KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE IV. Ekonomické vyhodnocení Příloha: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty

duben 2005 pořizovatel:

ATELIER FONTES, s.r.o., Veveří 109, 616 00 Brno, tel/fax: 549 255 496, e-mail: [email protected]

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

etapa IV. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ Příloha: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty

Zadavatel: Jihomoravský kraj

Pořízeno s podporou Státního fondu životního prostředí ČR

Vypracoval: ATELIER FONTES, s.r.o Ing. Tomáš Havlíček

Brno, duben 2005 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty

str. 1


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OBSAH :

1. ÚVOD ..........................................................................................................................................................3 2. PROVĚŘOVANÉ ZÁMĚRY, KONCEPCE A DOKUMENTY.................................................................3 2.1. K FORMULACI OBECNÝCH CÍLŮ: ..............................................................................................................3 2.2. K LESNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ .....................................................................................................................4 2.2.1. Použité dokumenty ..........................................................................................................................4 2.2.2. Použité pasáže ................................................................................................................................4 2.3. K ZEMĚDĚLSTVÍ .....................................................................................................................................5 2.3.1. Použité dokumenty ..........................................................................................................................5 2.4. K VODNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ ...................................................................................................................5 2.4.1. Použité dokumenty ..........................................................................................................................5 2.4.2. Použité pasáže ................................................................................................................................5 2.5. K TURISTICE A REKREACI ........................................................................................................................7 2.5.1. Použité dokumenty ..........................................................................................................................7 2.6. K DOPRAVĚ............................................................................................................................................7 2.6.1. Použité dokumenty ..........................................................................................................................7 2.6.2. Použité pasáže ................................................................................................................................7 2.7. K ODPADOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ.............................................................................................................8 2.7.1. Použité dokumenty ..........................................................................................................................8 2.8. K OCHRANĚ NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ ....................................................................................................8 2.8.1. Použité pasáže ................................................................................................................................8 2.9. K ENERGETICE .......................................................................................................................................9 2.9.1. Použité dokumenty ..........................................................................................................................9 2.9.2. Použité pasáže ................................................................................................................................9 2.10. K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ ...................................................................................................................11 2.10.1. Použité dokumenty ......................................................................................................................11 3. ZÁVĚRY – SOUHRNNÝ PŘEHLED HLAVNÍCH STŘETŮ.................................................................12

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty

str. 2


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1. ÚVOD Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje se zabývala vazbami na ostatní koncepční dokumenty zejména tímto způsobem: 1. V 1. etapě (analytická část) byly přebírány informace a podklady. Tato fáze byla nejrozsáhlejší a nejpracnější, protože musela zpracovat velké množství podkladů, dat a dokumentů. 2. Ve 2. etapě (formulace cílů ochrany přírody a krajiny v ostatních regionálních politikách) byly prověřeny pozitivní i negativní vazby (tedy střety) na ostatní obdobné dokumenty. Protože tyto vazby jsou z hlediska koordinace koncepcí v Jihomoravském kraji nejdůležitější, přikládáme zde výtah z druhé etapy s naznačením zmiňovaných vazeb. 3. Ve 3. etapě (cíle a zejména úkoly a opatření ochrany přírody a krajiny) byly ostatní koncepční dokumenty použity opět jako podklad. Jednalo se zejména o dokumenty ochrany přírody a krajiny na všech úrovních včetně mezinárodní. 4. Ve 4. etapě byly již pouze vyčísleny náklady na realizaci úkolů a opatření. Na základě projednání 3. etapy byl jako příloha ke 4. etapě vytvořen tento dokument.

2. PROVĚŘOVANÉ ZÁMĚRY, KONCEPCE A DOKUMENTY Ve 2. etapě byly zmíněny, zpracovány či jiným způsobem použity, citovány, nebo vyhodnoceny níže uvedené související záměry, koncepce, či dokumenty obdobného rázu (mimo legislativu).

