květen 2015
ročník XIII
číslo 9
Připomněli jsme si 70. výročí konce II. světové války Osvětim I - (Auschwitz),
Osvětim II - Březinka (Birkenau)
V úterý 5. května se skupina vybraných žáků sedmých, osmých a devátých tříd vydala na historickou exkurzi do koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz). Přestože cesta byla velmi náročná, na cíl naší cesty se všichni těšili. Při vstupu do areálu každý z nás dostal audio průvodce se sluchátky. Hned po vstupu do tábora jsme uviděli na bráně nápis ARBEIT MACHT FREI. Při návštěvě koncentračního tábora jsme z působivého vyprávění průvodkyně poznali, co znamená peklo.
Muži, ženy i děti po příjezdu do tábora byli rozdělováni na dvě skupiny. Ženy s dětmi, staří lidé, nemocní šli rovnou do plynové komory, ostatní museli těžce pracovat. Vězni často umírali na nedostatek potravy, na nemoci, vysílení. Jejich život byl ještě ztížen doktorem Josefem Mengelem (Anděl smrti), který dělal děsivé pokusy na lidech (např. zabránil matce kojit své dítě, které pak vedle ní umíralo. Některé matky pak své děti uškrtily, aby je ušetřily pomalého umírání). Velmi emotivně na nás zapůsobila místnost s věcmi, které tu zbyly po vězních (těch zavazadel, bot i dětských botiček, lidských vlasů, nádobí, brýlí… vše bylo „pečlivě“ roztříděno). Při návštěvě jednotlivých budov se nikdo z nás necítil dobře. Navštívili jsme i dvůr, kde nacisté stříleli své oběti. Viděli jsme fotografie lidí, kteří táborem prošli a byli ihned zlikvidováni. Velmi stísněně na nás působily plynové komory a pece na spalování lidí. Byl tam takový zvláštní zápach. Další naší zastávkou byl vyhlazovací tábor Březinka (Birkenau). Statisíce lidí tu žilo v nelidských podmínkách. Do tábora je přiváželi v uzavřených vagónech tzv. dobytčácích. Ti lidé jeli několik dní a netušili, co je čeká. Někteří z nich šli rovnou po příjezdu do plynové komory, mysleli si, že se jdou po dlouhé cestě konečně umýt. Ti ostatní žili v hrozivých podmínkách. Vše na nás velmi silně zapůsobilo. Musíme si zapamatovat, že zde trpěly a zemřely statisíce lidí. Tahle hrůza se už nikdy nesmí opakovat. Vzpomínejme na ně a uctěme tak jejich památku! žáci 9. ročníku
IQLANDIA
Jedna z exkurzí zavedla sedmáky do liberecké IQLANDIE, kde si vyzkoušeli spoustu zajímavých pokusů, poseděli s Albertem Einsteinem,…
Výsledky 17. ročníku literární a recitační soutěže Macharův Brandýs 11. 5. 2015 Literární soutěž: 1. kategorie: Tomáš Humplík (5. A) – 1. místo (próza) Lucie Dřevová (3. C) – 2. místo (próza) Tereza Landová (5. A) – 3. místo (próza) 2. kategorie: Anna Vartová (8. B) - 1. místo (poezie) - Cena Eduarda Petišky – cena pro absolutního vítěze -
Cena pro kolegu
Recitační soutěž: 1. kategorie: Kristián Předota (2. A) – 2. místo 2. kategorie: Eliška Jelínková (5. B) - 1. místo Veronika Předotová (5. A) – 2. místo 3. kategorie: Anna Vartová (8. B) – 1. místo Eliška Honzátková (8. A) – 2. místo - Cena pro kolegu
Poezie vítězky Anny Vartové Dlaždice Šlapete po nás a jsou nás tisíce však proč to měnit když jsme jen dlaždice Prsty Struny řežou do holých břich v zimě nás pálívá sníh jsme jemné i přes řady rýh Starý most V tichém hrobu odpočívá most co v sobě časy skrývá poklad dávných let a mohylu mu obklopuje spadlý strom a dračí sluje svým tajemstvím vzývá
