Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji

Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji

Název publikace:

Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji

Editor:

Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Autorský kolektiv:

Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc. Ing. Jiří Bouše Vít Dvořák Ing. Eva Charvátová Doc. Ing. Josef Linhart, CSc. Mgr. Bohumil Mandák, PhD. Ing. Blanka Pittnerová Ing. Kateřina Pixová Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc. Ing. Petra Šímová Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc. Ing. Vladimír Zatloukal Autoři děkují za spolupráci Odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje. Autoři rovněž děkují za spolupráci všem spolupracujícím jednotlivcům i organizacím, především pak: Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa Plzeň, Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR Praha i středisku Plzeň, zejména RNDr. Vladimíru Hanzalovi, Západočeskému muzeu v Plzni, jmenovitě RNDr. Romanu Vacíkovi, Mgr. Jaroslavě Nesvadbové, Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany půdy ve Zbraslavi, Zemědělské vodohospodářské správě v Plzni i v Praze. Koncepce byla vydána s finanční podporou Státního fondu životního prostředí ČR.

Autoři fotografií: Daniela Brabcová Josef Linhart Jiří Vlček

Anglický text: Kateřina Pixová Robin Healey

Grafické zpracování:

Creative Studio spol. s r.o., Plzeň

Vydalo:

Nakladatelství Naděžda Skleničková, Praha, 2004

ISBN 80-903206-4-3

Obsah 1. Úvod ........................................................................................................ 4 2. Základní principy koncepce .................................................................. 6 3. Analytická část ....................................................................................... 8 4. Návrhová část ........................................................................................ 12 4.1 Zemědělské ekosystémy ................................................................ 14 4.2 Lesní ekosystémy ........................................................................... 18 4.3 Vodní ekosystémy ........................................................................... 24 4.4 Krajina ............................................................................................. 28 4.5 Zvláště chráněné části přírody a památné stromy ........................... 36 4.6 Druhová ochrana ............................................................................. 38 4.7 Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce ............................. 40 5. Závěr ........................................................................................................ 42 Příloha ......................................................................................................... 44

3

1. Úvod Od klíčových změn politických a hospodářských poměrů v naší zemi uplynulo již čtrnáct let. Česká republika se jako demokratický stát přihlásila k ochraně přírody a krajiny, resp. k celkovému rozvoji společnosti založenému na principech trvalé udržitelnosti. Především poslední roky byly ve znamení intenzivních prací na přibližování k Evropské unii. Státní program ochrany přírody a krajiny ČR považuje ochranu přírody a krajiny za veřejný zájem. Chápe přírodu a krajinu jako součást národního bohatství, na jejímž stavu závisí ekonomická i kulturní úroveň národů. Mezi hodnoty strategického významu pro lidskou společnost, o něž stát musí dbát, řadí udržení nebo zvýšení biologické rozmanitosti, příznivé uspořádání vodních poměrů, zachování přirozené úrodnosti půd a takové uspořádání funkčního využití území, které zajistí ochranu přírodních a kulturních hodnot krajiny. Povinnost kraje zpracovat ve spolupráci s MŽP ČR Koncepci ochrany přírody a krajiny (dále jen Koncepce) vyplývá z ustanovení § 77a, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Kraj zpracovává Koncepci ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo jejich ochranné pásmo. Tak jako Státní program ochrany přírody a krajiny ČR vychází a priori z dikce Ústavy České republiky, dalších relevantních zákonů a rovněž z mnoha mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, je pro Koncepci zásadním dokumentem Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, který definuje systém střednědobých a dlouhodobých pravidel a opatření, jež mají přispět k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Legislativní rámec Koncepce je představován především již zmíněným zákonem č. 114/1992 Sb., resp. dalšími souvisejícími právními předpisy. Účelem Koncepce je tato pravidla a opatření dále rozpracovat a specifikovat v měřítku kraje a v podrobnosti jemu adekvátní. Stejně jako státní program, tak i tato Koncepce není dokumentem uzavřeným, nýbrž dynamickým, živým, který je potřeba stále aktualizovat, doplňovat a měnit ve smyslu nových skutečností a poznatků. Koncepce je určena především pro pracovníky veřejné správy na všech jejích úrovních mezi obcí a krajem. Podkladem Koncepce je souhrnný rozbor současného stavu charakteristik přírody a krajiny, jejich vývoje, příčin tohoto vývoje. Na základě těchto východisek byly zformulovány cíle ochrany přírody a krajiny v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Pro jejich naplnění byly definovány principy, zásady i jednotlivá opatření. Na základě novelizovaného znění zákona o ochraně přírody a krajiny přijala Rada Plzeňského kraje na svém zasedání dne 2. 7. 2002 usnesení, kterým vyslovila souhlas se zahájením zpracování Koncepce dle osnovy, která byla zpracována Krajským úřadem Plzeňského kraje, odborem životního prostředí, ve spolupráci s MŽP, odborem výkonu státní správy III v Plzni. Po výběru zpracovatele byla osnova Koncepce konzultována na MŽP, odboru ochrany přírody, které dne 11. 2. 2003 dopisem čj. OOP/499/03 vydalo souhlasné stanovisko k předložené osnově koncepce s tím, že obsahová stránka dokumentu je v souladu se Státním programem ochrany přírody a krajiny, Státní politikou životního prostředí i s osnovou koncepce, definovanou Odborem ochrany přírody MŽP ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. S osnovou koncepce vyslovil souhlas dne 15. 1. 2003 čj. 520/19/02 i Odbor výkonu státní správy III MŽP a dopisem ze dne 19. 3. 2003 čj. 03/OP/2405/03/Ka i ČIŽP Plzeň. Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo Koncepci ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji usnesením č. 560/04 dne 9. 3. 2004.

4

2. Základní principy koncepce Po zkušenostech s několika koncepcemi z let minulých považovali autoři za stěžejní otázku definovat základní krajinnou jednotku. Dřívější i některé současné studie a koncepce, které pracovaly s příliš hrubým územním členěním, byly z hlediska praktického velmi obtížně uchopitelné. Úroveň okresu se z tohoto hlediska jevila jako zcela neodpovídající poslání koncepce. Definování základní krajinné jednotky na úrovni mikroregionů (v souladu s ÚTP) se již více přiblížilo požadavkům veřejné správy. Jelikož však návrhová část koncepce řeší odpovědnost za jednotlivé úkoly na úrovni obce, bylo nutno pracovat s jednotkou ještě podrobnější. Při rozhodování mezi územními jednotkami obec nebo katastrální území byla nakonec zvolena ta druhá, podrobnější a relativně nejvíce neměnná. Katastr je navíc nejmenší územní jednotkou, ke které lze vztáhnout aktuální i historická statistická data. Jednoznačným požadavkem zadavatele bylo zpracování koncepce v prostředí GIS. Ačkoliv má koncepce rozsáhlý tiskový výstup včetně této prezentační brožury a anglického překladu, její podstatnou částí jsou právě data v jednotlivých analytických a syntetických vrstvách GIS. Celá koncepce byla hodnocena v procesu SEA.

6

3. Analytická část Struktura koncepce vychází z osnovy doporučené MŽP ČR. Základní členění koncepce ukazuje tab. 1.

Tab. 1 Rámcová struktura koncepce. 1. Úvod 2.1 Plzeňský kraj 2. Vymezení území

2.2 Správní členění Plzeňského kraje 2.3 Potenciální přirozená vegetace 3.1 Stav zemědělských ekosystémů 3.2 Stav lesních ekosystémů

3. Analytická část

3.3 Stav vodních ekosystémů 3.4 Stav krajiny 3.5 Zvláště chráněná území 3.6 Druhová ochrana 4.1 Zemědělské ekosystémy 4.2 Lesní ekosystémy 4.3 Vodní ekosystémy

4. Návrhová část

4.4 Krajina 4.5 Zvláště chráněné části přírody 4.6 Druhová ochrana 4.7 Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce

5. Přílohy

8

3. Analytická část Koncepce analyzuje současný stav základních atributů přírody a krajiny v Plzeňském kraji. Analytická část vyhodnocuje v podstatě tři základní typy podkladů. Prvním typem jsou základní analytické vrstvy, které jsou potřebné pro definování cílů koncepce a jednotlivých úkolů a opatření v rámci návrhové části. Jejich aktuálnost je třeba postupně ověřovat a udržovat (např. registrované VKP, památné stromy, rozpracovanost ÚSES, využití krajiny, …). Druhým typem jsou základní analytické vrstvy, které se stávají obecně platným podkladem, který je z hlediska časového relativně neměnný (např. přirozená vegetace, krajinářské hodnocení,…). Třetím typem jsou syntetické (problémové) vrstvy, které se vyhotovují pro účely návrhové části formou syntézy dvou a více analytických vrstev. Základní struktura analytické části má šest dílčích kapitol (tab. 2). Každá z těchto šesti kapitol je rozpracována do více analytických nebo syntetických vrstev, resp. map (tab. 2). Výjimkou jsou data týkající se lesních ekosystémů. V jejich případě nebyly dosud zpracovány tematické mapy, protože data nejsou dosud k dispozici pro jednotlivé katastry, ale pro lesnické územně správní členění. Tato data budou graficky vyhodnocena v letech 2004 – 2005. V koncepci jsou data vyhodnocena prozatím v podobě tabulek, grafů a verbálního komentáře. Zatímco GIS pracuje s konkrétními hodnotami zjišťovaných atributů, tiskové výstupy jsou generalizovány do přehledným map, převážně s kategorizací katastrálních území. Základní jednotku – katastrální území – nerespektují pouze některé vrstvy v rámci kapitoly Stav lesních ekosystémů, kde s výjimkou lesnatosti jsou dílčí vrstvy zpracovány v souladu s lesnickými územně-správními jednotkami. Protože se v současné době doplňují databáze lesních hospodářských plánů i o kódy katastrů, bude možné tyto vrstvy během roku či dvou znovu zpracovat na úrovni k.ú. Další skupinou analytických vrstev, které nerespektují katastr jako základní krajinnou jednotku, je kapitola Druhová ochrana, která zjištěná data vztahuje ke standardním čtvercům používaným botaniky či zoology. Každá dílčí kapitola má následující části: (1) Úvod do problematiky (2) Použitá metodika hodnocení (3) Vyhodnocení území kraje (mapy, grafy, tabulky, verbální hodnocení)

10

3. Analytická část Tab. 2 Přehled tematických map, které jsou v rámci koncepce k dispozici v tištěné formě i v podobě GIS. Kapitola analytické části 2. Vymezení území

3.1 Stav zemědělských ekosystémů

3.2 Stav lesních ekosystémů 3.3 Stav vodních ekosystémů

3.4 Stav krajiny

3.5 Zvláště chráněná území 3.6 Druhová ochrana

Tematické mapy Správní členění Plzeňského kraje Geologické charakteristiky Geobotanické charakteristiky Fytogeografické členění Procento zornění Cena zemědělské půdy Méně příznivé oblasti (LFA) Potenciální ohrožení vodní erozí Potenciální ohrožení větrnou erozí Odvodnění zemědělské půdy Faktory preferující mimoprodukční funkce zemědělství Zatravnění vzhledem k podílu údolních niv Zastoupení lesů Zastoupení vodních ploch Zastoupení stojatých vod Zastoupení vodních toků Zemědělské půdy indikující údolní nivy Podíl upravených vodních toků CHOPAV Typy současného využití krajiny Stupeň ekologické stability Kostra ekologické stability ÚSES regionální a nadregionální Rozpracovanost generelů místních ÚSES Potenciál VKP dle § 3 zák. č. 114/92 Sb. Významné prvky registrované Krajinářské hodnocení Přírodní parky Územní shoda přírodních parků a velkoplošných CHÚ s plochami se zvýšenou estetickou hodnotou Fragmentace krajiny pozemními komunikacemi Památné stromy Zvláště chráněná území (velkoplošná) Zvláště chráněná území (maloplošná) Druhová četnost ptáků a index vzácnosti Zvláště chráněné druhy ptáků Zvláště chráněné druhy rostlin Druhová četnost savců Zvláště chráněné druhy savců

11

4. Návrhová část Tato část koncepce definuje cíle ochrany přírody a krajiny v dílčích oblastech. Cíle jsou definovány jako: obecné cíle, krátkodobé cíle (cca 2 roky), středně a dlouhodobé cíle. Cíle jsou navrhovány po jednotlivých sektorech. Návrhová část koncepce je členěna po jednotlivých sektorech. Jednotlivé úkoly a opatření jsou definovány tak, aby navazovaly na definované cíle a zajišťovaly jejich plnění. U každého úkolu je uvedeno, který stupeň veřejné správy zodpovídá za jeho plnění. Navrhované úkoly a opatření mají různý charakter. Počínaje konkrétními opatřeními, která je nutno v krajině realizovat, přes potřebu zpracování dílčích studií a dokumentací, aktualizaci datových souborů, ekologickou výchovu až po úkoly spíše proklamativního charakteru.

12


4.1 Zemědělské ekosystémy CÍLE Obecné cíle

Obecným cílem v této oblasti je využívání zemědělských ekosystémů v souladu s jejich produkčním potenciálem, s rázem krajiny a s tendencemi udržení, resp. zvyšování biologické rozmanitosti. Ochrana a využívání zemědělských ekosystémů, stejně jako vliv jejich využívání na celou krajinu, musí být kompatibilní s myšlenkami trvalé udržitelnosti. Mezi funkcemi zemědělství byla v druhé polovině 20. století vygenerována jako zřetelně dominantní funkce produkční. Produkční priorita využívání zemědělských ekosystémů musí být vyvážena též funkcí krajinotvornou, ekologickou a hydrologickou. Ve vybraných oblastech se zemědělství bude orientovat přednostně na mimoprodukční aspekty využívání krajiny.

Krátkodobé cíle • Prosazovat maximální hospodárnost s dosud nezastavěnými územími, bránit významnějším trvalým záborům zemědělského půdního fondu. • Vymezit území, v rámci nichž budou mimoprodukční funkce krajiny prioritou zemědělství. • Zvýšit počet akcí ve smyslu ochrany, obnovy a údržby krajiny a objem finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe a SFŽP, resp. z evropských fondů.

Středně a dlouhodobé cíle • Podporovat zemědělské hospodaření zohledňující charakter krajiny ve smyslu produkčního potenciálu, estetických kvalit území a zranitelnosti krajiny. • Podporovat principy přizpůsobení zemědělství požadavku obnovy struktury krajiny. • Cíleně (z hlediska lokalizace) podporovat takové formy zemědělství, které jsou šetrné ke krajině a zvyšují druhovou rozmanitost. • Způsob využívání zemědělské půdy a krajiny musí přispět ke zvýšení retenčního a akumulačního potenciálu krajiny. • Z hlediska využívání zemědělské půdy zohlednit specifické části povodí, významné z hlediska hydrologického režimu krajiny (např. údolní nivy, pramenné oblasti, zátopové oblasti atd.). • Zvyšovat druhovou diverzitu trvalých travních porostů. • Zvyšovat biologickou hodnotu půdy jako přírodního zdroje. • Iniciovat vytvoření systému ochrany zemědělského půdního fondu, který bude schopen postihovat významné projevy vodní a větrné eroze způsobené neadekvátním využíváním zemědělských pozemků. • Proces útlumu zemědělství přednostně využít pro obnovu mimoprodukčních funkcí krajiny. • Ekotony mezi zemědělskými a ekologicky relativně stabilními typy ekosystémů (les, vodní plochy,…) preferovat jako přechodné zóny, nikoliv jako ostrá rozhraní.

14

4. Návrhová část OPATŘENÍ Zemědělství a voda v krajině 1. Podporovat snížení podílu orné půdy jako způsobu využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních toků. 2. Vyloučit ornou půdu z pásu širokého minimálně 7 m od břehové hrany vodního toku. Sedm metrů je minimální šířka pásu trvalé dřevinné vegetace nebo travních porostů pro zohlednění funkce nárazníku („buffer“), efektivně zachycujícího splachy z okolních pozemků a bránícího tak zanášení a eutrofizaci vodních toků. Při oboustranném uplatnění sedmimetrového pásu jsou navíc splněny minimální požadavky pro zohlednění funkce přirozených ekologických koridorů. Stejný princip platí v případech rybníků. Neplatí v případech umělých odvodňovacích příkopů. 3. V případech sanace odvodňovacích systémů zemědělských pozemků zohlednit hydrologicky významné části povodí (pramenné oblasti, údolní nivy) a funkci odvodnění v nich eliminovat či alespoň minimalizovat. Tento princip přitom nesmí být uplatněn v případě, že by došlo k narušení účinku jiných částí odvodňovacího systému.

