008
5
en 2
dobrovolný příspěvek 10,-
květ
olomoucký měsíčník
Aktuální číslo: Olomouc – město plechových hal? Ptáci a teflon Bioplasty Domácí kompostování v Droždíně Místní referendum Olomoucký Biozpravodaj
Ekologické listy 5/2008 vychází: 13. 5. 2008 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Libor Praus, Jitka Komendová Jazykové korektury: Lukáš Foldyna, Martin Janečka Foto na titulní straně: Libor Praus Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané
Ochutnávka výrobků PRO-BIO na exkurzi ve Starém Městě pod Sněžníkem 19. 4.
Náklad: 1800 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 20. 5. 2008
Aktuálně z Olomouce Bude Olomouc městem plechových hal? Ve středu 7. května 2008 proběhlo v kongresovém sále Krajského úřadu Olomouckého kraje závěrečné veřejné projednání Územní studie lokalit rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity v oblasti města Olomouce a jeho okolí. Veřejné zasedání zorganizoval Olomoucký kraj nad rámec svých zákonných povinností. Občanům se tak naskytla cenná možnost projevit osobně své připomínky a návrhy k řešení uvedenému ve studii. Největší význam Studie spočívá v tom, že údaje z ní mohou být v budoucnu včleněny do zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, které jsou závazné pro tvorbu územních plánů obcí. Představení studie se ujali Ing. Gremlica z Odboru strategického rozvoje Olomouckého kraje a zpracovatel dokumentace Ing. arch. Kynčl z VUT Brno. Výběr vhodných ploch (celkem 300 ha) byl posuzován na základě konceptu tzv. “udržitelného ekonomického rozvoje podnikatelských aktivit” (komerční činnost v těchto zónách by měla údajně zahrnovat pouze lehkou výrobu, administrativu a logistiku). Prvním úkolem bylo vytipovat ve městě a blízkém okolí všechny potencionálně vhodné pozemky větší než 10 ha (lokality, které už jsou zahrnuty v územních plánech i zcela nově navrhované). Základním klíčem při výběru bylo technicky snadno řešitelné napojení na stávající rychlostní komunikace, aby se nezvyšoval dopravní ruch v okolních obytných zónách. Po vyloučení z různých dalších důvodů nevhodných pozemků (např. záplavová oblast, systém ekologické stability, ochranná pásma vodních zdrojů, svažitost nad 7%, ložiska nerostných surovin, území pod správou armády ČR, chráněná území atd.) zbylo 9 lokalit o celkové ploše asi 500 ha. Ty byly podrobeny další analýze, při které přibylo při posuzování kritérium časové dostupnosti. Konečné výsledky po zhodnocení pořadí všech relevantních činitelů jsou následující: Na prvním místě se umístila lokalita v katastrálním území Slavonína směrem k obci Hněvotín, kde vlastní pozemky firma Gemo, která zde chce vybudovat tzv. logisticko-technologický park. Na druhém místě skončila plocha v katastru místní části Holice, na třetím území na pozemku Velké Bystřice, na čtvrtém lokalita ve Velkém Týnci a na pátem další pozemek u Velké Bystřice. Celkový součet těchto pěti pozemků je 333 ha. Zbylým vhodným plochám (např. Bělkovice-Lašťany, Vsisko, Bystrovany), tedy zatím nebezpečí “rozvoje” nehrozí. Dalším cílem studie bylo najít minimálně 150 ha, na kterých je výstavba realizovatelná do 2 let. Tuto podmínku splňují pouze lokality Slavonín-Hněvotín a jedna lokalita v katastru Holice (celkem 113 ha). Jinde výstavbě dosud brání špatné napojení na stávající dopravní síť. Situace tedy nevypadá tak hrozivě, jak se zdálo.