2.1. K FORMULACI OBECNÝCH CÍLŮ: ·

Zachování rázu krajiny (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy)

·

Zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností (Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, schválený usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června1998)

·

Zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů (Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004)

Zpracovatelé většiny kapitol také pracovali s Koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Navazují na ni a s jejími závěry pracují buď explicitně nebo alespoň implicitně. Tyto dvě koncepce (ochrany přírody a EVVO) se tedy do vzájemného střetu nedostávají, naopak se podporují.


str. 3


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.2. K LESNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ 2.2.1. POUŽITÉ DOKUMENTY ·

Národní lesnický program

·

Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (PRLHJMK)

·

Oblastní plány rozvoje lesa pro příslušné lesní oblasti

2.2.2. POUŽITÉ PASÁŽE Cíle a priority lesního hospodářství kraje vycházejí ze Zásad státní lesnické politiky, schválených vládou ČR v roce 1994, z rezortního Lesnického programu zpracovaného MZe v letech 1997 – 1998 a z Koncepce rezortní politiky Ministerstva zemědělství před vstupem České republiky do Evropské unie, schválené vládou v roce 2000, obsahující spolu s problematikou zemědělství a vodního hospodářství také Koncepci lesnické politiky, jejíž závěrečná kapitola je věnována Národnímu lesnickému programu, jehož cílem bylo analyzovat vybrané problémy státní lesnické politiky a navrhnout jejich řešení. Koncepční záměry formulující postavení lesa a lesního hospodářství v environmentální politice ČR jsou uvedeny také ve Státním programu ochrany přírody a krajiny z roku 1999 a ve Státní politice životního prostředí ČR, jejíž aktualizaci schválila vláda svým usnesením č. 38 ze dne 10. ledna 2001. Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (PRLHJMK) vychází z Národního lesnického programu ČR, ze závazných mezinárodních i národních programových a koncepčních dokumentů upravujících hospodaření v lesích, rovněž z Programu rozvoje Jihomoravského kraje. PRLHJMK je v souladu s Národním lesnickým programem koncipován pro období do roku 2006 avšak s tím, že dlouhodobá programová opatření budou realizována i po tomto období. Je programem otevřeným, s možností reagovat na nově vznikající problémy a změnu podmínek jeho realizace. Základní strategií EU v této oblasti je trvale udržitelné lesní hospodářství, které Národní lesnický program formuluje takto: ·

udržení a přiměřené zvyšování lesních zdrojů a jejich příspěvku ke globálnímu koloběhu uhlíku,

·

zachování zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů,

·

zachování a podpora produkčních funkcí lesů (produkce dřeva a ostatních produktů),

·

zachování, ochrana a vhodné rozšíření biologické diverzity lesních ekosystémů,

·

udržování a vhodné zvyšování ochranných funkcí v lesním hospodářství,

·

zachování dalších společensko-hospodářských funkcí a podmínek.

PRLHJMK je komplexním dokumentem respektujícím nejen potřeby odvětvového rozvoje lesního hospodářství, ale zdůrazňujícím i významné místo lesů v životním prostředí, jejich mimoprodukční funkce, důležitost lesa jako obnovitelného zdroje ekologicky příznivé dřevní suroviny a význam využití a zpracování dřeva pro ekonomiku kraje. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty

str. 4


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Základním principem je obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem, při omezování administrativních zásahů na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek. PRLHJMK obsahuje následující priority: ·

obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného hospodaření – jako základní strategická priorita,

·

rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa,

·

udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů,

·

zabezpečení produkce a využití surového dříví,

·

péče o lesy ve zvláště chráněných územích,

·

ochrana lesních ekosystémů proti škodlivým faktorům.

2.3. K ZEMĚDĚLSTVÍ 2.3.1. POUŽITÉ DOKUMENTY ·

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

·

Horizontální plán rozvoje venkova.