Stojánek na noty Teď přehodnoť své hodnoty už chápeš? Ty nejsi jen stojánek na noty Svědomí Ruka páně anděla bez tvaru a bez těla kárá duši jak se sluší jsi taková i maková však jen kdo zná tak ten tuší Svět po usnutí Psí řeky vijí na poplach nebe je plné bílých drah ruce hřeje opojení když zmizí pryč okolní dění když vše změní jen víček mach
Ty Nechci být jako ty neumět poznávat životní hodnoty
Unáhlení Nikdy už nevrátíš zpět ty tři míle krátkých vět
Cenu starosty města letos získali Vojtěch Bajer z V. B a Eva Neubergová z VIII. A
Pohár rozhlasu – okresní kolo 1. místo – starší dívky 2. místo – starší chlapci 3. místo – mladší dívky
Pohár rozhlasu – krajské kolo
Starší dívky získaly krásné 3. místo
Mladý zahrádkář – okresní kolo I. kat. 1. Pavel Nágl V.A 2. Václav Bašta V.A
II. kat. 2. Radek Svoboda VII. A
Výherci výtvarné soutěže Drobní chovatelé pořádali výstavu výsledků své chovatelské práce. Vyhlásili výtvarnou soutěž. Sešlo se sto zajímavých výkresů. Zde jsou ti nejlepší:
I. stupeň 1. Jakub Šprynar 2. Jiří Špelina 3. Linda Mrázová
II. stupeň 3. A 2. A 3. A
1. Klaudie Radilová 6. A 2. Eliška Koudelková 7. A 3. Jiří Ledvinka 7. A
Výlet do Poděbrad 14. května se 6.C vydala na výlet do Poděbrad. Když jsme dorazili, většina mých už spolužáků dělala psí oči, abychom mohli mít rozchod, poněvadž paní učitelka říkala, že nebudeme mít žádné rozchody. Ve finále se to ale obrátilo, takže hned na začátku jsme měli rozchod a hned další… Ale ten první rozchod nebyl zadarmo. Sraz byl u sochy Jiřího z Poděbrad, takže hádejte, na co se paní učitelka ptala? Na předem ohlášenou otázku, jak se jmenuje ta socha, správně odpovědělo 17 lidí, jediný kdo se spletl, byl Štěpán Řádek. Po prvním rozchodu jsme šli do muzea. V muzeu byly dvě výstavní síně. V té první jsme mohli najít památky písemné, např.: replika listiny, kterou Jiří podepsal, knihy s náboženskou tématikou, ale také zde byly exponáty věcné, např.: poháry, různé nádoby a malé sošky. Dále jsme si prohlédli mapu Evropy v roce 1464 a vyznačení trasy Jiřího poselstva k francouzskému králi, jezdeckou sochu Jiříka z Poděbrad a model poděbradského zámku. Vstoupili jsme do druhé místnosti, ve které bylo mnoho soch. Pomník Jiřího z Poděbrad a socha sv. Václava pochází z dílny akad. sochaře Bohuslava Schnircha. Byly zde i sochy, jejichž originály zdobí Národní divadlo, např.: jedna představující činohru a druhá operu (obě tvoří sloupy u prezidentské lóže), medailony měsíců… Potom jsme se přesunuli do sklepení, kde byly vystaveny dělové koule a kusy lodí z 15.století. Po návštěvě muzea jsme se přemístili k jednomu z minerálních pramenů Poděbradky, kde jsme se napili nepříliš chutné vody. To byla poslední zastávka před odchodem na nádraží a odjezdem domů. Emma Šillerová VI.C
Exkurze do botanické zahrady Naše třída 7.A společně se 7.C navštívila v pátek 15.5. Botanickou zahradu v Praze Troji. Jako první jsme zamířili do skleníku Fata Morgana, který připomíná podlouhlé písmeno ,,S“ a je dlouhý 130 metrů. Provázela nás milá průvodkyně, která nám postupně ukazovala části skleníku od
