AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH B.1 TEXTOVÁ ÁST

AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH B.1 TEXTOVÁ

Únor 2012

ÁST

AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE B. NÁVRH - B.1 TEXTOVÁ ÁST

Objednatel: Zlínský kraj . Tomáše Bati 21 761 90 Zlín

Zhotovitel: AGERIS s. r. o. Je ábkova 5 602 00 Brno

Zodpov dní ešitelé: RNDr. Ji í Kocián Ing. Pavel Kolá ek, Ph.D.

Spolupráce: Ing. Draga Kolá ová Svatava Poláková

-2-


Obsah Úvod ......................................................................................................................................................... 5 1. Návrh vize a strategických cíl ............................................................................................................... 6 1.1. Návrh vize ..................................................................................................................................... 6 1.2. Návrh strategických cíl ................................................................................................................. 6 2. Priority, opat ení, širší vazby.................................................................................................................. 7 2.1. P ehled st žejních výchozích poklad ........................................................................................... 7 2.2. Cíle, priority a opat ení mezinárodního významu ........................................................................... 7 2.3 Cíle, priority a opat ení v rámci eské republiky.............................................................................. 7 2.4. Cíle, priority a opat ení v rámci Zlínského kraje ........................................................................... 11 2.5 Propojení cíl , priorit a opat ení kraje se správou CHKO ............................................................... 17 3 Strategie k napln ní cíl ochrany p írody a krajiny ................................................................................ 18 3.1 Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta ............................................................................. 18 3.2 Právní nástroje ............................................................................................................................. 23 3.3 Ekonomické nástroje .................................................................................................................... 24 3.4 Informa ní nástroje ....................................................................................................................... 24 3.5 Ostatní nástroje ............................................................................................................................ 24 3.6 Mezinárodní spolupráce................................................................................................................ 25 4. Návrh sady monitorovacích ukazatel napl ování koncepce, vyhodnocení ukazatel .......................... 27 4.1 Indikátory napl ování koncepce v oblasti obecné ochrany p írody................................................. 27 4.2 Indikátory napl ování koncepce v oblasti zvláštní ochrany p írody ................................................ 28 5. Vyhodnocení zm n koncepce .............................................................................................................. 29 5.1 Cíle návrhu ešení ........................................................................................................................ 29 5.2 Základní charakteristika navrhovaných opat ení ............................................................................ 29 5.3 Harmonogram a asový sled opat ení ........................................................................................... 29 5.4 Požadavky na koordinaci .............................................................................................................. 29 5.5 P ínos navrhovaných opat ení ...................................................................................................... 29 5.6 Odhad finan ních náklad ............................................................................................................ 29 6. Záv ry a doporu ení ............................................................................................................................ 38 6.1 Záv re né shrnutí ......................................................................................................................... 38 6.2 Doporu ení dalšího postupu ......................................................................................................... 38 TABULKOVÁ ÁST ................................................................................................................................ 40 ÍLOHY ................................................................................................................................................ 41 ehled legislativy na úseku ochrany p írody a krajiny ............................................................................. 42 Sou asný stav eské právní úpravy .................................................................................................... 42 ehled mezinárodních environmentálních smluv ............................................................................... 44

-3-


Sou asný stav v oblasti financování ochrany p írody a krajiny ................................................................. 48 Ministerstvo životního prost edí .......................................................................................................... 48 Ministerstvo zem

lství .................................................................................................................... 52

Ministerstvo pro místní rozvoj ............................................................................................................. 57 Fondy Evropské unie .......................................................................................................................... 58

-4-


Úvod Návrhová ást koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny formuluje aktualizované strategické cíle v oblasti ochrany životního prost edí a navrhuje ešení problematických okruh v etn nástroj k realizaci cíl a priorit, jež vyplývají z analytické ásti koncepce. Sou ástí návrhu je rovn ž stanovení finan ního rámce obsahujícího nástin disponibilních zdroj a finan ních trend a návrh sady monitorovacích ukazatel napl ování koncepce v etn zp sobu jejich vyhodnocení. Návrhová ást aktualizace KSOPK ZK byla celkov oproti stávající koncepci ve svém obsahu a struktu e epracována. Nejedná se tedy o zm nový dokument ve smyslu doslovné aktualizace kapitoly po kapitole jak je tomu v rámci analytické ásti. Pochopiteln tam, kde nedošlo ke zm nám, aktualizace p ebírá obsah kterých kapitol p vodní koncepce.

-5-


1. Návrh vize a strategických cíl 1.1. Návrh vize Hlavním cílem koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny ve Zlínském kraji je:

"Ochrana p írody, krajiny a biologické rozmanitosti kraje p i sou asném zajišt ní udržitelného územního rozvoje, využívání p írodních zdroj a celkového snižování zát že životního prost edí."

1.2. Návrh strategických cíl Hlavní strategické cíle, aplikované do mezinárodních úmluv, tvo í t í základní pilí e (principy). P edstavují jistou konsenzuální výslednici plynoucí ze zhodnocení globálního vývoje, interakcí lov ka s životním prost edím planety Zem a formulované na základ odborných znalostí, zkušeností v oblasti ochrany životního prost edí za posledních 40 let. Jsou to: 1. Koncept trvale udržitelného rozvoje 2. Zachování biologické rozmanitosti 3. Ochrana klimatického systému Zem

-6-


2. Priority, opat ení, širší vazby 2.1. P ehled st žejních výchozích poklad eská republika - Politika územního rozvoje R 2008 - Státní politika životního prost edí 2004 - 2010 - Státní program ochrany p írody a krajiny - aktualizace 2010 - Strategie udržitelného rozvoje eské republiky - Strategie ochrany biologické rozmanitosti R 2005 Zlínský kraj - Zásady územního rozvoje Zlínského kraje - Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 - Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012 - Strategie rozvoje venkova ve Zlínském kraji 2010 - Studie rozvoje zem lské výroby ve Zlínském kraji - Koncept snižování emisí Zlínského kraje - Územní energetická koncepce Zlínského kraje - Koncepce environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty ve Zlínském kraji - Ak ní plán environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty ve Zlínském kraji 2008 - 2010

2.2. Cíle, priority a opat ení mezinárodního významu edstavují komplex cíl , strategií a opat ení, která jsou jednak pro R závazná a vyplývají z ratifikací ady mezinárodních smluv a ujednání v oblasti ochrany životního prost edí. Hlavní prioritou jsou tedy následující cíle: 1. Ochrana p írody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. Udržitelné využívání p írodních zdroj , materiálové toky a nakládání s odpady 3. Životní prost edí a kvalita života 4. Ochrana klimatického systému Zem a omezení dálkového p enosu zne išt ní ovzduší Na evropské úrovni se eská republika zavázala k n kterým díl ím opat ením k napl ování výše uvedených hlavních priorit. P edevším se jedná o vybudování soustavy NATURA 2000 jako jedné z mnoha podmínek plynoucích z lenství v EU, dále je to harmonizace s legislativou EU v oblasti plánovacích a koncep ních proces (plány oblastí povodí, územní plány, krajské koncepce apod.), v energetice, odpadovém hospodá ství ale také podpora technologií a postup šetrn jších k životnímu prost edí v pr myslu a zem lství.

2.3 Cíle, priority a opat ení v rámci

eské republiky

Cíle, priority a opat ení na celorepublikové úrovni formulují dva základní dokumenty - Státní politika životního prost edí R 2004 - 2010 (SPŽP R 2004 - 2010) a aktualizovaný dokument Státní program ochrany p írody a krajiny R (SPOPK R). SPŽP R 2004 - 2010 p edstavuje hlavní strategický a koncep ní rozvojový dokument na úrovni R. Aktualizovaná SPŽP vymezuje konsensuální rámec pro dlouhodobé a st edn dobé sm ování rozvoje environmentálního rozm ru udržitelného rozvoje eské republiky. Reaguje na výzvy plynoucí z výsledk hodnocení implementace p edchozí SPŽP a sou asn respektuje závazky i povinnosti, jež pro eskou republiku vyplývají z lenství v Evropské unii, OSN i OECD. SPŽP R 2004 - 2010 je v sou asnosti ve fázi aktualizace a schvalování v rámci procesu SEA. Stávající SPŽP R formuluje následující cíle, priority a opat ení:

-7-


1. Ochrana p írody, krajiny a biologické rozmanitosti 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.1.1 Ochrana biologické rozmanitosti na úrovni stanoviš 1.1.2 Ochrana zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich 1.1.3 Posílení ekologické stability krajiny 1.2 Pé e o vodní a mok adní ekosystémy, revitalizace vodních biotop 1.2.1 D sledná ochrana všech typ mok ad 1.2.2 Zabezpe ování obnovy a revitalizace vodních biotop a mok ad 1.2.3 Vyrovnání vláhové bilance 2. Udržitelné využívání p írodních zdroj , materiálové toky a nakládání s odpady 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.1.1 Zlepšování istoty povrchových, zprost edkovan i podzemních vod 2.1.2 Vymezení útvar povrchových a podzemních vod, hydrogeologická rajonizace 2.1.3 Zlepšení sledování výskytu a pohybu nebezpe ných látek kontaminujících podzemní a povrchové vody 2.1.4 Zlepšení monitoringu podzemních vod 2.1.5 Integrovaný a koordinovaný p ístup k ochran voda vodnímu hospodá ství na území

R

2.1.6 Ochrana zdroj podzemních vod 2.1.7 Ochrana chrán ných oblastí 2.2 Ochrana neobnovitelných p írodních zdroj 2.2.1 Územní ochrana ložisek nerost 2.2.2 Posílení respektování udržitelného rozvoje p i zajiš ování hospodá ství nerostnými surovinami 2.2.3 Zachování životnosti zásob nerostných zdroj jejich komplexn jším využíváním 2.2.4 Ochrana p dy 2.3 Využívání obnovitelných zdroj 2.3.1 Dosažení 6 % podílu OZE na celkové spot eb PEZ k roku 2010 2.3.2 Dosažení minimáln 8 % podílu elekt iny z OZE na hrubé spot eb elekt iny k roku 2010 2.3.3 Využívání biomasy a p edevším d eva jako suroviny širokého využití namísto neobnovitelných surovin 2.4 Snižování energetické a materiálové náro nosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpad 2.4.1 Snížení hmotnostního podílu odpad ukládaných na skládky 2.4.2 Snížení maximálního množství BRKO ukládaných na skládky 2.4.3 Snížení materiálové a energetické náro nosti výroby 2.4.4 Zlepšení nakládání s výrobky, obaly a odpady z nich 2.5 Odpov dné nakládání s nebezpe nými odpady 2.5.1 Prevence vzniku a snížení m rné produkce nebezpe ných odpad 2.5.2 Zlepšení nakládání s odpady ze zdravotnictví 2.5.3 Odstran ní odpad PCB a za ízení s obsahem PCB do roku 2010 2.5.4 Budování celostátní sít za ízení pro nakládání s nebezpe nými odpady

-8-


3. Životní prost edí a kvalita života 3.1 Snižování zát že prost edí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.1.1 Snižování zát že prost edí a obyvatel toxickými kovy a organickými polutanty 3.1.2 Snižování zát že populace toxickými kovy a organickými slou eninami v potravním et zci 3.2 Snížení po tu (celkové rozlohy) území s p ekro enými kritickými zát žemi ovzduší (acidifikace prost edí) 3.2.1 Zmenšení rozlohy území s p ekro enými kritickými zát žemi z ovzduší 3.2.2 Spln ní národních a krajských emisních strop a zlepšení kvality ovzduší 3.3 Ochrana životního prost edí a lov ka p ed hlukem 3.3.1 Ochrana tichých území v krajin 3.3.2 Snižování zát že populace v sídlech z expozice dopravním hlukem a hlukem z pr myslové innosti 3.4. Environmentáln p íznivé využívání krajiny 3.4.1 Obnovit funkce narušené krajiny 3.4.2 Znovuvyužití narušené krajiny 3.4.3 Minimalizovat negativní zásahy do krajinných systém 3.4.4 Udržitelné hospoda ení v krajin 3.4.5 Udržitelný rozvoj sídel 3.5 Omezování antropogenních/pr myslových vliv a rizik 3.5.1 Zmírn ní d sledk závažných havárií 3.5.2 Prevence závažných havárií 3.5.3 Zajistit bezpe né zacházení s GMO 3.5.4 Sanace starých ekologických zát ží 4. Ochrana klimatického systému Zem a omezení dálkového p enosu zne išt ní ovzduší 4.1 Snižování emisí skleníkových plyn (GHGs) 4.1.1 Redukce agregovaných emisí skleníkových plyn a podpora adapta ních opat ení 4.2 Snížení p eshrani ních p enos zne išt ní ovzduší 4.2.1 Dosáhnout národních emisních strop 4.2.2 Snížení emisí u spalovacích proces 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Zem 4.3.1 Vylou ení a snížení emisí látek poškozujících ozónovou vrstvu 4.3.2 Znovuzískávání regulovaných látek z oblasti servisu a likvidace starých chladících za ízení. Vým na a náhrada látek CFC u pr myslového chlazení 4.3.4 Zajišt ní sb ru halon SPŽP dále navrhuje soubor environmentálních požadavk a opat ení v rámci jednotlivých sektorových politik státu, nástroje prosazování a realizace SPŽP. Odhaduje také finan ní náklady a efektivnost navrhovaných cíl politiky, a stanovuje ukazatele (indikátory) napl ování politiky. Komplementární strategií k SPŽP p edstavuje Státní program ochrany p írody a krajiny R. Aktualizace SPOPK R stru analyzuje stav p írodního a krajinného prost edí, formuluje dlouhodobé cíle a opat ení, která jsou nezbytná k jejich dosažení. Zabývá se problematikou ochrany krajiny obecn , dále chrán nými územími a druhovou ochranou. Aktualizovaný SPOPK respektuje princip udržitelného rozvoje a vychází ze sou asných, platných právních p edpis R. Bere v potaz ustanovení mezinárodních multilaterálních úmluv, kde je R smluvní stranou, a závazky R jako lenského státu EU. Aktualizovaný SPOPK R formuluje následující cíle, priority a opat ení:

-9-


1. Krajina 1.1. Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny - s mozaikou vzájemn propojených biologicky funk ních prvk a ástí, schopných odolávat vn jším negativním vliv m v etn zm n klimatu 1.2 Udržet a zvyšovat p írodní a estetické hodnoty krajiny 1.3 Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku p edevším omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s p ednostním využitím ploch v sídelních útvarech, ípadn ve vazb na n . 1.4 Zajistit odpovídající pé i o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ p írodní infrastruktury krajiny, zajiš ující zachování biologické rozmanitosti a fungování írodních, pro život lidí nezbytných proces . 2. Hlavní typy ekosystém 2.1 Lesní ekosystémy 2.1.1 Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porost sm rem k p irozené druhové skladb , zvýšit strukturální rozr zn nost lesa a podíl p irozené obnovy druhov a geneticky vhodných porost a posílit mimoproduk ní funkce lesních ekosystém . 2.2 Vodní a mok adní ekosystémy 2.2.1 Obnovit p irozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a izp sobovat se o ekávaným klimatickým zm nám 2.2.2 Zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazb na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Sm rnice 60/2000/ES 2.2.3 Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mok adních ekosystém obnovením volné prostupnosti vodního prost edí a omezením jeho další fragmentace 2.3 Horské ekosystémy 2.3.1 Dosažení udržitelného využívání horských ekosystém , které by zaru ilo zachování a biologické rozmanitosti. 2.3.2 Rozvoj ekologicky p ijatelných forem cestovního ruchu v horských územích respektujících krajinný ráz a p írodní hodnoty území. 2.3.3 Zpomalení nebo zastavení úbytku biologických a kulturn historických fenomén horské krajiny, a to zejména v souvislosti s nep im en vysokou antropogenní zát ží. 2.4 Agroekosystémy, p da 2.4.1 Zabezpe ení ochrany p dy jako nezastupitelného a neobnovitelného p írodního zdroje, s uplatn ním princip udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prost edí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zem lské p dy, snížení negativního p sobení ohrožujících initel na p du, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb p dními ekosystémy (produk ní a ekologické funkce p dy). 2.4.2 Trvalé zvýšení r znorodosti zem lsky obhospoda ovaných ploch a p ilehlých pozemk , které jsou sou ástí zem lsky využívané krajiny. 2.5 Travinné ekosystémy 2.5.1 Zachovat, p ípadn obnovit druhov a morfologicky pestré travní porosty jako nedílnou sou ást zem lského hospoda ení v krajin . 2.6 Urbánní ekosystémy 2.6.1 Zajišt ní vyšší kvality života v sídlech zapojením p írodních nebo p írod blízkých prvk do struktury sídel. 3. Chrán ná území 3.1 Optimalizovat soustavu ZCHÚ z hlediska reprezentativního podchycení nejcenn jších ástí p írody a krajiny, vymezení a nastavení režimu ochrany 3.2 Zlepšit pé i o chrán ná území 3.3 Integrovat ZCHÚ do života region s d razem na trvale udržitelné využívání, zejména v oblasti cestovního ruchu, a zlepšení životních podmínek místních obyvatel.

- 10 -


4. Druhy 4.1 Udržení dostate po etných a tím i geneticky kvalitních populací p vodních plan rostoucích rostlin a voln žijících živo ich , schopných dlouhodobé samostatné existence. Minimalizace rizik zavád ní nových invazních nep vodních druh v R, omezení dalšího rozši ování již p ítomných invazních nep vodních druh a jejich regulace a odstra ování v p írodn hodnotných územích, a to i s ohledem na probíhající a o ekávané zm ny podnebí. SPOPK R. dále prezenetuje soubor nástroj v oblasti ochrany p írody a krajiny (legislativní, ekonomické, informa ní) a v rámci nich cíle a opat ení k jejich napln ní.