Zemědělské ekosystémy zaujímají více než polovinu rozlohy řešeného území Plzeňského kraje. Zemědělská krajina v okolí Kejnic na Klatovsku. (foto D. Brabcová)

15

4. Návrhová část Zemědělství a struktura krajiny 4. Přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu krajiny a ekologickým požadavkům na prostupnost krajiny. Vycházet přitom ze skutečnosti, že ekonomicky odůvodněná velikost pozemku orné půdy (při dalším zvětšení se již dále významněji nesnižují náklady) je maximálně 30 ha. V tomto smyslu motivovat zemědělce i zastupovat zájmy ochrany přírody a krajiny při projednávání pozemkových úprav a územních plánů. 5. Podporovat ochranu okrajových partií polí před aplikací pesticidů a hnojiv, případně jejich zatravnění. Výnosové parametry polních plodin v těchto okrajových partiích dosahují výrazně nižších hodnot i při konvenčním způsobu hospodaření (vliv zastínění, trofické a hydrické kompetice). Ochrana těchto ekotonálních partií je významná z hlediska biodiverzity zemědělské krajiny. Okraje polí jsou refugii velké většiny (včetně ohrožených) polních druhů rostlin, jsou významné pro řadu druhů ptáků a bezobratlých. Pásy podél okrajů polí navíc plní funkci „nárazníku“, který tlumí míru narušení ekologicky hodnotných ekosystémů sousedících s polem. Minimální šířka okrajových pásů („conservation headlands“) je 6 m. 6. V územích se zvýšenou estetickou hodnotou, v přírodních parcích, chráněných památkových zónách (viz koncepce ochrany památek) nebo v případě krajin se zachovalou historickou krajinnou strukturou (např. barokní kompozice, středověká plužina aj.) přizpůsobit uspořádání vlastnických a uživatelských vztahů k půdě, návrh nových cest a dalších krajinných elementů této mimoprodukční prioritě. Krajinářské principy uplatňovat především při projednávání pozemkových úprav, územních plánů, revitalizací a implementace krajinotvorných a jiných dotačních programů. 7. Podporovat zatravnění nebo zalesnění jako dočasnou i trvalou formu útlumu zemědělství a nadbytku výměry orné půdy. 8. U trvalých travních porostů podporovat druhovou rozmanitost rostlinných společenstev. 9. Podporovat zakládání extenzivních ovocných sadů na obvodu obcí i ve volné krajině. 10. Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich dalšího uplatňování při výsadbách ve volné krajině. 11. Podporovat tradiční a alternativní (ekologicky šetrné) formy zemědělství. V zájmu ochrany krajinného rázu a ochrany přírody tuto zásadu uplatňovat přednostně v katastrálních územích vyznačených na syntetické mapě. 12. V méně příznivých oblastech podporovat politiku útlumu zemědělství a stabilizace krajiny v rámci dotačních titulů MZe ČR. Přispívat tak ke stabilizaci venkovského obyvatelstva a zachování venkovské krajiny a zajištění pro zemědělce odpovídající úrovně příjmů.

16

Rozptýlená zeleň zvyšuje ekologickou stabilitu i estetickou hodnotu zemědělské krajiny. Krajina v okolí Ždánova na Klatovsku. (foto D. Brabcová)

4. Návrhová část Ochrana zemědělské půdy 13. Zatravňování a zalesňování přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených vodní erozí. Orientačně lze uvést následující princip: svahy nad 7o zatravnit; svahy nad 20o zalesnit. Tuto formu ochrany podporovat i na velmi mělkých půdách. 14. Podporovat agrotechnické postupy, které zlepšují půdní strukturu, zvyšují ekologickou hodnotu a retenční potenciál zemědělských půd, resp. snižují jejich náchylnost k erozi.

Hospodaření v souladu s přírodou. Zemědělská krajina pod Krasíkovem, okres Tachov. (foto D. Brabcová)

15. Obnovu prvků rozptýlené trvalé zeleně realizovat na úkor zpravidla nejméně kvalitní zemědělské půdy, v zájmu protierozní ochrany, prostupnosti (konektivity) krajiny, estetických a jiných aspektů. 16. Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné krajině omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Vlastnictví zemědělské půdy, krajinné plánování, krajinotvorné programy 17. Při projednávání komplexních pozemkových úprav nebo jiných forem krajinného plánování požadovat kromě územních systémů ekologické stability jako jediného ekologického a krajinotvorného opatření zohlednění i dalších opatření v zájmu optimalizace ekologických a estetických funkcí krajiny. ÚSES je navrhován jako prostorově-funkční minimum, které je třeba doplnit dalšími opatřeními v zájmu optimalizace ekologických a estetických funkcí krajiny. 18. V maximální míře využívat dotační programy v rámci dotčených resortů pro útlum zemědělství, obnovu a ekologickou stabilizaci krajiny. 19. Obecní půdu spolu s půdou ve vlastnictví státu přednostně využívat pro realizaci krajinotvorných opatření. 20. Obnovení vztahu vlastníků k půdě, zpřístupnění vlastnických pozemků a jejich celkové racionální uspořádání jsou základními předpoklady trvale udržitelného využívání půdy a krajiny. Základní formou úpravy vlastnických vztahů jsou pozemkové úpravy. 21. Vymezit území, v rámci nichž budou podporovány mimoprodukční funkce krajiny jako priorita zemědělství. 22. Vytvořit efektivní informační systém pro potenciální žadatele o dotace z krajinotvorných programů. Napomáhat při vyřizování žádostí. Orgány ochrany přírody v rámci své působnosti budou podporovat naplnění stanovených cílů a opatření.

17


4.2 Lesní ekosystémy CÍLE Obecné cíle Obecné cíle koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje pro lesní ekosystémy se opírají o tři základní dokumenty: • Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který v § 3 písm. b) uvádí lesy jako významné krajinné prvky, v § 4 odst. 2 pro významné krajinné prvky omezuje jejich využívání tím, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. V § 2 odst. 2 písm. f) si klade za cíl prostřednictvím lesních hospodářských plánů „…zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření, ...“ • Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích, který v § 1 si klade za cíl „ ... stanovit podmínky pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro podporu všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.“ • Národní lesnický program, vytvořený společně MŽP a MZe a schválený Usnesením vlády ČR č. 53/2002, který ve vztahu k lesům integruje a aktualizuje předchozí programové dokumenty obou ministerstev a uvádí je v soulad s mezinárodními programovými dokumenty o lesích a životním prostředí a strategií EU, která jako základní cíl udává obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem a přijetí principu multifunkční role lesů.

Obecným cílem koncepce ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesům je trvale udržitelné (ekologicky vhodné) obhospodařování lesů jako významného krajinného prvku a nenahraditelné složky životního prostředí, zaměřené na podporu všech funkcí lesů.

Krátkodobé cíle • Vyhledání vhodných objektů (lesních komplexů), na nichž lze demonstrovat možnosti a způsoby přírodě blízkých, trvale udržitelných způsobů obhospodařování lesů. • Navržení vhodných nástrojů hodnocení lesního hospodářství se zřetelem na naplňování cílů Koncepce a systém jejich uplatnění orgány ochrany přírody na území Plzeňského kraje. • Vypracování nástrojů účinné ekonomické stimulace a osvěty podporující naplnění cílů Koncepce na území Plzeňského kraje. • Vyhodnocení území kraje z hlediska stavu lesů a aktuální úrovně obhospodařování lesů, nalezení kritických míst vyžadujících přednostní řešení (např. oblasti s extrémními škodami působenými zvěří, znemožňujícími účinnou nápravu druhové skladby lesů; nežádoucí trendy ve vývoji stavů spárkaté zvěře a jí působených škod; lokality s nevhodnou sekundární hydrickou sítí - odvodnění, nevhodně trasované komunikace vedoucí k nepříznivým změnám vodního režimu stimulujícím vznik povodňových vln apod.; místa s enormní frekvencí a rozsahem kalamitních jevů, zejména polomy, kůrovec aj.; opakované používání nešetrných technologií vedoucí k narušení půdy a erozním jevům, nežádoucí trendy ve vývoji druhové skladby lesů aj.).

18


Rozšíření smrku je přirozené pouze na pětině území Plzeňského kraje. (foto D. Brabcová)

• Podpora legislativních aktivit (zejména v mysliveckém a lesním právu) zaměřená na úpravy právních norem umožňujících účinnější prosazování opatření k dosažení cílů Koncepce (zejména v oblasti omezení škod působených spárkatou zvěří, zvláště pak jejími nepůvodními druhy; stimulace aktivit k rychlejší nápravě narušené druhové skladby lesa; stimulace jemnějších způsobů hospodaření; omezení možností odvodňování lesů; zpřísnění kritérií pro budování lesních komunikací se zřetelem na minimalizaci škod na vodním režimu aj.).

Středně a dlouhodobé cíle • Zvýšení ekologické stability lesních ekosystémů jako významných krajinných prvků a tím zvýšení ekologické stability krajiny jako celku. • Zachování, ochrana a podpora biologické diverzity lesních ekosystémů, nejen dřevinného patra, ale všech jejich složek. • Zvýšení poutání uhlíku lesními ekosystémy. • Ochrana zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů. • Rozvoj a podpora dřevoprodukční funkce lesa v rozsahu neoslabujícím funkční potenciál ostatních funkcí lesů (dřevo jako surovina z obnovitelného zdroje, šetrná při zpracování i využití vůči životnímu prostředí), stimulace a podpora ekologicky šetrného zpracování a využití dřeva v regionu.

19


Poslední dobou jsou stále více zdůrazňovány mimoprodukční funkce lesa. Mladá bučina v okrese Plzeň město. (foto D. Brabcová)

OPATŘENÍ 1. Udržet, případně mírně navýšit výměru lesů na vhodných stanovištích (zejména v oblastech s podprůměrnou lesnatostí) důsledným dodržováním platných předpisů na ochranu pozemků určených k plnění funkcí lesů (kompenzace úbytku těchto pozemků zalesněním nelesních půd není plnohodnotnou náhradou). 2. Podporovat nalezení vhodných demonstračních objektů a vyhodnocení území kraje z hlediska stavu lesů a aktuální úrovně obhospodařování lesů - nalezení kritických míst vyžadujících přednostní řešení; využít údajů OPRL, databáze AOPK, databáze ÚHÚL, poznatků orgánů státní správy lesů a státní správy OP a ČIŽP, dat DPZ. 3. Navrhnout vhodné nástroje hodnocení lesního hospodářství a podporovat vypracování nástrojů účinné ekonomické stimulace a osvěty. 4. Formou účasti a přednášek pracovníků orgánů ochrany přírody a krajiny podporovat program osvěty (semináře, exkurze, školení) pro pracovníky státní správy OP, státní správy lesů a lesního provozu, osvětlující nezbytnost, metody a možnosti uplatnění trvale udržitelného polyfunkčně orientovaného obhospodařování lesů. 5. S použitím ekonomických nástrojů (ztráta nároků na dotaci apod.), osvěty a v rámci možností legislativních omezení tlumit jednostranně dřevoprodukčně zaměřené aktivity oslabující či poškozující funkční potenciál ostatních funkcí lesa, např. odvodňování vodou ovlivněných půd, nepřiměřeně zvýšené uplatňování „produkčních“ druhů lesních dřevin na úkor ekologické stability lesa, schematické metody výchovy negativně ovlivňující genetickou diverzitu populace, nepřiměřený rozsah uplatňování holosečných postupů v podmínkách umožňujících použití metod šetrnějších, nevyužívání možností přirozené obnovy, opakované uplatňování nešetrných technologií (nešetr-

20

4. Návrhová část né transportní technologie, nadměrná či nevhodná chemizace aj.) apod. Obdobně to platí i pro nepřiměřené uplatňování jiných funkcí (např. myslivecké - chov zvěře) na úkor funkcí ostatních (včetně produkční), pokud se tak neděje ve prospěch funkcí deklarovaných formou kategorizace lesů. 6. Uplatnit ekonomické i mimoekonomické nástroje k nápravě druhové skladby lesů zvýšením zastoupení hlavních nedostatkových dřevin, zejména jedle, buku a dubu. Prvním postupovým dlouhodobým cílem je přiblížit skladbu lesů cílovým druhovým skladbám (diferencovaně dle růstových podmínek, případně dalších faktorů). Výhledově uvažovat i s větším přiblížením k přirozené druhové skladbě. Zvýšenou pozornost zaměřit na ekologicky nejlabilnější lesní komplexy - viz analytická část. Využít nejen vnášení nedostatkových dřevin během obnovy, ale zejména systematické podpory potlačených zbytkových příměsí stinných druhů těchto dřevin (zejména jedle a buku) výchovou. Pro zvýšení druhové diverzity odrůstajících nesmíšených jehličnatých kultur využít přechodně rychle rostoucích pionýrských (sukcesních) dřevin. Jejich zastoupení postupně redukovat s vývojem porostu tak, aby nevznikly nepřiměřené ekonomické ztráty. Na dožití ponechat alespoň zastoupení nezbytné pro plnění melioračních funkcí, které tyto dřeviny mají (cca 20%). 7. Zpracování a realizace programu záchrany a rozšíření ohrožených a vzácných druhů dřevin (cílem je nejen zachování těchto ohrožených druhů, ale zvýšení druhové diverzity obecně, neboť značná část těchto druhů je významnou složkou potravních řetězců). Předmětem programu by měly být zejména jilmy, břek, tis, třešeň ptačí, hrušeň planá (polnička), jabloň lesní. Větší pozornost by měla být věnována obnově javoru mléče a obou druhů lip, ale i některých druhů keřů, zejména jalovce, kaliny, brslenu aj. (mnohé z uvedených druhů se uplatní pouze jako složka lesních okrajů či vyhraněných stanovišť) . 8. Vytvářet soustavný a dlouhodobý tlak na snižování stavů spárkaté zvěře na ekologicky únosné stavy, tlaku na výrazné omezení, příp. zrušení chovu nepůvodních invazních druhů zvěře ve volných honitbách, zejména ve VZCHÚ (pro jejich chov využít stávajících obor). Vyvíjet politický tlak, využít současné, byť nedostatečné, legislativní nástroje. Pracovat na změně legislativy tak, aby umožňovala účinné řešení problému. Vyřešení tohoto problému má klíčový význam pro realizaci Koncepce jako celku ve vztahu k lesním ekosystémům. 9. Formou grantů motivovat objektivizaci a kvantifikaci vlivu škod působených zvěří na lesních ekosystémech a nalezení kritérií pro stanovení ekologicky únosných stavů zvěře. 10. V horských a podhorských oblastech (Domažlicko, Klatovsko, okrajově Tachovsko) s vysokou lesnatostí a nižší hustotou osídlení vytvořit účinnou ochranu, vhodnými úpravami biotopu a soustavnou podporou a osvětou podmínky pro rozšíření rysa a původních druhů lesních kurů (tetřev, tetřívek, jeřábek). 11. Podporou hnízdních podmínek přirozených (ochranou doupných či hnízdních stromů, ochranou a podporou keřového patra zejména v lesních okrajích apod.) i umělých (vyvěšování, údržba a monitoring hnízdních budek a jiných úkrytů) posílit populace ptactva a netopýrů jako významné stabilizační složky lesních ekosystémů. Pro zvýšení účinnosti opatření vytvořit několik samostatných programů zaměřených na podporu sov, dravců, doupných druhů ptactva, netopýrů apod. Sestavení programu, monitoring a vyhodnocení výsledků zadat specialistům. 12. Podporovat výrazné omezení pěstování smrku mimo jeho ekologickou amplitudu (tzn. v 1. a 2. lvs. mimo vodou ovlivněná stanoviště) a při její dolní hranici (omezovat jeho rozšíření ve 3. lvs.) s ohledem na riziko globálních změn klimatu (zvláštní zřetel a ochranu naopak věnovat vitálním porostům smrku v těchto oblastech - viz dále). Z tohoto důvodu také podporovat mírné zvýšení zastoupení dřevin oproti přirozenému (posunout těžiště jejich rozšíření) směrem k horní třetině jejich ekologické amplitudy (přirozeného rozšíření). Využít osvětu, ekonomické nástroje, legislativní nástroje.

21

4. Návrhová část 13. Podporovat péči o zachování genofondu lesních dřevin podporou následujících postupů: • průběžně sledovat stav genofondu lesních dřevin, kapacitu zdrojů reprodukčního materiálu (genové základny, uznané porosty, semenné sady), vyhledávat a doplňovat nové zdroje, monitorovat ohrožené druhy lesních dřevin příp. jejich populace a přijímat opatření k jejich záchraně, u významných genetických zdrojů geneticky prověřit jejich kvalitu; postupovat tak i u druhů dřevin, na něž se nevztahuje legislativní povinnost uznávání zdrojů reprodukčního materiálu; • revidovat genové základny hlavních lesních dřevin s důrazem na původ lesních dřevin a „přehlášení“ genových základen podle metodiky EU; • podporovat, kde je to možné, přirozenou obnovu na úkor umělé; • v rámci podrostních způsobů hospodaření využívat selekční tlak mateřského porostu na formování následné generace lesa; • omezovat schematické výchovné zásahy; • vypracovat a realizovat programy na záchranu genofondu cenných fragmentů lokálních populací a ekotypů lesních dřevin (např. náhorní ekotypy borovice lesní, autochtonní nebo dobře adaptované alochtonní populace smrku z nižších poloh - jako zdroje reprodukčního materiálu s ohledem na globální změny klimatu, přežívající fragmenty populací jilmů apod.) - reprodukovat obnovou, zálohovat genofond v semenných sadech či klonových archivech, příp. bankách reprodukčního materiálu apod.; • při práci s reprodukčním materiálem rozlišovat, s ohledem na rozdíly v ekologických nárocích, druhy zejména v rámci následujících rodů: duby (dub zimní, letní), lípy (velkolistá, srdčitá), břízy (bělokorá, pýřitá, karpatská - systematika bříz komplikovaná - při přenosu osiva respektovat alespoň podobnost přírodních podmínek), olše (lepkavá, šedá);

Olšiny kolem Mítovského potoka. Přírodní památka Hořehledy, okres Plzeň jih. (foto D. Brabcová)

• zpřísnit dohled na důsledné dodržování pravidel přenosu a manipulace s reprodukčním materiálem (realizace od roku 2004, průběžně, dlouhodobě).

