Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor školství, mládeže a sportu
KONCEPCE zdravotnického školství pro léta 2005 – 2008 ve školách zřizovaných Moravskoslezským krajem
Ostrava červen 2004
OBSAH 1 1.1 1.2 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 4
Úvod do problematiky zdravotnického vzdělávání Legislativní rámec Stručný vývoj problematiky Analýza současného stavu Střední zdravotnické školy Vyšší zdravotnická škola Vysoká škola Zdravotnická zařízení a uplatnitelnost absolventů SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohrožení Návrh koncepčních řešení Strategie zdravotnického vzdělávání v návaznosti na příslušné dokumenty Návrhy změn ve zdravotnickém školství Moravskoslezského kraje Očekávané dopady realizace koncepce Ekonomický dopad realizace koncepce Časový harmonogram realizace navržených koncepčních řešení Přílohy 15
3 4 4 7 7 8 9 9 10 10 10 11 11 11 11 12 13 14 14
Seznam použitých zkratek DS DZ ČR
Denní studium Dlouhodobý záměr vzdělávaní a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky DZ MSK Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje EU Evropská unie KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje LDN Léčebna dlouhodobě nemocných MSK Moravskoslezský kraj MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MZd Ministerstvo zdravotnictví OFS Ostatní formy studia, tj. večerní, dálkové, kombinované nebo externí studium RISA Regionální informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce SOŠ Střední odborná škola SZdŠ Střední zdravotnická škola SZP Střední zdravotnický personál SWOT Strengths (přednosti = silné stránky), Weakness (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby) ÚP Úřad práce VOŠ Vyšší odborná škola VZdŠ Vyšší zdravotnická škola
2
1
Úvod do problematiky zdravotnického vzdělávání
V současné době se zdravotnictví České republiky nachází v situaci, kdy je nutné zpracovat koncepci jeho rozvoje, protože reforma stávajícího systému zdravotnictví se jeví jako nezbytná pro zachování jeho funkčnosti a financování s ohledem na stávající ekonomické možnosti zdrojů. Východiskem pro připravovanou reformu zdravotnictví budou mezinárodní úmluvy, směrnice, deklarace, doporučení OSN, Světové zdravotnické organizace (WHO) a Rady Evropy. Některé z těchto dokumentů souvisí také se zdravotnickým vzděláváním, jako např. dokument WHO Evropské zdraví 21 cíl 21 Politika a strategie Zdraví pro všechny. Dokument byl připraven specificky pro země ucházející se o vstup do EU, které se zajímají o regulaci ošetřovatelství a porodní asistence a soustředí se na standardy, struktury a procesy, které podporují volný pohyb profesionálů v rámci členských států EU a částečně také na standardy vzdělávání a přípravy. V souladu s tímto dokumentem, který byl schválen na zasedání Regionálního výboru WHO pro Evropu v roce 1998, by měly všechny členské státy mít implementovánu politiku zdraví pro všechny na státní, oblastní a lokální úrovni, podporovanou příslušnou institucionální infrastrukturou, manažerskými procesy a inovovaným vedením. Podmínkou vstupu ČR do EU bylo také přijetí tzv. harmonizačních zákonů, jedním z nich je zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Tento zákon je plně slučitelný se směrnicemi EU v oblasti požadavků na volný pohyb osob ve „specificky regulovaných povoláních“, kterými jsou povolání všeobecné sestry a porodní asistentky, v případě povolání radiologického asistenta se do výše uvedeného zákona promítají směrnice EU upravující oblast radiační ochrany. Na ostatní zdravotnická povolání se vztahuje tzv. „obecný systém vzájemného uznávání kvalifikací“ a pro uznání těchto profesí je zásadní, aby byly upraveny právními předpisy příslušné členské země. Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních bude mít značný vliv na změny ve vzdělávací nabídce zdravotnických škol. Zdravotnické školy byly do roku 1996 zřizovány, financovány a metodicky vedeny Ministerstvem zdravotnictví, od 1. listopadu 1996 byly převedeny do resortu školství a kompetenčním zákonem č. 132/2000 Sb., o krajích, přešly střední a vyšší zdravotnické školy do kompetence jednotlivých krajů. Mezi MZd a MŠMT však nadále probíhá úzká spolupráce, pro řešení otázek zdravotnického školství byla ustanovena meziresortní komise, která pracuje na úrovni náměstků obou resortů a podílí se mj. na schvalování obsahu, rozsahu a formy všech stupňů vzdělávání ve zdravotnictví. Vzdělávání ve zdravotnických oborech probíhá v Moravskoslezském kraji ve středních zdravotnických školách, vyšší zdravotnické škole a na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity.
