AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA SOU ASNÉHO STAVU A.1 TEXTOVÁ ÁST

AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA SOU ASNÉHO STAVU A.1 TEXTOVÁ

Únor 2012

ÁST

AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE A. ANALÝZA SOU ASNÉHO STAVU - A.1 TEXTOVÁ ÁST

Objednatel: Zlínský kraj . Tomáše Bati 21 761 90 Zlín

Zhotovitel: AGERIS s. r. o. Je ábkova 5 602 00 Brno

Zodpov dní ešitelé: RNDr. Ji í Kocián Ing. Pavel Kolá ek, Ph.D.

Technická spolupráce: Svatava Poláková

-2-


Obsah Úvod ......................................................................................................................................................... 4 I.1. Aktuální koncepce a prognózy ............................................................................................................. 5 I.2. Zhodnocení aktuálnosti stávající koncepce OPK .................................................................................. 7 1.2.1. Zhodnocení ve vztahu k sou asné legislativ ............................................................................... 7 1.2.2. Zhodnocení ve vztahu k aktuálním koncepcím a prognózám ...................................................... 13 1.2.3. Zhodnocení napl ování koncepce v rámci vybraných sektorových politik kraje ........................... 22 I.3. Nástroje k realizaci cíl ochrany p írody a krajiny ............................................................................... 30 1.3.1. Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta ........................................................................... 30 1.3.2. Právní nástroje ........................................................................................................................... 31 1.3.3. Ekonomické nástroje .................................................................................................................. 31 1.3.4. Informa ní nástroje..................................................................................................................... 31 1.3.5. Ostatní nástroje.......................................................................................................................... 32 1.4. Mezinárodní spolupráce.................................................................................................................... 33 1.5. Prioritní úkoly a opat ení v ochran p írody a krajiny ......................................................................... 34 1.5.1. Oblast obecné ochrany p írody ................................................................................................... 34 1.5.2. Oblast zvláštní ochrany p írody ............................................................................................... 41 1.5.3. Oblast ekonomických a informa ních nástroj ......................................................................... 44 I.6. Aktualizace KSOPK ZK...................................................................................................................... 46 1. Pr vodní zpráva .................................................................................................................................. 47 1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................ 47 1.2. VYMEZENÍ EŠENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................... 47 1.3. CHARAKTERISTIKA SOU ASNÉHO STAVU P ÍRODNÍHO PROST EDÍ .................................. 47 1.3.1. P írodní podmínky .................................................................................................................. 47 1.3.2. Zem

lské ekosystémy......................................................................................................... 60

1.3.3. Lesní ekosystémy ................................................................................................................... 75 1.3.4. Vodní ekosystémy .................................................................................................................. 85 1.3.5. Stav krajiny ............................................................................................................................. 97 1.3.6. Území soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji ..................................................................... 103 1.3.7. Zvlášt chrán ná území ........................................................................................................ 120 1.3.8. P írodní parky ....................................................................................................................... 121 1.3.9. Památné stromy.................................................................................................................... 122 1.3.10. Zvlášt chrán né rostliny a živo ichové .............................................................................. 123 1.3.11. Ochrana p írody v sektorových politikách kraje.................................................................... 125 1.4. VYHODNOCENÍ ANALYTICKÉ ÁSTI .................................................................................... 145 1.5. ZÁV R ANALYTICKÉ ÁSTI .................................................................................................. 146 2.- P ílohy.............................................................................................................................................. 147 Kapitola 2.1 - ANALÝZA SWOT ......................................................................................................... 147 Kapitola 2.2 - P EHLED POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ......................................................................... 149 2.3 P EHLED POUŽITÝCH PODKLAD A LITERATURY ................................................................. 150 2.4 BIBLIOGRAFIE ZLÍNSKÉHO KRAJE ........................................................................................... 154

-3-


Úvod Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje p edstavuje základní a nosný strategický dokument v oblasti koncep ní ochrany p írodních hodnot v územním obvodu kraje. Stávající koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny (KSOPK ZK) zpracovaná v listopadu 2004 vycházela z tehdy platného Územního plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace a rovn ž z Územní prognózy Zlínského kraje. Mezi léty 2004 - 2010 však došlo k významným zm nám legislativního rámce a to p edevším v souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské Unie v kv tnu 2004. Od roku 2004 tak postupn dochází k implementaci evropských zákon a celkové harmonizaci národní legislativy s legislativou EU. V oblasti ochrany p írody a krajiny byla zásadní zm nou p edevším implementace soustavy NATURA2000 do eského prost edí, jež má zakotvení v evropské sm rnici 2009/147/ES O ochran voln žijících pták (tzv. „Sm rnice o ptácích“) a sm rnici 92/43/EHS O ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin (tzv.„Sm rnice o stanovištích“). Ob sm rnice byly implementovány do zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny, který rovn ž doznal za uplynulé období výrazných zm n. Výsledkem je tedy vymezení nové soustavy chrán ných území - evropsky významných lokalit (EVL) a pta ích oblastí (PO), které p edstavují neustále aktualizovanou sí . EVL jsou zakotveny Na ízením vlády R 132/2005 Sb. v aktuálním zn ní 371/2009 Sb. U pta ích oblastí byly pro každou na ízení vlády vydány samostatn . Významnou zm nu p edstavuje rovn ž nový stavební zákon . 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu, který nov definuje územn plánovací dokument na krajské úrovni jako tzv. Zásady územního rozvoje, (ZÚR), které postupn nahrazují již zpracované i rozpracované územní plány velkých územních celk (VÚC). Lze tedy konstatovat že dosud platná KSOPK ZK již není s ohledem na etné legislativní zm ny v mnoha ohledech aktuální, a odpovídá tak dob svého vzniku. edm tná aktualizace KSOPK ZK sestává ze dvou ástí - analytické a návrhové. V analytické ásti je zhodnocena stávající platná koncepce. Aktualizace koncepce byla na základ dohody s odborem životního prost edí Zlínského kraje zpracována jako zm nový dokument, tedy formou vložení zm n v rámci jednotlivých kapitol stávající koncepce. Aktualizace byla zpracována na základ shromážd ných studií a podklad zpracovaných v období po schválení sou asné koncepce. Sou ástí analytické ásti je rovn ž posouzení zpracovaných prognóz relevantních k dané problematice a definování záv a okruhu problém , které jsou dále rozebrány v návrhové ásti. Návrhová ást formuluje aktualizované strategické cíle v oblasti ochrany životního prost edí a navrhuje ešení problematických okruh v etn nástroj k realizaci cíl a priorit Sou ástí návrhu je rovn ž stanovení finan ního rámce obsahujícího nástin disponibilních zdroj a finan ních trend a návrh sady monitorovacích ukazatel napl ování koncepce v etn zp sobu jejich vyhodnocení.

-4-


I.1. Aktuální koncepce a prognózy Politika územního rozvoje R 2008 Politika územního rozvoje eské republiky 2008 (PÚR R) p edstavuje hlavní územn -plánovací a koncep ní rozvojový dokument na úrovni R. PÚR R p edevším ur uje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákon obecn uvád ných úkol územního plánování v republikových, eshrani ních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Zásady územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK) byly zpracovány v roce 2008 a p edstavují základní územn plánovací dokumentaci na krajské úrovni. V roce 2010 prob hla jejich aktualizace a v sou asnosti probíhá proces hodnocení vliv koncepce na životní prost edí (SEA). Státní politika životního prost edí 2004 - 2010 edstavuje hlavní strategický a koncep ní rozvojový dokument na úrovni R. Aktualizovaná SPŽP vymezuje konsensuální rámec pro dlouhodobé a st edn dobé sm ování rozvoje environmentálního rozm ru udržitelného rozvoje eské republiky. Reaguje na výzvy plynoucí z výsledk hodnocení implementace p edchozí SPŽP a sou asn respektuje závazky i povinnosti, jež pro eskou republiku vyplývají z lenství v Evropské unii, OSN i OECD. SPŽP je dokumentem, který posiluje partnerskou spolupráci s jinými resorty, a to prost ednictvím podpory realizace t ch cíl jiných resort , které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. SPŽP rovn ž nabízí škálu (normativních, ekonomických, informa ních, dobrovolných apod.) nástroj k dosažení stanovených cíl . V sou asnosti probíhá její aktualizace. Státní program ochrany p írody a krajiny - aktualizace 2010 Aktualizace SPOPK stru analyzuje stav p írodního a krajinného prost edí, formuluje dlouhodobé cíle a opat ení, která jsou nezbytná k jejich dosažení. Zabývá se problematikou ochrany krajiny obecn , dále chrán nými územími a druhovou ochranou. Aktualizovaný SPOPK respektuje princip udržitelného rozvoje a vychází ze sou asných, platných právních p edpis R. Bere v potaz ustanovení mezinárodních multilaterálních úmluv, kde je R smluvní stranou, a závazky R jako lenského státu EU. Aktualizace SPOPK rozpracovává nejen jednotlivé cíle Strategie jako základního meziresortního a mezioborového dokumentu, kterým se v R napl uje Úmluva o biologické rozmanitosti ale sou asn odráží i požadavky dalších mezinárodních úmluv (nap .: Evropská úmluva o krajin na ochranu, pé i a plánování krajiny, Úmluva o ochran vodních a mok adních systém , tzv. Ramsarská úmluva), kterými je R vázána. Strategie udržitelného rozvoje eské republiky Strategie udržitelného rozvoje (SUR) byla schválena již v roce 2004. P edstavuje metodický rámec pro zpracování koncep ních a strategických materiál jakými jsou ak ní programy i sektorové politiky na nejr zn jší úrovni. SUR je východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resort , pro meziresortní spolupráci a spolupráci mimo resorty. Definuje hlavní strategické cíle a díl í cíle a nástroje. Filozofie SUR je koncipována tak aby co nejvíce eliminovala nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilí em udržitelnosti. Vyvažování vztah v intencích udržitelného rozvoje má zajistit co nejvyšší možnou kvalitu života pro sou asnou generaci a vytvá ení edpoklad pro zajišt ní kvality života generací budoucích. V sou asnosti probíhá její aktualizace. Strategie ochrany biologické rozmanitosti eské republiky 2005 edstavuje hlavní koncep ní dokument státu a vychází ze závazku R z hlediska napl ování Úmluvy o biologické rozmanitosti, která byla podepsána v roce 1992 v Rio de Janeiru. Strategie byla schválena pro období let 2005 - 2015. Hlavním cílem Strategie je koncipovat dokument pro pot eby ochrany biodiverzity v R, který bude meziresortního a mezioborového charakteru. lení se na dva hlavní tematické okruhy: A Strategická témata; B biodiverzita v sektorových a složkových politikách. V rámci nich jsou popsány problémové okruhy a cíle v ešení.

-5-


Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 edstavuje hlavní strategický a koncep ní rozvojový dokument kraje. Cílem Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 (SRZK) je nabídnout scéná jeho významného p iblížení i dosažení pr rné hospodá ské úrovn Evropské unie, p i respektování princip udržitelného rozvoje. Strategie definuje hlavní cíle a úkoly, jejichž soustavným napl ováním je p iblížení i dosažení ekonomické úrovn Zlínského kraje pr rné hodnot nyn jší EU-27 v horizontu období sledování - tedy do roku 2020. Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012 Tento koncep ní rozvojový dokument vychází ze Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 a jejích záv . Je však zpracován konkrétn ji a pro kratší asové období. Na rozdíl od SRZK Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (PRÚOZK) podstatn siln ji zohled uje dopady sou asné ekonomické krize a krizové faktory a okolnosti tak hrají v tšinovou a váhov zcela významn jší úlohu. Strategie rozvoje venkova ve Zlínském kraji 2010 Strategie rozvoje venkova ve Zlínském kraji (SRV ZK) p edstavuje koncep ní rozvojový dokument, orientovaný výhradn na venkovské obce. Je to dáno tím, že Zlínský kraje je území s relativn nižší urbanizací a i díky geografii kraje a z ní vyplývající prostorové odlehlosti m st, má zdejší venkov obecn horší možnosti rozvoje než m sta (lidské zdroje, rozpo ty). Cílem je identifikace rozvojových problém v území a jejich ešení cílenou podporou relevantních rozvojových aktivit s využitím dostupných finan ních zdroj (EU, R, regionální a krajské). Koncepce environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty ve Zlínském kraji Cílem koncepce je postihnutí aspekt environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty (EVVO ZK) a jejich zahrnutí do struktury a nápln innosti organiza ních složek kraje. Výsledky monitorování innosti subjekt sobících v oblasti ekologické výchovy a náklady souvisejících s jejich inností, odbor školství, mládeže a sportu a odbor životního prost edí a zem lství budou využity p i aktualizaci koncepce, ak ního plánu a rozpo tu Zlínského kraje. Ak ní plán environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty ve Zlínském kraji 2008 - 2010 edstavuje soubor pr ezových opat ení, podpor a strategií.a doporu ení v oblasti vzd lání výchovy a osv ty. AP EVVO ZK má mimo zajistit zohledn ní priority Strategie vzd lávání pro udržitelný rozvoj eské republiky (2008 - 2015), koncepce EVVO ve Zlínském kraji a cíl AP EVVO ve Zlínském kraji p i tvorb a realizaci koncep ních dokument kraje. V sou asnosti b ží program AP EVVO pro léta 2011 - 2012.

-6-


I.2. Zhodnocení aktuálnosti stávající koncepce OPK 1.2.1. Zhodnocení ve vztahu k sou asné legislativ Mezi léty 2004 - 2010 došlo k významným zm nám legislativního rámce a to p edevším v souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské Unie. Od roku 2004 tak postupn dochází k implementaci evropských zákon a celkové harmonizaci národní legislativy s legislativou EU. Na úrovni legislativy EU je možno považovat za nejvýznamn jší zm nu p edevším p ijetí sm rnice o stanovištích a ptácích a z nch vyplývající nutnost vymezení soustavy NATURA 2000 na našem území. Sm rnice (resp. právní povinnosti z nich vyplývající), jsou dále implementovány do díl ích legislativních p edpis - zejména v oblasti ochrany írody a krajiny, zem lství, lesnictví a územního plánování. K problematice koncepce jsou relevantní edevším následující platné právní p edpisy: Legislativa R Ochrana p írody a krajiny Zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis - úplné aktuální zn ní zákona obsahuje Sbírka zákon . 18/2010. Vyhláška ministerstva životního prost edí eské republiky . 395/1992 Sb., kterou se provád jí která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhláška . 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochran p írody a krajiny. Vyhláška Ministerstva životního prost edí dokumentace jeskyní.

. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah

Na ízení vlády, kterými jsou vymezeny jednotlivé pta í oblasti ( .: 530/2004, 531/2004, 532/2004, 533/2004, 534/2004, 535/2004, 598/2004, 599/2004, 600/2004, 601/2004, 602/2004, 603/2004, 604/2004, 605/2004, 606/2004, 607/2004, 608/2004, 609/2004, 679/2004, 680/2004, 681/2004, 682/2004, 683/2004, 684/2004, 685/2004, 686/2004, 687/2004, 688/2004, 19/2005, 20/2005, 21/2005, 22/2005, 23/2005, 24/2005, 25/2005, 26/2005, 27/2005, 28/2005, 165/2007, 405/2009, 406/2009). Na ízení vlády . 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a po et pták , pro které se vymezují pta í oblasti. Na ízení vlády . 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhláška . 166/2005 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., o ochran írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , v souvislosti s vytvá ením soustavy NATURA 2000, ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhláška . 152/2006 Sb., o odchylném postupu p i ochran pták a výjimce ze základních ochranných podmínek zvlášt chrán ných druh pták pro jejich zna ení. Vyhláška . 294/2006 Sb., o odchylném postupu pro usmrcování špa ka obecného. Sd lení Ministerstva životního prost edí, nebyly za azeny do evropského seznamu.

. 82/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které

Sd lení Ministerstva životního prost edí . 66/2009 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly za azeny do evropského seznamu. Vyhláška . 316/2009 Sb., o držení živo ich do asn nebo trvale neschopných p ežít ve volné p írod a o pé i o tyto živo ichy v záchranných stanicích (vyhláška o handicapovaných živo iších), (ú innost od 1. 10. 2009). Zákon . 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod zp sobených vybranými zvlášt chrán nými živo ichy, ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhláška Ministerstva životního prost edí . 360/2000 Sb., o stanovení zp sobu výpo tu výše náhrady škody zp sobené vybranými zvlášt chrán nými živo ichy na vymezených domestikovaných zví atech,

-7-


psech sloužících k jejich hlídání, rybách, v elstvech, v ela ském za ízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech. Zákon . 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o zm (zákon o zoologických zahradách), ve zn ní pozd jších p edpis .

n kterých zákon

Na ízení vlády . 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatel m zoologických zahrad. Zákon . 100/2004 Sb., o ochran druh voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opat eních k ochran t chto druh a o zm n kterých zákon (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve zn ní pozd jších p edpis - úplné aktuální zn ní zákona obsahuje Sbírka zákon . 441/2009 Sb. Ochrana životního prost edí Zákon . 282/1991 Sb., o eské inspekci životního prost edí a její p sobnosti v ochran lesa. Zákon . 17/1992 Sb., o životním prost edí ve zn ní zákona . 123/1998 Sb. a zákona . 100/2001 Sb. Zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí v úplném zn ní a o zm n kterých souvisejících zákon , jak vyplývá ze zm n provedených zákonem . 93/2004 Sb., zákonem . 163/2006 Sb., zákonem . 186/2006 Sb., zákonem . 216/2007 Sb., zákonem . 124/2008 Sb., zákonem . 223/2009 Sb. a zákonem . 436/2009 Sb. Zákon . 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prost edí, se zm nami 334/1992 Sb., 254/2001 Sb., 482/2004 Sb., 346/2009 Sb., 227/2009 Sb. Zákon . 6/2010 Sb. - úplné zn ní zákona . 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prost edí, jak vyplývá ze zm n provedených zákonem . 132/2000 Sb., zákonem . 6/2005 Sb., zákonem . 413/2005 Sb. a zákonem . 380/2009 Sb. Zákon . 106/2006 Sb., o svobodném p ístupu k informacím, jak vyplývá ze zm n provedených zákonem . 101/2000 Sb., zákonem . 159/2000 Sb., zákonem . 39/2001 Sb., zákonem . 413/2005 Sb. a zákonem . 61/2006 Sb. Zákon . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování zne išt ní, o integrovaném registru zne iš ování a o zm n kterých zákon (zákon o integrované prevenci), v platném zn ní úplné zn ní zákona, jak vyplývá ze zm n provedených zákonem . 521/2002 Sb., zákonem . 437/2004 Sb., zákonem . 695/2004 Sb., zákonem . 444/2005 Sb. a zákonem . 222/2006 Sb. Zákon . 500/2004 Sb. - správní ád ve zn ní pozd jších zm n provedených zákonem . 413/2005 Sb., zákonem . 384/2008 Sb., zákonem . 7/2009 Sb. a zákonem . 227/2009 Sb. Zákon . 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhláška . 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve zn ní pozd jších p edpis . Zem

lství

Zákon . 334/1992 Sb., o ochran zem lského p dního fondu ve zn ní zákona . 10/1993 Sb., . 98/1999 Sb., . 132/2000 Sb., . 76/2002 Sb., . 320/2002 Sb., . 444/2005 Sb., . 222/2006 Sb., . 186/2006 Sb., . 167/2008 Sb., . 9/2009 Sb., . 227/2009 Sb., .281/2009 Sb., . 402/2010 Sb. Zákon . 9/2009 Sb., kterým se m ní zákon . 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných p dních látkách, pomocných rostlinných p ípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zem lských p d (zákon o hnojivech), ve zn ní pozd jších p edpis , a další související zákony. Zákon . 242/2000 Sb., o ekologickém zem lství a o zm zákona . 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve zn ní pozd jších p edpis , jak vyplývá ze zm n provedených zákonem . 320/2002 Sb., . . 444/2005 Sb., . 553/2005 Sb., ÚZ 30/2006 Sb., .. 227/2009 Sb., . 281/2009 Sb. Zákon . 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových ú adech a o zm zákona . 229/1991 Sb., o úprav vlastnických vztah k p a jinému zem lskému majetku, ve zn ní pozd jších p edpis , jak vyplývá ze zm n provedených zákonem . 444/2005 Sb., 178/2006 Sb., ÚZ 316/2006 Sb., 299/2007 Sb., 96/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 300/2009 Sb.

-8-


Zákon . 77/2004 Sb., kterým se m ní zákon . 246/1992 Sb., na ochranu zví at proti týrání, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 326/2004 Sb., o rostlinoléka ské pé i a zm n kterých souvisejících zákon - . 626/2004 Sb., 444/2005 Sb., 131/2006 Sb., 189/2008 Sb., 249/2008 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 291/2009 Sb., 490/2009 Sb., 102/2010 Sb. Zákon . 99/2004 Sb., o rybníká ství, výkonu rybá ského práva, rybá ské stráži, ochran mo ských rybolovných zdroj a o zm n kterých zákon (zákon o rybá ství) - . 444/2005 Sb., 267/2006 Sb., 124/2008 Sb., 41/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prost edí ochrany zem lského p dního fondu.

. 13/1994 Sb., kterou se upravují n které podrobnosti

Vyhláška Ministerstva zem lství . 327/2004 Sb., o ochran v el, zv e, vodních organism a dalších necílových organism p i použití p ípravk na ochranu rostlin. Vyhláška . 16/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o ekologickém zem

lství.

Vyhláška . 195/2004 Sb., kterou se m ní vyhláška . 89/2002 Sb., o ochran proti zavlékání škodlivých organism p i dovozu, pr vozu a vývozu rostlin, rostlinných produkt a jiných p edm a proti jejich rozši ování na území eské republiky a o soustavné rostlinoléka ské kontrole, ve zn ní pozd jších edpis . Vyhláška Ministerstva zem lství . 147/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných a okrasných druh a jeho uvád ní do ob hu. Vyhláška Ministerstva zem stovaných rostlin do ob hu.

lství

. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvád ní osiva a sadby

Vyhláška . 239/2006 Sb., kterou se m ní vyhláška . 197/2004 Sb., k provedení zákona . 99/2004 Sb., o rybníká ství, výkonu rybá ského práva, rybá ské stráži, ochran mo ských rybolovných zdroj a o zm kterých zákon (zákon o rybá ství). Na ízení vlády . 108/2008 Sb., kterým se m ní na ízení vlády . 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení v t chto oblastech, ve zn ní na ízení vlády . 219/2007 Sb. Na ízení vlády . 121/2005 Sb., kterým se m ní na ízení vlády . 241/2004 Sb., o podmínkách provád ní pomoci mén p íznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními. Na ízení vlády . 99/2008 Sb., kterým se m ní na ízení vlády . 242/2004 Sb., o podmínkách provád ní opat ení na podporu rozvoje mimoproduk ních funkcí zem lství spo ívajících v ochran složek životního prost edí (o provád ní agroenvironmentálních opat ení), ve zn ní pozd jších p edpis . Na ízení vlády . 308/2004 Sb., o stanovení n kterých podmínek pro poskytování dotací na zales ování zem lské p dy a na založení porost rychle rostoucích d evin na zem lské p ur ených pro energetické využití. Lesnictví Zákon . 67/2000 Sb., kterým se m ní zákon . 289/1995 Sb., o lesích a o zm zákon (lesní zákon), ve zn ní zákona . 238/1999 Sb.

a dopln ní n kterých

Zákon . 387/2005 Sb., kterým se m ní zákon . 149/2003 Sb., o uvád ní do ob hu reproduk ního materiálu lesních d evin lesnicky významných druh a um lých k íženc , ur eného k obnov lesa a k zales ování, a o zm n kterých souvisejících zákon (zákon o obchodu s reproduk ním materiálem lesních d evin) a zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhláška Ministerstva zem lství o vymezení hospodá ských soubor . Vyhláška Ministerstva zem Vyhláška Ministerstva zem zp sobené na lesích.

. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plán

rozvoje les

a

lství . 84/1996 Sb., o lesním hospodá ském plánování, lství

. 55/1999 Sb., o zp sobu výpo tu výše újmy nebo škody

-9-


Vyhláška Ministerstva zem lství . 236/2000 Sb., kterou se m ní vyhláška Ministerstva zem lství . 101/1996 Sb. , kterou se stanoví podrobnosti o opat eních k ochran lesa a vzor služebního odznaku a vzor pr kazu lesní stráže. Vyhláška . 44/2010 Sb., kterou se m ní vyhláška . 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 149/2003 Sb., o obchodu s reproduk ním materiálem lesních d evin. Vyhláška . 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o p enosu semen a sazenic lesních d evin, o evidenci o p vodu reproduk ního materiálu a podrobnosti o obnov lesních porost a o zales ování pozemk prohlášených za pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa. Vyhláška . 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a zp sob poskytování finan ní náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospoda ení, vzor a náležitosti uplatn ní nároku. Vyhláška Ministerstva zem lství . 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu meliora ních a zpev ujících d evin a o poskytování náhrad zvýšených náklad . Vyhláška Ministerstva zem lství . 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odn tí nebo omezení a podrobnostech o ochran pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa. Myslivost Zákon . 59/2003 Sb., kterým se m ní zákon . 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zn ní zákona . 320/2002 Sb., a zákon . 128/2000 Sb., o obcích (obecní z ízení), ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhláška . 480/2002 Sb., kterou se m ní vyhláška . 245/2002 Sb., o dob lovu jednotlivých druh zv e a o bližších podmínkách provád ní lovu. Vyhláška . 491/2002 Sb., o zp sobu stanovení minimálních a normovaných stav zv e a o za azování honiteb nebo jejich ástí do jakostních t íd. Vyhláška . 350/2003 Sb., kterou se m ní vyhláška ustanovení zákona . 449/2001 Sb., o myslivosti.

. 244/2002 Sb., kterou se provádí n která

Vyhláška . 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena ást honitby jako bažantnice. Voda Zákon . 150/2010 Sb., kterým se m ní zákon . 254/2001 Sb., o vodách a o zm n kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 200/1990 Sb., o p estupcích, ve zn ní pozd jších edpis . Zákon . 76/2006 Sb., kterým se m ní zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve zn ní pozd jších p edpis , a další související zákony. Vyhláška Ministerstva životního prost edí . 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a zm ny ochranných pásem vodních zdroj . Vyhláška . 267/2005 Sb., kterou se m ní vyhláška Ministerstva zem lství . 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zp sob provád ní inností souvisejících se správou vodních tok , ve zn ní vyhlášky . 333/2003 Sb. Vyhláška . 195/2003 Sb., kterou se m ní vyhláška . 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjád ení a o náležitostech povolení, souhlas a vyjád ení vodoprávního ú adu. Vyhláška . 40/2008 Sb., kterou se m ní vyhláška Ministerstva zem lství . 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjád ení a o náležitostech povolení, souhlas a vyjád ení vodoprávního ú adu, ve zn ní pozd jších p edpis , a vyhláška . 7/2007 Sb., kterou se m ní vyhláška . 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve zn ní vyhlášky . 619/2004 Sb. Vyhláška Ministerstva zem

lství . 20/2002 Sb., o zp sobu a etnosti m ení množství a jakosti vody.

Vyhláška Ministerstva zem ád vodních d l.

lství . 195/2002 Sb., o náležitostech manipula ních ád a provozních

- 10 -


Vyhláška Ministerstva zem lství . 225/2002 Sb., o podrobném vymezení k vodohospodá ským melioracím pozemk a jejich ástí a zp sobu a rozsahu pé e o n .

staveb

Vyhláška . 390/2004 Sb., kterou se m ní vyhláška . 292/2002 Sb., o oblastech povodí. Vyhláška Ministerstva životního prost edí . 236/2002 Sb., o zp sobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území. Vyhláška . 7/2007 Sb., kterou se m ní vyhláška . 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve zn ní vyhlášky . 619/2004 Sb. Vyhláška . 391/2004 Sb., o rozsahu údaj v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o zp sobu zpracování, ukládání a p edávání t chto údaj do informa ních systém ve ejné správy. Vyhláška . 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod. Vyhláška . 168/2006 Sb., kterou se m ní vyhláška . 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. Územní plánování Zákon . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) ve zn ní pozd jších edpis , jak vyplývá ze zm n provedených zákonem . 68/2007 Sb., 191/2008 Sb., 379/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 345/2009 Sb., 18/2010 Sb., 49/2010 Sb. Zákon . 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architekt a o výkonu povolání autorizovaných inženýr a technik inných ve výstavb , v platném zn ní. Zákon . 437/2004 Sb., kterým se m ní zákon . 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování zne išt ní, o integrovaném registru zne iš ování a o zm n kterých zákon (zákon o integrované prevenci), ve zn ní zákona . 521/2002 Sb., a zákon . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách. Zákon . 186/2006 sb., o zm n kterých zákon souvisejících s p ijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastn ní (s platností od 1. 1. 2007). Vyhláška . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti. Nerostné zdroje Zákon . 313/2006 Sb., kterým se m ní zákon . 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 61/1988 Sb., o hornické innosti, výbušninách a o státní bá ské správ , ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 3/2005 Sb., kterým se m ní zákon . 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve zn ní pozd jších edpis , zákon . 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 61/1988 Sb., o hornické innosti, výbušninách a o státní bá ské správ , ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhláška Ministerstva životního prost edí . 364/1992 Sb., o chrán ných ložiskových územích. Vyhláška eského bá ského ú adu . 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech. Vyhláška . 351/2000 eského bá ského ú adu, kterou se m ní vyhláška 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech.

eského bá ského ú adu .

Legislativa EU Politika oblasti ochrany p írody a krajiny se v rámci EU opírá p edevším o tyto právní p edpisy: Sm rnice 92/43/ES o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin (Directive on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora). ijata Radou Evropských spole enství 21. kv tna 1992, s platností pro lenské zem EU. Cílem sm rnice je zajistit ochranu biologické rozmanitosti, která p edstavuje významné p írodní d dictví ES.

- 11 -


lenské státy EU na svém území mají povinnost vyhlásit zvlášt chrán ná území tzv. Evropsky významné lokality (Special protected areas of Conservation - SAC). Ty tvo í nejr zn jší typy p írodních stanoviš a populace voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin. Sou ástí sm rnice jsou p ílohy se seznamy cílových druh a jednotlivých p írodních stanoviš : P íloha I - Typy p írodních stanoviš v zájmu Spole enství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany P íloha II - Druhy rostlin a živo ich v zájmu Spole enství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních území ochrany P íloha III - Kritéria pro výb r lokalit, vhodných jako lokality významné pro Spole enství, a pro vyhlášení jako zvláštní oblasti ochrany P íloha IV - Druhy živo ich a rostlin v zájmu Spole enství, vyžadující p ísnou ochranu P íloha V - Druhy živo ich a rostlin v zájmu Spole enství, jejichž odchyt a odebírání ve volné p írod a využívání m že být p edm tem ur itých opat ení na jejich obhospoda ování P íloha VI - Zakázané metody a prost edky odchytu a zabíjení, zakázané dopravní prost edky Sm rnice 79/409/ES o ochran voln žijících pták (Directive on the conservation of wild birds). Byla p ijata Radou Evropských spole enství 2. dubna 1979, s platností pro lenské zem EU. Sm rnice o ptácích p edstavuje ucelený systém ochrany voln žijících pták a to v rozsahu celého jejich ontogenetického vývoje. Sm rnice se vztahuje také na ochranu jejich stanoviš , tj. hnízdišt , zimovišt , místa zastávek na tahových trasách apod. lenské státy EU mají povinnost na svém území vyhlásit zvlášt chrán ná území (tzv. Special Protected Areas - SPA), a to v takovém rozsahu a struktu e, jež dlouhodob zajistí p íznivý stav populací 181 mimo ádn zranitelných druh a poddruh pták suchozemských i mo ských stanoviš . Sou ástí sm rnice jsou p ílohy se seznamy cílových druh : P íloha I - Seznam chrán ných druh a poddruh pták P íloha II - Seznam chrán ných druh a poddruh pták , které mohou být za ur itých podmínek loveny P íloha III - Seznam druh pták , které mohou být za ur itých podmínek uvedeny na trh P íloha IV - Seznam za ízení, mechanism a dopravních prost edk , které nelze použít k lovu Sm rnice 83/129/ES o dovozu k ží tuleních a lachtaních mlá at a z nich vyrobených produkt lenských stát

do

Sm rnice 99/22/ES týkající se chovu voln žijících druh živo ich v zoologických zahradách. Na ízení 338/97/ES CITES o ochran druh voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin regulací obchodu t mito druhy. Na ízení 81/348/ES o spole ných pravidlech dovozu velryb a jiných produkt z kytovc . Na ízení 3254/91/ES o zákazu používání nášlapných pastí v ES, dovozu kožešin a výrobk z ur itých druh živo ich , které pocházejí ze zemí, kde jsou k odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné zp soby, jež nejsou v souladu s mezinárodními humánními standardy chytání zví at do pastí. Soustava NATURA 2000 edstavuje soustavu chrán ných území, jež vycházejí z požadavk výše uvedených sm rnic 92/43/ES a 79/409/ES. Soustavu NATURA 2000 tedy vytvá í území vymezená jako: Evropsky významné lokality (Special areas of Conservation - SAC) - zabezpe ují územní ochranu druh m rostlin a živo ich m a typ m p írodních stanoviš . Pta í oblasti (Special Protected Areas - SPA) - chrán ná území zajiš ující ochranu avifauny na základ sm rnice o ptácích. Mezinárodní úmluvy eská republika se svým podpisem zavázala k následujícím mezinárodním úmluvám: Úmluva o biologické rozmanitosti edložena k podpisu v roce 1992 v Rio de Janeiru - 174 smluvních stran; lenství R: od roku1994 Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti - program rozd lený do ty p tiletých ak ních plán

- 12 -


Cartagenský protokol o biologické bezpe nosti CITES - Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin (Washingtonská úmluva) edložena k podpisu v roce 1973 ve Washingtonu (sekretariát UNEP, Ženeva) - 145 smluvních stran; lenství R od roku 1992 ( SFR) Úmluva o ochran evropské fauny a flóry (Bernská úmluva) edložena k podpisu v roce 1979 v Bernu (sekretariát Rada Evropy, Štrasburk) - 40 smluvních stran (platná od 1982); lenství R: od roku 1998 Úmluva o mok adech majících mezinárodní význam p edevším jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) edložena k podpisu v roce 1971 v Ramsaru (sekretariát IUCN Gland, Švýcarsko) - 113 smluvních stran; lenství R: od roku 1990 ( SFR) Úmluva o ochran st hovavých druh voln žijících živo ich (Bonnská úmluva) edložena k podpisu v roce 1981 v Bonnu (sekretariát UNEP) - 51 smluvních stran, lenství 1994 Dohoda o ochran netopýr v Evrop (EUROBATS) edložena k podpisu v roce 1991 v Londýn - 17 smluvních stran; lenství

R od roku

R od roku: 1994

Úmluva o ochran sv tového kulturního a p írodního d dictví edložena k podpisu v roce 1972 v Pa íži (sekretariát UNESCO) - 156 smluvních stran, lenství roku 1991 ( SFR) Program lov k a biosféra Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy voln CITES

žijících živo ich

R: od

a rostlin - úmluva

Úmluvy o ochran sv tového kulturního a p írodního d dictví EECONET Parky pro život Evropská úmluva o krajin (2000 - R 2004) Jejími principy jsou ochrana, pé e, plánování a udržitelné využívání krajiny jako celku, ochrana všech typ krajiny v Evrop , týká se tedy p írodních, venkovských, urbánních i p ím stských území. eská republika je smluvní stranou od 3. ervna 2004. Karpatská úmluva (2003 - R 2005) Úkolem úmluvy je spolupráce jednotlivých smluvních stran na ochran a udržitelném rozvoji Karpat s cílem zlepšit kvalitu života, posílit místní ekonomiky a komunity a chránit p írodní hodnoty a kulturní d dictví. Úmluva je zam ena na široký okruh témat od ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti, územního plánování, udržitelného hospoda ení s vodami, udržitelného lesního a zem lského hospoda ení, dopravy a infrastruktury, p es cestovní ruch, pr mysl, kulturní d dictví a zachování tradi ních znalostí až po problematiku EIA, monitoringu a v neposlední ad zvyšování uv dom ní, vzd lávání a ú asti ve ejnosti. eská republika je smluvní stranou od 28. ervence 2005. Dohoda o ochran africko-euroasijských st hovavých vodních pták (1995 - R 2006) Dohoda má za úkol vytvo it právní základ pro koordinovanou ochranu ve státech, na jejichž území zasahují areály výskytu všech st hovavých vodních pták a jejich populací. K této úmluv R p istoupila až v dubnu 2006.

1.2.2. Zhodnocení ve vztahu k aktuálním koncepcím a prognózám Státní politika ochrany životního prost edí 2004 - 2010, Státní program ochrany p írody a krajiny aktualizace 2010 KSOPK ZK se v analytické ásti (kapitola 1.3.11- Ochrana p írody v sektorových politikách kraje) odvolává na p edchozí verze obou dokument a konstatuje p edevším princip udržitelného rozvoje: "Ochrana p írody v sektorových politikách kraje vychází ze st žejních státních dokument , kterými jsou Státní politika životního prost edí a Státní program ochrany p írody. Základním principem je princip udržitelného rozvoje. Strategie spo ívá v harmonizaci ekonomického rozvoje s ochranou životního

- 13 -


prost edí tak, aby sou asným i budoucím generacím byla zachována možnost uspokojovat jejich životní pot eby, aniž by p itom došlo k nevratnému poškození p írody nebo ztrát její rozmanitosti. K napln ní výše uvedeného byla formulována základní východiska, cíle a úkoly na úseku ochrany a tvorby životního prost edí a to zejména v t chto oblastech: udržení, pop . zvýšení biologické rozmanitosti íznivé uspo ádání vodních pom zachování p irozené úrodnosti p d funk ní využití území zajiš ující ochranu p írodních i kulturních hodnot krajiny" Výše citované body na krajské úrovni p edstavují jistý základ ve vztahu k napl ování principu trvale udržitelného rozvoje. Aktualizovaná SPŽP princip udržitelného rozvoje dále rozvíjí a mimo jiné zd raz uje i zásadu integrace, která by m la být uplat ována. Na krajské úrovni lze koncepci strategie ochrany írody a krajiny považovat analogicky (tak jako SPŽP) za pr ezovou politiku, která by m la být s ostatními sektorovými politikami kraje koordinována, a rovn ž do nich integrována. Tento rozm r není v sou asné KSOPK ZK dostate akcentován. Lze konstatovat, že hlavní okruhy problém formulované ve stávající KSOPK ZK (na krajské úrovni detailn ji rozvedené a konkretizované) vícemén korelují s rámcem problém ŽP v aktualizovaném SPŽP a SPOPK. Nicmén problematika ochrany klimatu není ve stávající KSOPK ZK významn ji zd razn na. Cíle ochrany p írody a krajiny formulované ve stávající KSOPK ZK p edstavují konkretizaci SPŽP a SPOPK do díl ích sektorových politik kraje a vícemén se p ekrývají a to zvlášt s cíli v rámci prioritního cíle 1. - Ochrana p írody, krajiny a biologické rozmanitosti. Shrnutí a doporu ení KSOPK ZK v zásad není v rozporu s aktuální verzí SPŽP a SPOPK. Aktualizovaná koncepce by se však la zabývat následujícími okruhy: V rámci aktualizace je nutno zd raznit princip zásady integrace a pr ezový charakter koncepce s nutností koordinace a integrace s ostatními sektorovými politikami kraje. Zd raznit pr t n kterých ke koncepci relevantních díl ích cíl v rámci sektorových politik státu. Zapracovat pr t problematiky ochrany klimatu do sektorových politik kraje. Zhodnotit trendy ve vývoji v oblasti ochrany p írody a krajiny mezi léty 2004 - 2010, se st edn dobým pr tem do budoucna. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje edstavují vlastn první ucelenou, územn plánovací dokumentaci kraje. Do jejich vypracování prakticky nebylo pro území v rozsahu Zlínského kraje zpracována a schválena žádná ÚPD na úrovni územního plánu velkého územního celku (ÚPN VÚC). Nov koncipované ZÚR ZK jsou zpracovány v intencích udržitelného rozvoje. Do vypracování ZÚR bylo území Zlínského kraje pokryto pouze n kolika díl ími zm nami ÚPN VÚC. Toto již bylo ve stávající KSOPK ZK v rámci analytické ásti (kap. 1.3.9.1 - Územní plánování) konstatováno, stejn tak jako skute nost, že tyto ÚPN VÚC byly v mnoha ohledech p ekonané, ne ešily problematiku komplexn a vyvážen a neodpovídaly tehdejšímu legislativnímu rámci (vyhl. . 135/2001 Sb.). Komplexn pojatý pr t problematiky územního rozvoje v etn ochrany životního prost edí ve smyslu udržitelného rozvoje v rámci ÚPD VÚC v dob zpracování KSOPK ZK v podstat neexistoval a tak se koncepce nemohla k dané problematice ve vztahu k územnímu plánování o co op ít. Byla zpracována z hlediska problematiky územního plánování za neuspokojivé situace a v tomto ohledu tedy již zastarala. Zákon . 183/2006 Sb. (stavební zákon), který nov definuje ZÚR, také vedle ÚPN VÚC zrušil i institut Územní prognózy. ÚPg ZK Zlínského kraje (Urbanistický ateliér Zlín, 2005) byla ešena v parametrech konceptu ÚPN VÚC jako jeho podkladový materiál. Po schválení nového stavebního zákona tedy ÚPg ZK pozbyla platnosti. Nová územn ÚPD - ZÚR ZK, však mimo jiné díl ím zp sobem erpala i z ÚPg ZK. Hlavní cíle ZÚR ZK relevantní ve vztahu k ochran p írody a krajiny (viz kapitola 1. Priority územního plánování): "(1) Podporovat prost edky a nástroji územního plánování udržitelný rozvoj území Zlínského kraje. Vytvá et na celém území kraje vhodné územní podmínky pro dosažení vyvážného vztahu mezi nároky na zajišt ní p íznivého životního prost edí, stabilního hospodá ského rozvoje a kvalitní sociální soudržnosti obyvatel kraje. Dbát na podporu udržitelného rozvoje území kraje p i utvá ení krajských

- 14 -


oborových koncepcí a strategií, p i rozhodování o zm nách ve využití území a p i územn plánovací innosti obcí. (5) Podporovat vytvá ení vhodných územních podmínek pro umíst ní a realizaci pot ebných staveb a opat ení pro ú inné zlepšení dopravní dostupnosti, dopravní vybavenosti a ve ejné dopravní obsluhy kraje podle PRÚOZK, PÚR 2006 a ZÚR Zlínského kraje. Považovat tento úkol za rozhodující prioritu rozvoje kraje nejmén do roku 2010. Pamatovat p itom sou asn na: rozvoj a zkvalitn ní železni ní dopravy a infrastruktury pro každodenní i rekrea ní využití jako rovnocenné alternativy k silni ní doprav , v etn možnosti širšího uplatn ní systému lehké kolejové dopravy jako sou ásti integrovaného dopravního systému pro ekologicky šetrnou formu dopravní obsluhy území kraje rozvoj cyklistické dopravy pro každodenní i rekrea ní využití jako sou ásti integrovaných dopravních systém kraje, v etn pot eby segregace cyklistické dopravy a její p evád ní do samostatných stezek, s využitím vybraných ú elových a místních komunikací s omezeným podílem motorové dopravy (6) Podporovat pé i o typické a výjime né p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty kraje, které vytvá ejí charakteristické znaky území, p ispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva kraje ke zvolenému životnímu prostoru. Dbát p itom zvlášt na: zachování a obnovu jedine ného výrazu kulturní krajiny v její místní i regionální rozmanitosti, s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajinného rázu a podpo it úpravy, které povedou k obnov a zkvalitn ní krajinných hodnot území zachování a citlivé dopln ní tradi ního vn jšího i vnit ního výrazu sídel, s cílem nenarušovat historicky cenné m stské i venkovské urbanistické struktury a architektonické dominanty nevhodnou zástavbou, vylou it nekoncep ní formy využívání zastavitelného území a zamezit urbánní fragmentaci p ilehlé krajiny zachování krajov pestrých hodnot kulturního d dictví m st i venkova a jeho oblastní charakteristiky. (7) Dbát p i podpo e stabilizace a rozvoje hospodá ských funkcí na území kraje zvlášt ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách p edevším na: významné sociální vlivy plynoucí z úrovn zabezpe ení kvality života obyvatel a obytného prost edí, s cílem podpo it zajišt ní sídel pot ebnou infrastrukturou, vybaveností a obsluhou, prosadit p íznivá urbanistická a architektonická ešení a zajistit dostate ná zastoupení ve ejné zelen a zachování prostupnosti krajiny významné ekonomické p ínosy ze zem lství, vina ství a lesního hospodá ství, s cílem zabezpe it jejich územní nároky a urychlit pozemkové úpravy pot ebné pro jejich rozvoj, a na pot eby uplatn ní též mimoproduk ní funkce zem lství v krajin a mimoproduk ní funkce les v návšt vnicky a rekrea atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivn jší rekrea ní a turistické využívání území (8) Podporovat ve specifických oblastech kraje ochranu a rozvoj specifických hodnot území a ešení specifických problém , pro které jsou vymezeny. Prosazovat v tomto území takové formy rozvoje, které vyhoví pot ebám hospodá ského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho specifických hodnot. Dbát p itom sou asn na: zachování p írodních a krajinných hodnot a zajišt ní kvalit životního a obytného prost edí v území (9) Podporovat územní zajišt ní a p im ené využívání veškerých p írodních, surovinových, lé ivých a energetických zdroj v území kraje. Zajistit jejich hospodárné využívání v sou asnosti a neohrozit možnosti jejich využití v budoucnosti. Podporovat v území zájmy na rozvoj obnovitelných zdroj energie. (10) Považovat zem lský p dní fond (ZPF) za jedno z nejvýzna jších p írodních bohatství území kraje a za nezastupitelný zdroj ekonomických p ínos kraje. Preferovat p i rozhodování o zm nách ve využívání území a p i zpracování podrobn jší územn plánovací dokumentace a územn plánovacích podklad taková ešení, která mají citlivý vztah k zachování ZPF, mi-nimalizují nároky na jeho trvalé zábory, podporují jeho ochranu p ed vodní a v trnou erozí a p ed negativními jevy z p sobení ívalových srážek, a eliminují rizika kontaminace p d. Dbát na minimalizování odnímané plochy pozemk ZPF zvlášt u p d za azených v I. a II. t íd ochrany." ZÚR ZK v rámci kapitoly 5. (Ochrana a rozvoj p írodních, kulturních a civiliza ních hodnot) definuje írodní hodnoty Zlínského kraje:

- 15 -


Zvlášt chrán ná území p írody (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty, národní p írodní rezervace, národní p írodní památky, p írodní rezervace a p írodní památky podle p ehled ÚAP kraje) Obecn chrán ná území p írody a krajiny (skladebné ásti nadregionálního a regionálního ÚSES, významné krajinné prvky, p írodní parky a p echodn chrán né plochy podle p ehled ÚAP kraje) Prvky soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a pta í oblasti podle p ehled ÚAP kraje) Vodohospodá sky významná území (CHOPAV Beskydy, Vsetínské vrchy a Kvartér eky Moravy, podzemní a povrchové zdroje pitné vody a zdroje lé ivých a minerálních vod podle p ehled ÚAP kraje); Nerostné bohatství (chrán ná ložisková území, stanovené dobývací prostory nerostných surovin a výhradní ložiska bez chrán ného ložiskového území a dobývacího prostoru podle p ehled ÚAP kraje) Typické znaky krajinného rázu a krajinné scény (otev enost i uzav enost krajiny, charakteristické modelace a pokryvy, typické výhledy, horizonty, dominanty a detaily podle p ehled dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje) Ostatní p írodní hodnoty (vlastnosti p írody a krajiny užite né pro lidskou spole nost, nap . specifické ú inky fyzikální, chemické, estetické, rekrea ní apod.) ZÚR ZK definují priority v oblasti územního plánování v obvodu kraje. Vymezují rozvojové oblasti, osy, specifické oblasti a rozvojové plochy a koridory. Na základ aktualizovaných problém územního rozvoje (v souladu s aktuální PÚR R), ZÚR ZK z PÚR R p ejímají a dále zp es ují: republikové priority ÚP pro zajišt ní udržitelného rozvoje území kraje rozvojové oblasti (OB9) rozvojové osy (OS5 a OS11) specifické oblasti (SOB2) plochy a koridory dopravy (R49, R55, S3, S11, ŽD1) plochy a koridory technické infrastruktury (E3, E8, P6, DV2) ZÚR ZK p ebírají i n které plochy a koridory obsažené v p edchozích schválených ÚP VÚC. Jedná se o plochy a koridory ve ejn prosp šných staveb (VPS): plochy a koridory dopravy (PK1 - PK4, PK6, PK8, PK9, PK11, PK12, PK14 - PK17, PK19 - PK21, PK24, PK28 - PK33, Z1, L2, DT1, DT2) plochy a koridory technické infrastruktury (E2, E3 - E12, P1, P3 - P6,) plochy a koridory protipovod ové ochrany (PN5, PN6, PN10 - PN19, PV1,.PV3 - PV6, PV8 - PV9, PV12, PV15, PV17 - PV23, PV25, PV26, PV28, PV29, PV31, PV32, PV34 - PV37, PV41, PV43, PV46, PV47, PV49, PV51, PV54 - PV56) plochy a koridory ve ejn prosp šných opat ení - NR-R ÚSES (PU1 - PU180) ZÚR ZK nov vymezují: rozvojové oblasti (N-OS1, N-OS2) specifické oblasti (N-SOB1) plochy a koridory VPS - doprava (PK7, PK10, PK13, PK18, PK22, PK23, PK25 - PK27, Z2, Z3, L1, L3 - L7) plochy a koridory VPS technická infrastruktura (E1, P2, B1) plochy a koridory VPS - protipovod ová ochrana (PN1 - PN4, PN7 - PN9, PN20 - PN22, PV02, PV07, PV10, PV11, PV13, PV14, PV16, PV24, PV27, PV30, PV33, PV38 - PV40, PV42, PV44, PV45, PV48, PV50, PV52, PV53, PV57 - PV59) ZÚR ZK rovn ž vymezují území speciálních zájm : koridor územní rezervy pro vodní dopravu (D-O-L) plochy výhledových vodních nádrží plochy pro ochranu pohledových horizont nadregionálního významu Stávající KSOPK ZK v návrhové ásti (kap. 1.2.2 - Specifikace cíl a priorit ve Zlínském kraji) popisuje nejzávažn jší problémy ochrany ŽP: "Z dopravní koncepce vyplývá, že s hospodá ským r stem úm rn rostou i nároky na dopravní výkony, takže odstran ní nedostatk v silni ní síti je jedním ze základních p edpoklad pro rozvoj území. Nejzatížen jšími úseky komunikací jsou silnice I/49 (v úseku Otrokovice - Zlín) a I/50, soub h silnic I/55 a

- 16 -


I/50 v Uherskohradiš ské aglomeraci (Staré m sto - Uherské Hradišt - Kunovice), úsek silnice I/35 (mezi Rožnovem a Valašským Mezi ím) a úsek silnice I/57 (mezi Vsetínem a Valašským Mezi ím). Za hlavní problémy ochrany životního prost edí formulované v krajských dokumentech jsou považovány: Zabezpe ení územní ochrany pro plochy NATURA 2000 a SPA - pta í oblasti Trasy dopravních a energetických koridor Negativní zatížení z automobilové dopravy, zejména na silnicích I. t ídy v pr tazích m sty (Zlín, Uherské Hradišt , Otrokovice, Vsetín, Hulín) Ší ení a likvidace invazivních druh rostlin, zejména všech druh k ídlatky Zajišt ní managementu maloplošných zvlášt chrán ných území Ochrana zem lského p dního fondu jako významné složky životního prost edí p ed erozí a neod vodn nými zábory Úpadek extenzivního zem lství v hornatých oblastech Hlavním cílem koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny ve Zlínském kraji je ochrana p írody, krajiny a biologické rozmanitosti kraje p i sou asném zajišt ní udržitelného využívání p írodních zdroj a snižování zát že životního prost edí." Stávající KSOPK ZK ve vazb na oblast územního plánování pouze v hrubých rysech v návrhové ásti (kap. 1.2.3 - Cíle ve vybraných sektorech - územní plánování) konstatuje nutnost respektování limit využití území a nastolení environmentáln p íznivého využívání krajiny: "Cílem koncepce je zajistit ochranu p írodního a krajinného prost edí s využitím limit rozvoje území a nastolit environmentáln p íznivé využívání krajiny. Krátkodobé a st edn dobé cíle Prosazovat zájmy ochrany p írody a krajiny v Územní prognóze Zlínského kraje a dalších územn plánovacích dokumentacích. Vyžadovat komplexní p ístup k využití území p i zpracování územních plán obcí za ú asti íslušných specialist . Doplnit a aktualizovat oborové podklady specifikující zájmy ochrany p írody a krajiny ve smyslu zákona 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších p edpis . Dlouhodobé cíle Vytvá et p edpoklady k zabezpe ení trvalého souladu všech p írodních a kulturních hodnot v území zejména se z etelem na pé i o životní prost edí a ochranu jeho hlavních složek. Vytvo it funk ní GIS ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje." Hlavní sty né body mezi stávající KSOPK ZK a ZÚR ZK lze identifikovat, nebo ZÚR ZK vedle jiných strategických dokument ze stávající KSOPK ZK vychází a v rámci zpracování ji zohled ují. Shrnutí a doporu ení V aktualizované KSOPK ZK nov definovat cíle v oblasti územního plánování vyplývající ze ZÚR ZK a to edevším ve vztahu k prioritám a cíl m ochrany p írody a krajiny a územnímu rozvoji kraje. Koncepce by se m la zabývat následujícími okruhy: Zhodnotit aktuální limity využití území vyplývající ze ZÚR ZK. Specifikovat nejv tší problémy ochrany a p írody a krajiny, které mohou vyplývat z rozvojových ploch a koridor v ZÚR ZK nov vymezených. Charakterizovat aktuální trendy a problémy v územním rozvoji kraje. Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 Tento typ strategického dokumentu není ve stávající KSOPK ZK v bec zmi ován. Cílem Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 (SRZK) je nabídnout scéná jeho významného p iblížení i dosažení pr rné hospodá ské úrovn Evropské unie, p i respektování princip udržitelného. Hlavním cílem strategie je p iblížení i dosažení ekonomické úrovn Zlínského kraje pr rné hodnot nyn jší EU-27). SRZK je ešena ve ty ech úrovních detailu. Nejobecn jší obsahovou formou je vize; vedle ní pak následují: "Pilí e – 4 hlavní prioritní oblasti Cíle – výsledky nutné pro napln ní vize Úkoly – díl í milníky na cest k dosažení cíl

- 17 -


Opat ení – konkrétn jší kroky použité ke spln ní úkol , dále je nazna ena jejich realizace prost ednictvím jednotlivých nástroj " SRZK je postavena na ty ech vzájemn provázaných prioritních oblastech - pilí ích, na nichž stojí celková konkurenceschopnost ekonomiky i kvalita života Zlínského kraje: Tvo í je: "Konkurenceschopná ekonomika Úsp šná spole nost Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova Atraktivní region" SRZK vychází z Lisabonské strategie a odráží nejnov jší p ístup EU ve slad ní cíl unijní regionální politiky s cíli Lisabonské strategie v rámci t chto zásad: "Respektování specifik region p i výb ru a konkretizaci priorit regionálního rozvoje, Maximální využití rozvojového potenciálu region v oblasti lidských zdroj na základ specifik jednotlivých region ekonávání regionálních rozdíl posilováním prostorové soudržnosti a integrace region Využití komparativních výhod jednotlivých region pro cíle regionálních strategií Zvýšení prostorové flexibility na trhu pracovních sil bez dramatických zm n v sídelní struktu e zem s cílem omezení trendu vylidn ní malých obcí a p edcházení negativních dopad živelného urbanistického rozvoje v tších obcí a m st Zlepšení stavu životního prost edí, obnova krajiny a regionálních tradic ve smyslu požadavk dlouhodob udržitelného rozvoje, významného zdroje hospodá ského r stu v rámci globáln dynamických hospodá ských segment – cestovní ruch a turismus, ekonomizace kulturního dictví, renesance výrobních tradic typických pro region, apod. Vytvo ení p íznivého prost edí na místní a lokální úrovni pro erpání zdroj v rámci regionální politiky EU jak v rámci b žného programovacího období 2007 – 2013, tak v budoucím výhledu této politiky po roce 2013" V rámci analýzy sou asného stavu SRZK formuluje hlavní charakteristiky stavu a o ekávané trendy v oblasti ŽP i v oblastech s problematikou ochrany p írody a krajiny vysoce souvisejících Oblasti ŽP a energetika: "Zlepšení celkové kvality životního prost edí, v posledních letech se ale pozitivní trend zastavil Relativn vysoký rozsah chrán ných krajinných oblastí v celostátním porovnání Celková ástka ve prosp ch environmentálních investic v celostátním porovnání není vysoká, a navíc se mírn snižuje Rostoucí objem investi ních i neinvesti ních prost edk do nakládání s odpady, výzvou do budoucna z stává vyšší podíl recyklace Stále zna ný výskyt starých ekologických zát ží a spontánn ší ených skládek Výrazné snížení množství vypušt ných zne iš ujících látek do vodních tok , na isti ky odpadních vod je ale napojeno pouze 65 %" Zem lství a rozvoj venkova: "Absolutní útlum zem lských aktivit a zam stnanosti v zem lství doprovázený poklesem rozsahu zem lských ploch a zhoršením sociáln ekonomických podmínek Rostoucí míra diverzifikace ekonomických aktivit na venkov s do budoucna o ekávaným rostoucím podílem mimozem lských inností Nevyužívaný potenciál regionáln typických zem lských aktivit a produkt Klí ovou výzvou do horizontu strategie je zvýšení ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti zem lství a trvale udržitelné využívání zem lské p dy Trendem v zem lství se stane orientace na n které specifické plodiny (p stované zejména pro energetické ú ely) a orientace na produkci biopotravin Venkovské oblasti Zlínského kraje oproti m st m stále zaostávají z hlediska vybudované funk ní technické (lepší se) a ob anské (horší se) infrastruktury" Doprava: "Hustá dopravní sí a relativn významná dopravní lokalita s velkým potenciálem se po vstupu do Schengenu stát z p íhrani ní lokality dopravním mostem mezi východní a západní ástí EU Pom rn rychlé tempo výstavby dálni ní sít a rychlostních komunikací v posledním období, vedoucí k budoucímu napojení regionu na celostátní a mezinárodní dálni ní sí

- 18 -


Nedostate né kvalitativní parametry stávající dopravní infrastruktury, charakterizované vysokým podílem pr jezdních úsek zastav ným územím obcí na v tšin hlavních tah Výzvou do budoucna je intenzivn jší využívání letišt Bocho (zejména transport náklad - cargo) a mezinárodního letišt v Kunovicích po jeho modernizaci Potenciál využívání vodní dopravy po Morav a Be a sít cyklostezek coby žádoucí alternativy i pro turistické ú ely s minimálními negativními dopady na životní prost edí Nedostate ná úrove a míra integrace informa ních systém , dopravní obslužnosti a ve ejné dopravní služby" Okruh problém v oblasti ŽP ve stávající KSOPK ZK se tedy v zásad p ekrývá, výše citované vývojové trendy se vícemén nezm nily a p etrvávají dál. SRZK uvádí následující cíle, a v rámci nich úkoly relevantní k ochran p írody a krajiny, jež se koncentrují edevším v rámci pilí e Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova. V rámci cíle zlepšit parametry životního prost edí: "Zkvalitnit nakládání s odpady Eliminovat staré ekologické zát že Zlepšit kvalitu odpadních vod Snížit emise zne iš ujících látek do ovzduší Udržiteln využívat zdroje energie Rozvíjet p átelšt jší p ístup k životnímu prost edí" V rámci cíle zatraktivnit život na venkov a podporovat diversifikaci inností na venkov jsou pak ve vztahu k ŽP významné cíle: "Podporovat alternativní ekonomické aktivity na venkov Posílit konkurenceschopnost zem lství a lesnictví" V rámci cíle Rozvíjet systém ve ejné dopravy a podporovat ekologické aspekty dopravy: "Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS) Zefektivnit ve ejné dopravní služby Zavád t moderní technologie ve ve ejné doprav Podporovat ekologicky šetrnou dopravu" V rámci cíle Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací: "Modernizovat železni ní infrastrukturu Podporovat kombinovanou dopravu" V rámci cíle Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací však existují úkoly jež mohou být ve vztahu k ochran p írody a krajiny potenciáln konfliktní. Jsou to: "Napojit silni ní sít regionu na dálni ní systém R a SR" - p edevším jde o problematiku rychlostních komunikací R55 a R49 a zkapacitn ní významných silni ních tah silnic I. t ídy (I/35, I/50, I/55, I/57 apod.) "Zvýšit plynulost a bezpe nost nedálni ní silni ní dopravy" - p edevším jde o problematiku budování obchvat zastav ných území obcí "Modernizovat železni ní infrastrukturu" "Budovat a rozvíjet ve ejná mezinárodní letišt " V rámci pilí e Atraktivní region existují cíle a opat ení, jež mohou být ve vztahu k ochran p írody a krajiny potenciáln konfliktní. V rámci cíle "Zvýšit ukazatele návšt vnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu": "Rozvíjet oblasti s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu" "Rozvíjet ostatní oblasti s potenciálem cestovního ruchu" "Napojit silni ní sít regionu na dálni ní systém R a SR" (problematika rychlostních komunikací R55 a R49 a zkapacitn ní významných silni ních tah silnic I. t ídy I/35, I/50, I/55, I/57 apod.) "Budovat a rozvíjet ve ejná mezinárodní letišt " SRZK komplexn prezentuje jednotlivé okruhy problém , cíle, zárove formuluje, kam by m l Zlínský kraj sm ovat a to v etn postup a strategií jak toho dosáhnout. Je p irozené, že v rámci napl ování t chto cíl a priorit v rozvoji kraje m že docházet ke konflikt m s cíli v oblasti ochrany p irody a krajiny. Lze však konstatovat, že tento okruh problém v oblasti ochrany ŽP a potenciální st ety vyplývající z aktuální verze PRÚOZK se ve vztahu ke stávající KSOPK ZK v zásad nem ní.

- 19 -


Shrnutí a doporu ení Aktualizovaná KSOPK ZK by se m la z pohledu ochrany p írody a krajiny výše uvedenou problematikou zabývat: Specifikovat nejv tší problémy ochrany a p írody a krajiny, které mohou ze SRZK vyplývat. Charakterizovat trendy a potenciální problémy v rámci napl ování SRZK relevantní k ochran ŽP. V rámci KSOPK ZK akcentovat a vyhodnotit jednotlivé komparativní výhody ZK (z hlediska významu kvalitního p írodního rámce ZK, významu venkova jako takového, udržování tradic, vyšší lidské soudržnosti apod.), ale i možná rizika ve vztahu k ochran p írody a krajiny. Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012 Zcela vychází z koncepce SRZK, je však více aplika zam en na praktické dopady ekonomické krize. Z koncepce SRZK p ebírá cíle formulované v rámci jednotlivých pilí . Koncepce komplexn vyhodnocuje postavení jednotlivých ORP z hlediska celkové kvality života. Ve vztahu k KSOPK ZK jsou významné edevším cíle v oblasti rozvoje venkovské infrastruktury a diverzifikace ekonomických aktivit venkova, dále ešení dopravní infrastruktury jak na krajské úrovni (D1, R55, R49, letišt , optimalizace a modernizace železnic apod.) tak i na úrovni místní. Lze konstatovat, že hlavní okruh problém v oblasti ochrany ŽP a potenciální st ety vyplývající z aktuální verzi PRÚOZK se ve vztahu ke stávající KSOPK ZK v zásad nem ní, více specifikuje územní disparity jednotlivých ORP a z nich vyplývající problémy i vývojové tendence. Shrnutí a doporu ení Viz p edchozí bod. Strategie rozvoje venkova Zlínského kraje 2010 Strategie rozvoje venkova ve Zlínském kraji p edstavuje koncep ní rozvojový dokument, orientovaný výhradn na venkovské obce. V rámci SRV ZK byly ve vztahu k ochran ŽP mimo jiné identifikovány i následující nejvýznamn jší problémové okruhy a oblasti ZK. V rámci vyhodnocení SWOT analýzy: "Nedostate né napojení na hlavní dopravní koridory, minimální rozsah silnic vyšších t íd Nízký podíl obcí se splaškovou kanalizací a napojením na OV Výskyt lokálních zdroj zne išt ní v malých sídlech bez ohledu na plynofikaci obce Ohrožení velké ásti území podél toku eky Moravy záplavami Nízká hustota silni ní a železni ní sít " Nejvýznamn jší problémové okruhy rozvoje venkova významné ve vztahu k ochran p írody a krajiny: "Velké rozdíly v kvalit podmínek pro zem lství Snižování rozlohy orné p dy, nár st trvalých travních porost Nedobudovaná sí silnic vyšších t íd, vysoké zatížení n kterých úsek silnic I. t ídy špatná kvalita komunikací Nízká míra odkanalizování obcí a išt ní odpadních vod" Vzhledem ke geografii a poloze ZK je nap sektorovými politikami kraje jako významný problém akcentována problematika dopravní infrastruktury - její kvalita a celkov špatná dostupnost pro v tšinu venkovských sídel ale také nedostate ná technická infrastruktura (chyb jící i ve špatném stavu kanalizace. OV, vodovody apod.). SRV ZK definuje vize a strategické cíle v rozvoji venkova. Základní vizí do roku 2015 je "Živý, rozmanitý a rozvíjející se venkov Zlínského kraje - prostor pro kvalitní život lidí, pro úsp šné podnikání a konkurenceschopné zem lství, atraktivní pro návšt vníky" V rámci strategie formuluje jednotlivé cíle: "Vytvo it na venkov p íznivé a atraktivní prost edí pro život obyvatel Zvýšit zam stnanost obyvatel venkova a posílit konkurenceschopnost zem lské výroby Zachovat, resp. zlepšit stav životního prost edí venkova Zkvalitnit dopravní dostupnost a obslužnost venkovských obcí Zvýšit efektivitu ízení rozvoje venkova" Strategické cíle jsou dále hierarchizovány na priority opat ení a aktivity. Prioritami SRV ZK jsou:

- 20 -


"A. Kvalita života B. Podnikání C. Životní prost edí D. Doprava E. ízení rozvoje" Ve vztahu ke KSOPK ZK je logicky klí ová priorita C. Životní prost edí a v rámci ní následující aktivity: "Podpora projekt likvidace starých ekologických zát ží Podpora snižování emisí tuhých zne iš ujících látek Podpora ochrany, udržení a zlepšení stavu významných p írodních lokalit Podpora hospoda ení v lesích. Posílení role zem lc v údržb krajiny. Zajišt ní išt ní odpadních vod a odkanalizování obcí v souladu s legislativou EU Zachování a rozší ení systému sb ru odpadu a zpracování využitelných druh odpadu Podpora využívání obnovitelných a alternativních zdroj energie" Priorita D je rovn ž ve vztahu k ochran p írody a krajiny významná, nebo na jedné stran sice m že nep ímo p isp t ke zlepšení nap . ve vztahu ke kvalit ovzduší (zlepšení pr jezdnosti územími, tj. nižší emise do ovzduší) ale na druhé stran mohou být n které aktivity ve vztahu k ochran p írody a krajiny potenciáln rizikové: "Podpora vybudování dálnic a rychlostních komunikací a zkvalitn ní silnic I. t ídy Zlepšení stavu silnic II. a III. t ídy Budování a rekonstrukce místních komunikací Rozvoj krajského systému integrované dopravy, v etn podpory vzniku p estupních terminál v místech styku jednotlivých dopravních systém Do ešení problém v zajišt ní dopravní obslužnosti venkovských obcí Výstavba cyklostezek mezi jednotlivými obcemi kraje a v turisticky atraktivních oblastech Podpora projekt zvyšujících bezpe nost silni ního provozu" Výše uvedené problémy a cíle ZK jsou vícemén již dlouhodob sledovány a v rámci i jiných rozvojových koncepcí ZK jsou konstatovány. V rámci SRV ZK je problematika dále rozvedena i do aplika ního rámce. Shrnutí a doporu ení: Specifikovat nejv tší problémy ochrany a p írody a krajiny, které mohou ze SRV ZK vyplývat. Charakterizovat trendy a potenciální problémy v rámci napl ování SRV ZK relevantní ve vztahu k ochran ŽP. Koncepce environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty ve Zlínském kraji V sou asnosti je platným koncep ním dokumentem stávající koncepce EVVO ZK, která je zmi ována ve stávající KSOPK ZK. Ak ní plán vzd lávání, výchovy a osv ty ve Zlínském kraji 2008 - 2010 edstavuje aktualizovaný dokument a konkretizovaný výstup EVVO ZK. Sou asná KSOPK ZK zmi uje starší verzi AP EVVO ZK pro období 2004 - 2006 a to vícemén v obecné rovin . Shrnutí a doporu ení: V aktualizované KSOPK ZK vycházet z nové verze dokumentu AP EVVO ZK pro aktuální období. Konkretizovat výstupy AP EVVO ZK.

- 21 -


1.2.3. Zhodnocení napl ování koncepce v rámci vybraných sektorových politik kraje Následující kapitola ve stru nosti hodnotí, jak byly cíle ve vztahu k ochran p írody a krajiny v rámci sektorových politik kraje, formulované ve stávající KSOPK ZK v uplynulém období napl ovány. Návrh cíl v jednotlivých sektorech vychází z provedené analýzy, schválených koncep ních materiál platných v eské republice v etn harmonizace s p edpisy Evropské unie. Zohledn ny byly i p ipomínky z výrobních výbor , konzultací se specialisty a koordina ních porad s objednatelem a zástupci státní správy krajského ú adu i pov ených obcí. Cíle ve vybraných sektorech jsou len ny na dlouhodobé (10 let), st edn dobé (5 let) a krátkodobé (2 roky). Vzhledem k p edpokládanému projednání koncepce a zp sobu organizace práce a finan ních prost edk jsou vesm s cíle krátkodobé a st edn dobé slou eny do jedné skupiny. P i realizaci mnohých dlouhodobých cíl lze rovn ž p edpokládat p ekro ení desetiletého asového horizontu. 1.2.3.1. Cíle v oblasti obecné ochrany p írody Lesní hospodá ství Cílem v oblasti lesního hospodá ství je optimalizace využívání všech celospole enských funkcí lesa p i celkovém zvyšování ekologické stability lesních spole enstev. Krátkodobé a st edn dobé cíle - Zajišt ní legislativní ochrany p írodních lesních spole enstev v etn návrhu managementu t chto porost Pr žn pln no. Je áste realizováno ú astí pracovník OŽPZe KÚZK v odborných komisích a sekcích v rámci Národního lesnického programu (NLP). -

Zachování mok ad na pozemcích ur ených k pln ní funkcí lesa Pr žn pln no. Trvalá pr žná spolupráce s vlastníky les na ochran a zachování mok ad na PUPFL.

-

Výstavba drobných vodních ploch na pozemcích ur ených k pln ní funkcí lesa a na vodote ích protékajících lesem Pr žn pln no. Ve spolupráci s vlastníky a správci les jsou budovány jednak drobné vodní nádrže (L R) a obnovovány a budovány drobné t v lesích.

-

Usilovat o snížení podílu jehli nan , zejména smrku, v lesních ekosystémech Pr žn pln no. V sou asné dob se poda ilo stabilizovat procento zastoupení jehli nan v lesích a u drobných vlastník i toto procentu mírn snížit. Zastoupení jehli nan je pak snižováno zejména dodržením podílu (20%) ZMD - zlepšujících meliora ních d evin do nových obnovních výsadeb jehli nan .

-

ešit st ety v zájmech vlastník s ochranou p írody, zejména na plochách ZCHÚ a ÚSES St ety se zájmy vlastník jsou ojedin lé a jsou pr žn ešeny.

-

Zalesn ní zem lských p d sm rovat p edevším do údolních niv (v rámci protipovod ové ochrany) a na erozn ohrožené plochy Cílené zales ování ZPF vyplývá zejména z požadavk vlastník p dy. V tšinou se však jedná o h e p ístupné pozemky zejména v horských oblastech.

Dlouhodobé cíle - Zvyšovat ekologickou stabilitu lesních ekosystém jako významných krajinných prvk a tím zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny jako celku. Pr žn pln no. Vlastní lesní ekosystémy jsou pov tšin dostate ekologicky stabilní. U mén stabilních ekosystém (jehli naté monokultury) je zvyšovány jejich stabilita p i obnov vtroušenou výsadbou ZMD.

- 22 -


-

Podporovat mimoproduk ní funkce lesa Pr žn pln no. Ve spolupráci s vlastníky a správci lesa je podporována zejména jejich funkce rekrea ní (budování cyklotras, lyža ských tras, p íst ešk , informa ních panel ), ale i funkce ochrany p írody (výb r a návrhy porost na ochranu, semenných porost ).

-

Chránit a podporovat biologickou diverzitu lesních ekosystém a to ve stromovém, ke ovém i bylinném patru Pr žn pln no. Ve spolupráci s vlastníky a správci lesa je podporováno ponechání výstavk p i žb , požadováno vtroušení dostate ného procenta ZMD do obnovních výsadeb, ponechání nekomer ních d evin (t eše pta í, b ek) v porostech.

-

Podporovat produk ní funkce lesa v rozsahu neoslabujícím funk ní potenciál ostatních funkcí les Pr žn pln no. Viz p edchozí bod.

-

Dosáhnout a udržovat rovnováhu mezi stavy lesních ekosystém a stavy zv e es veškeré úsilí se neda í plnit. Dlouhodob ne ešený problém.

-

Využívat plán zp tné rekultivace, zejména u t žebních ploch, k rozší ení biodiverzity Pr žn pln no. P i p íprav plán rekultivace je požadována diferenciace ploch a jejich plánovaného využití.

Zem lství Cílem v oblasti zem lství je prioritn zvýšení ekologické stability krajiny a její reten ní schopnosti, zvýšení diverzity jejího využití (tradi ní plodiny, odr dy, výrobky), snížení erozního ohrožení zem lských d a zavedení zásad správné zem lské praxe. Krátkodobé a st edn dobé cíle - Maximáln chránit zem lskou p du p ed trvalými zábory a to nejen tzv. zvlášt chrán nou zem lskou p du náležející do I. a II. t ídy ochrany, ale z hlediska zachování biodiverzity zvl. zem lskou p du náležející do V. stupn ochrany, kam jsou zahrnuty p dy geneticky mén úrodné, avšak tvo ící významná p írodní stanovišt (p dy zamok ené, vysýchavé, svažité, kamenité, pís ité, rašelinné apod.) Ve sledovaném období se neda ilo napl ovat. Tlak na p ípravu území pro pr myslové zóny, rozší ení obytné výstavby a v posledním období na výstavbu slune ních elektráren byl natolik neudržitelný, že se neda ilo ani ve spolupráci s orgány ochrany ZPF úkol plnit. -

Specifikovat zem lskou p du s významnými zájmy ochrany p írody Cíl zatím nebyl realizován.

-

Podporovat zatravn ní údolních niv významných vodních tok a zakládání travnatých sedimenta ních pás i podél malých a drobných vodote í Pr žn pln no. V rámci projednávání projekt protierozní a protipovod ové ochrany obcí jsou vzneseny požadavky na zatrav ování vybraných ástí pozemk . Bohužel následná realizace je provád na jen ve výjime ných p ípadech.

-

Monitorovat rizika znehodnocení genetického potenciálu rostlin v d sledku zavád ní plodin nové generace Cíl zatím nebyl realizován.

-

Podporovat zem lské subjekty ve zvyšování po tu akcí sm rovaných k ochran , obnov a údržb krajiny s využitím finan ních prost edk krajinotvorných program MŽP, agroenvironmentálních program MZe a SFŽP, resp. z evropských fond Pr žn pln no. V rámci projednávání a komisí byly podporovány krajinotvorné projekty a zám ry (výsadby liniové zelen , prvk ÚSES, drobné vodní plochy) a v rámci blokace p dních celk pro dota ní agroenvironmentální programy a opat ení jsou vymezeny bloky se zájmy OPK.

-

P ednostn podporovat realizaci projekt vycházejících ze zpracovaných koncep ních dokument Pr žn pln no.

- 23 -


Dlouhodobé cíle - Vytvo it podmínky pro rozvoj multifunk ního zem lského hospoda ení s p ihlédnutím k charakteru krajiny, daným stanovištním podmínkám i estetickým hodnotám a revitaliza nímu potenciálu území Pr žn pln no. Je podporován rozvoj ekologického zem lství. Do roku 2007 byl ZK dota podporován chov ovcí jako tradi ní zp sob využití krajiny ZK. -

Kombinovat stimula ní a regulativní opat ení k rozvoji ekologicky p íznivého a krajinotvorného zem lského hospoda ení v mí e, která odpovídá zájm m ochrany p írody Pr žn pln no. Je podporován rozvoj ekologického zem lství. Do roku 2007 byl ZK dota podporován chov ovcí jako tradi ní zp sob využití krajiny ZK.

-

Zvýšení reten ní kapacity krajiny, snížení vodní a v trné eroze na p ijatelnou míru Pr žn pln no. V rámci KPÚ i dalších projekt jsou požadovány a zapracovány protierozní prvky, které plní i funkci skladebných ástí ÚSES.

-

Zlepšení prostupnosti krajiny optimalizací sít polních cest (v návaznosti na sí lesních cest) Zatím není ešeno.

-

Podstatn zlepšit kvalitu zelen rostoucí mimo les a to liniové, skupinové i plošné a navrhnout jejich dlouhodobý management, zejména možné rekonstrukce Pr žn pln no. ešeno v rámci tvorby ástí ÚSES. Ve spolupráci s Hnutím Duha je ešena problematika alejí a stromo adí podél cest.