14. Aktivně se podílet na probíhající revizi reprezentativnosti lesních ekosystémů ve ZCHÚ. 15. Podporovat zapracování územní ochrany lokalit klíčových z hledisky ochrany biodiverzity (lesních ekosystémů) do územní plánovací dokumentace všech stupňů. V nezbytných případech využít k jejich ochraně funkční kategorizaci - les zvláštního určení, potřebný pro zachování biologické různorodosti, promítnout do LHP. Obdobně postupovat i u významných segmentů ÚSES. 16. Ve skladebných částech ÚSES prosazovat důslednější přiblížení dřevinné skladby skladbě přirozené, včetně uplatnění druhů dřevin s přirozeně nízkým podílem na zastoupení (druhů vzácných) a dřevin pionýrských, včetně keřů. 17. Dlouhodobou podporou jemnějších způsobů hospodaření (především dostatečně dlouhou obnovou pod clonou mateřského porostu, příp. v kombinaci s uplatněním maloplošných skupinových prvků - kotlíků), zejména v oblasti širokého uplatnění stinných klimaxových dřevin, zvyšovat věkovou a prostorovou diverzitu lesa.

22

4. Návrhová část 18. Podporovat ponechávání doupných stromů a výstavků, příp. hloučků starých stromů do stádia jejich přirozeného rozpadu (pro minimalizaci ekonomických ztrát ponechávat přednostně méně hodnotné dřeviny, zejména při závětrných porostních okrajích; rozsah 3 - 5 %). Podporovat ponechání přiměřeného množství odumřelého dřeva (i silných dimenzí) přirozenému rozpadu; preferovat dřeviny, u nichž nehrozí nebezpečí namnožení nebezpečných druhů podkorního hmyzu (zejména kůrovců na smrku.). 19. Zmapovat rozsah a míru narušení vodního režimu lesních ekosystémů sekundární hydrickou sítí (necitlivými způsoby odvodnění a nevhodným vedením cestní sítě a dalších liniových staveb) v rámci lesů Plzeňského kraje a zahájit program postupného odstraňování nejzávažnějších škod na vodním režimu. 20. Zahájit program podpory přebudovávání a údržby lesní cestní sítě tak, aby se omezily její negativní vlivy na vodní režim území. 21. Pro zvýšené poutání uhlíku lesními ekosystémy zaměřit podporu na: • omezení odvodňování hydromorfních lesních půd, vedoucí následně ke zvýšené mineralizaci humusu, • dosažení víceetážové výstavby lesa (lepší vyplnění prostoru biomasou, lepší využití světla pro asimilaci, lepší zástin půdního povrchu - snížení mineralizace humusu), • ochranu humusu před zvýšenou mineralizací omezením holých sečí a silného prosvětlování porostů, z uvedených důvodů je nutno předcházet vhodnými ochrannými opatřeními velkoplošnému rozpadu lesních porostů (kůrovec, vítr apod.), • zalesňování málo produktivních zemědělských pozemků, nutno však zohlednit další kritéria, zejména zachování krajinného rázu, zachování diverzity krajiny (nezalesňovat nelesní enklávy uvnitř lesů apod.), výskyt vzácných a ohrožených druhů organizmů na druhotném bezlesí apod. Zalesnění málo produktivních zemědělských půd je účelné směřovat především do míst s nízkou lesnatostí, do rozsáhlých komplexů bezlesí. 22. Iniciovat, podpořit, aktivně se podílet (v rámci celostátní aktivity) na výpočtu kritických zátěží a kategorizaci území z hlediska současné a potenciální acidifikace lesních půd. Poznatky zohlednit při usměrňování hospodaření v lesích. 23. Soustavně podporovat trendy ke snižování vnější antropogenní zátěže lesa (znečišťování životního prostředí), zhoršující zdravotní stav lesa a dostupnými lesnickými opatřeními zmírňovat negativní dopady znečistění, zejména: • působit na snížení zátěže z místních emisních zdrojů (v rámci Plzeňského kraje), • vytvářet politické tlaky na omezení vnějších emisních zdrojů, • vyvíjet aktivity k zamezení vzniku nelegálních skládek odpadů v lesích, • uplatňovat soubor dalších opatření ke snížení negativních antropogenních vlivů na lesy (omezit solení v lesních úsecích a nahradit alternativními metodami zimní údržby cest, přijímat opatření k omezení průniku zemědělských pesticidů do sousedních lesů apod.), • podporovat zvýšení podílu lesních dřevin s vyšší tolerancí vůči škodlivým činitelům a s melioračními účinky; současně brát zřetel na udržení vysokého produkčního i mimoprodukčního efektu lesů (zejména zvýšit podíl původních listnáčů). Orgány ochrany přírody v rámci své působnosti budou podporovat naplnění stanovených cílů a opatření.

23


4.3 Vodní ekosystémy CÍLE Obecné cíle Cílem je využívání vodních zdrojů v souladu s principy trvalé udržitelnosti, zvyšování jejich ekologické a estetické hodnoty. Cílem je též obnova vodního režimu blízkého přírodě a zvýšení retenčního a akumulačního potenciálu krajiny. Ochranu před velkými vodami diferencovat v závislosti na tom, zda se jedná o usměrnění záplav, nebo o zabránění ničivých účinků povodní. Podporovat funkci ekosystémů údolních niv, pramenných oblastí a mokřadů a jejich racionální využívání. Zvyšovat kvalitu povrchové a podzemní vody.

Krátkodobé cíle • Při výstavbě i úpravě vodních prvků vytvářet podmínky pro rozvoj stanovišť živočichů a rostlin vázaných na vodu. • Nepřipustit další úpravy vodních toků, které by zkracovaly délku jejich trasy, denaturalizovaly charakter koryta a nivy a celkově snižovaly jejich ekologickou a estetickou hodnotu. Výjimky jsou možné pouze v zájmu ochrany zdraví a majetku. • Nové vodní prvky navrhovat s ohledem na jejich hydrologickou, ekologickou a estetickou funkci v krajině. • Zabránit další výstavbě v údolních nivách vodních toků.

Středně a dlouhodobé cíle • Odstranit bariéry bránící migraci ryb a jiných vodních živočichů. • Revitalizovat vodní toky a nádrže, které byly v minulosti nevhodně upraveny. Prioritu v tomto směru tvoří nevhodně zatrubněné vodní toky. • Obnovovat retenční a akumulační funkci krajiny (suché poldry, rybníky,…). • Zohlednit funkci údolních niv a pramenišť při jejich využívání. • Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám na majetku. • Zvyšování samočistící schopnosti vodních toků a nádrží. • Zvýšit počet akcí a objem finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe a SFŽP, resp. z evropských fondů.

24


Údolí řeky Berounky je jedním z nejatraktivnějších míst pro rekreaci. (foto D. Brabcová)

OPATŘENÍ Povodně, ochrana a využívání krajiny 1. Vyloučit ornou půdu jako způsob využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních toků. 2. Nepovolovat další výstavbu v údolních nivách vodních toků. 3. V tomto smyslu podporovat zpracování studií a plánů, které vymezují zátopové území v obcích. 4. Zamezit dalším úpravám vodních toků, které by zkracovaly délku jejich trasy, denaturalizovaly charakter koryta a nivy a celkově snižovaly jejich hydrologickou, ekologickou a estetickou hodnotu. 5. Podporovat revitalizace vodních toků a jejich niv ve smyslu zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny. 6. Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám na majetku. 7. V zájmu umožnění vybřežení vody při záplavách zpracovat studie, které by vymezily plochy možného rozlivu s ohledem na ochranu majetku. Stanovit regulační opatření pro ochranu těchto území před výstavbou a jinými aktivitami, které by tuto retenční funkci dodatečně znemožňovaly. 8. Výstavbou suchých poldrů a vodních nádrží s retenční funkcí zvyšovat jímací schopnost krajiny.

25

4. Návrhová část 9. Vyloučit ornou půdu z pásu širokého minimálně 7 m od břehové hrany vodních toků a rybníků. Neplatí v případech umělých odvodňovacích příkopů. 10. V případech sanace odvodňovacích systémů zemědělských pozemků zohlednit hydrologicky významné části povodí (pramenné oblasti, údolní nivy) a funkci odvodnění v nich eliminovat či alespoň minimalizovat. Tento princip přitom nesmí být uplatněn v případě, že by došlo k narušení účinku jiných částí odvodňovacího systému.

Revitalizace 11. Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů, přednostně podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků. 12. Preferovat princip jedné komplexní revitalizace před několika dílčími. Výsadbu stromořadí podél technicky upraveného vodního toku nelze chápat jako revitalizaci. 13. Preferovat výstavbu nových rybníků před odbahňováním stávajících. Odbahňování by mělo být povinností vlastníka nádrže. Ten by měl řešit následky i příčiny včetně případných sporů s vlastníky erodovaných pozemků. 14.

Revitalizačními opatřeními zajistit ekologicky přijatelné minimální průtoky ve vodních tocích a v náhonech k vodním dílům.

15.

Odstraňovat příčiny zanášení a eutrofizace vodních nádrží a vodních toků. Důsledně vést vlastníky a uživatele zemědělských pozemků, které jsou erodovány, k nápravě.

16.

Podporovat takový způsob využívání vodních nádrží, který akcentuje mimoprodukční funkce.

17.

Podporovat obnovu a zakládání mokřadů.

18.

Podporovat aktivity zvyšující přirozenou reprodukci rybích populací.

19.

Podporovat aktivity vedoucí k ochraně, případně k reintrodukci ohrožených druhů ryb a dalších vodních živočichů.

20.

Koordinovat aktivity vedoucí k přípravě a podpoře projektů revitalizačních opatření.

Přirozený či alespoň přírodě blízký charakter vodních toků a jejich údolních niv je hlavním cílem Programu revitalizace říčních systémů. Řeka Střela ve stejnojmenné přírodní rezervaci. (foto D. Brabcová)

26


Řeka může být krásná i ve městě. Radbuza v Plzni. (foto D. Brabcová)

Kvalita vody 21. Podporovat projekty vedoucí ke zvýšení samočistící schopnosti vodních toků a nádrží. 22. U vodních toků a nádrží vytvářet podmínky pro existenci nárazníkového pásu (filtru) a pro rozvoj litorárního pásma v zájmu zachycení sedimentů a živin a zabránění zanášení a eutrofizaci. 23. Vyloučit ornou půdu jako způsob využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních toků. 24. V případech sanace odvodňovacích systémů zemědělských pozemků zohlednit hydrologicky významné části povodí (pramenné oblasti, údolní nivy) a funkci odvodnění v nich eliminovat či alespoň minimalizovat. Tento princip přitom nesmí být uplatněn v případě, že by došlo k narušení účinku jiných částí odvodňovacího systému. 25. Monitorovat projevy zrychlené eroze půdy a důsledně vést k odpovědnosti vlastníky a uživatele erodovaných pozemků.

Orgány ochrany přírody v rámci své působnosti budou podporovat naplnění stanovených cílů a opatření.

27


4.4 Krajina CÍLE Obecné cíle Obecnými cíli jsou ochrana a zvyšování biologické diverzity, dosažení ekologicky stabilní a esteticky vyvážené krajiny. K tomu je třeba naplňovat následující dílčí cíle: Postupnou realizací ÚSES snižovat důsledky fragmentace krajiny, chránit reprezentativní i unikátní typy ekosystémů v rámci příslušných biogeografických jednotek. V úvahu je třeba brát, že ÚSES je vymezován jako prostorově-funkční minimum pro dosažení výše uvedených cílů a musí být proto doprovázen dalšími opatřeními, která funkce krajiny dále optimalizují. Ve smyslu § 12, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny chránit krajinný ráz před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu provádět pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, na harmonické měřítko a vztahy v krajině. Cílem je nejen efektivní ochrana území (mimo NP a CHKO) hodnotných z hlediska krajinného rázu prostřednictvím institutu přírodního parku. Současně je třeba zajistit adekvátní ochranu krajinného rázu i mimo tato nejhodnotnější území. V případech krajin se sníženými přírodními a estetickými hodnotami či negativními znaky a charakteristikami krajinného rázu bude preferována tvorba nových hodnot, resp. bude obnova těchto krajin korigovaná estetickými kritérii. Celková rozloha přírodních parků musí být adekvátní potenciálu krajiny na jedné straně a schopnosti prosazovat v nich principy aktivní ochrany krajinného rázu na straně druhé. Neúměrně vysoký podíl přírodních parků by mohl znamenat snížení efektivnosti ochrany estetických, přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny. Neúměrně nízký podíl by naopak mohl znamenat ohrožení krajinného rázu činnostmi snižujícími jeho hodnoty v územích se zvýšenou krajinářskou hodnotou. Pro udržení nebo zvýšení biologické diverzity, ekologické stability či estetických hodnot krajiny je nutné navíc chránit z tohoto pohledu významné části krajiny, které nejsou ošetřeny institutem zvláště chráněného území podle § 14 jako významný krajinný prvek (VKP). V případech, kdy se nejedná o VKP podle § 3, písm. b), jsou tyto významné části krajiny registrovány ve smyslu § 6. Cílem ochrany přírody a krajiny, stejně jako všech forem krajinného plánování a managementu krajiny, musí být obnova struktury krajiny v parametrech, které přispějí ke zvýšení biologické diverzity na ekosystémové úrovni, ke snížení důsledků fragmentace krajiny, resp. zvýšení její konektivity, potažmo prostupnosti a v neposlední řadě též ke zvýšení estetické hodnoty krajiny. Prostředkem k tomu bude především zvyšování krajinné heterogenity jako reakce na dramatickou simplifikaci krajinné struktury v druhé polovině 20. století. Další snižování krajinné heterogenity je přípustné pouze v územích s relativně vyšším podílem ekologicky stabilnějších krajinných elementů (kostry ekologické stability), kdy snižování krajinné heterogenity bude současně doprovázeno nárůstem podílu ekologicky hodnotných ekosystémů.

28


Krátkodobé cíle • Zpracovat prostorově-funkční vymezení regionálního ÚSES, zajistit návaznost všech územně-správních jednotek. • Na úrovni generelu dopracovat lokální ÚSES pro všechna katastrální území řešeného území Plzeňského kraje. • Vyhodnotit území Plzeňského kraje mimo plochy NP a CHKO z hlediska estetických, přírodních a kulturně-historických hodnot a definovat případnou potřebu vyhlášení nových přírodních parků. • Posoudit netěžené dobývací prostory z hlediska ochrany krajinného rázu. • V návaznosti na předchozí dílčí cíl sjednotit principy posuzování záměrů orgány ochrany přírody z hlediska ochrany krajinného rázu na území Plzeňského kraje. • Zamezit plošné redukci území se zvýšenou estetickou (krajinářskou) hodnotou. • Zamezit rozšiřování ploch se sníženou estetickou (krajinářskou) hodnotou. • Vyhodnotit dosavadní efektivnost nařízení a vyhlášek o zřízení přírodních parků ve vztahu k území. • Stanovit omezení pro všechny přírodní parky na území Plzeňského kraje. • Vyhodnotit současný stav legislativní ochrany významných částí přírody a krajiny a stanovit priority dalšího postupu při jejich registraci jako VKP. • Uplatňovat kritérium zvyšování krajinné heterogenity ve všech činnostech orgánů ochrany přírody. • Při zakládání prvků ve volné krajině uplatňovat původní druhy dřevin a bylin odpovídající stanovištním podmínkám. • Zvýšit počet akcí a objem finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe a SFŽP.

Středně a dlouhodobé cíle • ÚSES na všech úrovních převést do digitální (vektorové) podoby pro celé řešené území Plzeňského kraje. Zajistit prostorovou návaznost uvnitř tohoto území i na hranicích s CHKO, NP a se sousedními kraji. • Vytvořit geografický informační systém o ÚSES a zajistit jeho pravidelnou aktualizaci. • Generely ÚSES postupně promítat do dalších stupňů plánovacích dokumentací (plánů a projektů). Při jejich pořizování zohledňovat i estetické aspekty navrhovaných prvků, které musí být jednoznačně pozitivní. • V územních plánech a komplexních pozemkových úpravách doplňovat v odůvodněných případech (především ekologicky relativně labilní území) ÚSES o nové (navržené) interakční prvky. • Navržené skladebné prvky ÚSES postupně realizovat formou zakládání, managementu apod. • Formulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu pro území kraje. • V tomto ohledu zajistit vyhotovení studií pro jednotlivé přírodní parky, které budou definovat rámcové principy a metody ochrany krajinného rázu na jejich území.

