STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŢE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI NA OBDOBÍ 2005 - 2008
Odbor školství, mládeţe a sportu, Krajský úřad Moravskoslezský kraj, 2005
-1-
Obsah
1
ÚVOD ........................................................................................................................................................... 3
2
CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ................................................................ 4
3 VYHODNOCENÍ STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŢE V PŮSOBNOSTI ODBORU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A SPORTU KRAJSKÉHO ÚŘADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2003 - 2004 ...................................................................... 5 SOUČASNÝ STAV V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ ................. 6
4 4.1
Legislativní vymezení ............................................................................................................................... 6
4.2
Podpora prevence sociálně patologických jevů ........................................................................................ 7
4.3
Školní preventivní strategie ...................................................................................................................... 7 CÍLOVÉ SKUPINY .................................................................................................................................... 8
5 5.1
Děti a mládež ............................................................................................................................................ 8
5.2
Rodiče, zákonní zástupci .......................................................................................................................... 8
5.3
Pedagogičtí pracovníci ............................................................................................................................. 8
5.4
Specifické cílové skupiny ......................................................................................................................... 8 ORGANIZAČNÍ SYSTÉM PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ ........................... 9
6 6.1
Hlavní subjekty v systému resortu školství ............................................................................................... 9
6.1.2 Horizontální úroveň systému prevence ..................................................................................................... 9 6.1.3 Vertikální úroveň:..................................................................................................................................... 9 7 VÝCHODISKA, FUNKCE A CÍLE STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI NA OBDOBÍ 2005 - 2008 ........................................................ 10 7.1
Východiska ............................................................................................................................................. 10
7.2
Funkce .................................................................................................................................................... 10
7.3
Cíle.......................................................................................................................................................... 11
7.3.1 Hlavní cíle .............................................................................................................................................. 11 7.3.2 Specifické cíle .......................................................................................................................................... 11 8
SWOT ANALÝZA .................................................................................................................................... 11
9
AKČNÍ PLÁN ............................................................................................................................................ 13
10
PRAMENY A ZDROJE ............................................................................................................................ 14
11
PŘÍLOHY .................................................................................................................................................. 15
-2-
1 ÚVOD Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) od roku 2001 vytváří strategické dokumenty v návaznosti na koncepce protidrogové politiky, kterými vláda České republiky již v roce 1993 položila základy národní protidrogové politiky. MŠMT z oblasti národní protidrogové problematiky převzalo do své působnosti plnění primárních preventivních aktivit v oblasti sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních. Základním principem prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v resortu školství je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, osvojení si pozitivního sociálního chování, rozvoj a podpora sociálních kompetencí vedoucí k harmonickému rozvoji osobnosti. Základními východisky efektivní primární prevence je kontinuita, systematičnost a komplexnost preventivního působení s ohledem na věk dítěte a jeho aktuální prožívání světa. Primární prevence je zaměřena zejména na rizikové faktory spolupodílející se na vzniku sociálně patologických jevů. Tvorba krajských koncepčních materiálů vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 14514/2000–51 k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a v Moravskoslezském kraji na období 2005 - 2008 vychází především ze Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005 - 2008, ze závěrů pravidelných jednání s okresními metodiky prevence, z výsledků analýzy potřeb terénu, z dlouhodobých cílů stanovených strategiemi MŠMT, ze zkušeností z naplňování koncepcí prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 1998 – 2000 a 2001 - 2004. Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže je zpracována v souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání, tzv. Bílou knihou, s Akčním plánem Evropské unie boje proti drogám, s Usnesením vlády ČR č. 1305 o Národní strategii protidrogové politiky na období 2005 - 2009, s Usnesením vlády ČR č. 393 ke Strategii prevence kriminality na léta 2005 - 2008 a dokumentem WHO Zdraví pro všechny 21. století – Cíl 12 a s Usnesením vlády č. 1046 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny ve 21. století. Strategie prevence sociálně patologických jevů je současně plně v souladu se Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek, dokumentu MŠMT z roku 2005.
-3-
2
CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
Moravskoslezský kraj (dále jen MSK) je nejlidnatějším vyšším územně samosprávným celkem v České republice s rozlohou 5445 km2. Území je dále členěno na 6 nižších územních jednotek, na okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Počet obyvatel MSK se stejně jako v celé ČR již řadu let plynule snižuje. Ke 31. prosinci 2003 zde žilo celkem 1 260.277 trvale bydlících obyvatel, což je o 2.383 (-0,2 %) méně než před rokem a o 23.364 (-1,8 %) méně než před pěti lety. Velice vážným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí ve věkové kategorii do 14 let. Od roku 1992 se jejich počet v MSK snížil o 71.696, tj. o 26,4 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do zvyšujícího se průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 38,8 let.1 Tabulka 1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji
ukazatel 1) (celkový počet)
stav k 31.12.2001 z toho celkem ženy 1 265 912 647 780 896 281 446 376
stav k 31.12.2002 celkem
z toho ženy
stav k 31.12.2003 celkem
z toho ženy
646 150 1 260 277 644 781 obyvatelé 1 262 660 447 344 448 346 obyvatelé v „produktivním věku“ 898 010 900 443 obyvatelé věkové kategorie 0 - 14 100 849 97 782 212 230 103 696 206 252 199 922 let 39,7 40,0 40,3 průměrný věk obyvatel 38,2 38,5 38,8 1) 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců.
