KUPNÍ SMLOUVA V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ VYBRANÉ PRÁVNÍ ASPEKTY Doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D.
PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY ÚMLUVA OSN O MEZINÁRODNÍ KOUPI ZBOŽÍ SDĚLENÍ MZV Č. 160/1991 SB. Ⅰ - PŘEDMĚT ÚPRAVY – OBECNÁ USTANOVENÍ Ⅱ Ⅲ Ⅳ
- UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY - KOUPĚ ZBOŽÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
NEBUDE-LI APLIKOVÁNA
ROZHODNÉ PRÁVO
Mapa členských států Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží
Zdroj: Pace Law. CISG Database [online]. 2006 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.cisg.law.pace.edu/cisg/ cisgintro.html 3
VOLBA PRÁVA ROZHODNÉ (APLIKOVATELNÉ) PRÁVO KOLIZNÍ NORMY ÚMLUVA O PRÁVU ROZHODNÉM PRO SMLUVNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY (ŘÍMSKÁ ÚMLUVA) - SDĚLENÍ Č. 64/2006 Sb.m.s. NAŘÍZENÍ EP A RADY Č. 593/2008 O PRÁVU ROZHODNÉM PRO SMLUVNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY (Nařízení Řím I.) NAŘÍZENÍ EP A RADY Č. 864/2007, O PRÁVU ROZHODNÉM PRO NESMLUVNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY (Nařízení Řím II) ZÁKON Č.91/2012 Sb., O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM
4
ČESKÉ PRÁVO – PRÁVO ROZHODNÉ SMLOUVY UZAVŘENÉ PŘED 1.1.2014 –
OBCHODNÍ ZÁKONÍK + OBČANSKÝ ZÁKONÍK SMLOUVY UZAVŘENÉ PO 1.1.2014
OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) POMOCNÉ PRAMENY OBCHODNÍ PODMÍNKY (§ 1751 NOZ) „VŠEOBECNÉ“ – ODBORNÉ ORGANIZACE „INDIVIDUÁLNÍ“ – PODNIKATELE VYKLÁDACÍ PRAVIDLA (např. INCOTERMS) (§ 1754 NOZ) ZÁSADY (PRINCIPY) PRÁVA
KUPNÍ SMLOUVA •
DODAT ZBOŽÍ
POVINNOSTI PRODÁVAJÍCÍHO -
V MÍSTĚ DOHODNUTÉM - např. podle INCOTERMS
PŘEDÁNÍ DOPRAVCI - VČAS V URČENÝ DEN BĚHEM LHŮTY V PŘÍMĚŘENÉ DOBĚ - ŘÁDNĚ V MNOŽSTVÍ V KVALITĚ V PROVEDENÍ ZABALENÉ
•
PŘEDAT DOKUMENTY
- NUTNÉ K PŘEVZETÍ - NUTNÉ K NAKLÁDÁNÍ - JINÉ
• •
UMOŽNIT KUPUJÍCÍMU NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA ZACHOVAT ZBOŽÍ
POVINNOSTI KUPUJÍCÍHO •
PŘEVZÍT DODANÉ ZBOŽÍ + PROHLÉDNOUT ZBOŽÍ
•
ZAPLATIT KUPNÍ CENU
(SJEDNANOU NEBO OBVYKLOU)
VČAS + STANOVENÝM ZPŮSOBEM
•
ZACHOVAT ZBOŽÍ + JINÉ POVINNOSTI SJEDNANÉ VE SMLOUVĚ
6
NEPLNĚNÍ TĚCHTO POVINNOSTI ODPOVĚDNOST ZA PRODLENÍ – např. NEDODRŽENÍ DODACÍ LHŮTY NEDODRŽENÍ LHŮTY SPLATNOSTI NEDODRŽENÍ LHŮTY K POSKYTNUTÍ SOUČINNOSTI
ZA VADY – např. V MNOŽSTVÍ, DRUHU A JAKOSTI ZBOŽÍ V BALENÍ V DOKUMENTECH
ZA ŠKODU
Na základě kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím (akciová společnost se sídlem ve Španělsku) a kupujícím (tuzemská akciová společnost) se prodávající zavázal dodat 150 kartonů vína (v každém po 6ti kusech ), s tím že každá lahev bude označena jednak vinětou producenta, jednak vinětou, kterou dodá kupující. Dodací lhůta pro dodání vína byla dohodnuta na březen 2014. Kupující se zavázal, že viněty dodá nejpozději do 10.2.2014. Pro případ prodlení s dodávkou vína si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 10% z ceny nedodaného zboží. Protože prodávající dodal zboží až 12.4.2014, uplatnil kupující nárok na smluvní pokutu. Prodávající odmítl smluvní pokutu uhradit s poukazem na skutečnost, že k prodlení s dodávkou došlo v důsledku toho, že kupující viněty, kterými mělo být zboží označeno, dodal se zpožděním 15ti dní. Tím se lhůta k dodání zboží prodloužila o toto zpoždění a on svoji povinnost splnil v této prodloužené lhůtě.
