VYSTAVENÍ GRAND PRIX NA HVĚZDÁRNĚ VE ZLÍNĚ POD ZATMĚLÝM MĚSÍCEM

FORMAČNÍ SERVIS OBCE ARCHITEKTŮ

www.architekt.cz

[email protected]

18

z á ř í 2 0 0 6

VYSTAVENÍ GRAND PRIX NA HVĚZDÁRNĚ VE ZLÍNĚ POD ZATMĚLÝM MĚSÍCEM Čtvrtek 7. září, něco po páté hodině odpolední. Na hvězdárnu přicházejí architekturychtiví návštěvníci. Stěny jsou pokryty panely s fotografiemi domů z celé republiky. Všechno pestře strakaté, první zvědavci si prohlížejí vystavené obrazy. Kdosi se telefonicky ptá, zda bude večer vidět zatmění Měsíce a kdy může přijít. Nebe je čisté, zatmění snad bude, ale obávám se, že se při něm Měsíc schová také za stromy, a tak telefonistu posílám s triedrem na opačný konec města.

2. STRANA

GP OA 2006 VE ZLÍNĚ

Jan Melichar, který vážil cestu až z Brna, nás přenesl do Číny mezi traktoristy a pomníky a souvislosti v našich myslích dávno v minulost zasuté. Pokouším se představit si, jak na opačném konci Zeměkoule také někdo podobně promlouval před stejnými panely k potomkům čínských traktoristů z padesátých let. Zveme návštěvníky, kterých se sešlo kolem čtyřiceti, na víno, prospekty od sponzorů, hovorům o architektuře a slibujeme i zastíněný Měsíc. V sále nabízíme architekturu, nad střechou pak celý zbytek vesmíru. Vždy, když připravuji takto rozsáhlou výstavu a jsem přinucen nedostatkem místa vystavit jen část, protože se do sálu všechny přihlášené práce nevejdou, probíhá to velmi podobně. Nejprve všechny panely s fotografiemi a dokumentací rozestavíme podél stěn a ještě podle židlí nahromaděných uprostřed. Tak vzniknou dva kruhy obrazů. Jeden, ten který je podél stěn, nahlížíme zevnitř kruhu a druhý, který je opřen o židle, nahlížíme z vnější strany. Chodíme a vybíráme panely a přeskupujeme je po dvojicích u stěn a ty, které se nevejdou, odnášíme na chodbu. Vznikne tak vymyšlené obrazové město, ve kterém můžeme přemísťovat celé již hotové domy. Jaké by to bylo postavit takové město ve skutečnosti v nějaké skutečné krajině? Domy, které by se tam nevešly, by byly vyloučeny někam na chodbu (jak bychom v krajině takovou chodbu hledali?) a zbylé stavby bychom mohli rozestavět do mnoha rozličných variant jednoho města.

IS 18/ 2006

Samozřejmě ty porotou vybrané a stigmatizované by měly nárok na prostor kolem nějakého výsadního krajinomísta. Vždy je možné najít místo, které je nějak lepší než ta ostatní a stavitelé o něj mají větší zájem. Na obrazech však byly domy nové, rekonstruované, domy určené do mezer mezi jiné domy. Lákala mne možnost rozestavit koncept města pro tyto domy novým způsobem, jinak, než to je v místě jejich dnešního fyzického pobývání. Bylo by potřeba určit nový řád ulic, vytvořit nové proluky a možná i nová okolí rekonstruovaných ruin. Otáčet fasády ke světovým stranám by si možná vynutilo nové rozvržení světových stran, protože většina domů byla navržena tak, aby se orientovala podle sluneční a půlnoční strany, ale když jim najdeme nová místa, třeba by se na všechny stavby volného prostoru slunečním směrem nedostávalo. V extrému svět, kde je na všechny strany jen jih, je už nachystaný na severním pólu, ale tam by zase bylo moc zima. Byla by to obtížná úloha. Zajímavé by bylo sledovat, jak spolu budou stavby hovořit v nových sousedstvích a souvislostech. Prozatím se budovy mnohdy tváří, že jejich tvar a čitelnost je dána místem, do kterého jsou jednou provždy umístěny. Jak by to bylo v novém městě postaveném jen z těch "nejstaveb" poslední doby? Pomineme-li přizpůsobení uliční čáry, výšku římsy a podobné požadované regulační prvky, co vše je zdůvodnitelné souvislostí s místem stavby?