I přes výše uvedené údaje patří Moravskoslezský kraj v rámci ČR k regionům s relativně nejvyšším podílem obyvatel v předproduktivní věkové kategorii. V kraji bylo k 12. 4. 2005 2: 244 mateřských škol 413 základních škol 45 speciálních škol 17 zvláštních škol 157 středních škol 11 vyšších odborných škol 4 vysoké školy Díky poloze na hranici tří států vykazuje oblast pestřejší národnostní strukturu. K české národnosti se hlásí 86,9 % obyvatel, ke slovenské 3,3 %, k polské 3,0 %, k moravské 2,3 %, ke slezské 0,8 %, k německé 0,3 % a 0,2 % obyvatel se hlásí k národnosti rómské3. Z hlediska sociálně patologických jevů je neopominutelnou charakteristikou zdejší populace dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti.
1
Zdroj: http://ot.uradprace.cz/ - Analýza trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2004 Zdroj: Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad Moravskoslezského kraje 3 Zdroj: http://kr-moravskosleszsky.cz/ - Fakta o regionu 2
-4-
3 VYHODNOCENÍ
STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŢE V PŮSOBNOSTI ODBORU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A SPORTU KRAJSKÉHO ÚŘADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2003 - 2004
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje se opírala, stejně jako na období nadcházející, o Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT. Zhodnocení krajských specifik: Na dané období 2003 - 2004 byly vytýčeny cíle, které byly pro vlastní vyhodnocení rozděleny do oblastí: Koordinační Metodická Dotační Vzdělávací Osvětová a informační Koordinační Krajskému úřadu, odboru školství, mládeže a sportu se v daném období ze stanovených krátkodobých cílů podařilo na velmi dobré úrovni spolupracovat ve vertikální linii se všemi subjekty v oblasti prevence (MŠMT Odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy; Krajský úřad, Odbor školství, mládeže a sportu; Pedagogicko psychologická poradna; školní metodik prevence - viz Obrázek 2, str.9). Spolupráci je nutno v dalších obdobích udržovat minimálně na dosažené úrovni. Kromě základní páteře subjektů (články a kompetence jsou uvedeny v Příloze 2, str. 17) působících v dané oblasti se zvýraznila spolupráce s Odborem sociálních věcí Moravskoslezského kraje, který má ve své kompetenci sekundární a terciární protidrogovou prevenci. Zástupce odboru školství, mládeže a sportu se stal členem pracovní skupiny protidrogové prevence, která působí jako poradní orgán sociálnímu výboru – zastupitelstva kraje. V celém období 2003 - 2004 se kladl velký důraz na sledování a sběr informací o neziskových subjektech poskytující služby v oblastech jak specifické, tak nespecifické primární prevence sociálně patologických jevů. Protože kvalita poskytovaných služeb v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů se velmi lišila, byly vytvořeny MŠMT Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek, jejichž cílem je zajištění kvality poskytovaných služeb. Metodická Úroveň preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních je každoročně vyhodnocována prostřednictvím Závěrečné zprávy o naplňování Minimálních preventivních programů a je přístupná veřejnosti na internetových stránkách Moravskoslezského kraje. Výskyt sociálně patologických jevů má dle analýzy dat, téměř ve všech sledovaných případech vzrůstající tendenci.Výsledky analýzy jsou součástí Přílohy 1, str. 15. Na základě této evaluace je určována další školní strategie a metodika na daná období prostřednictvím odboru školství, mládeže a sportu a dalších subjektů páteřní sítě (viz Obrázek 2, str. 9 a Příloha 2, str. 17) na nadcházející školní rok. Vyhodnocování školních programů realizovaných školou či školským zařízením také slouží jako jeden z ukazatelů k periodickému hodnocení ředitelů škol.
-5-
Dotační Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně vyhlašuje dotační řízení na podporu aktivit v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortů a část svých prostředků poskytuje krajům, které poté organizují dotační řízení pro subjekty ve svém regionu. Prostředky jsou rozdělovány podle počtu dětí, žáků a studentů. Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu rovněž podporuje preventivní aktivity v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Výši finančních prostředků znázorňuje tabulka 2. Tabulka 2 – Výše finančních prostředků uvolněných MSK na dotační řízení v obdobích 2003, 2004 a 2005
MŠMT Program I. Moravskoslezský kraj
2003 1.788 tis 1.300 tis
2004 1.773 tis 1.300 tis
2005 1.773 tis 1.300 tis
Vzdělávací Cíle v oblasti vzdělávání, především metodiků na úrovni okresní a školské, se nepodařilo naplnit. Chybí zejména systematické vzdělávání na regionálních vysokých školách, dále chybí dlouhodobé výcviky či kurzy. Osvětová a informační Ve sledovaném období se podařilo vybudovat aktivní internetové stránky http://www.krmoravskoslezsky.cz/mas_05.html zabývající se problematikou sociálně patologických jevů, které jsou pravidelně aktualizovány. V rámci osvětové činnosti byla navázána spolupráce se Státním zdravotním ústavem Praha a Krajskou hygienickou stanicí Moravskoslezského kraje.
