolnění obchodu s textilem po 1. 1. 2005;


Strana 105

Říjen 2004 •

zpracovat konkrétní návrhy pro tvorbu programů OPPP na období 2007 – 2013;

•

ve spolupráci s agenturou CzechInvest zajistit větší informovanost jednotlivých subjektů TOP při přípravě projektů a žádostí o podporu z programů OPPP;

•

iniciovat tvorbu regionálních rozvojových plánů TOP v krajích, ve kterých má TOP významné zastoupení;

•

projednat požadavky na podporu regionálních rozvojových plánů v krajích s významným zastoupením TOP s Ministerstvem pro místní rozvoj;

•

koordinovat přípravu návrhu a předložení projektu na zřízení školícího střediska pro zajištění potřebné kvalifikace zaměstnanců TOP v souladu s požadavky nárůstu inovačního potenciálu, nástupu znalostní ekonomiky a získání znalostí a dovedností umožňující účast odborníků TOP ve víceoborové spolupráci;

•

připravovat návrh projektu dodavatelů a subdodavatelů z řad TOP pro rychle se rozvíjející sofistikovaná odvětví průmyslu v rámci OPPP;

•

koordinovat činnosti spojené se zajištěním přípravy projektu na vznik klastru inovačního typu ve Studií vytipovaných oblastech (oblast sestávající z okresů Trutnov, Semily, Liberec, Děčín a oblast sestávající z okresů Svitavy, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Náchod);

•

navrhnout neziskové organizace nacházející se v oblasti s předpokládaným založením klastru pro první fázi přípravy tj. mapování možnosti založení klastru;

•

využít vytvořeného třístranného Inovačního svazu v rámci ETR s cílem: - společného přístupu k vytváření strategií výrobních a výrobkových kooperací; - vyhledávání nových tržních segmentů; - vytvoření regionálního inovačního a síťového propojení malých a středních podniků, které by přesahovalo hranice ČR; - vzniku společných informačních systémů o kooperaci ve výzkumu a pořádání společných vědecko-technických akcí; - využití prostoru pro společné vzdělávání a výchovu odborných pracovníků a specialistů;


Strana 106

Říjen 2004 •

v rámci ETR dále využít možnosti na vytvoření: - tržního potenciálu prostřednictvím kampaně zaměřené na propagaci odvětví, vývoj a prosazení marketingových a společných tržních aktivit podniků v ETR; - řetězců textilních výrobců s cílem zajistit konkurenční výhody a dobrou vyjednávací pozici vůči velkoodběratelům (obchodním řetězcům); - společných podnikových strategií v rámci přeshraniční spolupráce;

•

projednat s Ministerstvem financí ČR návrh na výraznější daňovou diferenciaci pro inovační podnikání a to úlevami na dani z příjmu z inovačního podnikání, zavedení zvýhodněných podmínek financování nákupu výsledků výzkumu.

Pro státní správu •

spolupracovat s podnikatelskou sférou při formulování zaměření programu OPPP na období 2007–2013;

•

podpořit rozvoj TOP v regionálních rozvojových plánech krajů s vysokým zastoupením TOP;

•

podpořit konkurenceschopné výrobky TOP na trzích mimo EU formou akcí typu public relations a veletrhů v rámci českých oficiálních účastí na mezinárodních výstavách mimo EU;

•

dále sledovat dovozy výrobků TOP z hlediska používání nekalých praktik (např. dumping, zneužívání duševního vlastnictví apod.);

•

v rámci společné obchodní politiky EU zajistit sledování dovozů výrobků TOP z třetích zemí. V případě nadměrného nárůstu dovozů oproti minulému období navrhnout opatření na řešení dané situace v pracovních orgánech EK;

•

poskytovat metodickou a odbornou pomoc podnikatelské sféře pro využití prostředků

poskytovaných

ze

strukturálních

fondů

na

podporu

konkurenceschopnosti českých výrobků TOP.