Vodní hospodá ství Cílem ve vodním hospodá ství je obnova p irozených hydrologických cykl v kontextu celého povodí a zvýšení retence vody v krajin a vyrovnání vláhové bilance. Krátkodobé a st edn dobé cíle - Zvýšit po et akcí a objem finan ních prost edk v rámci krajinotvorných program MŽP, MZe a SFŽP, resp. z evropských fond Pr žn pln no. Z prost edk MŽP, programu PR S byla zbudována ada (cca 30) malých vodních nádrží (investor p evážn obce), zavod ování lužních les (EVL Nedakonický les). Z OPŽP je realizováno zavod ování lužního lesa v EVL Kn žpolský les. -

P i stavbách, obnov i údržb vodohospodá ských staveb vytvá et podmínky pro rozvoj stanoviš živo ich a rostlin vázaných na vodu Pr žn pln no. V rámci schvalování projekt VH staveb je požadováno vybudování litorálních pásem, m lkých t ní a dalších opat ení.

-

Zajistit d slednou ochranu existujícím vodním a mok adním biotop m Pr žn pln no.

Dlouhodobé cíle - P ijmout a realizovat Národní politiku ochrany mok ad Pr žn pln no. -

Minimalizovat vodní erozi na p ijatelnou míru Pr žn pln no.

-

Harmonizovat navrhovaná protipovod ová opat ení se zájmy ochrany p írody a krajiny, preferovat alternativní p írod blízké ešení protipovod ových opat ení Pr žn pln no v rámci projednávání ÚPD.

-

Podporovat funkci ekosystém údolních niv Pr žn pln no.

-

Minimalizovat bariéry na vodních tocích Zatím ne ešeno.

- 24 -


-

Podporovat samo isticí schopnosti vodních tok a nádrží Pr žn pln no požadováním budování vodních stup a p epážek p i úpravách vodních tok .

Územní systémy ekologické stability Cílem je posílení ekologické stability krajiny vytvo ením územního systému ekologické stability jako vzájemn propojeného souboru p irozených i pozm ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Základní rámec je tvo en nadregionálním a regionálním ÚSES, od n hož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovn . Krátkodobé a st edn dobé cíle - V rámci dokumentu „Územní prognóza Zlínského kraje“ projednat zpracovaný generel NR a R ÚSES Zlínského kraje s dot enými stranami a získat tak závazný oborový dokument Spln no. Zpracována aktualizace a zp esn ní NR a R ÚSES Zlínského kraje (2007), která je sou ástí schválené ZÚR ZK. -

Vytvo it geografický informa ní systém pro NR a R ÚSES, zajistit jeho pravidelnou aktualizaci a prezentaci na webových stránkách kraje Zatím ne ešeno.

-

Zpracovat dokumentaci (.dgn) prostorov -funk ního vymezení lokálního ÚSES v etn návazností na hierarchicky vyšší ÚSES a na okolní kraje áste spln no zpracováním zp esn ní ÚSES v rámci aktualizace okresních generel - okr. Krom íž (2005),Vsetín (2006) a Uherské Hradišt (2010).

Dlouhodobé cíle: - Revitalizace nefunk ních segment ÚSES Pr žn áste pln no ve spolupráci s vlastníky, obcemi a AOPK (PPK). -

Vytvo ení plnohodnotné sít ÚSES na všech územích pro území Zlínského kraje, v etn návazností na evropské sít Pr žn pln no ve spolupráci s vlastníky, obcemi a AOPK (PPK).

Krajinný ráz Cílem koncepce p i ochran krajinného rázu ve smyslu §12 zákona 114/1992 Sb. a dle Evropské úmluvy o krajin je ochrana krajiny jakožto základní složky evropského kulturního a p írodního d dictví. Krátkodobé a st edn dobé cíle - Zpracování oborového dokumentu krajinného rázu Zlínského kraje s vymezením základních krajinných typ , jejich znak Spln no. V roce 2005 vypracován oborový dokument Krajinný ráz ZK. -

Kategorizovat významnost území z hlediska krajinného rázu a stanovit jeho citlivost k zásah m Spln no. V roce 2005 vypracována kategorizace významných území ZK z hlediska krajinného rázu, stanovení citlivosti území a návrh regulativ .

-

Zakotvení institutu krajinného rázu do operativy státní správy Pr žn pln no. V rámci správních ízení na všech stupních je provád no vyhodnocení vlivu na krajinný ráz, krajinný ráz je nedílnou sou ástí schválené ZÚR ZK.

-

Založení jednotného informa ního systému VKP (v návaznosti na krajský GIS) áste spln no. Seznam registrovaných VKP je sou ástí ÚAP, jako podklad pro ÚP. Samostatný informa ní systém založen prozatím nebyl.

-

Cílené rekultivace t žebních prostor ke zvýšení divezity i ekologické stability území Pr žn pln no v rámci projednávání a schvalování plán rekultivace t žebních prostor.

Dlouhodobé cíle - Maximální ochrana území p ed expanzí staveb do volné krajiny Pr žn ešeno v rámci projednávání ZÚR a ÚPD obcí. Mnohdy s problematickým výsledkem.

- 25 -


-

Zavedení krajinného plánování do praxe Zatím ne ešeno.

-

Obnova charakteristických a významných p írodních i kulturních struktur v krajin Zatím cílen ne ešeno.

Územní plánování Cílem koncepce je zajistit ochranu p írodního a krajinného prost edí s využitím limit nastolit environmentáln p íznivé využívání krajiny.

rozvoje území a

Krátkodobé a st edn dobé cíle - Prosazovat zájmy ochrany p írody a krajiny v Územní prognóze Zlínského kraje a dalších územn plánovacích dokumentacích Pr žn pln no. Do ZÚR ZK jsou zapracovány požadavky OPK (ÚSES, krajinný ráz, MZCHÚ, VKP…). -

Vyžadovat komplexní p ístup k využití území p i zpracování územních plán obcí za ú asti íslušných specialist Pr žn pln no. V rámci rozboru udržitelného rozvoje území kraje je dbáno na vyváženost všech í požadovaných pilí - ekonomického, sociálního a environmentálního.

-

Doplnit a aktualizovat oborové podklady specifikující zájmy ochrany p írody a krajiny ve smyslu zákona 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších p edpis Pr žn pln no. Aktualizace generel ÚSES okr. Krom íž (2005),Vsetín (2006) a Uherské Hradišt (2010), P írodní park Ch iby - zp esn ní a sjednocení ÚSES (2004), aktualizace a zp esn ní NR a R ÚSES Zlínského kraje (2007), Krajinný ráz ZK (2005).

Dlouhodobé cíle - Vytvá et p edpoklady k zabezpe ení trvalého souladu všech p írodních a kulturních hodnot v území zejména se z etelem na pé i o životní prost edí a ochranu jeho hlavních složek Pr žn pln no ve spolupráci s orgány územního plánování (ZÚR, RURÚ …). -

Vytvo it funk ní GIS ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje Zatím ne ešeno. áste nahrazuje zapojení do databází AOPK (NDOP, ÚSOP).

Doprava Cílem koncepce je podpora environmentáln šetrn jších forem dopravy (železni ní, kombinovaná, ve ejná osobní a cyklistická doprava) a minimalizace st et zájm ochrany p írody a krajiny s dopravními systémy Krátkodobé a st edn dobé cíle - Specifikace potenciálních negativních vliv trasy pr plavu D-O-L na zájmy ochrany p írody a krajiny ZK Pr žn pln no v rámci p íležitostn obnovovaných pokus o oživení zám ru. -

Podpora vhodných technických a infrastrukturních opat ení vedoucích k minimalizaci negativních vliv dopravy na ŽP Pr žn pln no v rámci projednávání jednotlivých staveb a zám .

Dlouhodobé cíle - D sledné uplat ování proces SEA a EIA u nových výstaveb a rekonstrukcí dopravních sítí - Pr žn pln no v rámci projednávání jednotlivých staveb a zám . - Zajišt ní pr chodnosti krajiny, omezení fragmentace populací a odstra ování st et s dopravními systémy - Pr žn pln no v rámci projednávání jednotlivých staveb a zám . - Zabezpe ení migra ních profil pro biotu na pozemních komunikacích Pr žn pln no v rámci projednávání jednotlivých staveb a zám .

- 26 -


-

Snižování negativní zát že území vyvolané zejména silni ní dopravou Pr žn pln no v rámci projednávání jednotlivých staveb a zám .

žba nerostných surovin Cílem je ochrana geodiverzity krajiny a koordinace p ístupu k t žb surovin v etn za len ní vyt žených prostor do krajiny. Krátkodobé a st edn dobé cíle. - Stanovení územních limit t žby v územn plánovacích dokumentacích Pr žn pln no. Zadána a zpracována Regionální surovinová politika ZK (Geofond a 2004). - D sledné uplat ování EIA u nových t žebních ploch Pr žn pln no. - Prosazovat environmentální aspekty do surovinové politiky kraje Spln no. Zadána a zpracována Regionální surovinová politika ZK (Geofond a GS2004).

GS

Dlouhodobé cíle - Rekultivace a revitalizace t žebních prostor sm ovat ke zvýšení biologické rozmanitosti dot ených ploch Pr žn pln no v rámci schvalování plán rekultivace t žebních prostor. -

Dbát na ú elné dot žení otev ených dobývacích prostor Pr žn pln no - Regionální surovinová politika ZK (Geofond a GS 2004).

-

P ispívat k hospodárnému nakládání s ložisky nerostných zdroj Pr žn pln no- Regionální surovinová politika ZK (Geofond a

GS 2004).

Turistika a rekreace Cílem je stanovení mantinel pro rozvoj rekrea ních aktivit v krajin , stimulace rozvoje ekologicky šetrných forem turistiky a zvýšení informovanosti rekreant a dalších uživatel o daném území. Krátkodobé a st edn dobé cíle - Podílet se na zpracování oborového dokumentu - generelu rekreace Zlínského kraje - Podporovat budování nau ných stezek Pr žn pln no. V uplynulém období bylo v ZK zbudováno p es 50 NS, v tšinou organizacemi SOP ve spolupráci se ZK, L R, MŽP. ZK v roce 2007 vydal p ehled NS v publikaci Nau né stezky Zlínského kraje. Existující NS jsou pr žn udržovány a aktualizovány. -

P ipravovat propaga ní materiály ochrany p írody Pr žn pln no. Ve sledovaném období ZK vydány publikace: NS Lukov (2006), Minerální prameny Zlínského kraje (2008), Památné stromy ZK (2010) pexesa P írodních park Ch iby, Vizovické vrchy, Hostýnské vrchy, ve spolupráci s organizacemi NNO a obcemi plakáty Ptáci na krmítku Netopý i, Chra me orchideje, Poznáváme naše orchideje, Ptáci okresu Uh.Hradišt , Savci okresu Uh.Hradišt , skláda ky EVL a p írodní park Ch iby, EVL Rochus, pohlednice p íroda Ch ib a prost ednictvím podprogramu na podporu EVVO podpo il vydání ady dalších propaga ních materiál o OPK.

-

P ispívat ke zlepšení podmínek pro p ší a cyklistickou p ístupnost krajiny Pr žn pln no. Ve spolupráci s K T, L R a obcemi jsou vyzna eny a zbudovány stovky kilometr nových cyklotras a cyklostezek, a za finan ní podpory ZK p ezna ena a udržována sí zna ených turistických tras.Na ad míst byly vybudovány odpo ívky, kryté altánky a nau né panely.

Dlouhodobé cíle - Podporovat rozvoj šetrné, ekologicky únosné turistiky Pr žn pln no. Ve spolupráci s K T, L R a obcemi jsou vyzna eny a zbudovány stovky kilometr nových cyklotras a cyklostezek, a za finan ní podpory ZK p ezna ena a udržována sí zna ených turistických tras. Na ad míst byly vybudovány odpo ívadla a kryté altánky.

- 27 -


-

Stimulovat vytvá ení nových pracovních p íležitostí pro místní obyvatele v rámci ekoturistiky íležitostn pln no v rámci projednávání individuálních projekt .

-

P ispívat ke zlepšení životního prost edí p ím stských oblastí Pr žn pln no v rámci projednávání ÚP a projekt z PPK, PR S, OPŽP, SFŽP.

-

Implementovat principy „Evropské charty udržitelného cestovního ruchu v chrán ných oblastech“ do managementu zvlášt chrán ných území Zatím ne ešeno.

-

Podporovat rozvoj environmentáln šetrných dopravních systém Pr žn pln no – vodní rekrea ní plavba na Ba ov kanále, podpora sít hypoturistika.

cyklostezek,

1.2.3.2. Cíle v oblasti zvláštní ochrany p írody Zvlášt chrán ná území Cílem je zajišt ní trvalé ochrany pro území s mimo ádnými p írodními hodnotami a zachování pop . zlepšení t chto hodnot prost ednictvím odborn zpracovaného a realizovaného plánu pé e. Krátkodobé a st edn dobé cíle - Zpracování plán pé e pro všechna chrán ná území Pr žn pln no. Plány pé e jsou pr žn aktualizovány p ed ukon ením doby platnosti. Plány pé e MZCHÚ na LPF jsou slad ny s obdobím platnosti LHP. -

Postupná revize pozemk v ZCHÚ Pr žn pln no. Revize pozemk je provedena u v tšiny MZCHÚ, nesoulady jsou p ipraveny k odstran ní formou p ehlášení.

-

Specifikovat ZCHÚ, pro jejichž existenci je nezbytné zajistit klidový režim Zatím speciáln ne ešeno.

Dlouhodobé cíle - Sjednocení dokumentace v oblasti zvláštní ochrany a vytvo ení ucelené reprezentativní sít ZCHÚ Pr žn pln no. Dokumentace je postupn sjednocována s AOPK - úst edním archivem a databází AOPK. V rámci vytvo ení ucelené reprezentativní sít ZCHÚ jsou provád ny pr zkumy jednotlivých skupin vybraných živo ich a lokalit a na základ vyhodnocení jsou vybírány nejcenn jší lokality pro návrh na z ízení ZCHÚ. Dalším podkladem jsou návrhy 30 lokalit z výstupu VaV 620/20/03 Optimalizace sít maloplošných zvlášt chrán ných území v R ešeného AOPK R v letech 2003-2005. -

Budování nau ných stezek Pr žn pln no. Za uplynulé období bylo v ZK vyty eno a zbudováno p es 50 NS, p evážn organizacemi SOP, ve spolupráci s krajem, obcemi, Lesy R, S CHKO atd. Zlínský kraj vydal v roce 2007 publikaci s p ehledem NS.

-

Harmonizace zájm ochrany p írody s ostatními zájmy v území (zejm. turistika, rekreace) Pr žn pln no jednak v rámci jednotlivých zám a projekt , jednak v rámci projednávání ÚP a jejich zm n.

Zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich Cílem je aktivní a ú inná ochrana jednotlivých druh rostlin a živo ich , jejich populací, spole enstev i prost edí. Specifickým cílem je vytvo ení soustavy Natura 2000. Krátkodobé a st edn dobé cíle - Rozpracování erveného seznamu (základ položen v rámci koncepce) pro celé území Zlínského kraje V zám ru zatím nebylo pokra ováno.

- 28 -


-

Specifikovat prioritní druhy v etn návrhu na stabilizaci (posílení) jejich populací Pr žn áste pln no. Jsou vybrány druhy rostlin (hlavá ek jarní, koniklec velkokv tý, hadinec ervený) a živo ich (modrásek ho cový), vypracovány plány aktivní pé e a ve spolupráci se specialisty realizována opat ení ke stabilizaci a posílení populací.

-

Vytvo it podmínky pro pokra ování existujících záchranných program Pr žn pln no. Každoro jsou v rámci rozpo tu ZK vy len ny prost edky na realizaci plán aktivní pé e o vybrané druhy fauny a flóry.

-

Aktualizovat monitoring invazivních druh rostlin áste pr žn pln no.

Dlouhodobé cíle - Vytvo ení sít Natura 2000 a její ochrana Pr žn pln no na základ p ijatých NV a národního a evropského seznamu PO a EVL . Od roku 2008 probíhá projekt z OPŽP na implementaci území Natura 2000 - inventarizace p edm ochrany, stanovení hranic EVL a zpracování plán pé e jako podklad pro stanovení typu ochrany, p ípravy a vyhlášení vybraných EVL za MZCHÚ. -

Navrhnout a realizovat záchranné programy pro doposud ne ešené druhy (na základ vyhodnocení krajského erveného seznamu) Zatím ne ešeno.

-

Zajistit pé i a ochranu významných stanoviš , jež nejsou sou ástí zvlášt chrán ných území ani navrhované soustavy Natura 2000 Pr žn pln no, na základ p írodov dných pr zkum v rámci ZK jsou vytipována cenná stanovišt a ve vybraných územích jsou provád ny managementové zásahy pro udržení a posílení biodiverzity území. Je realizovány projekty na posílení biodiverzity z OPŽP a Norských fond - Obnova druhov bohatých lu ních spole enstev ve ZK.

Památné stromy Cílem je ochrana mimo ádn významných strom , jejich skupin a stromo adí p ed poškozováním, ni ením aj. škodlivými vlivy z okolí. Krátkodobé a st edn dobé cíle - Dokon it inventarizaci památných strom Spln no. Byla provedena postupná revize a inventarizace vyhlášených památných strom na území ZK v etn zam ení GPS a provedení fotodokumentace. Na základ získaných podklad byla zpracována a vydána publikace Památné stromy Zlínského kraje (2010). Dlouhodobé cíle - Pr žn dopl ovat sí památných strom o doposud nechrán né jedince (skupiny) Pr žn pln no, ve spolupráci s ORP a POÚ jsou navrženy a vyhlašovány další významné stromy za chrán né. -

Zajistit kvalitní odbornou pé i o památné stromy Pr žn pln no. Je provád na odborná pé e o vybrané památné stromy ve spolupráci s organizacemi SOP, obcemi a AOPK, p evážn z prost edk PPK.

- 29 -


I.3. Nástroje k realizaci cíl ochrany p írody a krajiny Strategických cíl ochrany p írody a krajiny lze dosáhnout aktivními postupy státu, ob an , obcí a jiných zú astn ných subjekt . Nástroje k realizaci cíl ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje vycházejí z aktualizované Státní politiky životního prost edí a p ipravované Národní strategie udržitelného rozvoje. Základním a prioritním p edpokladem k dosažení výše specifikovaných cíl je zvyšování ve ejného pov domí o záležitostech životního prost edí.

1.3.1. Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta Základním dokumentem je Koncepce environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Zlínského kaje. Environmentálním vzd láváním, výchovou a osv tou se rozumí: - p edávání soustavy znalostí a dovedností týkajících se zákonitostí biosféry, vztah lov ka a životního prost edí, problém životního prost edí z globálního i lokálního hlediska a možností i zp sob dosažení udržitelného rozvoje, - rozvinutí schopností uvažovat v souvislostech a chápat interakci p ístup ekologických, technicko technologických, ekonomických i sociálních, - podn cování aktivity a tvo ivosti zam ené k žádoucímu jednání, - ovliv ování vztahu k p írod , odpov dnosti za jednání v i prost edí, ohleduplnosti a spolupráce v mezilidských vztazích, - p sobení na utvá ení hierarchie životních hodnot a celkového životního stylu ve smyslu pot eb udržitelného rozvoje. Zákonnou normou stanovující všeobecné podmínky pro EVVO je zákon . 17/1992 Sb., o životním prost edí a to § 16: Výchova, osv ta a vzd lávání se provád jí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k v domí odpov dnosti za udržení kvality životního prost edí a jeho jednotlivých složek a k úct k životu ve všech jeho formách. Hlavní oblasti a s nimi související úkoly v rámci koncepce EVVO ve Zlínském kraji jsou : Školní a mimoškolní ekologická výchova d tí a mládeže - iniciování za len ní ekologické výchovy a vzd lávání do výuky na všech stupních škol, do aktivit školských za ízení a do mimoškolních aktivit - podpora rozvoje sít st edisek ekologické výchovy ve Zlínském kraji - podpora rozvoje terénních st edisek ekologické výchovy Osv ta a zapojení ve ejnosti - pr žná komunikace s médii v regionu - získání mediálního partnera pro environmentální vzd lávání, výchovu a osv tu - organizování osv tových a kulturn spole enských akcí pro ve ejnost - prezentace aktivit a organizací podílejících se na EVVO (internet, tiskoviny) - nabídka konkrétních dota ních program k zapojení ve ejnosti, škol, neziskových organizací, ve ejné správy a podnikatelských subjekt - iniciování a podpora vzniku Místních agend 21 v obcích regionu Ekologické poradenství pro ve ejnost - aplikace modelu a metod systémového poradenství Sdružení poraden STEP do Zlínského kraje - p enos informací ze Sdružení poraden STEP k subjekt m v kraji - podpora rozvoje systému poraden dostupných ve ejnosti Další vzd lávání dosp lých pro práci s d tmi a mládeží v rámci ekologické výchovy - koordinace dalšího vzd lávání pracovník škol a školských za ízení - koordinace nabídky vzd lávacích program pro nevládní neziskové organizace - podpora regionálních akcí zam ených na p edávání zkušeností v oblasti EVVO Konkrétním výstupem EVVO je Ak ní plán environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty ve Zlínském kraji na léta 2011 - 2012, který rozpracovává konkrétní úkoly na úrovni samosprávného celku. Konkrétní informace k systému EVVO jsou uvedeny v tab.5 v návrhové ásti - P ehled st edisek ekologické výchovy a ekologické poradny, v tabulkové ásti dokumentace.

- 30 -


edpokladem ú inné ekologické výchovy a osv ty (jakožto jedné ze základních podmínek skute ného zlepšení stavu p írody a krajiny) je možnost úplné a pravdivé informovanosti odborné i zájmové ve ejnosti o stavu a vývoji naší p írody a krajiny. Významným zdrojem takovýchto informací je práv zpracovávaná Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny. Celá oblast EVVO je pr žn pln na. ZK má z ízen Výbor pro EVVO ZZK. Pravideln každé 2 roky je vyhodnocen a aktualizován ak ní plán EVVO ZK. Na podporu rozvoje EVVO v ZK je každoro vypsán dota ní Podprogram pro rozvoj ekologických aktivit ve Zlínském kraji. Pro koordinaci subjekt aktivních v rámci EVVO bylo založeno ob anské sdružení Líska - ob anské sdružení pro EVVO ve Zlínském kraji se sídlem ve Vsetín . Každoro po ádán Veletrh EVVO a Krajská konference EVVO ZK.(více vyhodnocení ak ních plán EVVO).

1.3.2. Právní nástroje Legislativa zam ená na životní prost edí se u nás za ala intenzivn rozvíjet až po roce 1989, kdy došlo v pom rn krátké dob k vydání ady zákon zam ených na ochranu životního prost edí. V posledních letech pak byla právní úprava ochrany životního prost edí významn ovlivn na procesem harmonizace eského práva s právem Evropských spole enství i postupným p istupováním k mezinárodním úmluvám. Lze konstatovat, že v sou asné dob existují v eské republice právní podmínky pro tvorbu a realizaci ochrany p írody a krajiny i pro zapojení ve ejnosti i administrativy do napl ování politiky ochrany životního prost edí a zapracování této problematiky do územního plánování a sektorálních i intersektorálních politik. Rejst ík právních nástroj je pom rn široký a vstupem eské republiky do Evropské unie dále vzr stá. ehled legislativy na úseku ochrany p írody a krajiny je uveden v ásti P ílohy, kapitola . 3.1.

1.3.3. Ekonomické nástroje Ekonomické nástroje p edstavují jeden z nejefektivn jších nástroj pro zajišt ní politiky životního prost edí. Vedle nástroj negativní stimulace (dan , poplatky, pokuty) je významnou sou ástí ekonomických nástroj poskytování podpor do oblasti životního prost edí z domácích i zahrani ních zdroj v etn fond Evropské unie. Ekonomické nástroje budou p i uplat ování cíl ochrany p írody nabývat stále v tšího významu. Zna né finan ní nároky si vyžádá napln ní úkol a opat ení vyplývající z lenství eské republiky v Evropské unii. Bude proto nezbytné ve vyšší mí e využívat vhodných mechanism ekonomického ohodnocení tržních i netržních p írodních zdroj a zvyšovat míru financování zájm ochrany p írody a krajiny z ve ejných i soukromých prost edk . ehled možných aktuálních zdroj pro realizaci úkol a opat ení v ochran p írody a krajiny je uveden v ásti P ílohy, kapitola .3.2 dokumentace.

1.3.4. Informa ní nástroje Právo na informace o životním prost edí a o svobodném p ístupu k informacím je legislativn zakotveno. Pot eba garantovaných informací významn vzrostla se vstupem eské republiky do Evropské unie (zejména pro vyhodnocování a prosazování žádostí na dotace ze strukturálních fond nebo jako podklad pro územn plánovací dokumentace, územn plánovací podklady a r zné oborové koncepce. Informa ní a datové zdroje budou vázány povinností garantovat údaje. Mezi hlavní informa ní nástroje pat í www stránky ministerstva životního prost edí, p ístupový portál ŽP, mapový server a metainforma ní systém. Rostou požadavky na mezioborové ešení problém , v asnost a dostupnost informací, jejich kvalitu a obsažnost. Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje je zpracována v klasické i digitální form . Její prezentace na webových stránkách Krajského ú adu Zlínského kraje proto p edstavuje významný nástroj p i dosažení cíl v ní obsažených. V tabulkové ásti návrhu koncepce (tab. .7) je položkov uveden adresá nejvýznamn jších www stránek týkajících se ochrany p írody a krajiny. Ší ení informací o životním prost edí a jeho ochran spole s environmentální výchovou, vzd láváním a osv tou p edstavují významné nástroje k ovliv ování environmentálního pov domí ve ejnosti prost ednictvím médií, informa ních st edisek, osv tových a ú elových za ízení a za ízení nevládních neziskových organizací.

- 31 -


1.3.5. Ostatní nástroje Pro dosažení cíl ochrany a tvorby životního prost edí budou vedle výše popsaných nástroj využívány i další nástroje realizace státní politiky životního prost edí jako jsou: Nástroje strategického plánování - zejména strategické a ak ní plány jakožto komplexní programové dokumenty obcí, m st, mikroregion a kraje. Dále Agenda 21 jako nástroj pro uplatn ní princip udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Tradi ním ú inným nástrojem prosazování cíl udržitelného rozvoje je územní plánování (ad Územní prognóza Zlínského kraje), proces posuzování vliv na životní prost edí (EIA, SEA) a další. Nástroje zapojování ve ejnosti zahrnují vedle legislativních opat ení tzv. m kké nástroje, nemající povahu legislativního opat ení (institut referenda a místního referenda, instituce ombudsmana, možnosti p ipomínkování ve ejností aj.). Význam chto nástroj dále vzroste po ratifikaci a implementaci Aarhuské úmluvy, obsahující tzv. procesní triády (právo na informace, ú ast na rozhodování a p ístup ke spravedlnosti). Dobrovolné nástroje v sou asné podob zahrnují zejména ekolabelling (ozna ování ekologicky šetrných výrobk ), podpora tzv. zeleného nakupování, zavád ní environmentálních systém ízení podle EMAS nebo ISO 14001, uzavírání dohod mezi státní administrativou a výrobci se závazkem používat šetrn jší technologie a postupy z hlediska dopadu na životní prost edí.

- 32 -


1.4. Mezinárodní spolupráce Ochrana a tvorba životního prost edí není záležitostí jednoho regionu i státu, ale vyžaduje komplexní ístup p esahující hranice stát i kontinent . Spole ný a koordinovaný mezinárodní p ístup je jediná efektivní cesta k ešení globálních environmentálních problém . Velkou úlohu na mezinárodním poli sehrává Evropská unie a eská republika jako její len má p íležitost i povinnost zapojovat se do problematiky ochrany životního prost edí a udržitelného rozvoje a podílet se na ešení existujících problém . Hlavním cílem je podpora mezinárodní spolupráce a prosazování priorit Evropské unie na úrovni kraje. Na tomto úseku je nezbytné zejména zajistit provázanost strategických a koncep ních materiál s republikovými materiály a materiály EU a usilovat o jejich zavedení do praxe. ehled mezinárodních environmentálních smluv je uveden v ásti P ílohy, kapitola .3.1.2. V rámci kraje je t eba vytvo it ú inné mechanismy a administrativní kapacity pro p ípravu program erpajících z fond EU a zajistit jejich efektivní využívání. Nejvýznamn jším sou asným úkolem je vytvá ení soustavy Natura 2000, která zahrnuje návrh evropsky významných lokalit a pta ích oblastí. Na základ požadavk Evropské unie se v R novelizací zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , zavádí soustava chrán ných území evropského významu Natura 2000. Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živo ich a p írodní stanovišt (nap . rašeliništ , skalní stepi nebo horské smr iny apod.) na území EU. Nejd ležit jšími právními edpisy EU v oblasti ochrany p írody jsou: 1) Sm rnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochran voln žijících pták (zkr. sm rnice o ptácích). 2) Sm rnice Rady 92/43/EHS z 21. kv tna 1992 o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin (zkr. sm rnice o stanovištích). Mezinárodní smlouvy jsou uzavírány eskou republikou a závazky z nich plynoucí jsou dále rozpracovávány. Zlínský kraj sousedí svou východní hranicí se Slovenskou republikou, která je nej ast jším objektem mezinárodní spolupráce. Mezinárodní spolupráce se rozvíjí zejména na úrovni mezinárodních i regionálních organizací zabývajících se problematikou ochrany životního prost edí. Od vstupu do EU je možná ú ast subjekt z R i na zahrani ní rozvojové pomoci poskytované Evropskou unií v rámci Evropy i ostatních sv tadíl : Subjekty z R mohou žádat o granty a ú astnit se tendr v rámci všech program EU, s výjimkou t ch, které jsou financovány z prost edk Evropského rozvojového fondu (EDF). Granty jsou vypisovány p evážn pro nevládní neziskové organizace. Návrhy projekt jsou p edkládány na základ výzvy Evropské komise (Call for Proposals). Tendry na poskytnutí služeb, zboží nebo prací jsou vypisovány na základ schválených program . Tendr se mohou zú astnit i komer ní firmy. Veškeré informace jsou dostupné na internetu: Na stránkách Evropské komise - kancelá e EuropeAid je podrobná databáze plánovaných, vypsaných i uzav ených tendr a grant - http://europa.eu.int/comm/europeaid/cgi/frame13.pl Mezinárodní spolupráce na úrovni kraje se odehrává p edevším prost ednictvím nevládních organizací. eská republika splnila podepsáním Memoranda o porozum ní podmínky ú asti v Ak ním programu Evropských spole enství na podporu nevládních organizací inných v oblasti životního prost edí, které nyní mohou erpat prost ednictvím grant prost edky na svou innost. Mezinárodní spolupráce se rovn ž rozvíjí na úrovni partnerských m st, euroregion i mikroregion .

- 33 -


1.5. Prioritní úkoly a opat ení v ochran p írody a krajiny 1.5.1. Oblast obecné ochrany p írody Lesy Krátkodobá a st edn dobá opat ení Provést revizi ploch ÚSES na lesích ve vazb na územní plány obcí i územní plán velkého územního celku Spln no v rámci aktualizace NR a R ÚSES ZK a okresních generel . Speciální vymezení ÚSES bylo zpracováno pro oblast Ch ib . Promítnout ÚSES na všech jeho úrovních do oblastních plán rozvoje les a lesních hospodá ských plán Spln no v rámci projednávání a schvalování nových LHP. Podporovat postupné zvyšování podílu meliora ních a zpev ujících d evin p i obnov les a zales ování Spln no v rámci projednávání a schvalování nových LHP. Podporovat opat ení omezující škody na lesní p , mok adech a bylinných spole enstvech v d sledku žby d eva, vytvo it prostor pro p ibližování d eva šetrnými technologiemi áste pln no. Jinak cílen ne ešeno. Individuáln posuzovat lokality zem lské p dy k zalesn ní zejména s ohledem na reten ní schopnost krajiny a krajinný ráz (zachování ekoton , lu ních, nivních enkláv v lesních komplexech) Pr žn pln no p i projednávání zám zales ování. Zmapovat stav v trolam a polních remíz , navrhnout vhodné zp soby jejich rekonstrukce ešeno pouze v p ípad plánu rekonstrukce OLP na k.ú. Suchá Loz. Dlouhodobá opat ení Zvyšovat podíl lesních ekosystém s druhovou skladbou blížící se stanovištn odpovídající druhové skladb Spln no v rámci projednávání a schvalování nových LHP. Udržet, pop . mírn zvýšit vým ru pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa (PUPFL) Spln no. Vým ra LPF v ZK se stále mírn zvyšuje.

- 34 -

2005

2006-9

Model. projekt

80

400

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

200

300

600

2005-2014

Model. projekt

0

0

0

0


Zpracovat a realizovat program záchrany a rozší ení ohrožených a vzácných druh d evin (b ek, jilm, jalovec, tis, t eše pta í, hruše planá, jablo lesní a další) ve smyslu jejich ekologického i ekonomického významu ešeno v rámci spolupráce na výzkumných úkolech VÚLHM, výzk.stanice Kunovice. Využívat všechny možnosti k optimalizaci stav spárkaté zv e (mimo intenzivních chov v oborách) na ekologicky únosnou úrove , bezpodmíne v ZCHÚ a na plochách ÚSES (prioritn NR a R ÚSES) Zatím intenzivn ne ešeno. Podporovat hnízdní možnosti v lesních ekosystémech (ochrana doupných strom , zachování ekoton , podpora ke ového patra) a posílit tak pta í populace. Využít místních specialist a dobrovolných ochránc írody k monitoringu, zpracování odborných program a jejich realizaci Pr žn pln no v rámci projednávání nových LHP a i jednáních s lesními správci. V Ch ibech spolupráce na podporu hnízdních možností rozmíst ním budek pro vybrané druhy pták (sovy, lejsek). Specifikovat kritická povodí s narušeným vodním režimem (nap . Baláš nebo Hostišová na Zlínsku) a cílen optimalizovat druhové složení d evin ke zvýšení reten ní schopnosti území. Zpracovat a realizovat modelový projekt Zatím ne ešeno. Zhodnotit lesní cestní sí a minimalizovat její negativní vlivy na vodní režim území Zatím ne ešeno. Sumarizace: Krátkodobá opat ení St edn dobá opat ení Dlouhodobá opat ení Modelové projekty Mezisou et Zem

500

1300

0

0

750

400

500

1200

300

0

280 tis. K 700 tis. K 2 050 tis. K 3 500 tis. K 6 530 tis. K

lství

Krátkodobá a st edn dobá opat ení Blokace státní p dy pro realizaci územních systém ekologické stability Problematické. áste ešeno v rámci p ípravy a realizace KPÚ. Specifikace produk ních blok zem lské p dy s významnými zájmy ochrany p írody ve spolupráci s regionálním odborem MZe (prioritou u t chto pozemk by m ly být neproduk ní funkce) Spln no vymezením a pr žnou aktualizací blok ZPF se zájmy OPK pro Mze v rámci uplat ování agroenvironmentálních opat ení. Cílen podporovat takové formy zem lství, které jsou

- 35 -

2005

2006-9

Model. projekt

0

0

0

100

400

200

0

0

0


šetrné ke krajin , zvyšují její diverzitu a navracejí tradi ní zem lské technologie do krajiny (extenzivní pastva, šetrné kosení, vysokokmenné sady aj.) ešeno prost ednictvím zvyšujícího se po tu ekozem lc v ZK, zakládáním sad p vodních lokálních odr d ovoce (Buchlovice, Uh. Hradišt Rochus, PP Trnovec). Podpora snížení podílu orné p dy zvl. v záplavových územích a v pramenných oblastech Zatím cílen ne ešeno. Prosadit do života regulativ navržený v Územní prognóze Zlínského kraje: „Mimo zastav ná území obcí respektovat územní rezervu pro revitalizaci vodních tok a to v plném rozsahu plochy ÚSES (pokud jsou p i vodních tocích vymezeny) a dále pro eku Moravu územní rezervu pro revitalizaci alespo na jednom ehu v ší ce 50 m, u ostatních významných tok v extravilánu koridor v celkové ší ce minimáln 50 m, u ostatních tok minimáln 30 m, u meliora ních trvale zvodn lých kanál 20 m. Cíl se zatím neda í prosadit. sledn vyžadovat pln ní legislativních opat ení stanovených pro GMO – plodiny, rovn ž monitorovat stování nových doposud pln neprov ených plodin (nap . energetické š ovíky, importované trávy) Zatím nebylo cílen ešeno. sledn vyžadovat, aby v územn plánovacích dokumentacích byly p íslušné kapitoly ochrany p írody a krajiny zpracovány k tomu oprávn nými osobami (autorizace ÚSES, ZKT) Da í se pouze áste napl ovat. Podílet se na vytvo ení efektivního informa ní systému pro potenciální žadatele o dotace v rámci širokého okruhu program pé e o krajinu, usilovat o zavedení dlouhodobých program ešeno ve spolupráci s AOPK, st . Zlín Dlouhodobá opat ení

0

0

0

0

0

0

10

50

0

0

0

0

0

0

0

2005-2014

Podporovat projektování a realizaci komplexních pozemkových úprav (KPÚ), aktivn vstupovat do tohoto procesu, iniciovat zahájení KPÚ z d vodu vytvá ení podmínek k racionálnímu hospoda ení, k ochran a zúrodn ní p dního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability (§2 zákona 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách ve zn ní novel) Pr žn pln no. Požadovat (zejména v rámci KPÚ) optimalizaci zastoupení jednotlivých druh pozemk v závislosti na daných p írodních a stanovištních podmínkách Pr žn pln no. Kombinovat stimula ní a regulativní opat ení k rozvoji ekologicky p íznivého a krajinotvorného zem lského hospoda ení v mí e, která odpovídá zájm m ochrany írody Pr žn pln no.

- 36 -

Model. projekt

0

0

0

0

0

0


Iniciovat vhodné komplexní programy pro území ohrožená vodní a v trnou erozí a pro vyšší retenci vody v krajin v zájmu zvyšování ekologické stability krajiny Zatím cílen ne ešeno. Zhodnotit stav meliora ních systém v kraji, specifikovat plochy vhodné k revitalizaci Zatím cílen ne ešeno. Zmapovat stav zelen rostoucí mimo les, zejména doprovodných alejí, skupinové zelen a ploch s p irozenou sukcesí d evin Zatím cílen ne ešeno. P ipravuje se mapování alejí ve spolupráci s UP Olomouc a o.s. Arnika. Podporovat optimalizaci blok orné p dy s p ihlédnutím ke stan. podmínkám a prostupnosti krajiny (max 30 ha) Zatím cílen ne ešeno. Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odr d ovocných d evin pro výsadby ve volné krajin áste ešeno. Spolupráce se sada i a ovocná i, kte í se zabývají p ípravou sazenic lokálních ovocných odr d a se zakladateli sad s t mito odr dami. Podporovat využití zem lské biomasy jako obnovitelné suroviny Zatím cílen ne ešeno. Sumarizace: Krátkodobá opat ení St edn dobá opat ení Dlouhodobá opat ení Modelové projekty Mezisou et

1000

500

400

200

500

0

0

0

0

0

0

0

110 tis. K 450 tis. K 1 900 tis. K 700 tis. K 3 160 tis. K

Vodní hospodá ství Krátkodobá a st edn dobá opat ení sledn respektovat existující zákony a na ízení p i povolování staveb a jiných innostech v záplavovém území Neda í se d sledn napl ovat. Nep ipustit další technicistické p ístupy v úprav vodních tok . Výjimky jsou možné pouze v zájmu ochrany zdraví a majetku Pr žn ešeno. Zpracovat jednotnou evidenci vodních a mok adních ploch ve smyslu Ramsarské úmluvy v etn jednozna né lokalizace áste spln no, ale cílen zatím ne ešeno. Vyžadovat p edkládání osevních plán v územích siln trpících erozí a vést vlastníky (uživatele) k zodpov dnosti za vzniklé škody Ne ešeno - právn problematické. Zpracovat studie odtokových pom pro nejvýznamn jší toky v kraji

- 37 -

2005

2006-9

Model. projekt

0

0

0

0

0

0

200

600

0

0

0

0

200

800

0


Neov eno Dlouhodobá opat ení

2005-2014

Model. projekt

0

0

0

0

0

0

600

0

500

1400

0

0

0

0

Mimo ádnou pozornost v novat rozvojovým aktivitám v údolní niv eky Moravy, která je zárove hlavní rozvojovou osou Zlínského kraje Pr žn sledováno a ešeno. Podporovat vznik malých vodních ploch, obnovu rybník apod. aktivity v soukromém sektoru v etn osv ty (rybí obsádka, sklony svah , podpora biotop pro obojživelníky aj.) Pln no zejména v rámci program PR S, OPŽP. Podporovat prost ednictvím správ vodních tok revitalizace vodních tok a nádrží, které byly v minulosti nevhodn upraveny ešeno pouze áste a sporadicky. Iniciovat postupnou revitalizaci odstavených vodních ramen Pr žn probíhají jednání s Povodím Moravy s.p. o možnostech revitalizace, je v rámci Projektu Morava zpracována studie s návrhy možných revitalizací. Projektov je p ipravena revitalizace odstaveného ramene er ák (EVL) ve Starém M st u Uh.Hradišt , probíhá stavební ízení. Budovat rybí p echody u migra ních bariér Zatím cílen ne ešeno, áste v rámci Projektu Morava. Preferovat liniové a plošné revitalizace p ed díl ími Zatím se neda í cílen ešit. Odstra ovat p iny zanášení a eutrofizace vodních nádrží a vodních tok , vytvá et podmínky pro zakládání filtra ních pás podél vodních tok a nádrží Zatím se neda í cílen ešit. První realizace se da í v rámci odbahn ní a revitalizace Luha ovické p ehrady (2010 -2011). Sumarizace: Krátkodobá opat ení St edn dobá opat ení Dlouhodobá opat ení Modelové projekty Mezisou et

400 tis. K 1 400 tis. K 1 100 tis. K 1 400 tis. K 4 300 tis. K

Územní systémy ekologické stability 2005

2006-9

Model. projekt

V rámci dokumentu „Územní prognóza Zlínského kraje“ projednat zpracovaný generel NR a R ÚSES Zlínského kraje s dot enými stranami a získat tak závazný oborový dokument Spln no - sou ást schválené ZÚR.

0

0

0

Vytvo it geografický informa ní systém pro NR a R ÚSES, zajistit jeho pravidelnou aktualizaci a prezentaci

100

200

0

Krátkodobá a st edn dobá opat ení

- 38 -


na webových stránkách kraje Zatím ne ešeno. Zpracovat krajskou dokumentaci (.dgn) prostorov funk ního vymezení lokálního ÚSES v etn návazností na hierarchicky vyšší ÚSES a na okolní kraje áste spln no zpracováním zp esn ní ÚSES v rámci aktualizace okresních generel - okr. Krom íž (2005),Vsetín (2006) a Uh.Hradišt (2010). Prosazovat zapracování ÚSES do územních plán obcí etn díl ích zm n ÚP, do LHP, LHO, dokumentací pozemkových úprav, revitalizací a dalších Pr žn pln no. Výb r prioritních oblastí s pot ebou vymezení (založení) lokálního ÚSES Zatím cílen ne ešeno. i investi ní výstavb dbát o minimalizaci st et s ÚSES, d sledn vyžadovat zachování existujících prvk , úplnou kompenzaci p i jejich narušení v . následné pé e a zakládání chyb jících segment p i za len ní novostaveb do krajiny Pr žn pln no. Stimulovat obce, podnikatelskou složku i soukromé vlastníky p dy k zakládání segment ÚSES v etn zajišt ní následné pé e Zatím se neda í ešit. Dlouhodobá opat ení

300

900

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2005-2014

Model. projekt

700

3000

300

100

0

0

Zajišt ní odborné pé e o plochy NR a R ÚSES v etn postupné realizace chyb jících segment Zatím se neda í ešit. Navrhnout management pro existující segmenty ÚSES a to diferencovan pro ÚSES na lesích, ÚSES ve volné (zem lské) krajin a m stský (urbánní) ÚSES Zatím ne ešeno. Podporovat postupnou realizaci vymezených prvk ÚSES (prioritn prost ednictvím pozemkových úprav, pop . na obecních a státních pozemích) Pr žn pln no. Sumarizace: Krátkodobá opat ení St edn dobá opat ení Dlouhodobá opat ení Modelové projekty Mezisou et

400 tis. K 1 100 tis. K 1 000 tis. K 3 100 tis. K 5 600 tis. K

Krajinný ráz Krátkodobá a st edn dobá opat ení

2005

2006-9

Model. projekt

Zpracování oborového dokumentu krajinného rázu Zlínského kraje s vymezením základních krajinných typ , jejich znak , kategorizovat významnost území z hlediska krajinného rázu a stanovit jeho citlivost

250

500

0

- 39 -


k zásah m Spln no. V roce 2005 vypracována kategorizace významných území ZK z hlediska krajinného rázu, stanovení citlivosti území a návrh regulativ . Založit jednotný informa ní systém VKP (v návaznosti na krajský GIS) Zatím ne ešeno. Prosazovat respektování krajinného rázu v územních plánech obcí, v územním a stavebním ízení, projektech pozemkových úprav, revitalizací a dalších ešeno pr žn . U nov realizovaných komer ních, pr myslových, sportovních areál a obytných satelit vyžadovat již ve stadiu územního rozhodnutí studii za len ní areálu do krajiny ešeno pr žn . U zm n územního plánu d sledn vyžadovat krajiná ské vyhodnocení vlivu zm ny na krajinný ráz ešeno dle pot eby. Ve spolupráci s mikroregiony se podílet na obnov írodních i kulturních struktur v krajin a krajinného inventá e ešeno pr žn v rámci aktivit a projekt spolk pro obnovu venkova. Dlouhodobá opat ení Využívat všech legislativních možností k ochran nezastavitelného území p ed zástavbou Pr žn pln no. Zpracovat podrobn jší limity využití území pro p írodní parky a území s charakteristickým krajinným rázem Zatím ne ešeno. Všestrann podporovat projekty vedoucí k uchování a zvýšení diverzity krajiny Pr žn pln no. Podporovat dochovanou rázovitost obcí v kraji a stimulovat ke zlepšení stavu obce s narušenými krajinnými strukturami Pr žn pln no. Sumarizace: Krátkodobá opat ení St edn dobá opat ení Dlouhodobá opat ení Modelové projekty Mezisou et

550 tis. K 1 400 tis. K 900 tis. K 1 000 tis. K 3 850 tis. K

- 40 -

200

600

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

100

300

150

2005-2014

Model. projekt

0

0

300

150

500

200

100

500


1.5.2. Oblast zvláštní ochrany p írody Zvlášt chrán ná území Krátkodobá a st edn dobá opat ení Doplnit zna ení ZCHÚ a vybraná ZCHÚ vybavit informa ními tabulemi Z v tší ásti spln no, probíhá pravidelná vým na, opravy a údržba zna ení a informa ních tabulí. Postupné vyty ení hranic, pop . geometrické zam ení všech ZCHÚ Tém spln no, provedeno zam ení 90 % CHÚ ve správ ZK. Zabezpe it dostatek finan ních prost edk pro zajišt ní pot ebné pé e v ZCHÚ Pr žn pln no, zatím se každoro poda ilo zajistit požadovaný objem finan ních prost edk na realizaci managementu CHÚ dle plán pé e. Aktivn se podílet na zpracování Generelu rekreace Zlínského kraj Není ov eno. Dlouhodobá opat ení Doplnit do informa ního systému ochrany p írody výstupy z mapování biotop pro soustavu Natura 2000 a následn vyhodnotit zájmové území z hlediska nezbytnosti ochrany reprezentativních, zachovalých, vzácných, endemických druh a biotop v rámci kraje Pr žn pln no. Dokumentace je postupn sjednocována s AOPK - úst edním archivem a databází AOPK. V rámci vytvo ení ucelené reprezentativní sít ZCHÚ jsou provád ny pr zkumy jednotlivých skupin vybraných živo ich a lokalit a na základ vyhodnocení jsou vybírány nejcenn jší lokality pro návrh na z ízení ZCHÚ. Dalším podkladem jsou návrhy 30 lokalit z výstupu VaV 620/20/03 Optimalizace sít maloplošných zvlášt chrán ných území v R ešeného AOPK R v letech 2003-2005. Zajiš ovat inventariza ní pr zkumy v ZCHÚ Pr žn pln no, IP jsou postupn zpracovávány. Management ZCHÚ d sledn pod ídit zachování i zlepšení p írodních pom s d razem na priority ochrany Pr žn pln no. Spolupracovat s obcemi i sdruženími na zp ístupn ní ZCHÚ nebo naopak jejich uvedení do klidu Zatím cílen ne ešeno. Sumarizace: Krátkodobá opat ení St edn dobá opat ení Dlouhodobá opat ení

2 500 tis. K 9 600 tis. K 9 850 tis. K

- 41 -

2005

2006-9

Model. projekt

100

400

0

400

1 200

0

2 000

8 000

0

0

0

0

2005-2014

Model. projekt

6 000

500

3 500

0

0

0

350

200


Modelové projekty Mezisou et

700 tis. K 22 650 tis. K

Zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich Krátkodobá a st edn dobá opat ení Vytvo it stálou pracovní skupinu zabývající se problematikou zvlášt chrán ných druh Zatím cílen ne ešeno. Doprovodnými i následnými opat eními minimalizovat negativní dopady fragmentace území na rostlinné a živo išné druhy ešeno v rámci správních ízení. Podpora záchranných stanic a záchranných program Pr žn pln no. Každoro je poskytnuta dotace ZK stanicím v Buchlovicích a Bartošovicích. Harmonizovat spolkové zájmy (rybá i, myslivci) se zájmy ochrany p írody Pr žn ešeno. Mimo jiné uspo ádán i speciální seminá v rámci festivalu TSTTT v r.2010 – Ochrana írody v myslivosti. Aktualizovat monitoring invazivních druh rostlin a koordinovat jejich likvidaci Zatím ešeno jen áste v okr. Uh.Hradišt . Prosazovat zájmy územní ochrany p i projednávání koncep ních dokument Zlínského kraje Pr žn pln no. Dlouhodobá opat ení Rozpracovat ervený seznam (základ položen v rámci koncepce) pro celé území ZK Zatím ne ešeno. Navrhnout a realizovat záchranné programy pro doposud ne ešené druhy (na základ vyhodnocení krajského erveného seznamu) Pr žn áste pln no. Jsou vybrány druhy rostlin (hlavá ek jarní, koniklec velkokv tý, hadinec ervený) a živo ich (modrásek ho cový), vypracovány plány aktivní pé e a ve spolupráci se specialisty realizována opat ení ke stabilizaci a posílení populací. Po ízení informací k soustav Natura 2000 a jejich zpracování formou GIS ešeno ve spolupráci s centrální databází AOPK R. Zpracovat inventarizaci evropsky významných lokalit (na úrovni PR a PP), následn management V sou asné dob ešeno v rámci projektu OPŽP – Implementace území Natura 2000. Spoluú ast na vytvá ení soustavy Natura 2000 ešeno ve spolupráci s AOPK a MŽP

- 42 -

2005

2006-9

Model. projekt

400

1 500

0

200

800

500

800

3 200

0

0

0

0

150

450

0

0

0

0

2005-2014

Model. projekt

500

0

1 500

500

1 200

0

1 800

0

6 000

500


Vyhlásit cenné lokality, které nebyly v kone né fázi za azeny do soustavy Natura 2000, prioritn jako VKP Zatím ne ešeno. Z neza azených lokalit byly vybrány návrhy 30 lokalit z výstupu VaV 620/20/03 Optimalizace sít maloplošných zvlášt chrán ných území v R ešeného AOPK R v letech 2003-2005. Sumarizace: Krátkodobá opat ení St edn dobá opat ení Dlouhodobá opat ení Modelové projekty Mezisou et

1 500

0

1 550 tis. K 5 950 tis. K 12 500 tis. K 1 500 tis. K 21 500 tis. K

Památné stromy Krátkodobá a st edn dobá opat ení

2005

Zabezpe it p esné polohové zam ení památných strom a navrhnout další pé i Spln no zam ení. Nebyl zatím ešen návrh pé e. Po ídit oficiální fotodokumentaci zvl. u strom na frekventovaných lokalitách Spln no. Z po ízené dokumentace zpracována a vydána publikace Památné stromy ZK. Doplnit zna ení památných strom Pr žn se plní - povinnost POÚ. Respektovat ochranná pásma památných strom v investi ní výstavb , ale i p i údržb energetických za ízení apod. Pr žn ešeno. Dlouhodobá opat ení Pr žn dopl ovat sí památných strom o doposud nechrán né jedince (skupiny) Pr žn ešeno ve spolupráci s POÚ. Zpracování doporu ených konzerva ních metod pro památné stromy Zatím ne ešeno - existuje obecná metodika AOPK. Popularizace památných strom v médiích Pr žn se plní – lánky v r zných tiskovinách, vydání publikace Památné stromy ZK. Sumarizace: Krátkodobá opat ení St edn dobá opat ení Dlouhodobá opat ení Modelové projekty Mezisou et

90 tis. K 170 tis. K 100 tis. K 300 tis. K 660 tis. K

- 43 -

2006-9

Model. projekt

50

100

300

20

40

0

20

30

0

0

0

0

2005-2014

Model. projekt

50

0

30

0

20

0


1.5.3. Oblast ekonomických a informa ních nástroj Krátkodobá a st edn dobá opat ení

2005

Prezentace hlavních výstup Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny na webových stránkách ZK etn pr žné aktualizace Nepovedlo se realizovat. Bylo p edáno CD k zve ejn ní, zve ejn ní se však i p es urgence neuskute nilo. Zpracování Ak ního programu ochrany p írody a krajiny ZK a jeho každoro ní aktualizace Nebylo realizováno. Vyškolení odborných pracovník pro GIS na úrovni kraje i obcí s rozší enou p sobností Nebylo realizováno Dopln ní doposud chyb jících GIS informací a zp esn ní dat z oboru ochrany p írody dle záv analytické ásti áste pr žn pln no v databázi ZK i AOPK R. Vytvo ení seznamu místních znalc a konzultant , jeho prezentace na webových stránkách krajského ú adu Nebylo realizováno. Založení informa ní databáze diplomových, doktorandských, v deckých a výzkumných prací, které jsou realizovány na území Zlínského kraje (pop . centrální knihovna t chto prací na CD) Nebylo realizováno. Vydání informa ních materiál pro jednotlivé obce s rozší enou p sobností se základními informacemi z oblasti ochrany p írody Nebylo realizováno. Dlouhodobá opat ení

2006-9

100

400

0

250

700

0

1 000

4 000

800

3 200

0

10

10

0

10

10

0

150

300

250

2005-2014

Zajišt ní on - line p ístupu k dat m pro státní správu a odbornou ve ejnost Realizováno v rámci databáze AOPK R. Aktualizace tematických vrstev a dopl ování databází – pr žn Pr žn pln no. Vyškolení odborných pracovník pro GIS na úrovni kraje i obcí s pov enou p sobností Nebylo realizováno. Podpora ekologických aktivit v kraji ZK je každoro vypsán dota ní Podprogram pro rozvoj ekologických aktivit ve Zlínském kraji. Ekologická výchova a vzd lávání Celá oblast EVVO je pr žn pln na. ZK má z ízen Výbor pro EVVO ZZK. Pravideln každé 2 roky je vyhodnocen a aktualizován ak ní plán EVVO ZK. Na podporu rozvoje EVVO v ZK je každoro vypsán dota ní Podprogram pro rozvoj ekologických aktivit ve Zlínském kraji. Pro koordinaci subjekt aktivních v rámci EVVO bylo založeno ob anské sdružení Líska

- 44 -

Model. projekt

Model. projekt

1 500

0

3 000

0

5 000

0

10 000

0

15 000

3 000


– ob anské sdružení pro EVVO ve Zlínském kraji se sídlem ve Vsetín . Každoro po ádán Veletrh EVVO a Krajská konference EVVO ZK.(více vyhodnocení ak ních plán EVVO). Propaga ní innost Pr žn pln no. Ve sledovaném období ZK vydány publikace: NS Lukov (2006),Minerální prameny Zlínského kraje (2008), Památné stromy ZK (2010) pexesa P írodních park Ch iby, Vizovické vrchy, Hostýnské vrchy,ve spolupráci s organizacemi NNO a obcemi plakáty Ptáci na krmítku Netopý i, Chra me orchideje, Poznáváme naše orchideje, Ptáci okresu Uh.Hradišt , Savci okresu Uh.Hradišt , skláda ky EVL a p írodní park Ch iby, EVL Rochus, pohlednice p íroda Ch ib a prost ednictvím podprogramu na podporu EVVO podpo il vydání ady dalších propaga ních materiál o OPK. Pln ní úkol vyplývající z lenství v EU Pr žn pln no Sumarizace: Krátkodobá opat ení St edn dobá opat ení Dlouhodobá opat ení Modelové projekty Mezisou et

2 320 tis. K 8 620 tis. K 45 500 tis. K 5 750 tis. K 62 190 tis. K

- 45 -

5 000

500

6 000

2000


I.6. Aktualizace KSOPK ZK Vlastní aktualizace koncepce je provedena formou vložených zm n do stávajícího dokumentu. U kapitol, které jsou aktualizovány, je p ed vlastní text vložen zvýrazn ný barevný pruh s poznámkou, co je v rámci kapitoly p edm tem aktualizace. íslování kapitol pln respektuje len ní p vodní koncepce1.

1

v p vodní KSOPK bylo íslování n kterých kapitol chybné, v rámci aktualizace bylo opraveno.

- 46 -


1. Pr vodní zpráva 1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Zpracování Koncepce a strategie ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje bylo zadáno jako ve ejná zakázka vypsaná Zlínským krajem, zastoupeným krajským hejtmanem Františkem Slavíkem dne 16.4.2003. edm tem ve ejné zakázky je zpracování díla „Koncepce a strategie ochrany p írody a kra-jiny Zlínského kraje“, obsahující analýzu sou asného stavu a koncepci a strategii ochrany p írody a krajiny ve Zlínském kraji, v etn návrh managementu ochrany p írody a krajiny, a jejich ekonomických dopad . Navržená koncepce usiluje o hospodárnost a obsahuje ešení vztah v oblasti ochrany p írody a krajiny v etn projednání se zpracovateli koncepcí území sousedních kraj a vychází ze schváleného Územního plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace i z aktuáln zpracovávané Územní prognózy Zlínského kraje. Na základ výsledk ve ejné zakázky se stala zpracovatelem díla firma Arvita P spol. s r.o., se sídlem v Otrokovicích. Koncepce zahrnuje následující ásti: I. Analýza sou asného stavu II. Stanovení cíl a priorit v etn opat ení k jejich napln ní III. Prioritní úkoly a opat ení v ochran p írody a krajiny IV. Ekonomické vyhodnocení Požadavek na zpracování koncepce vyplývá z ustanovení §77 zákona NR .114/1992 Sb. o ochran írody a krajiny a je jednou z priorit v oblasti ochrany p írody a krajiny ŽP v rámci Zlínského kraje.

1.2. VYMEZENÍ EŠENÉHO ÚZEMÍ ešené území zahrnuje území okres Krom íž, Uherské Hradišt , Vsetín a Zlín s vylou ením ploch, které jsou sou ástí CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty. Vým ra ešeného území iní cca 3 964 km 2 (stav k r. 2001). Do území Zlínského kraje zasahují významné velkoplošné chrán né krajinné oblasti CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty, které zaujímají cca 30 % plochy Zlínského kraje. Podrobné len ní zájmového území podle katastrálních území a p íslušnosti k pov enému ú adu 3. stupn je uvedeno v tabulkové ásti dokumentace (tab. . 1). Bližší údaje k plochám a druh m pozemk jsou uvedeny v tab. . 3 a 4.

1.3. CHARAKTERISTIKA SOU ASNÉHO STAVU P ÍRODNÍHO PROST EDÍ 1.3.1. P írodní podmínky 1.3.1.1. Klima Základní rysy podnebí zlínského regionu ur uje jeho poloha v mírn vlhkém podnebním pásu, v oblasti na echodu mezi p ímo ským a pevninským podnebím s p evládajícím západním proud ním vzduchu v teplém pololetí a východním proud ní v chladném pololetí. Klimatické charakteristiky jsou ovlivn ny edevším specifickými p írodními podmínkami regionu. Podle E. Quitta (1971, 1984) jsou ve zlínském regionu zastoupeny všechny t i klimatické oblasti. Dolnomoravský úval a jeho bezprost ední okolí na severu a severozápad ; Kyjovská pahorkatina na východ - jižní ást Hlucké pahorkatiny ve Vizovické vrchovin a Hornomoravský úval a jeho bezprost ední okolí na jihu, tj. nižší polohy Liten ické pahorkatiny a Ch ib , leží v teplé klimatické oblasti. Základním znakem této oblasti je zde pr rná ervencová teplota vzduchu 18-20 °C, pr rná lednová teplota vzduchu -2 až -3 °C, po et letních dn 50-70, po et mrazových dn pod 110 a pr rný ro ní srážkový úhrn 500-700 mm. Vrcholové ásti Liten ické pahorkatiny a Ch ib , jižní výb žky Podbeskydské pahorkatiny, podstatná ást Vizovické vrchoviny a podh í Hostýnských vrch zasahují do mírn teplé klimatické oblasti. Ve St edomoravských Karpatech je charakterizována pr rnou ervencovou teplotou vzduchu 17-18 °C, pr rnou lednovou teplotou vzduchu -2 až -3 °C, 40-50 letními a 110-130 mrazovými dny a pr rným ro ním srážkovým úhrnem 550-700 mm. Pro ást regionu východn od eky Moravy je pro tuto klimatickou oblast charakteristická pr rná ervencová teplota vzduchu 16-18 °C, pr rná lednová teplota vzduchu

- 47 -


-2 až -5 °C, 20-50 letních a 110-140 mrazových dn a pr rný ro ní srážkový úhrn 550-800 mm. Vrcholové ástí Kláš ovského h betu ve Vizovické vrchovin a h bety Hostýnských vrch kolem Kel ského Javorníku s nadmo skou výškou nad 700 m již spadají do chladné klimatické oblasti, charakterizované pr rnou ervencovou teplotou vzduchu 14-16 °C, pr rnou lednovou teplotou vzduchu -3 až -5 °C, po tem letních dn 10-30 a po tem mrazových dn 140-160 a pr rným ro ním srážkovým úhrnem 8501200. Do této klimatické oblasti pat í také prakticky celé Vsetínské vrchy. Ro ní úhrny globálního zá ení se ve zlínském regionu pohybují kolem 3700-4000 MJ.m -2. Jeho m sí ní úhrny jsou zna rozdílné v závislosti na nadmo ské výšce. V zimním období jsou nejvyšší ve vrcholové oblasti Hostýnskovsetínské hornatiny, kde se nachází pom rn nízko hladina kondenzace. V absolutních hodnotách kolísají m sí ní úhrny globálního zá ení v dlouhodobém pr ru p ibližn od 70 MJ.m-2 (prosinec) do 540-600 MJ. m2 erven). Nejvyšší pr rné ro ní teploty vzduchu ve zlínském regionu byly nam eny v Dolnomoravském a Hornomoravském úvalu, kolem 8,5 až 9,5 °C a v p ilehlých pahorkatinách kolem 8,6-9,2 °C. Níže položené ásti St edomoravských Karpat a Vizovické vrchoviny (ve výšce kolem 350 m n. m.) mají pr rné ro ní teploty vzduchu kolem 8,0 °C, jejich vrcholové ásti pod 7,0 °C. V nadmo ské výšce 700 m již klesá pr rná ro ní teplota vzduchu výrazn pod 6,0 °C. Nejnižší m ené teploty vzduchu klesají obvykle v lednu nebo v únoru i hluboko pod -30 °C bez rozdílu, zda se jedná o nížinné i vrcholové polohy (nap . stanice Krom íž zaznamenala 10. 2. 1929 absolutní minimum -31,0 °C a stanice Hostýn ležící o 500 m výše 12. 2. 1929 -31,4 °C, dne 11. 2. 1929 klesla teplota vzduchu v Napajedlech na -30,7 °C a v Mut nicích na 34,0 °C, 10. 2. 1929 ve Vizovicích na -33,0 °C). Mráz je na území zlínského regionu možno o ekávat v celém období od za átku zá í do za átku ervna. Pro region jsou p ízna né teplotní inverze v úvalech a údolích. Nejvyšší teploty vzduchu vystupují v nížinných polohách v období od ervna do srpna nad 35 °C, asto i nad 36 °C, a v extrémních letech jsou teploty vyšší než 30 °C asté již v dubnu a kv tnu, resp. ješt v zá í. Hodnoty nejvyšších teplot vzduchu klesají s nadmo skou výškou. Velké vegeta ní období za íná v úvalech ve druhé dekád b ezna a kon í v záv ru první listopadové dekády. V oblasti St edomoravských Karpat za íná ve t etí b eznové dekád a kon í v pr hu první listopadové dekády, ve st edních polohách poho í trvá, podle nadmo ské výšky, p ibližn od konce b ezna, resp. druhé dubnové dekády do první listopadové dekády a ve vrcholových polohách, s ohledem na konkrétní stanovištní podmínky, kon í toto období již v polovin íjna. Na rozložení a množství atmosférických srážek se projevuje jak nadmo ská výška (plynulé p ibývání atmosférických srážek s nadmo skou výškou), tak vlivy georeliéfu, p edevším pak lokální i nadregionální vlivy náv í horských p ekážek. Ro ní srážkové úhrny se pohybují v úvalech v rozmezí 587-597 mm. V Mut nické pahorkatin spadne za rok p ibližn 533 mm srážek, v Žalostínské vrchovin v nadmo ské výšce 300 m 669 mm, ve st edních polohách Vizovické vrchoviny v nadmo ských výškách 300-400 m spadne v pr ru 795-842 mm srážek a ve vrcholových ástech poho í více než 920 mm srážek za rok. S pravd podobností 1 % je v nejnižších nadmo ských výškách p ekro en ro ní srážkový úhrn 800 mm a s rostoucí nadmo skou výškou ro ní srážkový úhrn až 1200 mm a s pravd podobností 90% ro ní srážkový úhrn kolem 450, resp. 800 mm. Z hlediska ro ního chodu atmosférických srážek se vyskytuje hlavní srážkové maximum v lét , p evážn v ervenci, a minimum v zim . V dlouhodobém pr ru se výrazn ji projevuje i druhotné maximum atmosférických srážek v íjnu. Prom nlivost srážkových úhrn mezi jednotlivými roky je však zna ná. První sn žení je v úvalech pozorováno až v polovin listopadu, poslední v polovin první dubnové dekády. V poho ích pak za íná období s možným výskytem sn žení v pr ru už za átkem listopadu. Sm r a rychlost v tru je ve zlínském regionu významn závislý na místním georeliéfu. Nejv tší význam mají v tomto sm ru horské h bety. Místy pozorujeme dokonce pod vlivem georeliéfu zesilování jihozápadního a jihovýchodního proud ní, které se ve Vizovické vrchovin projevuje i sestupnou složkou proud ní, podmi ující v této oblasti i ur ité föhnové efekty, zp sobující mimo jiné i v trnou erozi p dy. 1.3.1.2. Geologie Podle regionálního geologického t íd ní území eské republiky náleží Zlínsko k Západním Karpat m, které jsou sou ástí alpsko-karpatského pásma v Evrop - Alpid. Vznikly alpínským vrásn ním v druhohorách a t etihorách. Na Moravu zasahuje ást Západních Karpat, kterou ozna ujeme jako Vn jší (flyšové) Západní Karpaty a vn karpatské postorogenní pánve (karpatská p edhlube a víde ská pánev). Zatímco flyšové horniny Vn jších Západních Karpat budují vrchoviny a hornatiny, postorogenní pánve no í nížiny (roviny) a nížinné pahorkatiny. Ve vztahu ke geologickým pochod m alpínské orogeneze je flyšové pásmo starší a postorogenní pánve mladší ástí Západních Karpat na Morav . Usazeniny flyšového pásma se vyzna ují mnohonásobn opakovaným st ídáním jílovc a pískovc , místy s polohami slepenc . Usazování probíhalo za horotvorného neklidu zna nou rychlostí a významn se na

- 48 -


m podílely husté bahenní, tzv. turbiditní proudy. Flyšové usazeniny se proto vyzna ují nedostatkem zkamen lin (mimo mikrofosilií). Na rozhraní mezi staršími a mladšími t etihorami byly b hem alpínského vrásn ní intenzívn zvrásn né do vrásových p íkrov . Postorogenní pánve byly vytvo eny poklesy v mladších t etihorách. Vyplnily je mladot etihorní a tvrtohorní usazeniny, jejichž ást byla ve tvrtohorách vyzdvižena a tvo í úpatní pahorkatiny flyšových Západních Karpat. V popisované oblasti se flyšové pásmo d lí na vn jší flyšové pásmo (menilito-krosn nská skupina íkrov ) a magurské flyšové pásmo. Skupina vn jšího flyšového pásma je ve zlínském regionu zastoupena všemi t emi svými jednotkami, tj. ždánicko-podslezskou, slezskou i p edmagurskou. Ždánickopodslezskou jednotku tvo í povrch Ch ib a v Liten ické pahorkatin sahá až po jižní okraj Krom íže. tšinu její plochy v popisovaném území zabírají podmelinitové a ždánicko-hustope ské souvrství. Ždánicko-hustope ské souvrství charakterizuje rytmické st ídání sv tlešedých slab zpevn ných vápnitých pískovc a šedých vápnitých jílovc . Usazeniny ždánicko-podslezské jednotky mají svrchnok ídové až oligocenní stá í. V severní ásti území se p ed elem magurského p íkrovu nachází v úzkém pruhu slezská jednotka moravského flyše, a to v godulském vývoji. Na malé ploše vystupuje severn od Holešova. V Ch ibech se ozna uje jako zdounecká jednotka. Sedimenty godulského a isteb anského souvrství budují jižní svahy Moravskoslezských Beskyd v okrese Vsetín. Podle mikrofauny odpovídají souvrství spodní a st ední ásti svrchní k ídy. Nejmladším lenem slezské jednotky je flyšové krosn nské souvrství. Je rozší ené v oblasti Zašové, Valašského Mezi í a Byst ice pod Hostýnem v Podbeskydské pahorkatin . íkrovová stavba slezské jednotky se vytvá ela ve dvou fázích v mladších t etihorách mezi karpatem a badenem a po spodním badenu (tzv. staro- a mladoštýrská fáze alpínského vrásn ní). P edmagurská jednotka vystupuje v pruhu mezi slezskou a ra anskou jednotkou východoseverovýchodn až východn od Holešova a dále p ed elem magurského flyše v okrese Vsetín. Nejv tší ást popisovaného území východn a jihovýchodn od áry Bohuslavice u Kyjova, St ílky, Tluma ov, Holešov, Chval ov, Valašské Mezi í, Rožnov pod Radhošt m, Bílá zabírá magurská skupina flyšového pásma. Magurská skupina se lení na díl í jednotky - ra anskou, bystrickou a b lokarpatskou, které mají charakter samostatných íkrov . Na kopci K emenná u Kurovic se nachází ojedin lý tektonický útržek vápenc svrchní jury až spodní k ídy, který náleží geomorfologicky do vn jšího bradlového pásma. Je tvo en celistvým až velmi jemnozrnným vápencem b lošedé až zelenošedé barvy. Tento vápenec se st ídá s vápnitými jílovci podobné barvy a tvo í s nimi turbiditní rytmy. Kurovické bradlo se dnes p azuje k ra anské jednotce magurského flyše. Typická flyšová sedimentace za ala v ra anském bazénu ve spodní k íd a je ukon ena ve svrchním eocénu, místy až ve spodním oligocénu (viz geochronologická tabulka). Nejvyšší ást v ra anské jednotce zaujímá zlínské souvrství. Je len no na vrstvy újezdské, luha ovické, rusavské a vsetínské. Rusavské vrstvy p edstavují typické svrchní partie podmo ských delt, podobn jako paleocenní lukovské vrstvy. Vyzna ují se bohatým výskytem hrubozrnných pískovc a slepenc , hojností jílovcových závalk a exotických valoun až blok s hojnými rozmyvy. Vyskytují se v Hostýnských vrších, kde tvo í etné skalní výchozy, nap . v PR Smrdutá s pseudokrasem. Luha ovické vrstvy tvo í turbidity až pískotoky s p evahou šedých až b lošedých, hrubozrnných, balvanit zv trávajících pískovc v n kolikametrových lavicích t sn nad sebou. Ukázkou je nap . skalní útvar ert v kámen u Provodova. Újezdské vrstvy jsou p echodným lenem mezi luha ovickými a vsetínskými vrstvami. Vymizením lavic hrubozrnných pískovc p echázejí újezdské vrstvy do vrstev vsetínských, ve kterých p evládají šedé, vápnité jílovce nad pískovci. Zlínské souvrství jako celek má mocnost p es 3000 m a jeho stá í je v rozsahu eocénu až spodního oligocénu. Tvo í v tšinu plochy ra anské jednotky. Sedimenty ra anské jednotky tvo í Ch iby, Vizovickou vrchovinu a Hostýnsko-vsetínskou hornatinu. Sedimenty bystrické jednotky pocházejí z paleocénu a eocénu. Vystupují v úzkém pruhu o ší ce 5 až 10 km od Bojkovic až do okolí Valašských Klobouk a Bylnice. B lokarpatská jednotka je rozší ena p edevším v moravském úseku Bílých Karpat západn od Strážnice až po hranici Moravy a Slovenské republiky. Jednotka b lokarpatská se lení na hlucký a vlárský vývoj. Hlucký vývoj je tvo en usazeninami spodní k ídy až spodního eocénu, hlavní rozší ení má v jihozápadní ásti podh í Bílých Karpat. Na východ je ukon en v povrchové stavb na nezdenickém zlomovém systému. Nejstarší hlucké souvrství stá í spodní k ídy se vyskytuje pouze v okolí Hluku. Spodní polohy souvrství charakterizují ernošedé až erné jílovce, vápnité jílovce a slíny. Ve vyšších polohách ubývá jílovc . ast ji se objevují vložky b lav a hn dav šedých, jemn až velmi jemn zrnitých, místy grada zvrstvených vápenc . Svrchnok ídové kaumberské souvrství je charakterizováno šedými, zelenošedými, zelenými, p evážn však rudohn dými nevápnitými jílovci. Jílovce uzavírají ojedin lé slabé vložky modrošedých a modrozelených, k emitovápnitých a k emitých, jemnozrnných pískovc . Pro púchovské slíny jsou typické ervené siln vápnité jílovce a slíny, místy šedozelen skvrnité a šmouhované. Vyskytují se pouze v zá ezu potoka Okluky u Hluku. Antonínecké souvrství charakterizují turbiditní rytmy do t í metr mocné. Jeho báze je tvo ena šedými a hn došedými, pís ito-prachovitými

- 49 -


vápenci, p ípadn modrošedými, detritickými vápenci s etnými k emennými zrny, výše hn dav šedými, siln vápnitými jílovci až slínovci a sv tle okrovými slíny. Název je odvozen od výskytu u kostela svatého Antonínka u Blatnice. Flyšové rytmy svodnického souvrství jsou tvo eny st ídáním šedých, zelenav šedých a hn došedých, typicky st epovitých, vápnitých jílovc s šedými a modrošedými, jemn až hrub zrnitými, vápnitými, drobovými pískovci - stá í svrchní k ída až paleocén. Nivnické souvrství je charakterizováno drobn až st edn rytmickým flyšem s p evahou jílovc . Turbiditní rytmy zpravidla za ínají jemnozrnnými, vápnitými drobovými pískovci s inovitou, konvolutní nebo paralelní laminací. Hn davé, sv tle šedé, zelenav šedé, béžové a vápnité jílovce se st ídají v proužcích a slabých vrstvách. Postorogenní pánve se na Morav vytvo ily v záv re ných fázích vývoje Vn jších Západních Karpat. V naší oblasti vznikly v mladších t etihorách dv pánve - víde ská a karpatská mladot etihorní p edhlube . Víde ská pánev zasahuje do popisovaného území od jihu do okres Uherské Hradišt a Zlín, až k Napajedl m. T etihorní pánevní výpl je porušena adou zlom poklesového rázu. Osu tvo í tzv. hradiš ský p íkop s výplní usazenin sarmatského a panonského stá í. Sladkovodní usazeniny panonu obsahují etné uhelné sloje. T etihorní usazeniny jsou v tšinou p ekryty fluviálními a eolickými usazeninami. Z karpatských mladot etihorních pánví zasahují ze severu do okres Krom íž a Zlín sedimenty stup karpatu a badenu (viz geochronologická tabulka). V okolí Krom íže byla sedimentace v prostoru Liten ické pahorkatiny zakon ena v období karpatu hrubými klastiky krom ížského souvrství. Jejich valounový materiál pochází z ela nasouvajících se karpatských p íkrov . Sedimenty badenu se nevyvíjejí p ímo z podložních šlír karpatu, ale p edstavují samostatný transgresivní cyklus. Pliocenní sedimenty vypl ují prakticky celou oblast Hornomoravského úvalu, na východ zasahují až do Fryštácké brázdy a na západ i hluboko do flyšového pásma v Ch ibech. Z v tší ásti jsou p ekryty kvartérními fluviálními a eolickými usazeninami. 1.3.1.3. Geomorfologie Zlínský region se vyzna uje rozmanitým povrchem od rovin a nížinných pahorkatin až po vrchoviny Ch ib , Vizovické vrchoviny a Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Tato geomorfologicky mladá ást eské republiky náleží p evážn do geomorfologické provincie Západní Karpaty a jen menší ást mezi Uherským Hradišt m a Napajedly pat í k provincii Západopanonská pánev. Západní Karpaty se na území Moravy d lí na Vn karpatské sníženiny a Vn jší Západní Karpaty. Z Vn karpatských sníženin zasahuje do popisovaného území geomorfologický celek Hornomoravský úval v okolí Krom íže, Hulína a Napajedel. Jeho osu tvo í široká rovina St edomoravské nivy podél toku eky Moravy. Na východ k Holešovu vybíhá Holešovská plošina. Geomorfologická soustava Vn jších Západních Karpat se v regionu d lí do podsoustavy St edomoravských Karpat na západ , Moravsko-slovenských Karpat na jihovýchod , Západobeskydského podh í na severozápad a Západních Beskyd na severovýchod . St edomoravské Karpaty tvo í západní ást popisovaného území. Jejich osu p edstavují úzké a zalesn né h bety Ch ib , probíhající od údolí Kyjovky na jihozápad až ke Krom íži a Napajedl m na severovýchod . Jejich tvary jsou ur eny polohami pískovc a slepenc . Vrchem Brdo u obce Roštín dosahují Ch iby nejv tší výšky 586,7 m n. m. V pískovcích a slepencích vznikly skalní útvary, jež jsou nyní chrán ny zákonem, nap . PP Kazatelna, PP Komínky a PP Kozel. lenitá vrchovina je roz ezána hlubokými údolími. Na severozápad lemuje úpatí Ch ib nižší georeliéf Liten ické pahorkatiny (Hradisko 518,1 m n. m. u obce Chvalkovice). lenitá pahorkatina je složená z t etihorních usazenin p ekrytých spraší. Jihovýchodní úpatí Ch ib lemuje ve zlínském regionu úzký pruh Kyjovské pahorkatiny. Rozvodní ásti této lenité pahorkatiny jsou ploché a vkládají se do nich úvalovitá a peckovitá údolí potok stékajících z Ch ib . Geomorfologická podsoustava Moravskoslovenské Karpaty zabírá jihovýchodní ást popisovaného území mezi ekou Moravou a hranicí mezi eskou a Slovenskou republikou. Vizovická vrchovina sahá od úpatí pohrani ních poho í až k Dolnomoravskému a jižní ásti Hornomoravského úvalu. Celkov je to lenitá vrchovina, ale vyskytují se v ní i pahorkatiny a hornatiny. Od východu k západu ji protínají široká údolí ek Olšavy a D evnice. Od severu k jihu se Vizovická vrchovina lí na p t základních podcelk . Nejsevern jší ást Vizovické vrchoviny mezi Hostýnskými vrchy a Zlínskou vrchovinou tvo í Fryštácká brázda, protáhlá sníženina, která za íná u Holešova a táhne se jihovýchodním sm rem až k údolí eky D evnice. Má st ední výšku 299 m. P edstavuje tektonické sníženiny Hornomoravského úvalu do Vn jších Západních Karpat. Nacházejí se v ní pliocenní jezerní usazeniny. Na jihu a východ obklopuje Fryštáckou brázdu vyšší terén Zlínské vrchoviny. Je to lenitá vrchovina o st ední nadmo ské výšce 354 m. Osu vrchoviny tvo í západovýchodní úsek údolí D evnice mezi Otrokovicemi a Zlínem a v pokra ování údolí Lutoninky až po Vizovice. H bety tvo í v tšinou pískovce. Svahy postihují etné sesuvy. Na mladé tektonické pohyby ukazuje prolom, probíhající nap údolím evnice mezi Malenovicemi a Kvítkovicemi, vypln ný fluviolakustrinními usazeninami. Zvýšená mocnost