1.1
Legislativní rámec 3
Vzdělávání ve středním a vyšším zdravotnickém školství musí být v souladu s platnou legislativou, kterou v současné době představují zejména tyto právní předpisy: -
1.2
zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 265/1996 Sb., kterou se stanovují podrobnosti o organizaci studia a jeho ukončování ve vyšších odborných školách. Stručný vývoj problematiky
Vzhledem k připravovanému vstupu České republiky do Evropské unie a související legislativní změně v podobě zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, se již několik let očekávaly změny ve zdravotnickém školství. K jejich realizaci začne docházet ve školním roce 2004/2005 a budou se týkat prakticky všech studijních oborů středních i vyšších zdravotnických škol. Příprava v některých studijních oborech bude ukončena bez náhrady, část studijních oborů bude transformována a některé studijní obory nově vzniknou. V souladu s ustanovením § 97 odst. 2 zákona č. 96/2004 Sb., MŠMT a MZd posoudí stávající učební dokumenty studijních oborů středních zdravotnických škol a vyšších zdravotnických škol z hlediska jejich souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě, že stávající učební dokumenty neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, vydá MŠMT v dohodě s MZd nové učební dokumenty nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změny studijních oborů středních zdravotnických škol: Studijní obor 53-41-M/001 Všeobecná sestra byl vyhláškou č. 144/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů, nahrazen od 1. 9. 2004 novým studijním oborem 53-41-M/007 Zdravotnický asistent počínaje prvním ročníkem. Studijní obory 53-41-J/001 Ošetřovatel, ošetřovatelka a 53-41-J/002 Ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu budou nahrazeny novým studijním oborem 53-41-J/003 Ošetřovatel s délkou studia 3 roky. Studijní obor 53-43-M/002 Farmaceutický laborant bude ukončen bez náhrady, žáci nastoupí do prvních ročníků naposled 1. 9. 2004. Pět stávajících oborů středních zdravotnických škol bude transformováno do nových studijních oborů: 53-44-M/003 Oční technik, který bude od 1. 9. 2004 nahrazen studijním oborem 53-44-M/006 Oční technik (bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka). 2
53-43-M/001 Zdravotní laborant, do něhož žáci naposled nastoupí do prvních ročníků 1. 9. 2004, bude nahrazen oborem Laboratorní asistent. 53-44-M/002 Ortopedicko-protetický technik (poslední 1. ročník zahájí studium 1. 9. 2004) bude nahrazen oborem Ortoticko-protetický technik. 53-44-M/001 Dietní sestra (poslední 1. ročník zahájí studium 1. 9. 2004) bude nahrazen oborem Nutriční asistent. 53-44-M/001 Zubní technik (poslední 1. ročník zahájí studium 1. 9. 2004) bude nahrazen oborem Asistent zubního technika. Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních umožňuje vznik nového oboru Zubní instrumentářka – pro výkon tohoto povolání je požadováno absolvování dvouletého studia ukončeného závěrečnou zkouškou. S účinností od 1. 9. 2005 by měla být nabídka studijních oborů středních zdravotnických škol rozšířena rovněž o nový studijní obor Zdravotnické lyceum. Absolvent tohoto oboru nezíská způsobilost zdravotnického pracovníka, ale bude připraven ke studiu všech oborů na lékařských fakultách a zdravotně sociálních fakultách vysokých škol a ke studiu na vyšších zdravotnických školách. V případě, že absolvent nebude pokračovat ve studiu na vyšší nebo vysoké škole, může získat oprávnění k výkonu některých nelékařských zdravotnických povolání (např. zdravotnický asistent, ošetřovatel) formou příslušných akreditovaných kurzů. Změny studijních oborů vyšších zdravotnických škol: Studijní obor 53-41-N/001 Diplomovaná všeobecná sestra – délka výuky bude prodloužena na 3,5 roku, od 1. 9. 2004 bude výuka probíhat podle inovovaných učebních dokumentů, které odpovídají požadavkům příslušných směrnic EU. Studium oborů 53-42-N/001 Diplomovaný ergoterapeut, 53-45-N/004 Diplomovaný radiologický asistent a 53-41-N/005 Diplomovaný asistent hygienické služby bude ve školním roce 2004/2005 zahájeno naposledy. Příprava ve studijních oborech 53-41-N/003 Diplomovaná porodní asistentka, 53-41-N/002 Diplomovaná dětská sestra, 53-41-N/005 Diplomovaná sestra pro intenzívní péči, 53-41-N/006 Diplomovaná sestra pro psychiatrii a 53-42-N/002 Diplomovaný fyzioterapeut bude ukončena, studium 1. ročníku bylo zahájeno naposledy 1. 9. 2003. Dva stávající studijní obory budou transformovány, a to: 53-45-N/002 Diplomovaná dietní sestra (první ročník bude naposled otevřen 1. 9. 2004) – tento studijní obor bude nahrazen novým oborem Diplomovaný nutriční terapeut. 53-44-N/001 Diplomovaný oční technik (studium bylo možno zahájit naposledy 1. 9. 2003) – novým studijním oborem bude obor 53-44-N/003 Diplomovaný oční technik (bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka).
5
Dále bude možné na VZdŠ získat odbornou způsobilost nejméně tříletým studiem v oboru Diplomovaný zdravotní laborant, Diplomovaný ortotik-protetik, Diplomovaný zubní technik, Diplomovaná dentální hygienistka, Diplomovaný zdravotnický záchranář, Diplomovaný farmaceutický asistent a odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotně-sociálního pracovníka v oborech sociálního zaměření. V souladu s ustanovením zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) bude odbornou způsobilost k výkonu některých zdravotnických povolání možné získat rovněž absolvováním nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru. Tímto způsobem lze získat odbornou způsobilost k výkonu následujících povolání: -
všeobecná sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, radiologický asistent, zdravotní laborant, zdravotně sociální pracovník, optometrista, ortoptista, asistent ochrany veřejného zdraví, ortotik-protetik, nutriční terapeut, zubní technik, dentální hygienistka, zdravotnický záchranář, biomedicínský technik, radiologický technik, fyzioterapeut.