Strana 107

Říjen 2004 V.3

Vypracování konkrétních návrhů opatření na využití podpor, které umožní rozvoj vybraných skupin výrobků

Opatření OPPP 1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu Protože významným předpokladem pro úspěšné zvládnutí požadavku nárůstu inovačního potenciálu TOP je vytvoření lidských zdrojů s potřebnou kvalifikací, jeví se jako účelné vytvořit školicí středisko, které se zaměří na překonání nedostatečné odborné připravenosti zaměstnanců TOP na uplatňování řešení odpovídajících nástupu znalostní ekonomiky, získávání znalostí a dovedností umožňující účast odborníků TOP ve víceoborové spolupráci. Školicí středisko se dále zaměří na rozvoj znalostí a dovedností k uplatnění filozofie inovativního podniku v rámci TOP při využívání moderních metod řízení, jako např. systém řízení realizace strategie pomocí soustavy vybilancovaných ukazatelů (BSC), analýzy podnikatelských procesů a metodiky pro jejich porovnávání mezi podniky, používání systémů procesních kalkulací, využití metody 6 Sigma v TOP apod. Navrhujeme, aby ATOK byl koordinátorem projektu vytvoření školícího střediska za TOP při jednáních s agenturou CzechInvest. Opatření OPPP 1.4 Rozvoj informačních a poradenských služeb Pro implementaci výše uvedených metodik doporučujeme vytvořit síť na TOP specificky zaměřených poradců, kteří budou firmy podnikající v TOP podporovat. Projekt vzniku registru poradců pro MSP je v současné době realizován agenturou CzechInvest. Na základě dobrých zkušeností z jiných průmyslových odvětví v ČR navrhujeme vytvořit projekt rozvoje dodavatelů a jejich subdodavatelů v textilním a oděvním průmyslu pro dynamické odběratele jako automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, geotextilie a zdravotnictví. Cílem projektu bude podle metodiky měření excelence přizpůsobené na specifické podmínky TOP, změření účastníků projektu, navržení krátkodobých programů zlepšení a změření pokroku po určitém (např. šestiměsíčním) období. Z nejlepších účastníků budou vybrány společnosti pro intenzivní fázi a těm bude poskytnuta maximální poradenská podpora při realizaci jejich akčních plánů. Veškeré úsilí účastníků projektu bude zaměřeno na zlepšení schopností dodávat výše uvedeným oborům a kvalifikovat se na listinu potenciálních dodavatelů. V rámci projektu bude vytvořen systém pro benchmarking nejlepších podniků v českém TOP mezi sebou, s vůdci v EU a dána možnost méně výkonným podnikům


Strana 108

Říjen 2004 porovnat se s nejlepšími. Navrhujeme, aby ATOK byl koordinátorem při jednáních s agenturou CzechInvest ve věci projektu rozvoje dodavatelů a jejich subdodavatelů. V rámci budování podnikatelské infrastruktury podporovat vznik vysoce výkonných inovativních klastrů, a to především vytvářením efektivních vazeb mezi vysokými školami, výzkumnými ústavy a podnikatelskými subjekty působícími v TOP. Vezmeme-li v úvahu, že klastry mohou být vhodným nástrojem pro propojení svých účastníků za účelem vytvoření materiálové základny pro textilní a oděvní výrobky s vysokou užitnou hodnotou, potom je potřeba zvážit, zda podpora klastrů na úrovni menších regionů než Česká republika je odpovídající strategií podpory. Opatření OPPP 1.1 rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace v kombinaci s 2.2. podpora inovací výrobků, technologií a služeb Navrhujeme vytvořit speciální projekt pro realizaci inovací formou pilotních technologických parků v oblasti např. inteligentních nanovláken, superabsorbentů pro zdravotnictví, vláken s antimikrobiálním efektem, membrán z anorganických vláken, biodegradabilních vláken, nebiodegradabilních vláken pro implantáty apod. Navrhujeme, aby ATOK byl koordinátorem za TOP

při jednáních s MPO a agenturou CzechInvest pro

vytvoření takového projektu. Současně doporučujeme zvážit upravení podmínek programu RVT PROSPERITA od roku 2007 tak, aby bylo možno z něj podporovat vybavení stávajících pracovišť technologického výzkumu a inovačních center a tak znásobit jejich výkonnost a zlepšit jejich vyhlídky na účast v mezinárodních multiprofesních týmech a aliancích.