Obhájí budova svoji kvalitu i bez podpory okolních domů a pokud ano, co je vlastně tou požadovanou kvalitou? Navíc na panelech je vždy jen část toho, co je možné zažít s budovou ve skutečnosti. Je tam zobrazitelná jen velmi malá část možností, které každá stavba uskutečňuje. A právě s tímto vědomím je nutno výstavu prohlížet. Jinak budovu vnímá divák, kterému je nabídnuta na fotografické výstavě, jinak kolemjdoucí návštěvník města, a jiné její vlastnosti pozná uživatel, který v ní pobývá dlouhou dobu každý den. Ke každému z nich stavba nutně musí promlouvat jinak. Proto ani při vystavování architektury není možné najít „to jediné správné“ vystavění obrazového města. Každá budova bude vždy jen částí nabídnutého dialogu. Jak v něm návštěvník umí pokračovat a kam jej následně nasměruje, je jen na něm. Přeci jen jsme však s Janem při čtení jedné stavby na stěně byli trochu na pochybách. Je opravdu nezbytnou podmínkou, aby stavba nabídla svému návštěvníkovi možnost dialogu? Nenalháváme si tady něco? Co se

IS 18/ 2006

GP OA + ROA

3. STRANA

Zápis z jednání ROA dne 05. září 2006 Přítomni: Ak. arch.Fuchs, ak. arch. Čejka, Ing. arch. Haman, Ing. arch. Šafář, Ing. arch. Kopečný, Ing. ak. arch. Štulc, Ing. arch. Krejčí, Doc. Ing. arch. Mojžíš, Ing. arch. Parma, Za DR OA: Ing. arch. Melichar, Omluveni: Ing. arch. Kotík, Ing. arch. Kopečný, Ing. arch. Mastný, Ing. arch. Všetičková, sl. Rafajová.

stane, když v budově žádnou vstřícnost a pobídku k dialogu nenalezneme? Odhlédnu-li od personifikace architektury, je asi pro návštěvníka důležité, aby se ve městě orientoval. Sám bych rád žil ve městě, ve kterém se vyznám, a když se dostanu do cizích měst, snažím se co nejrychleji najít místa, která mne zajímají a pamatovat si cestu zpět, odkud jsem přišel. Jsou stavby, které mi to usnadňují, a ty druhé. Ve fasádách je možno číst a velmi často je důležité všechno, čeho jsem schopen si během krátkého míjení všimnout. Městem je nutné procházet s vědomím okolního prostoru, který pokračuje i nad horizontem pouličního chodce. Mnohdy však v městském prostoru objevím stavbu, se kterou si nevím rady. Nepodaří-li se mi nalézt vstup, rozumím tomu tak, že tento dům si nepřeje, abych jej poznal i zevnitř. Nepodaří-li se mi porozumět jeho plášti, pod nímž se skrývá vše, kvůli čemu jej lidé vytvořili, může to být také jen tím, že jsem se ještě nenaučil jazyku, kterým na mne mluví. Možná se mi to jednou povede, ale útěchou mi budiž, že je mnoho jazyků na světě, mnoho lidí, kteří jimi promlouvají a přitom se o většině z nich do konce svého života ani nedozvím. Co když je to s domy ve městě podobné? A úplně nakonec jako závěr promlouvání s domy jsme vystoupili na pozorovatelnu k dalekohledu a dívali se, jak na nás z jasného nebe pohlíží Měsíc v úplňku a na jeho žlutavě bílých pláních se rozlévá stín Země vytvářeje tak obraz mhouřícího oka noční tmy. Ivan Havlíček, v.h. Zlín 15. 9. 2006

Program jednání 1. Kontrola plnění úkolů z minulého jednání 2. Výstava GP OA v Číně a) informace o výstavě b) informace o případné práci pro Farmu c) schválení výdaje na tisk panelů v Číně (103x15USD) d) odsouhlasení dopisu na České zastupitelství do Číny o poskytnutí výstavy GP OA 2006 pro jejich potřeby 3. Česká čtvrť v Shanghai a) katalog o České čtvrti v Shanghai b) poskytnutí materiálů pro IS a časopis Architekt 4. Porotci GP OA 2007 - konečné návrhy členů ROA - delegace do Číny jednala v Shanghai s I. + J. Bendovými 5. Záštita OA k přednáškám I.+ J.Bendových v příštím roce a) zajištění prostor pro jejich přednášku na ČVUT pro studenty a odbornou veřejnost následující po přednášce v jejich rodišti v Jičíně 6. Zlepšení image OA, prostory a) jednání s MČ na Praze 1 nepostupují, ale je to i nadále strategický cíl b) redakce architekta bude přemístěná v rámci VP do lacinějšího nájmu v 5NP vedle grafického studia c) zlepšení prostor v Revoluční, věci nadbytečné odstěhovat do ateliérů -> prohlídka ateliéru a inventura 7. Personální obsazení OA a) pracovnice pro styk s veřejností nefunguje, jazyková bariéra, nepíše dopisy, nepřináší peníze OA atd. b) další síla na půl úvazku pro případ nepřítomnosti pracovnice styku s veřejností 8. Salon OA 2007 9. Různé a) GP OA 2007 - informace o nekonání schůzky s komorou b) Hlavičkový papír, razítka atd. c) Schválení rozpočtu na úpravu filmu GP OA 2006 Zahájení provedl Ing.ak.arch Štulc. Schválení navrženého programu. Schváleno 6/0/0 1. Kontrola plnění úkolů z minulého jednání - Byla provedena kontrola plnění bodů z jednání ROA 8. 8. 2006. - Vyúčtování s agenturou Foibos a.s. dozorčí Rada provedla 24. 8. 2006 a doporučuje snížení nákladů na produkci akce pro tuto společnost ve výši do 6% z celkových nákladů. - Sestavení elektronického adresáře je rozpracováno a bude předloženo na příští radě. Ak. arch. Čejka žádá ostatní členy o doplnění seznamů. Ak. arch. Fuchs doporučuje začlenit e-mailové adresy členů komory do této databáze. Týden před konáním následující ROA, tedy do 27.10.2006, bude pracovní verze rozeslána všem členům e-mailem.