2
Analýza současného stavu
2.1
Střední zdravotnické školy
2
V současné době je v Moravskoslezském kraji 8 středních zdravotnických škol, z nichž 6 je zřizováno Moravskoslezským krajem, 1 soukromým zřizovatelem a 1 církví (Biskupstvím ostravsko–opavským). Rozmístění středních zdravotnických škol je rovnoměrné, jsou zastoupeny v každém ze šesti bývalých okresů kraje. Nejnižší kapacitu - 90 žáků - má soukromá Střední zdravotnická škola v Havířově-Šumbarku (tvoří jeden právní subjekt s gymnáziem), stejnou cílovou kapacitu má obor Ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu, který se vyučuje v Církevní střední škole a Střední zdravotnické škole svaté Anežky České v Odrách. Kapacita středních zdravotnických škol v Krnově, Frýdku-Místku, Karviné, Opavě a Novém Jičíně je v rozsahu 250 – 350 žáků. Nejvyšší kapacitu - 800 žáků – má Střední zdravotnická škola v Ostravě (tvoří jeden právní subjekt s vyšší zdravotnickou školou). Ve školním roce 2003/2004 je kapacita středních zdravotnických škol v případě škol zřizovaných Moravskoslezským krajem využita na 95,33 %, u škol ostatních zřizovatelů na 66,11 % (viz tab. č. 1). V šesti středních zdravotnických školách se vyučuje v denní formě studia obor 53-41-M/001 Všeobecná sestra. V tomto školním roce studuje v oboru celkem 1674 žáků. Ve SZdŠ v Karviné jsou kromě tříd s českým jazykem vyučovacím rovněž třídy, ve kterých se vyučují skupiny žáků v polském jazyce. Ve čtyřech školách se uvedený obor vyučuje rovněž ve večerní formě studia, kterou letos navštěvuje 156 žáků. Dalším nejvíce zastoupeným oborem je obor 53-41-J/001 Ošetřovatelka, který se ve třech školách vyučuje jako dvouletý, v jedné škole jako tříletý. V Církevní střední škole a Střední zdravotnické škole svaté Anežky České v Odrách se vyučuje obor 53-41-J/002 Ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu. Obory 53-43-M/001 Zdravotní laborant, 53-43-M/002 Farmaceutický laborant, 53-44-M/001 Zubní technik a 53-45-M/001 Dietní sestra se realizují pouze v Ostravě (viz tab. č. 2). Počty žáků v jednotlivých oborech středních zdravotnických škol jsou uvedeny v tabulce č. 3. Ve středních zdravotnických školách dojde v souvislosti se schválením zákona o nelékařských zdravotnických povoláních ke změnám studijních oborů. Od 1. září 2004 bude zahájena výuka v tříletém studijním oboru 53-41-J/003 Ošetřovatel (učební dokumenty tohoto oboru schválilo MŠMT po dohodě s MZd dne 7. dubna 2004 pod č. j. 15 671/2004-23 počínaje 1. ročníkem) a ve čtyřletém studijním oboru 53-41-M/007 Zdravotnický asistent (učební dokumenty tohoto oboru schválilo MŠMT po dohodě s MZd dne 17. 12. 2003 pod č j. 33 318/2003-23. Z přehledu studijních oborů a počtu žáků v jednotlivých oborech je zřejmé, že u zdravotnických oborů jednoznačně převažuje podíl oborů ukončených maturitní zkouškou, v těchto oborech ve školním roce 2003/2004 studuje 90,91 % žáků středních zdravotnických škol v Moravskoslezském kraji. Podíl studujících ve středních zdravotnických školách činil v posledních třech letech v průměru 67,40 % z celkového počtu studujících zdravotnických oborů ve všech typech škol (tzn. SZdŠ, VZdŠ, VŠ). Součástí tří středních zdravotnických škol (Ostrava, Nový Jičín, Krnov) jsou školní jídelny, v Karviné je součástí školy školní jídelna–výdejna. Vlastní domov mládeže zajišťující ubytování žáků mají tři školy (Opava, Nový Jičín, Odry). 7
O studium ve středních zdravotnických školách je každoročně velký zájem (viz tab. č. 5). V letošním školním roce se ke studiu oboru Zdravotnický asistent, který bude vyučován ve všech středních zdravotnických školách v kraji, přihlásilo do 1. kola přijímacího řízení celkem 578 žáků, přijato bylo 418 žáků, tj. 72,32 %. Úprava sítě škol, jeden ze strategických cílů Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, se dotkne rovněž zdravotnického školství. Již od 1. 9. 2004 bude realizováno sloučení Střední zdravotnické školy, Nový Jičín, Divadelní 4 s Obchodní akademií, Šenov u Nového Jičína, Dukelská 350 a Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm, Nový Jičín, Tyršova 9, přičemž Střední zdravotnická škola, Nový Jičín se stane přejímající organizací. Rada kraje doporučila zastupitelstvu kraje změnu sídla Střední zdravotnické školy, FrýdekMístek, Na Půstkách 68 na adresu Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 451. Touto změnou sídla získá škola větší prostorové podmínky. 2.2
Vyšší zdravotnická škola
V Moravskoslezském kraji je pouze jedna vyšší zdravotnická škola. Nachází se v Ostravě a tvoří jeden subjekt se střední zdravotnickou školou, kapacita vyšší zdravotnické školy je v tomto školním roce využita na 80,50 % (viz tab. č. 1). Vyučuje se zde převážně denní forma studia šesti studijních oborů, jejichž délka studia je 3 roky. Jedná se o tyto obory: 53-41-N/001 Diplomovaná všeobecná sestra 53-41-N/002 Diplomovaná dětská sestra 53-41-N/003 Diplomovaná porodní asistentka 53-41-N/005 Diplomovaná sestra pro intenzivní péči 53-42-N/001 Diplomovaný ergoterapeut 53-42-N/002 Diplomovaný fyzioterapeut Obor Diplomovaná všeobecná sestra je realizován rovněž ve formě studia při zaměstnání jako dálkové studium. V letošním školním roce navštěvuje nejvíce – 88 žáků – obor Diplomovaný fyzioterapeut, nejméně naplněn je obor Diplomovaná porodní asistentka s 32 žákyněmi. Přehled o počtu žáků v jednotlivých oborech studia je uveden v tab. č. 4. Vzhledem ke změnám ve vyšším zdravotnickém školství (viz kap. 1.2) budou ke studiu ve VZdŠ ve školním roce 2004/2005 přijímáni žáci pouze do 2 studijních oborů, a to Diplomovaná všeobecná sestra a Diplomovaný ergoterapeut. U studijního oboru Diplomovaná všeobecná sestra bude délka studia prodloužena na 3 a půl roku a výuka, kterou ve školním roce 2004/2005 bude možné realizovat pouze v prezenční formě studia, bude probíhat podle nových učebních dokumentů (schváleny MŠMT po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví dne 30. dubna 2004 pod čj. 17 303/2004-23) a Diplomovaný ergoterapeut. Studující zdravotnických oborů vyšší zdravotnické školy tvořili v posledních třech letech v průměru 13,51 % ze studujících ve všech typech zdravotnických škol. Podíl studentů VZdŠ na terciárním vzdělávání ve zdravotnických oborech činil ve stejném období v průměru 41,54 %.