Strana 109

Říjen 2004 V.4

Stanovení hlavních překážek pro zvyšování konkurenceschopnosti a uplatnění na trhu u vybraných skupin výrobků Jako významné překážky pro zvyšování konkurenceschopnosti a uplatnění podniků

podnikajících v českém textilním a oděvním průmyslu byly identifikovány: 1. Orientace na výrobu standardních výrobků, které se vyznačují nízkou přidanou hodnotou, a tím i nízkou marží. Nízká průměrná marže dosahovaná v TOP je příčinou nízkého ratingu ze strany poskytovatelů cizího kapitálu – bank, fondů rizikového kapitálu. 2. V ČR chybí výzkumné a vývojové pracoviště zabývající se chemickými vlákny, a proto výrobci z TOP ČR mají pouze omezenou možnost přímo ovlivňovat směr vývoje v oblasti chemických vláken, a ztrácí tak možnost přinášet na světové trhy novinky založené na nových materiálech a jejich kombinacích jako první. Rovněž neexistence rychlé informace o novinkách v oboru pro malé a střední podniky jsou překážkou pro zvyšování jejich konkurenceschopnosti. 3. Podniky přisuzují nejvyšší důležitost spíše inovacím nižších řádů, které jsou spojeny s okamžitou reakcí na požadavky trhu. Protože inovace vyššího řádu v podmínkách TOP jsou kapitálově náročnější a návratnost je dlouhodobější než u inovací nižšího řádu, podniky se jim spíše vyhýbají. 4. Také využívání IT převážně v oblasti administrace podnikových činností a nikoliv přímo jako součást vytváření hodnot ve výrobě je možno považovat za překážku konkurenceschopnosti, protože neumožňuje skokovým způsobem zvýšit užitné vlastnosti výrobku a produktivitu práce. 5. Podniky v TOP se příliš soustřeďují na své vnitřní problémy a tudíž izolovaně čelí požadavkům významných odběratelů. Tento přístup vede k nízkému stupni specializace a tím se snižují předpoklady k dosažení prvenství v užitných vlastnostech výrobku i ve výrobních nákladech. 6. Organizační struktury, které preferují výrobní stupně TOP na úkor podporování vytváření týmů s třetími stranami, zejména s vysokými školami, výzkumnými ústavy a ostatními výrobci při transformaci inovačních myšlenek v komerční úspěch.


Strana 110

Říjen 2004 V.5

Návrh regionálního vymezení a oborového zaměření budoucího klastrového potenciálu v TOP ČR budoucím vytvořením nových klastrů nebo zapojením do stávajících klastrů v návazných odvětvích na základě předchozích analýz Na základě analýzy míry potenciálu okresů ke klastrování provedené v dřívější části

této zprávy je možno určit následující nejvhodnější oblasti pro vznik klastrů inovativního typu: - oblast sestávající se z okresů Trutnov–Semily–Liberec-Děčín - oblast sestávající se z okresů Svitavy–Chrudim–Ústí nad Orlicí–Náchod Navrhujeme v těchto výše uvedených oblastech provést mapování se zaměřením na změření předpokladů pro vznik pilotních klastrů s cílem vytvořit platformu pro realizaci projektů v oblastech módních a funkčních oděvů, progresivních vláken a zpracovatelských technologií pro výrobu technických a průmyslových textilií. V případě projevení reálného zájmu v jiných regionech je možné do pilotního mapování zařadit i další regiony. Návrhy na zapojení TOP ČR do klastrů v návazných odvětvích není možno v současné době přesněji specifikovat, protože probíhá mapovaní možností za účelem založení nových klastrů na úrovni krajů. Představitelé českého TOP se tohoto procesu aktivně účastní a lze předpokládat, že pokud se možnost vytvořit klastr v návazných odvětvích objeví, zváží možnost do těchto klastrů vstoupit. Jako příklad je možné uvést iniciativu podniků TOP v Královéhradeckém kraji, které připravily společný návrh regionálního plánu rozvoje TOP i s využitím OPPP – Klastry.


Strana 111

Říjen 2004

Zdroje 1. Statistika EURATEX 2. Data EUROSTAT ve zpracování VÚB Ústí nad Orlicí 3. ČSÚ, Český statistický úřad 4. Technická univerzita Liberec 5. Sborník How Enter Technical Textiles Markets, Praha 26.-27. 2. 2004 6. Databáze VÚTS Liberec a. s. 7. Textilní zkušební ústav s. p., Brno


Strana 112

Říjen 2004

Seznam příloh I.

