Kulturní turismus v severní Itálii a průzkum jeho atraktivity mezi studenty vysokých škol

Kulturní turismus v severní Itálii a průzkum jeho atraktivity mezi studenty vysokých škol

1

Kulturní turismus v severní Itálii a průzkum jeho atraktivity mezi studenty vysokých škol Bakalářská práce

Autor: Kristýna Valendová

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: PhDr. Dana Zaţímalová

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2011 2

Copyright © 2011 Kristýna Valendová

3

4

Abstrakt a klíčová slova VALENDOVÁ, Kristýna: Kulturní turismus v severní Itálii a průzkum jeho atraktivity mezi studenty vysokých škol. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Dana Zaţímalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 105 stran. Teoretická část práce se zaměřuje na obecné pojmy důleţité pro tuto bakalářskou práci. Zabývá se kulturním cestovním ruchem, kulturním turistou a vymezuje oblast severní Itálie. Dále pak teoretická část obsahuje významné kulturní atraktivity severní Itálie rozdělené podle regionů. V praktické části se práce soustřeďuje na průzkum atraktivity kulturního turismu v popisované oblasti mezi studenty vysokých škol. Cílem práce je charakterizovat nehmotné kulturní památky v severní Itálii, vytvořit jakýsi ucelený dokument pojednávající o těchto památkách a zjistit, zda je druh dovolené ve formě kulturního cestovního ruchu do regionů severní Itálie zajímavou moţností pro vysokoškolské studenty. Klíčová slova: Severní Itálie. Kulturní turismus. Nehmotné kulturní památky. Dotazníkový výzkum.

5

Abstract and key words VALENDOVÁ, Kristýna: Cultural Tourism in Northern Italy and a Survey of its Attraction amongst University Students. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. The work supervisor PhDr. Dana Zaţímalová. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2011. 105 pages. The theoretical part focuses on general concepts relevant to this bachelor work. It is concentrated on cultural tourism, cultural tourist and defines the area of northern Italy. Furthermore, the theoretical part contains major cultural attractions of northern Italy divided by regions. The practical part of the work is focused on the exploration of attraction of cultural tourism in the described area amongst university students. The goal is to characterize the intangible cultural heritage in northern Italy, to create a kind of comprehensive document about these sights and to find out whether the kind of holiday in the form of cultural tourism in the northern regions of Italy is an interesting option for university students. Key words: Northern Italy. Cultural tourism. Intangible cultural heritage. Survey research.

6

Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce PhDr. Daně Zaţímalové za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. Poděkování patří také studentům z různých vysokých škol, kteří se účastnili dotazníkového průzkumu a bez kterých bych nezískala data potřebná k vypracování této bakalářské práce.

7

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne………………… …………………………………. Podpis

8

Předmluva Bakalářskou práci na téma „Kulturní turismus v severní Itálii a průzkum jeho atraktivity mezi studenty vysokých škol“ jsem si vybrala proto, ţe mě tato oblast velmi zajímá a chtěla jsem se o ní dozvědět další podrobnosti. Ve své práci se věnuji kulturnímu turismu v jeho nehmotné podobě a v části věnované průzkumu jsem se zaměřila na zájem vysokoškolských studentů o dovolenou zaměřenou na kulturu a tradice ve zkoumané oblasti. Pro zjištění názorů studentů a jejich zájmu jsem pouţila dotazníkový výzkum. Cílem práce je zjistit míru zájmu studentů různých vysokých škol o kulturní tradice v regionech severní Itálie. Tato práce by mohla poskytnout informace turistům se zájmem o kulturní tradice severní Itálie, případně být inspirací pro cestovní kanceláře a agentury, které by měly zájem vytvořit a prodávat zájezdy do této destinace.

9

Obsah Abstrakt a klíčová slova .................................................................................................... 1 Abstract and key words..................................................................................................... 6 Předmluva ......................................................................................................................... 9 Obsah .............................................................................................................................. 10 Seznam grafů .................................................................................................................. 12 Úvod................................................................................................................................ 14 1 Teoretická část - Kulturní turismus ............................................................................. 15 1.1 Charakteristika kulturního turismu ....................................................................... 15 1.2 Historie kulturního turismu ................................................................................... 15 1.3 Kulturní turista ...................................................................................................... 16 2 Teoretická část - Severní Itálie .................................................................................... 17 2.1 Vymezení oblasti severní Itálie............................................................................. 17 2.2 Předpoklady pro kulturní turismus v severní Itálii ............................................... 17 3 Teoretická část – Kulturní události v jednotlivých regionech ..................................... 18 3.1 Region Valle d’Aosta........................................................................................ 18 3.2 Region Piemonte ............................................................................................... 25 3.3 Region Ligurie .................................................................................................. 31 3.4 Region Lombardie ............................................................................................ 32 3.5 Region Emilia Romagna ................................................................................... 34 3.6 Region Trentino Alto Adige ............................................................................. 41 3.7 Region Benátsko ............................................................................................... 44 3.8 Region Friuli Venezia Giulia ............................................................................ 52 4 Praktická část ............................................................................................................... 54 4.1 Dotazníkový výzkum ............................................................................................ 54 10

4.1.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku ..................................................... 55 4.1.2 Vyhodnocení dotazníkového výzkumu ............................................................. 78 4.2 Shrnutí skutečností vyplývajících z průzkumu ..................................................... 80 5 Závěr ............................................................................................................................ 82 6 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................. 84 7 Přílohy.......................................................................................................................... 99 7.1 Přílohy A – Mapy ................................................................................................. 99 7.2 Přílohy B – Dotazník pro studenty vysokých škol ............................................. 101

11

Seznam grafů Graf 1: Předchozí návštěva severní Itálie ................................................................................. 55 Graf 2: Podoba trávení dovolené .............................................................................................. 56 Graf 3: Atraktivita dovolené v severní Itálii ............................................................................. 57 Graf 4: Délka dovolené ............................................................................................................. 57 Graf 5: Spolucestující ............................................................................................................... 58 Graf 6: Dopravní prostředek ..................................................................................................... 59 Graf 7: Roční období ................................................................................................................ 60 Graf 8: Způsob hledání dovolené.............................................................................................. 61 Graf 9: Přípravy na dovolenou.................................................................................................. 62 Graf 10:Význam kulturních památek a tradičních akcí ............................................................ 63 Graf 11: a) Odpočinek a relaxace ............................................................................................. 64 Graf 12: b) Zábava a noční ţivot .............................................................................................. 64 Graf 13: c) Poznání cizích kultur a architektury ....................................................................... 65 Graf 14: d) Tradiční a kulturní akce ......................................................................................... 66 Graf 15: e) Aktivní dovolená .................................................................................................... 66 Graf 16: f) Volný čas strávený v přírodě .................................................................................. 67 Graf 17: Význam motivů .......................................................................................................... 68 Graf 18: a) Hudební, filmové, divadelní a jiné festivaly .......................................................... 69 Graf 19: b) Tradiční karnevaly ve známých městech ............................................................... 69 Graf 20: c) Církevní slavnosti a průvody.................................................................................. 70 Graf 21: d) Tzv. „palio“ ............................................................................................................ 71 Graf 22: e) Městské slavnosti ................................................................................................... 71 Graf 23: f) Tradiční trhy ........................................................................................................... 72 Graf 24: g) Výstavy a veletrhy tradičních potravin a vín ......................................................... 73 12

Graf 25: h) Architektonické památky ....................................................................................... 73 Graf 26: i) Muzea a galerie ....................................................................................................... 74 Graf 27: j) Historická centra měst............................................................................................. 75 Graf 28: Atraktivity severní Itálie ............................................................................................. 76 Graf 29:Studovaná vysoká škola .............................................................................................. 77 Graf 30: Pohlaví ........................................................................................................................ 78

13

Úvod Pokud se mluví o kulturních památkách severní Itálie, snad kaţdému se vybaví především architektonické skvosty této země, pár jedincům moţná přijde na mysl světoznámý benátský karneval. Itálie je bezpochyby velmocí, co se týče hmotných historických pokladů, uţ méně je však známo o nehmotném kulturním dědictví této turistické destinace plné tradic, které je neméně fascinující. Proto jsem se rozhodla na toto téma vypracovat bakalářskou práci, v níţ se snaţím čtenáře seznámit s mnoha druhy kulturních tradic v severních regionech Itálie. Turista, který se rozhodne do této oblasti cestovat má moţnost vybrat si z nepřeberného mnoţství kulturních akcí, často i mezinárodního významu. Konají se zde městské slavnosti, tradiční trhy s ukázkami řemesel, soutěţe mezi městy tzv. „palio“, jiţ zmíněné karnevaly, a to nejen v proslulých Benátkách, veletrhy a výstavy nejrůznějšího zaměření a samozřejmě hudební, filmové a divadelní festivaly mezinárodního významu. Všechny tyto zajímavé události jsem se snaţila v rámci své bakalářské práce obsáhnout a srozumitelně zformulovat pro zájemce jakéhokoli zaměření. Hlavním cílem této práce je zdokumentovat převáţnou část nabídky nehmotného kulturního dědictví, kterou mohou předloţit regiony severní Itálie, nejen domácím, ale i zahraničním turistům. Kulturní turismus jsem také zakomponovala do praktické části této práce, v níţ jsem zjišťovala zájem vysokoškolských studentů o moţnost cestovat do severní Itálie a seznámit se s místními tradicemi a kulturou. Tento průzkum byl dalším důleţitým cílem mé bakalářské práce. Při zpracovávání své bakalářské práce jsem postupně shromaţďovala informace s danou problematikou. Na část teoretickou navazuje i část praktická, ve které jsem pouţila některá zjištěná fakta z teoretického úseku. Údaje získané z dotazníkového výzkumu slouţí jako závěry bakalářské práce.

14

1 Teoretická část - Kulturní turismus 1.1 Charakteristika kulturního turismu „Kulturní turismus (cestovní ruch) je definován jako pohyb osob mimo jejich obvyklé prostředí na dobu kratší než jeden souvislý rok (u domácího CR 6 měsíců), s cílem získat nové informace a zkušenosti k uspokojení kulturních potřeb. Oblast kulturního CR je významnou podmnožinou cestovního ruchu. Především zahrnuje cestovní ruch v městských oblastech, zejména historických, seznámení s jejich architekturou, kulturními památkami a návštěvu zařízení, jako jsou muzea, divadla atd. Může zahrnovat i cestovní ruch ve venkovských oblastech, kde se turisté seznamují s kulturními tradicemi domorodých komunit (např. festivaly, rituály), životním stylem lidí v těchto zeměpisných oblastech, historií národů, jejich uměním, náboženstvím a další prvky, které pomáhají utvářet jejich způsob života, jejich hodnoty a životní styl. Tato forma cestovního ruchu je populární po celém světě a kulturní turismus může sehrát významnou roli v rozvoji různých regionů světa.“ [1](Vaníček, Rux,2010, s. 123) 1.2 Historie kulturního turismu Kulturní turismus vznikl jiţ v 17. století, kdy příslušníci vyšších vrstev ruské, britské a německé společnosti cestovali do Itálie a Francie kvůli doplnění vzdělání, rozšíření obzorů a osvojení si noblesního chování. Tyto prvopočátky cestování za kulturou se nazývaly „Grand Tour“. V dnešní moderní době odpadla vzdělávací funkce tohoto typu dovolené, avšak stále je jeho hlavním znakem poznávání historie, umění, tradic a ţivotního stylu různých kultur. V tomto směru je kulturní turismus chápán jako cílevědomá činnost za výše zmíněným účelem, jak uvádí ing. Šimková PhDr. ve svém příspěvku sborníku o Aktuálních problémech cestovního ruchu. [1](Vaníček, Rux; 2010, s.29)

15

1.3 Kulturní turista Výrazem „kulturní turista“ lze označit jedince, jehoţ hlavním motivem k cestování jsou návštěvy a prohlídky: historických památek (hradů, zámků, kostelů a dalších historicky významných budov), historických městských center, skanzenů, museí a galerií. Dále můţe být kulturním turistou člověk cestující na různé druhy akcí kulturního typu, jako jsou: divadelní, hudební, filmové a další festivaly, historické městské slavnosti, karnevaly (které jsou zejména pro severní Itálii velmi typické), rozmanité veletrhy a výstavy a jiné události podobného rázu. [1](Vaníček, Rux; 2010, s.133) Jak uvádí ing. Šimková ve svém příspěvku, je moţné kulturního turistu rozdělit také podle motivů, které jej k cestě vedly. Podle obecného rozlišení existují tři typy kulturních turistů. První skupinou jsou turisté, jejichţ hlavním cílem a motivem je návštěva kulturních atraktivit jakéhokoli druhu. Druhou skupinou jsou turisté, kteří v rámci své dovolené navštíví kulturní památky, ale jejich hlavním motivem jsou jiné moţnosti trávení volného času nabízené cílovou destinací. Třetí a poslední skupinou jsou turisté, kteří některou z kulturních památek či událostí navštíví čistě náhodně bez jakéhokoli předchozího úmyslu. Další druhy segmentace kulturního turisty, provedené odborníky v oboru cestovního ruchu, tuto obecnou teorii doplňují nebo rozvádějí do větších detailů. [1](Vaníček, Rux; 2010, s. 29) „Významnou a stále rostoucí složkou cestovního ruchu se dnes stává tzv. kulturní turistika. Jak tento název naznačuje, je jeho cílem poznání kultury navštíveného národa či regionu. A to jak tzv. „živé“ kultury v celé její šíři a místní specifičnosti (divadlo, hudba, folklór, výtvarné umění etc.), tak i kulturního dědictví. To nejvýrazněji reprezentují právě památky, dotvářející specifický charakter sídel a kulturní krajiny. Kulturní turistika začíná nabývat na globálním významu nejen ekonomickém, ale i v politickém smyslu. Je nástrojem porozumění mezi národy, napomáhá odstraňování xenofobie, rasismu a dalších předsudků a tím je cestou ke snižování rizika konfliktů a zvýšení pocitu mezinárodní bezpečnosti. Kulturní turismus se dnes stává prioritou v agendě mezinárodních organizací jako OSN, UNESCO, Rady Evropy apod.. Patří také k významným tématům jednání a doprovodných odborných sympozií Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS).“ [2](Vitáková, 2007, s. 24) 16

2 Teoretická část - Severní Itálie 2.1 Vymezení oblasti severní Itálie Severní Itálii vymezuje osm regionů: Valle d’Aosta, Piemonte, Ligurie, Lombardie, Emilia-Romagna, Trentino-Alto Adige (jinak také jiţní Tyrolsko), Friuli-Venezia Giulia a Veneto neboli Benátsko. Tyto italské regiony jsou, podle Eurostatu, rozděleny do dvou regionů NUTS: severovýchodního, kam patří Valle d’Aosta, Piemonte, Ligurie a Lombardie, a severozápadního, které sestává z regionů Trentino-Alto Adige, Veneto, Friuli-Venezia Giulia a Emilia-Romagna. [3] 2.2 Předpoklady pro kulturní turismus v severní Itálii V Itálii se nachází asi 50% celosvětového kulturního a historického dědictví, jak uvádí Greg Richards ve své práci o kulturním turismu v Evropě. Setkávaly se zde mnohé umělecké směry nejen italské, ale i ze vzdálenějších krajů středomoří. Zvláště v době Římského impéria a období renesance se v Itálii kultuře velmi dařilo a Italové své kulturní poznatky šířili i do dalších evropských zemí. Ve 20. století je, vedle organizace ENIT (Agenzia Nazionale Italiano per il Turismo), také „Touring Club Italiano“, tedy TCI, hlavní italskou turistickou organizací, jeţ se snaţí propagovat Itálii jako zemi s nepřebernými moţnostmi pro návštěvníky. TCI vydává průvodce pro kaţdou obec s veškerými historickými a umělecky zajímavými památkami a akcemi, které ocení kaţdý turista. Po stránce architektonické a kulturní není severní Itálie, ve srovnání se střední a jiţní částí země, nejbohatší, zejména pokud se jedná o památky antické a církevní. Přesto však v kaţdém z těchto tří regionů: Emilia Romagna, Lombardie nebo Piemonte najdeme více neţ 100 architektonických kulturních památek. Na druhou stranu je severní Itálie hustě osídlena a má velký ekonomický potenciál. Také se můţe chlubit mnoţstvím kulturních událostí spojených s historicky významnými momenty, řadou hudebních festivalů konaných v krásných prostorách historických budov či v kouzelné přírodě, několika mezinárodně proslulými karnevaly, nespočtem veletrhů nejrůznějšího druhu a městskými slavnostmi s nezapomenutelnými „sbandieratori“ a jejich jedinečnými vystoupeními s vlajkami. [4] 17

3 Teoretická část – Kulturní události v jednotlivých regionech

3.1 Region Valle d’Aosta Region Valle d’Aosta je nejmenším italským regionem a zároveň také nejméně lidnatým krajem. Jedná se o autonomní oblast se zvláštním statutem. Valle d’Aosta se nerozděluje na provincie, ale jeho součástí jsou tzv. comuni, tedy obce. Leţí na severozápadě Itálie v sousedství Francie a Švýcarska a na jihu a východě sousedí s dalším italským regionem Piemonte. Hlavním městem regionu je Aoste. Úředními jazyky regionu jsou italština a francouzština. [5] [6]

3.1.1 Mezinárodní festival keltského umění Tento festival je zaměřený na umění starověkého i moderního keltského ţivota. Je to nejvýše konaný festival v Evropě a zahrnuje snad všechny aspekty keltské kultury. Festival se poprvé konal roku 1997 na svazích Mont Blanc (italsky Monte Bianco) v údolí italského regionu Aosta. Vznikl díky kulturní asociaci jménem Clan Grande Orsa, která chtěla shromáţdit lidi milující keltské umění nebo jen ty, které toto umění zajímá a jsou na ně zvědaví. Jednotu a všeobecné přátelství zde navozuje uţ citát, který vítá kaţdého návštěvníka: „Non ci sono estranei qui,solo amici che non abbiamo ancora incontrato.“ Coţ v překladu znamená, ţe zde nejsou ţádní cizinci, jen přátelé, kteří se ještě nepoznali. Festival sestává z hudby, tance, koncertů, přehlídek, konferencí, her a historické poezie v prostředí překrásné přírody a mezi stěnami starých hradeb. Účastníci se vracejí do magické a poetické atmosféry díky tradičním keltským hudebním nástrojům, jako jsou skotské dudy, keltská harfa nebo galicijské bubny, irským tancům a starým legendám a příběhům.