2
Můžeme být ale spokojeni? Nikoliv, minimálně vítězná lokalita v katastru Slavonína a Hněvotína je více než problematická. Plocha je situována na kopci nad Olomoucí na mimořádně kvalitní zemědělské půdě I. třídy ochrany. S likvidací černozemě projevilo nesouhlas nejen Hnutí DUHA Olomouc, které záměr kritizovalo už ve fázi zadání změny územního plánu Olomouce, ale také Ministerstvo životního prostředí a Sdružení za krásnou Olomouc. Jeho předseda PhDr. Martin Horáček, Ph.D., historik architektury přidává další argumenty proti výstavbě: „Vzhledem k převládajícímu vanutí větru od západu na východ se v Evropě západní strany měst, tzv. West Endy, zásadně ponechávaly vyhrazené pro obytnou zástavbu, zatímco průmysl a doprava se situovaly na východ, aby tak hluk a zplodiny neobtěžovaly obyvatele, to respektovaly všechny územní plány Olomouce, včetně těch komunistických. Dokonce ještě územní plán z roku 1997 počítal s uchováním tzv. zeleného horizontu nad Tabulovým vrchem, který slouží jako přirozené – a jediné - vycházkové zázemí stovkám obyvatel Neředína a přilehlých čtvrtí. Teprve v poslední době se situace dramaticky změnila: byl vybudován v daném úseku naddimenzovaný obchvat, bez náhrady přetínající staleté a hojně využívané pěší trasy z Olomouce do Hněvotína a Topolan, z původně „zelených“ pozemků se salámovou metodou vykrajují úseky pro neregulovanou obytnou výstavbu – a zároveň se na druhé straně čtyřproudové silnice plánuje gigantický (bezmála 1 km čtverečný) skladový areál, jehož minimální a krátkodobý přínos z hlediska pracovních míst (ve velké míře skladníci) sotva vyváží zvýšenou dopravní zátěž, znehodnocení nejúrodnější půdy a devastaci oblíbené rekreační krajiny, exponované rovněž v dálkových pohledech na město. Rozvojové plochy mají již v Olomouci své výhodně situované místo při výjezdech na Přerov a Ostravu a v relativně malém městě, jakým Olomouc je, není důvod k jejich množení.” K dalším úskalím, bránícím vzniku monstrózní betonové stavby na kopci, patří porušení krajinného rázu a odtokové poměry. Potok Stouska v Hněvotíně nepojme běžné deště už dnes. Jak to bude zvládat po zabetování? Varující je příklad Nemilanky po výstavbě obchodní zóny OC Haná. Město Olomouc je po zabetonování této lokality postaveno před nutnost chránit Slavonín před loklálními povodněmi vznikajícími po prudkých deštích, kdy asfaltové plochy nemohou tuto vodu vsáknout a ta všechna odtéká malým korytem potoka Nemilanka přímo do obydlené části. Protipovodňová opatření mohou být různá, jedno z navržených by mohlo městskou pokladnu stát úctyhodných 100 milionů korun. Co všechno by se mohlo v Olomouci zlepšit, kdyby se neuváženě nestavělo
na nevhodných lokalitách a nemusely se nyní shánět peníze na takto vyvolané škody? V Hněvotíně by tento problém údajně mohl zmírnit poldr, se kterým počítá územní dokumentace. Jeho vybudování by měl zajistit i zaplatit případný privátní investor. Je zarážející, že přes tolik negativ vyhrála celou studii právě tato lokalita. Zdá se, že město Olomouc, které má dostatečné pravomoce usměrňovat počínání investorů na svých pozemcích, opomíjí, ze strachu o ztrátu investora, kvalitu života svých občanů. Že vznik
nových pracovních míst, jediné objektivní pozitivum výstavby dalších hal, nemusí být žádnou výhrou, ukazují např. osudy závodu Philips v Hranicích na Moravě nebo bramborárna v Litovli. Nejistotu z budoucího vývoje nových investic nepřímo připustil i zpracovatel dokumentace Ing. arch. Kynčl, když opatrně stanovil odhad počtu nových pracovních míst v širokém rozmezí mezi 3000 - 15000. Stojí tato krajně nejistá čísla za zastavění a tím nenávratného zničení dalších 300 ha zelené plochy? Libor Praus
Přerod v průmysl? Krajský úřad Olomouckého kraje s veřejností projednává studii o dalších tzv. rozvojových plochách – lokalitách určených pro budování nových průmyslových zón, skladovacích hal, logistických a technologických center. Dosud nezastavěné území v okolí Olomouce – většinou kvalitní orná půda - by mělo být do několika let pokryto betonem. Krajský úřad má pro svůj záměr dobré důvody: doposud bylo smutnou rutinou, že velkým investorům na Olomoucku nebylo co nabídnout a navíc z univerzitního města údajně odcházejí vzdělaní lidé. Úřad má skoro pravdu: Olomoucko není Ostravsko, Třinecko nebo Mladoboleslavsko s tradicí těžkého průmyslu a zároveň zde není žádná univerzita technického zaměření, odkud by tlak na uplatnění se ve strojírenství nebo průmyslu mohl pramenit. Haná má naopak pověst úrodného kraje s dobrými příležitostmi pro zemědělství. Centimetr půdy vzniká desítky až