29


Horizonty prosté stožárů, větrných elektráren a jiných staveb jsou stále vzácnější. (foto D. Brabcová)

• Prostřednictvím krajinotvorných a jiných programů, rozličných forem krajinného plánování i dalších aktivit postupně zvyšovat rozlohu území se zvýšenou estetickou (krajinářskou) hodnotou. • Postupně redukovat plochu území se sníženou estetickou (krajinářskou) hodnotou. • Zvyšovat obecné povědomí o ochraně krajinného rázu a o poslání přírodních parků u obyvatel Plzeňského kraje. Podporovat jejich zapojení do aktivní ochrany krajinného rázu. • Registrovat významné části krajiny, které dosud nejsou ošetřeny adekvátním institutem územní ochrany, jako VKP. • Vypracovat informační systém o registrovaných VKP na úrovni parcely s napojením na geografický informační systém kraje. • Podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování krajinné heterogenity. • Rehabilitovat ovocný strom ve volné krajině v podobě extenzivních sadů, alejí, mezí, lemů i solitér.

30

4. Návrhová část ÚKOLY A OPATŘENÍ ÚSES 1. Zajistit zpracování prostorově-funkčního vymezení regionálního ÚSES včetně návaznosti všech územně-správních jednotek. (zodpovídá kraj) 2. Na úrovni generelu zajistit dopracování lokálního ÚSES pro všechna katastrální území. (zodpovídají obce III. a pořizovatelé územních plánů) 3. Zajistit převedení ÚSES (regionální i lokální) do digitální (vektorové) podoby pro celé řešené území Plzeňského kraje. Zajistit jeho prostorovou návaznost uvnitř tohoto území i na hranicích s CHKO, NP a se sousedními kraji. (zodpovídají kraj a obce III.) 4. Zajistit vytvoření geografického informačního systému o ÚSES a garantovat jeho pravidelnou aktualizaci a zpřístupnění orgánům veřejné správy i veřejnosti. (zodpovídají kraj a obce III.) 5. Poskytovat relevantní informace pro informační systém o ÚSES, především pro jeho pravidelnou aktualizaci. (zodpovídají obce III.) 6. Podporovat realizaci a péči o skladebné prvky ÚSES na svém správním území. Z hlediska časového preferovat katastrální území s výrazně nízkým podílem kostry ekologické stability, resp. s nízkou hodnotou průměrného stupně ekologické stability. Stejně tak upřednostňovat případy, kdy realizace skladebného prvku odstraňuje významnou ekologickou bariéru. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 7. Doporučuje se skladebné prvky ÚSES, které nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo jako VKP taxativně stanovené v § 3 písm. b), registrovat jako VKP podle § 6, zákona č. 114/92 Sb. (zodpovídají obce II.) 8. Obce jsou vhodným vlastníkem pozemků dotčených skladebnými prvky ÚSES. Respektují jejich veřejně-prospěšný charakter. (zodpovídají obce I.) 9. Jako vlastník dotčených pozemků zajistit péči o skladebné prvky ÚSES s využitím krajinotvorných programů. (zodpovídají obce I.) 10. Zajistit kvalifikované zohlednění prostorových parametrů a funkce ÚSES v územních plánech, pozemkových úpravách, LHP a jiných plánovacích dokumentacích. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Krajinný ráz a přírodní parky 11. Vyhodnotit efektivnost současně vyhlášených přírodních parků a navrhnout jejich případnou redukci či rozšíření. Přehodnotit počet a hranice je nutné v zájmu jejich integrace do jediné, krajské správní jednotky. Ze syntetické mapy je možné vyčíst ta území, která jsou v současné době ošetřena institutem přírodního parku, avšak krajinářské hodnocení je neklasifikuje jako krajinu se zvýšenou estetickou hodnotou. Na tato území bude správné se zaměřit a posoudit, zda jejich vyhlášení je v kontextu kraje adekvátní či nikoli. Naopak, na téže mapě jsou vyznačeny plochy, které byly klasifikovány jako krajina se zvýšenou estetickou hodnotou, a přitom nejsou ošetřeny institutem přírodního parku. I tyto plochy je vhodné posoudit, zda mají parametry, které si zaslouží být chráněny institutem přírodního parku. (zodpovídá kraj)

31

4. Návrhová část 12. Naformulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu ve vyhlášených přírodních parcích s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. Vhodnou formou je zadání studií pro jednotlivé přírodní parky, které vyhodnotí území z hlediska přítomnosti estetických a přírodních hodnot krajiny, současně definují rámcové zásady ochrany krajinného rázu a navrhnou omezení k vyloučení narušení krajinného rázu. Formulované zásady budou obsahovat i principy, na jejichž základě budou příslušné orgány vydávat rozhodnutí ve věci vlivu záměru na krajinný ráz. (zodpovídá kraj) 13. Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj) 14. Ve spolupráci s ostatními správními úřady a organizacemi podporovat výchovu vedoucí k ochraně krajinného rázu. (zodpovídají kraj a obce III.) 15. Rozhodování orgánů ochrany přírody o stavbách a jiných činnostech ve vztahu ke krajinnému rázu podle § 12 odst. 2 se řídí zejména doporučeným metodickým postupem posuzování záměrů z hlediska ochrany krajinného rázu. (zodpovídají kraj a obce III.) 16. Uplatňovat princip ochrany esteticky hodnotných území. V případech, kdy je nezbytné povolit stavby nebo aktivity, které snižují hodnoty krajinného rázu, je preferován princip kumulace negativních zásahů v územích se sníženou estetickou hodnotou. (zodpovídají kraj a obce III.) 17. V případech věcně složitých kauz využívat konzultací nebo posudků odborníků v dané problematice. (zodpovídají kraj a obce III.) 18. Formou registrace významných krajinných prvků zajišťovat ochranu ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotných částí krajiny. Institut registrace VKP je v tomto smyslu vhodný především pro území nevyhlášená jako ZCHÚ nebo přírodní park, pro zajištění ochrany krajinných dominant přírodního i kulturního charakteru. (zodpovídají obce II.) 19. Při povolování kácení dřevin na území přírodních parků obecní úřad konfrontuje svá stanoviska mj. i s principy ochrany krajinného rázu. (zodpovídají obce I.) 20. Podporovat obnovu historických krajinných struktur přírodního charakteru (mezí, remízů, doprovodů polních cest aj.) i kulturního charakteru (kapliček, křížů, Božích muk a dalších drobných artefaktů). Zvláštní pozornost v tomto směru věnovat objektům a prvkům ve své správě či vlastnictví. Viz též koncepce ochrany památek. (zodpovídají obce I.) 21. Podporovat specifický charakter a ráz obce či regionu. Zasazovat se o jeho ochranu a podporovat informovanost a výchovu občanů v tomto směru. (zodpovídají kraj a obce I.) 22. Při vymezování nebo realizaci územních systémů ekologické stability v přírodním parku musí být zohledněny znaky, charakteristiky a hodnoty krajinného rázu. Na úrovni realizačního projektu by měly být předloženy vizualizace realizovaných opatření a tyto posouzeny ve smyslu krajinněarchitektonických principů. (zodpovídají kraj a obce III.) 23. Při vydávání souhlasů ke stavbám a jiným činnostem ve vztahu ke krajinnému rázu podle § 12 odst. 2, jakož i při vydávání vyjádření k projektům pozemkových úprav, územním plánům, lesním hospodářským plánům a jiným krajinněplánovacím dokumentacím pořizovaným pro území přírodních parků, konfrontuje příslušný orgán ochrany přírody svá stanoviska s principy ochrany krajinného rázu danými metodickými pokyny krajského úřadu vydanými na základě samostatných dokumentací k tomuto účelu pořízených. (zodpovídají kraj a obce III.) 24. Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné krajině omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

32


Jsou stavby, které krásu krajiny dále umocňují. (foto D. Brabcová)

25. Při umísťování vertikálních staveb typu stožárů, vodárenských věží, větrných elektráren aj. hledat vhodnou formu a lokalizaci tak, aby nebyly negativně postiženy esteticky hodnotné partie krajiny. (zodpovídají kraj a obce III.) 26. Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich dalšího uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 27. Vyhodnotit netěžené dobývací prostory z hlediska vlivu na krajinný ráz. (zodpovídá kraj) 28. Rozhodujícím faktorem úspěšného začlenění lomu do krajiny je zpravidla měřítko a členitost (prostorová proměnlivost) lomu. Lomy malé a členité mohou v konkrétních případech obohacovat krajinu z hlediska estetického i ekologického. V případech posuzování vlivu těžby nerostných surovin na krajinný ráz je třeba akcentovat tyto charakteristiky. (zodpovídají kraj a obce III.)

Významné krajinné prvky 29. Formulovat priority registrace VKP na základě rozboru aktuálního stavu krajiny a míry využití tohoto institutu. (zodpovídají obce II.) 30. Na základě definovaných priorit postupně registrovat vybrané části krajiny jako VKP. (zodpovídají obce II.)

33


Ovocné stromy jsou typickým znakem volné krajiny Plzeňského kraje. Avšak stárnou a nové se téměř nevysazují. (foto D. Brabcová)

31. Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných VKP. (zodpovídá kraj) 32. Vyhotovit údaje pro naplnění databází GIS pro registrované VKP. (zodpovídají obce II.) 33. Doporučuje se skladebné prvky ÚSES, které nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo jako VKP taxativně stanovené v § 3 písm. b), registrovat jako VKP podle § 6 zákona č. 114/92 Sb. (zodpovídají obce II.) 34. Realizovat opatření, která z hlediska aktuálního stavu vegetace zohlední funkce údolních niv jako VKP, např. zatravnění, zalesnění aj. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 35. Prvky významné z hlediska ochrany geodiverzity vyhlašovat jako přírodní památky nebo registrovat jako VKP. (zodpovídají kraj a obce II.)

Struktura krajiny 36. Dlouhodobě a cíleně podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování krajinné heterogenity, jako například obnovu původních remízů a mezí, polních cest s dřevinným doprovodem, prodlužování tras vodních toků v rámci jejich revitalizací, zatravňování a zalesňování enkláv uvnitř matrix orné půdy apod. Preferovat princip zakládání více menších prvků před jedním velkým, podporovat delší okraje mezi ekosystémy. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 37. Významným kritériem této činnosti je zvýšení konektivity krajiny a minimalizace ekologických bariér působících proti pohybu bioty. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

34

4. Návrhová část 38. Kritérium zvyšování krajinné heterogenity s výjimkou případů uvedených v následujícím bodě promítnout do rozhodovacího procesu orgánů ochrany přírody, do připomínek v rámci pozemkových úprav, územního plánování, LHP a jiných forem krajinného plánování a managementu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 39. Další snižování krajinné heterogenity je přípustné pouze tam, kde je zároveň doprovázeno zvýšením výměry ekologicky hodnotných ekosystémů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 40. Změny struktury krajiny musí být prováděny s ohledem na krajinný ráz. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 41. Obnova či zakládání ekologicky relativně stabilních krajinných elementů musí být prováděny s ohledem na jejich relativně rovnoměrné rozložení v méně stabilní matrix, převážně orné půdy. (zodpovídají kraj a obce III.) 42. Při změnách nebo obnově struktury krajiny se doporučuje vycházet z historických údajů, map, leteckých snímků a dalších relevantních podkladů. Tyto podklady mohou být velmi významnou inspirací pro udržení či obnovu kontinuity využívání a paměti krajiny. V žádném případě nesmí jít o bezmyšlenkovité kopírování historického stavu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 43. Při obnově struktury krajiny preferovat katastrální území s výrazně nízkým podílem kostry ekologické stability, resp. s nízkou hodnotou průměrného stupně ekologické stability. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 44. Při realizaci nových struktur krajiny uplatňovat původní druhy dřevin a bylin, které jsou v souladu se stanovištními podmínkami lokality. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 45. Podporovat výsadby ovocných stromů ve volné krajině v podobě extenzivních sadů, liniových formací typu alej, mez, lem či solitér. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 46. Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich dalšího uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 47. V případě významných liniových staveb, které se mohou stát ekologickou bariérou, zajistit posouzení vlivu na šíření (migraci) živočichů a přijmout nezbytná opatření k eliminaci negativních vlivů fragmentace krajiny. (zodpovídají kraj a obce III.) 48. Nepříznivý vývoj v 2. pol. 20. století měl za následek úbytek především prvků ekotonálního charakteru. Při zakládání nových krajinotvorných prvků je proto třeba se zaměřit na prvky tohoto charakteru. Tento princip neplatí v případě biocenter. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 49. Vytvořit efektivní informační systém pro potenciální žadatele o dotace z programů podporujících ochranu a tvorbu krajiny. Napomáhat při vyřizování žádostí. (zodpovídají kraj a obce III.) 50. Z hlediska ochrany prostupnosti krajiny, která je základním a typickým atributem „české krajiny“, eliminovat výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině, které by její prostupnost snižovaly.

35


4.5 Zvláště chráněné části přírody a památné stromy CÍLE Obecné cíle Ochranu přírodovědecky velmi významných území realizovat formou zvláště chráněných území. Způsoby a intenzitu využití krajiny v těchto územích důsledně podřídit zachování či zlepšení přírodních poměrů s důrazem na priority ochrany. Chránit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí před poškozováním, ničením a aktivně je zabezpečovat před škodlivými vlivy z okolí.

Krátkodobé cíle • Dokončit revizi pozemků v přírodních rezervacích a památkách. • Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní rezervace a památky. • Zajistit označení území včetně informačních tabulí u vybraných přírodních rezervací a památek. • Vyhodnotit zdravotní stav památných stromů a zajistit jejich průběžnou údržbu. Dvě skupiny žulových balvanů v Novém Dvoře u Žihle v okrese Plzeň sever jsou přírodní památkou, která nejen zvyšuje geodiverzitu, ale je působivá i z estetického hlediska. (foto D. Brabcová)

• Doplnit značení památných stromů v terénu. • Kontrola dodržování podmínek stanovených pro výkon činností v ochranných pásmech památných stromů.

Středně a dlouhodobé cíle • Vyhlásit evropsky významné lokality za chráněná území. • Zajistit inventarizaci evropsky významných lokalit v přírodních rezervacích a přírodních památkách. • Zajišťovat inventarizační průzkumy pro všechny přírodní rezervace a památky. • Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní rezervace a památky. • Vyhodnotit přírodní rezervace a památky z hlediska jejich reprezentativnosti v rámci regionu Plzeňského kraje dle připravované metodiky MŽP. • Doplnit soustavu zvláště chráněných území. • Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu. • Zajistit odpovídající informační systém a prezentaci památných stromů.

36

4. Návrhová část ÚKOLY A OPATŘENÍ Zvláště chráněná území 1. Dokončit revizi pozemků v přírodních rezervacích a památkách. (zodpovídá kraj) 2. Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní rezervace a památky. (zodpovídá kraj) 3. Zajistit označení území včetně informačních tabulí u vybraných přírodních rezervací a památek. (zodpovídá kraj) 4. Vyhlásit evropsky významné lokality za chráněná území. (zodpovídá kraj) 5. Zajistit inventarizaci evropsky významných lokalit v přírodních rezervacích a přírodních památkách. (zodpovídá kraj)

Nejvýznamnější dřeviny jsou chráněny jako památné stromy. Muchovská alej na Tachovsku. (foto D. Brabcová)

6. Zajišťovat inventarizační průzkumy pro všechny přírodní rezervace a památky. (zodpovídá kraj) 7. Vyhodnotit přírodní rezervace a památky z hlediska jejich reprezentativnosti v rámci regionu Plzeňského kraje dle připravované metodiky MŽP. (zodpovídá kraj) 8. Doplnit soustavu zvláště chráněných území. (zodpovídá kraj) 9. Prvky významné z hlediska ochrany geodiverzity vyhlašovat jako přírodní památky nebo registrovat jako VKP. (zodpovídají kraj a obce II.)

Památné stromy 10. Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu. (zodpovídají obce II.) 11. Zajistit odpovídající prezentaci památných stromů. (zodpovídají obce II.) 12. Vyhodnotit zdravotní stav památných stromů a zajistit jejich průběžnou údržbu. (zodpovídají obce II.) 13. Doplnit značení památných stromů v terénu. (zodpovídají obce II.) 14. Kontrolovat dodržování podmínek stanovených pro výkon činností v ochranných pásmech památných stromů. (zodpovídají obce II.) 15. Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných VKP. (zodpovídá kraj) Památný strom - Lípa pod Ticholovcem v okrese Plzeň jih. (foto D. Brabcová)

37


4.6 Druhová ochrana CÍLE Obecné cíle Cílem je aktivní a účinná ochrana jednotlivých druhů rostlin a živočichů, jejich populací, společenstev i prostředí. Výsledkem široké škály aktivit by mělo být zachování, příp. zvyšování biologické diverzity na všech úrovních. Druhová ochrana nesmí zůstat pouze u ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, musí zajišťovat též adekvátní ochranu všech druhů a reagovat na nejrůznější aktuální situace významné pro vybrané druhy, populace či společenstva.

