Kočovná divadla v České republice

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta

Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství

Kočovná divadla v České republice případová studie na divadle KočéBR

Bakalářská práce

Autor práce: Ludmila Havelková Vedoucí práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Oponent práce: MgA. Petra Vodičková

Brno 2014

Bibliografický záznam HAVELKOVÁ, Ludmila. Kočovná divadla v České republice, případová studie na divadle KočéBR [Nomadic Theatres in the Czech Republic, a case study of the theatre KočéBR]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2014. 64 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Hana Krejčí, Ph.D.

2

Anotace Bakalářská práce „Kočovná divadla v České republice, případová studie na divadle KočéBR“ pojednává o současné podobně tohoto typu divadla na našem území. Cílem práce je zmapování situace kočovných divadel v České republice. Práce se skládá ze tří částí. První kapitola obsahuje definice důležitých pojmů spojených s kočovným divadlem a přehled významných historických milníků týkajících se kočovných divadelních společností na našem území. Druhá část je věnována kvantitativnímu výzkumu, který byl proveden formou dotazníkového šetření. Tato kapitola popisuje situaci kočovných divadel v ČR v dnešní době. Třetí kapitola obsahuje případovou studii na divadle KočéBR.

Klíčová slova Kočovné divadlo Kočovné divadelní společnosti Divadlo KočéBR Organizační model

3

Annotation The bachelor thesis "Nomadic Theatres in the Czech Republic, a case study of the theatre KočéBR" discusses the current form of this type of theatre in our country. The aim of the thesis is to analyze the situation of nomadic theatres in the Czech Republic. The work consists of three parts. The first chapter contains the definitions of important terms associated with the nomadic theatre, and the overview of important historical milestones related to traveling theatre companies in the country. The second part focuses on a quantitative research that was conducted through a questionnaire survey. This chapter describes the situation of nomadic theaters in the Czech Republic today. The third chapter is a case study of the theater KočéBR.

Keywords Nomadic theatre Nomadic theatre company Theatre KočéBR Organizational structure

4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 30. května 2014

Ludmila Havelková

5

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala MgA. Haně Krejčí, Ph. D. za vstřícnost, trpělivost, cenné rady a odborný dohled v průběhu realizace mé práce, které mi jako vedoucí práce věnovala, dále pak Vítězslavu Větrovcovi za poskytnuté materiály a věnovaný čas a hlavně rodině a okolí za podporu a trpělivost.

6

Obsah Obsah ..................................................................................................................................7 Úvod ...................................................................................................................................8 1

2

Historicko-teoretická část...........................................................................................9 1.1

Definice pojmů ....................................................................................................9

1.2

Významné historické milníky českých divadelních společností .......................10

Současná situace kočovných divadel v České republice ..........................................12 2.1

3

Kočovná divadla v České republice ..................................................................12

2.1.1

Charakteristika výzkumu a výzkumného vzorku ......................................12

2.1.2

Výsledky šetření ........................................................................................13

2.1.3

Závěry z šetření .........................................................................................25

Případová studie na divadle KočéBR .......................................................................28 3.1

KočéBR .............................................................................................................28

3.1.1 3.2

Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě ................................................30

KočéBRování ....................................................................................................30

3.2.1

Představení.................................................................................................32

3.2.2

Neformální akce po představení ................................................................33

3.2.3

Jednotlivé ročníky KočéBRování ..............................................................33

3.3

Organizační model ............................................................................................35

3.3.1

Tvůrci.........................................................................................................36

3.3.2

Výprava .....................................................................................................37

3.3.3

Manažer KočéBRování..............................................................................37

3.4

Organizace a logistika divadelní štace ..............................................................38

3.4.1

Domlouvání štací .......................................................................................38

3.4.2

Místo kde se hraje ......................................................................................39

3.4.3

Ubytování a strava .....................................................................................40

3.4.4

Způsob cestování .......................................................................................41

3.5

Propagace ..........................................................................................................41

3.6

Diváci ................................................................................................................42

3.7

Právní stránka ....................................................................................................44

3.8

Finanční stránka ................................................................................................45

3.9

Závěry případové studie ....................................................................................46

Závěr .................................................................................................................................48 Seznam použitých zkratek ................................................................................................50 Seznam tabulek a grafů ....................................................................................................51 Seznam příloh ...................................................................................................................52 Použité zdroje ...................................................................................................................53

7

Úvod Bakalářská práce je zaměřena na kočovná divadla fungující na území České republiky. Ke zpracování tohoto tématu měla autorka práce osobní motivaci, protože dva roky pomáhala s realizací letních aktivit divadla KočéBR. Na území České republiky je nedostatečně zmapovaná situace kočovných divadel, o nichž se neví, jak vypadají a jak fungují. Z toho vyplývá hypotéza práce: Kočovná divadla fungují jako divadelní seskupení bez právní osobnosti. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapování situace kočovných divadel v České republice. Konkrétně se zaměřuje na zjištění právní osobnosti divadel. Dále si tato práce všimne navštěvovaných obcí a typu inscenací, kterým dávají přednost. Na konkrétním příkladu divadla KočéBR práce představí fungování kočovného divadla, a to formou případové studie. Ta názorně poukáže na fungování konkrétního kočovného divadla. Případová studie se pokusí zodpovědět položené otázky a stanovenou hypotézu práce. V rámci práce se autorka ptá, jak vypadají a jakým způsobem fungují kočovná divadla v České republice. Převážně si pokládá otázku, jakou právní osobnost kočovná divadla mají. Kromě toho zjišťuje, jak velké jsou navštěvované obce a jaký typ inscenací soubory hrají. Bakalářská práce je strukturovaná do tří kapitol. První kapitola obsahuje definice důležitých pojmů spojených s kočovným divadlem a přehled významných historických milníků týkajících se kočovných divadelních společností na našem území. K vypracování kapitoly dopomohlo studium historických pramenů. Druhá kapitola popisuje situaci kočovných divadel v ČR v dnešní době. Kvantitativní výzkum provedený kvůli získání těchto informací byl uskutečněn pomocí dotazníkového šetření. Třetí kapitola obsahuje případovou studii na divadle KočéBR. Byla provedena na základě studia písemných materiálů poskytnutých divadlem a osobní zkušenosti autorky práce. Na konkrétním příkladu se tak práce zaměří na zjištění, zda divadlo má či nemá právní osobnost, do jakých obcí zajíždí a jak vypadá jeho repertoár.

8

1 Historicko-teoretická část Cílem této kapitoly je definování některých důležitých pojmů týkajících se českého kočovného divadla a popsání historických souvislostí, jak vznikalo české kočovné divadlo a jak se vyvíjelo. Tato kapitola převážně čerpá z knih Josefa Knapa Umělcové na pouti: české divadelní společnosti v 19. století (1961) a Zöllnerové: Dějiny divadelního rodu (1958).

1.1 Definice pojmů Kočovné divadlo Definice kočovného divadla vyplývá z jeho podoby, v rozmezí let 1849 až 1948. Rokem 1849 začíná historie českých kočovných divadel a v roce 1948 vstoupil v platnost Divadelní zákon, který zakazoval divadelní podnikání. Jednalo se o profesionální divadlo provozované divadelními společnostmi. V čele společnosti stál „principál“, ředitel společnosti, který vlastnil koncesi, povolení od úřadů, že může podnikat v oblasti divadla. Taková koncese se v jednotlivých společnostech dědila, nejčastěji se převáděla na manželku nebo na potomky. Divadelní společnosti jezdily od města k městu, později i do vesnic, a snažily se divákům zprostředkovat jak repertoár, který byl k vidění na městských profesionálních scénách, tak i v malé míře svá původní díla. Vzájemně si společnosti půjčovaly i opisy jednotlivých her. Divadlo zůstalo na jednom místě několik dní, než odehrálo svůj repertoár, a pak se zase přemístilo jinam. Jelo se vždy na předem dojednané místo. Před tím, než se všichni vydali na cestu, principál či jeho pomocník domluvil, že v daném místě mohou hrát. Nocování záleželo na finanční situaci každé společnosti. Bohatší skupiny si mohly dovolit ubytování v hotelech, ovšem ostatní soubory často přespávaly ve stodolách, na půdách či v sálech, kde hrály svá představení. Během cest nejednou nocovaly na zemi v zaplivaných hostincích, zde se také mnohdy nakazily různými nemocemi.

9

Rovněž docházení dětí do škol bylo složité. Děti se vždy vzdělávaly tam, kde se zrovna nacházely, proto se stávalo, že během své školní docházky navštívily i několik desítek škol. Herecké společnosti bývaly rodinné podniky, které byly tvořeny příslušníky několika rodin, manželskými páry a občas i nově příchozími herci. Základním prostředkem pro cestování byl koňský povoz, na němž se převážely kulisy, rozkládací jeviště, kostýmy, tiskoviny a všechny osobní věci. V průběhu technického pokroku v oblasti dopravy se způsob cestování měnil, od využívání kol, přes cestování vlakem, až po lodní dopravu. Funkce českých kočovných společností zpočátku byla národně uvědomovací, vzdělávací a vlastenecká. Později byl kladen větší důraz na uměleckou funkci. Společnosti měly často velké finanční problémy. Divadlo bylo pro ně obživou, ale příliš nevynášelo. „Kde bylo těžko synům Thálie pracovati a jen láska k dramatickému umění a k vlasti dodávala síly a vytrvalosti, by na dráze vytknuté neklesli.“ (Valtrová, 1994, str. 11) Mezi významné divadelní společnosti patřily například divadelní společnosti Ondřeje Červíčka, Josefa Aloise Prokopa, Josefa Kullase nebo Zöllnerova společnost.

Principál versus režisér Principál byl ředitelem divadelní společnosti. Jednalo se o podnikatele, který vlastnil koncesi k provozování divadla. Režisér měl na starosti uměleckou stránku společnosti, zkoušel s herci jednotlivé hry a udával umělecký směr, kterým se společnost dá.

1.2 Významné historické milníky českých divadelních společností Na rozdíl od ostatních historických divadelních epoch může české kočovné divadlo určit své počátky docela přesně. Za počátek považujeme založení první české divadelní společnosti pod vedením podnikatele Josefa Aloise Prokopa v roce 1849.

10

Od 1. září 1944, kdy byl vydán zákaz činnosti profesionálním divadlům, byla všechna divadla na území protektorátu v souvislosti s válečným stavem uzavřena. „Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 došlo k úplnému zestátnění českých divadel. Tento proces začal již dekrety prosazenými Revoluční odborovou radou divadelníků (RORD) vedenou Miroslavem Kouřilem v roce 1945: jednalo

se o Memorandum o řešení otázky českého divadelnictví v nové

Československé republice (zveřejněné 13. 5. 1945) a zvláštní výnos ministra školství a osvěty Zdeňka Nejedlého (z 8. 6. 1945) o zrušení divadelních koncesí a produkčních licencí. Dovršením procesu zestátnění byl pak Divadelní zákon (č. 32/1948Sb), který schválilo Národní shromáždění dne 20. 3. 1948 s účinností od 1. 4. 1948 a který definoval postavení a funkci divadla ve společnosti jako veřejné instituce, zřizované a provozované výkonnými orgány státu, ustanovil strukturu divadelní sítě a uzákonil ideologickou podřízenost divadel stranickým a státním institucím. Zestátnění divadel a jejich podřízení státní a stranické administrativě se týkalo i divadel na Moravě a ve Slezsku.“ (Divadelní zákon 1948, 2011)

11

2 Současná situace kočovných divadel v České republice V současné době navazují na tradici kočovných divadelních společností především dva podobné typy divadel. První typ se týká profesionálních divadelních společností, které provozují divadlo jako zájezdovou činnost do jiných měst, oblastních divadel či kulturních domů po celé republice,1 nebo samotná zájezdová činnost jednotlivých divadel se stálou scénou. 2 Působí zde profesionální umělci, pro něž jsou tyto produkce jedním ze zdrojů obživy. Druhým typem jsou divadla tvořená skupinou lidí, kteří jsou organizováni do různých typů neziskových organizací nebo okolo osoby s živnostenským oprávněním či jsou zcela bez právní osobnosti. Jedná se o skupiny lidí, kteří buď nesouhlasí s žánry dělanými v kamenných scénách, nebo chtějí divadlo dělat jiným způsobem, případně chtějí navázat na historické tradice. Z toho důvodu jezdí na různá místa a hledají si své diváky. Tuto skutečnost mají společnou s prvním typem divadel. Tato práce se zabývá druhým typem kočovných divadel, který rozebírá v následujících podkapitolách.

