Koncept strategie a opatření
v rámci projektu „Zelená síť Krušné hory – přeshraniční synergie mezi územími Natura 2000 a rozvojem venkova“
– Návrh (stav: 02.03.2011) –
Partneři projektu: Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e.V. (IÖR) Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústi nad Labem (UJEP) Landschaftspflegeverband Mittleres Erzgebirge e.V. (LPV ME) Landschaftspflegeverband Westerzgebirge e.V. (LPV WE)
Spolupracující autoři: PD Dr. Olaf Bastian (IÖR) Dr. Jan Eichler (UJEP) Ing. Ladislava Filipová (UJEP) Siegfried Gläß (provozovatel internetové stránky www.kammloipe.de) Veronika Hiebl (Tourismusverband Erzgebirge) Mgr. Michal Holec, Ph.D. (UJEP) Doc. RNDr. Karel Kubát, CSc. (UJEP) Dr. Markus Leibenath (IÖR) Dominique Lenk (Tourismusverband Erzgebirge) RNDr. Iva Machová (UJEP) Mgr. Kateřina Marková (UJEP) Ing. Martin Neruda, Ph.D. (UJEP) Thomas Prantl (LPV ME) Matthias Scheffler (LPV WE) Mgr. Ondřej Volf (O.s. Ametyst) Christina Wachler (IÖR) Dr. Eckehard-Gunter Wilhelm (TU Dresden) Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. (UJEP) … a další četní čeští a sasští aktéři
Koordinace a redakce: Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e.V., Dresden
2
Obsah 1
Úvod ............................................................................................................................... 4 1.1
2
3
Pozadí ..................................................................................................................................... 4
Oblasti činnosti................................................................................................................ 5 2.1
Zemědělství, péče o krajinu a Natura 2000 ............................................................................ 5
2.2
Regionální řetězce vytváření hodnot ...................................................................................... 7
2.3
Biomasa, bioenergie a péče o krajinu .................................................................................... 8
2.4
Větrná energie ...................................................................................................................... 10
2.5
Přeshraniční ochrana habitatů na příkladu vybraných ptačích druhů .................................. 12
2.6
Turismus šetrný k životnímu prostředí .................................................................................. 15
2.7
Přeshraniční kooperace v turismu ........................................................................................ 17
2.8
Ekologická výchova a řízení návštěvnosti ............................................................................ 19
2.9
Zimní sport šetrný k přírodě: příklad hřebenové běžecké trasy / lyžařské magistrály ............................................................................................................................. 20
Výhledy ..........................................................................................................................22
3
1 Úvod 1.1 Pozadí Česko-saský projekt Cíl-3 „Zelená síť Krušné hory“ hledá odpovědi na otázky, jaké existují přeshraniční synergie mezi ochranou přírody a rozvojem venkova v Krušných horách a jak je v budoucnosti lépe využívat. Na tomto projektu spolupracují Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung Dresden (jako Lead-Partner), Univerzita Ústí nad Labem a spolky péče o krajinu Mittleres Erzgebirge a Westerzgebirge. Projekt „Zelená síť Krušné hory“ má za cíl vypracovat strategie a opatření pro udržitelný regionální rozvoj v úzkém dialogu s relevantními aktéry ze Saska a ze severních Čech. Cílem česko-saského projektu Cíl 3 ?“Zelená síť Krušné hory“ je: •
na příkladu četných území Natura 2000 na obou stranách česko-saské hranice ukázat a posílit synergie mezi,
•
zlepšit vnímání sítě Natura 2000,
•
vytvořit nové nabídky pro turistiku a ekologickou výchovu
•
vybudovat trvalé přeshraniční kooperační vztahy.
Společně s relevantními aktéry z oblastí zemědělství, ochrany přírody, turismu a ekologické výchovy se na jedné straně mají vypracovat nové strategie a opatření, které budou ve větší míře zahrnovat požadavky ochrany přírody (zejména evropské sítě Natura 2000) do rozvoje venkova. Na druhé straně se budou hledat metody, jak lze dále rozvíjet přeshraniční spolupráci mezi Saskem a Čechami v oblastech ochrany přírody, udržitelného turismu a ekologické výchovy, a tak dlouhodobě směřovat k udržitelnému regionálnímu rozvoji. Během první série workshopů v dubnu 2010 se do hloubky diskutovalo o tématech zemědělství v souladu s přírodou, ochrany přírody, turismu a ekologické výchovy a pojmenovaly se základní výzvy. Témata, která účastníci považovali za významná, se následně do hloubky osvětlila a vymezila, aby se mohlo dospět ke vhodným návrhům strategií a opatření. Na tomto základě se prováděly další výzkumy a rozhovory s experty.
1.2
Stanovení cílů
Následující sdělení představuje návrh konceptu strategie a opatření. Na základě krátkého úvodního přehledu se pojmenovaly ústřední problémy, představily se již probíhající činnosti a navrhly možné strategie a opatření na řešení problémů. Některé aspekty, jako např. smysluplné pracovní kroky, partneři nebo možné zdroje financování by se měly společně vypracovat v rámci obou workshopů, které se budou konat v květnu 2011 v Božím Daru, a proto jsou v předloženém konceptu vědomě ponechány otevřené. Budou se probírat různá témata ležící na rozhraní ústředních tématických oblastí tohoto projektu – Natura 2000, zemědělství, turismus a ekologická výchova. Koncept strategie a opatření by měl nalézt možné odpovědi na následující otázky: •
Jak může být trvale zachována druhově bohatá kulturní krajina Krušných hor? (kapitola 2.1)
•
Jak může péče o krajinu generovat ekonomické hodnoty? (kapitola 2.2) 4
•
Do jaké míry může péče o krajinu profitovat z využívání obnovitelných energií (biomasa) (kapitola 5)
•
Jaké problémy jsou spojeny s využíváním větrné energie na krušnohorském hřebenu (kapitola 2.4)
•
Jak lze efektivně realizovat ochranu charakteristických ptačích druhů, zejména tetřívka (kapitola 2.5)
•
Čím lze podporovat udržitelný přírodní turismus v Krušných horách? (kapitola 2.6)
•
Jak se může posílit přeshraniční spolupráce v turismu? (kapitola 2.7)
•
Jak minimalizovat (turistický) uživatelský tlak na citlivé ekosystémy Krušných hor prostřednictvím ekologické výchovy a řízení návštěvnosti (kapitola 2.8)
•
Jaké jsou možnosti pro uzpůsobení zimních sportů tak, aby byly v souladu s přírodou (kapitola 2.9)
K těmto otázkám se níže – většinou v tabulkách – navrhují konkrétní strategie / opatření a cíle, definují se možné pracovní kroky (a navazující projekty), představují se vhodní partneři a zdroje financí a ukazují alternativy. Během workshopů (a rovněž ve fázích přípravy a vyhodnocování) by se tyto údaje měly doplnit a případně modifikovat. K tomu je žádoucí a vítaná aktivní spolupráce nejen bezprostředně zúčastněných projektových partnerů, ale také místních činitelů. Další informace k projektu „Zelená síť Krušné hory“ a zpracované výsledky z workshopů, dokumenty a výsledky naleznete na internetových stránkách projektu www.natura-2000synergies.net.