2.4. Cíle, priority a opat ení v rámci Zlínského kraje V rámci Zlínského kraje jsou cíle, priority a opat ení konkretizovány a to v kontextu místních geografických, environmentálních, sídelních a socioekonomických podmínek a vazeb, jež odráží základní danosti a specifika Zlínského kraje: Území kraje zahrnuje výrazn odlišné, kontrastní typy krajin - východní ást území kraje tvo í lesnaté, íhrani ní území vn jších západních Karpat tvo ené soustavami h bet Hostýnských vrch , Vizovických vrch , Javorník a Bílýchi Karpat odd lených výraznými údolími. Výb žek západních Karpat pak p es Napajedelskou brázdu vybíhá na západ kraje, kde je tvo en rozsáhlým ale pom rn plochým poho ím Ch ib . Osu území tvo í p ibližn od severu k jihu široká niva eky Moravy, v nejužším míst u Napajedel odd lující karpatská poho í a d lící nivu Moravy na Dolno a Hornomoravský úval. Do severozápadní ásti kraje proniká úrodná, zorn ná, zem lská krajina Hané, která je sou ástí Hornomoravského úvalu a od jihovýchodu pak okraj úvalu Dolnomoravského. Geografie a p írodní podmínky se odráží v nerovnom rné urbanizaci na území kraje. Hlavní urbanistickou osou je koridor Pomoraví s navazující jádrovou oblastí Zlínska, kam je krom nejvyšší hustoty osídlení soust ed na i p evážná ást výrobních a hospodá ských aktivit. Pomoravím prochází významné trasy nad azené dopravní a technické infrastruktury. V i Pomoraví jsou kontrastní okrajová, lenitá území s ídce osídlenými podhorskými a horskými oblastmi, asto se zvýšenou ochranou krajinných a p írodních hodnot, jež jsou využívána p evážn pro sport a rekreaci. Sociální infrastruktura nadmístního významu je orientována p edevším do m st, která svou vybaveností zabezpe ují obsluhu p íslušných spádových území. Na území Zlínského kraje se nachází icet významných center osídlení s velkým podílem ploch pro bydlení a ob anskou vybavenost (žije zde více jak 60% z celkového po tu obyvatel Zlínského kraje). Správní centrum kraje - m sto Zlín spolu s Otrokovicemi vytvá í výraznou, postupn sr stající sídelní aglomeraci, ve které žije okolo 100 000 obyvatel. Zna ná ást rozlohy Zlínského kraje (více jak 50 %) je sou ástí území spadajících pod ochranný režim výplývající ze zákona . 114/1992 Sb. v platném zn ní (CHKO, MZCHÚ. ÚSES, p írodní parky, NATURA 2000). Cíle, priority a opat ení formulované v aktualizováné KSOPK ZK jednak vychází z filosofie a priorit formulovaných v SPŽP R 2004 - 2010 a SPOPK R ale také z dalších krajských oborových dokument jako je Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 - 2020 (SRZK 2008 - 2020), a na ni navazující Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012 (PRÚOZK 2010 - 2012). Z hlediska územního plánování jsou pak klí ovým dokumentem Zásady územního rozvoje Zlínského kraje. Aktualizovaná KSOPK ZK tedy p edstavuje jistý "mix" konkretizovaných cíl priorit a opat ení relevantních na úrovni Zlínkého kraje. Nejvýznamn jší problémy (z nichž n které dlouhodob formulované v dokumentech kraje:

p etrvávají) v oblasti ochrany životního

Dlouhodobé zajišt ní managementu maloplošných zvlášt chrán ných území Dlouhodobé zajišt ní managementu v lokalitách soustavy NATURA 2000 Kumulace aktivit v niv eky Moravy Trasy dopravních a energetických koridor Negativní zatížení z automobilové dopravy, zejména na silnicích I. t ídy v pr tazích m st (Zlín, Uherské Hradišt , Vsetín) Zvyšování fragmentace krajiny Ochuzování druhové diverzity a postupná ruderalizace n kterých p írodních biotop Ší ení a likvidace invazních druh rostlin, zejména všech druh k ídlatek

- 11 -


Ochrana zem lského p dního fondu jako významné složky životního prost edí p ed erozí a neod vodn nými zábory P etrvávající úpadek extenzivního zem lství v hornatých oblastech Nejvýznamn jší zám ry vyplývající z územn plánovacích dokumentací, jež se významn dotýkají oblasti ochrany životního prost ed (významn souvisí s n kterými problémovýcmi okruhy výše): Problematika kanálu Dunaj-Odra-Labe Rychlostní komunikace R49 Rychlostní komunikace R55 Prodloužení železni ní trati z Vizovic do Valašské Polanky Koridor VVN 400 kV Uherský Brod - Nová Bošáca Koridor VVN 110 kV/22 Slavi ín - St elná Koridor VVN 110 kV/22 Slušovice - Slavi ín Na úrovni Zlínského kraje se jedná o následující cíle, priority a opat ení: Cíle v oblasti obecné ochrany p írody Vychází z provedené analýzy sou asného stavu a sou asných aktuáln platných koncep ních materiál a legislativy R a EU. 1. Lesní hospodá ství Cílem v oblasti lesního hospodá ství je optimalizace využívání všech celospole enských funkcí lesa p i celkovém zvyšování ekologické stability lesních spole enstev. Krátkodobé a st edn dobé cíle 1.1. Zajišt ní legislativní ochrany p írodních lesních spole enstev v etn návrhu managementu chto porost 1.2. Zachování a evidence mok ad na pozemcích ur ených k pln ní funkcí lesa 1.3. Realizace drobných vodních ploch na pozemcích ur ených k pln ní funkcí lesa a na vodote ích protékajících lesem. 1.4. Usilovat o snížení podílu jehli nan , zejména smrku, v lesních ekosystémech 1.5. ešit st ety v zájmech vlastník s ochranou p írody, zejména na plochách ZCHÚ a ÚSES 1.6. Zalesn ní zem lských p d sm rovat p edevším do údolních niv (v rámci protipovod ové ochrany) a na erozn ohrožené plochy Dlouhodobé cíle 1.7. Uplat ovat zájmy ochrany p írody a krajiny p i tvorb a obnov LHP, LHO v rámci ZCH , území NATURA 2000, ÚSES a VKP 1.8. Uplat ovat zájmy ochrany p írody a krajiny p i tvorb a zm nách ÚPD všech stup , dále v rámci JPÚ, KPÚ, v rámci procesu SEA, EIA apod. 1.9. Zvyšovat ekologickou stabilitu lesních ekosystém jako významných krajinných prvk a tím zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny jako celku. 1.10. Podporovat mimoproduk ní funkce lesa 1.11. Chránit a podporovat biologickou diverzitu lesních ekosystém a to ve stromovém, ke ovém i bylinném patru 1.12. Podporovat údržbu a obnovu lesních alejí a porostních pláš , zachování významných solitér a výstavk 1.13. Podporovat zachování doupných strom porostech

a ponechání

ásti odum elého d eva v lesních

1.14. Podporovat produk ní funkce lesa v rozsahu neoslabujícím funk ní potenciál ostatních funkcí les 1.15.. Dosáhnout a udržovat rovnováhu mezi stavy lesních ekosystém a stavy zv e 1.16. Využívat plán zp tné rekultivace, zejména u t žebních ploch, k rozší ení biodiverzity

- 12 -


2. Zem lství Cílem v oblasti zem lství je prioritn zvýšení ekologické stability krajiny a její reten ní schopnosti, zvýšení diverzity jejího využití (tradi ní plodiny, odr dy, výrobky), snížení erozního ohrožení zem lských d a zavedení zásad správné zem lské praxe. Krátkodobé a st edn dobé cíle 2.1. Maximáln chránit zem lskou p du p ed trvalými zábory a to nejen tzv. zvlášt chrán nou zem lskou p du náležející do I. a II. t ídy ochrany, ale z hlediska zachování biodiverzity zvl. zem lskou p du náležející do V. stupn ochrany, kam jsou zahrnuty p dy geneticky mén úrodné, avšak tvo ící významná p írodní stanovišt (p dy zamok ené, vysýchavé, svažité, kamenité, pís ité, rašelinné apod.) 2.2. Podporovat zatravn ní údolních niv významných vodních tok sedimenta ních pás i podél malých a drobných vodote í

a zakládání travnatých

2.3. Podporovat zem lské subjekty ve zvyšování po tu akcí sm rovaných k ochran , obnov a údržb krajiny s využitím finan ních prost edk krajinotvorných program MŽP, agroenvironmentálních program MZe a SFŽP, resp. z evropských fond 2.4. P ednostn dokument

podporovat realizaci projekt

vycházejících ze zpracovaných koncep ních

2.5. Podporovat p ípravu a realizaci strategie/koncepce ochrany p dy na úrovni kraje. Dlouhodobé cíle 2.6. Vytvo it podmínky pro rozvoj multifunk ního zem lského hospoda ení s p ihlédnutím k charakteru krajiny, daným stanovištním podmínkám i estetickým hodnotám a revitaliza nímu potenciálu území 2.7. Kombinovat stimula ní a regulativní opat ení k rozvoji ekologicky p íznivého a krajinotvorného zem lského hospoda ení v mí e, která odpovídá zájm m ochrany p írody 2.8. Zvýšení reten ní kapacity krajiny, snížení vodní a v trné eroze na p ijatelnou míru 2.9. Chránit p du p ed kontaminováním nebezpe nými látkami. 2.10. Zlepšení prostupnosti krajiny optimalizací sít polních cest (v návaznosti na sí lesních cest) 2.11. Podstatn zlepšit kvalitu zelen rostoucí mimo les a to liniové, skupinové i plošné a navrhnout jejich dlouhodobý management, zejména možné rekonstrukce 2.12 Chránit a umožnit vytvá ení listnatých pláš les v kontaktu se zem lskou krajinou jako druhov a ekostabiliza nenahraditelných vegeta ních útvar (ekoton ). Zajistit ochranu a pé i v dota ních titulech stávajících program 3. Vodní hospodá ství Cílem ve vodním hospodá ství je obnova p irozených hydrologických cykl v kontextu celého povodí a zvýšení retence vody v krajin a vyrovnání vláhové bilance. Krátkodobé a st edn dobé cíle 3.1. Zvýšit po et akcí a objem finan ních prost edk v rámci krajinotvorných program MŽP, MZe a SFŽP, resp. z evropských fond . 3.2. P i stavbách, obnov i údržb vodohospodá ských staveb vytvá et podmínky pro rozvoj stanoviš živo ich a rostlin vázaných na vodu.. 3.3. Zajistit d slednou ochranu existujícím vodním a mok adním biotop m Dlouhodobé cíle 3.4. P ijmout a realizovat Národní politiku ochrany mok ad 3.5. Za lenit problematiku mok ad a jejich významu do EVVO na základních a st edních školách 3.6. Zlepšit kvalitu odpadních vod vypoušt ných do vodote í budováním OV a kanaliza ní sít , jak vyplývá z díl ích cíl formulovaných ve Strategii rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 3.7. Minimalizovat vodní erozi na p ijatelnou míru 3.8. Harmonizovat navrhovaná protipovod ová opat ení se zájmy ochrany p írody a krajiny, preferovat alternativní p írod blízké ešení protipovod ových opat ení

- 13 -


3.9. Podporovat funkci ekosystém údolních niv - podporovat prost ednictvím správ vodních tok revitalizace vodních tok a nádrží, které byly v minulosti nevhodn upraveny, iniciovat postupnou revitalizaci odstavených vodních ramen. Podporovat zatravn ní údolních niv významných vodních tok a zakládání travnatých sedimenta ních pás i podél malých a drobných vodote í. 3.10. Za lenit mezi opat ení plán oblasti povodí Moravy zakládání i obnovu mok adních lokalit místního významu na území kraje jako p ísp vek, ke zvýšení celkové rozlohy mok ad v R z dosavadních 1,5 % na nejmén 2 % rozlohy státu. 3.11. Zalesn ní zem lských p d sm rovat p edevším do údolních niv (v rámci protipovod ové ochrany) a na erozn ohrožené plochy 3.12. Minimalizovat bariéry na vodních tocích 3.13. Podporovat samo isticí schopnosti vodních tok a nádrží 4. Územní systémy ekologické stability Cílem je posílení ekologické stability krajiny vytvo ením územního systému ekologické stability jako vzájemn propojeného souboru p irozených i pozm ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Základní rámec je tvo en nadregionálním a regionálním ÚSES, od n hož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovn . Krátkodobé a st edn dobé cíle 4.1. Na území kraje sjednocení (resp. propojení) NR-R ÚSES (dle aktuálního vymezení ZÚR ZK) a L-ÚSES. 4.2. Vytvo it geografický informa ní systém pro NR a R ÚSES, zajistit jeho pravidelnou aktualizaci a prezentaci na webových stránkách kraje 4.3. Dokon it zpracování dokumentace (*dgn) prostorov -funk ního vymezení lokálního ÚSES etn návazností na hierarchicky vyšší ÚSES a na okolní kraje Dlouhodobé cíle 4.4. Revitalizovat nefunk ní segmenty ÚSES 4.5. Pokud to územní podmínky a trasování ÚSES umož ují, za le ovat pozemky bývalých skládek do ÚSES 4.6. Vytvo ení plnohodnotné sít návazností na evropské sít .

ÚSES na všech územích pro území Zlínského kraje, v etn

5. Krajinný ráz Cílem koncepce p i ochran krajinného rázu ve smyslu §12 zákona 114/1992 Sb. a dle Evropské úmluvy o krajin je ochrana krajiny jakožto základní složky evropského kulturního a p írodního d dictví. Krátkodobé a st edn dobé cíle 5.1. Institut krajinného rázu jako standardní sou ást operativy státní správy 5.2. Kategorizovat významnost území z hlediska krajinného rázu a stanovit jeho citlivost k zásah m 5.3. Dokon ení informa ního systému VKP 5.4. Cílené rekultivace t žebních prostor ke zvýšení diverzity i ekologické stability území Dlouhodobé cíle 5.5. Maximální ochrana území p ed expanzí staveb do volné krajiny 5.6. ešit problematiku fotovoltaických a zejména v trných elektráren v uceleném koncep ním dokumentu kraje 5.7. Zavedení krajinného plánování do praxe 5.8. Obnova charakteristických a významných p írodních i kulturních struktur v krajin 6. Územní plánování Cílem koncepce je zajistit ochranu p írodního a krajinného prost edí s využitím limit nastolit environmentáln p íznivé využívání krajiny.

- 14 -

rozvoje území a


Krátkodobé a st edn dobé cíle 6.1. Prosazovat zájmy ochrany p írody a krajiny v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje a dalších územn plánovacích dokumentacích a strategických dokumentech kraje 6.2. Vyžadovat komplexní p ístup k využití území p i zpracování územních plán obcí za ú asti íslušných specialist 6.3. Doplnit a aktualizovat oborové podklady specifikující zájmy ochrany p írody a krajiny ve smyslu zákona 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších p edpis Dlouhodobé cíle 6.4. Vytvá et p edpoklady k zabezpe ení trvalého souladu všech p írodních a kulturních hodnot v území zejména se z etelem na pé i o životní prost edí a ochranu jeho hlavních složek 6.5. Zajistit efektivní uplatn ní plánování (uspo ádání) krajiny ve smyslu Úmluvy o krajin , jako. koncep ního nástroje k zajišt ní jejího funk ního uspo ádání s cílem zachování nebo zlepšení jejích funkcí, zvýšení ekologické stability a životaschopnosti krajiny a zachování jejích ekologických a estetických hodnot s p ihlédnutím k ostatním funkcím, které jsou v krajin nezbytné 6.6. P i vymezování ploch výroby a skladování v rámci funk ního využití území up ednost ovat v zastav ném a zastavitelném území nevyužívané nebo opušt né plochy bývalých pr myslových aj. areál (brownfields) 6.7. Zajistit p edpoklady pro ízený územní rozvoj respektující p írodní a kulturní hodnoty v atraktivn jších oblastech kraje, ve kterých lze p edpokládat v tší tlaky z hlediska rozvoje rekreace a turistiky. To se týká zejména oblasti Beskyd a Horního Vsacka, kde by p ípadné územní st ety ly být ešeny a slad ny na základ zpracování územních studií. 6.8. P i rekultivacích území dot ených t žbou nerostných surovin za le ovat p írod blízké prvky a plochy pro vývoj samovolnou sukcesí, vytvo it metodické podklady pro tyto ú ely 6.9. Vytvo it funk ní GIS ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje 7. Doprava Cílem koncepce je podpora environmentáln šetrn jších forem dopravy (železni ní, kombinovaná, ve ejná osobní a cyklistická doprava) a minimalizace st et zájm ochrany p írody a krajiny s dopravními systémy. Krátkodobé a st edn dobé cíle 7.1. Komplexní vyhodnocení potenciálních negativních vliv trasy pr plavu D-O-L na zájmy ochrany p írody a krajiny (posouzení vliv na jednotlivé složky ŽP ale i vyhodnocení dlouhodobé ekonomické návratnosti a možné dopady na celkový územní vývoj v regionu (ekonomické, urbanistické, sociální apod.). 7.2. Komplexní vyhodnocení možných potenciálních negativních vliv trasy rychlostní komunikace R49 na zájmy ochrany p írody a krajiny 7.3. Podpora vhodných technických a infrastrukturních opat ení vedoucích k minimalizaci negativních vliv dopravy na ŽP Dlouhodobé cíle 7.4. D sledné uplat ování proces SEA a EIA u nových výstaveb a rekonstrukcí dopravních sítí 7.5. Rozvíjet systém ve ejné dopravy a podporovat ekologické aspekty dopravy, jak vyplývá z díl ích cíl formulovaných ve Strategii rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 7.6. Zajišt ní pr chodnosti krajiny, omezení fragmentace populací a odstra ování st et s dopravními systémy 7.7. Zabezpe ení migra ních profil pro biotu na pozemních komunikacích 7.8. Snižování negativní zát že území vyvolané zejména silni ní dopravou 8. T žba nerostných surovin Cílem je ochrana geodiverzity krajiny a koordinace p ístupu k t žb surovin v etn za len ní vyt žených prostor do krajiny. Krátkodobé a st edn dobé cíle 8.1. D sledné uplat ování procesu EIA u nových t žebních ploch (8.2.)

- 15 -


8.2. Prosazovat environmentální aspekty t žby v souladu s dokumentem Regionální surovinová politika ZK (8.3.) Dlouhodobé cíle 8.3. Rekultivace a revitalizace t žebních prostor sm ovat ke zvýšení biologické rozmanitosti dot ených ploch (8.4.) 8.4. Dbát na ú elné dot žení otev ených dobývacích prostor (8.5.) 8.5. P ispívat k hospodárnému nakládání s ložisky nerostných zdroj (8.6.) 9. Turistika a rekreace Cílem je stanovení mantinel pro rozvoj rekrea ních aktivit v krajin , stimulace rozvoje ekologicky šetrných forem turistiky a zvýšení informovanosti rekreant a dalších uživatel o daném území. Krátkodobé a st edn dobé cíle 9.1. Podílet se na zpracování oborového dokumentu - generelu rekreace Zlínského kraje se zam ením na turisticky nejatraktivn jší oblasti (Valašsko, Horní Vsacko a Luha ovicko), kde lze v budoucnu o ekávat potenciáln nejvýznamn jší st ety s ochranou p írody a krajiny 9.2. Podporovat budování nau ných stezek 9.3. P ipravovat propaga ní materiály ochrany p írody 9.4. P ispívat ke zlepšení podmínek pro p ší a cyklistickou p ístupnost krajiny Dlouhodobé cíle 9.5. Podporovat rozvoj šetrné, ekologicky únosné turistiky 9.6. Stimulovat vytvá ení nových pracovních p íležitostí pro místní obyvatele v rámci ekoturistiky 9.7. P ispívat ke zlepšení životního prost edí p ím stských oblastí 9.8. Implementovat principy „Evropské charty udržitelného cestovního ruchu v chrán ných oblastech“ do managementu zvlášt chrán ných území 9.9. Podporovat rozvoj environmentáln šetrných dopravních systém Cíle v oblasti zvláštní ochrany p írody 10. Zvlášt chrán ná území Cílem je zajišt ní trvalé ochrany pro území s mimo ádnými p írodními hodnotami a zachování pop . zlepšení t chto hodnot prost ednictvím odborn zpracovaného a realizovaného plánu pé e. Krátkodobé a st edn dobé cíle 10.1. Na území kraje dobudovat sí území soustavy NATURA 2000 a vyhlásit již navržené EVL. 10.2. Pr žné zpracování plán pé e pro všechna chrán ná území 10.3. Postupná revize pozemk v ZCHÚ 10.4. Specifikovat ZCHÚ, pro jejichž existenci je nezbytné zajistit klidový režim Dlouhodobé cíle 10.5. Vytvo it ucelenou a vzájemn propojenou sí maloplošn nov navrhovaných území soustavy NATURA 2000 (EVL, PO).

chrán ných území (MZCHÚ) a

10.6. Mimo území CHKO zajistit dlouhodobý management pro MZCHÚ a EVL. 10.7. Ve spolupráci s MŽP zajistit systém a trvalé zajišt ní managementu a kompenzací na pozemcích, jež jsou sou ástí území NATURA 2000, s jejichž vlastníky byla uzav ena smluvní ochrana. Využít je t eba všech národních i nadnárodních zdroj financování. 10.8. Budování nau ných stezek 10.9. Harmonizace zájm ochrany p írody s ostatními zájmy v území (zejm. turistika, rekreace) 11. Zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich , stanovišt Cílem je aktivní a ú inná ochrana jednotlivých druh rostlin a živo ich , jejich populací, spole enstev i prost edí. Specifickým cílem je vytvá ení podmínek trvale p íznivých pro p edm ty ochrany v rámci území soustavy Natura 2000.

- 16 -


Krátkodobé a st edn dobé cíle 11.1. Dopracovat ervený seznam ohrožených druh rostlin a živo ich na území Zlínského kraje. 11.2. Specifikovat prioritní druhy v etn návrhu na stabilizaci (posílení) jejich populací 11.3. Vytvo it podmínky pro pokra ování existujících záchranných program 11.4. Pr žn aktualizovat monitoring invazivních druh rostlin Dlouhodobé cíle 11.5. Navrhnout a realizovat záchranné programy pro doposud ne ešené druhy (na základ vyhodnocení krajského erveného seznamu) 11.6. Zajistit tzv. bazální ochranu a pé i u významných stanoviš , jež nejsou sou ástí zvlášt chrán ných území ani navrhované soustavy Natura 2000. Mimo jiné se jedná o vytipovaná území v rámci optimalizace sít MZCHÚ (tzv. " eská NATURA"). Nebudou-li za azena jako další území do návrhu soustavy NATURA 2000, je pot eba je vyhlásit jako VKP. 12. Památné stromy Cílem je ochrana mimo ádn významných strom , jejich skupin a stromo adí p ed poškozováním, ni ením aj. škodlivými vlivy z okolí. Dlouhodobé cíle 12.1. Pr žn dopl ovat sí památných strom o doposud nechrán né jedince (skupiny) 12.2. Zajistit kvalitní odbornou pé i o památné stromy

2.5 Propojení cíl , priorit a opat ení kraje se správou CHKO edkládaná aktualizace KSOPK ZK eší ochranu p írody a krajiny mimo území CHKO. Z podstaty problematiky však nejsou, resp nemohou být cílové kroky a opat ení ešeny odd len , mimo kontext územní ochrany v rámci CHKO Beskydy a Bílé Karpaty. P edevším se jedná cíle, priority a opat ení pr ezového charakteru v rámci sektorových politik kraje, které se s cíli správy CHKO vzájemn dopl ují i ekrývají. Prost ednictvím sektorových politik kraj vytvá í celkový rámec prost edí a nápl inností, v rámci nichž mohou být cíle, priority a opat ení realizovány a dále konkretizovány v souladu s cíli a prioritami politik státu, p emž nutn musí p ihlížet a vycházet z místních specifik a danností na území kraje. Jedná se p edevším o sektorové politiky v oblasti vodního hospodá ství, zem lství a lesnictví, které do CHKO prostorov zasahují.