4 SOUČASNÝ STAV V OBLASTI
PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ
Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže je řízena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, odborem speciálního vzdělávání a institucionální výchovy, úsekem prevence sociálně patologických jevů. MŠMT vydává strategické dokumenty v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže pro daná období, legislativně vymezuje aktivity v rámci preventivních aktivit na školách a školských zařízeních. 4.1 Legislativní vymezení
Dokumenty související přímo s problematikou prevence sociálně patologických jevů4: -
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, Vyhláška 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 14514/2000–51 k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 28 275/2000-22 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení,
4
Zdroj: MŠMT, Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti v působnosti Ministerstva školství, mládeže a sportu na období 2005-2008
-6-
-
-
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 14 423/99-22 k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č.j.: 11 691/2004-24 „Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu“ Standardy odborné způsobilosti pro poskytovatele programů primární prevence užívání návykových látek
Legislativní normy České republiky pro oblast prevence5: -
Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a podobných hrách Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon Zákon č. 283/1991 Sb., o policii České republiky Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)
4.2 Podpora prevence sociálně patologických jevů
MŠMT každoročně vymezuje finanční prostředky na podporu aktivit sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Moravskoslezský kraj, vzhledem k největšímu počtu dětí a mládeže ve srovnání s ostatními kraji, získává největší finanční podíl vymezený pro dotační programy na podporu preventivních programů. Ty jsou každoročně rozdělovány ve výběrovém řízení školám, školským zařízením i nestátním neziskovým organizacím působící v dané problematice. 4.3 Školní preventivní strategie
Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže je sledován na každé škole v MSK prostřednictvím hlavního nástroje prevence v resortu školství tzv. školní preventivní strategie (dříve Minimálního preventivního programu), která je komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit na školách a ve školských zařízeních. Jeho realizace je dle metodického pokynu MŠMT č.j. 14514/2000-51 o prevenci sociálně patologických jevů pro každou školu a každé školské zařízení závazná a podléhá kontrole České školní inspekci.
5
Zdroj: Tamtéž
-7-
5 CÍLOVÉ SKUPINY 5.1 Děti a mládeţ
Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí s přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám podílející se na tvorbě kvalitního prostředí a životních podmínek. 5.2 Rodiče, zákonní zástupci
Rodiče či zákonní zástupci patří mezi jednu z nejdůležitějších cílových skupin, které se podílejí na cílech stanovených v bodě 5. 1. 5.3 Pedagogičtí pracovníci
Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagog vzdělaný, odborně erudovaný, komunikativně, psychologicky a speciálně pedagogicky vybavený. Svou osobností se pozitivně podílí na vývoji sebeuvědomění žáka a je schopen vyučovat za aktivní účasti dětí. Zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti sociálně patologickým jevům vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních. 5.4 Specifické cílové skupiny
Mezi specifickou cílovou skupinu řadíme především poskytovatele preventivních aktivit, kteří působí ve školách či školských zařízeních: metodici prevence (pracovníci pedagogicko-psychologických poraden) školní metodici prevence (vybraní pedagogové ve školách a školských zařízeních) nestátní neziskové organizace zabezpečující zejména aktivity, které v systému prevence chybí (péče o mladé toxikomany, raná péče o děti ze sociálně rizikového prostředí a o předškolní hyperaktivní děti, apod.)
-8-
6 ORGANIZAČNÍ SYSTÉM PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ 6.1 Hlavní subjekty v systému resortu školství 6.1.2 Horizontální úroveň systému prevence
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy aktivně spolupracuje s věcně příslušnými resorty a nadresortními orgány. V tomto systému je začleněn i Moravskoslezský kraj. Státní správa a samospráva Obrázek 1 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky
MŠMT
Pracovní skupina specifické primární prevence
Republikový výbor pro prevenci kriminality
MZ
MV
PČR
MPSV
MS
MO
MF
Organizace přímo řízené MŠMT
KRAJ obec
6.1.3 Vertikální úroveň:
Na vertikální úrovni MŠMT metodicky vede a koordinuje síť koordinátorů, kterou tvoří krajští školní koordinátoři (v MSK – referent pro prevenci sociálně patologických jevů), dále okresní metodiky preventivních aktivit, a v neposlední řadě vede školní metodiky prevence, kteří jsou na všech základních i středních školách. Obrázek 2 MŠMT, odb. 24 Odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy úsek prevence sociálně patologických jevů Moravskoslezský kraj – KRAJSKÝ ÚŘAD Odbor školství, mládeţe a sportu Oddělení mládeţe a sportu referent pro prevenci sociálně patologických jevů Okresní metodik preventivních aktivit Pedagogicko psychologická poradna
Školní metodik prevence Školy a školská zařízení -9-
Mimo tyto instituce (páteřní sítě prevence) poskytuje poradenské, vzdělávací, metodické a koordinační služby v oblasti prevence sociálně patologických jevů Česká školní inspekce, Institut pro pedagogicko psychologické poradenství, Výzkumný ústav pedagogický, Národní ústav pedagogického vzdělávání, Ústav pro informace pedagogického vzdělávání, Antidopingový výbor, vysoké školy a nestátní neziskové organizace.
7 VÝCHODISKA, FUNKCE A CÍLE STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI NA OBDOBÍ 2005 - 2008
7.1 Východiska
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji navazuje na výsledky analýzy a cíle z těchto dokumentů: Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na období 2003 2004, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji, Ostrava 2003, Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001 - 2004, Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005 - 2008, Národní strategie protidrogové politiky 2005 – 2009, Strategie prevence kriminality na léta 2004 – 2007.