2.1 Kočovná divadla v České republice 2.1.1 Charakteristika výzkumu a výzkumného vzorku Situace kočovných divadel na území České republiky je nedostatečně zmapovaná, většinou se o nich se neví, jak vypadají a jak fungují. Hlavním účelem výzkumu je snaha poskytnou souborné informace, které umožní náhled do fungování kočovných divadel v ČR. Výzkumné šetření má kvantitativní charakter. Tento výzkum se zaměřil na kočovná divadla fungující v České republice. Divadla byla vybrána na základě dvaceti nejčastěji nabízených kočovných divadel pomocí internetového vyhledávače Google. Na všechna divadla autorka výzkumu získala e-mailovou adresu a na šestnáct z nich i telefonický kontakt. Nejdříve byla divadla obvolána a požádána

1 2

Například Divadelní společnost Josefa Dvořáka. Například Divadlo na Jezerce – Divadelní společnost Jana Hrušínského.

12

o vyplnění dotazníku, poté byl všem dvaceti vybraným divadlům zaslán dotazník k vyplnění.3 Dotazníky byly zasílány a vyplňovány elektronicky. Ze dvaceti odeslaných dotazníků se vrátilo zpět řádně vyplněných 16, což tvoří 80% návratnost. Dotazník obsahoval 19 otázek, které byly uzavřené, polozavřené i otevřené. Výzkum probíhal v průběhu března, dubna a května roku 2014.

2.1.2 Výsledky šetření Informace, které byly získány na základě zpracování odpovědí z dotazníků, jsou převážně znázorněny v grafech či tabulkách a následně popsány. Oficiální názvy divadel a jejich rok vzniku Tabulka zahrnuje seznam dotazovaných divadel. První sloupec obsahuje oficiální názvy divadel, druhý typ jejich právní osobnosti a třetí rok jejich vzniku. Zhodnocení typů právní osobnosti je popsáno v další části. Tabulka 1: Struktura divadla, autor: Ludmila Havelková Oficiální název divadla

Typ právní osobnosti

Divadlo vzniklo v roce:

Dětské kočovné divadlo

součástí spolku Opona

2012

Divadlo koňa a motora (DKM)

bez právní osobnosti

2008, přerušení do r. 2011

JULiE & spol.

spolek

1975

Klemprdovo kočovné divadlo Jaroslava Slavíka

živnost fyzické osoby

1999

KočéBR

spolek

2011

Kočovné divadlo AdHoc


2009

Kočovné divadlo poutníka Hrocha


2008

Kočovné divadlo Rózy Blechové


2012

Kočovné divadlo Velký vůz

součástí spolku Velký Vůz

1998

Kočovné Divadlo Žebřiňák

součástí spolku STRANSKY ART CO.

2009

Loutkové divadlo Kozlík


2007

3

Vzor dotazníku je k nahlédnutí v příloze A Vzor dotazníku.

13

POPRASKD

součástí spolku Divadelní spolek 1992 Tyl Polička

Sunshine Cabaret

spolek

2009

Téměř divadelní společnost


1996

Vítězslav Marčík


1992

Válkovo kočovné divadlo Praha

spolek

1989

Vznik kočovných divadel se pohybuje v rozmezí necelých čtyřiceti let. „Nejstarší“ divadlo funguje již od roku 1975 a nejnovější divadla vznikla v roce 2012. Nejvíce divadel vzniklo v prvním desetiletí nového tisíciletí (6 divadel). Pět z dotazovaných divadel vzniklo v 90. letech 20. století. Jeden soubor vznikl na konci 80. let minulého století. Zbytek divadel vznikl v posledních čtyřech letech. Typ právní osobnosti divadla Graf 1 Typ právní osobnosti, autor: Ludmila Havelková

4; 25% živnost fyzické osoby

8; 50% 4; 25%

bez právní osobnosti spolek

Na otázku „Jaký typ právní osobnosti Vaše divadlo má?“ odpověděli respondenti třemi

typy

odpovědí

–

spolek,

živnostenské

oprávnění

fyzické

osoby,

nebo bez právní osobnosti. Z grafu 1 lze vyčíst, že nejčastější formou právní osobnosti je spolek, do něhož je organizována polovina dotázaných divadel (8 divadel), 4 divadla jsou provozována na živnostenské oprávnění fyzické osoby (25 %) a 4 divadla fungují bez právní osobnosti (25%).

14

Struktura divadla Graf 2: Struktura divadla, autor: Ludmila Havelková

6; 37,5%

vše v jedné osobě s případnou výpomocí

4; 25%

velká struktura 6; 37,5% malá struktura

Graf 2 znázorňuje procentuální zastoupení oslovených divadel podle toho, jak vypadá jejich struktura. Dle získaných odpovědí vytvořila autorka výzkumu kategorie podle vzájemné podobnosti, do nichž jednotlivá divadla zařadila. První kategorii představuje „vše v jedné osobě s případnou výpomocí“, kam spadají 4 z dotazovaných divadel (25 %). Jedná se o takové typy divadel, kde veškerou práci okolo produkce, přípravy a výroby divadla, stejně jako odehrání představení samotného, zajišťuje jedna osoba. V případě potřeby spolupracuje i s jinými lidmi, ale takové situace nejsou příliš časté. Druhá kategorie nazvaná „velká struktura“, do níž spadá 6 respondentů (37,5 %), obsahuje taková divadla, kde je soubor tvořen více jak 10 lidmi. Převážně se jedná o soubory, kde jsou jednotlivé činnosti či profese přiděleny určitým lidem, ovšem některé profese jako herecká nebo výtvarná se překrývají. „Malá struktura“ je název pro třetí kategorii, která obsahuje 6 respondentů (37,5 %). Tato kategorie zahrnuje divadla o více členech, jejichž počet nepřevyšuje deset osob. Profese se v těchto souborech často překrývají, ovšem funkce jako režie nebo organizace jsou přesně přiděleny.

15

Fungování divadla v průběhu roku Graf 3: Fungování divadla v průběhu roku, autor: Ludmila Havelková 1; 6,25% 2; 12,5% celoročně 9; 56,25%

4; 25%

pouze v létě pouze v létě + festivaly na akcích

Na otázku ohledně fungování divadla v průběhu roku 9 respondentů (56,25 %) odpovědělo, že fungují celoročně. Na možnost „jiné“ odpovědělo 7 respondentů. Tyto odpovědi autorka výzkumu rozdělila dle podobnosti do následujících kategorií. Kategorie „pouze v létě“ obsahuje respondenty, kteří svou činnost provádí pouze v letních měsících, což se týká to 4 divadel (25 %). Dvě divadla (12,5 %) odpověděla, že kočovat jezdí v letních měsících a během roku na divadelní festivaly, kam jsou pozvaní, tato kategorie byla označena „pouze v létě + festivaly“. 1 respondent odpověděl, že hraje pouze na akcích, které ovšem již blíže nespecifikoval. Hrací prostor Graf 4: Hrací prostor, autor: Ludmila Havelková 2; 12,5% interiéry

4; 25%

venku 10; 62,5% kombinace venkovních prostor a interiérů

16

Na otázku týkající se hracího prostoru „divadlo hraje (prostor)“ odpovídali respondenti následujícím způsobem. Jak z grafu 4 vyplývá, dotazovaná divadla nejvíce využívají ke svým produkcím prostor pod širým nebem, tento způsob využívá 62,5 % respondentů (10 divadel). Dva z dotazovaných souborů (12,5 %) hrají převážně v interiérech a čtvrtina dotazovaných (4 divadla) kombinuje venkovní prostor a interiéry. V případě venkovních produkcí dva respondenti připojili informaci, že jako jeviště využívají své dopravní prostředky, jednalo se o maringotku a autobus. Herci divadla Graf 5: Herci divadla, autor: Ludmila Havelková 1; 6,25% pouze živí herci 7; 43,75%

6; 37,5%

loutkové divadlo kombinace živých herců a loutek

2; 12,5%

jiné

Na dotaz, kým jsou představením hrána, odpovědělo 7 respondentů (43,75 %), že v divadle hrají pouze živí herci, 2 divadla (12,5 %) jsou loutková, 6 divadel hraje v kombinaci živých herců a loutek (37,5 %). Jedno divadlo (6,25 %) zvolilo variantu jiné, na níž odpovědělo, že dříve hráli pouze živí herci, ale v současné době hrají loutkové a stínové divadlo.

17

Umělecké vzdělání umělců Graf 6: Umělecké vzdělání umělců, autor: Ludmila Havelková

1; 6,25%

vystudovaní umělci (v oboru) 2; 12,5% bez uměleckého vzdělání

5; 31,25% 8; 50%

kombinace vystudovaných umělců a bez uměleckého vzdělání jiné

Graf 6 popisuje odpovědi na otázku, zda umělci v divadle mají umělecké vzdělání. Dva divadelní soubory (12,5 %) odpověděly, že jsou tvořeny pouze vystudovanými umělci v oboru. Polovina dotazovaných divadel (8 divadel) je tvořena osobami bez uměleckého vzdělání. Kombinací vystudovaných umělců a bez uměleckého vzdělání je tvořeno 5 dotazovaných souborů (31,25 %). Jedno divadlo (6,25 %) odpovědělo variantou „jiné“ s tím, že někteří jejich umělci mají hudební vzdělání, jinak ne. Plat za práci Graf 7: Plat za práci, autor: Ludmila Havelková

3; 18,75%

jsou za práci placeni

7; 43,75% 6; 37,5%

jsou za práci částečně placeni nejsou za práci placeni

18

Pokud měřítkem toho, zda divadlo je či není profesionální, je fakt, zda jsou v něm lidé za práci placeni, tak graf 7 zobrazuje následující odpovědi. Tři divadla (18,75 %) jsou profesionální, protože umělci a tvůrci jsou za svou práci placeni, v 6 divadlech (37,5 %) jsou za práci částečně placeni, proto divadla mohou být považována za poloprofesionální, a 7 divadel (43,75 %) odpovědělo, že za práci nejsou placeni, z toho důvodu jsou brána jako neprofesionální divadla. Trasa kočování Graf 8: Trasa kočování, autor: Ludmila Havelková

6; 37,5% 10; 62,5%

přibližně stejné oblasti s mírnou obměnou mění trasu

Otázka „Divadlo každoročně navštěvuje (oblasti)“ se ptá na trasu divadel při jejich každoroční pouti, zda se mění či zůstává stejná. Z grafu 8 lze vyčíst, že 62,5 % dotazovaných souborů (10 divadel) odpovědělo, že každý rok jezdí přibližně stejnou trasu s mírnou obměnou. Zbytek divadel svou trasu každý rok mění. V dotazníku byla též na výběr možnost, že divadlo podniká každý rok tu stejnou trasu, avšak tuto variantu nikdo nezvolil. Velikost navštěvovaných obcí Z odpovědí respondentů na otázku „jak velké obce navštěvují“ plynou dva typy informací. První typ se týká velikosti navštěvovaných obcí a druhý rozděluje kočovná divadla do skupin dle toho, jak velké obce navštěvují.