- 17 -


3. Strategie k napln ní cíl ochrany p írody a krajiny Strategických cíl ochrany p írody a krajiny lze dosáhnout aktivními postupy státu, kraje, obcí, ob an a dalších zú astn ných subjekt . Nástroje k realizaci cíl ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje vycházejí ze Státní politiky životního prost edí a Strategie udržitelného rozvoje R. Základním a prioritním edpokladem k dosažení cíl pospaných v p edchozí kapitole je zvyšování ve ejného pov domí o záležitostech životního prost edí. Pouze ve spole nosti, která toto pov domí siln vnímá a akcentuje, lze efektivn využít synergických efekt , jež výrazn napomáhají k realizaci strategických vizí a cíl .

3.1 Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta Základním dokumentem je Koncepce environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Zlínského kaje. edpokladem ú inné ekologické výchovy a osv ty (jakožto jedné ze základních podmínek skute ného zlepšení stavu p írody a krajiny) je možnost úplné a pravdivé informovanosti odborné i zájmové ve ejnosti o stavu a vývoji naší p írody a krajiny. Environmentálním vzd láváním, výchovou a osv tou se rozumí: P edávání soustavy znalostí a dovedností týkajících se zákonitostí biosféry, vztah lov ka a životního prost edí, problém životního prost edí z globálního i lokálního hlediska a možností i zp sob dosažení udržitelného rozvoje Rozvinutí schopností uvažovat v souvislostech a chápat interakci p ístup ekologických, technicko technologických, ekonomických i sociálních Podn cování aktivity a tvo ivosti zam ené k žádoucímu jednání Ovliv ování vztahu k p írod , odpov dnosti za jednání v i prost edí, ohleduplnosti a spolupráce v mezilidských vztazích P sobení na utvá ení hierarchie životních hodnot a celkového životního stylu ve smyslu pot eb udržitelného rozvoje Zákonnou normou stanovující všeobecné podmínky pro EVVO je zákon . 17/1992 Sb., o životním prost edí a to § 16: Výchova, osv ta a vzd lávání se provád jí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k v domí odpov dnosti za udržení kvality životního prost edí a jeho jednotlivých složek a k úct k životu ve všech jeho formách. Hlavní oblasti a s nimi související úkoly v rámci koncepce EVVO ve Zlínském kraji jsou: Školní a mimoškolní ekologická výchova d tí a mládeže Za le ování ekologické výchovy a vzd lávání do výuky na všech stupních škol, do aktivit školských za ízení a do mimoškolních aktivit Podpora rozvoje sít st edisek ekologické výchovy ve Zlínském kraji Podpora rozvoje terénních st edisek ekologické výchovy Osv ta a zapojení ve ejnosti Pr žná komunikace s médii v regionu Zajišt ní mediálního partnera pro environmentální vzd lávání, výchovu a osv tu Organizování osv tových a kulturn spole enských akcí pro ve ejnost Prezentace aktivit a organizací podílejících se na EVVO (internet, tiskoviny) Nabídka konkrétních dota ních program ve ejné správy a podnikatelských subjekt

k zapojení ve ejnosti, škol, neziskových organizací,

Podpora vzniku dalších Místních agend 21 v obcích regionu Ekologické poradenství pro ve ejnost Aplikace modelu a metod systémového poradenství Sdružení poraden STEP do Zlínského kraje P enos informací ze Sdružení poraden STEP k subjekt m v kraji Podpora rozvoje systému poraden dostupných ve ejnosti

- 18 -


Další vzd lávání dosp lých pro práci s d tmi a mládeží v rámci ekologické výchovy Koordinace dalšího vzd lávání pracovník škol a školských za ízení Koordinace nabídky vzd lávacích program pro nevládní neziskové organizace Podpora regionálních akcí zam ených na p edávání zkušeností v oblasti EVVO Ak ní plán environmentálního vzd lávání, výchovy edstavuje konkrétní aplika ní výstup EVVO. V dob zpracování této aktualizace byl již zve ejn n aktuální Ak ní plán environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty ve Zlínském kraji na léta 2011 - 2012, který rozpracovává konkrétní úkoly na úrovni samosprávného celku. Tento aktualizovaný ak ní plán je mnohem podrobn jší. AP vyhodnocuje starší verzi dokumentu pro období 2008 - 2010 a navrhuje strategické cíle pro následující období. Analytická ást Pr ezová pat ení: Jedná se o opat ení realizovaná v letech 2008 - 2010, na kterých se dále pr

žn pracuje

1. Zohled ovat priority Strategie vzd lávání pro udržitelný rozvoj eské republiky (2008 – 2015), Koncepce EVVO ve Zlínském kraji a cíl Ak ního plánu EVVO ve Zlínském kraji p i tvorb a realizaci koncep ních dokument Zlínského kraje. 2. Trvale podporovat spolupráci a pr žnou vým nu informací odbor školství, mládeže a sportu a životního prost edí a zem lství KÚ ZK vyplývající z Meziresortní dohody o spolupráci v oblasti EVVO mezi MŽP a MŠMT. 3. Vytvá et podmínky pro rozvoj krajského systému EVVO zejména t mito nástroji: - innost Komise Rady Zlínského kraje pro EVVO - rozvoj a innost Krajského poradenského a informa ního centra pro EVVO - podle pot eby vytvá et pracovní skupiny pro ešení aktuálních témat EVVO - mapovat a iniciovat rozvoj aktivit EVVO v kraji, zejména tam, kde zatím neexistuje nabídka služeb EVVO (tzv. „bílá místa“) a podporovat za ínající subjekty. 4. Monitorovat, systematicky podporovat a vyhledávat odpovídající finan ní zdroje pro rozvoj organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem, zejména center a st edisek ekologické výchovy s cílem stabilizovat sí t chto za ízení v kraji jako službu ve ve ejném zájmu 5. Podporovat a rozvíjet partnerskou spolupráci, komunikaci a spole né projekty organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem s dalšími organizacemi neziskového sektoru, ve ejnou správou, školami a školskými za ízeními, v . univerzit a vysokých škol, a podnikatelským sektorem. 6. Podporovat mezinárodní spolupráci organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem. 7. Podporovat a iniciovat místní systémy EVVO: a) nabízet a poskytovat metodickou pomoc p i tvorb místních koncepcí EVVO a realizaci místních systém EVVO, b) prezentovat konkrétní výsledky a p íklady dobré praxe kraje, m st a obcí. 8. Oce ovat výjime né aktivity osobností a organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem a prezentovat p íklady dobré praxe. edníci územních samosprávných celk s možností ú asti len volených orgán 9. Spolupracovat s pracovníky ve ejné správy pov ených obcí s cílem p edávat zkušenosti a prezentovat íklady dobré praxe v oblasti EVVO a udržitelného rozvoje. 10. Rozvíjet krajský komunika ní a informa ní systém EVVO a poskytovat informace i p edstavitel m a pracovník m ve ejné správy, m st a obcí. ti, mládež, pedagogi tí a odborní pracovníci 11. Podporovat realizaci a inovaci školních vzd lávacích program s ohledem na za le ování EVVO a výchovy k udržitelnému rozvoji, umožnit d tem a mládeži v maximální možné mí e pobyt v p írod a zavád t do výuky moderní formy a nástroje (nap . projektové vyu ování, mezip edm tový p ístup, školní projektové dny, výukové programy, terénní výuka, využívání program terénních st edisek ekologické výchovy a informa ních a komunika ních technologií).

- 19 -


12. Cílen podporovat další vzd lávání pedagogických pracovník , managementu a dalších zam stnanc škol a školských za ízení pro oblast environmentálního vzd lávání, výchovy, osv ty a udržitelného rozvoje s ohledem na probíhající kurikulární reformu. 13. Podporovat sít M.R.K.E.V. a Mrkvi ka jako platformu spolupráce škol a školských za ízení a organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem, rozvíjet vzd lávací programy, metodickou a informa ní podporu školních koordinátor EVVO. 14. Cílen podporovat další vzd lávání pracovník a len organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem pro oblast environmentálního vzd lávání, výchovy, osv ty a udržitelného rozvoje a ízení organizace. 15. Pro zajišt ní environmentálního vzd lávání a výchovy ve školách a školských za ízeních podporovat tradi ní regionální akce, nap . Ekologická olympiáda pro st edoškoláky, Krajská konference o EVVO, Krajský veletrh program a aktivit na podporu EVVO ve školách, školských za ízeních a NNO. Podniková a terciární sféra 16. Poskytovat komplexní informace zájemc m z podnikatelského sektoru v otázkách vztahu podnikání a životního prost edí. Poskytovat informace k zákon m, sm rnicím a aspekt m udržitelného rozvoje. 17. Posilovat pov domí ob an o problematice životního prost edí a aspektech udržitelného rozvoje. ipravovat, vydávat a efektivn distribuovat materiály v tišt né i elektronické podob o problematice EVVO, životního prost edí a udržitelného rozvoje. 18. Budovat dobré jméno EVVO prost ednictvím odpovídajících dostupných prost edk , s d razem na spole nou propagaci a komunikaci organizací a jejich aktivit.¨ 19. Kvalitativn i kvantitativn rozvíjet informa ní a komunika ní systém EVVO ve Zlínském kraji, v etn webové podpory. Pravideln aktualizovat a spravovat databáze tohoto systému. 20. Poskytovat informace ob an m o možnostech ú asti ve ejnosti ve všech ízeních, týkajících se ochrany životního prost edí v souladu s Listinou práv a svobod, zákonem . 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prost edí, ve zn ní zákona . 132/2000 Sb., a v souladu s mezinárodními smlouvami a dohodami. 21. Poskytovat informace a metodickou podporu p i realizaci Místních agend 21 (MA21) a podobn zam ených aktivitách, zajiš ovat osv tu a poradenství p i uplat ování princip udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Spolupracovat p i tom s místními neziskovými organizacemi a dalšími subjekty. 22. Podporovat ekologické poradenství jako službu ve ve ejném zájmu v souladu s Usnesením vlády . 408/2008 o Rozvojovém programu environmentálního poradenství v eské republice na roky 2008 – 2013. 23. Vytvá et podmínky pro rozvoj a fungování systému ekologického poradenství ve Zlínském kraji. Podporovat propojení do sít ekoporadenství v eské republice a do mezinárodních sítí. 24. Cílen podporovat další vzd lávání pracovník ekoporaden a zvyšovat tak jejich odbornou a profesní úrove . Finan ní zabezpe ení ak ního plánu EVVO ve Zlínském kraji 25. V souladu s dota ní politikou vyhlašovat podprogram PF03 na podporu projekt pro rozvoj školní i mimoškolní EVVO. Navrhovat tematické okruhy podprogramu PF03 v návaznosti na priority Koncepce EVVO ve Zlínském kraji. Doporu ení 27. Aktivn spolupracovat s meziresortní pracovní skupinou EVVO p i MŽP a poskytovat informace pro pr žnou kontrolu pln ní a aktualizace SP EVVO R.

- 20 -


Strategická ást Klí ové oblasti v rámci EVVO: ti, mládež - P isp t k ešení problematiky prevence odcizování d tí p írodnímu prost edí, nap . distribuovat informa ní a metodické materiály na místa, kde se setkávají rodi e d tí ve v ku 0–6 let (mate ská centra, pediat i apod.). - Sledovat a podporovat nabídky program vzd lávacích organizací a institucí pro MŠ a v praxi ov ené a z hlediska za len ní EVVO ukázkové školní vzd lávací programy MŠ. - Podporovat v praxi ov ené a z hlediska za len ní EVVO ukázkové školní vzd lávací programy ZŠ a SŠ a p enášet dobrou praxe do mén aktivních škol. - Podílet se na tvorb , nap . formou p ipomínkování, metodických materiál pro evaluaci environmentálních kompetencí žák na školách a pilotního zavád ní této evaluace do praxe, pokud bude tato aktivita provád na na státní úrovni. - Podporovat sí vzd lávacích organizací a institucí (st ediska a centra ekologické výchovy i školy samotné) p sobících v oblasti EVVO a podílet se na stabilizaci této sít . Nabídku program pr žn vyhodnocovat z hlediska zahrnutí klí ových témat EVVO, územního pokrytí všech ástí kraje a dle poptávky po službách - Propagovat nabídku ov ených environmentálních vzd lávacích program ostatních subjekt (st ediska a centra ekologické výchovy, muzea, ZOO, atd.) školám a motivovat je k jejich využívání (informace školám na portálech www.zkola.cz a www.liska-evvo.cz v etn p íklad dobré praxe, nápad a pom cek v oblasti EVVO). - Zahájit spolupráci s organizacemi a institucemi p sobícími v oborech, které s EVVO áste tematicky souvisejí (nap . výchova ke zdraví, výchova k bezpe nosti) a podporovat za le ování souvislostí s t mito obory do výuky EVVO na všech úrovních. - Motivovat školy k p írodním úpravám školních zahrad a k využívání školních pozemk a zahrad ve výuce. Umožnit vým nu zkušeností, p edávání informací a prezentaci p íklad dobré praxe v této oblasti. - Podporovat projekty a aktivity environmentálního zájmového vzd lávání a osv ty v etn po ádání sout ží (školských za ízení, informa ních center, poraden, zoologických a botanických zahrad, knihoven, muzeí, škol, environmentálních NNO, vzd lávacích a dalších institucí ur ených pro kontakt s ve ejností). Pedagogi tí a odborní pracovníci Podporovat nabídku program DVPP v oblasti EVVO minimáln na t ech úrovních: ídící pracovníci ve školství, - školní koordináto i EVVO, - ostatní pedagogi tí pracovníci. - Podílet se, nap . formou p ipomínkování, na vypracování a zavedení do praxe systému ov ování kvality kompetencí pedagogických pracovník v oblasti EVVO, pokud bude tato aktivita na státní úrovni realizována. - Podporovat vzd lávání pracovník vzd lávacích institucí neziskového charakteru, zejména pak lektor EVVO. Podílet se, nap . formou p ipomínkování, na vypracování a zavedení do praxe systému ov ování kvality lektor EVVO v organizacích poskytujících DV a jiné formy vzd lávání vzd lavatel . Podniková, ve ejná a terciární sféra - Podporovat vytvá ení partnerství a tvorbu vzd lávacích program pro podnikovou a terciární sféru. Navázat spolupráci s profesními organizacemi. - Uplat ovat osv tové aktivity vedoucí k motivaci podnik , firem a organizací zavád t environmentáln šetrnou výrobu a poskytování služeb.. Motivovat organizace p sobící v oblasti EVVO k za le ování tohoto tématu v rámci vzd lávacích a osv tových program . Informace, osv ta pro ve ejnost - Podporovat osv tu a ší ení informací (mezi laickou a odbornou ve ejnost) z oblasti ochrany životního prost edí (ochrany klimatu, ochrany ovzduší, odpad apod.). Podporovat informování ve ejnosti o rozhodování v otázkách životního prost edí. Využívat k tomu potenciálu nestátních neziskových organizací a jiných vzd lávacích subjekt .

- 21 -


- Poskytovat informace a metodickou podporu pro realizaci místních Agend 21 (MA21), uvád t p íklady dobré praxe, podporovat vým nu zkušeností z této oblasti. Ekologické poradenství - Za azovat ekologické poradenství do školících akcí EVVO pro profesionální i dobrovolné pracovníky. Informace o ekologickém poradenství p edávat do škol, podporovat jejich využívaní ve školní výuce EVVO. - Podporovat rozvojové aktivity v oblasti ekologického poradenství jako služby ve ve ejném zájmu v souladu s Usnesením vlády . 408/2008 o Rozvojovém programu environmentálního poradenství v eské republice na roky 2008 - 2013. - Vytvá et podmínky pro rozvoj a fungování systému ekologického poradenství ve Zlínském kraji. Podporovat propojení do sít ekoporadenství v eské republice STEP a do mezinárodních sítí. Indikátory Existuje nabídka a vznikají nové vzd lávací programy pro d ti v MŠ, žáky ZŠ a SŠ, vzd lavatele, odbornou i laickou ve ejnost. Existuje nabídka a vznikají nové metodické materiály pro výuku EVVO. Portály www.zkola.cz a www.liska-evvo.cz jsou pravideln aktualizovány novými informacemi z oblasti EVVO. Jsou podporovány projekty zam ené na EVVO a EP. Infrastruktura v EVVO, koordinace, spolupráce, komunikace: - Po ádat konference, seminá e (zejména klí ové akce jako je Krajská konference o EVVO ve ZK a Krajský veletrh program a aktivit na podporu EVVO, globální výchovy a výchovy k udržitelnému rozvoji ve školách a školských za ízeních a neziskových organizacích ve ZK) a podporovat publika ní innost v oblasti EVVO sloužící vým zkušeností a ší ení dobré praxe, v etn zahrani ní. - Podporovat stabilizaci innosti vzd lávacích institucí v oblasti EVVO. - Zohled ovat priority koncep ních dokument z oblasti EVVO, EP a udržitelného rozvoje p i tvorb a realizaci jiných koncep ních dokument Zlínského kraje. - Spolupracovat s pracovníky ve ejné správy pov ených obcí (zejména odbor životního prost edí a školství) s cílem p edávat zkušenosti a prezentovat p íklady dobré praxe v oblasti EVVO a udržitelného rozvoje. - Trvale podporovat spolupráci a pr žnou vým nu informací odbor školství, mládeže a sportu a životního prost edí a zem lství KÚ ZK vyplývající z Meziresortní dohody o spolupráci v oblasti EVVO mezi MŽP a MŠMT. Podporovat tuto spolupráci také na úrovni m st a obcí. - Vytvá et podmínky pro rozvoj krajského systému EVVO zejména t mito nástroji: innost Komise Rady Zlínského kraje pro EVVO rozvoj a innost kancelá e Lísky – o.s. pro EVVO jako poradenského a informa ního centra pro EVVO podle pot eby vytvá et pracovní skupiny pro ešení aktuálních témat EVVO - Podporovat a rozvíjet partnerskou spolupráci, komunikaci a spole né projekty organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem s dalšími organizacemi neziskového sektoru, ve ejnou správou, školami a školskými za ízeními, v etn univerzit a vysokých škol, dalšími organizacemi a institucemi zabývajícími se vzd láváním a osv tou (ZOO, muzea, knihovny apod.), podnikatelským sektorem. - Podporovat mezinárodní spolupráci organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem. - Podporovat a iniciovat místní systémy EVVO: nabízet a poskytovat metodickou pomoc p i tvorb místních koncepcí EVVO a realizaci místních systém EVVO, prezentovat konkrétní výsledky a p íklady dobré praxe kraje, m st a obcí. - Oce ovat výjime né aktivity osobností a organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem a prezentovat p íklady dobré praxe. - Rozvíjet krajský komunika ní a informa ní systém EVVO a poskytovat informace p edstavitel m a pracovník m ve ejné správy, m st a obcí, profesionálním i dobrovolným pracovník m, pedagog m,

- 22 -


www.liska-evvo.cz a ve ejnosti. K tomu mimo jiné využívat portály www.zkola.cz, www.zlk.neziskovka.cz. - Aktivn spolupracovat s meziresortní pracovní skupinou EVVO p i MŽP a poskytovat informace pro pr žnou kontrolu pln ní a aktualizace SP EVVO R. - Provést zmapování situace v sektoru EVVO ve Zlínském kraji a na základ získaných údaj aktualizovat Koncepci EVVO ve Zlínském kraji. Indikátory Jsou po ádány konference, seminá e a další podobné aktivity, zejména klí ové akce. Existuje krajský komunika ní a informa ní systém. Existuje a rozvíjí se partnerská spolupráce v etn mezinárodní. Je realizováno mapování situace v sektoru EVVO. Indikátory: - Podílet se, nap . formou p ipomínkování, na dopracování a pilotním ov ení systému indikátor EVVO pro r zné úrovn (národní, regionální, pop . místní) a zajišt ní jejich propojení, pokud bude tato aktivita realizována na státní úrovni. Finan ní rámec: - Využívat specificky zam ené podprogramy v rámci Programového fondu ZK na podporu aktivit v oblasti EVVO. - Umožnit efektivní podporu EVVO z Globálních grant OPVK. - Monitorovat, systematicky podporovat a vyhledávat odpovídající finan ní zdroje pro rozvoj organizací zabývajících se EVVO a udržitelným rozvojem, zejména center a st edisek ekologické výchovy s cílem stabilizovat sí t chto za ízení v kraji jako službu ve ve ejném zájmu. Návrh rozpo tu 2011 ORJ

Název položky

ástka K

20

ENERSOL 2011

150 000

70

Ochrana p írody - Ekologická výchova a osv ta

300 000

70

Programový fond - podprogram PF04-11 na podporu ekologických aktivit ve ZK

500 000

200

Projekt „P eshrani ní spolupráce v EVVO“

349 168

Celkem

1 299 168

- Rozpo tový výhled 2012 - bude v roce 2011 upravován. P edpokládá se podobné rozd lení, jako v roce 2011, krom projektu „P eshrani ní spolupráce v EVVO“, jehož realizace skon ila v roce 2011. Indikátory: Jsou využívány rozpo tované zdroje.