4. STRANA - Návrh na členy porotců GP 2007: Mitášová, Weber, Ivana a Jan Bendovi, Ing. arch. Haman požádá Štefana Šlachtu o navržení jména slovenského zástupce, a Paul Vigneron z Paříže. Do 27. 8. 2006 budou doplněny kompletní spojení na navrhované členy. - Financování filmu GP OA 2006 stále trvá, stejně jako zajištění City Light na pořádání GP OA 2007 do 15. 9. 2006. - Ing. arch. Melichar navrhuje na osobnost roku Doc. Jaroslava Drápala z katedry architektury v Brně, a doplní portfolio. Sekretariát zajistí předání těchto materiálů ČKA. ROA bere na vědomí. 2. Výstava GP OA v Číně Informace o uspořádání a otevření výstavy GP OA v Číně informuje Ing. arch. Parma V rámci této výstavy byl zaplacen tisk duplikátů GP OA 2006 použitých v Číně v celkové částce 1.545 USD (jedná se o tisk 103 panelů po 15 USD). O tomto nákladu je hlasováno. Dále bylo předběžně projednáno s velvyslanectvím SR a ČR, že výstavu je možné instalovat po ČLR s tím, že organizační a dopravní náklady neponese OA. Po ukončení výstavy po ČLR bude tato směřována k vrácení do ČR. Ing. arch. Šafář navrhuje, aby OA participovala na nákladech členů delegace v Číně alespoň polovinou nákladů. Tento bod bude posuzován OA a případné plnění bude provedeno za lepší finanční situace OA. Sekretariát zajistí odeslání dopisu na velvyslanectví do Číny o poskytnutí této výstavy pro jejich potřeby. ROA odsouhlasila 8/0/0

VÝSTAVY

IS 18/ 2006

8. Salon OA 2007 Salon OA 2006 v Martinickém paláci je zajištěn. O tomto informuje Ak. arch. Čejka. Na přípravu katalogu bude provedena poptávka s tím, že v katalogu bude uveden seznam vystavujících s konkrétními údaji. Je dohodnut termín od 5.12 do 14. 1. 2007. Odevzdání přihlášek, panelů a CD bude do 3. 11. 2006 do 15°° hodin. 9. Různé - Ak. arch. Čejka informuje o zájezdu do Finska koncem května 2007. ROA bere na vědomí - Na otevření výstavy GP OA 2006 ve Zlíně je delegován Ing. arch. Šafář. ROA bere na vědomí - ROA schválila doplňující úpravu stávajícího filmu doplňujícího putovní výstavu GP OA 2006. Hlasováno 7/1/0 - Příprava nového hlavičkového papíru - zajistí sekretariát. Ing. arch. Šafář zajistí dva kusy razítek s použitím loga OA. ROA bere na vědomí Příští jednání bude 03. 10. 2006 v 10°° hodin na sekretariátu v Revoluční 23. Schválil: Ing. arch. Oleg Haman Ing. ak. arch. Vladimír Štulc Zapsal: Jan Danko ____________________________________________

3. Česká čtvrť v Shanghai Ing. arch. Parma informuje o české čtvrti v Shanghaji, která již byla realizována.

VÝSTAVY

4. Porotci GP OA 2007 Tento bod byl projednán při kontrole plnění úkolů ze zápisu 8. 8. 2006. ROA bere na vědomí.

Místo konání: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1 Termín výstavy: 20. 9. - 15. 10. 2006

PETR KVÍČALA / POVRCH ARCHITEKTURY

5. Záštita OA k přednáškám I. + J. Bendových v příštím roce Bylo hlasováno o záštitě pro přednášky I. + J. Bendových. Zajištěním přednáškové haly na ČVUT byli pověřeni Ing. arch. Mojžíš a Ing. arch. Parma. Cílem je sjednotit tuto přednášku s termínem porotování GP OA 2007, což je 15. - 18. 3. 2007. ROA odsouhlasila 8/0/0 ROA bere na vědomí. 6. Zlepšení image OA, prostory a) ROA požaduje pokračování v jednání s MČ Praha 1 zodpovídá Ing. arch. Kotík a Ing. arch. Haman. b) Věc přestěhování redakce Architekta v rámci VP do 5.NP není akceptována. Případné přestěhování redakce do Revoluční bude prověřeno Ing. arch. Kotíkem a Ing. arch. Hamanem Schváleno 8/0/0 7. Personální obsazení OA ROA požaduje, aby pracovníci sekretariátu pracovali podle stanovených náplní práce a koordinovali spolupráci tak, aby vždy byl někdo přítomen v sekretariátu. Bude dopracována náplň práce. ROA bere na vědomí.