7.2 Funkce VYTÝČENÍ ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ A CÍLŮ PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ
VYMEZENÍ INSTITUCIONÁLNÍHO A ORGANIZAČNÍHO RÁMCE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŢE V PŮSOBNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
NABÍDKA
INSTITUCÍM A ORGANIZACÍM ZAPOJENÝCH DO REALIZACE PREVENTIVNÍCH AKTIVIT, ABY SI NAŠLY SVÉ MÍSTO A ROLI PŘI NAPLŇOVÁNÍ TÉTO STRATEGIE
KOORDINACE PROPOJOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ÚROVNĚ (STÁTNÍ SPRÁVU, STÁTNÍ I NESTÁTNÍ ORGANIZACE, KTERÉ REALIZUJÍ SLUŢBY V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ)
-10-
7.3 Cíle 7.3.1 Hlavní cíle
snížení nárůstu negativních jevů u dětí a mládeže výchova ke zdravému životnímu stylu rozvoj a podpora sociálních kompetencí Ke splnění hlavních cílů přispějí cíle specifické. Hlavní cíle strategie prevence jsou v souladu s cíli Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji 7.3.2 Specifické cíle
Efektivní primární prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Zvyšování odborné úrovně poskytovatelů služeb v oblasti primární prevence Efektivní koordinace aktivit a subjektů zapojených do preventivních aktivit v kraji Informování veřejnosti v kraji o výskytu sociálně patologických jevů a o realizovaných opatřeních Podpora výzkumu a aktuálního monitoringu výskytu sociálně patologických jevů a následná aplikace získaných poznatků v praxi Způsob a prostředky vedoucí k naplnění jednotlivých specifických cílech jsou podrobně rozpracovány v 1. Akčním plánu realizace Krajské strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005-2008. 8 SWOT ANALÝZA Formou SWOT analýzy, do které se zapojili okresní metodici preventivních aktivit, protidrogoví koordinátoři, manažeři prevence kriminality, sociální odbory městských úřadů, Probační a mediační služba, NNO pracující s dětmi a mládeží a další instituce v Moravskoslezském kraji, byly zpracovány následující ukazatele: S - silné stránky W - slabé stránky -
-
-
-
existence strategií v oblasti prevence sociálně patologických jevů, prevence kriminality, protidrogové politiky na státní úrovni a jejich legislativní podpora nastavení kritérií kvality poskytovaných služeb v oblasti preventivních aktivit - existence Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek existence sítě středisek volného času a NNO v oblasti specifické i nespecifické prevence existence sítě metodiků prevence na školách a školských zařízeních profesionální postoj oblastních metodiků preventivních aktivit v rámci regionální spolupráce koncepční a metodická podpora krajské páteřní sítě při realizaci a rozvoji primární prevence ve školách pravidelné vzdělávání školních metodiků
-11-
-
-
-
-
-
nedostatečná koordinace státních a nestátních subjektů, které poskytují služby v primární prevenci absence lokálních strategií prevence sociálně patologických jevů nedostatečný kontinuální vzdělávací systém vzdělávání pro metodiky prevence dosud nejasná a měřitelná kriteria sledování efektivity minimálních preventivních programů nedostatečné finanční krytí programů prevence sociálně patologických jevů nedostatečné zapojení rodičů či zákonných zástupců dětí do systému preventivních programů škol nedostatek legislativních prostředků účinné represe zaměřené na alkoholové a tabákové výrobky
prostřednictvím oblastních metodiků
-
O - příleţitosti -
-
-
-
nesystémové formou grantů
financování
prevence
T - hrozby
vzájemné propojení mezi institucemi pracujících s dětmi a mladistvými na regionální úrovni možnost systematického a dlouhodobého vzdělávání metodiků prevence (oblastních a školních) zavedení funkčního víceletého a vícezdrojového grantového systému monitorování výskytu sociálně patologických jevů zavedení školních preventivních týmů (školní metodik prevence, výchovný poradce, speciální pedagog nebo psycholog) rozšiřování znalosti právního vědomí mezi rodiče a žáky spolupráce s rodiči, pedagogy zdravá medializace problémů, osvěta
-12-
-
-
vzrůstající trend sociálně nežádoucích forem jednání v dětské populaci podceňování významu a okrajové vnímání prevence sociálně patologických jevů nejasná součinnost a propojení subjektů na vertikální a na horizontální úrovni podceňování významu a okrajové vnímání specifické a nespecifické prevence sociálně nežádoucích jevů negativní dopad vlivu médií na děti a mládež nespolupráce se zákonnými zástupci dětí a mládeže bagatelizace preventivního působení veřejností
9 AKČNÍ PLÁN Akční plán období 2005 – 2006 rozvíjí Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Moravskoslezského kraje na období 2005 – 2008 a je nástrojem pro její účinnou implementaci. Akční plán na období 2005 - 2006 je sestaven dle jednotlivých specifických cílů. Tyto specifické cíle jsou určeny konkrétními cíli a činnostmi, které povedou k naplnění těchto dílčích cílů. Každá činnost akčního plánu je pak časově determinovaná a je u ní definovaný ukazatel jako konečný produkt jednotlivých aktivit. 1. Akční plán je zpracován na období 2005 – 2006. Jednotlivé cíle Akčního plánu na období 2005 – 2006 splňují následující kritéria : reálnost a měřitelnost efektivnost jsou prostředkem k naplnění některých z hlavních cílů Strategie prevence sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji počet cílů v jednotlivých oblastech je uskutečnitelný V roce 2007 budou výsledky prvního akčního plánu podrobeny hodnocení. Závěry tohoto hodnocení budou sloužit pro zpracování 2. akčního plánu. Rok 2005 2006 2007
Hlavní aktivity
Typ dokumentu
Strategie prevence sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji
Akční plán 2005-06 Hodnotící zpráva 1
Realizace úkolů z akčního plánu Evaluace Akčního plánu 2005-06
Akční plán 2007-08 Hodnotící zpráva 2
Realizace úkolů z akčního plánu Evaluace strategie 2005 - 2008
2008
V roce 2009 bude vyhodnocena realizace krajské strategie 2005 až 2008. Na základě tohoto hodnocení bude připravena Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji na nadcházející období.