stovky tisíc let; pod novými supermarkety, továrnami nebo skladovými halami však kvalitní černozem nenávratně zmizí bleskurychle a navěky. V době, kdy jsme svědky stále stoupajícího zájmu o potraviny z ekologického zemědělství a o rostliny pro energetické využití, Olomoucko pokrokově betonuje ornou půdu, z jejíž kvality region po staletí profitoval. V rozvojových zemích je nedostatek potravin už dnes, bohatá Evropa, Česko a Olomoucko, plné svých „rozvojových ploch“ bude potraviny a energii z nejchudších zemí v dalších dekádách nejspíš dovážet. A vzdělaní lidé – absolventi přírodovědných a humanitních oborů – skutečně začnou odcházet do přírodně zachovalejších a racionálněji řízených krajů. V nezdravé krajině, neschopné čelit extrémním výkyvům počasí a zamořené škodlivinami pak najdou z olomoucké univerzity uplatnění asi jen otrlí lékaři a knězi. Miroslav Kutal
Projekt domácího kompostování v Droždíně Domovní odpad, tedy ten, který většina z nás vyhazuje do popelnice, obsahuje 30–40 % kuchyňských a zahradních odpadů. Končí na skládkách komunálního odpadu, kde kuchyňský a zahradní odpad zbytečně zabírá místo, skládkování je totiž drahé a náročné na prostor. Ještě větším problémem je produkce metanu, který vzniká při anaerobním rozkladu biologických odpadů. Nejefektivnější způsob, jak dosáhnout snížení množství bioodpadu ukládaného na skládku, je kompostování. Města se snaží kompostování podporovat, v Olomouci např. již několik let probíhá oddělený sběr bioodpadu do upravených kontejnerů v městských částech Radíkov, Svatý Kopeček a Lošov a letos byl zahájen pilotní projekt třídění bioodpadu do speciálních nádob na biologický odpad v městské části Neředín. Úplně nejefektivnější způsob likvidace biologického odpadu z domácností je však domácí kompostování – odpad se likviduje tam, kde vzniká, a ještě se vytváří cenná surovina – kompost. Ideální samozřejmě je, máte-li kompostér, do něhož se kuchyňský odpad odkládá, kam postavit, nejlépe na vlastní dvorek nebo zahrádku. (Kompostovat se však dá i v paneláku na
Foto: Veronika Prágerová
3
balkoně, v bedýnce a za pomoci žížal, jak se můžete dozvědět a na vlastní oči přesvědčit v ekoporadně Hnutí DUHA na Dolním náměstí). Odbor životního prostředí Magistrátu města Olomouce inicioval a financuje projekt individuálního, domácího kompostování v městské části Droždín. Provádí jej místní Komise městské části spolu s ekologickou organizací Hnutí DUHA. Cílem projektu je kromě samotného snížení produkce bioodpadu také zjistit, k jak velkému poklesu podílu bioodpadu v popelnicích
vlastně dojde a vyplatí-li se takový způsob zavádět i do jiných okrajových částí města. Zájemci, kteří se v Droždíně do projektu přihlásí, získají od Magistrátu města Olomouce zdarma do pronájmu plastový zahradní kompostér a kbelík na kuchyňský bioodpad. Pokud budou na projektu dále spolupracovat, přejde kompostér po pěti letech do jejich vlastnictví. Hnutí DUHA dává k dispozici letáky, popisující jak správně kompostovat, a na požádání i podrobnější Veronika Prágerová
Olomoucký magistrát se vydal do boje s odpadem Protože náš magistrát chce, aby se obyvatelé Olomouce chovali ekologicky, rozhodl se začít u sebe a prověřit svůj provoz ekologickým auditem. Ten iniciovalo o. p. s. Sluňákov v rámci projektu Přírodě Olomouckého kraje. Nejprve prošli školením úředníci, kteří získali mnoho užitečných informací o způsobech, jak chránit při svých běžných denních činnostech životní prostředí. Úředníci se zajímali především o možnosti třídění odpadu v budovách magistrátu, ale i o používání recyklovaného papíru a ekologicky šetrných kancelářských potřeb, úsporných spotřebičů a žárovek, ale také o možnost uschování kol na úřadě. Na základě toho se město rozhodlo provést ekologický audit na svých úřadech. Financuje jej o. p. s. Sluňákov, výsledky z něj vyplývající uvede do praxe odbor životního prostředí a Technické služby města Olomouce, a.s.