18

Samotné srdce festivalu leţí v lese Peuterey, kde se v průběhu dne koná mnoho aktivit, jako jsou workshopy, řemeslnické trhy, přednášky vědeckých pracovníků, vyprávění příběhů pro děti, taneční lekce, hudební kurzy, procházky v přírodě a koncerty hudebníků. Koncerty pokračují samozřejmě i večer s mezinárodně uznávanými umělci z celého světa. Poslední večer se všichni umělci a účastníci sejdou na jednom místě, aby si společně zazpívali keltskou národní hymnu „GreenLands“. [7]

3.1.2 Courmayeur Noir Festival Dalším festivalem konajícím se v tom to regionu je Noir festival zabývající se uměleckým zpracováním zločinu v literatuře, v kinematografii, v televizi a médiích, jak v klasické formě, tak i ztvárněné novými uměleckými trendy. Tento festival je podporovaný městem Courmayeur, radou pro cestovní ruch regionu Valle d’Aosta a Ministerstvem kultury. Součástí festivalu jsou kromě promítání organizována také setkání s reţiséry a autory, prezentace knih a debaty. Tento, původně letní filmový festival, se zpočátku konal ve městě Cattolica na břehu Jaderského moře, ale po skandálu ohledně podvodu se sponzory, se přesunul do tohoto lyţařského střediska a koná se v zimě. Není to jen skvělá událost přitaţlivá pro návštěvníky, ale hlavně moţnost setkání pro filmaře, kteří se zde spřátelí a uţijí si nejen filmy a diskuze o nich, ale také italské jídlo a zábavu. [8] [9]

19

3.1.3 Festival Valle d‟Aosta Tento regionální festival je zároveň také symbolickou událostí pro osoby sdílející stejné hodnoty. Festival byl zaveden roku 2006 regionálním zákonem podle ustanovení o nezávislosti a kontrole charakteristických regionálních znaků. Cílem tohoto ustanovení bylo rozpoznat a sjednotit historicky uznávané symboly regionu Valle d’Aosta a určit data oslav a shromáţdění, která jsou uţitečná při šíření povědomí o regionu. Datum festivalu bylo regionální radou stanoveno na 7. září, dnem spojeným s výročním převzetím dekretu o samostatnosti a osvobození. Klíčovým momentem festivalu je udělení dvou čestných regionálních ocenění. První z nich, „Amis de la Vallée d’Aosta“, uděluje čestné regionální občanství italské nebo i zahraniční osobě, která svou prací nebo přítomností zvýšila prestiţ regionu. Druhé ocenění, „Chevalier de l’autonomue“, se uděluje občanům Valle d’Aosty za zvláštní přispění regionu v oblasti sportu, kultury, vědy, umění, v ekonomice, politice nebo sociální oblasti. K tomuto festivalu také patří, pro jeho oţivení a ještě veselejší ráz, nejrůznější výstavy a vystoupení kejklířů, klaunů, komiksových postav a muzikantů lemujících ulice historického centra Aosty. [10]

3.1.4 Festival alpských průvodců Tento festival se koná 15.srpna – přesně v den, kdy všechny firmy alpských průvodců pořádají nejrůznější druhy sportovních akcí v různých lokalitách. Tento festival se spojuje s událostí, která je pro horské průvodce významná, a to dosaţení vrcholu Mont Blanc Jacquesem Balmatem a Paccardem v roce 1876. [11]

20

3.1.5 Karnevaly Pro mnoho vesnic z Valle d’Aosta je doba karnevalů časem, kdy všichni pracují spolu a podílejí se na nejrůznějších karnevalových aktivitách. Například karneval v Courmayer oslavuje návrat přírody, její plodnost, a jeho součástí je i tradiční tanec „Badoche“, jehoţ kořeny sahají aţ k dávným obřadům. Karneval v Nus se po více neţ 50 let koná bez výjimky tři dny před Popeleční středou, tedy před začátkem postu. Tato událost se inspirovala baronem z Nus a vztahuje se k historickým událostem ze 13. století, kdy „signori“ scházejí ze Starého hradu doprovázeni průvodem s loučemi, zvukem polnic, valícími se bubny a elegantně oblečeným doprovodem. Dále se v regionu Valle d’Aosta koná mnoho dalších karnevalů a některé z nich se velmi podobají našim masopustním slavnostem. [12]

3.1.6 Karneval ve Verres Počátek toho to karnevalu sahá do roku 1450, kdy tehdejší paní hradu, Caterina di Challant, se po obědě s městským radním při cestě zpět odpojila od své ozbrojené gardy, a začala nespoutaně tančit na hlavním náměstí Verres s obyčejnými vesničany. Od té doby lidé z vděčnosti za slavnost kaţdoročně konají karneval s přehlídkou kostýmů, po které následuje krásný bál v sálech zámku s výhledem na město. Bál vrcholí vystoupením hlavních postav, tedy šlechty, na náměstí a poslechem „Procalamation of the Citizenry“ ve zvláštním a komickém starověkém jazyku. [13]

3.1.7 Karneval v Pont Saint Martin Historická část připomíná poráţku Salassů Římany a poraţeným je umoţněno napravit si reputaci v odvetném zápase. Další část karnevalu se nechala inspirovat legendou o lesní víle z horského potoka Lys, který protéká městem. Tato víla byla rozhořčená činy měšťanů a chtěla město zničit velkým přívalem vody. Kdyţ ale voda dosáhla římského mostu, lidé vílu přesvědčili svými sliby a ona město nezničila. [14]

21

3.1.8 Karneval v Coumba Freida Podle tradice se tento karneval koná na památku průchodu Napoleonova vojska průsmykem Velkého Svatého Bernarda v květnu roku 1800. Karnevalové kostýmy tedy alegoricky ztvárňují oblečení francouzských vojáků. Další karnevalovou postavou je medvěd, který symbolizuje příchod jara, ocasy z mul představují vítr a pouţívají se k vyhánění zlověstných horských větrů, přišité kousky zrcadel na kostýmech odhánějí zlé duchy a démony a červená barva značí sílu a schopnost zahnat temné duchy, znamení nemoci a neštěstí. Během přehlídky karnevalové postavy navštěvují jednotlivé domácnosti, tancují na ulicích a náměstí a jedí a pijí vše, co je jim nabídnuto. [15]

3.1 .9 Veletrhy regionu Valle d‟Aosta O regionu Valle d’Aosta by se s trochou nadsázky dalo říct, ţe je nejtradičnější ze všech italských regionů. Tradiční řemesla se zde těší velké oblibě zvlášť mezi mladými lidmi, kteří mají zájem se je naučit a dále je rozšiřovat, nemluvě o velkém zájmu občanů i návštěvníků tohoto kraje. Velké mnoţství trhů a veletrhů se koná především v hlavním městě tohoto regionu v Aostě a to ve všech ročních dobách u kaţdé významnější příleţitosti. [16]

3.1.10 Veletrh svatého Orse Tato událost je příleţitostí pro všechny řemeslníky ukázat své výrobky, které jsou vyráběny po století stále stejným způsobem, širokému okruhu zákazníků a lidí zajímajících se o místní historii a kulturu. Veletrh se koná na svátek svatého Orse (30. a 31. ledna), který ţil v 9. století a snaţil se prosadit obdarovávání chudých oblečením a typickou obuví „sabot“, coţ jsou dřeváky, které jsou na veletrhu stále k vidění. Původně stály stánky jen v centru města Aosta před kostelem sv. Orse, který zde ţil, ale nyní se akce koná snad v celém městě.

22

Na veletrhu je moţné poslouchat tradiční alpskou hudbu, sledovat lidové tance, ochutnávat vína a jídla typická pro tuto oblast a obdivovat práci řemeslníků třeba přímo na ulicích. K vidění je zde sochařství, řezbářství, kovaní ţeleza, výrobky ze zdejšího kamene „ollare“, vlna tkaná na starých dřevěných stavech, stejně jako krajka a nejrůznější předměty pro domácnost potřebné i dnes. Těmto řemeslníkům nejde ani příliš o zisky jako spíš o uznání a obdiv.[17] [18]

3.1.11 Veletrh Ainte Saint André Je dalším z řady trhů v Aostě konaným v letním měsíci srpnu, při němţ asi dvě stě studentů zabývajících se tradičními uměleckými řemesly, vystavuje výsledky své práce. Tato tradice započala roku 1954 jako soutěţ pro sochaře. Po několika konáních se soutěţ rozšířila i na ostatní řemesla jako je řezbářství, soustruţnictví, výroba zemědělského nářadí, tkalcovství, výroba koţených výrobků, kování ţeleza, výroba hraček, nábytku, krojů a dříve zmíněné typické obuvi. Dnes uţ krajská správa navrhuje témata pro kaţdé odvětví. Při výstavě mohou turisté pozorovat řemeslníky při vytváření jejich uměleckých děl nejrůznějšími technikami a obdivovat jejich zručnost a fantasii. [19]

3.1.12 Tradiční slavnosti v údolí Valle d„Aosta Při městských slavnostech jde především o setkávání lidí, oslavy a o udrţování ţivých tradic. Lidé si tak připomínají své předky a kořeny a vztah k přírodě samotné. Koná se mnoho oslav u různých příleţitostí, jako třeba oslavy patronů měst, poutě ke kapličkám na vrcholku kopce nad vesnicí, oslavy sklizně hroznů nebo doţínky. Všechny tyto slavnosti skýtaly neustále pracujícímu lidu trochu zábavy a společenských kontaktů. Známé a časté jsou průvody 7.září na svátek svatého patrona Aosty, San Grata. Konají se v mnoha vesnicích a městech, kdy jde středem města procesí duchovních a věřících nesoucích schránku s relikviemi. Velmi spontánní jsou oslavy v den svátku svatých Petra a Pavla 29.června s oblíbenými ohňostroji a zapalováním rituálního ohně na vrcholu nejvyššího kopce Valle d’Aosty. [20] 23

3.1.13 Městské slavnosti „Veilla“ ve městech Cogne a Arnad Tato dvě města, Cogne a Arnad, leţí na opačných stranách úpatí Gran Paradisa a v obou se konají tzv slavnosti „veilla“, kterými si místní obyvatelé připomínají tradice svých předků. Před několika desítkami let to byla událost, při které se za dlouhých zimních nocí scházeli vesničané ve stáji některého z nich. Někteří se starali o děti, spřádali len nebo pletli, jiní dělali údrţbářské práce na zemědělských strojích, vyřezávali malé figurky ze dřeva či jen hráli karty a přitom si předávali novinky a informace a poslouchali pověsti a legendy vyprávěné staršími lidmi. Dnešní moderní „veilla“ spočívá v prezentaci obyčejného ţivota, starých tradic a řemesel z této oblasti. Je zde také moţnost ochutnat tradiční kulinářské výrobky. Její součástí jsou také folklorní a sborová vystoupení. [21] [22]

3.1.14 Batailles des Reines / Bitva královen Tato bitva královen se koná kaţdoročně první říjnovou neděli v aréně města Aosta. Nejedná se ovšem o souboj mezi krásnými ţenami, ale zápasy mezi různými agresivnějšími plemeny alpských krav. Tato událost se těší velké oblibě uţ téměř půl století a přitahuje stále více diváků. Stala se tak nejdůleţitější událostí regionu. Královny se na toto hlavní finále připravují od března kaţdou neděli, s výjimkou června a července kdy se stáda stěhují na horské pastviny, v zápasech v různých arénách po celém kraji. Z těchto kvalifikačních kol první čtyři vítězné krávy postupují do finále, kde zvítězí ona královna. Při těchto soutěţích je zajištěna naprostá bezpečnost a ţádné ze zvířat se nemůţe zranit. Zápasy těchto druhů dobytka jsou jim naprosto přirozené, protoţe ve stádě určují hierarchii. Tato show není jen výzvou pro jednotlivé chovatele, ale také dědictvím, které se předává z generace na generaci. [23] [24]

24

3.2 Region Piemonte Region Piemonte, s hlavním městem Turín, sousedí s Francií, z malé části se Švýcarskem a s dalšími severoitalskými regiony. Úředními jazyky jsou italština a francouzština. [25]

3.2.1 Svatba snů V Turíně se kaţdoročně koná výstava, jíţ se účastní nespočet snoubenců a vystavovatelů v této sféře. Vše, co se jen dotýká tématu svatebního dne, je zde předvedeno. Od svatebních šatů a módních doplňků, klenotů, fotografů, přes cateringové sluţby, restaurace, vily, zámky, květinářství, obuv aţ po cestovní kanceláře a bytové doplňky. Snoubenci zde hledají inspiraci, odborné poradce, návrháře a organizátory pro svůj velký den. Nejlepší svatební operátoři zde čekají, aby návštěvníkům mohli navrhnout tu nejlepší svatbu. [26] [27]

3.2.2Karneval v Turíně Karneval v Turíně je podobný brazilskému karnevalu a to díky jízdě alegorických vozů. Po něm následuje přehlídka masek typických pro tento kraj, jako jsou Harlequin, Pulcinella, Pantalonea Colombina. V době karnevalu, tedy před postní dobou, se v Turíně koná také mnoho doprovodných akcí, výstav a koncertů. Od února do března je otevřen pro děti velmi atraktivní Luna Park v parku Pellerin se setkáními pro děti v maskách, průvody krojovaných kapel. Pro dospělé je zde v té době vinařský veletrh s ochutnávkami vín z různých oblastí Itálie, moţností nákupu různých produktů místních výrobců a nechybí také hudba a taneční vystoupení. [28] [29] [30]

25

3.2.3 Gran Bal Trad ve Vialfre Gran Bal Trad je lidový taneční festival, který spojuje různé druhy uměleckého vyjádření, jako jsou tanec a hudba. Jeho cílem je předvést účastníkům co nejpestřejší paletu evropského lidového umění od Španělska po Irsko s nemalým dílem kultury italské. Festival se koná v krásném kraji v Cavanese v přírodní rezervaci Pianezze obce Vialfre severně od Turína. [31]

3.2.4 Festival Eurojazz d‟Ivrea v Turíně Turínský mezinárodní jazzový festival je jednou z nejvýznamnějších akcí italské i mezinárodní hudební scény. Festival probíhá po dobu čtyř nocí v jedné z nejkrásnějších italských zahrad – historické Královské zahradě. V průběhu festivalu jde o interakci mezi jednotlivými umělci a o moţnost pro mladé a nové umělce předvést svůj talent. Zakladatelem a hlavním organizátorem je Sergio Ramella milovník jazzu a schopný umělecký ředitel, který tento festival pořádá uţ více neţ tři desetiletí. Festival začíná přípitkem, pokračuje řadou koncertů a je doprovázený výstavami a prezentacemi publikací věnujících se jazzu. Návštěvníci si mohou poslechnout nejlepší jazzové hráče v sekci nejvýznamnější a nejnáročnější skladby aktuální hudební scény a také nové alternativní spojení populárních stylů hudby a klasického jazzu, jako blues, funk a rytmické blues. V horní části Královské zahrady, u historického domu královského paláce, je moţnost setkat se s umělci, kteří psali novodobou historii jazzu. [32] [33]

3.2.5 Festival Real Music ve Venaria Tento letní festival moderní hudby se koná v prostorách královského sídla a jeho přilehlých zahradách. V období téměř dvou měsíců se zde vystřídají největší národní i mezinárodní umělci moderní hudební scény od klasiky přes pop aţ k jazzu.

26

Kromě koncertů na hlavním podiu je zde ještě doprovodný program, uskutečňovaný v Corte d’onore (Dvůr cti) sugestivním prostředí vstupu do královského paláce, kde mohou návštěvníci obdivovat vodní show „Teatro d’aqua“ v jelení fontáně. Dalším doprovodným programem Hudební salonek, kde jsou hrány nejnovější díla nejznámější současných umělců pod vedením Stefana di Battisty a Michele Torpedine. [34] [35] [36]

3.2.6 Galliate Master Guitar Galliate Mater Guitar je mezinárodní hudební kytarový festival konaný v červenci v městečku Galliate. Je to snad největší událost pro kytarové nadšence a milovníky. Však se tato akce také pořádá na počest Valentina Airoldiho, vynálezce elektrické kytary. Toto město s náměstím povaţovaným za jedno z nejimpozantnějších v Evropě a renesančním zámkem, je ideálním místem pro ţivou koncertní hudbu. Je zde na 40 koncertů, jejichţ vstup je zdarma, plus asi dva další koncerty známých skupin či umělců. Pro ty, kteří nechtějí hudbu jen poslouchat, jsou zde nabídky hudebních škol s moţností si hru na kytaru osvojit. Dále je zde také trh s hudebními deskami, nástroji a mnoho dalšího co má nějakou spojitost s hudbou, zvláště tou kytarovou. [37] [38]

3.2.7 Týden hudby ve městě Stresa Tento hudební festival zaloţil v roce 1961 benátský právník Italo Trentinaglia de Daverio z lásky k hudbě. Pocházel z muzikální rodiny, jeho otec byl ředitelem dvou divadel (Teatro alla Scala v Miláně a Teatro La Felice v Benátkách) a plodným skladatelem. Rodina Trentinagliů vlastnila vilu v městečku Stresa, kde byli častými hosty významné osobnosti italské hudební scény, jako Umberto Giordano, Arturo Toscanini a Vicomt de Sabata. Jednoho dne okouzleni krásou přírody a klidným ţivotem ve Strese dostali nápad vytvořit událost, která by se v tomto úchvatném prostředí konala kaţdý rok a z městečka Stresa udělalo jedno z významných hudebních měst. O rok později 27.srpna festival slavnostně zahájil koncert divadelního orchestru La Scaly vedeného Ninem Sanzognem.