2 Oblasti činnosti 2.1 Zemědělství, péče o krajinu a Natura 2000 Situace Příroda podél krušnohorského hřebene je nadprůměrně bohatá. Bohatě členěná krajina, vzniklá během mnoho staletí trvající souhry mezi lidským využíváním (zemědělství, hornictví, turismus) a přírodními procesy přitom vytváří nejen základnu pro esteticky přitažlivý krajinný ráz, ale také pro rozmanité a bohaté vybavení přírody. To vše je ohroženo různými vlivy, například změnou struktury obyvatelstva, ekonomickými strukturálními změnami i klimatickými změnami. Rovněž rozdílné struktury ohledně péče o krajinu a ochrany přírody v Sasku a v Čechách vedou k tomu, že se dané potenciály využívají jen nedostatečně a že existují mnohé synergie díky přeshraničnímu propojení biotopů. Probíhající aktivity V Německu se pro zachování a vytváření druhové bohaté přirozené kulturní krajiny osvědčilo propojení ochrany přírody, zemědělství a politiky v podobě takzvaných spolků péče o krajinu. Třetinová parita je považována za čestný a vyvážený prostředek, který vytváří důvěru a podporuje praktickou realizaci cílů ochrany přírody. Tím, že spolky péče o krajinu tvoří prostředníka mezi různými zájmy a fungují jako koordinátor společných projektů (např. žádosti o dotace), jsou důležitým spojovacím článkem mezi národními a evropskými cíli (zachování biodiverzity, udržitelný regionální rozvoj) a mezi specifickými regionálními 5
zájmy. Decentralizovaná organizace přihlíží k regionálním specifikám a napomáhá k tomu, aby byl zachován individuální ráz krajiny. Jen v Sasku působí 15 spolků péče o krajinu, z toho tři v Krušných horách. V ČR se realizace cílů ochrany přírody koordinuje a provádí převážně prostřednictvím státních organizací jako AOPK ČR. Ochranářská opatření se přitom soustřeďují na národní parky a vymezená chráněná území. Působí zde i nestátní organizace, financované z jednotlivých projektů (především EU). Výzvy k přeshraniční koordinaci Nutnost koordinovat ochranářské aktivity přes hranice se potvrdila nejen na workshopu na téma „Kulturní krajina Krušné hory“ (14. a 15. 4. 2010). Největšími výzvami zde jsou: •
hledání vhodných partnerských organizací na české straně
•
koordinace saské a české politiky ochrany přírody a jejích cílů
•
vytvoření a péče o stabilní síť českých a saských aktérů z oblasti zemědělství,ochrany přírody a péče o krajinu
•
společné projekty ochrany přírody, které budou z obou stran politicky a finančně podpořeny
Možné strategie a opatření
Strategie / opatření
Prozkoumat možnost přenesení modelu „spolek péče o krajinu“ do ČR
Cíle
Integrativní ochrana přírody
Možné pracovní kroky / obsahy projektu
•
Vyjasnění ústředních otázek: jaký politický zájem je na české a saské straně o integrovanou ochranu přírody? Kdo by mohl zastupovat specifické regionální zájmy odborné ochrany přírody?
•
výskyt
•
Deutscher Verband für Landschaftspflege (střešní organizace)
•
spolky péče o krajinu v Krušných horách
•
AOPK
•
krajské orgány (Ústi n.L., Karlovy Vary), obce v české části Krušných hor
•
zemědělci
Možní partneři
• Možné financování Alternativy
•
Přímá spolupráce mezi českou správou ochrany přírody a uživateli půdy
•
přímá spolupráce mezi českými a saskými organizacemi ochrany přírody a péče o krajinu
6
2.2 Regionální řetězce vytváření hodnot Situace Právě v regionech s nižšími výnosy jako ve středních a horních polohách Krušných hor neslouží extenzivní, přirozené hospodaření jen výrobě agrárních produktů, ale také péči o krajinu, čili zachování takového rázu krajiny, jak si jej žádají široké vrstvy obyvatelstva. Sedláci tím současně přispívají k ochraně přírody, protože strukturně bohatá krajina je také předpokladem pro velkou druhovou rozmanitost. Tyto přínosy zemědělství pro obecné blaho jsou po právu financovány z veřejných prostředků. Přesto však nejsou podmínky pro extenzivně hospodařící zemědělce vždy snadné. Konkurence pro standartní zemědělské produkty stále roste, čeká se také na dopady nové společné agrární politiky EU. Možností, jak oslabit ekonomický tlak a zajistit zachování kulturní krajiny, jsou regionální hospodářské okruhy či řetězce vytváření hodnot. Regionální a ekologicky vyráběné produkty jsou pro mnoho spotřebitelů alternativou k anonymnímu masovému zboží. Také sociální a ekologické aspekty, jako zachování pracovních míst, ochrana životního prostředí díky krátkým přepravním trasám, důvěra díky transparentnosti nebo posilování regionální identity jsou významné příspěvky pro blaho jedince i vlasti. Probíhající aktivity Mnoho takových iniciativ již existuje i v Krušných horách. Například Grüne Liga Osterzgebirge vytvořila projekt „Plané jablko“, sloužící prozkoumání, péči a využívání domácích odrůd divoce rostoucích jablek, kolem něho vznikla síť malých iniciativ. Vedle kulinářských výrobků (želé, čaj, pálenka z planých jablek) byl tento ovocný strom, typický pro Krušnohoří, motivem a surovinou pro různá umělecká díla, slavnosti, poutě apod., které každoročně přitahovaly tisíce návštěvníků. Také přírodní (farmářské) trhy organizované spolky péče o krajinu nabízejí rozmanitý sortiment regionálních specialit – zájem návštěvníků i obraty ukazují, že regionální alternativy ke globálnímu zglajchšaltování jsou vítané a lze je dobře zpeněžit. Pokud podobné iniciativy nemají být závislé výlučně na dotacích a tím spojeny s vysokou nejistotou, musí se nalézt realistické koncepty pro hospodárnou výrobu a odbyt. Úzká spolupráce s lokálními a regionálními výrobci a zušlechťujícími podniky (moštárny, palírny apod.) a s odběrateli (konzumenti, regionální gastronomie) je podstatným faktorem pro úspěch regionálních řetězců. Mimo to se musí zajistit stálá kvalita produktů. Pečetě kvality a dobrý odbyt pak pomáhají posílit známost výrobků a využít stávající společenské trendy (poptávka po regionálních a bioproduktech, poctivé výrobní podmínky atd.) pro vlastní region. Možné strategie a opatření
Strategie / opatření
Prozkoumat potenciál pro ekologicky vyráběné produkty (bylinné seno, likéry, marmelády, dřevo atd.)