Při této příležitosti vydalo nakladatelství Arbor Vitae výpravnou monografii obsahující nejen texty předních českých teoretiků výtvarného umění, ale také texty, jimiž Petr Kvíčala komentuje vznik svých děl. Petr Kvíčala se ve své tvorbě věnuje nezobrazivému geometrickému umění, především ornamentu a lince, důležité je v jeho díle specificky výrazné užití barvy. Význam jeho práce přesahuje české hranice, neboť od

IS 18/ 2006 roku 1995, kdy jej vyhledal český architekt žijící v Laussane Ivan Koleček, pracoval na několika realizacích v architektuře ve Švýcarsku a následně i v České republice. V roce 2003 jej pak oslovil významný světový španělský architekt Josep Lluís Mateo, pro nějž dotvářel malbou na stropě (cca 150 m2) interiér jeho stavby Deutsche Bundes Bank v Chemnitzu. Kvíčala se prací v architektuře zabývá už několik let, pro brněnské prostředí je nejdůležitější jeho adaptace Slavnostního sálu, kavárny a terazzové podlahy v divadle Reduta na Zelném trhu nebo fasáda i vnitřní pojednání Nemocnice Milosrdných bratří v Brně. Jako málokterý výtvarník invenčně a svědomitě pracuje s atmosférou prostoru, jeho obrazy, mozaiky, nebo nástěnné malby přesně dotvářejí genius loci interiéru. Od roku 1994 Kvíčala působí na brněnské Fakultě Výtvarných Umění VUT, kde v současnosti vede ateliér malby a vychovává nastupující generaci autorů. koncepce výstavy: Renata Vrabelová, Petr Kvíčala Více informací: www.petr-kvicala.com

Josef Hoffmann - Carlo Scarpa Sublimace v architektuře Místo konání: Moravská galerie v Brně, Husova 18, Termín výstavy: do 29. října 2006

kurátor Rainald Franz (Muzeum užitého umění ve Vídni) V roce 2006 si připomínáme padesáté výročí úmrtí Josefa Hoffmanna a sté výročí narození Carla Scarpy. Rakouské Muzeum užitého umění (MAK) využilo této příležitosti, aby společně s Moravskou galerií v Brně uspořádalo v Rodném domě Josefa Hoffmanna v Brtnici výstavu, jež zkoumá vliv návrhů a staveb Josefa Hoffmanna (1870-1956) na architektonickou a designérskou tvorbu Carla Scarpy (1906-1978). Výjimečný italský architekt Carlo Scarpa projevil již brzy své nadšení nad tvorbou Josefa Hoffmanna. Později přiznal, že Hoffmann byl oním architektem, jehož dílo nejlépe zná a nejvýše hodnotí. Tato výstava zkoumá, do jaké míry se tento vliv ve Scarpově architektuře skutečně odrazil. Estetický pojem sublimace uvedený v podtitulu výstavy naznačuje způsob, jakým Carlo Scarpa již jako mladý architekt přijímal podněty z díla Josefa Hoffmanna. Ve Scarpově architektuře lze napříč desetiletími pozorovat stopy studia Hoffmannových řešení problému prostorového a plošného uspořádání. Svým zaměřením na „Moderní tradici“, která nezapře kořeny architektury v řemesle a v klasickém členění, pokračuje Scarpa svými autonomními mistrovskými díly v cestě, kterou

VÝSTAVY

5. STRANA

svými nejlepšími stavbami nastoupil právě Josef Hoffmann. Objekty, kresby, písemné prameny a fotografie ústředních děl obou významných představitelů architektury 20. století mají pomoci pochopit onen kreativní postup, jakým si Carlo Scarpa osvojoval dílo Josefa Hoffmanna.