27

Kromě uznávaných umělců, kteří zde kaţdoročně vystupují, jsou mezi zvanými také mladší talentovaní hudebníci, výherci mezinárodních soutěţí. Někteří z nich se později stali velmi slavnými a uznávanými umělci. V roce 1999 přijal festival nové jméno „Settimana Musicali di Stresa e del Lago Maggiore“ a rozšířil svůj program ohledně koncertů a míst konání. Vznikly také nové doplňkové činnosti, jako propagace a partnerská spolupráce s dalšími institucemi a také se snaţí rozšířit povědomí o klasické hudbě prostřednictvím zapojování i jiných forem uměleckého vyjádření. Hlavnímu programu předchází dva večery hudební meditace s duchovní hudbou věnovanou Bachovým svitám pro violoncella. Od roku 2004 se zvýšil počet těchto meditativních koncertů na zhruba šest renesančních a barokních koncertů hraných v nejkrásnějších kostelích u jezera Lago Maggiore a jezera Lago d‘ Orta. Festival má kaţdý jiné téma, podle kterého jsou vybírána různá symfonická, komorní, instrumentální a vokální díla. [39]

3.2.8 Turínský filmový festival Mezinárodní filmový festival byl zaloţen v roce 1982 filmovým kritikem a profesorem Gianni Rondolinem pod názvem „Festival Internazionale Cinema Giovani“, tedy Mezinárodní festival mladého filmu. Koná se kaţdý listopad a je druhým nejvýznamnějším festivalem Itálie hned po filmovém festivalu v Benátkách. Zaměřuje se na zkoumání a objevování inovátorských talentů, kteří představují to nejlepší z moderní kinematografické tvorby. V době svého zaloţení pomohl, svou atraktivitou a velkým počtem účastníků, posílit město v době jeho hospodářské krize a to jak kulturně, tak i hospodářsky. Prvními řediteli festivalu byli, jiţ zmíněný, Gianni Rondolino a Ansano Giarnelli. Roku 1998 dostal festival dnešní jméno Torino Film Festival. [40] [41]

28

3.2.9 Turínský festival čokolády Město Turín je domovem italské čokolády, soustředí se zde asi 40 % veškeré výroby této sladké pochoutky. Tradice výroby čokolády je v tomto kraji více neţ 300 let stará. Pochází ze 16. Století, kdy se v Turíně poprvé objevily kakaové boby. Prvním produktem z této cizokrajné suroviny byla horká čokoláda, podávána jen v nejvyšších společenských kruzích. První licenci na přípravu čokolády dostal Gió Antonio Ari od savojského krále a na tento popud vzniklo mnoho řemeslných dílen na přípravu čokolády. Do Turína se sjíţděli učňové z celé Evropy, aby se tuto jedinečnou pochoutku naučili připravovat. Z těchto učňů se poté stali mistři čokolády, jako například Švýcaři Philippe Suchard nebo Francois-Luis Cailler. V rozmezí od února do dubna se kaţdý rok v Turíně koná festival čokolády. Při této příleţitosti se scházejí výrobci čokolády nejen z regionu Piemonte, ale z celé Itálie a také z dalších zemí, v nichţ je výroba čokolády také tradicí – Francie, Švýcarsko a Belgie. K vidění i ochutnávce jsou zde výrobky nejen z velkých továren, ale i od malých domácích řemeslných výrobců. Počet návštěvníků kaţdým rokem stoupá a stejně tak i spotřeba čokolády. Na největším turínském náměstí, Piazza Vittorio Veneto, vţdy stojí desítky stánků různých výrobců a vystavená expozice, vyrobená jak jinak neţ z čokolády, jejíţ námět se kaţdým rokem mění. V roce 2007 si milovníci čokolády mohli zblízka prohlédnout, jak se tato tmavá pochutina připravuje v kompletní malé továrně na čokoládu nebo zjistit, jak vypadali obaly na čokolády v historii. V roce 2008 se návštěvníci mohli naučit vařit jídla ze zvěřiny, ryb či dalších surovin s čokoládou v různých formách. Minulý rok byl na náměstí čokoládový poloostrov Itálie s některými ve světě nejznámějšími památkami. Snad na kaţdém festivalu čokolády je moţnost vidět čokoládu z různých úhlů pohledu. Jsou zde výstavy knih o čokoládě a jejím designu, lákavé čokoládové dárečky a nechybí ani prvotní podoba čokolády, a to horký čokoládový nápoj. Některé kavárny dokonce nabízejí moţnost zakoupení tzv. „čokopas“, který drţiteli umoţňuje ochutnávat nejrůznější dobroty v nejlepších turínských cukrárnách. [42] [43] [44] [45]

29

3.2.10 Oslava svatého Matěje Tato oslava se koná koncem září na svátek svatého Matěje v obci Nichelino, kterou podle legendy před francouzskými vojáky zachránily modlitby obyvatel k tomuto svatému. Od roku 1730 se tyto oslavy pořádaly kvůli času rovnodennosti, konci léta a různým hospodářským rituálům. Dnes tyto oslavy zahrnují spíše sportovní soutěţe, výstavy, kulturní akce hudební vystoupení s místní hudbou, trh tradičních řemesel, ohňostroje a zábava a samozřejmě náboţenské momenty. [46] [47]

3.2.11 Hody Aigliano Vercellese Kořeny tohoto svátku, na počest svatého Viktora, sahají aţ do roku 1436, kdy byl v zemi mor, na který umíralo mnoho lidí i dobytka. Lidé se modlili ke svatému Viktorovi a mor přestal, od té doby se kaţdou druhou neděli v květnu pořádají hody a běţecké závody býků. Kromě onoho závodu býků, o jehoţ původnosti někteří historici pochybují, v době svátku také probíhají náboţenské oslavy na počest světce, folklorní setkání, módní přehlídky, ochutnávky místní gastronomie a taneční a hudební zábava. [48] [49]

3.2.12 Závody oslů ve městě Alba Roku 1275 dvě města z regionu Piedmont, Asti a Alba, mezi sebou válčila. V den svátku patrona Alby, svatého Lorenza, obyvatelé Asti Albu napadli a zanechali před městskými hradbami odpadky na znamení potupy. Pro upevnění svého vítězství a poníţení obyvatel Alby, astijské vojsko uspořádalo koňské dostihy kolem albských hradeb. Podle legendy obyvatelé Alby současně pořádali oslí závody uvnitř města. O několik století později začalo město Asti pravidelně pořádat koňské dostihy i pro ostatní města z regionu. A protoţe ţokejové z Alby pravidelně vyhrávali, Asti se rozhodlo neposílat do Alby ţádné další pozvánky na tyto dostihy. Jako odpověď na tuto uráţku začala Alba pořádat své vlastní dostihy, podle vzoru předků, jen s oslími závodníky.

30

Tato drzá soutěţ je v podstatě parodií na proslulé dostihy v Asti a zároveň zahajuje kaţdoroční gurmánský veletrh lanýţů první neděli v říjnu. Součástí dostihů jsou přehlídky průvodů v dobových kostýmech s historickými hudebními nástroji. Reprezentanti ze všech 9 městských částí Alby se jiţ dlouho dopředu připravují na svoji roli ve středověkém ţivotě, někteří jako rytíři nesoucí zbroj, válečníci tlačící beranidlo nebo oběti morové nákazy z roku 1347. [50]

3.2.13 Vánoční veletrh v Turíně – Natal ESPO Tento jarmark je určený především těm, kteří vánoční dárky nenakupují dlouho dopředu, nemají na to čas nebo prostě jen vše shánějí na poslední chvíli. Jako další z veletrhů pořádaných v Turíně, městě, které je pro veletrhy ideální, se poprvé uskutečnil v roce 2007. Nedávnou novinkou, jsou nabídky a typy na vánoční dárky z různých zemí Evropy, mezi něţ patří i Česká republika s tradiční výrobou skleněných předmětů. V období vánoc jsou turínské ulice osvětlené speciálními ţárovkami, jejichţ expozice je připravována umělci, kteří se světly zabývají. Město Turín navíc organizuje tzv. „Passeggiate sotto le luci“, tedy procházky pod světly, s průvodci. [51] [52]

3.3 Region Ligurie Tento region je pobřeţní oblastí severozápadní Itálie oblíbené díky přímořským letoviskům. Hlavním městem regionu je přístavní město Janov. [53]

3.3.1 Torta dei Fieshi - Fieshský dort Kaţdoroční historická událost pořádaná v městečku Fieshi 14. srpna připomínající svatbu tamního hraběte Opizza Fiesca se sienskou šlechtičnou Biancou de Bianchi. Při této příleţitosti se volí dva představitelé novomanţelů, jejichţ sňatkem v bazilice svatého Štěpána začíná slavnost následovaná velkým průvodem v kostýmech. Průvod čítá zhruba sto účastníků převlečených za rytíře v brnění, vojáky, vlajkonoše a šašky. Průvod končí na náměstí Piazza Vittorio Veneto, kde je párem novomanţelů rozkrojen obří třináctitunový svatební dort a podle tradice rozdán lidem. Tím jsou historické slavnosti a hry zahájeny. [54] [55] 31

3.3.2 Festival Sanremo Pěvecký festival se koná kaţdoročně v Sanremu během února aţ března. Někteří zpěváci zde poprvé zpívají nové italské písně. Původně se festival pořádal v tanečním sále Casino di Sanremo, ale později se přesunul do městského divadla. V polovině šedesátých let inspiroval vznik televizního pořadu Eurovize. Díky Eurovizi získala moderní populární hudba zpětnou vazbu, nejen v Itálii, ale i v zahraničí, a stala se hlavní mediální událostí italské televize. [56]

3.3.3 Květinový festival Tento pestrobarevný a voňavý festival se koná kaţdoročně asi v polovině března. Květinoví designéři při této příleţitosti vytvářejí úchvatné květinové kreace za pouţití nejnovějších metod úpravy a vázání květin. Festival také znamená moţnost ukázat veškerou květinovou produkci západní Ligurie celému světu. Po čtyři dny zde mohou návštěvníci a účastníci obdivovat a učit se nové nápady a techniky vázání květin. Součástí festivalu jsou samozřejmě další akce, jako soutěţe v aranţování květin, výstavy a stálé expozice, setkání s předními květinovými designéry, workshopy a plno zábavy při sledování květinami ozdoben Ligurské riviéry. Minulý rok byla součástí festivalu také výzdoba královského paláce Venaria zapsaného v seznamu UNESCO. Květináři zde vytvářeli květinové kreace na téma: „Ţivot u královského dvora v 17. a 18. století“. [57]

3.4 Region Lombardie V tomto severním italském regionu, s hlavním městem Milano, ţije jedna šestina italské populace. Je to zároveň jeden z nejlidnatějších a nejbohatších krajů v Itálii. V Lombardii je mnoho turisticky zajímavých měst, jak po stránce kulturní, historické i umělecké. [58]

32

3.4.1 Literární festival v Mantově Ve dnech měsíce září oţívá celé město Mantova festivalem knih. V průběhu jeho konání jsou návštěvníkům otevřena všechna místa, od paláců a zahrad aţ po malé kavárny schované v úzkých uličkách. Je zde nespočet moţností setkání s autory italské, ale i mezinárodní literární scény, poslechy autorských čtení, čtení poezie a divadelní a hudební představení, která vzdávají hold veškerému umění. Zvláštní pozornost je věnována také dětem, které mohou navštívit různá setkání, workshopy a bavit se. Festival také nabízí prohlídky města s průvodcem do historicky a kulturně významných míst města, kde na návštěvníky čekají chvíle s úryvky divadelních představení nebo romantické čtení poezie. [59] [60]

3.4.2 Městské hry Baradello ve městě Como Při těchto, v Itálii velmi častých hrách, jde o získání tzv. „pallio“, coţ je hedvábná látka malovaná ručně jedním z místních umělců. Majestátní průvod městem v kostýmech připomíná triumfální návštěvu císaře Barbarossy v Comu a co všechno tento císař pro historii Como a kraje Comense znamenal. Soutěţící se spolu utkávají ve třech disciplínách: rytířském turnaji, přetahování a tzv. carriolaně. Při turnaji se soutěţící snaţí srazit figurínu při jízdě na koni dříve neţ soupeř. Přetahování evokuje charakteristickou vlastnost muţů ve středověku – sílu. Poslední soutěţ carriolana spočívá ve spolupráci dvou závodníků, kteří se musejí střídat ve vezení partnera v trakaři a dvakrát oběhnout okruh na náměstí. V tento jeden den se ve městě Como ozývají zvuky, nadšení a emoce stejně jako v minulosti, a to díky jedné z nejstarších her. [61] [62]

3.4.3 Město na ochutnávku Castello‟Arquato V červnu se na náměstí San Carlo města Castello’Arquato pořádá akce s ochutnávkami místního sýra, prohlídkami míst, kde se tyto skvělé sýry vyrábějí a výstavami fotografií i s popisem postupů výroby. Pro děti jsou připravené workshopy vzdělávající děti a mládeţ v této potravinářské oblasti. [63] 33

3.4.4 Eurochocolate Varese Tento čokoládový veletrh se v několika posledních vydáních snaţí lidem co nejvíce přiblíţit celý proces výroby čokolády a tajemství jejího sloţení. S tímto cílem se rozšířila jeho mezinárodní sekce a konají se nejrůznější ochutnávky, tematické výstavy a školení. Pro děti například uspořádali hru ve formě naučné cesty po stopách kakaa, ve které děti s mayským průvodcem Nanauou objevují historii této jihoamerické suroviny aţ po současnost. Děti jsou zde informovány o nutričních hodnotách čokolády a jejím zpracování a uvedení na trh. Další částí veletrhu jsou školení pro ţáky základních a středních škol, která mají lépe informovat spotřebitele od útlého věku. Část „Čokoládové šperky“ se zabývá čokoládou jako surovinou zajímavou pro umělecké zpracování. „Chutné cestování“ jsou degustace čokolád s novými a netypickými kombinacemi ingrediencí v doprovodu odborníků. Dále jsou zde rozhovory s autory knih o čokoládě nad šálkem horké čokolády. Poslední a asi nejzajímavější částí veletrhu je „Play chocolate“, tedy výstava výtvorů potravinového designu ve spolupráci s renomovanými designéry Matteem Ragni a Juliem Iacchettim a dalšími 13 designéry, kteří staví výtvory ze sladkostí. Na náměstí Monte Grappa se otevírá trh s mnoha různými druhy čokolády, kde si můţete vybrat výrobky a sladkosti místních tradičních řemeslníků, menších národních výrobců čokolády nebo velkých známých mezinárodních podniků. Všechny restaurace a kavárny města Varese oţijí záplavou čokoládových chuťovek. Veletrh Chiocolate Varese je organizován ve spolupráci s místními institucemi a předními institucemi oblasti Varese. [64]

3.5 Region Emilia Romagna Tento administrativní severoitalský region, s hlavním městem Bologna, je tvořený dvěma historickými regiony: Emilia a Romagna. Emilia Romagna je povaţována za jeden z nejbohatších regionů nejen v Itálii, ale i v celé Evropě. Je významným kulturním a turistickým centrem s mnoha renesančními městy. [65]

34

3.5.1 Festival znovuoživení historie ve Ferraře Festivaly tohoto typu se pořádají po celé Itálii v různých regionech i městech. Lidé působící na těchto festivalech následují příklady jiných evropských zemí, kde uţ je věrné přehrávání historických událostí dlouhotrvající tradicí. Jde tedy o co nejpřesnější zopakování nějaké významné události nebo zobrazení i zcela obyčejného ţivota v místě, kde se vše v minulosti uskutečnilo. Těmito tradicemi, přehrávání středověkých událostí, se Italové nechali inspirovat od Velké Británie, Německa, Polska, Dánska, Maďarska, Belgie a také České republiky. Účastníky jsou celé rodiny s dětmi, přátelé nebo i jednotlivci, všechny ale spojuje velká láska ke středověké historii. Většinou se jedná o sehrání bitev v co nejvěrnějším časovém sledu. Někdy se snaţí napodobit třeba i obyčejný řemeslný venkovský ţivot, ovšem se všemi detaily – jako jsou kostýmy, řemeslné či zemědělské náčiní a je zde patrná snaha připomenout si také mravy, způsoby a zvyky tehdejší doby. [66]

3.5.2 Folklorní festival v Castel Raniero aneb „Hudba za humny“ Tento festival lidové hudby, pořádaný od roku 1999, láká návštěvníky koncerty pořádanými na netypických místech. Festival se koná na úseku dlouhém zhruba 5km táhnoucím se přes louky a pole, čímţ se dějišti koncertů stávají rodinné domky, stodoly či plácky pod stromem na louce nebo na poli. Je zde patrné spojení s přírodou v tom nejuţším slova smyslu, coţ ještě umocňuje záţitky z lidové folklorní hudby. Setkávají se zde hudebníci z celého poloostrova, kteří zde nejen prezentují lidovou hudbu svého vlastního regionu, ale také si vyměňují zkušenosti, vedou rozhovory a samozřejmě se baví. Kromě koncertů mohou účastníci, v průběhu těchto tří dnů, navštívit různé výstavy, workshopy, trhy s místními produkty a ochutnat tradiční jídla. [67] [68]

35

3.5.3 Festival Reno Folk Na přelomu května a června se v městečku Casalecchio na březích Rýny odehrává lidový festival. V průběhu asi pěti dnů je na tomto místě moţno poslechnout si místní lidovou hudbu, zhlédnout tradiční lidové tance, navštívit workshopy a výstavy a pochutnat si na místních kulinářských specialitách. [69] [70] [71] [72]