V Olomouci je momentálně více než 520 stanovišť na tříděný odpad a stále to není dostatečné. Zájem ze strany obyvatel i různých institucí o třídění odpadu naštěstí stále roste. Největším problém, kam umístit nové kontejnery, je především v centru města, postavit je na veřejné prostranství do historického jádra není vhodné. Novinkou při sběru plastů v historickém centru se proto stala možnost jejich sběru do speciálních žlutých pytlů (80 litrů). Občané pytle po naplnění umístí v den svozu na stejné místo před domem, jako popelnici. Svoz z nových míst začal 5. května a bude probíhat vždy 1x týdně. Podnikatelské subjekty mohou o tuto službu zažádat přímo svozovou firmu. Libor Praus
Zelená domácnost Nebezpečný teflon S teflonem ( „Polytetrafluóretylén“ – PTFE) se v domácnosti setkáváme již celá desetiletí. Oblíbené je teflonové nádobí, na kterém se nepřipalují pokrmy, již méně se ví, že se používá např. k povrchové úpravě domácích spotřebičů (pečící trouby, plechy, toustery, fritézy, ale také vysoušeče vlasů, žehličky, topidla...) nebo k izolaci kabelů. Bohužel nesporné klady tohoto materiálu mají i svou druhou stranu mince. Již více než třicet let odborníci vědí, že výpary ze zahřátých teflonových výrobků jsou smrtelně nebezpečné pro ptáky, kteří po nadýchání se již nepatrného množství umírají ve velikých mukách. Přestože jsou si výrobci zboží z teflonu zmiňovaného nebezpečí dobře vědomi, marně bychom na jejich produktech hledali jakékoli varování či upozornění. Na internetových stránkách vlastníka ochranné známky teflonu – firmy DuPont je sice možné najít několik velmi obecných rad týkajících se chovu ptáků, ale v
4
záplavě textu je dokáže nalézt jen již předem věci znalý člověk. Malá informovanost mezi chovateli i veterinárními lékaři je pak přirozeným výsledkem takového tajnůstkaření. Hlavní nebezpečí spočívá v nadměrném zahřátí teflonového materiálu, při kterém dochází k rozkladu – pyrolýze. To se děje již při teplotách kolem 200°C, od 260°C jsou ve výparech prokazatelné toxické substance. Pro názornost – při testech hygieny a zdravotní nezávadnosti potravin dosáhla běžná nepřilnavá pánev zahřátá na normálním elektrickém vařiči teploty 391°C za tři minuty a 20 sekund, přičemž v době ukončení pokusu teplota stále ještě stoupala. Teflonová pánev se v tomtéž testu zahřála na 383°C během pouhých pěti minut, jak bylo naměřeno komerčně dostupným infračerveným teploměrem. Studie DuPontu ukazují, že teflon uvolňuje první toxické plyny již při teplotě 230°C. Při 360°C uvolňují teflonové pánve nejméně
Květen 2008
šest toxických plynů, včetně dvou karcinogenů, dvou globálních znečišťovadel a kyseliny monofluoroctové (MFA), což je chemikálie, která je i pro člověka smrtelná i při nízkých dávkách. Při teplotách kolem 400°C se nepřilnavé teflonové povlaky rozkládají na agresivní činidlo známé jako PFIB a na chemický analog fosgenu, nervového plynu z druhé světové války. K otravě ptáků dochází bohužel již při 260°C. Zůstane-li na ohni nebo v troubě nádoba, z níž se vyvaří veškerý obsah, dosáhne teplota této hodnoty ve velmi krátké době. Nejzákeřnější na všem je skutečnost, že pyrolýzou vzniklé plyny jsou pro člověka bez zápachu a neviditelné. Výsledkem je, že neštěstí zpozorujete, až když je pozdě. Výpary z přehřátého teflonu mohou způsobit problémy i člověku. Tyto případy sice nekončí tragicky, ale někdy může dojít k těžkým dýchacím potížím, které jsou doprovázeny horečkami. Při srovnávacích testech na ptácích a savcích (myši, morčata) bylo zjištěno, že zatímco vdechnutí nepatrného množství výparů savci přežili, ptáci bez výjimky uhynuli. Vysoká citlivost na plyny je u ptáků zapříčiněna jejich zvláštní tělesnou stavbou. Vzdušné vaky výrazně zvětšují plochy vstřebávání, dílo zkázy dokonává jejich vysoká frekvence dechu. Intoxikace probíhá neobyčejně rychle. První známkou je již po několika minutách mžikání očními víčky (patrně podrážděním). Následuje silný neklid, dýchací potíže, ospalost, poruchy rovnováhy. Konečným