-13-
10 PRAMENY A ZDROJE Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a sportu na období 2001-2004 Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na období 2003-2004 Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, Ostrava 2003 Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a sportu na období 2005-2008 Národní strategie protidrogové politiky 2005 – 2009 Strategie prevence kriminality na léta 2004 – 2007 Statistický výkaz – kriminalita za období 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003, Moravskoslezský kraj, Policejní prezidium ČR Statistický výkaz – kriminalita za období 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004, Moravskoslezský kraj, Policejní prezidium ČR Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, Ročenka 2004
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, Vyhláška 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, Metodický pokyn ministra školství, mládeže k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže,
a
tělovýchovy,
čj.:
14514/2000–51
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 28 275/2000-22 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 14 423/99-22 projevům rasismu, xenofobie a intolerance
k výchově proti
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č.j.: 11 691/2004-24 „Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu“ Standardy odborné způsobilosti pro poskytovatele programů primární prevence užívání návykových látek
http://ot.uradprace.cz/ - Analýza trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2004 http://kr-moravskosleszsky.cz/ - Fakta o regionu
-14-
11
PŘÍLOHY
Příloha 1) Výskyt sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji Pro určení efektivity realizace preventivních opatření je jedním z důležitých ukazatelů přímý výskyt sociálně patologických jevů. V tabulce č. 1. jsou uvedeny snížené stupně chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, neomluvené hodiny, což můžeme kvalifikovat také jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek a výskyt šikany. Data jsou znázorněna v procentech a vypovídají o počtu škol, kde byl tento jev zaznamenán. Tabulka č. 1. : Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2002/2003 a 2003/2004 (zdroj
OŠMS) Sníţená známka z chování
základní školství střední školství
Neomluvené hodiny
Zneuţití alkoholu
Zneuţití návykových látek
Šikana
% 02/03
% 03/04
% 02/03
% 03/04
% 02/03
% 03/04
% 02/03
% ¾
% 02/03
% 03/04
57
58
52,4
58
15,6
14
9,5
8
30
36
75,5
80
78,7
88
25,2
26,5
21,3
56
16,8
26
Mezi další nejčastější sociálně patologické jevy, které školy musely řešit, patří: kouření, krádeže, rasismus, agresivita, vandalismus, záškoláctví, podvody, gambling, poruchy příjmu potravy, vztahové problémy žák rodič, předčasná sexuální aktivita, nedostatečná spolupráce a péče rodiny, vulgarita vůči učitelům.
Kriminalita dětí a mládeţe v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 2. : Vzore nejzávažnějších trestných činů dětí a mladistvých v Moravskoslezském kraji za období let
2002-2004 (zdroj PČR) děti Název - výběr 2002 2003 0 0 Vraţda 188 201 Násilné trestné činy 11 19 Mravnostní činy 424 225 Krádeţe vloupáním 609 401 Krádeţe prosté 5 16 Hospodářské činy 103 69 Ostatní trestné činy x 11 Drogy pozn.) CELKEM 1503 985 Pozn.) x – v roce 2002 nebyl tento údaj sledován.
2004 0 147 14 217 267 16 53 7 752
2002 0 184 23 398 824 20 193 x 2036
Mladiství 2003 0 292 35 432 743 29 244 70 1864
2004 3 348 26 369 481 41 156 28 1512
V tabulce jsou sledována data nejvýznamnějších kriminálních činů, přičemž několik skutků mohl spáchat tentýž jedinec. Statistika PČR sleduje i jiné kriminální činy než které jsou uvedeny v souhrnu, celkový součet je tedy jiný než součet dat uvedený v tabulce. Pro určení tendence vývoje kriminality je nutné brát v úvahu celková data. Dle tohoto ukazatele je klesající tendence páchání trestných skutků dětmi a mladistvými.