- 50 -


nivních hlinitých usazenin na úkor fluviálních pís itých št rk ukazuje, že k pohyb m docházelo i v holocénu. Nejvyšší ást Vizovické vrchoviny tvo í Komonecká hornatina. Má ráz ploché hornatiny o st ední nadmo ské výšce 527 m. Je složena ze dvou pískovcových h bet - Rysovského a Kláš ovského, které probíhají od jihozápadu k severovýchodu k údolí eky Senice. V Rysovském h betu pramení jihovýchodn od Pozd chova eka Vlára. Nejvyšším bodem je Kláš ov (753 m n. m.) u obce Brat ejov, který je sou asn nejvyšším bodem Vizovické vrchoviny. V Kláš ovském h betu jsou pískovcové skalní útvary (nap . PP ertovy skály u obce Lide ko v údolí eky Senice). Jihovýchodn od Komonecké hornatiny se nachází Luha ovická vrchovina. Má ráz lenité vrchoviny o st ední nadmo ské výšce 410 m. Na zvrásn ných flyšových horninách se vyvinuly vrchoviny, pahorkatiny a sníženiny. P i úpatí Lopenické hornatiny vznikla Olšavsko-vlárská brázda. Je to složitá mezihorská sníženina vyvinutá v mén odolných horninách. Jihozápadní ást protéká eka Olšava, severovýchodní ást pak eka Vlára, která vytvá í z nižšího terénu pr lomové údolí nap vyšším terénem Bílých Karpat (Vlárský pr smyk). Nejvyšším bodem brázdy je Strá (607 m n. m.) u obce Horní Lide . Jihozápadní ást Vizovické vrchoviny tvo í Hlucká pahorkatina. Má ráz lenité pahorkatiny o st ední nadmo ské výšce 271 m. Nejvyšším bodem je Ov írna (429 m n. m. jihovýchodn od Luha ovic). Pahorkatina se vyzna uje plochými a zaoblenými tvary a drobnými kotlinami. Osu pahorkatiny tvo í široké údolí eky Olšavy. Na svazích jsou etné sesuvy - jeden z nich zni il koncem 60. let dvacátého století obec Maršov severoseverovýchodn od Uherského Brodu. Na geomorfologickou podsoustavu Moravsko-slovenských Karpat navazuje na severu podsoustava Západních Beskyd. Do popisovaného území zasahují celky Hostýnsko-vsetínská hornatina a Rožnovská brázda. Hostýnsko-vsetínská hornatina probíhá od Holešova na západ až po státní hranici u sedla Bumbálka. D lí se na dva podcelky, a to Hostýnské vrchy na západ a Vsetínské vrchy na východ . Hostýnské vrchy zabírají území mezi Holešovem na západ a údolím Vsetínské Be vy na východ . Na sever spadají srázným svahem na e Holešov - Byst ice pod Hostýnem - Valašské Mezi í. Mají ráz ploché hornatiny se zaoblenými h bety se st ední nadmo skou výškou 506 m. Nejvyšším bodem je Kel ský Javorník (864,7 m n. m.) jihozápadn od obce Podhradní Lhota. Okraje hornatiny jsou roz ezané hlubokými údolími vodních tok . Na jižních svazích pramení v nadmo ské výšce 510 m eka D evnice, na severních svazích pak Byst ka, Juhyn a Lou ka. Hrubozrnné pískovce, v tšinou drobn slepencové, lukovských vrstev ra anské jednotky, tvo í skalní útvary Držkovských skal a skály hradu Lukova. Další etné skalní výchozy v Hostýnských vrších jsou pak složené z hrubozrnných pískovc a slepenc rusavských vrstev (nap . PR Smrdutá s pseudokrasovou jeskyní). Za údolím eky Vsetínské Be vy navazuje na Hostýnské vrchy východní ást hornatiny, která se nazývá Vsetínské vrchy. V p dorysu mají tvar trojúhelníku a jsou na jihovýchod , jihu a západ omezeny údolím Vsetínské Be vy a na severu Rožnovskou brázdou. Vsetínské vrchy mají ráz lenité vrchoviny až ploché hornatiny se st ední nadmo skou výškou 593 m. Hlavní h bet se táhne od Cábu (841,4 m n. m.) nad Vsetínem p es Solá (860,9 m n. m.) až k nejvyššímu bodu poho í Vysoká (1024,2 m n. m.). Na severních svazích Vysoké pramení v nadmo ské výšce 910 m Rožnovská Be va. Severoseverovýchodn od vrcholu Vysoké se na druhé stran hlavního evropského rozvodí nachází pramen Bílé Ostravice. Na západních svazích Tane nice (911,6 m n. m.) pramení ve výšce 820 m n. m. eka Byst ice, na níž byla vybudována p ehradní nádrž Byst ka. Ve Vsetínských vrších se na svazích asto vyskytují p dní sesuvy, které na mnoha místech nabyly katastrofického rozm ru zejména po vydatných srážkách na po átku ervence 1997. Mezi Vsetínskými vrchy na jihu a západní ástí Moravskoslezských Beskyd na severu leží protáhlá sníženina Rožnovské brázdy. Její dno má st ední nadmo skou výšku 486 m. Je v celé délce protékána Rožnovskou Be vou. Severn od Rožnovské brázdy zasahuje do popisovaného území úzký pruh jižních svah Moravskoslezských Beskyd. P i severním úpatí Hostýnsko-vsetínské hornatiny se táhne úzký pruh nižšího terénu Západobeskydského podh í, který se na Morav nazývá Podbeskydská pahorkatina. Z geomorfologické provincie Panonská pánev zasahuje do popisované oblasti pouze severní výb žek Dolnomoravského úvalu. Osu Dolnomoravského úvalu tvo í široká niva eky Moravy, lemovaná ními terasami a nížinnými pahorkatinami s m kkým georeliéfem na mladot etihorních a tvrtohorních usazeninách. Vn jší Západní Karpaty p edstavují v tšinou zdvihové vrásno-zlomové morfostruktury. V pr hu alpínského vrásn ní byl již b hem pyrenejské fáze mezi eocénem a oligocénem vytvo en díl í lokarpatský p íkrov, který je sou ástí magurského p íkrovu. Helvetská fáze pak pravd podobn zakon ila flyšovou sedimentaci v ra anské pánvi a v celém magurském prostoru. Vrásn ním v sávské fázi na p elomu mezi staršími a mladšími t etihorami byl magurský p íkrov p esouván již jako celek dále na platformní p edpolí. Hlubší podklad p íkrov magurského flyše není dodnes p esn znám a v tšinou byl podsunut do hlubších ástí zemské k ry. Sedimenta ní prostor jednotek vn jšího flyše lze situovat na jihovýchod severoevropské platformy. Povrchová ást sedimentární výpln p vodních sedimentárních pánví byla odlepena od podkladu, zvrásn na do p íkrovových t les deskovitého a klínovitého tvaru a daleko p esunuta p es fundament a platformní pokryv eského masivu. Vývoj p íkrovových morfostruktur

- 51 -


pokra oval ve staroštýrské fázi ve st edním miocénu (karpat - baden), kdy byly flyšové usazeniny dále vrásn ny a p íkrovov sunuty na p edpolí. B hem násunu p íkrov ždánické jednotky sm rem k severozápadu poklesly okraje eského masivu a vznikla elní p edhlube s následující transgresí karpatu. Okrajová klastika karpatu byla odkryta severozápadn od Krom íže. Za mladoštýrských pohyb , které Vn jším Karpat m vtiskly dnešní styl p íkrovové stavby, byly jednotlivé flyšové p íkrovy p esunuty p es sebe a spole dosunuty p es miocenní usazeniny Vn karpatských sníženin. V této fázi se ždánický íkrov p esmykl p es karpatské p edhlubn a vytvo ila se nová, díl í p edhlube , do které proniklo spodnobadenské mo e. Po ukon ení štýrských pohyb (po spodním badenu) dochází k rozsáhlému odnosu flyšových souvrství. Pravd podobn vznikl rozsáhlý pobadenský zarovnaný povrch. V mladších orogenetických fázích attické (v mladším miocénu) a rodanské v pliocénu - byly vrásové p íkrovy s pobadenským zarovnaným povrchem rozlámány na kry, které se dostaly do r zných výškových poloh. Pravd podobn vznikl ješt pomiocenní zarovnaný povrch, který je zachován v podob spo ink na svazích. ada zlom pokra uje do Západních Karpat z eské Vyso iny, nap . zlomové pásmo Hané na st ední Morav . Holešovský zlom se geomorfologicky výrazn projevuje ve zlomovém západním omezení Podbeskydské pahorkatiny a Hostýnských vrch . Podílí se dále na vzniku sníženiny Fryštátské brázdy. S kvartérními pohyby na tomto zlomu souvisejí pliocenní (pliopleistocenní) usazeniny zaklesnuté v prolomu nap údolím D evnice mezi Malenovicemi a Kvítkovicemi. Kvasický zlom podmínil vznik Napajedelské pr rvy mezi Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem a souvisejí s ním kvartérní pohyby jak v Hornomoravském úvalu, tak v Ch ibech (již zmín ný výzdvih pliocenních usazenin na Ch ibských h betech). V pliocénu se obnovily pohyby podél starých tektonických linií. Ve sm ru severozápad - jihovýchod došlo k rozsáhlým pokles m ker a v prostoru sou asného Hornomoravského úvalu vznikla jezera. V nich se ukládaly sladkovodní sedimenty pestré série. V n kterých oblastech (nap . v širším okolí Krom íže) tato sladkovodní sedimentace pravd podobn p etrvala až do spodního pleistocénu. V ose Dolnomoravského úvalu zlomy omezují hradiš ský p íkop. Ve vrásno-zlomových poho ích Vn jších Západních Karpat hraje vedle aktivních morfostruktur významnou úlohu i pasivní morfostruktura. elo vrásových p íkrov v Ch ibech nebo v Hostýnských vrších je výrazné nejen v d sledku nedávných pohyb , ale i proto, že je tvo eno odolnými flyšovými pískovci. V popisovaném území je zna rozší en nejmladší zarovnaný povrch typu pediment . Zatímco v prostorovém uspo ádání zbytk výše zmín ných zarovnaných povrch se neprojevuje z etelný vztah k dnešním tvar m hydrografické sít , jsou tvary nejnižšího pliopleistocenního zarovnání vždy vázány na údolí vodních toku. Pedimenty byly vytvo eny p edevším v mén odolných horninách a zabíhají z úpatních pahorkatin do vyšších vrchovin a hornatin. Vyskytují se i kryopedimenty, které vznikaly v chladných obdobích pleistocénu s výskytem dlouhodob zmrzlé p dy (permafrostu). lenitý reliéf, charakter geologického podloží a nevhodné hospodá ské zásahy do krajiny jsou hlavními inami vzniku svahových pohyb , které významným zp sobem modelují mezoreliéf zlínského regionu. K nejrozší en jším pat í sesuvy. Vznikají nebo jsou aktivizovány b hem vydatných srážek a p i rychlém tání sn hu. V ervenci 1997 byla zna ná ást Zlínska zasažena intenzivními srážkami. Zejména do severní ásti regionu zasahovalo tzv. beskydské srážkové centrum. Vysokých hodnot dosáhly srážkové úhrny v Radhoš ské hornatin a Vsetínských vrších v okresu Vsetín (nap . za první ty i kritické dny bylo nam eno ve Valašském Mezi í 355 mm a v Rožnov pod Radhošt m 388,5 mm srážek). Srážky aktivizovaly staré sesuvy a daly vzniknout novým. Na ad míst velmi destruktivn p sobily sesuvy, mén stékání, ojedin le skalní ícení. Nejvíce byl postižen okres Vsetín. Sesuvy poškodily a místy výrazn narušily infrastrukturu krajiny. Byly poškozeny obytné, jednotlivé rekrea ní objekty i celé rekrea ní areály, silni ní a místní komunikace, železnice, p ehradní nádrž Byst ka, zdroje pitné vody, telefonní kabely, elektrické vedení, vysokotlaký plynovod, lesní porosty, zahrady, sady a pastviny. Na základ inventarizace svahových pohyb v postižených oblastech, provád né v druhé polovin roku 1997 bylo registrováno nejvíce sesuv v okrese Vsetín (250), v okrese Zlín 136, Uherské Hradišt 51 a Krom íž 18. Nejrozsáhlejším aktivizovaným sesuvným územím nejen ve zlínském regionu, ale i na Morav je lokalita Vaculov - Sedlo v údolí potoka Byst ka (k.ú. Malá Byst ice, okres Vsetín). Délka sesuvného území je 4 km, ší ka až 1,2 km. Vyskytuje se zde nejen sesouvání, ale i další typy svahových deformací, které postihují deluviální sedimenty i skalní podloží. Mohutná akumula ní ela sesuv se st ídají se zamok enými depresemi (drobné jezírko). Na rozvoln né skalní podloží (pravd podobné jsou blokové pohyby) jsou vázány pseudokrasové tvary. Mohutné bloky skalního podloží postupují do išt p ilehlých vodních tok a vzniká možnost jejich p ehrazení. Rozsáhlý sesuv rozm 240 x 30 m vznikl v lokalit Nad Rybníkem v obci Hvozdná (okres Zlín) s hloubkovým dosahem 5 až 7 m. K nejv tším v okrese Krom íž pat il sesuv v Rajnochovicích. Na pr zkum a sanaci sesuv byly již vynaloženy zna né finan ní ástky, ve tšin p ípad se poda ilo stabilizovat sesuvná území a odstranit zp sobené škody. P esto je však zapot ebí si uv domit, že vznik a vývoj sesuv je typický pro vrchovinnou a hornatinnou krajinu na flyšových horninách, která p evládá ve zlínském regionu, a proto je s nimi zapot ebí po ítat i do budoucna.

- 52 -


1.3.1.4. Hydrologie Zlínský region náleží p evážn ke st ední ásti povodí eky Moravy, která se svými p ítoky odvádí vody do Dunaje a dále do erného mo e. Malé území p i západním okraji (asi 80 km 2) je odvod ováno Kyjovkou a jejími p ítoky, takže pat í do povodí Dyje, což je nejv tší pravostranný p ítok eky Moravy. Další okrajová ást regionu (323 km 2) u hranic se Slovenskou republikou p ísluší do povodí Váhu a tudíž také k úmo í erného mo e. Hlavní vodní tok zlínského regionu je eka Morava. P itéká na jeho území jihovýchodn od Kojetína, po který má plochu povodí (P) 5214,5 km 2, délku toku (L) 128,9 km a pr rný dlouhodobý pr tok (Qa) 44,22 m3.s-1. Území Zlínska opouští v Milokošti již s vyššími hydrologickými hodnotami (P 8896,1 km 2, L 188,6 km, Qa 59,36 m3.s-1). V regionu p itéká do Moravy nejprve zprava Haná, která má však na jeho území pouze krátkou dolní ást, dále n kolik malých p ítok , zejména Kotojedka a Salaška. Významn jší jsou levostranné p ítoky eky Moravy, p edevším Mošt nka, dále Rusava a zejména D evnice. K dalším v tším levostranným p ítok m pat í Olšava, Veli ka a Rad jovka. Severovýchodní oblast zlínského regionu tvo í povodí Be vy, která vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Be vy a je nejv tším levostranným p ítokem Moravy. Plochou povodí dominuje Vsetínská Be va (P 734,4 km2, L 59,2 km, Qa 2,44 m3.s-1) se svými ítoky, z nichž nejvýznamn jší je Byst ka, zbylou ást odvod uje Rožnovská Be va (P 254,3 km2, L 36,5 km, Qa 3,50 m3.s-1) a po soutoku Be va, resp. její levostranný p ítok Juhyn . Jihovýchodní ást regionu je odvod ovaná Vlárou (P 323 km2 a Qa 3,20 m3.s-1) a dalšími pravostrannými p ítoky Váhu (Bošá ka, Klane nica). Malé území náleží k pramenné oblasti Myjavy a jejího p ítoku Vrbovce. Koryta všech v tších ek na území regionu byla v minulosti upravována, tj. zejména nap imována, ohrázována a zahlubována. Nejv tších úprav doznalo koryto Moravy - po rozsáhlých záplavách v 19. století byla omezena záplavová území zm nou koryta, vybudováním ochranných hrází a odleh ovacího kanálu, kterým se odvádí ást vody z koryta eky v Uherském Ostrohu a vrací se do n ho ve Vnorovech. Na vodních tocích zlínského regionu byly v minulosti vybudovány rybníky a p ehradní nádrže, které pozm nily p vodní odtokové pom ry a znamenaly i prom nu biologických proces ve vodních tocích. Nejv tší rybni ní soustavu v regionu tvo í ty i rybníky podél Rusavy p ed jejím ústím do Moravy jižn od Hulína. V sou asné dob je na území zlínského regionu asi 50 rybník r zné velikosti, po ínaje malými vesnickými rybní ky a kon e nejv tším z nich, Svárovem (též Nový rybník), který má plochu 105 ha. Rybníky slouží k r zným ú el m, nap . jako místní zdroje vody, využívají se k chovu ryb a velmi d ležité je jejich využití pro rekreaci. tší hydrologický a vodohospodá ský význam než rybníky mají p ehradní nádrže. Významn ovliv ují režim tok a jsou d ležitými zdroji vody. Na tocích ve zlínském regionu je sedm malých p ehradních nádrží, z nichž první (nádrž Byst ka) byla vybudována již v roce 1912, další dv ve 30. letech, zbývající v 50. až 70. letech. Všechny jsou víceú elové - slouží k ochran p ed velkými vodami, jsou zdrojem vody pro obyvatelstvo i pr mysl, využívají se pro rekreaci a chov ryb. V údolní niv eky Moravy jsou etné zbytky starých ních meandr , které byly odd leny p i úpravách koryta tohoto toku. Voda v t chto um le vytvo ených malých „jezírkách" je p evážn hydraulicky spojena s vodou v ece. Dalšími um le vytvo enými vodními útvary jsou t žební jámy vyhloubené p i t žb št rkopísk a zatopené vodou, která se do nich dostává p evážn infiltrací z okolního území nebo z vodních tok . Nejv tší št rkovišt jsou jižn od Hulína, severovýchodn od Kvasic a zejména severovýchodn od Ostrožské Nové Vsi. K vystižení odtokového režimu tok se využívají n které standardní pr tokové charakteristiky a vztahy získávané pozorováním a m ením ve stani ní síti a statistickým zpracováním výsledk . Základními pr tokovými hodnotami, které se používají k výpo tu ady dalších hydrologických charakteristik, jsou pr rné denní pr toky, které poskytují p ehled o pr tokovém režimu tok , p edevším z hlediska rozd lení pr tok podle velikostí a trvání. Nejjednoduššími charakteristikami, které poskytují základní informaci o zm nách vodnosti tok za jednotlivé hydrologické roky nebo delší období, jsou pr rné ro ní pr toky. V grafu pr rných ro ních pr tok ve vybraných stanicích je patrné st ídání period relativn vyšších a naopak nízkých pr tok . Nejznám jší období malé vodnosti bylo v první polovin t icátých let, avšak v letech 1989-1994 došlo ješt k výrazn jšímu poklesu. Je to d sledek nejen malého množství srážek, které v t chto letech spadly, ale i narušení hydrologického režimu, zejména velkými odb ry vody z tok a etnými negativními zásahy do írodních podmínek v jejich povodích. K základním charakteristikám hydrologického režimu tok náleží i maximální a minimální pr toky. Tyto pr tokové extrémy vznikají jednak v suchých obdobích, jednak v dob mimo ádn intenzivních letních ale i jarních deš , které zpravidla zvyšují odtok z tání sn hu. Jde o minimální pr toky (nejnižší pr rné denní hodnoty) a kulmina ní pr toky (odpovídající vrchol m povod ových vln). P ehled o minimálních pr tocích

- 53 -


hlavních tok na území zlínského regionu poskytují hodnoty p ekro ené pr rné po dobu 355 (Q355) a 364 (Q364) dn v roce, které byly získány z ar p ekro ení denních pr tok (tabulka hydrologických charakteristik). P edstavu o možném výskytu maximálních pr tok a jejich velikostí ve vybraných hydrologických stanicích na tocích lze získat z hodnot kulmina ních pr tok , které se opakují jednou za „N“ let. istota vody v tocích na území zlínského regionu není vyhovující vinou trvajícího vypoušt ní zna ného množství odpadních vod ze sídel, pr myslových i zem lských objekt . P estože u všech sídel s po tem obyvatel nad 10 000 a u v tších pr myslových závod byly vybudovány istírny odpadních vod, bylo omezeno užívání um lých hnojiv a dalších nebezpe ných látek v zem lství, jsou vodní toky stále zat žovány zne išt ním. V nedávné minulosti byla v ece Morav a v dolních úsecích jejích p ítok p evážn velmi siln zne išt ná voda (V. t ída), v sou asnosti je voda v t chto tocích klasifikována jako zne išt ná až siln zne išt ná (III. a VI. t ída). Ani vzhledem k áste nému zlepšení není možno považovat nyn jší stav za vyhovující. Hydrogeologické podmínky zlínského regionu jsou závislé zejména na geologické stavb a složení hornin, které budují jeho území. P evážnou ást území regionu tvo í nepropustné paleogenní horniny magurské skupiny flyšového pásma (p evládají v nich jílovce místy se st ídající s pískovci). Hydrogeologické pom ry jsou proto mén p íznivé pro v tší akumulace podzemních vod než v n kterých jiných oblastech R. Nejp ízniv jší jsou v kvartérních fluviálních sedimentech (p evážn št rkopíscích) údolních niv a terasových stup eky Moravy a jejích p ítok v Hornomoravském a Dolnomoravském úvalu, v nichž jsou pom rn velké zdroje pr linových podzemních vod. Z hydrogeologického hlediska je možno zlínský region rozd lit do n kolika odlišných jednotek (rajón ), které se vyzna ují tím, že jsou budovány horninami stejných i velmi podobných faciáln -litologických a hydrogeologických vlastností a p íslušejí k jednomu geologickému útvaru. Nejv tší ást regionu náleží k rajónu „Flyšové sedimenty v povodí Moravy“, do níž pat í východní a severovýchodní ást Bílých Karpat, Vizovická vrchovina a áste i Hostýnské vrchy. Malá ást regionu v povodí Rusavy a Mošt nky náleží k rajónu „Neogenní sedimenty Kel ské pahorkatiny“. Nejv tší zdroje podzemní vody jsou ve fluviálních sedimentech eky Moravy a jejích p ítok , které byly vyhlášeny v roce 1982 chrán nou oblastí p irozené akumulace vod s názvem „Kvartér eky Moravy“. V ásti rajónu „Fluviální uloženiny Moravy v Hornomoravském úvalu“, která pat í k zlínskému regionu, je celkové využitelné množství podzemní vody asi 470 l.s-1. Na p íslušnou ást rajónu „Fluviální uloženiny Moravy v Dolnomoravském úvalu“ p ipadá asi 600-700 z celkových zdroj podzemní vody. Významné zdroje podzemní vody jsou i na území okresu Vsetín, který náleží do hydrogeologického rajónu „Fluviální uloženiny v povodí Be vy“ (asi 400 1.s-1). Ve zlínském regionu jsou i zdroje minerálních vod, jejichž výskyt je podmín n pestrostí geologické stavby a tektonikou. Nej ast jší jsou z ídla studených uhli itých kyselek a sirovodíkových vod. Lázn Luha ovice se rozvinuly v blízkostí t ch nejvýznamn jších (deseti z ídel uhli itých a jednoho z ídla sirovodíkových vod). Další uhli ité prameny se nacházejí v oblasti jižn od Luha ovic, zejména v Nezdenicích, Suché Lozi, Záhorovicích a Rudici. Zdroje sirovodíkové nebo hydrouhli itano-síranové vody jsou ve Vizovicích, Kostelci u Zlína, Napajedlích. Z ídla minerálních vod místního významu jsou nap . v Brat ejov , Lutonin , Zádve icích, Prštném a Malenovicích. 1.3.1.5. Pedologie ernozem , náležející k molickým p dám, s hlubokohumózním molickým humusovým horizontem se vyvinuly p edevším na mocných sprašových pokryvech, které zde mnohde p ekrývají horniny karpatského flyše. Jako ernozem typická a ernicová se vyskytují ve st ední a západní ásti okresu Uherské Hradišt , áste i na jihu okresu Krom íž. ernozem hn dozemní tvo í pom rn velké celky na severozápad a západ regionu (nap . okolí Krom íže a Holešova), menší pak jižn od Uherského Hradišt . Lokáln se jako samostatný p dní p edstavitel vyskytuje zrnitostn t žká ernozem pelická (více v asociacích s ernozemí typickou). ernice pat í rovn ž k molickým p dám, s charakteristikou podobnou ernozemím. Na rozdíl od nich jsou ovšem vázány hlavn na nivní bezkarbonátové sedimenty, mají vyšší hladinu podzemní vody i obsah humusu (až 15 %) a obvykle mocn jší, syt erný humusový horizont (100 cm i více). Na území regionu se nacházejí v nivách, na terasách a pahorkatinách, p edevším kolem eky Moravy mezi Kunovicemi a Otrokovicemi ( ernice typická), severovýchodn od Holešova ( ernice pelická a glejová) a jako doprovodná p ípadn akcesorická složka v asociacích s ernozemí ernicovou jižn až jihozápadn od Uherského Brodu. Hn dozem náležející k illimerickým p dám, luvizem vznikly procesem áste né lessivace, tzn. posunem jílnatých ástic a volných sesquioxid pod humusový horizont, ímž se vytvo il smíšený humusoiluviální horizont (p ípadn jen iluviální luvický horizont), bez ochuzeného eluviálního horizontu. P dotvornými substráty jsou zde spraše a sprašové hlíny, ojedin le karbonátové svahoviny. Hn dozem typická se vyskytuje v jižní, jihozápadní a západní ásti regionu hlavn v okrese

- 54 -


Uherské Hradišt (v celém širokém okolí m sta, mezi nivou Moravy a oblastí kambizemí), dále v okrese Krom íž (jižn a západn od Krom íže a jižn od Holešova). Hn dozem luvická se nachází p evážn severovýchodn a jižn od Zlína, v okolí Halenkovic a Morkovic. Luvizem vznikly stejn jako hn dozem procesem lessivace, ale až do kone ného stadia, p i kterém se vytvo il samostatný eluviální (o jíl a sesquioxidy ochuzený) horizont a pod ním ležící iluviální (o jíl obohacený) horizont. V popisované oblasti jsou vázány na sprašové hlíny a polygenetické hlíny s eolickou a št rkovnou p ím sí. Luvizem typická tvo í pom rn velké celky severn od Zlína, v okolí Fryštáku, severn a východn od Zdounek, v menší mí e v celé hn dozemní oblasti okresu Uherské Hradišt a Krom íž. Luvizem pseudoglejová je lokalizována hlavn v oblasti jižn od Zlína, severn a severovýchodn od Byst ice pod Hostýnem a Valašského Mezi í. Kambizem , pat ící do skupiny hn dých p d, vznikly v tomto regionu zv tráváním karbonátových flyšových b idlic a pískovc , p i kterém se po vyluhování karbonát následn tvo ily sekundární jílové minerály a uvol ovaly sesquioxidy. Vytvo il se tak o jíl obohacený iluviální kambický horizont. Kambizem na chto horninách jsou v tšinou st edn t žké až t žké, s r znou intenzitou hydromorfismu (oglejení) a okyselení. Vyjma okrajových oblastí na jihu až západ regionu a nivy eky Moravy p evažuje tento p dní typ na celém území regionu. Kambizem typická v asociacích s kambizemí pseudoglejovou se vyskytuje v jižní a st ední ásti celého regionu, kambizem typická, varieta kyselá až siln kyselá (s kambizemí pseudoglejovou, varietou kyselou) pak v severní až východní ásti (v okrese Vsetín a na jihovýchod až severovýchod okresu Zlín). Podzoly, které náleží ke stejnojmenné p dní skupin zde vznikly v podmínkách humidního klimatu, na kyselých a mineráln chudých horninách, pod smrkovými a borovými porosty, kde vlivem deš ových srážek a kyselého nadložního humusu došlo k uvoln ní sesquioxid ze svrchního horizontu do spodiny a vytvo il se tak eluviální (šedý) ochuzený horizont a iluviální spodikový (okrový až rezivý) obohacený horizont. Na území regionu se vytvo ily na svahovinách bezkarbonátových až karbonátových flyšových pískovc a b idlic ve vrcholových partiích Moravskoslezských Beskyd a Javorník jako podzol arenický a kambický. Kryptopodzoly pat í rovn ž do skupiny podzolových p d. Vedle procesu podzolizace se p i jejím vývoji uplatnil významnou m rou i proces hn dnutí. V jeho pr hu se neodlišil samostatný eluviální horizont, ale došlo pouze k eluviaci humusového horizontu a pod ním k vytvo ení rezivého iluviálního kambického podzolového horizontu. Kryptopodzol typický a kambický tvo í echod mezi kambizem mi a podzoly. Nachází se zde pod okrsky podzol , v nižších partiích Vsetínských vrch , v nadmo ských výškách 600-800 m. Pseudogleje jsou zástupci skupiny hydromorfních p d, u kterých se vlivem periodické stagnace srážkové vody na nepropustném podloží a vyluhování slou enin Fe, Mn a Al humusovými kyselinami vytvo il iluviální mramorovaný horizont (st ídav sv tle šed -okrov reziv -hn zbarvený), nad nímž leží sv tle šedý až vyb lený eluviální horizont. P dotvorným substrátem jsou polygenetické hlíny s eolickou a št rkovou p ím sí. Nejvíce je zde rozší en pseudoglej primární, edevším podél Rožnovské i Vsetínské Be vy a lokáln na menších plochách i v b lokarpatské ásti. Gleje náleží rovn ž mezi hydromorfní p dy, u kterých se vlivem trvale stagnující hladiny podzemní vody vytvo il glejový reduk ní (místy i nad ním ležící oxida -reduk ní) horizont p ímo pod svrchním hydrogenním ochrickým humusovým horizontem. Vyvinuly se na nivních bezkarbonátových sedimentech v oblastech výskytu pseudoglej , tj. podél nivních poloh obou zdrojnic Be vy, D evnice, Vláry a dalších menších tok (lokáln , v malém m ítku, se nacházejí i v bezodtokových zamok ených polohách, na deluviích okolních p d). Reprezentovány jsou p evážn glejem typickým a organozemním. Fluvizem zahrnují skupinu nivních p d vzniklých procesem akumulace humusu, rušeným periodickou fluviální akumulací vlivem záplav. Jsou typické zna nou zrnitostní r znorodostí i na malých vzdálenostech. Stejn jako fluvizem typická, tak i fluvizem glejová jsou zde vázány na karbonátové i bezkarbonátové nivní sedimenty bezprost edn kolem v tších i menších vodních tok (nap . Morava, Be va, Olšava, D evnice, Vlára, Mošt nka, Juhyn , Rusava aj.). dy na Zlínsku jsou ohrožovány jak vodní, tak v trnou erozí. V trná eroze je rozší ena p edevším p i úpatí Bílých Karpat v Hlucké pahorkatin , kde vznikají p i jihovýchodním proud ní padavé v try. Vlivem deflace dochází až ke vzniku tzv. erných bou í. 1.3.1.6. Biogeografie ešené území - Zlínský kraj - náleží do provincie st edoevropských listnatých les , k podprovincii západokarpatské, k biogeografickým region m: Ždánicko-Liten ický, Ch ibský, Hlucký, Hranický, lokarpatský, Zlínský, Hostýnský, Vsetínský, Beskydský, Kojetínský. K panonské podprovincii, k bioregionu Dyjsko-Moravskému náleží pouze spodní ást kolem toku Moravy v okrese Zlín a Uherské Hradišt , k panonské podprovincii náleží také malá ást hodonínského bioregionu zasahující do východní ásti okresu Uherské Hradišt . Bioregiony byly vymezeny podle Culka (1996) a reprezentují jedine né (odlišitelné) jednotky biogeografického len ní krajiny na regionální úrovni. Základem pro vytvá ení bioregion byly geologické, dní, klimatické, topografické, geobotanické, fytochorologické a zoochorologické mapy.

- 55 -


Hranice mezi bioregiony jsou v mnoha p ípadech ostré a jasné nap . mezi Ch ibským a ŽdánickoLiten ickým, Hluckým a Dyjsko-Moravským jindy mén ostré a nevýrazné nap . mezi Zlínským a Vsetínským. ást území zaujímají p echodné a nereprezentativní zóny. Orienta ní bilance bioregion v jednotlivých pov ených obcí Zlínského kraje je uvedena v tab. . 2. Ždánicko liten ický bioregion Bioregion leží ve st edu jižní Moravy, zabírá severní ást geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Liten ická pahorkatina. Bioregion obepíná tém ze všech stran Ch ibský bioregion. Potenciální vegetaci tvo í v nižších polohách dubohab iny Carici pilosae-Carpinetum, které jsou pouze na nejextrémn jších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae (zejména Potentillo albae-Quercetum), výjime i šípákovými doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum). V nejvyšších polohách jsou bu iny (Carici pilosae-Fagetum). V údolích kolem potok lze p edpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích jsou ojedin le i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae). Primární bezlesí pravd podobn chyb lo. Podstatnou sou ástí p irozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty, náležející evážn svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, na n asto navazují lemová spole enstva svazu Geranion sanguinei a k oviny Prunion spinosae, vzácn ji i Prunion fruticosae. Výjime na kyselých substrátech v jižním podh í Ch ib byl zaznamenán výskyt vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Vlhké louky jsou vzácné, s vegetací svazu Calthion i Molinion, d íve ídce i Caricion davallianae. Ch ibský bioregion Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy a zabírá tém celý geomorfologický celek Ch iby. Potenciální vegetaci tvo í bu iny, p evážn asociace Carici pilosae-Fagetum, omezen snad i Melicofagetum, vzácn ji acidofilní bu iny (Luzulo-Fagetum). Pouze v nejnižších polohách jsou dubohab iny (Carici pilosae-Carpinetum). Teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Potentillo albaeQuercetum) jsou výjime né, na prudkých svazích se skeletovitými p dami se ojedin le vyskytuje Sorbo torminalis-Quercetum. Na kyselých substrátech nižších poloh se snad vyskytují i acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicae-Quercion. Na prudkých svazích se dají p edpokládat výskyty su ových les svazu Tilio-Acerion. V údolích podél potok jsou poto ní luhy, v nejnižších polohách Pruno-Fraxinetum, výše Carici remotae-Fraxinetum. Primární bezlesí prakticky chybí. V p irozené náhradní vegetaci p evažují mezofilní typy luk a pastvin Arrhenatherion a Cynosurion (zvl. Anthoxantho-Agrostietum), v lemech se vesm s nachází vegetace svazu Trifolion medii, k oviny náležejí pouze svazu Prunion spinosae. id eji se st etáváme s vlhkými loukami svazu Calthion a s náznaky subxerofilní asociace Brachypodio-Molinietum (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati). Hlucký bioregion Bioregion leží na východ jižní Moravy, p emž zabírá jižní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Na konvexních svazích, zejména v jižním sektoru, potenciáln p evažovaly teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum), výjime byly p ítomny i šípákové doubravy (Corno-Quercetum). Na konkávních tvarech a v severním sektoru jsou vesm s typické karpatské dubohab iny (Carici pilosae-Carpinetum), okrajov se zastoupením buku, v kontaktu s doubravami lze místy p edpokládat výskyt panonských dubohab in (Primulo veris-Carpinetum). Podél vodních tok jsou nivy, pravd podobn nej ast ji PrunoFraxinetum. P ítomnost primárního bezlesí je problematická, snad existovalo na sesuvech a maloplošn i kolem prameniš . irozená náhradní vegetace je p edstavována p edevším subxerofilními lu ními spole enstvy s nápadn bohatou druhovou diverzitou, náležejícími svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (zejména asociace Brachypodion-Molinietum). Na pramenných výchozech se objevuje vegetace svazu Caricion davallianae. Podél v tších tok byla zaznamenána vegetace svazu Phalaridion arundinaceae (Caricetum buekii), na mok adech vegetace svaz Caricion gracilis a Oenanthion aquaticae. Ve vegetaci k ovin p evažuje svaz Prunion spinosae (Prunion fruticosae se vyskytuje pouze ojedin le), v lemech je zastoupena vegetace svazu Geranion sanguinei. Na úhorech a na polích jsou místy dosud zachována velmi charakteristická plevelová spole enstva (Caucalion).

- 56 -


Hranický bioregion Bioregion leží na východ st ední Moravy, zabírá západní ást geomorfologických celk Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina, výb žek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Potenciáln se zde vyskytují dubohabrové háje (Carici pilosae-Carpinetum). P i úpatí nad údolím Be vy a též lokáln na vyvýšených místech plochých h bet jsou nevelké ostr vky acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercium, z ejm asociace Luzulo albidae-Quercetum). Na devonských vápencích pr lomového údolí Be vy jsou vyvinuty su ové lesy svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum). Podél Be vy se táhnou m kké luhy svazu Salicion albae, p i menších tocích jsou typické údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae), ve východní ásti vzácn i Pruno-Fraxinetum. V podmá ených sníženinách v niv Be vy jsou ojedin le p ítomny fragmenty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae. Primární bezlesí chybí. V náhradní p irozené vegetaci fragmentárn doznívají semixerotermní trávobylinná spole enstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. V okolí vápencových lom se nachází pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních p d, náležejících svazu Alysso alyssoidis-Sedion. Na spo e zachovaných loukách se setkáváme s vegetací Arrhenation, snad i Cynosurion. Vlhké louky náležejí svazu Calthion. Lemy, pokud jsou vyvinuty, náležejí svazu Trifolion medii, ojedin le jsou v krajin zachovány k oviny Prunion spinosae. lokarpatský region Bioregion leží na východní hranici Moravy, p evážná ást se nachází na Slovensku. Bioregion zabírá geomorfologický celek Bílé Karpaty (bez severního výb žku), do ešeného území zasahuje jen malou ástí na jihovýchod okresu Uherské Hradišt . irozenou vegetaci území reprezentují v nižších ástech karpatské dubohab iny (Carici pilosaeCarpinetum), vesm s s ú astí buku, které výše plynule p echázejí v bu iny, v nichž je pozoruhodná absence jedle. P evážn jde o Carici pilosae-Fagetum, v nejvyšších polohách Dentario enneaphylliFagetum, ojedin le je na kyselých pískovcích i Luzulo-Fagetum. Na prudkých svazích jsou p ítomny su ové lesy (Aceri-Carpinetum). V nejnižších ástech byly snad v minulosti p ítomny i teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Podél potok jsou nivy, na nichž z ejm p evažuje Carici remotaeFraxinetum. P irozené bezlesí pravd podobn chyb lo. Na místech po vykácených lesích se objevují r zné typy travinobylinné vegetace. V nižších polohách západní ásti bioregionu jsou charakteristické druhov mimo ádn bohaté subxerotermní kv tnaté louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, výše louky svazu Cynosurion (zejména Anthoxantho-Agrostietum), ojedin le i fragmenty vegetace svazu Violion caninae. Na loukách jsou typická etná prameništ (Caricion davallianae). K oviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech p evažuje vegetace svazu Trifolion medii. Zlínský bioregion Bioregion leží na východní Morav , zabírá severní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina, avšak bez jeho severních a západních výb žk . Potenciální vegetaci nižších ástí bioregionu tvo í karpatské dubohab iny (Carici pilosae-Carpinetum), na prudších svazích kyselých substrát snad též ostr vkovit acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion). Výše p echázejí do bu in (Carici pilosae-Fagetum, respektive Luzulo-Fagetum). V nivách podél tších tok je pravd podobn Pruno-Fraxinetum, podél menších pot asto Carici remotae Fraxinetum. P irozené bezlesí chybí. irozenou náhradní vegetaci tvo í mezofilní lu ní porosty svaz Arrhenatherion a Cynosurion (typické Antoxantho-Agrostietum), na vlhkých místech p echázející v Calthion (Cirsietum salisburgensis). Xerofiln jší vegeta ní typy jsou velmi vzácné, vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati je p ítomna pouze ve fragmentech. Na kyselých substrátech se objevuje fragmentáln vegetace svazu Violion caninae. Na svahových prameništích se p edpokládá zastoupení mén náro ných typ vegetace svazu Caricion davallianae. K oviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech je zastoupena vegetace svazu Trifolion medii. Hostýnský bioregion Bioregion leží na východní Morav , zabírá západní ást geomorfologického celku Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní výb žek Vizovické vrchoviny. Potenciální p irozenou vegetaci tvo í na úpatí karpatské dubohab iny (Carici pilosae-Carpinetum), výjime na strmých svazích na kyselých pískovcích snad acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion). V tšinu plochy zabírají bu iny, zastoupené asociacemi Dentario enneaphylliFagetum, Festuco-Fagetum a Carici pilosae-Fagetum. Na sutích pod skalnatými h ebeny jsou vyvinuty

- 57 -


typické su ové lesy (Mercuriali-Fraxinetum a Lunario-Aceretum). Podél potok jsou nivy, náležející evážn asociaci Carici remotae-Fraxinetum. P irozené bezlesí chybí. V p irozené náhradní vegetaci jsou zastoupeny suché louky a pastviny s vegetací svaz Arrhenatherion a Cynosurion (zejména charakteristické Anthoxantho-Agrostietum), ojedin le i Violion caninae. V dosti vzácných lesních lemech je typická vegetace svazu Trifolion medii. Xerofilní vegetace prakticky chybí. Na vlhkých místech je p ítomna vegetace svazu Calthion (zejména Cirsietum salisburgensis), na svahových prameništích fragmenty vegetace svazu Caricion davallianae. Vsetínský bioregion Bioregion leží na severovýchodní Morav a ástí zasahuje na Slovensko. Zabírá geomorfologický celek Javorníky, východní ást celku Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní výb žek Vizovické vrchoviny. Potenciáln zcela p evažují kv tnaté bu iny (Dentario enneaphylli-Fagetum, Dentario glandulosaeFagetum a lokáln Melico-Fagetum), které kontaktují s porosty jedlobu in až kv tnatých jedlin (GalioAbietion), n které ochuzené porosty však mají bližší vztahy k podhorským acidofilním bu inám (LuzuloFagetum). V nejvyšších polohách se nacházejí maloplošn acidofilní horské bu iny (Calamagrostio villosae-Fagetum). Lokáln jsou vyvinuty su ové lesy, v nižších polohách Aceri-Carpinetum, na svazích údolí vzácn Arunco-Aceretum. Do svah rozev ených údolí pronikají háje (Carici pilosae-Carpinetum). V za íznutých údolích jsou maloplošn vyvinuty luhy asociace Carici remotae-Fraxinetum. Podél ních tok se nacházejí lemy vrbových porost ze svazu Salicion eleagni, na malých tocích vrbové k oviny ze svazu Salicion triandrae. irozenou náhradní vegetaci tvo í rozší ené smilkové louky a pastviny (Cynosurion a Violion caninae), na úživných substrátech obohacené o mnohé orchideje. Ploché h ebeny chudých kamenitých p d provázejí lemy brusnicových ke ík (Vaccinion). Na hlubších p dách jižních svah vystupují dosti vysoko (600 m) druhov bohaté travinobylinné pastvinné louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (blízké asociaci Brachypodio-Molinietum), v nižších polohách jsou kv tnaté lesní lemy Trifolion medii. K oviny náležejí svazu Prunion spinosae. Na vlhkých místech se setkáváme s vegetací svazu Calthion, ojedin le s rašelinnými loukami svazu Caricion fuscae a zbytky bezkolencových luk (Molinion). Beskydský bioregion Bioregion leží na pomezí východní Moravy, Slezska v R, Slovenska a Polska. Zabírá geomorfologický celek Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovské meziho í a Slezské Beskydy, bioregion je protažen ve sm ru ZJZ – VSV. V potenciální vegetaci p evládají kv tnaté bu iny. Pro vyšší polohy (nad 900 m, v inverzích i níže) jsou charakteristické horské acidofilní bu iny (Calamagrostio villosae-Fagetum) a v nejvyšších polohách (Kn hyn ) fragmenty horských smr in (Calamagrostio villosae-Piceetum). Lokáln se v nižších osídlených ástech vyskytují také acidofilní bu iny podhorského typu (Luzulo-Fagetum). Na extrémních svazích se místy vyvinuly su ové lesy (Arunco-Aceretum, lokáln až do vysokých poloh Lunario-Aceretum), ve vyšších polohách ojedin le i analogické kapradinové smr iny (Athyrio alpestris-Piceion). V údolích jsou fragmenty horských olšin (Alnetum incanae), u menších tok fragmenty jasanových luh Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, v erozních rýhách a na lesních prameništích olšové jaseniny Carici remotae-Fraxinetum. ídka se na prameništích v inverzních polohách vyskytují podmá ené rašelinné smr iny (Sphagno-Piceetum). Na št rkových lavicích v tších vodních tok v nižších polohách jsou vyvinuta spole enstva svaz Salicion eleagni a Phalaridion arundinaceae (typicky zvlášt Calamagrostietum pseudophragmitis). irozené bezlesí prakticky chybí. Náhradní p irozená vegetace na áste odlesn ných h ebenech i v odlesn ných submontánních polohách inklinuje ke smilkovým pastvinám (Cynosurion a Violion caninae), rozší ené jsou i brusnicové lemy svazu Vaccinion (Rhodococco-Vaccinietum myrtilli). V rozev ených údolích p i úpatí jsou lu ní cenózy svaz Calthion, ídce Molinion, vzácn na prameništích i Caricion fuscae. Na ojedin le se vyskytujících rašeliništích jsou fragmenty vegetace svazu Sphagnion medii. Kojetínský bioregion Bioregion leží na st ední Morav , zabírá geomorfologický podcelek St edomoravská niva v rámci celku Hornomoravský úval. Potenciální vegetace je tvo ena lužními lesy podsvazu Ulmenion (zejména Ficario-Ulmetum campestris), které na vyvýšených místech p echázejí do dubohab in (svaz Carpinion). Primární bezlesí p edstavovala pouze vodní vegetace.

- 58 -


irozenou náhradní vegetaci na míst lužních les p edstavovaly zaplavované louky svazu Alopecurion pratensis, od jihu sem zasahovala vegetace svazu Cnidion venosi. Kolem vodních ploch je typická vegetace svaz Phragmition communis a Caricion gracilis. Ve vodách (zejména v minulosti) byla p ítomna ada typ vegetace svazu Nymphaeion albae. Hodonínský bioregion Bioregion leží na východ jižní Moravy, zabírá malou st ední ást geomorfologického celku Dolnomoravský úval. Potenciáln se zde vyskytují acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), na m ích vrstvách písku endemické teplomilné doubravy z panonského svazu Aceri tatarici-Quercion (Carici fritschiiQuercetum), maloplošné na vlh ích místech a s v tším podílem hlinitých ástic v p háje (Primulo verisCarpinetum). Na vlh ích pís itých místech je vegetace svazu Alnion glutinosae (Carici elongatae-Alnetum), resp. Betulion pubescentis. Alespo lokáln bylo v minulosti na organogenních substrátech vyvinuto primámí bezlesí (komplex mok adní a rašeliništní vegetace). Náhradní vegetace na otev ených pís inách náleží do svazu Corynephorion, s tranzity do svazu Festucion vaginatae. Na slatinných a rašelinných místech jsou vyvinuta spole enstva svaz Magnocaricion elatae, Calthion a dosud výjime i Caricion davallianae. Dyjsko-moravský Bioregion leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy - osy geomorfologických celk Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval. Sm rem k jihu bioregion p esahuje do Rakouska a na Slovensko. Potenciáln zde p evládají lužní lesy. Tvrdý luh je tvo en vegetací podsvazu Ulmenion, zejména asociacemi Ficario-Ulmetum campestris a Fraxino pannonicae-Ulmetum, které z ídka na nejvyšších místech aluvia p echázejí do typ blízkých panonskému Primulo veris-Carpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se asto objevuje Salici-Populetum ze svazu Salicion albae. Primámí bezlesí je vyvinuto na mok adech (vnitrozemská delta, mrtvá ramena) s katénou vegetace svazu Phragmition communis, Caricion gracilis, které p echázejí ve vod v r zné typy vegetace, náležející svaz m Hydrocharition, Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Potamion pusilli a Batriachion aquatilis. V sou asnosti lesy a primární bezlesí pokrývají zhruba p tinu plochy. Na ásti bezlesí jsou vyvinuty irozené lu ní porosty, náležející zejména svaz m Cnidion venosi, Alopecurion pratensis, ojedin le Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris. Na nejvyšších místech nivy (hrúdy) jsou ostr vky xerofilní lu ní vegetace, náležející z ejm svazu Festucion valesiacae nebo Koelerio-Phleion phleoidis. Problémové okruhy - zna ná diverzita území daná stanovištními podmínkami p i sou asném silném antropogenním sobení, zejména v údolních nivách eky Moravy a jejích p ítok - velká relativní lenitost georeliéfu spolu se zna nou rozdílností jeho nadmo ských výšek (výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem reliéfu terénu je v tší než 700 m) - p evažující orientace hlavních horských h bet ve sm ru severovýchod - jihozápad, tedy nap evládajícímu v trnému proud ní (významné projevy náv trných a záv trných efekt , pop . i slabších föhnových jev ) - charakter aktivních ploch (významné plošné zastoupení lesních, zem rozdílnými klimatotvornými ú inky). - svahové pohyby vznikající v d sledku antropogenních vliv

lských a vodních ploch s

lenitého reliéfu, charakteru geologického podloží a

- 59 -


1.3.2. Zem

lské ekosystémy

Zem lský p dní fond (dále ZPF) je základním p írodním bohatstvím zem , nenahraditel-ným výrobním prost edkem, umož ujícím zem lskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prost edí. Ochranou ZPF, jeho zvelebováním a racionálním využíváním, je také za-jiš ována ochrana a zlepšování životního prost edí (Úvodní preambule §1 Zákona o ochran ZPF . 334/1992 Sb.). M ní se odstavec .2: Zem lský p dní fond Zlínského kraje tvo í široké spektrum p dních druh s výrazn rozdílným hospodá ským potenciálem. Podle statistické ro enky Zlínského kraje ( SÚ 2010) zaujímá zem lská da 49,1 % z celkové vým ry kraje. P írodní podmínky pro rozvoj zem lské výroby jsou p íznivé pouze v západní až jihozápadní ásti kraje (niva Moravy a její p ítoky) náležející k nížinné zem lské oblasti, výrobnímu typu epa skému. Podle p dn -klimatických podmínek však v tšina zem lské p dy náleží do zem lské p írodní oblasti pahorkatinné a vrchovinné, výrobní typ bramborá ský, v nejvyšších polohách horský. P ehledné porovnání p dní úrodnosti vystihují následující grafy . 1 a 2.

- 60 -


1.3.2.1. Kategorizace ní se odstavec .3: Kategorizace zem lské p dy za ú elem poskytování dotací a podpor, pro da ové ú ely, statistickou evidenci a pro ešení regionální politiky byla zpracována Ministerstvem zem lství R a Výzkumným ústavem zem lské ekonomiky Praha v letech 1997/98. Výchozím kritériem pro tuto kategorizaci se stala katastrální území s p azenou pr rnou cenou zem lských pozemk (dle vyhl. MZe R .215/1995 Sb. a jejích novel). Produk ní oblasti byly vymezeny katastrálními územími s pr rnou ú ední cenou zem lských pozemk vyšší než 4,01 K /m2. Mén p íznivé oblasti jsou vymezeny katastrálními územími s pr rnou ú ední cenou zem lských pozemk do 4,00 K /m2. Pro Zlínský kraj uvádí Situa ní a výhledová zpráva Ministerstva zem lství R z prosince 1999 tyto údaje:

Okres Krom íž

Pr zem

rná cena lské p dy 2 /m

Uherské Hradišt

8,76 6,65

Vsetín

2,24

Zlín

3,79

V souvislosti se vstupem R do EU došlo k dopracování kategorizace zem lského území v intencích Agendy 2000 a v souladu s Na ízením Rady (EC) 1257/99 s využitím všech dostupných informa ních systém v R. Základní územní jednotkou pro kategorizaci zem lského území byla zvolena obec, která odpovídá nejnižší statistické jednotce v EU, tj. NUTS V. Zem lské produk ní oblasti jsou charakterizovány kombinací kritérií - ukazatel . Limity jednotlivých kritérií jsou odvozovány od celostátního pr ru. Kritéria zahrnují vedle klimatických podmínek a produk ních schopností p d i ukazatele sociáln ekonomické a demografické (ekonomické výsledky v zem lství, hustota obyvatel, migrace apod.). Zem lské oblasti jsou vy len ny do dvou základních skupin: Oblasti s p íznivými podmínkami Oblasti s nejvyšší produktivností (ONVP) Zahrnují nejintenzivn jší zem lská území eské republiky - podle d ív jší rajonizace výrobní oblast kuku nou a epa skou. Oblasti s vysokou produktivností (OVP) Zahrnují intenzivní zem lské oblasti - podle d ív jší rajonizace výrobní oblast epa ská a intenzivní obilná ská. Oblasti s mén p íznivými podmínkami - LFA LFA - horské oblasti Zahrnují horské oblasti tradi za azované do horských oblastí i v p edchozím t íd ní. LFA - ostatní oblasti Zahrnují oblasti s mén p íznivými podmínkami, tzv. podhorské oblasti (podle d ív jší rajonizace mén intenzivní výrobní oblasti obilná ské a bramborá ské). LFA - se specifickými p ekážkami Do t chto oblastí jsou zahrnuta území se specifickými charakteristikami jako je intenzivní pr myslová výroba, t žba surovin, ale i zájmy ochrany p írody (CHKO) a ochrana vodních zdroj (PHO). Výsledky kategorizace kvantifikace zem lského území do zem lských produk ních oblastí podle „Agendy 2000“ slouží zejména jako podklad pro dotace z prost edk MZe. V minulosti zavedený registr produk ních blok zem lské p dy (tzv. elpisy), slouží jako eviden ní systém a také jako systém kontroly dodržování legislativních pravidel v rámci dota ních titul pro zem lsky hospoda ící subjekty.

- 61 -


1.3.2.2. Struktura ZPF ní se odstavec .1 a tabulka: Struktura p dního fondu byla výrazn ovlivn na intenzifikací zem lské výroby, zejména hospodá sko technickými úpravami pozemk a snahami o maximálním zorn ní p dy i na stanovištn málo vhodných lokalitách. Dle údaj ÚZK (2009) je stav bilance zem lské p dy (v ha) na území Zlínského kraje následující: Krom íž

Uherské Hradišt

Zem lská p da z toho:

48 884

57 706

40 563

orná p da

41 706

41 213

15 653

vinice zahrady ovocné sady trvalé travní porosty % zorn ní

Vsetín

Index (2008 -03) %

Kraj (2008)

Kraj (2003)

47 625

194 778

195 946

99,4

26 394

124 966

126 608

98,7

Zlín

6

979

0

2

987

934

105,7

2 426

2 633

2161

2 667

9 887

9 867

100,2

742

959

267

845

2 183

2 871

98,0

4 004

11922

22 482

17 717

56,125

55 666

100,8

85,3

71,4

38,6

55,4

64,2

64,6

99,4

i vývoji zem lství v uplynulých padesáti letech došlo k likvidaci ekologického potenciálu území tím, že byly odstran ny významné p irozené bariéry a naopak vznikaly rozlohou velké bloky orné p dy, které snadno podléhají v trné i vodní erozi, následn podléhají biologickým šk dc m, což má za následek zvýšené využívání chemikálií s následnou kontaminací p dy, vody a v kone ném d sledku i rostlinné a živo išné produkce. ní se odstavec .3 a graf: Zem lská p da tvo í 49,1 % z celkové rozlohy kraje. P dní a klimatické podmínky jednotlivých oblastí území ur ují i rozd lení p dního fondu, kdy v nížinných oblastech tvo í orná p da až 85 % z vým ry zem lské p dy, zatímco v hornatých oblastech jen 39 %. Využití p d p ehledn uvádí následující graf.

1.3.2.3. Hospoda ení na p V posledním desetiletí prob hly výrazné zm ny v restrukturalizaci vlastnických a uživatelských vztah kp (privatizace, restituce). V sou asné dob hospoda í na p : -

zem lská družstva vlastník zem lská a obchodní družstva akciové spole nosti spole nosti s ru ením omezeným soukrom hospoda ící rolníci.

ní se odstavec .2: Rozhodující vým ra zem lské p dy je obhospoda ována klasickými intenzivními technologiemi k dosažení maximálních výnos . Tzv. „low input“ technologie jsou užívány zatím jen minimáln . Rozsah „ekologického“ zem lství je ve srovnání s EU stále nízký, nicmén mezi léty 2004 - 2010 se jeho podíl o co zvýšil, nebo postupn poptávka po "bio" produktech stoupá. V poslední dob je zvýšená poptávka

- 62 -


po t chto produktech zaznamenána zejména u obyvatel velkých m st (nap . nár st popularity nákup od soukromých zem lc tzv. "do bedýnky"). I když tyto trendy nejsou zatím statisticky p íliš významné, reáln existují a lze p edpokládat, že se projevují i ve Zlínském kraji. 1.3.2.4. Limitující faktory zem

lské výroby

Ochrana zem lského a p dního fondu Klí ovým limitem zem lské výroby jsou trvalé zábory zem evodem do zastav ných ploch.

lské p dy,

asto té nejkvalitn jší,

ní se odstavec .2: Ochrana zem lské p dy je právn zakotvena v zákon .334/1992 Sb., o ochran zem lského dního fondu v platném zn ní (ve zn ní zákona . 10/1993 Sb., . 98/1999 Sb., . 132/2000 Sb., . 76/2002 Sb., . 320/2002 Sb., . 444/2005 Sb., . 222/2006 Sb., . 186/2006 Sb., . 167/2008 Sb., . 9/2009 Sb., . 227/2009, .281/2009, . 402/2010 Sb.). Výraznou zm nu p edstavuje nový zp sob odvod z vyn tí ZPF, který finan ní ástku odvod výrazn zvyšuje. Systém ochrany ZPF je založen na kategorizaci Bonitovaných p dn -ekologických jednotek (BPEJ) do jednotlivých t íd ochrany. Systém BPEJ je platný pro celé území státu, je pln digitalizován a zaveden do evidence katastru nemovitostí. Zat íd ní BPEJ do 5 t íd ochrany ZPF je provád no podle Metodického pokynu MŽP .j. OOLP/1067/96 ze dne 12.6.1996. Podle tohoto pokynu by pozemky náležející do I. t ídy ochrany, která sdružuje bonitn nejcenn jší p dy, m ly být odnímány pouze výjime - ve ve ejném zájmu. Vysoce chrán né a pouze podmín odnímatelné jsou i pozemky náleže-jící do II. t ídy ochrany. Nejvyšší zastoupení ZPF v I. a II. íd ochrany je situováno v okresech Krom íž a Uherské Hradišt . Chrán né oblasti p irozené akumulace vod Zásady hospoda ení zem lských organizací upravují instrukce MŽP, sm rnice MZe R a na ízení vlády, která specifikují p íslušné oblasti CHOPAV. Na území Zlínského kraje jsou vymezeny t i chrán né oblasti p irozené akumulace vod - Kvartér eky Moravy, Vsetínské vrchy a Beskydy. Do ešeného území významn zasahuje CHOPAV Kvartér Moravy. Nitrátová sm rnice ní se celá kapitola: Po vstupu R do EU byla do národní legislativy implementována sm rnice EHS .91/676/EHS, tzv. nitrátová sm rnice k ochran vod p ed zne išt ním dusi nany a to v rámci zákona . 254/2001 Sb. (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , dále zákona . 156/1998 Sb. (zákon o hnojivech), ve zn ní pozd jších p edpis a zejména na ízením vlády . 103/2003 Sb., (o stanovení zranitelných oblastí...). Hlavním cílem sm rnice je zmírnit zne išt ní zp sobené nebo vyvolané dusi nany ze zem lských zdroj a zabránit dalšímu zne iš ování vod. Zranitelné oblasti jsou obvykle vyhlášeny na ty i roky. Po uplynutí tohoto období je provedena revize a tedy i nové vymezení zranitelných oblastí a to v závislosti na vyhodnocení monitoringu vod. První vymezení zranitelných oblastí vyhlášené na ízením vlády . 103/2003 Sb., bylo revidováno první novelou na ízení vlády, a to na ízením vlády . 219/2007 Sb., s ú inností od 1.9.2007. Kontaminace p d Informace o kontaminaci p d R p inesl tzv. retrospektivní monitoring. Údaje o zatížení p d je možno získat v Úst edním kontrolním a zkušebním ústavu Zem lském, který zabezpe uje monitoring, pop . ve VÚMOP Praha. Podle dostupných informací byl p ípustný obsah rizikových prvk (dle p ílohy 1 vyhlášky .13/1994 Sb.) ve Zlínském kraji p ekra ován pouze lokáln (bodov ) a to zejména u olova, kadmia a chromu (zejména niva evnice a Moravy). Zvýšené hodnoty rizikových prvk zaznamenané p i pravidelném pr zkumu ÚKZUZ byly dále zkoumány, ale p i žádném dalším sledování se v rámci kraje nepotvrdilo podez ení plošné kontaminace zem lské p dy rizikovými prvky.

- 63 -


ní se odstavec .3: Zvýšená koncentrace rizikových prvk (RP) a perzistentních organických polutant (POP) byla zjišt na edevším jako d sledek dlouhodobého industriálního vývoje. Mezi areálov nejzatížen jší p dy všeobecn pat í p dy niv ek a potok (fluvizem ). Nivní p dy na nejnižších terasách ek za pr myslovými areály pat í k nejzatížen jším p dám v bec. Areálov zatíženy jsou i p dy m st. Vkládá se nov následující odstavec: S výše uvedeným souvisí i rizika spojená s nakládáním a aplikací vyt žených rybni ních a ních sediment , nebo práv ty mohou obsahovat zvýšené množství rizikových prvk (RP) a perzistentních organických polutant (POP). Jejich užití v zem lství je pak nutno hodnotit jako problematické, p estože je evidentní, že tyto sedimenty vznikají dominantn z erodovaných p dních ástic, a proto by m ly být na zem lské pozemky op t vráceny. Problematiku nakládání s t mito zeminami eší vyhláška . 257/2009 Sb., o používání sediment na zem lské p . Základní informaci o zatížení zem lských p d rizikovými prvky (AS, Cr, Kd, Ko, Cu, Ni, PB, Hg, Zn) udávají následující kartogramy (Zdroj: Internetové stránky ÚKZÚZ).

- 64 -


- 65 -


Vkládají se nové tabulky a grafy: Obsah kadmia ve Zlínském kraji za období 1990 až 2008 (Zdroj - ÚKZÚZ Brno): Lehká p da Po et Pr m. analýz obsah -1 vzork mg. kg 0,40 205

Ostatní druhy p d Pr m. Po et obsah analýz -1 mg. kg vzork 0,25 3 365

Procento nadlimitních vzork Celkem Ostatní Lehká všechny druhy da dy d 12,20 1,13 1,77

Hodnoty mediánu kadmia (Cd) v jednotlivých krajích

R za období 1990 - 2008 (Zdroj: ÚKZÚZ Brno):

Obsah rtuti ve Zlínském kraji za období 1990 až 2008 (Zdroj - ÚKZÚZ Brno):: Lehká p da Po et Pr m. analýz obsah -1 vzork mg. kg 0,11 147



Hodnoty mediánu rtuti (Hg) v jednotlivých krajích


- 66 -


Obsah olova ve Zlínském kraji za období 1990 až 2008 (Zdroj - ÚKZÚZ Brno): Lehká p da Po et Pr m. analýz obsah -1 vzork mg. kg 16,88 205



Hodnoty mediánu olova (Pb) v jednotlivých krajích


Eroze Vodní a v trná eroze se výrazným zp sobem rozvinula zejména v souvislosti s p echodem na velkovýrobní formy hospoda ení. Rozsáhlé monobloky orné p dy a zorn ní stanovištn nevhodných lokalit má za následek nejen ztrátu svrchní kulturní vrstvy ale i degradaci p dních vlastností. Pozemky ohrožené erozí se nacházejí po celém území kraje. I když ást erozn nejohrožen jších pozemk již byla zatravn na, p esto erozní ohrožení orné p dy významn p esahuje celorepublikový pr r. Vodní eroze se nejvíce projevuje v okrese Zlín a Vsetín, na okresech Uherské Hradišt a Krom íž se p idává i eroze v trná. P ehled erozního ohrožení pozemk udává následující graf.

- 67 -


Potenciální erozní ohroženost p d vodní a v trnou erozí jednotlivých k.ú. Zlínského kraje je znázorn na na následujících kartogramech:

Ekosystémy vytvo ené zem lskou inností p edstavují v eské republice, obdobn jako ve v tšin zemí Evropy, nejrozší en jší typ prost edí (54,3 % plochy státu). Nejzávažn jším zvratem v jejich vývoji byla v 50. letech kolektivizace (ta vedla mimo jiné k masivní likvidaci ekostabiliza ních prvk ) a em na tradi ního zem lství na pr myslovou velkovýrobu v 70. letech. P estože mimoproduk ní význam zem lských ekosystém je nezpochybnitelný, jejich podobu dodnes ur ují tém výhradn technologické požadavky zem lské výroby. Sou asné agroekosystémy proto charakterizuje nep im en vysoké procento zorn ní zem lské p dy (72,2 %), nadm rná velikost hon , malé množství ekostabiliza ních prvk , velký podíl ploch ohrožených p dní erozí, všeobecná fyzikální, chemická a biologická degradace p dy a kontaminace cizorodými látkami z hnojiv a pesticid . ní se odstavec .5: Nejzávažn jšími následky jsou ztráta p irozené úrodnosti, výrazné snížení schopnosti retence vod, snížení biologické rozmanitosti a po etnosti populací p vodních druh . Charakteristickým p íkladem je rapidní pokles po etnosti koroptve polní ze 6 mil. jedinc v roce 1935 na nepatrný zlomek (n kolik desítek tisíc jedinc ) v roce 1997. Erozí je dnes st edn a siln ohroženo 42 % vým ry zem lské p dy. V posledním desetiletí se projevuje vodní eroze ve zvýšené mí e v sledku rostoucích trend vyšších denních srážkových úhrn a v tší etnosti tzv. p ívalových deš . D sledkem je vznik lokálních (Halenkovice - 1996, Tupesy a Zlechov - 2002), ale i plošných povodní (Morava, 1997, 2009, 2010).

- 68 -


Ochranu p ed erozí je proto zcela nezbytn tších územních celk .

nutné ešit jako sou ást protipovod ové ochrany v rámci

ní se odstavec .7 a vkládají nové p ehledové mapky: Nejú inn jším nástrojem ochrany území jsou pozemkové úpravy, p edevším komplexní. Následující kartogramy ukazují aktuální stav pozemkových úprav zahájených, p ipravovaných a již dokon ených v rámci území kraje a detailn ji pak v rámci okres Krom íž, Uherské Hradišt , Vsetín a Zlín (zdroj: web portál MZe: http://www.eagri.cz ).

- 69 -


- 70 -


- 71 -


- 72 -


- 73 -


1.3.2.5. Zem

lství a EU

ní se celá kapitola: Po vstupu eské republiky do Evropské došlo k celé ad významných zm n. Zm nilo se celkové klima a kontext což se pochopiteln odráží i v zem lství R. To je pod „diktátem“ pravidel Spole né zem lské politiky EU, jejímž d sledkem je zásadní zm na ekonomického a sociálního významu zem lství na venkov . Vedle primární - produk ní funkce, je zd raz ována i jeho funkce mimoproduk ní. Cílem je harmonický rozvoj zem lské výroby v souladu s p írodními podmínkami, tedy zem lské obhospoda ování p i zachování podmínek trvalé udržitelnosti venkova. Zem lství, krajina a venkov tvo í nedílnou sou ást životního prost edí lidské spole nosti. V rámci legislativního procesu probíhala harmonizace národní legislativy a legislativy EU, jako nutného edpokladu pro realizaci rozvojových projekt a možnosti erpání z fond EU v rámci p íslušných dota ních titul v oblasti zem lství a venkova. Po vstupu R do EU m ly v po áte ní fázi klí ové postavení dokumenty „Horizontální plán rozvoje venkova pro období 2004 - 2006“ a Opera ní program „Rozvoj venkova a multifunk ní zem lství 2004 2006“, které p edstavovaly jistou aplika ní výslednici podmínek, požadavk a kompromis vyplynuvších z jednání zástupc ministerstva zem lství a evropské komise. OP se zam il na podporu zem lské prvovýroby a zpracování zem lských produkt , podporu lesního a vodního hospodá ství a zajišt ní trvale udržitelného rozvoje venkova. Cílem OP byla podpora trvalého hospodá ského r stu i r stu kvality života obyvatel, založená zejména na zvyšování konkurenceschopnosti odv tví, zajišt ní zam stnanosti a rozvoje lidských zdroj , snižování rozdíl v sociálních podmínkách, zachování kulturní krajiny, ochran a zlepšování životního prost edí. Poskytování finan ní pomoci z OP Zem lství 2004 - 2006 bylo ukon eno k 31.12.2008. V sou asnosti již probíhá druhý Program rozvoje venkova a to pro období 2007 - 2013. Program rozvoje venkova zajiš uje p sobení Evropského zem lského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s na ízením Rady (ES) 1698/2005 l. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do provád cí úrovn a zajiš uje tak jeho efektivní realizaci. Program rozvoje venkova R a jeho realizace má p isp t k dosažení cíl stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru eské republiky v intencích zásad trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prost edí a snížení negativních vliv intenzivního zem lského hospoda ení. Program dále umožní vytvo it podmínky pro konkurenceschopnost R v základních potraviná ských komoditách. Program také podporuje rozši ování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvá et nová pracovní místa, snížit míru nezam stnanosti na venkov a posílit sounáležitost obyvatel venkova. Program ur uje celkovou politiku rozvoje venkova R v období 2007 - 2013. Široký okruh informací k této problematice je k dispozici na webovém portálu Ministerstva zem lství http://eagri.cz/public/web/mze/ a na portálu eské zem lské univerzity http://www.czu.cz/ . Problémové okruhy - Optimalizace využití p dního fondu a organizace území s p ihlédnutím k p dn -stanovištním podmínkám - Ochrana pozemk p ed vodní a v trnou erozí - Minimalizace zábor zvlášt chrán ných zem

lských p d náležejících do I .a II. t ídy ochrany ZPF.

- Ochrana nejmén úrodných p d náležejících do V. t ídy ochrany z d vodu zachování diverzity p dního fondu - Vytvo ení podmínek pro rozvoj tzv. ekologického zem a krajiny (CHKO, p írodní parky)

lství zejména v oblastech zájmu ochrany p írody

- Podpora tradi ních zem lských postup , diferencovaného zem pastviná ství apod., které udržují biodiverzitu v takto využívaných územích. - Usm rn ní zales ování zem ekotonových lem )

lského obhospoda ování,

lských p d s ohledem na biodiverzitu a krajinný ráz (zachování

- 74 -


1.3.3. Lesní ekosystémy 1.3.3.1. Základní údaje Lesnatost Lesy zaujímají velkou ást kraje, v mí e lesnatosti kraj p esahuje celostátní pr r. Míra lesnatosti stoupá sm rem na východ, nejvyšší je na Vsetínsku. P írodní podmínky jsou velmi pestré od komplex lužních les p i ece Morav p es pestré smíšené lesy v pahorkatinách (Ch iby, Vizovická vrchovina, Hostýnské vrchy) po horské smíšené a listnaté lesy v Bílých Karpatech, Javorníkách a Beskydech. Do území kraje zasahuje 7 p írodních lesních oblastí. Nejvíce je zastoupena PLO 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky (prakticky celá spadá do kraje), velká ást PLO 37 - Kele ská pahorkatina a PLO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Dále se v menších ástech podílejí na území kraje PLO 34 Hornomoravský úval, PLO 35 - Jihomoravské úvaly, PLO 36 - St edomoravské Karpaty, PLO 39 Podbeskydská pahorkatina a PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy. Vzhledem k tomu, že koncepce ochrany p írody a krajiny se týká kraje Zlín bez území CHKO (CHKO Bílé Karpaty a CHKO Beskydy), jsou všechny uvád né údaje bez t chto území. Celková vým ra les (PUPFL) iní 93725 ha. Vým ra na íslo Zlínském kraji Procentické írodní vyjád ení bez CHKO lesní oblasti [ha]

- 75 -

34

15 391

6%

35

10 137

4%

36

63 755

23%

37

21 882

8%

38

79 912

29%

39

2 308

1%

40

1 822

1%

41

81 544

29%


Kategorie Lesy jsou rozd leny do t í kategorií: 1 - lesy hospodá ské 2 - lesy ochranné 3 - lesy zvláštního ur ení. Na území kraje se vyskytují všechny 3 kategorie, kategorie les ochranných pouze v minimálním množství. Tato kategorie je závislá na p írodních podmínkách, lesy jsou do ní za azeny na lesních vegeta ních typech extrémní, su ové a rašelinné ady, dále lesy vysokohorské pod hranicí stromové vegetace a lesy v kle ovém pásmu. Lesy zvláštního ur ení mají zvláštní ú elové poslání, které vyžaduje odlišný zp sob hospoda ení od les hospodá ských. D lí se na n kolik subkategorií, z nichž první ást (31 a-c) zakládá povinnost za azení do les zvláštního ur ení, ostatní subkategorie mohou být do této kategorie za azeny. Kategorie lesa vyskytující se na území Zlínského kraje jsou v následující tabulce: Kategorie

Vým ra (ha)

21a

Mimo ádn nep íznivá stanovišt

25

31a

PHO 1

341

31b

Ochranná pásma lé ivých vod

2323

31c

Národní p írodní rezervace

63

32a 32b 32c

írodní rezervace Láze ské ím stské a rekrea ní

32d

Výzkum a výuka

32e

doochranné

192 0 290 0 161

32f

Biologická r znorodost (genové základny)

4715

32g

Obory a bažantnice

167

32h

Jiný d ležitý zájem

536

Kategorie v procentech: Kategorie

% porostní p dy

1

90,56

2

0,03

3

9,41

1.3.3.2. Historický vývoj Po átky ovliv ování lesních porost lov kem v horských a podhorských oblastech spadají do období první poloviny 14. století. Do té doby celá lesní oblast pat ila k pohrani ním hvozd m mezi eským královstvím a Uherským královstvím. Siln jší vliv na lesy m la až valašská a kopani ská kolonizace, jejíž po átky se datují od konce 15. století, kdy za alo docházet k výrazn jšímu odles ování, jež vyvrcholilo v první polovin století devatenáctého, kdy vým ra les se snížila na pouhých 20%. D evo se používalo ve sklárnách a hamrech a vytvo il se trh s výrobky ze d eva (šindel, uhlí, ezivo, potaš, výrobky denní pot eby). Ve druhé polovin 19. století se zapo alo se zales ováním opušt ných zem lských pozemk . V lese se b žn používalo pola ení, hrabalo se stelivo, les se využíval k pastv a to nejen traviny a výhonky d evin, ale i pastva „bukvic a žalud “. Tato výt ž leckde konkurovala i výnosu ze d íví. Dramaticky se za íná m nit d evinná skladba ve prosp ch smrku a borovice, velmi siln se snižuje podíl jedle. Listnaté eviny se ale udržují v pom rn bohatém zastoupení, což souvisí s p írodními podmínkami (favorizující buk) a se zp sobem hospoda ení (nízké a st ední lesy), jež vyhovují dubu, habru a líp . V nížinách za alo odles ování daleko d íve, v 10. a 11. století. Lesy se udržely jen podél ek v inunda ním pásmu a to vzhledem k periodickým záplavám a zájmu majitel na myslivost (Krom ížská obora a bažantnice). I v t chto oblastech byl les p evážn veden na les nízký nebo st ední. Lužní lesy se vyvíjejí na hlinitých náplavech prakticky pouze 600 - 700 let, kdy dochází k intenzivnímu odles ování krajiny, tím ke zvýšené erozi a k ukládání hlinitých sediment ve st ední a dolní ásti tok . Kup íkladu sídlišt Velkomoravské íše u eky Moravy byla na št rcích. Hlinité p ekryvy byly naneseny pozd ji.