Cíle
Vytvořit regionální řetězce vytváření hodnot
Možné pracovní kroky/ témata projektu
•
Prozkoumat možnosti, jaká se může vytvořit spolupráce mezi organizacemi péče o krajinu, ekozemědělci a regionálními zpracovatelskými a zušlechťovatelskými firmami
•
vytvoření regionálního společenství výrobců
•
vyjasnit výrobní kroky a odbytové potenciály
•
generovat odbytové trhy (farmářské trhy, regionální
7
maloobchod s potravinami, gastronomie atd.)
Možní partneři
•
vytvořit profesionální marketing, například prostřednictvím odbytové společnosti / zastřešující známky
•
prozkoumat možnost zavedení / převzetí (stávající) pečetě kvality
•
Spolky / organizace péče o krajinu
•
ekozemědělci
•
regionální zpracovatelské firmy
•
potravinářský maloobchod
•
gastronomické provozovny
Možnosti financování Alternativy
2.3 Biomasa, bioenergie a péče o krajinu Situace Zásadním problémem praktické ochrany přírody je to, že je v rámci stávajícího hospodářského zřízení považována za nerentabilní. Náklady na péči o určité biotopy jsou nesmírně vysoké, dosažitelné výnosy velmi nízké, neboť materiál vzniklý při péči o krajinu lze jen stěží využít nebo prodat. Vysoké náklady stojí proti nízkým výnosům. Pro dosažení odborných cílů ochrany přírody je rozhodující financování prostřednictvím státních dotací. Zachování druhové rozmanitosti, naplnění četných nařízení týkajících se chráněných oblastí a plošných přírodních pamětihodností a naplnění evropských cílů ochrany přírody na územích Natura 2000 nejsou bez veřejných prostředků myslitelné. Současně podléhá hospodářské a technické zázemí péče o krajinu četným změnám. Proto je nutné dokonale poznat možnosti ekonomického zhodnocení ochrany přírody, například také pomocí energetického zhodnocení materiálu vzniklého během péče o krajinu. Pro způsoby energetického zhodnocení dřevnaté biomasy z prořezu křovin a zmlazování polních houští jsou v Německu k dispozici osvědčené koncepty a fungující praktické příklady. Energetické využití stébelnaté a bylinné biomasy z péče o druhově bohatá stanoviště luk a pastvin je naproti tomu stále ještě v plenkách. Čerstvě posekaná tráva přichází v úvahu jako krmivo jen v malém rozsahu. Seno z horských luk je závislé na počasí a v žádném případě jeho prodej nepokryje náklady. Snahy o získávání sena jsou oprávněné, aby se uspokojila v současnosti sice jen omezená, ale jednou snad rostoucí poptávka. Na tomto základě si neumíme představit dlouhodobě rentabilní hospodaření na stanovištích s omezenými výnosy, resp. na biotopech. Naopak: často jsou s likvidací zeleného odpadu spojeny finanční zátěže, pokud není chápán jako surovina, ale jako s náklady spojený odpadní produkt péče o biotopy. Diskuse o energetickém zhodnocení biomasy, vedené v posledních letech, mezitím vzbudily naději na spolufinancování péče o krajinu. Dorůstající suroviny z polí a intenzivní zeleně se v posledních letech zabydlely ve výrobě proudu a tepla. Vyhlídky na cenový vývoj fosilních surovin ženou tento vývoj dále. Avšak pěstování energetických plodin naráží také na kritiku. V některých regionech se ukazují zátěže na agrární ekosystémy a na kulturní krajinu. Negativní dopady na přírodu a krajinný ráz vyvolávají ve veřejnosti problémy s přijetím takového řešení a zpochybňují jeho ekologickou užitečnost v budoucnosti (například konvenčních zařízení na bioplyn s výlučným využíváním pěstované biomasy) a živí 8
požadavky na minimální ekologické standardy na ochranu biotického i abiotického prostředí při pěstování dorůstajících surovin. Nakonec se však ještě naskýtá otázka rozšíření spektra energeticky používané biomasy, například té, která vznikla při péči o krajinu. Vždyť ta nevyvolává ani konkurenci uvnitř zemědělství, ani konflikty s cíli ochrany přírody. Další plus: zbytkové látky vzniklé při péči o krajinu mají proti konvenčně pěstovaným energetickým rostlinám příznivější bilanci skleníkových plynů. K tomu přistupuje zvětšení potenciálů biomasy rozsáhlým rozšířením pojmu „materiál z péče o krajinu“ clearingovým místem EEG (září 2009). Podle toho je možné zpřístupnit komunální posekanou trávu, trávu ze soukromých i veřejných ploch a sportovišť a z břehů vodních toků. Tento předpoklad umožnil zavést bonus péče o krajinu jako právní rámec s motivačními a usměrňovacími účinky. Skeptici se k těmto nadějím stavějí s obavami: rozšíření tohoto bonusu povede spíše k tomu, že provozovatelé bioplynových stanic nebudou odebírat biomasu z ochranářsky cenných stanovišť, protože krátce posekaná tráva z komunální péče o zeleň je snáze dostupná. Nižší a kolísavé výnosy metanu – ve srovnání s klasickými energetickými plodinami – snižují příjmy z výroby energie. Sezónní, decentralizovaná a často jen malá množství materiálu ztěžují jeho