3.5.4 Festival v Ravenně Ravennský hudební a divadelní festival se koná pravidelně kaţdé léto od roku 1990, kdy byl zaloţen Marií Christinou Mutti, manţelkou dirigenta Ricarda Mutti. Jeho součástí není jen klasická hudba a opera, ale také tanec, jazz, drama, etnická hudba, film, shromáţdění a výstavy. Jednotlivé události jsou pořádány nejen v divadlech a koncertních sálech, ale také v ravennských kostelích, bazilikách a klášterech v Ravenně a celém jejím okolí. Letošní ročník festivalu 2011 se zaměřuje na zpracování pohádek a fantazijních příběhů. Mezi jeho hlavní představení tedy patří zpracování Popelky a Kouzelné flétny, nemluvě o velkém mnoţství koncertů. [73] [74] [75]

3.5.5 Ferrara pod hvězdami Tento hudební festival se koná od roku 1996 na přelomu června a července přímo v krásném historickém centru Ferrary na Piazza del Castello a Piazza Municipale. Během několika málo let se pod záštitou města Ferrary a sdruţení ARCI stala jedním z nejdůleţitějších hudebních událostí v Itálii. K poslechu je zde hudba snad všech ţánrů v podání legend světové hudební scény i nových neznámých avšak talentovaných umělců. Tento letní festival je stále populárnější díky své kouzelné a netypické atmosféře utvářené krásným prostředím historických budov na náměstí, která vábí nejen větší mnoţství diváků, ale hlavně řadu dalších i mezinárodně populárních umělců. [76] [77]

36

3.5.6 Mezinárodní saxofonový festival ve Faenze Dalším z dlouhé řady hudebních festivalů konaných v severní Itálii je mezinárodní SaxArt festival věnovaný pouze jednomu hudebnímu nástroji a to saxofonu. Tento festival zaloţil roku 1999 italský saxofonista Marco Albonetti a stal se jednou z nejvýznamnějších hudebních událostí spojených s tímto nástrojem. Účastníky festivalu jsou profesionální saxofonisté, lektoři z hudebních škol a samozřejmě mladí nadějní saxofonisté. V repertoáru festivalu jsou na výběr díla klasická, etnická i jazzová. V rámci osmidenního programu mají studenti, absolventi a kvalifikovaní umělci moţnost navštívit řadu přednášek a hudebních lekcí, které mají za úkol sjednotit a zdokonalit jejich hráčskou techniku a hudební interpretaci. Z toho důvodu pořádá festival jakési turné po různých městech celého regionu. Podporováni jsou nejen jednotlivci, ale také saxofonová kvarteta. Cílem festivalu je připravit studenty na veřejná koncertní vystoupení. Roku 2010 se vybraní studenti účastnili koncertů v některých městech regionu Emilia Romagna. [78]

3.5.7 Verdiho hudební festival v Parmě V době kolem desátého října, kdy se v nedaleké vesničce Rencola narodil snad největší italský skladatel Giuseppe Verdi, se do okolí Pramy sjedou světoví umělci a milovníci jeho hudby. Celé město oţívá dech nádhernými melodiemi Aidy, Falstaffa, La traviaty, Rigoletta a nechybí ani Verdiho Requiem. Součástí festivalu jsou také konference, čtení z literárních děl, která se stala inspirací pro operní libreta, výstavy a různé umělecké projevy z hudebního, divadelního a výtvarného avantgardního světa. Události festivalu se odehrávají v divadlech, hlavním je Teatro Regio, operních domech a na těch nejkrásnějších místech Parmy a jejího okolí – rodišti Verdiho. [79] [80]

37

3.5.8 Jazzový festival v Bologni Město Bologna je velmi úzce spojeno s jazzem, protoţe se zde konal první jazzový festival v Itálii v rozmezí let 1958 aţ 1975. V té době se zde zastavil kaţdý jazzový hráč, který projíţděl kolem. Po několika příleţitostných vydáních se opět pořádá od roku 2006 kaţdý listopad, přičemţ mu zůstala příslovečná láska k jazzu a zájem mezinárodních jazzových umělců. V průběhu festivalu se jazz ozývá ze všech divadel, restaurací, barů, klubů a hospod v Bologni, Modeně a Ferraře od večerních hodin do časného rána. [81]

3.5.8 Jarní veletrh v Parmě - Mezinárodní výstava moderního umění, starožitností a sběratelských předmětů Kaţdé jaro se do Parmy sjíţdějí tisíce vystavovatelů, sběratelů a obchodníků z celé Itálie a Evropy na tento trh s uměním. K vidění a koupi je zde neskutečné mnoţství různorodých předmětů, od nábytku, keramiky, obrazů, tkaných koberců a dalšího vybavení domácnosti, přes stříbro a šperky aţ po ručně tkané krajky, knihy, hodinky či vinylové desky. Velké mnoţství návštěvníků nejrozmanitějších profesí si můţe vybrat, podle vlastní fantasie, inspirováno moderním designem s uţitím staţených kousků, z ohromného objemu nabízených výrobků. [82] [83] [84]

3.5.9 Festival současného umění ve Faenze Tento festival současného umění byl zaloţen jako odezva na potřebu reflexe a nutnosti vyvolávat diskuze o umění. V době, kdy kaţdý má moţnost přijít do styku s moderním uměním je stále více naléhavá potřeba zamyšlení se nad tímto způsobem vyjadřování. Právě tyto problémy jsou hlavními body, které se organizátoři a tvůrci festivalu snaţí vyřešit spolu s otázkou sponzorství a sběratelství.

38

Festival je určen především umělcům, kurátorům, muzeím a majitelům galerií, kteří zde mají moţnost setkávání a vyjádření se. Stejně tak i široká veřejnost se můţe obeznámit s moderním uměním a porozumět mu. Díky popularitě mezi fanoušky a stále větší účastí současných předních umělců se tento festival stal významným pro mezinárodní umělecký svět. [85]

3.5.10 „La Notte Rosa“ v Riviera Romagna Tato událost se koná na celém pobřeţí od města Comacchio aţ po Cattolicu po dobu jedné z červencových nocí. Tato „růţová noc“ organizovaná několika regionálními institucemi se snaţí reprezentovat Itálii, a především jiţ zmíněnou rekreační část kraje Emilia Romagna, jako destinaci jdoucí s dobou. Jsou zde zachyceny nové trendy a poţadavky trhu. Riviera v Rimini se snaţí být dokonalým místem, kde se mohou mladí lidé setkávat a uţívat si noční ţivot a další akce. La notte rosa, tedy růţová noc proto, ţe navozuje pocity sounáleţitosti, laskavosti, pohostinnosti, příjemné emoce a lásku mezi přítomnými lidmi. Během oněch 24 hodin se z celého pobřeţí stává jedno obrovské podium, na kterém se pořádá spousta akcí a to nejen na obvyklých místech, jako jsou divadla, muzea, bary a restaurace, ale naprosto všude, kde je to moţné. Jsou zde různé show, koncerty, představení, magie, ohňostroje, sportovní aktivity, happeningy a mnoho dalšího. Vše se děje jen s cílem, aby se všichni co nejvíce bavili a tuto noc s jedinečnou atmosférou si skvěle uţili. [86] [87]

3.5.11 Městské hry v Mondainu – Pallio del Diano Dianiny, se těmto městským hrám říká proto, ţe na místě vzniku města Mondaino byl v římských dobách postaven chrám zasvěcený Dianě, bohyni lovu a ochránkyni lesa. Tato slavnost a hry se týkají jedné, pro kraj významné, události a to usmíření dvou velkých rodů Malatestů a Montefeltro, jejichţ nesváry suţovaly především vesnické obyvatelstvo. Slavnosti se konají v srpnu, v době podpisu mírové smlouvy. Kromě typických tradičních trhů a mnoha průvodů v dobových kostýmech, nesmějí chybět také hudebníci, kejklíři, potulní zpěváci, lukostřelci, šermíři, fakíři, kouzelníci, chodci na chůdách a samozřejmě známí vlajkonoši se svými jedinečnými vystoupeními. 39

Tato událost je dokonce v celé šíři schválená evropským konsorciem pro vzpomínkové slavnosti díky jeho věrohodnosti a přesnosti, coţ je moţné splnit jen díky dochovaným záznamům a filologickému výzkumu. [88] [89][90]

3.5.12 Mistrovství světa v přípravě pizzy v Salsomaggiore Terme Pizza, společně s těstovinami, je nejvíce do světa vyváţeným italským artiklem. Proto v malém městečku Salsomaggiore Terme vznikla soutěţ v její přípravě, kde kulinářští specialisté z celé Itálie mezi sebou soupeří o titul mistra v několika disciplínách. Mistrovství je rozděleno do několika dnů, během nichţ se konají soutěţe např. o nejširší pizzu, o nejrychleji vyrobenou pizzu, o nejlepší bezlepkovou pizzu, o pizzu pro dva a o nejlepší na pánvi dělanou pizzu. Soutěţí se také ve Freestyle a jednotlivě nebo v druţstvech. [91] [92]

3.5.13 Festa del Cotechino v Pianello Val Tidone Tento gurmánský svátek, pojmenovaný po jedné místní uzenině, se koná v srpnu a je oblíbenou příleţitostí mnoha návštěvníků k ochutnávce místních specialit ze zdejších produktů. Účastníci si zde v průběhu prohlídky výstav a stánků, poslechu hudby a sledování karnevalu a dalších akcí mohou pochutnávat na tradičních pokrmech se sklenkou dobrého, jak jinak neţ místního, vína. [93] [94] [95] [96]

3.5.14 Festival parmské šunky prosciutto V průběhu září se v Parmě, městě známém především díky své gurmánské lahůdce šunce prosciutto, kaţdoročně pořádá festival na její počest. Setkává se zde velké mnoţství výrobců ze sektoru produkce šunky, kteří se snaţí návštěvníkům přiblíţit její nezaměnitelnost a proces výroby. Producenti prosciutta z celého okolí Parmy, v rámci akce s názvem „Otevřené okno“, v jejímţ průběhu mají turisté moţnost navštívit továrny na její výrobu, prohlédnout si proces výroby a ochutnávat. V průběhu festivalu jsou kromě gastronomických a kulturních záţitků k dispozici také sportovní aktivity, taneční večery v dóţecím paláci nebo hry pro děti se svačinkou.

40

Festival je zakončen velkou párty na hlavních místech Parmy, Piazza Garibaldi a Piazza della Steccata, spolu s výstavou a ochutnávkami místních produktů, které si turisté mohou samozřejmě zakoupit. Roku 2010 se konala také charitativní aukce, při níţ se draţily ty nejkvalitnější parmské šunky. [97] [98]

3.5.15 Kaštanová slavnost v Castell‟Arquato a Festival „Mortadelu prosím“ v Zola Predosa Hlavním tématem těchto dvou událostí, z regionu Emilia Romagna, jak uţ jejich název napovídá, jsou gurmánské pochoutky a tradiční pokrmy z místních surovin. Při kaštanové slavnosti mohou návštěvníci ochutnat tradiční pečení kaštany nebo kaštanový koláč. V průběhu festivalu v Zola Predosa se zase místní výrobci potravin snaţí o prezentaci regionálních produktů s důrazem na salám mortadela. Při obou těchto příleţitostech samozřejmě nechybí ani dobrá vína z místních vinařství. [99] [100] [101] [102]

3.5.16 Veletrh sýrů v Sogliano al Rubicone V průběhu tří listopadových neděl se v údolí obce Sogliano koná kaţdoročně jarmark sýrů. Návštěvníci zde mohou ochutnat zrající sýry vyráběné v Sogliano uţ od 15. století, stejně jako další místní pochoutky a zakoupit výrobky místní kultury. Během veletrhu jsou zde nejen ochutnávky a trhy, ale také další moţnosti kulturního vyţití, jako výstavy v muzeích a galeriích, hudební vystoupení, divadelní představení a různé aktivity pro děti. Ten, kdo veletrh navštíví poprvé, můţe odjíţdět se suvenýrem v podobě pánve „Montetiffii“ určené k pečení chleba. [103]

3.6 Region Trentino Alto Adige Tento region je nejsevernější italský kraj hraničící s Rakouskem, který se dříve nazýval Jiţní Tyrolsko. Celý region se rozprostírá v horské krajině Alp, patří ke kulturně a historicky nejvíce specifickým v Itálii a má vlastní autonomii. Hlavním městem regionu je Trento. Hovoří se zde třemi jazyky: italsky, německy a rétorománsky. Hned po Aostě je druhým nejméně lidnatým regionem Itálie. [104] [105] 41

3.6.1 Festival krátkých filmů v Bolzanu Festival vznikla jako soutěţ pro členy CineClubu v Bolzanu v roce 1968. Brzy se z něj stala národní soutěţ a vzrostl počet promítaných filmů i popularita. V průběhu posledního desetiletí se z něj stala mezinárodní událost a v jeho uspořádání a organizaci došlo k několika změnám. Nejprve začíná mezinárodní soutěţ krátkých filmů „Opere Nuove“ a později se přidává „No Words“ tedy krátké němé filmy. Jejich spojením vzniká roku 2007 Bolzano ShortFilmFestival a o rok později má i své sponzory a tedy i první skutečnou peněţní cenu. Roku 2010, po přidání sekce pro německou tvorbu, se festival rozděluje na dvě části: národní „Opere Nuove“ pro italské krátkometráţní filmy a „Global Vision“ pro mezinárodní přehlídku filmů. Cílem festivalu je především poskytovat šanci mladým filmařům s minimálními finančními prostředky, aby mohli prezentovat svá díla a získali si popularitu. [106]

3.6.2 Ledový hudební festival ve Val Senales V době na přelomu února a března se na ledovci v údolí Schnals ve výšce 3200 metrů nad mořem koná ledový hudební festival. V zimě 2007/2008 postavil konstruktérský tým pod vedením Američana Tima Linharta, speciálně pro tuto jedinečnou událost, ledovou „katedrálu“. Tento bílý chrám je 18 metrů vysoký a má skvělou akustiku. Vybavením dómu je jeviště s řadami sedadel, bar a hudební nástroje vyrobené z ledu, jako vše na tomto místě. V průběhu festivalu zde vystupují známí umělci ze severu, především z Norska, kteří hrají například na ledové bicí nebo harfu. Po skončení festivalu si zde mohou lyţaři ze střediska Schnals odpočinout aţ do Velikonoc a přes zimu jsou v dómu organizované prohlídky. V průběhu léta je ledová budova před vysokými teplotami chráněná speciální ochrannou izolací a tlustou vrstvou sněhu. [107]

42

3.6.3 Festival outdoorových filmů v Trentu Roku 1952 vznikla myšlenka pořádat festival, na němţ by se prezentovaly filmy outdoorových sportů. Amedeo Costa z Rovereta podporoval členy klubu Alpino Italiano a rozhodl se započít tradici Trentského filmového festivalu. V dalším roce se v několika městech v okolí Trenta promítalo dvanáct horských filmů, coţ byl teprve začátek. Poté se usídlil, po důkladné poradě a rozhodování, v Trentu, hlavním městě regionu Trentino Alto Adige. Během následujících let si získal velkou popularitu širokého spektra sportovních nadšenců z různých společenských vrstev. Na festival se sjíţdí milovníci hor z celé Evropy, ne-li z celého světa, aby zhlédli ta nejlepší filmová díla o sportech provozovaných v horských oblastech. Velká účast návštěvníků finančně podporuje město i celou oblast. Jednou z akcí spojených s tímto filmovým festivalem je i největší světová výstava knih s horskou tématikou. Uţ v roce 1956, kdy se tato akce konala poprvé, měla velký úspěch. Po finančních problémech, které po několik let znemoţňovaly její konání, se v roce 1987 zase vrátila do programu festivalu. Dnes je zde moţné vidět více neţ tisíc publikací od několika stovek vydavatelů z téměř třiceti různých zemí a tato událost se těší velkému zájmu. Další akcí jsou výstavy věnované povětšinou nejvyšším horským velikánům světa. Svá díla zde vystavují nejrozmanitější umělci: malíři, sochaři, fotografové a cestovatelé. Velkou oblibu si festival získal především u mladého publika, které má vazby na horské prostředí. Nevídaný zájem je také moţno vidět na návštěvnosti webových stránek festivalu, jejich prostřednictvím můţe velké mnoţství zájemců sledovat dění na festivalu, aniţ by se ho osobně zúčastnili. [108]

3.6.4 Ciaspolda ve Valle di Non Od roku 1975 se na severu Itálie v údolí Valle di Non koná kaţdou zimu závod v běhu se sněţnicemi. Závod si v průběhu několika let získal velkou popularitu a to především díky svému prvenství, byl to první závod ve sněţnicích, a díky výborné organizaci. Soutěţe se pravidelně účastní závodníci z Itálie, Rakouska, Německa a Švýcarska. [109] [110] 43

3.6.5 Jezdecká soutěž Oswalda von Wolkensteina Kaţdé jaro se na severu Itálie, v místech kde pobýval Oswald von Wolkenstein, básník a skladatel, koná jezdecká soutěţ. Soutěţ je projevem lásky ke koním a úcty ke středověkým tradicím. Jezdí se na koních plemene Halfing, které v jiţním Tyrolsku přeţilo. Po zahájení závodu na zámku Forte v Ponte Gardena turnaj pokračuje čtyřmi soutěţemi. První z nich je tradiční kruhový závod, druhým je labyrint v Matzlbődele ve městě Suisi, třetí částí je cval u jezera Laghetto di Fie a posledním závodem je běh mezi sloupky u zámku Presule. Turnaje se celkem účastní 36 týmů po čtyřech jezdcích pro kaţdé stanoviště. Vítězové jsou vyhlašováni v průběhu středověké slavnosti, která se pořádá na posledním stanovišti, tedy na zámku Presule. [111] [112]

3.7 Region Benátsko Region Benátsko má velmi bohaté historické, kulturní, přírodní, umělecké, hudební i kulinářské dědictví. Hlavní městem regionu jsou samozřejmě Benátky. Region lze rozdělit do čtyř částí: severní alpská oblast, hornatá část, níţiny a pobřeţní území. Z hlediska cestovního ruchu je region Benátsko velmi atraktivní a vyhledávanou turistickou oblastí. [113]

3.7.1 Karneval v Benátkách Tento snad nejvýznamnější a světově nejznámější italský karneval se v Benátkách pořádá vţdy v únoru jiţ 900 let. První dokument pocházející z roku 1094 obsahuje zmínku o veřejné zábavě, která předcházela postní době. Oficiální záznam o karnevalu jako svátku je z roku 1296, kdy jej za svátek vyhlásil senát. Masky měly v minulosti skrýt pravou identitu jejich nositele, aby se mohl beztrestně oddávat veškeré zábavě. Lidé z vyšší společenské vrstvy tak nemuseli čelit pohoršení a naopak chudí občané si mohli tropit ţerty z boháčů a městské smetánky.