·

Strategie rozvoje Brněnského kraje

·

Program rozvoje Jihomoravského kraje

·

Regionální operační program

·

Průmět strategických dokumentů do území JMK

·

Limity využití území a jiná závazná omezení ochrany přírody a krajiny

·

Územní prognóza JMK

2.4. K VODNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ 2.4.1. POUŽITÉ DOKUMENTY ·

Státní program ochrany přírody a krajiny (SPOPK)

·

Program revitalizace říčních systémů (PRŘS)

·

Státní politika životního prostředí (SPŽP)

2.4.2. POUŽITÉ PASÁŽE ·

Zachování či obnova přirozených či polopřirozených biotopů tekoucích vod a jejich společenstev s vysokou ekologickou stabilitou, bohatou biodiverzitou a s výskytem


str. 5


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

vzácných a ohrožených druhů. (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy.) ·

Zachování či obnovení říčního kontinua. (Pan-European Ecological Network).

·

Zachování či obnova přirozených či polopřirozených korytotvorných a dalších geomorfologických říčních procesů. (Státní program ochrany přírody a krajiny) + podrobnější citace v komentáři

·

Zajištění podmínek pro život a reprodukci původní populace ryb, popř. dalším technickým a biologickým opatřením zvýšit výskyt původních vodních živočichů a omezit výskyt nepůvodních druhů ryb - plnit implementační plán Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky

K nejvýznamnějším střetům zájmů ochrany přírody a krajiny s vodním hospodářstvím v konkrétních lokalitách dochází: ·

Při uvažované výstavbě vodní cesty Dunaj – Odra – Labe.

·

Při řešení problematiky vodního díla Nové Mlýny.

·

Při lokalizaci naprosté většiny vodních nádrží navržených v roce 1985 Směrným vodohospodářským plánem a dosud územně hájených.

Státní politika životního prostředí Státní politika životního prostředí České republiky, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004 v kapitole „1.2. Péče o vodní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů, uvádí jako dílčí cíle a opatření: … (citace).

Z environmentálních opatření ve vodní politice, uvedených v sektorových politikách v kapitole 7. Ochrana a užívání vod, lze ve vztahu k vodním ekosystémům označit za nejdůležitější tato opatření: … (citace).

Program revitalizace říčních systémů Program revitalizace říčních systémů (PRŘS) je programem obnovy, stabilizace a péče o vodní režim krajiny. Cílem je vytvořit podmínky pro obnovu přírodního prostředí i zdrojů užívaných člověkem. Program byl vyhlášen Nařízením vlády č. 373/1992. K naplnění cílů programu je potřeba : … (citace).


str. 6


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.5. K TURISTICE A REKREACI 2.5.1. POUŽITÉ DOKUMENTY ·

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR - klíčový dokument pro období 2002 – 2007

·


·

Programu rozvoje Jihomoravského kraje

·

Strategie cestovního ruchu Jihomoravského kraje

·

Cyklistika v GIS a hlavní směry jejího rozvoje

·

Vyhodnocení lokalit pro rozvoj lázeňství a ostatních léčebných terapií v JmK

2.6. K DOPRAVĚ 2.6.1. POUŽITÉ DOKUMENTY ·

Dopravní politika České republiky schválená Usnesením vlády ČR číslo 413, ze dne 17. června 1998

·


·


·

Regionální operační program

·

Územní prognóza JMK

2.6.2. POUŽITÉ PASÁŽE Kapitola 10. Analytické části obsahuje v subkapitole 10.2.5. Doprava přehled uvažovaného rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji, přehled obecných střetů dopravních staveb se zájmy ochrany přírody a krajiny i přehled nejvýznamnějších uvažovaných dopravních akcí v Jihomoravském kraji, které mohou být v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z tohoto přehledu se jako nejproblematičtější pro zájmy ochrany přírody a krajiny v jednotlivých okresech jeví níže uvedené akce. Na tyto akce bude zapotřebí zaměřit se z hlediska prověření jejich přijatelnosti pro přírodu a krajinu a možných střetů. Jedním z cílů by tak měla být eliminace či minimalizace těchto střetů.