2
2.3
Vysoká škola
Obory se zdravotnickým zaměřením se vyučují rovněž na jedné vysoké škole v našem kraji, a to na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity. Realizují se jak bakalářské, tak magisterské studijní programy. V letošním školním roce se absolventi středních škol s maturitou mohli hlásit do oborů bakalářského studia: Porodní asistentka, Všeobecná sestra, Fyzioterapie, Radiologický asistent, Zdravotnické vyšetřovací metody a Ochrana veřejného zdraví. Zájemci o magisterské studium mohou studovat obor Sociální práce se zdravotnickým profilem. Tabulka č. 6 poskytuje přehled studijních oborů a počet studentů v těchto oborech v letech 2001 – 2004. Podíl studentů Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity na celkovém počtu studujících zdravotnických oborů ve všech typech škol činil v posledních třech letech v průměru 19,09 %. V rámci terciárního vzdělávání tvořili ve stejném období studenti uvedené školy 58,46 %. 2.4
Zdravotnická zařízení a uplatnitelnost absolventů
Dle údajů poskytnutých regionálním odborem Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se sídlem v Ostravě-Porubě je k 30. 4. 2004 v Moravskoslezském kraji registrováno celkem 3041 zdravotnických zařízení, z toho 20 nemocnic (7732 lůžek), 22 odborných léčebných ústavů (3202 lůžek), 3 lázeňská zařízení (1906 lůžek), 23 sdružených ambulantních zařízení a zdravotních středisek, 2219 samostatných ordinací lékařů. Ke zdravotnickým zařízením dále patří 224 zařízení nelékaře (psycholog, logoped, rehabilitace, návštěvní služba), 233 laboratoří (odborné, stomatologické), 30 kojeneckých ústavů, dětských domovů, stacionářů a jeslí, 17 zařízení záchranné služby a dopravy raněných, 234 lékáren a 16 ostatních zařízení (hygienická služba, dialýzy, záchytné stanice). Podle výše uvedeného zdroje k 31. 12. 2003 pracovalo ve zdravotnických zařízeních 8430 všeobecných zdravotních sester, 1079 dětských sester, 537 ženských sester a porodních asistentek, 76 dietních sester, 348 sester jiné specializace (např. zdravotnický záchranář, dentální hygienistka), 942 rehabilitačních pracovníků, 16 asistentů hygienické služby, 805 zdravotních laborantů, 552 farmaceutických laborantů, 382 radiologických laborantů, 515 zubních techniků. Nižší zdravotnický personál byl v zařízeních zastoupen 948 ošetřovatelkami, 187 zubními instrumentářkami a 311 ostatními pracovníky, jako jsou maséři, řidiči záchranné služby apod. Převážná část absolventů zdravotnických škol nalezne uplatnění právě ve výše uvedených zdravotnických zařízeních. Dle údajů RISA patří a výhledově i v budoucnu budou patřit absolventi zdravotnických oborů vyučovaných na SOŠ i VOŠ k významně poptávané skupině. Stejný zdroj uvádí, že absolventi maturitních oborů středních zdravotnických škol patří k oborům s nejnižší mírou nezaměstnanosti. (Tuto skutečnost lze odvodit také z údajů o počtu absolventů zdravotnických škol v jednotlivých letech – viz tab. č. 7 a 8 – a z údajů o počtu evidovaných absolventů zdravotnických oborů na ÚP uvedených v tab. č. 10. Vzhledem k tomu, že úřady práce považují za absolventy uchazeče o zaměstnání osoby dva roky po úspěšném ukončení studia, není možné údaje z uvedených příloh vzájemně porovnat.)
9
2.5
SWOT analýza
Analýza středního a vyššího zdravotnického školství v Moravskoslezském kraji 2.5.1 Silné stránky 2.5.2
rovnoměrné zastoupení středních zdravotnických škol v rámci MSK velmi dobrá dostupnost středních zdravotnických škol materiálně technické vybavení odpovídající požadavkům výuky kvalitní personální zajištění výuky – většina pedagogů splňuje podmínky vyhlášky č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců dobrá spolupráce se zdravotnickými zařízeními při zajišťování praxe žáků zájem absolventů základních škol o studium ve středních zdravotnických školách a absolventů středních škol o studium ve vyšší zdravotnické škole ke studiu ve středních zdravotnických školách jsou přijímáni žáci s výborným a velmi dobrým prospěchem ze ZŠ studijní obory skupiny Zdravotnictví patří k oborům s nejnižší mírou nezaměstnanosti (viz tabulka č. 10) úplná shoda mezi vzděláním a zaměstnáním (tzn., že absolventi zdravotnických oborů jsou přímo připravováni pro zaměstnání v oboru) Slabé stránky
absence státní politiky Ministerstva zdravotnictví způsobuje, že kraj postrádá obecný rámec pro regionální koncepci zdravotnictví zatím nerealizovaná optimalizace zdravotnických zařízení existence problémů s financováním zdravotnických zařízení, která ovlivňuje záměr zvyšování kvality poskytované zdravotní péče krátká doba účinnosti (od 1. 4. 2004) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) a nemožnost vyhodnocení dopadu změn ve vzdělávání v nelékařských zdravotnických povoláních na trh práce absence prováděcích předpisů k výše uvedenému zákonu
2.5.3
Příležitosti
možnost uplatnění absolventů zdravotnických škol v zemích EU (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních stanoví podmínky získávání kvalifikace tak, aby byly srovnatelné s podmínkami v zemích EU a aby odborná způsobilost byla uznatelná ve všech členských zemích EU) tradice vzdělávání nižšího a středního zdravotnického personálu ve středních zdravotnických školách po schválení návrhu nového školského zákona tvorba školních vzdělávacích programů (v rámci volitelných předmětů možnost reagovat na požadavky a potřeby trhu práce – zaměření na gerontologii, sociální péči apod.) 2