Rietveld Price Rietveldova cena v Galerii architektury Místo konání: CENTRUM ARCHITEKTURY, Starobrněnská 16/18, Brno Termín výstavy: 26. září - 15. říjen 2006 15letá historie ceny za architekturu realizované v holandském Utrechtu. Výstava utrechtského architektonického centra Aorta, ve spolupráci s Centrem architektury a statutárním městem Brnem, v rámci programu „Setkání partnerských měst Brna a Utrechtu“. Rietveldova cena je udělována odbornou porotou jednou za dva roky vybranému architektonickému projektu v Utrechtu. Letos je tomu 15 let, co byla udělena první cena. Při příležitosti tohoto výročí se ´Nadace Rietveldova cena´ (Stichting Rietveldprijs, pozn. překl.) rozhodla uspořádat souhrnnou výstavu o nominovaných a vítězných budovách všech osmi ročníků, kdy byla tato cena udělena. Organizace této výstavy se chopilo utrechtské architektonické centrum Aorta. Výstava bude od poloviny září po jeden měsíc k vidění v galerii v Brně, partnerského města Utrechtu, a v listopadu a prosinci v sídle centra Aorta. Komentář k výstavě pronese zástupkyně architektonického centra AORTA Mascha van Damme na derniéře výstavy v pátek 13. 10. 2006. Cíl Organizačního výboru Rietveldovy ceny "Nadace Rietveldova cena" byla založena v roce 1990 s cílem podpořit otevřenou diskusi o zastavěném okolí. Jednou za dva roky uděluje prestižní Rietveldovu cenu jednomu z projektů relizovanému ve městě Utrecht. Rozhodujícími kritérii pro její získání je jak kvalita samotného projektu, tak přínos městu a jeho využití. Vybraný projekt musí být vzorným příkladem zlepšení kvality zastavěného okolí. Z tohoto pohledu mohou cenu získat jak soukromé stavby, tak i zásahy do městské výstavby či zeleně. Na podporu otevřené diskuse doprovází udělení ceny také několik dalších aktivit, například vydání publikace a výstava. Porota Vítěz této utrechtské architektonické ceny je určen nezávislou porotou, jejíž odborní porotci mají od nadace za úkol ohodnotit nominované projekty. Nadace sestavuje vždy jinou porotu. Vítězové V "Den architektury" jsou vybrané návrhy příslušnými projektanty prezentovány porotě i veřejnosti. Poté porota zasedne a určí nominace, které se budou o Rietveldovu cenu ucházet. V listopadu ji pak získá celkový vítěz. V minulosti byla cena udělena několika renomovaným architektům. Mezi vítězi byli například Mart van Schnijdel za obytný dům na náměstí Pieterskerkhof, Koen van Velsen za návrh Univerzitního muzea a Rem Koolhaas za projekt Educatorium (budova stojící na utrechtském univerzitním kampusu De Uithof, pozn. překl) . V roce 2001 se Rietveldova cena dostala do

6. STRANA zahraničních rukou: získala ji díky rekonstrukci a renovaci radnice společnost EMBT Arquitectes Associats. Cena veřejnosti za architekturu Spojených národů Široká veřejnost může jakýkoliv z návrhů nominovat na Cenu veřejnosti za architekturu. Vybraným projektům je věnována jedna strana v deníku Algemeen Dagblad (nizozemské regionální deníky formátem srovnatelné s českými Deníky Bohemia a Moravia, pozn. překl.), kde je u každého z projektů fotografie, takže se čtenáři mohou sami přesvědčit o nejlepším návrhu. Lidé mohou hlasovat pro budovu či projekt, který považují za nejkvalitnější, a tím se postarat o to, že právě jejich oblíbený návrh bude nominován na Cenu veřejnosti Spojených národů za architekturu. Výstava Návštěvníci výstavy mohou také hlasovat pro svou oblíbenou budovu. V ´Den architektury´ a v následujících týdnech mohou být projekty k vidění při příležitosti výstavy na radnici či v centru Aorta. Širší informace o projektech jsou prezentovány formou fotek, obrázků, popisků a maket. Přímo na místě je možno vyplnit hlasovací formulář a vhodit jej do připravené hlasovací schránky. Publikace Poté, co jsou známi vítězové, je vytvořena publikace s vítěznými objekty ohodnocenými porotou. O vyfotografování daných návrhů je při tvorbě každé z těchto publikací požádán uznávaný fotograf architektury. Tyto fotky jsou pak zveřejněny a tvoří základ výstavy. Z nizozemského originálu přeložil Marek Fišer. Více informací naleznete na: www.ga-brno.cz

SUBJECTIVE x OBJECTIVE Jiří Pelcl - design Místo konání: výstavní sál UPM Termín výstavy: 5.10. - 26.11. 2006

Výstava se koná v rámci projektu Designblok ´06). Uměleckoprůmyslové museum v Praze se společně s Jiřím Pelclem prostřednictvím výstavy a publikace vydané nakladatelstvím ERA pokusí upozornit na některé ze zásadních otázek designérské tvorby, aniž by si kladli za cíl nalézt na ně jednoznačné odpovědi: Existuje dialog mezi předměty vytvořenými pro sériovou výrobu a exkluzivními kusy? Je možné, aby se designér věnoval oběma těmto polohám současně? Prakticky každý výrobek exkluzivního charakteru lze

VÝSTAVY

IS 18/ 2006

reprodukovat, ale proč by k tomu mělo docházet? Ztratí taková věc poté všechnu svou výjimečnost? Co si představujeme pod výrazem „výjimečný“? Potřebujeme se vůbec v běžném životě něčím takovým obklopovat? Stávají se z nás snobi, pokud jedinečnost vyhledáváme? Ke komu designér směřuje svou práci? Neuzavírá se před okolním světem? Jak vnímá jeho činnost většinová společnost? Je pro ni důležitá? Kdo a proč si dnes kupuje designérské produkty?