19

Graf 9: Velikost navštěvovaných obcí, autor: Ludmila Havelková

nad 50 000

11%

25%

12%

10 000 - 50 000 13%

5 000 - 10 000

21%

1 000 - 5 000. 18%

200 - 1 000 do 200

Jak ukazuje graf 9, kočovná divadla nejvíce navštěvují obce, které mají do 200 obyvatel (25 %), a také obce v rozmezí 200 − 1 000 obyvatel (21 %). Následují obce v rozmezí 1 000 − 5 000 obyvatel (18 %) a obce s velikostí 5 000 − 10 000 obyvatel (13 %). Navštěvované jsou i obce o velikosti 10 000 − 50 000 (12 %) a obce s počtem obyvatel nad 50 000 (11 %), ale jejich návštěvnost je z nabízených kategorií nejmenší. Nabízené kategorie obcí v rámci výzkumu autorka spojila do tří skupin. První skupina s názvem „malé obce“ obsahuje všechny obce do 1 000 obyvatel, které tvoří 46 % z celkové návštěvnosti obcí. Druhou skupinu „střední obce“ tvoří města a vesnice v rozmezí 1 000 až 10 000 obyvatel, jež představují 31 % z celkového počtu. Nejméně navštěvovanou skupinou je třetí nazvaná „velké obce“, která představuje obce nad 10 000 obyvatel. Procento návštěvnosti v této kategorii se rovná hodnotě 23. Z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že kočovná divadla navštěvují spíše malé obce, než obce velké nebo střední.

obce podle počtu obyvatel

Graf 10: Skupiny divadel dle velikostí navštěvovaných obcí, autor: Ludmila Havelková nad 50 000 10 000 - 50 000 5 000 - 10 000 1 000 - 5 000 200 - 1 000 do 200

3

3

3

3

1

počet divadel

20

1

1

1

Graf 10 rozděluje divadla do jednotlivých skupin podle toho, jak velké obce navštěvují. Tři soubory navštěvují různé obce do velikosti do 50 000 obyvatel, další tři soubory jezdí do všech typů obcí. Tři z dotazovaných divadel hrají pouze v obcích do 1 000 obyvatel, jiné tři soubory odpověděly, že účinkují v obcích o velikosti do 5 000 obyvatel. Ostatní respondenti měli různé odpovědi. Jeden soubor hraje v obcích s počtem obyvatel 1 000 a více, další pouze v obcích větších než 50 000 obyvatel. Jedno divadlo zajíždí pouze do osad, které mají jen do 200 obyvatel. Poslední soubor je zvláštní tím, že navštěvuje pouze obce na opačných pólech škály kategorií, což znamená, že jezdí do vesnic do 200 obyvatel a do měst nad 50 000 obyvatel. Domlouvání představení Graf 11: Domlouvání představení, autor: Ludmila Havelková 2; 12,5%

2; 12,5%

ano ne

12; 75%

některá ano, některá ne

Graf 11 zobrazuje počet souborů, jež si svá představení domlouvají předem, jiné nikoli a další domlouvající si jen některá vystoupení. Tři čtvrtiny respondentů na otázku zda „jsou představení předem domlouvána s představenými obce nebo pořadateli kulturních akcí“ odpověděly, že jsou. Dva soubory (12,5 %) odpověděly, že představení předem domluvená nemají a zbylé dva soubory (12,5 %) na tento dotaz napsaly, že některá představení předem domluvená jsou a některá nejsou.

21

Způsoby přepravy při kočování Graf 12: Způsob přepravy při kočování, autor: Ludmila Havelková auto/auta 1; 6,25%

2; 12,5%

2; 12,5%

8; 50%

speciálně upravený autobus pěšky s žebřiňákem

2; 12,5% vůz/vozy tažené koněm/koňmi vozy tažené koňmi + doprovodné vozidlo

1; 6,25%

Na způsob přepravy během svých štací odpovídali respondenti v otevřené otázce. Na základě podobnosti jednotlivých odpovědí vytvořila autorka výzkumu kategorie, do nichž jednotlivá divadla zařadila. Nejvíce kočovné soubory využívají k přepravě auto případně auta, tuto odpověď zvolila polovina respondentů (8 divadel). Dva soubory odpověděly, že jezdí s vozy taženými koněm či koňmi. A další soubor využívá též koňskou sílu při tažení vozů, ovšem doprovází je i jiné vozidlo. Pěšky s naloženým žebřiňákem na svou pouť vyráží dva soubory a další dva soubory putují taktéž pěšky, ale mají k sobě doprovodné vozidlo. Poslední způsob přepravy, který se objevil mezi odpověďmi, je cestování autobusem speciálně upraveným pro účely jejich kočování. Počet her na repertoáru v jedné sezóně Graf 13: Počet her na repertoáru v jedné sezóně, autor: Ludmila Havelková

7; 43,75% 9; 56,25%

s jednou hrou více her

22

Na otázku, s kolika hrami v jedné sezóně divadlo kočuje, odpovědělo 7 respondentů (43,75 %), že pouze s jednou hrou. Ostatní hrají v jedné sezóně více her, přičemž 5 souborů má na repertoáru do 5 her, 2 soubory 10 – 11 her a 2 soubory uvedly, že hrají více her, ale počet nespecifikovaly. Fungování divadla – zkoušení a hraní představení Graf 14: Fungování divadla – zkoušení a hraní představení, autor: Ludmila Havelková 1; 6,25% hra/hry se nazkouší a pak se s ní/nimi kočuje

4; 25% 11; 68,75%

během kočování se zkouší další hry Ostatní

Značná část dotazovaných souborů volí variantu nejdříve hru či hry nazkoušet, a pak s nimi kočovat, zkoušení v průběhu kočování volí 4 soubory (25 %). 1 dotázaný zvolil odpověď ostatní, pod níž uvedl, že volí kombinaci obou předchozích variant, což znamená, že některé hry nejdříve nazkouší, a poté s nimi kočují, a že některé hry zkouší přímo během kočování. Autoři her Graf 15: Typy her, autor: Ludmila Havelková

6; 37,5%

autorské hry 10; 62,5% autorské hry i hry jiných autorů

23

Na dotaz, zda hrají autorské hry nebo hry jiných autorů, odpověděla značná část respondentů (62,5 %), že hrají pouze autorské hry. Ostatních šest souborů uvádí jak hry autorské, tak i hry jiných autorů. Graf 16: Autoři her, autor: Ludmila Havelková

7; 43,75% 9; 56,25%

principál kolektivně

V navazující otázce „V případě autorských her – kdo je píše?“ soubory shodně odpovídaly dvěma způsoby. Buď díla vznikají kolektivně (43,75 %), nebo hry píše „principál“ divadla (56,25 %). Živá hudba v představeních Graf 17: Živá hudba v představeních, autor: Ludmila Havelková 1; 6,25%

1; 6,25%

vždy

3; 18,75% 11; 68,75%

občas reprodukovaná není

Graf 17 popisuje využití hudby v inscenacích, s nimiž divadla jezdí. Živou hudbu v představeních vždy užívá 11 souborů (68,75 %), 3 soubory (18,75 %) obohacují svá představení o živou hudbu jen občas. Jeden soubor uvedl, že v představeních využívá reprodukovanou hudbu, a poslední z dotazovaných souborů uvedl, že hudbu v představeních vůbec nemají.

24

Doprovodné akce Graf 18: Doprovodné akce, autor: Ludmila Havelková

8; 50%

8; 50%

dělají doprovodné akce bez doprovodných akcí

Polovina respondentů uvedla, že žádné doprovodné akce během svého kočování nedělají. Druhá polovina z dotázaných divadel uvedla, že doprovodné akce na svých cestách dělají. Jedná se o tyto typy činností: 

otevřené tvořivé dílny pro dospělé,



přidaná představení,



dílny, při nichž se děti učí žonglovat nebo chodit na chůdách,



prohlídka maringotky a loutek,



denní aktivity pro děti ve formě rukodělných a rytmických workshopů,



koncerty,



ohňové show.

2.1.3 Závěry z šetření Kočovná divadla, která dnes fungují, vznikla v průběhu necelých 40 let. „Nejstarší“ divadlo vzniklo v roce 1975 a nejmladší v roce 2012. Polovina divadel je provozována jako spolek, čtvrtina živnost fyzické osoby a čtvrtina bez právní osobnosti. Šest z respondentů má „velkou strukturu“ divadla (více jak 10 lidí), 6 divadel malou strukturu (do 10 členů), 4 divadla jsou založena na práci jedné osoby, která má k sobě v případě potřeby nějakou výpomoc.

25

Přes polovinu divadel funguje celoročně, ostatní kočují buď pouze o prázdninách nebo i na festivalech či jiných akcích. Svá představení divadla hrají nejčastěji venku (63 %), dvě divadla preferují ke svému hraní interiéry, ostatní 4 soubory hrají jak v interiérech, tak pod širým nebem. V necelé polovině divadel jsou představení hrána živými herci, dvě divadla jsou pouze loutková a zbytek souborů hraje v kombinaci loutek a herců. Polovina souborů je tvořena lidmi, kteří nemají umělecké vzdělání v oboru. Ostatní

jsou

buď

vystudovaní

umělci,

nebo

kombinace

vystudovaných

a nevystudovaných umělců. S ohledem na placení za práci se mohou tři divadla považovat za profesionální, šest divadel za poloprofesionální a sedm za neprofesionální divadla. Divadla při cestování v 63 % volí každý rok pro svou trasu přibližně stejné oblasti s nějakou mírnou obměnou. Ostatní pokaždé trasu mění. Žádný ze souborů neuvedl, že by každý rok jezdil identickou trasu. Kočovná divadla navštěvují více malé obce, kde je 46% návštěvnost divadel, oproti středním obcím (31 % z návštěvnosti) a velkým obcím (23 % návštěvnosti).4 Tři čtvrtiny dotazovaných divadel mají svá vystoupení předem domluvená. Dva soubory jen některá svá představení domlouvají předem a zbylá dvě divadla jezdí na místa bez předchozí domluvy. Kočovná divadla pro svou přepravu využívají různé způsoby. Nejčastější je transport pouze pomocí auta či aut, který volí polovina respondentů. Ostatní způsoby jsou mezi soubory přibližně vyrovnány, jedná se o přepravu pomocí vozů tažených koňmi, pěšky s žebřiňákem, pěšky s doprovodným vozidlem a jeden soubor jezdí se speciálně upraveným autobusem. 43,75 % divadel kočuje v jedné sezóně pouze s jednou hrou, ostatní mají na repertoáru kusů více, některé soubory do pěti her, některé dokonce až 11 her. „malé obce“ – do 1 000 obyvatel, „ střední obce“ – 1 000 až 10 000 obyvatel, „ velké obce“ – nad 10 000 obyvatel 4

26

Většina společností nejdříve kusy nazkouší a pak s nimi kočují. Čtvrtina respondentů odpověděla, že zkouší nové kusy během kočování. Soubory hrají nejčastěji autorské hry, které vznikají na základě kolektivní spolupráce nebo je píše „principál“ divadla. Jedenáct souborů využívá v představeních živou hudbu, další divadla buď jen občas, nebo hudbu reprodukovanou. Pouze jedno divadlo odpovědělo, že se hudba v jejich představeních neobjevuje. Polovina divadel během svých kočování dělá i doprovodné akce. Ty jsou ve formě otevřených tvořivých dílen pro dospělé, přidaných představení, dílen, při nichž se děti učí žonglovat nebo chodit na chůdách, prohlídek maringotky a loutek, denních aktivit pro děti ve formě rukodělných a rytmických workshopů, koncertů a ohňových show. Ze šetření vyplynulo, že čtvrtina zkoumaných divadel nemá právní osobnost, ostatní fungují buď jako spolek, anebo jako živnost fyzické osoby. Tato kočovná divadla převážně hrají v malých obcích pod širým nebem. Nejčastěji uvádějí autorské inscenace, v nichž účinkují většinou herci (v ostatních případech se jedná o loutkové divadlo anebo kombinace živých herců a loutek) a jsou doprovázeny živou hudbou. Autorské hry jsou uváděny například z důvodů složitosti řešení autorských práv. Na druhé straně se otevírá možnost tvůrčí spolupráce na konečné podobě inscenace nebo lepšímu přizpůsobení aktuálním situacím při samotné produkci.

27

3 Případová studie na divadle KočéBR Předchozí kapitoly se zaměřily na definování pojmů kočovného divadla vyplývajícího z jeho historické podoby, na významné historické milníky kočovných divadel. Další kapitola mapuje aktuální podobu kočovných divadel na našem území, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Podoba každého kočovného divadla je velmi individuální. Pro objasnění dané problematiky autorka práce přistoupila k případové studii, která na konkrétním divadle zhodnotí fungování divadla a podobu inscenací. Pro případovou studii, zaměřující se na popis fungování kočovného divadla, bylo vybráno divadlo KočéBR. Studie se věnuje dramaturgii, organizaci, právní a finanční stránce divadla a organizaci divadelních štací. Informace autorka práce získala na základě studie pramenů poskytnutých od divadla KočéBR, a také na základě své vlastní praxe v tomto divadle, kde dva roky pomáhala s realizací letních akcí nazvaných KočéBRování. Informace popsané v podkapitolách právní a finanční stránka byly získány na základě rozhovorů s „principálem“ a režisérem KočéBRu Vítězslavem Větrovcem.