Přílohy I. kapitoly

Kapitolu I: Úvod neprovází žádné přílohy II. Přílohy II. kapitoly II.1.1.

Dynamika růstu výrobkových skupin TOP v letech 1997–2003 Tabulky 1-4

1

Vývoj indexů výroby u vybraných skupin výrobků (1998-2003) Tabulka 5

13

Grafy 1-8 Dynamické výrobkové skupiny z pohledu ZO do EU 15 v roce 2003 16 Tabulka 6 Situace na trhu EU u vybraných skupin výrobků Tabulky 7-11 Největší konkurenti ČR na trhu EU ze zemí EXTRA dle velikosti hodnoty dovozu v roce 2003 Tabulky 12-24 Podíl vybraných SKP 6 k dovozům EXTRA rok 2003 Tabulka 25 Porovnání cen výrobních a cen ZO u vybraných výrobkových skupin Tabulka 26 II.1.2.

17

20 24

25

Funkční a ochranné oděvy Tabulky 1-2

26

Textilie pro zdravotnictví I Tabulky 3-6

28

Textilie pro zdravotnictví II Tabulka 7

31

Trhy technických textilií Tabulky 8-11

33


Strana 113

Říjen 2004

II.1.3.

II.1.4.

II.2. II.2.1.

Roční spotřeba pracovních a ochranných oděvů v ČR – 2004 Tabulka 1

35

Podíl teritorií na světové spotřebě technických textilií Tabulka 2

36

Světová spotřeba technických textilií v období 1995–2010 Tabulka 3

36

Roční spotřeba (nákup) výrobků TOP - Policie ČR Tabulka 4

37

Stav zdravotnictví ČR v roce 2004 Tabulka 5

38

Spotřeba prádla ve zdravotnictví - stav roku 2002 Tabulka 6

39

Armáda ČR - náklady roku 2004 Tabulka 7

40

Hrubá peněžní vydání za textil a odívání v roce 2003 Tabulka 8

41

Rok 2003: Vybrané aplikační oblasti Tabulka 9

42

Direktivy EU pro textil Membrány pro ochranné oděvy Tabulka 1

43 44

Přehled norem ve vztahu k aplikaci textilních a oděvních výrobků Tabulka 2

46

Textilie pro stavebnictví Vysoce funkční vlákna a textilie Membrány z BP TUL – Vývoj spotřeby skupin vláken v letech 2001–2003 Tabulka 1 Grafy 1-2

50 51 52

Výroba chemických vláken Tabulky 2-5 Grafy 3-6


54

55

Strana 114

Říjen 2004

II.2.2.

II.2.3.

Vývoj v OKEČ 29.5 Tabulky 1-5 Grafy 1-5

57

Výrobci textilních strojů v ČR Vybavenost a využití IT Tabulka 1 Grafy 1-3

60 65

III. Přílohy III. kapitoly III.1.

Stanovení nákladových položek Tabulky 1-9

67

IV. Přílohy IV. kapitoly IV.1.

–

IV.2.

Kooperační vazby Tabulka 1 Grafy 1-4

75

IV.3.

Kritéria pro výběr dodavatele Tabulka 1 Graf 1

77

Funkční prádlo Tabulka 2

78

Pořadí okresů ČR Tabulky 1-6

80

IV.4.

V. Přílohy V. kapitoly

Kapitolu V: Závěr neprovází žádné přílohy VI. Dotazníky použité pro II. etapu strategie textilního a oděvního průmyslu

Dotazník k informačním technologiím (dále jen IT) ve firmě Dotazník k výběru dodavatele /a Dotazník k výběru dodavatele /b Dotazník ke zjišťování nákladových položek v přádelnách, tkalcovnách a pletárnách Dotazník ke kooperačním vazbám Dotazník pro firmy za účelem identifikace inovačního potenciálu Dotazník – vazby na potenciál vnějšího prostředí


83 84 85 86 97 98 102

Strana 115

Listů zprávy: 114 Listů příloh: 103 STRATEGIE TEXTILNÍHO A ODĚVNÍHO PRŮMYSLU II. ETAPA STUDIE

Recommend Documents