Benelon II. Find the gap Místo konání: Centre for Central European Architecture, U Půjčovny 4, Praha 1 Termín výstavy: 13.10. - 30.11.2006

Pražské Centre for Central European Architecture i v podzimní dramaturgii svého výstavního prostoru v sousedství hlavního nádraží dává přednost projektům, které součastnou architekturu prezentují neotřelým způsobem, sázejí na experimentální postupy architektů a jiných uměleckých medií. I projekt Benelon, který vzniká postupně od roku 2004 v autorské koncepci tří mladých architektů, Venduly Hladíkové, Bernarda Štorcha a Štěpána Tomana, sleduje jiné než tradiční postupy při prezentaci architektury. Samotné slovo Benelon v jejich podání označuje virtuální obdobu městského organismu, v němž dochází k prolínání fragmentů dvou, autorům známých, prostředí Benešova a Londýna. Benelon je experimentem, architektonickou vizí města, jehož organismus se transformuje v závislosti na přísunu nových informací nebo měnícího se úhlu pohledu. Jeho finální podoba tedy neexistuje a jak dokládají slova samotných autorů : „každý má možnost Benelon ovlivnit, vložit do něj nové informace.“ Zatím co první část projektu (podzim 2005, Muzeum umění a designu v Benešove) seznamovala se vznikem a vývojem Benelonu, je Benelon II - Find the gap o hledání trhlin v současném světě. Tyto „GAPS“ pak autoři vnímají také jako místa střetávaní se skutečného a virtuálního. Výstava v Centre for Central European Architecture presentuje jednu z možných „trhlin“- pomyslné tržiště se stánkem na melouny ležící na hranici dvou realit, kde dochází k posunu ve vnímání času, prostoru a pohybu. „Fronta na melouny“ se pak v tomto kontextu jeví jako brána do paralelního světa Benelonu. Do projektu Benelon zapojila trojice architektů dalších 23 umělců z České republiky a zahraničí, jejichž „inputy“ od počátku projekt ovlivňují. (Holandští architekti Kas Oosterhuis a Lars Spuybroke (NOX), Ben van Berkel (UN Studio), australské studio PWT Architects, Eva Jiřičná a další). Více informací: www.ccea-info.org

Design do tmy Místo konání: na zámku v polském Těšíně Termín výstavy: do 8. 10. 2006 design pro zrakově postižené a nevidomé - akce vznikla původně jako součást přehlídek českého a zahraničního

IS 18/ 2006 designu ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze. Dnes putuje po světě pod křídly Design centra ČR a koluje po výstavách v Praze, New Yorku, Budapešti a Bratislavě do Polska. Ve všech zemích, kde se zatím prezentovala sklízela úspěchy, a to jak u osob zrakově postižených a nevidomých, tak u designérů i odborné a laické veřejnosti vůbec. V Polsku se představí v rámci mezinárodní konference "Projektowanie dla osob niepelnosprawnych" na zámku v polském Těšíně, pak ji čekají další zastávky po západní Evropě. Tomuto putování významně napomáhají Česká centra působící v zahraničí. Potěšující je, že nezůstalo jen u výstavy. Konvice na čaj od Petra Koreckého, která vyhrála soutěž mezi nevidomými, spatřila světlo světa jako produkt - první prototyp vyrobili v Českém porcelánu v Dubí. Tato firma, stejně jako nevidomí, by potřebovala, aby se s tímto výrobkem seznámila veřejnost, v čemž právě mohou média významně pomoci. K tomu, aby se konvice začala vyrábět je totiž potřeba objednat ve výrobě 1000 kusů. Vedle konvice se do výroby dostaly i bílé hole navržené Jaroslavem Větvičkou a také speciálně upravené elektrospotřebiče pro nevidomé firmy ETA (žehlička typ 282 , ruční šlehač typ 47, vysavač typ 458 a typ 460, připravuje se víceúčelový kuchyňský strojek typ 0027). V běžné nabídce trhu jsou také různé kuchyňské nástroje a pomůcky firmy Tescoma, které si nevidomí vybrali jako předměty, které jim mohou dobře sloužit. PhDr. Lenka Žižková autorka projektu a spolukurátorka výstavy