3.1 KočéBR KočéBR je divadelní seskupení založené na principech pouličního a lidového divadla, které vzniklo z iniciativy „principála“ Vítězslava Větrovce. Je složeno z profesionálních umělců, absolventů Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (JAMU). Protože umělci, kteří v divadle působí, nepobírají za svou práci žádný honorář, není divadlo považováno za profesionální. „Kočébr je původní staroslovanský výraz pro podomního obchodníka odlišujícího se od ostatních tím, že nabízené zboží nosí v nůši. Nůší našich dní je nepochybně nákupní vozík, který se stal základním scénografickým prvkem i dopravním prostředkem prvních inscenací příručního divadla.“ 5 (Větrovec, 2012, str. 4) Stěžejní činností divadla jsou projekty KočéBRování, neboli kočování po menších obcích převážně kraje Vysočina. S postupem času se trasa kočování 5

Tele a Kytice

28

rozšířila i do okrajových částí dalších tří krajů – Jihočeského, Středočeského a Jihomoravského. Skupina kočovníků cestuje autem nebo auty a přespává v navštívených vesnicích. Představení se hrají venku na prostranstvích vhodných pro veřejnou produkci, například na návsích, hřištích nebo před hostinci. Štace jsou domlouvány dopředu a po jednotlivých obcích se žádá pouze zajištění propagace a laviček nebo židlí na sezení pro diváky. Projekt je více popsán v podkapitolách 3.2 KočéBRování a následujících. Vzniku divadla KočéBR předcházela činnost zakládajících členů Vítězslava Větrovce a Terezy Kratochvílové v divadelním souboru Šavgoč, který se zformoval ze studentů Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Pod tímto seskupením také proběhl první projekt kočování nazvaný Šavgočovo kočování 2010, také známo pod názvem KočéBRování 2010. V roce 2011 Vítězslav Větrovec a Terezou Kratochvílovou opustili Šavgoč a spolu s Janem Bernáškem založili občanské sdružení KočéBR. Od prvního kočování proběhly již tři další v letech 2011, 2012 a 2013. Každý rok se jezdí s jinou inscenací, která je pro tyto účely vytvořena a nastudována. V roce 2014 se plánuje obměna tohoto projektu, a to tím způsobem, že KočéBR vyrazí na 15 – 20 denní pouť kočovat po vesnicích Východního Turecka. „Vedle KočéBRování a několika vedlejších aktivit to jsou zejména divadelní produkce uváděné každoročně ve vsi Velká Lhota na Českomoravské vrchovině (např. Velkolhotecká lípa, Velkolhotecké pašije),6 jejichž scénáře vznikají na základě místních

kronik,

zápisů

lokálních

písní,

zvyků

a obyčejů

a

rozhovorů

s velkolhoteckými obyvateli.“ (Větrovec, 2014b, str. 1) Jedná se o spolupráci divadla KočéBR se studenty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vítězslav Větrovec, který je zároveň i studentem doktorského studia na JAMU, pravidelně v letním semestru tyto projekty podniká se studenty různých ateliérů Divadelní fakulty JAMU. 6

„Uváděny jsou pouze zkrácené verze názvů celých, které jsou dlouhé a mohly by znesnadnit čtení tohoto textu: Velkolhotecká lípa aneb Divadelní ztvárnění příběhů, pověstí, písní, zvyků a obyčejů z Velké Lhoty a okolí podle zápisů Jana Karla Zamazala, Roberta Smetany a dalších a Velkolhotecké pašije aneb Divadelní ztvárnění pašijového příběhu, jak na Květnou neděli a na Velký pátek v evangelické církvi augšpurského vyznání ve Velké Lhotě čten a zpíván byl, pozn. aut.“ (Větrovec, 2014b, str. 1)

29

3.1.1 Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě Všechny inscenace, se kterými se jezdí kočovat, měly svou premiéru v rámci festivalu Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě. Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě je festival spojující umělecké vystoupení nezávislých divadelních a hudebních umělců s příjemným prostředím brněnských kaváren. V roce 2014 proběhl již pátý ročník festivalu, kdy se v termínu od 3. března do 28. dubna uskutečnilo čtyřicet dva večerů ve čtrnácti brněnských kavárnách. Festivalu se zúčastnilo osmnáct divadelních souborů a více jak dvacet hudebních skupin. Jednotlivé večery mají společný začátek v 18 hodin a vstupné na tyto akce je dobrovolné. Akce je pořádána Kulturáriem z. s. ve spolupráci se studenty Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, obor Management v kultuře. (Ideový koncept, 2010)

3.2 KočéBRování KočéBRování je stěžejní akcí divadla KočéBR. Jedná se o jedenáct až čtrnáct dní o velkých prázdninách, kdy divadlo vyrazí na putování po městečkách a vesnicích Čech a Moravy a zvládne odehrát přibližně 20 – 25 představení7. Každý rok se jezdí s jiným představením. Hry jsou psané přímo pro herce KočéBRu. Zatím se uskutečnily 4 ročníky, první v roce 2010, a postupně se odehrály tyto inscenace: Tele, Kytice, Ílias a TYJÁTRMACHERS! (hovada herecká…). Projekt KočéBRování není jen každoroční dovolenou pro hrstku divadelníků, ale pro své tvůrce přináší dva velké klady. Tím prvním je snaha a potřeba přivést umění do oblastí, kde divadlo není všední záležitostí, kde je lidé téměř ani neočekávají a hlavně kde je diváci nerozlišují podle žánrů, ale podle toho, zda se jim líbí nebo ne. Druhým kladem je postupný vývoj projektu a zdokonalování se v řemesle. „Právě touha ve svém řemeslu se zdokonalovat, posouvat své hranice, prohlubovat svůj herecký/režijní potenciál a rejstřík, či se pokusit naleznout jakýsi „univerzální divadelní jazyk“ měla za následek, že se KočéBRování uskutečnilo 7

V roce 2013 byly navštíveny obce čtyř krajů – Vysočina, Jihomoravský, Jihočeský a Středočeský kraj.

30

již čtyřikrát. V současnosti, tedy po čtyřech letech od začátku projektu, docházejí tvůrci k názoru, že jejich snahy musí najít jiné místo k uplatnění než doposud. Díky okolnosti, že během jednotlivých ročníků KočéBRování navštěvovali divadelníci především stále tytéž vsi, stali se jakousi místní kuriozitou, či v lepším případě tradicí. Což nemusí být nutně špatné, ale vzhledem k faktu, že touha divadelních tvůrců

KočéBRování

se

účastnících

se

váže

k

procesu

neustálého

„sebezdokonalování se“ v divadelním řemesle, je pochopitelné, že „zdřevěnění“ ve formě tradice pro ně není vhodným

políčkem, které můžou nadále

obhospodařovat. Vyvstává nutnost nových výzev – a těch může být rovnou několik: výzvu první představuje změna místa konání celého projektu, výzvu druhou jazyk publika odlišný od jazyka tvůrčího týmu a výzvu třetí obměněný herecký a organizační tým.“ (Větrovec, 2014b, str. 1 - 2) Celá tato potřeba vyústila k přípravě KočéBRování 2014 v Turecku. Jedná se o projekt „Výzkum divadelního jazyka – hledání univerzálií divadla v jazykově a kulturně odlišném prostředí s využitím českých lidových tradic“, jehož realizace probíhá již od dubna 2014. „Inscenace ohledává především témata lidsky univerzální, vážící se k lidskému životu – narození, křest, svatba, založení rodiny, smrt apod., její scénář bude montáží lidových obyčejů a zvyklostí, které se s těmito životními událostmi spojují (využity budou především praktické i teoretické výsledky výzkumu Vítězslava Větrovce, který se lidovým tradicím a jejich zdivadelňování soustavně věnuje již od roku 2008).“ (Větrovec, 2014a, str. 2) Divadelního putování, které by mělo trvat přibližně 15 – 20 dní, se budou účastnit studenti a pedagogové JAMU, další čeští externí umělci a turečtí umělci. Premiéra představení byla plánována na květen 2014 a proběhla na půdě DIFA JAMU. Samotné kočování je plánované na přelom července a srpna 2014. Ukončení postprodukce projektu je plánováno na prosinec 2014. Tento projekt je podpořen studentskou grantovou soutěží pořádanou na JAMU.8 Grantová soutěž je určena na projekty studentů doktorského studia. 8

Specifický výzkum DIFA JAMU

31

3.2.1 Představení Představení jsou primárně pouliční, pouze v případě špatného počasí se řeší přesunutí do uzavřeného či zastřešeného prostoru. Venku má divák větší volnost a svobodu v tom, že se může sám rozhodnout, odkud bude představení sledovat a zda jej bude ještě či vůbec sledovat. Zásadní snahou je diváka zaujmout, udržet si ho a bavit jej po celou dobu. Je to neustálý boj o jeho pozornost. Proto se KočéBR snaží dodržovat následující aspekty, které mohou dopomoci k úspěšnému představení. Zaprvé by délka představení neměla přesáhnout hodinu, ideální délkou je čtyřicet až padesát minut. Divák se za tu dobu dokáže dostatečně pobavit a nezabere mu to tolik času, aby jej to odradilo od zhlédnutí představení. Pro udržení diváka na představení je také potřeba neztratit s ním kontakt. Což je druhá zásada pouličního divadla. Podmínky, za kterých se hraje, umožňují hercům reagovat na výrazy diváků, jejich reakce, pobíhat mezi nimi a zapojovat je do děje. Z odehraných her byla zatím nejvíce interaktivní inscenace Ílias. Již na začátku byli diváci rozděleni do dvou táborů, na Řeky a Trójany, podle toho jak seděli, a na různých místech měli možnost podpořit svou stranu, někdy povzbuzováním, jindy pokřiky na soupeře. Často dostali do rukou dřevěné meče a kopí a bojovali proti sobě navzájem anebo proti hecům. V jiných momentech podporovali svou stranu různými pokřiky a poznámkami. V představení TÝJÁTRMACHERS! (hovada herecká…) měli zase možnost projevit svou kreativitu při navrhování témat hereckých improvizací. Též je dobré do představení zapojovat komediální prvky. Není zcela nutné, aby se hráli pouze komedie, ale diváci se chtějí u představení pobavit, občas i zasmát, hlavně odcházet s příjemným pocitem. Poslední zásada se týká hudby, která je součástí každého představení a jejíž přítomnost v představení má významné postavení. Herci se zde snaží zúročit své hudební dovednosti a sami se doprovází na nástroje. Veronika Lazorčáková hraje na saxofon, Tomáš David na kytaru a Tereza Koláčková převážně na akordeon, případně na housle.

32

Hudbu do inscenací skládají Tereza Koláčková a Tomáš David.9 Pro všechny inscenace, se kterými divadlo kočuje, jsou sjednocujícím prvkem počáteční a závěrečná píseň, což je určitý způsob udržování povědomí o divadle KočéBR. Počáteční písní se herci uvedou a připraví diváky na formu, kterou nyní uvidí. Závěrečná píseň zase ponouká diváka k tomu, aby herce odměnil za zhlédnuté vystoupení.10

3.2.2 Neformální akce po představení Umělecká tvorba herců během kočování není omezena pouze na jednotlivá představení. Nástroje, na něž se sami v představeních doprovází, hojně využívají i v jiných částech dne. Téměř každý večer v místních hostincích probíhají neformální koncerty, kdy herci s místními obyvateli debatují, zpívají a baví se. Často taková posezení vedou k nápadům na další uměleckou tvorbu, která se například částečně zúročila i při tvorbě scénáře k inscenaci TYJÁTRMACHERS! (hovada herecká …).

3.2.3 Jednotlivé ročníky KočéBRování Následující podkapitoly líčí jednotlivé ročníky kočování. Popisují data konání akcí, navštívené obce, výrazné změny v organizační struktuře a anotace představení, které je ve stručnosti charakterizují. 3.2.3.1 Šavgočovo kočování 2010 / KočéBRování 2010 Na první projekt kočování divadlo vyrazilo v roce 2010 ještě pod záštitou divadelního uskupení Šavgoč. Akce probíhala v době od 10. do 18. července 2010 a kočovníci navštívili tyto obce kraje Vysočina - Pavlínov, Kostelec, Horní Cerekev, Těmice, Hojovice, Okrouhlá Radouň, Střížovice, Velká Lhota, Dačice, Nová Říše, Římov, Horní Újezd, Kozlany, Lhánice, Čučice. Inscenace Tele, se kterou se v tomto roce kočovalo, původně vznikla k příležitosti festivalu Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě, stejně jako ostatní inscenace, s nimiž divadlo kočuje. Hru sepsal režisér Vítězslav Větrovec na motivy masopustní frašky Hanse Sachse - Chtěl vysedět telata.