- 76 -


V souvislosti se zvýšenou pot ebou d íví vznikly snahy o regulaci t žeb a stabilního výnosu z lesa, jež se promítaly v zavád ní hospodá ských plán na lesních majetcích. První plány byly vypracovány na p elomu 18. a 19. století. 1.3.3.3. Skladba a produk ní možnosti V lesích kraje nedosáhla zm na d evinné skladby ve prosp ch smrku a borovice takové úrovn jako v ostatních krajích, zejména v echách. Podíl listnatých porost je velmi významný, koniferizace se nejvíce projevila v Hostýnských vrších a Beskydech a to zejména na 5. vegeta ním stupni, kde vláhové pom ry a živné p dy umož ují smrku prokázat své výborné produk ní schopnosti. Zm na d evinné skladby ve prosp ch smrku se projevila p edevším v jedlobukových porostech s významným podílem jedle, kdy jedle ustupovala z porost . Zm na zp sob hospoda ení se na jedli projevila nejvíce a je jednou z hlavních p in tzv. odumírání jedle. V nižších vegeta ních stupních se koniferizace tolik neprojevila. Je to z d vod p írodních, kdy karpatské p dy vysoce favorizují buk a z d vod vývoje majetkových pom a pot eb d íví, kdy nezanedbatelná ást, zejména v jižní polovin kraje byla v minulosti vedena ve tvaru lesa nízkého a st edního, které vyžadují pouze listnaté d eviny. Nyn jší zastoupení d evin ukazuje graf .1: 1%

smrk ztepilý smrkové exoty

2%

0%

jedle b lokorá

2%

jedle obrovská

Graf . 1 - Zastoupení d evin 0% 0% 0% 0%

0% 1%

borovice

2%

mod ín

5%

douglaska dub dub ervený buk

42%

habr jasan

19%

javor jilm akát b íza lípa

0%

olše osika topol vrby listnaté ostatní

11% 0% 0% 4%

7%

2% 0%

Nejv tší podíl zaujímá smrk, který se použil nejen jako náhrada za p vodní d eviny p i obnov lesa, ale hlavn jako d evina p i zales ování bývalých odlesn ných ploch. Do budoucna bude nutné z hlediska stability porost podíl smrku snížit na hodnotu 35 - 40% nicmén z hlediska produk ního a z hlediska zvýšení retence je jeho podíl v lesích nezbytný. Je nutné upozornit, že v nejvyšších polohách Vsetínských vrch , Javorník a Beskyd je smrk p vodní d evinou (od 6. vegeta ního stupn v etn ). Vzhledem k posílení ekologické stability je nutné zvýšit zastoupení ostatních cenných listná . Navíc se jedná i o diverzifikaci p írodních zdroj a lepší zhodnocení d íví na trhu. P edpokladem ovšem je ádné stování les (výchovné zásahy) pro dosažení maximálního podílu cenných sortiment , protože jen tak se výnos z listnatých porost vyrovná výnosu z porost jehli natých. V poslední dob se podíl smrku snižuje, ale trend v posledních 40 letech byl práv opa ný, jak ukazuje graf .2.:

- 77 -


Graf . 2 - Zastoupení jehli natých a listnatých d evin ve v kových stupních 100% 90% 80% 70% 60% listnaté jehli na té

50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

K cílovému stavu, tedy nižšímu podílu jehli nan , zejména smrku je nutné dojít postupn , nikoliv náhlou zm nou, kdy se smrk v zalesn ní nahradí listná i, op t z d vod produk ních. Zvláštní postavení v zastoupení d evin má jedle, která v minulosti dosahovala daleko vyššího zastoupení, zejména v severovýchodní ásti oblasti. Jedle je totiž jedinou d evinou, které vyhovuje výb rný hospodá ský zp sob a protože tento zp sob byl neuv dom le používán zejména na drobných majetcích, jedle se ší ila i do nižších vegeta ních stup . Dramaticky její podíl poklesl v posledních padesáti letech, kdy se up ednostnil pase ný zp sob a jedlové porosty byly m ny zejména na smrkové porosty. Tento trend, spojovaný s tzv. odumíráním jedle vyvrcholil v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Nicmén jedle je naší nejproduk jší d evinou, kvalitou d eva nezaostává za smrkem, negativn neovliv uje lesní p du a je žádoucí její podíl zvýšit. Zastoupení v kových stup ukazuje graf .3: Graf .3 - Skute né a normální rozložení v kových stup 14000

12000

10000

8000 ha

skute ný normální 6000

4000

2000

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

kové stupn

Je nutné se p iblížit normálnímu zastoupení v kových stup , protože alfou a omegou lesního hospodá ství by m la být vyrovnanost v kových stup . Tato vyrovnanost nejenom že z ekonomického hlediska stabilizuje trh s produkty a stabilizuje pracovní p íležitosti v oboru, ale navíc p ispívá k ekologické a statické stabilit porost , kdy nedochází k nakumulování plochy a hmoty jen v n kolika v kových stupních. P ebytek v 6. - 10. v kovém stupni je dán jednak intenzivním zales ováním bývalých zem lských p d, ale hlavn zm nou tvaru lesa, kdy les nízký a st ední byl p edržen a vychováván jako nepravá kmenovina s vyšším obmýtím. Pro srovnání pr rné obmýtí v lese nízkém bylo 35 let, nyní je

- 78 -


mto porost m cca 85 let a navíc pr v p edmýtních v kových stupních.

rné obmýtí v kraji je 113 let. Tento rozdíl se projevil v p ebytku

1.3.3.4. Funkce les Funkce produk ní Hlavním nositelem této stále dosud p evládající funkce lesa je kategorie hospodá ský les (§ 9, zákona o lesích 289/1995 Sb.). Produk ní funkcí lesa se rozumí využívání lesa k získávání materiálních hodnot, edevším d evní suroviny, p i zachování trvalosti produkce, funk ní stability a co nejvyšší hospodárnosti. Funkce mimoproduk ní Funkce mimoproduk ní lze rozlišit na: a) Ekologické funkce - ty p edstavují užite né p sobení lesa na p du, vodu a vzduch. Pat í sem p edevším funkce p doochranná se specifickými díl ími funkcemi (protierozní, protidefila ní, protisesuvnou a ehoochrannou, návaznost na vodoochrannou funkci) a funkce klimatická (barierová, zmírn ní klimatických extrém , návaznost na zdravotní funkci a jiné). b) Spole enské funkce - v užším smyslu p edstavují využití lesa jako sou ásti životního prost edí lidskou spole ností, p edevším ve prosp ch lidského zdraví a na uspokojování kulturních a životních pot eb, v širším smyslu z existencionálního pojetí spole ného ekosystému s ostatními složkami bioty zem . Pat í sem funkce vodohospodá ská, zdravotn -rekrea ní, ochrany p írody, reproduk ní, krajinotvorná, provozování myslivosti atd. (V oborách a bažantnicích m že jít o individuální zájem). Funkce ekologicko - stabiliza ní Na les se sou asná spole nost dívá, jako na biom, který v dnešní krajin má relativn vysokou ekologicko stabiliza ní funkci. Les má funkci nejvyšší tehdy, když si uchová p vodní p írodní charakter. Lesní ekosystémy s vysokou ekologickou stabilitou jsou takové, jejichž d evinná skladba odpovídá klimaxu dané oblasti. Funk ní požadavky na takový les je nutno zam it na udržení p irozené skladby, prostorovou výstavbu uspo ádat tak, aby se stav stá-le udržoval, obmýtí prodlužovat a omezit n které výrobní technologie. Funkce vodní Rozumí se usm ování lesního hospodá ství na využívání lesa pro zlepšení vodního režimu. Ú inky lesa líme na: - reten ní infiltra ní (zadržování srážek a zvýšení infiltrace do p dy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prosp ch podzemního odtoku); - retarda ní (zpomalení odtoku vody (intercepce apod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních tok ); - akumula ní (zvýšení akumulace zimní vláhy hromad ním sn hu a oddalováním jeho tání); - kondenza ní (zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prost ednictvím tzv. horizontálních srážek); - samo istící filtra ní (a protierozivní) vodoochranná funkce (zabra ování p ed unikáním produkt eroze, organického materiálu a zne is ujících látek do toku a nádrže a ochrana zdroj podzemních vod p ed zne išt ním) - desuk ní ú inek (odvád ní a od erpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivn ných vodou). Funkce p doochranná - protierozní - ochrana p dy p ed destrukcí povrchovým ronem ve form plošné a rýhové eroze, která je p ímo úm rná sklonu terénu a erodovatelnosti horniny. - protisesuvná - mechanické zpevn ní sesuvných p d a pohyblivých sutí ko enovým systémem a od erpáváním nežádoucí vody (slíny, jíly, flyše). - b ehoochranná - sm uje k využívání lesa k ochran b eh vodních tok a nádrží p edevším p ed erozí vodních tok . B ehové porosty v lese i mimo les jsou porosty d evin v etn ke ového a bylinného patra, které plní p doochrannou funkci tím, že mechanicky zpev ují p du spletí ko en , zmenšují erozní ú innost proudící vody, brání vyplavování p dy a tak chrání b ehy vodních tok ed vymíláním, kmeny omezují škody ledních ker. - protidefla ní - ochrana p dy p ed v trnou erozí (deflací); uplat uje se hlavn v rovinatých, pop ípad pahorkatinných polohách na lokalitách se sprašemi a vátými písky. Funkce rekrea ní

- 79 -


Rekrea ní funkce les se uplat uje souborem ú ink bioklimatických a estetických p sobí-cích na osv žení a zotavení lov ka. Funkci rekrea ní mají tém všechny ve ejn p ístupné lesy. Z hlediska rekrea ní funkce lesa je cílem lesního hospodá ství zdravý les, odolný proti p í-rodním živl m a šk dc m, esteticky utvá ený, se starými mohutnými stromy, se zaplášt nými okraji, mozaikovit složený, zpest ený nelesními plochami, se zvýšeným p ístupem vzduchu a slune ního zá ení a s vyhlídkami do krajiny. Má umožnit rekrea ní aktivitu a nemá být rušený hlukem, motorovými vozidly, zne išt ný odpadky a chemickými p ípravky a má mít i asov p izp sobenou t žbu d eva. Podle p evládajících rekrea ních aktivit, vkusu a nárok návšt vník lesa se m ní i charakter rekrea ních služeb poskytovaných lesním hospodá stvím od oblastí bez známek civilizace až po sportovní areály a parkové úpravy s intenzivní návšt vností a s restaura ním za ízením. Funkce deklarované ve ejným zájmem a stávající kategorie les Deklarovaný ve ejný zájmem, který se vztahuje k lesním pozemk m, je vyjád en ustanovením zákon (nap . lesní zákon, vodní z., z. o ochran p írody ap.) a jejich provád cími vyhláškami, vládními na ízeními, sm rnicemi a rozhodnutími p íslušných orgán státní správy, schválenými sm rnými územními plány (SÚS) v etn územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované ve ejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci les . Ochranné lesy - Lesy na mimo ádn nep íznivých stanovištích - Vodohospodá ské a vodoochranné lesy - Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdroj - Lesy v ochranných pásmech zdroj p írodních lé ivých a stolních minerálních vod - Chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV) - Povodí vodárenských a vodohospodá sky významných tok Lesy s deklarovanými zájmy ochrany p írody a krajiny - Lesy na území národních park a národních p írodních rezervací - Lesy v I. zónách CHKO a lesy v p írodních rezervacích, národních p írodních pa-mátkách a írodních památkách - Registrované významné krajinné prvky - Lesy v p írodních parcích - Archeologická a paleontologická nalezišt , kulturní památky Lesy s deklarovanými zájmy rekreace - Lesy láze ské - Lesy p ím stské a rekrea využívané Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce Lesy deklarující funkci bariérovou Lesy pot ebné pro zachování biologické r znorodosti - Uznané porosty, semenné porosty, semenné sady a klonové archivy - Genové základny - stávající - Zdroje reproduk ního materiálu - Regionáln nep vodní druhy d evin Lesy s deklarovanou funkcí intenzívního chovu zv e - Lesy v uznaných oborách - Lesy v samostatných, uznaných bažantnicích Lesy v nichž jiný d ležitý ve ejný zájem vyžaduje odlišný zp sob hospoda ení 1.3.3.5. Zdravotní stav les Lesy Zlínského kraje jsou ohrožovány adou biotických a abiotických initel , kte í negativ-n ovliv ují r st a ekonomické p ínosy z les . Z abiotických initel se jedná p edevším o vítr, sníh, sucho a imise, z biotických o hniloby, k rovce a zv . Vypouští se odstavec .2: Obecn je možné íci, že smíšený les s p evahou p vodních stanovištn vhodných d evin je odoln jší než monokultury a to proti všem negativním faktor m s výjimkou zv e.

- 80 -


Imisní poškození zasahuje zejména severní ást okresu Zlín a to nejvyšší polohy Vsetínských vrch , Vizovických vrch , Javorník a Bílých Karpat. Lokáln se objevují škody i na nižších partiích, v sousedství místních zdroj zne išt ní (Otrokovice, P erov, Zlín, Val. Mezi í). Sucho zasáhlo kraj v letech 1992 až 1995 a bylo doprovázeno kalamitou k rovcovou. V roce 1995 dosáhla nahodilá t žba v kraji zap in ná suchem a k rovci maxima a to hodnoty cca 320 000 m3. Snížení nahodilých t žeb je až na výjimky (klimatické zm ny, extremní vich ice) v možnostech lesních hospodá . Je nutné zakládat lesy odolné a ádn je vychovávat. Nevychovávané lesy jsou mimo ádn náchylné na poškození zejména abiotickými initeli. Dále je nutné v rámci ochrany kvality d evní hmoty zabránit neopodstatn nému zvyšování obmýtí, kdy staré porosty jsou intenzivn napadány hnilobami a mimo vlastní ekonomické ztráty na kvalit d eva se rapidn snižuje jejich statická stabilita. Zakládání odolných les , zejména s využitím p irozené obnovy naráží na problém zv e, která selektivním okusem ovliv uje d evinou skladbu a ochrana proti zv i zat žuje ekonomiku lesních majetk . Stav zv e je nutné posuzovat od jejího vlivu na nejcitliv jší d evinu (jedle) a od tohoto limitu posuzovat tzv. únosné stavy zv e. Míra ovlivn ní p irozené obnovy je nejvíce patrná na kontrolních opl tcích, kdy uvnit plochy je následný porost ideáln smíšený a vn je p irozená obnova zni ená okusem, místy až 100%. Intenzivní chov spárkaté zv e s produkcí kvalitních trofejí s minimálními dopady na lesní hospodá ství lze zaru it pouze v oborách. 1.3.3.6. Geograficky nep vodní d eviny Za geograficky nep vodní d eviny jsou brány z domácích d evin mod ín evropský, v n kterých hospodá ských souborech smrk ztepilý a borovice lesní a dále zahrani ní exoty, zejména p vodem ze Severní Ameriky (douglaska tisolistá, dub ervený, jedle obrovská, borovice vejmutovka, akát apod.). Z hlediska produk ního a z hlediska statické stability porost je p ínos n kterých z nich (mod ín, jedle obrovská, dub ervený, douglaska) nesporný, d ležité je, aby nedošlo k jejich samovolnému rozší ení na úkor druh domácích. Problematickým se jeví akát, který byl zavád n jako zdroj paliva zejména v nižších vegeta ních stupních v jižní a jihozápadní ásti kraje a až na vyjímky je siln agresivní v i ostatním evinám. Uplatn ní geograficky nep vodních d evin je možné z výše zmín ných hledisek v odpovídajících hospodá ských souborech mimo míst, kde je zvýšený zájem ochrany p írody (prvky ÚSES, maloplošná zvlášt chrán ná území). Rozsah doporu ených procent geograficky nep vodních d evin je dán závazným stanoviskem MŽP pro každou p írodní lesní oblast v rámci vyjád ení MŽP pro schválení p íslušných OPRL. Vzácné i mén rozší ené domácí d eviny Z hlediska udržení a rozší ení biodiverzity a i z hlediska produk ního se nezbytným jeví jednak záchrana genofondu vzácných d evin (t eše pta í, je áb oskeruše, je áb b ek, hruše polni ka, jilmy) a jednak posílení zastoupení n kterých mén rozší ených d evin (jasany, javory). Tyto d eviny hrají d ležitou roli v lesních ekosystémech a p i ádném p st ní jsou schopny dát velmi cen né a vyhledávané sortimenty íví. Tak je možné i z hlediska ekonomického podpo it zavád ní a rozši ování t chto d evin v lesních porostech, pochopiteln s p ihlédnutím k jejich ekologickým nárok m, tedy v odpovídajících hospodá ských souborech. 1.3.3.7. Stupn p irozenosti Stupe p irozenosti ekosystému je hodnota nep ímo úm rná stupni ovlivn ní téhož ekosystému lov kem. Vyplývá ze zm n druhového složení a struktury reálného rostlinného spole enstva ve srovnání s potenciální p írodní vegetací za shodných stanovištních podmínek (na shodném typu ekotopu). Stupe irozenosti ekosystému lze definovat pomocí t chto kritérií: - zm na struktury spole enstva ve srovnání s p írodním spole enstvem - podíl druh p vodních organism vzhledem k po tu druh tvo ících p írodní spole enstvo - podíl vym elých druh p vodní bioty - podíl spontánních sekundárních organism - len autochtonní regionální bioty - podíl tzv. synantropních nebo ruderálních organism - životní trvalost kultivovaných i spontánních druh v ekosystému Podle t chto kritérií byly sestaveny r zné stupnice (4 - 9 lenné) p irozenosti ekosystém . Pro hodnocení lesních ekosystém bylo použito následující sedmistup ové t íd ní (v souladu s OPRL) :

- 81 -


íselný kód

Ozna ení stupn

0

funk

nevhodný

1

velmi nízký

2

nízký

3

pr

4

vysoký

5

velmi vysoký

6

mimo ádný

rný

Charakteristika prakticky se na lesních porostech nevyskytují, jedná se o degradovaná stanovišt zni ená nap . imisemi i rozsáhlé porosty invazivního introdukovaného druhu, nap . akátu monokultury stanovištn nep vodních d evin (SM) stejnov ké porosty s p evahou stanovištn nep vodních d evin jsou smíšená spole enstva se zastoupením p vodní d evinné skladby klimaxového stadia a r zná sukcesní stadia s výjimkou borových monokultur na neborových stanovištích jsou p írodní, p irozená i p írod blízká spole enstva s výrazným zastoupením d evin irozené d evinné skladby jsou p írodní, p irozená i p írod blízká spole enstva tvo ená pouze d evinami p irozené evinné skladby, lesnicky vychovávaná s cílem produkce kvalitní d evní hmoty strukturáln bohatá p írodní a lesní spole enstva bez úmyslných p s-tebních zásah (rezervace, n které ochranné lesy)

Na následujícím obrázku je p ehledn znázorn no procentické zastoupení jednotlivých stup na území Zlínského kraje:

p irozenosti

Zlínský kraj v porovnání s ostatními kraji vykazuje jednu z nejvyšších hodnot p irozenosti lesních ekosystém . Je to dáno jednak odlišnými p írodními podmínkami a odlišným vývojem hospoda ení. I když je stupe p irozenosti v kraji vysoký, p ece jenom existují lokální rozdíly. K lesním celk m s vysokým stupn m p irozenosti pat í nap íklad Ch iby, zejména ve st ední, jižní a jihovýchodní ásti. Je t eba zd raznit, že lesy ve Zlínském kraji byly ovliv ovány lov kem zhruba ve stejné intenzit , jako v ostatních místech eské republiky. Nedá se íci, že by stupe p irozenosti byl bez výhrady závislý od intenzity hospoda ení. Listnaté a smíšené lesy byly pojímány jako lesy hospodá ské s produkcí d eva. Stanovištn nep vodní d eviny (smrk, borovice, mod ín) byly uplat ovány v porostech zhruba od první poloviny 19.století. V té dob ale také vyvrcholilo odles ování zejména Bílých Karpat a Javorník v rámci valašské a kopani ské kolonizace. Zm ny v d evinné skladb byly realizovány zejména v t chto oblastech: Oblast tzv. jedlová, tedy porosty jedlobukové na 5. vegeta ním stupni ve Vizovických vrších, Bílých Karpatech (od Brumova na sever), ve Vsetínských vrších, v Javorníkách a Beskydech. Jedlobukové porosty zde byly nahrazovány zejména smrkem, který v t chto p írodních podmínkách vykazuje vysoké ír sty díky živným p dám a dostate né p dní a vzdušné vlhkosti. Majitelé les tak reagovali také na vyšší spot ebu d eva v této oblasti (sklárny). Tato zm na pokra ovala celé dvacáté století a smrk se rozší il p edevším na úkor jedle. Podíl buku se sice snížil, ale ne tak dramaticky. Navíc zm nou hospodá ského zp sobu od toulav výb rného k pase nému se jedle dostala do siln jšího konkuren ního tlaku, který byl jedním z faktor ch adnutí jedle v porostech.

- 82 -


Na tomto míst je nutné upozornit, že výb rný zp sob hospoda ení je vhodný pouze pro jedli a vyžaduje intenzivní opakované zásahy (t žby) v porostech. Rozhodn to není zp sob, který by m l dominovat v hospoda ení. P evládajícím hospodá ským zp sobem by m l být zp sob podrostní. Dalším místem, kde docházelo ke zm , jsou severozápadní svahy Ch ib , kde bukové a bukodubové porosty byly zm ny na porosty s p evahou jehli nan . Na rozdíl od porost v centrální a jižní ásti Ch ib . Op t to souvisí s lepšími podmínkami pro smrk z hlediska vlhkostních pom . Smrk byl dále uplat ován v porostech, které vznikly zalesn ním bývalých zem lských pozemk , v daném p ípad p edevším luk. Pokud m žeme konstatovat, že zm na jedlobukových porost na porosty smrkové p inesla ekonomický efekt, pak uplatn ní smrku (borovice) p i zalesn ní luk požadovaný efekt nep ineslo. Jednak vznikly isté monokultury, protože p irozené zmlazení listnatých d evin neexistovalo z vod absence mate ských porost a tzv. první generace smrkového lesa na živných p dách nižších vegeta ních stup extremn trpí hnilobami, p evážn ervenou hnilobou (Heterobasidion annosus), která mimo snížení statické odolnosti výrazn snižuje ekonomický efekt. Jedna z nejrozsáhlejších oblastí takovýchto zalesn ní je tra Vasilsko mezi Pitínem a Slavi ínem. Pochopiteln zm ny druhového složení se dotkly v menší mí e celého území a m žeme vysledovat i které asové horizonty i vlny zm n. V oblasti lužních les docházelo ke zm nám bu v závislosti na zm vodního režimu (posílení jasanu a dubu na úkor ostatních zejména m kkých listná ) nebo naopak posílením zastoupení rychlerostoucích topol , p stovaných plantážn . Nižší vegeta ní stupn , 2. a 3., tedy bukodubový a dubobukový byly ovlivn ny tvarem lesa, který v t chto polohách dominoval, tedy tvarem lesa nízkého a st edního. Hlavním produktem bylo palivo i krátké vý ezy a tento tvar lesa tyto požadavky spl oval p i krátkém obmýtí (20-40 let) a schopností neustále se obnovovat z pa ez . Výmladná schopnost je ale rozdílná u jednotlivých druh a tak došlo k snížení zastoupení buku a naopak p i nahrazení t chto tvar tvarem lesa vysokého zase k snížení zastoupení dubu ve smíšených dubobukových porostech. Do hospoda ení v t chto porostech také zasáhlo direktivn ízené socialistické hospodá ství, které na ídilo em nu t chto porost na porosty smrkové i borové. Zvláštní roli ve zm nách porostní skladby hraje mod ín. Mod ín je cennou p ím sí, nemá negativní vliv na dní složení, jako vysoce slunomilná d evina vytvá í nejvyšší patro a nejlépe se mu da í ve sm si práv s listná i, zejména s bukem. Pokud m žeme mít výhrady ke smrku v nižších vegeta ních stupních, tak ím s mod ínu bychom m li považovat za žádoucí. Pochopiteln nevhodné jsou porosty, kde zastoupení mod ínu je vysoké i porosty, kde listnatá ást porostu je siln poškozována zv í, zakr uje a mod ín mezitím odroste. Tyto p ípady jsou por znu v oblastech s chovem jelení zv e. Cílem by m lo být zachování vysokého stupn p irozenosti, snížení až vylou ení podílu smrku v nižších vegeta ních stupních (2., 3.). P i tvorb nových porost preferovat podrostní zp sob a p stebn vytvá et jednotliv smíšené porosty. 1.3.3.8. Územní systémy ekologické stability v lesích ní se odstavec .1: Problematika ÚSES ve Zlínském kraji je komplexn popsána v rámci kapitoly 1.3.5.1. Lze konstatovat, že aktuální vymezení NR-R prvk ÚSES je prezentováno v rámci Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. ní se odstavec .2: Prvky ÚSES jsou v rámci PUPFL p ednostn umís ovány do porost , jejichž stupe ekologické stability je co nejvyšší, p i zachování všech ostatních parametr tvorby ÚSES. Ekologickou stabilitu lesních porost Zlínského kraje charakterizuje následující graf:

- 83 -


Graf . 4 - Rozložení stup

ekologické stabilty

30000

25000

20000

15000

10000

5000

0 1

2

3

4

5

6

Zásady hospoda ení v prvcích ÚSES lze shrnout takto: V lese hospodá ském se p edpokládá ádné hospoda ení s cílem produkce kvalitní d evní hmoty, kdy evinná složka odpovídá stanovištn p vodnímu rozmíst ní druh . Obmýtí v hospodá ských souborech stává nezm no, m ní se cílová druhová skladba a v n kterých p ípadech je možné prodloužit obnovní dobu. Vždy záleží na posouzení daného biocentra p i terénním šet ení. V lesích ochranných a zvláštního ur ení je hospoda ení pod ízeno t mto kategoriím a dochází zde k posílení p vodní d evinné skladby. Porosty se zm nou druhovou skladbou v prvcích ÚSES budou p evád ny na p vodní d evinnou skladbu postupn , p edpokládá se, že p vodní d evinné skladby by bylo dosaženo b hem dvou obmýtí s mezistupn m smíšeného porostu s uplatn ním stanovištn p vodních a nep vodních d evin. P stebn je nezbytn nutné ve stávajících porostech udržet podíl stanovištn p vodních d evin a s využitím všech možností p irozené obnovy jej zvyšovat. Výb r ve výchovných zásazích v jednotlivých d evinách se ídí dv ma zásadami v následném po adí: 1. Udržení podílu d eviny v porostu, v p ípad velmi malého zastoupení i ty jedince, kte í nespl ují kriteria produkce. 2. Klasický výb r v d evin spl ující kriteria dlouhodobé produkce kvalitní d evní hmoty, tedy uplatn ní v rámci d eviny kvality nad kvantitou. Ve vyhlášených chrán ných územích, které jsou prvky ÚSES, bez ohledu na kategorii les se hospoda ení ídí schváleným plánem pé e o p íslušné chrán né území. ní se body .1 : Problémové okruhy - Revize ploch ÚSES na lesích ve vazb na ÚTP NR a R ÚSES

R vymezené dle ZÚR ZK

- Promítnutí ÚSES do oblastních plán rozvoje les a závazných ustanovení lesních hospodá ských plán a osnov - Podpora mimoproduk ních funkcí lesa - Snížení podílu jehli nan (zejména smrku) v lesních ekosystémech -

ešení st et v zájmech vlastník

s ochranou p írody zejména na plochách ZCHÚ a ÚSES

- Únosné stavy zv e - Specifikace zem

lské p dy vhodné k zalesn ní

- 84 -


1.3.4. Vodní ekosystémy Voda je sou ástí krajiny a vyskytuje se v ní v mnoha podobách a ve všech skupenstvích. Voda, resp. vodní toky, v krajin tvo í „páte “ ekologické stability a ovliv uje jak biotickou tak abiotickou složku krajiny, které zase zp tn ovliv ují složku hydrickou. V zásad lze vodu v krajin d lit na vodu podzemní (vodonosné vrstvy, prameny, láze ské výv ry, lokální zvodn aj.) a vodu povrchovou. Povrchová voda má podobu vodních tok a dále je akumulována v podob nejr zn jších p irozených i um lých nádrží. Ekologicky mimo ádn významné jsou mok ady, tvo ící echod mezi povrchovými a podzemními vodami. Základní údaje k vodním tok m a vodním plochám jsou uvedeny v kapitole P írodní podmínky 1.3.1.4. Hydrologie. Tato kapitola je zam ena na vodní biotopy a další ekosystémy vázané na vodu. 1.3.4.1. Vlivy p sobící na vodní ekosystémy Stav vodních ekosystém je ve velké mí e formován povahou a stavem okolních ekosystém v povodí, a naopak narušená hydroekologická stabilita území negativn ovliv uje okolní ekosystémy, pop ípad ohrožuje jejich existenci. Nejvýrazn jší vliv na jejich podobu a funkce m lo: Nap imování tok a opev ování jejich b eh Podle evidence MŽP se celková délka tok na území R ve dvacátém století zkrátila cca o 1/3. Tento vývoj je dokladován i v ešeném území v místních kronikách a je patrný i z historických map. Nap . podle Kroniky m ste ka Tluma ova od dr. Horní ka (1925) inila délka vodního toku eky Moravy v úseku Krom íž - Tluma ov (Kvasice) kolem roku 1770 celkem 7 600 sáh (14,440 km), zatímco po regulaci stejný úsek m il jen 2 450 sáh (tj. 4,655 km). K tvrd regulovaným tok m pat ila také Rusava, Mošt nka, Haná, Kotojedka, Olšava a další. Za ú elem bližšího poznání vývoje ních ekosystém byla v zá í 2003 zadána diplomová práce „Vývoj eky Olšavy“ (vedoucí diplom. práce dr. Helena Králová, VUT Brno). Výstavba p ných objekt na tocích Jedná se p edevším o výstavbu jez - na ece Morav na území Zlínského kraje jsou to pohyblivé jezy Krom íž, B lov, Spytihn v, Kunovský les, Nedakonice a jez Uherský Ostroh. Problematika jez v etn návrh opat ení u rybích p echod je ešena Výzkumným ústavem vodohohospodá ským T.G. Masaryka Praha, pobo ka Brno, Projekt Morava, DÚ 04 Stav a zlepšování vodních ekosystém , záv re ná zpráva Brno, 1999. Výsledky a doporu ení z výzkumného úkolu budou využity v dalším stupni zpracování koncepce. Významné morfologické úpravy tok a p né p ekážky na tocích jsou p ehledn uvedeny v tab. . 14. Zatížení komunálními a pr myslovými odpadními vodami V 90. letech postupn dochází k zlepšování istoty vod, dokladování sou asného stavu v etn údaj o kontaminaci, zdrojích zne išt ní apod. jsou rozpracovány. Velkoplošné odvodn ní pozemk ní se celá kapitola: Odvodn ní pozemk bylo realizováno ve dvou hlavních vlnách - v prvních dekádách 20. stol. prost ednictvím tzv. vodních družstev a poté zejména v 70. a 80. letech, kdy byly plošn odvod ovány i jednozna zcela nevhodné lokality. Rozsah odvodn ní p ekra uje republikový pr r. Lze p edpokládat, že % podíl odvodn ných pozemk se k dnešnímu datu prakticky nezm nil. Jinou v cí je vlastní funk nost odvodn ní, tj. aktuální stav odvod ovacích za ízení, který se mohl naopak zm nit výrazn . Zjistit v sou asnosti, jaký je aktuální technický stav odvodn ní, je velmi obtížné, nebo jejich vlastníci i provozovatelé nemají ze zákona povinnost takové údaje poskytovat a instituce jako je nap . ZVHS je tudíž neshromaž uje. Aktuální stav drenáží tedy m že být velice r zný - od pln funk ního es r zné stupn zanedbanosti až po naprosto nefunk ní. Co se tý e závlah, ty se v posledním desetiletí prakticky v bec neprovád jí. Podle údaj MŽP je na území R odvodn no cca 25,4 % zem lské p dy. Na území Zlínského kraje byl dle evidence MZe (1999) následující stav:

- 85 -


Okres

Odvodn ná zem da

Krom íž

12 976

Uherské Hradišt

16 561

28,49

3 900

6,71

Vsetín

8 004

19,6

0

0

Zlín

14 195

26,79

204

0,43

Zlínský kraj

51 736

26,77

4 479

2,32

ha

lská

Zavlažená zem da

% 26,14

Velkovýrobní intenzifikace zem

lská

ha 375

% 0,76

lství

ní se celá kapitola: Intenzifikace zem lské velkovýroby se projevuje na celém území kraje s nejvýznamn jšími dopady v produk ních oblastech zejména na Krom ížsku, Holešovsku a v Pomoraví. Projevy eroze p dy (vodní i trné) jsou nadpr rné a jsou popsány v kapitole 1.3.2 Zem lské ekosystémy. Intenzivní technologie v zem lské výrob se projevují v koncentracích živin v povrchových vodách, zejména dusíku a fosforu (eutrofizace), v posledním desetiletí však i zde bylo dosaženo racionáln jšího p ístupu. S uplatn ním tzv. nitrátové sm rnice EU pomístn dochází k dalšímu zlepšování tohoto stavu, nicmén celkový stav není stále uspokojivý. Intenzifikace chovu ryb Ve Zlínském kraji se intenzivní chov ryb soust uje na oblast Záhlinických rybník , rybá sky jsou využívána i mrtvá (odstavená) ramena eky Moravy a n které vodní plochy vzniklé t žbou št rkopísk . 1.3.4.2. Významné vodní toky Zlínského kraje ní se odstavec .1: Významné vodní toky vymezuje Vyhláška MZe . 470/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (vyhláška .267/2005 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zp sob provád ní inností souvisejících se správou vodních tok ve zn ní vyhlášky . 333/2003 Sb.). K významným tok m Zlínského kraje pat í vodní toky Morava, Be va, Mošt nka, Rusava, Haná, D evnice, Olšava, B eznice, Kladénka, Luha ovický potok, Nivni ka, Dlouhá eka, Okluky, Senice, Byst ice, Juhyn , Kyjovka, Kolela a další. Celkov je na území Zlínského kraje stanoveno 52 významných vodních tok . Funkce vodních tok Vyhláška vymezuje i základní pojmy jako p irozené koryto vodního toku, b ehový porost apod. a rovn ž funkce vodního toku v etn funkce ekologické tj. zajiš ující vytvá ení podmínek pro vodní a na vodu vázané ekosystémy, ovliv ování mikroklimatu, spoluvytvá ení a ovliv ování charakteru krajiny. Významná ást vodních tok plní sou asn funkci biokoridor nadregionálního - Morava i regionálního RK 1593 D evnice ( ást), RK 1591 B lovodský potok, RK 1596 Olšovec aj. významu. ní se odstavec .3: Diskutovanou otázkou je využití vodních tok jako vodních cest. Aktuáln se jedná o problematiku tzv. Ba ova kanálu, tj. pr plavu Otrokovice - Rohatec, který vede cca polovinou ními a polovinou kanálovými úseky. V sou asnosti probíhají p ípravy investi ních akcí, jejichž cílem je prodloužení kanálu, a to u Rohatce prodloužení do Hodonína a prodloužení z Otrokovic do Krom íže. Ba v kanál je v posledních letech stále více turisticky využíván. Správa vodních tok Vodní toky ve Zlínském kraji jsou spravovány následujícími správci: Povodí Moravy, s.p. se sídlem v Brn , D eva ská 11 spravuje vodohospodá sky významné toky jako je Morava, Be va, Mošt nka, Rusava, D evnice, Olšava, Haná, Vlára a další (položkový p ehled je uveden v tabulce .7) a zabezpe uje rovn ž p íslušnou protipovod ovou ochranu. Zem lská vodohospodá ská správa - Oblast povodí Moravy se sídlem v Brn , zabezpe uje správu menších a drobných vodních tok p edevším v zem lské krajin jako je Kotojedka, Mojena, Žídelná aj. etn protipovod ové ochrany. (P ehled vodních tok ve správ ZVHS je uveden v tabulce . 8).

- 86 -


Lesy eské republiky, s.p., oblastní správa tok Brno mají ve správ zejména vodote e na lesním p dním fondu. (tabulka . 9) ehled údaj ke správ vodních tok , jejich charakteristiky a další údaje jsou uvedeny v tabulkové ásti dokumentace (tab. . 7, 8, 9 a 10). 1.3.4.3. Vodní plochy Na území se nachází oblast s rozsáhlými vodními plochami mezi Hulínem a Kvasicemi a mezi Ostrožskou Novou Vsí a Uherským Ostrohem (bývalá št rkovišt ). Na n kterých do-posud probíhá t žba (Hulín, Ostrožská Nová Ves), jiná jsou po rekultivaci za le ována do ploch ÚSES (biocentrum Hráza - Krom íž). Vzhledem k tomu, že niva Moravy p edstavuje velmi významnou zásobárnu písk a št rkopísk , je vyvíjen velmi silný tlak na otvírání nových lokalit t žby. Další vodní plochy p edstavují rybníky, nejvýznamn jší jsou: - soustava Záhlinických rybník na levém b ehu Rusavy (Pla avský: 44 ha, Doubravické I-V: 54 ha, ický: 14 ha a Svárov: 105 ha) - Zámecký rybník u Chropyn : 22,5 ha Specifikou údolní nivy eky Moravy jsou tzv. po ní jezera, z velké ásti reprezentovaná d ív jšími rameny eky Moravy, která byla odstavena p i regulaci. Podrobné mapování od-stavených (mrtvých) ramen bylo provedeno v rámci Projektu Morava - DÚ 04 Stav a zlepšování vodních ekosystém , hl. ešitel Výzkumný ústav vodohospodá ský T.G. Masaryka Praha, pobo ka Brno. ehled nejvýznamn jších vodních ploch je uveden v tabulkové ásti dokumentace (tab. . 17, 18). 1.3.4.4. Jakost povrchových vod Údaje k jakosti povrchových vod jsou doloženy v tabulkové ásti dokumentace (tab. . 11, 12 a 13). Celkov je možno konstatovat, že v dlouhodobém kontextu se jakost vody v tocích eské republiky významn zlepšila. V rámci eské republiky došlo od roku 1991 k eliminaci V. t ídy jakosti vod (velmi siln zne išt ná voda) jak na hlavních tocích (Labe, Vltava, Morava a Odra), tak i na v tšin jejich významných p ítok . Ve dvouletí 2002 - 2003 uvedené hlavní toky již v tšinou dosahují III. t ídy. V menších tocích došlo k p echodu jakosti vody z V. t ídy do IV. t ídy, p ípadn i do III. t ídy. Dlouhodobé zlepšení jakosti vody bylo zp sobeno p edevším výstavbou nebo intenzifikací rozhodujících istíren odpadních vod, zrušením nebo omezením výroby ady pr myslových podnik i snížením používání hnojiv v zem lské výrob . Tyto aktivity jsou podporovány „Programem drobných vodohospodá ských ekologických akcí“ (PDVEA). P ehled realizovaných akcí v rámci Zlínského kraje je uveden v tab. . 20. ní se odstavec .4: es dosažené zlepšení však nelze považovat sou asný stav za vyhovující; problematické jsou hlavn úseky vodních tok s menší vodností a vysokou kumulací zdroj zne išt ní. Velmi siln zne išt ná voda byla identifikována na tocích Haná, Olšava a Kyjovka. T mto tok m a jejich povodím je t eba dále v novat mimo ádnou pozornost, nebo se jedná o dlouhodob zne išt né toky. Jakostních cíl pro koncentrace vybraných nebezpe ných látek v povrchových vodách, které vyplývají ze Sm rnic rady Evropské unie o nebezpe ných látkách bylo v našich tocích v roce 2003 dosaženo. Nyní je nutné nalézt další reálné cílové hodnoty, kterých je pot eba dosáhnout v povrchových tocích a tím i im ená kritéria pro hodnocení chemického stavu povrchových vod. Zne išt ní tok nebezpe nými látkami nabývá na významu s tím, jak je postupn zjiš ována jejich nebezpe nost a jak jsou identifikovány kontaminované lokality. ní se odstavec .7 a vkládají nové p ehledové mapky: Na následujících p ehledových mapkách je možno srovnat vývoj kvality vody na hlavních vodních tocích dle normy SN 75 7221 v letech 2003 - 2004 a 2007 - 2008 (Zdroj: HEIS VÚV T.G.M):

- 87 -


Vysv tlivky: 1. a 2. t ída - nezne išt ná a mírn zne išt ná voda; 3. t ída - zne išt ní voda; 4. t ída - siln zne išt ná voda; 5. t ída velmi siln zne išt ná voda

Kvalita vody v nejvýznamn jších vodních tocích je významn ovlivn na mj. aktivitami v ástech povodí mimo ešené území a je ešena centráln . Povodím Moravy s.p. Z hlediska krajské koncepce jsou velmi významné malé vodní toky u nichž byl zjišt n následující stav.

- 88 -


Monitoring ZVHS v letech 2002 a 2003 pro Zlínský kraj Monitoring malých vodních tok ZVHS byl v létech 2002 a 2003 rozd len do t í základních program . a) Monitoring pro státní sí HMÚ: V rámci tohoto programu se sledují t i profily. Na t chto profilech se hodnotí 29 chemických ukazatel v pravidelných m sí ních intervalech a dvakrát ro se odebírají vzorky na biologické hodnocení (index saprobity). b) Monitoring bodových zdroj zne išt ní: V rámci tohoto programu se sleduje 11 profil . Na t chto profilech se hodnotí 18 chemických ukazatel v pravidelných m sí ních intervalech a dvakrát ro se odebírají vzorky na biologické hodnocení (index saprobity). c) Monitoring dusi nan pro pot eby Nitrátové sm rnice: u tohoto programu se rozlišují dva typy, tzv. dusi nany hlavní (hodnotí se osm ukazatel v pravidelných m sí ních intervalech, rozbory provádí akreditovaná laborato ) a vedlejší (sedm ukazatel je sledováno 3x ro , rozbory se provádí pomocí mobilních p ístroj ). Na území Zlínského kraje se odebírají vzorky ze dvanácti profil dusi nan hlavních a dvou profil dusi nan vedlejších. Celkové hodnocení jakosti vod ve Zlínském kraji Hodnocení bylo provedeno podle SN 75 7221 z roku 1998 Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod, a u ukazatel , kde byly stanoveny imisní limity podle Na ízení vlády . 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách p ípustného zne išt ní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Imisní limit je nejvýše p ípustná hodnota ukazatel zne išt ní povrchových vod. Tyto hodnoty jsou brány jako „cílový stav“, který má být dosažen, tzn. m ly by to být maximální hodnoty zne ist ní tok . Hodnoty imisního limitu jsou u v tšiny ukazatel v III. t íd jakosti (dle SN 757221/1998). Nejproblemati jšími ukazateli jsou celkový a fosfore nanový fosfor. U celkového fosforu p esahuje imisní limit 73,71% všech odebraných vzork (73,66% vzork se nachází v III. až V. t íd jakosti) a u fosfore nanového fosforu se 71% vzork nachází v III. až V. t íd jakosti (imisní limit není definován). Dalšími problémovými ukazateli jsou také enterokoky, amoniakální a dusitanový dusík, u nichž 40 - 50% vzork nevyhovuje imisnímu limitu. Nejv tší vliv na zne išt ní tok mají obce (splaškové vody) a zem lská innost (chov prasat i hov zího dobytka). Imisním limit m naopak vyhov la v tšina vzork u ukazatel : chloridy, sírany, polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a kovy, kde nevyhov l maximáln jeden vzorek. Výjimku tvo í pouze ukazatel rtuti, kde se zdá být problematická mez stanovitelnosti (deklarovaná HMÚ), která je na úrovni imisního limitu, a arsen na profilu Široký potok (viz. níže). Hodnocení jednotlivých ukazatel

Procentuální zastoupení hodnot (dle SN 757221/98) 100%

80%

60%

40%

20%

0% O2

BSK

CHSK

T OC

AOX kat. I [%]

RL kat. II [%]

k kat. III [%]

NL kat. IV [%]

NH4

NO3

Pc

PO4

Cl

SO4

kat. V [%]

Rozpušt ný kyslík: Medián rozpušt ného kyslíku na území Zlínského kraje je 9 mg/l (I. t .j.) s minimem 0.2 mg/l a maximem 18.1 mg/l. Na v tšin profil se hodnoty vyskytují pod hodnotou imisního limitu (6 mg/l), resp. v I. t íd jakosti. Pouze na profilu Morkovický potok (507-021) se

- 89 -


polovina hodnot vyskytuje pod imisním limitem. Horší situace je i na profilech Kozrálka (505-009) a Zacharka (505-010). Celkové procento vzork vyskytujících se pod hodnotou imisního limitu je 24%. V I. a II. t íd se vyskytuje 71% vzork . Biochemická spot eba kyslíku p tidenní: Medián BSK5 na území Zlínského kraje je 3 mg/l (II. .j.) s minimem 0.5 mg/l a maximem 199 mg/l. Na profilu Morkovický potok se nachází všechny hodnoty nad limitní hodnotou (6 mg/l). Na dalších t ech profilech (Kozrálka, Kotojedka – 505-012, La novský p. - 513-004 a íka – 514-009), kde minimáln polovina hodnot nespl ovala požadavky NV 61/2003 Sb. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 23%. V I. a II. t íd se vyskytuje 63% vzork . Chemická spot eba kyslíku dichromanem: Medián CHSKCr na území Zlínského kraje je 18.5 mg/l (II. t .j.) s minimem 5 mg/l a maximem 476 mg/l. Nejhorší situace je na profilu Morkovický potok, kde se tém všechny hodnoty vyskytují nad imisním limitem. Dalším problémovým tokem je Kozrálka, kde více jak t i tvrtiny vzork nevyhovují požadavk m NV 61/2003 Sb. Celkový po et vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 16%. V I. a II. t íd se vyskytuje 70% vzork . Celkový organický uhlík: Medián TOC na území Zlínského kraje je 6.4 mg/l (I. t .j.) s mini-mem 1.4 mg/l a maximem 84 mg/l. Pouze na profilu Morkovický p. se hodnoty TOC vysky-tují pravideln nad imisním limitem. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 14%. V I. a II. t íd se vyskytuje 76% vzork . Rozpušt né látky sušené p i 105°C: Medián RL na území Zlínského kraje je 540 mg/l (III. t .j.) s minimem 122 mg/l a maximem 1510 mg/l. Více jak polovina hodnot nad imisním limitem se nevyskytuje na žádném profilu. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu jsou 2%. V I. a II. t íd se vyskytuje 71% vzork . Konduktivita: Medián konduktivity na území Zlínského kraje je 71.9 mg/l (III. t .j.) s minimem 17.2 mg/l a maximem 231 mg/l. Nejhorší situace je na profilu Morkovický p., kde se všechny hodnoty vyskytují ve IV. a V. t . j. Více jak polovinu hodnot ve IV. a V. t íd jakosti jsou i na profilech Kozrálka, Zacharka, Holom a (512-009) a Dlouhá eka (512-013). Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 19%. V I. a II. t íd se vyskytuje 48% vzork . Nerozpušt né látky sušené p i 105°C: Medián NL na území Zlínského kraje je 12 mg/l (I. t .j.) s minimem 1 mg/l a maximem 6490 mg/l. Více jak polovinu vzork neodpovídajících požadavk m NV 61/2003 Sb. se vyskytují na t ech profilech (Mojena – 505-017, Morkovický p. a Holom a). Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 27%. V I. a II. t íd se vyskytuje 85% vzork . Amoniakální dusík: Medián N-NH4 na území Zlínského kraje je 0.32 mg/l (II. t .j.) s minimem 0.03 mg/l a maximem 36 mg/l. Pom rn dobrá situace je na dvanácti profilech, z nichž na ty ech profilech (Ratibo ka – 513-005, Koménka – 512-004, Lukovský p. - 514-004 a 514-005) velká tšina vzork vyhovuje požadavk m NV 61/2003 Sb. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 42%. V I. a II. t íd se vyskytuje 62% vzork . Dusitanový dusík: Medián N-NO2 na území Zlínského kraje je 0.045 mg/l (I. t .j.) s minimem 0.0049 mg/l a maximem 2.29 mg/l. Pom rn dobrá situace je na ty ech profilech (Janovský p. – 513-002, Byst ka – 513-006, Lukovský p. - 514-004 a Tichovský p. - 514-007) velká v tšina vzork vyhovuje požadavk m NV 61/2003 Sb. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 46%. T ídy jakosti nejsou v SN 757221 z roku 1998 stanoveny. Dusi nanový dusík: Medián N-NO3 na území Zlínského kraje je 1.97 mg/l (I. t .j.) s minimem 0.04 mg/l a maximem 10.84 mg/l. Hodnoty N-NO3 p ekra ují imisní limit pouze výjime a vyskytují se evážn v I. a II. t ,j. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu jsou 2%. V I. a II. t íd se vyskytuje 95% vzork . Celkový fosfor: Medián Pc na území Zlínského kraje je 0.3 mg/l (III. t .j.) s minimem 0.01 mg/l a maximem 12.6 mg/l. Nejhorší situace je na Morkovickém p., kde se všechny hodnoty vyskytují v V. . j. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 74%. V I. a II. t íd se vyskytuje 26% vzork . Fosfore nanový fosfor: Situace je velmi podobná jako u celkového fosforu, protože fosfore nanový fosfor má nejvýrazn jší podíl na celkovém fosforu. Medián P-PO4 na území Zlínského kraje je 0.23 mg/l (III. t .j.) s minimem 0.01 mg/l a maximem 9.07 mg/l. Hodnota imisního limitu není v NV . 61/2003 Sb. definována. V I. a II. t íd se vyskytuje 29% vzork . Chloridy: Medián chlorid na území Zlínského kraje je 37.9 mg/l (I. t .j.) s minimem 2.8 mg/l a maximem 302.8 mg/l. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 0.3%. Tém všechny hodnoty se vyskytují v I. t .j., jen pouze výjime se na n -kterých profilech vyskytují hodnoty náležející do vyšší t . j. V I. a II. t íd se vyskytuje 99% vzork .

- 90 -


Procentuální zastoupení hodnot (dle

SN 757221/98)

100% 80% 60% 40% 20% 0% PCB

PAU

Hg

Cd

Pb kat. I [%]

As kat. II [%]

Cu kat. III [%]

Cr kat. IV [%]

Ni

Zn

Fkoli

Chlor

ENT

kat. V [%]

Sírany: Medián rozpušt ného kyslíku na území Zlínského kraje je 97.2 mg/l (I. t .j.) s minimem 6.2 mg/l a maximem 286 mg/l. V tšina hodnot se vyskytuje v I. a II. t . j. , ale ani jedna hodnota nep esáhla imisní limit. V I. a II. t íd se vyskytuje 86% vzork . Kovy: V tšina hodnot „t žkých“ kov se vyskytují v I. a II. t íd jakosti (p es 90% vzork ) a pouze výjime p ekro í hodnotu imisního limitu. Výjimku tvo í rtu , kde je imisní limit stanoven na horní hranici I. t .j. a na této hodnot byla stanovena i mez stanovitelnosti, a arsen na profilu Široký potok, kde jsou dlouhodob vyšší hodnoty arsenu, kv li úložišti po-pílku v B lov . Na tomto profilu jsou odebírány i mimo ádné vzorky jak vody tak i sediment . Dále odebíráme vzorky p ímo v areálu úložišt v B lov . V odebraném sedimentu pod vyústí CV2 byl obsah arsenu 1932 mg/kg a v sedimentu nádrže 150 mg/kg (6.11.2003). Ve vod pod vyústí CV2 je od roku 1996 minimální hodnota 44.5 mg/l (medián 80.2 mg/l) a v nádrži je minimální hodnota 27.8 mg/l s mediánem 115.5 mg/l (6.11.2003 byla hodnota 107 mg/l). Na pravideln odebíraném profilu Široký p. (505-015) je v období rok 2002 a 2003 medián 34.5 mg/l s minimem 8.6 mg/l a maximem 70.6 mg/l. Imisní limit je pro arsen 20 mg/l; pro sedimenty je podle Metodického pokynu . 3/1996 C limit stanoven na 70 mg/kg a podle Vyhlášky .382/2001Sb. - o podmínkách použití upravených kal na zem lské p je limit 30 mg/kg. Polychlorované bifenyly a Polycyklické aromatické uhlovodíky: Medián PCB na území Zlínského kraje je 2 mg/l (I. t .j.) s minimem 1 mg/l a maximem 10.5 mg/l. V I. a II. t íd se vyskytuje 97% vzork . Medián PAU na území Zlínského kraje je 27.3 mg/l (II. t .j.) s minimem 1 mg/l a maximem 294 mg/l. V I. a II. t íd se vyskytuje 89% vzork . Ani u jednoho z ukazatel však hodnoty nep esáhly imisní limit. Chlorofyl: Medián chlorofylu na území Zlínského kraje je 2.82 mg/l (I. t .j.) s minimem 0.2 mg/l a maximem 29.7 mg/l. V I. a II. t íd se vyskytuje 97% vzork . Koliformní bakterie: Medián koliformních bakterií na území Zlínského kraje je 28 KTJ/ml s minimem 1 KTJ/ml a maximem 2800 KTJ/ml. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je17%. Více jak polovinu vzork nad imisním limitem se vyskytuje na profilech Morkovický potok a La novský potok. T ídy jakosti nejsou v SN 757221 z roku 1998 stanoveny. Termotolerantní koliformní bakterie: Medián Termotolerantních koliformních bakterií na území Zlínského kraje je 19 KTJ/ml (I. t .j.) s minimem 0 KTJ/ml a maximem 1000 KTJ/ml. Celkové procento vzork vyskytujících se nad hodnotou imisního limitu je 29%. V I. a II. t íd se vyskytuje 89% vzork . V I. a II. t íd se vyskytuje 89% vzork . Jediným profilem, kde se tém všechny hodnoty vyskytují nad imisním limitem je Morkovický potok. Enterokoky: Medián enterokok na území Zlínského kraje je 19 KTJ/ml (III. t .j.) s minimem 0 KTJ/ml a maximem 2700 KTJ/ml. V I. a II. t íd se vyskytuje 43% vzork . Na šesti profilech se vyskytuje více jak dv t etiny vzork nad imisním limitem (Morkovický p., Holom a, Janovský p. 513-002, La novský p., Hážovka a To enka – 513-012). Krom toku Holo-m a, se hodnoty vyskytují p evážn v V. t .j. Index saprobity: Index saprobity mám ukazuje ekologický stav daného úseku toku v dlouhodobém m ítku na základ výskytu a množství jednotlivých organizm . Celkov se v letech 2002 a 2003 odebraly ty i vzorky. V I. t íd jakosti se nevykytuje ani jeden ze zkoumaných tok . V

- 91 -


II. t íd jakosti t i vzorky na Janovském p., dva vzorky na toku To enka a jeden vzorek na Lukovském p. (514-005) - zbývající vzorky na t chto profilech v III. t .j. Nejhorší výsledek biologických odb je na toku Zacharka (všechny ty i vzorky v V. t .j.), dále pak na toku Kozrálka a Morkovický p. (t i vzorky v V. t .j.), což poukazuje na stabilní a dlouhodobou zát ž organickými látkami, jejichž rozkladem nap íklad dochází k snižování rozpušt ného kyslíku ve vod (srovnámeli graf s hodnotami rozpušt ného kyslíku uvidíme, že p edchozí v ta platila nap . pro Kozrálku, Zacharku a Morkovický potok). Vkládají se nov následující odstavce a problémové okruhy: Jak již bylo výše uvedeno,výchozí hodnocení jakosti vod a stanovení imisních limit bylo provedeno dle SN 75 7221 z roku 1998 a Na ízení vlády . 61/2003 Sb. V íjnu 2007 vstoupila v ú innost novela na ízení vlády . 229/2007 Sb., kterým se toto na ízení m ní. Aktuálním právním p edpisem je v sou asnosti její novelizace ve zn ní na ízení . 23/2011 Sb. Na ízení . 23/2011 Sb. je d ležitým provád cím p edpisem zákona . 273/2010 Sb., o vodách a stanovuje edevším emisní limity pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody. Na ízení vlády reaguje na zm ny v novele vodního zákona . 150/2010 Sb. (§ 15a, § 38 a § 39) a upravuje zejména kategorizaci ohlašovaných výrobk pro vypoušt ní do vod povrchových nebo nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškod ování odpadních vod a podmínky jejich použití. Dále stanovuje ukazatele p ípustného zne išt ní pro vypušt ní odpadních vod ovliv ujících kvalitu vody t chto oblastech a podmínky vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových jako takových. V sou asnosti je možno považovat za velký problém p etrvávající, stále vysoký obsah fosforu, který významn napomáhá ší ení a množení sinic ve vodních tocích a p edevším ve vodních nádržích. Trend je v posledních 10 letech i díky ast jším obdobím letních veder dosti výrazný a zna limituje možnosti rekrea ního využití, p edevším vodních ploch. Problémové okruhy - V dlouhodobé perspektiv

ešit problematiku ší ení sinic ve vodní tocích a nádržích

1.3.4.5. Záplavová území, ochrana p ed povodn mi ní se celá kapitola: Záplavová území (ve smyslu vodního zákona .254/2001 Sb.) byla stanovena p edevším u významných vodních tok . Pokud se tak nestalo, je jako územní limit využívána ára hranice skute né záplavy z roku 1997. Záplavová území jsou stanovena pro jednotlivé významn jší toky a pr žn aktualizována, stejn jako Povod ový plán správního obvodu Zlínského kraje (viz.: http://povoden.kr-zlinsky.cz), který p edstavuje základní dokument pro ízení ochrany p ed povodn mi na území kraje. Povod ový plán ve své mapové ásti odkazuje na web portál Zlínského kraje, kde je na možno nahlížet do mapové aplikace "Záplavová území". ed uvedením nového stavebního zákona, který nov koncipuje ÚPD na krajské úrovni, tj. zásady územního rozvoje p edstavovala územní základem protipovod ové ochrany 2. zm na územního plánu velkého územního celku Zlínské sídelní aglomerace (1998), která odrážela bezprost ední reakce na povodn v roce 1997 a stanovila hlavní zásady ochrany zastav ných území p ed povodn mi. Byla navržena diferencovaná ochrana p ed povodn mi následovn : 1. zóna protipovod ové ochrany - stávající sídelní útvary Plošný dosah navrhovaných opat ení (p edevším hrází) vychází z rozsahu zátopy povodn VII/1997. edpoklad návrhu je ochrana prakticky maximální. Do této skupiny priorit ochrany pat í áste i vodní zdroje a p ípadné rozvojové plochy sídelních úvar , pokud je možné je ochránit v rámci opat ení chránících stávající zástavbu. Pokud ale lze zajistit ochranu p ípadných rozvojových ploch v niv jen rozší ením opat ení chránících stávající zástavbu, je doporu ováno, je z nivy vymístit. Jako poslední možnost je technická ochrana takových míst. Hranice této zóny je pom rn ost e vymezena v zaplavených územích, a to technickým opat ením, vesm s hrází. 2. zóna protipovod ové ochrany - intenzívní zem lské kultury Protipovod ová ochrana je podstatn menší a diferencovaná. P ipouští se rozlivy povod ových pr tok na intenzívn zem lsky využívané p od cca Q5, a to ješt v tom p ípad , že taková ochrana nep inese výrazné komplikace s technickým ešením, pot ebu vysokých investic nebo konflikt se zájmy ochrany

- 92 -


írody. V p ípad , že k takovým problém m dojde, je navrhován p evod zem lských pozemk v nivách na trvalé travnaté porosty, kterým pravidelná záplava neškodí. 3. zóna protipovod ové ochrany - lužní biotopy Ochrana lužních biotop (les , luk, ostatních ploch typu mok ad apod.) proti povodním nebude žádná, naopak snahou návrhu je umožnit pravidelné povod ové rozlivy z koryt na tyto plochy v režimu co možná nejbližším režimu p irozenému. V roce 1998 byl zpracován Generelu protipovod ové ochrany v povodí Moravy (Povodí Moravy a.s., Aquatis, a.s.). Ten navrhl následující prvky protipovod ového systému: 1. Vnit ní hráze: dimenzované na pr toky od cca Q5, které ohrani í „vnit ní inundaci“ - 3. zónu. Tyto odsazené hráze budou odd lovat nechrán né lu ní biotopy a intenzívn využívanou zem lskou p du. Ve v tšin p ípad tyto hráze existují a nep edpokládá se výrazn jší zásah do stávajícího systému. 2. Vn jší hráze: dimenzované na maximální ochranu sídel a dalších objekt - ochrana 1. zóny. To budou hráze, které ohrani í „vn jší inundaci“ (tedy nap . ásti sídel p echázející do paty ní terasy, a tedy i do nivy), ale i sídla uvnit nivy - ostrovní ochrana (nap . Bílany). 3. Odleh ovací koryta: mají za úkol doplnit kapacitu koryt v sídlech. P íklad využití: Krom íž. 4. P né vzdouvací hráze: tj. stávající nebo navrhovaná t lesa násyp nap nivou (vesm s dopravních staveb) vytvá ející hráze potenciálních suchých poldr . Mají za úkol velmi mírn vzdout (max. hloubka cca 2 m) plošn odtékající vodu a zvýšit tím reten ní ú inek inundace nezastav ných ploch (2. a 3. zóny). Tyto hráze budou opat eny objekty, které umožní vzdutí pr tok tak, aby voda neohrozila sídla a musí umožnit bezpe ný odtok v tších pr tok a objem . Pro jejich trasování jsou využívána stávající i výhledová t lesa dopravních staveb. Alternativou k této variant je vybudování škrtících tratí v t chto t lesech.Tento typ objektu bude volen, jen pokud hydrotechnická studie prokáže nezbytnost ízení nebo ovliv ování inundací. V každém p ípad stává zachován požadavek na ochranu nivy proti jakékoliv trvalé záplav . 5. Inunda ní mosty a propusti Tato za ízení jsou navrhována tam, kde zemní t lesa (op t p evážn silnic a železnic) brání rozlivu nebo odtoku vody 6. Regula ní objekty Pevné i manipulovatelné budou mít za úkol doplnit hrázový systém v klí ových místech a umožnit bezpe né p evedení vody do níže položených poloh, p ípadn regulaci odtoku. Mohou být využity jezy, pevné p elivné hrany, stavidlové uzáv ry, škrtící trati pro odtok malých pr tok za b žných stav , zp tné klapky, pevné nebo mobilní erpací stanice pro odvedení pr sakových vod v záhrází a další objekty. Pro odtok vody z inundace do ohrázovaných recipient po opadnutí povodn mohou být využity hrázové propusti. Obecné návrhy Vylou it nové trvalé stavby z nivy mimo ty, které jsou v daném míst nezbytné pro vlastní stávající funk ní využití ploch (2. a 3. zóna). Vymístit z nivy všechny potenciální zdroje zne išt ní z nivy (pr myslové odpadní vody, sklady ropných látek a jiných chemikálií, atd.). Umožnit rozliv povod ových pr tok do nivy na zem lskou a lesní p du (mimo zastav ná území) od cca Q5 podle pot eb efektivní retence vody v nivách. Zajistit pr to nost nivy (inunda ní mosty a propustky pod zemními t lesy komunikací). Koruny dálnic, rychlostních komunikací, silnic I. a II. t ídy a železnic musí být nad hladinou Q100. Manipulaci s vodami a p ípadn z ízení objekt umož ujících ízenou inundaci volit podle výsledk hydrotechnické studie, pokud tato prokáže, že je to nezbytn nutné k ochran níže ležících sídel. Sídla a stávající výrobní areály chránit hrázovým systémem v kombinaci s použitím nádrží a poldr . Jedná se o nejú inn jší zp sob ochrany území p ed povodn mi, který je i ekonomicky efektivní. Výsledný zp sob ochrany navrhnout až po vyhodnocení z hlediska ochranného ú inku, vlivu na životní prost edí a ekonomického vyhodnocení vzhledem ke škodám, kterým je opat ení schopno zabránit. Prov it kapacitu všech most a v p ípad , že významn vzdouvají vodu provést rekonstrukci. Ve všech p ípadech ohrožení území vlivy zp tného vzdutí vody a zatopení vnit ními vodami nebo zvýšením hladiny podzemní vody nad úrove terénu navrhnout místn vhodná opat ení na odstran ní nebo zmírn ní t chto jev (uzáv ry, ohrázování vyústních tratí, systém sb rných p íkop , erpání atd.).

- 93 -


Ochrana vodních zdroj z stane na stávající úrovni z hlediska ohrázování (u povrchových zdroj ¬p ímých odb nebo infiltrací s krátkou dobou zdržení vody v horninovém prost e-dí). Po ítá se jen s opravami a údržbou hrází. U studní p ípadn dopln ní nebo úprava obsyp zhlaví studní. Hlavním zp sobem ochrany vodních zdroj z hlediska povodní je vy-míst ní všech potenciálních zdroj zne išt ní z nivy (pr myslové odpadní vody, sklady ropných látek a jiných chemikálií, atd. nebo alespo d kladná ochrana tohoto zdroje - emisní princip). Vedle technických opat ení je uvažován i návrh revitalizace vodních tok : Obecn je vymezena územní rezerva pro revitalizaci koryt tok (pro biotechnické úpravy, úpravy trasování, samovolné korytotvorné procesy, dopln ní b ehových porost nebo travnaté pásy, aj.). Tato územní rezerva je vymezena mimo zastav ná území obcí. Územní rezerva je vymezena pro extravilán diferencovan podle velikosti a významnosti tok . Uvedená ší ka znamená minimální ší ku koridoru ur eného pro revitalizaci. V rámci revitalizace je možné vybudovat i odsazené hrázky s protipovod ovým ú elem dimenzované na cca Q5. Hráze se do stanovené ší ky územní rezervy nepo ítají, protože na nich jsou odlišné ekologické podmínky: - Morava: prostorové nároky ve vymezeném prostoru nadregionálního biokoridoru a biocenter všech úrovní v etn p vodních ramen, územní rezerva alespo na 1 b ehu 50 m od b ehové hrany, funk ní nároky jsou obsaženy v následující kapitole. - Ostatní významné toky v extravilánech: Mošt nka, Rusava, D evnice, Haná a Olšava - celková ší ka koridoru minimáln 50 m. - St edn významné toky: Mojena od Záhlinických rybník po Moravu, Kotojedka, B eznice, Olšavka - celková ší ka koridoru minimáln 30 m. - Ostatní toky a meliora ní kanály trvale zvodn lé - celková ší ka koridoru minimáln 20 m. Uvedené ší e obvykle není možné dodržet v intravilánech, proto hydrografická sí v t chto úsecích musí umož ovat alespo migraci autochtonních bentických organism (migra ní úseky). Územní rezerva není vymezena ani kolem horních tok a iniciálních úsek vesm s ob asných vodote í. Zájmy formulované státním programem revitalizace ních systém a obecn navrhovaná opat ení jako zadání pro další stupn projektových a realiza ních prací však platí i pro tato území. Podrobná specifikace revitaliza ních zásah a skute pot eb-ných ploch bude vymezena specializovanými pracemi. Po jejich provedení a realizaci bude ukon eno územní hájení t ch ploch, které nebudou pro revitalizaci využity. Revitalizace Moravy eka Morava jako nejvodnat jší tok Moravy se svými p ítoky vytvá ela v minulosti hustou ní sí , sestávající krom bohat meandrujících hlavních tok i z mnoha ramen v r zných stádiích vývoje, od trvale pr to ných ramen až po po ní telmy a vysychající t . Toto bohatství a rozmanitost vodních biotop podmi ovalo i bohatost a rozmanitost životních forem na vodu vázaných. Cílovým stavem v oblasti by m l být z hlediska zájm revitalizace ní systém, vyzna ující se dobrou jakostí vody a p íznivými podmínkami pro život p vodních druh vodních organism . Krom zlepšení jakosti vody v tocích je k tomu nutno zejména zlepšit morfologické vlastnosti dna a b eh (p ílišné zjednodušení p i úpravách) a zpr chodnit tok ek pro migraci ryb. Proto jsou okolo jez navrhována obtoková ramena, plnící funkci rybochod . Realizace t chto rybochod je významná nejen z hlediska ochrany p írody, nýbrž i z hlediska rybá ství, nebo v jejím d sledku lze p edpokládat i zvýšení úlovk hospodá sky významných druh ryb. Dále je navržena i obnova ních ramen. R zné druhy ních ramen jsou pro adu druh ryb životn ležité nejen jako celoro ní stanovišt , ale i jako místo rozmnožování. V rámci revitalizace tedy lze odstavená ramena rozd lit do n kolika skupin. ást ramen by m la být zpr to na, p emž by bylo žádoucí spojit více ramen nacházejících se v relativn t sné blízkostí do jednoho vedlejšího ramene. Spojovací úsek by m l být rovn ž proveden jako meandrující. Pr tok vody vedlejšími rameny by m l být co nejvyšší, nem ly by v nich být pokud možno budovány žádné p né stavby. Další ást ramen by m la být upravena jako parapotamony, tj. ramena „slepá“, napojená na hlavní tok nebo vedlejší rameno trvale svým dolním koncem. U t etí skupiny odstavných ramen se pak navrhuje pouze snížit úrove terénu mezi hlavním tokem a ramenem tak, aby ke spojení ramene s hlavním tokem docházelo pouze za vyšších vodních stav . V poslední skupin odstavených ramen se pak navrhuje ponechat sou asný stav, tj. tém úplné odd lení od hlavního toku relativn vysokou úrovní okolního terénu. Volba formy revitalizace konkrétních odstavných ramen by m la být zvolena na základ zhodnocení spádových a pr tokových pom a výskytu jiných typ ramen v okolí lokality v podrobn jší speciáln zam ené dokumentaci. Výše uvedený koncept protipovod ové ochrany vychází p edevším z Generelu protipovod ové ochrany v povodí Moravy, zpracovaném a.s. Povodí Moravy a Aquatis, a.s. v roce 1998. Tento dokument je dále

- 94 -


rozpracovávaný, návrhy opat ení jsou prov ovány hydro-technickými studiemi, povod ovými modely a dalšími postupy. Vedle Povodí Moravy s.p. vstupuje do protipovod ové ochrany ada dalších subjekt : m sta, velké závody, ekologické iniciativy p ipravující vlastní konkrétní ešení ochrany p ed povodn mi. Prakticky dokon ena je protipovod ová ochrana m sta Otrokovice, nové alternativy jsou uvažovány nap . v ipravovaném novém územním plánu m sta Krom íže. Rovn ž velké pr myslové podniky - Barum Continental Otrokovice s.r.o., PIPELIFE - Fatra aj. p ipravují vlastní koncepce ochrany p ed povodn mi. Ekologickou variantu Protipovod ové ochrany Moravy a Be vy zpracovala Unie pro eku Moravu. Na povodn v roce 1997 bylo pohlíženo jako na vícemén výjime nou záležitost. Avšak ani povodn v roce 2002, které postihly zejména povodí Vltavy a Labe, neobnovily diskuse nad komplexním ešením protipovod ové ochrany pro celá povodí a vesm s jsou p ipravována a realizována technická protipovod ová opat ení. Revitalizace vodních tok jsou podporovány MŽP prost ednictvím programu Revitalizace ních systém (PR S). P ehled realizovaných akcí na území Zlínského kraje je uveden v tab. . 19. V roce 2006 byl zpracována Studie ochrany p ed povodn mi na území Zlínského kraje (Hydroprojekt CZ a.s., Arvita P spol.s.r.o.). Ta p edstavuje komplexní studii ochrany p ed povodn mi a také obsahuje návrh opat ení na území kraje. Základní cíle studie: - zhodnocení stávajícího stavu ochrany p ed povodn mi na území Zlínského kraje jako východiska pro následné ešení opat ení vedoucích k požadovanému zlepšení stavu - Prov ení srážkoodtokových pom pro zadavatelem stanovená díl í povodí, vyhodnocení kritických profil a jejich vlivu na vznik povod ových stav a míru ohrožení povod ovými situacemi - vymezení opat ení, v jejichž možnostech je omezení negativních dopad povod ových stav , které nelze eliminovat (technického rázu i organiza ního charakteru) - vymezení možných preventivních opat ení, sm ujících jak k zásah m v p ístupech k takovému využívání území, které by nep ispívalo k akceleraci vzniku povod ových situací, tak k zásah m biotechnického i technického rázu, podporujícím zvýšení reten ních schopností povodí a stabilizaci jeho vodního režimu - návrh opat ení v území, jako jsou zm ny v užívání pozemk , zm ny rostlinného pokryvu, prov ení možnosti zatrav ování p irozených inundací, návrh protierozních mezí a vegeta ních pás , zm ny ve strukturách krajiny provád né z d vodu zachycení vody v povodí a zpomalení odtoku - návrh technických opat ení v povodí pro zmírn ní ú ink povodní - zachycením ásti - jejího objemu a tím snížení kulmina ních pr tok , p ípadn jejich asového rozložení a posunu. Zvažována bude i specifická ochrana dalšími možnými technickými zásahy. Tato koncepce mimo jiné p edstavuje podklad pro plán oblasti povodí Moravy a Plán oblasti povodí Dyje a také slouží jako podklad pro ÚP obcí. Aktuální výslednicí na úrovni kraje p edstavuje soubor protipovod ových opat ení stanovených a závazn vymezených v rámci Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Ty sestávají ze: - stávajících a navržených ochranných hrází (val ) - nov navržených suchých vodních nádrží 1.3.4.6. Mok ady, prameny a prameništ , rašeliništ Zatímco o vodní tocích a vodní plochách hospodá sky využívaných existuje celá ada údaj a informací, ekologicky mimo ádn významné mok adní biotopy nejsou dostate zmapovány. Ramsarská úmluva definuje mok ad jako: území bažin, slatin, rašeliniš i území pokrytá vodou, p irozen i um le vytvo ená, trvalá i do asná, s vodou stojatou i tekoucí, sladkou, brakickou i slanou, jejíž hloubka i odlivu nep esahuje 6 m. eský Ramsarský výbor zpracoval publikaci Mok ady eské republiky (1999), která p edstavuje doposud nejúpln jší p ehled mok ad a byla hlavním a nejucelen jším zdrojem in-formací pro tuto koncepci. ehled zájmových lokalit v ešeném území v etn jejich vý-znamu je uveden v tabulkové ásti dokumentace (tab. . 30). Nejvýznamn jší mok ady, svým významem p esahující rámec eské republiky, se nacházejí na území Zlínského kraje v údolní niv Be vy (St ední Pobe ví, Chory ské rybníky) a v údolní niv Moravy (Filena, Záhlinické rybníky). Zatímco na mén intenzivn využívaném Vsetínsku je evidováno cca 100 mok ad , na Krom ížsku, Hradiš sku a Zlínsku je to mén než 10 lokalit. V t chto okresech jsou evidovány zejména regionáln význanmné mok ady. V každém p ípad je p ehled zejména lokálních mok ad v zájmovém území neúplný a p edevším nejsou (a to ani evidované) p esn ji

- 95 -


lokalizované. Aby bylo možno mok ady efektivn chránit, je nutná jejich inventarizace zejména na lokální úrovni v etn identifikace rostlinných a živo išných druh vázaných na tyto lokality. Zvláštním typem mok ad jsou prameništ se širokou škálou kvality vody, pop . i s r znou teplotou výv ru. Nejfrekventovan jší jsou svahová prameništ dochovaná p edevším na Valašsku. Chudá a kyselá prameništ , asto charakteru p echodových ašeliniš s dominnantním rašeliníkem se nacházejí edevším na Vsetínsku, na Zlínsku se dochovala jediná mikrolokalita v lesích u Kašavy. Výv ry podzemních vod jsou tradi , zejména v návaznosti na turistické trasy, upraveny do podoby studánek. Nejvýznamn jší z nich mají charakter poutních míst (Hostýn, Provodov). Vyskytují se zde také prameny ze skupiny minerálních vod uhli itých a to zejména ve zlomu v zemské k e v pásmu B ezová Suchá Loz - Nezdenice - Luha ovice (Lázn Luha ovice). asté jsou i sirné vody s výskytem sirovodíku, které se vyskytují p edevším v ra anské jednotce magurského flyše a jsou roztroušeny po celém kraji. K nejvýznamn jším pat í lázn v Ostrožské Nové Vsi a Smra avka u Buchlovic. V pr hu mapování pro vytvo ení soustavy Natura 2000 bylo nalezeno sirné jezírko v lesích u Doubrav a nové nálezy nejsou vylou eny. V tší ást pramen je chrán na, avšak souborný p ehled chybí. Seznam chrán ných sirných pramen okresu Zlín je uveden v tab. . 31. Souborn jsou vodní a mok adní plochy podchyceny ve výkresové ásti dokumentace (výkres C.1). Vkládá se nov následující odstavec: Na úrovni ob anského sdružení Actaea mezi lety 2003 - 2005 probíhal projekt Zachra me karpatské mok ady (viz.: http://hostetin.veronica.cz/116/zachranme_karpatske_mokrady/?language=cs ). ní se bod .1, nov vkládá bod .2 Problémové okruhy - Alternativní ešení protipovod ové ochrany s d razem na biologické aspekty - Koncep ní ešení problematiky územních st et sídel (jejich rozvoje) se zónami inundace a to v kontextu celého povodí - P echod od díl ích na plošné revitalizace vodního režimu krajiny - Podpora funkcí ekosystém údolních niv a mok ad - Odstran ní identifikovaných bariér na tocích - Vodní a mok adní biotopy - siln ohrožené a doposud málo zmapovaná oblast ochrany p írody - Vytvá ení podmínek pro ochranu a rozvoj stanoviš živo ich a rostlin vázaných na vodu

- 96 -


1.3.5. Stav krajiny Krajinu zejména v posledních desetiletích významn ovlivnila rozsáhlá urbanizace a intenzifikace zem lské i lesní výroby. Zvláš nebezpe ná je ztráta krajinné diverzity, mizení p echodových (ekotonových) ploch, které mají stabiliza ní funkci a vyzna ují se velkou biologickou rozmanitostí (rybni ní rákosiny, remízky, meze, vlhké nivní louky apod.). Výrazn se snížila pr chodnost krajiny (p edevším v sledku realizace liniových staveb a scelování zem lských pozemk ), což negativn ovliv uje nejen voln žijící živo ichy a plan rostoucí rostliny, ale i lov ka samého. Mnohde byly vážn narušeny estetické hodnoty krajiny a krajinný ráz, což má nejen nep íznivé psychosociální ú inky, ale i negativní ekonomické d sledky. Obnova krajiny je podporována v rámci „Programu pé e o krajinu“ (PPK). P ehled realizovaných akcí na území Zlínského kraje je uveden v tab. . 21. Krajina je z hlediska zájm ochrany p írody i spole nosti prostorem a tato hodnota by m la být zachována i do budoucnosti. V sou asnosti ji znehodnocuje expanze p ím stské zástavby, zóny supermarket , sklad , satelity rodinných domk a asto i soliterní výstavba rozptýlená podle asto nahodilých zám , což znamená zna ný úbytek nezastav ného prostoru jako jedné z významných kvalit volné krajiny. Rozvoj silni ní a dálni ní sít je doprovázen vedle již zmín ných areál výstavbou reklamních mega a gigaboard , krajinné horizonty jsou obsazovány negativními dominantami vysíla , nejnov ji v trných elektráren. Do prostoru moravní nivy je soust spole ností otevírat další lokality.

ována velkoplošná t žba št rkopísk , projevuje se snaha t žebních

Pr žn pokra ují nebo jsou p ipravovány práce na odstra ování starých ekologických zát ží dle seznam odpadového hospodá ství v lokalitách - Zborovice, Hulín, Byst ice pod Hostýnem, Vsetín, Holešov a Morkovice. Území Zlínského kraje se vyzna uje narušeným vodním režimem, což se pr žn projevuje vodní erozí a i p ívalových srážkách místními povodn mi. Stav lesních i zem lských ekosystém je popsán v p íslušných kapitolách. Vkládá se nov následující odstavec: Specifikem v rámci karpatské oblasti, do které území Zlínského kraje spadá, je pak vyšší riziko sesuv na flyši, které m že významn ji nar stat v obdobích s déle trvajícími srážkovými aktivitami. ní se odstavec .6 (nov pod .7): Výskyt nep vodních - invazivních druh rostlin je na území celého kraje sledován. Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) byl v podstat zlikvidován a p ípadný výskyt se týká pouze drobných polpulací. Nejproblemati jší situace je u k ídlatky (Reynoutria sachalinensis, R. japonica, R. bohemica) jejíž výskyt je rámcov zobrazen na následujícím kartogramu: Porost k ídkatky je nebezpe ný agresivitou jejího ší ení, nebo pom rn rychle vytla uje z krajiny citliv jší domácí druhy v etn vzácných a chrán ných. V druhé polovin devadesátých let prob hlo na jednotlivých okresech mapování výskytu ídlatky. V její likvidaci je nejúsp šn jší okres Uherské Hradišt , kde je v sou asné dob situace pln pod kontrolou. Nejproblemati jší je stále situace na Vsetínsku, kde v n kterých úsecích Be vy k ídlatka v rámci b ehových porost vytvá í souvislé pásy. K ídlatka se dále vyskytuje na Zlínsku a Krom ížsku. Na následujícím kartogramu je p ehledn znázorn n výskyt invazivních druh ve Zlínském kraji (k ídlatka sp. a bolševník velkolepý).