SEMINÁŘE Konference "Radonový program ČR" Datum konání: 17. - 18. říjen 2006 Místo konání: Jihlava Téma: Protiradonová opatření - sanační a prevenční, zdravotní riziko, legislativa,úspěšné a neúspěšné realizace,systém kontroly účinnosti. Pořadatel: SÚJB, MMR, SÚRO, FSV ČVUT Přednášející: Doc. Ing. M. Jiránek, CSc. a další Vložné: cca 1500 Kč + DPH Bližší informace: [email protected] Kontakt: http://[email protected] PASIVNÍ DOMY 2006 Datum konání: 18. - 19. října 2006 Místo konání: Brno - Výstaviště Téma: Konference se zaměří na témata, která dále prohlubují informace o základních principech pasivních domů. Pořadatel: Centrum pasivního domu a Pasivní dům, o.p.s. Přednášející: čeští + zahraniční odborníci Vložné: 3000 Kč Bližší informace: www.pasivnidomy.cz Kontakt: [email protected] FILM A ARCHITEKTURA Datum konání: 20. - 22. 10. 2006 Místo konání: KINO AERO - Praha Téma: Druhý filmový festival na téma architektura ve filmu přinese pestře namíchanou směs hraných i dokumentárních filmů. Pořadatel: o.s. Kruh Bližší informace: www.kruh.info

AKTUÁLNĚ

7. STRANA

Cesta za čínskou zahradou Datum konání: 13.10. - 29.10.2006 Místo konání: dvoutýdenní poznávací cesta po Číně Téma: Pro zájemce o čínské zahradní umění, bonsaje, soudobou i historickou architekturu, o krajinu a kulturu východu. Pořadatel: Dr. Ing. Dana Wilhelmová ve spolupráci s Prof. Ing. Jiřím Damcem, CSc. Bližší informace: www.awida.stachsw.cz Kontakt: [email protected]

Připravuje se monografie architekta Vladimíra Karfíka Při příležitosti dvou letošních výročí Prof. Vladimíra Karfíka - 105 let od narození (26. 10. 1901) a 10 let od úmrtí (6. 6. 1996) - byla zahájena příprava vydání jeho obsáhlé monografie. I když architekt patří mezi nejvýraznější osobnosti oboru v Česku i na Slovensku a je jedním z mála zdejších tvůrců, kteří obstáli i v měřítku světovém, v jeho díle zůstává stále mnoho neznámých, nepublikovaných či nezdokumentovaných prací a chybí jeho ucelený přehled. Již Karfíkova léta tvůrčího dozrávání byla impozantní: byl žákem J. Kotěry i Le Corbusiera, stýkal se s A. Loosem, byl projektantem u F. L. Wrighta. Kromě talentu byl navíc mimořádně pilný a systematický. Tříletý pracovní pobyt v USA ovlivnil jeho další tvorbu, kterou nelze zařadit do nějakých módních směrů. Karfíkovy stavby vynikají jasnou dispozicí, vytříbeným konstrukčním řešením a výtvarnou kultivovaností. Byl spolupracovníkem a pokračovatelem díla F. L. Gahury; oba jsou nezapomenutelní hlavní tvůrci Baťova Zlína - ve své době jednoho z nejmodernějších evropských měst. Rovněž Karfíkova rozsáhlá projektová a vědecká činnost v Bratislavě je vynikající. Jako vážený a oblíbený profesor na fakultách architektury v Bratislavě, v Brně a na Maltě vychoval řadu svých úspěšných následovníků. Práce na monografii je rozvržena do několika let a bude pokrývat všechna období architektova života a díla. Základ mezinárodního týmu tvoří čtveřice autorů -