polopouští až po tropické deštné lesy, k vidění byli i motýli, kteří zde volně létali. Procházeli jsme i v podzemí, kde jsou vymodelovány kořeny rostlin, které byly ve skleníku. Nakonec prohlídky skleníku jsme prošli proskleným tunelem přímo pod jezírkem s cizokrajnými rybami. Poté jsme přešli do rozlehlých venkovních zahrad, kde jsme dostali listy s detektivními úkoly, při kterých jsme procházeli i čínskou zahradou a altánky v okolí. Na závěr jsme si prohlédli vinici, která se nachází přímo nad nádherným Trojským zámkem, a vrátili se unavení zpátky domů. Text i foto Radek Svoboda VII. A
Berlín – Drážďany 20 – 21. Května Zatímco si všichni 20. května mohli přispat, někteří museli vstávat už v 6 ráno, protože v 7 hodin už museli být nastoupeni v parku před vchodem do školy. Proč? Kvůli tomu, aby stihli autobus! Není to nejlepší pocit a já vím, o čem mluvím, protože jsem byl jedním z těch dobrovolníků. V 7 hodin, kdy některé děti teprve vstávají, jsme my vyráželi na cestu do Německa. Cesta trvala 6 hodin. Když jsme po dlouhé době dorazili do cíle, první, co nás upoutalo, byla berlínská zeď, která po druhé světové válce rozdělovala západní a východní Německo. Bylo zde spoustu grafitů, na nichž se podíleli umělci z celého světa. Pak jsme popojeli dál, k budově německého parlamentu. Zde bylo napsáno, samozřejmě německy Německému lidu. Dále jsme prošli město, podívali se na zdejší kostely, katedrály, ale největší radost mi udělala proslulá berlínská televizní věž. Já a určitě i mnozí jiní měli zprvu strach, ale když jsme se nahoře rozhlédli, byl to úžasný pohled. Viděli jsme na celý Berlín. Pak jsme měli hodinový rozchod. Někteří z nás šli do Burger King, kvůli tomu, že 4 hodiny už nejedli, ale většina, hlavně holky, šla nakupovat oblečení do PRIMARKu. Poté jsme zase nastoupili do autobusu, který nás měl odvést do hostelu. Ne, opravdu ne hotel, ale
hostel. Mnozí z nás nevěděli, jak vypadá. A budu upřímný, i když se mi v hostelu líbilo, nějaké ty vady to mělo. Přesto jsme se v noci vyspali dobře a ráno jsme vstali plni nové energie, připraveni na další den. 21. května ráno jsme se zabalili, nasnídali a nastoupili (pochopitelně i s našimi zavazadly) do autobusu. A kam jsme jeli, bylo pro všechny překvapení. Určitě jste všichni viděli pohádku Tři oříšky pro Popelku. No a naše výprava nás zavedla na zámek, na němž se tato pohádka natáčela. Hrad se jmenoval Moritzburg a musím přiznat, byl to opravdu nádherný zámek. Naše výprava nás poté zavedla do Drážďan. Viděli jsme kostel panny Marie, pomník Fridricha Augusta I. nebo taky římskokatolickou katedrálu Nejsvětější Trojice. Nejvíc nás ale potěšil dvouhodinový rozchod po nákupním centru. A všichni pospíchali – kam jinam – do PRIMARKu. A jelo se domů, tentokrát jízda trvala (jen) 3 hodiny. Nevím jak ostatní, ale já zvedám palec nahoru a dávám 10/10! Jiří Ledvinka VII. A
Rodilí mluvčí Jistě vám neušlo, že u nás na škole hostovali skoro celé druhé pololetí tři rodilí mluvčí. Možná i vaše třída zažila, co to je, když musíte najednou 'opravdu' použít angličtinu. Jenže tyhle týdny se pomalu blíží ke konci a my se musíme s našimi hosty rozloučit. A jistě budu mluvit za všechny, když řeknu, že to byla skvělá zkušenost, která se nám v životě určitě může hodit. Takže - děkujeme za Vaši trpělivost, snahu, odhodlání, ale hlavně ještě jednou za tu trpělivost, kterou jste měli, protože vím, že to s námi rozhodně nebylo lehké. Děkujeme! Anna Vartová VIII. B
Pasování prvňáků na čtenáře Na 21. května se všichni prvňáci moc těšili. Konečně ukážou, jak umí číst, čeká je pasování na čtenáře! Všichni si to náramně užili.