- 97 -


ní se odstavec .7 (nov pod .8) Z dalších nep vodních druh se rozši uje p edevším netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), trnovník akát (Robinia pseudacacia), javor jasanolistý (Acer negundo), dále pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) a slune nice ro ní a to v teplejších oblastech kraje, p edevším v Pomoraví. Vkládají se nov následující odstavce: V eské republice je registrováno celkem 90 druh , které jsou považovány za invazní. Ší ení invazních druh p edstavuje závažný problém. V p ípad masivního ší ení n kterých druh (nap . bolševníku velkolepého) je rizikovým nejen rozvrácení až destrukce p vodních ekosytém ale i rizika ohrožení zdraví lov ka. Jako jeden z mnoha faktor m že masivní ší ení n kterých invazních druh p edstavovat i významný zdroj alergen pro citliv jší ást obyvatelstva, kterých p ibývá, což p edstavuje závažný spole enský a zdravotní problém. Je také nutno konstatovat, že opat ení proti ší ení invazních druh jsou pom rn nákladná. Zlínský kraj v roce 2010 vy lenil na boj proti invazním rostlinám na svém území 150 tisíc korun, další finan ní prost edky lze získat z fond EU. V širším m ítku nelze p ehlédnout také hospodá ské škody zp sobené invazními druhy rostlin a živo ich v zemích EU, kde se tyto škody podle odborných odhad pohybují okolo 10 miliard eur ro . Dlouhodob vnímaným problémem, je pustnutí zem lsky dosud obhospoda ovaných pozemk ve volné krajin , zejména v okolí velkých m stských aglomerací, a to v souvislosti s jejich potenciálním využitím jako stavebních parcel ale i z d vodu nezájmu o zem lské obhospoda ování t chto pozemk . Situace v rámci Zlínského kraje však zatím není natolik závažná. Závažná je také postupná fragmentace krajiny v okolí m stských sídel a to jak vlivem suburbanizace (výstavba satelitní m ste ek, obchodních a logistických center) tak i ve volné krajin výstavbou liniových staveb, p edevším silnic a dálnic. Tento trend zatím není na území Zlínského kraje tak výrazný. Nicmén nap . krajinný prostor podél eky Moravy, který z podstaty geografie slouží jako p irozený, historicky dlouhodob využívaný dopravní koridor sever - jih, p edstavuje v rámci kraje území pod nejv tším antropickým tlakem. K fragmentaci také mohou p isp t rychlostní silnice I/55 a také proponovaný zám r napojení na Slovensko rychlostní komunikací R49, po jejich dobudování. es v mnoha sm rech neuspokojivý stav krajiny se v zájmovém území uchovaly cenné a plošn rozsáhlé ásti p írody v relativn dobrém stavu nebo stavu, který dává dobré p edpoklady pro obnovu p írodních proces . Tyto krajinné segmenty, pokud nebyly doposud vyhlášeny za zvlášt chrán ná území, jsou vymezovány jako skladebná ást územních systém ekologické stability, pop . jsou aktuáln navrhovány k za len ní do soustavy Natura 2000.

- 98 -


1.3.5.1. Územní systémy ekologické stability Územní systém ekologické stability je legislativn zakotven v zák. .114/1992 Sb. NR ze dne 26.2.1992 (s inností od 1.6.1992), provád cí vyhlášce .395/1992 Sb. a dalších oborových p edpisech. Pro formulování celkové koncepce funk ního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupe ÚSES, který tvo í základní rámec ekologické stability, od n hož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovn a na n navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací ních systém , lesní hospodá ské plány, územn plánovací dokumentace sídel atd. Cílem územního systému ekologické stability je p isp t k vytvo ení ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajišt na možnost využívání vyžadovaných produk ních a mimoproduk ních funkcí - "trvale udržitelný život". Generely územních systém ekologické stability byly na území Zlínského kraje zpracovávány již od roku 1992 - 93. Následn pak byly dopracovávány do podoby samostatných plán ÚSES, okresního generelu nebo zapracovávány v r zném stupni podrobnosti do územních plán jednotlivých obcí. Z tohoto asového d vodu územn technický podklad nadregionální a regionální ÚSES R, který byl v roce 1996 vypracován Spole ností pro životní prost edí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prost edí a Ministerstva pro místní rozvoj, nebyl ani nemohl být zapracován v plném rozsahu do územn plánovacích dokumentací do oborových dokument . ní se všechny následující odstavce kapitoly: Závazná koncep ní podoba nadregionální a regionální úrovn ÚSES pro celé území kraje je v sou asné dob obsažena v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Zlínského kraje. ešení ÚSES v rámci ZÚR je evzato z dokumentace NR a R ÚSES Zlínského kraje (ARVITA P, spol. s r. o., 2003, jejíž digitální mapový výstup provedl revizi a harmonizaci všech díl ích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné zm ny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z napln ní metodických parametr ÚSES. Prvky NR a R ÚSES Zlínského kraje dle ZÚR jsou obsaženy ve výkrese C.2 Ochrana írody a krajiny a jejich p ehled je uveden v tab. . 22. Závazná podoba místní úrovn ÚSES je obsažena v platné územn plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí, ípadn v dokumentacích komplexních pozemkových úprav (KPÚ). Tyto dokumentace podle doby svého vzniku r znou mírou odrážejí koncep ní podobu místního ÚSES obsaženou v aktualizovaných dokumentacích oblastních a okresních generel ÚSES zpracovaných pro území okres Uherské Hradišt , Zlín a Krom íž v letech 1997 - 2005. Vzhledem k existenci r zných typ dokumentací s r znou mírou závaznosti a návazností ešení a s znými daty vzniku dosud stále místy p etrvává stav s ne zcela dokonalým funk ním provázáním ešení místní úrovn ÚSES a jejím napojením na hierarchicky vyšší úrovn ÚSES. 1.3.5.2. Významné krajinné prvky (VKP) Významné krajinné prvky jsou definovány v §3 zák. .114/1992 Sb. NR následovn : VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny utvá í její typický vzhled nebo p ispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje podle §6 orgán ochrany p írody jako významný krajinný prvek, zejména mok ady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamen lin, um lé i p irozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost sídelních útvar etn historických zahrad a park . Podle §4 odst. 2 zákona jsou VKP chrán ny p ed poškozováním a ni ením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabiliza ní funkce. K zásah m, které by mohly vést k poškození nebo zni ení VKP nebo ohrožení i oslabení jejich stabiliza ní funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opat it závazné stanovisko orgánu ochrany p írody. Informace k VKP jako je les, vodní tok, rybník, jezero jsou znázorn ny ve výkresech C.1 Land use a C.2 Ochrana p írody - stav. Pro vymezení pojmu „údolní niva“ je využíván výklad legislativního odboru MŽP (V stník MŽP 4/1993) který specifikuje údolní nivu jakožto biotop “jehož utvá ení, složení a vzájemné vztahy jeho jednotlivých složek jsou ovliv ovány hydrogeologickými pom ry vodního toku (výše hladiny spodní vody, ob asné záplavy)“. Údolní niva je charakterizována geomorfologicky (utvá ením terénu), edevším však druhovým spektrem typických rostlinných spole enstev (doprovodné b ehové porosty, spole enstva vlhkomilných druh rostlin - lužní lesy, pob ežní k oviny, rákosiny, porosty ost ic, nitrofilní spole enstva vysokých bylin). Terénními úpravami, zástavbou i jinými technickými zásahy ztrácejí tyto

- 99 -


prostory sv j p irozený charakter a nejsou pak (p estože jejich fyzikáln -hydrologická charakteristika m že stat zachována) hodnoceny jako údolní niva ve smyslu §3 zákona. Vymezení hranic údolní nivy je tedy otázkou biologického hodnocení stavu tohoto území s ohledem na funkci toku v n m. Z výše uvedeného vyplývá, že je nutno vymezení údolní nivy a zásahy v údolní niv individuáln s p ihlédnutím ke stavu území.

posuzovat vždy

ní se odstavce . 1 a 2: Typická rašeliništ jsou ve Zlínském kraji velmi vzácná. P edpokládaný výskyt je zejména na okrese Vsetín (nap . lokalita Pod Drastihlavou evidovaná v rámci optimalizace sít MZCHÚ). Pro komplexní identifikaci t chto mimo ádn cenných lokalit lze využít výstupy z mapování biotop v rámci soustavy Natura 2000. Z p íbuzných biotop se na území kraje vyskytují slatiništ a p novcová prameništ (biotopy zastoupené nap . v rámci EVL Ond ejovsko, PP Mok ady Vesník, lokalita Pod Drastihlavou apod.). Pokud se týká registrovaných VKP, na území Zlínského kraje existuje velký rozptyl v kvalit i podrobnosti vyhlašovacích podklad . Na mapovém portálu JÚAP (http://www.juap-zk.cz) jsou prezentovány územn analytické podklady kraje. V rámci limit využití území a hodnot území jsou zde prezentovány mimo jiné i registrované významné krajinné prvky. V sou asnosti je dle podklad JÚAP na území kraje vymezeno 83 segment vedených jako významné krajinné prvky. Vedle maloplošných segment krajiny jsou jako VKP registrovány i významné stromy. V tabulkové ásti dokumentace jsou však prezentovány jen ty VKP, které spl ují zákonem požadované náležitosti (tab. . 23). 1.3.5.3. Krajinný ráz Ochrana krajinného rázu je zajišt na p edevším v p írodních parcích, které byly vyhlášeny v územích se soust ed nými estetickými a p írodními hodnotami. Souhrnná dokumentace krajinného rázu Zlínskému kraji chybí. Jsou zpracována pouze díl í hodnocení krajinného rázu v rámci urbanistických studií (Pomoraví, Ch iby, Bílé Karpaty). V rámci koncepce bylo proto zpracováno základní krajiná ské hodnocení s využitím p vodních podklad „ Územní pr t významných prvk krajiny - Jihomoravský kraj. Severomoravský kraj, Praha, Terplan, 1978. Použitá typologie vychází z klasifikace autor Stanislava Muranského a Pavla Naumana, která má dv roviny: a) p ísn objektivní typologickou (hodnotí soubor ekosystém dy)

podle struktury využívání

b) intersubjektivn hodnotící (podle hodnot životního prost edí, z ejmých ve vzhledu krajiny). Hodnocení za ínalo stanovením p íslušnosti území k t em typ m krajiny podle vzájemné relace p írodních a lov kem vytvo ených prvk , dle údaj evidence kultur. Na tuto typizaci pak navázalo vlastní krajiná ské hodnocení v užším smyslu, které se skládá z hodnocení ekologického a estetického. Základním kritériem pro typologii krajiny byl zvolen koeficient ekologické stability (KES) podle vzorce: KES = Lesní p da + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + rybníky + ostatní vodní plochy orná p da + chmelnice + zastav né plochy Vzorec schematicky vyjad uje pom r ploch s trvalými ekosystémy k plochám zbavovaným vegetace trvale nebo v každoro ních cyklech, tedy ploch ekologicky stabilních a nestabilních. i hodnot KES

p evažuje na katastrálním území s velkou pravd podobností

pod 0,39

krajina pln antropogenizovaná (typ A)

0,90 – 2,89

krajina harmonická (typ B)

nad 6,20

krajina relativn p írodní (typ C)

ní se následující odstavec: Vymezení krajinných typ je zpracováno na úrovni kraje v m ítku 1 : 100 000, pro posouzení krajinného rázu zejména ve vztahu k novým aktivitám v území je však t eba vždy zpracovat podrobn jší vyhodnocení. Mapa krajinných typ Zlínského kraje je zpracována na výkrese . C.5 a vychází z vyhodnocení zpracovaného v rámci ZÚR Zlínského kraje vycházející ze studie Krajinný ráz Zlínského kraje (ARVITA P, spol. s r.o., 2005).

- 100 -


A. Krajina siln pozm ná civiliza ními zásahy (krajina p evážn sídelní a výrobní) krajina pln antropogenizovaná Zahrnuje geograficky zpravidla roviny a plošiny v nadmo ské výšce p ibližn do 350 m n.m. s malou energií reliéfu. Typ této krajiny se p ibližn kryje s rozsahem p vodní prav ké ekumeny. Tak, jako v dávné minulosti, i na dnešním stupni civiliza ních prost edk , klade jen nepatrné p ekážky rozvoji intenzivního zem lství, pr myslu a osídlení. Je charakterizována menší rozlohou lesní i rozptýlené zelen (porosty evinné vegetace). Z hlediska estetického hodnocení p edstavuje krajinu, jež si – pokud nebyla devastována – dochovala základní stupe estetické hodnoty. Lze ji charakterizovat jako životní prost edí, jež ješt spl uje alespo základní nároky lov ka. K tomu, aby se stala pln vyhovujícím životním prost edím, vyžaduje rekonstrukci zám rným urbanistickým zásahem. Pro tento typ krajiny je zárove charakteristické, že se v ní uchovaly p irozené enklávy vyššího hodnotového stupn tam, kde je to podmín no místní povahou krajinného reliéfu (zahloubená údolí, pahorky, zbytky b ehových porost apod.). asto bývají tyto enklávy v dosahu sídlištních aglomerací. B. Krajina s vyrovnaným vztahem mezi p írodou a lov kem krajina harmonická Do tohoto typu lze zahrnout lokality a krajinné celky, v nichž se zachovala rovnováha mezi p írodními prvky a zásahy lov ka na vytvá ení krajiny, projevující se vyváženým podílem p írodních tvar a porost a prolínajícími se tvary historického osídlení a zem lské výroby. Zahrnuje n které zvlášt významné ásti vodní ekumeny, zvlášt hojn je však zastoupena v oblasti ekumeny koloniza ní, pozdního st edov ku a raného novov ku. Vyskytuje se od nížin až po horské polohy, nej ast ji však v nižší a vyšší pahorkatin , zhruba od 350 do 800 m n.m. P irozená povaha zvln ného reliéfu, jež byla a namnoze z stává p ekážkou velkoplošných pozemkových úprav. Jedná se o krajinu, která v zásad optimáln odpovídá požadavk m kladeným na zdravé a kulturn hodnotné p írodní prost edí. Pom rn hojn se v tomto krajinném typu uchovaly v tší nebo menší území, jimž lze p iznat p irozenou estetickou hodnotu, jež se v map vyzna uje. Hojn se zde vyskytují jako historické, zám rn vytvá ené voluptuární úpravy, nebo jako obvody, v nichž se uchovaly soubory cenné lidové architektury a zbytky vodního historického rozd lení polních tratí, a již dominikálního nebo rustikálního p vodu. C. Krajina s nevýraznými civiliza ními zásahy krajina p írodní, antagonická Tento typ zahrnuje okrajové oblasti „paraekumeny“, v níž p írodní podmínky v historické dob omezovaly a namnoze dosud omezují zem lské využívání a souvislé osídlení. Jde hlavn o horská území, hlavn v pohrani ním pásmu. adí se k n mu však i oblasti s vysokým stupn m zalesn ní, které je nástupní formací po n kdejším pohrani ním nebo vnitrozemském hvozdu a kde obdobn i povaha krajinného reliéfu i p dních podmínek omezuje intenzitu osídlení a výroby. Charakteristickým znakem tohoto typu z hlediska životního prost edí je skute nost, že dnešnímu lov ku poskytuje p íležitost k bezprost ední konfrontaci s p írodou, i když v naprosté v tšin jde o p írodu lov kem ovládnutou, kde n kdejší nep ístupný hvozd je nahrazen hospodá ským lesem, nanejvýše s omezenými enklávami skal nebo rašeliniš . P esto má tento typ vysokou estetickou hodnotu, nebo v podmínkách naší krajiny p edstavuje pom rn vzácné prost edí, kde lov k m že realizovat sv j citový vztah k p írod v její výrazné podob . Vkládá se nov následující odstavce: ZÚR Zlínského kraje stanovují rámcové typy krajiny, vymezují jednotlivé krajinné celky a krajinné prostory a stanovují cílové charakteristiky, možná ohrožení a zásady pro využívání území pro zp esn né typy krajin. Vymezení krajinných typ krajinných celk a krajinných prostor a stanovení cílových charakteristik pro zp esn né typy krajin v ZÚR vychází z krajského dokumentu „Krajinný ráz Zlínského kraje; Kategorizace významných území z hlediska krajinného rázu, stanovení citlivosti území a návrh regulativ “ (ARVITA P, spol. s r.o., 2005). Dále byly v souladu s tímto dokumentem v ZÚR vymezeny plochy pro ochranu pohledových horizont nadregionálního (nadmístního) významu. Jedná se o hlavní pohledové horizonty, které uzavírají v i obloze nebo krajinnému pozadí krajinnou scénu. P edstavují území pohledov významn exponované. Lze p edpokládat, že stavby, innosti a zám ry lokalizované na t chto horizontech budou s vysokou pravd podobností vnímánny jako dominantní. Charakteristický tvar horizontu pat í k významným identifika ním znak m krajiny (typický je nap . horizont vymezený h bety Hostýnských vrch , viditelný již z velké vzdálenosti). Území takto hodnotných horizont lze mimo jiné považovat za území ve ejného

- 101 -


zájmu, tedy z principu za nezastavitelné. Na t chto plochách je problematické umis ovat stavby o výšce 5 40 m. Z hlediska metodického, neexistuje v sou asnosti jednotný a obecn závazný postup ve vyhodnocení krajinného rázu. Z MŽP doporu ených metodických pokyn lze zmínit dokument Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, innosti nebo zm ny využití území na krajinný ráz (VOREL, I., BUKÁ EK, R., MAT JKA, P., CULEK, M., SKLENI KA, P. ; Praha: VUT, 2004 a 2006). MŽP v roce 2009 vydalo v stník Preventivní hodnocení území kraje nebo menších samosprávných celk . Metodický pokyn je zam en p edevším na hodnocení v trných a fotovoltaických eklektráren. Vypouští se body . 1, 3 a 6, m ní se bod .7 (nov pod . 4): Problémové okruhy: - Optimalizace hranic NRBC Hlubo ek - Zapracování ÚSES do územních plán , oblastních plán rozvoje les a LHP - Revize VKP - Energetické a dopravní koridory, v trné elektrárny, fotovoltaické elektrárny aj. stavby versus krajinný ráz

- 102 -


1.3.6. Území soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji ní se název kapitoly a celý text: V roce 2004 došlo v souvislosti se vstupem R do EU k významným legislativním zm nám a k postupné implementaci evropské legislativy do legislativy národní. V rámci zákona . 114/1992 Sb., o ochran írody a krajiny to byla jeho novelizace zákonem . 218/2004 Sb. Tento zákon upravil postup p i vytvá ení území soustavy NATURA 2000 a její ochranu. Zdrojem je Sm rnice 92/43/ES o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin a Sm rnice 79/409/ES o ochran voln žijících pták . Implemetace NATURy 2000 se odráží i v dalších, souvisejících právních p edpisech (nový stavební zákon . 183/2006 Sb., zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí v platném zn ní apod.). Soustavu NATURA 2000 tvo í pta í oblasti a evropsky významné lokality. Cílem je ochrana biologické rozmanitosti zachováním nejhodnotn jších p írodních lokalit a nejohrožen jších druh rostlin a živo ich v Evrop (podrobn ji viz tab. .27 a v grafické ásti v mapových p ílohách C.2,3 ).2 1.3.6.1. Evropsky významné lokality Na území Zlínského kraje je dle na ízení vlády 132/2005 Sb. ve zn ní 371/2009 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, vymezeno 68 Evropsky významných lokalit. Jsou to: Kód lokality

Název lokality

Kód lokality

Název lokality

CZ0720013

Babí hora

CZ0720190

Ond ejovsko

CZ0724089*

Beskydy

CZ0723413

Ov írka

CZ0724090*

Bílé Karpaty

CZ0720435

Podkrálovec

CZ0720441

Bílé potoky

CZ0723415

Polichno

CZ0723401

B eznice u Zlína

CZ0723414

Polichno - Pod duby

CZ0724088

B ezová - Kalábová

CZ0723416

Popovické rybníky

CZ0723402

B ezová - Studený vrch

CZ0723417

Pozd chov

CZ0723754

Pozd chov - kostel

Hod ovská dolina

CZ0710148*

P estavlcký les

CZ0724429

Hostýnské vrchy

CZ0723421

Remízy u Bánova

CZ0722199

Hrušová dolina

CZ0723024

Rochus

CZ0713375*

Hustope e Št rká

CZ0720420

Rudický les

CZ0710182*

Chory ský mok ad

CZ0720185

Rusava - Ho ansko

CZ0724091

Ch iby

CZ0723755

Rusava - kostel

CZ0723406

Chval ov

CZ0720033

Semetín

CZ0723012

Insel

CZ0723423

Skalky

CZ0723750

Jankovice - kostel

CZ0723756

Slavi ín - kostel

CZ0624066*

Jasenová

CZ0723757

Slavi ín - zámek

CZ0724120

Kn žpolský les

CZ0723758

Slušovice - kostel

CZ0722201

Kobylí hlava

CZ0723424

Stoná

CZ0810035*

Kojetínské vrchy

CZ0624069*

Strabišov - Oulehla

CZ0723751

Kom a - kostel

CZ0723425

Strán u Popovic

CZ0723813

Kotrlé

CZ0723426

St ížovice

CZ0720016

Ková v žleb - Obora

CZ0723759

Štola Sintrová

CZ0723409

Kurovice - lom

CZ0720153

Troják

CZ0723752

Lide ko - kostel

CZ0723430

Údolí Bánovského potoka

CZ0723753

Luha ovice - zámek

CZ0723020

Údolí Okluky

CZ0723410

Mok ad Pumpák

CZ0723403

Uhliska

CZ0723412

Mok ad u Slováckých strojíren

CZ0724087

Újezdecký les

CZ0714085*

Morava - Chropy ský luh

CZ0720437

Valentová

CZ0723007 CZ0722198

er ák

2

Podrobné popisy evropsky významných lokalit a pta ích oblastí jsou k dispozici na webu www.nature.cz. EVL s ozna ením * leží na území více kraj .

- 103 -


CZ0720428

Na Koncoch

CZ0720422

Valy-Bu ník

CZ0724121

Nad Jasenkou

CZ0720192

Velká Vela

CZ0720058

Nad Kašavou

CZ0723434

Vlára

CZ0724107

Nedakonický les

CZ0724430

Vlárský pr smyk

1.3.6.2. Pta í oblastí Na území Zlínského kraje byly p íslušnými na ízeními vlády (na ízení . 686/2004 Sb., . 687/2004 Sb., . 22/2005 Sb.), vymezeny a vyhlášeny 3 pta í oblasti.3 Jsou to: Kód oblasti

Název oblasti

CZ0721023

Horní Vsacko

CZ0721024

Hostýnské vrchy

CZ0811022

Beskydy

1.3.6.2. P írodní biotopy ní se odstavec .1: Vychází ze sm rnice 92/43/EHS o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin. Mapování p írodních stanoviš bylo zahájeno v letech 1998 - 2000 a probíhalo do roku 2005. Specifikem eské republiky je skute nost, že v rámci mapování biotop nebyly p ímo mapovány typy evropských p írodních habitat ve smyslu sm rnice ale naopak byly vymapovány prostorov i kvalitativn jemn jší jednotky - tzv. biotopy. Teprve jejich agregací vznikají a jsou popsány vlastní naturové habitaty. Mapování biotop bude pr žn aktualizováno po t ech letech v rámci prvního dvanáctiletého cyklu. Na území Zlínského kraje lze podle Katalogu biotop eské republiky (Chytrý a spol. 2001) p edpokládat výskyt následujících p írodních stanoviš : Makrofytní vegetace p irozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod - V1 Struktura a druhové složení Vegetace pono ených nebo na hladin plovoucích vodních rostlin, ko enujících nebo neko enujících v substrátu dna. Podle ú asti jednotlivých druh mohou být porosty jednovrstevné nebo dvouvrstevné, vzácn , je-li vytvo ena vrstva nad vodní hladinou i trojvrstevné. Submerzní vrstva m že být tvo ena druhy s listy len nými v jemné úkrojky (nap . Ceratophyllum demersum, C. submersum, Myriophyllum spicatum, M. verticillatum, Najas marina a N. minor), širokolistými i úzkolistými rdesty (nap . Potamogeton crispus, P. lucens, P. pusillus a P. trichoides) a dalšími pono enými rostlinami s celistvými listy (nap . Elodea canadensis). Vodní hladinu více nebo mén souvisle pokrývají ok ehkovité rostliny, nap . druhy rodu Lemna a Spirodela polyrhiza, vzácn také Salvinia natans. Z dalších makrofyt neko enujích nebo jen áste ko enujících ve dn se vyskytuje Hydrocharis morsus-ranae a velmi vzácn Stratiotes aloides. Uplat ují se i mnohé druhy ko enující v organominerálním substrátu s listy plovoucími na hladin , a to zejména Nuphar lutea, Nymphaea alba a Potamogeton natans, vzácn ji také Nuphar pumila, Nymphaea candida, Nymphoides peltata a Trapa natans. Vrstvu nad vodní hladinou mohou tvo it p evážn horní ásti kv tonosných lodyh n kterých rostlin, nap . bublinatky jižní (Utricularia australis), n kdy i jejich vegetativní orgány, nap . u ezanu pilolistého (Stratiotes aloides). V tšina druh nesnáší vyschnutí vody v nádrži, a netvo í proto v závislosti na výšce vodního sloupce morfologicky rozdílné formy. Ekologie irozen eutrofní a mezotrofní stojaté až mírn tekoucí vody nížin a pahorkatin, vzácn ji i podh í. Z ásti jde o vody p irozeného p vodu, zejména mrtvá ramena ek, aluviální t a klidné úseky tok , ale i rybníky s vyvinutou zonací jednotlivých typ vodní vegetace. Vodní režim je vyrovnan jší než u následující jednotky a nedochází k periodickému vysýchání. Minerální substrát na dn , nap . št rk, jíl nebo písek, je asto pokryt silnou vrstvou organického bahna a nerozloženého opadu, což ukazuje na pokro ilejší fázi zazem ovacího procesu.

3

Na území Zlínského kraje cele leží PO Hostýnské vrchy a PO Horní Vsacko, PO Beskydy do kraje zasahuje z menší ásti.

- 104 -


Makrofytní vegetace m lkých stojatých vod - V2 Struktura a druhové složení Vodní vegetace s jednovrstevnou až dvouvrstevnou, vzácn trojvrstevnou strukturou. Ve vrstv pono ených vodních rostlin obvykle p evažují lakušníky (Batrachium spp.), hv zdoše (Callitriche spp.) nebo žebratka bahenní (Hottonia palustris). Vrstva na vodní hladin je tvo ena vzplývavými listy n kterých druh lakušník (nap . Batrachium aquatile), drobnými listovými r žicemi hv zdoš a ok ehkovými rostlinami (Lemna minor a Spirodela polyrhiza). N kdy se nad hladinou vytvá í t etí vrstva, tvo ená horními ástmi kv tonosných lodyh, p ípadn vtroušenými vyno enými makrofyty. V dob kv tu vynikají porosty s lakušníky (Batrachium spp.) a s žebratkou bahenní (Hottonia palustris) nápadným barevným aspektem. Roztroušen se vyskytují i bahenní rostliny (Oenanthe aquatica, Rorippa amphibia aj.) V tšina rostlin ko enujících ve dn je obojživelná a v závislosti na výšce vodního sloupce m že vytvá et odlišné formy, morfologicky velmi odlišné. Krajním p ípadem jsou formy suchozemské, které vznikají v lét p i vyschnutí nádrže. Do jejich porost n kdy pronikají statné jednoleté nitrofilní byliny, p edevším dvouzubce (Bidens spp.). Ekologie lké vodní nádrže v nížinách a pahorkatinách, vzácn ji až v podhorském stupni, zejména aluviální t a mrtvá ramena, m lké okrajové zóny rybník , pískovny, p íkopy a kanály. Voda je p irozen eutrofní, které typy porost však jsou vázány pouze na oligotrofní až mezotrofní vody. Substrát dna je pís itý, jílovitý nebo št rkovitý, v tšinou s vrstvou organogenního bahna. Výška vodního sloupce m že výrazn kolísat, v lét asto dochází k úplnému vyschnutí. Makrofytní vegetace vodních tok - V4 Struktura a druhové složení Jednovrstevné až dvouvrstevné, druhov chudé porosty pono ených nebo vzplývavých vodních rostlin ko enujících ve dn . Horizontální rozložení vegetace je závislé na síle a sm ru vodního proudu. Reliéf ehu, charakter ního koryta a síla vodního proudu do zna né míry ur ují i druhové složení porost . Na horních st edních tocích ek s kamenitým korytem se vyskytuje jen n kolik druh , jejichž vegetativní orgány jsou velmi odolné v i ú ink m proudící vody. Pat í k nim zejména lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), stolístek st ídavolistý (Myriophyllum alterniflorum), n které vodní mechorosty (Fantalis antipyretica, F. squamosa, Rhynchostegium riparioides a Scapania undulata) a asy (Batrachospermum moniliforme, Lemanea fluviatilis a Hildebrandia rivularis. V menších tocích obvykle p evažuje hv zdoš há katý (Callitriche harmulata), lokáln také rdest rdesnolistý (Potamogeton polygonifolius). V mírn tekoucích vodách dolních tok ek i v klidn jších úsecích st edních tok p evažují rostliny s listy plovoucímu na hladin nebo nehluboko pod hladinou (nap . Potamogeton nodosus) a vzplývavé formy kterých bahenních bylin (nap . Butomus umbellatus, Sagittaria sagittifolia a Sparganium emersum). Místy p irozená vegetace ustoupila p i invazi vodního moru kanadského (Elodea canadensis). Ekologie St ední až dolní, vzácn ji horní úseky tok , p ípadn pr to né kanály. Nejlépe vyvinuté porosty se vyskytují v menších tocích, ve velkých ekách v tšinou zcela chyb jí. Vody jsou mezotrofní až eutrofní, vzácn oligotrofní n kdy hn dav zbarvené huminovými látkami. Dno je kamenité nebo št rkovité, na dolních tocích s nánosy jemnozrnných sediment . Rákosiny a vegetace vysokých ost ic - M1 Struktura a druhové složení Druhov chudé porosty bažinných bylin, zpravidla s p evahou travin. Jejich strukturu ur uje asto jediný dominantní druh vyššího bylinného patra, zatímco nižší bylinné patro m že být vlivem nedostatku sv tla i porostu dosti potla ené. Objevují se v n m traviny i širokolisté byliny, v zaplavených porostech ok ehkovité rostliny (druhy rodu Lemna a Spirodela polyrhiza) nebo vodní játrovky (Riccia fluitans a Ricciocarpos natans). N kdy se na povrchu p dy hromadí zna né množství sta iny, která potla uje rozvoj rostlin nízkého vzr stu. Podobn jako periodicky vysýchající bahnitý sediment m že i sta ina p edstavovat vhodný substrát pro klí ení n kterých jednoletých bylin, nap . dvouzubc (Bidens spp.) a rdesen (Persicaria spp.). P edevším v nížinách je tato vegetace asto znehodnocena výskytem neofyt a rumištních druh . Ekologie zné typy mok ad p irozeného i um lého charakteru, trvale nebo periodicky zaplavované. Jsou to zejména b ehy a m lké pob ežní zóny rybník , mrtvých ramen a t ní, ní náplavy, okraje vodních tok a bažiny, ale i mokré louky, opušt né pískovny a lomy. Jednotlivé typy této vegetace, odpovídající níže

- 105 -


popsaným jednotkám, se krom druhového složení liší i svými ekologickými nároky, p edevším na vlhkost a úživnost prost edí. Na jedné lokalit se asto vyskytuje n kolik r zných typ porost , které sledují vlhkostní a živinový gradient a v závislosti na charakteru reliéfu bu vytvá ejí souvislé zóny nebo mozaikovitá seskupení. ní rákosiny - M1.4 Struktura a druhové složení Vegetace s p evahou chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) nebo ost ice Buekovy (Carex buekii) podél st edn velkých vodních tok . Jde o áste až pln zapojené porosty, které dosahují výšky až 1,5 m. Na místech narušovaných mechanickým ú inkem proudu podél st edních tok ek se vyskytují i nižší asto fragmentární porosty. V hust zapojené vegetaci znemož ují dominanty rozvoj nižších bylinných pater, a proto se zde uplat ují p edevším vzr stov mohutn jší byliny, nap . Barbarea vulgaris, Chaerophyllum hirsutum, Mentha longifolia, Petasites hybridus a Rumex aquaticus. V rozvoln ných porostech lze nalézt i jednoletky (nap . druhy rod Bidens, Epilobium, Persicaria) a další bažinné rostliny (Alisma plantago-aquatica, Oenanthe aqatica a Rorippa amphibia). Ekologie Nej ast ji pís ité až št rkovité, vzácn ji hlinité pob ežní náplavy a lavice v meandrujících úsecích tok . Pr tok vody výrazn kolísá. Charakteristické jsou krátkodobé a n kdy i opakované záplavy, zejména na ja e, ale v mnoha p ípadech i v ervenci a na za átku srpna. Naopak do konce léta až do íjna je pr tok nízký. Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) je v i p ímému mechanickému narušování proudem odoln jší než ost ice Buekova (Carex buekii), takže roste i na erozních b ezích meandr nebo na náplavech uprost ed toku. Oba dominantní druhy se ší í i na opušt né louky v ních aluviích, taková vegetace je ale výrazn druhov chudší. Pob ežní vegetace potok - M1.5 Struktura a druhové složení Jednovrstevné až dvojvrstevné porosty s p evažujícími trávami, zejména zblochany (Glyceria fluitans a G. notata, vzácn ji i G. declinata a G. nemoralis), nebo vytrvalými širokolistými bylinami s poléhavými až vystoupavými, v uzlinách ko enujícími lodyhami, plazivými oddenky a rychlým vegetativním ší ením (nap . Berula erecta, Myosotis palustris s. lat., Nasturtium officinale, Sium latifolium, Veronica anagalis-aquatica a V. beccabunga). V závislosti na dominant dosahují porosty výšky 0,3 až 1,5m, vzácn i více. Na substrátu obnaženém p i letních pr tokových minimech se mohou objevit jednoleté druhy (nap . Juncus bufonius a Persicaria hydropiper). V zaplavených porostech s mírn tekoucí vodou se vyskytují ok ehky, zvlášt Lemna minor. Ekologie Pís ito-hlinité, hlinité až jílovité náplavy v korytech potok a podmá ené plochy na b ezích. které typy této vegetace se vyskytují i v lov kem vytvo ených kanálech a p íkopech, vesnických strouhách, na náplavách dolních tok v tších ek, na okraji rybník v blízkosti p ítokových struh nebo v okolí prameniš . Za normálního stavu vody je p dní povrch m lce zaplaven. V období zvýšené hladiny mohou být porosty na krátkou dobu zaplaveny úpln , naopak za letního pr tokového minima voda asto odpadá. Vegetace vysokých ost ic - M1.7 Struktura a druhové složení Jednovrstevné až dvouvrstevné porosty s p evahou vysokých ost ic. Podle r stové formy dominantního druhu má vegetace bu mozaikovitý nebo homogenní charakter. Trsnaté ost ice, nap . Carex appropinquata, C. elata a C. paniculata, vytvá ejí mohutné, kompaktní, až 1m vysoké trsy nebo bulty. Na volných místech mezi bulty, v tzv. šlencích, rostou obvykle bažinné byliny vyššího vzr stu, nap . Iris pseudacorus, Lysimachia thyrsiflora, Lythrum salicaria, Peucedanum palustre, Ranunculus lingua, Senecio paludosus a Stachys palustris. Ve v tších t kách mezi ídce roztroušenými trsy ost ic se asto vyskytují i byliny poléhavého r stu, nap . Menyanthes trifoliata a Potentilla palustris, nebo bublinatky (Utricularia spp.). Na bultech ost ic, zvlášt pokud jejich starší ásti odumírají, se mohou uchytit byliny menšího vzr stu, nap . Galium palustre a Stellaria palustris. Naopak porosty s p evahou výb žkatých netrsnatých ost ic, nap . Carex acuta, C. acutiformis, C. riparia, C. rostrata a C. vesicaria jsou homogenn jší. Jejich struktura je dána výškou a zápojem dominantní ost ice. V hust zapojených porostech ost ice pob ežní (Carex riparia) je nižší bylinné patro vyvinuto velmi slab . Podobný charakter mají i porosty s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) nebo t tinou šedavou (Calamagrostis canescens), rovn ž azené do této podjednotky. Druhov bohatší jsou porosty s p evahou ost ice

- 106 -


dvou adé (Carex disticha) nebo ost ic tvo ících rozvoln né trsy nap . Carex vulpina. Mechové patro bývá vyvinuto slab nebo chybí. Ekologie Vegetace vysokých ost ic je vázána na r zné typy mok ad , p edevším pob ežní m iny rybník , ní ramena t v pokro ilém stadiu sukcese, podmá ené terénní sníženiny na loukách, zaplavované ní a poto ní nivy apod. Výška vodního sloupce zpravidla výrazn kolísá b hem vegeta ního období a p es léto tšina ost icových porost zcela vysýchá. Dlouhodob jší nedostatek vody má však za následek ochuzení porost o citlivé vlhkomilné druhy a naopak pronikání ruderálních druh . Substrátem jsou t žké jílovité oglejené p dy, na povrchu asto se silnou vrstvou organického sedimentu v r zné fázi rozkladu, se st ední až vysokou zásobou živin. P dní reakce je mírn bazická až kyselá. Vegetace letn ných rybník M2.1 Struktura a druhové složení V raných stadiích sukcese obvykle jednovrstevné porosty tvo ené nízkými plazivými nebo poléhavými rostlinami. asto jde o terestrické formy obojživelných druh nap . Callitriche palustris, Elatine hydropiper, E. triandra a Limosella aquatica. Na mokrém bahn se v této fázi vyvíjejí i povlaky zelených as a sinic. V pr hu vývoje se stále více uplat ují jednoleté traviny a byliny vyššího vzr stu. Nároky jednotlivých druh na délku dne, vlhkost a teplotu substrátu p i klí ení jsou velmi rozdílné, a proto jejich vývoj probíhá zn dlouho a v r zných ástech roku. Na jednom míst se tak b hem vegeta ní sezóny m že vyst ídat i kolik druh travin nap . puchý ka útlá (Coleanthus subtilis) bývá po dokon ení svého vývoje nahrazena ost icí šáchorovitou (Carex bohemica) a bahni kou vej itou (Eleocharis ovata) nebo sítinou žabí (Juncus bufonius). Pokud si substrát uchovává i v pozd jších sukcesních stadiích dostate nou vlhkost, bývá bohat vyvinuto mechové patro. Ekologie Dna letn ných rybník a rybni ní okraje obnažené p i krátkodobém nedostatku vody, mén asto okraje ehradních nádrží, pískovny, bahnité ní náplavy a m lké ní ramena, která v lét alespo z ásti vysýchají. Podle fyzikálních a chemických vlastností substrátu je tato vegetace dosti variabilní i na dn jediného rybníka, p emž nejlépe jsou vyvinuty porosty na hlubokém jemném rybni ním bahn . Substrát má mírn kyselou až neutrální reakci. Vegetace obnažených den teplých oblastí - M2.3 Struktura a druhové složení Jednovrstevné až dvouvrstevné porosty s p evahou jednoletých druh . Oproti vegetaci letn ných rybník je vyšší podíl vytrvalých bylin. Ve struktu e porost se výrazn uplat ují jednoleté traviny, p edevším Cyperus fuscus, Juncus bufonius a J. sphaerocarpus. Z bylin se pravideln vyskytují, asto s vysokou pokryvností, Gnaphalium uliginosum, Limosella aquatica a Plantago uliginosa, na jižní Morav jsou b žné i Centaurium pulchellum, Lythrum hyssopifolia a Pulicaria vulgaris, jakož i vytrvalé druhy Lotus glaber a Pulegium vulgare. Pon kud specifická je druhov chudá vegetace jarních efemér vlhkých p d s p evahou Cerastium dubium a Myosurus minimus, v nichž obvykle chyb jí traviny. Mechové patro je slab vyvinuto. Nej ast ji je tvo eno mechem Bryum argenteum, vzácn ji i játrovkami rodu Riccia. Ekologie Obnažená dna m lkých vodních nádrží p irozeného i antropogenního p vodu, zejména rybník , mrtvých ních ramen a aluviálních t ní, okraje pískoven a hliník , p íkopy, ní náplavy, zaplavovaná pole a polní cesty. Substrát je nej ast ji jílovitý nebo št rkovitý, vzácn ji pís itý, slab bazické až neutrální reakce, živinami bohatý, asto mírn zasolený. Dev tsilové lemy horských potok - M5 Struktura a druhové složení irozené lemové porosty podél malých vodních tok , tvo ené statnými víceletými bylinami dor stajícími výšky okolo 1-1,5 m. Porosty jsou zpravidla zcela zapojené. Dominantu tvo í dev tsil léka ský (Petasites hybridus) nebo vzácn ji dev tsil Kablíkové (P. kablikianus). Spolu s nimi se vyskytují širokolisté nitrofilní byliny (Aegopodium podagraria, Chaerophyllum hirsutum, Filipendula ulmaria subsp. ulmaria, Heracleum sphondylium a Urtica dioica) a trávy (nap . Dactylis glomerata, Elymus caninus a Poa trivialis). Mechové patro je vyvinuto slab . Ekologie Nivy malých vodních tok na dnech údolí v submontánním až montánním stupni, v nadmo ských výškách nej ast ji mezi 450-800 m. P dy mají vysoko položenou hladinou podzemní vody, jsou stabiln vlhké, ale

- 107 -


zárove dob e provzdušn né. B hem jarních p ívalových vod mohou být krátkodob p eplavovány. Jsou lehké, humózní, bohaté dusíkem a dalšími živinami a zpravidla 40-70 cm hluboké. V horních vrstvách mají tší podíl písku zatímco ve spodní ásti navazují na naplavené št rkové sedimenty. P irozené porosty se obvykle nacházejí v zástinu sousedních lesních porost . Bahnité ní náplavy - M6 Struktura a druhové složení Pionýrské porosty jednoletých bylin s p evahou rod Bidens, Chenopodium a Persicaria. Dominanty porost dor stají za vhodných podmínek výšky až 1,5 m a pokryvnost m že být od n kolika málo do 100%, v závislosti na stá í náplavu a úživnosti substrátu. Porosty s nižší pokryvností bývají asto druhov velmi bohaté. Vyskytuje se v nich mnoho dalších jednoletých ruderálních druh (nap . Amaranthus retroflexus, Echinochloa crus-galli) a dokonce i kulturních plodin (Helianthus annuus a Solanum lycopersicum), dále druhy lesní, lu ní, druhy rákosin (nap . Phalaris arundinacea a Phragmites australis), vysoké ost ice (nap . Carex buekii a C. riparia) a obojživelné rostliny m lkých lagun (Alisma plantagoaquatica, Butomus umbellatus, Oenanthe aquatica, Rorippa amphibia aj.). V nezapojených porostech na ních náplavech asto rostou i drobné jednoletky, nap . Cyperus fuscus, Juncus bufonius a Limosella aquatica, kdy i Lindernia procumbens. Mladé bahnité náplavy jsou vhodným prost edím pro klí ení tšiny druh pob ežní vegetace v etn vrb (Salix spp.) a topol (Populus spp.) Na vysokých, trvale obnažených ních náplavách probíhá velmi rychle sukcese. Ekologie Náplavy na dolních, vzácn ji i st edních tocích ek, tvo ené p evážn jemnozrnnými sedimenty nebo sedimenty smíšeného charakteru, kdy spodní ást náplavu je budována št rky nebo písky a jejich povrch je p ekryt vrstvou bahna, p ípadn m že být naopak bahnitá vrstva p ekryta vrstvou št rku. Náplavy se vyskytují uvnit aktivní ásti toku i v mrtvých ramenech. Vznik i zánik náplav je podmín n erozn akumula ní inností ek, která se nejvíce projevuje na neregulovaných tocích. K akumulaci materiálu unášeného vodou dochází v místech, kde je síla vodního proudu oslabena, nej ast ji ve vnit ní ásti meandr ve sm ru po proudnici. P irozené kolísání pr tok vody b hem roku umož uje periodické zaplavování a obnažování náplav , což se zásadním zp sobem projevuje v dynamice vegetace. Pro rozvoj vegetace jednoletých bylin na náplavech je nejvhodn jší období pr tokového minima p ibližn od konce srpna. Bylinné lemy nížinných ek - M7 Struktura a druhové složení Vysoká vegetace tvo ená statnými bylinami, nap . Althaea officinalis, Aristolochia clematitis, Carduus crispus, Chaerophyllum bulbosum, Senecio sarracenicus a Urtica dioica. Naopak traviny nej ast ji zastoupené chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), obvykle nedosahují vyšší pokryvnosti. Charakteristickou složku této vegetace p edstavují bylinné liány, zvlášt Calystegia sepium, Cucubalus baccifer, Cuscuta europaea, Fallopia dumetorum a Humulus lupulus, vzácn též Cuscuta lupuliformis. Vlivem vysoké pokryvnosti vyššího bylinného patra a lián bývá nižší bylinné patro vyvinuto jen fragmentárn nebo zcela chybí. Ekologie Nitrofilní vysokobylinná vegetace osídlující zaplavované nivy potok a ek, nej ast ji v blízkém okolí toku, mrtvých ramen, t ní a na b ezích p íkop a kanál . Navazuje na pob ežní vrbové k oviny se Salix triandra a S. viminalis nebo rákosiny. V p irozených podmínkách jde o vegetaci úzkých lem , která se vlivem odles ování ních niv, zanedbatelného kosení luk a jiných faktor v poslední dob ší í. Druhotné porosty jsou ale zpravidla zna ruderalizované. P dy jsou hlinitopís ité až pís ité nebo št rkopís ité, vzácn ji jílovité, n kdy mírn zasolené, vždy ale s vysokým obsahem dusíku. Lu ní p novcová prameništ - R1.1 Struktura a druhové složení Vegetace s inkrustacemi p novc a usazeninami vápnitého sintru na pramenných výv rech a v pramenných stružkách. P novce mohou charakteristicky ovliv ovat reliéf a to tvorbou tzv. p novcových jazyk , suk a brad, ale v tšinou je fyziognomie dána p evládající mechovou nebo ost icovomechvou vegetací. Charakter porost ur ují nízké ost ice Carex flacca, C. flava, C. lepidocarpa, C. panicea a vzácn ji C. davalliana i suchopýry Eriophorum angustifollium a E. latifolium. Na n kterých prameništích se objevuje p edjarní aspekt s kvetoucím podb lem léka ských (Tussilago farfara), místy se výrazn uplat ují vstava ovité (Dactilorhiza incarnata, D. majalis, Epipactis palustris, Gymnadenia densiflora) nebo vysoké ost ice, nap . Carex paniculata. Mechové patro je tvo eno druhy ád Bryales a Hypnales, mezi nimiž asto

- 108 -


dominuje tmav zelený až hn do ervený vlášenitý mech Cratoneuron commutatum, zpravidla inkrustovaný uhli itany. N kdy se vod vytvá ejí synuzie parožnatek. Na vysýchav jších prameništích se kdy vyvíjejí vyšší porosty s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). Prameništ jsou zpravidla protkána stružkami, v nichž se mohou objevit stínomilné mechorosty typické pro lesní p novcová prameništ (nap . Conocephalum conicum, Eucladium verticillatum, Pellia endiviifolia a Preissia quadrata). Ekologie Svahová, asto extenzivn kosená prameništní slatiništ v lu ních porostech, zásobovaná proudící, siln 2+ bazickou a extrémn mineráln bohatou vodou s vysokým obsahem Ca2+, HCO3 , asto i Mg . Determinujícím znakem je výskyt inkrustací CaCO3, promísených s usazeninami nezpevn ných kvartérních vápenc , slatinou, slínem, detritem, p ípadn tzv. bahenní rudou. Inkrustace vznikají na mechových rostlinkách i na nadzemních ástech cévnatých rostlin, zejména p esli ek, schránkách živo ich apod. Svrchní p dní horizont je z velké ásti tvo en vápnitými minerálními sedimenty a inkrustacemi, jen z menší ásti ost icovomechovou slatinou. Lesní p novcová prameništ R 1.3 Struktura a druhové složení Prameništ s inkrustacemi, asto s charakteristickou morfologií p novcových suk , brad a jazyk a s p evládající mechovou vegetací. Dominantní mech Cratoneuron commutatum má tmav zelenou až na ervenalou barvu a vyzna uje se pravidelným v tvením, vlášenitou lodyžkou a srpovit zahnutými zubatými lístky. Na kolmo uklon ných st nách se mohou vyvinout porosty drobného, inkrustacemi zcela obaleného mechu Eucladium verticillatum. R znou, n kdy i rozhodující m rou se na druhovém složení podílejí játrovky nebo vláknité asy. Cévnaté rostliny jsou mezi mechorosty a asami jen vtroušeny. Ekologie Zastín ná p novcová prameništ v lesním porostu s mineráln bohatou a siln bazickou vodou. asto jde o starší prameništ než u lu ního p novcového typu, v d sledku ehož mohou p novcové sedimenty dosahovat i n kolikametrové mocnosti. Na n kterých lokalitách se krom uhli itan usazují také slou eniny železa (tzv. bahenní ruda). V tšímu rozvoji bylinného patra brání zastín ní a asto i mohutná vrstva listového opadu. Lesní prameništ bez tvorby p novc - R1.4 Struktura a druhové složení Prameništ s ídce zapojenou bylinnou nebo mechovobylinnou vegetací, v n kterých p ípadech tém bez vegetace. Fyziognomii udávají nej ast ji ost ice (Carex remota a C. sylvatica, v karpatské oblasti také C. pendula) a trávy (nap . Brachypodium sylvaticum a Festuca gigantea), z ostatních cévnatých rostlin zejména Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, C. oppositifolium a Petasites albus, vzácn ji i esli ky (Equisetum arvense, E. sylvaticum a E. telmateia). Na n kterých lokalitách se utvá í vysokobylinná vegetace s Eupatorium cannabinum, Impatiens noli-tangere nebo Stachys sylvatica. V mechovém pat e nej ast ji p evládají statné bokoplodé mechy (nap . Brachythecium rivulare a Cratoneuron filicinum) a játrovky (nap . Pellia epiphylla). Ekologie Lesní zastín ná prameništ s m kkou vodou, jejíž nízký obsah vápníku a hydrogenuhli itanových aniont neumož uje srážení p novc . Vegetace je potla ována zastín ním stromovým patrem a množstvím listového opadu. Na rozsáhlejších prameništích mén ovlivn ných korunovým zápojem d evin se proto nacházejí zapojen jší a vyšší porosty. Lesní prameništ se vyvíjejí jak na humózních, tak i kamenitých dách, v mnohých p ípadech i na mokrých skalách. V tom p ípad mohou být p evládající složkou vegetace lišejníky a mechorosty. Vápnitá slatiništ - R 2.1 Struktura a druhové složení Minerotrofní rašeliništ s ost icovo-mechovou vegetací a p evládajícími šáchorovitými rostlinami. Fyziognomicky se asto uplat uje drobn trsnatá ost ice Davallova (Carex davalliana) a suchopýry (Eriophorum spp.) Mechové patro je tvo eno mechy eledi Amblystegiaceae, rašeliníky chyb jí. V t kách a na narušených místech se n kdy vyskytují parožnatky. N která slatiništ se vyzna ují dominancí vzácn jších druh Eleocharis quinqueflora, Juncus subnodulosus, Schoenus ferrugineus, S. nigricans, Sesleria caerulea a Tofieldia calyculata, v Karpatech také Valeriana simplicifolia.

- 109 -


Ekologie Plochá údolní i svahová prameništní rašeliništ , po celý rok zásobovaná vodou bohatou na Ca2+ a další ionty. Rašelinný horizont obsahuje zna né množství minerálních ástic. Na údolních slatiništích jde asto o zazemn né t ky a vodní nádrže, v nichž se vytvo ily dnešní vrstvy jezerní k ídy, p ípadn dalších vápnitých sediment . Nevápnitá mechová slatiništ - R2.2 Struktura a druhové složení Plochá nebo kovit vyklenutá ost icovo-mechová rašeliništ s bohat vyvinutým mechovým patrem a zn zapojeným bylinným patrem. N kdy se vytvá ejí plošky s volnou vodní hladinou a submerzními mechorosty. P evládají nízké ost ice (Carex flava s. lat. C. nigra a C. panicea) nebo vyšší ost ice (Carex appropinquata, C. lasiocarpa a C. rostrata) a jiné šáchorovité rostliny spolu s tzv. hn dými mechy eledi Amblystegiaceae. Fermežov hn dé až zelené druhy rodu Drepanocladus se srpovit zahnutými lístky doprovází žlutozelený mech Campylium stellatum s kostrbat zahnutými lístky, zplošt lý, na vrcholu lodyžek srpovit zahnutý mech Hypnum pratense, dvou ad olist ný Fissidens adianthoides a vlášenité mechy Aulacomnium palustre a Homalothecium nitens; asto jsou i druhy rod Calliergon a Calliergonella cuspidata s konci lodyžek uhlazenými do hrotité špi ky a vrchoplochý mech Bryum pseudotriquetrum s ervenou lodyžkou. Rašeliníky typické pro podjednotku R2.3 se vyskytují pouze výjime , a to: a) na sukcesn pokro ilých vápnitých slatiništích, kde se setkávají cévnaté rostliny náro né na obsah minerál (nap . Carex davalliana, C. lepidocarpa, Epipactis palustris a Eriophorum latifolium) s erven zbarvenými kalcitoleratním rašeliníkem Sphagnum warnstorfii a zelenými až nahn dlými rašeliníky mezotrofních substrát . (Sphagnum contortum, S. subnitens, S. subsecundum, a S. teres), p ípadn i s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia); b) na mezotrofních slab kyselých zrašelin lých p dách s vegetací nízkých ost ic (Carex demissa, C. echinata, C. flava, C. nigra, C. panicea, C. pulicaris), kde se m že vtroušen vyskytnout Sphagnum teres nebo n který ze zelenohn dých rašeliník sekce Subsecunda. Ekologie Údolní i prameništní mezotrofní a eutrofní rašeliništ a rašelinné louky s r znou mocností rašeliny ( ádov v desítkách centimetr ), asto s p ím sí jílu nebo písku. Reakce prost edí je slab kyselá nebo neutrální, voda má st edn vysoký obsah iont . K jednotce náleží i zrašelin ná subalpínská prameništ a jezírka sycená oligotrofní vodou s p evládajícími mechorosty. echodová rašeliništ - R2.3 Struktura a druhové složení Svahová nebo údolní minerotrofní rašeliništ , pokrytá ost icovo-rašeliníkovou vegetací s dominancí zelen a hn zbarvených rašeliník ze sekcí (Cuspidata a Subsecunda, statných rašeliník ze sekce Sphagnum i ploník (Polytrichum commune a P. strictum). Mezi rašeliníky bývají vtroušeny jednotlivé lodyžky jiných mechorost , nej ast ji špi atý, štíhlý a ídce olist ný Calliergon stramineum, v t kách i srpovit zahnutý Drepanocladus exannulatus. Bylinné patro má nižší pokryvnost, uplat ují se nízké ost ice (Carex chordorrhiza, C. echinata a C. nigra) nebo vysoké ost ice (Carex lasiocarpa a C. rostrata) ale i jiné šáchorovité rostliny (Eriophorum angustifolium a E. gracile), esli ky (Equisetum fluviatile), vzácn ji trávy (Agrostis canina v Beskydech i Nardus stricta). Místy rostou i ke ky (Oxycoccus palustris s. lat., Vaccinium myrtillus, V. vitisidaea). kdy má velkou pokryvnost rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Ekologie Údolní i svahová prameništní rašeliništ , okraje vodních nádrží, áste odt žené partie a laggy vrchoviš sycené p evážn podzemní vodou chudou vápníkem i ostatními minerálními ionty. Rašelinná vrstva je r zn mocná (do 2 m), v tšinou jen s malou nebo žádnou minerální p ím sí. Reakce prost edí je slab kyselá až kyselá. Št rbinová vegetace silikátových skal a drolin - S1.2 Struktura a druhové složení Fyziognomii porost ur ují drobné acidotolerantní kapradiny, nap . slezinky (Asplenium spp.) i kapradiny robustn jší, nap . Dryopteris filix-mas, a n kdy také dvoud ložné suchomilné chamaefyty (Aster alpinus, Dianthus gratianopolitanus, Saxifraga rosacea aj.) Dominující petrofyty jsou doprovázeny acidofyty s širokou ekologickou amplitudou (nap . Avenella flexuosa), mezofilní druhy les a k ovin (nap . Poa nemoralis) a n kdy i druhy suchých trávník (nap . Allium senescens subsp. montanum). Velké pokryvnosti dosahují také mechorosty a lišejníky rostoucí jak na povrchu skal a balvan (Hedwigia ciliata, Umbilicaria hirsuta aj.), tak na akumulacích humusu a jemnozem (Bartramia pomiformis, Dicranum

- 110 -


scoparium aj.). Porosty dosahují n kdy plochy až n kolika stovek m2, bývají ídké a podle p ítomných dominant od 5 cm do 1m vysoké. Ekologie Stinné i slunné skalní srázy a balvanové rozpady v údolích, droliny vulkanických kopc , vzácn ji také opušt né lomy a staré zdi, kde však zpravidla chyb jí mnohé diagnostické druhy. Podkladem je nej ast ji žula, zn lec, edi , rula, granulit, hadec, pískovec, buližník nebo slepenec. Jeskyn - S3 Ekologie V jeskyních jsou dv ekologicky odlišná prost edí: ústí s dosahem slune ního svitu a temné vnit ní prostory. Jeskynní ústí a p evisy jsou extrémn suché, protože pod skalní klenbou zcela p evažují horizontální srážky. Substrát je vápnitý, sypký a kamenitý, asto s podílem kostí a vývržk z ko isti šelem, sov a dravc , a tedy s vysokým obsahem nejen vápníku, ale i fosforu a dusíku. Vnit ní prostory jeskyní jsou charakterizovány absencí sv tla, vyrovnanou nízkou teplotou, stále vysokou relativní vzdušnou vlhkostí a p evahou skalních povrch . Morfologicky krajní typy jeskyní jsou na jedné stran dlouhé rozv tvené jeskynní systémy p echázející v sí plazivek a komunikující s povrchem relativn úzkým, málo nápadným ústím, na druhé stran krátké otev ené jeskyn , tzv. abri, s výrazným širokým portálem, podobné skalním p evis m. Podle zp sobu vzniku rozeznáváme jeskyn krasové, které jsou nejdelší a geomorfologicky nejpest ejší, a jeskyn jiného vodu, nap . puklinové. V našich podmínkách jeskyn postrádají živo išné druhy s výlu nou vazbou na jejich prost edí. Vnit ní prost edí jeskyní je p esto biologicky významné, a to hlavn jako úkryt netopýr (Chiroptera), ale i výskytem bezobratlých (nap . n kterých druh pavouk ). Krátké a široké jeskyn , které nemají specifické jeskynní mikroklima, jsou zpravidla biologicky nezajímavé, významné naopak mohou být nápadné, lov ku nep ístupné dlouhé systémy plazivek v balvanových rozpadech a kamenných mo ích. Biologicky nejcenn jší jsou zpravidla jeskyn nep ístupné ve ejnosti, ale i ásti jeskyní p ímo navazující na jeskyn p ístupné, zejména pokud nezávisle komunikují s povrchem. V n kterých jeskyních jsou podzemní jezírka nebo i tekoucí voda. Z hlediska botanického jsou zajímavé nár sty ko en d evin v pískovcových jeskyních vytvo ených m lce pod povrchem (ko enové výpln , rohože, polštá e a stalagmity). Louky a pastviny - T1 Struktura a druhové složení Nízkostébelná až vysokostébelná vegetace s dominantními trávami (nap . Alopecurus pratensis, Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Holcus lanatus a Poa pratensis s. lat.) a bylinami rod Cirsium, Geranium, Trifolium aj. P evaha jednotlivých druh je závislá na etnosti se í a obsahu živin v p a tím jsou dány i výška a zápoj porost . Mechové patro asto tém chybí ve vlhkých a nivních loukách, v ostatních typech obvykle nedosahuje pokryvnosti vyšší než 10 %. Ekologie Pravideln se ené nebo pasené plochy od nížin do podh í. Vyskytují se jak na živinami bohatých, sezónn zaplavovaných a vlhkých p dách v nivách potok a ek, tak na živinami chudších vysýchavých dách na mírných svazích a plošinách. ast ji jsou v okolí sídel, kde je jejich obhospoda ování snazší. Pohá kové pastviny - T 1.3 Struktura a druhové složení Krátkostébelné pastviny, narušované trávníky a louky kosené vícekrát do roka. Porosty jsou nízké, ale zapojené s dominancí trav (Agrostis capillaris, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Lolium perenne, Poa trivialis, Trisetum flavescens aj.) a pravidelným výskytem dvoud ložných bylin snášející asté narušování (Achillea millefolium, Bellis perennis, Carum carvi, Euphrasia rostkoviana, Hypochoeris radicata, Plantago major, Patentilla anserina, Taraxacum sect. Rudelaria, Trifolium pratense, T. repens). Výrazné zastoupení mají vytrvalé r žicovité byliny a byliny s plazivými nadzemními výb žky. Pro vlastní pastviny jsou typické skupinky trnitých, jedovatých nebo pro dobytek nechutných rostlin, které výrazn p nívají okolí nízký trávník (nap . Carduus spp. Cirsium spp. a Rumex spp.). Mechové patro asto chybí nebo je jen velmi chudé. Ekologie Pastviny se vyskytují na obdobných p dách jako mezofilní louky, liší se však etností odb nadzemní biomasy, takže vegeta ní kryt je odlišného charakteru. Nejvýznamn jší faktory jsou selektivní spásání

- 111 -


rostlin, odstra ování rostlinné biomasy pr žné b hem celého vegeta ního období, narušování vegetace sešlapem a pravidelné hnojení. Vegetace travních porost se ených n kolikrát do roka je asto podobná vegetaci pastvin, ale chyb jí v ní skupinky trnitých nebo nechutných rostlin. Pastviny se nej ast ji vyskytují v oblastech s extenzivním zem lským hospoda ením, v blízkosti sídel, na vesnických záhumencích, v oborách, ale také na trávnících v obcích a m stech. V okolí obcí s podniky zam enými na živo išnou výrobu se vyskytují intenzivní pastviny, které jsou osety jetelotravními sm skami nebo siln eutrofizovány a degradovány. Vlhké pchá ovité louky - T 1.5 Struktura a druhové složení Vlhké až mokré louky s dominantními travinami (Agrostis canina, Carex acuta, C. acutiformis, C. cespitosa, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Juncus effusus, Poa palustris, P. pratensis s. lat., Scirpus sylvaticus aj.) a širokolistými bylinami (Angelica sylvestris, Bistorta major, Caltha palustris, Cirsium canum, C. heterophyllum, C. oleraceum, C. palustre, C. rivulare, Trollius altissimus). ítomny mohou být i další druhy esahující ze smilkových trávník a bezkolencových luk (Anthoxanthum odoratum, Briza media, Carex hartmanii, Luzula campestris s. lat, Potentila erecta, Succisa pratensis, aj.), rašelinných luk (Carex canescens, C. echinata, C. nigra, Juncus filiformis, Senecio rivularis, Valeriana diodica, Viola palustris,). ípadn z horských trojšt tových luk (nap . Cardaminopsis halleri, Chaerophyllum hirsutum a Crepis mollis subsp. hieracioides). Porosty jsou hust zapojené. Mechové patro nedosahuje zpravidla v tší pokryvnosti než 10%, na loukách s po ínajícím rašelin ním však bývá bohatší a por stá v tší plochu. Ekologie Vlhké pchá ovité louky rostou na podmá ených glejových p dách v údolích potok , menších ek a na prameništích od nížin do podh í. Hladina podzemní vody je trvale vysoká, porosty však nesnášejí dlouhotrvající zaplavení ani periodické vysýchání. Jsou pravideln jednou až dvakrát ro koseny. Vlhká tužebníková lada - T1.6 Struktura a druhové složení Zapojené porosty širokolistých bylin vyššího vzr stu. asto jde o monodominantní porosty, v nichž se nej ast ji uplat ují Filipendula ulmaria subsp. ulmaria, Geranium palustre a Lysimachia vulgaris. Dále jsou ítomny druhy vlhkých pchá ových luk, z travin nap . Alopecurus pratensis, Carex acuta, C. acutiformis, Juncus effusus a Scirpus sylvaticus, z širokolistých bylin pak nap . Caltha palustris, Chaerophyllum hirsutum, Cirsium heterophyllum, C. oleraceum, Crepis paludosa, Epilobium hirsutum a Valeriana excelsa subsp. procurrens. Mechorosty mají jen malou pokryvnost nebo chyb jí. Ekologie Vlhké p dy, v tšinou dob e zásobené živinami, podél potok , menších ek a na svahových prameništích od nížin po podh í. V jarních m sících mohou být do asn zaplavovány. Vysokobylinná vegetace vzniká zpravidla z vlhkých pchá ových luk ponechaných ladem, s nimiž také asto tvo í mozaiku. St ídav vlhké bezkolencové louky - T1.9 Struktura a druhové složení St edn vysoké, zapojené lu ní porosty s p evládajícím bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea) a hojným zastoupením dalších travin (Deschampsia cespitosa, Festuca pratensis, F. rubra s lat., Holcus lanatus, Juncus effusus, Poa pratensis s. lat., P. trivialis aj.) Diagnosticky významný je výskyt druh indikujících st ídav zamok ené p dy (Betonica officinalis, Galium boreale subsp. boreale, Selinum carvifolia, Serratula tinctoria, Silaum silaus, Succisa pratensis aj.) žn se vyskytují druhy vlhkých luk (nap . Cirsium palustre, Lychnis flos-cuculi a Sanguisorba officinalis) a druhy smilkových trávník (nap . Agrostis capillaris, Nardus stricta, Thymus pulegioides a Viola canina). Mechové patro s ast jším výskytem druh Calliergonella cuspidata a Climacium dendroides, zpravidla dosahuje pokryvnosti v rozmezí 10-40%. Ekologie Extenzivn obhospoda ované, st ídav vlhké nehnojené louky na oglejených p dách se siln kolísající hladinou podzemní vody. Z hledisky zásoby živin jde o p dy chudší až st edn bohaté. Lokality se nacházejí na vyšších terasách údolních niv potok a ek, v podmá ených svahových polohách, na obvodech rašeliniš nebo na odvodn ných slatinách a rašeliništích. Louky jsou zpravidla jednou ro koseny.

- 112 -


Vegetace vlhkých narušovaných p d - T1.10 Struktura a druhové složení St edn vysoké travinobylinné porosty s dominujícími sítinami (Juncus conglomeratus, J. effusus a J. inflexus), ost icemi (Carex flava, C. hirta, C. nigra, C. pendula aj.) a doprovodnými bylinami vlhkých p d, které snášejí mechanické narušování (Epilobium palustre, Eupatorium cannabium, Mentha longifolia, Myosotis palustris s. lat., Potentila anserina, P. reptans, Prunella vulgaris, Ranunculus repens aj.). Pravideln se vyskytují také lu ní druhy nap . Cerastium holosteoides subsp. triviale, Festuca pratensis, Lathyrus pratensis, Myosotis palustris s lat., Poa trivialis, Ranunculus acris subsp. acris aj. Na prameništích bývá vyvinuto mechové patro. Porosty jsou spíše maloplošné. Ekologie Vlhké až st ídav vlhké, oglejené až glejové p dy se siln kolísající hladinou podzemní vody. Vyskytují se na kyselých i karbonátových podkladech, asto na prameništích, v podmá ených svahových polohách a sesuvech. Porosty jsou mechanicky narušovány, zejména pasoucím se dobytkem, mohou být i nepravideln koseny. Podhorské a horské smilkové trávníky - T2.3 Struktura a druhové složení Vegetace tvo ená smilkou tuhou (Nardus stricta) a dalšími druhy trav (nap . Danthonia decumbens, Festuca capillata, F. ovina a F. rubra s.lat.) doprovázenými mnoha bylinami, nap . Galium pumilum, G. saxatile, Pedicularis sylvatica, Pimpinella saxifraga, Polygala vulgaris, Scorzonera humilis, Thymus pulegioides a Viola canina. Krom zapojených travinných porost jde i o vícemén rozvoln né porosty na narušovaných svazích ovliv ovaných p dní erozí i periodickým vysýcháním. Ekologie Pastviny nebo jednose né louky kyselých a málo produktivních p d, v tšinou na pís it zv trávajících substrátech. Vyskytují se jak v sušších svahových polohách, tak na st ídav vlhkých místech v plochých terénech, asto na obvodu rašelinných luk. Mén typické a druhov chudší porosty se vyvíjejí na odvodn ných rašeliništích. Optimum výskytu je v submontánním a montánním stupni, ve srážkov bohatších oblastech s živinami chudými p dami se však tyto porosty nacházejí i v nižších polohách. Úzkolisté suché trávníky - T3.3 Struktura a druhové složení Více nebo mén zapojené nízké trávníky s dominancí trsnatých travin kost avy valiské (Festuca valesiaca), ost ice nízké (Carex humilis), kavylu vláskovitého (Stipa capillata) nebo pé itých druh kavyl (S. joanis, S. pulcherrima, S. tirsa, velmi vzácn až ojedin le také S. eriocaulis, S. smirnovii a S. zalesskii). V oblastech s relativn chladn jším a vlh ím klimatem se jako dominanta ast ji uplat uje kost ava žlábkatá (Festuca rupicola). Porosty jsou obvykle druhov bohaté, s výrazn jším zastoupením vytrvalých bylin a trav. Mechové patro má prom nlivou pokryvnost. Ekologie Výslunné svahy o r zném sklonu, zpravidla na bazických horninách jako jsou vápence, vápnité a slínité pískovce, vápnité slepence, vápnité paleogenní i neogenní sedimenty, spraše a sprašové hlíny, edi e, spility, amfibolity a hadce, vzácn ji také na horninách mineráln chudších (algonkické b idlice, porfyrity, zn lce, žuly, ruly aj.). P dy jsou r zn hluboké, od m lkých rendzin a ranker po hluboké p dy na spraši. tšinou jde o sekundární vegetaci vyvinutou na místech p vodních teplomilných doubrav, v minulosti využívaných jako ov í pastviny. Širokolisté suché trávníky - T3.4 Struktura a druhové složení Zapojené až mezernaté trávníky s dominancí vále ky prapo ité (Brychypodium pinnatum), p ípadn sve epu vzp ímeného (Bromus erectus), v nižší vrstv zpravidla s výrazným zastoupením kost avy žlábkaté (Festuca rupicola). Jsou druhov bohaté s v tším množstvím širokolistých vytrvalých bylin. V n kterých oblastech, hlavn v Bílých Karpatech, jsou významn zastoupeny druhy eledi Orchidaceae. Mechové patro má obvykle nižší pokryvnost. Ekologie Mírn jší svahy, zpravidla orientované k jihu, ale v nejteplejších oblastech i k ostatním sv tovým stranám etn k severu. P dy jsou st edn hluboké, až hluboké, nej ast ji na menších sedimentárních horninách ídy (tzv. bílé strán ), starších i mladších t etihor, na spraších a podsvahových deluviích. Vzhledem k vyšší primární produktivit než u jiných typ suchých trávník byly širokolisté suché trávníky krom

- 113 -


spásání využívány také jako jednose né louky. Ve spásaných porostech se jako dominanta zpravidla uplat uje vále ka papo itá (Brachypodium pinnatum), v kosených ast ji p evládá sve ep vzp ímený (Bromus erectus). Mezofilní bylinné lemy - T4.2 Struktura a druhové složení Lemy na okrajích mezofilních les , zpravidla dubohab in, mén asto také bu in a vegetace skalnatých sv tlin v su ových lesích. Dominantní druhy jsou nej ast ji epík léka ský (Agrimonia eupatoria), ernýš hajní (Melampyrum nemorosum)a jetel prost ední (Trifolium medium), na skalnat jších svazích t tina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a v lemech bu in vikev lesní (Vicia sylvatica). Krom nich se uplat ují r zné druhy v podrostu dubohab in nebo bu in. Lemy s Agrimonia eupatoria a Trifolium medium se asto vyvíjejí na neobhospoda ených loukách, pastvinách a mezích. V nich se však krom dominantního druhu nevyskytují skoro žádné druhy typické pro lemy a porost je tvo en siln ochuzenou garniturou druh p vodní louky. Ekologie V teplých a suchých oblastech jsou tyto lemy vázány na hlubší mezické p dy nebo na mírn zastín ná místa. B žn jší jsou v chladn jších a vlh ích oblastech suprakolinního stupn , kde se naopak vyskytují na suchých a výslunných místech. Acidofilní trávníky m lkých p d - T5.5 Struktura a druhové složení Nízké rozvoln né trávníky s dominancí kost avy ov í (Festuca ovina), vzácn ji psine (Agrostis capillaris a A. vinealis) nebo jest ábníku chlupá ku (Hieracium pilosella). Krom dominantních druh se uplat ují druhy suchých a živinami chudých p d, nap . Cerastium arvense, Dianthum deltoides, Galium verum, Hypericum perforatum, Hypochoeris radicata, Jasione montana, Lychnis viscaria, Potentilla tabernaemontani, Rumex acetosella, Scleranthus perennis, Thymus pulegioides, Trifolium arvense aj. žn se vyskytují lišejníky, zejména dutohlávky (Cladonia spp.) a mechorosty. Ekologie lké, živinami chudé p dy, zpravidla rankery nebo kambizem na kyselých silikátových horninách v kolinním až submontánním stupni. Jde o sekundární vegetaci na míst p vodních acidofilních doubrav nebo acidofilních bu in. Pro svou malou produktivitu se tyto trávníky využívaly zpravidla jako chudé pastviny pro ovce nebo kozy. V tšina porost je maloplošných, vyvinutých na mezích podél cest, na okrajích lesa nebo kolem skalních výchoz . Bazifilní vegetace efemér a sukulent - T6.2. Struktura a druhové složení V porostech se uplat ují bazifilní, zejména vápnomilné druhy efemér (nap . Arabis auriculata, Erophila spathulata, Saxifraga tridactylites a Veronica praecox), drobných trvalek (nap . Acinos arvensis a Alyssum alyssoides), mech (nap . Tortella inclinata a Tortula ruralis), játrovek (Mannia fragrans), lišejník (Cladonia foliacea a Fulgensia fulgens). Hojné bývají sukulenty, zejména rozchodník bílý (Sedum album). Ekologie evážn skalní plošiny a porostní mezery nebo narušovaná místa v suchých trávnících na vápenci, id eji na diabasu, spilitu, edi i a vápnitých slepencích. Sekundární podhorská a horská v esovišt - T8.2 Struktura a druhové složení Dominantou je v es obecný (Calluna vulgaris) spolu s bor vkou (Vaccinium myrtillus) nebo brusinkou (V. vitis-idaea). Teplomilné byliny chyb jí, místo nich se vyskytují druhy acidofilních les (nap . Avenella flexuosa, Melampyrum pratense a Solidago virgaurea subsp. virgaurea) a horských pastvin (nap . Deschampsia cespitosa, Nardus stricta a Potentilla erecta). Siln bývá vyvinuto mechové patro (Cladonia spp., Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, Ptilidium ciliare aj.). Ekologie Sekundární vegetace vzniklá po odlesn ní na místech acidofilních bu in, bor a horských smr in, zpravidla na opušt ných místech nebo ochuzených pastvinách, narušovaných okrajích cest a na haldách hlušiny navršených p i n kdejší t žb rud. P dy mají kyselou reakci.