3.2 Právní nástroje Legislativa zam ená na problematiku životního prost edí se u nás za ala intenzivn rozvíjet až po roce 1989, kdy došlo v pom rn krátké dob k vydání ady zákon zam ených na ochranu životního prost edí. Zásadními kroky, které celkov akcelerovaly legislativní proces v oblasti ochrany životního prost edí byl vedle schválení zákona o ochran p írody a krajiny (Zákon . 114/1992 Sb.), zrod institutu posuzování vliv zám a koncepcí na životní prost edí (proces EIA a SEA vyplývající ze zákona . 100/2001 Sb.). V posledních letech pak byla právní úprava ochrany životního prost edí významn ovlivn na procesem harmonizace eského práva s právem Evropských spole enství i postupným p istupováním k mezinárodním úmluvám (nap . implementace soustavy NATURA 2000). Lze konstatovat, že v sou asné dob již existují v eské republice standardní právní podmínky pro tvorbu a realizaci ochrany p írody a

- 23 -


krajiny i pro zapojení ve ejnosti a administrativy do napl ování politiky ochrany životního prost edí a zapracování této problematiky do územního plánování a sektorových i vícesektorových politik. Rejst ík právních nástroj je pom rn široký a vstupem eské republiky do Evropské unie dále vzr stá. ehled legislativy na úseku ochrany p írody a krajiny je uveden v ásti P ílohy dokumentu.

3.3 Ekonomické nástroje Ekonomické nástroje p edstavují jeden z nejefektivn jších zp sob pro zajišt ní politiky ochrany životního prost edí. Vedle nástroj negativní stimulace (dan , poplatky, pokuty) je zcela zásadním ekonomickým nástrojem poskytování podpor do oblasti životního prost edí z domácích i zahrani ních zdroj , v etn fond Evropské unie (viz podrobný p ehled v P íloze dokumentace). Ekonomické nástroje budou p i uplat ování cíl ochrany p írody nabývat stále v tšího významu. Zna se zvýšily a zvyšují finan ní nároky v rámci pln ní úkol a opat ení vyplývající z lenství eské republiky v Evropské unii. Bude proto nezbytné ve vyšší mí e využívat vhodných mechanism ekonomického ohodnocení tržních i netržních p írodních zdroj a zvyšovat míru finan ní podpory zájmu ochrany p írody a krajiny z ve ejných i soukromých prost edk . V budoucnu lze p edpokládat zásadní legislativní zm ny v p ístupu k ekonomickým aspekt m kvalitního životního prost edí, které je vnímáno p edevším mimoekonomickými, kriterii (která jsou jinak pochopiteln zcela zásadní a je nutno k nim prioritn p ihlížet) a vznik postup , jak životní prost edí, tedy "p írodu", resp. jeho jednotlivé složky, finan ohodnotit. ehled možných aktuálních zdroj pro realizaci úkol a opat ení v ochran p írody a krajiny je uveden v ásti P ílohy dokumentace.

3.4 Informa ní nástroje Právo na informace o životním prost edí a o svobodném p ístupu k informacím jsou legislativn zakotveny zákonem . 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prost edí a zákonem . 106/1999 Sb., o svobodném p ístupu k informacím v platném zn ní. Pot eba garantovaných informací významn vzrostla se vstupem eské republiky do Evropské unie (zejména pro vyhodnocování a prosazování žádostí na dotace ze strukturálních fond nebo jako podklad pro územn plánovací dokumentace, územn plánovací podklady a r zné oborové koncepce, ú ast ve ejnosti v rámci procesu EIA a SEA apod. Informa ní a datové zdroje budou vázány povinností garantovat údaje. Mezi hlavní informa ní nástroje pat í web ministerstva životního prost edí, portál ve ejné správy a portál Agentury ochrany p írody a krajiny (jejichž sou ástí jsou mapový server a metainforma ní systém), z dalších pak portál NATURA 2000. Rostou požadavky na mezioborové ešení problém , v asnost a dostupnost informací, jejich kvalitu a obsažnost. Velmi siln se uplat uje technologie GIS v rámci webového rozhraní, možnostmi propojení lokálních aplikací GIS s mapovými servery apod. Lze konstatovat, že technologie GIS a její webová aplika ní rozhraní, jsou již jak v rámci státu, tak i kraje, zcela standardní technologií. Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje je zpracována v klasické i digitální form . Její prezentace na webových stránkách Krajského ú adu Zlínského kraje proto p edstavuje významný nástroj p i dosažení cíl v ní obsažených. V tabulkové ásti koncepce (tab. .7) je položkov uveden adresá nejvýznamn jších www stránek týkajících se ochrany p írody a krajiny. Ší ení informací o životním prost edí a jeho ochran spole s environmentální výchovou, vzd láváním a osv tou p edstavují významné nástroje k ovliv ování environmentálního pov domí ve ejnosti prost ednictvím médií, informa ních st edisek, osv tových a ú elových za ízení a za ízení nevládních neziskových organizací.

3.5 Ostatní nástroje Pro dosažení cíl ochrany a tvorby životního prost edí budou vedle výše popsaných nástroj využívány i další nástroje realizace státní politiky životního prost edí jako jsou: Nástroje strategického plánování Tvo í je strategické a ak ní plány jakožto komplexní programové dokumenty obcí, m st, mikroregion a kraje. Dále je to Agenda 21, jako nástroj pro uplatn ní princip udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Tradi ním ú inným nástrojem prosazování cíl udržitelného rozvoje je územní plánování. Na úrovni kraje jsou hlavním územn plánovacím dokumentem Zásady územního rozvoje Zlínského kraje, dále územní plány obcí, krajské strategické oborové dokumenty a postupy v rámci tvorby územního plánu

- 24 -


(hodnocení URU) a procesu posuzování vliv na životní prost edí - hodnocení zám (EIA) a koncepcí (SEA). Proces posuzování vlív je v bec klí ovým nástrojem p i prosazování environmentálních aspekt v oblasti územního a strategického plánování. Sama KSOPK ZK pak p edstavuje oborový dokument v oblasti ochrany p írody a krajiny, nicmén má pr ezový charakter s ohledem na prosazování t chto zájm v rámci sektorových politik kraje. V koncep ní innosti sektorových politik kraje je pak nutné jejich vzájemné sla ování. Nezbytná je tedy vzájemná koordinace a zajišt ní návaznosti oborových strategických dokument (tj. napl ování principu integrace) s cílem pr tu zájm ochrany p írody nap politikami v rámci jejich provád ní. Nástroje zapojování ve ejnosti Zahrnují vedle legislativních opat ení tzv. m kké nástroje, nemající povahu legislativního opat ení (institut referenda a místního referenda, instituce ombudsmana, možnosti p ipomínkování ve ejností aj.). Význam chto nástroj vzrostl po ratifikaci a implementaci Aarhuské úmluvy, obsahující tzv. procesní triádu, tj. právo k p ístupu k informacím o životním prost edí, aktivní ú ast ve ejnosti v rozhodovacích procesech, týkajících se životního prost edí a zajišt ní právní ochrany v záležitostech životního prost edí). Dobrovolné nástroje V sou asné podob zahrnují zejména ekolabelling (ozna ování ekologicky šetrných výrobk , p vodu výrobku), podpora tzv. zeleného nakupování, zavád ní environmentálních systém ízení podle EMAS nebo ISO 14001, uzavírání dohod mezi státní administrativou a výrobci se závazkem používat šetrn jší technologie a postupy z hlediska dopadu na životní prost edí a prosazování t chto technologií a jejich aplikace v praxi (nap . užití tzv. BAT technologií, elektrospot ebi e s nejnižší t ídou energetické spot eby apod.).

3.6 Mezinárodní spolupráce Ochrana a tvorba životního prost edí není záležitostí jednoho regionu i státu, ale vyžaduje komplexní ístup p esahující hranice stát i kontinent . Spole ný a koordinovaný mezinárodní p ístup je jediná efektivní cesta k ešení globálních environmentálních problém . Velkou úlohu na mezinárodním poli sehrává Evropská unie a eská republika jako její len má p íležitost i povinnost zapojovat se do problematiky ochrany životního prost edí a udržitelného rozvoje a podílet se na ešení existujících problém . Hlavním cílem je podpora mezinárodní spolupráce a prosazování priorit Evropské unie na úrovni kraje, což že být zajišt no pouze provázaností strategických a koncep ních materiál s materiály republikovými a materiály EU a jejich postupným zaved ním do praxe. Tento proces po vstupu R do EU již dlouhodob probíhá. ehled mezinárodních environmentálních smluv je uveden v ásti P ílohy dokumentu. V rámci kraje již došlo k postupné tvob a zajišt ní ú inných mechanism a administrativních kapacit pro ípravu program erpajících z fond EU a zajišt ní jejich efektivního využívání. Nejvýznamn jším úkolem uplynulých let bylo vytvo ení evropské sít chrán ných území - soustavy NATURA 2000, sestávající z evropsky významných lokalit a pta ích oblastí, jež mají zajistit ochranu nejvíce ohrožených druhy rostlin, živo ich a p írodních stanoviš . Vytvo ení soustavy NATURA 2000 na území R vyvolalo díl í zm ny v národní legislativn (novelizace zákona . 114/1992 Sb., o ochran írody a krajiny, zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, zákon . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu a další). Nejd ležit jšími právními p edpisy EU (související v aplika ní rovin s vymezením soustavy NATURA 2000) v oblasti ochrany p írody jsou: 1) Sm rnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochran voln žijících pták (zkr. sm rnice o ptácích). 2) Sm rnice Rady 92/43/EHS z 21. kv tna 1992 o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin (zkr. sm rnice o stanovištích). Mezinárodní smlouvy jsou uzavírány eskou republikou a závazky z nich plynoucí jsou dále rozpracovávány. Zlínský kraj sousedí svou východní hranicí se Slovenskou republikou, která je nej ast jším objektem mezinárodní spolupráce. Mezinárodní spolupráce se rozvíjí zejména na úrovni mezinárodních i regionálních organizací zabývajících se problematikou ochrany životního prost edí. Od vstupu do EU je možná ú ast subjekt z R i na zahrani ní rozvojové pomoci poskytované Evropskou unií v rámci Evropy i ostatních sv tadíl :

- 25 -


Subjekty z R mohou žádat o granty a ú astnit se tendr v rámci všech program EU, s výjimkou t ch, které jsou financovány z prost edk Evropského rozvojového fondu (EDF). Granty jsou vypisovány p evážn pro nevládní neziskové organizace. Návrhy projekt jsou p edkládány na základ výzvy Evropské komise (Call for Proposals). Tendry na poskytnutí služeb, zboží nebo prací jsou vypisovány na základ schválených program . Tendr se mohou zú astnit i komer ní firmy. Veškeré informace jsou dostupné na internetu: Na stránkách Evropské komise - kancelá e EuropeAid je podrobná databáze plánovaných, vypsaných i uzav ených tendr a grant - http://ec.europa.eu/index_cs.htm Mezinárodní spolupráce na úrovni kraje se odehrává p edevším prost ednictvím nevládních organizací. eská republika splnila podepsáním Memoranda o porozum ní podmínky ú asti v Ak ním programu Evropských spole enství na podporu nevládních organizací inných v oblasti životního prost edí, které nyní mohou erpat prost ednictvím grant prost edky na svou innost. Mezinárodní spolupráce se rovn ž rozvíjí na úrovni partnerských m st, euroregion i mikroregion .

- 26 -


4.

Návrh sady monitorovacích ukazatel koncepce, vyhodnocení ukazatel

napl ování

Stanovení sady monitorovacích ukazatel napl ování koncepce vychází z definovaných priorit, aktualizované KSOPK ZK. V následující kapitole je v tabulkách uveden p ehled kvantifikovatelných indikátor napl ování koncepce.

4.1 Indikátory napl ování koncepce v oblasti obecné ochrany p írody Lesní hospodá ství: Indikátor

rná jednotka

Vým ra evidovaných mok ad na PUPFL

ha

Vým ra drobných vodních ploch na pozemcích ur ených k pln ní funkcí lesa a na vodote ích protékajících lesem

ha

Zastoupení listnatých d evin v lesních porostech

%

Zalesn ní zem

lských p d

ha

Plošné zastoupení les (v etn d evinných formací charakteru lesa, vzniklých nap . sukcesí)

ha

Vým ra zp tn rekultivovaných ploch zejména po t žb nerostných surovin

ha

Zem

lství: Indikátor

rná jednotka

Zábor ZPF pro stavební funkce

ha

Vým ra nových trvalých zatravn ní (charakter TPP s možností p evést do kultury)

ha

Po et akcí zam ených k ochran , obnov a údržb krajiny

po et akcí

Finan ní objem akcí zam ených k ochran , obnov a údržb krajiny Evidence certifikovaných ekologicky hospoda ících zem Vybudovaná za ízení na ochranu pozemk

lc

po et subjekt

proti vodní erozi

po et akcí

Vybudovaná za ízení na ochranu pozemk proti v trné erozi

po et akcí

Po et obnovených polních cest

km

Vodní hospodá ství: Indikátor

rná jednotka

Realizované akce v rámci krajinotvorných program

po et akcí

Finan ní objem akcí v rámci krajinotvorných program Revitalizované vodní toky a nádrže

po et akcí

Finan ní objem realizovaných revitalizací Délka revitalizovaných úsek vodních tok

Km

Vým ra revitalizovaných vodních nádrží ha

ha

Nov vybudované OV

EO

Nov budované travnaté sedimenta ní pásy

km

Nov budované zatravn ní údolních niv

ha

Založení a obnova mok ad

ha

Územní systémy ekologické stability: Indikátor

rná jednotka

Realizovaná biocentra

ha

Realizované biokoridory

ha

Krajinný ráz: Indikátor

rná jednotka

Revitalizované plochy brownfields

ha

Vým ra p írodn blízkých rekultivací v t žebních prostorech

ha

- 27 -


Územní plánování: Indikátor

rná jednotka

Využití rozvojových ploch v rámci brownfields

ha


ha

Doprava: Indikátor

rná jednotka

Sledování míry fragmentace krajiny na základ kriterií polygon UAT Budování za ízení k zajišt ní migra ní pr chodnosti tam, kde je to nutné (migra Délka nových a rekonstruovaných cyklostezek

významná území)

po et akcí km

Hodnota úspory asu v silni ní doprav

žba nerostných surovin: Indikátor

rná jednotka


ha

Turistika a rekreace: Indikátor

rná jednotka

Délka nov vybudovaných nau ných stezek

km

Délka nov vybudovaných víceú elových stezek

km

Množství vydaných propaga ních materiál

po et titul

ízení ekofarem

po et subjekt

4.2 Indikátory napl ování koncepce v oblasti zvláštní ochrany p írody Zvlášt chrán ná území: Indikátor

rná jednotka

Vyhlášení maloplošn chrán ných území

po et vyhlášení; ha

Vyhlášení evropsky významných lokalit


Registrace významných krajinných prvk


Budování nau ných stezek

km

Zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich , stanovišt : Indikátor Záchranné programy dosud ne ešených druh z

rná jednotka erveného seznamu

po et titul

Památné stromy: Indikátor Dopl ování památných strom a dosud nechrán ných jedinc

rná jednotka i skupin

Vyhlášení ochrany památných strom a jejich skupin

po et vyhlášení po et vyhlášení

- 28 -


5. Vyhodnocení zm n koncepce 5.1 Cíle návrhu ešení Návrhovaná opat ení sledují cíle v oblasti obecné a zvláštní ochrany ochrany p írody, tedy celkové zlepšení stavu životního prost edí na území Zlínského kraje.

5.2 Základní charakteristika navrhovaných opat ení Opat ení v oblasti obecné ochrany p írody mají pr ezový charakter vyplývající z pot eby akcentovat environmentální rozm r v rámci konkrétní nápln jednotlivých sektorových politik kraje. V aplika ní rovin tak jde o environmentáln p íznivé postupy v souladu s legislativou, resp. postupy cílen využívající právní edpisy na ochranu p írody a krajiny, lesa a jednotlivých složek životního prost edí (tj. vody, p dy, ovzduší, nerostného bohatství apod.) v rámci jednotlivých sektorových politik kraje (zem lství, lesnictví, vodní hospodá ství, doprava, územní plánování apod.). Opat ení v oblasti zvláštní ochrany p írody již p edstavují konkrétní politiku v oblasti územní ochrany írody a krajiny charakteru p ímých opat ení a aktivit. Jsou jimi p edevším vyhlašování ZCHÚ, území NATURA 2000, VKP, v etn dlouhodobého zajišt ní jejich managementu, dále vyhlašování památných strom , jejich dlouhodobá pé e, ochrana zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich , cílená likvidace invazních druh rostlin apod. K zajišt ní synergických podp rných efekt pot ebných k úsp šnému prosazování navrhovaných opat ení je nutným p edpokladem jednak environmentální pov domí obyvatel kraje a také podpora kraje a státu širokým subjekt m. Jako podp rný prost edek k napl ování koncepce tak slouží oblast environmentálního vzd lávání a realizace nejr zn jších environmentálních program a dota ní podpora státu, kraje a EU v rámci konkrétních projekt . Jako zp tná vazba je navržena sada indikátor , sledující stav napl ování a celkovou úsp šnost koncepce (viz kapitola 1.4). Podrobn ji by m l být monitoring napl ování koncepce a využití navržené sady indikátor specifikovány v rámci dosud nezpracovaného ak ního programu ochrany p írody (viz kapitola 1.6).

5.3 Harmonogram a asový sled opat ení edm tná opat ení jsou rozd lena na krátkodobá, st edn dobá (v asovém rozmezí cca od 2- 5 let), a opat ení dlouhodobá (v asovém rozmezí cca 10 let).

5.4 Požadavky na koordinaci Nutnost koordinace vyplývá z priority napl ování environmentálních cíl kraje.

nap

sektorovými politikami

5.5 P ínos navrhovaných opat ení Navržená opat ení p edstavují soubor postup , jež mají vést ke zlepšení sou asného stavu životního prost edí na území Zlínského kraje. P edpokladem k tomu aby tato opat ení byla úsp šná, je nutnost vzájemné koordinace mezi jednotlivými resorty, jež zajiš ují prosazování sektorových politik kraje.

5.6 Odhad finan ních náklad Rámec finan ních odhad realizace aktualizované KSOPK ZK sice vychází z odhad náklad obsažených v p vodní koncepci, ovšem zohled uje sou asnou cenovu hladinu, aspekt inflace a aktuální ekonomickou realitu ale také nové skute nosti plynoucí ze vstupu R do EU (zejména jde o finan ní náklady na vybudování soustavy NATURA 2000). Garantem realizace této koncepce je státní správa a to jak na krajské úrovni, tak na úrovni p íslušných i pov ených ú ad . Základním p edpokladem napln ní t chto finan ních nárok je ovšem uplatn ní principu dopl kovosti tedy nalezení dohody s obcemi, ochránci p írody, podnikateli apod. ve smyslu rozvinutí takových aktivit za odborné i finan ní podpory státu.