ODPOVĚDNOST ZA PRODLENÍ OBJEKTIVNÍ + ZÁVAZKOVÁ PRODLENÍ DLUŽNÍKA
PRODLENÍ VĚŘITELE
příčinný vztah = vyloučení odpovědnosti dlužníka
• ŠKODA NA VĚCI • ÚROK Z PRODLENÍ • ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY
ŠKODA NA VĚCI ÚROK Z PRODLENÍ ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY
● SMLUVNÍ POKUTA - § 2048 A NÁSL. NOZ
• ZÁNIK SMLOUVY – U FIXNÍ SMLOUVY (ZÁVAZKU) • NÁHRADA ŠKODY X ÚROK Z PRODLENÍ X SMLUVNÍ POKUTA 9
Na základě smlouvy se zahraničním partnerem dodala 30.11.2005 tuzemská společnost 50 kloubových autobusů. U osmi z nich se v průběhu dubna a května 2006 projevily vady, které bránily jejich použití, u dalších dvou pak vady, které snižovaly jejich funkčnost. Současně s oznámením vad dne 28.7.2006 sdělil kupující, že vzhledem k podstatnému porušení smlouvy odstupuje od smlouvy. Prodávající v odpovědi ze dne 3.10.2006 namítl, že reklamace je opožděná, protože jednak v reklamaci popsané vady jsou zčásti vady, které musely být zjevné při převzetí a měly být oznámeny do 48 hod od dodání, jednak u zbývajících vad uplynula reklamační lhůta dnem 30.6.2006, kdy skončila záruční lhůta. Mimo to uvedl, že žádná z vad není takového charakteru, aby představovala podstatné porušení smlouvy. Závěrem navrhl, že vady ve lhůtě 3 týdnů odstraní, avšak za úplatu. Kupující trval na svém stanovisku a vyúčtoval náhradu škody.
ODPOVĚDNOST ZA VADY OBJEKTIVNÍ + ZÁVAZKOVÁ
VADY - FAKTICKÉ (množství, jakost, provedení, kompletnost, jiné zboží) X PRÁVNÍ (zboží je zatíženo právem třetí osoby a kupující tuto skutečnost neznal) - ZJEVNÉ (vady zjistitelné při převzetí) X SKRYTÉ (vady, které se projeví později)
-
ODSTRANITELNÉ X NEODSTRANITELNÉ -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pro nároky z odpovědnosti za vady rozhodné, zda vady představují
PODSTATNÉ PORUŠENÍ SMLOUVY nebo NEPODSTATNÉ PORUŠENÍ SMLOUVY Okamžik rozhodný pro posouzení vadnosti zboží • OKAMŽIK PŘECHODU NEBEZPEČÍ ŠKODY • PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PRODÁVAJÍCÍM Liberační důvody • VADY VĚCÍ KUPUJÍCÍHO • VADY, O NICHŽ KUPUJÍCÍ VĚDĚL NEBO MOHL VĚDĚT 11
ODPOVĚDNOST ZA VADY NÁROKY KUPUJÍCÍHO PŘI PODSTATNÉM PORUŠENÍ SMLOUVY • DODÁNÍ CHYBĚJÍCÍHO ZBOŽÍ • VÝMĚNA • OPRAVA • SLEVA • ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY PŘI NEPODSTATNÉ PORUŠENÍ SMLOUVY • ODSTRANĚNÍ VADY vč. DODÁNÍ CHYBĚJÍCÍHO ZBOŽÍ /ZPŮSOB ODSTRANĚNÍ VADY VOLÍ PRODÁVAJÍCÍ/ • SLEVA ------------------------------------------------------------------
o ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY +
NÁHRADA ŠKODY
ODPOVĚDNOST ZA VADY OZNÁMENÍ VAD – „REKLAMACE“ REKLAMAČNÍ LHŮTA (LHŮTA K OZNÁMENÍ VAD) ➭
SUBJEKTIVNÍ
-
ZJIŠTĚNÍ VADY
➭
OBJEKTIVNÍ
-
2 ROKY OD DODÁNÍ ZBOŽÍ (NENÍ-LI ZÁRUKA) ZÁRUČNÍ LHŮTA (JE-LI POSKYTNUTA ZÁRUKA)
ÚMLUVA OSN O MEZINÁRODNÍ KOUPI ZBOŽÍ – LHŮTA PREKLUZIVNÍ
OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) - PRO PRÁVO ODSTOUPIT OD SMLOUVY – LHŮTA PREKLUZIVNÍ - PRO OSTATNÍ PRÁVA Z ODPOVĚDNOSTI ZA VADY – LHŮTA PROMLČECÍ