str. 7


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Blansko

rychlostní silnice R 43, silniční spojení Adamova s Blanskem a s Brnem, lokální projekty silnic a železnic,

Brno-město

rychlostní silnice R 43, dostavba VMO, přestavba železničního uzlu Brno, VRT

Brno-venkov

tangenciální propojení větších sídel okresu, rychlostní silnice R 43, R 52 a železniční trať Židlochovice – Hrušovany, lokální projekty silnic a železnic, VRT

Břeclav

rychlostní silnice R 52, dobudování R 55, silnice I/40 a obchvat Břeclavi, lokální projekty silnic a železnic, napojení Břeclavi na Dunaj, DOL, VRT

Hodonín

silniční přechody na Slovensko, dobudování R 55, paralelní komunikace I/55, rekonstrukce silnice I/54, obchvaty Hodonína a Sudoměřic, lokální projekty silnic a železnic, DOL

Vyškov

pokračování dálnice D 1 ve směru Kroměříž, obchvat Bučovic, lokální projekty silnic a železnic

Znojmo

rychlostní silnice R 38 (Znojmo – Hatě ), rekonstrukce silnic I/38 a I/53, obchvaty Lechovic a Znojma, žel. most přes Dyji (náhrada provizoria), lokální projekty silnic a železnic.

2.7. K ODPADOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ 2.7.1. POUŽITÉ DOKUMENTY ·


·

Koncepce odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

·

Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

2.8. K OCHRANĚ NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ 2.8.1. POUŽITÉ PASÁŽE Nedochází ke střetům s jinými koncepcemi Jihomoravského kraje, ale k obecnějším střetům zájmů. Koncepce ochrany přírody JmK uvádí jako dílčí cíle ochrany přírody ve vazbě k nerostnému bohatství mj.: ·

zajištění úplného odpisu zásob výhradních ložisek (vynětí z evidence zásob) tam, kde jsou tato ložiska ve střetu se zvláště chráněnými územími a evropsky významnými lokalitami soustavy NATURA 2000

·

uplatnění návrhu odpisu zásob výhradních ložisek při existenci významných střetů zájmů mezi ochranou a využitím nerostných surovin a zachováním prvků obecné ochrany přírody (zejm. významných krajinných prvků, skladebných částí ÚSES, přírodních parků a krajinného rázu)


str. 8


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

·

účinné uplatnění zájmů ochrany přírody a krajiny při stanovování dobývacích prostorů tak, aby nedocházelo k vymezování DP ve střetech se zvláště chráněnými územími a evropsky významnými lokalitami soustavy NATURA 2000 a aby byly individuálně posuzovány střety s ptačími oblastmi soustavy NATURA 2000 a s prvky a zájmy obecné ochrany přírody a krajiny