-15-
Drogová scéna v Moravskoslezském kraji Sběr dat o drogové scéně zajišťují hygienické služby, v Moravskoslezském kraji se jedná o Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Ostravě. Obsahem těchto dat jsou zejména informace o prvoléčených uživatelích drog, kteří žádali o pomoc v některém z léčebně kontaktním centru. V roce 2002 byl tento systém rozšířen o informace o klientech, kteří jsou v některém z center v dlouhodobém, či opakovaném léčení či využívají některé z nabízených služeb. 6
Tabulka č. 3. - Databáze zařízení poskytující služby uživatelům návykových látek :
Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem
Nízkoprahová 1 1 4 0 1 2 9
Ambulantní 2 6 4 6 0 8 26
Lůţková 1 2 1 0 2 1 7
Celkem 4 9 9 6 3 11 42
Dle zprávy Krajské hygienické stanice je zaznamenáván stálý mírný nárůst prvoevidovaných klientů. V celorepublikovém srovnání stále patří Moravskoslezský kraj po kraji Ústeckém a Hlavním městě Praze k nejohroženějším krajům ve výskytu drogových uživatelů. Graf 1 - Nejčastěji užívané drogy v roce 2004 v Moravskoslezském kraji7: heroin 9%
ostatní 5% pervitin 46%
gamlerství 17%
toluen 4% marihuana 19%
Na typech nejčastěji užívaných drog se situace nemění. Stále mezi nejčastěji základní užívané drogy patří pervitin, a marihuana. Velmi znepokojující je velký nárůst gamlingu – závislost na hracích automatech. Prevenci drogových závislostí se podrobněji věnuje Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2005-2009.
6 7
Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě, Ročenka 2004 Tamtéž
-16-
Příloha 2) Systém prevence v resortu školství Do systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy patří jednotlivé instituce a organizace veřejné správy a další subjekty. Jde především o: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho vybrané přímo řízené organizace, odbory školství, mládeže a tělovýchovy na krajských úřadech (s platností od 1.1.2001), základní, střední a speciální školy, školní družiny, školní kluby, domovy mládeže, střediska pro volný čas dětí a mládeže, pedagogicko-psychologické poradny a střediska výchovné péče, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. Páteř systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy tvoří: odborný pracovník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, krajský školský koordinátor prevence, okresní metodik prevence a školní metodik prevence. Činnost institucí systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy je provázána s činností institucí v působnosti dalších resortů, které prevenci realizují nebo na její realizaci participují. Zásadní význam pro prevenci mají i nevládní organizace, které vhodnou formou doplňují činnost institucí veřejné správy a dalších subjektů. Zabezpečení účinného fungování systému prevence v resortu školství, mládeţe a tělovýchovy Účinné fungování systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy je zajišťováno plněním hlavních úkolů jeho jednotlivých článků. Níže uvedené body představují základní penzum činností, které mají vybrané instituce v oblasti prevence zajišťovat. 1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovává a v závislosti na úkolech vyplývajících z vládních koncepcí prevence kriminality a protidrogové politiky inovuje Koncepci prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, která představuje základní strategický materiál pro činnost všech článků resortního systému prevence, vytváří podmínky pro realizaci resortního systému prevence na národní úrovni v oblasti metodické a legislativní, každoročně vyčleňuje finanční prostředky na prevenci v resortu školství, mládeže a tělovýchovy, vytváří interaktivní informační systém pro činnost resortního systému prevence, rozvíjí spolupráci na meziresortní úrovni v oblasti prevence zejména aktivní účastí v Meziresortní protidrogové komisi při Úřadu vlády ČR a v Republikovém výboru pro prevenci kriminality při Ministerstvu vnitra ČR, koordinuje činnost přímo řízených organizací (Výzkumného ústavu pedagogického, Institutu pedagogicko-psychologického poradenství, Institutu dětí a mládeže a Center pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) v oblasti prevence a efektivně využívá jejich odborného potenciálu v oblasti metodické, vzdělávací, výzkumu a metodologie, v oblasti kontrolní využívá odborný potenciál České školní inspekce.
-17-
2. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu koordinuje činnosti jednotlivých institucí systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy na krajské úrovni a zajišťuje naplňování úkolů a záměrů obsažených v koncepci prevence resortu při respektování specifických podmínek kraje, soustavně vytváří podmínky pro realizaci Minimálních preventivních programů ve školách a školských zařízeních na úrovni kraje a kontroluje jejich plnění, zabezpečuje funkční systém vzdělávání pedagogických a dalších pracovníků školství na úrovni kraje, zaměřený na zvyšování jejich odborné způsobilosti pro činnost v oblasti prevence, zařazuje do krajských programů rozvoje školství témata týkající se prevence, za účelem koordinace činností, realizovaných v rámci krajské koncepce či programu prevence úzce spolupracuje s institucemi dalších resortů, které realizují prevenci na krajské úrovni (krajský protidrogový koordinátor, popř. okresní protidrogový koordinátor, manager Komplexních součinnostních programů prevence kriminality, Policie ČR, Okresní hygienická stanice, zdravotnická zařízení atd.), a také s nevládními organizacemi, v rámci organizační struktury odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu je pověřen vhodný pracovník funkcí ”krajského školského koordinátora prevence”, zajistí podmínky pro činnost okresních metodiků preventivních aktivit v pedagogicko psychologické poradně nebo ve středisku výchovné péče (1 pracovní úvazek psychologa nebo speciálního pedagoga anebo jiného odborného pracovníka se vzděláním a praxí v oblasti prevence pro výkon této funkce na úrovni okresu), při realizaci preventivních aktivit spolupracuje pouze s těmi právnickými a fyzickými osobami, které splňují odborná kritéria – Standardy primární prevence, dokument MŠMT 2.1. Krajský školský koordinátor prevence koncepce a programu prevence ve spolupráci s krajským protidrogovým koordinátorem, popř. okresním protidrogovým koordinátorem, krajskou, popř. okresní protidrogovou komisí, managery Komplexních součinnostních programů prevence kriminality a dalšími subjekty participujícími na prevenci v rámci kraje ( institucemi dalších resortů, případně nevládními organizacemi); prosazuje přitom naplňování úkolů a záměrů obsažených v Koncepci prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, monitoruje situaci ve školách a školských zařízeních v okrese z hlediska podmínek pro realizaci Minimálních preventivních programů a navazujících aktivit v oblasti prevence, ve spolupráci s okresními metodiky preventivních aktivit koordinuje preventivní aktivity škol a školských zařízení a pomáhá zajistit aktivity společné pro více školských subjektů, ve spolupráci s okresními metodiky preventivních aktivit zajišťuje pravidelné pracovní porady (semináře) školních metodiků prevence ze škol a školských zařízení v rámci kraje a aktivně se těchto porad účastní, provádí kontrolu naplňování Minimálních preventivních programů a připravuje vyhodnocení Minimálních preventivních programů a dalších aktivit škol a školských zařízení v oblasti prevence ve svém kraji, využívá jeho výsledků pro návrhy inovací v krajské koncepci a programu prevence a prostřednictvím hejtmana krajského úřadu je předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, sumarizuje návrh na financování Minimálních preventivních programů a dalších aktivit v oblasti prevence ze státních zdrojů, spolupracuje s odborem pověřeným koordinací prevence na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy,
-18-
je členem Krajské protidrogové komise a Koordinační komise pro poskytování poradenských služeb, spolupracuje se všemi subjekty participujícími na řešení problematiky prevence na úrovni kraje. 3. Okresní metodik preventivních aktivit pracuje v pedagogicko psychologické poradně nebo středisku výchovné péče je garantem jednotlivých Minimálních preventivních programů škol a školských zařízení na úrovni okresu, spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence při organizaci pravidelných pracovních porad (seminářů) školních metodiků prevence jednotlivých typů škol a zařízení na úrovni kraje a svolává pravidelné operativní porady pro instituce na úrovni okrese. V rámci těchto setkávání: přenáší informace o koncepci a aktuálních trendech v prevenci sociálně patologických jevů v resortu školství, poskytuje školním metodikům prevence přehled o obsahu a kvalitě aktivit státních i nestátních organizací, které s nabídkou svých aktivit vstupují do škol a školských zařízení, aktualizuje kontakty na dostupná krizová, poradenská a preventivní zařízení, doporučuje odbornou i populární literaturu a videonahrávky vhodné pro preventivní výchovu, pomáhá zavádět nové či osvědčené metodické postupy do přímé práce školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v oblasti primární prevence, na základě aktualizace svého přehledu o odborném vzdělání školních metodiků prevence doporučuje formy vhodné pro jejich další vzdělávání v oblasti preventivní práce (dle priorit a zavedeného systému přes resort MŠMT - postgraduální typ základní, rozšiřující, a dle nabídek na regionální i celostátní úrovni), má zavedeny pravidelné konzultační hodiny pro školní metodiky prevence (alespoň 1/2 dne v týdnu), formou osobních návštěv ve školách a školských zařízeních pomáhá řešit aktuální problémy související s výskytem drogového experimentu, hry na výherních automatech, šikanování, šíření návykových látek, drobné trestné činnosti apod., průběžně mapuje situaci v oblasti výskytu sociálně patologických jevů v jednotlivých školách a školských zařízeních v okrese, pravidelně udržuje kontakt se všemi institucemi, organizacemi a jednotlivci, které se v prevenci v okrese angažují, je členem Koordinační komise pro poskytování poradenských služeb na okresní úrovni, spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence zejména při vypracovávání podkladů pro výroční zprávy či jiná hodnocení a při stanovování priorit v koncepci preventivní práce ve školství na úrovni kraje, podle zájmu ze strany školních metodiků prevence může pomáhat odbornou radou při vypracovávání projektů a zajišťování finančních zdrojů, pečuje o svůj osobnostní a odborný rozvoj, má povinnost dalšího vzdělávání ve své profesi a v oblasti prevence, účastní se pravidelných setkání okresních metodiků preventivních aktivit organizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajským školským koordinátorem, Institutem pedagogicko-psychologického poradenství, resp. školskými poradenskými a preventivními zařízeními za účelem výměny zkušeností okresních metodiků v rámci ČR,
-19-
spolupracuje s pedagogickými fakultami v oblasti vzdělávání školních metodiků prevence v rámci Národních vzdělávacích osnov.