13
Na základě smlouvy uzavřené v únoru 2014 měl prodávající (maďarský podnikatel) dodat v dubnu 2014 kupujícímu z SRN soubor plastik. Strany si ve smlouvě zvolily jako rozhodné právo České republiky a pro řešení sporu příslušnost Rozhodčího soudu Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR v Praze. Prodávající svůj závazek ve sjednané době nesplnil. S ohledem na nesplnění smlouvy uplatnil kupující nárok na náhradu škody ve výši 500 000,- EUR, kterou specifikoval takto: a) zaplacené pojištění plastik 210 000,- EUR b) ušlý zisk 250 000,- EUR c) tisk plakátů na prodejní výstavu uvedených plastik 40 000,- EUR
Prodávající s poukazem na nemožnost plnění, vyplývající ze skutečnosti, že v říjnu roku 2014 rozhodlo příslušné maďarské ministerstvo o zákazu vývozu uměleckých předmětů bez jeho souhlasu uděleného před uzavřením smlouvy, a tudíž nemožnost plnění způsobenou okolnostmi vylučujícími odpovědnost, odmítl škodu uhradit. Kupující poté, co ani opakované uplatnění nároku na náhradu škody nebylo úspěšné, se rozhodl podat na prodávajícího žalobu.
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
• ŠKODA = MAJETKOVÁ ÚJMA VYJÁDŘENÁ V PENĚZÍCH OBJEKTIVNÍ + ZÁKONNÁ I ZÁVAZKOVÁ
LIBERAČNÍ DŮVODY -„VYŠŠÍ MOC“
(FORCE MAJEURE, ACT OF GOD, HÖHERE GEWALT)
MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ KOMORA V PAŘÍŽI (ICC) – NÁVRH VZOROVÉ DOLOŽKY O VYŠŠÍ MOCI ICC FORCE MAJEURE CLAUSE 2003 (POSLEDNÍ VERZE) VYDÁNA SPOLU S DOLOŽKOU ICC HARDSHIPP CLAUSE VE SMLOUVĚ JE TŘEBA TUTO DOLOŽKU VÝSLOVNĚ UVÉST (NAPŘ. FORMULACÍ – THE FORCE MAJEURE CLAUSE 2003 OF THE ICC IS HEREBY INCORPORATED IN THIS CONTRACT) 15
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ROZSAH NÁHRADY
SKUTEČNÁ ŠKODA UŠLÝ ZISK
OMEZENÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU SMLUVNÍ POKUTA DOHODA STRAN – LIMIT NÁHRADY - VYLOUČENÍ NÁHRADY SPOLUODPOVĚDNOST POŠKOZENÉHO ZPŮSOB NÁHRADY UVEDENÍ DO PŮVODNÍHO STAVU PENĚŽNÍ
PROMLČENÍ ÚMLUVA O PROMLČENÍ PŘI MEZINÁRODNÍ KOUPI ZBOŽÍ - (Vyhl. Č. 123/1988 Sb., v platném znění) – 4 ROKY OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 387 až § 408 – 4 ROKY OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) - § 609 a násl. NOZ - 3 ROKY UJEDNÁNÍ STRAN - 1 ROK – 15 LET **********
STAVENÍ X PŘETRŽENÍ
17
OBCHODNÍ SPORY A JEJICH ŘEŠENÍ SOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ
↳ UŽŠÍ POJETÍ - SOUDNÍ ŘÍZENÍ ↳ ŠIRŠÍ POJETÍ – SOUDNÍ ŘÍZENÍ - ROZHODČÍ ŘÍZENÍ
MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ ↗ → ZPROSTŘEDKOVÁNÍ → SMÍRČÍ ŘÍZENÍ - MEDIACE /ZÁKON Č. 202/2012 SB., O MEDIACI A ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ/
18
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY
Úmluva o civilním řízení soudním - 72/1966 Sb. Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních – 85/1982 Sb. Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních – 129/1976 Sb. Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích výroků – 192/1931 Sb. Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů – 74/1959 Sb. EVROPSKÉ PŘEDPISY
Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži – 176/1964 Sb. Nařízení Rady č. 44/2001 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních (tzv. BRUSEL I.) Nařízení EP a Rady č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. BRUSEL I BIS) Nařízení Rady č. 1346/2000 o úpadkovém řízení VNITROSTÁTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY - LEX FORI
ZÁKON Č.91/2012 Sb., O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM
ŘÍZENÍ SOUDNÍ
x
SOUD PŘÍSLUŠNOST – VĚCNÁ MÍSTNÍ
ŘÍZENÍ ROZHODČÍ
ROZHODČÍ SMLOUVA DOHODA O ROZHODCI ROZHODČÍ DOLOŽKA
ROZHODCI – AD HOC ROZHODČÍ SOUD ✸ ✸ ✸ ✸
OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD – zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů ZÁKON Č. 216/1994 SB., O ROZHODČÍM ŘÍZENÍ A VÝKONU ROZHODČÍCH NÁLEZŮ JEDNACÍ ŘÁDY ROZHODČÍCH SOUDŮ 20
PRŮBĚH ŘÍZENÍ
OSŘ • ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ ŽALOBA • PRŮBĚH ŘÍZENÍ – PROJEDNÁVÁNÍ + DOKAZOVÁNÍ • ROZHODNUTÍ o ROZSUDEK - VE VĚCI SAMÉ - PRO ZMEŠKÁNÍ - PRO UZNÁNÍ o PLATEBNÍ ROZKAZ o USNESENÍ
ZRŘ • ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ ŽALOBA • PRŮBĚH ŘÍZENÍ – PROJEDNÁVÁNÍ + DOKAZOVÁNÍ • ROZHODNUTÍ o ROZHODČÍ NÁLEZ
o USNESENÍ
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
OSŘ
ŘÁDNÉ
ZRŘ
ODVOLÁNÍ
PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODČÍHO NÁLEZU ROZHODCI
ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ ŽALOBA PRO ZMATEČNOST DOVOLÁNÍ
ZRUŠENÍ ROZHODČÍHO NÁLEZU SOUDEM
MIMOŘÁDNÉ
VÝKON ROZHODNUTÍ • • • • • • • • •
SRÁŽKY ZE MZDY PŘIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ A NEMOVITOSTÍ ZŘÍZENÍ SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITOSTECH PRODEJ PODNIKU VYKLIZENÍ ODEBRÁNÍ VĚCI ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ VĚCI PROVEDENÍ PRACÍ A VÝKONŮ
VÝKON ROZHODNUTÍ
SOUD
22
DĚKUJI ZA POZORNOST
Pracovník obchodního oddělení tuzemské a.s. (prodávající) pan XX podepsal dne 21.9. 2011 při jednání se zahraničním partnerem (kupující) v Kodani smlouvu o dodávce sklářského zboží v hodnotě 21 500,- EUR ve II.čtvrtletí 2012. Dne 10.4.2012 obdržel kupující od prodávajícího zásilku obsahující 30% zboží uváděného ve smlouvě. Kupující urgoval začátkem července 2012 elektronicky a následně faxem a doporučeným dopisem dodání zbývajícího zboží. Na urgence prodávající nereagoval. Teprve v říjnu 2012, po té, co kupující uplatnil nárok na náhradu škody z titulu nesplnění dodací lhůty a vadného plnění, sdělil prodávající kupujícímu, že nárok kupujícího odmítá, protože smlouva nebyla platně uzavřena, a to vzhledem k tomu, že daný pracovník nebyl k jejímu sjednání a podpisu oprávněn. Kupující trval jak na dodání chybějícího zboží, tak na náhradě škody s poukazem na to, že dodávka zboží dne 10.4.2012 potvrzuje, že prodávající existenci smlouvy uznal. Na to prodávající namítl, že pokud se mezi nimi dá hovořit o smlouvě, pak jen v rozsahu poskytnutého a přijatého plnění. Jakékoli další nároky kupujícího opět odmítl.