Komentář Prognózní zdroje jsou zjištěné zdroje nerostných surovin, které dosud nebyly ověřeny podrobnějším geologickým průzkumem (chráněné podle § 13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, v platném znění). O budoucím těžebním využití těchto území bude rozhodnuto po provedení potřebného průzkumu. Prognózní zdroje byly vyhodnoceny u Medlova, Bratčic, Přibic, Mokré - Horákova a Prostředního Poříčí. Výhradní ložisko nerostů vymezuje území, na kterém je nahromaděn výhradní nerost (§ 6 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato ložiska tvoří nerostné bohatství a jsou majetkem České republiky. Stát prostřednictvím obecně závazných právních předpisů deklaruje svůj zájem na jejich maximální využití. K ochraně výhradních ložisek se stanovují chráněná ložisková území - CHLÚ (§ 16 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V souvislosti s vlastní těžbou se vymezují dobývací prostory. Jedná se o území, v jehož rámci bude prováděna těžba nerostné suroviny tak, aby došlo k maximálnímu využití výhradního ložiska. S těžbou nerostných surovin jsou spojeny určité negativní jevy. Projevy a rozsah těchto jevů je odvislý od těžené suroviny. K velkým a často rozsáhlým změnám terénu dochází při těžbě štěrkopísků, písků, cihlářských surovin apod. Další využití těchto ploch je závislé na způsobu těžby, sanaci a rekultivaci dobývacího prostoru. Nejrozsáhlejší oblastí v Jihomoravském kraji, která je dotčená těžbou, je niva řeky Moravy. V tomto prostoru je dlouhodobě těžena ropa, zemní plyn, lignit, štěrkopísky a písky. Toto území začíná mezi Moravským Pískem a Veselím nad Moravou a končí u Lanžhota. K největším střetům s ochranou přírody a krajiny dochází v plošně rozsáhlých stávajících i prognózních těžebních prostorech štěrkopísků, jejichž dosud chaotická exploatace vyžaduje urychlenou koordinaci včetně koncepce budoucího využití vytěženého území.

2.9. K ENERGETICE 2.9.1. POUŽITÉ DOKUMENTY ·

Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (2003)

2.9.2. POUŽITÉ PASÁŽE Níže uvedený text je převzat z Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (2003), zde je uveden pro uvedení souvislostí cílů ochrany přírody a krajiny v energetice. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty

str. 9


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Větrné elektrárny Dlouhodobé zkušenosti z celého světa ukazují, že stavba větrné elektrárny se vyplatí pouze v místech, kde je průměrná rychlost větru za rok alespoň 4,0 m.s-1 nebo více. Míst na našem území, které splňují toto kritérium, není mnoho a nacházejí se většinou ve vrcholových a hřebenových partiích hor v nadmořských výškách nad 650 m. Část těchto území se nachází v chráněných oblastech, kde jejich využití omezuje legislativa. Dolní ještě využitelná hranice rychlosti větru je kolem 3 m.s-1 (nezaměňovat s průměrnou roční rychlostí). Vítr o menší rychlosti je u nás málo využitelný, zejména proto, že je nestálý. Celková vyrobená energie v dané lokalitě závisí na počtu hodin za rok, kdy fouká vítr o dané rychlosti, tedy na rozložení četnosti (pravděpodobnosti) rychlosti větru. Důležitým faktorem ovlivňující výrobu energie je také turbulence proudění tj. náhodné kolísání rychlosti i směru větru kolem střední hodnoty. Z předcházejících skutečností vyplývá, že území Jihomoravského kraje se ve vztahu k využívání energie větru nijak neodlišuje od situace v celé ČR. Zájmů ochrany přírody se týká vliv na krajinný ráz. Jeho hodnocení však není jednoznačné a hodnocení téhož záměru může mít diametrálně odlišné výsledky. Dalším vlivem větrných elektráren na zájmy ochrany přírody je vliv na ptáky. Údaje o jejich mortalitě v důsledku střetů s rotujícími lopatkami se liší.

Malé vodní elektrárny Obnovitelnými zdroji využívajícími energii vody jsou tzv. malé vodní elektrárny (dále jen MVE), jejichž výstavba a rekonstrukce je dnes všeobecně sledována a podporována. Při návrhu realizace a zejména při provozu je nutno respektovat příslušná ekologická hlediska a kritéria, aby se odstranily nebo minimalizovaly případné negativní vlivy na některé rostlinné a živočišné druhy v lokalitě např. dodržení minimálních průtoků, omezeného kolísání hladiny, hlučnosti, atp. Hydrologické podmínky toků v JmK jsou ve srovnání se všemi ostatními kraji v republice nejméně příznivé. Je to jednoznačně ovlivněno jak malými spády říčních toků, tak i jejich vodností. Přesto energetické využití toků z hlediska objemu výroby patří v Jihomoravském kraji k nejvyšším v republice. Toky s nejvýraznějším energetickým potenciálem, tj. dolní tok Moravy (90%). Dyje (85%), Svratky (85%), Svitavy (80%) a Jihlavy (75%) jsou podle výše uvedeného hlediska využity v průměru na cca 85% - bráno na území Jihomoravského kraje. Potenciál zbývajících toků je potom již výrazně menší (zanedbatelný) a může být vhodný pouze pro pokrytí, nebo dílčí pokrytí vlastní spotřeby provozovatelů. Přesto nelze považovat současný stav ve využití hydropotenciálu v Jihomoravském kraji za ukončený a výše uvedené cíle ochrany přírody je zapotřebí nadále sledovat.