9

Texty k nim píší Vítězslav Větrovec nebo Vojtěch Johaník. Texty písní se nachází v přílohách B Počáteční píseň a C Závěrečná píseň

10

33

Anotace: „Opona se otvírá a herci jsou zas tady/jen otevřete dveře své, vpusťte je do zahrady/do kůlny či za plot jen/do domu za jídlem, chlebem, cígem, pivem a vínem/jen nás vpusťte, my k vám příjdem!“ (Větrovec, 2012, str. 5) 3.2.3.2

KočéBRování 2011

KočéBRování 2011 byl již projekt nově vzniklého divadla KočéBR. Nově též do hereckého obsazení přibyla Tereza Koláčková. Na rozdíl předchozího roku se změnilo pořadí navštívených oblastí. Kde před rokem končili, tento rok začínali. V termínu od 11 do 24. července 2011 byla navštívena tato místa - Čučice, dětský tábor Pod Templštýnem, Lhánice, Myslibořice, Horní Újezd, Římov, Nová Říše, Telč, Velká Lhota, Střížovice, Okrouhlá Radouň, Hojovice, Choustník, Chýnov, Pacov, Křeč, Těmice, dětský tábor Eustach u Těmic, Horní Cerekev, Kněžice, Pavlínov, Křižanov, Osová Bítýška, Hradčany. Pro rok 2011 byla vybrána montáž básní z Erbenovy sbírky Kytice, inscenaci se stejným názvem připravil opět režisér Vítězslav Větrovec. Anotace:„Ulavicedítěstálohojtyštědrývečereatělíčkobezhlavynapahorkumezibuk ykostelíčeksvěžínízkoutvétělobíléspanilébylobycotykošile! Tradáááá!“ (Větrovec, 2012, str. 10) 3.2.3.3


V roce 2012 do projektu nově nastoupila manažerka Ludmila Havelková, která v projektu nahradila stávajícího manažera Jana Bernáška. Mezi 30. červencem a 10. srpnem 2012 kočovníci navštívili obce - Osová Bítýška, Křižanov, Pavlínov, Bory, Trnava, Kněžice, Těmice, Kámen, Chýnov, Chotoviny, Hojovice, Strmilov, Velká Lhota, Dačice, Slavonice, Český Rudolec, Nová Říše, Horní Újezd. Tentokrát se putovalo s hrou na motivy Homérova eposu Ílias. Původní dílo o patnácti tisících verších bylo upraveno a zkráceno přibližně na 17 stran.

34

Anotace hry: „Menelaos, Agamemnón, Achilles, Patrokles, Hektor, Paris, Odyseus, Priamos, Aeneas, Ajax, Nestor a desítky a desítky dalších reků a hrdinů ve čtyřiceti minutách dobývání Tróje na motivy Homérovy Iliady. A možná přijdou i bohové!“ (Větrovec, 2012, str. 27) 3.2.3.4


Čtvrtý ročník kočování, který probíhal v termínu 21. až 31. července 2013, se konal již na území čtyř krajů České republiky 11 a navštívil tyto obce - Čučice, Horní Újezd, Nová Říše, Studená, Telč, Slavonice, Velká Lhota, Strmilov, Chýnov, Chotoviny, Mezno, Kámen, Těmice, Kněžice, Horní Cerekev, Pavlínov, Hodov, Bory, Křižanov, Osová Bítýška Představení TYJÁTRMACHERS! (hovada herecká …), s nímž se jezdilo v roce 2013, bylo sepsáno na základě osobních zkušeností herců z profesního života a předchozích tří let kočování. Anotace představení praví: „Divadlo? Proč divadlo? Proč kočovné divadlo? Že prý blázen jsem... Autorské výpovědi herců divadla KočéBR, v nichž se navracejí ke svým zkušenostem týkajících se jejich prvotního vztahu k divadlu vůbec, jejich vstupů do světa divadelního a v neposlední řadě také zážitků z kočovných cest divadla KočéBR po málo známých českých a moravských vesnicích v letech 2010 − 12 v rámci projektu KočéBRování.“ (Větrovec, 2014b, str. 3)

3.3 Organizační model Základní model lidí, který je potřeba k samotnému kočování, tvoří herci, režisér a manažer. V přípravné fázi na inscenaci spolupracuje i scénografka a během kočování je přítomna i dokumentaristka, která se ovšem neúčastní všech představení. Úloha herců a režiséra je zjevná. Manažer se též účastní všech štací, protože má přehled o tom, jak je vše domluvené. Během kočování se k základní sestavě přidává i mnoho jiných lidí. Jedná se o další členy divadla, jak současné, tak i bývalé, dále také kamarády, známé anebo i fanoušky divadla, kterým se tento způsob kočovného umění líbí. Někteří se připojí na den či dva, jiní skoro na celou dobu. Všichni hosté

11

Středočeský, Jihočeský, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina

35

jsou vítáni, ovšem nesmí narušovat či jinak zamezovat chodu a programu celého projektu.

3.3.1 Tvůrci Jediným stálým tvůrcem divadla KočéBR, o jehož projety se divadlo opírá, je „principál“ a režisér Vítězslav Větrovec. „Vedle činnosti v jím založeném divadle se „principál“ divadla Vítězslav Větrovec rovněž věnuje výzkumu „obnovy paměti vesnice prostřednictvím divadelní inscenace“ ve své vznikající disertační práci, spolupodílí se na festivalech a projektech věnovaným regionální péči a paměti (Horní Maršov – Otevřené muzeum 2013) a rovněž působí jako lektor na workshopech věnovaným pouličnímu a lidovému divadlu.“ (Větrovec, 2014b, str. 1) Mezi stálé herce podílející se na projektech KočéBRování patří Veronika Lazorčáková, Vojtěch Johaník, Tomáš David, Tereza Koláčková. Veronika Lazorčáková je absolventkou činoherního herectví na JAMU v ateliéru PhDr. Oxany Smilkové CSc. Od roku 2011 je členkou Činohry Národního Divadla Moravskoslezského a v roce 2012 byla nominována v kategorii Talent na Cenu Alfréda Radoka. Tomáš David, který je také absolventem činoherního herectví na JAMU v ateliéru PhDr. Oxany Smilkové CSc., získal po ukončení studia v roce 2011 angažmá v brněnském divadle Husa na provázku. V roce 2013 vyměnil toto pracoviště za Městské divadlo Zlín, kde působí doposud. Vojtěch Johaník je absolventem JAMU oboru Dramatická výchova. Čtvrtým rokem působí v divadle Tramtarie a v současnosti je zaměstnám v Městském divadle Zlín. Působil také v brněnských uskupeních Divadlo D'EPOG, Divadlo krajiny, Klišéteátr a Buranteátr. Tereza Koláčková nastoupila do projektu až na druhé kočování v roce 2011. Je absolventkou ateliéru Divadlo a výchova na JAMU a od roku 2012 studuje Katedru autorské tvorby a pedagogiky na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU). Kromě toho se věnuje zejména skládání scénické hudby (KočéBR, Divadlo Feste, Studio Marta) a pedagogické činnosti v oblasti estetické výchovy.

36

Na projektech spojených s představeními uváděnými ve Velké Lhotě se podílí studenti různých ateliéru JAMU v Brně (např. studenti ateliéru Divadlo a výchova nebo studenti vzdělávacího programu Erasmus) a další brněnští herci a tvůrci.

3.3.2 Výprava Kostýmy pro jednotlivá představení vymýšlí a vyrábí Katarína Kováčiková, která se na přípravě projektu podílí již od prvního ročníku. V případě potřeby specifických rekvizit se jejich výroba domluví s kolegy tvůrci, výtvarníky jiných divadel. Herci mají výrazné líčení v podobě bílých obličejů, případně zvýrazněných některých částí obličeje (nos, pusa, obočí). První dva ročníky byl hlavním scénografickým prvkem nákupní vozík.12 V Íliadě se jako hlavní kulisa využíval automobil, s nímž se kočovalo, a dokonce sedadla z něj byla použita jako místa pro některé diváky. V inscenaci TYJÁTRMACHERS! (hovada herecká …) se zase využívalo praktikáblu o rozměru 1m x 1m x 1m, který byl stejně jako herecké kostýmy pokreslený a polepený různými logy brněnských firem a firem z krajů, ve kterých se kočovalo.

3.3.3 Manažer KočéBRování Produkci prvním dvěma ročníkům dělal Jan Bernášek, který ve spolupráci s režisérem nastavil určitým způsobem model kočování. Avšak po dvou letech kvůli velkému pracovnímu vytížení předal svou funkci Ludmile Havelkové. Ta se snaží pokračovat v již nastaveném modelu, ovšem s mírnými změnami, které vyplývají ze zkušeností celého týmu. Práce manažera na projektu spočívá v tom, že po domluvě s režisérem naplánuje časový interval, ve kterém se pojede, a trasu pro aktuální rok. Komunikuje s představiteli obce či kulturních organizací a domlouvá podmínky a místa, kde se bude hrát. Také zajišťuje propagaci ve spolupráci se scénografkou. Během kočování se stará o hladký průběh představení, přípravy a přesouvání, o dobrou náladu mezi lidmi. A když je třeba, například i řídí auto.

12

Symbolika je vysvětlená v kapitole 3.1 KočéBR.

37

3.4 Organizace a logistika divadelní štace 3.4.1 Domlouvání štací První rok si manažer s režisérem vytipovali oblast, kde by chtěli projekt realizovat, a v ní pomocí internetu hledali menší obce, které se rozhodli oslovit. Obce vybírali především podle toho, zda se v obci nachází nějaké prostranství, kde by se dalo hrát (náves, náměstí, hřiště). V dalších letech se primárně oslovují stejné obce jako v předchozích letech, v případě, že nemají o opětovnou návštěvu divadla zájem, hledají se nové obce v okolí. Každý rok se nejdřív sestaví seznam obcí a časový harmonogram, podle kterého se začne vše domlouvat. Většinou se plánují dvě představení na den s tím, že se někdy uprostřed kočování udělá jeden volný den. Komunikace s obcí začíná telefonátem starostovi obce, při němž se mu stručně představí projekt KočéBRování a nabídne se mu vystoupení divadla v jeho obci. Předloží se mu podmínky spolupráce a v případě zájmu ze strany obce se rovnou domluví termín a místo. Ve větších obcích se celá záležitost řeší přímo s odborem kultury, který má takové akce na starosti. Bezprostředně po telefonátu se odesílá email s dohodnutými či navrhnutými podmínkami. Zde jsou shrnuté všechny informace jak o samotném vystoupení, tak i o divadle. Vzor emailu, který se každý rok v mírné obměně posílá, se nachází v příloze D Email pro starosty obcí. Vzor je z roku 2013. KočéBR vystupuje v obcích bez nároku na honorář 13 . Jediné, co se od obce očekává, je zajištění propagace a laviček nebo židlí na místo, kde se hraje14. Plánování trasy a první obvolávání obcí začíná každý rok zhruba v dubnu. Přibližně dva týdny před kočováním se všechna místa znovu obvolají, zda se se vším počítá. Následující tabulka je přehled manažera o všech naplánovaných představeních. Nachází se zde informace o termínu a místě hraní a také telefonní číslo a email

13 14

Vybírá se do klobouku, více v kapitole 3.7 Finanční stránka. Více o propagaci se nachází v kapitole 3.5 Propagace.

38

na kontaktní osobu. Tato tabulka je základním dokumentem pro praktickou práci manažera během kočování. Tabulka 2: Přehled informací a kontaktů o KočéBRování 2013, autor: Ludmila Havelková Čas

Datum

Obec

Telefon

Dohodnuto (místo + další informace)

email

21. 7. 2013

neděle

14 hod Čučice

xxx xxx xxx

tam kde minule – kde to bylo?

xxxx

21. 7. 2013 (spíme Horní Újezd)

neděle

18 hod Horní Újezd

xxx xxx xxx

hřiště za kulturákem

xxxx

22. 7. 2013

pondělí 16 hod Nová říše

xxx xxx xxx

před kostelem

xxxx

22. 7. 2013 (spíme Velká Lhota)

pondělí 19.30

xxx xxx xxx

hospoda U Šebestů

xxxx

23. 7. 2013

úterý

14 hod Telč

xxx xxx xxx

náměstí?

xxxx


úterý

17 hod Slavonice

xxx xxx xxx

náměstí

xxxx


středa

19.30

xxx xxx xxx

náves

xxxx

25. 7. 2013

čtvrtek 16 hod Strmilov

xxx xxx xxx

náměstí

xxxx

25. 7. 2013 (spíme Chýnov)