Krátkodobé cíle • Zajišťovat ochranu ohrožených druhů nejen jejich přímou ochranou, ale především prostřednictvím ochrany jejich biotopů. Hořepník luční (Pneumonanthe vulgaris) je silně ohrožený druh vlhkých luk, slatin a rašelinišť. (foto J. Linhart)

• Vypracovat koncepci postupu proti invazním druhům rostlin.

Středně a dlouhodobé cíle • Shromáždit údaje o výskytu, biologii a ekologii ohrožených druhů. • Zajistit zachování lokalit s výskytem ohrožených druhů a péči o vybrané lokality významné z hlediska druhové ochrany. • Realizovat záchranné programy ohrožených druhů rostlin a živočichů. • Snižovat negativní dopad fragmentace krajiny. • Zajistit ochranu lokalit evropského významu soustavy Natura 2000. • Podporovat stanice pro hendikepované živočichy. • Harmonizovat zájmy mysliveckých a rybářských subjektů se zájmy druhové ochrany. • Vypracovat koncepci postupu proti invazním druhům živočichů.

ÚKOLY A OPATŘENÍ 1. Při sběru dat navázat spolupráci ochrany přírody s odbornými institucemi zabývajícími se mapováním a výzkumem druhů, podporovat terénní průzkum a výzkum biologie a ekologie ohrožených druhů, vytvořit databázi lokalit s výskytem ohrožených druhů. (zodpovídá kraj)

38

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je silně ohroženým druhem rostoucím vzácně na rašeliništích, slatinách, vrchovištích a mokrých loukách (foto J. Linhart)

4. Návrhová část 2. Zpracovat a realizovat záchranné programy vybraných ohrožených druhů rostlin a živočichů, postupně zpracovat plány péče o lokality významné z hlediska druhové ochrany a zajistit jejich plnění. (zodpovídá kraj) 3. Lokalitám s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin, příp. silně ohrožených, zajistit územní ochranu jako ZCHÚ, VKP, přechodně chráněná plocha. (zodpovídá kraj a obce II., III.) 4. Realizovat výkupy pozemků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (zodpovídá kraj) 5. Propojovat izolované lokality přirozených a přírodě blízkých biotopů, aby nedocházelo ke genetické degradaci ohrožených druhů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 6. Podporovat opatření pro zajištění průchodnosti pozemních komunikací pro obojživelníky v místech intenzivní migrace. (zodpovídá kraj) Kalous ušatý (Asio otus) obývá rozlehlé lesy, menší lesní enklávy v zemědělské krajině, ale i například městské parky. (foto J. Vlček)

7. V úseku dálnice D5 od hranice se Středočeským krajem po Plzeň prosazovat realizaci opatření zvyšujících migrační potenciál napříč dálnicí a snižujících pravděpodobnost střetu živočichů s automobily (výstavba oplocení vybraných úseků a zajištění migračních přechodů). (zodpovídá kraj)

8. V zachovalých fragmentech přirozených a polopřirozených ekosystémů lesa zakládat bezzásahové plochy (chráněná území). (zodpovídá kraj) 9. Prosazovat zájmy druhové ochrany při projednávání územních plánů, investičních záměrů, EIA atd. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.) 10. Zajistit ochranu lokalit evropského významu soustavy Natura 2000. (zodpovídá kraj) 11. Přírodovědně cenné lokality zjištěné v rámci mapování biotopů Natura 2000, které nesplnily kritéria pro vyhlášení jako chráněná území z titulu soustavy Natura 2000, přednostně registrovat jako VKP (pokud nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo nepatří mezi VKP vyjmenované v § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.). (zodpovídají obce II.) 12. Podporovat stanice pro hendikepované živočichy. (zodpovídají kraj a obce III.) 13. Zajistit vypracování samostatné koncepce boje proti invazním druhům rostlin. (zodpovídá kraj) 14. Zajistit vypracování samostatné koncepce boje proti invazním druhům živočichů. (zodpovídá kraj) 15. V rámci osvěty především myslivecké a rybářské veřejnosti řešit problematiku vypouštění zvěře z polodivokých chovů, šíření nepůvodních druhů živočichů, optimalizaci hospodaření na rybnících v souladu se zájmy ochrany přírody. (zodpovídají kraj a obce III.) 16. Podporovat výchovu a osvětu v druhové ochraně. (zodpovídá kraj)

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je silně ohrožený druh vyhledávající vlhká stanoviště pahorkatin a hor zarostlá opadavým lesem. (foto J. Vlček)

39


4.7 Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce CÍLE Ochrana přírody a krajiny zahrnuje i aspekty, které není možné omezit na hranice kraje či státu. Řadu dílčích otázek je proto nutné chápat a řešit v kontextu přesahujícím území Plzeňského kraje. Z pohledu koncepce se bude jednat především o problematiku druhové ochrany, ekologických sítí a ochrany vodních ekosystémů. Protože jsme již došli k poznání, že celkový stav krajiny a její využívání má rozhodující vliv též na klimatické a odtokové poměry, můžeme konstatovat, že celá problematika ochrany přírody a krajiny je otázkou regionální, ale zároveň státní i mezinárodní (kontinentální, globální). V současné době je Česká republika na prahu Evropské unie. Koncepce se přitom zpracovává na období, kdy již budeme jejími členy. S ohledem na územní vymezení této koncepce na řešenou oblast Plzeňského kraje a z toho vyplývající kompetence je třeba konstatovat, že převážná většina úkolů na poli mezinárodní spolupráce je záležitostí centrálních orgánů, především Ministerstva životního prostředí ČR. Plzeňský kraj a jeho obce, s ohledem na lokalizaci podél hranice se SRN (Bavorskem), může rozvíjet aktivity na těchto dvou úrovních, tedy obecní a regionální. Mezi nejpravděpodobnější okruhy mezinárodní spolupráce řešeného území Plzeňského kraje a jeho obcí bude patřit: • Spolupráce na poli prevence proti povodním a jejich důsledkům. • Realizace ekologických sítí (územních systémů ekologické stability) a zajištění jejich prostorové a funkční návaznosti na obdobné struktury na německé straně. • Programy záchrany či reintrodukce ohrožených druhů rostlin a živočichů. • Boj proti invazním druhům rostlin a živočichů. • Čistota vod, způsoby využívání krajiny, vliv zemědělství na kvalitu vodních zdrojů a vodních ekosystémů. • Rozvoj turistiky a rekreace. • Přeshraniční posuzování vlivů staveb a jiných aktivit na přírodu a krajinu.

40

5. Závěr Výsledná podoba koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje je nutně ovlivněna kompetencemi jednotlivých resortů, ale též rozdělením kompetencí na jednotlivých stupních veřejné správy. Z toho důvodu koncepce ošetřuje pouze ty věcné okruhy, které jí přísluší nebo které mohou orgány ochrany přírody aktivně ovlivňovat v rámci své působnosti. Řada dílčích problematik, které bezprostředně souvisejí s ochranou přírody a krajiny, byla nebo bude řešena v rámci samostatných koncepčních materiálů. Jsou jimi například: • koncepce turistiky a rekreace, • generel venkovského prostoru, • koncepce ochrany památek, • koncepce odpadů, • koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, • zemědělská koncepce, • koncepce rozvoje lesního hospodářství, • koncepce ochrany vod.

Jiné koncepční materiály jsou doporučeny jako potřebné přímo touto koncepcí (invazní druhy, přírodní parky,…). Některé samostatné dílčí okruhy návrhové části z tohoto důvodu nebyly v této koncepci prezentovány v samostatných kapitolách, ale byly začleněny do věcně širších okruhů (krajinné plánování, doprava, ochrana nerostného bohatství,…). Koncepce vychází z principu aktivní ochrany přírody a krajiny, která na rozdíl od předchozích konzervačních postupů prohibitivního charakteru, uplatňuje aktivní celoplošný přístup orgánů ochrany přírody, organizací i občanů. Dalším principem je ochrana přírody a krajiny na základě diferencovaného přístupu z hlediska jejího využívání. Koncepce je nejen nástrojem, který rozpracovává zásady práce orgánů ochrany přírody. Stává se rovněž prvkem funkčního informačního systému v oblasti ochrany přírody a krajiny, který soustřeďuje poznatky o stavu území kraje, o druzích a jejich populacích a pomáhá vyhodnotit efektivnost dosavadních postupů.

42

Příloha - ukázky tematických map

44

Příloha

45

Příloha

46

Příloha

47

Příloha

48

Příloha

49

Příloha

50

Příloha

51

Příloha

52

Příloha

53

The Concept of Nature and Landscape Conservation for the Pilsen Region

Contents 1. Introduction ............................................................................................ 56 2. Basic principles of the Concept ............................................................ 58 3. Analytical part ........................................................................................ 60 4. Proposal part .......................................................................................... 64 4.1 Agricultural ecosystems .................................................................. 68 4.2 Forest ecosystems .......................................................................... 69 4.3 Water ecosystems .......................................................................... 74 4.4 Landscape ....................................................................................... 76 4.5 Particularly protected parts of nature .............................................. 84 4.6 Species protection .......................................................................... 86 4.7 International and regional co-operation ........................................... 88 5. Conclusions ............................................................................................ 90 Appendix - example of graphic outputs ................................................... 44

55

1. Introduction Fourteen years have already passed since the key changes in political and economic conditions in the Czech Republic. The Czech Republic, as a democratic state, has started to regard conservation of the environment and landscape as an aspect of overall development of the community, based on the principle of sustainability. In recent years, preparations for EU membership have stimulated intensive activities in this area. The state programme of environment and landscape conservation of the Czech Republic treats protection of the environment and landscape as a matter of public interest. It regards the environment and landscape as a national resource which reflects on the economic and cultural level of the nation. The programme covers preservation and improvement of biodiversity, good practice in water management, preservation of natural soil fertility, and functional utilization of natural resources to ensure the protection of natural and cultural values of the landscape. It regards the landscape as an asset of strategic importance for the human community over which the state is the guardian. The duty of the Regional Authority to process the Concept of Nature and Landscape Conservation (further only the Concept) in co-operation with the Ministry of the Environment of the Czech Republic arises from the regulation in §77a, Act No. 114/1992, on nature and landscape protection in the wording of the pursuant regulations. The Regional Authority processes the Concept for activities within its territory, with the exception of National Park, protected landscape areas, national nature reserves, national nature monuments and their protective zones. The State Programme for Environment and Landscape Conservation of the Czech Republic stems from the Czech constitution and other relevant Czech acts and law, and also from many international agreements. The Concept stems from the State Programme for Environment and Landscape Conservation, which defines the system of medium-term and long-term regulations and measures contributing to a radical improvement in the condition of the environment and landscape. The legislative framework of the Concept is above all provided by Act No. 114/1992, see above, and other related legislative regulations. The purpose of the Concept is to further develop and specify these rules and measures on a regional scale, providing an adequate level of detail. The Concept is an ongoing, dynamic and living process, which needs constant updating, supplementation and changes, taking into account new factors, developments and information, similarly to the State Programme itself. The Concept is for the guidance above all of public administrators at all levels in the municipal and regional authorities. The Concept is based on an overall analysis of the present features of the environment and landscape, their development, causes of changes and, last but not least, an effectiveness assessment of existing tools for environment and landscape conservation. The objectives of environment and landscape conservation in the short, medium and long term have been formulated on this basis. Principles, rules and individual measures for complementing these objectives were defined. The Regional Authority for the Pilsen Region adopted a resolution at its meeting on 2 July 2002 calling for the wording of the environment and landscape conservation act to be upgraded. The Authority agreed to start processing the concept in accordance with the guidelines drawn up by the Environment Department of the Regional Authority of the Pilsen Region, in co-operation with the Territorial Department for Pilsen at the Ministry of the Environment. After the consultant had been selected, the guidelines were discussed at the Department of Nature Conservation at the Ministry of the Environment, which approved the proposed guidelines on 11 February 2003 in letter no. OOP/499/03. The contents of the document were in conformity with the State Programme for Nature and Landscape Conservation, State Environmental Policy, and the Concept guidelines established by the Department of Nature Conservation of the Ministry of the Environment with co-operation of the Agency of Nature and Landscape Conservation. The Territorial Department for Pilsen at the Ministry of the Environment approved the guidelines for the Concept on 15 January 2003 in letter no. 520/19/02, and the Czech Environmental Inspectorate in Pilsen gave its approval on 19 March in letter no. 03/OP/2405/03/Ka. The Concept of Environment and Landscape Conservation for the Pilsen Region was ratified by the Regional Authority of the Pilsen Region under resolution No. 560/04, on 9 March 2004.

56

2. Basic principles of the Concept The definition of the basic landscape unit was considered to be a key question by specialists with experience of processing various concepts from before and after 1989. Earlier studies and some present-day studies and concepts that have worked with excessively coarse territorial segmentation were hardly exploitable for practical use. The district level seems completely inappropriate. The definition of a basic landscape unit at the level of the microregion came nearer to the requirements of public administration. However, since the proposal part of the Concept deals with responsibility for individual tasks at municipality level, it was necessary to work with the more detailed unit. The second of the two options – the municipality and the cadastral area – is more detailed and is comparatively stable, and was chosen in the end. Moreover, the cadastral area is the smallest unit to which current and historical data can be applied. An absolute requirement was that the concept should be processed in the GIS background. Although the Concept has extensive written outputs, including the presentation brochure in Czech language and its English translation, it is the data in the individual analytical and synthetic map layers of GIS that forms the essential part of the Concept. The whole concept was assessed by the SEA process.

58

3. Analytical part The structure of the Concept arises from the guidelines recommended by the Ministry of the Environment of the Czech Republic. The basic structure is shown in Table 1.

Table 1 General concept structure. 1. Introduction 2.1 Pilsen Region 2. Demarcation of the area

2.2 Administrative structure of the Pilsen Region 2.3 Potential natural vegetation 3.1 Condition of agricultural ecosystems 3.2 Condition of forest ecosystems

3. Analytical part

3.3 Condition of water ecosystems 3.4 Condition of landscape 3.5 Specially protected areas 3.6 Species protection 4.1 Agricultural ecosystems 4.2 Forest ecosystems 4.3 Water ecosystems

4. Proposal part

4.4 Landscape 4.5 Specially protected parts of nature 4.6 Species protection 4.7 International and regional co-operation

5. Appendices

60

3. Analytical part This section analyzes the state of basic environment and landscape attributes in the Pilsen Region. The analytical section assesses three basic types of data source. The first of these are the basic analytical layers, which are necessary for defining the objectives of the concept, and of individual tasks and measures in the framework of the proposal part. Their topicality needs to be checked and maintained on an ongoing basis (e.g., registration of significant landscape components, protected trees, degree of TSES completion, land use). The second basic analytical layer provides a generally applicable foundation that is relatively stable over a period of time (e.g. natural vegetation, landscape assessment). The third type involves synthetic (problem) layers, which are formed for the purposes of part of the proposal by a synthesis of two or more analytical layers. The basic structure of the analytical part consists of six sections (Table 2). Each of these six sections consists of more analytical or more synthetic layers. The only exception is the data on forest ecosystems. The thematic maps were not processed in this case, because the data is not yet available at the level of cadastral areas, but is only available for forest territorial administrative segmentation. The graphical data on forest ecosystems will be completed in 2004-2005. At the present time, the Concept assesses this data only by tables, charts and verbal comments. While GIS works with factual values of the checked attributes, the written outputs are generalized in transparent maps, mainly with categorization of the cadastral areas. The basic unit – the cadastral area – is not used in some layers in the section on the Condition of Forest Ecosystems, where, in addition to the forest percentage, the partial layers are processed according to forest territorial administrative units. Because the databases of the forest management plans are at present complemented by the codes of cadastral areas, it will be possible in a year or two to reprocess these layers at the level of cadastral areas. Another group of analytical layers that does not use the cadastral area as the basic landscape unit is the section on species protection, where the data is based on the standard squares used by botanists and zoologists. Each section consists of the following parts: (1) Introduction of problems (2) Methods (3) Assessment of the region (maps, charts, tables, verbal comments)

62

3. Analytical part Table 2 Overview of thematic maps that is available in the Concept in printed form and in the form of GIS. Chapter of analytical part 2. Area delimitation

3.1 Condition of agricultural ecosystems

3.2 Conditions of forest ecosystems 3.3 Condition of water ecosystems

3.4 Condition of landscape

3.5 Specially protected areas 3.6 Species protection

Thematic maps Administrative division of Pilsen Region Geological characteristics Geobotanical characteristics Phytogeographic segmentation Percentage of arable land Price of agricultural land Less favourable areas (LFA) Potential threat of water erosion Potential threat of wind erosion Drainage of agricultural land Factors favouring non-productive functions of agriculture Grassing with regard to the percentage of flood plains Percentage of forests Percentage of water plains Percentage of still water Percentage of watercourses Agricultural soils indicating flood plains Percentage of artificially channelled streams Natural Water Accumulation Protected Areas Types of present landscape utilization Degree of ecological stability Skeleton of ecological stability TSES regional and supra-regional Degree of completion of local TSES studies Potential SLC according to §3 Act No. 114/92 Significant landscape components (SLC) registered Landscape assessment Nature parks Territorial correspondence of nature parks and large-scale protected areas with areas of increased aesthetic value. Landscape fragmentation of ground communications Protected trees Specially protected areas (large-scale) Specially protected areas (small-scale) Number of bird species and rarity index Specially protected bird species Specially protected plant species Number of mammal species Specially protected mammal species

63

4. Proposal part This part of the concept categorises and defines the objectives of nature and landscape conservation. The objectives are defined as: general objectives, short-term objectives (about 2 years), medium- and long-term objectives. The objectives are planned in individual spheres. The proposal part is structured into sub-spheres. Individual tasks and measures are defined in such a way that they are connected to the defined objectives and implementation is ensured. The level of public administration that takes responsibility is determined for each task. There are various types of planned tasks and measures. There are specific measures that have to be carried out in the landscape, then there are the requirements for processing parts of the studies and completing the documentation, updating the data sets, environmental education, and dissemination and publication tasks.