stádiem je pád z bidla na zem, kde pták zůstává ležet s roztaženými křídly a lapá po dechu. Pitvami byly zjištěny otoky na plicích se zhuštěním ve velkém krevním oběhu (hromadění krve v játrech), někdy i krvácení do mozku. Pod mikroskopem byl patrný zhoubný vliv výparů z teflonu. Svrchní plochy buněčných vrstev dýchací trubice a průdušek a také epitel a kapilárie byly zcela zničeny, docházelo k silné tvorbě hlenů s možností bronchiálního krvácení. Dále byly viditelné buněčné změny na játrech a srdečním svalu. Úhyn ptáků pod širým nebem Asi nejprůkaznější důkaz nebezpečnosti teflonu je případ z Velké Británie z roku 1987. V jedné průmyslové oblasti uhynulo v průběhu čtyř hodin 80–100 vrabců, kosů a špačků a společně s nimi 10 andulek ve venkovní volieře. Později se zjistilo, že v jedné továrně natírali povrch plechů barvou s obsahem PTFE a z důvodů časové tísně nastavili teplotu ve vypalovací peci na výrazně vyšší teplotu (cca 470°C). K úhynu tedy může dojít nejen v uzavřené prostoře, nýbrž i pod širým nebem. Z uvedených informací vyplývá, že by se chovatelé ptáků měli používání výrobků z teflonu v domácnosti raději zcela vyhnout a i v domácnostech bez opeřenců bychom při výměně nádobí a elektrospotřebičů měli preferovat výrobky zcela prosté tohoto materiálu. Libor Praus Zdroje: www.sweb.cz/papousci/ruzne.htm, www.amazonia.cz/informace.php?eid=38
Ekoporadna Bioplasty a nakládání s psími exkrementy Zajímá mě, pokud používám ke sběru psích exkrementů běžně dostupné igelitové sáčky a poté je vyhodím do kontejneru na komunální odpad či odpadkových košů kolem cest, jak se tyto znečištěné sáčky dále likvidují? Dají se sehnat nějaké biologicky rozložitelné a nepropustné “eko” sáčky? Likvidace plastového sáčku se psím exkrementem, který přijde do kontejneru (odpadkového koše) na směsný odpad, probíhá buď spalováním, nebo skládkováním. Ve spalovně se uvolňují škodlivé zplodiny (např. dioxiny), na skládce se bez přístupu kyslíku při rozkladu uvolňují skleníkové plyny (např. metan). Ekologicky šetrné sáčky z biologicky rozložitelných plastů skutečně existují a představují vhodnou alternativu. Bioplast je hmota vyrobená z biomasy. Vypadá na první pohled stejně jako běžný plast. Základní surovinou je především škrob získávaný např. z kukuřice, obilnin či řepy. Aby se škrob přeměnil na látku s vlastnostmi odpovídajícími plastům, je nutné jej vystavit vysokým teplotám a izolovat z něj glukózu. Z glukózy se získává kvašením kyselina mléčná a z ní
pak kyselina polymléčná (polylactic acid, PLA). Z této látky se dá vyrobit obal všech druhů stejně jako třeba sáčky, obaly na potraviny i fólie pro zemědělství. Tyto plasty není třeba nákladně likvidovat, rozloží se samy po několika měsících. Psí exkrementy včetně kompostovatelných sáčků můžete kompostovat v zahradním kompostéru, či na kompostovací hromadě nebo v kompostéru specializovaném na kompostování psích exkrementů (www. baron.cz/pes/komposter-na-rozklad-exkrementu-374k-PP000104-X000254.html). V některých městech se již začíná odděleně sbírat bioodpad. V případě házení sáčků do směsných kontejnerů, není investice do rozložitelného sáčku smysluplná. Objednat sáčky i jiné zboží z biologicky rozložitelných plastů lze na internetových stránkách www.biobag. cz; www.bioplast.cz. Sáčky a jiné druhy bioplastu si můžete prohlédnout v Ekoporadně Hnutí DUHA Olomouc. Hana Kovaříková Zdroje: www.ekodomov.cz, www.priroda.cz, www.bioplast.cz, www.biobag.cz