možnost rozšíření vzdělávací nabídky o nové studijní obory v důsledku změn vzdělávání v nelékařských zdravotnických povoláních za předpokladu existence optimálně velkých škol možnost těchto škol pružně reagovat na požadavky trhu práce otevíráním studijních oborů s dobrou uplatnitelností absolventů na trhu práce využít odbornou kvalifikaci pedagogických pracovníků zdravotnických škol k zajišťování dalšího vzdělávání v oblasti nelékařských zdravotnických povolání 2.5.4
Ohrožení
změna studijních oborů snížení počtu zájemců o studium v důsledku demografického vývoje neudržitelnost existence kapacitně malých škol snížení počtu zájemců o studium na vyšší zdravotnické škole vlivem prodloužení délky studia a možnosti získat vzdělání ve stejném oboru studiem v bakalářském studijním programu vysoké školy konkurence absolventů zdravotnických škol z okolních států na trhu práce 3
Návrh koncepčních řešení
3.1
Strategie zdravotnického vzdělávání v návaznosti na příslušné dokumenty
Základním koncepčním dokumentem, ze kterého vychází zpracování koncepce zdravotnického školství, je Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje. K jeho třem strategickým prioritám patří zvýšení účasti na vzdělávání pro všechny věkové skupiny obyvatel, zvýšení kvality vzdělávání a řízení školství a zvýšení efektivity vzdělávání. Dalšími koncepčními dokumenty, které byly při zpracování návrhu koncepce akceptovány, jsou Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) a Koncepce zdravotní péče v Moravskoslezském kraji, kterou zpracoval Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v gesci Výboru sociálního a zdravotního zřízeného zastupitelstvem kraje. Legislativními dokumenty jsou především zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) a vyhláška MŠMT č. 144/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. 3.2
Návrhy změn ve zdravotnickém školství Moravskoslezského kraje
V návrhu koncepce se promítá zejména záměr neustálého rozšiřování přístupu stále širších vrstev obyvatel k vyšším úrovním vzdělání, rozšiřování obecného vzdělanostního základu a přesouvání úzce specializované odborné přípravy ze středního do terciárního školství či do dalšího vzdělávání a rozmach dalšího vzdělávání. Tento záměr je aktuální právě
11
pro Moravskoslezský kraj se znevýhodněnou vzdělanostní strukturou starších ročníků populace a s nižšími podíly osob s vyšší úrovní vzdělání. Dále se v návrhu změn promítá posílení všech forem úplného středního a úplného středního odborného vzdělání (v DZ MSK je zdůrazněna rovněž podpora nabídky zdravotnických, ošetřovatelských a pečovatelských oborů) spolu se zvýšením podílu všeobecně odborného vzdělávání rozšířením lyceálních studijních oborů ve středních odborných školách. Cílem těchto opatření je také zvýšení šance v přístupu k terciárnímu vzdělávání i k jeho dokončení, čímž se zvýší zaměstnatelnost a flexibilita absolventů v případě jejich přechodu na trh práce. Doporučené změny rovněž akceptují potřebu zvýšit otevřenost škol vůči okolí a motivovat je k rozšíření nabídky dalšího vzdělávání ve středních a vyšších školách. Koncepce zdravotnického školství na léta 2005 – 2008 směřuje k vytvoření optimální struktury vzdělávacích příležitostí v souladu s ekonomickým a demografickým vývojem a požadavky trhu práce. Při zpracování koncepce byla zohledněna především následující specifika: nutnost změn ve vzdělávací nabídce studijních oborů středních a vyšších zdravotnických škol v souvislosti s novou legislativou stárnutí populace regionu a s tím spojený nárůst potřeby zdravotní péče, zejména geriatrické, rehabilitační a psychiatrické péče nedostatečný počet nižších a středních zdravotnických pracovníků ve zvláštních zdravotnických zařízeních – dětských stacionářích a centrech, zařízeních domácí zdravotní péče – předpoklad rozšíření systému domácí péče dostatečná kapacita a dobrá dostupnost středních zdravotnických škol a vyšší zdravotnické školy Návrhy koncepčního řešení: 1. Pokračovat v optimalizaci sítě středních zdravotnických škol, např. formou sloučení škol s příbuzným zaměřením nebo vytvořením odloučených pracovišť stávajících škol. 2. Vytvořit centrum zdravotnického vzdělávání v některé ze stávajících zdravotnických škol, které bude ve spolupráci s ostatními zdravotnickými školami implementovat schválenou koncepci zdravotnického vzdělávání v rámci MSK a iniciovat změny ve studijní nabídce zdravotnických oborů SOŠ a VOŠ. Toto centrum by mělo úzce spolupracovat zejména s úřady práce, s odbornou profesní organizací sester a jiných středních zdravotnických pracovníků, s informačním systémem RISA a dalšími zainteresovanými subjekty. Uvedené návrhy korespondují se strategickým cílem DZ MSK zvýšení efektivity vzdělávání a zajišťování rozvoje. Jejich realizací dojde ke zvýšení efektivity vynakládání finančních prostředků a rozšíření vzdělávací nabídky, která usnadní možnost operativně reagovat na požadavky trhu práce. 3. Zvýšit kapacitu středních zdravotnických škol o cca 20 – 25 %, což je v souladu se zájmem žáků základních škol o přijetí ke studiu ve středních zdravotnických školách, uplatnitelností absolventů zdravotnických oborů a současnými a očekávanými potřebami středních zdravotnických pracovníků. Z údajů RISA (viz část 2.4) vyplývá, že absolventi zdravotnických oborů SOŠ i VOŠ patří a budou patřit k významně poptávané skupině 2