- 29 -


Ekonomické vyhodnocení souboru opat ení k zabezpe ení strategických cíl , úkol a opat ení je zpracováno rámcov s p ihlédnutím k významn rostoucí d ležitosti zájm ochrany p írody a krajiny v souladu s aktualizovanou státní politikou životního prost edí. Sou ástí ekonomického vyhodnocení je i odhad náklad na realizaci modelových projekt , které by ešily problematiku krajského významu (regionální ÚSES, ZCHÚ v kompetenci KÚ) pop . sloužily jako vzorové realizace. Oblast obecné ochrany p írody Lesy

Provést revizi ploch ÚSES na lesích ve vazb na územní plány obcí i územní plán velkého územního celku Promítnout ÚSES na všech jeho úrovních do oblastních plán rozvoje les a lesních hospodá ských plán

Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K

Modelové projekty, propagace v tis K

Poznámka

Aktualizace okres Zlín 0

500

0

0

0

0

Dotace kraje na obnovu lesních porost

Podporovat postupné zvyšování podílu meliora ních a zpev ujících d evin p i obnov les a zales ování 20 000 Podporovat opat ení omezující škody na lesní p , mok adech a bylinných spole enstvech v d sledku t žby d eva, podpo it p ibližování d eva šetrnými technologiemi . Individuáln posuzovat lokality zem lské p dy k zalesn ní zejména s ohledem na reten ní schopnost krajiny a krajinný ráz (zachování ekoton , lu ních, nivních, enkláv v lesních komplexech) Zmapovat stav v trolam a polních remíz , navrhnout vhodné zp soby jejich rekonstrukce

0

0

4 000

0

0 Administrativa - p i projednávání zám zales ování

0

0

0 Vypracovat metodiku obnovy

250

0

100 Dotace kraje na obnovu lesních porost - viz výše

0

Využívat všechny možnosti k optimalizaci stav spárkaté zv e (mimo intenzivních chov v oborách) na ekologicky únosnou úrove , bezpodmíne v ZCHÚ a na plochách ÚSES (prioritn NR a R ÚSES) Podporovat hnízdní možnosti v lesních ekosystémech (ochrana doupných strom , zachování ekoton , podpora ke ového patra) a posílit tak pta í populace. Využít místních specialist a dobrovolných ochránc p írody k monitoringu, zpracování odborných program a jejich realizaci Zhodnotit lesní cestní sí ve spolupráci s UHUL a LCR a minimalizovat její negativní vlivy na vodní režim území -

Sumarizace lesy

Administrativa v rámci projednávání a schvalování nových LHP Dotace kraje na obnovu lesních porost - šetrné p ibližování

Zvyšovat podíl lesních ekosystém s druhovou skladbou blížící se stanovištn odpovídající druhové skladb Zpracovat a realizovat program záchrany a rozší ení ohrožených a vzácných druh d evin (b ek, jilm, jalovec, tis, t eše pta í, hruše planá, jablo lesní a další) ve smyslu jejich ekologického i ekonomického významu

Administrativa v rámci projednávání a schvalování nových LHP

0

0

Administrativa v rámci projednávání a schvalování nových LHP Propagace

0

0

300

Prakticky ešeno v rámci spolupráce na výzkumných úkolech VÚLHM, výzk.stanice Kunovice Zpracovat studii pro optimalizaci stav nezávislým odborníky

0

0

300 Administrativa V rámci projednávání nových LHP a p i jednáních s lesními správci.

0

500

0

V Ch ibech spolupráce na podporu hnízdních možností rozmíst ním budek pro vybrané druhy pták (sovy, lejsek). Využít dotace PRV MZe

0

800

0

24 250

1 800

700

- 30 -


Zem

lství

Dopl ování specifikace produk ních blok zem lské p dy s významnými zájmy ochrany p írody ve spolupráci s regionálním odborem MZe (prioritou u chto pozemk by m ly být neproduk ní funkce) Cílen podporovat takové formy zem lství, které jsou šetrné ke krajin , zvyšují její diverzitu a navracejí tradi ní zem lské technologie do krajiny (extenzivní pastva, šetrné kosení, vysokokmenné sady aj.) Podpora v ela ství - formou podpory za ínajících v ela Prosadit do života regulativ navržený v ZÚR Zlínského kraje: „Podporovat územní úpravy a opat ení vedoucí ke zvýšení reten ních schopností území a kultivaci vodních tok , vodních ploch , zdroj podzemní vody a vodních ekosystém sledn vyžadovat pln ní legislativních opat ení stanovených pro GMO – plodiny, rovn ž monitorovat stování nových doposud pln neprov ených plodin (nap . energetické eviny a jiné plodiny, importované trávy) sledn vyžadovat, aby v územn plánovacích dokumentacích byly íslušné kapitoly ochrany p írody a krajiny zpracovány k tomu oprávn nými osobami (autorizace ÚSES, ZKT) Podílet se na vytvo ení efektivního informa ního systému pro potenciální žadatele o dotace v rámci širokého okruhu program pé e o krajinu, usilovat o zavedení dlouhodobých program Podporovat projektování a realizaci komplexních pozemkových úprav (KPÚ), aktivn vstupovat do tohoto procesu, iniciovat zahájení KPÚ z d vodu vytvá ení podmínek k racionálnímu hospoda ení, k ochran a zúrodn ní p dního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability (§2 zákona 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách ve zn ní novel) Požadovat (zejména v rámci KPÚ) optimalizaci zastoupení jednotlivých druh pozemk v závislosti na daných írodních a stanovištních podmínkách

Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K


Poznámka

Administrativa - pr žná aktualizace blok ZPF se zájmy OPK pro Mze v rámci uplat ování agroenvironmentálních opat ení 0

0

0 Propaga ní brožury

0

0

200

500

0

0 Administrativa

0

0

0 Administrativa ve spolupráci s UKZUZ

0

0

0 Administrativa

0

0

0 Administrativa - ešit v rámci webových stránek kraje ve spolupráci s AOPK, st . Zlín

0

0

0 Administrativa

0

0

0 Administrativa

0

0

0

Kombinovat stimula ní a regulativní opat ení k rozvoji ekologicky p íznivého a krajinotvorného zem lského hospoda ení v mí e, která odpovídá zájm m ochrany p írody

0

0

100

Zhodnotit stav meliora ních systém v kraji, specifikovat plochy vhodné k revitalizaci ve spolupráci s PM

0

300

0

Propagace ve spolupráci s MZe a Agrární komorou

- 31 -


Zem

lství

Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K

Zmapovat stav zelen rostoucí mimo les, zejména doprovodných alejí, skupinové zelen a ploch s p irozenou sukcesí d evin

0


2000

200 Administrativa

Podporovat optimalizaci blok orné dy s p ihlédnutím ke stan. podmínkám a prostupnosti krajiny (max 30 ha)

ešit v rámci KPÚ 0 Propagace výsadeb

Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odr d ovocných evin pro výsadby ve volné krajin , spolupráce se sada i a ovocná i, kte í se zabývají p ípravou sazenic lokálních ovocných odr d a se zakladateli sad s t mito odr dami

Sumarizace zem

lství

Vodní hospodá ství

0

0

200

500

2300

600

Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K


Poznámka

Administrativa

sledn respektovat existující zákony a na ízení p i povolování staveb a jiných innostech v záplavovém území

0

0

0

Nep ipustit další technicistiní p ístupy v úprav vodních tok . Výjimky jsou možné pouze v zájmu ochrany zdraví a majetku. Vyhodnotit neupravené úseky tok ve spolupráci s PM

0

400

0

Zpracovat jednotnou evidenci vodních a mok adních ploch ve smyslu Ramsarské úmluvy v etn jednozna né lokalizace

0

500

0

Zpracovat studie odtokových pom pro nejvýznamn jší toky v kraji ve spolupráci s PM a Mze

0

2000

0

Mimo ádnou pozornost v novat rozvojovým aktivitám v údolní niv Moravy, která je zárove hlavní rozvojovou osou Zlínského kraje

Poznámka

Administrativa eky

Podporovat vznik malých vodních ploch, obnovu rybník apod. aktivity v soukromém sektoru v etn osv ty (rybí obsádka, sklony svah , podpora biotop pro obojživelníky aj.)v rámci program OPŽP

0

0

0 Propagace

0

0

500 Administrativa

Podporovat prost ednictvím správ vodních tok revitalizace vodních tok a nádrží, které byly v minulosti nevhodn upraveny

0

0

0

Iniciovat postupnou revitalizaci odstavených vodních ramen

0

500

0

Budovat rybí p echody u migra ních bariér ve spolupráci s Povodí Moravy

0

0

0

Preferovat liniové a plošné revitalizace ed díl ími

0

0

0

Odstra ovat p iny zanášení a eutrofizace vodních nádrží a vodních tok , vytvá et podmínky pro zakládání filtra ních pás podél vodních tok a nádrží

Administrativa - vypracovat harmonogram budování Administrativa Modelový projekt

0

Sumarizace vodní hospodá ství

- 32 -

0

500

3 400

1 000


Územní systém ekologické stability

Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K


Poznámka

Dopracovat aktualizaci okr. Zlín

Zpracovat krajskou dokumentaci (.dgn) prostorov -funk ního vymezení lokálního ÚSES v etn návazností na hierarchicky vyšší ÚSES a na okolní kraje

0

1 000

0 Administrativa

Prosazovat zapracování ÚSES do územních plán obcí v etn díl ích zm n ÚP, do LHP, LHO, dokumentací pozemkových úprav, revitalizací a dalších

0

0

0 Administrativa

i investi ní výstavb dbát o minimalizaci st et s ÚSES, d sledn vyžadovat zachování existujících prvk , úplnou kompenzaci p i jejich narušení . následné pé e a zakládání chyb jících segment p i za len ní novostaveb do krajiny

0

0

0 Administrativa

Stimulovat obce, podnikatelskou složku i soukromé vlastníky p dy k zakládání segment ÚSES v etn zajišt ní následné pé e

0

0

0

Zajišt ní odborné pé e o plochy NR a R ÚSES v etn postupné realizace chyb jících segment

750

0

0

Sledovat stav prvk ÚSES a pr žn navrhovat management pro existující segmenty ÚSES a to diferencovan pro ÚSES na lesích, ÚSES ve volné (zem lské) krajin a m stský (urbánní) ÚSES

500

0

0 Administrativa

Podporovat postupnou realizaci vymezených prvk ÚSES (prioritn prost ednictvím pozemkových úprav, pop . na obecních a státních pozemích)

Sumarizace ÚSES Krajinný ráz

Pr žn aktualizovat jednotný informa ní systém VKP (v návaznosti na krajský GIS - ÚAP Prosazovat respektování krajinného rázu v územních plánech obcí, v územním a stavebním ízení, projektech pozemkových úprav, revitalizací a dalších U nov realizovaných komer ních, pr myslových, sportovních areál a obytných satelit vyžadovat již ve stadiu územního rozhodnutí studii za len ní areálu do krajiny U zm n územního plánu d sledn vyžadovat krajiná ské vyhodnocení vlivu zm ny na krajinný ráz Ve spolupráci s mikroregiony se podílet na obnov p írodních i kulturních struktur v krajin , drobných památek a mobiliá e Využívat všech legislativních možností k ochran nezastavitelného území p ed zástavbou

0

0

0

1 250

1 000

0

Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K


Poznámka

Administrativa 0

0

0 Administrativa

0

0

0 Administrativa

0

0

0 Administrativa

0

0

0 Administrativa - dotace kraje z PRV - odbor strategického rozvoje

0

0

0 Administrativa

0

0

- 33 -

0


Krajinný ráz

Každoro v tis K

Zpracovat podrobn jší regulativy využití území pro p írodní parky na základ jejich individuálních charakteristik krajinného rázu

Dlouhodob v tis K

0


2 000

Poznámka

0 Propagace, osv ta

Podporovat dochovanou rázovitost obcí v kraji a stimulovat ke zlepšení stavu obce s narušenými krajinnými strukturami

0

0

500

Suma krajinný ráz

0

2 000

500

Oblast zvláštní ochrany p írody Zvlášt chrán ná území

Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K


Poznámka

Doplnit zna ení ZCHÚ a vybraná ZCHÚ vybavit informa ními tabulemi

200

0

0

Postupné vyty ení hranic, pop . geometrické zam ení všech ZCHÚ

200

0

0

Zabezpe it dostatek finan ních prost edk pro zajišt ní pot ebné pé e v ZCHÚ

3 000

0

0 Administrativa

Aktivn se podílet na zpracování Generelu rekreace Zlínského kraje byla již zpracována Aktualizace programu rozvoje CR ZK v r. 2008 (Agentura CR ZK), nyní se zpracovávají Studie rekrea ního potenciálu vybraných oblastí ZK (územní plán)

0

Zajiš ovat v ZCHÚ

inventariza ní

0

0 Administrativa datové sklady

Doplnit do informa ního systému ochrany p írody výstupy z mapování biotop pro soustavu Natura 2000 a následn vyhodnotit zájmové území z hlediska nezbytnosti ochrany reprezentativních, zachovalých, vzácných, endemických druh a biotop v rámci kraje

0

0

DRUSOP

0

pr zkumy

Suma zvlášt chrán ná území Zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich

Vytvo it stálou pracovní skupinu zabývající se problematikou zvlášt chrán ných druh Vyžadovat realizaci opat ení vedoucích k minimalizaci dopad fragmentace území na rostlinné a živo išné Podpora záchranných stanic a záchranných program Harmonizovat spolkové zájmy (rybá i, myslivci) se zájmy ochrany p írody Vydat publikaci, osv tová innost, výzkum vlivu myslivecké innosti Aktualizovat monitoring invazivních druh rostlin a koordinovat jejich likvidaci

300

3 700 Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K

100


0

Poznámka

0 Administrativa

0

0

0

500

0

0 Propagace, osv ta

0

0

250

300

0

0

- 34 -

-


Zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich

Každoro v tis K

Rozpracovat ervený seznam (základ položen v rámci koncepce) specifikovaný pro zlínský kraj a zve ejnit ho na webových stránkách zlínského kraje Navrhnout a realizovat záchranné programy pro doposud ne ešené druhy (na základ vyhodnocení krajského erveného seznamu)

Dlouhodob v tis K


Poznámka

0

500

0

200

0

0 Administrativa

Po izování informací k soustav Natura 2000 a jejich zpracování formou GIS, reinventarizace p edm tu pé e a dopln ní plán pé e

0

0

0

Zajistit legislativní ochranu cenných lokalit, které nebyly v kone né fázi za azeny do soustavy Natura 2000

0

3 000

0

Suma zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich

1 100

3 500

250

Památné stromy

Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K


Poznámka

100

0

0

Pouze podklad pro žádost o dotaci

0

0

0

Povinnost POÚ.

Navrhnout další pé i o památné stromy Doplnit zna ení památných strom

Inventarizace

Pr žn dopl ovat sí památných strom o doposud nechrán né jedince (skupiny)

0

250

0

Popularizace památných strom v médiích

0

0

0

100

250

0

Suma památné stromy NATURA 2000 Evropsky významné lokality Babí hora

Administrativa

Vyhlašování v tis.K

Management v tis. K /rok

Suma management v tis.K /10 let

627,0

146,0

1 460,0

89,0

22,0

220,0

257,0

47,0

470,0

3 297,0

178,0

1 780,0

Hustope e-Št rká

235,0

52,0

520,0

Chory ský mok ad

729,0

287,5

2 875,0

17 843,0

467,0

4 670,0

eznice u Zlína er ák Hostýnské vrchy

Ch iby Chval ov

76,0

8,5

85,0

Insel

84,0

19,0

190,0

Jankovice-kostel

31,0

9,7

97,0

Jasenová

87,0

11,0

110,0

1 868,0

135,0

1 350,0

Kobylí hlava

105,0

22,0

220,0

Kojetínské vrchy

182,0

68,0

680,0

Kn žpolský les

Kotrlé Ková v žleb-Obora

62,0

17,0

170,0

997,0

167,0

1 670,0

- 35 -

Poznámka


NATURA 2000 Evropsky významné lokality Kurovice-lom




186,0

39,0

390,0

Lide ko-kostel

30,0

15,0

150,0

Luha ovice-zámek

40,0

22,0

220,0

Mok ad Pumpák

89,0

45,0

450,0

198,0

60,0

600,0

Morava-Chropy ský luh

3 845,0

266,0

2 660,0

Nad Jasenkou

2 213,0

222,0

2 220,0

628,0

110,0

1 100,0

3 246,0

112,0

1 120,0

Ond ejovsko

937,0

132,0

1 320,0

Ov írka

203,0

48,5

485,0

Podkrálovec

397,0

22,0

220,0

Polichno

471,0

87,0

870,0

Polichno-Pod duby

251,0

62,0

620,0

Popovické rybníky

Mok ad u Slováckých strojíren

Nad Kašavou Nedakonický les

648,0

40,0

400,0

Pozd chov

56,0

17,0

170,0

Pozd chov-kostel

31,0

9,5

95,0

Remízy u Bánova

917,0

77,0

770,0

Rochus

374,0

102,0

1 020,0

Rusava-Ho ansko

917,0

92,0

920,0

30,0

8,5

85,0

3 158,0

282,0

2 820,0

156,0

46,0

460,0

32,0

8,5

85,0

Stoná

274,0

27,0

270,0

Strabišov - Oulehla

982,0

70,0

700,0

Strán u Popovic

851,0

142,0

1 420,0

St ížovice

208,0

77,0

770,0

26,0

2,5

25,0

1 305,0

77,0

770,0

Údolí Bánovského potoka

463,0

68,0

680,0

Údolí Okluky

435,0

87,0

870,0

Uhliska

496,0

142,0

1 420,0

2 281,0

117,0

1 170,0

938,0

77,0

770,0

1 687,0

56,0

560,0

55 568,0

4 524,2

45 242,0

Rusava-kostel Semetín Skalky Slušovice-kostel

Štola Sintrová Troják

Újezdecký les Valy-Bu ník Velká Vela

Celkem EVL

- 36 -

Poznámka


NATURA 2000 Pta í oblasti



Horní Vsacko


Poznámka

-

-

Hostýnské vrchy

252

2 520

Celkem PO

252

2 520

Oblast ekonomických a informa ních nástroj Oblast ekonomických a informa ních nástroj

Každoro v tis K

Dlouhodob v tis K

Modelové projekty, propagace v tis

Administrativa

Prezentace hlavních výstup Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny na webových stránkách ZK v etn pr žné aktualizace

0

0

0

Zpracování Ak ního programu ochrany írody a krajiny ZK a jeho aktualizace po dvou létech

0

1 200

0

Zp esn ní dat z oboru ochrany p írody dle záv analytické ásti a jejich dopln ní do krajského GIS Vytvo ení seznamu místních znalc a konzultant , jeho prezentace na webových stránkách krajského ú adu Založení informa ní databáze diplomových, doktorandských, deckých a výzkumných prací, které jsou realizovány na území Zlínského kraje (pop . centrální knihovna t chto prací na CD) Vydání informa ních materiál pro jednotlivé obce s rozší enou p sobností se základními informacemi z oblasti ochrany p írody

Administrativa 0

0

0 Administrativa

0

0

0 Zadat vytvo ení databáze

0

50

0 Propagace, osv ta

0

0

500 Administrativa

Zajišt ní on - line p ístupu k dat m pro státní správu a odbornou ve ejnost údržba a kooperace

0

0

0

Aktualizace tematických vrstev a dopl ování databází - pr žn

0

0

0

Podpora ekologických aktivit v kraji Ekologická výchova a vzd lávání Propaga ní innost

Suma

Poznámka

Administrativa 1 500

0

0

300

0

0

300

0

0

2 100

10250

500

EVVO

Výše uvedený rámcový p ehled finan ních prost edk bude t eba v rámci Ak ního programu ochrany írody a krajiny pro konkrétní období toho kterého roku zp esnit s p ihlédnutím k platné legislativ i ekonomickým možnostem.