8. STRANA Prof. Štefan Šlachta (Slovensko), Prof. Petr Lizon (USA), Prof. Alena Kubová-Gauché (Francie) a Petr Všetečka (Česko), mezi autory textů nebudou chybět teoretici architektury (Prof. Vladimír Šlapeta) a Karfíkovi studenti a studentky (Prof. Alena Šrámková a další). Součástí přípravy publikace bude zpracování architektovy pozůstalosti v Muzeu města Brna a v rodinném archivu. Anglicko-českou knihu o cca 450 stranách vydá nakladatelství Era ve spolupráci s Muzeem města Brna a kanceláří Transat architekti. Editorsky se na knize podílí architektova pravnučka Hana Machová. Součástí projektu je podrobná aktuální fotodokumentace architektových staveb studiem Toast images, která probíhá již od roku 2004. prof. Vladimír KARFÍK (1901-1996) Narozen 26. 10. 1901 v Idriji v dnešním Slovinsku v rodině českého lékaře. V roce 1904 se rodina stěhuje do Prahy. Studium architektury na pražské technice (1919-24) a částečně na Akademii výtvarných umění (u prof. Kotěry). V letech 1925-26 pracuje v ateliéru Le Corbusiera v Paříži jako český stážista. V letech 1927-29 projektuje v USA, zejména u F. L. Wrighta v Taliesin East a Taliesin West. Roku 1930 nastupuje jako vedoucí projektového oddělení Baťových závodů ve Zlíně, kde působí až do roku 1946. V letech 1931-56 je též členem mezinárodního sdružení CIAM. Od roku 1946 profesorem na fakultě architektury Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Současně projektuje a realizuje stavby, roku 1956 vyznamenán Státní cenou; spolupracuje též se Slovenskou akademií věd. Roku 1971 se stává vědeckým pracovníkem URBIONu v Bratislavě. V letech 1979-83 působí jako profesor architektonické tvorby na technické univerzitě na Maltě, kde současně projektuje a realizuje několik staveb. Po návratu do Československa žije v Brně. Roku 1985 jmenován čestným členem AIA (American Institute of Architects). V roce 1991 se stává čestným občanem Brna a Bratislavy, získává čestné doktoráty na fakultách architektury v Praze a Bratislavě. Roku 1992 přebírá vyznamenání od prezidenta ČSFR - Zlatou medaili. Umírá 6. 6. 1996 v Brně. Hlavní díla: Společenský dům (hotel) ve Zlíně (1930-32), kostely: římskokatolický v Bratislavě-Petržalce (193031), evangelický ve Zlíně (1935), římskokatolický v dnešním Partizánském (1940), dům obuvi Baťa v Brně (1931-32), v Bratislavě 1931-32), v Liberci (1933-34), školy a učňovské domovy ve Zlíně (1931-40), Baťovy obchodní domy a prodejny v Chomutově, Olomouci, Teplicích, Čáslavi, Jihlavě, PrazeVysočanech, Praze-Vršovicích, Hustopečích, Bratislavě, Piešťanech, Trnavě, Klatovech a Otrokovicích (1933-38), obchodní dům Baťa v Amsterodamu (1934-37), generely závodů Baťa v Tilbury v Anglii (1933),

AKTUÁLNĚ

IS 18/ 2006

v Belcampu v USA (1933) a v Borovu v Chorvatsku (1941), filmové ateliéry a filmové laboratoře firmy Baťa na Kudlově u Zlína (1935-40), Společenský dům a internát v Otrokovicích (1936), sedmnáctiposchoďová administrativní budova Baťových závodů ve Zlíně - budova pro 2000 zaměstnanců, která proslavila svého autora (1936-38), rekonstrukce zámku v Napajedlích (1937-38), koupaliště v Otrokovicích a ve Zlíně (1939), krytá plovárna ve Zlíně (1946-48, s J. Holečkem), závod a sídliště Závodu míru v Bratislavě (od 1947) vč. první panelové školy (1955), chemicko-technologická fakulta SVŠT v Bratislavě (1947-49), kulturní dům v Senici na Slovensku (1950), garáže autobusů v Bratislavě (1950-51), první experimentální velkopanelový dům v ČSR s využitím keramzitu na Kmeťovém nám. v Bratislavě (1952), vysoká škola ekonomická a farmaceutická fakulta v Bratislavě (1953-55, s A. Rokošným), budova VÚMA v Novém Městě nad Váhem na Slovensku (1963, s A. Rokošným), administrativní budova Martimexu v Martině na Slovensku (1969, s kolektivem), býv. Ústav aplikované kybernetiky SAV v Bratislavě (1971-78, s J. Komrskou), řada obytných domů a vil v Bratislavě a Zlíně, vlastní rodinný dům v Jiráskově čtvrti v Brně (1974), přístavba Univerzity Komenského v Bratislavě (1977, s kolektivem), slévárna v Hal Far na Maltě (1979, s Tocháčkem), přístavba muzea výtvarných umění v La Valettě na Maltě (1982, s Ed. Mintoffem).

OZNÁMENÍ S lítostí sdělujeme, že 25. července 2006 zemřel ve věku 71 let Ing. arch. Jiří Haloun z Prahy 4. S lítostí dodatečně sdělujeme, že 19. dubna 2006 zemřel ve věku nedožitých 84 let Ing. arch. Jiří Drvota z Prahy.

VÝZVA Vážení architekti, žádáme Vás zdvořile, o vyzvednutí Vámi poskytnutých panelů ze starších ročníků GRAND PRIX a SALONU Obce architektů. Bližší informace podá pí Iva Brunclíková na telefonu: 257535032 mobil: 724033070 e-mail: [email protected] ZÁROVEŃ SI MŮŽEZE VYZVEDNOUT PŘIHLÁŠKY NA 9. SALON OA

INformační servis Členský bulletin Obce architektů.Vychází 2x měsíčně. Neprodejné. Redakce: Bohumír Kotora, Alexandra M. Videmannová e-mail: [email protected], www.architekt.cz Adresa redakce: Revoluční 23, 110 00 Praha 1, Mobil: 603 211 650