5
Den Země 2008 v Olomouci Již 18. rokem probíhají v Olomouci na přelomu dubna a května Ekologické dny Olomouc, při nichž se poukazuje na nezbytnost ochrany životního prostředí. V rámci těchto dnů proběhl také dne 18. 4. 2008 Den Země. „Oslavy“ tohoto ekologicky motivovaného svátku se zúčastnily děti mateřských škol a 1. stupně základních škol z Olomouce a okolí. Program pro děti připravily studentky oboru Učitelství pro 1. stupeň základních škol a oboru Učitelství pro mateřské školy z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci se Sluňákovem - Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. Studentky pro děti nachystaly různá stanoviště s aktivitami a úkoly. Celý program se nesl v duchu „Stezka Ferdy Mravence“ a uskutečnil se v areálu Botanické zahrady a v přilehlé části olomouckých parků. Prostřednictvím aktivit měly děti možnost nahlédnout do živočišné říše a stát se alespoň na chvilku pavoukem, motýlem nebo beruškou a zdolávat nástrahy a překážky zvířecího života. Stanoviště byla zaměřena jednak na vědomosti, kreativitu a obratnost dětí, ale děti také plnily některé úkoly ve skupinách, čímž se rozvíjela zároveň i komunikace a spolupráce v kolektivu.
Byl to pro všechny příjemně strávený den. Studentky měly možnost vyzkoušet si ekologickou výchovu v praxi a děti si užily příjemné aktivity a snad se i něco přiučily. Jana Schovajsová, Kamila Pospíchalová Stezka Ferdy mravence
foto: Jana Schovajsová
Ekologickoprávní minimum Místní referendum Spousta lidí už to zažila: podávali petice, apelovali na zastupitele, psali na všechny strany, ale stejně jejich názory nebyly vyslyšeny... Co tedy mohou dělat občané, kteří chtějí něco prosadit nebo něčemu zabránit? Pokud selhaly všechny uvedené cesty a občané i přesto chtějí něco prosadit či něčemu zabránit, může už zbývat jediná možnost a tou je vyvolání místního referenda. Konání místního referenda upravuje zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu. V místním referendu se rozhoduje o věcech, které spadají do samostatné působnosti obce, což znamená, že nelze např. rozhodovat o tom, zda bude určitá stavba povolena nebo ne (tím by se zasahovalo do stavebního řízení, což je výkon státní správy, nikoliv samosprávy). Místní referendum však nelze konat o otázkách uvedených v § 7 zákona o místním referendu, tj. např. o místních poplatcích, o volbě a odvolání starosty nebo primátora, o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce atd. Místní referendum se koná buď usnese-li se na jeho
6
uskutečnění zastupitelstvo obce, nebo pokud tzv. přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo rozhodne o jeho vyhlášení. Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpoří zákonem určený minimální počet občanů obce starších 18 let v zákoně označovaných jako „oprávněné osoby“ (v podmínkách Olomouce by to muselo být 10 % oprávněných osob, v obci do 3000 obyvatel však 30 % oprávněných osob). Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovy „ano“ nebo „ne“. Přípravný výbor je tvořen nejméně 3 oprávněnými osobami a je to právě přípravný výbor, kdo se o konání místního referenda zasadí nejvíce. Mezi jeho úkoly patří kromě navrhování uspořádání místního referenda také např. delegování členů do komisí pro hlasování atd.