- 37 -


6. Záv ry a doporu ení 6.1 Záv re né shrnutí Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje byla zpracována v souladu se zadáním objednatele a rozsahu specifikovaném smlouvou o dílo. V pr hu zpracování byly akceptovány a zapracovány vznesené p ipomínky a podn ty. Metodika Dílo bylo zpracováno ve smyslu zákona 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších edpis s využitím obvyklých díl ích metodik a metodických doporu ení (návrhová ást byla zpracována v intencích Sm rnice SM/43/01/09 pro strategické plánování rozvoje Zlínského kraje). P i zpracování byla respektována Pravidla pro zadávání dokument v digitální podob s d razem na oblast geodat dle požadavk Krajského ú adu ZK. Analytická ást byla završena analýzou SWOT a z ní odvozené problémy a nám ty byly v navazující návrhové ásti ešeny v podob vize stanovených priorit cíl a opat ení k jejich napln ní. Výstupy Analytická ást koncepce reprezentuje informace zájm ochrany p írody v textové i tabulkové form v etn jejich zhodnocení. Návrhová ást obsahuje vlastní koncepci a strategii ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje (mimo CHKO) v etn ekonomického vyhodnocení, indikátor pln ní koncepce. Hlavním výstupem grafické ásti je 6 mapových situací (projekt ). Mapové projekty jsou prezentovány jak v digitální podob (soubory mapového projektu ve formátu *mxd zpracované v prost edí ArcGIS 10.), tak i ve form tišt ných map v m ítcích 1: 50 000 a 1: 100 000. Data edm tná aktualizace pln respektuje již daný datový formát. Digitální zpracování sestává z textové, tabulkové a grafické ásti. Textové dokumenty byly zpracovány ve standardn používaném formátu Microsoft Word (*.doc), tabulky ve formátu Microsoft Excel (*.xls). Výstupní grafika a užitá vektorová geodata jsou zpracována ve formát ESRI shapefile (*.shp). Jako podklad pro mapové tiskové výstupy byla užita georeferencovaná základní mapa 1:50 000 (rastrový formát *tif). Finální podoba mapových výstup byla zpracována v programovém prost edí ArcGIS 10. (ArcView) firmy ESRI (mapové soubory *mxd). Podkladová data poskytl Krajský ú ad Zlínského kraje - odbor životního prost edí a odd lení GIS Zlínského kraje. Technologie GIS je již zcela standardním prost edkem, na aplika ní úrovni je GIS sou ástí webových mapových aplikací. Zlínský kraj provozuje a spravuje GIS data územn analytických podklad a územních plán na svém webovém portálu JÚAP (odkaz: https://juapzk.geostore.cz/portal/). Dále jsou v rámci webové mapové aplikace prezentovány Zásady územního rozvoje Zlínského kraje. V sou asnosti již existuje celá ada kvalitních digitálních podkladových map v etn orthofoto map v etn vektorové základní mapy ZABAGED pro celé území Zlínského kraje (která byla zpracovateli poskytnutak dispozici). P es výrazné zlepšení však stále ješt existují díl í nedostatky v kompletnosti kterých datových sad, což se týká n kterých tematických vrstev ochrany p írody. Tyto vrstvy jsou však postupn aktualizovány (v rámci nov zpracovávaných ZÚR je mezi jinými již nap . kompletní datová vrstva nadregionálního a regionálního ÚSES).

6.2 Doporu ení dalšího postupu Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny bude posouzena podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní zákona . 49/2010 Sb. Návrhové období aktualizované koncepce iní 10 let. V rámci stávající koncepce bylo zpracovatelem (ARVITA P s.r.o.) doporu eno následné vypracování Ak ního programu ochrany p írody a krajiny (v souladu s ak ními programy ostatních krajských politik). Tento dokument však dosud nebyl vytvo en, p edpokládáme však, že by m l být koncipován pro tuto aktualizovanou verzi. Obsahem ak ního programu ochrany p írody a krajiny bude zejména konkretizace úkol a opat ení v etn stanovení zodpov dnosti za jejich pln ní a podle pot eby i

- 38 -


za len ní nových aktivit. Ak ní program by m l zajiš| ovat pr žný monitoring pln ní úkol a opat ení koncepce a to prost ednictvím indikátor , umož ujících sledování pln ní t chto cíl , ímž bude zajišt na zp tná vazba k p ípadným korekcím koncepce. Indikátory a monitoring pln ní úkol plynoucích z koncepce jsou ešeny v kapitole 1.4). Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny p edstavuje dokument, který m že sloužít ke zlepšení spolupráce s ostatními regionálními politikami a tím p isp t k jejich vzájemné koordinaci. KSOPK ZK byla zpracována jako otev ený systém, aktualizovaný dokument toto respektuje. Optimální se jeví každoro ní (pr žná) aktualizace tohoto dokumentu, pop . aktualizace v pravidelných cyklech, ímž bude umožn na harmonizace zájm ochrany p írody a krajiny s ostatními zájmy v území.

- 39 -


TABULKOVÁ

ÁST

- viz tabulky ve formátu Microsoft Excel v adresá i tab.

- 40 -


ÍLOHY

- 41 -


ehled legislativy na úseku ochrany p írody a krajiny Sou asný stav eské právní úpravy Ochrana životního prost edí je ešena v r zné mí e podrobnosti ve zna ném množství právních norem. Uvedený soubor p edpis v zásad pokrývá celou oblast ochrany životního prost edí. Je však založen na koncepci resortního p ístupu, který obtížn ji zajiš uje udržitelný rozvoj. Podle b žné kategorizace práva životního prost edí upravuje tuto problematiku n kolik skupin právních p edpis . Ústavn právní základ ochrany životního prost edí je upraven v ústavním zákon . 1/1993 Sb., Ústava eské republiky ( l. 7), a v Listin základních práv a svobod, ústavní zákon . 2/1993 Sb. ( l. 35). Pr ezová právní úprava je obsažena v tzv. horizontálních nebo pr ezových právních p edpisech, tj. edpisech vztahujících se na celé životní prost edí obecn , nikoli jen na n kterou jeho ást nebo složku.: zákon . 17/1992 Sb., o životním prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zne išt ní, o integrovaném registru zne iš ování a o zm n kterých zákon (zákon o integrované prevenci), ve zn ní zákona . 521/2002 Sb.; zákon . 49/2001 Sb., úplné zn ní zákona . 100/2001, o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí), jak vyplývá z pozd jších zm n; zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí);

n kterých

zákon . 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prost edí, ve zn ní pozd jších edpis ; zákon . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) ve zn ní pozd jších p edpis . vyhláška . 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podlezákona o ochran p írody a krajiny edpisy upravující ochranu složek životního prost edí, tedy ovzduší, vody a p dy, v etn horninového prost edí. Pat í sem zejména: zákon . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší a o zm n kterých dalších zákon (zákon o ochran ovzduší), ve zn ní zákona . 521/2002 Sb.; zákon . 273/2010 Sb., úplné zn ní zákona kterých zákon (vodní zákon);

. 254/2001 Sb., o vodách a o zm

zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm zákon ; zákon . 334/1992 Sb., o ochran zem edpis ;

n kterých souvisejících

lského p dního fondu, ve zn ní pozd jších

zákon . 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis . edpisy upravující ochranu ekosystém . Jde p edevším o: zákon . 218/2004 Sb., kterým se m ní zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 50/1976 Sb., o územním plánování a o stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 219/2000 Sb., o majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve zn ní pozd jších p edpis ;

- 42 -


zákon . 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druh voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin a dalších opat eních k ochran t chto druh a o zm a dopln ní zákona NR . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o zm kterých zákon (zákon o zoologických zahradách) ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 276/2003 Sb., o Antarktid a o zm edpis ; zákon . 289/1995 Sb., o lesích a o zm zn ní pozd jších p edpis .

n kterých zákon ve zn ní pozd jších

a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon), ve

edpisy upravující ochranu životního prost edí p ed n kterými druhy ohrožení. Jde p edevším o tyto zákony: zákon . 185/2001 Sb., o odpadech, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 477/2001 Sb., o obalech a o zm

n kterých zákon (zákon o obalech);

zákon . 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího zá ení (atomový zákon) a o zm a dopln ní n kterých zákon ; zákon . 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických p ípravcích a o zm kterých zákon ; zákon . 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií zp sobených vybranými nebezpe nými chemickými látkami nebo chemickými p ípravky a o zm zákona . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd jších p edpis , a zákona . 320/2002 Sb., o zm a zrušení n kterých zákon v souvislosti s ukon ením innosti okresních ú ad , ve zn ní pozd jších edpis , (zákon o prevenci závažných havárií), ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 167/2008 o p edcházení ekologické újm a o její náprav a o zm zákon ;

n kterých

zákon . 78/2004 o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 326/2004 Sb., o rostlinoléka ské pé i a zm ve zn ní pozd jších p edpis ;

n kterých souvisejících zákon ,

zákon . 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných p dních látkách, pomocných rostlinných ípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zem lských p d (zákon o hnojivech), ve zn ní pozd jších p edpis . edpisy upravující organiza ní zajišt ní ochrany životního prost edí. Pat í mezi n zejména: zákon . 282/1991 Sb., o eské inspekci životního prost edí a její p sobnosti v ochran lesa, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prost edí pozd jších p edpis . Nástroje k zapojování ve ejnosti zajiš ující právo na informace:

eské republiky ve zn ní

zákon . 106/1999 Sb., o svobodném p ístupu k informacím, ve zn ní pozd jších edpis zákon . 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prost edí, ve zn ní pozd jších edpis . Nástroje k zapojování ve ejnosti zajiš ující ú astenství na rozhodování správních ú ad : zákon . 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) ve zn ní pozd jších p edpis ;

- 43 -


zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí) ve zn ní pozd jších edpis ; sd lení . 91/2001, o p ijetí Úmluvy o posuzování vliv na životní prost edí p esahujících hranice stát (ESPOO); zákon . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zne išt ní, o integrovaném registru zne iš ování a o zm n kterých zákon (zákon o integrované prevenci) ve zn ní pozd jších p edpis (zejm. § 7); zákon . 218/2004 Sb., kterým se m ní zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 50/1976 Sb., o územním plánování a o stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 219/2000 Sb., o majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve zn ní pozd jších p edpis (zejm. § 70); zákon . 273/2010 Sb., úplné zn ní zákona . 254/2001 Sb., o vodách a o zm kterých zákon (vodní zákon) (nap . hlava IV, hlava IX); zákon . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší a o zm o ochran ovzduší) (nap .. § 36)

n kterých dalších zákon (zákon

zákon . 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií zp sobených vybranými nebezpe nými chemickými látkami a chemickými p ípravky a o zm zákona . 425/1990 Sb., o okresních ú adech, úprav jejich p sobnosti a o n kterých dalších opat eních s tím souvisejících, ve zn ní pozd jších p edpis , (zákon o prevenci závažných havárií) (hlava V); zákon . 78/2004 o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty ve zn ní pozd jších p edpis (zejm. § 10). Nástroje k zapojování ve ejnosti zajiš ující ú astenství ve správním soudnictví: zákon . 150/2002 Sb., soudní ád správní, ve zn ní pozd jších p edpis (zejm. § 33 a následující).

ehled mezinárodních environmentálních smluv ehled pro R již platných mezinárodních environmentálních smluv: Rámcová úmluva OSN o zm

klimatu

Úmluva o biologické rozmanitosti Cartagenský protokol o biologické bezpe nosti Úmluva Organizace spojených národ o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe Víde ská úmluva na ochranu ozonové vrstvy Evropská úmluva o krajin Karpatská úmluva Memorandum o dropovi Úmluva o regulaci velrybá ství Dohoda o ochran africko-euroasijských st hovavých vodních pták - AEWA Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu ve zn ní: Londýnské zm ny, Koda ské zm ny, Montrealské zm ny, Pekingské zm ny Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpe ných odpad p es hranice stát a jejich zneškod ování

- 44 -


Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy voln (CITES)

žijících živo ich

a rostlin

Úmluva o ochran st hovavých druh voln žijících živo ich (Bonnská úmluva, CMS) Dohoda o ochran populací evropských netopýr Zm na Dohody o ochran populací evropských netopýr Úmluva o mok adech majících mezinárodní význam p edevším jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) Protokol o zm Úmluvy o mok adech majících mezinárodní význam p edevším jako biotopy vodního ptactva Úmluva o ochran evropské fauny a flóry a p írodních stanoviš (Bernská úmluva) Úmluva o dálkovém zne iš ování ovzduší p esahujícím hranice stát (CLRTAP) a k ní sjednané protokoly o: dlouhodobém financování Programu spolupráce p i monitorování a vyhodnocování dálkového p enosu látek zne iš ujících ovzduší v Evrop (EMEP) snížení emisí síry nebo jejich tok p esahujících hranice stát nejmén o 30 % (1. protokol o sí e) snižování emisí oxid dusíku nebo jejich tok p es hranice stát (protokol NOx) omezení emisí t kavých organických látek nebo jejich tok (protokol VOC)

p es hranice stát

dalším snížení emisí síry (2. protokol o sí e) t žkých kovech persistentních organických polutantech Úmluva o ú incích pr myslových havárií p esahujících hranice stát Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry p ed zne išt ním Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje Úmluva o ochran a využívání hrani ních vodních tok a mezinárodních jezer Úmluva o posuzování vliv na životní prost edí p esahujících hranice stát Úmluva OSN o mo ském právu Úmluva o ochran sv tového kulturního a p írodního d dictví Smlouva o Antarktid ehled mezinárodních environmentálních smluv, které nevstoupily v platnost: Kjótský protokol k Rámcové úmluv OSN o zm

R již ratifikovala, ale dosud pro

R

klimatu ( R smluvní stranou od 2001)

Rotterdamská úmluva o postupu p edchozího souhlasu v mezinárodním obchodu s n kterými nebezpe nými chemickými látkami a p ípravky na ochranu rostlin ( R smluvní stranou od 2000)) Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech ( R smluvní stranou od 2002) Zm na Basilejské úmluvy ( R smluvní stranou od 2000) Protokol o vod a zdraví ( R smluvní stranou od 2001)

- 45 -


ehled mezinárodních environmentálních smluv, které

R podepsala, ale dosud neratifikovala:

Úmluva o p ístupu k informacím, ú asti ve ejnosti na rozhodování a p ístupu k právní ochran v záležitostech životního prost edí (Aarhuská úmluva) Protokol sjednaný k Úmluv o dálkovém zne iš ování ovzduší p echázejícím hranice stát (CLRTAP) omezování acidifikace, eutrofizace a p ízemního ozonu Protokol o ochran životního prost edí ke Smlouv o Antarktid Protokol o registrech únik a p enos zne iš ujících látek (PRTR) k Úmluv o p ístupu ve ejnosti k informacím, ú asti ve ejnosti na rozhodování a p ístupu k právní ochran v záležitostech životního prost edí Protokol o strategickém posuzování životního prost edí k Úmluv o posuzování vliv na životní prost edí p esahujících hranice stát ehled bilaterálních smluvních vztah : Dohoda mezi vládou eské a Slovenské Federativní Republiky a vládou Belgického království o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí Dohoda mezi Federálním výborem pro životní prost edí eské a Slovenské Federativní Republiky a Ministerstvem životního prost edí Francouzské republiky o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí Dohoda mezi vládou Norského království a vládou ochran životního prost edí

eské republiky o spolupráci p i

Dohoda mezi Federálním výborem pro životní prost edí eské a Slovenské Federativní Republiky a Ministerstvem životního prost edí Dánského království o spolupráci na poli ochrany životního prost edí Úprava spolupráce mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem bydlení, územního plánování a životního prost edí Nizozemí (VROM) Smlouva mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úprav vodohospodá ských otázek na hrani ních vodách Smlouva mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Rakouské republiky o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí Úmluva mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o kontrole zne išt ní ovzduší Úmluva mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodá ství na hrani ních vodách Dohoda mezi vládou životního prost edí

eské republiky a vládou Polské republiky v oblasti ochrany

Dohoda mezi Ministerstvem zem lství eské republiky a Spolkovým ministerstvem zem lství a lesního hospodá ství, životního prost edí a vodního hospodá ství Rakouské republiky o spolupráci v oblasti zem lství a lesního hospodá ství Dohoda mezi vládou eské republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v oblasti ochrany a tvorby životního prost edí Provád cí protokol k Dohod mezi vládou eské republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v oblasti ochrany a tvorby životního prost edí Protokol o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem pro záležitosti životního prost edí Egyptské arabské republiky Protokol o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem životního prost edí a územního plánování Makedonské republiky

- 46 -


Dohoda mezi vládou hrani ních vodách

eské republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na

Dohoda mezi vládou eské republiky a vládou Spolkové republiky N mecko o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí Dohoda o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem životního prost edí a vodního hospodá ství Bulharské republiky Dohoda mezi eskou republikou a Špan lským královstvím o nákupu jednotek id leného množství na prodej a nákup p ti milion jednotek p id leného množství (AAU) na základ lánku17 Kjótského protokolu, který povoluje stranám uvedeným v p íloze B podílet se na obchodování s emisemi za ú elem spln ní svých závazk na základ lánku 3 protokolu Memorandum o porozum ní mezi vládou eské republiky a vládou Nizozemského království o spolupráci p i implementaci Rámcové úmluvy OSN o zm klimatu a jejího Kjótského protokolu, zvlášt p i snižování emisí skleníkových plyn Memorandum o porozum ní mezi Ministerstvem životního prost edí Dánska a Ministerstvem životního prost edí eské republiky o spolupráci p i implementaci Rámcové úmluvy OSN o zm klimatu a jejího Kjótského protokolu, zejména p i snižování emisí skleníkových plyn v souladu s odstavcem 6 Kjótského protokolu Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem pro v du a ochranu životního prost edí Srbské republiky Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem životního prost edí, bydlení a územního rozvoje Kolumbijské republiky Memorandum o porozum ní o spolupráci v oblasti životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem ekologie a p írodních zdroj republiky Ázerbajdžán Memorandum o porozum ní o spolupráci v oblasti životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem p írodních zdroj a životního prost edí Vietnamské socialistické republiky Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem turismu a životního prost edí Republiky erná Hora Memorandum o porozum ní o spolupráci v oblasti životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Státním ú adem pro ochranu životního prost edí ínské lidové republiky Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prost edí mezi Ministerstvem životního prost edí eské republiky a Ministerstvem životního prost edí a p írodních zdroj Spojených stát Mexických Memorandum mezi vládou eské republiky a vládou Japonska o spolupráci p i provád ní Rámcové úmluvy OSN o zm klimatu a jejího Kjótského protokolu k Úmluv v souladu s lánky 6 a 17 Kjótského protokolu Memorandum o porozum ní mezi Evropskými spole enstvími a eskou republikou o ú asti v Ak ním programu Spole enství na podporu nevládních organizací inných hlavn v oblasti ochrany životního prost edí

- 47 -


Sou asný stav v oblasti financování ochrany p írody a krajiny Financování opat ení v oblasti ochrany p írody a krajiny úzce souvisí s hospodá ským vývojem a ekonomickou situací eské republiky, resp. Zlínského kraje. Finan ní prost edky k zajišt ní zájm ochrany p írody a krajiny jsou zajiš ovány ze státního rozpo tu, státních fond a územních rozpo V souvislosti s poskytováním podpor v oblasti životního prost edí na pln ní požadavk legislativy Evropské unie jsou využívány disponibilní fondy Evropských spole enství, mezinárodních finan ních institucí, státního rozpo tu, Státního fondu životního prost edí R, fondu národního majetku a územních rozpo . Nejvýznamn jším poskytovatelem finan ních podpor na realizaci projekt je Státní fond životního prost edí R. Komplexní p ehled možných aktuálních finan ních zdroj k napln ní cíl a priorit ochrany p írody a krajiny je uveden v následujících kapitolách.