odvoz a logistiku – s následkem vyšších nákladů na pořízení substrátu. Individuální náklady na plánování, nehomogenní kvalita a zvýšené požadavky na technologii dále zatěžují výdajovou stránku. A dále: kdo je schopen se smluvně zavázat na dobu 15-20 let, která je žádoucí z ekonomického hlediska, jako dodavatel materiálu z péče o krajinu, tak jak to vyžadují provozovatelé bioplynových stanic? Existuje vůbec v ekonomicky únosném okruhu 15 km anebo ještě lépe 10 km dopravní vzdálenosti dostatečný potenciál biomasy? Mohlo by energetické zhodnocení bylinných porostů při péči o krajinu být podnikatelsky přínosné pro zachování našich chráněných biotopů a pro ekologické hospodaření na zemědělských plochách? Bylo by myslitelné snížit tak jednoho dne významně závislost na státních dotacích? Může se podařit, že se získají příjmy z bioenergie namísto plateb za kompostování? Probíhající aktivity Energetické zhodnocení biomasy z materiálu vzniklého při péči o krajinu má v současnosti v Krušných horách jen velmi malý rozsah. Přesto jeden z regionálních poskytovatelů elektřiny analyzoval zdejší situaci, zjistil potenciál biomasy a prozkoumal technologické, logistické a ekonomické parametry až na úroveň zajištění trvalé kooperace a právních norem. Podstatné body z této rešerše budou prezentovány na workshopu 2.--3. května v Božím Daru. Možné strategie a opatření Využívání materiálu vzniklého při péči o krajinu vyžaduje malé regionální koloběhy. K tomu, aby se vytvořila taková řešení za přijatelné ceny, je zapotřebí speciálně přizpůsobené technologie a ochota aktérů nalézt rovnováhu mezi optimálním regionálním koloběhem a nutnou hospodárností. Musí se též zamezit tomu, aby se do péče o zeleň v souladu s ochranou přírody nevloudily prvky jako požadování dřívějších termínů seče, kvůli získání mladšího materiálu pro bioplynové stanice. Mnohé praktické příklady z Německa ukazují na úspěšná řešení. Prefabrikovaná řešení nebo importovatelné patenty z jiných regionů ale nejsou k dispozici. Experti jsou zajedno v tom, že dobrá řešení nelze jednoduše přenést z jednoho regionu do druhého. Nutné jsou individuální systémy ušité na míru, nastavené podle lokální situace.
9
Strategie / opatření Cíle Možné pracovní kroky / témata projektu Možní partneři Možné financování Alternativy
2.4 Větrná energie Situace Podpora obnovitelných energií v Německu a v ČR vede k další výstavbě větrných elektráren (dále VE). Provozovatelé VE vnímají Krušné hory jako velmi atraktivní lokalitu. Zatímco v Sasku vznikly první VE již v 90. letech, nastal jejich boom v ČR po roce 2003. VE mají estetický dopad na krajinu („zachřestování“ krajiny), ovlivňují obvyklý ráz kulturní krajiny a mohou být příčinou rušení zvěře (ptačí druhy, netopýři). Existují již rozsáhlé literární studie a přehledy o vlivu VE na ptactvo a netopýry (v Německu a Sasku). Naproti tomu ale nejsou k dispozici dlouhodobé analýzy jejich působení; zůstávají podstatné mezery v našem poznání, například o druhově specifickém chování a reakcích na vliv počasí a krajiny (mlha, les, volná krajina, reliéf) a na jednotlivé rušivé vlivy jako pohyb rotoru, hluk, vrhání stínu, denní a noční světelné označení. V ČR byla zpracována studie budoucího využívání VE, pak projednána na krajských úřadech a předložena městům a obcím k rozhodování (počty, přesná stanoviště, technické parametry VE). V současnosti je na české straně Krušných hor v provozu cca 50 VE, dalších 300 je v přípravě / v plánování, z nichž 120 zařízení má pozitivní EIA. Největší koncentrace VE je ve středním Krušnohoří (okres Chomutov). Velké množství existujících a plánovaných VE, zvláště v několika zvlášť citlivých lokalitách (Fojtovice, Moldava) ,vytváří i přeshraniční konflikty (ráz krajiny!) V Sasku se mezitím využívání větrné energie nerozšiřuje jen výstavbou „větrných parků“, ale ve větší míře pomocí tzv. repowering, čili obměnou starých malých zařízení za velké. Tyto změny se také projeví na rázu krajiny a budou mít vliv na ptactvo a netopýry a je nutné je v budoucnu ve větší míře analyzovat. Pozitivní je, že se již demontují VE postavené relativně brzy ne nevhodných konfliktních místech a že celkový počet VE klesá ve prospěch výkonějších zařízení. Tak v oblasti „Horní Labe/Východní Krušné hory“ dlouhodobě zůstane jen několik větrných parků, v hřebenových polohách se to týká jen stanoviště Breitenau, ostatní se nacházejí v nižších polohách (srv. regionální plán Horní Labe/Východní Krušné hory, stav 09/2010). Probíhající aktivity V Německu je množství pokynů a vědecky zpracovaných a pro plánování relevantních doporučení pro VE, například: 10
•
ekologická kriteria odstupu VE od míst s výskytem zvěře,
•
návody pro zohlednění netopýrů a ptactva při projektech VE.