čtvrtek 19.30

xxx xxx xxx

před farou

xxxx

26. 7. 2013

pátek

16 hod Chotoviny

xxx xxx xxx

u kostela

xxxx


pátek

19.30

Mezno

xxx xxx xxx

před hospodou

xxxx


sobota

10 hod Kámen

xxx xxx xxx

nádvoří hradu Kámen

xxxx

28. 7. 2013*

neděle

14 hod Těmice

xxx xxx xxx

před hospodou

xxxx

28. 7. 2013 (spíme Kněžice)

neděle

19.00! Kněžice

xxx xxx xxx

hasičský areál

xxxx

29. 7. 2013*

pondělí 16 hod Horní Cerekev

xxx xxx xxx

parkoviště u kulturáku, v případě xxxx deště budeme v kulturáku

29. 7. 2013 (spíme Pavlínov)

pondělí 19.30

xxx xxx xxx

hřiště

xxxx

30. 7. 2013

úterý

11 hod Hodov

xxx xxx xxx

tábor

xxxx

30. 7. 2013*

úterý

19.30

xxx xxx xxx

u fotbalového hřiště

xxxx

31. 7. 2013

středa

16 hod Křižanov

xxx xxx xxx

náměstí

xxxx

31. 7. 2013

středa

19.30

xxx xxx xxx

náves

xxxx

Studená, U Šebestů

Velká Lhota

Chýnov

Pavlínov

Bory

Osová Bítýška

* nehrálo se kvůli malé návštěvnosti

3.4.2 Místo kde se hraje Přesné místo, kde se bude v obci hrát, domlouvá manažer či manažerka již při úvodním telefonátu s představenými obce na začátku komunikace. Snaha je vybrat místo, které je prostorné a bezpečné, ale taktéž aby bylo všem veřejně

39

přístupné, nejlépe na nějakém frekventovaném místě v obci. Ovšem nejvíc záleží na zvycích obyvatel obce, kteří vědí, kde takovou akci konat, aby na ni přišlo co nejvíce lidí. Nejčastěji se hraje na návsi nebo náměstí, fotbalovém hřišti či před hospodou. V případě, že se vystoupení nedomlouvá přímo s představenými obce, ale se spolkem, který v obci obstarává společenské dění, hraje se představení v areálu takového spolku. 15 Přesné uspořádání prostoru se většinou řeší až na místě. V případě velkého horka je snaha usadit diváky do stínu, aby pro ně divadlo bylo příjemným zážitkem a ne hodinovým utrpením. V případě opravdu nepříznivého počasí (velmi velké horko anebo déšť či bouřka) řeší manažer a režisér s pověřenou osobou od obce případné přesunutí představení do vhodnějšího prostoru, nejčastěji to bývají kulturní či obecní sály, případně místní hostince. Přesunutí představení proběhne až po vzájemném souhlasu obou stran. Pak má manažer za povinnost informovat diváky o přesunu, taktéž o tom informují herci během svého vyvolávání před představením.16 Představení bývají technicky nenáročná, jediné co divadlo od obce potřebuje nachystat, jsou místa k sezení pro diváky. To je také často důvod, proč se hraje blízko kulturních domů, hospod anebo na hřištích, kde není náročné levičky či židle obstarat.

3.4.3 Ubytování a strava Všichni účastníci kočování si s sebou vozí spacáky a stany. První dva ročníky (2010, 2011) byl nastavený model ubytování „kde se hraje, tam se spí“. Manažer se během domlouvání představení poptal, zda je v obci možnost nějakého přespání, společenská místnost nebo obecní louka, kde by se daly postavit stany. Každý den se po posledním představení vybalily věci, případně postavily stany a ráno se zase vše sbalilo. V roce 2012 se tento model přehodnotil na pohodlnější, kdy se zvolí několik míst, kde se divadlo utáboří na dvě až tři noci a z toho místa vyjíždí na jednotlivá místa do okolí. Tato místa jsou vybírána na základě zkušeností anebo

15 16

Například v Kněžicích se představení odehrává v areálu dobrovolných hasičů. O vyvolávání více v následující kapitole.

40

osobních vztahů v té dané obci.17 Při delších přejezdech se přespí v některých obcích pouze jednou.18 Stravování si řeší každý člověk sám. Herci, režisér a manažer, v některých letech i scénografka a dokumentaristka, dostávají jednorázový příspěvek v hodnotě tisíc korun na celé kočování na jídlo 19 . Většinou se jí v restauracích a hostincích či se nakoupí jídlo, které se v případě potřeby upraví na ohni nebo v kuchyni. Často se také stává, že diváci jsou z představení tak nadšení, že po představení přijdou a přinesou nějaké jídlo anebo pozvou kočovníky na příští den na snídani, oběd či večeři.

3.4.4 Způsob cestování Kvůli velkým vzdálenostem na trase, kterou režisér s manažerem v prvním roce kočování stanovili za finální, a také kvůli finanční náročnosti, museli kočovníci zapomenout na romantické představy o cestování na povozu s koňmi. Jako hlavní dopravní prostředek slouží ke kočování auto, případně auta. První rok se cestovalo s pětimístným osobním autem, které mělo k sobě přiděláno vozík. Poslední rok to bylo obdobné, jen se jezdilo bez vozíku. Vzhledem k počtu členů kočování a počtu míst v autě, bylo potřeba vyřešit způsob cestování pro osoby, které se do osobního auta nevešly. Situace se řešily několika způsoby. Kočování se účastní i jiní lidé z řad přátel, známých a kolegů, kteří si dopravu řeší sami, a v případě že mají volné místo, převezou potřebné členy KočéBRu. Dále se volilo cestování „stopem“ nebo se využilo nabídky na svezení někým z obyvatel obce, který jel tím směrem. V letech 2011 a 2012 se zapůjčilo větší, devítimístné auto, které pojalo všechny účastníky kočování, výpravu představení i osobní zavadla. V inscenaci Ílias se také stalo hlavní kulisou.

3.5 Propagace Propagace kočování probíhá v několika úrovních. První úroveň se týká komplexně celého KočéBRování, probíhá převážně přes internet, jak přes webové

17

Převážně se jedná o obce Velká Lhota, Chýnov a Pavlínov. Většinou to bývají obce Kněžice a Horní Újezd. 19 Tyto peníze se berou z peněz, které se vybraly do klobouku, více viz kapitola 3.8 Finanční stránka. 18

41

stránky divadla

20

, tak sociální sítě

21

. Jsou zváni všichni příznivci divadla

na kteroukoli část divadelní pouti. V rámci propagace celého kočování se některé roky rozesílají i tiskové zprávy o projektu do kulturních rubrik a médií.22 Další úroveň propagace se týká jednotlivých představení. Druhá věc,

23

o níž manažer během úvodního telefonátu s jednotlivými obcemi žádá, je zajištění propagace. Elektronicky je do obcí zaslán plakát inscenace, který má ve spodní části prostor na dopsání místa, data a času představení. Po doplnění těchto údajů pověřené osoby z jednotlivých obcí, tyto plakáty roznesou, nejčastěji na obecní nástěnky, do obchodů či hospod. Plakát či krátkou poutací zprávu také obce umisťují na své webové stránky. V případě, že je obec vybavena rozhlasem, zpráva o představení je hlášena i touto cestou, někde i dvakrát. Propagace před hrou samotnou, kterou si již zajišťují kočovníci sami, je formou vyvolávání. Herci přibližně hodinu před začátkem představení nasednou do auta, s sebou si vezmou akordeon a megafon a projíždí celou obcí. Během objížďky upozorňují obyvatele, že za chvíli bude začínat divadlo. O vyvolávání je dopředu informovaný člověk, s nímž se celé představení domlouvá.

3.6 Diváci Návštěvnost vždy záleží na typu a velikosti obce, počasí, denní době, dni v týdnu. Větší návštěvnost představení je spíše na vesnicích než ve městě, a to z toho důvodu, že na vesnicích není tolik konkurenčních akcí či jiných lákadel jako ve městě. Hodně záleží právě na denní době. Na vesnicích se představení musí hrát nejdřív ve čtyři hodiny odpoledne, protože do té doby je značná část obyvatel v práci. Zase naopak ve městech se nejvíc lidí pohybuje přes den, večer nemá smysl tam hrát.

20

www.kocebr.ic.cz www.facebook.com/pages/Ko%C4%8D%C3%A9BR/219177314773177 22 V roce 2012 se na čtyři představení Íliady, odehraných během dvou dní, přijel podívat i divadelní 21

kritik Jiří P. Kříž, který poté vydal o projektu článek do Deníku Právo. Odkaz na recenzi se nachází v příloze E Recenze. 23 První se týká zajištění laviček nebo židlí pro diváky.

42

Představení navštěvují hlavně ženy s dětmi, protože muži mají pocit, že pro ně kultura není a dávají přednost sportu, převážně fotbalu. 24 Velká návštěvnost bývá v obci Velká Lhota, a to z toho důvodu, že zde režisér pravidelně inscenuje své hry čerpající z místních zvyků a historie i s jinými herci, například studenty JAMU. V případě, že na představení nedorazí minimální počet diváků, který je určen na deset osob, představení se neuskuteční. V letech 2011 a 2012 se tento případ vůbec nepřihodil. Ovšem v roce 2013 se tento případ stal třikrát25 (ve většině případů kvůli počasí, v neděli 28. 7. ve 14 hodin bylo 38 °C ve stínu). V takových případech se herci

příchozím

divákům,

kteří

přišli,

omluví

a

předvedou

několik

improvizovaných scének a děti naučí několik písní. Tabulka 3: Počet diváků v průběhu KočéBRování 2013, autor: Ludmila Havelková Obec

Počet diváků

Počet obyvatel*

Obec

Počet diváků

Počet obyvatel*

Čučice

17

438

Mezno

42

351

Horní Újezd 78

257

Hrad Kámen

24

-

Nová Říše

27

862

Těmice**

3

388

Studená

70

2 401

Kněžice

52

1430

Telč

Stálých 8 (v průběhu představení se prostřídalo cca 50 diváků)

5 602

Horní Cerekev** 4

1791

Slavonice

72

2 514

Pavlínov

37

255

Velká Lhota 101 (Volfířov)

185

Hodov (dětský tábor)

71

71

Strmilov

52

1 439

Bory**

8

785

Chýnov

48

2 347

Křižanov

27

1820

Chotoviny

25

1 750

Osová Bítýška

41

825

* Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org ** představení se neuskutečnila z důvodu malé návštěvnosti

24 25

tento fakt vypozorován autorkou práce na základě zkušeností z kočování v obcích Horní Cerekev, Těmice a Bory

43

3.7 Právní stránka Spolek, dříve občanské sdružení, divadlo KočéBR vznikl v roce 2011 odštěpením části souboru od divadelního seskupení Šavgoč. Ze tří zakládajících členů aktivně ve spolku působí pouze „principál“ Vítězslav Větrovec. Ostatní tvůrci a spolupracovní podílející se na projektech nejsou řádnými členy spolku. Vítězslav Větrovec, který je hlavním hybatelem projektů ve Velké Lhotě, je také studentem doktorského stupně studia na JAMU a tyto inscenace vytváří v rámci svého studia se studenty různých ateliérů Divadelní fakulty JAMU. Autorská práva k hraným dílům jsou řešena následovně. Většinu her píše nebo upravuje sám „principál“ přímo pro účely divadla a bez nároku na honorář. Hry jsou buď zcela autorské (např. TYJÁTRMACHERS! (hovada herecká …), hry uváděné ve Velké Lhotě) nebo psané na motivy jiného díla (Tele, Ílias). Básně Karla Jaromíra Erbena ze sbírky Kytice již nepodléhají autorským právům, proto ani zde se nemusela platit autorská práva. Práva k písním uváděných v představeních jsou řešena stejně jako textů her, hudbu i text píší tvůrci přímo pro jednotlivá představení a s jejich uváděním souhlasí. Všichni autoři tuto práci dělají taktéž bez nároku na honorář. Vzhledem k záboru veřejného prostranství a shromáždění většího počtu lidí při produkcích je potřeba akce domlouvat předem. V případě hraní na veřejném prostranství se akce domlouvá se starostou obce či osobou pověřenou konáním veřejných nebo společenských akcí v obci, aby se předešlo problémům či zrušení akce ze strany obce. V případě hraní na soukromém pozemku se akce sjednává s jeho majitelem. Díky Novému občasnému zákoníku, který vstoupil v platnost k 1. lednu 2014 a který ruší termín občanské sdružení jako právnické osoby, změnilo divadlo KočéBR svůj status na spolek. Tato změna vedla k rozhodnutí Vítězslava Větrovce, že divadlo již nebude právnickou osobou, a také k rozhodnutí o zrušení spolku, ke kterému se chystá v průběhu roku 2014. Nadále by divadlo mělo působit pouze jako umělecké sdružení bez právní osobnosti.