- 114 -


Mok adní vrbiny - K1 Struktura a druhové složení Sv tlé ke ové nebo stromovité vrbiny s dominancí vrb Salix aurita, S. cinerea nebo S. pentandra, ostružiník Rubus nessensis nebo R. plicatus, astým výskytem krušiny olšové (Frangula alnus) a s p ím sí st emchy obecné (Prunus padus subsp. padus). Vyzna ují se neostrou hranicí mezi ke ovým a stromovým patrem. V jižních a jihozápadních echách se uplat uje také autochtonní tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). V bylinném pat e jsou hojné druhy mok ad , zvlášt rákosin (Carex acuta, C. vesicaria, Equisetum fluviatile, Lysimachia vulgaris, Phragmites australis) a druhy rašeliniš (Agrostis canina, Eriophorum angustifolium, Potentila palustris, Valeriana dioica, Viola palustris aj.). Vzácn se vyskytují ohrožené druhy Dryopteris cristata, Iris pseudacorus, Menyanthes trifoliata a Thelypteris palustris. Ekologie Terénní sníženiny s podzemní vodou dlouhodob stagnující u povrchu p dy nebo nad ním, litoriál rybník , lesní mok ady a opušt né vlhké louky na glejových nebo rašelinných p dách od nížin do podh í. Vrbové k oviny hlinitých a pís itých náplav - K2.1 Struktura a druhové složení Více nebo mén zapojené porosty ke ových vrb s dominancí vrby trojmužné (Salix triandra), vrby košíká ské (S. viminalis) nebo vrby k ehké (S. fragilis) na b ezích vodních tok . Výška porost se pohybuje mezi 2-5 (-10) m, p emž hranice mezi ke ovým a stromovým patrem bývá n kdy nez etelná. P íležitostná evaha vrby k ehké (Salix fragilis) ve stromovém pat e na úkor patra ke ového je zpravidla výsledkem lidských zásah . P ítomnost olše lepkavé (Alnus glutinosa)dokazuje sm r další sukcese k lužním les m. Druhové složení bylinného patra je zpravidla velmi r znorodé, p ítomny jsou druhy r zných ekologických nárok . asté jsou zvlášt druhy nitrofilní bylinné vegetace a luk. Na vlhkých až mokrých p dách p evládá (Phalaris arundinacea), na erstv vlhkých p dách Urtica dioica, místy bývají hojné Aegopodium podagraria, Lamium maculatum a Stellaria nemorum, ve vyšších nadmo ských výškách také Chaerophyllum hirsutum. Jarní aspekt asto tvo í Ficaria bulbifera. Mechové patro ve v tšin porost chybí. Ekologie ehy potok a ek od nížin do podh í, p evážn mezi 200-550 m n. m. Vrbové k oviny se vyskytují v blízkosti tok na místech vystavených mechanickému p sobení silného vodního proudu, jde o sv tlomilnou vegetaci, ustupující p i siln jším zastín ní spojeném s rozvojem stromového patra. Slab vyvinuté leh í p dy t chto porost odpovídají typ m paternia nebo rambla. Jsou dob e propustné a dostate zásobené vodou i v suchém lét . P dy druhotných vrbin vznikající na místech vyt žených lužních les pat í k vývojov pokro ilejším p dním typ m glej a hn dá vega. Vrbové k oviny št rkových náplav - K2.2 Struktura a druhové složení Pob ežní porosty k ovitých vrb dosahující výšky 3(-5) m. V ke ovém pat e se uplat ují Salix daphnoides, S. eleagnos, S. fragilis, S. purpurea, S. triandra, z dalších d evin také Alnus incana, Betula pendula a Populus tremula. Jednotka zahrnuje jak sukcesn pokro ilejší porosty s dob e vyvinutým ke ovým i bylinným patrem, tak mladé, nestabilizované porosty p edstavující iniciální stadia sukcese k ovin na erstv vytvo ených št rkových lavicích, které mají jen malou pokryvnost ke ového patra. V bylinném pat e se uplat ují vlhkomilné a ruderální druhy z okolní vegetace nebo r zné druhy splavené z vyšších poloh. Ekologie Relativn vyvýšené polohy na mladých i starších št rkových náplavech a št rkopískových ních náplavech jak v korytech tok , tak na pob ežních št rkových lavicích. Oproti št rkovým náplav m bez ke ové vegetace je p dotvorný proces zpravidla pokro ilejší, s akumulací jemnozem a humusu. Níže položené ásti št rkových náplav se každoro obnovují p i vysokých stavech vody na ja e nebo p i tších neperiodických povodních z p ívalových srážek. K p eplavování a destrukci vyšších ástí náplav s ke ovou vegetací dochází id eji, nebo svou výškou odpovídají úrovni maxim jarní vody. Vysoké mezofilní a xerofilní k oviny - K3 Struktura a druhové složení Husté, asto trnité k oviny, vysoké kolem 2-5 m, druhov bohaté, asto velkoplošné nebo liniové. Vesm s mají více dominantních druh , nej ast ji Corylus avellana, Crataegus spp., Ligustrum vulgare, Prunus spinosa a Rosa spp. Na bazických podkladech v nejteplejších oblastech také Cornus mas a Prunus

- 115 -


mahaleb. V podrostu je výrazn odlišen sv tlý a suchý okraj k oviny s výskytem druh sousedních trávník nebo lem od stinného, mén zarostlého vnit ku s nitrofilními a mezofilními druhy a asto i s druhy hájovými (Mercurialis perennis a Stellaria holostea). Ekologie erstv vlhké až suché p dy na r zných podkladech na rovinách i svazích všech orientací od nížin do podhorských poloh. asto jde o mezi jší enklávy v primárním bezlesí, nap . skalní rozsedliny, dále o irozené i sekundární lesní plášt na rozhraní se skálami, suchými trávníky i loukami, velmi hojn o meze podél cest a opušt né louky. Pastviny nebo pole. Mok adní olšiny - L1 Struktura a druhové složení Sv tlé porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa), místy se slabou p ím sí b ízy pý ité (Betula pubescens). V ke ovém pat e se vyskytují Frangula alnus, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia subsp. aucuparia, ípadn Prunus padus subsp. padus a v chladn jších polohách také Picea abies. Kope kovitý mikroreliéf v n kterých porostech, tvo ený vyvýšeninami kolem pat strom a vodou zapln nými sníženinami, podmi uje diferenciaci bylinného patra. Na vyvýšeninách se vyskytují relativn suchomilné druhy (nap . Athyrium filix-femina, Chaerophyllum hirsutum, Dryopteris carthusiana a Impatiens noli-tangere), zatímco ve sníženinách rostou ost ice (Carex acutiformis, C. elata, C. elongata, C. vesicaria aj.) a další bahenní nebo vodní rostliny (Calamagrostis canescens, Galium palustre s. lat., Iris pseudacorus, Lemna minor, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Peucedanum palustre, Viola palustris aj.) asté jsou acidofilní mechy (Polytrichum commune, Sphagnum palustre a S. squarrosum), jindy se objevují Brachythecium rivulare, Plagiomnium affine, P. undulatum, Plagiothecium denticulatum aj. Ekologie Zamok ené terénní sníženiny na plošinách a v ních nivách, pramenné pánve, zbahn lé okraje rybník a polohy pod jejich hrázemi, lesní mo ály a úvaly ek, p evážn v nížinách a pahorkatinách mezi 150 a 400 m n. m. P dy se vyzna ují nadbytkem vody stagnující po v tšinu roku v úrovni povrchu nebo jej dlouhodob p eplavující. Jsou nedostate provzdušn né, t žší, mokré až bahnité, s vrstvou slatiny nebo náslat . V nivách dolních tok ek, kde dochází k akumulaci bahna p i záplavách, se mok adní olšiny nevyskytují. Lužní lesy - L2 Struktura a druhové složení Sv tlé lesy s dominancí strom snášejících do asné zamok ení p dy, zejména olší (Alnus glutinosa a A. incana), jasan (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior), jilm (Ulmus laevis a U. minor). Dubu letního (Quercus robur), stromovitých vrb (Salix alba a S. fragilis) nebo domácích druh topol (Populus alba a P. nigra). V podrostu p evládají vlhkomilné druhy široké ekologické amplitudy spole né lesní, lu ní a ruderální vegetaci (v ke ovém pat e Sambucus nigra, v bylinném pat e Aegopodium podagraria, Alliaria petiolata, Anthriscus sylvestris, Caltha palustris, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Lamium maculatum, Poa trivialis, Rubus caesius, Urtica dioica aj.) Mechové patro ve v tšin porost vícemén chybí. Ekologie Poto ní a ní aluvia, svahová lesní prameništ a terénní sníženiny s nehlubokou, protékající a výrazn kolísající podzemní vodou, ob as vystupující nad p dní povrch, na glejových nebo lužních p dách r zného stupn vývoje v teplé až chladné klimatické oblasti. Údolní jasanovo-olšové luhy - L2.2 Struktura a druhové složení ípatrové až ty patrové porosty tvo ené dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a p ím sí listná (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Prunus padus subsp. padus, v nižších polohách též Quercus robur a Tilia cordata), p ípadn jehli nan (Picea abies na do asn zbahn lých p dách). Ke ové patro je asto husté a druhov bohaté, s p evahou zmlazených evin stromového patra. V nižších nadmo ských výškách se vyskytují též Cornus sanguinea, Euonymus europaea, Ribes uva-cripsa a Sambucus nigra, výše Salix caprea a Sambucus racemosa. V bylinném pat e p evažují vlhkomilné lesní druhy. V nižších polohách je slab vyvinutý jarní aspekt s Ficaria bulbifera, ípadn s Anemone nemorosa nebo Chrysosplenium alternifolium. Mechové patro bývá zpravidla jen slab nazna eno, jeho nej ast jšími druhy jsou Atrichum undulatum, Plagiomnium affine a P. undulatum.

- 116 -


Ekologie ehy vodních tok , svahová lesní prameništ a terénní sníženiny s hladinou podzemní vody ležící v malé hloubce a do asn vystupující nad p dní povrch. P dy jsou vlhké až mokré, do asn zbahn lé gleje i lužní dy typu paternia, s širokým rozp tím p dní reakce i obsahu humusu a dostate nou zásobou živin. Údolní jasanovo-olšové luhy se vyskytují od nížin do hor. Tvrdé luhy nížinných ek - L2.3 Struktura a druhové složení Zpravidla t ípatrové jilmové a topolové doubravy a jaseniny s dominancí dubu letního (Quercus robur) a jilmu habrolistého (Ulmus minor), který však v posledních desetiletích ustoupil vlivem grafiózy, a na jižní Morav také jasanu úzkolistého podunajského (Fraxinus angustifolia supsp. danubialis). Dále jsou ve stromovém pat e p imíšeny Acer campestre, Fraxinus excelsior, Prunus padus subsp. padus, Tilia cordata a Ulmus laevis, ve vlh ích polohách Alnus glutinosa a Populus nigra, v sušších Carpinus betulus. Ke ové patro je tvo eno hlavn zmlazenými d evinami stromového patra, z ke se vyskytují Cornus sanguinea, Prunus padus subsp. padus, Sambucus nigra. V p ezv ených lesích a oborách m že ke ové patro i chyb t. V druhov bohatém bylinném pat e p evažují vlhkomilné až mezofilní druhy (Aegopodium padagraria, Anthriscus sylvestris, Brachypodium sylvaticum, Circaea lutetiana, Festuca gigantea, Galium aparine, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Impatiens noli-tangere, Stellaria nemorum, Urtica diorica). Bohatý je aspekt jarních geofyt (Allium ursinum, Corydalis cava, Ficaria bulbifera, Gagea lutea, Galanthus nivalis, aj.). Mechové patro s druhy rod Eurhynchium, Plagiomnium aj. je v tšinou jen slab nazna eno. Ekologie ní úvaly a nížinné pánve v teplé a relativn suché klimatické oblasti, na nivních p dách typu vega nebo paternia, na glejových p dách a p ípadn také na anmóru. P dy jsou t žší, jílovito-hlinité až jílovité, bohaté živinami a pravideln nebo ob as zaplavované, místy však pouze p i vysokých vodách. ast jší záplavy jsou zejména v moravských úvalech. Na místech vzdálen jších od tok leží pr rná hladina podzemní vody asi 1 m pod povrchem p dy, u regulovaných tok až 2-3 m hluboko. Její výkyvy b hem roku asto esahují rozmezí dvou metr . kké luhy nížinných ek - L2.4 Struktura a ekologie Sv tlé, zpravidla t ípatrové p irozené porosty tvo ené dominantní vrbou bílou (Salix alba), místy p ím sí vrby k ehké (Salix fragilis) a topolu erného (Populus nigra), id eji jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), v panonské oblasti jižní Moravy i topolu bílého (Populus alba) a jasanu úzkolistého podunajského (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis). Ke ové patro tvo í zmlazené d eviny stromového patra, na erstv vlhkých p dách je též astý Sambucus nigra, id eji se vyskytují Frangula alnus, Salix caprea, S. purpurea a S. viminalis. V bylinném pat e p evládají vlhkomilné druhy Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Galium aparine, Glechoma hederacea, Lamium maculatum, Lysimachia vulgaris, Poa pulustris, Rubus caesius, Symphytum officinale. Na relativn sušších místech dominuje Urtica dioica. V zamok ených porostech jsou hojn bahenní a vodní rostliny (Alisma plantago-aquatica, Caltha palustris, Carex acuta, C. acutiformis, C. riparia, Galium palustre s. lat. Glyceria maxima, Iris pseudacorus, Lemna minor, Phragmites australis, Spirodela polyrhiza, aj.) a místy se vyskytují liány (Calystegia sepium, Humulus lupulus a Solanum dulcamara). Ekologie Široké nivy nížinných ek, zpravidla 200-220 m. n. m., b ehy ek a slepých ních ramen. Pravidelné, asto dlouhotrvající záplavy omezují rozvoj d evin a spolu se siln kolísající hladinou podzemní vody jsou nejd ležit jším ekologickým faktorem podmi ujícím výskyt této vegetace. Po ústupu záplavových vod stává na povrchu p dy vrstva hlinitých až jílovitých sediment . Živinami dostate zásobené p dy jsou zpravidla t žší, hluboké, odpovídající p dním typ m glej nebo paternia. Karpatské dubohab iny - L3.3 Struktura a druhové složení Lesy s p evahou habru obecného (Carpinus betulus) nebo dubu zimního (Quercus petraea s. lat.) a místy s p ím sí buku lesního (Fagus sylvatica) jako podúrov ové d eviny ve stromovém pat e. Ke ové patro je v jednotlivých porostech r zn bohat vyvinuté. V bylinném pat e výrazn dominuje ost ice chlupatá (Carex pilosa) a diagnosticky významný je též výskyt n kolika dalších druh vázaných v R p evážn na karpatskou oblast (nap . Euphorbia amygdaloides, Gallium schultesii a Hacquetia epipactis). Dále se vyskytují hájové druhy Carex digitata, Fragaria vesca, Galium odoratum, Hieracium murorum, H.

- 117 -


sabaudum, Lathyrus vernus, Melica uniflora, Mycelis muralis, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum, aj. Mechové patro je vyvinuto nevýrazn . Ekologie Svahy nebo rovinaté terény na flyšových pískovcích a jílovcích starších t etihor, lokáln p erytých mladšími sedimenty. Na t žších p dách m že místy docházet k pseudooglejení. Zásoba živin v p je dobrá. Su ové lesy - L4 Struktura a druhové složení Stromové patro je druhov bohatší než u jiných typ mezofilních listnatých les . P evládají v n m su ové eviny Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, T. platyphyllos a Ulmus glabra. V nižších nadmo ských výškách je hojn zastoupen habr obecný (Carpinus betulus), zatímco v podhorských a horských polohách je p imíšen i buk lesní (Fagus sylvatica) a naopak ustupující lípy. Vzácn se v su ových lesích vyskytuje i tis ervený (Taxus baccata). Rovn ž ke ové patro s Corylus avellana, Ribes uvacrispa, Sambucus nigra, S. racemosa a dalšími druhy je bohat vyvinuto. V bylinném pat e je málo ekologicky specializovaných druh , spíše se vyskytují druhy p esahující z bu in, dubohab in, údolních jasanovo-olšových luh a vzácn ji i teplomilných doubrav. Typické je zastoupení i nitrofilních druh , nap . Geranium robertianum a Urtica dioica, a druh náro ných na vlhkost jako Lamium maculatum a Stellaria nemorum. Jako výrazné dominanty bylinného patra se v n kterých porostech uplat ují stín snášející vysoké byliny; na bázemi bohatých a vlhkých p dách je to m sí nice vytrvalá (Lunaria rediviva), na hlinitých p dách ovlivn ných dotokem udatna lesní (Aruncus vulgaris). V su ových lesích krasových žleb se vyskytuje vzácná kapradina jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium). Na strmých horních ástech svah na vápenci roste p chava vápnomilná (Sesleria albicans) doprovázená n kterými druhy teplomilných doubrav. Na balvanitých sutích je výrazn vyvinuto mechové patro. Ekologie Strmé svahy s výchozy skal nebo s výrazným pr tokem, rokle, dolní ásti svah a svahová úpatí s akumulací balvan nebo jiného su ového materiálu. Podloží je obvykle tvo eno tvrdými horninami, a to jak silikáty, tak vápenci. P dy jsou zpravidla hlubší, ale s vysokým obsahem skeletu, bohaté živinami a s velmi dobrou mineralizací odpadu. asto jsou vlhké, nikoliv však trvale zamok ené. Su ové lesy tvo í v tšinou maloplošné porosty rozší ené od pahorkatin do horských poloh; horní hranice dosahují v nadmo ských výškách kolem 800-900 m. Kv tnaté bu iny - L5.1 Struktura a druhové složení Listnaté lesy s p evládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a n kdy s p ím sí dalších listná (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea s. lat., Tilia cardata, T. platyphyllos a Ulmus glabra), ve vyšších nadmo ských výškách také jedle b lokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies). V ke ovém pat e rostou krom zmlazujících d evin stromového patra také Corylus avellana, Daphne mezereum, Lonicera nigra, L. xylosteum, Sambucus racemosa, Sorbus aucuparia subsp. aucuparia aj. Pokryvnost bylinného patra se zpravidla pohybuje mezi 30-60%, ale m že být i nižší. B žn se v n m vyskytují mezofilní druhy listnatých les (Actaea spicata, Bromus benekenii, Carex pilosa, Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galeobdolon luteum s. lat., Galium odoratum, Gymnocarpium dryopteris, Hordelymus europaeus, Melica uniflora, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus, Viola reichenbachiana aj.) Mechorosty rostou spíše na padlých kmenech a kamenech. Ekologie Kv tnaté bu iny se vyskytují na eutrofních, obvykle kambizemních p dách s rychlou mineralizací humusu, na r zných druzích hornin. Na horninách mineráln chudých nebo na vápencích se vyskytují pouze na plošinách nebo mírných svazích, kde je vyvinuta hlubší p da. V nižších a st edních nadmo ských výškách osídlují chladn jší rokle a severní svahy; v submontánním a montánním stupni p echázejí na plošiny a svahy všech orientací. Jen výjime rostou v nadmo ské výšce nad 1 000 m. Acidofilní bu iny - L5.4 Struktura a druhové složení Listnaté nebo smíšené lesy s p evládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a p ím sí dalších listná (Acer pseudoplatanus, Quercus petraea s. lat., Q. robur, Tilia cordata aj.) nebo jehli nan (Abies alba a Picea abies). Ke ové patro v tšinou chybí nebo má malou pokryvnost, pokud je vyvinuto, zmlazují se v n m d eviny stromového patra. Bylinné patro bývá druhov dosti chudé a zpravidla nep esahuje 50% pokryvnosti v tzv. nahých bu inách m že chyb t. P evládají v n m b žné acidofilní lesní druhy (Avenella

- 118 -


flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides subsp. luzuloides a Vaccinium myrtillus) a pravideln se vyskytují druhy vázané na bu iny (Gymnocarpium dryopteris, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea aj.). Ve vyšších nadmo ských výškách dominuje nej ast ji t tina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a vyskytují se další horské druhy (Blechnum spicant, Dryopteris dilatata, Homogyne alpina, Huperzia selago, Luzula sylvatica, Lycopodium annotinum). V acidofilních bu inách Ostravské pánve se ast ji vyskytuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) a v podrostu p evládají Carex brizoides, Impatiens noli-tangere a Oxalis acetosella. Mechorosty (nap . Dicranum scoparium a Polytrichum spp.) rostou v menších polštá ích hlavn na kamenech a padlých kmenech. Ekologie Mírné i strm jší svahy s mineráln chudými p dami na kyselých silikátových horninách krystalinika, hlavn na žulách, rulách, svorech a fylitech, dále na proterozoických a paleozoických b idlicích, k emencích, buližnících, slepencích, paleoryolitech, zn lcích a pískovcích. Na mineráln bohatších horninách rostou acidofilní bu iny na exponovaných svazích a h betech ochuzených o živiny. Mineralizace opadu a kolob h živin jsou pomalé. Acidofilní bu iny se vyskytují v nadmo ských výškách 450-1 200 m a výjime sestupují na severních svazích a ve stinných roklích i do nižších poloh, nap . v Labských pískovcích. V Ostravské pánvi však rostou na kyselých pseudoglejích již od 200 m n. m. Acidofilní teplomilné doubravy - L6.5 Struktura a druhové složení Sv tlé lesy s dominancí dubu zimního (Quercus petraea s. lat.) za hranicí areálu šipáku (Q. pubescens s. lat.) nebo na p dách, které tomuto druhu nevyhovují pro svou vyšší kyselost. V podúrovni m že být imíšen habr obecný (Carpinus betulus). Stromové patro je v n kterých porostech velmi rozvoln né a nízkého vzr stu, jen 4-6 m vysoké. Ke ové patro je zpravidla vyvinuto slab ji a mnohdy je tvo eno nižšími jedinci dubu zimního (Quercus petraea s lat.) Bylinné patro je druhov bohaté, nemá však výrazn jší diagnostické druhy, protože druhy submediteránního a panonského rozší ení v n m chyb jí nebo jsou vzácné. Dominantou je zpravidla kost ava ov í (Festuca ovina), lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo tolita léka ská (Vincetoxicum hirundinaria). V porostech na skalnatých svazích jsou hojn ji zastoupeny mechy a lišejníky. Ekologie Výslunné, strmé, asto skalnaté svahy, v nejteplejších a nejsušších oblastech také plošiny a svahy o mírném sklonu. Geologickým podkladem jsou kyselé silikátové horniny, nej ast ji žula, rula, granulit. Prvohorní a starohorní b idlice, vzácn i hadce na nichž se vyvíjejí p dy typu ranker nebo m í kambizem . Suché acidofilní doubravy - L7.1 Struktura a druhové složení Sv tlé doubravy s dominancí zimního dubu (Quercus petraea s. lat.) nebo letního (Q. robur), se slabší ím sí b ízy b lokoré (Betula pendula) a borovice lesní (Pinus sylvestris) ve stromovém a ke ovém pat e, v pat e bylinném s p evahou travin (Avenella flexuosa, Festuca ovina, Luzula luzuloides subsp. luzuloides, L. pilosa a Poa nemoralis), id eji i ke (Calluna vulgaris a Vaccinium myrtillus). Z bylin se ast ji objevují na živiny nenáro né jest ábníky (Hieracium lachenalii, H. murorum, H. sabaudum aj.) a také Lychnis viscaria, Melampyrum pratense a Veronica officinalis. Hojné jsou acidofilní mechy Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi, Polytrichum furnosum. Ekologie Živinami chudé substráty, nap . ruly, žuly, svory, kyselé typy b idlic a porfyry v pahorkatinách, mén asto v nížinách, mezi 250 a 450 m n. m. St edn hluboké až m lké, erstvé až siln vysýchavé p dy pat í typologicky k oligotrofní nebo rankerové kambizemi, id eji k rankeru. Vypouští se body . 1, a m ní se bod .3 (nov pod . 2): Problémové okruhy: - Zabezpe ení úkol vyplývajících z lenství R v EU - Cenné lokality, které nebudou za azeny do soustavy Natura 2000 vyhlásit jako VKP nebo za adit do zásobníku pro tzv. " eskou Naturu" v rámci sít optimalizace MZCHÚ

- 119 -


1.3.7. Zvlášt chrán ná území V

eské republice se navzdory celkov neuspokojivému stavu p írodního prost edí uchovaly cenné ásti írody v relativn dobrém stavu nebo stavu, který skýtá možnost obnovy p írodních proces . V tší ást írodn hodnotných území je u nás chrán na zvláštním ochranným režimem podle zákona .114/1992 Sb., který vymezuje 6 kategorií zvlášt chrán ných území následovn : Kategorie ZCHÚ - Národní parky (§ 15, odst. 1-3) - Chrán né krajinné oblasti (§25, odst. 1-3) - Národní p írodní rezervace (§28, odst. 1-2) - Národní p írodní památka (§35, odst. 1-2) - P írodní rezervace (§33, odst. 1) - P írodní památka (§36, odst. 1) Na území Zlínského kraje se nenachází žádný národní park. Zasahují zde dv chrán né krajinné oblasti a to CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty. Plochy situované v CHKO nejsou do Koncepce ochrany p írody a krajiny zahrnuty. ní se odstavec .4: V sou asnosti (stav k roku 2009) je na území Zlínského kraje evidováno 168 maloplošn chán ných území, z toho 2 národní p írodní památky a 6 národních p írodních rezervací. Položkový p ehled všech chrán ných území je uveden tabulkové ásti dokumentace - tab. 24. MZCHÚ jsou prezentovány v grafické ásti, v mapových p ílohách C.2,3. U t ch MZCHÚ, která nebyla doposud geometricky zam ena, lze p edpokládat díl í zm ny ve vým rách. Ochranné pásmo ZCHÚ pokud není stanoveno jinak zahrnuje území ve vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Ke stavební innosti, terénním a vodohospodá ským úpravám, k použití chemických prost edk , zm nám kultury pozemku a ke stanovení zp sobu hospoda ení v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany p írody. ní se odstavec .8: Vyhlašování zvlášt chrán ných území není zdaleka ukon eno, nebo ada dalších lokalit je p ipravována k registraci. Nejv tší rezervy jsou v tomto sm ru v niv eky Moravy, kde existuje ada mimo ádn cenných biotop , zejména mok ad z nichž k nejcenn jším pat í doposud nevyhlášená lokalita Filena a navazující Záhlinické rybníky jako návrh NPR Záhlinické louky (sou ásti P írodního parku Záhlinické rybníky). V této souvislosti je t aba zmínit projekt „VaV 620/20/03 Optimalizace sít maloplošných zvlášt chrán ných území v eské republice“, který vychází z plošného mapování biotop , provád ného v rámci ípravy návrhu evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000. Výsledky analýzy vrstvy mapování biotop ukázaly, že sou asná sí MZCHÚ dostate nepokrývá n které ochraná sky významné biotopy, nebo dostate nepostihuje jejich variabilitu. V projektu je analyzováno zastoupení p írodních biotop v dosavadní síti zvlášt chrán ných území a v navržené soustav evropsky významných lokalit (EVL). Na základ této analýzy byl zpracován odborný návrh, který nad rámec EVL (kde jsou chrán ny p írodní stanovišt významná z evropského hlediska) dopl uje stávající sí MZCHÚ o nová území (jinak též tzv. eská Natura"), v nichž se vyskytují biotopy vzácné, dosud stávající ochranou nedostate zajišt né, biotopy velmi reprezentativní, p ípadn biotopy významné z hlediska regionální variability. Jsou to tedy biotopy mající národní, resp. regionální význam. Zpracovaný seznam návrh území s hodnotnými biotopy, které leží mimo NP a CHKO, byl p edán krajským ú ad m a vojenským újezd m, jimž slouží pro p ípravu vyhlášení nových MZCHÚ v rámci svých správních území. Na území Zlínského kraje bylo v rámci optimalizace sít MZCHÚ vymezeno 35 lokalit. Jsou prezentovány v grafické ásti, v mapových p ílohách C.2,3. Projekt optimalizace sít MZCHÚ je zp ístupn n na webu http://www.nature.cz - p es odkaz: http://www.mzp.cz/www/vav.nsf/index.html. Ve Zlínském kraji prakticky vymizela slaniska, která i v rámci celé republiky pat í k nejohrožen jším biotop m. Proto si zaslouží pozornost lokalita poblíž strojíren u Uherského Brodu, která vykazuje ur ité parametry slaniska. Ochranu je t eba zajistit i zbytk m cenných stepních spole enstev na Krom ížsku (k.ú. Zdounky, šánky) a dalším lokalitám, které byly identifikovány v rámci prací na ervených seznamech.

- 120 -


1.3.8. P írodní parky írodní parky jsou z izovány k ochran krajinného rázu území s významnými soust ed nými estetickými a írodními hodnotami a to dle §12 Ochrana krajinného rázu a p írodní park, zákona 114/1992 Sb. ní se odstavec .2 a 3: V sou asnosti je na území Zlínského kraje vyhlášeno 6 p írodních park . P ehled doposud vyhlášených írodních park je uveden v tab. . 25 a v grafické ásti v mapových p ílohách C.2,3. V p íslušných na ízeních o z ízení a vymezení p írodních park jsou uvedeny podmínky ochrany p írodního parku v obecn jší podob . Jeví se prosp šné stanovit výhledov podrobn jší limity využití území pro jednotlivé írodní parky. Dále je v zájmovém území p ipravováno rozší ení PP Hostýnské vrchy a PP Vizovické vrchy na území ORP Vsetín a dlouhodob uvažováno o vyhlášení PP St ední Pobe ví, PP Pobe ví, PP Vsetínské vrchy a PP Svéradov.

- 121 -


1.3.9. Památné stromy Mimo ádn významné stromy, jejich skupiny a stromo adí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany p írody za památné stromy (ad §46 zákona 114/19992 Sb.). Památné stromy je zakázáno poškozovat, ni it a rušit v p irozeném vývoji. Jejich ošet ování je provád no se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Pokud není vhlášeno jinak, má každý strom zá-kladní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o polom ru desetinásobku pr ru kmene m eného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá innost, nap íklad výstavba, terénní úpravy, odvod ování, chemizace. ní se odstavec .2: V sou asnosti je na území Zlínského kraje evidováno 213 památných strom a 10 památných alejí. ehled památných strom , vyhlášených rozhodnutím orgánu p írody, je uveden ve tabulce . 26. a v grafické ásti v výkresy C.2,3. Vypouští se odstavec .3:

- 122 -


1.3.10. Zvlášt chrán né rostliny a živo ichové Zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich jsou vymezeny v p íloze . II a III. vyhlášky 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona 114/1992 Sb. ochran p írody a krajiny. Podle § 49 zákona 114/1992 Sb. jsou zvlášt chrán né rostliny chrán ny ve všech svých podzemních a nadzemních ástech a všech vývojových stádiích, chrán n je rovn ž jejich biotop. Je zákázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ni it nebo jinak rušit ve vývoji. Zvlášt chrán ní živo ichové jsou chrán ni ve všech svých vývojových stádiích. Chrán na jsou jimi využívaná p irozená i um lá sídla a jejich biotop. Vybrané živo ichy, kte í jsou chrán ni i vyhynulí, stanoví ministerstvo životního prost edí obecn závazným p edpisem. Je zákázáno škodliv zasahovat do irozeného vývoje zvlášt chrán ných živo ich , zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zra ovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ni it, poškozovat i p emís ovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. V rámci analýzy stanovištních podmínek zvlášt chrán ných druh živo ich (zvl. obojživelník ) byly identifikovány hlavní bariéry migrace ve Zlínském kraji (viz tab.29). Jedná se o 13 silni ních úsek rizikových pro obojživelníky. Velmi d ležité je zajistit ochranu zejména v místech, kde dochází k usmrcení ádov stovek až tisíc jedinc . Prioritn je nutno vy ešit zejména sou asnou situaci u vodní nádrže Kory any. Sou ástí prací byla i digitalizace materiálu Obojživelníci okresu Krom íž, zpracovatel Mošt k, po izovatel OkÚ Krom íž. Dílo podrobn mapuje výskyt obojživelník v okrese Krom íž v roce 1993 (viz tab. . 28). V sou asné dob byly zahájeny práce na aktualizaci,nebo n které z lokalit zanikly, nové byly objeveny. Pro ostatní ásti Zlínského kraje nejsou obdobné souhrnné informace k dispozici. ervený seznam V rámci prací na analýze byly vytvo eny pracovní skupiny a výsledkem ro ní práce v etn terénních mapování bylo zpracování návrhu erveného seznamu cévnatých rostlin Zlínského kraje (odborný garant RNDr. Elsnerová) a návrh erveného seznamu živo ich Zlínského kraje (odborný garant RNDr. Trávní ek). Oba seznamy jsou sou ástí této dokumentace jako samostatná p íloha v ásti B. Návrh, B.2 Návrh erveného seznamu Následující kartogram znázor uje po ty ohrožených taxon Zlínského kraje.

- 123 -

rostlin v jednotlivých katastrálních územích


Záchranné programy V rámci svých kompetencí zajiš uje Krajský ú ad Zínského kraje záchranné programy ohrožených zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich . Pro vybrané druhy rostlin a živo ich jsou vytvo eny záchranné programy, jejichž cílem je minimalizovat negativní faktory zp sobující ohrožení dot ených druh a zvýšit po etnost populací na úrove nezbytnou pro trvalou existenci druh na území Zlínského kraje. Odborný dohled na realizace projekt provádí odborné pracovišt ochrany p írody pov ené MŽP - Agentura ochrany p írody a krajiny ve spolupráci s v deckými institucemi. V zajišt ní této kompetence mají nezastupitelnou úlohu op t n které nevládní ochraná ské organizace ZO SOP SCILLA Vl nov, ZO SOP Zelené údolí u Doubrav, ZO SOP Vsetín, ZO SOP Uherskohradiš sko a Záchranná stanice v Buchlovicích, áste i Záchranná stanice pro handicapované živo ichy v Bartošovicích. Realizované záchranné programy: 1. Stepní druhy rostlin Hlucké pahorkatiny - hlavá ek jarní, sasanka lesní, b lozá ka v tevnatá, astra chlumní, d ín obecný, zlatovlásek obecný, chrpa chlumní, hadinec nachový, má ka plocholistá, hrachor chlumní, len chlupatý, len žlutý, kosatec dvoubarevný, koniklec velkokv tý, dub pý itý, kavyl tenkolistý. 2. Ptáci - áp bílý, strnad lu ní. 3. Obojživelníci - ropucha obecná, olek velký. 4. Motýli - žlu ásek barvom nný, modrásek ho cový, oká ovsový, pestrok ídlec podražcový. ní se následující bod: 5. Orchideje - Vsetínsko (výsevy, monitoring). Již t i desetiletí po ádá SOP Kosenka každoro letní akce - kosení b lokarpatských orchideových luk, díky níž jsou dlouhodob udržovány mnohé, z t chto cenných biotop . idává se nový bod . 6: Problémové okruhy: - Dokon ení erveného seznamu rostlin a živo ich Zlínského kraje za ú asti širokého okruhu místních znalc - Finan ní a personální zajišt ní záchranných program - Kompletace informací o výzkumných úkolech, záchranných programech a dalších aktivitách v tomto oboru na úrovni Zlínského kraje - Prevence vzniku nových migra ních bariér - Zajišt ní managementu ZCHÚ (zvl. nelesní spole enstva) - Úzká spolupráce se soukrom hospoda ícími zem lci

- 124 -


1.3.11. Ochrana p írody v sektorových politikách kraje Ochrana p írody v sektorových politikách kraje vychází ze st žejních státních dokument , kterými jsou Státní politika životního prost edí a Státní program ochrany p írody. Základním principem je princip udržitelného rozvoje. Strategie spo ívá v harmonizaci ekonomického rozvoje s ochranou životního prost edí tak, aby sou asným i budoucím generacím byla zachována možnost uspokojovat jejich životní pot eby, aniž by p itom došlo k nevratnému poškození p írody nebo ztrát její rozmanitosti. K napln ní výše uvedeného byla formulována základní východiska, cíle a úkoly na úseku ochrany a tvorby životního prost edí a to zejména v t chto oblastech: - udržení, pop . zvýšení biologické rozmanitosti - p íznivé uspo ádání vodních pom - zachování p irozené úrodnosti p d - funk ní využití území zajiš ující ochranu p írodních i kulturních hodnot krajiny Vkládá se nová kapitola: 1.3.11.1. Strategické plánování Strategie rozvoje zlínského kraje 2009 - 2020 St žejním krajským dokumentem je schválená Strategie rozvoje zlínského kraje 2009 - 2020 (SRZK). jež identifikuje klí ové rozvojové oblasti regionu. Navrhuje zp soby a strategie jejich dosažení, stejn jako orienta ní finan ní rámec a ukazatele vyhodnocení sledovaných oblastí. SRZK je tak považována za scéná p iblížení ekonomické a následn s ní i sociální a environmentální úrovn Zlínského kraje pr rné úrovni EU do roku 2020. Základní vizí SRZK je: "Zlínský kraj - region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zam stnaností, atraktivní pro obyvatele, investory i návšt vníky". Jedním z cíl je p isp t k tomu že v roce 2020 bude Zlínský kraj mimo jiné regionem vyzna ujícím se: istým životním prost edím a pozitivním vztahem aktér k n mu, - zajišt ním optimální energetické bilance s ohledem na rozvojové, ekologické, bezpe nostní a sociální pot eby SRZK je strategií vyváženého regionálního hospodá ského rozvoje, jejímž smyslem je jak aktivizovat nedostate využívaný potenciál a podporovat hospodá ský rozvoj regionu, tak i snižovat regionální rozdíly a pomáhat ekonomicky slabším lokalitám, které nejsou schopny provést zm ny v ekonomické a sociální struktu e vlastními silami. Cílem je tak rovn ž ekonání trendu zvýraz ování regionálních disparit ve vztahu k celostátní úrovni a lokálních disparit v i pr ru Zlínského kraje a zabrán ní vzniku nových nerovnováh v odv tvové a regionální struktu e ekonomiky, které by si jinak vyžádaly další vynaložení ve ejných i soukromých finan ních prost edk v následujícím období. Zcela neopominutelnou sou ástí Strategie je i její sociální rozm r; je projevem vysp losti jakéhokoliv celku, jak se dokáže postarat o osoby sociáln pot ebné a jakou ást své prosperity v nuje jejich adekvátnímu zajišt ní. Vyvážený regionální rozvoj pat í mezi horizontální principy a rovnom rn se promítá do všech ty prioritních oblastí definovaných touto Strategií. Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 - 2020 respektuje cíle Lisabonské strategie a odráží nejnov jší ístup EU ve slad ní cíl unijní regionální politiky s cíli Lisabonské strategie v rámci t chto zásad: - respektování specifik region p i výb ru a konkretizaci priorit regionálního rozvoje, - maximální využití rozvojového potenciálu region v oblasti lidských zdroj na základ specifik jednotlivých region , - p ekonávání regionálních rozdíl posilováním prostorové soudržnosti a integrace region , - využití komparativních výhod jednotlivých region pro cíle regionálních strategií, - zvýšení prostorové flexibility na trhu pracovních sil bez dramatických zm n v sídelní struktu e zem s cílem omezení trendu vylidn ní malých obcí a p edcházení negativních dopad živelného urbanistického rozvoje v tších obcí a m st, - zlepšení stavu životního prost edí, obnova krajiny a regionálních tradic ve smyslu požadavk dlouhodob udržitelného rozvoje, významného zdroje hospodá ského r stu v rámci globáln

- 125 -


dynamických hospodá ských segment - cestovní ruch a turismus, ekonomizace kulturního dictví, renesance výrobních tradic typických pro region, apod., - vytvo ení p íznivého prost edí na místní a lokální úrovni pro erpání zdroj v rámci regionální politiky EU jak v rámci b žného programovacího období 2007 - 2013, tak v budoucím výhledu této politiky po roce 2013. Filozofie Strategie je postavena na synergii ty pilí . Mezi jednotlivými pilí i existuje vzájemná provázanost na všech úrovních, žádný z nich není postradatelný. Strategii je tedy nutno brát v úvahu jako celek. Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 - 2020 pracuje se ty mi úrovn mi detailu. Nejobecn jší formou jejího obsahu je vize; vedle ní následují: - Pilí e - 4 hlavní prioritní oblasti - Cíle - výsledky nutné pro napln ní vize - Úkoly - díl í milníky na cest k dosažení cíl - Opat ení - konkrétn jší kroky použité ke spln ní úkol , dále je nazna ena jejich realizace prost ednictvím jednotlivých nástroj Pilí e, cíle a úkoly vytvá ejí strategický rámec posilování konkurenceschopnosti ekonomiky Zlínského kraje a kvality života v n m. Opat ení ve form konkrétn jších doporu ení dále zp es ují cesty, jimiž by se p edevším hospodá ská, sociální a environmentální politika m la vydávat. SRZK a definuje tyto 4. pilí e: I. Konkurenceschopná ekonomika II. Úsp šná spole nost III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova IV. Atraktivní region V rámci strategické analýzy je pospsán stávající stav ve Zlínském kraji z a to z hledisek stanovených výše jmenovaných pilí . Problematika a stav životního prost edí jsou pak významné p edevším ve vztahu k napl ování pilí e III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova. V porovnání kraj z pohledu rozlohy a etnosti chrán ných území je z ejmé, že citlivý p ístup k ochran p írodního d dictví pat í mezi klí ová aktiva hodná ochrany, jimiž Zlínský kraj disponuje. Zlínský kraj je na t etím míst z hlediska % zastoupení chrán ných krajinných oblastí z rozlohy kraje, které tvo í cca 11% podíl z celkové rozlohy kraje. Celkový objem investic na ochranu životního prost edí ve Zlínském kraji se v posledním období mírn snižuje, p itom lze hovo it o r stu jejich objemu ve prosp ch ochrany ovzduší a klimatu a zejména pak nakládání s odpady (objem prost edk v jejich prosp ch se od po átku dekády zdvojnásobil). Úbytek prost edk naopak vykazuje oblast nakládání s odpadními vodami. Mezikrajské porovnání však sou asn ukazuje, že ástka v novaná na environmentální investice ve Zlínském kraji není nikterak závratná a v porovnání s celostátní sumou investic na tento ú el pouze t sn evyšuje hodnotu 3%. Relativn významná je však u nakládání s odpady. Struktura environmentálních investic z pohledu typu finan ních zdroj v zásad kopíruje celostátní pr r. Mírn p evyšuje republikový pr r v p ípad nejpodstatn jší složky - vlastních zdroj a rozpo tových prost edk , jež se na celkovém objemu t chto investic podílejí více než dv ma t etinami. Na stran druhé je však Zlínský kraj pouze p ibližn na polovin republikového pr ru z pohledu využívání ostatních grant a dotací na ochranu životního prost edí. V porovnání s investi ními náklady a jejich vývojem registrujeme v p ípad neinvesti ních náklad diametráln odlišný vývoj projevující se nap íklad v tom, že se jejich objem za sledovaná dv léta tém zdvojnásobil. Jejich nejv tší ást jde ve prosp ch šetrného nakládání s odpady, které v sou asnosti získávají p ibližn 63% všech neinvesti ních náklad sm ujících do životního prost edí. I všechny ostatní sledované složky však registrují významný nár st neinvesti ních náklad v jejich prosp ch. Z pohledu objemu neinvesti ních náklad na životní prost edí je relativní pozice Zlínského kraje v rámci celostátního srovnání p ízniv jší v porovnání s náklady investi ními. Velmi pr kazné je pak i vy íslení ekonomických p ínos aktivit na ochranu životního prost edí, zejména z pohledu identifikace a odstran ní negativních externalit na životní prost edí p sobících. V rámci regionu Zlínského kraje je na systém ve ejné kanalizace napojeno více než 75% obyvatel. Kanalizace zakon ená isti kou odpadních vod je pak k dispozici tém 65% obyvatel regionu. Viditelný

- 126 -


proces restrukturalizace isti ek odpadních vod (dosud p etížených, nebo s omezenou i nedostate nou istící schopností; jev obvyklý zejména ve v tších m stech) se stal v dosavadním pr hu této dekády skute ností. Výsledkem je výrazné snížení množství vypušt ných zne iš ujících látek do vodních tok . V porovnání emisí zne iš ujících látek vychází, že Zlínský kraj pat í do skupiny mén až pr rn zatížených region eské republiky, což je p edevším patrné v porovnání s nejv tšími zne iš ovateli Ústeckým, Moravskoslezským a St edo eským krajem. koliv se ve Zlínském kraji emise všech zne iš ujících látek v uplynulém desetiletí výrazn snížily, po roce 2000 emise hlavních zne iš ujících látek z stávají na stejné úrovni nebo pozvoln nar stají. P inou je vy erpání potenciálu pro použití koncových za ízení na snižování emisí do ovzduší spole s nastartováním hospodá ského r stu a rozvojem automobilové dopravy. Zejména na emisích tuhých zne iš ujících látek se významn podílejí malé spalovací zdroje v domácnostech, nebo ve zhruba 10 % z nich se k vytáp ní stále používají pevná paliva. Kotle na tuhá paliva používané v domácnostech i n které velké spalovací zdroje spojuje zna ná morální a technická zastaralost. K problematickým míst m v oblasti životního prost edí v rámci regionu Zlínského kraje pat í staré ekologické zát že, p edevším staré skládky, které mají p evážn lokální charakter. Velmi rizikové jsou zejména spontánn ší ené skládky, nevhodn založené v místech, kde existuje zvýšené riziko kontaminace (vodní plochy, chrán ná území, lokality s propustným podložím) a na n ž je soust ován jak komunální, tak i pr myslový odpad. Nejvýznamn jším p isp vatelem k tvorb odpad v ase intenzivního stavebního a investi ního boomu je sektor stavebnictví, jehož podíl na tvorb odpad se v krátkém sledovaném období tém zdvojnásobil a který se na celkové produkci odpad ve Zlínském kraji podílí 44%. S velkým odstupem na druhém míst jsou sí ová odv tví výroby a rozvodu elekt iny, plynu a teplé vody, jejichž podíl na tvorb odpad naopak výrazn klesl. Celkov produkce odpad ve Zlínském kraji absolutn roste a vedle stavebnictví se na tomto vývoji dále podílejí chemický pr mysl, strojírenství a doprava; v opa ném sm ru p sobí vedle sí ových odv tví potraviná ství, zem lství, zpracování d eva, plastiká ství a nábytká ství. Žádoucí hierarchie nakládání s odpady není pln respektována, p evažuje odstra ování odpad nad jeho využíváním a recyklací (i p es rostoucí podíl odstra ování odpad touto cestou). Problémem je míra íd ní využitelných složek odpad , která je v r zných místech kraje výrazn rozdílná a není na úrovni pot ebné ke spln ní cíl . Pouze p ibližn t etina odpad je následn využívána, dominantn pak recyklována; p ibližn p tina odpad je odstra ována, zejména prost ednictvím skládkování. Nicmén stále p ibližn necelá polovina odpad ve Zlínském kraji je využívána ostatním zp sobem - nej ast ji pro ú ely terénních úprav a materiálu na zajišt ných skládkách. Ve srovnání s ostatními kraji Zlínský kraj produkuje jak v absolutních hodnotách, tak i v relativním vyjád ení, celostátn podpr rné množství odpadu. Zlínský kraj pat í mezi ekologicky nejhodnotn jší regiony eské republiky, což se do budoucna stane ješt d ležit jší výhodou než nyní. Dlouhodob jšímu zlepšování životního prost edí v kraji a zejména eliminaci vlivu lidské innosti na n m že napomoci co nejširší environmentální vzd lávání. To by m lo postihnout tyto hlavní oblasti: - Školní a mimoškolní ekologická výchova d tí a mládeže - Osv ta a zapojení ve ejnosti - Ekologické poradenství pro ve ejnost - Další vzd lávání dosp lých pro práci s d tmi a mládeží v rámci ekologické výchovy Pod vlivem p ijatých sm rnic Evropské unie a p i v domí dojednaných p echodných období v ístupové smlouv je z ejmé, že v nejbližších letech budou environmentální priority kraje zam eny do oblasti povrchových a podzemních vod - do 31.12.2010 musejí být všechny obce s po tem nad 2 000 ekvivalentních obyvatel vybaveny istírnami odpadních vod. Prioritou bude také ešení pozvoln rostoucích emisí n kterých zne iš ujících látek. Vzhledem k jejich nebezpe nému trendu by se m la p ijatá opat ení zam it na pevné ástice, oxidy dusíku, oxid uhli itý a oxid si itý. Navrhovaná opat ení na zlepšení by mohla mít podobu zavád ní centrálního zásobování teplem místo nevyhovujících zastaralých lokálních zdroj , efektivn jší využívání energie a podpora úspor v etn obnovitelných zdroj energie 25 , rekonstrukce spalovacích zdroj za ú elem zvýšení ú innosti, tepeln energetická sanace budov i využívání odpadního tepla.

- 127 -


Do budoucna by se m lo rozvíjet a zkvalitnit nakládaní s odpady, snižovat jejich produkci a zvyšovat jejich využití tak, aby nebylo plýtváno p írodními zdroji a tyto byly nahrazovány již použitými materiály. Dalším nemén významným cílem je odstra ování starých ekologických zát ží tak, aby byly zrekultivovány a byl minimalizován jejich vliv na okolní prost edí. Aktivity v této oblasti by ly vycházet z pravideln aktualizovaného Plánu odpadového hospodá ství ZK. Ekologicky odpov dné chování ve ejného sektoru (nap . Krajského ú adu Zlínského kraje a jím ízených institucí) by bylo vhodným p íkladem i pro soukromý sektor. Do budoucna by m ly nákupy spot ebi a stavby budov ve ejnými institucemi respektovat krom ceny a jejich užitkové funkce i jejich environmentální aspekty (nap . nejvyšší energetickou ú innost a úspornost). Hlavní charakteristiky a o ekávané trendy v životním prost edí a energetice: - Zlepšení celkové kvality životního prost edí, v posledních letech se ale pozitivní trend zastavil. - Relativn vysoký rozsah chrán ných krajinných oblastí v celostátním porovnání. - Celková ástka ve prosp ch environmentálních investic v celostátním porovnání není vysoká, a navíc se mírn snižuje. - Rostoucí objem investi ních i neinvesti ních prost edk do nakládání s odpady, výzvou do budoucna z stává vyšší podíl recyklace. - Stále zna ný výskyt starých ekologických zát ží a spontánn ší ených skládek. - Výrazné snížení množství vypušt ných zne iš ujících látek do vodních tok , na isti ky odpadních vod je ale napojeno pouze 65 %. - Vysoký potenciál pro dlouhodobé zlepšení životního prost edí leží v rozší ení environmentálního vzd lávání. - Emise zne iš ujících látek omezí širší využívání zdroj CZT, d raz na energetické úspory a zvyšování energetické ú innosti a rozši ování obnovitelných zdroj energie. Byla provedena SWOT analýza. V rámci pilí e III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova byly jako silné stránky vyhodnoceny: - rostoucí objem investic do nakládání s odpady - nár st ekologicky šetrných zp sob nakládání s odpady - výrazné snížení množství vypušt ných zne iš ujících látek do vodních tok - relativn vysoký rozsah chrán ných krajinných oblastí v celostátním porovnání - dynamický nár st neinvesti ních prost edk do životního prost edí - rostoucí míra diverzifikace ekonomických aktivit na venkov - hustá dopravní sí a relativn významná dopravní lokalita spojující východ a západ EU - pom rn rychlé tempo výstavby dálni ní sít a rychlostních komunikací v posledním období vedoucí k napojení regionu na celostátní a mezinárodní dálni ní sí - dynamické využívání vodní dopravy jako žádoucí alternativy i pro turistické ú ely Jako slabé stránky byly vyhodnoceny: - stále zna ný výskyt starých ekologických zát ží a spontánn ší ených skládek - celková ástka ve prosp ch environmentálních investic v celostátním porovnání není vysoká a meziro klesá - rostoucí emise tuhých zne iš ujících látek z malých spalovacích zdroj v domácnostech a emise oxidu dusíku díky zintenzivn ní automobilové dopravy - absolutní útlum zem lských aktivit a zam stnanosti v zem lství doprovázený poklesem rozsahu zem lských ploch - nevyužívaný potenciál regionáln typických zem lských inností a produkt (produkty ze švestek, ov í a kozí produkty) - nedostate ná kvalita stávající dopravní infrastruktury charakterizovaná stále chyb jícím napojením na dálni ní sí R - nedostate ná úrove a míra integrace dopravní obslužnosti a ve ejné dopravní služby Jako íležitosti byly vyhodnoceny: - další zlepšení zp sobu nakládání s odpady ve sm ru v tší recyklace; zesílení výchovného a preventivního ú inku pro žádoucí nakládání s odpady - další zmírn ní zhoubného p sobení nešetrného vytáp ní domácností na životní prost edí

- 128 -


zvýšení energetické ú innosti a úspor p edevším ve ve ejném sektoru a sektoru domácností dosažení vyvážené symbiózy mezi ochranou p írodního bohatství a kvalitou života posílení r znorodosti ekonomických aktivit ve venkovských oblastech p i udržení významu zem lství - co nejširší environmentální vzd lávání napomáhající dlouhodob jšímu zlepšování životního prost edí a eliminaci vlivu lidské innosti na n - úplné napojení regionu na dálni ní sí eské republiky a Slovenska - zajišt ní kvalitní, bezpe né a rozmanité dopravní infrastruktury a obslužnosti pro kvalitu života, podnikání a turismu v regionu Jako hrozby byly vyhodnoceny: - zhoršení disciplíny ob an , firem i institucí p i ochran životního prost edí, p edevším v podob nežádoucího nakládání s odpady, využívání neadekvátních zp sob vytáp ní a podce ování problému energetických úspor - nemožnost rozvinutí alternativních ekonomických aktivit ve venkovských oblastech, p i soub žném pokra ujícím poklesu výkon v zem lství - stále zaostávající technická a ob anská infrastruktura venkovských oblastí - nedostav ní dálnic a rychlostních komunikací; nerealizace oprav silnic nižších t íd - mezinárodní letišt v Kunovicích neprojde modernizací a vojenské letišt Bocho se nezam í na civilní dopravu, což dále zhorší dostupnost a atraktivitu regionu - nepropojenost systému ve ejné dopravy, výrazné rušení jejích spoj a zhoršení dopravní obslužnosti venkova SRZK v rámci napl ování scéná e proveditelného napln ní vize stanovuje tzv. horizontální temata, která pilí i Strategie prochází nap . Ve vztahu k životnímu prost edí je zcela klí ový koncept trvale udržitelného rozvoje. Zásadou trvale udržitelného rozvoje p itom je, že úzká preference hospodá ského stu p i nevnímání sociální a environmentální základny i dokonce jejím vyhrocení (sociální neklid, nadm rná ekologická zát ž) m že následn vyvolat náklady ohrožující zdravost hospodá ského r stu a sou asn i negativní následky fatálního charakteru, mající neekonomický p esah. Praxe p itom ukazuje, že mezi napl ováním ekonomického, sociálního a environmentálního cíle existují alespo v krátko- a st edn dobém horizontu vztahy spíše konfliktní, než komplementární. Snahou napl ování Strategie by lo být udržení rovnovážných a vyvážených vztah mezi nimi na úrovni všech jejích pilí . SRZK stanovuje cíle, úkoly a opat ení. V rámci pilí e III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova ve vztahu k životnímu prost ed to jsou: Cíl: Zlepšit parametry životního prost edí Úkoly: Zkvalitnit nakládání s odpady (Opat ení: budování integrovaných systém nakládání s odpady, rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady, p edcházení vzniku odpad a omezování jejich množství, rozvoj systém odd leného sb ru odpad ) Eliminovat staré ekologické zát že (Opat ení: inventarizace a kategorizace priorit starých ekologických zát ží, sanace vážn kontaminovaných lokalit) Zlepšit kvalitu odpadních vod (Opat ení: budování isti ek odpadních vod, budování kanaliza ní sít ) Snížit emise zne iš ujících látek do ovzduší (Opat ení: snížení primárních emisí tuhých zne iš ujících látek, snížení emisí oxidu si itého do ovzduší, snížení emisí oxid dusíku do ovzduší) Udržiteln využívat zdroje energie (Opat ení: realizace energetických úspor a zvyšování energetické innosti, zvýšit podíl obnovitelných zdroj energie (OZE), ší ení informací o možnostech udržitelného využívání zdroj energie, p íkladné chování kraje a jeho institucí) Rozvíjet p átelšt jší p ístup k životnímu prost edí (Opat ení: rozvoj environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty, p ímé ovliv ování soukromých i podnikatelských aktivit, podpora zachování biodiversity a írodního bohatství regionu, zvýšení napojenosti na ve ejnou kanalizaci s odpovídající kvalitou išt ní odpadních vod) SRZK také odhaduje finan ní náklady na realizaci jí vytknutých cíl a díl ích opat ení. V rámci pilí e III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova se celkové finan ní náklady pohybují okolo 110 mld K . Z toho v rámci úkolu Zlepšit parametry životního prost edí jde o ástku cca 7,9 mld K . -

- 129 -


Nedílnou sou ástí SRZK je implementace a monitoring napl ování Strategie. Strategie rozvoje Zlínského kraje je ur ena ke schválení v orgánech Zlínského kraje, jež p ijímají zodpov dnost za obecný rámec její realizace. Vzhledem k tomu, že obsah Strategie p esahuje kompetence, jež Zlínský kraj má, ale sou asn se podstatn dotýká ekonomických, sociálních a environmentálních charakteristik regionu, p edpokládá dokument Strategie vytvo ení platformy partnerství, jež bude základem dosahování názorového konsensu p i napl ování obsahu jednotlivých úkol dokumentu, stejn jako v rámci platformy nep ímého vlivu, který m že být prosazován komunika ními a vlivovými nástroji p edstavitel kraje v i klí ovým zainteresovaným skupinám. Z tohoto d vodu je možné identifikovat t i úrovn , jejichž prost ednictvím m že kraj napl ovat obsah Strategie: - p ímá podpora prost ednictvím vybraných projekt a realizovaných politik a opat ení, - podpora projekt prost ednictvím dota ních a grantových program a nástroj kraje (v nichž bude íjemce povinen respektovat podmínky ud lené grantové podpory, jež odrážejí priority a preference kraje), - nep ímá podpora (realizovaná prost ednictvím komunika ních kanál , ú asti na expertních fórech spolu se zainteresovanými skupinami, možnost využití politického vlivu). Monitoring postupu a implementace v této Strategii navržených opat ení a jejich skute né výsledky a efekty budou na základ p íslušné implementa ní struktury (viz Kapitola 7. Implementace strategie) pr žn sledovány formou jasn definovaných monitorovacích m ítek. Ty budou definovány na úrovni jednotlivých cíl každého ze ty pilí Strategie a navíc pro globální cíl dosažení úrovn hospodá ské vysp losti Evropské unie (EU-27) v roce 2020. Monitorovací m ítka budou mít tuto trojí podobu: a) Statistické indikátory - jasné p ehledné klí ové statistické ukazatele, které jsou pravideln m ené a sledované oficiáln uznávanými institucemi . Použijí se u cíl , které mohou být jednoduše popsány jedním statistickým ukazatelem. b) Monitorovací indexy - indexy zkonstruované za použití dvou i více klí ových statistických indikátor ených oficiáln uznávanými institucemi. Jejich konstrukce a p edevším ur ení vah jednotlivých index tvo ících statistických indikátor bude provedena b hem implementace Strategie. Použije se u cíl , které mohou být popsány dv ma i více t mito statistickými ukazateli. c) Evalua ní studie - evalua ní materiál zpracovaný nezávislým odborným subjektem, p íslušným odborem Krajského ú adu Zlínského kraje (KÚZK) nebo jejich spoluprací, který zhodnotí pokrok v pln ní daného cíle. Použije se u t ch cíl , které díky své komplexnosti nemohou být popsány obecn sledovanými statistickými ukazateli nebo pro které nejsou v rohodné statistické ukazatele zpracovávány. Program územního rozvoje zlínského kraje 2010 - 2012 Ze SRZK vychází schválený Program územního rozvoje zlínského kraje 2010 - 2012 (PRÚOZK), který edstavuje klí ový st edn dobý dokument. Ten na základ detailní vnitroregionální analýzy konkretizuje cíle a úkoly vyplývající ze SRZK na roky 2009 - 2012. Na PRÚOZK pak budou navazovat jednotlivé ro ní ak ní plány, kde míra detailu a konkrétnosti bude ješt vyšší. PRÚOZK vychází ze SRZK a definuje tyto 4. pilí e: I. Konkurenceschopná ekonomika II. Úsp šná spole nost III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova IV. Atraktivní region Problematika životního prost edí je významná p edevším ve vztahu k napl ování pilí e III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova. V analytické ásti je konstatováno zlepšení kvality životního prost edí, nicmén i to, že tento trend se zastavil. Zlínský kraj má v pom ru s ostatními kraji zna ný rozsah území, jež jsou sou ástí CHKO. P esto celková ástka ve prosp ch environmentálních investic v celostátním porovnání není vysoká a navíc se i snižuje. Roste objem investi ních i neinvesti ních prost edk do nakládání s odpady, výzvou do budoucna stává vyšší podíl recyklace. Výskyt starých ekologických zát ží a spontánn ší ených skládek je stále zna ný. Výrazn se snížilo množství vypušt ných zne iš ujících látek do vodních tok . Míra napojení na isti ky odpadních vod však z stává nízká. Existuje vysoký potenciál pro dlouhodobé zlepšení životního prost edí v oblasti environmentálního vzd lávání. Dále se zvýší význam energetických úspor a zvyšování energetické ú innosti a rozši ování využití obnovitelných zdroj energie. D ležitou charakteristikou je i plynofikace a ekologizace obcí pomocí obnovitelných zdroj energie (OZE) p ípadn druhotných zdroj

- 130 -


energie (DZE), a to z d vodu, že zvyšující se cena zemního plynu zp sobuje, že ob ané spalují v vodních topeništích na tuhá paliva odpady nebo v lepším p ípad p echázejí od ZP na kotle na biomasu. V návrhové ásti jsou pak u jednotlivých pilí navrženy úkoly/opat ení, které p ebírá z SRZK. Ve vztahu k životnímu prost edí jsou významné úkoly/opat ení v rámci pilí e III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova. Jsou to: Zkvalitnit nakládání s odpady - Budování integrovaných systém nakládání s odpady - Rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady - P edcházení vzniku odpad a omezování jejich množství - Rozvoj systém odd leného sb ru odpad Udržiteln využívat zdroje energie - Realizace energetických úspor a zvyšování energetické ú innosti - Zvýšit podíl obnovitelných zdroj energie (OZE) - P íkladné chování kraje, obcí a jejich institucí Dobudovat odpovídající technickou infrastrukturu - Zvýšení napojenosti na ve ejnou kanalizaci s odpovídající kvalitou išt ní odpadních vod - Dobudování ostatní infrastruktury na venkov Napojit silni ní sít regionu na dálni ní systém R a SR - Vybudování rychlostní komunikace R 49 - Vybudování rychlostní komunikace R 55 Zvýšit plynulost a bezpe nost nedálni ní silni ní dopravy - Rekonstrukce silnic II. a III. t ídy - Zkvalitn ní sít silnic I. t ídy Modernizovat železni ní infrastrukturu - Modernizace a elektrizace páte ních tratí Budovat a rozvíjet ve ejná mezinárodní letišt - P estavba i modernizace letišt Bocho Podporovat kombinovanou dopravu - Rozvoj pot ebné infrastruktury pro kombinovanou dopravu - Finan ní pobídky dopravc m Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS) - Zavád ní integrovaných systém ve ejné dopravy ve vybraných aglomeracích - Zlepšování stávající infrastruktury IDS Podporovat ekologicky šetrnou dopravu - Dostavba páte ní sít cyklostezek PRÚOZK 2010 - 2012 odhaduje celkové finan ní náklady k napln ní cíl v oblasti životního prost edí (pilí III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova; cíl: zlepšit parametry životního prost edí) na 852 mil. K . Monitoring postupu a implementace vychází ze SRZK. PRÚOZK je ur en ke schválení v orgánech Zlínského kraje, jež p ijímají zodpov dnost za obecný rámec jeho realizace. Vzhledem k tomu, že obsah Programu p esahuje kompetence, jež Zlínský kraj má, ale sou asn se podstatn dotýká ekonomických, sociálních a environmentálních charakteristik regionu, p edpokládá dokument Programu vytvo ení platformy partnerství, jež bude základem dosahování názorového konsensu p i napl ování obsahu jednotlivých úkol dokumentu, stejn jako v rámci platformy nep ímého vlivu, který m že být prosazován komunika ními a vlivovými nástroji p edstavitel kraje v i klí ovým zainteresovaným skupinám. Z tohoto vodu je možné identifikovat t i úrovn , jejichž prost ednictvím m že kraj napl ovat obsah Programu: - p ímá podpora prost ednictvím vybraných projekt a realizovaných politik a opat ení, - podpora projekt prost ednictvím dota ních a grantových program a nástroj kraje (v nichž bude íjemce povinen respektovat podmínky ud lené grantové podpory, jež odrážejí priority a preference kraje),

- 131 -


nep ímá podpora (realizovaná prost ednictvím komunika ních kanál , ú asti na expertních fórech spolu se zainteresovanými skupinami, možnost využití politického vlivu). Program zejména obsahuje: - analýzu sociálních, ekonomických a environmentálních parametr kraje se specifickým d razem na identifikaci vnitroregionálních rozdíl a disparit, - vymezení v cných oblastí, které je t eba s ohledem na udržitelný rozvoj kraje podporovat, - vymezení cíl , úkol a návrh opat ení v rámci ty pilí , na nichž je Program postaven. -

1.3.11.2. Územní plánování ní se celá kapitola: Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Zásady územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK) p edstavují vlastn první ucelenou, územn plánovací dokumentaci kraje. Do jejich vypracování prakticky nebylo pro území v rozsahu Zlínského kraje zpracována a schválena žádná ÚPD na úrovni územního plánu velkého územního celku (ÚPN VÚC). Nov koncipované ZÚR ZK jsou zpracovány v intencích udržitelného rozvoje. ZÚR ZK jako zcela nový typ ÚP kraje vychází z nového zákona o územním plánování a stavebním ádu - Zákon . 183/2006 Sb. Do vypracování ZÚR ZK bylo území Zlínského kraje pokryto pouze n kolika díl ími zm nami ÚPN VÚC. ZÚR ZK byly schváleny v roce 2008. V sou asnosti probíhá jejich aktualizace Hlavní cíle ZÚR ZK relevantní ve vztahu k ochran p írody a krajiny (viz kapitola 1. Priority územního plánování): (1) Podporovat prost edky a nástroji územního plánování udržitelný rozvoj území Zlínského kraje. Vytvá et na celém území kraje vhodné územní podmínky pro dosažení vyvážného vztahu mezi nároky na zajišt ní p íznivého životního prost edí, stabilního hospodá ského rozvoje a kvalitní sociální soudržnosti obyvatel kraje. Dbát na podporu udržitelného rozvoje území kraje p i utvá ení krajských oborových koncepcí a strategií, p i rozhodování o zm nách ve využití území a p i územn plánovací innosti obcí. (5) Podporovat vytvá ení vhodných územních podmínek pro umíst ní a realizaci pot ebných staveb a opat ení pro ú inné zlepšení dopravní dostupnosti, dopravní vybavenosti a ve ejné dopravní obsluhy kraje podle PRÚOZK, PÚR 2006 a ZÚR Zlínského kraje. Považovat tento úkol za rozhodující prioritu rozvoje kraje nejmén do roku 2010. Pamatovat p itom sou asn na: - rozvoj a zkvalitn ní železni ní dopravy a infrastruktury pro každodenní i rekrea ní využití jako rovnocenné alternativy k silni ní doprav , v etn možnosti širšího uplatn ní systému lehké kolejové dopravy jako sou ásti integrovaného dopravního systému pro ekologicky šetrnou formu dopravní obsluhy území kraje - rozvoj cyklistické dopravy pro každodenní i rekrea ní využití jako sou ásti integrovaných dopravních systém kraje, v etn pot eby segregace cyklistické dopravy a její p evád ní do samostatných stezek, s využitím vybraných ú elových a místních komunikací s omezeným podílem motorové dopravy (6) Podporovat pé i o typické a výjime né p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty kraje, které vytvá ejí charakteristické znaky území, p ispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva kraje ke zvolenému životnímu prostoru. Dbát p itom zvlášt na: - zachování a obnovu jedine ného výrazu kulturní krajiny v její místní i regionální rozmanitosti, s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajinného rázu a podpo it úpravy, které povedou k obnov a zkvalitn ní krajinných hodnot území - zachování a citlivé dopln ní tradi ního vn jšího i vnit ního výrazu sídel, s cílem nenarušovat historicky cenné m stské i venkovské urbanistické struktury a architektonické dominanty nevhodnou zástavbou, vylou it nekoncep ní formy využívání zastavitelného území a zamezit urbánní fragmentaci p ilehlé krajiny - zachování krajov pestrých hodnot kulturního d dictví m st i venkova a jeho oblastní charakteristiky. (7) Dbát p i podpo e stabilizace a rozvoje hospodá ských funkcí na území kraje zvlášt ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách p edevším na: - významné sociální vlivy plynoucí z úrovn zabezpe ení kvality života obyvatel a obytného prost edí, s cílem podpo it zajišt ní sídel pot ebnou infrastrukturou, vybaveností a obsluhou,

- 132 -


prosadit p íznivá urbanistická a architektonická ešení a zajistit dostate ná zastoupení ve ejné zelen a zachování prostupnosti krajiny - významné ekonomické p ínosy ze zem lství, vina ství a lesního hospodá ství, s cílem zabezpe it jejich územní nároky a urychlit pozemkové úpravy pot ebné pro jejich rozvoj, a na pot eby uplatn ní též mimoproduk ní funkce zem lství v krajin a mimoproduk ní funkce les v návšt vnicky a rekrea atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivn jší rekrea ní a turistické využívání území (8) Podporovat ve specifických oblastech kraje ochranu a rozvoj specifických hodnot území a ešení specifických problém , pro které jsou vymezeny. Prosazovat v tomto území takové formy rozvoje, které vyhoví pot ebám hospodá ského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho specifických hodnot. Dbát p itom sou asn na: - zachování p írodních a krajinných hodnot a zajišt ní kvalit životního a obytného prost edí v území (9) Podporovat územní zajišt ní a p im ené využívání veškerých p írodních, surovinových, lé ivých a energetických zdroj v území kraje. Zajistit jejich hospodárné využívání v sou asnosti a neohrozit možnosti jejich využití v budoucnosti. Podporovat v území zájmy na rozvoj obnovitelných zdroj energie. (10) Považovat zem lský p dní fond (ZPF) za jedno z nejvýzna jších p írodních bohatství území kraje a za nezastupitelný zdroj ekonomických p ínos kraje. Preferovat p i rozhodování o zm nách ve využívání území a p i zpracování podrobn jší územn plánovací dokumentace a územn plánovacích podklad taková ešení, která mají citlivý vztah k zachování ZPF, mi-nimalizují nároky na jeho trvalé zábory, podporují jeho ochranu p ed vodní a v trnou erozí a p ed negativními jevy z p sobení ívalových srážek, a eliminují rizika kontaminace p d. Dbát na minimalizování odnímané plochy pozemk ZPF zvlášt u p d za azených v I. a II. t íd ochrany. ZÚR ZK v rámci kapitoly 5. (Ochrana a rozvoj p írodních, kulturních a civiliza ních hodnot) definuje írodní hodnoty Zlínského kraje: - Zvlášt chrán ná území p írody (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty, národní p írodní rezervace, národní p írodní památky, p írodní rezervace a p írodní památky podle p ehled ÚAP kraje) - Obecn chrán ná území p írody a krajiny (skladebné ásti nadregionálního a regionálního ÚSES, významné krajinné prvky, p írodní parky a p echodn chrán né plochy podle p ehled ÚAP kraje) - Prvky soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a pta í oblasti podle p ehled ÚAP kraje) - Vodohospodá sky významná území (CHOPAV Beskydy, Vsetínské vrchy a Kvartér eky Moravy, podzemní a povrchové zdroje pitné vody a zdroje lé ivých a minerálních vod podle p ehled ÚAP kraje); - Nerostné bohatství (chrán ná ložisková území, stanovené dobývací prostory nerostných surovin a výhradní ložiska bez chrán ného ložiskového území a dobývacího prostoru podle p ehled ÚAP kraje) - Typické znaky krajinného rázu a krajinné scény (otev enost i uzav enost krajiny, charakteristické modelace a pokryvy, typické výhledy, horizonty, dominanty a detaily podle p ehled dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje) - Ostatní p írodní hodnoty (vlastnosti p írody a krajiny užite né pro lidskou spole nost, nap . specifické ú inky fyzikální, chemické, estetické, rekrea ní apod.) ZÚR ZK definují priority v oblasti územního plánování v obvodu kraje. Vymezují rozvojové oblasti, osy, specifické oblasti a rozvojové plochy a koridory. Na základ aktualizovaných problém územního rozvoje (v souladu s aktuální PÚR R), ZÚR ZK z PÚR R p ejímají a dále zp es ují: - republikové priority ÚP pro zajišt ní udržitelného rozvoje území kraje - rozvojové oblasti (OB9) - rozvojové osy (OS5 a OS11) - specifické oblasti (SOB2) - plochy a koridory dopravy (R49, R55, S3, S11, ŽD1) - plochy a koridory technické infrastruktury (E3, E8, P6, DV2) ZÚR ZK p ebírají i n které plochy a koridory obsažené v p edchozích schválených ÚP VÚC. Jedná se o plochy a koridory ve ejn prosp šných staveb (VPS): - plochy a koridory dopravy (PK1 - PK4, PK6, PK8, PK9, PK11, PK12, PK14 - PK17, PK19 - PK21, PK24, PK28 - PK33, Z1, L2, DT1, DT2) - plochy a koridory technické infrastruktury (E2, E3 - E12, P1, P3 - P6,)

- 133 -


-

-

plochy a koridory protipovod ové ochrany (PN5, PN6, PN10 - PN19, PV1,.PV3 - PV6, PV8 - PV9, PV12, PV15, PV17 - PV23, PV25, PV26, PV28, PV29, PV31, PV32, PV34 - PV37, PV41, PV43, PV46, PV47, PV49, PV51, PV54 - PV56) plochy a koridory ve ejn prosp šných opat ení - NR-R ÚSES (PU1 - PU180)

ZÚR ZK nov vymezují: - rozvojové oblasti (N-OS1, N-OS2) - specifické oblasti (N-SOB1) - plochy a koridory VPS - doprava (PK7, PK10, PK13, PK18, PK22, PK23, PK25 - PK27, Z2, Z3, L1, L3 - L7) - plochy a koridory VPS technická infrastruktura (E1, P2, B1) - plochy a koridory VPS - protipovod ová ochrana (PN1 - PN4, PN7 - PN9, PN20 - PN22, PV02, PV07, PV10, PV11, PV13, PV14, PV16, PV24, PV27, PV30, PV33, PV38 - PV40, PV42, PV44, PV45, PV48, PV50, PV52, PV53, PV57 - PV59) ZÚR ZK rovn ž vymezují území speciálních zájm : - koridor územní rezervy pro vodní dopravu (D-O-L) - plochy výhledových vodních nádrží - plochy pro ochranu pohledových horizont nadregionálního významu Následující p ehled prezentuje nejvýznamn jší zám ry/opat ení ZÚR ZK z hlediska potenciálních st et s ochranou p írody a krajiny. Územní st ety plynou mimo jiné i z jejich prostorového vymezení v ZÚR ZK. Možné st ety se stávajícími i navrhovanými plochami zájmu ochrany p írody prezentuje v grafické ásti mapová p íloha C.4. Koridor územní rezervy pro vodní dopravu (D-O-L) Jako územní rezerva je v sou asnosti potenciáln dot ené území dlouhodob hájeno. V p ípad realizace zám ru, je p edpokládaná plavební cesta navrhována na území Zlínského kraje vícemén v koryt eky Moravy. Sm rové ešení kanálu však bude vyžadovat vedení plavební cesty širokými oblouky i mimo vlastní tok, rozší it a prohloubit koryto v rámci využití stávajících úsek toku. Zám r p edpokládá i výstavbu nezbytné doprovodné infrastruktury, vedle vlastního kanálu také plavebních stup , soustavy zdymadel atd. Hlavní zm ny v trase koryta jsou navrhovány u Uherského Hradišt a Krom íže, kde se u obou m st edpokládá výstavba koryta nového, a to i z d vod protipovod ové ochrany. V sou asnosti koridor územní rezervy pouze územn hájí dané prostory. Níže popisovaný nástin možných dopad je vztažen na stav, pokud by došlo k vlastní realizaci. Území soustavy NATURA 2000 Trasa kanálu vyvolává zásadní územní st ety se soustavou NATURA 2000. Na území Zlínského kraje tak mohou být dot eny EVL Nedakonický les, EVL Kn žpolský les a EVL Chropy ský luh. Dále nelze zcela vylou it možnost áste ného dot ení nebo nep ímého ovlivn ní EVL Insel, EVL er ák a EVL Stoná . Území pod ochranou mezinárodních úmluv Zám r je taktéž v rozporu s mezinárodními úmluvami - Ramsarskou úmluvou (narušení nadregionáln významných mok ad v niv eky Moravy), Úmluvou o biologické rozmanitosti a Úmluvou o ochran evropské fauny a flóry. MZCHÚ Komplex p ímých a nep ímých vliv narušením nivy Moravy m že v neposlední ad ovlivnit i blízká maloplošn chrán ná území. Na území Zlínského kraje takto potenciáln mohou být ovlivn ny PR Kolébky, PR Trnovec, PR Kanada, PP Na letišti, PP T u Kostelan, PP Stoná a PP Rameno Moravy. Území vymezená v rámci optimalizace MZCH Rovn ž m že dojít k územním st et m s lokalitami navrženými v rámci Optimalizace MZCHÚ (tzv. eská NATURA"). Na území Zlínského kraje tak že být dot ena lokalita Záme ek. U takového zám ru jakým plavební cesta D-O-L je, lze s vysokou pravd podobností p edpokládat významné narušení celkových hydrologických pom v pásu niv, a narušení, p íp. i likvidaci stávajících vodních, mok adních a lužních ekosystém v niv eky Moravy: Lužní lesy