Na základě předběžných jednání zaslala v listopadu 2013 tuzemská obchodní společnost (prodávající) italské společnosti (kupující) návrh smlouvy na dodávku tvářecích strojů v hodnotě 55.000,- EUR, a to v průběhu II. a IV. čtvrtletí 2014. Zahraniční partner k návrhu v lednu 2014 faxem sdělil, že jej akceptuje pokud jde o část, která má být dodána ve II. čtvrtletí 2014, a to bez výhrad. Pokud jde o zbývající část dodávky, požadoval, aby jedna třetina byla dodána ve III. čtvrtletí 2014. Tuzemská společnost odpověděla, že se tomuto požadavku pokusí vyhovět, že své stanovisko sdělí do konce února. To však neučinila. V polovině dubna ale odeslala zahraničnímu partnerovi 40% strojů, jež měly být dodány v průběhu II. čtvrtletí 2014. Poskytnuté plnění italská společnost přijala.
Na základě smlouvy uzavřené v únoru 2003 měl prodávající (tuzemský podnikatel) dodat v listopadu 2003 kupujícímu z Polska vojenský materiál v hodnotě 150 000 US dolarů. Strany si ve smlouvě zvolily jako rozhodné právo České republiky. Prodávající svůj závazek nesplnil, neboť v září 2003 rozhodlo ministerstvo obrany o zákazu vývozu určeného vojenského materiálu bez jeho souhlasu. Souhlas k vývozu prodávají neobdržel. S ohledem na nesplnění smlouvy uplatnil kupující nárok na náhradu škody. Prodávající s poukazem na nemožnost plnění způsobenou okolnostmi vylučujícími odpovědnost odmítl škodu uhradit. Kupující poté, co ani opakované uplatnění nároku na náhradu škody nebylo úspěšné, podal k Rozhodčímu soudu Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR v Praze žalobu.
Úrok z prodlení
• Úrok z prodlení (§517 ObčZ, §369 ObchZ), podobně jako smluvní pokuta, má pouze donucovací funkci, nutí dlužníka k včasné úhradě, nezajistí však už nedobrovolné uhrazení pohledávky dlužníkem. Úrok z prodlení je důsledkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku (nevzniká při prodlení s plněním nepeněžitého závazku). • Úrok z prodlení lze uplatnit i bez smluvního sjednání. V tomto případě úrok z prodlení odpovídá výši repo sazby zvýšené o 7%. Při smluvním sjednání úroku z prodlení, by měl mít dodavatel na paměti, že úrok není sankce, nýbrž cenou peněz, hrazenou odběratelem. V případě, že úrok přesáhne přiměřenou míru, je zpravidla soudně nevymahatelný. Úrok z prodlení nemůže soud snížit (na rozdíl od smluvní pokuty), lze jej jen zrušit. • Nelze aplikovat úroky z úroků, úrok z smluvní pokuty použít lze. Smluvní pokuta je samostatným nárokem, úrok z prodlení je součástí závazku. Dodavatel často uplatňuje úrok z prodlení či smluvní pokutu až při ukončení spolupráce s odběratelem, např. z důvodu jeho špatné platební morálky. Tento dodatečný finanční zdroj pak bývá považován za kompenzaci nákladů spojených s vymáháním pohledávky. • Zajištění je doporučováno kombinovat s kontrolou platební morálky odběratelů.