44

Poté, co byl karneval oficiálně povolen jako zábava, byla některá místa Benátek ustanovena hlavním dějištěm. Jsou to Riva degli Schiavoni, Piazzeta a náměstí San Marco, kam se lidé hrnuli zahlédnout kejklíře, akrobaty, ţongléry, zvířata, hudebníky, tanečníky a pouliční prodavače s nejrůznějším zboţím. V 19. století naplňovaly Benátky a jejich karneval tehdejší romantickou představu se svými kanály a mlhou vznášející se nad nimi. Přijíţděly sem zástupy významných osobností, spisovatelé, hudebníci a umělci té doby, jako například Wagner, Byron, George Sandová, Ugo Foscola nebo rakouská císařovna Sissi. Dnes se karneval slaví po dobu deseti dnů před začátkem postní doby. Odtud také pochází jeho název: „carnevale“ je sloţeninou slov „carne“ a „vale“, coţ znamená „sbohem, maso“. Během karnevalu jsou kromě klasických událostí, jako jsou průvody masek po městě a rozmanitých trhů, na programu také moţnost navštívit skvělé výrobce tradičních masek a volba nejlepší masky pod přísným dohledem mezinárodní poroty sloţené z designérů. Neodmyslitelnou součástí karnevalu jsou masky a kostýmy. Výrobci masek měli v Benátkách vţdy svou významnou uznávanou pozici ve společnosti pro své mistrovské nadání a schopnosti. Originální masky byly vyrobené z kůţe, měly jednoduchý design i dekoraci a často měly symbolickou a praktickou funkci. V dnešní době jsou většinou masky sádrové se zlatými plátky, ozdobené peřím a drahokamy, ale stále jsou ručně malované. Masek je několik druhů rozlišovaných podle tvaru, barvy a částí obličeje, které zakrývají. Jedna z nich, pod názvem „bauta“, se v 18. století povinně pouţívala v politické sféře především ve chvílích hlasování, která bývala anonymní. Tento typ masky je jedním z nejrozšířenějších také dnes, protoţe jeho novější verze, zakrývající horní polovinu obličeje, umoţňuje nositeli věnovat se bez omezení zábavě, jídlu a pití. V průběhu benátského karnevalu se také koná řada speciálních akcí a plesů. Benátská opera La Fenice hostila v minulých letech jeden z velkolepých bálů a také některé větší hotely pořádají vlastní plesy. Celý karneval je zakončen velkou oslavou a ohňostrojem nad náměstím Piazza di San Marco. [114] [115] [116]

45

3.7.2 Karneval ve Veroně Veronský karneval se započal v roce 1531 a je jedním z nejstarších karnevalů v Itálii vůbec. Toho roku byl nedostatek obilí, ceny jídla rostly a chudým lidem, zejména z oblasti Santo Zeno jedné z největších a nejlidnatějších částí města, hrozilo hladovění. Jeden z bohatých šlechticů, Tommaso da Vico, daroval obrovskou sumu na mouku pro hladovějící lid, ze které udělali „gnocchi“ typické jídlo chudých. Vůlí Tommasa da Vico bylo, aby se kaţdý rok v poslední pátek karnevalu, darovalo lidem z oblasti Santo Zeno víno a gnocchi. Dnes v poslední karnevalový pátek prochází ulicemi Verony průvod vedený tzv. „Papa de gnocco“ s maskou starého krále, který místo ţezla třímá v ruce velkou vidličku s napíchnutým nokem. Muţ, poctěný právem nést toho roku masku krále, je volen měsíc před karnevalem na náměstí v Santo Zeno. Jednotliví kandidáti se snaţí získat hlasy tradičním rozdáváním noků a vína. Průvod končí svou trasu před kostelem ve čtvrti Santo Zeno. Během karnevalu je Verona plná lidí převlečených do pestrobarevných a někdy i bizarních masek a kostýmů a na mnoha místech Verony jsou v noci pořádány párty. [117]

3.7.3 Karneval ve městě Monteforte d‟Alpone Ve městě jménem Monteforte d’Alpone leţícím nedaleko Verony, se jiţ šedesát let koná karneval s ţivou hudbou, kabaretními vystoupeními, tanci, ochutnávkami tradičních karnevalových pochoutek, průvody masek a přehlídkou alegorických vozů, díky níţ je tato událost jednou z největších ve Veronské provincii. Nechybí ani dětský karneval a zvláštností je noční průvod alegorických vozů. [118] [119]

3.7.4 Benátské bienále První umělecké benátské bienále se v Benátkách pořádalo v roce 1895 s cílem přinést trochu moderny do ryze historického města. Bienále trvá po dobu šesti měsíců a koná se kaţdé dva roky.

46

Bienále je mezinárodní akce, jejímţ prostřednictvím se prezentují nejrůznější země za pomoci a významného přispění národních umělců. Kaţdá země se snaţí návštěvníky co nejvíce zaujmout rozličnými představeními a show. Původně se bienále konalo v pobřeţním parku Giardini v benátské oblasti Castello. Dnes mají některé prezentující země v Benátkách postavené své vlastní stálé pavilony, postavené za posledních 100 let, z nichţ některé jsou architektonickými skvosty. Země, které nemají vlastní pavilon, vystavují v mnoha z řady překrásným benátských paláců, které si tak mohou návštěvníci volně prohlédnout, nebo v bývalé námořní loděnici Arsenale. V rámci sledování exhibicí některých zemí bez stálého pavilonu, které jsou většinou zdarma a na známých místech, se mohou turisté podívat na Benátky ze zcela jiného úhlu pohledu. A protoţe se některé výstavy pořádají na veřejnosti zcela nepřístupných místech, mají zvídaví návštěvníci moţnost obdivovat tajemná benátská zákoutí. Pod záštitou bienále se v Benátkách, v době jeho konání, pořádají i další akce, například Filmový festival nebo festival moderního tance. V období několika posledních let se zde prezentuje i architektonické bienále se stejnými cíly, které má i to umělecké. [120]

3.7.5 Benátský filmový festival Filmový festival v Benátkách je pořádaný pod záštitou organizace benátského bienále na přelomu srpna a září, jiţ od roku 1932. Jako mezinárodní akce přitahuje tento festival řadu významných osobností ze světa filmu z mnoha zemí. Hlavní ústředí festivalu je umístěno na ostrově Lido v Palazzo del Cinema, kam je moţné se dostat prostřednictvím typických parníčků „vaporetto“ nebo trajektů připravených speciálně pro tuto událost. Na náměstí u Palazza del Cinema jsou, pro umocnění atmosféry, umístěny tři obrovské obrazovky promítající části filmů a úryvky rozhovorů s osobnostmi filmové branţe. V poslední závěrečný den se na festivalu předává ocenění Leone d’Oro, tedy Zlatého Lva, za nejlepší film uvedený na festivalu. [121]

47

3.7.6 Letní divadelní festival ve Veroně Ve Veroně se nacházejí dvě antické památky vyuţívané ke kulturním událostem. Jsou to římské divadlo, kde se pořádá od roku 1948 vţdy od konce května do konce srpna letní divadelní festival. Původně byla na programu divadelní představení děl Shakespeara a Goldoniho. V prvopočátcích poválečné doby se tímto krokem město snaţilo přilákat turisty. Od té doby se zvýšil nejen počet návštěvníků, ale také se rozšířil programový repertoár o taneční vystoupení zahraničních skupin. Další je antický amfiteátr obecně známý jako Aréna. Po ohromujícím zjištění, ţe ve 2000 let starém amfiteátru je dokonalá akustika, se v něm koná také operní veronský festival. Tato jedinečná událost se stala velmi atraktivní moţností zakusit úchvatnou atmosféru klasické opery v originálním prostředí, kterou si nenechá ujít široké spektrum mezinárodního publika. Od zaloţení operního festivalu zde vystupovaly operní kapacity jako Lucianu Pavarotti a Plácido Domingo. [122] [123] [124]

3.7.7 Vogalonga v Benátkách Jedno květnové nebo červnové ráno jsou z benátských kanálů vyhnány všechny motorové čluny, které znečišťují ţivotní prostředí a narušují benátské domy. V ten den se koná závod nejrozmanitějších člunů, které jsou poháněny jen lidskou silou. K vidění je zde široké spektrum plavidel od kánoí aţ po dračí lodě. Sjíţdějí se sem týmy i jednotlivci ze všech koutů Itálie i ostatních zemí Evropy. V roce 2007 se Vogalongy účastnilo rekordní mnoţství závodníků s více neţ patnácti sty loďmi. Některé týmy se snaţí diváky zaujmout a získat na svou stranu prostřednictvím nošení kostýmů nebo klubových dresů. Závod začíná v docích benátské čtvrti San Marca v devět hodin ráno. Trasa dlouhá 30 km pak dále pokračuje severní lagunou podél ostrovů Sant’Erasmo, Burano a Mazzorbo, dále středem Murana, přes kanál Cannaregio aţ do cíle v Gran Canalu. V průběhu závodu ve městě nefunguje veřejná doprava a diváci proto mohou pozorovat soutěţící z nástupních můstků, kde obyčejně zastavují známé parníčky „vaporetto“. Mnohem větší mnoţství diváků povzbuzuje závodníky z ulic, mostů a kavárniček na březích kanálů. [125] 48

3.7.8 Historická Regata v Benátkách Tato snad nejtradičnější benátská událost se koná kaţdoročně vţdy první neděli v září jiţ od roku 1315. Podle některých zdrojů sahají počátky ještě dále, do poloviny 10. století, kdy byly mladé benátské ţeny uneseny piráty a přivezeny zpět silnými muţi na rychlých veslicích. Jedná se o akci sestávající ze dvou různých částí a to historického průvodu a závodu veslic. Průvod připomíná příjezd kyperské královny Cateriny Cornaro do Benátek v roce 1489, Celý průvod sestává z několika desítek tradičních benátských veslic, jako například tzv. bissone, které se pouţívají pouze v takovýchto zvláštních případech. Veslaři jsou samozřejmě v dobových kostýmech a nechybí ani královna Caterina Cornano a dóţe. Průvod vyplouvá z doku v oblasti San Marco a míří ke kanálu Grande do míst, kde později startuje závod veslic. Tento historický plovoucí průvod je turisticky velmi oblíbenou událostí pro svou rozmanitost, barevnost a jedinečnost. Tyto veslařské závody jsou jedny z nejdůleţitějších a velmi prestiţních v rámci veslařské sezóny v Benátkách. Závodí se v několika kategoriích podle věku i pohlaví účastníků. Začíná se závody dětí na lodích maciarele, následuje závod mladíků na technicky obtíţně zvládnutelných plavidlech pro dva veslaře. Poté přichází na řadu závod ţen na tzv. mascarete, jejichţ název je odvozen od jejich podoby s karnevalovou maskou. Další je závod šestimístných těţkých dopravních lodí tzv. caorline, které se dnes jiţ nepouţívají. Vrcholem celé regaty je závod šampionů na gondolách, typických plavidlech Benátek. Podle tradice jsou vítězové, na prvních čtyřech postech, odměňováni peněţní odměnou a tradičními symbolickými vlaječkami. Pro Benátčany má Regata Storica historický a emocionální význam. Pro turisty je oblíbenou událostí, při níţ mohou nasávat soutěţivostí nabitou atmosféru a poznávat místní zvyky, historii a kulturu. [126] [127] [128]

3.7.9 Festa della Senza v Benátkách Tento svátek se koná v květnu na svátek Nanebevzetí Panny Marie, avšak jeho význam je především historického rázu a je spojen s mnoha dalšími souběţnými akcemi. Tato událost demonstruje silné pouto mezi městem Benátky a mořem. 49

Kořeny této tradice začínají v roce 1000, kdy tehdejší dóţe, Pietro Oresolo II., s poţehnáním benátského biskupa vyjel s velkou flotilou bránit benátskou říši před slovanskými nájezdníky. Při obřadu hodil zlatý prsten do moře, coţ symbolizovalo sňatek mezi mořem a Benátkami a jejich moc nad zálivem. Od té doby se tento slavnostní rituál opakuje kaţdý rok a součástí slavnosti jsou také další města s vazbami na Benátky a jejich společnou historii. Tato společná iniciativa měst v Jaderském zálivu se stala spojovacím článkem mezi podobnými kulturami a jejich zvláštní láskou k moři. Program slavnosti zahrnuje také trh tradičních výrobků v podloubí kostela San Nicolo na ostrově Lido, veslařské závody „Voga alla Veneta“ a vodní průvod organizovaný benátským veslařským klubem. Tyto a další akce dělají ze svátku Festa della Senza atraktivní příleţitost pro turisty více poznat historii a tradice města a jejich ojedinělý vztah k moři. [129] [130] [131]

3.7.10 Městské slavnosti Palio ve městě Noale První zmínky o této městské slavnosti pochází z roku 1339, kdy se konala na svátek Letnic spojením několika událost: na znamení vítězství nad nepřáteli, přeţití epidemie a spojení náboţenských festivalů. Při slavnosti jde především o závod na 1600 metrů mezi sedmi městskými částmi. Vítěz závodu získá tradiční malovanou látku a poslednímu závodníku je pomalován obličej černým uhlím. V průběhu červnové víkendové oslavy mohou návštěvníci obdivovat kejklířské umění šermířů, polykačů ohně, sokolníků a dechberoucí představení vlajkonošů nebo si projít trţiště s nabídkou tradičních a místních výrobků. Součástí slavnosti je také historický průvod několika stovek lidí v dobových kostýmech a od 90. let 20. století také přetahování lanem. Během obřadu „Bala d’Oro“ daruje nemocnice noalských mnichů čtyřem dívkám věno. Vrcholem celé slavnosti je velký ohňostroj nad městskou věţí, který má simulovat poţár orloje z roku 1509. [132] [133] [134]

50

3.7.11 Mezinárodní výstava betlémů ve Veroně V prosinci a lednu se v aréně římského divadla koná výstava betlémů. Betlémy rozličných druhů pocházejí ze zemí celého světa, jako jsou Španělsko, Francie, Slovinsko, Polsko, Švýcarsko, Německo, Rakousko, Česká republika, Portugalsko, státy Latinské Ameriky a Afriky, z Asie to jsou Korea, Čína a Japonsko. V poslední době se k výstavě přidala také moderní technika, která přispěla světelnými a speciálními efekty a hudbou doplňující atmosféru. Na náměstí Bra stojí skulptura obrovské komety, která byla původně postavena jen na dočasnou dobu, ale pro popularitu se na náměstí objevuje kaţdoročně a stala se veronským symbolem Vánoc. [150]

3.7.12 „Zamilovaná Verona“ Jeden víkend v únoru je ve městě lásky, Veroně, věnován všem zamilovaným. Celé město je jakoby zahaleno do červené barvy a připomíná si slavnou lásku dvou Shakespearových hrdinů, Romea a Julie. Pro návštěvníky, kteří přijedou do Verony se svou drahou polovičkou, je zde připraveno několik rozličných akcí, nabídek, slev a událostí pro zpříjemnění svátku zamilovaných na svatého Valentýna. Kromě konzervativnějších autorských čtení, návštěv divadelních představení a ochutnávek jídel, si mohou zamilované páry zasoutěţit o nejkrásnější milostný dopis pro Julii, nejromantičtější vzkaz nebo v místních restauracích hledat jídla inspirovaná láskou. V noci svatého Valentýna se ve středověkém hradu Scaligero pořádá bál věnovaný všem milovníkům se slavnostní večeří a poslechem hudby v podání předních mezinárodních umělců. Celý víkend zamilované Verony zakončuje skupinový polibek na náměstí před radnicí Palazzo Barbieri. [136] [137]

51

3.8 Region Friuli Venezia Giulia Region Friuli je přímořskou autonomní oblastí se speciálním statutem a hraničí na severu s Rakouskem a na východě se Slovinskem. Hlavní městem regionu je Terst. Vzhledem ke své poloze, kdy uţ v historii spojoval dopravní trasy mezi západem, východem a jihem, získal tento kraj také svou identitu a tradice. Kromě italštiny se zde mluví slovinsky, německy a furlandsky, jazykem velmi podobným italštině a někdy povaţovaným pouze za dialekt. [138] [139]

3.8.1 NodoDocFest v Terstu Začátkem května se v Terstu koná mezinárodní festival dokumentárních filmů pořádaný v prostorách terstského kina Ariston. Svá díla na festivalu prezentují ti nejlepší reţiséři tohoto filmového typu. Zaměření jednotlivých dokumentárních filmů je velmi různorodé a specifické v závislosti na svém tvůrci. Návštěvníci zde mohou zhlédnout díla etnografická, v kontextu vzájemných vztahů mezi Evropou a Afrikou. Určitá část festivalu je věnována dokumentům natočeným v historii, které slouţily ke vzdělávání a osvětě. V sekci „Panorama“ se představují nejnovější dokumenty natočené netradičními způsoby. Nechybí ani filmy zachycující problémy dnešní moderní doby, a to především v sociální oblasti. [140]