Zvlášť významné je určení regionálních plánovacích vylučovacích kriterií pro VE. S pomocí plánovacích zákonů (regionální a územní plánování, směrné stavební plánování) se mají VE koncentrovat v lokalitách šetrných ke krajině a s dostatkem větru, aby se jinde zachovala nezastavěná území. Nutné je zachovat odstup od osídlených území i od chráněných území (srv. DRL - Deutscher Rat für Landespflege 2006). V Sasku je využívání větrné energie silně řízeno prostřednictvím regionálního plánování. V něm se formulovala řada vylučovacích kriterií (srv. Regionalplan Oberes Elbtal/Osterzgebirge, stav 09/2010): •
A1 území, kde má přednost příroda a krajina
•
A2 národní park Saské Švýcarsko a chráněná území
•
A3 území obecného významu (EVL) a evropské ptačí oblasti, stejně jako regionálně významné oblasti avifauny a habitaty druhů citlivých na rušení
•
A4 vodstvo a přirozené nivy a břehy a záplavová území
•
A5 přírodní památky a zvlášť chráněné biotopy
•
A6 vyvýšeniny, hřebeny a svahy vytvářející ráz krajiny
•
A7 území s vynikajícími výhledy z / na exponovanou historickou kulturní památku
•
A8 okraje typického historického osídlení
•
A9 Les (od 5ha) včetně dodržení zpravidla dvousetmetrové nárazníkové zóny okolo lesa
•
A10 plochy odstupu od sídel: 1200 m od lázeňských a nemocničních úseků, pečovatelských ústavů a obytných území, 750 m k souvislé obytné zástavbě, 300 m k jednotlivé zástavbě
•
A11 vodárenská ochranná území a ochranná území léčivých pramenů (zóny 1 a 2)
•
A12 dobývací prostory surovin
•
A13 území s omezením překážek u letišť
•
A14 odstup od zařízení technické infrastruktury
•
A15 zachování odstupu mezi stanovenými přednostními územími pro využívání větrné energie
Zájem o spoluúčast angažované veřejnosti na územním plánování VE se manifestuje účastí nositelů veřejného zájmu na schvalovacím řízení a aktivitou občanských iniciativ (zvláště na německé straně). Možné strategie a opatření Specifika přírody v Krušných horách vyžadují, aby se nanejvýš obezřetně dbalo na faktor stanoviště s cílem minimalizovat negativní vlivy a konflikty. K tomu se musí plně využít 11
dostupné legislativní nástroje místních a regionálních úřadů. Následovat by měl zákaz výstavby VE na krušnohorském hřebenu, zvláště v ptačích oblastech. Zvlášť nutné je brát ohled na původní ráz krajiny jako základ udržitelného šetrného turismu. V konfliktech užívání by měla mít přednost ochrana přírody, zvláště v případě cenných krajinných partií jako jsou horské louky, rašeliniště, habitaty ohrožených druhů (tetřívek).
Zkušenosti shromážděné regionálním plánováním v Sasku při rozhodování o stanovištích VE jsou zajímavé pro využití v ČR. Výměna informací na téma větrná energie mezi Saskem a ČR je nutná a měla by se rozšířit. Dalšími nutnými opatřeními jsou například: • Vedle vhodné voly stanoviště pro VE se zřetelem na ptactvo a netopýry by se stanoviště potenciálních obětí kolizí utvářet pokud možno neatraktivně, takže by se uvnitř větrného parku mělo upustit od výsadby dřevina jako kompenzace, protože v průběhu 20-30 let životnosti VE by dorostly do atraktivní orientační podoby pro netopýry • Určitá stavební opatření (např. zamezení příhradových stožárů, noční osvětlení) a vhodné uspořádání VE (paralelně k hlavnímu směru tahu ptáků a stěhovavých netopýrů) mohou pomoci k minimalizaci negativních vlivů • Stav poznání ohledně vlivu VE zvlášť na tažné ptáky a stěhovavé netopýry se musí zlepšovat a využit v plánovacích směrnicích • Známé nebo obávané vlivy VE na zdraví lidí je třeba brát vážně a je třeba je dále zkoumat.
Strategie / opatření
Výměna zkušeností mezi Saskem a ČR na téma větrná energie s cílem harmonizovat v obou zemích plánovací záměry
Cíle Možné pracovní kroky / témata projektu Možní partneři Možné financování Alternativy
2.5 Přeshraniční ochrana habitatů na příkladu vybraných ptačích druhů Situace Na příkladu (přeshraniční) ochrany habitatů se ukazuje význam evropské sítě chráněných území Natura 2000. Zvláště polní a kurovití ptáci, typické prvky krušnohorské přírody, jsou postiženi masivním snižováním stavu v důsledku konkurenčních požadavků na využívání krajiny mezi turismem, ochranou přírody, zemědělstvím a lesnictvím. Jeřábek, tetřev hlušec a koroptev jsou téměř úplně vyhubeni, tetřívek se alespoň na saské straně ještě v malém množství vyskytuje. Jen křepelka se zřejmě jakž takž dokázala vyrovnat se změněnými podmínkami v krajině. Skřivan, před několika lety ještě velmi častý, se stává raritou.
12
Tetřívek reprezentuje na jedné straně velkoplošná nedotčeně působící přírodní prostranství, sídlí ale také (v Krušných horách) – spolu s mnoha dalšími specializovanými a ohroženými druhy – stanoviště vytvořená člověkem, jako vřesoviště, horské louky a holiny. Tetřívek v Německu téměř úplně vymizel, až na dvě relativně stabilní populace v Alpách a na Lüneburském vřesovišti. V Krušných horách je (ještě) největší populace tetřívka ve střední Evropě mimo Alpy. Jedná se zde pravděpodobně o jedinou středohorskou populaci schopnou přežít. Přesto lze po dobu několika let na obou stranách hranice zaznamenat pokles stavů. Hlavními příčinami jsou na německé straně především intenzivní hospodaření a rušení turisty a rekreanty, na české straně je to rozsáhlé zalesňování. Pro ochranu tohoto ptačího druhu jsou pádnými argumenty nejen jeho vzácnost, ale také krása a fascinace. Ústřední otázka zní: stačí na to evropská síť chráněných území Natura 2000? Mnohé hovoří pro to, že polní a kurovité ptáky tento nástroj chrání jen nedostatečně: •
Mnoho druhů polního ptactva ohrožených úbytkem (jako koroptev) nejsou ohroženými druhy podle směrnice na ochranu ptactva a neprofitují z území EVL.
•
Omezení hospodaření na územích Natura 2000 a v lesích, která lze v současnosti prosadit, nejsou uspokojivá, a tak chráněná území zůstávají „bezzubými tygry“.
•
Výše dotačních prostředků z agrárních programů nebo jinak zaměřených podpůrných programů (jako např. zachování přírodního dědictví) nepokryje nevyrovná potřebné náklady nebo omezení hospodaření. Současně jsou nepřiměřeně vysoké náklady na úřední zpracování v relaci k prémiím, mnoho firem se této cestě vyhýbá.
•
Neuspokojivé je monitorování, které je podstatné pro dodržování zákazu zhoršování stavu.