Návrh na konání místního referenda musí obsahovat: • označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje
• znění otázky navržené k rozhodnutí v místním referendu • odůvodnění návrhu • odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce • označení zmocněnce z členů přípravného výboru • jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu a jejich vlastnoruční podpis
Návrh na konání místního referenda oprávnění občané podporují podpisy na podpisové listině, která musí obsahovat: • označení území, na němž se má místní referendum konat • znění otázky navržené k rozhodnutí v místním referendu • jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu Obecní úřad přezkoumá návrh přípravného výboru včetně jeho přílohy a posoudí jej ve lhůtě 15 dnů. Má-li návrh nedostatky, vyzve obecní úřad zmocněnce přípravného výboru, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání rozhodne buď o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otáze místní referendum konat (a zároveň
stanoví den konání místního referenda), anebo o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat. Je-li však místní referendum přípustné a návrh byl podán se všemi náležitostmi, zastupitelstvo má povinnost místní referendum vyhlásit. Aby rozhodnutí odhlasované v místním referendu bylo platné, je potřeba, aby se hlasování zúčastnila alespoň polovina oprávněných osob. Rozhodnutí, které je v místním referendu většinou hlasujících přijato, je závazné a zastupitelstvo je povinno jej respektovat a řídit se jím. Nejsložitější z celé úpravy místního referenda je vymyšlení správného znění otázky. Proto důrazně doporučujeme tuto problematiku nepodceňovat a raději se spojit s někým, kdo má s pořádáním místního referenda zkušenosti nebo právní problematiku místního referenda zná (např. Ekologický právní sevis, ekoporadna Hnutí DUHA Olomouc apod.). Dominika Kovaříková Článek byl sepsán v rámci projektu Rozvoj praktických forem výuky na PF UP, podpořeného ESF.
Kalendárium 17. května sraz v 9 hodin na Horním nám. – orloj Litovelské Pomoraví na kole Cyklistický výlet Litovelským Pomoravím, doplněný odborným výkladem. Připravena též kratší trasa, šitá na míru rodičům s dětmi. Pořádá Správa CHKO Litovelské Pomoraví.
1.–31. května, Vědecká knihovna, Bezručova 3 (otevřeno po–pá 8.30–19h, so 9–13h) To nejlepší z přírodních krás střední Moravy, výstava fotografií Poslední z cyklu pořádaných výstav bude přehlídkou toho nejlepšího, co v oblasti střední Moravy máme. A že toho není málo... no vždyť posuďte sami. Srdečně zve Sagittaria – sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, 585 228 438, 605 524 385,
[email protected], www.sagittaria.ecn.cz
14. června, sraz v 9 hodin na mostě ul. Pavlínka v Litovli Litovelským Pomoravím na lodi Sjezd Moravy a jejich ramen. Poznávání fenoménu vnitrozemské říční delty a lužních lesů z kanoí a raftů. K účasti je nutno se přihlásit předem - počet účastníků je omezen. Pořádá Správa CHKO Litovelské Pomoraví
20. června, sraz v 15.30 v Otaslavicích u samoobsluhy Jak se loví raci? Exkurze s výkladem. Odlov raků z přírody v rámci záchranného odchovu. Exkurzi vede RNDr. Miloš Holzer. Pořádá 9. ZO ČSOP Astacus.
22. června, odjezd autobusu z Olomouce v 7 hodin z parkoviště před OD Billa a z Přerova v 8 hodin z parkoviště před OD Prior Výlet na ekofarmy - exkurze s výkladem Zavítáme do Hostětína v Bíláých Karpatech, navštívíme ekofarmu. Zjistíme, čím se liší ekologické zemědělství od konvenčního. Ochutnávka a možnost vzakoupení bioproduktů. Přihlášky do 14. června na tel. 581 219 910, na adrese
[email protected] nebo osobně na Ornitologické stanici musea Komenského v Bezručově ulici v Přerově. Pořádá Ornitologická stanice Muzea Komenského Přerov. Akce jsou financovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
7
Mozaika Šternberk plánuje podzemními kontejnery a bojuje proti nepovoleným skládkám Šternberk chce zvýšit podíl separovaného odpadu. Ze 4000 tun komunálního odpadu vytřídilo město vloni jen necelých 350 tun. Město i proto zvažuje, že by v historickém centru a na nových sídlištích instalovalo podzemní kontejnery na separovaný odpad. Jsou estetičtější a větší, takže by se nemusely vyvážet tak často. Město se je chystá instalovat na nově budovaném sídlišti na Světlově a v historickém centru. Deset podzemních kontejnerů na separaci skla, papíru a plastu o objemu 9 metrů krychlových má zatím v kraji pouze Uničov. Radnice také vyhlásila boj proti černým skládkám. V kampani pod názvem „naruby“ zveřejňuje nepořádek ve městě – mimo nepovolených skládek jsou to odpadky na ulicích i místech, kde si hrají děti, nepořádek kolem kontejnerů či autovraky. Cílem kampaně je přimět obyvatele k většímu zájmu o životní prostředí.