64

4. Proposal part

4.1 Agricultural ecosystems OBJECTIVES General objectives The general objective in this area is to utilize agricultural ecosystems in a way that takes into account their productive potential, landscape character and the need to maintain or increase their biodiversity. Conservation and utilization of agricultural ecosystems and their effects on the landscape as a whole have to be compatible with ideas of sustainable development. Production was the dominant role of agriculture in the second half of the 20th century. The productive use of agricultural ecosystems should be balanced with landscape-forming, ecological and hydrological roles. In some selected regions, land use will be slanted toward non-productive purposes.

Short-term objectives • Promote careful use of undeveloped areas; protect agricultural land resources from major permanent incursions. • Choose areas where non-productive landscape roles will be the priority in agriculture. • Increase the number of projects aimed at landscape conservation, restoration and maintenance. Raise the level of financial support from the Ministry of the Environment and the Ministry of Agriculture, the State Environmental Fund and European funds for landscape-forming programmes in the Czech Republic.

Medium and long-term objectives • Support agricultural management that takes into account the character of the landscape along with its productive potential, the aesthetic quality of the area and the vulnerability of the landscape. • Support the principles of adapting agriculture to the requirements of landscape pattern restoration. • Directly support forms of farming that are friendly to the landscape and increase biodiversity. • Landscape and land utilization must improve the retention and accumulation potential of the landscape. • Take into account the specific parts of river basin that are important for the hydrological regime in the landscape (e.g., flood plains, headstream, flood areas) when planning agricultural land use. • Increase biodiversity in permanent grasslands. • Increase the biological value of land as a natural resource. • Initiate a forming system for agricultural land resources conservation that will be able deal with serious consequences of water and wind erosion caused by inappropriate use of agricultural plots. • The process set aside in agriculture should be used to restore non-productive roles of landscape. • Ecotones between agricultural and ecologically relatively stable types of ecosystems (e.g., forest, water plains should be preferred as a transition zone, not as a sharp interface.

66

4. Proposal part RECOMMENDATION Agriculture and water in the landscape 1. Support reduction of arable land use in headstreams and in flood areas at least for Q10. In these areas, patches with arable land do not fit with hydrological and ecological requirements. Support the exclusion of arable land throughout the flood plains of rivers. 2. Eliminate arable land from a belt at least 7m in width from the edge of stream banks. A width of 7m is the minimum to produce a buffer zone belt of woody plants or permanent grassland that will effectively catch runoffs from the ambient plots and thus stop silting and eutrophication of streams. Buffer zones 7m in width on both banks fulfil the minimum requirements for an ecological corridor. The same principle is applicable for ponds and lakes, but not for artificial drainage ditches. 3. Treat hydrologically important parts of the river basin (flood plains, headstream) with respect, when drainage systems on agricultural plots are remediated. The role of drainage in these areas should be eliminated or at least minimized. This principle should not be used when it leads to disruption of effective measures in other parts of drainage systems.

Agriculture and landscape pattern 4. Adapt the size of plots of arable land to the landscape character and the ecological requirement for permeability of the landscape. The basic fact is that the economically desirable size of plots of arable land (where further enlargement of the plots leads to no reduction in costs) is at most 30 ha. Therefore motivate farmers and represent the interests of environment and landscape conservation in discussions about land consolidation and land use plans. 5. Support the protection of field edges from application of pesticides and fertilizers, and support grassing of field edges. The yields of field crops in these edge areas are much lower, also in conventional farming (influence of shade, trophic and water competition). Conservation of these ecotone parts is very important for biodiversity in an agricultural landscape. Field edges are used as a refuge by most field plant species (including protected species), and are very important for many bird species and invertebrates. Moreover ecotones of fields have a role as a buffer zone, inhibiting disruption of ecologically valuable ecosystems in adjacent field areas. The minimum width of ecotones should be 6m. 6. In areas of enhanced aesthetic value, in nature parks, in protected zones of historical interest (see the concept of conservation of historical monuments) and in landscapes with a well-preserved historical landscape pattern (e.g., a baroque composition), adapt the arrangement to the ownership and user relationships, and give priority to projects for new roads and non-productive landscape elements. Landscape principles should be used primarily when discussing land consolidation, land use plans, landscape revitalization and implementation of landscape-forming and other grant-funded programs. 7. Support grassing or afforestation as temporary or permanent forms for set aside or for dealing with excessive areas of arable land. 8. Support species diversity of plant communities with permanent grasslands. 9. Support the establishment of extensive orchards in the periphery of villages and small towns, and also in the open landscape. 10. Support the establishment of garden nurseries to maintain regional varieties of fruit wood species for planting in the open landscape.

67

4. Proposal part 11. Support traditional and alternative (environment-friendly) forms of agriculture. These rules should be practised preferentially in cadastral areas marked on the synthetic map (appendix 3.1.6.) for landscape character protection and nature conservation. 12. Apply the policy of reducing agricultural land use and stabilizing the landscape with the support of grants from the Ministry of Agriculture of the Czech Republic in areas that are less suitable for agriculture. Contribute in this way to stabilization of the rural population and preservation of the rural landscape, and provide appropriate incomes for farmers.

Protection of agriculture land 13. Grassing and afforestation should be implemented preferentially on plots which are highly threatened by water erosion. The following principles should be followed: slopes over 7o change to grasslands, slopes over 20o - change to forests. Similar protection should also be provided for shallow soils. 14. Support the implementation of agricultural practices that improve the soil structure, raise the ecological values and water retention capacity of agriculture lands, and reduce their susceptibility to erosion. 15. Generally restore the elements of scattered permanent vegetation at the expense of low-quality agricultural land, in the interest of erosion control, landscape connectivity, aesthetic and other considerations. 16. In order to protect the character of the landscape, new buildings should be located in the immediate neighbourhood of developed areas of villages, and should form spatially and functionally balanced units. Structures should be allowed in the open landscape only when there is no alternative, or when the building is of major public interest (responsibility of the regional authority or municipality I.,II.,III.)

Ownership of farmland, landscape planning and landscape-forming programs 17. In addition to the ecological and landscape-forming requirements of TSES, other measures in the interest of optimising the ecological and aesthetic functions of the landscape should also be taken into account in discussions within the land consolidation programme and other forms of landscape planning. TSES is projected as a spatially-functional minimum, which is to be supplemented by other measures aimed at optimizing ecological and aesthetic functions of the landscape. 18. Funding from the relevant departments should be fully exploited to reduce agricultural land use in marginal areas, restore and stabilize the ecological functions of the landscape, etc. 19. Municipal land and public land should be used preferentially for landscape-forming purposes. 20. Re-establishing landowners’ relationship to their land, enabling access to plots, and rational rearrangement of plots are basic requirements for sustainable use of land and the landscape. The basic tool for adjusting ownership relationships is the land consolidation system. 21. Define areas where non-productive landscape roles will be given priority. 22. Develop an effective information system to help potential applicants for grants from landscapeforming programmes. Provide help in submitting applications. The nature conservancy authorities will use their powers in support of the given objectives and measures.

68

4. Proposal part

4.2 Forest ecosystems OBJECTIVES General objectives The general objectives of the concept of nature and landscape conservation in the Pilsen Region for forest ecosystems are based on three key documents: • The Act on the Protection of Nature and the Landscape, Act No.114/1992 S.B., where in §3 section b) forests are presented as significant landscape components (SLC), in §4 article 2 the use of SLC is restricted in order to prevent any damage to, destruction of, threat to, or emasculation of their stabilization role. In §2, article 2, section f) the act proposes “… to ensure environmentally appropriate forest management…” within the forest management plans. • The Act on Forests, no. 289/1995 S.B., which in §1 proposes “…to determine requirements for conservation, maintenance and regeneration of forests as a national treasure, which comprises an irreplaceable part of the environment and to support all its functions and sustainable management in it.” • The National Forest programme, formulated jointly by the Ministry of the Environment and the Ministry of Agriculture of the Czech Republic and accredited by the Resolution of Department of Czech Republic no. 53/2002 S.B., which in relationship to forests integrates and updates previous programme documents of the two ministries and harmonizes them with international programme documents about forests and the environment, and with EU strategy, which as basic objective determine sustainable forest management and acceptance of the principle of forest multifunction. The general objective of the concept of nature and landscape conservation in relation to forests is to achieve sustainable (environment-friendly) management in forests, as a significant landscape component and an irreplaceable element of the environment, with reference to all forest functions.

Short-term objectives • Find appropriate forest complexes where ways and means of sustainable and nature-friendly management can be demonstrated. • Propose appropriate tools for evaluating forest management, in the sense of accomplishing the objectives of the Concept, and a system for using these tools in the work of the nature conservancy authority in the Pilsen Region. • Develop tools for efficient economic stimulation and enlightenment that will lead to accomplishing the objectives of the Concept in the Pilsen Region. • Evaluate the condition of the forests and the current level of forest management in the region; find critical situations that need to be dealt with as a priority (e.g. extreme damage caused by game animals, which obstructs effective improvement of species composition in the forests; undesirable trends in hoofed game stocks, and damage caused by the animals; localities with an unsuitable secondary hydrological network (drainage), incorrect orientation of communications leading to inconvenient changes in the water regime (changes in the runoff line promoting the emergence of flood waves etc.); localities that are very prone to disasters, especially gale disasters, mass outbreaks of bark beetle, etc.; repeated use of unsuitable methods leading to soil erosion; etc.)

69

4. Proposal part • Support legislative activities (primarily in game and forest law) and modifications to legal regulations aimed at more effective promotion of the principles of the Concept (principally in the area of damage caused by hoofed game, especially non-indigenous species. Stimulate activities to improve the composition of species. Support gentler management practices. Limit drainage in forests. Tighten the criteria for building forest roads, in order to minimize damage to the water regime, etc.)

Medium and long-term objectives • Increase the ecological stability of forest ecosystems as SLCs and thus increase the ecological stability of the whole landscape. • Promote conservation, protection and support of biodiversity in forest ecosystems, not only of wood species but also all other units. • Increase the binding of carbon by forest ecosystems. • Protect the health and vitality of forest ecosystems. • Cultivate and support the wood-producing role of forests, without inhibiting the potential of other forest functions (wood as a renewable raw material, environment-friendly wood processing and final use).

RECOMMENDATION 1. Preserve, or in some cases slightly increase the area of forests on suitable sites (primarily in districts with a subnormal percentage of forests) through consistently observing the legal regulations for protecting plots designated for forest functions (it is not adequate to compensate a decrease in these plots by afforestation of non-forest lands). 2. Seek suitable objects for demonstrating and evaluating the condition of the forests and the current level of forest management in the region. Identify critical situations that need to be dealt with. Use data from the Regional Forest Development Plans, the database of the Agency for Nature Conservation and Landscape Protection in the Czech Republic, the database of the Institute of Forestry Management, information from the state forest management authorities, the State Nature Conservancy Administration, the Czech Environmental Inspectorate, and data from remote sensing. 3. Propose appropriate tools for evaluating forest management, and support the development of efficient economic stimulation and enlightenment (set project as grant). 4. Attend courses and give talks to workers of the environment and landscape conservation authorities. Support the education programme (tutorials, courses, training sessions, field trips) for workers in state nature conservation management, state forest management and the forestry service. The classes should interpret the necessity, methods and opportunities for implementing sustainable multifunctionally-oriented forest management. 5 Use financial tools (e.g., loss of grants), education and, where the law allows, to inhibit woodproduction activities that lower or damage the potential of other forest roles, e.g. drainage of water-affected soils, excessive planting of “productive” wood species at the expense of the ecological stability of forests, schematic forestry methods that have a negative effect on genetic diversity, excessive clear cutting in conditions where more environment-friendly methods could be used. Facilitate natural regeneration. Avoid repeated use of environment-unfriendly methods (unfriendly transport methods, excessive or inadvisable use of chemicals, etc.) etc. No forest function (e.g. hunting and breeding of game animals) should be excessively preferred at the

70

4. Proposal part expense of other functions (including the productive role). The exception is possible only in case when the preferred function is determined by the form of forest classification 6. Use financial and non-financial tools to improve the species composition in forests by increasing the amount of major wood species that are in deficit, especially fir, beech and oak. A major long-term objective is to bring the species composition closer to the target species composition (according the growth conditions and other factors). Consider also a broader approach to natural species composition. Direct your attention to the ecologically least stable forest complexes – see the analytical part. 7. Use wood species that are in deficit during forest regeneration, but also systematically support repressed and residual admixtures of the shade-loving wood species that are in deficit (especially fir and beech) during forest regeneration. In order to increase species diversity in young coniferous-only forest use fast-growing pioneer tree species in the short term. Keep reducing the percentage of such species in order to prevent inappropriate economic losses. For the final stage of forest succession leave at least the percentage (about 20%) necessary for the ameliorative function that these species have. 8. Process and carry out the programme for preservation and spread of endangered and rare wood species (the main targets are to preserve rare species and to increase species diversity generally, because many of these species form an important element in food chains). The programme should pay special attention to elms, Sorbus torminalis, yew, wild cherry (Cerasus avium), pear (Pyrus communis) and crab apple (Malus sylvestris). Increased attention should be given to the restoration of Norway maple (Acer platanoides) and both species of linden (Tilia cordata, Tilia plathyphyllos). Some shrub species, especially juniper, viburnum, spindle tree, etc., should also receive attention (many of these species are useful only in forest edges or form characteristic habitats). 9. Exert insistent, long-term pressure to reduce hoofed game to environmentally sustainable levels, exert pressure to limit or eliminate non-native invasive game species breeding in free hunting grounds, especially in large, specially-protected areas (use the current game parks for breeding purposes). Raise political pressure by using existing legislative tools, however inadequate they may be. Aim at modifying the law to enable efficient solutions to the problems. Solving this problem is critical to the success of the Concept as whole, in relation to forest ecosystems. 10. Use financial grants to motivate objectification and quantification of the impact of damages caused by game on forest ecosystems and find criteria for determining ecologically sustainable game stocks. 11. In mountain and foothill areas (Domažlicko, Klatovsko and, to some extent, Tachovsko) with a high percentage of forest land and a low density of settlement set up effective protection and conditions for dispersing lynx and native species of forest fowl (capercailzie, black grouse, common grouse) by suitable arrangement of biotopes and by providing assistance and education. 12. Raise the bird and bat population as an important stabilizing element in forest ecosystems by supporting natural nesting conditions (protecting dens and nesting trees, protecting and supporting shrub layers, especially in forest edges, etc.). Also provide artificial nesting points (placing, servicing and monitoring nesting boxes and other hiding places). In order to improve the effectiveness of these measures establish programmes to protect owls, raptors, bird species living on trees with dens, bats, etc. The programmes, and the monitoring and evaluation of the results should be overseen by specialists. 13. Support sharp limits on spruce growing in areas outside its ecological range (i.e., in the 1st and 2nd forest vegetation belt, but not in water affected habitats) and near the lower boundary of its ecological range (limit its spread in the 3rd forest vegetation belt), taking into account the danger of global climate changes (emphasize protection of vital spruce stands in these areas – see below). For the same reasons also support a slight increase in percentage of wood species from

71

4. Proposal part their natural range (move the centre of their distribution) to the upper third of their ecological range (of natural distribution). Use education, financial incentives and legislative tools.14. Support care for preservation of the gene pool, and preservation of forest wood species, through the following measures: • monitor the condition of the gene pool of forest wood species, the capacity of the reproductive material resources (gene base, appraised stands, seed planting) on an ongoing basis, seek and complement new resources, monitor endangered wood species and their populations and access the need for intervention. Check the quality of major gene resources. Proceed in the same way with wood species for which approval of the reproductive material is not covered by legislation; • check the gene bases of major forest wood species, emphasizing the origin of the wood species, and modify the gene base according to the methodology used in the EU; • where possible, support natural reproduction at the expense of artificial reproduction; • in the framework of the shelterwood system, use the selective pressure of the parent stand to form the next forest generation; • resist routine and schematic stand tending; • produce and implement programmes for preserving the gene pool of valued fragments in the local population and ecotypes of wood species (e.g., high plain ecotypes of Pinus sylvestris, autochthonous or well adapted allochthonous populations of spruce from lower locations. The trees will serve as resources of reproductive material for dealing with global climate changes, living fragments of elm populations, etc.) Attempt to restore, back up the gene pool in seed planting and clone archives, or in banks of reproductive materials, etc; • when working with reproductive material, taking into account the differences in ecological requirements, differentiate especially among the following genera: oak (pedunculate oak – Quercus robur, sessile oak – Quercus petraea), linden (small-leaved linden – Tilia cordata, large-leaved linden – Tilia platyphyllos), birch (silver birch – Betula pendula, pubescent birch – Betula pubescens, Betula pubescens subsp.carpatica – the taxonomy of birch is complicated. When transferring seeds, take into account at least the similarity in natural conditions), alder (black alder – Alnus glutinosa, speckled alder – Alnus incana); • supervise the transfer and manipulation of reproductive material very carefully (from 2004, onwards). 15. Participate actively in ongoing revision of the representative make-up of forests in specially protected areas. 16. Support the incorporation of territorial protection of key sites for conserving the biodiversity of forest ecosystems into land-use planning documentation at each stage. In cases of crucial importance the sites should be functionally categorized as special purpose forest, in order to protect their biodiversity, and projected into the forest management plan. Proceed in a similar manner with significant segments of TSES. 17. In elements of TSES promote a more consistent approach to the composition of natural wood species, including the use of wood species with naturally low occurrence (rare species) and fastgrowing pioneer tree species, including shrubs. 18. Increase the age and spatial diversity of forests as an aspect of long-term support for careful management (mainly adequately long forest reproduction under the shade of the parent stand, perhaps in combination with small-scale group elements – hollows), especially in areas with shade-loving climax species.