Probíhající aktivity Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství pověřilo realizací opatření na ochranu druhů Zemský úřad pro životní prostředí a geologii. Nejdůležitějším úkolem je zachování a rozvoj vhodných biotopů. K tomu přistupuje prořezání zarostlých vřesovišť a mýtin, zavodnění rašelinišť a extenzivní využívání horských luk. Ústřední význam ale také mají odpovídající lesnická opatření, například výsadba vhodných listnatých stromů, podporování pionýrských stádií a světlých lesů nebo zachování velkých mýtin. A nikoliv v poslední řadě se o dostatečnou ochranu před rušivými vlivy musí postarat opatření pro řízení návštěvnosti. Nutná je úzká – i přeshraniční - spolupráce všech uživatelů půdy, spolků ochrany přírody a příslušných úřadů. Avšak prioritní cíl saské lesnické strategie ve vyšších a hřebenových polohách Krušných hor – obnova produktivních horských smrkových lesů – není dostatečně zaměřena na ochranu tetřívka. Revitalizace hřebenových rašelinišť favorizovaná lesními správami (Sachsenforst) vyžaduje příliš dlouhé časové období a jako jediné opatření nestačí. Vhodnější je vytvořit byť jen v omezeném rozsahu vhodné sekundární biotopy (předlesní stádia, volné plochy, extenzivně využívané zelené plochy nebo pole) a to přednostně ve vymezených ptačích oblastech. Aktivity na české straně Krušnohoří: ……
13
Možné strategie a opatření
Strategie / opatření
Podpora / zajištění extenzivního přirozeného hospodaření, zachování / znovuvytvoření vhodných biotopů
Cíle
Ochrana polního a kurovitého ptactva
Možné pracovní kroky / témata projektu
•
Otevřená diskuse o konfliktech užívání mezi různými zájmovými skupinami (ochrana přírody, zemědělství, lesnictví, turismus) a konstruktivní hledání možností řešení
•
Priorita ochrany druhů a habitatů v citlivých obdobích (hnízdění, tokání) a pro prostorově omezená území; vy\tvoření odpovídajících právních instrumentů
•
Odbourání stávajících předsudků o Natuře 2000 a posílení vědomí odpovědnosti uživatelů půdy za zachování biologické rozmanitosti
•
Práce s veřejností se záměrem vytvořit a dlouhodobě zajistit širokou podporu pro opatření ochrany přírody jako revitalizace rašelinišť, druhově správná obměna lesů a řízení návštěvnosti
•
Zajištění extenzivního, šetrného zemědělství prostřednictvím bohatších a pružně dostupných dotačních programů
•
Přístupy k ochraně polního ptactva jako je saský projekt na ochranu druhů hnízdících na zemi – skřivan polní, koroptev, čejka – rozšířit na další druhy ohrožené snižováním stavu a (co nejdříve) plošně realizovat
• Možní partneři Možné financování Alternativy
Strategie / opatření
Koordinace saských a českých snah o ochranu druhů prostřednictvím pravidelných setkání na různých úrovních (ministerstva, úřady, spolky atd.)
cíle Možné pracovní kroky / témata projektu Možní partneři Možné financování Alternativy
14
2.6 Turismus šetrný k životnímu prostředí Situace Kombinace kulturních a přírodních zážitků se těší rostoucí oblíbenosti a to nejenom v domácím turistickém ruchu.I do Krušných hor přijíždějí hosté, kteří vedle hornické historie a řemeslné tradice hledají také především zážitky z přírody. Nedotčená a atraktivní příroda představuje ústřední prvek nabídky a tím důležitou veličinu pro odvětví turistiky. Současně je ohrožena, když například do citlivých oblastí dorazí příliš mnoho turistů a krajina je tak využívána nad rámec svých limitů. Smysl má proto ohleduplné a k životnímu prostředí šetrné zaměření turistických a volnočasových aktivit, a to nejen z ekologických ale také z ekonomických důvodů. Silnými stránkami Krušných hor pro šetrný turismus jsou zvláště: •
Přirozená krajina a cenná přírodní výbava
•
Výskyt četných chráněných území, především přírodní park Erzgebirge/Vogtland
•
Dobré předpoklady pro šetrné způsoby trávení volného času jako chůze, cyklistika, jezdectví, běh na lyžích, putování na sněžnicích aj.
•
Dobrá dostupnost veřejnými dopravními prostředky
Probíhající aktivity Turistický spolek Erzgebirge provádí cílenou reklamu se zážitky z krušnohorské přírody. Rostoucí oblíbenost přírodních podob turistiky, které udržují ekologickou zátěž na co možná nejnižší úrovni, nalézá podporu z mnoha stran. Tak existují mnohé iniciativy, které disponují vysokým stupněm známosti. Etablované struktury a značky mohou cíleně přispět k tomu, aby se vytvořil image přírodní turistické destinace Krušné hory. Příkladem je „ofenzíva jakosti“ turistického spolku Deutscher Wanderverband pod názvem „Wanderbares Deutschland“ , kterou realizuje turistický spolek Erzgebirge tím, že se mu podařilo označit h hřebenovou cestu jako stezku jakosti. Dalšími iniciativami, které je možné využívat i v Krušných horách jsou: •
cíl jízdy: příroda kooperační projekt mezi německými dráhami, německým dopravním klubem a spolky pro ochranu přírody BUND a NABU. Cílem je redukce růstu individuální dopravy a podpora měkkého“ turismu v cílových územích, k nimž mezitím patří 17 německých a po jednom švýcarském a rakouském velkoplošném chráněném území Další informace na: www.fahrtziel-natur.de
•
Partner národní přírodní krajiny kooperační projekt iniciovaný střechovým svazem evropských národních a přírodních parků a přírodních rezervací EUROPARC. Cílem iniciativy je podporovat přírodní dovolenou v Německu a označovat jednotnou značkou kvality ty partnerské firmy, které se angažují v ochraně přírody v místě působnosti. Značka kvality je spojena se závazkem dodržet jisté stadarty kvality a životního prostředí a provádět mezi návštěvníky osvětu o přírodních krásách okolí a o chování v přírodě, které je v souladu se zásadami ochrany přírody Další informace na: www.nationale-naturlandschaften.de 15
•
Naturathlon: Spolkový úřad ochrany přírody inicioval každoroční akci zvanou „Naturathlon“, která chce prakticky propojit ochranu přírody a sport v přírodě a účinně je prezentovat na veřejnosti. Od roku 2011 se předpokládá decentralizovaná realizace v podobě Naturathlon-campů, k čemuž se nabízejí zvláště velká chráněná území jako přírodní park Erzgebirge/Vogtland, která ručí za kompetence na prahu mezi rekreací, přírodními zážitky, turismem a ochranou přírody. Další informace na: http://www.bfn.de/0103_naturathlon-wiegehtesweiter.html
Možné strategie a opatření V popředí by měly stát strategie a opatření, které uvádějí do souladu turistiku a ochranu přírody:
Strategie / opatření