Využití biomasy Biomasa představuje jak v celosvětovém měřítku, tak i v bilancích EU nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie, se kterým je srovnatelná pouze energie vody. Také v podmínkách ČR je biomasa považována za jeden z nejperspektivnějších zdrojů obnovitelné energie. Její využívání dává reálné možnosti jak zvýšit dosud nízké využívání obnovitelných zdrojů. V současné době je biomasa využívána především jako palivo v tepelných zdrojích. Při jejím spalování se do ovzduší uvolňuje jen takové množství CO2, jaké bylo do hmoty rostliny akumulováno fotosyntézou v období jejího růstu. Má tedy spalování biomasy nulovou bilanci ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty

str. 10


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

CO2. Jeví se proto zcela logické, že jednotlivými státy i mezinárodními organizacemi jsou podporovány rozsáhlé programy na energetické využívání biomasy, od pěstování energetických trav, přes energetické využívání dřevních odpadů až po pěstování energetických lesů. V rámci celé řady studií byly experimentálně ověřovány některé energeticky využitelné plodiny, které lze přednostně pěstovat na zemědělské půdě uváděné do klidu. Zejména se jedná o jednoleté čiroky, konopí, slunečnici, světlici, laskavec, lničku, proso, roketu, katrán, súdánskou trávu a z víceletých miscanthus, mužák, křídlatku, jestřabinu, krmný šťovík a slézy. Biomasa představuje pro Jihomoravský kraj reálně největší využitelný energetický potenciál, který souvisí s útlumovými programy zemědělství. Největší nebezpečí pro zájmy ochrany přírody spočívá ve výběru nevhodných druhů (invazních), dále pak obecně v intenzívních velkoplošných způsobech zemědělského hospodaření.

2.10. K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ 2.10.1. POUŽITÉ DOKUMENTY ·


·

Územní prognóza Jihomoravského kraje

·

Odvětvové generely Jihomoravského kraje


str. 11


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3. ZÁVĚRY – SOUHRNNÝ PŘEHLED HLAVNÍCH STŘETŮ Z výše uvedeného tedy vyplývají tyto hlavní střety Koncepce ochrany přírody (KOP) s jinými koncepcemi pro území Jihomoravského kraje nebo s jinými zájmy:

Ve vodním hospodářství ·

Při uvažované výstavbě vodní cesty Dunaj – Odra – Labe.

·

Při řešení problematiky vodního díla Nové Mlýny.

·

Při lokalizace naprosté většiny vodních nádrží navržených v roce 1985 Směrným vodohospodářským plánem a dosud územně hájených

V dopravě KOP uvádí přehled uvažovaného rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji, přehled obecných střetů dopravních staveb se zájmy ochrany přírody a krajiny i přehled nejvýznamnějších uvažovaných dopravních akcí v Jihomoravském kraji, které mohou být v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z tohoto přehledu se jako nejproblematičtější pro zájmy ochrany přírody a krajiny v jednotlivých okresech jeví níže uvedené akce. Na tyto akce bude zapotřebí zaměřit se z hlediska prověření jejich přijatelnosti pro přírodu a krajinu a možných střetů. Jedním z cílů by tak měla být eliminace či minimalizace těchto střetů. Blansko

rychlostní silnice R 43, silniční spojení Adamova s Blanskem a s Brnem, lokální projekty silnic a železnic,