- 134 -


Kanál jako výrazná stavba se dotkne stávajících ekosystém , zejména lužního lesa, a to tím více, ím více je lužní les rozt íšt n do fragment v krajin . Lužní les je nejproduk jší ekosystém vytvá ející nejen mimoproduk ní, ale zejména produk ní funkce velmi kvalitního d íví a b hem své existence si vytvo il úzké vazby s podzemní vodou a protékající ekou. Produkce lužního lesa je tak p ímo závislá na hladin podzemní vody, na níž rovn ž závisí celková vodní bilance (výdej - p íjem). Kanál se negativn dotkne lužního lesa v t chto bodech: Vlastní zábor lesa Pro rozší ení koryta, zvýšení polom zatá ek (meandr ), obchvaty m st dojde k záboru lesní p dy. Tento zábor se negativn dotkne zejména lužního lesa u Krom íže (les „Záme ek“), který mimo své produk ní funkce plní v nebývalé shod funkce další - lesa jako rekrea ní oblasti (les blízko v tšího sta, který jehojn navšt vovaný), funkci vodohospodá skou (zdroj pitné vody ze studní), funkce ochrany írody (unikátní ekosystém les , luk, rybník ), funkci ekostabiliza ní (biocentrum v systému ÚSES), a také funkci mysliveckou (historická obora pozd ji p ebudována na bažantnici, mimo jiné s unikátním chovem bažanta královského). Všechny tyto funkce budou stavbou kanálu dot eny a to negativn , zejména funkce rekrea ní, ochrany írody a myslivecká. Funkce produk ní m že být dot ena mén , zejména tam, kde se jedná jen o rozší ení i nap ímení koryta, ale utrpí funkce ekostabiliza ní, nebo m že dojít k totální destrukci stávajícího ekotonu, tedy lesního okraje. Zde sice bývá zastoupena mén kvalitní druhová skladba d evin, ale ekotonové lemy vytvá ejí spolu s ke ovým patrem výrazný vegeta ní kryt a zaplášt ní lesních porost . Celkový ekostabiliza ní efekt lužního lesa na okolní krajinu pak m že být významn oslaben fragmentací. Zm ny ve vodním režimu Výstavbou kanálu dojde ke zm režimu podzemní vody, která je pro existenci lužního lesa nezbytným p edpokladem. Ko enové systémy mladších porost jsou sice schopny se s touto zm nou asem vyrovnat, ale ko enové systémy porost starších nikoliv. Dojde k prosychání a odumírání jedinc , zejména v blízkosti kanálu. Pravd podobn sice nedojde k velkoplošnému rozpadu porost , ale dojde k zvýšení nahodilých t žeb a snížení p ír st . Tyto zm ny se mohou negativn projevit nejen v lese s p evažující funkcí produk ní, ale i v lese se zvýšeným zájmem ochrany p írody, zejména v rezervacích. Nejvíce budou ohroženy rezervace okolo bývalých ramen eky Moravy, jako nap íklad rezervace „Kanada“ u Kn žpole. Vybudování kanálu zm ní i odtokové pom ry v koryt a následn i podmínky pro existenci stávajících vodních ekosystém . Zejména v letním období v posledních letních obdobích s dlouhými obdobími sucha a extrémn vysokými teplotami dochází k p eh ívání vody v koryt a ob asnému vysychání t ní (místy se objevuje dno). P i rozložení stejného objemu vody do dvou koryt lze p edpokládat velmi negativní vliv zejména na vodní biotu. Lokality s populacemi zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich i ece Morav žije chrán ný bobr evropský. Silná je zejména populace u Krom íže, kde bobr žije p ímo na ece a na Uhersko Hradiš sku. Stavbou kanálu bude kompletn zni ena stávající struktura jeho úkryt vybudovaných v t lese hrází. Jelikož je nutné p i vodní doprav tyto hráze pr žn udržovat (a bobr je svou inností narušuje), dojde k likvidaci i vytla ení populace. To je v p ímém rozporu se zásadami ochrany bobra evropského. Navíc si bobr vytvo il již své ekologické vazby na sou asné porosty a „škody“ páchá jen p i okrajích lesních porost , kde jsou z hlediska produk ního ztráty zanedbatelné. Vytla ením bobra z jeho prostotu dojde ke zvýšení škod na lesních porostech. Kanál se negativn dotkne nejen bobra jakožto reprezentanta chrán ných živo ich , ale celé fauny spojené s ekou a lužními lesy a to zejména pta ích populací. Zni ením ekotonu zaniknou místa ke hnízd ní a nap ímením eky a úpravou nových b eh se sníží nabídka pro vodní ptactvo jak z hlediska vyvád ní mlá at, tak z hlediska potravního. Pro reprezentativní posouzení rozsahu dot ených rostlinných a živo išných druh by bylo vhodné využít výstupy z mapování k soustav Natura 2000. NR a R ÚSES Územní systém ekologické stability je ve svých prvcích, tj. biocentrech a biokoridorech, úzce svázán se stávajícím pr hem eky Moravy (nadregionální biokoridor) a lužními lesy (biocentra lokální a regionální). Vzhledem k tomu, že u prvk ÚSES se jedná o návrat k p írod blízkému lesu, dojde k silnému poškození tohoto ekosystému. Tento problém se dotýká kraje zejména proto, že lužní lesy jsou zde

- 135 -


relativn dob e zastoupeny, by netvo í ucelený lesní komplex v niv eky. Zejména biocentra na všech úrovních jsou p evážn situována na plochách s existujícími reprezentativními spole enstvy (lužní, nivní, mok adní, vodní). Zásadní bude st et plavební cesty s prvky ÚSES. Dot eny budou nadregionální biocentrum NRBC 104 Chropy ský luh I, v tve nadregionálního biokoridoru K 142 Chropy ský luh - Soutok I, II, III, V, VI, VIII, XI, regionální biocentrum RBC 344 Filena, regionální biocentrum RBC 117 Tluma ovský les, regionální biokoridor RBC 1584 Tluma ovský les - B lovský les, regionální biocentrum RBC 103 Pod Dubovou, regionální biocentrum RBC 1828 Kunovický les a regionální biokoridor RBC 143 P edm stský les - K142. Narušení krajinného rázu Trasa D-O-L prochází geomorfologickými jednotkami St edomoravská niva a Dyjskomoravská niva. Toto území je charakterizováno mozaikou krajiny antropogenizované s krajinou harmonickou, p i podorobn jším hodnocení lze identifikovat v oblasti Chropy ského luhu, P írodního parku Záme ek, Kn žpolského lesa a Nedakonického lesa významné segmenty realtivn dochované krajiny p írodní. Realizace liniové dopravní vodní trasy by znamenala nenávratnou likvidaci t chto krajiná ských hodnot. Koridor pro rychlostní komunikaci R49 Koridor PK01 je veden od Hulína jako obchvat Holešova, Fryštáku, Zlína a Vizovic jako zcela nová trasa rychlostní komunikace s napojením na Slovensko. NR a R ÚSES Koridor rychlostní silnice se dostává do st etu s prvky NR-R ÚSES. K íží regionální biokoridor RK 1580 Na skále - Lipina III, nadregionální biokoridor K 152 Kostelecké podlesí - Hlubo ek II, regionální biokoridor RBK Velá - RK 1588, nadregionální biokoridor K 149 Kel ský Javorník V, nadregionální biokoridor K 148 Makyta - Spálený II a nadregionální biokoridor K 150 Makyta Javo ina III. Je v blízkém kontaktu s regionálním biocentrem RBC 116 U Kotka. Krajinný ráz Je potenciáln rizikovým zám rem a to p edevším z hlediska fragmentace krajiny a dopad na krajinný ráz. Velmi hodnotné území p edstavuje p edevším oblast Vizovicka až k hranici SR. Trasa koridoru prochází p írodním parkem Vizovické vrchy a okrajov také írodním parkem Hostýnské vrchy, tedy územími, kde je vyžadována zvýšená ochrana krajinného rázu. Protipovod ová ochrana - suché vodní nádrže (PN) Území soustavy NATURA 2000 Nejrozsáhlejší dv jsou navrženy v prostoru nivy Moravy (nádrž Kunovice - PN05 a nádrž Ostroh - PN06) a generují v rámci soustavy NATURA 2000 územní st et s EVL Nedakonický les. Dalších 5, již podstatn menších nádrží je navrženo do EVL Beskydy (PN13 a PN14 na Rožnovské Be a PN17, PN18 a PN19 na Vsetínské Be ). CHKO Do území CHKO Beskydy jsou navrženy suché vodní nádrže PN17, PN18 a PN19 na Vsetínské Be PN13 a PN14 na Rožnovské Be .

a

MZCHÚ Návrh suché vodní nádrže PN21 Ostrožská Lhota je v t sném konatktu s PR Kolébky. Území vymezená v rámci optimalizace MZCH Návrh suché vodní nádrže PN22 Teplice je v t sném konatktu s územím lokality Doubrava, které je sou ástí navržené sít Optimalizace MZCHÚ (tzv. " eská NATURA"). NR a R ÚSES Tok Moravy s p ilehlými lužními lesy p edstavuje osu, kterou prochází nadregionální biokoridor K 142 s vloženými regionálními biocentry. Vymezení suchých nádrží PN05 Kunovice a PN06 Ostroh je v bezprost ední blízkosti t chto prvk ÚSES. Z dalších jsou to suché vodní nádrže vymezené na Rožnovské Be , která jsou sou ástí regionálního ÚSES. Suchá nádrž PN10 Valašské Mezi í zasahuje do regionálního biokoridoru RBK 1553 - RBK 1547, PN11 St ítež zasahuje do regionálního biocentra RBC 133 St ítež, PN13 Dolní Be va leží v regionálním biocentru RBC 132 Kluzov, PN14 Prost ední Be va je pak v t sném kontaktu s biokoridorem RBK 1569 Adámky - Me vka a s regionálním biocentrem RBC 129 Adámky. Suchá vodní nádrž PN22 Teplice ležící na Be , pak zasahuje do

- 136 -


regionálního biokoridoru RBK 143 Chropy ský luh - Oderská niva II. Realizace t cho nádrží m že edstavovat zásah do prvk ÚSES. Protipovod ová ochrana - ochranné valy (PV) Jedná se o rozsáhlý návrh systému protipovod ových ochranných val (hrází), který se koncentruje do území podél eky Moravy. Území soustavy NATURA 2000 že dojít k územním st et m s územím soustavy NATURA 2000 a to s EVL Chropy ský luh (PV02, PV05, PV06, PV08), EVL Stoná (PV16 a PV17), EVL Skalky (PV19), EVL Kn žpolský les (PV39, PV40, PV42, PV44), EVL er ák (PV46), EVL Nedakonický les (PV42, PV44, PV49, PV50, PV52, PV53 a PV54). MZCHÚ Mohou být dot eny NPP Chropy ský rybník (PV05) PP Rameno Moravy (PV07), PP Stoná (PV16 a PV17), PP Tluma ovská louka (PV28), PP Na letišti (PV32), PR Trnovec (PV40), PR Kanada (PV40), PR Kolébky (PV52), nep ímo i PP T u Kostelan (PV44). Území vymezená v rámci optimalizace MZCH Hráz PV24 prochází územím lokality Záme ek, které je sou ástí navržené sít Optimalizace MZCHÚ (tzv. " eská NATURA"). V t sné blízkosti lokality ední louky je pak navržena hráz PV20. NR a R ÚSES Tok Moravy s p ilehlými lužními lesy p edstavuje osu, kterou prochází úseky nadregionálního biokoridoru K 142 Chropy ský luh - Soutok I - XII, s vloženými regionálními biocentry RBC 344 Filena, RBC 117 Tluma ovský les, RBC 103 Pod Dubovou, RBC 104 Kn žpolský les, RBC 1828 Kunovický les, RBC 106 Zápov a RBC 83 P edm stský les. Dále jsou to regionální biokoridory RBK 1584 Tluma ovský les lovský les, RBK 144 Zápov - Kolébky a RBK 143 P edm stský les - K142. Realizace val m že edstavovat zásah do t chto prvk . Územní rezervy pro vodní nádrže Územní rezerva pouze územn hájí dané prostory. Níže popisovaný nástin možných dopad je vztažen na stav, pokud by došlo k vlastní realizaci. Území soustavy NATURA 2000 Potenciální možné územní st ety ve fázi realizace lze p edpokládat u ÚR VN Ostroh v niv Moravy s EVL Nedakonický les, dále u ÚR VN Záhorovice s EVL Rudický les. Dále se jedná o ÚR VN Halenkov, Zub í, Rožnov a Solanec, které leží v EVL Beskydy a ÚR VN Rajnochovice, áste zasahující do pta í oblasti (PO) Hostýnské vrchy. V sou asnosti však plochy územní rezervy pouze územn hájí dané prostory. CHKO Do území CHKO Beskydy jsou navrženy ÚR VN Halenkov, Zub í, Rožnov a Solanec. V kontaktu s hranicí CHKO Beskydy je vymezena ÚR VN Lužná. Do území CHKO Bílé Karpaty je navržena ÚR VN Záhorovice. Velmi okrajov do CHKO Bílé Karpaty zasahuje ÚR VN Vlachovice. NR a R ÚSES V niv Moravy zasahuje do prvk ÚSES ÚR VN Ostroh a to do nadregionálního biokoridoru K142 Chropy ský luh - Soutok XI a do RBC 83 P edm stský les, ÚR VN Úherský Ostroh do regionálního biokoridoru RBK 154 Hlubo ek - ertoryje I, ÚR VN Záhorovice do regionálního biokoridoru RBK 156 Hrabová - Valy, ÚR VN Lužná do nadregionálního biokoridoru K 148 Makyta - Spálený Vrch, ÚR VN Rožnov do regionálního biokoridoru RBK 1568 Adámky - Kluzov, ÚR VN Rajnochovice do regionálního biokoridoru Javorník - Velká P nica. V t sné blízkosti i kontaktu jsou vymezeny ÚR VN Halenkov v i regionálnímu biocentru 345 Cáb. Krajinný ráz ÚR VN Rajnochovice je umis ována do území, jež leží v P írodním parku Hostýnské vrchy, tedy v území, kde je vyžadována zvýšená ochrana krajinného rázu. V sou asnosti prochází ZÚR ZK fází aktualizace, z nichž vyplývají n které zm ny. Mimo jiné z aktualizovaných ZÚR ZK budou vypušt ny: - koridor územní rezervy pro vedení VVN 110 kV Uherský Brod - Strání (Slovensko)

- 137 -


plochy územních rezerv výhledových vodních nádrží Ostrožská Lhota (Okluka), Solanec (Leští), Rožnov (Rožnovská Be va), Halenkov (Dinotice), Záhorovice (Kladenka), O echov (Vážanský potok), Lužná (Senice), Ostroh (Morava), - návrhy ploch suchých vodních nádrží a ochranných val . Objeví se v od vodn ní ZÚR jako zám ry na využití území závazné pro územní plány vycházející z Plán povodí oblastí Moravy a Dyje schválených Zastupitelstvem Zlínského kraje - ponechány budou pouze plochy výhledových vodních nádrží Rajnochovice (Juhyn ) a Vlachovice (Vlára) - p evedení zám ru železnice Z01 v úseku Vizovice - Valašská Polanka z návrhu do územní rezervy - Dle požadavku Moravskoslezského kraje bude prov eno vedení nadregionálního biokoridoru NRBK 144 Jezernice-Hukvaldy (ozn. PU16 v etn regionálního biocentra s ozn. PU87), a to v návaznosti na území Moravskoslezského kraje. - Bude prov ena možnost úpravy vedení trasy regionálního biokoridoru RBK 1582 Hrab vka - Na Horách (ozn. PU 160) dle doporu ení m sta Otrokovice. Problematika plavební cesty (kanál D-O-L) - tj. plochy dle uv . 635/1996 Sb. je v sou asné dob ešena usnesením vlády R . 368/2010 ze dne 24.05.2010 a v souladu s ním budou plochy v ZÚR ZK nadále beze zm n územn chrán ny formou územní rezervy. Nebudou tedy p edm tem aktualizace ZÚR ZK. -

1.3.11.3 Zem

lství

ní se celá kapitola: Pro devadesátá léta je charakteristické snížení intenzity konven ní zem lské výroby, což se p ízniv promítlo na stavu životního prost edí. K nevýhodám pat ilo asto plošné ukon ení obhospoda ování zem lské p dy a její zar stání plevelnými a náletovými spole enstvy. V souvislosti se vstupem do EU byly akceptovány evropské formy zem lství, které jsou více p átelské k p írod . Nicmén po roce 2005 a v posledním období op t nabývají na intenzit tendence vedoucí ke zvýšení intenzifikace a chemizace v zem lství, dané ekonomickými tlaky. Rovn ž i v R se ve struktu e p stovaných plodin za ínají postupn prosazovat GMO plodiny, na které je však pohlíženo s despektem a jsou p edm tem mnoha diskuzí. V rámci Zlínského kraje existují pom rn kontrastní rozdíly mezi zem lskou produkcí v nížinných oblastech (Pomoraví, Krom ížsko, Holešovsko), kde konven ní zem lství zcela dominuje a oblastmi podhorskými a kopanic (Uherskobrodsko,Vizovicko, Valašskokloboucko apod.), kde se více prosazuje drobn jší majetková držba, p ípadn i uvád ní p dy do klidu (zatravn ní). Nicmén i zde, a to na mén svažitých a zem lských pozemcích stále p etrvává konven ní zem lská produkce. Naopak v lenit šjím terénu se postupn více prosazuje pastevní chov dobytka. Horizontální plán rozvoje venkova jako hlavní programový dokument pro Brusel obsahuje adu ástí mezi ž pat í nap . podpora mén p íznivých oblastí obecn , agro-environmentální opat ení, zales ování zem lských pozemk i podpora zakládání skupin výrobc . Uplynulý opera ní program zem lství (Opera ní program Rozvoj venkova a multifunk ní zem lství 2004 - 2006) zahrnoval podporu zem lské prvovýroby a zpracování zem lských produkt , podporu lesního a vodního hospodá ství a zajišt ní udržitelného rozvoje venkova. Poskytování finan ní pomoci z OP Zem lství 2004 - 2006 bylo ukon eno k 31.12.2008. Postupná realizace zm n v zem lském sektoru, zejména zavedení dotací vázaných na plošnou vým ru zem lské p dy, výrazn zvýšily zájem o p du a rozsah neobd lávávané p dy se snižuje. P íznivým trendem je uvád ní p dy do klidu zatravn ním. Velkou šancí je harmonizovat zájmy ochrany p írody s produk ními zájmy (vymezení produk ních blok ). St ety budou nastávat zejména v nivních polohách, kde se potkávajíí zájmy intenzivní produkce s pot ebou obnovy lužních a nivních spole enstev. 1.3.9.3 Lesnictví Vyhodnocení a specifikace problém v lesnictví je podrobn ekosystémy. Lesní hospodá ství se ídí cíli státní lesnické politiky: -

Obnovit a udržet stabilní lesní ekosystémy

- 138 -

zhodnocena v kapitole 1.3.3 Lesní


-

Zvýšit druhovou diverzitu lesních d evin a p iblížit se k p irozené skladb uplatn ním produk vhodných druh Dosáhnout výrazného snížení imisního zatížení lesních porost Zachovat a ozdravit lesní porosty v imisn poškozených oblastech Udržet a rozvíjet genofond lesních d evin

les

s p im eným

Vkládá se nový odstavec: - Z dlouhodobého hlediska v novat pozornost zm nám celkových hydrických pom v lužních lesích. Udržení ekologického optima lužních les je zcela zásadní podmínkou pro jejich další rozvoj V podmínkách Zlínského kraje bude t eba ešit rozpor mezi vlastníky preferovanou výsadbou jehli nan a snahou postupn zvyšovat podíl meliora ních a zpev ujících d evin. K dalším úkol m pat í postupné zapracování ploch ÚSES do LHP a optimalizace stav zv e. 1.3.9.4 Vodní hospodá ství ní se celá kapitola: Harmonizace legislativy ve vodním hospodá ství s EU p edstavuje nové p íležitosti zejména ve zlepšení kvality vody, revitalizace povodí a i protipovod ových opat ení. Nejvíce st et se zájmy ochrany p írody a krajiny p edstavují vodní cesty (které jsou podrobn diskutovány v kapitole doprava) a realizace protipovod ové ochrany. Protipovod ová ochrana, zvlášt její praktická realizace, se zam uje prioritn na navyšování hrází a technické objekty. V posledních letech je však vedena zvýšená diskuse o zp sobech realizace protipovod ové ochrany, kdy je stále více preferován k írod šetrný zp sob protipovod ových opat ení, kde se kombinují technická ešení s opat eními biologickými, i biotechnickými. Ty souvisí mimojiné i s celkovou zm nou zp sobu hospoda ení a strukturou využívání pozemk s cílem zvyšování reten ních schopností krajiny. Problematika protipovod ové ochrany na území Zlínského kraje byla ešena v souladu se zákonem . 254/2001 Sb., o vodách a o zm n kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , ešena Plány povodí oblastí Moravy a Dyje, které byly schváleny Zastupitelstvem Zlínského kraje dne 16. 9. 2009 usnesením . 0163/Z07/09. Jejich závazná ást byla v souladu se zákonem vydána Na ízením Zlínského kraje . 1/2010. Protipovod ová ochrana pro území kraje je tak ešena dokumentem, jehož povinnost zpracování vyplývá ze zákona . 254/2001 Sb. a který je schválen zastupitelstvem kraje. V rámci Plánu povodí oblastí Moravy a Dyje byly mimo jiné vymezeny vodní a suché nádrže a protipovod ové ochranné valy (hráze). N které problematické objekty, jako byla vodní nádrž Teplice, jež zasahovala do Zlínského kraje z kraje Olomouckého, byly nov definovány jako suché vodní nádrže. V rámci sou asných platných ZÚR ZK je celkov na území Zlínského kraje vymezeno 22 suchých vodních nádrží, 9 nádrží vodních a 59 ochranných val . V rámci další aktualizace budou tyto objekty ze ZÚR vypušt ny. Objeví se v od vodn ní ZÚR jako zám ry na využití území závazné pro územní plány vycházející z Plán povodí oblastí Moravy a Dyje. Jejich umíst ní a realizace m že generovat st ety s územní ochranou p íroody a krajin (viz podrobn ji kap.1.3.11.2). Schválením plánu oblastí povodí v roce 2009 skon ila platnost tzv. sm rných vodohospodá ských plán (SVP). Oborový dokument Program rozvoje vodovod a kanalizací se podstatným zp sobem zájm ochrany írody a krajiny nedotýká. 1.3.9.5 Doprava ní se celá kapitola: Silni ní sí Prioritou Zlínského kraje je rozvoj dopravní sít , zejména napojení na dálni ní systém. Prioritními je edevším dobudování rychlostní komunikace R55. Na sklonku roku 2010 byl dokon en úsek dálnice D1 mezi Krom íží a Hulínem a navazující úsek rychlostní komunikace R55 mezi Otrokovicemi a Hulínem. Tím byl Zlín napojen na dálnici D1. Trasa R55 prošla dlouhou p ípravou a lze ji považovat z hlediska umíst ní v terénu v rámci Zlínského kraje za stabilizovanou. Zám r v rámci díl ích úsek postupn prochází procesem posuzování EIA, kde byl na území Jihomoravského kraje shledán problematickým pr chod trasy p es území soustavy NATURA2000 (pta í oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví). Proto bylo v rámci procesu EIA navrženo vedení komunikace tunely. P es souhlasné

- 139 -


stanovisko MŽP k zám ru (úsek Bzenec P ívoz - Rohatec), je uvedené ešení dále p edm tem spor . Z hlediska investi ního je zám r odsunut. Dalším významným zám rem je vybudování tranzitního napojení na Slovensko rychlostní silnicí R49. Vzhledem k tomu, že její navržená trasa prochází p edevším krajiná sky cenným územím (jde p edevším o oblast Vizovických vrch ), lze v rámci její realizace o ekávat výrazné ovlivn ní stávajícího, málo narušeného krajinného rázu (zejména p i pr chodu P írodním parkem Vizovické vrchy), nebo se jedná o výraznou liniovou stavbu. Celkov budování nových komunikací s sebou nese zvýšení fragmentace území a zhoršení prostupnosti pro biotu. Již p i p íprav (resp. rekonstrukci) dopravních staveb je zcela nezbytné vyžadovat zachování migra ní prospustnosti pro živo ichy, zejména pak v místech k ížení biokoridor liniovými stavbami. Železnice Významn jším zám rem, který p edstavuje sm rové vedení koridoru v nové trase, je navrhované prodloužení železni ní trati z Vizovic do Valašské Polanky. Koridor je z v tší ásti veden po nedokon ené, tzv. "Ba ov trati". Intenzivní sukcesní vývoj na drážním t lese a v okolí a stavebí rozvoj obcí Ubla a Pozd chova za uplynulých 60 let, zna komplikují realizovatelnost této stavby. Trasa prochází p ímo PP Pr kopa a realizace zám ru by znamenala likvidaci p írodní památky (druhotná lokalita na náspu v minulosti nedokon ené železni ní trati s bohatým výskytem kruštíku bahenního, žkatého, širolistého a další cenných rostlin). Rovn ž jsou v prostoru trasy vymezeny 2 registrované významné krajinné prvky. Vodní doprava Jednozna nejproblemati jší stavbou z hlediska st et se zájmy ochrany p írody je stále uvažovaný kanál Dunaj-Odra-Labe. Zatímco Ba v kanál z velké ásti využívá stávající vodní cestu a p i realizaci doprovodných aktivit lze hledat kompromisní ešení, v p ípad kanálu D-O-L nalézt kompomisní ešení bude mimo ádn obtížné, ne-li v bec možné. Na území Zlínského kraje by realizací D-O-L došlo k následujícím významným st et m: edpokládaný plavební kanál, resp. jeho trasa je navrhována na území kraje je vedena vícemén vlastním korytem Moravy, ovšem v n kterých prostorech si bude sm rové ešení kanálu vyžadovat vést trasu i oblouky mimo vlastní tok. Tam, kde bude k vedení plavební cesty využit sou asný toku pak budou nutné jeho úpravy - nap ímit, tedy zvýšit polom r meandr (um lých meandr v rámci regulace eky), rozší it a prohloubit koryto, vytvo it plavební stupn a zdymadla atd. Hlavní zm ny v trase koryta se nacházejí u Uherského Hradišt a Krom íže, kde se p edpokládá výstavba koryta nového, u obou m st z d vod protipovod ové ochrany. Trasa kanálu prochází územím s výskytem ady lokalit, které jsou s ohledem na své kvality a reprezentativnost za azeny do území soustavy NATURA 2000. Dále jsou zde vyhlášena etná zvlášt chrán ná území, niva Moravy se zbytky lužních porost tvo í kostru NR-R ÚSES nivní a vodní ady. eka Morava, její zbytky slepých ramen, t a lužní porosty jsou biotopem mnoha zástupc zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich . Zám r je také v rozporu s mezinárodními úmluvami: Ramsarskou úmluvou (narušení nadregionáln významných mok ad v niv eky Moravy), Úmluvou o biologické rozmanitosti a Úmluvou o ochran evropské fauny a flóry. I z hlediska krajiná ského se jedná o cenné území. Podrobn byly možné potenciální vlivy plavební cesty popsány výše, v rámci kapitoly 1.3.11.2. Územní plánování. Problematika plavební cesty (kanál D-O-L) - tj. plochy dle uv . 635/1996 Sb. je v sou asné dob ešena usnesením vlády R . 368/2010 ze dne 24.05.2010 a v souladu s ním budou plochy v ZÚR ZK nadále beze zm n územn chrán ny formou územní rezervy. Nebudou tedy p edm tem aktualizace ZÚR ZK. 1.3.9.6 Energetika ní se celá kapitola: Územní energetická koncepce ZK byla zpracovávána v mírném p edstihu se stávající KSOPK ZK, což umožnilo minimalizovat celou adu st et . Z hlediska st et s ochranou p írody a krajiny (p edevším v dopadu narušení krajinného rázu) se jeví jako nejproblemati jší trasa VVN 400 kV Uherský Brod Nová Bošáca, která je ZÚR ZK vymezena jako koridor územní rezervy. Koridor prochází p es CHKO Bílé Karpaty a mohl by významným zp sobem narušit krajinný ráz území, mimo to je prostor, kudy je trasa navržena, sou ástí území soustavy NATURA 2000 - EVL Bílé Karpaty. Koridor také k íží prvky NR a R ÚSES (regionální biokoridor RK 147 Vl novský háj - Lipiny, regionální biokoridor RK 148 Lipiny - Hložiny, nadregionální biokoridor K 150 Makyta - Javo ina VII. a regionální biokoridor RK 159 Mandlová - Zlatný potok). V rámci p ipravované aktualizace ZÚR však bude územní rezerva vypušt na.

- 140 -


Z dalších potenciáln problematických energetických koridor (zejména z hlediska vliv na krajinný ráz) se jedná o koridor trasy VVN 110 kV/22 Slavi ín - St elná (E10), který rovn ž prochází územím CHKO Bílé Karpaty a koridor trasy VVN 110 kV/22 Slušovice - Slavi ín (E09), který prochází p es území p írodního parku Vizovické vrchy a okrajov i p írodního parku Želechovické paseky. Oba koridory k íží také prvky NR-R ÚSES (E10 - regionální biokoridor RK 1599 Pod Slavickým kopcem - Ob tová a nadregionální biokoridor K 150 Makyta - Javo ina VII, E09 - nadregionální biokoridor K 141 Buchlovské lesy - Spálený IV). V rámci koncepce byly identifikovány plochy s p íznivými v trnými podmínkami. P ípadné umíst ní trných elektráren je nutno vždy posoudit individuáln , s p ihlédnutím ke krajinnému rázu a existenci zvlášt chrán ných území a cenných ekosystém . V rámci Zlínského kraje je v sou asnosti v provozu pouze malá v trná elektrárna na Hostýn . Procesem EIA již prošel zám r VE Ostrata, který nepodléhá dalšímu posuzování. Naopak u VE Kladeruby bylo v rámci dalšího posuzování vydáno nesouhlasné stanovisko. Ostatní zám ry známé na základ sou asných aktuálních informací, podléhají dalšímu posuzování (VP Kele sko, VP Kunovice - Police a VP Králov). Obecn je však nutno konstatovat, že umis ování v rných elektráren, p edevším rozsáhlých farem je z podstaty jejich povahy tém vždy konfliktní a to práv s ohledem na narušení krajinného rázu rozsáhlých území. Vzhledem k mimo ádným krajiná ským hodnotám zna né ásti území Zlínského kraje, lze výstavbu tších investi ních zám VE farem považovat za rizikovou a obtížn realizovatelnou. V posledních letech došlo také k velkému boomu budování fotovoltaických elektráren a to díky výhodným výkupním cenám. Ten se však díky zm zákona . 180/2005 Sb. o podpo e výroby elekt iny z obnovitelných zdroj energie a o zm n kterých zákon (zákon o podpo e využívání obnovitelných zdroj ) na sklonku roku 2010, v následujících letech z ejm zastaví. V rámci Zlínského kraje však tento trend nebyl natolik silný jako v jiných krajích (nap . v kraji Jihomoravském) a to i z d vod mén vhodných podmínek, daných geografií kraje. V tšina dosud známých zám (realizovaných, i ve stavu návrhu) je situována do nížinné oblasti Krom ížska a Uherskobrodska (FVE B est, FVE Krom íž - Bílany, FVE Hulín, FVE Uherský Brod apod.). 1.3.9.6 T žba surovin ní se následující odstavec: Na základ regionálních, krajských i republikových priorit plánu rozvoje kraje je nutno zajistit pro region dostate né množství nerostných surovin. Nejv tší významnosti bude nadále nabývat spot eba stavebních a nerudných surovin, p edevším stavebního kamene, vápence a št rkopísk , dále dopln né o t žbu hlín jako cihlá ské suroviny. Málo významná je pak na území Zlínského kraje t žba zemního plynu a ropy. Cca 5 nevyužívaných výhradních ložisek št rkopísk a cca 8 nevyužívaných ložisek nevyhrazeného nerostu št rkopísk zaujímá významnou surovinovou rezervu minimáln na 80 let. Na území kraje se nachází pouze dv výhradní ložiska stavebního kamene a to pouze v CHKO Bílé Karpaty. T žená ložiska stavebního kamene neposkytují p íliš kvalitní materiál (jedná se o flyšové pískovce). Jako náhrada št rkopísk lze použít pouze v omezeném rozsahu. Ostatní lomy jsou dnes již opušt né a s novými otvírkami se zatím neuvažuje. Výjimkou je lom Žlutava a kamenolom Chval ov. Je naprosto z ejmé, že komodita stavebního kamene v kraji je zcela deficitní a bude ji nutno nadále saturovat z okolních t žených regionáln významných ložisek ze sousedních kraj , Olomouckého a Jihomoravského. Rovn ž se nedá vylou it možný dovoz kameniva ze zahrani í - Slovenské republiky. V rámci surovinové koncepce se d vodn o ekává zvýšení t žeb št rkopísk a áste i stavebního kamene v souvislosti s již realizovanými, pop . s plánovanými stavbami celostátního a regionálního významu. V sou asnosti využívaná ložiska št rkopísk (Hulín, Ostrožská Nová Ves) a plánovaná ložiska št rkopísk do t žby (Polešovice a Plešovec, pop . Kvasice 2) pln pokryjí surovinovou pot ebu Zlínského kraje v horizontu 30 - 50 let a jsou schopna pokrýt i zvýšený nár st poptávky p i realizaci velkých staveb mimo hranice kraje. ehled chrán ných ložiskových území a výhradních ložisek - kategorie B Zlínského kraje je uveden v tabulkové ásti (tab. . 36 a 37) a v grafické ásti prezentován v mapové p íloze C4. žba surovin p edstavuje významné st ety se zákonem chrán nými zájmy ochrany p írody a krajiny, ochrany podzemních vod a zem lského p dního fondu. Plánovaná t žba št rkopísk na výhradním ložisku Nedakonice - Polešovice Více jak ½ plochy výhradního ložiska Nedakonice je na území k.ú. Nedakonice, kde jsou v sou asnosti obtížné až ne ešitelné st ety zájm - na ásti tohoto ložiska byla vyhlášena írodní rezervace Kolébky (lužní les) a dále je zde silný odpor obce Nedakonice i jejich obyvatel. T žební aktivity jsou proto zam eny

- 141 -


na ást tohoto výhradního ložiska nacházejícího se p evážn v k.ú. Polešovice a na pokra ování tohoto ložiska za hranicemi CHLÚ Nedakonice (jz. od CHLÚ), tzn na ložisko nevyhrazeného nerostu, které je sou ástí pozemku. Plánovaná t žba na výhradním ložisku Plešovec Podstatná ást ložiska Plešovec je zem lsky využívána – tvo ená ornou p dou vysoké bonity. Lesní dní fond se na lokalit vyskytuje mimo prostor vymezeného bloku zásob v lužním lese “B estský les” zdroj pitné vody a je zde vymezeno stejnojmenné biocentrum. Oblast B estského lesa je charakteristická bohatým jarním aspektem s etným výskytem chrán ných druh rostlin. Vkládá se nový odstavec: V sou asnosti byla i je na území Zlínského kraje t žba šterkopísk posuzována v rámci procesu EIA u zám "T žba a úprava št rkopísku v Uherském Ostrohu" (ve fázi zpracování posudku), "Uherský Ostroh - t žba a úprava št rkopísku v množství 400 000 tun ro " (zpracován posudek s nesouhlasným stanoviskem), "T žba a úprava št rkopísku na nevýhradním ložisku St ížovice" (bylo již vydáno souhlasné stanovisko) a "Pískovna Chropyn . T žba a úprava št rkopísku s výkonem 300 000 t/rok." (ve fázi záv zjiš ovacího ízení). žba št rkopísk i dalších surovin se vždy významn dotýká zájm ochrany p írody a krajiny. Pro minimalizaci dopad t žby je od samého po átku nezbytná spolupráce t ža , geolog , voda , biolog a ochraná . Cílem koncepce je ochrana geodiverzity krajiny, koordinovaný p ístup k t žb surovin v etn za len ní vyt žených prostor do krajiny a návrh obecných princip rekultivace k vytvo ení druhov diverzifikovaných spole enstev. Vkládá se nový odstavec: Úvahy o využití b idlicového plynu V poslední dob se za íná hovo it o možnosti využití zemního plynu z b idlic. Tato problematika je považována za kontroverzní, vyvolávající emoce, nebo nejsou u nás s touto formou t žby zkušenosti. Na rizika t žby b idlicových plyn není v sou asnosti jednotný názor Je však považována za potenciáln rizikovou nap . z hlediska možných dopad na krajinu - zdroje podzemních vod. Mediální pozornost vyvolaly úvahy o možné t žb b idlicového plynu na území R - vedle Broumovska také na Valašsku, jehož ást leží i na území Zlínského kraje. Problematika t žby b idlicových plyn by proto m la být z pozice orgán ochrany p írody a krajiny ve Zlínském kraji bedliv sledována. 1.3.9.7 Turistika a rekreace Územn plánovací dokumentace a podklady zabývající se problematikou rekreace ní se celá kapitola: V sou asnosti neexistuje žádný ucelený koncep ní materiál, který by se komplexn zabýval problematikou rekreace na území stávajícího Zlínského kraje, na rozdíl od oblasti cestovního ruchu, pro n jž byl v roce 2003 zpracován Program rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje (PRCRZK). V roce 2007 byl provedena jeho aktualizace. PRCRZK definuje vizi, cíle a jejich priority pro období 2006 - 2013, metodiku pro zpracování Ak ních plán oblastí cestovního ruchu Zlínského kraje a také návrh na zpracování Integrovaných rozvojových strategií pro ú ely zpracování integrovaných projekt . Materiál obsahuje dále návrh finan ního plánu ve vazb na cíle a aktivity, který zohled uje p edpokládané programy p ipravované ze zdroj EU, R, kraje. Nosná vize je: „Zlínský kraj - Dob e dostupná a p ív tivá destinace, kde cestovní ruch p ispívá k ekonomickému rozvoji a zam stnanosti“ Priority a opat ení: Priorita 1 Ve ejná infrastruktura a služby 1.1 Zlepšení dostupnosti 1.2 Rozvoj oblastí s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu 1.3 Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Priorita 2 Podnikatelská infrastruktura a služby 2.1 Rozvoj podnikatelských služeb a infrastruktury v oblastech s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu

- 142 -


2.2 Rozvoj podnikatelských služeb a infrastruktury v ostatních oblastech cestovního ruchu Priorita 3 Propagace a ízení 3.1 Krajská organizace cestovního ruchu 3.2 Organizace na úrovni turistických oblastí cestovního ruchu 3.3 Rozvoj lidských zdroj V rámci této priority je u in n následující záv r: - turistickým regionem je Zlínský kraj - turistickými oblastmi v rámci turistického regionu Zlínského kraje jsou - Valašsko, Slovácko, Krom ížsko, Zlínsko a Luha ovicko - turistická oblast Slovácko bude úzce spolupracovat s Jihomoravským krajem - Zlínský kraj bude spolupracovat s ostatními turistickými regiony na Morav Problematika rekreace byla sektorov ešena v rámci zpracování základních územn plánovacích dokumentací velkých územních celk jednotlivých velkých územních celk , tj. v ÚPN VÚC Zlínská aglomerace (1994) a ÚPN VÚC Beskydy (2001). Pro okresy Uherské Hradišt a Zlín byly v letech 2000, resp. 2001 zpracovány samostatné generely rekreace, ešící vždy problematiku v rámci celého území okresu. Pro vybrané oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu p írody a krajiny byly zpracovány díl í územn plánovací podklady ve form urbanistických studií: Bílé Karpaty (1997), Ch iby (1997), Hostýnské vrchy (1998), Pomoraví (1998), Pustevny - Radhoš (1997) a Javorníky. Výše uvedené ÚPD však již neplatí a ZÚR ZK problematiku ne eší. Funk ní složka rekreace je tedy ešena na úrovni územních plán obcí, zde ovšem pouze v rámci jejich správních území. Rozvojové trendy v oblasti rekreace a místa potenciálních st et Vzhledem k velkému po tu faktor ovliv ujících jednotlivé oblasti lidské innosti, jichž je rekreace nedílnou sou ástí, je jen velmi obtížné p edvídat rozvojové trendy v rekreaci. Lze p edpokládat op tovné zvýšení zájmu o domácí rekreaci, kde došlo v pr hu 90. let minulého století k ur itému propadu. Tento zájem se ale nyní bude soust ovat zejména do lokalit s kvalitním životním prost edím. D ležitou roli zde bude sehrávat i dobrá dopravní dostupnost. Sou asn bude také docházet k ast jšímu prolínání rekrea ní funkce s funkcí bydlení, p emž se budou zvyšovat požadavky na p evád ní objekt rekreace na trvalé bydlení. Stále ast ji budou atakována území s kvalitním dochovaným krajinným rázem, která jsou protiváhou rozr stajících se aglomerací a suburbií. Lze rovn ž p edpokládat zvýšený tlak na horské oblasti kraje, zvlášt tam, kde jsou solidní podmínky pro zimní rekreaci. Jedná se p edevším o oblast Vsetínských Vrch a Javorník , které jsou sou ástí CHKO Beskydy a území soustavy NATURA 2000 - EVL Beskydy a PO Horní Vsacko. V Javorníkách ZÚR ZK vymezuje koridory p epravních za ízení nadmístního významu pro lanovou dráhu DT01 Velká Vran a - Portáš a DT02 Velké Karlovice - Kasárna. Ty íží v tve nadregionálního biokoridoru K 147 Makyta - Hranice VI (DT01) a K 147 Makyta - Hranice III (DT02). Doporu ení dalšího postupu prací S ohledem na výše uvedené se jako nezbytné jeví zpracování oborového dokumentu, který bude vycházet z podrobné analýzy stávajícího stavu rekrea ního využití území celého Zlínského kraje, p edpokládaných i prognózovaných rekrea ních trend , rozvojových potenciál a atraktivity území, s cílem sumarizace požadavk na plochy (území, lokality), jejich konfrontace se zájmy ochrany p írody a vymezení st etových míst. Na základ porovnání priorit zájm ochrany p írody a potenciálních zájm rekreace by m la být zpracována koncepce rozvoje rekreace Zlínského kraje. Vypouští se bod .1 a 3, nov se vkládá bod .5: Problémové okruhy: - Specifikace st etových míst zájm ochrany p írody s ostatními zájmy v území - Posouzení zpracovávaných krajských koncepcí a generel z hlediska zájm ochrany p írody a krajiny - Zpracovat komplexní krajský dokument Koncepce rozvoje rekrece Zlínského kraje a tento koordinovat se zájmy ochrany p írody a krajiny - Podrobn ji rozpracovat rozsah st et se zájmy ochrany p írody a krajiny a možné negativní vlivy v trase D-O-L

- 143 -


- Problematika D-O-L není ešitelná na krajské úrovni. Nutnost zásadního rozhodnutí je na vlád R a spole ném postupu s dot enými kraj, m sty a obcemi. Navíc k celkové nejistot výrazn p ispívá už samotná dlouhodobá blokace pozemk a tedy nemožnost uceleného územního rozvoje dot ených sídel

- 144 -


1.4. VYHODNOCENÍ ANALYTICKÉ

ÁSTI

ní se celá kapitola: Analýza sou asného stavu popsala stav životní prost edí na území Zlínského kraje a okruhy problém s tím související, p itom v rámci vyhodnocení vzala v potaz sou asné ciciliza ní a vývojové trendy a aktuální legislativní rámec R, která je od roku 2004 lenem EU. Bylo zjišt no, že p írodní a krajinné hodnoty Zlínského kraje mohou být ohroženy zejména v následujícími aktivitami/jevy: a. Realizace pr lavu D-O-L b. Tržní p ístupy v zem lské a lesní výrob /marginalizace, jež mají negativní dopady na celkovou biodiverzitu v kraji c.

Expanze zástavby do volné krajiny (suburbanizace)

d. Fragmentace území liniovými stavbami e. Unifikace staveb, materiál a technologií f.

Živelný rozvoj rekreace turistiky

g. T žba nerostných surovin h. Zne išt ní ovzduší, vody a p dy i.

Ší ení invazivních rostlin

j.

Nedocen ní EVVO

k. Nedostatek fian ních prost edk k zajišt ní úkol ochrany p írody na všech stupních Lze tedy konstatovat, že okruh hlavních problém se prakticky od doby vzniku stávající platné KSOPK ZK nezm nil, výše uvedené trendy bohužel p etrvávají. Zvlášt nabývají na dynamice procesy suburbanizace a fragmentace krajiny doprovázené dalším snižováním biodiverzity, p edevším v nížinných, zem lsky využívaných oblastech.

- 145 -


1.5. ZÁV R ANALYTICKÉ

ÁSTI

ní se celá kapitola: Analytická ást Koncepce ochrany p írody a krajiny dokladuje aktuální stav ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje a popisuje vývojové trendy jež ovliv ují životní prost edí v kraji. V dalším postupu prací byla pozornost zam ena (vedle zadané osnovy, která tvo í základní osu koncepce) na problémové okruhy, specifikované v záv ru jednotlivých kapitol. Z výsledk analytické ásti (tab. . 33 a 34) vyplývá, že v rámci celého Zlínského kraje iní podíl území chrán ných v zájmu ochrany p írody a krajiny (analýza podklad GIS) 52,5 % plochy kraje (v etn soustavy NATURA 2000, p írodních park , NR-R ÚSES, CHKO, registrovaných VKP a lokalit optimalizace MZCHÚ - tzv " eská Natura"). Vzhledem k vysokému podílu chrán ných ploch jsou proto velmi asté st ety se zájmy územního rozvoje a navazujících aktivit. Místem nejvýznamn jších st et je údolní niva eky Moravy a také údolní nivy dalších významných vodních tok (Be va, D evnice, Olšava). Hlavní urbanistickou osou je koridor Pomoraví s navazující jádrovou oblastí Zlínska, kam je krom nejvyšší hustoty osídlení soust ed na i p evážná ást výrobních a hospodá ských aktivit. Pomoravím prochází významné trasy nad azené dopravní a technické infrastruktury v etn uvažovaných protipovod ových opat ení a pro ochranu p írody a krajiny nep ijatelné trasy pr plavu Dunaj-Odra-Labe. Z hlediska krajinného rázu p edstavuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné kajiny. Potenciální nebezpe í pro zájmy ochrany p írody a krajiny p edstavuje realizace liniových staveb a související fragmentace území ale také výstavba v trných park a fotovoltaických elektráren. Tržn orientované zem lské obhospoda ování a naopak zvýšená marginalizace v d sledku opoušt ní dy v podhorských a horských oblastech se významn podílejí na celkovém snižování biodiverzity na území kraje. P esto je z etelný jistý nár st ekologického i stanovištn diferencovaného zem lského obhospoda ování, které má na Zlínsku jistou tradici. Dynamika tohoto trendu však stále není dostate ná. V zájmu ochrany p írody a krajiny je proto zcela nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitn ní plánovacích a koncep ních proces . K tomu je t eba, aby ochrana p írody a krajiny disponovala dostatkem kvalitních informací, nebo informovanost a dobrá znalost v cí vytvá í optimální podmínky pro zachování kvality životního prost edí a ochranu kulturního a p írodního d dictví. S ohledem na výše uvedené je jednou z priorit kraje zkvalitn ní ekologické výchovy a vzd lávání v etn zainteresovanosti ob anské i podnikatelské sféry na ochran a tvorb životního prost edí.

- 146 -


2.- P ílohy Kapitola 2.1 - ANALÝZA SWOT Ananlýza sou asného stavu jako první ást prací na koncepci a strategii ochrany p írody a krajiny obsahuje v záv ru každé jednotlivé kapitoly formulaci problémových okruh . Tyto problémové okruhy byly projednávány a dikutovány na výrobních výborech za ú asti státní správy i dobrovolných ochránc p írody. Širší diskuse se odehrála i prost ednictvím webových stránek zpracovatele a v záv ru prací se uskute nila diskusní setkání na jednotlivých pov ených adech. Na základ shromážd ných informací, podn a p ipomínek byla zpracována následující analýza SWOT jako podklad pro zpracování návrhové ásti koncepce. Silné stránky: Ochrana p írody a krajiny má vytvo ený solidní legislativní rámec. Postup p i vytvá ení soustavy Natura 2000 a její ochranu upravuje zákon . 218/2004 Sb. Základní principy ochrany p írody a krajiny jsou pr žn prosazovány v ostatních díl ích krajských politikách, programech i jednotlivých projektech. K nejsiln jším stránkám pat í vysoká p irozená diverzita krajiny, vyplývající z daného p írodního potenciálu území i zp sob využívání území (tato diverzita se ovšem projevuje i v nežádoucím rovn ž etném výskytu nestabilních, degradovaných až devastovaných ploch). K velmi silným stránkám pat í lidský potenciál v širokém záb ru od profesionálních pracovník ochrany p írody p es aktivní dobrovolné ochránce p írody až po mládežnické a d tské aktivity v tomto oboru. Nezanedbatelná je i tradice ochrany p írody v kraji. Souhrnn lze silné stránky formulovat následovn : Vysoká p irozená diverzita kraje Existující vysoký podíl území chrán ných z titulu ochrany p írody a krajiny Funk ní systém ochrany p írody pro vyhlášená chrán ná území Zpracování ÚSES na všech úrovních pro v tšinu kraje Aktivní dobrovolní ochránci p írody, regionální iniciativy a ob anská sdružení Zlepšující se kvalita ochrany p írody ve státní správ i samospráv Vysoká odborná úrove existujících profesionálních institucí – Muzeum JV Moravy, írodov dný klub, Záchranné stanice Dobrá úrove spolupráce s AOPK a dalšími institucemi Rozvinutý systém environmentální výchovy Slabé stránky: Nejvýznamn jší slabou stránkou je narušení ekologické stability krajiny a to ve všech jejích složkách: narušení vodního režimu, vysoký podíl nep vodních d evin, degradace zem lských d intenzivní zem lskou výrobou, zatížení exhaláty, aj. Prosazování zájm ochrany p írody významn brání neujasn né majetkoprávní vztahy k p a nedostate né všeobecné pov domí o naléhavosti zajistit udržitelný rozvoj i pro p íští generace. Ke slabým stránkám ochrany p írody a krajiny ve Zlínském kraji pat í zejména: Nedostate né využívání stávajícího zastav ného (brownfields) a zastavitelného území Plošné narušení odtokových pom

, eroze, sesuvy

Nerovnom rné rozložení ekologicky hodnotných segment krajiny Rozt íšt né vlastnictví pozemkových parcel, obtížná identifikace vlastník

- 147 -


Narušení krajinného rázu expanzí m stské zástavby i nevhodnými stavbami v krajin Snížená pé e o krajinu v d sledku strukturálních zm n v zem

lství

Nízká koordinace rozvojových strategií Pov ené obce necítí pot ebu ešit problematiku ochrany p írody a krajiny v . ekologické výchovy Nedostate né odborné zázemí p ímo v kraji (chybí universita (vysoká škola) zam ená na ochranu p írody, krajiny i výzkumná pracovišt ) Nedostatek informací (zejména ov ených dat) a pot ebných mapových podklad úrovni obcí s rozší enou p sobností

na

Minimální rozsah dokon ených i rozpracovaných pozemkových úprav (vyjma okresu Krom íž) íležitosti: Velkou p íležitostí ochrany p írody a krajiny ve Zlínském kraji je za len ní eské republiky do Evropské unie. Nov navrhované evropsky významné lokality i pta í oblasti poskytují výrazný plošný nár st území chrán ných v zájmu ochrany p írody a rovn ž finan ní zdroje k zabezpe ení program ochrany p írody jsou významnou pobídkou pro realizaci širokého spektra ipravovaných projekt na úrovni kraje, mikroregionu i obcí. K hlavním p íležitostem pat í: Nov vymezená území zájmu ochrany p írody a krajiny (pta í oblasti, návrh evropsky významných lokalit) Koordinace rozvojových aktivit se zájmy ochrany p írody Propojení všech existujících podp rných program prost edí a místního rozvoje do jednoho systému Agroenvironmentální programy pro zem Rozvoje alternativních forem zem

ze sektoru zem

lství, životního

lství

lství a tradi ních emesel

Možnosti využití podklad z odborného mapování k soustav Natura 2000 Aktivizace ekologické výchovy, propagace a práce s ve ejností Informace na www o aktuálním stavu ochrany p írody a krajiny v ZK Revitalizace devastovaných území Realizace cíl , úkol a opat ení stanovených v projednané a schválené Koncepci a strategii ochrany p írody a krajiny ve Zlínském kraji. Rizika: Ohrožení a rizika mohou nastat p i nedostatku finan ních prost edk na krytí pot eb administrativy (státní správy), zajišt ní managementu stávajících i navrhovaných zvlášt chrán ných území. Specifickým rizikem Zlínského kraje je o ekávaný a projektovaný rozvoj dopravní sít . Rozvoj zejména dálni ní sít je prioritou kraje jako takového a p edstavuje významnou fragmentaci stávajícího území. Další rizika vyplývají z tržního p ístupu k využívání krajiny a zatím nedostate né možnosti kompenzovat vlastník m p ípadnou újmu, vznikající z územního zajišt ní zájm ochrany p írody a krajiny. Významným rizikem jsou i tlaky na expanzi zástavby do volné krajiny, propojování sídel, snahy o výstavbu soliterních objekt ve volné krajin apod. Hlavní rizika lze specifikovat následovn : Nedostatek finan ních prost edk Rozvoj cestní sít nových úsek

na všech úrovních (dálnice, silnice, cyklostezky), zejm. realizace

Preference technických protipovod ových opat ení

- 148 -


Tlaky na využívání p írodních zdroj (t žba surovin) Výstavba ve volné krajin – degradace kraj. rázu Tržní principy hospoda ení v zem

lství a lesnictví

Zavád ní GMO do praxe Sektorový p ístup p i plánování a rozhodování využití území Rozvoj rekrea ních aktivit (autoturistika, cykloturistika, vodní sporty) Organiza ní zm ny v systému ochrany p írody a krajiny Nedostate né zejména materiálové vybavení pro výkon státní správy Výstupy analýzy byly projednány na výrobním výboru a následn opat ení ochrany p írody a krajiny Zlínského kraje.

využity p i formulaci cíl , úkol

Kapitola 2.2 - P EHLED POUŽÍVANÝCH ZKRATEK AOPK BC BK BPEJ CITES HMÚ EECONET EIA EVVO CHKO CHLÚ CHOPAV KES KPÚ KN KÚ LPF LHP MZe MMR MŽP NPP NPR NR a R ÚSES OP OPRL PDVEA PEO PLO PP PPK

Agentura ochrany p írody a krajiny Bioncetrum Biokoridor Bonitované p dn ekologické jednotky Convention on International Trade in Endangered Species of wild Fauna and Flora eský hydrometeorologický ústav European ecological network Environmental impact assessment (posuzování vliv na životní prost edí) Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta Chrán ná krajinná oblast Chrán né ložiskové území Chrán ná oblast p irozené akumulace vod Koeficient ekologické stability Komplexní pozemková úprava Katastr nemovitostí Katastrální území Lesní p dní fond Lesní hospodá ský plán Ministerstvo zem lství Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo životního prost edí Národní p írodní památka Národní p írodní rezervace Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability Ochrana p írody Oblastní plán rozvoje les Program drobných vodohospodá ských ekologických akcí Protierozní ochrana írodní lesní oblast írodní památka Program pé e o krajinu

- 149 -

a


PR írodní rezervace PR S Program revitalizace ních systém PRÚOZK Program územního rozvoje Zlínského kraje PUPFL Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa SAC Special Area of Conservation (evropsky významné lokality) SEA Strategic environmental assessment SFŽP Státní fond životního prost edí SPA Special protect areas (pta í oblasti) ÚP Územní plán ÚPD Územn plánovací dokumentace ÚPg ZK Územní prognóza Zlínského kraje ÚSES Územní systém ekologické stability ÚTP Územn technický podklad ÚÚR Ústav územního rozvoje VKP Významný krajinný prvek VÚC Velký územní celek VÚV T.G.M. Výzkumný ústav vodohospodá ský T.G.M. ZA Zlínská aglomerace ZCHÚ Zvlášt chrán ná území ZK Zlínský kraj ZPF Zem lský p dní fond ZVHS Zem lská vodohospodá ská správa

2.3 P EHLED POUŽITÝCH PODKLAD

A LITERATURY

Generely a plány ÚSES jednotlivých obcí Zlínského kraje Urbanistická studie CHKO Bílé Karpaty, Löw a spol., 1995 Urbanistická studie Ch iby, Löw a spol., s.r.o.,1997 Urbanistická studie Pomoraví, Löw a spol., s.r.o., 1998 Územn technický podklad NR a R ÚSES

R, MMR R, 1996

Územní plán VÚC Beskydy, Terplan Praha, 2002 Územní plán VÚC Zlínské aglomerace , Terplan Praha, 1993 Zm na . 1 ÚPN VÚC ZA, Terplan Praha, 1997 Zm na . 2 ÚPN VÚC ZA, Terplan Praha, 1999 Zm na . 3 ÚPN VÚC ZA, ing. arch. Ludík, 2002 Úst ední seznam ochrany p írody - Seznam zvlášt chrán ných území R k 31.12.2002 AOPK Praha, 2003 Rezerva ní knihy KÚ Zlín a další Metodiky: Metodika mapování fytocenóz,

ÚOP Praha, 1994

Metodika mapování p írody a krajiny,

- 150 -

ÚOP Praha, 1994


Metodika mapování krajiny SMS,

ÚOP Praha, 1994

Metodika mapování krajiny VaMP- ÚOP, MŽP R, 1994 Metodika - Monitoring zdravotního stavu d evin, AOPK Praha, 1995 Metodika p ípravy plán pé e, AOPK Praha, 1999 Metodický návod pro pozemkové úpravy, VÚMOP Praha, 2000 Hodnocení krajinného rázu a jeho uplat ování ve ve ejné práv , metodické doporu ení, AOPK Praha, 1999 Rukov projektanta místního územního systému ekologické stability, metodika pro zpracování dokumentace, ÚOP, Praha, 1995 Literatura všeobecn : Baruš V. a kol : ervená kniha ohrožených a vzácných druh rostlin a živo ich 2.díl - Kruhoústí, ryby, obojživelníci, plazi, savci, SZN Praha, 1989

SSR,

Begon M., Harper J.L., Townsend C.R.: Ekologie, Vydavatelství University Palackého, Olomouc, 1999 Bu ek A., Lacina J.: Geobiocenologie , MZLU Brno, 2000 Culek M. a kol.: Biogeografické len ní ervinka P.: Životní prost edí

eské republiky, Enigma Praha, 1996

eské republiky, Karolinum Praha, 1999

ovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka V.:: ervená kniha ohrožených a vzácných druh rostlin a živo ich R a SR, 5.díl – Vyšší rostliny, Príroda bratislava, 1999 Demek J.: Úvod do krajinné ekologie, UP Olomouc, 1999 Dostál J.: Nová kv tena SSR 1,2, Academia Praha, 1989 Drápalová J., Navrath M., Rosenmayer T.: Vezm te sv j kraj do svých rukou, Brno, 2002

SOP

Gojda M.: Archeologie krajiny, vývoj archetyp kulturní krajiny, Academia,Praha 2000 Havrlant M.: Ekologické zát že a jejich hodnocení, Ostravská univerzita, 1998 Hejný S., Slavík B. : Kv tena eské republiky,1 - 6, Academia Praha, 1997 -2000 Hora J., Marhoul P., Urban T. : NATURA 2000 v eská spole nost ornitologická , 2002

eské republice, Návrh pta ích oblastí,

Chytil J. a kol.: Mo ady eské republiky, eský Ramsarský výbor, Mikulov, 1999 Chytrý M. , Ku era T. , Ko í M.: Katalog biotop

R, AOPK Praha, 2001

Izakovi ová Z., Miklós L., Drdoš J.: Krajinnoekologické podmienky trvalo udržate ného rozvoja, Veda, Bratislava ,1997 Kender J. a kol.: Teoretické a praktické aspekty ekologie krajiny, Enigma, Praha, 2000 Kolektiv: Bonitace s. Zem

lských p d a sm ry jejich využití, MZe SSR, 1990

Kolektiv: ervená kniha ohrožených a vzácných druh rostlin a živo ich Bezstavovce, Príroda Bratislava, 1992

SR, 3.díl -

Kolektiv: ervená kniha ohrožených a vzácných druh rostlin a živo ich Sinice a riasy, huby, lišajníky, machorasty, Príroda Bratislava, 1995

SR, 4.díl -

Kolektiv: Revitalizace vodního prost edí, AOPK Praha, 2003 Kolektiv: Kulturní krajina aneb pro ji chránit, MŽP 2000 Kos J., Maršáková M.: Chrán ná území eské republiky, AOPK Praha, 1997

- 151 -


Králová H. a kol.:

eky pro život, Veronica, Brno, 2001

Kubát K.: Klí ke kv ten

eské republiky, Academia, Praha 2002

Kubeš J.: Plánování venkovské krajiny, VŠB-TU Otrava, 1996 Lašt vka Z., Krej ová P.: Ekologie, Konvoj, Brno, 2000 Lipský Z.: Krajinná ekologie, Karolinum, Praha, 1999 Lipský Z.: Sledování zm n v kulturní krajin , ZU Praha, 1999 Machar I.: Ochrana lužních les a olšin, AOPK, Praha, 1998 Madar Z.a kol.: ízení pé e o životní prost edí v evropských státech Míchal I. a kol.: Obnova ekologické stability les , Academia, 1992 Míchal I. :Ekologická stabilita, Veronica a MŽP R, 1992 Míchal I., Pet 1999

ek V. a kol.: Pé e o chrán ná území II. Lesní spole enstva, AOPK Praha,

Mikátová B., Vlašín M.: Ochrana objživelník , Ekocentrum Brno, 1998 Moldan B.“ Ekologická dimenze udržitelného rozvoje, Karolinum Praha, 2001 Moldan B., Jeník J., Zýka J.: Životní prost edí o ima p írodov dce, Academia Praha, 1989 Moravec J. a kol.: Fytocenologie, Academia,Praha, 2000 Neuhäuslová Z. a kol. : Mapa potenciální p irozené vegetace

R, Academia, 1998

Nová ek P., Mederly P. a kol.: Strategie udržitelného rozvojeUP Olomouc, 1990 Novák I., Iblová M., Škopek V.: Vegetace v úpravách vodních tok a nádrží, SNTL Praha, 1986 Poulí ková A. a kol.: Ochrana horských a podhorských potok , ZO SOP Vlašim, 1998 Pet

ek V. a kol: Pé e o chrán ná území I. Nelesní psole enstva, AOPK Praha, 1999

Pivni ková M.: Ochrana rašelinných mok ad , AOPK Praha, 1997 Pivni ková M.: Stepní formace a jejich ochrana, AOPK Praha, 1997 Primack R.B., Kindlman P, Jersáková J: Biologické principy ochrany p írody, Portál Praha, 2001 Procházka F., Velísek V.: Orchideje naší p írody, Academia Praha, 1983 Pr ša: P irozené lesy

eské republiky, SZN Praha, ,1990

Reš B.: Památné stromy, AOPK Praha, 1998 íha J.: Hodnocení vlivu investic na životní prost edí, vícekriteriální analýza a EIA, Academia Praha, 1995 Sádlo J., Storch D.: Biologie krajiny, biotopy

R, Vesmír, Praha, 2000

Sedlá ek K. a kol.: ervená kniha ohrožených a vzácných druh rostlin a živo ich , 1 díl - Ptáci, SZN Prah, 1988 Spellerberg I.F.: Monitorování ekologických zm n, EkoCentrum Brno, 1995 Stalmachová B.: Základy ekologické obnovy pr myslové krajiny, VŠB-TU Ostrava, 1996 Storch D., Mihulka S.: Úvod do sou asné ekologie Úradní ek L., Mad ra P. a kol.: D eviny

eské republiky, Matice lesnická, Písek, 2001

Zimová E. a kol.: Zakládání místních územních systém na zem lské p , praktická íru ka pro projektanty ÚSES, Lesnická práce Kostelec nad ernými Lesy , 2002

- 152 -


Literatura regionální: (vztahující se ke Zlínskému kraji): Byrtus J.: Beskydy, Olympia Praha, 1988 Elsnerová M,: Vzácné a ohrožené druhy kv teny okresu Zlín, Muzeum JV Moravy ve Zlín , 1995 Elsnerová M., Krist J., Trávní ek D.: Chrán ná území okresu Zlín,Muzeum JV Moravy ve Zlín , 1996 Hrabec J., Šnajdara P., Krupi ková Z., Jagoš B. a kol.: Chrán ná území Uherskohradiš ska a Uherskobrodska, ZO SOP57/10, 61/13 a 63/12, 2002 Kratina P.: Životní prost edí Zlínska a jeho ochrana, OŽP ÚMZ, Zlín, 2000 Ku a P., Májsky J., Kope ek F., Jongpierová I.: CHKO Bílé Karpaty, Ekológia Bratislava, 1992 Kvasni ka P.: Vlastiv da Moravská, Místopis Moravy, Hradiš ský kraj, Holešovský okres, Muzejní spolek v Brn 1929 Mackov in P., Jatiová M. a kol.: Chrán ná území R, svazek II. Zlínsko: Okres Krom íž, Okres Uherské Hradišt , Okres Vsetín, AOPK a EkoCentrum Brno, 2002 Mac rek J.: Z minulosti východní Moravy v 18.-19. století, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , 1980 Nekuda V. a kol.: Uherskohradiš sko, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , 1992 Nekuda V. a kol.: Zlínsko, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , 1995 Pavelka, Trezner a kol.: P íroda Valašska,

SOP,ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 2001

Pernica M. a kol.: Slovácko, Olympia, 1967 Prok pek B., Ku a P a kol.: Chrán ná krajinná oblast Bílé Karpaty, Brno, 1991

ÚOP a KS SPP

Sborníky z konferencí a seminá : Ekologické sít , sborník p ísp vk MZLU, Brno, 2002

z mezinárodní konference, Brno, listopad 2001,

Koncepce uceleného krajinného plánování, sborník referát erven 2000, SKI, 2000

z konference, Lednice,

Krajiná ské aspekty pozemkových úprav a obnovy vesnice, sborník p ísp vk seminá e, íjen 1994, Pr honice, VÚOZ Pr honice, 1994 Krajinotvorné programy 2003, sborník referát , kv ten 2003 Pr honice, 43. ZO Praha, 2003 Krajinotvorné programy 2001, sborník referát otázky ochrany p írody a krajiny P íbram, 2001

ze SOP

, P íbram, listopad 2001, Centrum pro

Krajinotvorné programy 1999, sborník referát , P íbram, listopad 1999, EnviTypo Praha, 1999 Krajinotvorné programy 1997, sborník referát AOPK a MŽP, 1997

, P íbram, listopad 1997, Consult pro

Obnova liniové zelen v krajin , sborník ze seminá e, Brno, erven 2000, MZLU,2000 Ochrana biodiverzity drobných stojatých vod, sborník referát , seminá Jizbice u Vlašimi, SOP Vlašim, 1996 Pé e o krajinný ráz,cíle a metody, sborník p ednášek a diskusních p ísp vk z kolokvia, fakulta architektury, Praha, únor 1999, VUT Praha, 1999

- 153 -


Plánování a projektování krajinných úprav, sborník seminá e Praha, 1999, VÚMOP Praha, 1999 Povodn a krajina ´97, sborník p ednášek konference ICID,CIID, Brno, 1997 Protipovod ová prevence a krajinné plánování, sborník z mezinárodní konference, Pardubice, b ezen 2003, SKI, 2003 Trvale udržitelný rozvoj 2002 SKI, 2002

eské krajiny, sborník referát

z konference, Pardubice, únor

Tvá naší zem - krajina domova, sborník p ísp vk ke konferenci, Praha, Pr honice, únor 2001, KA, 2001 Tvá naší zem - krajina domova, sborník p ísp vk ke konferenci, Praha, Pr honice, íjen 2002, KA, 2002 ÚSES - zelená páte krajiny, sborník k seminá i,Brno, zá í 2002, AOPK Brno2003 Zele staveb v krajin , sborník p ednášek ze seminá e, Brno, erven 2002, MZLU Brno, 2002 Oborové dokumenty MŽP: Státní program ochrany p írody MZe: Horizontální plán rozvoje venkova MZe: Opera ní program „Rozvoj venkova a multifunk ní zem

lství„

MZe MŽP: Sm rnice rady 91/676/EHS k ochran vod p ed zne išt ním dusi nany ze zem lských zdroj („Nitrátová sm rnice“) EMAS Státní politika životního prost edí, aktualizace IV/2004 Program územního rozvoje Zlínského kraje Územní prognóza Zlínského kraje a další

2.4 BIBLIOGRAFIE ZLÍNSKÉHO KRAJE ADÁMEK F. 1930: Brdo v Ch ibech, Vlastiv dný sborník st ed. sev. Moravy, 8:137-140, 157-159 ADAMOVÁ, M. 1986: Geochemické zhodnocení sediment slezské jednotky – Geologie, 41, 167– 245, Praha AICHELE D., GOLTEOVÁ-BECHTLEOVÁ M. 1996: Co tu kvete?, Kvetoucí rostliny st ední Evropy ve volné p írod , IKAR, Praha ALBERTÝN V. 1974: H ib královský na Uherskohradiš sku, Mykologický sborník, Praha ANONYMUS 1860: Oberaichtekarte des Buchlovitzer Reviera, Státní archiv Brno ANONYMUS 1907: Vlastiv da moravská: Rožnovský okres, Brno ANONYMUS 1943: Rybá ství na Valašsku, Naše Valašsko, ro . 8: 16-27 ANONYMUS 1973: 90 let historie rybá ství ve Valašském Mezi í, 1883-1973, 33 s. ANONYMUS 1993: 110 let místní organizace eského rybá ského svazu ve Valašském Mezi ící, 1883-1993, 13 s. ANTONÍN V., H ZA B. 1984: Rozší ení a ekologie muchom rky porfyrové – Amanita porphyria (Alb. Et Schw. ex Fr.) Schummel na Morav , as. Morav. Muz. Brno, V dy P ír. 69: 95-100 ANTONÍN V., H ZA B. 1985: Rozší ení a ekologie muchom rky tygrované – Amanita pantherina (Dc. ex Fr.) Krombh. na Morav , as. Morav. Muz. Brno, V dy P ír. 70: 93-107 ANTONÍN V., H ZA B. 1986: Rozší ení a ekologie muchom rky slámožluté – Amanita gemmata (Fr.) Gill. na Morav , as. Morav. Muz. Brno, V dy P ír. 71: 73-84

- 154 -


ANTONÍN V., H ZA B. 1987: Rozší ení a ekologie muchom rky ervené – Amanita muscaria (L.: Fr.) Hook. na Morav , as. Morav. Muz. Brno, V dy P ír. 72: 97-105 ANTONÍN V., H ZA B. 1988: Rozší ení a ekologie muchom rky citrónové – Amanita citrina (Schaeff.) ex Roques na Morav , as. Morav. Muz. Brno, V dy P ír. 73: 97-113 ANTONÍN V., H ZA B. 1984: Rozší ení a ekologie h ibu nachovýtrusného – Porphyrellus porhyrosporus na Morav a ve Slezsku, Acta Mus. Moraviea, Sci. nat., 80: 73-86 BALÁT F. 1978: Návrh na zachování a ochranu lužních luk v Pomoraví, eskoslovenská akademie v d, Ústav pro výzkum obratlovc BALETKA L. A KOL. 1983: Okres Vsetín, Vlastiv dná p íru ka pro u itele základních škol, 0Š OONV, OPS Vsetín, 260 s. BALETKA L., ZAPLETAL L. 1987: Okres Vsetín, Profil, Ostrava 1987, 143 s. BALTHASAR V. 1942: Pozoruhodné nálezy ploštic na Morav a na Slovensku, Opuscula heteropterologica II. Entomol. listy (5): 25-29 BALTHASAR V. 1945: Nové nálezy ploštic na Morav , Opuscula heteropterologica IV. Entomol. listy, 9: 5-9 BALTHASAR V. 1949-50: Ptactvo zlínského regionu, Sylvia XI-XII:1-38 BANARESCU P., OLIVA O. 1966: A note on Gobio kessleri Dybowski, 1862 and Gobio albipinnatus Lukasch 1933 ( Cyprinidae, Osteichthyes) from the river Be va, V st. s. spol. zool., 30(1): 14 BARNET, I. ET AL. 1990: Odvozená mapa radonového rizika R 1:200 000, Kraj Severomoravský, Praha BARO I. 1997: Kobylské ry, Zpravodaj OVM Vsetín 37-42 BARO I. 1995: Geomorfologické tvary reliéfu v Malé Byst ici – Vaculov , Ms, 12 s., Maturitní práce, Masarykovo gymnázium ve Vsetín BARO I. 1995: Vrápenec malý – Rhinolophus hipposideros a jeho ochraná sky významná zimovišt v okolí Vsetína, Ms., 20 s., Maturitní práce z biologie, Masarykovo gymnázium ve Vsetín BARO I. 1995: Výsledky s ítání netopýr na zimovištích v okolí Vsetína v únoru 1995, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP BARO I. 1997: Projekt „Ochrana netopýr na Vsetínsku“, Ms., 6 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP BARO I. 1997: Pseudokrasové jeskyn na Vsetínsku, Veronica, ro . XI, 4:43 BARO I. 1998: Ochrana netopýr na Vsetínsku, Zpráva z realizace projektu v roce 1998, Ms., 4 s., Dep. in: OkÚ Vsetín,RŽP BARO I. 1999: Výsledky s ítání netopýr na zimovištích v okolí Vsetína, Zima 1998/1999, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín,RŽP BARO I. 2000: Ochrana a výzkum netopýr na Vsetínsku, Projektová zpráva za rok 2000, Ms., 12 s., Depl. In: OkÚ Vsetín, RŽP BARO I. 2001: Lokalizace podzemních dutin ve vybraných svahových deformacích, Ms, 12 s., Dep. In: OkÚ Vsetín, RŽP BARO I. 1996: Výsledky s ítání netopýr v okolí Vsetína, únor 1996, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP BARO I., EHÁK Z. 1997: K problematice zimování vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) na Vsetínsku, Zpravodaj OVM Vsetín: 3-12 BARO I., EHÁK Z. 2001: Ochrana a výzkum netopýr na Vsetínsku, Projektová zpráva za rok 2001, Ms., 10 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP BAROUŠOVÁ 1990: Floristické pom ry povodí horního toku Kyjovky v Ch ibech, skripta MU Brno BARTOŠ E. 1952: Zví ena beskydských aerophytických mech , P írodov. Sborn. Ostravského kraje, 13: 166-175 BARTOŠOVÁ D. 1995: Chrán né krajinné oblasti v eské republice, Chrán ná krajinná oblast Beskydy, Nika, 9-10:18-20 BARTOŠOVÁ D. 1995: Výskyt a ochrana medv da hn dého v CHKO Beskydy. Veronika, p íloha pro CHKO Beskydy, 9 (1): XXVI–XXVII

- 155 -


BARUŠ V., ZEJDA J. 1981: The European Otter (Lutra lutra) in the Czech Socialist Republic, Acta Sci. Nat. Brno, 15(12):1-41 BATOUŠEK L. 1993: ísp vek k rozší ení obojživelník v okrese Zlín, Acta Musealia, ada B, . 2, Muzeum JV Moravy ve Zlín , 16 pp. BATOUŠEK P. 1995: ísp vek k poznání orchidejí Bílých Karpat, Zpr. es. Bot. Spole ., Praha, 30:13-25 BATOUŠEK P. 1999: Epipactis nordeniorum a E. pseudopurpurata – dva nové druhy kv teny eské republiky, Sborn. P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, Uherské Hradišt , 4 : 6 – 11 BATOUŠEK P., KEŽLÍMEK Z. 2003: Epipactis roethii – nový druh kruštíku pro eskou republiku, Zprávy es. Bot. Spole ., Praha, 38 : 169 – 176 BAYER E. 1933: ísp vek k znalostem rozší ení hub u t íd Basidiomycetes a Ascomycetes v SR, Sborník LF VŠZ Brno, 21: 1-133 BEJ EK V. 1975a: Nález letní kolonie netopýra severního (Eptesicus nilssoni Keyserling et Blasius, 1893) v Javorníkách, Lynx (Praha), n.s. 17: 7-9 BEJ EK V. 1975b: Nález zajímav jších druh drobných savc v Beskydech, as. Slez. Muz. Opava (A), 24: 189-190 BENEŠ B. 1985: K výskytu tcho v Severomoravském kraji, Vlastiv dné listy Severomoravského kraje, 11(2): 35-36 BENEŠ B. 1987: Rozší ení rejska horského (Sorex alpinus) na Morav , Die Verbreitung der Alpenspitzmaus (Sorex alpinus) in Mähren. as. Slez. Muz. Opava, Ser. A, 36:53–60 BENEŠOVÁ E., ELIÁŠ M. 1968: Hlavní výsledky vrtního pr zkumu akumula í štramberských vápenc v Jasenici a na Libhoš ské h rce, Zpr. Geol. Výzk. v r. 1966, 250-251, Úst . Geol. Praha BERAN L. 2000: Zpráva z pr zkumu lokalit velebruba tupého (Unio crassus) na Vsetínsku, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP BEREC M. 1993: Hnízdní spole enstva pták m stského parku ve Vsetín v letech 1989 až 1991, Zpravodaj OVM Vsetín: 47 – 49 BEREC M., PAVELKA JAN 1993: Avifauna na území vsetínské vodárny, Zpravodaj OVM Vsetín: 50 – 52 BEZD KA P. 1996: První p ísp vek k poznání mravenc jihovýchodní Moravy (Hymenoptera, Formicidae), Sborník P írodov dného klubu v Uh. Hradišti, 1: 70-74 BEZD KA P. 1997: Fauna Jihovýchodní Moravy, Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti, Uherské Hradišt B ÁK R. 1979: ísp vek k hnízdní bionomii p vušky modré (Prunella modularis L.), Ms., 52 s., Souž žní práce NSV, Gymnázium Vsetín B ÁK R. 1989: Hnízdní bionomie p vušky modré (Prunella modularis L.), Zpravodaj OVM Vsetín: 30-32 B ÁK R., KOND LKA D. 1979: Výskyt rorýsa velkého (Apus melba L.) v Severomoravském kraji, as. Slez. muz. A: 28-29 BLAHA J. 1992: Ochrana p írody na Jižní Morav – národní park a chrán né krajinné oblasti, Státní v decká knihovna, Brno BOROVI KA J. 1960: Pisivky Vsetínska, Ms. Diplomová práce, P ír. Fak. MU Brno BOROVI KA J. 1977: Deník sb ratele Ferdinanda Hradila, Zprávy MOS: 9-14 BRABEC L. 1980: Dactylodicus beskidensis Slaczka 1971 z karpatského flyše ve sbírkách Okresního vlastiv dného muzea ve Vsetín , as. Slez. Muz. Opava, A, 29: 191-2 BRABEC L. 1985: St evlíkovití (Coleoptera, Carabidae) ochranného pásma zelen chemické továrny ve Valašském Mezi í, Zpravodaj OVM Vsetín: 11-15 BRABEC L. 1987: Motýli Valašského Mezi í ve sbírkách Okresního vlastiv dného muzea Vsetín, Zpravodaj OVM Vsetín: 2-13 BRABEC L. 1989: Brouci eledi st evlíkovitých (Coleoptera) 6., 7. a 8. vegeta ního stupn ertova mlýna a Kn hyn (Morava, SSR), Zpravodaj OVM Vsetín: 13-21

- 156 -


BRABEC L. 1991: St evlíkovití brouci (Coleoptera, Carabidae) lesa Doubrava u Kladerub, Zpravodaj OVM Vsetín: 15-24 BRABEC L. 1993: St eblíkovití brouci (Coleoptera, Carabidae) su ového svahu Grapa u obce Horní Be va, Zpravodaj OVM Vsetín: 17-26 BRABEC L. 1997: St evlíkovití okresu Vsetín, Zpravodaj OVM Vsetín, p. 13–28 BRABEC L. 1999: ižák pruhovaný, nový druh pavouka na Valašsku, Valašsko, 1:41 BRABEC L. 2000: Mravkolev obecný (Myrmeleon formicarius Linnaeus, 1758), Valašsko, 2: 46 BRABEC L. 2000: Zámecký park v Lešné u Valašského Mezi í po rekonstrukci otev e pro ve ejnost, Valašsko, 2: 45 BRABEC L. 2001: Zámecký park ve Valašském Mezi í, Valašsko, 1: 41 BRABEC, L., KAŠPAR, T. 1972: Poznámky k výskytu micromammalií okolí Valašského Mezi í, PRÁCE Vlastiv dného ústavu Vsetín, 37–39. BUBELA J. 1879: Rostlinstvo kv teny Vsetínské, Ms., [Depon. in OVM Vsetín, pracovišt Val. Mezi í.] BUBELA J. 1884: O rostlinách na Vsacku zavle ených a zdomácn lých, Sborn. Mus. spole . Val. Mezi í, 1:24–29. BUBELA J. 1886: Novitäten für die Flora Mährens. Österr., Bot. Z., Wien, 36:264–266. BUBELA J. 1888: Berichtigungen und Nachträge zur Flora von Mähren. Österr., Bot. Z., Wien, 38:169–173, 200–202. BUBÍK M. 1997: Lokalita Uzgru – posouzení z geologického a paleontologického hlediska pro pot eby vyhlášení lokality chrán ným územím, eský geologický ústav, Brno BUBÍK M., BAK M., ŠVÁBENICKÁ L. 1999: Biostratigraphy of the Maastrichtian to paleocene distal flysch sediments of the Ra a unit in the Uzgru section (Magura group of Nappes, Czech Republic), Geologica Carpathica, 50, 1, Bratislava: 33-48 BUKVA V. A KOL. 1976: Oribatid mites (Acari: Oribatei) in the nests of small mammals in the Western Carpathians, V st. s. spol. Zool., 40: 241-254 BURIANOVÁ P. 1990: Vegetace mok adních luk a prameniš Hostýnských vrch se zvláštním etelem k mechovému patru, Ms. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. UP Olomouc BURKART E. 1953: Moravské minerály a jejich literatura – 1–1004, Moravské muzeum Brno v SAV Praha BYRTUS J. 1988: Beskydy, Olympia Praha CREX 14, listopad 1999: Zpravodaj Jihomoravské pobo ky eské spole nosti ornitologické CREX 15, srpen 2000: Zpravodaj Jihomoravské pobo ky eské spole nosti ornitologické CREX 16, prosinec 2000: Zpravodaj Jihomoravské pobo ky eské spole nosti ornitologické CREX 17, listopad 2001: Zpravodaj Jihomoravské pobo ky eské spole nosti ornitologické CREX 18, b ezen 2002: Zpravodaj Jihomoravské pobo ky eské spole nosti ornitologické CREX 19, listopad 2002: Zpravodaj Jihomoravské pobo ky eské spole nosti ornitologické CREX 20, zá í 2003: Zpravodaj Jihomoravské pobo ky eské spole nosti ornitologické CREX 21, zá í 2003: Zpravodaj Jihomoravské pobo ky eské spole nosti ornitologické CREX 22, b ezen 2004: Zpravodaj Jihomoravské pobo ky eské spole nosti ornitologické CZUDEK T. 1997: Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru, 1-213, SURSUM Tišnov ECHOVÁ S. 2001: Nemovité kulturní památky Jižní Moravy, svazek 11 – Okres Zlín, Brno ELAKOVSKÝ L. 1897: Analytická kv tena ech, Moravy a Rak. Slezska, Ed. 3. - Praha et Víde EPELÁK J. 1961: III. p ísp vek k poznání slezských kuklic (Dipt. – Larvaevoridae), P ír. as. Slez., 22: 423-431 ERMÁK J. 1995: Informace o rybách a o innosti MO RS Vsetín za léta 1949-1990, Ms., 9 s., MO RS Vsetín, 26.6. 1995, Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP ERMÁK J. 1998: Informace pro sestavení p íru ky P íroda na Valašsku, Ms., 17 s., MO SR Vsetín, 14.5.1998, Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP

- 157 -


ERNOTÍK A.