72

4. Proposal part 19. Support preservation of trees with dens and reserved trees until their natural decay (in order to minimize economic losses, leave primarily less valuable wood species, especially on lee sides of stands; 3-5% of the area). Support preservation of a reasonable quantity of dead wood (of thick dimensions) for natural decay; prefer wood species that are not susceptible to attack from dangerous bark insects (especially bark beetles on spruce!) 20. Chart the extent and degree of disturbance to the water regime in forest ecosystems caused by secondary hydrological networks (insensitive drainage and unsuitable arrangement of the road network and other linear structures) in the forest area in the Pilsen Region. Set up a timetable for dealing with the most serious damages to the water regime. 21. Start a support programme to reorganize and service the forest road network to reduce its negative impacts on the water regime in the area. 22. In order to increase carbon binding by forest ecosystems: • limit drainage of hydromorphic forest soils that leads to increased humus mineralization, • aim at multi-floor forest composition (better use of space for biomass, better use of light for assimilation, better shade for the soil surface – leading to a decrease in humus mineralization), • protect humus from increased mineralization by reducing clearcut areas and brightly-lit forest stands. For the reasons given above, decay in large-size forest elements (bark beetles, wind etc.) must be avoided, and preventive measures must be implemented. • support afforestation of unproductive agricultural plots, but also take into account other criteria, especially preservation of landscape character, landscape diversity (do not afforest non-forest elements inside forest stands, etc.), occurrence of rare and endangered species on secondary treeless area, etc. Afforestation of unproductive agricultural land is particularly effective in areas with a low percentage of forests and in large treeless area. 23. Initiate, support and actively participate (in state wide activities) in computation of the critical burden and categorization of areas in terms of the present and potential acidification of forest soils. This information should be taken into consideration in forest management. 24. Give ongoing support to measures that decrease the external man-made burden in forests (environmental pollution) and which worsen the state of forest health. Reduce the negative impacts of pollution, particularly: • work on reduction of emissions from local sources (in the Pilsen Region), • exert political pressure for the reduction of external emission sources, • take action against the formation of illegal waste dumps in forests, • invoke a whole range of measures for reducing negative man-made impacts on forests (reduce road salting in forests and replace it by alternative methods of winter road maintenance, reduce the penetration of agricultural pesticides into adjacent forests, etc.); • support an increase in the proportion of wood species with higher tolerance to harmful agents and with ameliorative effects; also take into account preservation of highly-productive and non-productive values of forests (especially increase the proportion of autochthonous broadleaves). The nature conservancy authorities will use their powers to support the achievement of these objectives and measures.

73

4. Proposal part

4.3 Water ecosystems OBJECTIVES General objectives The main objective is to use water resources in a way that takes into account the principles of sustainability and increases their ecological and aesthetic value. Another objective is to restore the water regime to a state close to the natural state and to increase the retention and accumulation potential of the landscape. In protection against high waters differentiate between directing the floodwaters and preventing devastating flood damage. Support the function of flood plain ecosystems, headstreams and wetlands and their rational use. Raise the quality of surface and ground water.

Short-term objectives • Build structures and adjust water elements to form conditions for the progress of water animals and water plant habitats. • Do not allow further regulation of water streams that would shorten the length of their run, that would denaturalize the character of the watercourse and flood plain, or that would generally decrease their ecological and aesthetic value. Exceptions should be made only in the interest of prptecting health and property. • New water elements should be planned that will have a beneficial hydrological, ecological and aesthetic function in the landscape. • Prevent further construction in the flood plains of water streams.

Medium and long-term objectives • Remove barriers which obstruct the migration of fish and other water animals. • Revitalize water streams and reservoirs which were inappropriately channelled or treated in the past. The priorities in this regard are inappropriately trained water streams. • Restore the retention and accumulation function of the landscape (dry polders, ponds, etc.). • Take into consideration the function of flood plains and headstreams. • During floods allow rivers to overspill from the watercourse in localities where the damage to property is not excessive. • Increase the natural cleansing capacity of water streams and reservoirs. • Raise the number of activities and the amount of financial support in the framework of landscape-forming programmes from the Ministry of the Environment, the Ministry of Agriculture, or from European funds.

74

4. Proposal part RECOMMENDATION Floods, conservation and using of landscape 1. Exclude arable land use in headstreams and flood areas at least for Q10. In these areas, use of land for arable purposes is in contradiction with hydrological and ecological requirements. Support the exclusion of arable land throughout the flood plains of watercourses. 2. Do not permit further building in the flood plains of watercourses. 3. For this purpose, support the production of studies and plans which define the flood plains in villages, town and cities. 4. Prevent any regulation of water streams that would shorten the length of their run, that would denaturalize the character of the watercourse and flood plain, or would generally decrease their ecological and aesthetic value. 5. Support the revitalization of watercourses and their flood plains with a view to increasing the retention and accumulation potential of the landscape. 6. During floods allow the river to overspill from the watercourse in localities where damage to property is not excessive. 7. In the interest of allowing rivers to overspill during floods, process studies that will define the areas of possible overspill with regard to protection of property. Specify regulations to protect these areas from building and other activities which would impair this retention role. 8. Increase the water storage capacity of the landscape by building dry polders and water reservoirs with a retention role. 9. Eliminate arable land from a stretch at least 7m in width from the edge of stream banks and ponds. This does not refer to artificial drainage channels. 10. When drainage systems are reconstructed on agricultural plots, take into consideration the hydrologically important part of the river basin (headstreams, flood plains) and eliminate or at least minimize the drainage role at that point. This principle cannot be applied when other parts of the drainage system may be disrupted.

Revitalization 11. Support revitalization of watercourses, including their flood plains, through landscape-forming programmes, especially through the Programme for Watercourse Revitalization. Revitalization of trained parts of watercourses should be prioritized. 12. Follow the principle that one comprehensive revitalization is preferable to several partial revitalizations. Planting trees in an alley (avenue) along an artificially channeled river cannot be considered as revitalization. 13. Build new ponds in preference to dredging mud from existing ones. Removing mud should be the responsibility of the reservoir owner. The owner should deal with the consequences and causes, including any disputes with owners of eroded plots. 14. Ensure the ecologically acceptable minimum stream flow in a watercourse and in the raceway of waterworks in the framework of revitalizations.

75

4. Proposal part 15. Eliminate the causes of silting and eutrophication of water reservoirs and watercourses. Always help the owners and users of eroded agricultural plots to obtain redress. 16. Support ways of using water reservoirs that emphasize non-productive functions. 17. Support restoration and establishment of wetlands. 18. Support activities that increase natural reproduction of fish populations. 19. Support activities leading to protection or reintroduction of endangered fish species and other aquatic animals. 20. Coordinate activities leading to formulation of, and support projects for, revitalization measures.

Water quality 21. Support projects leading to an increase in the self-cleaning ability of watercourses and reservoirs. 22. Form conditions for the existence of a buffer zone (filter) and for the development of a littoral zone to catch sediments and nutrients and to avert silting and eutrophication. 23. Exclude arable land use in headstreams and flood areas at least for Q10. In these areas arable land use is in contradiction with hydrological and ecological requirements. Support the exclusion of arable land throughout the flood plains of watercourses. 24. When drainage systems are reconstructed on agricultural plots take into consideration the hydrologically important part of the river basin (headstreams, flood plains) and eliminate or at least minimize the drainage role at that point. This principle cannot be applied when other parts of the drainage system may be disrupted. 25. Monitor signs of accelerated soil erosion and always help owners and users of eroded plots to obtain redress. The nature conservancy authorities will use their powers to support the achievement of these objectives and measures.

76

4. Proposal part

4.4 Landscape OBJECTIVES General objectives The general objectives are to conserve and increase biodiversity and to achieve an ecologically and aesthetically well balanced landscape. For this purpose it is necessary to proceed as follows: with progressive implementation of TSES, lower the consequences of landscape fragmentation, and protect representative and unique types of ecosystems within relevant biogeographical units. Take into account that TSES is defined as a spatially-functional minimum for achieving the stated objectives, and it has to be supplemented by other measures that further optimize the function of the landscape. In the meaning of §12, Act on the Protection of Nature and the Landscape, Act No. 114/1992, protect the character of the landscape against activities that dimish its aesthetic and natural value. Interference with the landscape character should be pursued only in order to preserve significant landscape components, especially particularly protected areas, dominant cultural features of the landscape, a harmonic scale and harmonic relations in the landscape. The objective is not only effective protection of valuable areas (apart from National Parks and Protected Landscape Areas) with significant landscape character as defined by the Natural Park institute. At same time it is necessary to ensure adequate protection of the character of the landscape outside the most valuable areas. In landscapes with reduced natural and aesthetic values or negative characteristics and features, the formation of new values should be preferred, e.g., restoration and aesthetic improvement of these landscapes. The whole Natural Park area should make the most of the potential of the landscape and the principles of active protection of landscape character should be implemented. An excessively high proportion of Natural Park area could reduce the effectiveness of protecting the aesthetic, natural and cultural-historical values of the landscape. An excessively low proportion of Natural Park could conversely threaten the landscape character by failing to protect areas of high landscape value from unfriendly activities. In order to preserve or raise the biodiversity, ecological stability or aesthetic values of the landscape it is also necessary to protect significant parts of the landscape that are not formally included in a particularly protected area as SLC, under §14. If such an area is not included in SLC under §3, section b, the significant parts of the landscape are registered in the sense of §6. The objective of nature and landscape conservation, and of all forms of landscape planning and management, is to restore landscape patterns by applying parameters that increase biodiversity at the ecosystem level and decrease the consequences of landscape fragmentation, e.g., by increasing their connectivity or permeability and, last but not least, by increasing the aesthetic value of the landscape. In response to the dramatic simplification of landscape patterns in the second part of the 20th century, increased landscape heterogeneity should be used as the main measure for rectifying the situation. A further decrease in landscape heterogeneity is admissible only in areas with a relatively high proportion of ecologically more stable landscape elements (a skeleton of ecological stability), when a decrease in landscape heterogeneity will be accompanied an increase in the proportion of ecologically valuable ecosystems.

77

4. Proposal part Short-term objectives • Process a spatially-functional demarcation of the regional TSES; ensure the continuity of all territorial-administrative units. • Establish a study of the TSES for all cadastral areas that are included in the Pilsen Region • Evaluate the area of the Pilsen Region, with the exception of the area of National Park and Protected Landscape Areas, in terms of aesthetic, natural and cultural-historical values, and define where new nature parks may need to be proclaimed. • Appraise mining areas that are not in use, with a view to landscape character protection. • Unify the principles of intent assessments by the nature conservation authorities with a view to landscape character protection in the area of the Pilsen Region. • Prevent reductions in areas with an enhanced aesthetic (landscape) value. • Prevent any increase in areas with a reduced aesthetic (landscape) value. • Evaluate the current effectiveness of decrees and regulations on establishing nature parks in relation to the area. • Specify the regulations for all nature parks in the area of the Pilsen Region. • Evaluate the existing situation in legislation to conserve significant parts of nature and the landscape, and specify priorities for further progress in registering areas as SLCs. • Assert the principle of raising landscape heterogeneity in all activities conducted by the nature conservation authorities. • When new elements in an open landscape are established, use autochthonous wood and herb species that correspond to the habitat conditions. • Raise the number of activities and the level of financial support in the framework of landscapeforming programmes from the Ministry of the Environment, Ministry of Agriculture and the State Environmental Fund.

Medium and long-term objectives • TSES at all levels should be transferred into digital (vector) form for the area within the Pilsen Region. Ensure spatial continuity inside this area and also on the boundaries with the Protected Landscape Areas, National Park and adjacent regions. • Process geographic information system (GIS) data about TSES, and keep it periodically updated. • TSES studies should be projected in further levels of planning documentation (plans and projects). When processing the studies make sure that the proposed elements will have a positive aesthetic impact. • In specific cases (above all in ecologically relatively unstable areas) supplement TSES with new (projected) interactive elements in territorial plans and land consolidations. • Progressively establish the projected syntactic elements of the TSES and implement them into landscape management, etc.

78

4. Proposal part • Formulate preventive principles for protecting the landscape character in areas of the region. • Process studies for each nature park that will define general principles and methods for protecting the character of the landscape in their areas. • Progressively increase the land area with enhanced aesthetic (landscape) values through landscape-forming and other programmes, various forms of landscape planning and other activities. • Progressively reduce the land area with reduced aesthetic (landscape) values. • Improve the general awareness of residents in the Pilsen Region about landscape character protection and about the role of nature parks. Support their active participation in landscape character protection. • Register important parts of the landscape that are not yet covered by adequate area protection measures, such as SLC. • Upgrade the information system of registered SLCs at the level of individual plots linked to the regional GIS. • Support activities leading to increased landscape heterogeneity. • Rehabilitate the element of fruit trees in the open landscape (extensive orchards, parkways, ridges, edges and solitary trees).

RECOMMENDATION Ecological networks – Territorial Systems of Ecological Stability (TSES) 1. Process the spatial-functional demarcation of the regional TSES, including continuation of all territorial-administrative units (responsibility of the Regional Authority). 2. Establish a study to ensure implementation of the local TSES for all cadastral areas. (responsibility of Municipality III and ordering party of land-use plans). 3. Transfer TSES (regional and local) into digital (vector) form for the whole area of the Pilsen Region. Ensure spatial continuity inside this area and also on the boundaries with Protected Landscape Areas, National Parks and adjacent regions. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 4. Feed data on TSES into the geographic information system and ensure that it is periodically updated and made accessible to the public and to the public administration authorities. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 5. Obtain relevant data for the information system about TSES, above all for periodic updating. (responsibility of Municipality III.) 6. Support implementation and maintenance of the syntactic elements of TSES in their administrative area. Give priority to cadastral areas with a very poorly developed ecological stability skeleton, or with a low level of ecological stability (appendix 3.4.5. and 3.4.9.). Also prioritize cases when implementation of the syntactic element eliminates a major ecological barrier. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I., II., III.)

79

4. Proposal part 7. Register as SLC (under §6 of act no. 114/92 S.B.) those syntactic elements of TSES, which are not protected as particularly protected areas or as SLC, particularly under §3 section b). (responsibility of Municipality II) 8. The municipalities are the most suitable owners of land that is included in TSES. The municipalities must take into account their duty to protect the interests of the public. (responsibility of Municipality I.) 9. As the owners of this land, they must ensure maintenance of the syntactic elements of TSES through implementing the landscape-forming programmes. (responsibility of Municipality I.) 10. Respect the spatial parameters and function of TSES in land use plans, land consolidation programmes, forest management plans and other planning documentation. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I., II., III.)