4. Ředitel školy a školského zařízení vytváří podmínky pro realizaci prevence a úkolů obsažených v ”Koncepci prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 1998 – 2000” a v Koncepci na ni navazující na úrovni školy, školského zařízení, nese odpovědnost za Minimální preventivní program, vytváří podmínky pro jeho realizaci a pro realizaci navazujících preventivních aktivit ve škole nebo školském zařízení, v rámci školy nebo školského zařízení pověří vhodného pracovníka školy nebo školského zařízení funkcí ”školního metodika prevence”, jeho činnost ohodnocuje formou osobního příplatku, popř. zvýšeného osobního příplatku a vytváří pro ni ve škole nebo školském zařízení odpovídající podmínky, zodpovídá za soustavné získávání odborné způsobilosti školního metodika prevence, tzn. vytváří mu podmínky pro další vzdělávání v této oblasti, umožňuje účast na vzdělávacích kurzech a seminářích, zajišťuje soustavné vzdělávání pracovníků školy nebo školského zařízení v oblasti prevence, v rámci pedagogických porad vytváří prostor pro informování učitelů o vhodných a nejnovějších formách prevence a o situaci ve škole nebo školském zařízení z hlediska rizik vzniku a projevů sociálně patologických jevů, zajišťuje vybavení školy odbornými a metodickými materiály a dalšími pomůckami pro realizaci Minimálního preventivního programu a navazujících preventivních aktivit, zajišťuje spolupráci s rodiči, popř. zákonnými zástupci v oblasti prevence, informuje je o Minimálním preventivním programu školy nebo školského zařízení a preventivních aktivitách realizovaných v jeho rámci a navazujících na něj, vytváří prostor pro aktivní účast rodičů společně s dětmi na preventivních aktivitách školy nebo školského zařízení, sleduje efektivitu jednotlivých preventivních aktivit, zajišťuje pravidelné vyhodnocování Minimálního preventivního programu a ze závěrů vyvozuje opatření pro další období, při realizaci preventivních aktivit spolupracuje pouze s těmi právnickými a fyzickými osobami, které splňují odborná kritéria, zajistí, aby v řádu školy nebo školského zařízení byl uveden zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy nebo školského zařízení včetně sankcí, které z porušení tohoto zákazu vyplývají, dále ošetří v řádu školy nebo školského zařízení potírání projevů rasismu a šikanování, vytváří podmínky pro poskytování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a učitele, zodpovídá za zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu aj. oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů, ve kterých ji lze uplatnit, při výskytu sociálně patologických jevů ve škole nebo ve školském zařízení uvědomí o této skutečnosti krajského školského koordinátora prevence nebo jiného odpovědného pracovníka krajského nebo obecního úřadu. 5. Školní metodik prevence koordinuje přípravu Minimálního preventivního programu a jeho zavádění ve škole nebo školském zařízení, podle aktuálních potřeb a podmínek program inovuje, podílí se na jeho realizaci a vyhodnocuje jeho účinnost,
-20-
odborně a metodicky pomáhá především učitelům odpovídajících výchovně vzdělávacích předmětů, ve kterých je možné vhodnou formou zavádět do výuky etickou a právní výchovu, výchovu ke zdravému životnímu stylu aj. oblasti preventivní výchovy, poskytuje učitelům a ostatním pracovníkům školy nebo školského zařízení odborné informace z oblasti prevence, pravidelně je informuje o vhodných preventivních aktivitách pořádaných jinými odbornými zařízeními, navrhuje vhodné odborné a metodické materiály aj. pomůcky pro realizaci Minimálního preventivního programu a navazujících preventivních aktivit školy nebo zařízení, sleduje ve spolupráci s dalšími pracovníky školy nebo školského zařízení rizika vzniku a projevy sociálně patologických jevů a navrhuje cílená opatření k včasnému odhalování těchto rizik a k řešení vzniklých problémů, informuje pracovníky školy nebo školského zařízení o způsobech řešení krizových situací v případech výskytu sociálně patologických jevů ve škole nebo školském zařízení, uplatňuje ve své činnosti především metody, které mají ověřenou účelnost a lze u nich měřit efektivitu, spolupracuje především s okresním metodikem preventivních aktivit, popř. krajským školským koordinátorem prevence, účastní se pravidelných porad organizovaných těmito pracovníky a zajišťuje přenos zásadních informací z jejich obsahu, spolupracuje na základě pověření ředitele školy nebo školského zařízení se školskými a dalšími krizovými, poradenskými a preventivními zařízeními, se zařízeními realizujícími vzdělávání v prevenci a s institucemi zajišťujícími sociálně právní ochranu dětí a mládeže, zajišťuje informovanost žáků školy, jejich zákonných zástupců a pracovníků školy nebo školského zařízení o činnosti těchto institucí a organizací, zpracovává podklady pro informaci o Minimálním preventivním programu školy nebo školského zařízení pro okresního metodika prevence, popř. krajského školského koordinátora prevence. 6.
Ředitel pedagogicko-psychologické poradny a ředitel střediska výchovné péče pro děti a mládež vytváří podmínky pro realizaci prevence a plnění úkolů obsažených v ”Koncepci prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 1998 – 2000” a v Koncepci na ni navazující, zajistí v zařízení podmínky pro činnost okresního metodika preventivních aktivit, který je v pracovním poměru pedagogicko-psychologické poradny nebo střediska výchovné péče, zajistí odbornou přípravu svých pracovníků pro práci v oblasti sekundární prevence a jejich proškolení v technikách odborné pomoci při řešení akutních osobních, školních, rodinných, a dalších problémů dětí a mladistvých, věnuje pozornost vybavení pedagogicko psychologické poradny nebo střediska výchovné péče dostatečným množstvím odborných, osvětových a metodických materiálů pro primární i sekundární prevenci, zajišťuje spolupráci pedagogicko psychologické poradny nebo střediska výchovné péče s dalšími odbornými resortními i mimoresortními krizovými, poradenskými a preventivními pracovišti a předávání informací o možnostech využití jejich služeb dětem, mládeži a jejich zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům.
-21-
7. Ředitel diagnostického ústavu vytváří podmínky pro realizaci prevence a plnění úkolů obsažených v ”Koncepci prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na roky období 1998 – 2000” a v Koncepci na ni navazující, zajistí metodické vedení a koordinaci činnosti metodika prevence v zařízeních pro ústavní a ochrannou péči.
-22-