44

3.8 Finanční stránka Akce divadla KočéBR se i po finanční stránce dělí na 2 části. První část se týká projektů uváděných ve Velké Lhotě, druhá projektů KočéBRování. Jiné příjmy divadlo nemá. Vzhledem k tomu, že projekty uváděné ve Velké Lhotě jsou realizované v rámci doktorského studia Vítězslava Větrovce na JAMU, jsou financovány z prostředků studentské grantové soutěže,26 o něž si každý rok žádá. Druhá část finanční stránky, která se týká KočéBRování, se pohybuje v tzv. „šedé oblasti ekonomiky“.27 Do každého projektu divadlo vstupuje bez počátečního kapitálu. Ani po obcích nebo organizacích, s nimiž se představení domlouvají, nepožaduje žádné finanční ohodnocení. Jediným příjmem projektů je „vybírání do klobouku“. Na konci každé produkce je před diváky položen klobouk a ti jsou herci vyzváni

28

k darování finanční odměny v případě, že se jim zhlédnuté

představení líbilo. Vybrané peníze primárně slouží k pokrytí nákladů spojených s výrobou inscenací, dopravou a základním příspěvkem na stravu pro každého člena kočování, který činí tisíc korun na osobu. Všichni účastníci kočování si jsou na počátku akce vědomi, že vybrané peníze nemusí pokrýt všechny náklady spojené s kočováním a podstupují riziko, že v případě malých příjmů budou muset chybějící finance doplatit ze „své vlastní kapsy“. 29 V případě ziskovosti akcí jsou peníze rozděleny rovným dílem mezi členy souboru. Vedení

divadla

nevěnuje

dostatečnou

pozornost

právním

náležitostem

souvisejícím s finanční stránkou, která je výše popsána. Nevede řádné účetnictví, neodvádí daně a nemá žádné smluvní podklady pro odměňování výkonných umělců. Divadlo by mělo evidovat všechny své příjmy a výdaje a mít je pokryté příslušnými doklady. V případě odměňování umělců by to měly být licenční smlouvy anebo příslušné dohody. Při nákupu materiálu to jsou daňové doklady. Pokud umělec nepracuje na základě smlouvy nebo dohody, tak částky, které si účtuje za svou práci 26

Specifický výzkum JAMU „Do šedé ekonomiky naproti tomu patří činnosti svojí podstatou legální, ale které jsou skrývány před úřady. Toto skrývání může mít různé důvody, hlavní jsou snahy vyhnout se zdanění nebo regulacím. Patří sem například práce načerno, daňové úniky, prodej nekolkovaného alkoholu či cigaret, všechny druhy licencovaných činností prováděných bez licence atd.“ (Tuček, 2006, str. 13) 28 Výzva probíhá formou závěrečné písně. 29 Tato situace zatím nenastala. 27

45

a za případné krytí nákladů spojené s cestováním, fakturuje divadlu. Pokud by se evidoval nějaký zisk, musí být vrácen zpět do činnosti spolu. Spolek má též povinnost podávat daňové přiznání. Přehled příjmů a výdajů během kočování je ukázán na příkladu z KočéBRování 2013, který je rozepsán v příloze F Přehled příjmů a výdajů KočéBRování 2013.

3.9 Závěry případové studie KočéBR je kočovné divadlo opírající se hlavně o umělecké aktivity svého „principála“ Vítězslava Větrovce. Umělci vystupující v inscenacích divadla jsou buď absolventi či stávající studenti uměleckého oboru. Dříve fungoval jako občanské sdružení, od roku 2014 jako spolek. Hlavní činností divadla jsou letní projekty nazvané KočéBRování, které probíhají každoročně od roku 2010. Týká se o deset až čtrnáct dní o období letních prázdnin, kdy divadlo vyrazí na pouť po obcích kraje Vysočina a okolních oblastí. Představení jsou domlouvána s představenými obcí či kulturních organizací předem a primárně hrána pod širým nebem. Kočovníci se přesouvají pomocí auta či aut. Nocleh byl dříve řešen způsobem, že se každý večer přespávalo na jiném místě, v obci, kde se hrálo poslední představení. V roce 2012 byl model přehodnocen, bylo vybráno několik hlavních míst, kde se přespává více dní, z nichž se vyjíždí do okolí. Po několika dnech se celá výprava přesouvá na jiné místo. Propagace probíhá několika způsoby: plakáty vyvěšené v obcích, kde se hraje, upoutávka přes obecní rozhlas a samotné vyvolávání před představením, při němž herci objíždí okolí a upozorňují na blížící představení. Vítězslav Větrovec pod jménem KočéBRu uvádí i představení hraná v obci Velká Lhota, která realizuje v rámci svého doktorského studia na JAMU se studenty různých ateliérů Divadelní fakulty JAMU. Autorem všech inscenací, které KočéBR hraje, je principál a režisér Vítězslav Větrovec. Hry jsou psány buď na motivy jiných děl, anebo jsou inspirované lokálními tématy, jako je tomu v případě inscenací uváděných ve Velké Lhotě.

46

Po umělecké a organizační stránce KočéBR funguje dobře. Ovšem právnímu hledisku spojenému s finančními aspekty nepřikládá vedení divadla dostatečnou pozornost a mnoho věcí neřeší tak, jak by se mělo. A proto se dá říct, že finanční situace se nachází v tzv. „šedé oblasti ekonomiky“.

47

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zmapování situace kočovných divadel v České republice. Konkrétně se zaměřila na zjištění, zda kočovná divadla mají právní osobnost. Kromě jiného se práce dotkla i problematiky navštěvovaných obcí a typů hraných inscenací. Pro lepší pochopení tématu fungování kočovných divadel, bylo v rámci vedení případové studie vybráno jedno konkrétní, a to divadlo KočéBR. Obecně se dá říci, že z výsledků výzkumného šetření a vypracování případové studie vyplývá, že cíl bakalářské práce byl splněn. Práce si stanovila základní hypotézu, kterou bylo: „Kočovná divadla fungují jako divadelní seskupení bez právní osobnosti.“ Tato hypotéza byla částečně potvrzena. V průběhu zpracování práce bylo zjištěno, že pouhá čtvrtina dotazovaných souborů funguje jako divadelní seskupení bez právní osobnosti, polovina pak jako spolek a čtvrtina divadel je provozována jako živnost fyzické osoby. Hypotéza tak nemohla být kvůli zjištěným informacím zcela potvrzena. Jak již bylo řečeno, práce se mimo jiné dotýkala i tématu velikosti navštěvovaných obcí a typů hraných inscenací. Bylo zjištěno, že kočovná divadla navštěvují spíše malé obce než střední či velké. Pod pojmem malá obec se rozumí obce do tisíce obyvatel, střední pak mají mezi jedním tisícem a deseti tisíci obyvatel a velké mají nad deset tisíc obyvatel. Podle výsledků dotazníkového šetření dávají kočovná divadla přednost hraní pod širým nebem. Kromě toho z výzkumu vyplynulo, že ve většině případů jsou představení hrána živými herci, případně je využívána kombinace hraného projevu a loutky. Čistě loutkových divadel bylo ve výzkumném vzorku minimum. Práce se pokusila nastínit fungování kočovných divadel. Je nutno podotknout, že není možné výsledné informace zobecnit na všechny, případně většinu kočovných divadel. Každé divadlo je originální, a to nejen repertoárem, ale i organizací a strukturou fungování divadla. I z tohoto důvodu, a pro lepší pochopení dané problematiky, se tedy přistoupilo k případové studii, která se zaměřila na strukturu a fungování konkrétního divadla, v tomto případě divadla KočéBR. I zde se ale nachází některé obecné prvky, které se vyskytují i v jiných zkoumaných divadlech. Například divadlo KočéBR preferuje hraní pod širým nebem, stejně jako 48

většina zkoumaných divadel. Také se převážně zaměřuje na hraní autorských her. Z organizačního hlediska může být vyzdvižen fakt, že vystoupení jsou domlouvána předem se zastupiteli obce či zástupci kulturních organizací. Stejně jako polovina dotazovaných divadel se soubor během kočování přepravuje pomocí aut. Kromě obecných prvků se KočéBR odlišuje od většiny respondentů faktem, že patří do skupiny divadel, která jsou tvořena pouze vystudovanými, popřípadě studujícími umělci a tvůrci. Což divadlo tvoří výjimečné, protože polovina zkoumaných souborů je složena pouze z herců a tvůrců bez uměleckého vzdělání. Případová studie zabývající se divadlem KočéBR ukázala, že po umělecké a organizační stránce toto divadlo funguje, ale z finančního hlediska jeho činnost není zvládnutá.

49

Seznam použitých zkratek JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně DIFA JAMU – Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně DAMU - Divadelní fakulta Akademie múzických umění

50

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka 1: Struktura divadla, autor: Ludmila Havelková ......................................... 13 Tabulka 2: Přehled informací a kontaktů o KočéBRování 2013, autor: Ludmila Havelková .................................................................................................................. 39 Tabulka 3: Počet diváků v průběhu KočéBRování 2013, autor: Ludmila Havelková43

Seznam grafů Graf 1 Typ právní osobnosti, autor: Ludmila Havelková .......................................... 14 Graf 2: Struktura divadla, autor: Ludmila Havelková ............................................... 15 Graf 3: Fungování divadla v průběhu roku, autor: Ludmila Havelková ................... 16 Graf 4: Hrací prostor, autor: Ludmila Havelková...................................................... 16 Graf 5: Herci divadla, autor: Ludmila Havelková ..................................................... 17 Graf 6: Umělecké vzdělání umělců, autor: Ludmila Havelková ............................... 18 Graf 7: Plat za práci, autor: Ludmila Havelková ....................................................... 18 Graf 8: Trasa kočování, autor: Ludmila Havelková .................................................. 19 Graf 9: Velikost navštěvovaných obcí, autor: Ludmila Havelková ........................... 20 Graf 10: Skupiny divadel dle velikostí navštěvovaných obcí, autor: Ludmila Havelková .................................................................................................................. 20 Graf 11: Domlouvání představení, autor: Ludmila Havelková ................................. 21 Graf 12: Způsob přepravy při kočování, autor: Ludmila Havelková ........................ 22 Graf 13: Počet her na repertoáru v jedné sezóně, autor: Ludmila Havelková ........... 22 Graf 14: Fungování divadla – zkoušení a hraní představení, autor: Ludmila Havelková .................................................................................................................. 23 Graf 15: Typy her, autor: Ludmila Havelková .......................................................... 23 Graf 16: Autoři her, autor: Ludmila Havelková ........................................................ 24 Graf 17: Živá hudba v představeních, autor: Ludmila Havelková ............................ 24 Graf 18: Doprovodné akce, autor: Ludmila Havelková ............................................ 25

51

Seznam příloh Příloha A Vzor dotazníku Příloha B Počáteční píseň Příloha C Závěrečná píseň Příloha D Email pro starosty obcí Příloha E Recenze Příloha F Přehled příjmů a výdajů KočéBRování 2013

52

Použité zdroje ARTAMA: odborný útvar NIPOS. NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2012 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://www.niposmk.cz/?cat=26 Divadelní zákon 1948. Divadelní místopis Moravy a Slezska [online]. 2011 [cit. 2014-05-27].

Dostupné

z: http://www.mistopismoravy.cz/prehled-

instituci.php?in%5Bid%5D=179 Ideový koncept. Brněnský Lunapark [online]. 2010 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.brnensky-lunapark.cz/o-festivalu/idea/ KNAP, Josef. Umělcové na pouti: české divadelní společnosti v 19. století. Praha: Orbis, 1961. 258 s. KNAP, Josef. Zöllnerové: Dějiny divadelního rodu. Praha: Orbis, 1958. 250 s. KŘÍŽ, Jiří Pavel. Divadelní válka o Tróju začala v Čechách a na Moravě. Novinky.cz: Kultura. 2012, č. 6. Dostupné z: http://www.novinky.cz/kultura/275984divadelni-valka-o-troju-zacala-v-cechach-a-na-morave.html NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2012 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/ TUČEK, Jan. Šedá a černá ekonomika a její ekonomické implikace. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita. VALTROVÁ, Marie. Kronika rodu Hrušínských. Praha: Odeon, 1994. ISBN 978-807243-571-5. VĚTROVEC, Vítězslav. KočéBR: Portfolio občanského sdružení. Brno, 2012. VĚTROVEC, Vítězslav. Principál divadla KočéBR. Ústní sdělení. Brno, 2014-0327. VĚTROVEC, Vítězslav. 2014a Návrh projektu specifického výzkumu. Brno, 2014. VĚTROVEC, Vítězslav. 2014b STRUČNÁ HISTORIE A POZADÍ PROJEKTU. Brno, 2014. 53

Zákon ze dne 20. března 1948, kterým se vydávají základní ustanovení o zřizování divadel a o divadelní činnosti (divadelní zákon). In: 32/1948 Sb. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=17013&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In ÚZ č.900 Nový občanský zákoník, podle stavu k 1.1.2014. Ostrava: Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-920-8.