s nízkou mírou nezaměstnanosti. Pokud se vstupem ČR do EU a očekávanými změnami ve zdravotnictví vyvstane zvýšená potřeba středních zdravotnických pracovníků, budou zdravotnické školy připraveny reagovat na tuto potřebu zvýšením počtu absolventů a rozšířením studijní nabídky. Výše uvedené zvýšení kapacity vytvoří předpoklady pro zajištění poptávky po středních zdravotnických pracovnících. 4. Optimalizovat studijní nabídku zdravotnických škol a. Podpořit zařazování lyceálních programů jako přípravu pro studium na vyšších odborných školách a na vysokých školách. b. Podpořit zařazení odborných studijních oborů podle požadavků trhu práce (např. Oční technik, Ortoticko-protetický technik apod.). c. Zachovat v nabídce studijních oborů tříletý obor Ošetřovatel ukončený závěrečnou zkouškou. d. Nahradit stávající studijní obory středních zdravotnických škol a vyšší zdravotnické školy nově koncipovanými zdravotnickými obory. e. Rozšířit distanční formy studia ve studijních oborech středních zdravotnických škol a vyšších zdravotnických škol. f. Organizovat specializační studium a akreditované kvalifikační kurzy v oborech, u kterých to umožňuje zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. 5. Rozvíjet další vzdělávání dospělých (např. krátkodobé kurzy první pomoci, osobní asistent, dobrovolný společník apod.). 6. Podpořit spolupráci vyšší zdravotnické školy s vysokými školami (např. akreditací bakalářských studijních programů). Návrhy uvedenými v bodech 3. – 6. bude podpořena strategická priorita DZ MSK - zvýšení účasti na vzdělávání. Dojde jimi k realizaci změn ve vzdělávání středních zdravotnických pracovníků souvisejících s novou legislativní úpravou zdravotnických povolání. 3.3
Očekávané dopady realizace koncepce
1. Zvýšení průměrné velikosti škol, které mají ve studijní nabídce zdravotnické obory. 2. Zajištění dostatečné studijní nabídky zdravotnických oborů v různých vzdělanostních stupních v Moravskoslezském kraji. Zvýšení kapacity středních zdravotnických škol o cca 20 – 25 %. 3. Změna struktury oborové nabídky zdravotnických škol (lyceizace, výuka oborů chybějících ve studijní nabídce MSK, zařazování forem studia při zaměstnání). 4. Organizace specializačního studia a akreditovaných ve středních zdravotnických školách a vyšší zdravotnické škole.
kvalifikačních
kurzů
5. Další vzdělávání dospělých v oblasti zdravotnictví realizované ve středních zdravotnických školách a vyšší zdravotnické škole. 6. Participace vyšší zdravotnické školy na bakalářských programech vysokých škol.
13
3.4 Ekonomický dopad realizace koncepce V kontextu financování regionálního školství v Moravskoslezském kraji realizací koncepce zdravotnického školství nedojde ke zvýšení potřeby prostředků z krajského rozpočtu určených pro oblast středního školství. Optimalizace středních škol musí být navržena tak, aby přinesla úsporu vynakládaných finančních prostředků. 3.5
Časový harmonogram realizace navržených koncepčních řešení a. úprava sítě škol k 1. 9. 2005 a 1. 9. 2006 b. rozšíření vzdělávací nabídky k 1. 9. 2005 a 1. 9. 2006 c. příp. další navrhovaná opatření realizovat do konce roku 2008
Přílohy Tabulka č. 1 Přehled využití kapacit středních zdravotnických škol a vyšší zdravotnické školy v MSK ve školním roce 2003/2004 Tabulka č. 2 Přehled oborů vyučovaných ve středních zdravotnických školách a vyšší zdravotnické škole v MSK ve školním roce 2003/2004 Tabulka č. 3 Počet žáků v oborech vyučovaných ve středních zdravotnických školách MSK v letech 2001 – 2004 Tabulka č. 4 Počet žáků v oborech vyšší zdravotnické školy v MSK v letech 2001 – 2004
2
Tabulka č. 5 Počet přihlášených a přijatých žáků do oborů denního studia středních zdravotnických škol MSK v letech 2002 – 2004 Tabulka č. 6 Přehled oborů a počet studujících na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity v letech 2001 – 2004 Tabulka č. 7 Počet absolventů středních zdravotnických škol MSK v letech 2001 – 2003 Tabulka č. 8 Počet absolventů vyšší zdravotnické školy v MSK v letech 2001 – 2003 Tabulka č. 9 Projekce počtu 15letých v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 10 Přehled počtu sledovaných skupin uchazečů v evidenci ÚP v MSK v letech 2002 - 2004
Tabulka č. 1 Přehled využití kapacit středních zdravotnických škol a vyšší zdravotnické školy v MSK ve školním roce 2003/2004
Název a adresa školy
SoučástKapacita
Střední zdravotnická škola, Krnov, Husovo nám. 1 Střední zdravotnická škola, Frýdek-Místek, Na Půstkách 68 Střední zdravotnická škola, Karviná, K. H. Borovského 2315 Střední zdravotnická škola, Nový Jičín, Divadelní 4 Střední zdravotnická škola, Opava, Dvořákovy sady 2
15
SOŠ SOŠ SOŠ SOŠ SOŠ
250 255 340 350 340
Celkem % naplnění žáků součásti
246 233 320 321 339
98,40 91,37 94,12 91,71 99,71
Střední zdravotnická škola a Vyšší zdravotnická škola, Ostrava, Jeremenkova 2 SZdŠ zřizované Moravskoslezským krajem celkem Církevní střední škola a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České Odry, Tř. 1. máje 37, Odry Soukromé gymnázium a Střední zdravotnická škola – Havířov, s. r. o., Havířov-Šumbark, Moravská 29/497 SZdŠ ostatních zřizovatelů celkem
SOŠ VOŠ
800 600 2335
767 483 2226
95,88 80,50 95,33
SOŠ
*90
*46
*51,11
SOŠ
90 180
73 119
81,11 66,11
Pozn.: Jedná se o cílovou kapacitu a naplněnost oboru 53-41-J/002 Ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu, který se vyučuje ve střední zdravotnické škole.