Ministerstvo životního prost edí Program pé e o krajinu Program p edpokládá postupné napl ování a realizaci opat ení, která povedou k udržení a systematickému zvyšování biologické rozmanitosti, a takovému uspo ádání funk ního využití území, které zajiš uje ochranu p írodních i kulturních hodnot krajiny. Program je nástrojem sloužícím k zabezpe ení cíl v ochran p írody a krajiny, které nejsou schopny zabezpe it plošn ji nastavené evropské programy, zejména Opera ní program životní prost edí a Program rozvoje venkova. U podprogramu A. jsou žadateli pouze AOPK R, správy národních park a Správa jeskyní R. U podprogramu B a C mohou být žadateli fyzická osoba, právnická osoba, obecn prosp šné organizace, územní samosprávné celky (obce), ob anská sdružení, svazky obcí, p ísp vkové organizace, organiza ní složka státu, státní organizace a státní podniky. V rámci Programu pro roky 2009 - 2011 jsou poskytovány finan ní prost edky neinvesti ního charakteru a to v rámci t í samostatných podprogram : A. Pé e o zvlášt chrán ná území a jejich ochranná pásma a zajiš ování opat ení k podpo e edm ochrany pta ích oblastí a evropsky významných lokalit edm ty podpory: A.1 Neinvesti ní opat ení realizovaná vyplývající ze schváleného plánu pé e dle § 38, § 68, § 69 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní A.2 Neinvesti ní opat ení k podpo e p edm ochrany PO a EVL Sledované opat ení a cíle : vyhotovení plánu pé e a souhrnu doporu ených opat ení a zem údržba a budování technických za ízení nebo objekt chrán ných zájm v p edm tných územích,

ické práce,

sloužících k zajišt ní státem

opat ení sm ující k odstran ní d ív jších negativních zásah sobících v p edm tných územích,

nebo negativních vliv ,

opat ení zajiš ující existenci ástí p írody, pro jejichž ochranu byla p edm tná území ízena nebo existenci zvlášt chrán ného druhu. B. Podprogram pro zlepšování dochovaného p írodního a krajinného prost edí edm ty podpory: B.1 Pé e o p írodní a p írod blízké biotopy a biotopy druh uvedených v ervených seznamech ve volné krajin B.1a) Vytvá ení podmínek pro zachování nebo obnovu významných biotop s p irozeným výskytem alespo jednoho stanovištn odpovídajícího druhu uvedeného v erném a erveném seznamu cévnatých rostlin eské republiky Sledované opat ení a cíle:

- 48 -


kosení travního porostu a rákosin s vylou ením mul ování v etn zpracování, svozu a odvezení pose ené rostlinné hmoty podle podmínek stanovených místn p íslušným sb rným místem, likvidace k ovinného a d evinného náletu s max. sazbou do výše 35.000,- K /ha bez DPH, v etn zpracování, svozu a odvezení rostlinné hmoty, extenzívní pastva, vytvá ení speciálních opat ení (nap . rozrušování drnu, prohlubování t ní, mok ad drobných vodních ploch, pé e o hnízdišt a zimovišt ),

a

zm na druhov chudých lu ních porost na druhov bohaté, max. p ísp vek do výše 28.000,- K /ha bez DPH, za použití geneticky a stanovištn odpovídajícího osiva, vytvá ení opat ení neinvesti ního charakteru na zmírn ní bariérového efektu komunikací a staveb (transfery obojživelník p i jejich jarním tahu), jiná biotechnická opat ení. B.1b) likvidace invazních druh rostlin a živo ich a omezování jejich výskytu B.2 Pé e o krajinné prvky B.2a) Pé e o registrované významné krajinné prvky a prvky ÚSES Sledované opat ení a cíle: kosení travního porostu a rákosin s vylou ením mul ování v etn zpracování, svozu a odvezení pose ené rostlinné hmoty podle podmínek stanovených místn p íslušným sb rným místem, likvidace k ovinného a d evinného náletu s max. sazbou do výše 35.000,- K /ha bez DPH, v etn zpracování, svozu a odvezení rostlinné hmoty, extenzívní pastva, výchovný zásah (probírka) u prvk ÚSES zakládaných lesnickým zp sobem ve výsadbách starších 5 let realizovaných v rámci programu, následná pé e u prvk ÚSES realizovaných v rámci programu samostatný finan ní ísp vek na následnou pé i lze žádat do 3 let po provedení výsadby d evin pokud není provedení následné pé e na vlastní náklady stanoveno v rozhodnutí jako podmínka pro realizaci p íslušného opat ení. B.2b) Pé e o památné stromy a aleje a další významné stromy a aleje Sledované opat ení a cíle: ošet ení, ochrana a uchování památných a dalších významných strom dosadeb stávajících památných a významných alejí.

a alejí v etn

B.2c) Výsadby nelesní zelen plnící krajinotvornou funkci Sledované opat ení a cíle: výsadba nelesní zelen v etn ovocných strom tradi ních krajových odr d (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby). Opat ení se nevztahuje na výsadbu a obnovu intenzivních sad a výsadby podél dálnic a silnic I., II. a III. t ídy. B.2 d) Vytvá ení drobných p írodních prvk v krajin Sledované opat ení a cíle: vytvá ení speciálních opat ení (obnova mezí, remízk , vytvá ení a t ní, mok ad drobných vodních ploch, hnízdiš a zimoviš )¨

a

realizace vymezených a schválených prvk územních systém ekologické stability z geneticky a stanovištn odpovídajícího osiva a sadbového materiálu.

- 49 -


C. Podprogram pro zabezpe ení pé e o ohrožené a handicapované živo ichy edm ty podpory: C.1 Podpora záchranných stanic pro ohrožené a handicapované živo ichy Sledované cíle: Pé e o zran né a handicapované živo ichy a jejich návrat do p írody, pé e o trvalé handicapy, které jsou ur ené k odchovným a osv tovým ú el m a osv tová innost ve vztahu k ve ejnosti v oblasti ochrany druh a omezování p sobení ohrožujících faktor , Program obnovy p irozených funkcí krajiny Je nový dota ní program vyhlášený v roce 2009. U podprogram 115 162, 115 163 a 115 167 mohou být žadateli pouze AOPK R a správy národních park . U podprogram 115 164, 115 165 a 115 166 mohou být žadateli fyzické osoby, právnické osoby, obecn prosp šné organizace, územní samosprávné celky (obce a kraje), ob anská sdružení, svazky obcí, p ísp vkové organizace, organiza ní složky státu, státní organizace a státní podniky. V rámci tohto programu jsou poskytovány finan ní prost edky v rámci t chto podprogram : 1. Podprogram 115 162 - Zajišt ní povinností orgán ochrany p írody ve vztahu k zvlášt chrán ným územím a zajiš ování opat ení k podpo e p edm ochrany pta ích oblastí a evropsky významných lokalit Sledované opat ení a cíle : p íprava plánovacích dokument pro zvlášt chrán ná území a pta í oblasti v souladu s vyhláškou . 64/2011 Sb. a schválenými metodikami, p íprava dokumentace pro vyhlašování a zm ny ZCHÚ a PO v souladu s vyhláškou . 64/2011 Sb. a zam ení hranic ZCHÚ p íprava podklad pro z izování smluvn chrán ných území ministerstvem (§ 39 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní [dále jen ZOPK]), ozna ování zvlášt chrán ných území dle § 42 odst. 4 a 5., památných strom podle § 47 odst. 2., smluvn chrán ných území dle § 39 odst. 2 ZOPK a pta ích oblastí dle § 45e odst.7 ZOPK, opat ení realizovaná v souladu se schváleným plánem pé e, souboru doporu ených opat ení dle § 38, § 45e ZOPK, zajišt ní provozu návšt vnických st edisek nebo opat ení vyplývajících ze smlouvy uzav ené dle §39, §45e odst. 6, §68 (§69). 2. Podprogram 115 163 - Realizace a p íprava záchranných program chrán né druhy rostlin a živo ich Sledované opat ení a cíle : realizace záchranných program rostlin a živo ich (§ 52 ZOPK),

a program pé e o zvlášt

p ijatých ministerstvem pro zvlášt

chrán né druhy

realizace program pé e pro zvlášt chrán né druhy, p ijatých ministerstvem, p íprava nových záchranných program a program pé e pro zvlášt chrán né druhy stanovené ministerstvem, v etn sb ru a zpracování nezbytných podkladových údaj . 3. Podprogram 115 164 - Adapta ní opat ení pro zmírn ní dopad ekosystémy Sledované opat ení a cíle :

klimatické zm ny na vodní

opat ení p ispívající ke zlepšování p irozených funkcí vodních tok , v etn obnovy jejich migra ní prostupnosti, obnova nebo tvorba mok ad a t ní, výstavba, obnova nebo rekonstrukce vodních nádrží írod blízkého charakteru s cílem zlepšení reten ní schopnosti krajiny a podpory biodiverzity

- 50 -


zakládání a revitalizace prvk systému ekologické stability vázaných na vodní režim. 4. Podprogram 115 165 - Adapta ní opat ení pro zmírn ní dopad ekosystémy Sledované opat ení a cíle :

klimatické zm ny na nelesní

tvorba a obnova ekostabiliza ních prvk v krajin , tvorba a obnova biotop pro zvlášt chrán né druhy, opat ení k omezování fragmentace krajiny a podpo e migra ní prostupnosti krajiny s výjimkou výstavby rybích p echod , likvidace invazních druh . 5. Podprogram 115 166 - Adapta ní opat ení pro zmírn ní dopad ekosystémy Sledované opat ení a cíle :

klimatické zm ny na lesní

opat ení pro zlepšování druhové, v kové a prostorové skladby lesních porost , v etn likvidace invazních druh , opat ení za ú elem bezpe ného ponechání d evní hmoty v lese, ponechání výstavk stanovištn p vodních d evin na dožití a k následnému p irozenému rozkladu po t žb v lesním porostu, zpracování lesních hospodá ských plán (dále jen „LHP“) pro hospodá skou úpravu nepase ných forem hospoda ení v národních parcích a jejich ochranných pásmech. 6. Podprogram 115 167 - Zajišt ní podkladových materiál monitoring krajinotvorných program Sledované opat ení a cíle :

pro zlepšování p írodního prost edí a

zpracování odborných studií (vyhledávací studie pro realizaci opat ení v rámci krajinotvorných program , studie zjišt ní minimálního stavu podzemní vody, atd.) nap . ve vazb na § 73 ZOPK, monitoring a vyhodnocování opat ení krajinotvorných program a stavu p edm ochrany ZCHÚ a PO z hlediska kvality, efekt a p ínos ve vazb na realizovaná opat ení. Státní fond životního prost edí Fond poskytuje finan ní podporu formou dotace, p ky a p ísp vku na áste nou úhradu úrok . Finan ní prost edky získává fond z Evropské unie, konkrétn z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj, také ze státního rozpo tu a od zne iš ovatel (jde o poplatky za vypoušt ní odpadních vod, odvody za vyn tí p dy ze ZPF, poplatky za zne iš ování ovzduší a poplatky podle zákona o odpadech). Žadateli mohou být fyzické osoby, právnické osoby, obecn prosp šné organizace, územní samosprávné celky (obce a kraje), v decké a výzkumné ústavy, ob anská sdružení, svazky obcí, p ísp vkové organizace, organiza ní složky státu a státní organizace. V sou asnosti b ží opera ní program Životní prost edí (pro léta 2007 - 2013). OP Životní prost edí je len n do osmi priorit: 1. Zlepšování vodohospodá ské infrastruktury a snižování rizika povodní 2. Zlepšování kvality ovzduší a_snižování- emisí 3. Udržitelné využívání zdroj energie 4. Zkvalitn ní nakládání s odpady a odstra ování starých ekologických zát ží 5. Omezování pr myslového zne išt ní a snižování environmentálních rizik 6. Zlepšování stavu p írody a_krajiny 7. Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzd lávání, poradenství a osv tu 8. Technická asistence

- 51 -


Program LIFE - NATURE edstavuje finan ní nástroj EU, který vyhlašuje Evropská komise k podpo e území soustavy NATURA 2000. Cílem programu je zajišt ní komplexní pé e o vybraná území soustavy NATURA 2000. Z programu je možné hradit celou škálu náklad , které si vyžaduje zachování cenného stanovišt (p íprava plánu pé e, výkupy pozemk , odstran ní náletových d evin, likvidace invazních druh , kosení atd.). Doba trvání projektu není závazn ur ena, ale pohybuje se obvykle v rozmezí 3 - 5 let. V sou asnosti probíhá program pro léta 2007 - 2013 a aktuální výzva k roku 2011. Žadateli mohou být fyzické osoby, právnické osoby, obecn prosp šné organizace, územní samosprávné celky (obce a kraje), v decké a výzkumné ústavy, ob anská sdružení, svazky obcí, p ísp vkové organizace, organiza ní složky státu a státní organizace.

Ministerstvo zem

lství

Dota ní zdroje pro zem lce: evropské dota ní programy (v tšinou áste kofinancované ze státního rozpo tu R), národní dota ní programy (pln hrazeny ze státního rozpo tu R). Evropské dota ní programy spolu s národními dopl kovými platbami administruje a vyplácí Státní zem lský interven ní fond. Z hlediska ochrany p írody a pé e o krajinu jsou relevantní tyto programy: ímé platby Jednotná platba na plochu a národní dopl kové platby (Top Up) sloužící k dorovnání jednotné platby na plochu na úrove starých lenských stát EU. Žádosti o tyto podpory jsou podávány formou tzv. jednotné žádosti každoro do 15.5., V rámci p ímých a dopl kových plateb a dotací farmá m v oblastech se zhoršenými p írodními podmínkami (z PRV Osa II. tzv. LFA platby a podpory na agro- environmentální opat ení.) m žou být erpány dotace na krajinné prvky. Zahrnutí plochy KP do plochy zem lské p dy, na kterou lze poskytovat podporu, umož uje jejich cílen jší ochranu. Ministerstvo zem lství využilo možnosti poskytování podpor na plochu KP a p ipravilo legislativní a technickou oporu celého systému. Legislativa definuje na zem lské p šest druh krajinných prvk : mez, terasa, travnatá údolnice, skupina d evin, stromo adí, solitérní d evina. Program rozvoje venkova R na období 2007 až 2013 Program rozvoje venkova je evropským zdrojem finan ních prost edk kofinancovaných áste R. Podpory jsou svým charakterem bu investi ní (zejména osa I, III a IV) nebo plošné (osa II s výjimkou ešení lesních kalamit a podpory funkcí lesa). Plošné podpory jsou podávány formou tzv. jednotné žádosti každoro do 15.5. V rámci investi ních podpor jsou vyhlašovány výzvy na p íjem projekt . OSA I. Je zam ena na podporu konkurenceschopnosti zem lství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zem lské výrob a v navazujícím potraviná ství. Prioritní oblastí je modernizace zem lských podnik , dále pozemkové úpravy a p idávání hodnoty zem lským produkt m. I.1.1 Modernizace zem lských podnik Opat ení je zam eno na podporu investic, které zlepšují celkovou výkonnost zem lského podniku za elem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. V živo išné výrob se konkrétn jedná nap . o výstavbu a rekonstrukci stájí, výstavbu jímek apod. V rostlinné výrob jsou podporovány nap . investice na výstavbu a rekonstrukce skleník , sklad ovoce a zeleniny i závlahových za ízení. Žadatelem je zem lský podnikatel.

- 52 -


I.1.2 Investice do les Podpora rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnosti lesnických podnik , na restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prost edí v lesnictví. Podpora bude zam ena nap . na obnovu lesních porost , investice k po ízení lesnické techniky i rekonstrukce lesnické infrastruktury (nap . lesních cest) a další. Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba hospoda ící v lesích. I.1.3 P idávání hodnoty zem lským a potraviná ským produkt m Opat ení je zam eno na podporu výkonnosti zpracovatelských podnik a na rozvoj inovací. Podpora je zam ena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, uvád ní na trh, vývoje nových produkt , proces a technologií. Žadatelem je výrobce potravin nebo surovin uvedených v p íloze I Smlouvy o založení ES. I.1.4 Pozemkové úpravy Opat ení je zam eno na ešení problematiky vlastnických vztah pozemkové držby, nedostate né zem lské infrastruktury i absence prvk ekologické stability v krajin . P i provád ní pozemkových úprav dochází k racionálnímu prostorovému uspo ádání pozemk všech vlastník p dy v daném katastrálním území a podle pot eby také k reálnému vyty ení t chto pozemk v terénu. Žadatelem jsou pozemkové ú ady. I.3.1 Další odborné vzd lávání a informa ní innost V rámci tohoto opat ení budou podporovány vzd lávací projekty zam ené na znalosti jednotlivých opat ení osy I a II PRV, zákonných požadavk na hospoda ení a na znalosti v oblastech potraviná ství, hospoda ení v lesích, ochran p írody a dalších. Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba, která má vzd lávání v p edm tu innosti. I.3.2 Zahájení innosti mladých zem lc Opat ení je zam eno na podporu podnikání za ínajících zem lc do 40 let. Na základ posouzení podnikatelského zám ru dostane zem lec dotaci na zahájení innosti. Žadatelem je za ínající zem lský podnikatel do 40 let v ku, který zahajuje svou zem lskou innost poprvé. I.3.4 Využívání poradenských služeb Cílem tohoto opat ení je podpo it zavád ní nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou zárove slu itelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prost edí. Dotace je ur ena ke krytí ásti náklad p i využívání služeb zem lského poradenského systému, a to p edevším v oblastech dodržování zásad spole né zem lské politiky, zejména cross-compliance, správné zem lské praxe a dále šetrného zp sobu hospoda ení v lesích. Žadatelem je zem lský podnikatel a vlastník nebo nájemce lesa. OSA II. Je zam ena na zlepšování životního rozmanitosti, zachování a rozvoj zem tradi ních zem lských krajin. Dále se irzenéh vodního režimu) a v neposlední

prost edí a krajiny. Hlavní prioritou je zvýšení biologické lských a lesnických systém s vysokou p idanou hodnotou a podporuje ochrana vody a p dy (zejména zachování kvalitníh ad i snižování emisí skleníkových plyn .

II.1.1.LFA- platby za p írodní znevýhodn ní v horských oblastech, oblastech jinými znevýhodn nými a v oblastech Natura 2000 na zem lské p . Toto opat ení je zam eno na podporu zem lc hospoda ících v oblastech s mén p íznivými podmínkami s cílem zachovat venkovskou krajinu, podpo it systémy šetrné k životnímu prost edí, p isp t ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v t chto oblastech a pomoci zajistit pro zem lce odpovídající úrove p íjm . II.1.2. Platby v rámci Natura 2000 a Rámcové sm rnice pro vodní politiku 2000/60/ES (WFD) Cílem opat ení je pomoci zem lc m p i ešení specifického znevýhodn ní vyplývajícího z implementace evropských sm rnic pro soustavu Natura 2000 a Rámcové sm rnice pro vodní politiku ES.

- 53 -


II.1.3. Agroenviromentální opat ení Opat ení má za úkol podpo it zp soby využití zem lské p dy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prost edí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospoda ovaných území vysoké p írodní hodnoty, p írodních zdroj , biologické rozmanitosti a údržbu krajiny. II.2.1. Zales ování zem lské p dy Posílení biodiverzity krajiny rozší ením zalesn ných ploch a zlepšení ekologické rovnováhy krajiny. Stabilizace hydrologických a klimatických podmínek v krajin , ochrana p dy a ochrana vod. Zvýšení schopnosti absorpce atmosférického CO2 a tím p isp t ke zmírn ní klimatických zm n. II.2.2. Platby v rámci Natury 2000 v lesích a II.2.3. Lesnicko environmentální platby Zvýšení environmentální hodnoty les . Trvale udržitelné využití lesní p dy a zlepšení životního prost edí a krajiny. II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spole enských funkcí les Obnova lesního potenciálu po kalamitách a/nebo zavedení preventivních opat ení v lesích. Trvale udržitelné využití lesní p dy. Neproduktivní investice v lesích. Zlepšení životního prost edí a krajiny. OSA III Podporuje rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkov . III.1.1 Diverzifikace inností nezem lské povahy. Opat ení je zam eno na výstavbu, modernizaci, nákup budov, stroj , technologie a za ízení sloužící k diverzifikaci innosti zem lských podnikatel sm rem k nezem lským innostem v etn výstavby decentralizovaných za ízení pro využití obnovitelných zdroj paliv a energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, za ízení na výrobu tvarovaných biopaliv).Žadateli mohou být zem lští podnikatelé. III.1.2 Podpora zakládání podnik jejich rozvoje. Oblastí podpory je drobná výroba, emesla a služby pro hospodá ství a obyvatelstvo. Dále je podpora zam ena na výstavbu decentralizovaných za ízení pro zpracování a využití obnovitelných zdroj energie s cílem energetické sob sta nosti venkova a napln ní závazk R k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdroj . Žadateli mohou být podnikatelské subjekty nejmenší velikosti - mikropodniky. III.1.3 Podpora cestovního ruchu Podpora je ur ena na vybudování ubytovacích za ízení v etn stravování, sportovních za ízení, p oven sportovních pot eb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel. P íjemcem podpory m že být zem lský podnikatel, nezem lský podnikatel s kratší než dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu, nestátní nezisková organizace a zájmové sdružení právnických osob. III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, ob anské vybavení a služby Opat ením jsou podporovány investice do základní vodohospodá ské infrastruktury obcí a ostatní technické infrastruktury. Dále je podporováno budování a obnova místních komunikací, zlepšení vzhledu obcí, zlepšení ob anské vybavenosti a po izování územních plán . Projekty na výstavbu vodovod , kanalizací a OV mohou být realizovány v obcích do 2000 obyvatel, ostatní projekty v obcích do 500 obyvatel. Žadateli mohou být obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob a církve a jejich organizace. III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního d dictví venkova Podporovány jsou investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dictví, jako nap íklad kulturních památek, památkov významných území, kulturních prvk vesnic a venkovské krajiny, v etn historických park , historických zahrad a alejí. Dále je podporováno budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a um lecké aktivity a tradi ní lidovou kulturu. Žadateli mohou být obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob a církve a jejich organizace. III.3.1 Vzd lávání a informace Podpora je ur ena na vzd lávání a informování fyzických a právnických osob, které mají vážný zájem zahájit nebo rozší it podnikání, p ípadn jiné p sobení, na venkov v rámci aktivit podporovaných v ose III (tzn. v oblastech diverzifikace inností nezem lské povahy, zakládání a rozvoje mikropodnik , venkovského cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic, ob anského vybavení a služeb a ochrany a

- 54 -


rozvoje kulturního d dictví venkova. Žadateli mohou být obce, svazky obcí a neziskové organizace s právní subjektivitou. Uživatel bude fyzická nebo právnická osoba se zájmem zahájení nebo rozší ení podnikání nebo p sobení na venkov v rámci osy III. OSA IV. LEADER Osa IV Leader je osou metodickou a je uskute ována prost ednictvím realizace cíl jednotlivých opat ení os I – III. Hlavním p ínosem osy IV Leader je zp sob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemn propojeny. IV.1.1. Místní ak ní skupina V rámci tohoto opat ení realizují místní ak ní skupiny sv j Strategický plán Leader. Podpora je poskytována místním ak ním skupinám, které splní kritéria p ijatelnosti, posuzovaná SZIF, a jsou vybrána Hodnotitelskou komisí, složenou ze jmenovaných expert . Opat ení se realizuje na základ princip Leader. IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie Podporu lze poskytnout na projekty, které jsou v souladu se schváleným Strategickým plánem Leader místní ak ní skupiny a p íslušnámi podmínkami opat ení pragramu rozvoje venkova. Projekty k realizaci vybírá na základ p edem stanovených bodovacích kritérií místní ak ní skupina prost ednictvím své výb rové komise. Do bodovacích kritérií musí být jako kritérium zahrnuto uplat ování inova ních p ístup . Výb r projekt Místními ak ními skupinami bude probíhat minimáln jednou do roka. IV. 2.1. Realizace projekt spolupráce Podpora bude poskytována na projekty spolupráce mezi územími na národní úrovni nebo nadnárodní spolupráce s cílem povzbudit spolupráci mezi místními ak ními skupinami v rámci lenských stát a na území t etích zemí. Smyslem tohoto opat ení je využití p íklad nejlepší praxe k posílení inova ních postup a p enosu znalostí. Opera ní program Rybá ství na období 2007 až 2013 Opera ní program Rybá ství je evropským zdrojem finan ních prost edk kofinancovaných áste Podpory jsou svým charakterem investi ní. Na p íjem projekt jsou vyhlašovány výzvy.