Landscape character and nature parks 11. Evaluate the efficiency of the nature parks established at the same time and suggest any reductions or expansion. Reassess the number of nature parks and their boundaries with a view to integrating them in a single regional administrative unit. The synthetic map (appendix 3.4.6.1) shows areas that are at present well covered by nature park regulation, but are not classified as landscape with increased aesthetic value by the landscape evaluation. In these areas, consider if the regulations are adequate in the regional context. In the same map, areas are marked that have been classified as landscape with increased aesthetic value, but are not covered by nature park regulations. In these areas, too, an assessment should be made of their suitability for protection by nature park regulations.(responsibility of the Regional Authority) 12. Formulate preventive principles for protection of landscape character in constituted nature parks, and take into account the special features of each area. Study assignments should be established for each nature park in order to evaluate the area in terms of the presence of aesthetic and natural landscape values, and in order to define the general principles for protection of the landscape character. On the basis of such a study suggest regulations to prevent disruption of the character of the landscape. The formulated principles will include rules to form a basis for decision making by the relevant authorities in order to achieve the desired effect on the landscape character. (responsibility of the Regional Authority) 13. Process a long-term strategy for reducing the area with reduced aesthetic (landscape) values and for expanding the area with enhanced aesthetic (landscape) values. (responsibility of the Regional Authority) 14. In cooperation with other administrative authorities and organizations, support education leading to landscape character protection. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III) 15. Decision making by the nature conservancy authorities on buildings and other activities in relation to landscape character (under §12, article 2) is motivated by the methodological procedure of concept assessment with a view to landscape character protection. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 16. Assert the principle of protection of aesthetically valuable areas. When it is necessary to permit buildings or activities that lower the value of the landscape character, follow the principle of accumulating negative activities in areas of reduced aesthetic value. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 17. In pragmatically complicated cases, use consultancies or surveys conducted by experts. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)

80

4. Proposal part 18. Through the medium of registration of SLCs, ensure the protection of ecologically, geomorphologically or aesthetically valuable parts of the landscape. SLC registration in this sense is suitable primarily for areas outside particularly protected areas or nature parks and for protecting dominant landscape features of a natural and cultural character. (responsibility of Municipality II.) 19. The local authority should be influenced by the principles of landscape character protection when granting permission for woodcutting in the areas of nature parks. (responsibility of Municipality I.) 20. Support the restoration of historical landscape patterns of a natural character (hedgerows, parkways, alleys by field roads, etc.) and of a cultural character (small chapels, crosses, wayside crosses and other small artefacts). Special attention should be given to objects and elements under public administration or ownership. See also the concept of landmark protection. (responsibility of Municipality I.) 21. Support the specific character and nature of villages or regions. Protect this character, and support education for citizens and dissemination of information about local history and customs. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.) 22. Look at the features, characteristics and values of landscape character in the framework of defining and implementing TSES in nature parks. At the level of the implementation project, the visualization of measures carried out should be presented and assessed in terms of landscapearchitectural principles. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 23. When issuing permission for buildings and other activities related to landscape character (under §12 article 2), and also when expressing its views on land consolidation projects, land use plans, forest management plans and other landscape-planning documentation, produced for nature parks, the relevant nature conservancy authority should take into account the principles of landscape character protection given by the methodological instructions from the Regional Authority and published on the basis of separate documentation created for this purpose. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 24. With a view to landscape character protection, new buildings should where possible be situated in the nearest built-up community and within a spatially and functionally well balanced townplanning unit. Structures in the open landscape should be restricted to cases where there is no alternative, and to important buildings of major public interest. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 25. Find a suitable form and location for vertical buildings, e.g. masts, water-towers, wind power stations, etc., to prevent a negative impact on aesthetically valuable parts of the landscape. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 26. Support the establishment of nurseries to preserve regional varieties of fruit-tree species for planting in the open landscape. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 27. Appraise unworked areas in terms of their influence on the landscape character. (responsibility of the Regional Authority) 28. The critical factor for successful integration of a quarry into the landscape is usually the scale and segmentation (spatially variability) of the quarry. Small and indented quarries can in some cases enhance the landscape aesthetically and ecologically. In landscape character impact assessment of mineral mining, these characteristics should be emphasized. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)

81

4. Proposal part Significant landscape components (SLC) 29. Formulate the priorities for registering SLCs in terms of analysing the current landscape condition and the extent of use SLC measures. (the responsibility of Municipality II.) 30. Following the defined priorities, progressively register selected landscape elements as SLCs. (responsibility of Municipality II.) 31. Create GIS to document registered SLCs. (responsibility of the Regional Authority) 32. Create data for GIS databases of registered SLCs. (responsibility of Municipality II.) 33. Register as SLC (under §6 of act no. 114/92 S.B.) syntactic elements of TSES that are not protected as particularly protected areas or as an SLC given particularly under §3 section b). (responsibility of Municipality II) 34. Implement measures that respect the function of flood plains as SLCs, taking into account the current condition of vegetation, e.g. grassing, afforestation, etc. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 35. Significant elements for protection of geodiversity should be established as natural monuments or registered as SLCs. (responsibility of Municipality II)

Landscape patterns 36. Give long term support to activities leading to increased landscape heterogeneity, e.g. restoration of original hedgerows, field roads with alleys, elongating watercourses into the framework of revitalization, grassing and afforestation of patches within the matrix of arable land, etc. Favour the principle of establishing several small elements rather than a single large element, support longer edges between individual ecosystems. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 37. An important criterion in these activities is to increase landscape connectivity and minimize ecological barriers that form a barrier to the movement of flora and fauna. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 38. The criterion of increasing landscape heterogeneity, with the exception of cases specified below, should be projected to the decision making process of nature conservancy authorities, to remarks within land consolidation, land-use planning, forest management plans and other forms of landscape planning and management. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 39. A decrease in landscape heterogeneity is allowable only in areas where it is accompanied by an increase in the area of ecologically valuable habitats. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 40. Changes in landscape patterns should take into account the landscape character. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 41. Restoration or establishment of ecologically relatively stable landscape elements should take into account their relatively uniform arrangement in a less stable matrix, largely arable land. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 42. When making changes and restoring landscape patterns it is recommended to use historical data, maps, aerial photographs and other relevant sources. This data can provide a very important inspiration for keeping or restoring continuity in landscape use and memory. However the historical situation should not be copied mindlessly. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)

82

4. Proposal part 43. When restoring landscape patterns, prefer cadastral areas with a poorly developed ecological stability skeleton, or with a low average degree of ecological stability (Appendix 3.4.5. and 3.4.9.). (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 44. When implementing new landscape patterns use native wood and herb species that suit the habitat conditions in the locality. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 45. Support fruit tree planting in the open landscape as extensive orchards, linear formations (alleys, hedgerows, edges) or as solitary trees. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 46. Support the establishment of nurseries to preserve regional varieties of fruit-tree species for further planting in the open landscape. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 47. Where there are significant linear buildings that can form an ecological barrier, conduct an impact assessment on animal migration and take necessary steps to eliminate the negative impacts of landscape fragmentation. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 48. Adverse development in the second part of the 20th century led to a decrease in elements of an ecotone character. When establishing new landscape-forming elements it is therefore necessary to focus on elements of this character. This principle does not refer to biocenters. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.) 49. Establish an effective information system for potential applicants for grants from programmes in support of landscape protection and design. Provide help in making applications. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.) 50. With a view to landscape permeability protection, which is a basic and typical attribute of “Czech landscape”, prevent the build-up of fences, folds, walls and other similar barriers in the open landscape that might reduce its permeability.

83

4. Proposal part

4.5 Particularly protected parts of nature OBJECTIVES General objectives The conservation of naturally or aesthetically very prestigious areas should be implemented in the form of particularly protected areas. Types and intensity of landscape use in these areas should be consistently subordinated to preservation or improvement of the natural circumstances, with the accent on conservation. Protect monumental trees, groups of trees and alleys against abuse, demolition and disturbance of their natural development. Actively preserve them from harmful environmental impacts.

Short-term objectives • Complete the revision of estates in nature reserves and monuments. • Process and implement management plans for nature reserves and monuments. • Mark the areas, and put up information notice boards in selected nature reserves and monuments. • Evaluate the state of health of protected trees and ensure good maintenance for them. • Complete the marking of protected trees in fields. • Supervise observance of regulations on activities in protective zones of protected trees.

Medium and long-term objectives • Declare localities of European significance as protected areas. • Have significant localities in nature reserves and nature monuments entered in the inventory of European significant localities. • Evaluate nature reserves and monuments in terms of their representative incidence within the Pilsen Region, using the methodology prepared by the Ministry of the Environment. • Supplement the system of particularly protected areas. • Supplement the network of protected trees with the most significant trees, groups of trees and alleys in the region. • Ensure an adequate information system and presentation of protected trees.

RECOMMENDATION Particularly protected areas 1. Complete the revision of estates in nature reserves and monuments. (responsibility of the Regional Authority) 2. Process and implement the management plans for nature reserves and monuments. (responsibility of the Regional Authority)

84

4. Proposal part 3. Mark areas and provide information notice boards in selected nature reserves and monuments. (responsibility of the Regional Authority) 4. Declare localities of European significance as protected areas. (responsibility of the Regional Authority) 5. Have significant localities in nature reserves and nature monuments entered in the inventory of European significant localities. ( responsibility of the Regional Authority) 6. Provide inventory inspections for all nature reserves and monuments. (responsibility of the Regional Authority) 7. Evaluate nature reserves and monuments in terms of their representative incidence within the Pilsen Region, using the methodology prepared by the Ministry of the Environment. (responsibility of the Regional Authority) 8. Supplement the system of particularly protected areas. 9. Establish significant elements for protection of geodiversity as natural monuments, or register them as SLCs. (responsibility of the Regional Authority and Municipality II)

Protected trees 10. Supplement the network of protected trees with the most significant trees, groups of trees and alleys in the region. (responsibility of Municipality II) 11. Provide adequate presentation of protected trees. (responsibility of Municipality II) 12. Evaluate the state of health of protected trees and ensure good maintenance for them. (responsibility of Municipality II) 13. Complete the marking of protected trees in fields. (responsibility of Municipality II) 14. Supervise observance of regulations on activities in the protective zones of protected trees. (responsibility of Municipality II) 15. Create GIS to provide evidence about registered SLCs. (responsibility of the Regional Authority)

85

4. Proposal part

4.6 Species protection OBJECTIVES General objectives The general objective is active and efficient protection of populations, communities and the environment of individual plant and animal species. Preservation and improvement of biodiversity at all levels should result from a wide spectrum of activities. Species protection goes beyond protecting specially protected plant and animal species; it must also provide appropriate protection for all species and respond to a very wide range of current situations that are significant for selected species, populations or communities.

Short-term objectives • Protect endangered species not only directly but above all by protecting their habitats. • Process a conception for measures against invasive plant species.

Medium and long-term objectives • Collect data on the occurrence, biology and ecology of endangered species. • Preserve locations where endangered species occur, and maintain locations important for species protection. • Implement preservation programs for endangered plant and animal species. • Reduce the negative impacts of landscape fragmentation. • Protect European significant locations in the Natura 2000 system. • Support havens for injured animals. • Harmonize the interests of gamekeepers and anglers with the interests of species protection. • Process a conception for measures against invasive plant species.

RECOMMENDATION 1. When gathering data, establish cooperation between the nature conservancy authorities and special institutions dealing with species mapping and research; support fieldwork and studies of the biology and ecology of endangered species, produce a database of locations where endangered species occur. (responsibility of the Regional Authority) 2. Process and implement preservation programmes for selected endangered plant and animal species. Process care plans for significant locations for species protection and ensure that they are implemented. (responsibility of the Regional Authority) 3. Ensure territorial protection, through particularly protected areas or significant landscape components or temporarily protected areas, in locations where critically endangered plant species or severely endangered species occur. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality II.,III.)

86

4. Proposal part 4. Buy up land where particularly protected plant species occur. (responsibility of the Regional Authority) 5. Interconnect isolated localities of natural and almost natural habitats to prevent genetic degradation of endangered species. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality I.,II.,III.) 6. Support measures to provide safe road crossings for amphibians in places of intensive migration. (responsibility of the Regional Authority) 7. On the D5 motorway, from the border of the Central Bohemia Region to Pilsen, promote measures to facilitate migration across the motorway and decrease the probability of accidents involving animals and cars (by building fences and migration crossings in selected places). (responsibility of the Regional Authority) 8. Establish areas with no human intervention (protected areas) in well-preserved natural forest fragments and in semi-natural forest habitats. (responsibility of the Regional Authority) 9. Promote the interests of species protection at meetings on territorial planning, investment projects, EIA, etc. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality I.,II.,III.) 10. Ensure the protection of European significant localities in the Natura 2000 system. (responsibility of the Regional Authority) 11. Naturally valuable localities identified in the Natura 2000 mapping process but which do not fulfill the criteria to be established as protected areas in Natura 2000 system should where possible be registered as SLCs (if they are not protected as particularly protected areas and are not SLC specified in §3 section b) Act No. 114/1992 S.B.). (responsibility of Municipality II.) 12. Support havens for injured animals. 13. Process a separate conception for measures against invasive plant species. (responsibility of the Regional Authority) 14. Process a separate conception of measures against invasive animal species. (responsibility of the Regional Authority) 15. Through education programmes for gamekeepers and anglers, deal with problems of releasing game animals that breed in deer parks, dispersal of allochthonous animal species and conservation-friendly pond management. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality III.) 16. Support education and information dealing with species protection. (responsibility of the Regional Authority)

87

4. Proposal part

4.7 International and regional co-operation OBJECTIVES General objectives Nature and landscape conservation reach beyond regional and state borders. It is necessary to understand and deal with issues which overlap the area of the Pilsen Region. The Concept will deal with problems of species protection, ecological networks and water ecosystem protection. New knowledge shows that the entire condition and use of the landscape has a critical influence on climatic and runoff conditions. Therefore all problems of nature and landscape conservation have a regional, national and international (continental, global) dimension. The Czech Republic is now on the threshold of accession to the European Union. The concept has been processed for the time when the Czech Republic will be a member of the EU. As regards the establishment of this Concept and the competencies arising from it, most tasks on the level of international co-operation concern the central authorities, above all the Ministry of the Environment of the Czech Republic. The Pilsen Region and its municipalities, because of their location along the border with Germany (Bavaria), can develop activities at the regional and local (municipal) level. The most probable spheres of international co-operation for the Pilsen Region and its municipalities will include: • Co-operation in the field of flood prevention and dealing with the consequences of floods. • Implementing ecological networks (territorial systems of ecological stability) and ensuring their spatial-functional compatibility with parallel structures in Germany. • Programmes for preservation or reintroduction of endangered plant and animal species. • Campaigns against invasive animal and plant species. • Water purity, landscape utilization, impacts of agriculture on the quality of water resources and water ecosystems. • Developments in tourism and recreation. • Impact assessment of buildings and other activities on the landscape and on nature, taking into account adjacent countries.

88

5. Conclusion The final form of the Concept of Nature and Landscape Conservation for the Pilsen Region is influenced by the competencies of the individual departments and by the allocation of competencies on similar levels of public administration. The Concept therefore deals only with spheres that are pertinent to it, or which the nature conservancy authorities can actively influence within their powers. Several issues directly related to nature and landscape conservation have been or will be dealt in separate conceptual documents. For example:

• a concept for tourism and recreation • a study of rural space • a concept for monument protection • a concept for wastes • a concept for environmental training, education and information • a concept for agriculture • a concept for forest management development • a concept for water conservation

Other conceptual documents are recommended as directly useful for this Concept (invasive species, nature parks, etc.) Some aspects of the part of the proposal have therefore not been presented in separate chapters of this concept, but have been integrated into broader spheres (landscape planning, traffic, protection of mineral resources, etc.) The Concept arises from the principle of active nature and landscape conservation, which requires an active, area-wide approach from the nature conservation authorities, organizations and citizens, unlike previous conservative approaches of a prohibitive character. A further principle is that nature and landscape conservation should be based on a differentiated approach taking into account various land uses. The concept is not only a tool for developing working rules for the nature conservation authorities. It is also an element in a functional information system in the sphere of nature and landscape conservation, for gathering information about conditions in the region, about species and their populations. The concept will help to evaluate the efficiency of existing procedures.

90

Title:

The Concept of Nature and Landscape Conservation for the Pilsen Region

Editor:

Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Team of authors:

Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc. Ing. Jiří Bouše Vít Dvořák Ing. Eva Charvátová Doc. Ing. Josef Linhart, CSc. Mgr. Bohumil Mandák, PhD. Ing. Blanka Pittnerová Ing. Kateřina Pixová Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc. Ing. Petra Šímová Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc. Ing. Vladimír Zatloukal The authors thank the Department of the Environment of the Regional Authority in the Pilsen Region for their co-operation. The authors also thank all other persons and organizations that have given assistance, primarily: the Institute of Forestry Management in Pilsen, the Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic and the centre in Pilsen, primarily RNDr. Vladimír Hanzal, the West Bohemian Museum in Pilsen, namely RNDr. Roman Vacík, Mgr. Jaroslava Nesvadbová, the Research Institute for Amelioration and Soil Protection in Zbraslav, and the Agricultural Water Administration in Pilsen and in Prague. The Concept is published with support from the State Environmental Fund of the Czech Republic.

English text:

Kateřina Pixová Robin Healey

Photographs by: Daniela Brabcová Josef Linhart Jiří Vlček

Graphical processing:

Creative Studio spol. s r.o., Pilsen

Publisher:

Nakladatelství Naděžda Skleničková, Prague, 2004

Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji

Recommend Documents