Společná koncepce řízení návštěvnosti v jádrových zónách / chráněných územích
Cíle
Turistické využívání chráněných území v souladu s požadavky ochrany přírody
Možné pracovní kroky / témata projektu Možní partneři Možné financování Alternativy
Strategie / opatření
Podporovat povědomí o požadavcích ochrany přírody u poskytovatelů turistických služeb
Cíle Možné pracovní kroky / témata projektu Možní partneři Možné financování Alternativy
Strategie / opatření
Vytvářet inovativní a atraktivní turistickou nabídku a uvádět ji ve známost i nadregionálně
Cíle Možné pracovní kroky / témata projektu Možní partneři
16
Možné financování Alternativy
2.7 Přeshraniční kooperace v turismu Situace Turismus je logicky jevem, který přesahuje hranice. Krajské a zemské hranice pro hosty nemají význam a rovněž hranice mezi Saskem a Čechami lze po vstupu ČR do schengenského prostoru poznat jen podle toho, že se změní jazyk. A právě jednotný přírodní prostor Krušných hor slouží jako spojovací prvek mezi Saskem a Čechami. V souladu s tím by se mohly a měly turistická politika a marketing dlouhodobě orientovat na vizi přeshraniční destinace Krušné hory, přičemž středně- a dlouhodobě může následovat orientace na šetrný turismus. Probíhající aktivity Již se uskutečnilo – anebo se zpracovává - vícero přeshraničních turistických projektů, jako např. projekt „Česko-saský turistický region Krušné hory – NOVÁ KVALITA“, který startuje pod záštitou vedení Ústeckého kraje ve spolupráci s Tourismusverband Erzgebirge. Jsou to důležité mezníky na cestě k česko-saské destinaci. Možné strategie a opatření Pro Krušné hory existují dvě ústřední výzvy: •
vytvoření tržně účinného regionálního turistického svazu pro českou i saskou část Krušných hor (jako rovnocenný partner pro přeshraniční spolupráci)
•
společné vystupování jako jednotný region jak navenek, tak uvnitř
•
srůstání velkoregionu Krušné hory (bez ohledu na relativně velkou plošnou rozlohu)
•
identifikace obyvatelstva a ústředních aktérů s regionem a podpora česko-německých vztahů
•
podporovat dvoj- / vícejazyčnost na obou stranách hranice
Strategie / opatření
Rozvoj společné marketingové strategie
Cíle
Vytvoření silného přeshraničního turistického regionu
Možné pracovní kroky / témata projektu
•
Definice cílových skupin
•
Definice představy
•
odsouhlasení politiky nabídek
•
Turistický spolek Erzgebirge
•
české turistické organizace
Možní partneři
17
• Možné financování Alternativy
Strategie / opatření
Realizace společných marketingových opatření
Cíle
Vytvoření silného přeshraničního turistického regionu
Možné pracovní kroky / témata projektu
•
Reklama pro nabídky sousední země
•
vydávání společných turistických informačních materiálů (seznamy pohostinství, kalendáře akcí atd.)
•
společné marketingové akce (veletrhy, prezentace atd.)
• Možní partneři
•
Turistický spolek Erzgebirge
•
české turistické organizace
• Možné financování Alternativy
Strategie / opatření
Odsouhlasení politiky nabídek (infrastruktura pro volný čas a dopravní infrastruktura
Cíle
Optimalizace turistických nabídek
Možné pracovní kroky / témata projektu
•
Smysluplné postupné vytváření / modernizace infrastruktury (doprava , volný čas)
•
jednotné značení sítě turistických tras a cyklostezek
• Možní partneři
•
Regionální plánování
•
turistické svazy
•
obce
Možné financování Alternativy
Mimo to jsou myslitelné další strategie a opatření, jako například: •
vytvoření dvoj- / vícejazyčných nabídek (servisní personál, turistické trasy, jídelníčky, internetové prezentace, zastřešující organizace, poskytovatelé služeb atd.)
•
vytvoření synergií při marketingových akcích (vědomosti, personál) 18
•
společné snahy o ochranu přírody jako například: −
odsouhlasení koncepce řízení návštěvnosti
−
dvojjazyčné informační tabule (ekologická výchova)
2.8 Ekologická výchova a řízení návštěvnosti Situace Ze strany ochrany přírody často zaznívá požadavek finanční podpory opatření na péči o krajinu, protože turismus profituje z atraktivní přírody aniž by sám aktivně přispíval na její zachování. Protože v Německu je každému občanovi zákonem zajištěn bezplatný vstup do volné krajiny a do lesa za účelem rekreace (§ 59 BNatSchGes, § 30 SächsNatSchGes, § 11 saský lesní zákon), naráží volání po zavedení „přírodní daně“, kterou by platil každý kdo hledá odpočinek v přírodě, na prudký odpor. Ze strany turistického průmyslu nelze čekat žádné dobrovolné odvody pro zachování krajiny, protože on sám od roku 2013 již od Svobodného státu Sasko neobdrží žádnou finanční podporu a bude se muset financovat prostřednictvím dotací z EU a dobrovolnými příspěvky turistických obcí. O možnostech finanční spolupráce mezi organizacemi péče o krajinu a turismu lze přesto uvažovat. Například by se mohla financovat část nákladů na péči o krajinu z (nízkého) zvýšení lázeňské taxy. Uznání a podpora potřeb ochrany přírody ze strany turismu ale nemusí proběhnout jen v podobě peněžních prostředků. Tím, že se turistům ukazuje hodnota přírody a zvláštní potřeba její ochrany (například informacemi o chráněných územích, o ohrožených druzích a jejich biotopech) a že to se přímo propojí s jejich zážitky z krajiny, je možné v praxi naplnit nadějný princip „ochrana díky užitku“. Probíhající aktivity V oblasti ekologické výchovy a řízení návštěvnosti již existuje mnoho aktivit. Četné přírodovědné prohlídky, publikace (knihy, brožury atd.), naučné stezky a informační tabule přibližují místnímu obyvatelstvu i turistům hodnotu a zvláštnosti krušnohorské přírody a vedou k chování šetrnému k životnímu prostředí.. Na podporu šetrného udržitelného turismu lze přesto vytvořit mnoho dalších synergií mezi oblastmi turismu a ochrany přírody / ekologické výchovy. Možné strategie a opatření
Strategie / opatření
Využít turistický průmysl jako multiplikátor pro potřeby ochrany přírody
Cíle Možné pracovní kroky / témata projektu
•
Vzájemná výměna informací mezi turismem a ochranou přírody, například pravidelná setkání nebo „setkání aktérů u stolu“
•
Odkaz na chráněná území a citlivé oblasti / období
19
•
Společná komunikace a profesionální marketing přírodních krás
•
Iniciování společných aktivit a kooperace
•
Společná koncepce řízení návštěvnosti v jádrových zónách hřebenových poloh, například vytvořením atraktivní inovativní nabídky v méně citlivých oblastech (informační centra, dobře značená síť cest s gastronomickými službami, oslovující nabídka ekologické výchovy, atd.)