3.8.2 NoBorder Music Festival v Trevisu Tento letní hudební festival bez hranic se koná ve městě Treviso, v nepochybně kosmopolitní oblasti Itálie. Region Friuli leţící mezi Rakouskem a Slovinskem je charakteristický svou vícejazyčností a multikulturním přístupem. Festival nabízí to nejlepší z národní i mezinárodní hudební scény a odehrává se v krásném architektonickém prostředí na Piazza d’Unita v Trevisu. Festival klade důraz na hudbu jako prostředek kulturního vyjádření a komunikační médium, které je schopno spojovat lidi bez ohledu na etnikum, společenskou vrstvu, geografickou polohu nebo jazykovou bariéru. [141] [142]

52

3.8.3 Městská slavnost „Palio“ ve městě Feltre Počátky těchto závodů se datují do roku 1404, jako upomínka na den vstupu města Feltre do Benátské republiky. V té době radní města stanovili vyčlenění 15 dukátů na kaţdoroční konání koňských závodů. Po příjezdu napoleonských vojsky byly oslavy přerušeny a znovu obnoveny v roce 1979. Dnešní palio se konají první víkend srpnu a soutěţí mezi sebou čtyři městské části; Castello, Duomo, Port’Ortia a Santo Stefano, které soupeří o patronát sukna s vyšitými patnácti zlatými dukáty. Slavnost začíná jiţ v pátek večer, kdy se na náměstí setkávají stovky hostů, kteří přišli podpořit své favority. Součástí slavnosti je také tradičná průvod městem v renesančních kostýmech, kde nechybí představitelé předních městských hodnostářů a šlechticů. Nechybí zde ani „sbandieratori“ (vlajkonoši) se svými jedinečnými vystoupeními. V neděli se průvod přesune na pole s názvem „Pra del Moro“, kde se konají samotné dostihy. Soutěţ palio sestává celkem ze čtyř disciplín: štafety, lukostřelby, přetahování lanem a koňských dostihů. V dostizích jedou dva koně za kaţdou městskou část. Lukostřelba probíhá na náměstí Piazza Maggiore a nyní se pouţívají moderní luky. Štafeta se běţí na vnitřním okruhu citadely mezi Porta Imperiale a Piazza Maggiore, jejichţ výškový rozdíl je velmi velký. Poslední disciplína, přetahování lanem, se odehrává také na Pra del Moro. Často se stane, ţe všechny čtyři týmy mají sportovce národní úrovně. Všechny disciplíny jsou bodovány a sukno s dukáty na rok vyhrává čtvrť s nejvyšším celkovým počtem bodů. [143] [144]

53

4 Praktická část 4.1 Dotazníkový výzkum V rámci praktické části své bakalářské práce jsem prováděla výzkum mezi studenty různých vysokých škol, v němţ jsem zjišťovala zájem respondentů o kulturní atraktivity, které mohou nabídnout regiony severní Itálie. Při průzkumu jsem pouţila metodu dotazování formou dotazníků. Dotazník jsem zpracovala elektronicky na internetovém portálu „ThesisTools Online Surveys“[145]. Tento portál má mnoho výhod nejen při vyplňování dotazníku, ale také při jeho vyhodnocování a konečném zpracování. Vyplnění dotazníků respondentům trvalo maximálně pět minut a mohli jej vyplnit v pohodlí domova. Pro konečné vyhodnocování poskytuje tento portál shrnutí všech výsledků v programu MS Excel, coţ je velmi praktické. Celkem se mi podařilo shromáţdit 113 vyplněných dotazníků, coţ, myslím, je přijatelný vzorek pro zpracování marketingového výzkumu. Dotazník sestával ze 17 otázek povětšinou uzavřeného charakteru, respondenti tedy mohli vybírat jen z nabízených moţností. U otázek ohledně studované vysoké školy a oboru byly otázky samozřejmě otevřené. Celý dotazník je k nahlédnutí v příloze.

54

4.1.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku

Otázka č. 1 „Byl/a jste někdy v severní Itálii na dovolené?“ V první otázce jsem chtěla zjistit, kolik respondentů jiţ severní Itálii navštívilo. Z odpovědí je zřejmé, ţe Itálie patří mezi relativně oblíbené cíle vysokoškolských studentů. Celkem severní Itálii v minulosti navštívilo, jak je patrné z grafu, celých 49% respondentů a zbylých 51% zatím do těchto končin nezavítalo. Graf 1: Předchozí návštěva severní Itálie

Předchozí návštěva severní Itálie

51,33%

49,55%

ano ne

Otázka č. 2 „Jak jste tuto dovolenou strávil/a?“ V této druhé otázce jsem rozváděla otázku první a snaţila se zjistit, jak oněch 49% respondentů svou dovolenou v severní Itálii strávilo. Z grafu je velmi dobře patrné, ţe největší oblibě se těší pobyty u moře, jimţ holduje plných 30% dotazovaných. Další oblíbenou náplní dovolených, s 26 procenty, bylo poznávání místních architektonických památek a kultury. Další formou dovolené bylo cestování se snahou poznat a vidět co nejvíce. Myslím, ţe tento styl cestování je mezi mladými lidmi velmi častým jevem, čemuţ nasvědčuje i 15% znázorněných v grafu.

55

Zimními sporty na horách strávilo tuto dovolenou 13% respondentů. Tento fakt, vzhledem k velkému mnoţství zimních lyţařských středisek a nádherných horských masivů, není příliš překvapivým zjištěním. Hned v závěsu je další aktivní forma dovolené a to letni turistika na horách mimo velká městská centra, která získala 12% odpovědí. Nejméně studentů jelo do severní Itálie za festivaly, necelá 4%. Na jednu stranu se tomuto číslu příliš nedivím, protoţe Itálie oplývá mnoha dalšími atraktivitami. Na druhou stranu mě ale toto číslo také potěšilo, protoţe italské festivaly, třeba i mezinárodního charakteru, mají v České republice pramalou propagaci. Graf 2: Podoba trávení dovolené

Podoba trávení dovolené 14,95%

13,08%

Zimní sporty na horách Letní turistka 12,15% Festival 3,74%

29,91%

Poznávání místní architektury a kultury Pobyt u moře

26,17%

Cestovaní s cílem poznat a vidět co nejvíce

Otázka č. 3 “Je pro Vás dovolená v severní Itálii atraktivní možností?” Ve třetí otázce jsem zjišťovala zájem studentů o dovolenou v severní Itálii. S velkým potěšením jsem shledala, ţe respondenti o tento nesmírně zajímavý kout Evropy jeví značný zájem. Téměř 93% dotazovaných odpovědělo na tuto otázku kladně. Pouhých 7% nemá o dovolenou v severní Itálii zájem.

56

Graf 3: Atraktivita dovolené v severní Itálii

Atraktivita dovolené v severní Itálii 7,08%

ano ne

92,92%

Otázka č. 4 „Jakou délku dovolené preferujete?“ V této otázce jsem zjišťovala, jakou délku dovolené volí studenti nejčastěji. Nadpoloviční většina studentů, 61%, volí dovolenou v délce jednoho týdne. Na dvoutýdenní dovolenou jezdí nejčastěji 25% studentů. Tří aţ čtyřdenní dovolenou nejčastěji volí 8% studentů. Na dovolenou trvající více neţ dva týdny jezdí 6% studentů. Graf 4: Délka dovolené

Délka dovolené 6,19%

7,96%

24,78%

3 - 4 dny týden 2 týdny více neţ 2 týdny 61,06%

57

Otázka č. 5 „S kým nejčastěji trávíte dovolenou?“ V páté otázce jsem zjišťovala, s kým studenti nejčastěji jezdí na dovolenou. Podle mých předpokladů nejvíce dotazovaných, 36%, jezdí na dovolenou s přáteli. Téměř stejný počet dotazovaných, 34%, jezdí na dovolenou s partnerem či partnerkou. S podivem jsem zjistila, ţe velký počet dotazovaných, téměř 28%, stále jezdí na dovolenou se svojí rodinou. Pouhá 2% dotazovaných studentů jezdí na dovolenou nejčastěji sami. Graf 5: Spolucestující

Spolucestující 1,80% 27,93%

34,23%

Sám / sama S rodinou

S přáteli S partnerem / partnerkou 36,04%

Otázka č. 6 „Jaký dopravní prostředek v rámci dovolené používáte nejčastěji?“ V šesté otázce jsem zjišťovala, jakým dopravním prostředkem se respondenti v době svých dovolených přepravují nejčastěji. Nejvíce respondentů, téměř 50%, pouţívá k přepravě osobní automobily. Druhým nejvíce pouţívaným dopravním prostředkem je autobus, jehoţ prostřednictvím se na dovolené přepravuje 23% respondentů. Letadlo pouţívá k přepravě na dovolenou 10% respondentů. Vlakem v době dovolené jezdí 9% respondentů. „Vlastní pohon“ vyuţívá na dovolené 7% respondentů, kteří cestují pěšky. Pouze necelá 2% respondentů jezdí v rámci dovolené na kole. Motocykl a loď nepouţívá nikdo z respondentů.

58

Graf 6: Dopravní prostředek

Dopravní prostředek 7,08% 1,77%

0,00%

9,73%

Osobní automobil Vlak Autobus 49,56%

Letadlo Kolo

Pěšky

23,01%

Motocykl Loď

8,85%

Otázka č. 7 „V jakém ročním období jezdíte na dovolenou nejčastěji?“ Zde jsem zjišťovala roční období, ve kterém jezdí na dovolenou nejvíce studentů. Dle předpokladů z dotazníku vyplynulo, ţe nejoblíbenějším ročním obdobím pro trávení dovolené je léto. V této době jezdí na dovolenou téměř 80% respondentů. Ve všech ročních dobách jezdí na dovolenou 16% respondentů. Na podzim a v zimě tráví dovolenou pouhá 2% respondentů. Na jaře jezdí na dovolenou jen 1% respondentů.

59

Graf 7: Roční období

Roční období 15,93%

0,88%

1,77% 1,77%

Jaro Léto Podzim Zima Různě - je mi to jedno 79,65%

Otázka č. 8 „Jak si nejčastěji hledáte dovolenou?“ V osmé otázce jsem zjišťovala, kde nebo jakým způsobem si dotazovaní nejčastěji hledají dovolenou. Podle očekávání nejvíce studentů hledá dovolenou na internetových portálech, coţ je generaci vysokoškolských studentů nejbliţší způsob hledání jakýchkoli informací i zboţí a sluţeb. Tuto formu hledání volí 53% dotazovaných. Téměř třetina dotazovaných, 26%, se při výběru dovolené řídí radami a doporučeními svých známých. Katalogy cestovních kanceláří a agentur pouţívá při výběru dovolené 15% respondentů. Pouze 6% respondentů navštěvuje cestovní kanceláře a agentury osobně za účelem hledání dovolené.

60

Graf 8: Způsob hledání dovolené

Způsob hledání dovolené 6,37% 14,65% Internet Doporučení 52,87%

Katalogy CK a CA Osobní návštěva CK/CA

26,11%

Otázka č. 9 „Jak se na dovolenou připravujete?“ V této otázce jsem zjišťovala rozsah příprav, které před odjezdem na dovolenou vyhledávají respondenti. K mému překvapení nadpoloviční většina respondentů, téměř 55%, si zjistí veškeré informace a zajímavosti o oblasti, do které se chystají cestovat. Druhá část o 44% si vyhledá jen základní a důleţité informace. Pouze 1% si nezjišťuje ţádné informace a spoléhá jen na průvodce cestovní kanceláře nebo agentury.

61

Graf 9: Přípravy na dovolenou

Přípravy na dovolenou 0,88%

Veškeré informace zjištěné předem Jen důleţité informace

44,25% 54,87%

Nic nezjišťuji

Otázka č. 10 „Jaký význam ve výběru dovolené pro Vás mají kulturní památky a tradiční akce dané země?“ V desáté otázce jsem zjišťovala, jaký význam mají při výběru dovolené kulturní památky a tradiční akce země, kterou respondenti hodlají navštívit. Hlavním důvodem dovolených jsou kulturní památky a tradiční akce pouze pro 5% respondentů. Velký význam a jedním z motivů cest jsou pro 36% respondentů. Pro polovinu respondentů mají kulturní památky a tradiční akce střední význam, coţ znamená, ţe pokud je na místě zaujmou, zúčastní se oné akce nebo si památku prohlédnou. Malý význam, coţ znamená, ţe se zúčastní nebo si je prohlédnou, má pro 7% respondentů. A ţádný význam nemají pro necelé 1%.

62

Graf 10:Význam kulturních památek a tradičních akcí

Význam kulturních památek a tradičních akcí 7,08%

0,88%

5,31% Hlavní důvod Velký význam 36,28%

Střední význam Malý význam

50,44%

Ţádný význam

Otázka č. 11 „Ohodnoťte význam jednotlivých motivů, podle důležitosti, kterou hrají při výběru Vaší dovolené.“ Tato otázka obsahuje několik motivů rozhodujících při výběru dovolené. Důleţitost těchto motivů měli respondenti ohodnotit na stupnici od jedné do pěti, přičemţ 1 znamená hlavní motiv dovolené a 5 bezvýznamný motiv.

a) Odpočinek a relaxace Odpočinek a relaxace je hlavním motivem při výběru dovolené pro 51% studentů, významným motivem je pro 28%, jedním z motivů pro 15% studentů. Nedůleţitý motiv znamená odpočinek pro 5% studentů a pouze pro 1% studentů je motivem na prosto bezvýznamným.

63

Graf 11: a) Odpočinek a relaxace

a) Odpočinek a relaxace 4,42% 0,88% 15,04% hlavní motiv významný motiv 51,33%

jeden z motivů nedůleţitý motiv bezvýznamný motiv

28,32%

b) Zábava a místní noční život Zábava a noční ţivot je hlavním motivem pro 22% dotazovaných, významným motivem pro 31% dotazovaných a jedním z motivů pro 20% dotazovaných. Nedůleţitým motivem je pro 17% a bezvýznamným motivem pro 10% dotazovaných. Graf 12: b) Zábava a noční ţivot

b) Zábava a noční život

9,73% 22,12% hlavní motiv

16,81%

významný motiv jeden z motivů nedůleţitý motiv bezvýznamný motiv 20,35%

30,97%

64

c) Poznávání cizích kultur a architektury Z grafu je zřejmé, ţe poznávání cizích kultur je velkým motivem při výběru dovolené. Hlavním motivem je pro 36% respondentů, významným motivem pro 37% respondentů. Jedním z motivů je poznávání cizích kultur a architektury pro 18% respondentů. Nedůleţitým motivem pro 7% a bezvýznamným motivem pouze pro 2%. Graf 13: c) Poznání cizích kultur a architektury

c) Poznání cizích kultur a architektury 7,08%

17,70%

1,77%

36,28%

hlavní motiv významný motiv jeden z motivů nedůleţitý motiv bezvýznamný motiv

37,17%

d) Zajímavé akce spojené s tradicí a kulturou (historické slavnosti, festivaly, karnevaly atd.) Tradiční a kulturní akce znamenají hlavní motiv pro 21% dotázaných studentů. Významným motivem jsou pro 37%, jedním z motivů jsou pro 27% dotázaných studentů. Nedůleţitý motiv jsou tradiční a kulturní akce pro 12% a bezvýznamný motiv pro 3% dotázaných studentů.

65

Graf 14: d) Tradiční a kulturní akce

d) Tradiční a kulturní akce 3,57% 11,61%

21,43% hlavní motiv významný motiv jeden z motivů nedůleţitý motiv

26,79%

bezvýznamný motiv 36,61%

e) Aktivní dovolená (turistika, adrenalinové sporty atd.) Volný čas strávený formou aktivní dovolené je hlavním motivem pro 35% respondentů, významným motivem je pro 28% respondentů a jedním z motivů pro 20% respondentů. Nedůleţitým motivem je pro 12% respondentů a bezvýznamným motivem pro 5% respondentů. Graf 15: e) Aktivní dovolená

e) Aktivní dovolená 4,42% 11,50% 35,40%

hlavní motiv významný motiv jeden z motivů

20,35%

nedůleţitý motiv bezvýznamný motiv 28,32% 66

f) Trávení volného času v klidné a čisté přírodě Trávit svůj volný čas v klidné a čisté přírodě je, podle výsledků z dotazníku, velkým lákadlem. Jako hlavní motiv jej zvolilo 42% dotazovaných, významným motivem je pro 30% dotazovaných a jedním z motivů pro 15% respondentů. Nedůleţitým motivem je pro 10% respondentů a jen pro 3% respondentů je motivem naprosto bezvýznamným. Graf 16: f) Volný čas strávený v přírodě

f) Volný čas strávený v přírodě 3,54% 9,73% hlavní motiv

15,04%

41,59%

významný motiv jeden z motivů nedůleţitý motiv bezvýznamný motiv

30,09%

Význam motivů při výběru dovolené Pro celkové zhodnocení všech motivů jsem porovnala jejich výsledky v moţnosti „hlavní motiv při výběru dovolené“. Z vytvořeného výsledného grafu je zřejmé, ţe nejdůleţitější je pro respondenty odpočinek a relaxace s 25%. Velmi důleţitý je také volný čas strávený v přírodě s 20%. Po 17 procentech získala aktivní dovolená a poznání cizích kultur a architektury. Zábava a noční ţivot získaly 11% a tradiční a kulturní akce mají 10%.

67

Graf 17: Význam motivů

Význam motivů 20,00%

Odpočinek a relaxace 24,68% Zábava a noční ţivot Poznání cizích kultur a architektury Tradiční a kulturní akce

17,02%

10,64%

10,21%

17,45%

Aktivně strávená dovolená Volný čas strávený v přírodě

Otázka č. 12 „Jaké atraktivity severní Itálie byste chtěl/a navštívit v rámci zájezdu do této oblasti?“ V rámci této otázky bylo obsaţeno několik různých kulturních a tradičních akcí a památek hmotného charakteru, jako jsou zámky, galerie a městské budovy. Respondenti měli kaţdou atraktivitu ohodnotit na stupnici od jedné do pěti, přičemţ 1 znamenala značný zájem o danou atraktivitu a 5 nezájem.

a) Hudební, filmový, divadelní a jiné festivaly V případě festivalů by se zájem o ně dal zprůměrovat na střední zájem o ně. Protoţe malý zájem o ně má 28% dotazovaných, střední zájem má 26% dotazovaných a velký zájem 25% dotazovaných. Jen 10% respondentů má o festivaly zájem značný a 11% o ně zájem nemá.