54

Příloha A Vzor dotazníku Kočovná divadla v ČR Dobrý den, jmenuji se Ludmila Havelková, jsem studentka divadelního manažerství na JAMU v Brně a píšu bakalářskou práci na téma kočovné divadlo. Prosila bych Vás o vyplnění následujícího dotazníku, který mi pomůže zmapovat situaci kočovných divadel v České republice. Otázky jsou formulované tak, aby mi přinesly potřebné informace a zároveň neprozradily příliš z Vaší "umělecké či produkční kuchyně" Děkuji moc za vyplnění dotazníku! *Povinné pole o Oficiální název divadla * o Jaký typ právní osobnosti Vaše divadlo má? (pokud nemá právnickou osobu (PO), o jaké sdružení se jedná nebo pod jakou PO divadlo spadá, případně jestli se jedná o živnost fyzické osoby) * o Kdy divadlo vzniklo? (případné přerušení) * o Struktura divadla (typy a počty uměleckých, manažerských a technických profesí) * o V divadle hrají * -

pouze živí herci

-

jedná se o loutkové divadlo

-

kombinace herců a loutek

-

jiné:

o Umělci divadla * -

jsou vystudovaní umělci (v oboru)

-

nemají umělecké vzdělání

-

kombinace vystudovaných umělců a bez uměleckého vzdělání

-

jiné: 1z3

o Umělci a tvůrci * -

jsou za práci placeni

-

jsou za práci částečně placeni

-

nejsou za práci placeni

o Divadlo funguje * -

celoročně

-

jen určitou část roku (pokud ano klikněte pouze na políčko "jiné" a rozepište jakou část roku)

-

jiné:

o Divadlo kočuje (v jedné sezóně) * -

vždy jen s jednou hrou

-

s více hrami (pokud ano klikněte pouze na políčko "jiné" a napište počet her)

-

jiné:

o Jak funguje provoz divadla (zkoušení a hraní představení)? * -

hra/hry se nazkouší a pak se s ní/nimi kočuje

-

během kočování se zkouší další hry

-

jiné:

o Divadlo každoročně navštěvuje (oblasti) * -

ty stejné oblasti

-

přibližně stejné oblasti s mírnou obměnou

-

mění trasu

-

Jiné:

o Divadlo navštěvuje obce * -

do 200 obyvatel

-

200 - 1 000 obyvatel

-

1 000 - 5 000 obyvatel

-

5000 - 10 000 obyvatel

-

10 000 - 50 000 obyvatel

-

nad 50 000 obyvatel

o Představení jsou předem domluvená (s představenými obce nebo pořadateli kulturních akcí)? * -

ano

-

ne

2z3

-

jiné:

o Způsob přepravy při kočování * o Divadlo hraje (prostor) * -

na jevišti v budově určené pro divadelní představení

-

v jiném interiéru

-

venku

-

ve vlastním přístřešku (pokud ano klikněte pouze na políčko "jiné" a napište v jakém)

-

jiné:

o Divadlo hraje (hry) * -

hry jiných autorů

-

autorské hry

-

autorské hry i hry jiných autorů

-

jiné:

o V případě autorských her - kdo je píše? o Živou hudbu v představeních * -

nemáme

-

máme vždy

-

máme občas

-

máme reprodukovanou

-

jiné:

o Doprovodné akce (např. koncerty před/po představení) * -

neděláme

-

děláme (pokud ano klikněte pouze na políčko "jiné" a napište jaké)

-

jiné:

Souhlasím s použitím všech výše zmíněných údajů k účelům bakalářské práce *

3z3

Příloha B Počáteční píseň text: Vítězslav Větrovec hudba: Tomáš David Opona se otvírá, herci jsou zas tady, jen otevřete dveře své, pusťte je do zahrady, do kůlny či za plot jen, do domů za jídlem, Chlebem, cígem, pivem, vínem, tak už nás pusťte, my k vám příjdem. Představení pro vás máme, právě proto halekáme, na začátku zazpíváme, v konci prachy obstaráme. Vy diváci líbezní, z varieté tóny zní, roztomilci, laskaví, kdo vás dneska pobaví? Představení pro vás máme, právě proto halekáme, na začátku zazpíváme, v konci prachy obstaráme. Vy diváci líbezní, z varieté tóny zní, roztomilci, laskaví, kdo vás dneska pobaví? Čumte a dívejte se!

1z1

Příloha C Závěrečná píseň text: Vítězslav Větrovec hudba: Tomáš David Dejte nám korunu anebo radši dvě anebo zas to kilíčko, o litrech nemluvě. Vždyť kolikrát stane se, že znovu přijedem? Kolikrát stane se, že vás rozesmějem? Ze židle zvednou se ti páni v oblecích, vždyť tihle klauni prostí se jich peněz neděsí. Vy diváci protivní, protivové leniví, vy lenoši prašivý, prašivci lakomý. (2x) Blll, blll, ...

1z1

Příloha D Email pro starosty obcí Vážený pane XX, na základě našeho telefonického rozhovoru Vám posílám podrobnější informace k představení TYJÁTRMACHERS! divadla KOČÉBR o. s. Předchozí tři roky jsme u vás úspěšně hráli představení TELE, KYTICE a ÍLIAS. S Iliadou jsme loni podnikli kočování po Vysočině a jižních Čechách, kde byla inscenace odehrána během jedenácti dnů ve dvaceti obcích. Stejnou pouť plánujeme i letos právě s představením TYJÁTRMACHERS!. Zde je odkaz na upoutávku na krátký dokument o loňském kočování s Iliadou (cca 4 minuty): http://www.youtube.com/watch?v=fvkJowtjzsc Nebo odkaz na dokument samotný (20 min.): http://www.youtube.com/watch?v=HQq8vmP1QyA Představení bylo nazkoušeno ku příležitosti 4. ročníku festivalu Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě a v červnu se účastní několika festivalů (Divadelní svět Brno, Divadlo evropských regionů Hradec Králové). Představení TYJÁTRMACHERS! vytváří tým profesionálních umělců (bývalých studentů JAMU v Brně) a zakládá se na principech kočovného divadla - herci hrají chvílemi s diváky (především dětmi). Nepotřebujeme žádné technické vybavení, hudbu k inscenaci vytváří herci sami naživo. Vstupné bychom vybrali do klobouku (tzn. přispěje jen ten, kdo chce). A po představení navíc (pokud bude zájem) zahrajeme neformální koncert, takový živý jukebox. Jediné, o co bychom Vás poprosili, je zajištění laviček, aby se měli diváci kam posadit, a o malou propagaci v podobě vylepení plakátů či ohlášení v rozhlase. Zde přikládám odkaz na naše webové stránky, kde se o našem divadle můžete dozvědět více informací a kde můžete najít fotografie z předchozích ročníků KočéBRování http://kocebr.ic.cz/ http://www.facebook.com/pages/Ko%C4%8D%C3%A9BR/219177314773177 V příloze zasílám plakát představení. Ve spodní části se nachází bílý pruh, kde je prostor pro dopsání data, času a místa představení. Prosila bych Vás o dopsání těchto údajů a pár týdnů před představením o zveřejnění (do obchodu, do hospody, na obecní nástěnku). Popř. umístění informací o této akci na obecní webové stránky či jiné místo dle Vašeho uvážení. Připojuji také návrh data, místa a času, ve kterém bychom u vás představení rádi uvedli. Datum: pondělí 29. 7. 2013 Čas: 19:30 1z2

Místo: hřiště Ještě bych si ráda potvrdila možnost přespání - 3 noci (28. 7. - 31. 7.) na hřišti. Prosím o potvrzení přijetí mailu. A prosím, napište mi, zda s našimi podmínkami souhlasíte. Pokud budete mít jakékoliv další dotazy, neváhejte mě kontaktovat. Za občanské sdružení KOČÉBR s přátelským pozdravem Ludmila Havelková produkce mobil: xxx xxx xxx email: [email protected]

2z2

Příloha E Recenze

Divadelní válka o Tróju začala v Čechách a na Moravě Neví se, že o krásnou Helenu, kterou místo vděku za pohostinství ukradl Meneláovi floutek Paris, se válčilo na návsích a na náměstích Bohémie. Než ses podzimem bohatýrské válečné vraždění vrátí do sídelního města Janáčkovy akademie múzických umění, odbývaly se nejlítější souboje a šarvátky na českomoravském pomezí. Achajské jezdce táhnoucí do Malé Asie, pěšáky v plné zbroji a s typickými štíty, jste mohli potkat v Osové Bítýšce, Křižanově, Pavlínově, v Borech, Trnavě, Kněžicích, Těmicích, v Kameni, Chýnově, Chotovinách, Hojovicích, Strmilově, ve Velké Lhotě, Dačicích, Slavonicích, Českém Rudolci, Nové Říši, Horním Újezdu…

Řežba pod hradbami Na časy kočovných komediantů, kejklířů a ještě starších žakéřů rozpomněli se členové KočéBRu absolventů brněnské JAMU, jednoho z nejmladších divadel. Naložili zbroj a jiné rekvizity, třeba Diovu bleskající korunu, do maringotky – ojeté dodávky – a brázdili Vysočinu včetně její jižní kanadské části. Dvě herečky (Veronika Lazorčáková, Tereza Koláčková) a dva herci (Tomáš David, Vojtěch Johaník) představují řecké bohy, mykénské a trójské panovníky, vojevůdce, reky Meneláa, Agamemnóna, Achillea, Patrokla, Hektora, Parise, Odyssea, Priama, Aeneaa, Ajaxe, Nestora, manželky, milenky Helenu, Andromaché... Uhranul je Homérův epos Ílias - líčení jedenapadesáti dnů posledního roku deset let trvajícího dobývání a zničení Tróje. Má čtyřiadvacet zpěvů a na šestnáct tisíc veršů. KočéBR stihne zahrát nesmrtelný herojský příběh ve čtyřech a s vojskem verbovaným rovnou z publika za padesát minut. Jako ve správné „tragédyji“ mrtvolami se to v jejich Íliadě hemží. Střeva hřeznou, „krýf“ tryská. Kopí vrtají v tělech díry durch, meče vězí v ranách po rukojeť… Všude na štacích působí stejné kouzlo: Ještě dvě minuty před začátkem bývají v hledišti dva, tři diváci. Pak ale stane se zázrak, a vždycky je plno. Třeba ve Slavonicích tři sta hlav.

1z2

Salve KočéBR! KočéBR s dobrým duchem Vítězslavem Větrovcem zvládá znamenitě zkratku, metodu filmového střihu, přesný přednes daktylského hexametru, náročné sborové polyfónie, nevázané zcizování, aktivizaci publika. Je za nimi kus kumštu: stejně jako Ílias nerozměrná, avšak ještě krvavější tresť z Erbenovy Kytice, biblické evangelicko-augšpurské Velkolhotecké pašije... Divadlo chudobné, ne však duchem. Takovému kumštu sluší se v čase, ve kterém život divadla nejmladší kumštýřské generace má v Česku na kahánku, aspoň držet palce! KočéBR – Homér & Vítězslav Větrovec: Ílias. Režie Vítězslav Větrovec, scénografie Katarína Kováčíková, hudba Tereza Koláčková. Premiéra 19. dubna 2012 v kavárně Podnebí na festivalu Brněnský Lunapark. Psáno na letních reprízách ve Strmilově, Velké Lhotě, Dačicích a Slavonicích 7. a 9. srpna.

Celkové hodnocení 85% Jiří P. Kříž, Právo, středa 15. srpna 2012

2z2

Příloha F Přehled příjmů a výdajů KočéBRování 2013 Příjmy - výběry Čučice Horní Újezd Nová Říše Studená Telč Slavonice Velká Lhota Strmilov Chýnov Chotoviny Mezno Kámen Těmice Kněžice Horní Cerekev Pavlínov Hodov Bory Křižanov Osová Bítýška Celkem

30

421 Kč 2 385 Kč 824 Kč 1 781 Kč 115 Kč 875 Kč 2 663 Kč

Výdaje Benzín – auta Stravné (6 osob) Telefony Dokument - materiál Materiál na výpravu Stravné – navýšení (zisk)30 Celkem

792 Kč 1 106 Kč 569 Kč 1 655 Kč 391 Kč 0 Kč 1 929 Kč 100 Kč 1 627 Kč 2 000 Kč 0 Kč 473 Kč 879 Kč 20 585 Kč

V případě zisku je navýšen příspěvek na stravu.

1z1

3 900 Kč 6 000 Kč 3 000 Kč 1 000 Kč 2 114 Kč 4 571 Kč 20 585 Kč

Kočovná divadla v České republice

Recommend Documents