•
Využití nových médií pro (turisticky atraktivní) ekologickou výchovu (jako PDA, GPS-Ralleys, atd.)
• Možní partneři
•
Turistické organizace
•
Organizace ochrany přírody/ spolky pro ekologickou výchovu
Možné financování Alternativy
2.9 Zimní sport šetrný k přírodě: příklad hřebenové běžecké trasy / lyžařské magistrály Situace Běžecké trasy na krušnohorském hřebenu se již léta těší rostoucí oblíbenosti. Důvodem je jistota dostatku sněhu na návětrné straně hor bohaté na srážky, rozsáhlá síť tras a především krása a klid krajiny. S rostoucími počty návštěvníků se ale zvyšuje tlak na floru a faunu hřebenové oblasti, která je charakterizována jedinečnými a druhově bohatými rašeliništi, horskými loukami a lesy. Probíhající aktivity K tomu, aby se běžecké lyžování doslova přivedlo na šetrné stezky a aby se současně lépe využil ekonomický potenciál nordického lyžování pro rozvoj česko-německého pohraničního regionu, byl vytvořen sasko-český projekt lyžařské magistrály. Důležitými limity přitom byly vedení trasy šetrné k přírodě s částečnými přeložkami tras na území saského přírodního parku, propojení se stávající českou sítí tras a vytvoření spojky (vlastní magistrále) mezi Johanngeorgenstadtem a Altenbergem. Dalším cílem bylo vytvoření a provázání turistické infrastruktury (obce, ubytovací a stravovací zařízení, parkoviště atd.). Záměr nalezl širokou politickou podporu u saských ministerských předsedů Milbrandta a Tillicha a hejtmanů ústeckého a karlovarského kraje. Průběh magistrály se pokouší integrovat ekonomické zájmy a zájmy ochrany přírody. I nadále přetrvávají konflikty mezi rekreačním / volnočasovým využitím a ochranou přírody, jako např.: •
Průchod běžkařů citlivými, ochranářsky cennými oblastmi (např. přírodní rezervace „Velké Jeřábí jezero“ v západním Krušnohoří, následky: zničení typické flóry)
•
Chybějící právní nástroje na prosazení cílů ochrany přírody, úspěch zachování druhové a biotopové rozmanitosti je závislý na tom, že se návštěvníci sami dobrovolně omezují. 20
Možné strategie a opatření Opatření, jejichž pomocí lze dosáhnout ekologického chování návštěvníků, se mohou nasadit na různých úrovních. Zemské ředitelství v Chemnitz již vydalo dvojjazyčný informační leták a využívá hlídky přírody, aby upozorňovaly běžkaře na požadavky chráněného území a přiměly je k takovému chování, které je v souladu s ochranou přírody. Strategie / opatření
Přeshraniční dohoda o vedení běžecké trasy
Cíle
Ochrana citlivých území, optimalizovaná atraktivita prostřednictvím sdružení provozovatelů běžeckých stop
Možné pracovní kroky / témata projektu
•
Dohody mezi českým a saským ministerstvem životního prostředí, vytyčení společných cílů a environmentální politiky
•
Dohoda a dodržování šetrného průběhu vedení stop prostřednictvím příslušných úřadů a spolků na obou stranách hranice
•
Zvýšení atraktivity jiných, méně citlivých oblastí, aby se minimalizoval tlak na chráněná území (jak se to právě zkouší v západním Krušnohoří)
•
Obce a spolky příslušné pro vedení stop
•
Saské a české ministerstvo životního prostředí
Možní partneři
• Možné financování Alternativy
Vedle toho lze iniciovat další opatření jako například:: •
Zprostředkovávat požadavky ochrany přírody odpovídajícím několikajazyčným informačním materiálem
•
Integrace odborných ochranářských požadavků v turistických informačních materiálech (mapy, brožury), podávat pokyny ke „správnému“ chování
•
Zahrnutí frekventovaných ubytovacích zařízení, jako například mládežnické ubytovny, do ekologické výchovy, využít jejich multiplikační funkce
21
3 Výhledy Předložený koncept strategie a opatření představuje návrh, který vznikl jako výsledek rozsáhlých rešerší a diskusí s četnými činiteli. Další zvýšení kvalifikace tohoto dokumentu se může docílit jen v těsné spolupráci s relevantními zainteresovanými osobami a aktéry. Důležité impulsy očekáváme od obou workshopů, které se uskuteční začátkem května 2011 v Božím Daru, a to jak z přednášek tak i z diskuse s účastníky. Získané výsledky budou poté, stejně jako další plánované práce projektových partnerů , zahrnuty do konečné verze konceptu strategie a opatření. Všichni zainteresovaní a dotčení jsou pozvání, aby se zúčastnili diskuse a procesu zpracování, a to i v období po workshopech. Konečná verze konceptu by měla vzniknout v průběhu roku 2011 a představena při příležitosti závěrečné konference v listopadu 2011. Přidaná hodnota konceptu, působící i nad časový rámec projektu, zahrnuje následující aspekty: •
Objasnění naléhavých problémů, existujících na obou stranách česko-německé hranice v kontextu ochrany přírody a rozvoje venkova a identifikovaných partnery projektu a četnými dalšími aktéry
•
Zvýšení citlivosti aktérů a široké veřejnosti pro vzájemný proměnlivý poměr ochrany přírody a rozvoje venkova
•
Nárys možností řešení stávajících konfliktů a deficitů
•
Podněty a iniciování konkrétních aktivit a projektů, které mohou přispět ke zlepšení stávající situace, a zvláště pak rozvíjet existující potenciály Krušných hor a posilovat přeshraniční spolupráci.
22