R.

OSA II. Cílem je udržení ro ní produkce sladkovodních ryb na úrovni 20 tisíc tun ro do roku 2015. Dalším cílem je zlepšení kvality vodního prost edí v rybnících do roku 2015 ve srovnání s rokem 2005. O ekávaná plocha rybník , na nichž bude realizováno toto opat ení, p edstavuje p edb žn cca 1500 ha. Dále je cílem je zajistit modernizaci zpracovatelských kapacit (výroben) tak, aby produkce v roce 2015 dosáhla 5,5 tisíc tun zpracovaných ryb nebo rybích výrobk za rok. Jedním z dalších cíl , který bude dosažen prost ednictvím zlepšení pracovních podmínek, je zvýšení po tu zam stnaných žen v odv tví rybá ství ze stávajícího po tu 264 minimáln na 280. 2.1. Produktivní investice do akvakultury 2.2. Ochrana vodního prost edí 2.3. Opat ení v oblasti zdraví zví at 2.4. Investice do zpracování a uvád ní na trh OSA III. Cílem je zvýšení spot eby sladkovodních ryb v R ze sou asné hodnoty 1,4 kg/obyvatele za rok minimáln na hodnotu 1,55 kg/obyvatele za rok. Dalším cílem Osy III je v souladu s platnou legislativou EU realizovat alespo 5 projekt na zarybn ní druhy ryb. O ekává se uskute ní minimáln 7 projekt na zvyšování odborných znalostí. Významným cílem je i zve ejn ní výsledk testování minimáln 8 inova ních technologií za ú elem využití nových v deckých poznatk v akvakultu e. 3.1. Spole né innosti 3.2. Opat ení na ochranu a rozvoj vodních živo ich a rostlin 3.3. Podpora a rozvoj nových trh a propaga ní kampan 3.4. Pilotní projekty

- 55 -


Dotace v rámci Spole né organizace trhu Z hlediska podpor poskytovaných v rámci spole ných organizací trhu jsou zde prezentovány pouze podpory organizovanosti producentské základny v rámci komodity ovoce a zelenina a dále podpory sm ované do komodity víno. Jedná se o podpory evropské s áste ným kofinancováním ze státního rozpo tu R. Národní dotace Po vstupu do EU lze národní dotace hrazené ist ze státního rozpo tu R administrované Ministerstvem zem lství R rozd lit do t ech základních sm - podpory r zného charakteru vyhlašované formou Zásad, které každoro schvaluje ministr zem lství, podpory sm ující do lesního hospodá ství a podpory sm ující do vodního hospodá ství. Národní dotace MZe ve vodním hospodá ství Na protipovod ová opat ení bylo na období let 2007-2012 vy len no 10,5 mld. K ze státního rozpo tu, z výnos privatizací a úv ru od Evropské investi ní banky. Podora je ur ena pro pro správce tok . Na stejné období byly na obnovy a rekonstrukce rybník vy len ny 4 mld. K pro hospoda ící subjekty. Pro správce vodních tok se poskytují prost edky k úhrad až 100% výdaj . jsou zam eny na obor vodovod a kanalizací, na obnovu, odbahn ní a rekonstrukce rybník a výstavbu vodních nádrží, na odstran ní následk povodní na státním vodohospodá ském majetku, na protipovod ová opat ení, na ostatní opat ení ve vodním hospodá ství a na dotace pro majetkoprávní vypo ádání majetku, dot eného realizací "Opat ení na snížení povod ových rizik v povodí horního toku eky Opavy s využitím p írod blízkých povod ových opat ení". Cílem jednotlivých program je podpora výstavby vodovod a kanalizací ve ve ejném zájmu za ú elem dosažení pot ebného vybavení m st a obcí eské republiky, podpora posílení protipovod ové funkce rybník a vodních nádrží a zvýšení jejich bezpe nosti, podpora výstavby protipovod ových opat ení a podpora oprav povodní poškozeného majetku státu, k n muž mají právo hospoda ení státní podniky Povodí a Lesy R, podpora správy drobných vodních tok , správy hlavních odvod ovacích za ízení, obnovy a provozu vodních cest podle § 102 odst. 1 písm. b), f), i), k) vodního zákona a podpora opat ení pro zajišt ní realizace usnesení vlády R . 444 ze dne 21. dubna 2008. Program 129 180 Výstavba a obnova infrastruktury vodovod a kanalizací Slouží k podpo e výstavby vodovod a kanalizací ve ve ejném zájmu za ú elem dosažení pot ebného vybavení m st a obcí eské republiky Program 129 140 Podpora odstra ování povod ových škod na infrastruktu e vodovod a kanalizací Slouží k zajišt ní investi ních finan ních prost edk na rychlou obnovu základních funkcí vodohospodá ské infrastruktury vodovod a kanalizací pro ve ejnou pot ebu po povodních. Program 129 130 Obnova, odbahn ní a rekonstrukce rybník a výstavba vodních nádrží Cílem je posílit protipovod ovou funkci rybník a zvýšit jejich bezpe nost. Doba trvání programu 129 130 podle schválené dokumentace je po dobu 2007 - 2012. Program 229 110 Odstran ní následk povodní na státním VH majetku 229 116 - Odstran ní následk povodn roku 2009 229 117 - Odstran ní následk povodn roku 2010 Program 129 160 Ostatní opat ení ve VH 129 162 Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí Program 129 120 - Podpora prevence p ed povodn mi II Cílem programu je další snižování úrovn ohrožení a povod ových rizik v záplavových územích vodních tok . Program je realizován v letech 2007-2013. Podpora je administrována podle Závazných pravidel poskytování finan ních prost edk v oblasti vod a zp sobu kontroly jejich užití. ímé dotace vodnímu hospodá ství

- 56 -


Národní dotace MZe v lesním hospodá ství a rybá ství Podpora hospoda ení v lesích formou finan ních p ísp vk je poskytována v souladu s p íslušnými ustanoveními lesního zákona a pravidla pro její poskytování jsou každoro zakotvena v p íloze k zákonu o státním rozpo tu. Podp rný garan ní a lesnický fond Hlavni inností tohoto fondu je poskytovaní podpor ve form dotaci úrok a garancí asti jejich jistiny úv na ekonomicky návratné podnikatelské zám ry, a to v rámci programu Zem lec a programu P da. Zdrojem finan ních prost edk je státní rozpo et R. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za p ijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova Poznámka: S evropskými dota ními nástroji jsou úzce svázány kontroly podmín nosti Cross compliance. V eské republice platí od 1. 1. 2009 Cross Compliance neboli Kontrola podmín nosti. Jedním z hlavních témat sou asné zem lské politiky je ešení negativních dopad zem lství na krajinu a životní prost edí. Systém Kontroly podmín nosti byl v roce 2003 iniciován reformou Spole né zem lské politiky a stal se klí ovým prvkem k vyjednávání o zachování evropských dotací do zem lství i v budoucnu. Od 1. 1. 2009 je v eské republice vyplácení p ímých podpor a dalších vybraných dotací "podmín no" pln ním standard udržování p dy v Dobrém zem lském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavk v oblasti životního prost edí, ve ejného zdraví, zdraví zví at a zdraví rostlin, dobrých životních podmínek zví at a minimálních požadavk v rámci agroenvironmentálních opat ení. V p ípad , že žadatel o dotace tyto podmínky nedodrží, m že mu být snížena nebo, v nejkrajn jším ípad , neposkytnuta výplata vybraných využívaných dotací. Pln ní standard a požadavk je ov ováno kontrolou pln ní tzv. kontrolovaných požadavk . Jejich formu a metodu kontroly si každá zem EU stanovuje sama, dle národních specifik

Ministerstvo pro místní rozvoj Program podpory nestátních neziskových organizací pro rok 2011 - podpora nestátních neziskových organizací v oblastech ochrany životního prost edí, a udržitelného rozvoje, ochrany a podpory zdraví, etn pé e o zdravotn postižené, chronicky nemocné a seniory, ochrany spot ebitele a ochrany nájemních vztah , a také vzd lávání a rozvoje lidských zdroj . Integrovaný opera ní program Je zam ený na ešení spole ných regionálních problém v oblastech infrastruktury pro ve ejnou správu, ve ejné služby a územní rozvoj: rozvoj informa ních technologií ve ve ejné správ , zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, ve ejného zdraví, služeb zam stnanosti a služeb v oblasti bezpe nosti, prevence a ešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního d dictví, zlepšování prost edí na sídlištích a rozvoj systém tvorby územních politik. Opera ní program Technická pomoc Opera ní program Technická pomoc je ur en k podpo e jednotného p ístupu na národní úrovni pro zajišt ní aktivit efektivního ízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referen ního rámce, který zast ešuje aktivity politiky hospodá ské a sociální soudržnosti v R v letech 2007 - 2013. Programy Evropské p eshrani ní spolupráce Programy jsou zam eny na podporu spolupráce na p eshrani ní, meziregionální a nadnárodní úrovni p i dosažení cíle odstran ní stávajících bariér ekonomického rozvoje, posílení sociální a územní soudržnosti území a nalezení spole ného ešení spole ných problém mezi sousedními zem mi a regiony. Podpory v oblasti bydlení Dotace na podporu regenerace panelových sídliš , podporu výstavby technické infrastruktury, podporu výstavby podporovaných byt a podporu oprav domovních olov ných rozvod .

- 57 -


Národní program podpory cestovního ruchu (2010 - 2013) V roce 2010 byl schválen Národní program podpory cestovního ruchu na roky 2010 - 2013. Ve stejném roce byl realizován podprogram Cestovní ruch pro všechny se zam ením na tvorbu nových produkt v cestovním ruchu v etn vytvo ení podmínek pro jejich realizaci a marketingu t chto produkt . V roce 2011 je realizován podprogram Cestování dostupné všem. Program Podpora rozvoje region z národních zdroj Zahrnuje v roce 2011 následující podprogramy: Podpora revitalizace bývalých vojenských areál ; Podpora obnovy a rozvoje venkova. Podpora revitalizace bývalých vojenských areál Cílem podprogramu je formou dotace p isp t na rekonstrukci budov a ploch v bývalých vojenských areálech k novému využití pro poskytování služeb ve ve ejném zájmu nebo k podnikatelskému využití. Program je ur en pro obce, v jejichž územním obvodu došlo v období od ustavení obecních zastupitelstev v roce 1990 k rušení vojenských posádek nebo za ízení a které p evzaly p íslušný vojenský majetek do svého vlastnictví. P íjemce dotace je obec, p ípadn svazek obcí. Podpora obnovy a rozvoje venkova Cílem programu je formou dotace podpo it obnovu a rozvoj venkovských obcí. Program p edpokládá participaci obyvatel venkova, ob anských spolk a sdružení p i obnov jejich obce v souladu s místními tradicemi. P íjemci podpory jsou vymezeni a specifikováni pro každý z p ti dota ních titul zvláš . Obecn se však jedná o obce i svazky obcí.

Fondy Evropské unie Cíle evropské politiky: Cíl 1 - Podpora rozvoje zaostávajících region Regiony s HDP pod hranicí 75% pr ru EU se mohou t šit podpo e udržitelného rozvoje zejména prost ednictvím investic do výroby. Cíl 1 je dosahován za podpory prost edk ze všech ty strukturálních fond - ERDF, ESF, EAGGF a FIFG. Cíl 2 - Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Všechny oblasti, které nespadají pod Cíl 1, a které dlouhodob vykazují vysokou míru nezam stnanosti, kriminality, špatnou úrove školství nebo životního prost edí. Cíl 2 je napl ován z prost edk ERDF, ESF, FIFG. Cíl 3 - Podpora politiky zam stnanosti a vzd lání Snížení nezam stnanosti prost ednictvím rekvalifikace, vzd lávání a školení. Jediný fond, který jehož finan ní prost edky jsou použity na dosažení Cíle 3 je ESF. Strukturální fondy Strukturální fondy jsou hlavním fiskálním nástrojem Evropské unie a v sou asné dob existují následující ty i. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Byl založen v roce 1975 a dodnes je objemem finan ních prost edk nejv tším fondem. Ze zdroj ERDF jsou financovány projekty v regionech spadajících do cíl 1 a 2. Evropský sociální fond (ESF) Byl založen v roce 1960 je hlavním nástrojem sociální politiky a zam stnanosti EU. Pomoc ESF je zam ena na nezam stnanou mládež, dlouhodob nezam stnané a sociáln znevýhodn né skupiny a ženy v rámci všech stanovených cíl regionální politiky EU. Evropský orienta ní a záru ní fond pro zem lství (EAGGF) Funguje od roku 1962 a z jeho zdroj je financován rozvoj venkovských oblastí. EAGGF je rozd len do dvou sekcí. Orienta ní sekce podporuje rozvoj venkova v souladu s Cílem 1, což se promítá do modernizace a racionalizace zem lské výroby. Záru ní sekce p sobí v oblastech vývozních kompenzací, stabilizací cen atp.

- 58 -


Finan ní nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) Byl založen 1994 za ú elem zajišt ní financování rozvoje p ímo ských region i rybá ského odv tví. Fond soudržnosti (CF) Byl založen v roce 1993 je dopl kovým fondem, který stojí vedle Strukturálních fond . Je to významný nástroj, který poskytuje finance na významné projekty životního prost edí a infastruktury. Možnost erpat z tohoto fondu mají státy, jejichž HDP je nižší než 90 % pr ru EU. Po prvním kv tnu 2004 Fond soudržnosti navázal na innost p edvstupního nástroje ISPA, jehož funkce byla analogická. eská republika m la možnost erpat prost edky pro nejr zn jší projekty už z takzvaných edvstupních nástroj . Výše podpor z p edvstupních nástroj pochopiteln nedosahovala objemu, který jako ádný len Evropské unie bude mít k dispozici nyní. Mezi p edvstupní nástroje p sobící v R pat í již zmín ný ISPA, fond Phare a program SAPARD financovaný z EAGGF. Aktivní innost všech p edvstupních nástroj skon ila dnem vstupu R do EU. Po tomto datu budou projekty financované z p edvstupních nástroj pouze dobíhat. Aby mohla eská republika erpat ze Strukturálních fond a Fondu soudržnosti, musela vypracovat takzvaný Národní rozvojový plán, což je dokument sestavený pro období 2004 - 2006. Po uplynutí této doby bude pochopiteln následovat plán nový, pro období 2007 - 2013, sestavený na základ nových informací, pot eb a cíl . Paraleln k NRP stojí Rámec podpory Spole enství, což je ve skute nosti dokument charakteru smlouvy mezi Evropskou komisí a eskou republikou, jímž se ob strany zavazují poskytnout prost edky na dosažení cíl uvedených v Rámci podpory Spole enství. Cíle RPS jsou postaveny na NRP R. Detailní popis cíl a podmínky erpání podpory na jejich dosažení v jednotlivých oblastech jsou specifikovány v opera ních programech. R si ur ila ty i sektorové a jeden spole ný opera ní program. Vedle Opera ních program , které si v Rámci podpory Spole enství ur ila eská republika sama, existují programy nadnárodního rámce s názvem Iniciativy Spole enství. Jednotlivými nadnárodními programy, které taky poskytují možnost spolufinancování ze Strukturálních fond EU, je sledován rozvoj nap íklad spolupráce p eshrani ní, transnárodní i mezi vzdálenými regiony lenských zemí EU. Jeden z program si klade za cíl narovnání rozdíl mezi skupinami obyvatel, a tak bojovat proti r zným formám diskriminace. Opera ní programy eská republika má v Rámci podpory Spole enství p ipravené p t sektorových opera ních program jeden regionální - Spole ný regionální opera ní program (SROP).

a

OP Životní prost edí bude zam en na zlepšování kvality životního prost edí a tím i zdraví obyvatelstva. P ispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i p dy, eší problematiku odpad a pr myslového zne išt ní, podporuje pé i o krajinu a využívání obnovitelných zdroj energie a budování infrastruktury pro environmentální osv tu. Sestává ze šesti prioritních os: Osa 1 - Zlepšování vodohospodá ské infrastruktury a snižování rizika povodní Osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Osa 3 - Udržitelné využívání zdroj energie Osa 4 - Zkvalitn ní nakládání s odpady a odstra ování starých ekologických zát ží Osa 5 - Omezování pr myslového zne išt ní a snižování environmentálních rizik Osa 6 - Zlepšování stavu p írody a krajiny Osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzd lávání, poradenství a osv tu Osa 8 - Technická pomoc OP Pr mysl a podnikání bude podporovat rozvoj podnikatelského prost edí, podnikání v pr myslu a v pr myslových službách, zvyšování konkurenceschopnosti eské pr myslové produkce, výzkum a vývoj v pr myslu a rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky. OP Rozvoj lidských zdroj Bude alokovat významné nehmotné investice do region pro ešení problém zam stnanosti a adaptability lidských zdroj , sociální integrace a rovnosti p íležitostí a pro podporu rozvoje celoživotního u ení.

- 59 -


OP Infrastruktura Bude podporovat modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu a snižování negativních d sledk dopravy na životní prost edí. Dále bude podporovat ochranu životního prost edí a jeho složek (vody, ovzduší a klimatu, nakládání s odpady), ochranu p írody a krajiny a odstra ování starých zát ží. OP Rozvoj venkova a multifunk ní zem lství Bude podporovat rozvoj venkovských ástí region , adaptaci eského zem lství na evropský model, rozvoj multifunk ního zem lství, zefektivn ní multifunk ní role les a rozvoj vodního hospodá ství. Spole ný regionální opera ní program Je komplementární s opera ními programy jednotlivých sektor a s Fondem soudržnosti, rozši uje jejich dopad na místní úrove a orientuje se na spole né rozvojové pot eby region .

- 60 -

AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH B.1 TEXTOVÁ ÁST

Recommend Documents