Tabulka č. 2 Přehled oborů vyučovaných ve středních zdravotnických školách a vyšší zdravotnické škole v MSK ve školním roce 2003/2004 Název a adresa školy
Kód a název oboru, forma studia 53-41-J/001 Ošetřovatelka - denní Střední zdravotnická škola, Krnov, 53-41-M/001 Všeobecná sestra - denní Husovo nám. 1 53-41M/001 Všeobecná sestra - večerní Střední zdravotnická škola, Frýdek-Místek, 53-41-M/001 Všeobecná sestra - denní Na Půstkách 68 53-41-J/001 Ošetřovatelka - denní 53-41-M/001 Všeobecná sestra - denní Střední zdravotnická škola, Karviná, 53-41-M/001 Všeobecná sestra – denní K. H. Borovského 2315 (polský vyučovací jazyk)
2
Střední zdravotnická škola, Nový Jičín, Divadelní 4
53-41-M/001 Všeobecná sestra – denní 53-41-M/001 Všeobecná sestra - večerní 53-41-M/001 Ošetřovatelka - denní Střední zdravotnická škola, Opava, 53-41-M/001 Všeobecná sestra – denní Dvořákovy sady 2 53-41-M/001 Všeobecná sestra - večerní 53-41-M/001 Všeobecná sestra – denní 53-41-M/001 Všeobecná sestra – večerní 53-43-M/001 Zdravotní laborant – denní 53-43-M/002 Farmaceutický laborant – denní 53-44-M/001 Zubní technik – denní 53-45-M/001 Dietní sestra – denní 53-41-N/001 Diplom. všeobecná sestra - denní 53-41-N/001 Diplomovaná všeobecná sestra – Střední zdravotnická škola dálkové a Vyšší zdravotnická škola, Ostrava, 53-41-N/002 Diplom. dětská sestra – denní Jeremenkova 2 53-41-N/003 Diplom. porodní asistentka denní 53-41-N/005 Diplomovaná sestra pro intenzivní péči - denní 53-42-N/001 Diplomovaný ergoterapeut-denní denní 53-42-N/002 Diplomovaný fyzioterapeut -denní Církevní střední škola a Střední zdravotnická 53-41-J/002 Ošetřovatelka se zaměřením škola svaté Anežky České Odry, na rodinnou výchovu - denní tř. 1. máje 37, Odry Soukromé gymnázium a Střední zdravotnická 53-41-J/001 Ošetřovatelka - denní škola - Havířov, s. r. o., Havířov–Šumbark, Moravská 29/497 J - střední odborné vzdělání dosažené úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky ve studijním oboru s délkou studia kratší než 4 roky, získání vysvědčení o závěrečné zkoušce M – úplné střední odborné vzdělání dosažené úspěšným vykonáním maturitní zkoušky, získání maturitního vysvědčení N – vyšší odborné vzdělání dosažené úspěšným vykonáním absolutoria, získání vysvědčení o absolutoriu
Tabulka č. 3 Počet žáků v oborech vyučovaných ve středních zdravotnických školách MSK v letech 2001 - 2004 Kód a název oboru
Školní rok 2001/200 2002/200 2003/2004 2 3
Forma studia – denní 53-41-J/001 Ošetřovatelka 53-41-J/002 Ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu DS - obory ukončené závěrečnou zkouškou 53-41-M/001 Všeobecná sestra 17
131 53
149 46
153 46
184 1679
195 1646
199 1674
53-43-M/001 Zdravotní laborant 53-43-M/002 Farmaceutický laborant 53-44-M001 Zubní technik 53-45-M/001 Dietní sestra DS - obory ukončené maturitní zkouškou celkem Forma studia - studium při zaměstnání - večerní 53-41-M/001 Všeobecná sestra OFS - obory ukončené maturitní zkouškou celkem
58 111 95 83 2026
58 83 93 79 1959
59 114 90 53 1990
137 137
130 130
156 156
Tabulka č. 4 Počet žáků v oborech vyšší zdravotnické školy v MSK v letech 2001 – 2004 Kód a název oboru
Školní rok 2001/200 2002/200 2003/2004 2 3
Forma studia - denní 53-41-N/001 Diplomovaná všeobecná sestra 53-41-N/002 Diplomovaná dětská sestra 53-41-N/003 Diplomovaná porodní asistentka 53-41-N/005 Diplomovaná sestra pro intenzivní péči 53-42-N/001 Diplomovaný ergoterapeut 53-42-N/002 Diplomovaný fyzioterapeut Denní studium celkem Forma studia - studium při zaměstnání - dálkové 53-41-N/001 Diplomovaná všeobecná sestra Dálkové studium celkem
74 40 65 25 71 82 357
63 40 47 66 73 83 372
72 60 32 40 78 88 370
82 82
106 106
113 113
Tabulka č. 5 Počet přihlášených a přijatých žáků do oborů denního studia středních zdravotnických škol MSK v letech 2002 - 2004
Kód a název oboru 53-41-J/001 Ošetřovatelka 53-41-M/001 Všeobecná sestra
Školní rok 2002/2003 Školní rok 2003/2004 Přihlášení Přijatí do % Přihlášení Přijatí do % 1. roč. přijatých 1. roč. přijatých 85 70 82,4 84 70 83,3 876
430
49,1
2
1003
475
47,4
53-43-M/001 Zdravotní laborant 53-43-M/002 Farmaceut. laborant 53-44-M/001 Zubní technik 53-45-M/001 Dietní sestra
0
0
0
62
30
48,4
147
32
21,8
110
30
27,3
109
31
28,4
89
29
32,6
56
30
53,6
0
0
0
Tabulka č. 6 Přehled oborů a počet studujících na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity v letech 2001 – 2004 Akademický rok 2001/200 2002/200 2003/2004 2 3