68

Graf 18: a) Hudební, filmové, divadelní a jiné festivaly

a) Hudební, filmové, divadelní a jiné festivaly 11,61%

9,82% značný zájem 25,00%

27,68%

velký zájem střední zájem malý zájem nezájem

25,89%

b) Tradiční karnevaly ve známých městech Karnevaly ve známých městech, jako jsou třeba Benátky nebo Turín, jsou velkými lákadly. Jak je z grafu vidět, značný zájem o karnevaly má 34% studentů, velký zájem o ně má 26% studentů, střední zájem projevuje 17%, malý zájem 11% a nezájem 12% dotazovaných studentů. Graf 19: b) Tradiční karnevaly ve známých městech

b) Tradiční karnevaly ve známých městech 11,61%

33,93%

11,61%

značný zájem velký zájem střední zájem malý zájem nezájem

16,96%

25,89% 69

c) Církevní slavnosti a průvody O církevní slavnosti a průvody není velký zájem. Otázkou je, zda je tomu tak proto, ţe většina respondentů jsou ateisté a křesťanské akce jsou jim cizí, nebo jen proto, ţe v průběhu dovolené mají respondenti jiné priority. Značný zájem o církevní slavnosti projevilo pouhých 6% dotazovaných, 15% má o ně velký a střední zájem, malý zájem o ně má 23% a naprostý nezájem má plných 41% dotazovaných. Graf 20: c) Církevní slavnosti a průvody

c) Církevní slavnosti a průvody 6,25% 14,29% značný zájem 41,07%

velký zájem střední zájem 15,18%

malý zájem nezájem

23,21%

d) Tzv. „palio“ Při těchto soutěţích mezi sousedními městy, tzv. palio, se závodí v nejrůznějších tradičních disciplínách. O tento druh kulturní zajímavosti severní Itálie jevilo značný zájem jen 16% dotázaných, podobně to bylo i v případě velkého zájmu, který vyjádřilo 13%. Střední zájem mělo 27%, malý zájem 22% dotázaných, stejné procento nemělo o tyto městské soutěţe zájem vůbec. V případě této kulturní atraktivity si myslím, ţe malý zájem studentů o ni pramení především z neznalosti. Já sama jsem se o této zajímavosti, která je pro Itálii velmi specifická, dozvěděla aţ při zpracovávání této bakalářské práce.

70

Graf 21: d) Tzv. „palio“

d) Tzv. "palio" 16,07%

22,32%

značný zájem 13,39%

velký zájem střední zájem malý zájem nezájem

21,43% 26,79%

e) Městské slavnosti Co se týče městských slavností, jsou na tom, ohledně zájmu, podobně jako palio. Značný zájem o ně projevilo jen 15% a velký zájem 19% respondentů. Střední zájem vyjádřilo nejvíce respondentů, a to 37% z nich. 20% respondentů projevilo malý zájem a úplný nezájem o městské slavnosti jevilo 9% respondentů. Graf 22: e) Městské slavnosti

e) Městské slavnosti 8,93%

15,18% značný zájem

19,64%

velký zájem 18,75%

střední zájem malý zájem nezájem

37,50% 71

f) Tradiční trhy, předvánoční a vánoční trhy Tradiční či vánoční trhy uţ na tom se zájmem byly poněkud lépe. Jak je moţné vidět na grafu, značný zájem mělo 20% studentů, velký zájem mělo největší procento studentů s 32%, 23% mělo zájem střední, malý zájem jevilo 15% a naprostý nezájem jen 10% studentů. Graf 23: f) Tradiční trhy

f) Tradiční trhy 9,91% 19,82% značný zájem

15,32%

velký zájem střední zájem malý zájem nezájem 23,42%

31,53%

g) Výstavy a veletrhy tradičních potravin a vín Dobré jídlo a pití bude vţdy u Čechů velkým lákadlem, jak tomu nasvědčují i výsledky této otázky. Výstavy a veletrhy tradičních potravin a vín by mělo značný zájem navštívit 23% dotazovaných, velký zájem by mělo největší procento dotazovaných a to 26%, střední zájem 23%, malý zájem 19% dotazovaných a ţádný zájem o tyto veletrhy a výstavy by nemělo jen 9% dotazovaných.

72

Graf 24: g) Výstavy a veletrhy tradičních potravin a vín

g) Výstavy a veletrhy tradičních potravin a vín 9,09% 22,73% značný zájem

19,09%

velký zájem střední zájem malý zájem nezájem 26,36%

22,73%

h) Hrady, zámky a jiné architektonické památky Jak se dalo, vzhledem k velkému mnoţství hmotného kulturního bohatství světového věhlasu, předpokládat projevilo o tento aspekt italského vlastnictví značný zájem velké mnoţství respondentů, a to celých 46%. Velký zájem o architektonické památky má 32% respondentů a střední zájem 14% z nich. Pouhá 4% dala najevo malý zájem stejně jako nezájem o tyto atraktivity. Graf 25: h) Architektonické památky

h) Architektonické památky 4,50%

3,60%

13,51%

značný zájem 45,95%

velký zájem

střední zájem malý zájem nezájem

32,43%

73

i) Muzea a galerie V rámci zájezdu by o návštěvu muzeí a galerií mělo značný zájem 23% studentů, velký zájem 28% a střední zájem 27% studentů. Malý zájem o muzea a galerie jevilo 17% a naprostý nezájem 5% studentů. Graf 26: i) Muzea a galerie

i) Muzea a galerie 5,41% 22,52% 17,12% značný zájem velký zájem střední zájem malý zájem nezájem 27,03%

27,93%

j) Historická centra měst Historická centra měst se, podle mého průzkumu, těší největší popularitě a jsou pro návštěvníky severní Itálie velmi zajímavá. Na grafu je velmi dobře vidět, ţe téměř polovina respondentů, 49%, má o městská centra značný zájem a velký zájem o ně má 32% respondentů. 11% projevilo střední zájem a pouhá 4% respondentů mají malý zájem a nezájem o tuto atraktivitu.

74

Graf 27: j) Historická centra měst

j) Historická centra měst 3,57%

4,46%

10,71% značný zájem velký zájem 49,11%

střední zájem malý zájem nezájem

32,14%

Atraktivity severní Itálie V rámci dvanácté otázky jsem, po rozboru atraktivnosti jednotlivých atraktivit, zpracovala graf znázorňující procentuální vyjádření značného zájmu respondentů u všech atraktivit. V grafu je velmi dobře patrné, ţe největší zájem mají respondenti, 21%, o historická centra měst. Podobně jsou na tom architektonické památky, u nichţ projevilo značný zájem 19% respondentů. Další velmi lákavou atraktivitou jsou karnevaly se 14%. Po devíti procentech získaly značný zájem respondentů muzea a galerie s veletrhy a výstavami tradičních potravin a vín. O tradiční trhy jeví značný zájem 8% respondentů. Městské soutěţe „palio“ získaly 7%. Městské slavnosti mají 6%. Pouhá 4% respondentů projevila značný zájem o festivaly. Nejméně respondentů, 3%, zaujaly církevní slavnosti a průvody.

75

Graf 28: Atraktivity severní Itálie

Atraktivity severní Itálie

4,09%

20,45%

Festivaly 14,13%

Karnevaly Církevní slavnosti

2,60%

9,29%

6,69%

Tzv. "palio" Městské slavnosti

Tradiční trhy 6,32%

8,18%

18,96% 9,29%

Výstavy tradičních potravin a vín Architektonické památky Muzea a galerie Historická centra měst

Otázka č. 13 „Na jaké vysoké škole studujete?“ Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jak široký záběr vysokých škol se mi, prostřednictví internetového dotazníku, podařilo zahrnout do výzkumu. Jak je moţné vyčíst z grafu, nejvíce respondentů, 38%, navštěvuje Masarykovu univerzitu v Brně, 17% respondentů je z Vysokého učení technického v Brně, 14% chodí na Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě, stejné mnoţství respondentů je z Univerzity Palackého v Olomouci a z Mendelovy univerzity v Brně, obě po 8%. Karlovu univerzitu v Praze navštěvují 3% respondentů. Z ostatních škol je 12% respondentů.

76

Graf 29:Studovaná vysoká škola

Studovaná vysoká škola 12,15%

MUNI Brno

2,80%

VUT Brno

8,41%

38,32%

VŠPJ UP Olomouc

7,48% Mendelova univerzita Brmo UK Praha 14,02%

jiné 16,82%

Otázka č. 14 „Jaký obor studujete?“ Při vyhodnocování dotazníku jsem došla k závěru, ţe tuto otázku není moţné zpracovat obecněji, protoţe respondenty studované obory jsou nejrůznějšího zaměření a nedá se z nich vyvodit obecný závěr.

Otázka č. 15 „Jakého jste pohlaví?“ V poslední otázce jsem zjišťovala pohlaví respondentů. S potěšením jsem shledala, ţe poměr obou pohlaví je relativně vyrovnaný. Respondenti vyplňující dotazník byli z 58% ţeny a z 42% muţi.

77

Graf 30: Pohlaví

Pohlaví

41,59% Muţ Ţena 58,41%

4.1.2 Vyhodnocení dotazníkového výzkumu V průzkumu jsem se snaţila zjistit, jestli mají studenti vysokých škol zájem o dovolenou v severní Itálii zahrnující nehmotné kulturní památky. Jiţ z první otázky je patrné, ţe o severní Itálii je velký zájem, neboť téměř polovina respondentů v této turistické oblasti jiţ byla. Druhá otázka mě potěšila, protoţe navzdory většině, která svou dovolenou strávila u moře, celých 26% během ní objevovalo krásy místní architektury a kultury. Bohuţel festivaly, jakéhokoli druhu, navštívilo jen velmi malé procento studentů. Ve třetí otázce se ukázalo, ţe pro valnou většinu je moţnost strávit volný čas v severní Itálii lákavou nabídkou. Z celkového objemu 113 respondentů, by dovolenou v této oblasti uvítalo 105 z nich, coţ je povzbudivé číslo. Ohledně preferované délky dovolené vyšlo najevo, ţe nejčastější je dovolená po dobu jednoho týdne, jemuţ dává přednost 61% dotazovaných. Dále jsou pro studenty typické dvoutýdenní dovolené.

78

Co se týče osob, se kterými respondenti tráví dovolenou, většinou se jedná o přátele nebo partnera či partnerku. Tato zjištěná fakta zcela odpovídají mému očekávání. Velmi mě však překvapilo mnoţství respondentů, kteří i ve vysokoškolském věku jezdí na dovolenou s rodinou. V šesté otázce mne zajímal dopravní prostředek, jímţ se respondenti v rámci dovolené dopravují nejčastěji. Navzdory pravděpodobnosti, ţe většina z nich osobní automobil nevlastní, je tento dopravní prostředek nejčastější, přepravuje se jím téměř 50% respondentů. Druhým nejčastěji vyuţívaným dopravním prostředkem je autobus. Motocykl a loď k přepravě nepouţívá ţádný z respondentů. V sedmé otázce jsem se ptala na roční období, v němţ respondenti nejčastěji tráví svou dovolenou. Vzhledem k tomu, ţe v letních měsících studenty vysokých škol nezatěţují školní povinnosti, nebylo toto zjištění ţádným překvapením. Druhé nejvyšší procento studentů jezdí na dovolenou v různých ročních dobách, pravděpodobně podle naskytnuté příleţitosti a rozloţení zkoušek a povinností. Na osmou otázku má nepochybně velký vliv věk respondentů. V dnešní době je vyhledávání jakýchkoli informací, ale i sluţeb a produktů přes internet pro mladé lidi zcela samozřejmou záleţitostí, proto si také dovolenou nejčastěji hledají prostřednictvím tohoto média. Velké mnoţství respondentů se také řídí radami a doporučeními svých blízkých a známých. V deváté otázce jsem zjišťovala rozsah informací, které si respondenti hledají před odjezdem do cílového místa své dovolené. V průzkumu je jasně vidět, ţe nadpoloviční většina studentů je natolik zvyklá být informovaná, ţe si i před dovolenou najdou veškeré informace a zajímavosti o zvolené destinaci. 45% studentů dopředu hledá základní údaje a informace a pouze jeden člověk se spoléhá na průvodce z cestovní kanceláře či agentury. V desáté otázce jsem zjišťovala, jaký význam mají pro respondenty kulturní památky a tradiční akce navštěvované země. Z průzkumu vyplynulo, ţe pro polovinu dotazovaných mají střední význam, tedy ţe památku navštíví či se akce účastní, pokud je na místě zaujme. Pro 36% dotazovaných jsou jedním z motivů cest. Hlavním důvodem cestování jsou pouze pro 5%. 79

V jedenácté otázce mě zajímala významnost jednotlivých motivů rozhodujících při výběru dovolené. Podle předpokladů je pro mnoho respondentů nejdůleţitějším faktorem odpočinek a relaxace, který je, podle výsledků průzkumu, spojený s trávením volného času v přírodě. Stejnou důleţitost si vyslouţilo poznávání cizích kultur a architektury a aktivní dovolená. Bohuţel motiv tradičních a kulturních akcí se umístil aţ za nočním ţivotem dané oblasti. Ve dvanácté otázce jsem se zabývala jednotlivými kulturními i turistickými památkami hmotného i nehmotného charakteru. Ačkoli se v mé bakalářské práci zabývám jejich nehmotnou částí, nemohla jsem tento důleţitý aspekt kulturního bohatství Itálie opomenout. Jak z výzkumu vyplynulo, největšímu zájmu se těší historická centra měst a architektonické památky. V případě nehmotných kulturních událostí je zájem respondentů niţší a velmi závisí na charakteru dané události. V této oblasti jasně převládá zájem o karnevaly, které jsou pro Itálii velmi typické a především mezi turisty velmi známé. Ve třinácté otázce se ukázalo, ţe se mi pomocí internetového dotazníku podařilo obsáhnout relativně široký okruh vysokých škol nemluvě o rozmanitosti oborů, které jsem zjišťovala v další otázce. Ze zjištěných oborů ovšem nebylo moţné vytvořit obecný graf, jak jsem uvedla v předchozí části této práce. V poslední patnácté otázce respondenti uváděli své pohlaví. Počet respondentů obou pohlaví byl vcelku vyrovnaný, dotazník vyplnilo 47 muţů a 66 ţen. 4.2 Shrnutí skutečností vyplývajících z průzkumu Po vyhodnocení jednotlivých otázek z dotazníku jsem objevila několik zajímavých skutečností. Některá zjištění vyplývající z mého dotazníku jsou pouţitelná v praxi, především pro cestovní kanceláře a agentury zabývající se zájezdy do severní Itálie se zaměřením na nehmotné kulturní památky. Co se týče studentů vysokých škol, musím konstatovat, ţe jsou omezeny nejen jejich časové moţnosti, ale také, a to především, jejich moţnosti finanční.

80

Vzhledem k faktu, ţe většina kulturních událostí konajících se v regionech severní Itálie, se odehrává v jiných ročních dobách neţ v létě, které, jak je patrné z dotazníku, je studenty nejvíce vyuţívané pro trávení dovolené, nelze příliš předpokládat jejich velký zájem o zájezdy na tyto kulturní akce. Dalším z průzkumu jasně vyplývajícím faktem je, ţe návštěva kulturních událostí není hlavním motivem cestování vysokoškolských studentů. Na druhou stranu však nelze říci, ţe by je tato forma dovolené nezajímala vůbec. Přinejmenším by se většina z nich některé kulturní akce účastnila, kdyby na ni v průběhu své dovolené narazili. Dnešní mladá generace velmi podléhá aktuálním trendům a je jedno v jakém směru. Tyto trendy jsou samozřejmě i v oblasti cestovního ruchu. V současné době jsou velmi populární aktivní formy dovolených s notnou dávkou adrenalinu. Na druhou stanu si ale myslím, ţe ta část mladých lidí, kteří se pro dovolenou se zaměřením na kulturu rozhodnou, se snaţí do její problematiky opravdu proniknout. Coţ můţeme pozorovat v dotazníku u otázky týkající se mnoţství informací a zajímavostí zjišťovaných před odjezdem na dovolenou. Jedinou typicky italskou kulturní událostí, o kterou měli respondenti nesporně velký zájem, jsou karnevaly. Myslím, ţe to je proto, ţe většina lidí z tradičních kulturních akcí zná právě jenom tyto karnevaly. Při dodatečném rozhovoru s některými respondenty jsem zjistila, ţe tato skutečnost pramení především z neznalosti ostatních kulturních moţností, které severní Itálie nabízí. Toto je velmi zjevné například na městských hrách „palio“, které jsou pro turistu nepochybně velmi zajímavým záţitkem, ale jen málokterý z nich dopředu ví, co to vlastně je. Dalším příkladem velmi chabé propagace je také nespočet festivalů nejrůznějšího charakteru, z nichţ mnohé jsou na mezinárodní úrovni.