Znovuobjevení jezer na Přerovsku Obec Jezernice na Přerovsku chce do tří let obnovit tamní jezera, která tu před několika staletími byla. Místo bude sloužit jako domov vzácných živočichů a lidem bude skýtat rekreaci a odpočinek. Plánuje se tu i jedna ze zastávek zdejší rozsáhlé sítě cyklostezek.
www.kompostery.cz
on-line shop
Stromy života V obci Radkovy na Přerovsku vyrostla v rámci projektu Strom života alej adoptovaných stromů. Od listopadu loňského roku takto adoptovalo (a většinou i jako dárek věnovalo) celkem 130 lidí a zhruba polovina z nich stromy i vlastnoručně zasadila. Nová alej se bude připomínat lidem i v příštích letech. Na stromech totiž vyrostou jablka, hrušky, třešně a švestky.
Díky netopýrům budou ze střech domů Evropsky významné lokality V Olomouckém kraji se do evropské soustavy chráněných území Natura 2000 dostaly i kostely či domov důchodců. To, co je zařadilo mezi významné přírodní lokality, je jejich půda nebo věž, kterou každé léto využívají netopýři a vrápenci. Jde například o prádelnu domova důchodců v Sobotíně na Šumpersku, kde žije kolonie vrápence každé léto už desítky let. Klientům to nijak nevadí, jsou na ně spíše pyšní a snaží se je co nejméně rušit. Další kolonie se nachází na půdě kostela v Otaslavicích na Prostějovsku. Místní farnost přítomnost netopýrů přijímá bezkonfliktně. Někteří kněží si na půdu kostela dokonce chodí pro netopýří trus. Jedná se o velice kvalitní hnojivo. Kolonie asi 350 netopýrů velkých se zde vyhnula věžím, protože je v nich rušily zvony. Zimu tráví netopýři většinou v jeskyních a štolách. Letní kolonie, oddělené pro samce a samice s mláďaty, zakládají právě v tomto období. Například letní kolonie vrápence malého v Sobotíně tvoří asi padesát jedinců a na Kroupově statku ve Vlkoši na Přerovsku přespává 70 samiček netopýra brvitého. Další lokalitou je mateřská škola v Lázních Lipová, kde se nachází letní kolonie vrápence malého.
Olomoucký rekord ve sběru použitých baterií 270 litrù
400 litrù
K 350
720 litrù
400 litrù
350 litrù
S 650
S 900
650 litrù
905 litrù
Objednávky a informace:
577 590 911
Na letošním Ekojarmarku na olomouckém Horním náměstí byl ustanoven národní rekord ve sběru použitých baterií. Během pěti hodin se na náměstí nakupilo 254,90 kilogramu monočlánků, tužkových i plochých baterií. Rekord, na jehož organizaci se podílelo město a nezisková organizace Ecobat, byl úředně potvrzen Michalem Jurečkou z agentury Dobrý den. Použité baterie se v ČR sbírají od roku 2003. Zatímco v roce 2006 v Olomouci sebrali něco málo přes půl tuny baterií, v loňském roce to už bylo téměř 1,9 tuny. V celé republice to loni bylo 264 tun, evropské směrnice ale nařizují vybrat do roku 2012 trojnásobek. Zatím se vytřídí asi deset procent toho, co se prodá. Jediná třídící linka na vybité baterie je v Kladně, recyklují se zčásti v Příbrami a třetina použitých baterií se odváží ke zpracování do Rakouska. Libor Praus, Barbora Číhalová
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet číslo 1803974399/0800 anebo na adresu redakce. Před zasláním daru nás informujte, nepřijímáme anonymní dary. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.