Název oboru Bakalářský studijní program Sociálně zdravotní a geriatrická péče Všeobecná sestra Porodní asistentka Fyzioterapie Zdravotnické vyšetřovací metody Zdravotnický management - ošetřovatelská péče Ochrana veřejného zdraví Radiologický asistent Bakalářské studijní programy celkem Magisterský studijní program Sociální práce se zdravotnickým profilem Doktorský studijní program Sociální práce Tabulka č.7
90 20 18 109 73 113 0 0 423
86 47 40 116 60 137 25 0 511
86 95 53 102 67 102 51 16 572
146
162
167
6
14
15
Počet absolventů středních zdravotnických škol MSK v letech 2001 - 2003 Kód a název oboru 2000/200 1 Forma studia - denní 53-41-J/001 Ošetřovatelka 53-41-J/002 Ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu DS - obory ukončené závěrečnou zkouškou celkem
19
Školní rok 2001/200 2002/2003 2
36 16
33 15
50 19
52
48
69
53-41-M/001 Všeobecná sestra 53-43-M/001 Zdravotní laborant 53-43-M/002 Farmaceutický laborant 53-44-M001 Zubní technik 53-45-M/001 Dietní sestra Obory ukončené maturitní zkouškou celkem Forma studia - studium při zaměstnání - večerní 53-41-M/001 Všeobecná sestra OFS - obory ukončené maturitní zkouškou celkem
306 32 0 27 21 386
406 0 61 31 29 527
417 28 0 32 22 499
111 111
24 24
38 38
Tabulka č. 8 Počet absolventů vyšší zdravotnické školy v MSK v letech 2001 - 2003 Kód a název oboru
Školní rok 2001/200 2002/200 2003/2004 2 3
Forma studia - denní 53-41-N/001 Diplomovaná všeobecná sestra 53-41-N/002 Diplomovaná dětská sestra 53-41-N/003 Diplomovaná porodní asistentka 53-41-N/005 Diplomovaná sestra pro intenzivní péči 53-42-N/001 Diplomovaný ergoterapeut 53-42-N/002 Diplomovaný fyzioterapeut Denní studium celkem Forma studia - studium při zaměstnání - dálkové 53-41-N/001 Diplomovaná všeobecná sestra OFS celkem
2
19 26 0 16 19 27 107
24 16 0 16 27 21 104
20 0 23 24 19 24 110
11 11
0 0
21 21
Tabulka č. 9 Projekce počtu 15letých v Moravskoslezském kraji 1997 1998 1999 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Kraj celkem Okres Bruntál Okres Frýdek-Místek Okres Karviná Okres Nový Jičín Okres Opava Ostrava
17780 1548 3027 3953 2238 2587 4427
17585 1446 2857 4030 2335 2534 4383
17271 1508 2833 3927 2171 2447 4385
17547 1514 2819 4161 2124 2436 4493
17130 1433 2850 3860 2162 2438 4387
17644 1464 2905 3943 2266 2512 4554
17075 1447 2905 3748 2266 2379 4330
17440 1561 2836 3842 2266 2367 4568
21
16955 1514 2741 3760 2208 2346 4386
15748 1351 2665 3576 2051 2128 3977
15541 1361 2639 3526 2011 2078 3926
13844 1222 2263 3106 1838 1875 3540
12387 1111 2103 2727 1573 1725 3148
11849 1044 1983 2631 1479 1677 3035
11663 1037 1924 2496 1550 1656 3000
11350 1008 1883 2458 1468 1641 2892
11200 960 1843 2410 1470 1587 2930
11014 905 1848 2384 1408 1498 2971
2017
11299 11386 948 1001 1805 1824 2378 2453 1477 1466 1568 1574 3123 3068
22
Tabulka č. 10 Přehled počtu sledovaných skupin uchazečů v evidenci ÚP v MSK v letech 2002 – 2004
Počet evidovaných absolventů zdravotnických oborů (SZP) Bruntál
Frýdek-Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Ostrava
MSK celkem
30.4.2002 30.4.2003 30.4.2004 30.4.2002 30.4.2003 30.4.2004 30.4.2002 30.4.2003 30.4.2004 30.4.2002 30.4.2003 30.4.2004 30.4.2002 30.4.2003 30.4.2004 30.4.2002 30.4.2003 30.4.2004 30.4.2002 30.4.2003 30.4.2004
1 9 15 24 12 18 32 9 10 21 14 18 32 27 30 18 71 91 128
Počet evidovaných absolventů (bez mladistvých) celkem*) 595 625 661 1 693 1 810 1 646 3 586 2 144 2 014 1 236 1 108 983 1 680 1 279 1 253 2 454 2 898 1 778 11 244 9 864 8 335
Počet evidovaných odborných zdravotnických pracovníků (SZP) 51 54 31 63 69 94 117 135 160 65 82 46 66 83 48 79 117 325 468 567
Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání celkem 8 054 9 052 9 554 14 435 15 973 16 836 25 223 27 060 27 779 9 948 11 210 11 235 9 914 10 859 11 200 25 748 28 341 29 635 93 322 102 495 106 239
*) Důvodem poklesu počtu vykazovaných absolventů škol a učilišť je změna metodiky jejich klasifikace. Do roku 2003 byl podle zákoníku práce za evidovaného nezaměstnaného absolventa považován občan, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia dvou let. Docházelo tak k nelogickým anomáliím, kdy absolventy byli v evidencích úřadů práce i starší lidé a tento statut u nich mohl teoreticky přetrvat až do důchodového věku. Od roku 2003 proto považujeme podle zákona o zaměstnanosti za absolventy uchazeče o zaměstnání, kterým se po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole) věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče. Z tohoto důvodu nelze meziroční vývoj počtu evidovaných absolventů škol a učilišť hodnotit a tato situace se změní až v roce 2004. Pozn.: Nevyplněná pole tabulky – ÚP tyto údaje neposkytly.
22