81

5 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala kulturním turismem v severní Itálii, konkrétně nehmotným kulturním bohatstvím jejích regionů leţících na severu země. V teoretické části jsem se snaţila zjednodušeně popsat důleţité pojmy charakteristické pro kulturní turismus a soustředila jsem se na shromáţdění zajímavých kulturních událostí v rámci jednotlivých regionů, které jsou významné pro zahraničního turistu. V praktické části jsem provedla dotazníkový výzkum mezi studenty vysokých škol různého zaměření, který byl zaměřený na zmapování atraktivnosti kulturních památek v severní Itálii. Při zpracovávání teoretické části jsem zjistila, ţe u nás neexistují ţádné kniţní publikace, které by se zabývaly otázkou kulturního turismu nejen v severní Itálii, ale celkově kulturními tradicemi celé této země plné tradic. Čerpala jsem proto z internetových zdrojů, ale i v jejich případě nebyl výběr velký a téměř všechny byly pouze v italském či anglickém jazyce. Došla jsem tedy k závěru, ţe v České republice chybí dostatek podkladů a informací o tomto tématu. Proto alespoň částečně kompletuji kulturní tradice a události v osmi severoitalských regionech. V rámci praktického průzkumu jsem vyvodila některé zajímavé závěry. Studenti vysokých škol mají o kulturu severní Itálie zájem jen do určité míry a i v této omezené míře se jejich zájem zaměřuje spíše na kulturní dědictví v její hmotné podobě, tedy historická městská centra, zámky, hrady, muzea a galerie s mistrovskými kousky z oblasti sochařství a malířství. O jejich jedinečnosti a kráse nemůţe být pochyb, ale v jejich stínu leţí italské tradice, které jsou, jako v kaţdé zemi, jedinečné, ale opomíjené. Z průzkumu také vyplývá, ţe dnešní mládeţ je ovlivněna moderními trendy, které se v současné době v oblasti cestovního ruchu zaměřují na aktivní dovolenou s adrenalinovými záţitky. Myslím, ţe na závěrech vyplývajících z dotazníku je velmi dobře vidět, ţe severní Itálie je velmi oblíbenou a atraktivní turistickou destinací. Naprostá většina turistů ji ale stále vnímá jen jako jakousi jednu velkou galerii či muzeum architektonických, sochařských či malířských památek a její nehmotné bohatství v podobě tradičních kulturních událostí zůstává v pozadí a je známé jen těm několika málo zasvěceným. 82

Jako hlavní moţnost nápravy této neznalosti vidím rozsáhlou propagaci, alespoň zásadních a důleţitých kulturních tradic a osvětu ve všech evropských zemích. Nepochybně by také pomohlo vydání kniţních publikací pojednávajících nejen o známých karnevalech, ale také o ostatních, neméně krásných tradicích a událostech v severní Itálii. Otázkou je, zda by se tohoto úkolu měla zhostit sama země, z níţ tyto tradice pocházejí, nebo organizace České republiky zabývající se cestovním ruchem, aby tak podnítily zájem o tento druh cestování. Dovoluji si doufat, ţe moje bakalářská práce by mohla podnítit zájem o nehmotné kulturní dědictví nejen severní Itálie, ale i celé Evropy.

83

6 Seznam použitých zdrojů

Tištěné zdroje PELEŠKOVÁ, PhDr.,Hana. Průvodce na cesty – Itálie Sever. 1. vyd. Praha: freytag & berndt. 2001. 175 stran. ISBN 80-86236-12-9 KOLEKTIV. Nejkrásnější místa Itálie – Merian speciál – Vybrané cíle od Benátek po Sicílii.1. vyd. Praha: Jan Vašut s.r.o. 2005. 559 stran. ISBN 80-7236-363-8 BUCKLEY, Jonathan. Benátky & Benátsko – turistický průvodce. Překlad Králíková Kamila. 1. vyd. Brno: JOTA s.r.o. 2004. 200 stran. ISBN 80-7217-279-4 SCHULTZ, Patricia. Itálie – průvodce do kapsy. 3. vyd. Bučovice: RO-TO-M a.s. 2008. 255 stran. ISBN 80-85840-94-4 [1] VANÍČEK, doc. RNDr. CSc. ,Jiří; RUX, RNDr. PaedDr. CSc., Jaromír. Aktuální problémy cestovního ruchu „Kulturní cestovní ruch“ – sborník mezinárodní konference. Vysoká škola polytechnická Jihlava. 2010. 169 stran. ISBN 978-80-87035-31-3

Elektronické zdroje [2] VITÁKOVÁ, Ing., Marie. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. (online). Praha. PVM Projekt s.r.o.. 2007. 72 stran. [cit. 3.5.2011]. Dostupné z WWW: [3] Italia Settentrionale [online]. 2007 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [4] RICHARDS, Greg. Cultural Tourism in Europe, CAB International. ATLAS. Wallingford. UK. (online). 2005. 254 stran. [cit. 19.4.2011]. Dostupné z WWW: [5] Valle d'Aosta [online]. 2005 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: 84

[6] Aosta Valley [online]. 2003 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: [7] Celtica Festival [online]. 2004 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: [8] Noir Film Festival [online]. 2009 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: [9] Noir Film Festival [online]. 2009 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: [10] Valle d'Aosta Festival [online]. 2000 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: [11] Alpine Guides Festival [online]. 2000 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: [12] Carnivals [online]. 2000 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: [13] Verrès Carnival [online]. 2000 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: [14] Pont-Saint-Martin Carnival [online]. 2000 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: [15] The Coumba Freida Carnivals [online]. 2000 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: 85

[16] Craftwork Events [online]. 2000 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: [17] Sant'Orso Fair [online]. 2000 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: [18] Fair of the Fiera di Sant'Orso Aoste [online]. [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: [19] Antey-Saint-André Fair [online]. 2000 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: [20] Tradition and Folklore [online]. 2000 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [21] Cogne Veillà [online]. 2000 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [22] Arnad Veillà [online]. 2000 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [23] Batailles de reines [online]. 2000 [cit. 2011-03-90]. Dostupné z WWW: [24] Association régionale Amis des Batailles de Reines [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [25] Piedmont [online]. 2002 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW:

86

[26] Nozze da Sogno [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [27] Nozze da sogno [online]. 2011 [cit. 2011-03-90]. Dostupné z WWW: [28] Carnevale di Torino 2010 [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [29] Carleve ed Turin [online]. 2008 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [30] Carnevale di Torino [online]. 2011 [cit. 2011-03-09]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [31] Gran Bal Trad - Vialfre [online]. 2004 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: [32] Torino International Jazz Festival [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: [33] Eurojazz Festival Ivrea E Canavese 2010 [online]. 2003 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [34] Venaria Real Music [online]. 2010 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [35] La Venaria Reale [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [36] Venaria Real Music Festival [online]. 2011 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW:

87

[37] Galliate Master Guitar [online]. 2009 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [38] Festival Internazionale della Chitarra [online]. 2010 [cit. 2011-03-09]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [39] Stresa Festival [online]. 2009 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [40] Torino Film Festival [online]. 2006 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [41] Torino Film Festival 2010 [online]. 2010 [cit. 2011-03-09]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [42] Torino Chocolate Festival [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [43] Festival of Chocolate – Turin [online]. 2008 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: [44] I Mille di cioccolato [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: [45] Čokoládový Turín [online]. 1996 - 2011 [cit. 2011-03-09]. IN.IHNED. Dostupné z WWW: [46] Nichelino: festeggiamenti patronali di San Matteo [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-03-09]. Chieri Notizie.it. Dostupné z WWW: [47] Festa di San Matteo [online]. 2010 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW:

88

[48] Corsa dei buoi, Asigliano Vercellese [online]. 1998 - 2011 [cit. 2011-03-10]. Folclore. Dostupné z WWW: [49] Corsa dei buoi di Asigliano [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [50] Bad Ass Racing: Alba’s Palio degli Asini [online]. [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: [51] ESPO Torino [online]. [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: [52] Natal ESPO Turin [online]. [cit. 2011-03-10]. Christmas Events. Dostupné z WWW: [53] Liguria [online]. 2002 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: [54] Torta Fieschi [online]. 2011 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: [55] Torta dei Fieschi [online]. 2008 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: [56] Festival della Canzone Italiana di Sanremo [online]. 2004 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: [57] Festival dei Fiori [online]. [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: [58] Lombardy [online]. 2002 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: 89

[59] Il festival della letteratura di Mantova all'insegna di Flaiano e Pivano [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Il Giornale.it. Dostupné z WWW: [60] Festivaletteratura [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [61] Palio del Baradello [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: [62] Palio del Baradello [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [63] Una città da assaggiare [online]. 2009 - 2010 [cit. 2011-03-10]. Eventi di Primavera. Dostupné z WWW: [64] EuroChocolate Varese [online]. 2001 - 2011 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: [65] Emilia-Romagna [online]. 2002 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: [66] Svartvaer [online]. 2008 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [67] La Musica nelle Aie [online]. 2009 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW:

90

[68] La Musica nelle Aie – Castel Raniero Folk Festival [online]. 1993 - 2011 [cit. 2011-03-14]. News Spettacolo. Dostupné z WWW: [69] Casalecchio di Reno [online]. 2009 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [71] Reno Folk Festival [online]. 2004 [cit. 2011-03-14]. Comune di Casalecchio di Reno. Dostupné z WWW: [72] Reno Folk Festival [online]. 2010 [cit. 2011-03-14]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [73] Ravenna Festival 2011 [online]. 2010 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [74] Ravenna Festival [online]. 2006 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [75] Ravenna Festival in Italy [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [76] Ferrara sotto le stelle [online]. 1996 - 2011 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [77] Ferrara Sotto le Stelle [online]. 2008 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW:

91

[78] Festival internazionale del sassofono [online]. [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [79] Festival Verdi Parma 2011 [online]. 2009 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [80] Verdi Festival, Parma [online]. [cit. 2011-03-14]. World Reviewer. Dostupné z WWW: [81] Bologna Jazz Festival [online]. 2010 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [82] Mercante in fiera Primavera [online]. 2009 [cit. 2011-03-14]. Fiere in Italia. Dostupné z WWW: [83] Mercanteinfiera Primavera [online]. 2009 [cit. 2011-03-14]. Fiere di Parma. Dostupné z WWW: [84] Mercante in Fiera [online]. 2010 [cit. 2011-03-14]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [85] The Idea - festival arte Contemporanea [online]. [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: [86] La Notte Rosa [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [87] La Notte Rosa [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW:

92

[88] Palio del Daino di Mondaino [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [89] Mondaino [online]. 2004 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [90] Mondaino [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [91] Campionate Mondiale della Pizza [online]. 2010 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [92] Campionato mondiale della pizza [online]. 2008 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [93] Festa del Cotechino, Pianello V.T. [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Gustare l'Italia. Dostupné z WWW: [94] Festa del cotechino a Pianello [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-03-15]. Il Piacenza. Dostupné z WWW: [95] Festa Patronale e Fiera di San Maurizio – Pianello Val Tidone (Piacenza) [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Di sagra in festa. Dostupné z WWW: [96] Festa di San Maurizio a Pianello Val Tidone [online]. 2010 [cit. 2011-03-15]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [97] Festival del Prosciutto di Parma [online]. 2007 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW:

93

[98] Festival del Prosciutto di Parma [online]. 2010 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [99] Festa delle Castagne [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [100] Il Festival [online]. 2010 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [101] Mortadella Please [online]. 2010 [cit. 2011-03-15]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [102] Festa delle Castagne [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [103] Fiera del Formaggio di Fossa – Sogliano al Rubicone [online]. 2010 [cit. 2011-03-15]. Sagre in Romagna. Dostupné z WWW: [104] Trentino-Alto Adige [online]. 2003 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: [105] Trentino-Alto Adige [online]. 2005 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: Online. [cit. 30.3.2011]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trentino-Alto_Adige [106] Bolzano short film festival [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [107] Ice Music [online]. 2000 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [108] Trento Film Festival [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: 94

[109] Ciaspolada della Valle di Non: gara con racchette da neve [online]. 2001 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: [110] La Ciaspolda [online]. 2009 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [111] Jezdecká soutěž "Oswald von Wolkenstein" [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [112] Oswald von Wolkenstein Riding Tournament [online]. [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: [113] Veneto [online]. 2002 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: [114] Carnival of Venice [online]. 2006 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [115] Il Carnevale di Venezia [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [116] Venice Carnival (Carnevale) [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [117] Veronese Carnival [online]. 2007 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [118] Carnevalon de l'Alpon [online]. 2009 - 2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW:

95

[119] Carnevalon de l’Alpon [online]. 2010 [cit. 2011-03-17]. Regioni Italiane. Dostupné z WWW: [120] Art Biennale, Venice [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [121] Venice Film Festival [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [122] Estate teatrale 2011 [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [123] Estate teatrale veronese [online]. 2007 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [124] Estate Teatrale Veronese [online]. 2007 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [125] The Vogalonga, Venice [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [126] Venice events and festivals [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [127] Regata Storica (Venezia) [online]. 2008 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [128] The Venice Historical Regatta [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [129] La Festa della Sensa [online]. 2006 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [130] The Festival of Our Lady of the Assumption in Venice The Wedding with the Sea [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: 96

[131] Festa della Sensa [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [132] Noale Corre per il suo Palio [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [133] Palio di Noale [online]. 2009 - 2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [134] Palio di Noale [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [135] Arena of Verona Christmas Crib International Festival [online]. 2007 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [136] Verona In Love [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [137] Verona In Love [online]. 2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [138] Friuli-Venezia Giulia [online]. 2005 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: [139] Friuli-Venezia Giulia [online]. 2003 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: [140] NodoDocFest [online]. 2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: [141] Tarvisio No Borders Music Festival [online]. 2011 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: [142] No Borders Music Festival [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: 97

[143] Palio di Feltre [online]. 2008 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: [144] Il Palio di Feltre [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: [145] ThesisTools Online Surveys [online]. [cit. 2011-02-07]. Dostupné z WWW:

Elektronické zdroje map v příloze [146] Landmarks in Italy [online]. [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: [147] Map of Northern Italy [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW:

98

7 Přílohy 7.1 Přílohy A – Mapy Příloha A 1 – Mapa všech italských regionů

[146]

99

Příloha A 2 – Mapa regionů severní Itálie

[147]

100

7.2 Přílohy B – Dotazník pro studenty vysokých škol Dobrý den, jmenuji se Kristýna Valendová a studuji na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě obor Cestovní ruch. V rámci své bakalářské práce na téma „Kulturní turismus v severní Itálii a průzkum jeho atraktivity mezi studenty vysokých škol“, bych Vás chtěla poţádat o vyplnění níţe uvedeného dotazníku. Vámi vyplněné otázky mi pomohou při sestavování zájezdu v praktické části mé bakalářské práce. Mohu Vás ujistit, ţe dotazník je zcela anonymní a zjištěné výsledky budou zpracovány pouze pro účel bakalářské práce. 1) Byl/a jste někdy na dovolené v severní Itálii? a) Ano b) Ne 2) Jak jste tuto dovolenou strávil/a? (max 3 odpovědi) a) Zimní sporty na horách b) Letní turistka na horách a v přírodě mimo velká městská centra c) Hudební, divadelní, taneční nebo jiný festival d) Poznávání místní architektury a kultury ve městech e) Pobyt u moře f) Cestování s cílem poznat a vidět co nejvíce 3) Je pro Vás dovolená v severní Itálii atraktivní moţností? a) Ano b) Ne

101

4) Jakou délku dovolené preferujete? a) 3 - 4 dny b) týden c) 2 týdny d) více neţ 2 týdny 5) S kým nejčastěji trávíte dovolenou? a) Sám/sama b) S rodinou c) S přáteli d) S partnerem/partnerkou 6) Jaký dopravní prostředek v rámci dovolené pouţíváte nejčastěji? a) Osobní automobil b) Vlak c) Autobus d) Letadlo e) Kolo f) Pěšky g) Motocykl h) Loď

102

7) V jakém ročním období jezdíte nejčastěji na dovolenou? a) Jaro b) Léto c) Podzim d) Zima e) Různě – je mi to jedno 8) Jak si nejčastěji hledáte dovolenou? a) Přes internet b) Řídím se doporučeními od známých c) V katalozích CK a CA d) Osobně v cestovní kanceláři nebo agentuře 9) Jak se na dovolenou připravujete? a) Dopředu si zjistím všechny zajímavosti a informace o oblasti, kam se chystám b) Vyhledám si jen základní a důleţité informace c) Nic nezjišťuji, spoléhám na průvodce CK 10) Jaký význam ve výběru dovolené pro Vás mají kulturní památky a tradiční akce dané země? a) Jsou hlavním důvodem mých dovolených b) Velký význam – jsou jedním z motivů mých cest c) Střední význam – kdyţ mě na místě něco zaujme, účastním se / prohlédnu si to d) Malý význam – musí mě to na místě velmi zaujmout, abych se účastnil / prohlédnul si to 103

e) Nemají pro mě ţádný význam 11) Ohodnoťte význam jednotlivých motivů, na stupnici 1 aţ 5 (1 významné – 5 nevýznamné), podle důleţitosti, kterou hrají při výběru Vaší dovolené. Odpočinek a relaxace

Zábava a místní noční ţivot

Poznávání cizích kultur a architektury Zajímavé akce spojené s místní tradicí a kulturou (historické slavnosti, festivaly, karnevaly, atd.) Aktivní strávení dovolené – turistika, adrenalinové sporty

Strávení volného času v čisté a klidné přírodě

12) Jaké atraktivity severní Itálie byste chtěl/a navštívit v rámci zájezdu do této oblasti? Ohodnoťte podle stupnice od jedné do pěti, kde 1 značí velký zájem o atraktivitu a 5 nezájem. Hudební, filmový, divadelní či jiný festival Tradiční karneval ve známých městech (Benátky, Turín, atd.) Církevní slavnosti a průvody Tzv. "palio" - soutěţe mezi městy v různých tradičních disciplínách

104

Městské slavnosti Tradiční trhy, předvánoční a vánoční trhy Výstavy a veletrhy tradičních potravin (sýry, masné výrobky, atd.) a vín Hrady, zámky a jiné významné architektonické památky

Muzea a galerie Historická centra měst

13) Na jaké vysoké škole studujete? 14) Jaký obor studujete? 15) Jakého jste pohlaví? a) Muţ b) Ţena Děkuji Vám za Vaši ochotu a čas, který jste věnoval/a vyplnění dotazníku.

105