Brno-město

rychlostní silnice R 43, dostavba VMO, přestavba železničního uzlu Brno, VRT

Brno-venkov

tangenciální propojení větších sídel okresu, rychlostní silnice R 43, R 52 a železniční trať Židlochovice – Hrušovany, lokální projekty silnic a železnic, VRT

Břeclav

rychlostní silnice R 52, dobudování R 55, silnice I/40 a obchvat Břeclavi, lokální projekty silnic a železnic, napojení Břeclavi na Dunaj, DOL, VRT

Hodonín

silniční přechody na Slovensko, dobudování R 55, paralelní komunikace I/55, rekonstrukce silnice I/54, obchvaty Hodonína a Sudoměřic, lokální projekty silnic a železnic, DOL

Vyškov

pokračování dálnice D 1 ve směru Kroměříž, obchvat Bučovic, lokální projekty silnic a železnic

Znojmo

rychlostní silnice R 38 (Znojmo – Hatě ), rekonstrukce silnic I/38 a I/53, obchvaty Lechovic a Znojma, žel. most přes Dyji (náhrada provizoria), lokální projekty silnic a železnic.


str. 12


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V těžbě nerostných surovin Nedochází ke střetům s jinými koncepcemi Jihomoravského kraje, ale k obecnějším střetům zájmů. Tyto střety a požadavky KOP se týkají zejména odpisu zásob výhradních ložisek (vynětí z evidence zásob) tam, kde jsou tato ložiska ve střetu se zvláště chráněnými územími a evropsky významnými lokalitami soustavy NATURA 2000 a zachování prvků obecné ochrany přírody (zejm. významných krajinných prvků, skladebných částí ÚSES, přírodních parků a krajinného rázu). Kromě toho se požadavky ochrany přírody vztahovaly k uplatnění zájmů ochrany přírody a krajiny při stanovování dobývacích prostorů. Nejrozsáhlejší oblastí v Jihomoravském kraji, která je dotčená těžbou, je niva řeky Moravy. V tomto prostoru je dlouhodobě těžena ropa, zemní plyn, lignit, štěrkopísky a písky. Toto území začíná mezi Moravským Pískem a Veselím nad Moravou a končí u Lanžhota. K největším střetům s ochranou přírody a krajiny dochází v plošně rozsáhlých stávajících i prognózních těžebních prostorech štěrkopísků, jejichž dosud chaotická exploatace vyžaduje urychlenou koordinaci včetně koncepce budoucího využití vytěženého území.

V energetice Zájmů ochrany přírody se týká vliv větrných elektráren na krajinný ráz. Jeho hodnocení však není jednoznačné a hodnocení téhož záměru může mít diametrálně odlišné výsledky. Dalším vlivem větrných elektráren na zájmy ochrany přírody je vliv na ptáky. Údaje o jejich mortalitě v důsledku střetů s rotujícími lopatkami se liší. Při návrhu realizace a při provozu je nutno respektovat příslušná ekologická hlediska a kritéria u vodních elektráren, aby se odstranily nebo minimalizovaly případné negativní vlivy na některé rostlinné a živočišné druhy v lokalitě např. dodržení minimálních průtoků, omezeného kolísání hladiny, hlučnosti, atp. Vytváření nových migračních bariér částečně brání vodní zákon 254/2001 Sb., v platném znění. Využití biomasy jako energetické plodiny představuje pro Jihomoravský kraj reálně největší využitelný energetický potenciál, který souvisí s útlumovými programy zemědělství. Největší nebezpečí pro zájmy ochrany přírody spočívá ve výběru nevhodných druhů (invazních), dále pak obecně v intenzívních velkoplošných způsobech zemědělského hospodaření.


str. 13

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Recommend Documents