Smluvní pokuta • Smluvní pokuta resp. penále (§ 544-545 ObčZ, § 300-302 ObchZ) se sjednává pro případy, kdy dojde k porušení nějaké smluvní povinnosti, např. k pozdní úhradě pohledávky. Smluvní pokuta musí být sjednaná písemně, nestačí jen zmínka na faktuře nebo dodacím listě. Výše pokuty musí být stanovena konkrétně (např. 1000 Kč) nebo alespoň stanoven způsob jejího určení (např. 0, 1 procenta nominální výše pohledávky). Nesjednají-li si strany smluvně jinak platí následující ustanovení zákona: • Smluvní strana, která porušila smluvní povinnost, je povinna platit pokutu, i když oprávněné straně nevznikla škoda. Jestliže však škoda skutečně vznikla, není věřitel oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Smluvní strana se zaplacením pokuty nezbavuje povinnosti plnit své smluvní závazky. Např. odběratel se zaplacením smluvní pokuty za pozdní úhradu pohledávky nezbavuje tuto pohledávku uhradit. Zajišťuje-li smluvní pokuta obchodní závazek (podnikatel - podnikatel), je dlužník povinen zaplatit pokutu i když porušení smluvní povinnosti nezavinil, avšak soud může nepřiměřeně vysokou pokutu snížit až do výše škody. Zajišťuje-li smluvní pokuta občanskoprávní závazek (podnikatel - zákazník), je dlužník povinen zaplatit pokutu, jen když porušení povinnosti zavinil.
PORUŠENÍ TÉŽE POVINNOSTI LZE SANKCIONOVAT DVAKRÁT • Sjednají-li strany pro případ prodlení s plněním peněžitého závazku smluvní pokutu, vzniká otázka, zda věřitel může při dlužníkově prodlení požadovat smluvní pokutu a vedle toho též úrok z prodlení, na který mu vzniká nárok ze zákona (popř. stanovený paralelně dohodou stran, je-li taková dohoda přípustná). • Judikatura se ustálila na názoru, že oba instituty plní odlišnou funkci, jejich souběh je tudíž možný. Viz k tomu např. odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. ledna 1999,: "Na rozdíl od smluvní pokuty, která je samostatným nárokem a strany si ji musejí sjednat, je úrok z prodlení jako příslušenství pohledávky (§ 121 odst. 3 o. z.) majetkovou sankcí stanovenou zákonem (§ 517 odst. 2 o. z.), kdy věřiteli přímo ze zákona vzniká nárok v případě prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem - nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ... Z uvedených rozdílů právní úpravy smluvní pokuty a úroku z prodlení, dále z toho, že občanský zákoník neobsahuje žádnou právní úpravu o souběhu těchto majetkových sankcí, a konečně i z toho, že jde o dva různé právní instituty (smluvní pokuta je zajišťovacím prostředkem a úrok z prodlení zákonným důsledkem prodlení), vyplývá, že sjednají-li si účastníci závazkového vztahu pro případ prodlení se splněním peněžitého závazku ... smluvní pokutu, je dlužník povinen v případě prodlení se splněním uvedeného závazku zaplatit věřiteli sjednanou smluvní pokutu a vedle toho i úrok z prodlení ve smyslu ust. § 517 odst. 2 o. z. Porušení téže povinnosti je tak sankcionováno dvakrát..." Stejný závěr prolíná řadou dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR,