2000: Kv tena jižn od Vsetína z hlediska ochrany p írody, Ms, 85 s. + p íloha 25 s. + 9 mapek, Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. UP Olomouc ERVENKA P. 2001: Další nález vážky b loústé (Leucorrhinia albifrons, Odonata: Libellulidae) na Morav , Vážky 2001, Sborník referát IV. celostátního seminá e odonatolog na Šumav , ZO SOP Vlašim: 143-145. ERVENÝ J. A KOL. 1998: Velké šelmy v naší p írod , Koršach, Praha ERVENÝ, J., KOUBEK, P., AND RA, M. 1996: Population development and recent distribution of the lynx (Lynx lynx) in the Czech Republic, Acta Sci. Nat. Brno, 30 (3): 2–15 ERVENÝ, J., KOUBEK, P., BUFKA L. 1999: Aktualizace výskytu a potravy rysa ostrovida (Lynx lynx) v eské republice, Ochrana p írody, 54, 3: 82-88 DAN ÁK M. 1995: Teplomilné rostliny v povodí Ratibo ky, Zpravodaj OVM Vsetín DAN ÁK M. 1997: Kv tena severozápadního Vsetínska z hlediska ochrany p írody, Ms. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. UP Olomouc DAN ÁK M. 1997-2000: Botanické pr zkumy ve stávajících a navrhovaných zvlášt chrán ných územích v etn fytocenologie (lokality Pivova iska, Zbrankova strá , Hološín, Vršky, Kate inice, Kobelné, Louky nad Dlouhým v Janové, Trojúhelník a Nep ejov u Vsetína, U Mat v Semetín , Nad Ju kovým mlýnem, Strá u Leskovce, PP Jež vka a okolí, Snož u Velkého Skalníku, Peciválka), Ms, 45 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP DAN ÁK M. 2000: Epipactis greuteri v Hostýnských vrších, Zprávy eské Bot. Spole ., Praha DANIŠ P. 1998: Makrozoobenthos povodí Stanovnice, Diplomová práce, Ms., 59 s., Dep. in: Katedra biologie a ekologie P F OU, Ostrava DEMEK J. 1963: Jeskyn ve flyšových pískovcích moravskoslezských Karpat, eskoslovenský kras 15: 127-130 DEMEK J. 1964: Zpráva o výzkumu vývoje svah moravských Karpat v pleistocénu, Zprávy Geografického ústavu SAV, 6 (135B), Opava DEMEK J., NOVÁK V. A KOL. 1992: Vlastiv da moravská - Neživá p íroda, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , nová ada Zem a lid DERKOVÁ M. 2001: Mok adní vegetace Vsetínských vrch , Ms, 129 s. + 13 stran p íloh. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU, Brno DERNICKÝ R. 1945: Lepidopterologické poznámky z Moravy, P íroda, 37: 1-11 DOBŠÍK B. 1982: K sou asnému stavu znalostí o faun Heteroptera Pentatomomorpha severní Moravy, P írodov decký sborník 26: 111-118 DOPITA ET AL. 1997: Geologie eské ásti hornoslezské pánve, Ministerstvo životního prost edí R. Praha. 278 str. DOUCHA F., KOLA ÍK J., NOVÁK K., PAVLÍK R. 1938: Okres vsetínský, Obraz p írodní, kulturní a hospodá ský, Vsetín DUDA J. 1949: Rozší ení Luzula luzulina D. Torre na Morav , s. Bot. Listy, 1: 65 DUŠEK J. 2004: Geologie Ch ib DUŠEK J., Š PÁNEK J., PECHOVÁ L. 2003 (Gymnázium Uherské Hradišt ): Rozší ení olka velkého na Uherskohradiš sku DVORSKÁ J. 1977: Ptactvo Chory ských a Hustope ských rybník , Sout žní práce NSV, Ms., 100 s., Gymnázium Valašské Mezi í DVORSKÁ J., DVORSKÝ M. 1994: Ptactvo Chory ských rybník , p ilehlého mok adu a okolí, Ms., 11 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP DVORSKÝ M. 1995: Avifauna mok adu Rybníky u Hrachovce, Zpravodaj OVM Vsetín: 35 DVORSKÝ M. 1996: Soupis hnízdících a protahujících pták (význa jších) v oblasti navrhovaného P írodního parku St ední Pobe ví, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP DVORSKÝ M. 1997: Avifauna mok adu pod Velkým chory ským rybníkem v okrese Vsetín, Zpravodaj OVM Vsetín: 58-60 DVORSKÝ M. 1999: Souhrn výsledk ornitologických pr zkum v PR Chory ský mok ad, Ms., 8 s., SOP Valašské Mezi í, Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP

- 158 -


DVORSKÝ M. 2001: Monitoring kormorána velkého (Phalacrocorax carbo L.) na Valašskomezi sku – zima a jaro 2001, Ms., 3 s., ZO SOP 76/17 Javorní ek, Valašské Mezi í DVORSKÝ M. 2001: Sledování výskytu vážek v okrese Vsetín a v CHKO Beskydy v roce 2000, Ms., 17 s. ZO SOP 76/17 Javorní ek DVORSKÝ M., DVORSKÁ J. 1999: Neobvyklý pr tah hvízdák euroasijských na Chory ských rybnících u Valašského Mezi í, Zprávy SO, 48:21-22 DVORSKÝ M., DVORSKÁ J. 1999: Výskyt konipasa citronového (Motacilla citreola) u Valašského Mezi í, Zpráva SO, 48: 23 DVORSKÝ M., DVORSKÁ J., ŠÁLEK P., KAŠPAR T., KAŠPAROVÁ M., P IKRYL V. 1999: Seznam zjišt ných zvlášt chrán ných a vzácn jších druh živo ich a rostlin v území zamýšleného vodního díla na st edním toku Be vy, Ms., 19 s., SOP Valašské Mezi í DVORSKÝ M., KAŠPAR T, v tisku: Poznámky k rozší ení a hnízdní bionomii dravc a sov v okolí Valašského Mezi í, Sylvia DVORSKÝ M., KAŠPAR T. 1997: Sou asný výskyt a praktická ochrana sovy pálené na Valašskomezi sku, Zpravodaj OVM Vsetín: 62 ELIÁŠ M. 1960: ehledná sedimentárn petrografická charakteristika hornin magurského flyše na list gen. mapy SR M-33-XXX Gottwaldov, Rukopisná zpráva, Geofond Praha ELIÁŠ M. 1970: Litologie a sedimentologie slezské jednotky v Moravskoslezských Beskydech, Sbor. geol. v d, Geol. 18, 7–100. Úst . úst. geol. Praha. ELIÁŠ M. 1979: Facies and paleogeography of the Silesian unit in the western part of the Czechoslovak flysch Carpathians, V st. Úst . Úst. Geol., 54, 6, 327-339, Praha ELIÁŠ M. 1998: Sedimentologie podslezské jednotky, Práce s. geol. úst. Praha. 48 str. ELIÁŠ M., PLI KA M. 1962: ísp vek ke studiu vrstev svrchního paleogenního oddílu jednotky lokarpatské - vrt Kom a 1., Práce Výzk. ústavu ND, XIX, str. 84-96, Brno ELSNER V., GOTTWALD A., JANOVSKÝ M., KOPE EK F. 1997: Motýli jihovýchodní Moravy IV., Sborník P írodov dného klubu v Uherském Hradišti (supp. No. 2): 1-62 ELSNER V., GOTTWALD A., JANOVSKÝ M, KOPE EK F., LAŠT VKA A., MAREK J. & DUFEK T. 1998: Motýli jihovýchodní Moravy, 5. díl, Sborník P írodov dného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 5, 86 pp. ELSNEROVÁ M. 1982 (ed.): ehled floristických výsledk , In: Elsnerová M., Holub J. Jatiová M. Et Tlusták V.: Sborník materiál z floristického kursu SBS. (Valašské Klobouky 1973), 66-182, Brno. ELSNEROVÁ M. ET AL. 1982: Sborník materiál z floristického kursu SBS, Brno: KSSPPOP, 354 s. ELSNEROVÁ M. 1995: Vzácné a ohrožené druhy kv teny okresu Zlín, Muzeum JV Moravy ve Zlín ELSNEROVÁ M., KRIST J., TRÁVNÍ EK D. 1996: Chrán ná území okresu Zlín, Muzeum JV Moravy ve Zlín FERNAND V. 1889: Kronika vsetínského panství a jeho majitel , eský p eklad R. Pavlíka z roku 1952 FIALOVÁ A. 2000: Nemovité kulturní památky Jižní Moravy, svazek 9 – Okres Krom íž, Brno FIEDLER J. 1953: Rozší ení lopuchu hajního (Arctium nemorosum) v SR, as. Nár. Musea, Odd. ír., 121: 165-168 FLASAR I. 1957: kkýši n kterých oblastí na Morav a ve Slezsku, Ms., 78 s., Diplomová práce, ír. Fak. MU Brno FLASAROVÁ M. 1957: K poznání Moravskoslezských Oniscoideí, Ms., 59 s., Diplomová práce, ír. Fak. MU Brno FLASAROVÁ M. 1958: K poznání Moravskoslezských Oniscoideí, as. Slez. Muz. (Opava), 7(2): 100-130 FLEISCHER A. 1911: ísp vek k výzkumu broukové fauny Radhošt , V stník p írodov dného klubu Prost jov FLOUSEK J., PAVELKA JAN 1993: Budní ek zelený (Phylloscops trochiloides) v eskoslovensku, Sylvia 29: 57-68

- 159 -


FOREJTAROVÁ P. 1997: Kv tena mok adních biotop v niv Be vy mezi Valašským Mezi ím a ernotínem, Ms. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. UP Olomouc FORMÁNEK E. 1884: Beitrag zur Flora Beskiden und des Hochgesenkes. Österr., Bot. Z., Wien, 34:168, 196–205, 242–247, 288–292, 322–327. FORMÁNEK E. 1886: Beitrag zur Flora Beskiden und des Hochgesenkes. Österr., Bot. Z., Wien, 36: 271–276, 371–376. FORMÁNEK E. 1887, 1892: Kv tena Moravy a rakouského Slezska, Brno FRANKEW - BERGER Z. 1912: Malakologický výzkum v okolí Luha ovic, P íroda X, 5: 189, M. Ostrava GAHURA V. 1979: Stavy dravých pták a jejich ochrana, Živa 27 GARAJ P., R ŽI KA V. 1981: Ophrys apifera Huds. v CHKO Bílé Karpaty, Nový druh pro SR, Památky a p íroda, Praha, 6:444-445. GERŽA J. 2000: Výskyt m dv da hn dého v lesích Zbrojovky Vsetín (Bílé Karpaty, SR), Ms., 2 s. GIBL J. 1949: Orchideae (vstava ovité) v Beskydách, P írod. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 10:166-167 GINTER O. 1925: Acridoidea Burm. a Locustoidea Handl. na Morav , Práce Morav. P írodoved. Spole ., 2: 21-84 GOGELA F. 1902: Z kv teny pahorkatiny podkarpatské na Morav východní, V st. Klubu P írod. v Prost jov , 6: 107 - 112 GOTWALD A., B LÍN V. 2001: Motýli Bílých a Bielych Karpat, Sborník P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, 2001, P írodov dný klub v Uherském Hradišti GOTTWALD A., HOLOMEK J., KOPE EK F., TITZ A. & U J. 1996: ísp vek k faunistice motýl jihovýchodní Moravy, Sborník P írodov dného klubu v Uh. Hradišti, 1: 56-60 pp. GRENDZIOK P., LOJKÁSEK B. 1995: K mapování výskytu a potrav vydry ní (Lutra lutra l.) v oblasti severovýchodní Moravy v letech 1993–1995, Bulletin Vydra, 6: 45–52 GRENDZIOK P., KOR AN J., LOJKÁSEK B. 1998: K mapování výskytu a potrav vydry ní (Lutra lutra l.) na rozhraní eské republiky, Slovenska a Polska v zim v roce 1996, Bulletin Vydra, 8: 3–16 GRULICH V. 1989: Výsledky floristického kursu SBS v Uherském Hradišti 1987, Uh. Hradišt HADA E. 1969: The distribution of Galium sylvaticum L. and G. Schultesii Vest. In Czechoslovakia, Preslia, 41: 39-60 HACHLER E. 1943: Ornithologická pozorování z jižní Moravy, s. ornitholog 15: 46-48 HÁJEK M. 1996: Floristický materiál z okolí Hluku, Sborn. P írod. Kl. Uherské Hradišt , 1:18-27 HÁJEK M. 1996a: Nejvzácn jší druhy Hlucké pahorkatiny, Zpr. Vlast. Muz. Olomouc, (sub prelo) HÁJEK M. 1996b: Batrachium rionii (Lagger) Nyman v Bílých Karpatech a další významné nálezy z Hlucké pahorkatiny, Zpr. Vlast. Muz. Olomouc, (sub prelo) HÁJEK M. 1997: Mok adní vegetace v jihozápadní ásti Bílých Karpat, Ms. (Dipl. pr., depon. In: knihovna kat. botaniky P ír. fak. UP, Olomouc) HÁJEK M. 1998: Mok adní vegetace Bílých Karpat, Sborník p írodov dného klubu v Uherském Hradišti, 1998, P írodov dný klub v Uherském Hradišti HÁJEK M. ET AL. 1998: Fytocenologický materiál k asociaci Carici pendulae – Eupatorietum cannabini Hada et al. 1997 (svaz Impatienti – Stachyion sylvaticae) z moravských Karpat, as. Slez. Muz. Opava (A), 47:213-224 HÁJEK M., BURIANOVÁ P. 1997: Inventariza ní pr zkum mok ad u Topolné HÁJEK M., TRÁVNÍ EK B. 1996: Neznámý herbá A. Pazdery v herbá i P írodov decké fakulty v Olomouci a poznámky k fló e Králova v Bílých Karpatech, Sborn. P írod. Kl. Uherské Hradišt 1:40-42 HAVÁT F., HUDE EK J. 2002: Sup hn dý z Vizovic, Ptáci kolem nás, 2002 (1): 2-5 HAVÁT F., HUDE EK J. 2002a: Supi bradatí v Ch ibech, Ptáci kolem nás, 2002 (2): 7-9 HAVLÍ EK P. 1980: Vývoj terasového systému eky Moravy v hradiš ském p íkopu, Antropozoikum, 13:93-125, Praha

- 160 -


HAVLÍ EK P. 1991: The Morava River Basin Durng the Last 15000 Years, In: Temperate Paleohydrology (Eds. L. Starkel, K.J. Gregory, J.B. Thornes), 319-341, j. Villey a Sons Ltd. HAVLÍ EK P., MACOUN J. 1994: Paleogeografický a stratigrafický vývoj Moravy a Slezska v pleistocénu, In: Svoboda, J. et al.: Paleolit Moravy a Slezska. – Dolnov stonická studie, sv. 1, 26–39. Archeol. úst. AV R. Brno HEJDA M. 1994: Zhodnocení r zných zp sob výchovy v dubu na pokusných plochách na LHC Buchlovice, Ms. (Dipl. pr.: depon. in LF VŠZ Brno) HELAN J. A KOL. 1973: Production conditions in the brooks of the Beskydy Mountains, Fac. Scient. Nat. Univ. Purynianae Brunensis 14, 4, 105 s. HENDRYCH R. 1987: Karpatische Migrationen und Florenbeziehungen in den Tschechischen ländern der Tschechoslowakei, Acta Univ. Carol. Biologica, Praha, 1985: 105-250 HENDRYCH R., HENDRYCHOVÁ H. 1985: Hacquetia epipactis und die Bedeutung ihres Vorkommens in der Tschechoslowakei, Acta Univ. Carol. Biol. 1981: 333-365 HEYROVSKÝ L. 1937: Dv nové formy moravských tesa ík Purpuricenus Kaehleri et Krejcareki v okolí Uh. Hradišt , Entomologické listy II. H ZA B. 1976: Rozš ení n kterých druh rodu Amanita v SR a poznámky k jejich ekologii, Ms. 333 s., 94 tab., 75 graf , 10 map + appendix (Soupis vybraných druh rodu Amanita v echách a na Morav , 476 s.), Kand. dis. práce, Dep. in: Knih. Botanického ústavu SAV Pr honice H ZA B. 1987: Rozší ení muchom rky královské – Amanita regalis (Fr.) Michael v eskoslovensku, In: Kuthan J. (ed.): Houby horských smr in a podhorských smrkových porost v eskoslovensku: 48-51, Praha H ZA B. 1995: Mycogeographical and ecological characteristics of Amanita phalloides (Fr.) Link in the Czech Republic, Acta Mus. Moraviae, Sci nat., 79: 65-71 H ZA B., ANTONÍN V. 1988: Rozší ení a ekologie vláknice za ervenalé – Inocybe erubescens Blytt. na Morav , Acta Univ. Palack. Olomucensis, Fac. Paedagog., Biologica, 5: 161-174 H ZA B., KUTHAN J., LIZO P. 1983: Geografický výskyt, ekologie a fenologie Amanita phalloides (Fr.) Link v eskoslovensku, Zpr. Kraj. Vlastiv. Muz. Olomouc, 225: 21-30 HOBERLANDT L. 1944: Heteroptera Moraviae, III. asopis . spol. entomol. 41: 109-119 HOBERLANDT L. 1977: Distributional data on Saldidae (Heteroptera) in Czechoslovakia with a taxonomic note on Salda sahlbergi Reuter and salda henschii (Reuter), Acta entomol. bohemoslov., 39: 139-158 HODKOVÁ Z. 1979: Drobní savci z území SSR ve sb rech pracovník Parasitologického ústavu SAV v letech 1953-1976, Lynx (praha), n.s., 20/1979 HOHAUSOVÁ E., JURAJDA P. 1996: Ryby odstavených ramen eky Moravy v okrese Uherské Hradišt , Sborník P ír. klubu v Uh. Hradišti 1:81-86 HOHAUSOVÁ E., JURAJDA P., THICK L., SMITH C. 1995: Ichryofauna a mlži odstavených ramen eky Moravy na okrese Uherské Hradišt (Zpráva o provedeném pr zkumu), Akademie v d R, Ústav ekologie krajiny, Brno HOLÁNOVÁ S. 2004: írodní parky – Hostýnské vrchy, Veronica 1 HOLÁ V. 1969: Zpráva o výsledcích pozorování zp vného ptactva v okolí Vsetína, Maturitní práce, Gymnázium Vsetín HOLÁ V. 1989: rnost uhýka obecného hnízdištím na Vsetínsku, Zpravodaj OVM Vsetín: 3334 HOLÁ V. 1992: Neobvyklé p ípady úsp šného hnízd ní p vc v blízkosti hnízda uhýka obecného (Lanius Colurio), Acrocephalus, 14: 81-82 HOLÁ V. 1993: Popula ní hustota a hnízdní bionomie uhýka obecného (Lanius sollurio) na Vsetínsku, Sylvia 29:3-11 HOLÁ V. 1994: kolik poznámek k migraci a hnízd ní uhýka obecného (Lanius collurio), Sylvia 30: 152-154 HOLÁ V. 1994: Strategie ochrany uhýka obecného na Vsetínsku, Ms., 4 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP

- 161 -


HOLÁ V. 1994: Úsp šnost hnízd ní uhýka obecného (Lanius collurio) v roce 1993, Zpráva SO 38:36-37 HOLÁ V. 1997: Negativní dopady dlouhotrvajících deš na severní Morav na hnízdní sezonu uhýka obecného (Lanius collurio) v roce 1997, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLÁ V., SVIE KA J. 1996: Frekvence výskytu mlá at kuka ky obecné (Cuculus canorus) v hnízdech uhýka obecného (Lanius collurio, Sylvia 32:136-141 HOLKOVÁ M. 1985: ísp vek k mykofloristickému pr zkumu v okolí Prost ední Be vy, údolí Kn hyn , okres Vsetín, Ms., 59 s., Diplomová práce, Dep. in: Katedra p írodop. a p st. PdF UP Olomouc HOLMAN J. 1995: Sternorrhyncha: Aphidinea, Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 92: 189-200 HOLUBY J.L. 1886-88: Kv tena Javo iny nad Lubinou, Tur . sv. Martin, flora des Trencsiner Comitates, Tren ín HOLUŠA J. 1995: Orthoptera náplavových št rkoviš eky Ostravice a Morávky, Klapalekiana, 31: 91-99 HOLUŠA J. 1997a: Druhové spektrum saran í (Caelifera) a kobylek (Ensifera) údolí potoka Dinotice, Klapalekiana, 33: 11-16 HOLUŠA J., 1997b: Výsledky pr zkumu saran í (Caelifera) a kobylek (Ensifera) n kolika lokalit okresu Vsetín, Zpravodaj OVM ve Vsetín , 1997: 43–46 HOLUŠA O. 1998: K výskytu vážky Leucorrhinia pectoralis (Carpentier, 1825) (Odonata: Libellulidae) v eské a Slovenské republice, Sbor. P írodov. klubu v Uherském Hradišti, 3: 4553 HOLUŠA O. 1998: Pisivky (Insecta: Psocoptera) v okolí Vsetína, Ms. HOLUŠA O. 1999: Vážky (Odonata) v okolí Vsetína a Valašského Mezi í, Sbor. P írodov. klubu v Uh. Hradišti, 4: 82-102 HOLUŠA O. 2001: ísp vek k poznání fauny pisivek (Insecta: Psocoptera) p írodní rezervace Smrk (Beskydský bioregion, eská republika), Práce a Stud. Muz. Beskyd, 11: 83-97 HOLUŠA O. 2001: ír stky vážek (Insecta: Odonata) ve sbírkách Muzea Beskyd Frýdek-Místek eská republika) v letech 1997-2000, Práce a Stud. Muz. Beskyd, 11: 117-131 HOLUŠA IN PRESS: K poznání saran í (Caelifera) a kobylek (Ensifera) Moravskoslezských Beskyd, Klapalekiana HOLUŠA O. IN PREP. a: Faunistické zprávy z Moravy, Psocoptera, Ms. HOLUŠA O. IN PREP. b: Two new species of Psocoptera (Insecta) in the Czech Republic and notes to their ecology, Ms. HOLÝ M. 1994: Eroze a životní prost edí, VUT, Praha HOLZER M. 1993a: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum lokality: Jasenice (zatopený lom), PdF UP, Olomouc, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1993b: Biologicko(zoologická)-ekologická studie lokality Jezero pro rekonstrukci rybníka nad obcí Jezerné, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1993c: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum lokality „Rákosina ve St íteži“, PdF UP, Olomouc, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1993d: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum lokality: horní úsek potoka Smolinka, PdF UP, Olomouc, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1994a: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum lokality: Rákosina západn od Zašové, PdF UP, Olomouc, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1994b: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum pot ku nad obcí Branky (pr zkum provád n za ú elem znovuobnovení maloplošného rybníka), PdF UP, Olomouc, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1994c: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum lokality „mok ad Bobrky u Vsetína“, PdF UP, Olomouc, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1994d: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum lokality „Mok ad – rákosina u Hrachovce“ (lokalita Rybníky) , PdF UP, Olomouc, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP

- 162 -


HOLZER M. 1995: Hydrobiologický pr zkum na lokalit pod hrází Velkého chory ského rybníku, Ms., 5 s., Ped. Fak. UP v Olomouci HOLZER M. 1995a: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum lokality: mok ad u Chory ského rybníka resp. Um lá strouha pod Chory ským rybníkem, PdF UP, Olomouc, Ms., 4 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1995b: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum lokality: potok Žebrák, PdF UP, Olomouc, Ms., 4 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1996: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum vodní fauny v rybníku Neratov k.ú. Prlov, PdF UP, Olomouc, 9. ZO SOP Olomouc, Ms., 10 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1997a: Hydrobiologické inventariza ní srovnání vybraných lokalit v okolí Valašskéh Mezi í p ed a po povodni v ervenci 199, PdF UP, Olomouc, Ms., 14 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1997b: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum starého vápencového lomu v Jasenici, PdF UP, Olomouc, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1998a: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum starého vápencového lomu v Jasenici (inventariza ní pr zkum proveden na podzim 1998), PdF UP, Olomouc, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 1998b: Inventariza ní hydrobiologický pr zkum rybníku v bývalých kasárnách ve Valašském Mezi í, PdF UP, Olomouc, Ms., 6 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HOLZER M. 2000: Zpráva z kontroly rybníku v areálu bývalých vojenských kasáren ve Valašském Mezi í, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HORA J., MARHOUL P., URBAN T. 2002: NATURA 2000 v eské republice, Návrh pta ích oblastí, eská spole nost ornitologická HORÁK J. 1960: Poznámky k výskytu a ekologii n kterých lesních a lesostepních rostlinných druh na jižní Morav , Preslia, 32, . 2, s. 174-184 HORAL D. 1999: Ornitologická pozorování, Zpravodaj JM pobo ky SO, 13: 62-84 HORAL D., GAHURA V. 1999: Hromadné nocování divokých husí na dolní Morav , Zpravodaj JM pobo ky SO, 13: 26-32 H ÁK D., KLVA A P., NOVOTNÝ M. & VARGA V. 1997: Ornitofauna jezer u Ostrožské nové Vsi v zim 1995-1996, Sborník P írodov dného klubu v Uh. Hradišti, 2: 154 HOŠEK E. 1967: Medv di na Morav a ve Slezsku, Acta musei Silesiae, ser. A., XVI: 173–184 HOŠEK E. 1976: Ješt o vlku na Morav a ve Slezsku, asopis Slezského muzea, série A., XXV(1): 1-10 HOŠEK E. 1980: Další medv d se objevil na Valašsku, Památky a p íroda, 6(5): 314-315 HOŠEK E. 1984: K výskytu a vývoji rozší ení vydry obecné na Morav a ve Slezsku, Ochrana írody, 56: 111–134 HRABEC J. 1992: Vliv zem lského hospoda ení na výskyt chrán ných a ohrožených druh rostlin na loukách Bílých Karpat, Ms. (Dipl. pr.; depon. in: Knih. Mendel. Univ. lesn. zem d. Brno) HRABEC J. 1994: Sta kovy lokality dnes, Veronica, Brno, 8/1:24-25 HRABEC J. 1996: Zajímavá lokalita výskytu orchidejí v Ch ibech na jihovýchodní Morav , Sborn. írodov dného Klubu v Uherském Hradišti, Uherské Hradišt , 1 : 43 – 44. HRABEC J. 1998: ísp vek k výskytu kotvice plovoucí (Trapa natans) v Hradištském p íkopu, Sborn. P írodov dného Klubu v Uherském Hradišti, Uherské Hradišt , 3 : 4 – 7. HRABEC J. 2001: Ekologická výchova a vzd lávání jako sou ást referátu životního prost edí, spolupráce v systému ekologické výchovy a vzd lávání, Acta Universtitatis Matthiae Belli, Séria environmentálna ekológia, Banská Bystica HRABEC J. 2004: Nález pavouka slí áka úhorního v p írodním parku Prakšická vrchovina v Hlucké pahorkatin , Ochrana p írody, 59/2004 .1 HRABEC J., MIKULA F., STRATIL K. 1998: Ch iby – Turistický p vodce, Tiskárna LVPrint, Uherské Hradišt HRABEC J., ŠNAJDARA P. A KOL. 1999: Chrán ná území okresu Uherské Hradišt , ZO SOP 61/13 „Uherskohradiš sko“, Zlín

- 163 -


HRABEC J., ŠNAJDARA P., KRUPI KOVÁ Z., JAGOŠ B. A KOL. 2002: Chrán ná území Uherskohradiš ska a Uherskobrodska, ZO SOP57/10, 61/13 a 63/12 HRAB TOVÁ-UHROVÁ A. 1964: Stanislav Stan k - 60. let, Preslia, Praha, 36:425-427 HRABOVSKÝ S. 1995-1997: Botanické pr zkumy stávajících a navrhovaných zvlášt chrán ných území v etn fytocenologie (lokality Chory ská stráž, Hrádek u Študlova, Jež vka, Mok ad Jasénka, Hrachovec – Vichury, Nep ejov – Hluboký u Vsetína, Velký Skalník – Valova skála, Louka pod Ran em, Louky Kozlovských, Mokrad Dlouhé ve Vsetín – Jasenicích, Mok ad Jabl nka, Mok ady Vesník, R žd cký Vesník, Lú ky – Rove ky u R ky, Vršky – Díly), Ms. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRADÍLEK Z. 1992: Be va, Ms. Dep. in: Kat. ekol. P ír. Fak. UP Olomouc HRANÁ P. 1996: Šlichová prospekce na území flyšového pásma Západních Karpat, Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1995, 3, 161–163 HRN ÍK J. 1989: Mykoflóra Vsetínska, Zpravod. Okr. vlastiv. muz. Vsetín, 42–45 HRN ÍK J. 1991: Ochrana hub, Zpravodaj OVM Vsetín: 56-57 HRN ÍK J. 1992: Mykoflóra širšího okolí Valovy skály z let 1967-1992, Ms., 17 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1993: které ohrožené a vzácné druhy hub okresu Vsetín, Zpravod. Okr. vlastiv. muz. Vsetín, 10–11 HRN ÍK J. 1994: Výzkum mykoflóry v ohrožených ekosystémech p írody okresu Vsetín, Zpráva o pr hu a pln ní projektu ZO SOP 76/06 Vsetín, Ms., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1994: Houby v lesích Žlabné u Jasenic, Lešná u Valašského Mezi í, Ms., 1 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1995: Houby v lesních rezervacích Vsetínska, Zpravodaj OVM Vsetín: 20-23 HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra území Valova skála a okolí v letech 1967-1996 (dodatek za rok 1996), Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra nCHÚ – Meandry Senice, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra území NPR Pul ín – Hradisko a okolí, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra nCHÚ Les Smradlavý, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra nCHÚ Les Vachalka, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra NPR Razula, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Vyhledávání nových významných mykologických lokalit na území okresu Vsetín – 1996 (soupis hub z 13 lokalit), Ms., 22 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra území Byst ka p ehrada - Klenov, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Výzkum mykoflóry v ohrožených ekosystémech p írody okresu Vsetín (zpráva o pln ní projektu), Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra PR Dubcová (dodatek za rok 1996), Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra lesa Obora u Lhotky n. Be vou, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra Chory ských rybník a okolí, Ms., 6 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykofloristický pr zkum v PP Jež vka v roce 1996, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra PP Kutaný v roce 1996, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1996: Mykoflóra údolí Jezerné ve Velkých Karlovicích, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRN ÍK J. 1997: 10 let Mykologického klubu p i Okresním vlastiv dném muzeu Vsetín, Zpravodaj OVM Vsetín: 64-66 HRN ÍK J. 1997: Soupis jedovatých hub nalezených v okrese Vsetín v letech 1985-1997, Ms., 14 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP HRUBÝ I. 1969: Belgrandiella slovenia Ložek et Brtek, 1964 na Morav , Acta Musei Reginahradecensis, S. A.: Scientiae Naturales, 10: 29-30

- 164 -


H

J., TEYROVSKÝ V. 1961: kolik poznámek o faun ploštic vod okolí Valašského í, Sbor. kl. p írodov. Brno, 23: 81-90 HUBÁ EK J. 1955: írodní pom ry okresu uherskohradiš ského, ást geologická, Okresní museum v Uh. Hradišti, 16 pp. HUBÁ EK J. 1955a: írodní pom ry okresu uherskohradiš ského, ást biologická, Okresní museum v Uh. Hradišti, 16 pp. HUBÁ EK J. 1957: Cone-in-cone textura u Ma atic v okrese uherskohradiš ském, Zprávy Slováckého musea v Uh. Hradišti, 2-3. HUBÁ EK J. 1957a: Št tinatec lalo natý - Echynocystis lobata objeven na Uherskohradišt'sku, Zprávy Slováckého musea v Uh. Hradišti, str. 5. HUBÁ EK J. 1959: ísp vek k malakozoologickému výzkumu okresu uherskohradiš ského, asopis Národního muzea v Praze, oddíl p írodov dný 1959/60, . 2., s. 183-187. HUBÁ EK J. 1959a: K charakteristice ptactva Gottwaldovského kraje, Zprávy Krajského vlastiv dného ústavu v Gottwaldov , . 2-3:53-56. HUBÁ EK J. 1964: Výskyt koninkon u Ma atic u Uh. Hradišt , asopis Národního muzea v Praze, str. 2. HUBÁ EK J. 1975: Kv tena Kudlovské doliny v Ch ibech, Slovácké museum v Uh. Hradišti, 32 pp. HUBÁ EK J. 1976: ísp vek k rozší ení minujících Lepidopter na Uherskohradiš sku, Zprávy Vlastiv dného ústavu v Olomouci, 183:13-29. HUBÁ EK J. 1977: ísp vek k faunistickému výzkumu Uherskohradiš ska, I, ást Tiphiidae, Myrmosidae, Mutillidae, Chrysididae, Cleptidae, Pompilidae, Ceropalidae, Sphecidae, Zprávy Vlastiv dného ústavu v Olomouci, 185:16-23. HUBÁ EK J. 1977a: Druhý p ísp vek k minujícímu hmyzu na Uherskohradiš sku: Coleoptera a Hymenoptera, Zprávy Vlastiv dného ústavu v Olomouci, 185:6-12. HUBÁ EK J. 1977b: etí p ísp vek k rozší ení minujících dipter na Uherskohradiš sku 1. ást, Zprávy Vlastiv dného ústavu v Olomouci, 187:14-32. HUBÁ EK J. 1978: etí p ísp vek k rozší ení minujících dipter na Uherskohradiš sku 2. ást, Zprávy Vlastiv dného ústavu v Olomouci, 191:1-16. HUBÁ EK J. 1978a: ísp vek k faunistickému výzkumu Uherskohradiš ska, II. ást Apidae, mimo rod Bombus, halictus, Andrena, Zprávy Vlastiv dného ústavu v Olomouci, 195:24-31. HUBÁ EK J. 1979: ísp vek k poznání fauny motýl n kterých teplých lokalit na Uherskohradiš sku, Zprávy Vlastiv dného ústavu v Olomouci, 201:21-25. HUBÁ EK J. 1979a: ísp vek k zoocecidiologickému výzkumu na Uhersko-Hradiš sku, Zprávy Vlastiv dného ústavu v Olomouci, 197:1-32. HUBÁ EK J. 1979b: Geologickomineralogické exkurze na Uherskohradiš sku, ONV v Uh. Hradišti, 39 pp. HUBÁ EK J. 1980: ísp vek k výzkumu minujícího hmyzu na Uherskohradiš sku IV, Zprávy Krajského vlastiv dného musea v Olomouci, 203:21-32. HUBÁ EK J. 1981: Nové nálezy minujícího hmyzu a hálkovitých živo ich na Uherskohradiš sku za rok 1980, Zprávy Vlastiv dného ústavu v Olomouci, 209:8-18. HUBÁ EK J. 1981a: ísp vek k poznání brouk na Uherskohradiš sku (svižníkovití - Cicindelidae a st evlíkovití - Carabidae) Zprávy Krajského vlastiv dného muzea v Olomouci, 211:11-22 HUBÁ EK J. 1982: Floristický výzkum na Uherskohradiš sku, In: Nekuda V. (ed.): Uherskohradiš sko, p. 51-70, ed. Muzejní a Vlastiv. Spole . Brno. HUBÁ EK J. 1982a: Druhý p ísp vek k výzkumu brouk na Uherskohradiš sku: tesa íkovití a krascovití (Cerambycidae), Zprávy Krajského vlastiv dného muzea v Olomouci, 215:25-30. HUBÁ EK J. 1982b: která hlediska fauny Uherskohradiš ska, In Vlastiv da moravská, Uherskohradiš sko, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , 39-49. HUBÁ EK J. 1983: Druhý p ísp vek k výzkumu brouk na Uherskohradiš sku, Brouci vodní a pob ežní, Zprávy Krajského vlastiv dného musea v Olomouci, 27-32. HUBÁ EK J. 1983a: Lidový p írodopis na okrese Uh. Hradišt , Okresní pedagogické st edisko v Uh. Hradišti, 45 pp. EBA KOVÁ

Mezi

- 165 -


HUBÁ EK J. 1984: Z p írodov dných exkurzí student , In Sto let eského gymnázia v Uherském Hradišti, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , 59-62. HUBÁ EK J. 1985: Nové nálezy minujícího hmyzu a hálek na hostitelských rostlinách z Uherskohradiš ska, Zprávy Krajského vlastiv dného musea v Olomouci, 237:14-30. HUBÁ EK J. 1986: etí p ísp vek k poznání brouk na Uherskohradiš sku (Diversicornia a Heteromera, Zprávy Krajského vlastiv dného muzea v Olomouci, 239:26-32. HUBÁ EK J. 1987: ísp vek k pr zkumu brouk na Uherskohradiš sku - ele nosatcovití (Curcudionidae) Zprávy Krajského vlastiv dného muzea v Olomouci, 249:22-31. HUBÁ EK J. 1987a: ísp vek k výzkumu brouk na Uherskohradiš sku: ele mandelinkovití (Chrysomelidae) Zprávy Krajského vlastiv dného muzea v Olomouci, 247:24- 28. HUBÁ EK J. 1988: které pozoruhodn jší nálezy hub na Uherskohradiš sku, In Poznáváme írodu na Uherskohradiš sku chra me ji, Okresní pedagogické st edisko Uh. Hradišt , 2-6. HUBÁ EK J. 1988a: Které jsou ješt pozoruhodné lokality na Uherskohradiš sku. Sn ženková lokalita v Kn žpolském lese, lekníny a stulíky u Moravy, In Poznáváme p írodu na Uherskohradiš sku chra me ji. Okresní pedagogické st edisko Uh. Hradišt , 44-45. HUBÁ EK J. 1988b: ísp vek k výzkumu mechorost v okolí Uh. Hradišt , In Poznáváme p írodu na Uherskohradiš sku chra me ji, Okresní pedagogické st edisko Uh. Hradišt , 17-31. HUBÁ EK J. 1988c: Divoké v ely samotá ky, Pomocnice v zem lství, In Poznáváme p írodu na Uherskohradiš sku chra me ji. Okresní pedagogické st edisko Uh. Hradišt , 32-35. HUBÁ EK J. 1988d: írodní rezervace Holý kopec, In Poznáváme p írodu na Uherskohradiš sku chra me ji, Okresní pedagogické st edisko Uh. Hradišt , 36-40. HUBÁ EK J. 1988e: Pro Hlucká pahorkatina nebyla p azena k Chrán né krajinné oblasti Bílé Karpaty, In Poznáváme p írodu na Uherskohradiš sku chra me ji. Okresní pedagogické st edisko Uh. Hradišt , 41-43. HUBÁ EK J. 1990: ísp vek k faunistickému pr zkumu Uherskohradiš ska - 3. ást (Bombus, Psithyrus, Halictus, Andrena), Zprávy Krajského vlastiv dného muzea v Olomouci, 265. HUBÁ EK J., ODSTR IL A. 1957: Spodnopannonské fossilie u O echova u Uherského Hradišt , Zprávy Slováckého musea v Uh. Hradišti, str. 3 HUBÁ EK J., ZEMEK M. 1981: íroda a m sto, In: Uherské Hradišt d jiny m sta, BLOK Brno, 1430 HUBÁ EK J., ŽÁDNÍKOVÁ D. 1988: ísp vek k výzkumu sinic a as v okolí Uherského Hradišt , In Poznáváme p írodu na Uherskohradiš sku chra me ji, Okresní pedagogické st edisko Uh. Hradišt , 7-16 HUBÁ EK J., ŠEDA Z. 1976: ísp vek k floristickému pr zkumu okolí Uh. Hradišt , Scrip. fac. sci nat. UJEP Brunnensis, Biologia 4, sec. Bot., Brno, 6:159-172 HUDEC K., HUSÁK Š., JANDA J. & PELLANTOVÁ, J. (EDS.) 1995: Mok ady eské republiky, T ebo , eský ramsarský výbor, 191 pp. HUDEC V. 1951: kkýši fauna jurských vápencových bradel v Ch ibech, P íroda, 44. HUDEC V. 1955: ísp vek k malakozoologickému pr zkumu JV Moravy, asopis Národního muzea, odd. p írodov dný, CXXIII (1954) 2, p. 223-224, Praha. HUDEC V. 1955a: Zpráva o malakozoologickém pr zkumu státních p írodních rezervací a kterých dalších lokalitách v Bílých Karpatech, Ochrana p írody, Praha, 10(8): 225-233 HUDEC V. 1956: kkýši jihozápadní ásti Javorník , P ír. sborník Ostravského kraje, Opava, 17: 390-396 HUDEC V. 1956: Rozší ení západní hranice karpatského hlemýžd srstnatky hu até v SR a jeho biologie, Živa, IV (XLII) 2, p. 64-65, Praha. HUDEC V. 1962: ísp vek k malakologickým výzkum m Dolnomoravského úvalu, asopis Nár. Muzea, oddíl p írodov dný, Praha, 131(2): 65-75. HUDEC V. 1965: kkýši bu in na Holém kopci u Buchlova, as. Nár. muz. V Praze, 134, s. 6061 H RKA K., VESELÝ P., FARKA J. 1996: Využití st evlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) k indikaci kvality prost edí, Klapalekiana, vol. 32, no. 1-2: 15-26 HURT R. 1960: jiny rybníká ství na Morav a ve Slezsku. I. a II. díl., Krajské nakl. v Ostrav

- 166 -


HYKL R. 2000: Valašské lesy v prom nách asu – I. ást, Valašsko HYKL R. 2001: Valašské lesy v prom nách asu – II. ást, Valašsko HYNŠT F. 1988: Vzpomínky na Stanislava Sta ka, Ms. (Depon. in: Archív Správy CHKO Bílé Karpaty, pracovišt Veselí nad Moravou) CHALUPSKÝ J. 1991: Výzkum cenóz p dních organism a zm n chemismu p dy v imisn zatížených oblastech na p íkladu Beskyd, ÚPB SAV, eské Bud jovice, 49 s. CHLÁDEK F. ET HOLUŠA J. 1992: K rozší ení saran í Tetrix tuerkt (Krauss) a Sphingonotus caerulans (L.) (Orthoptera, Acridoidea) v eskoslovensku, Zpr. s. Spole . Entomol. SAV, 28: 57-58 CHLÁDEK L. 1976: Medv d v javorníkách, Myslivost, 12:282 CHMELA J. 1980: Ptactvo Chory ských rybník v okrese Vsetín, Ms., 78 s., Sout žní práce SO , Gymnázium Vsetín JAGEMANN E. 1952: Rozbor fauny Oribatei (Acarina) mraven ích kolonií n kterých stepních oblastí jižní a jihozápadní Moravy, Ms., 104 s., Diserat ní práce, P ír. Fak. MU Brno JANDA J. 1897 - 1898: Poznámky ornithologické z okolí Val. Mezi í v letech 1885–8. XVIII., Zpráva c.k. vyš. st. gymnasia ve Valašském Mezi í r. 1897–1898: 3–43 JANELL M. 1949: Malakozoologický výzkum podho í Ch ib , P íroda, 42, . 9-10. JANOŠEC J. 1999: innost MO SR v Choryni, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP JANOŠKA M. 2000: Valašsko o ima geologa, Vydavatelství University Palackého, Olomouc JANOVSKÝ M., GOTTWALD A. 1990: Pozoruhodné nálezy Lepidopter pro SFR 6., Zprávy eskoslovenské spole nosti entomologické p i SAV, 26: 112-118 JANOVSKÝ M., GOTTWALD A. 1991: Pozoruhodné nálezy Lepidopter pro SFR 7., Zprávy eskoslovenské spole nosti entomologické p i SAV, 27: 58-63 JATIOVÁ M., ŠMITÁK J. 1996: Rozší ení a ochrana orchidejí na Morav a ve Slezsku, AOPK R, Praha JEDLI KA J. 1942: ísp vek ku poznání kv teny Moravských Karpat I., Sborn. Klubu p írodov., Brno, 24: 31-51 JEDLI KA J. 1951: ísp vek ku poznání kv teny Moravských Karpat II., Sborn. Klubu p írodov., Brno, 29:39-51 JEZIORSKI P., HOLUŠA O. 1999: Collection of dragonflies (Odonata) in Muzeum jihovýchodní Moravy in Zlín, Sbor. P írodov. klubu v Uh. Hradišti, 4: 103-106 JONGEPIER J. W., PELIKÁNOVÁ E. A KOL. 1998: Motýli jihovýchodní Moravy, 5. díl, Sborník írodov dného klubu v Uherském Hradišti, 1998, P írodov dný klub v Uherském Hradišti JONGEPIER J.W. 1997: Nové lokality vzácných rostlin v Bílých Karpatech, Sborn. P írod. Kl. Uherské Hradišt , 2:5-16. JONGEPIEROVÁ I., GRULICH V. 1992: Komentá e k význa ným druh m, In: Ku a P., al. (eds.), Biele/Bílé Karpaty - Chrán ná krajinná oblast, p. 148-158, Bratislava. JONGEPIEROVÁ I., GRULICH V. 1992a: Ohrozenie flóry, In: Ku a P., al. (eds.), Biele/Bílé Karpaty – Chrán ná krajinná oblast, p. 119-141, Bratislava. JORDÁN TOMÁŠ Z KLAUZENBURKU 1948: Kniha o vodách hojitedlných neb teplicech moravských 1580, P etisk ed. B. Slavík, Obchodní a živnostenská komora v Olomouci JUNG J. 1987: Ornitologická pozorování na rybnících v Zub í – Hymry v letech 1982-1986, Zpravodaj OVM Vsetín: 32-33 JUNG J. 1989: Sou asné rozší ení ápa bílého (Ciconia ciconia) v okrese Vsetín a výsledky jeho hnízd ní letech 1985-1988, Zpravodaj OVM Vsetín: 37-39 JUNG J. 1993: Nová lokalita kv tnatce Archerova, Zpravodaj OVM Vsetín: 11 JUNG J. 1993: Ubitá mlá ata labutí velkých, Zpravodaj OVM Vsetín: 52-53 JUNG. J., PAVELKA J Í 1991: Hnízdní výskyt potápky rudokrké (Podiceps griseigena) na rybnících v Zub í – Hamrech v roce 1989, Zpravodaj OVM Vsetín: 47-48 JURAJDA E. 1976: Medv d na Valašsku, Mylivost, 5: 112-113 JURAJDA P. A KOL. 1999: Ryby, obojživelníci a plazi odstavených ramen eky Moravy v okrese Uherské Hradišt , Akademie v d R, Ústav biologie obratlovc , Brno

- 167 -


JURAJDA P., HOHAUSOVÁ E. 1996: Ichtyofauna odstavených ramen eky Moravy, Technická zpráva za rok 1996, ÚEK AV R Brno, 37 s. JURAJDA P., HOHAUSOVÁ E., PRÁŠEK 1993: V. Rybí spole enstva vodních tok v okrese Vsetín, Zpráva o pr zkumu, ÚEK AV R Brno, 52 s. JURÁSKOVÁ M. 1969: Studie o vegetaci povodí Salašky ve Ch ibech JUR ÁK J. 1975: Lokality prhy arniky ve Vsetínských vrších, Ochraná ský pr zkum 4/1975: 13. íloha asopisu Ochrana p írody JUR ÁK J. 1976: Lokalita st eví níku pantoflí ku v Javorníkách a její ochrana, Živa, 4:134-135 JUR ÁK J. 1977: Chrán né druhy vstava ovitých rostlin ve Vsetínských vrších, Živa, 3: 94-95 JUR ÁK J. 1985: ísp vek k výskytu plavuní na Vsetínsku, Zpravodaj OVM Vsetín: 16-20 JUR ÁK J. 1987: Poznámky o výskytu chrán ných druh eledi Orchideaceae na Vsetínsku, Zpravodaj OVM Vsetín: 24-31 JUR ÁK J. 1995: Beitrag zum früheren und jetzigen Vorkommen von Orchis ustulata L. in der Umgebung von Vsetín/Tschechische Republik, Ostmähren, Die Orchidee, 46(5): 181-184 JUR ÁK J., PAVELKA JAN 1991: Vstava osmahlý (Orchis ustulata L.) na Vsetínsku, Zpravodaj OVM Vsetín: 32-36 J KOVÁ L. 1998: Návrh erveného seznamu m kkýš eské republiky, ást 2. – suchozemsští m kkýši, Ochrana p írody, 53,8 J ZA V.: Ch iby, Ždánický les, Liten ické vrchy a jejich okolí, oblast. tur. pr vodce K URA G., K T R. 1976: Minerální vody Jihomoravského kraje, VÚV, Praha, s. 151. K URA G., K T R. 1979: Drobné zdroje minerálních vod na Morav , práce obou p írodních v d KVMO . 31, Olomouc, s. 61 KALABIS V. 1975: Makropaleontologické zhodnocení menilitových vrstev se zvláštním z etelem k ichtyofaun lokalit Špi ek u Hranic na Morav a Kel e, Zprávy vlastiv dného ústavu v Olomouci . 175 KALHOUSOVÁ K. 1987: Florografická studie povodí Ozni ky, Ms. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno KALHOUSOVÁ K., SKÝPALOVÁ Z. ET UNAR J. 1987: ísp vek k poznání luk v okolí Vsetína jako poteniálního stanovišt n kterých vzácných druh rostlin, Scripta Fac. Rer. Natur. Univ. Purk. Brunensis, 17: 485-504 KALINOVÁ M. 1993: Mykofloristický výzkum na vybraných lokalitách v okrese Vsetín, Ms., 63 s., Diplomová práce, Dep. In: Kat. p ír. a p st. PdF UP Olomouc KAMAS M. 1999: Floristické pom ry severozápadn od Pržna, Ms. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno KÁNSKÁ L. 2000 leden: Výsledky pozorování pták v b ehových porostech a na vodní ploše slepých ramen eky Moravy na okrese Uherské Hradišt v období b ezen – ervenec 1999, AOPK R, Brno KAROLOVÁ L., URI KOVÁ S. 1985: Inventarizace hnízd lesních mravenc rodu Formica v polesích Jasenice a Hov zí, Ms. 25 s. + p íloha (28 obr. a 11 tab.), Práce SO , Gymnázium Vsetín KASSA M. 1998: Populácia medve a hnedého (Ursus arctos) na Slovensku, Ochrana p írody, 53, 10: 296-298 KAŠPAR T. 1993: Rak ní Astacus astacus L. 1758 (Decapoda, Astacidae) v potrav puštíka obecného Strix aluco L. 1758 (Aves, Strigiformes), Zpravodaj OVM Vsetín: 46 KAŠPAR T., BOROVI KA J. 1977: Drobní savci a ptáci v potrav sovy pálené (Tyto alba guttata Brehm.) z okolí Valašského Mezi í, Zprávy MOS, 19: 35–47 KAŠPAROVÁ M. 1972: K výskytu vstava ovitých rostlin v okolí Valašského Mezi í a Vsetína, Práce VÚ Vsetín: 46-48 KAŠPAROVÁ M., POKLUDA L. 1987: Mechorosty v oblasti projektované p ehrady Be va, Zpravodaj OVM Vsetín: 14-20 KAŠPAROVÁ M. 1991: Chory ská stráž – zajímavá botanická lokalita, Zpravodaj OVM Vsetín: 2532 KAŠPAROVÁ M. 1991: Lišejníky ve sbírkách Okresního vlastiv dného muzea Vsetín, Zpravodaj OVM Vsetín: 53-55

- 168 -


KAŠPAROVÁ M. 1993: Kv tena er anské Ky ery, Zpravodaj OVM Vsetín: 2-3 KAŠPAROVÁ M. 1993: Výskyt esneku medv dího (Allium ursinum L.) v okolí Valašského Mezi í, Zpravodaj OVM Vsetín: 7-9 KAŠPAROVÁ M. 1995: Mechy rašeliníkové ve sbírkách Okresního vlastiv dného muzea Vsetín, Zpravodaj OVM Vsetín: 17-19 KAŠPAROVÁ M. 1997: Inventariza ní pr zkum mok adních luk Kobylská, Zpravodaj OVM Vsetín: 33-36 KAŠPAROVÁ M. 2000: Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata L.), Valašsko, 1:50 KIRCHNER K. 1994: Pseudokrasové tvary ve Vsetínských vrších, V. Miedzinarodowe sympozium pseudokrasowe. Sczyrk – Polska, 41 s. KIRCHNER K. 1995 Geologické a geomorfologické hodnocení lokality Kobylská ve Vsetínských vrších, Ms, 7 s., Inventariza ní zpráva. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP KIRCHNER K., KREJ Í O. 1996: Významné lokality okresu Vsetín, Geologická a geomorfologická inventarizace, Ms. 19 s., Pr zkumná zpráva. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP KIRCHNER K., KREJ Í O. 1997: Svahové pohyby na Vsetínsku, Veronica 9,3,19-20, SOP Brno KIRCHNER K., KREJ Í O. 1997: Významné geologické a geomorfologické lokality Vsetínska, Zpravodaj OVM Vsetín: 29-32 KIRCHNER K., KREJ Í O. 1997: Významné lokality okresu Vsetín, Geologická a geomorfologická inventarizace, II. Etapa, Ms, 10 s., Pr zkumná zpráva, Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP KIRCHNER K., KREJ Í O. 1998: Charakteristika jev zp sobených extrémními srážkami v roce 1997 na Vsetínsku: návrhy ešení zp sobených škod, Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1997, 103– 108. Brno KIRCHNER K., KREJ Í O. 1998: Slope movements in the Flysch Carpathians of Eastern Moravia (Vsetín district), triggered by extreme rainfalls in 1997, Mor. geogr. Reports, 6, 1, 43–52. Brno. KIRCHNER K., KREJ Í O., ROUPEC P. 1996: Geomorfologický a geologický výzkum n kterých lokalit v magurském flyši, Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1995, 65-68, Brno KIRCHNER K., EHÁK Z. 1995: K zimování netopýr v podzemních prostorech v okolí Vsetína, Speleo 19: 33-35 KLIMO E., GRUNDA B. 1988: vodní pom ry státní p írodní rezervace „Javo ina", Acta Universitas Agriculturae, 57, C: 1-4, 25-80, Brno (C, 57:25-80, Brno) KLVA A J. 1884 duben: Ryby okounovité v ece Morav , VSMO, 1, . 2, s. 80. KLVA A J. 1884: Moldavit moravský, VSMO, 1, . 1, s. 32. KLVA A J. 1884a: Nummulity moravské, VSMO, 1, . 1, s. 32. KLVA A J. 1884b: Ornithologické poznámky od Uh. Hradišt , VSMO, 1. KLVA A J. 1885 b ezen: Ornithologická zaznamenání od Uh. Hradišt , VSMO, 2, . 5, s. 43; . 6, . 95. KLVA A J. 1885 erven: Nový m kkýš moravský, VSMO, 2, . 6, s. 95-96. KLVA A J. 1885 prosinec: Sádrovec od Jankovic u Uh. Hradišt , VSMO, 2, . 8, s. 181. KLVA A J. 1885 zá í: Douška vodní . mor vodní, VSMO, 2, . 7, s. 140-141. KLVA A J. 1885 zá í: Jantar od Starého Hrozenkova, VSMO, 2, . 7, s. 141. KLVA A J. 1885: Ornithologická zaznamenání od Uh. Hradišt , as. muzea Olomouc 2: 43, 95 KLVA A J. 1885a b ezen: etihorní vypálené jíly u Medlovic, VSMO, 2, . 6, s. 95. KLVA A J. 1885a: O t etihorních sope ných horninách na Morav v bec a BánovskoBojkovických zvláš , (Se dv ma mapkami zinkografickými), In: První zpráva eského nižšího gymnasia v Uh. Hradišti, vydaná na konci školního roku 1884-5. Nákladem vlastním, Uh. Hradišt , s. 3-33. KLVA A J. 1886: Lebka tura pižmového, V SMO, 3, s. 134. KLVA A J. 1886: Na jihovýchodní Morav , (Geologický popis), MM, 20, s. 19-23, 15-112, 232238, 311-315; 21, 1897, s. 26-33, 136-142, 249-255, 350-354. KLVA A J. 1886a: Seznam ryb moravských a slezských, VSMO, 3, s. 88. KLVA A J. 1887: asopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, str. 89.

- 169 -


KLVA A J. 1887a: Houba sladkovodní z eky Moravy, VSMO, 4, s. 171. KLVA A J. 1887b: Lebka tura pižmového, VSMO, 4, s. 39. KLVA A J. 1887c: Mlat z Ma atic, VSMO, 4, s. 170. KLVA A J. 1887d: Podzimní tah pta í v okolí Uherského Hradišt , VSMO, 4, s. 38. KLVA A J. 1887e: Poznámka ku rybám moravskoslezským, VSMO, 4, s. 38. KLVA A J. 1887f: Sopka u dvora Ord jovského, VSMO, 4, s. 170. KLVA A J. 1887g: Vlaštovka první, VSMO, 4, s. 171. KLVA A J. 1887h: Želva evropská (Emys europaca) na Morav a Slezsku, V SMO, 4, s. 38. KLVA A J. 1888: Drobnosti zoologické, VSMO, 5, s. 43. KLVA A J. 1889: Moldavit moravský, VSMO, 6, s. 39. KLVA A J. 1889a: Petrografický p ísp vek ku poznání vyv elých hornin na Morav a na Slezsku, In: V. Program eského gymnasia v Uh. Hradišti 1888/89. P erov, s. 3-9. KLVA A J. 1889b: Rys na Morav , VSMO, 6, s. 39. KLVA A J. 1889c: Sádrovec, VSMO, 6, s. 85. KLVA A J. 1889d: Vyv elé horniny na Bojkovsku, VSMO, 6, s. 117. KLVA A J. 1891: Kormorán, VSMO, 8, s. 32. KNÁPEK Z. 2002: Pr vodce po nejkrásn jších místech ech, Moravy a Slezska, 2. díl Morava a Slezsko, Rubico, Olomouc KOCMAN Z. 1982: Geologické pom ry okr. Uherské Hradišt , OV SOP v Uherském Hradišti, Uherské Hradišt K ÁREK P., ŠEV ÍK J. 1997: Škvo i (Dermaptera) severní Moravy a Slezska – p ehled faunistických údaj , as. Slez. Muz. Opava (A), 46: 97-103 KOKEŠ J. 1990: edb žná zpráva o inventarizaci obojživelník v Beskydech a Javorníkách, Zpravodaj Projektu Beskydy, 3: 87–89. KOKEŠ O. 1974: Z d jin výskytu ko ky divoké (Felis silvestris Schreber, 1777) v eskomoravských krajích, Lynx (Praha), n.s. 15: 9-21 KOKEŠ O. 1987: iny ústupu prasete divokého (Sus scrofa scrofa L., 1758) z eských zemí na elomu 18. a 19. století, Lynx (Praha), n.s., 23: 119–125 KOKEŠ O., AND RA M. 1994: Poznámky k historii výskytu vydry ní (Lutra lutra) v eských zemích, Bulletin Vydra, 4: 6-23 KOLÁ EK F. 1933: Pavlovský kraj, Brno, p írodov. fak. Masaryk. univ. v Brn , 60 s. KOLE EK J. 2000: Ptáci St íteže nad Be vou a okolí, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP KOLEKTIV 1971: ísp vek k mykofloristickému výzkumu SSR II., Sborn. Prací p ír. v d, PdF UP Olomouc: 83-106 KOLEKTIV 1972 – 1974a: ísp vek k mykofloristickému výzkumu SSR III., Sbor. prací p ír. v d, PdF UP Olomouc: 106 – 123 KOLEKTIV 1972 – 1974b: ísp vek k mykofloristickému výzkumu SSR IV., Sbor. prací p ír. v d, PdF UP Olomouc: 219 – 237 KOLEKTIV 1975 – 1976a: ísp vek k mykofloristickému výzkumu SSR V., Sbor. prací p ír. v d, PdF UP Olomouc: 239 – 265 KOLEKTIV 1975 – 1976c: ísp vek k mykofloristickému výzkumu SSR VII., Sbor. prací p ír. d, PdF UP Olomouc: 267 – 326 KOLEKTIV 1978: Generel klidových oblastí Jihomoravského kraje dopln ný seznamem Chrán ných území, Krajské st edisko státní památkové pé e a ochrany p írody, Brno KOLEKTIV 1979: ísp vek k mykofloristickému výzkumu SSR VII., Rukopis, 34 s., Dep. in: PdF UP Olomouc KOLEKTIV 1982: ísp vek k mykofloristickému výzkumu SSR X., Ms., 52 s., Dep. in: PdF UP Olomouc KOLEKTIV 1989: Nau né stezky Uherským Hradišt m a okolí, Slovácké muzeum, Uherské Hradišt

- 170 -


KOLEKTIV 1992: Zlínsko od minulosti k sou asnosti, Sborník Státního okresního archivu ve Zlín , Zlín KOLEKTIV 1993 b ezen: Zpráva ze stáže student – Bílé Karpaty – eská republika KOLEKTIV 1996: Projekt Morava, Souhrn výsledk prací za rok 1996, Výzkumný ústav vodohospodá ský T. G. Masaryka, Praha, pobo ka Brno, Brno KOLEKTIV 1996: Sborník 1/1996 P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, P írodov dný klub Uherské Hradišt , Uherské Hradišt KOLEKTIV 1996: Sborník p ednášek, Luha ovice 1996, Voda, normy, projektová dokumentace, správa zelen , Spole nost pro zahradní a krajiná skou tvorbu KOLEKTIV 1997: Referáty ze seminá e Obnova druhov bohatých luk, Sborník p írodov dného klubu v Uherském Hradišti, P írodov dný klub v Uherském Hradišti, 1997 KOLEKTIV 1997: Sborník 2/1997 P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, P írodov dný klub Uherské Hradišt , Uherské Hradišt KOLEKTIV 1997: Seminá obnova druhov bohatých luk, leden 1997, Hluk, SOP, P írodov dný klub v Uherském Hradišti, Okresní ú ad – referát životního prost edí Uherské Hradišt , Uherské Hradišt KOLEKTIV 1998 listopad: Projekt Morava, Stav a zlepšování vodních ekosystém – pr žná zpráva, Výzkumný ústav vodohospodá ský T. G. Masaryka, Praha, pobo ka Brno, Brno KOLEKTIV 1998: Ke e, IKAR, Praha KOLEKTIV 1998: Projekt Morava, Výsledky ešené etapy 1998, Výzkumný ústav vodohospodá ský T. G. Masaryka, Praha, pobo ka Brno, Brno KOLEKTIV 1998: Sborník 3/1998 P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, P írodov dný klub Uherské Hradišt , Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlín , Uherské Hradišt KOLEKTIV 1998: Workshop: Nevládní ochraná ské organizace a mok ady, Byst ka 1998, seminá NGO; ZO SOP Veronica Brno, ZO SOP Valašské Mezi í KOLEKTIV 1999 listopad: Projekt Morava, Stav a zlepšování vodních ekosystém – Záv re ná syntetická zpráva, Výzkumný ústav vodohospodá ský T. G. Masaryka, Praha, pobo ka Brno, Brno KOLEKTIV 1999: Bílé Karpaty – Turistický pr vodce, Tiskárna L. V. Print, Uherské Hradišt KOLEKTIV 1999: Sborník 1. esko – slovenské konference, Environmentální vzd lávání a výchova na vysokých školách p ipravujících u itele a výchovné pracovníky, Uherské Hradišt 1998, JOKER, Uherské Hradišt KOLEKTIV 1999: Sborník 4/1999 P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, P írodov dný klub Uherské Hradišt , Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlín , Uherské Hradišt KOLEKTIV 2000: Sborník 5/2000 P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, P írodov dný klub Uherské Hradišt , Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlín , Uherské Hradišt KOLEKTIV 2000: Uherský Ostroh, M sto Uherský Ostroh KOLEKTIV 2001: Sborník 6/2001 P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, P írodov dný klub Uherské Hradišt , Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlín , Uherské Hradišt KOLEKTIV 2003: Výskyt bobra evropského na okrese Krom íž v letech 1992-2003, ZO SOP VIA Hulín KOLEKTIV 2004 únor: Zoologicko-botanický pr zkum provozovny Spytihn v, Etac s.r.o. KOND LKA D. 1985: Poznámky k výskytu vážek (Odonata) v severovýchodní ásti Severomoravského kraje, Acta Fac. Paedag. Ostrava, Ser. E – 15, 94: 57-62 KOND LKA D., PAVELKA JAN 1997: áp erný (Ciconia nigra) v okrese Vsetín, as. Slez. Muz. Opava (A):185-187 KONE NÝ M., KIRCHNER K. A KOL. 1990: Okres Vsetín – vlastiv dná mapa 1:100 000, Geodetický a kartografický podnik, Praha 1990, 38 s., mapa 1:100 000 KONVI KA M. 1997: Maculinea arion (Linné 1758) – Modrásek ernoskvrnný, Poznámky k ochran lokality na Vsetínsku, Olomouc, Ms., 4 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP KOPECKÝ K. 1961: ísp vek k rozší ení a p vodu kotvice plovoucí (Trapa natans L.) na Morav a ve Slezsku, P írod. as. Slez., 22:95-103

- 171 -


KOŠEL V. 1998: Fauna pijavíc (Hirudinea) eskej a Slovenskej republiky a najnovšie taxonomické zmeny, In: Abstrakta referát z konference – Zoologické dny Brno 1998 KOŠ ÁL J. 1989: ísp vek k výskytu etky zimní (Carduelis flammea) a brkoslava severního (Bombycilla garrulus) na Valašskomezi sku v letech 1985-1989, Zpravodaj OVM Vsetín: 4546 KOŠ ÁL J. 1994: ehled n kterých zajímavých lokalit v okolí Valašského Mezi í pro jejich další ochranu ve smyslu zákona NR . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, Ms., 23 s. + íloha 8 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP KOŠTRO L. 1942: Ornithologické poznatky ze západních Ch ib, O 9: 18-25 KOUKAL S., MARTIŠKO J. 2002 íjen: Obnova mok ad na Jižní Morav , Brno KOUTNÝ P., MÁLKOVÁ I. & VLAŠÍN M. 1998: Mapování savc ve vybraných tvercích jižní Moravy, Sborník P írodov dného klubu v Uh. Hradišti, 3: 125-138. KOZEL J. 1953: Drobné poznámky z Bílých Karpat, Les. pr. KRAJSKÝ Ú AD ZLÍNSKÉHO KRAJE 2002: Krizový plán Zlínského kraje, v c ve ejná, Zlín KRÁLÍ EK M. 1981: Motýli Bílých Karpat z pohledu ochrany p írody, Okresní kulturní st edisko v Uherském Hradišti KRÁLÍ EK M. & GOTTWALD A. 1984: Motýli jihovýchodní Moravy I., Muzeum J. A. Komenského Uh. Brod a OV SOP Uh. Hradišt , 112 pp. KRÁLÍ EK M., GOTTWALD A. 1985: Motýli Jihovýchodní Moravy II., Okresní kulturní st edisko v Uherském Hradišti, Uherské Hradišt KRÁLÍ EK M., GOTTWALD A. 1987: Motýli Jihovýchodní Moravy III., Okresní kulturní st edisko v Uherském Hradišti, Uherské Hradišt KRATINA P. 2000: Životní prost edí Zlínska a jeho ochrana 2000, Odbor životního prost edí a zem lství Ú adu m sta Zlína, Zlín KRATOCHVÍL J. 1967: Der Baumschläfer, Dryomys nitedula und andere Gliridae – Arten in der Tschechoslowakei, Zool. Listy, 16(2): 99-110 KREJCÁREK L. 1951: Pr zkum zví eny Gottwaldovského kraje Carabidae, asopis spol. entomologické, ís. 1. KREJ Í O., ADAMOVÁ M., BUBÍK M., FOJT, B., P ICHYSTAL A., ŠVÁBENICKÁ L. 1999: Geologická stavba slezské a podslezské jednotky u Choryn po odkrytí b hem povodn v roce 1997, Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1998, Brno KRUPI KOVÁ Z. 2000: Floristická a regionáln fytogeografická studie území západn a severozápadn od Uherského Hradišt . Ms. (Diplomová práce. Dep. In. Knihovna kat. bot. F UP Olomouc) KRU A J. 1944: Nález nových nerost v Uh. Hradišti, P íroda. KRU A T. 1946: Mineralogický výzkum v okrese uherskohradiš ském, Velehradský sborník, . 14. KRU A T. 1966: Moravské nerosty a jejich literatura 1940–1965, 1–379, Moravské muzeum Brno. KRU A T. 1982: Mineralogické pom ry, geologická stavba a ložiska nerostných surovin, In: Nekuda V. (ed.): Uherskohradiš sko, p. I1-38, ed. Muzejní a Vlastiv. Spole . Brno. KRYSTEK I. 1962: Zpráva o výzkumu solá ských vrstev v Ch ibech v r. 1961, Zprávy o geol. výzk. v r. 1961, str. 199-200, Praha KRYSTEK L. 1955: Alkalické vyv eliny na jihovýchodní Morav , Geol. práce, Správy 41:103-130, Bratislava K ENEK D. 1997: Výskyt uhýka obecného v širším okolí Rožnova p. R., Zpravodaj OVM Vsetín: 55 K ENEK D. 2000: Výskyt ejky chocholaté (Vanellus vanellus) v údolí Rožnovské Be vy, Ms., 2 s. K ENEK D. 2000: Ochrana led ka ního na Valašsku, Zpráva z realizace projektu v roce 2000, MS., 5 s., ZO SOP 76/06 Orchidea, Vsetín K ENEK D. 2001: Ochrana led ka ního na Valašsku, Zpráva z realizace projektu v roce 2001, MS., 5 s., ZO SOP 76/06 Orchidea, Vsetín K ÍŽ M. 1897: Mamutí ložisko u Ma atic, Slovácké noviny, ís. 56, 62. K ÍŽ M. 1956: Ochrana p írody, XI, . 9, Praha.

- 172 -


K ÍŽ Z. A KOL. 1978: Významné parky Jihomoravského kraje, Blok, Brno KUBÍ EK F. 1956: K hydrobiologii Byst ské p ehrady u Vsetína, P ír. Sb. Ostrav. Kraje, 17: 59-78 KUBÍ EK F. A KOL.: Hydrobiologická studie alkalitrofní vodárenské nádrže u Kory an K A P., MÁJSKY J., KOPE EK F., JONGPIEROVÁ I. 1992: CHKO Bílé Karpaty, Ekológia Bratislava K ERA B. 1923: Seznam nerost moravských a jejich naleziš , Sborn. Klubu p ír. v Brn , ro . 5 K EROVÁ Z. 1992: Faunicist records form Czechoslovakia, Psocoptera (Psyllipsocidae), Acta Entomol. Bohemoslov., 83: 315 K EROVÁ Z. 1997: Faunistic records from the Czech Republic – 64, Psocoptera: Liposcelididae, Klapalekiana, 33: 116 K ÍREK L. 1972: Ší ení kosa horského na Vsetínsku, Ochrana p írody, 6: 128-132 K ÍREK L. 1973: Moták lužní na severní Morav , Ochrana p írody, 28, 4:13-14 K ÍREK L. 1977: áp erný na severovýchodní Morav , Památky a p íroda, 1977: 381-382 K ÍREK L. 1989: K výskytu chrán né prhy arniky (Arnica montana L.) ve Vsetínských vrších, Zpravodaj OVM Vsetín: 21-25 KUCHY KOVÁ M. 1993: Drobní savci v hosýnských vrších, Ms., 155 s., Diplomová práce, P ír. Fak. UP Olomouc KUNC L. 1968: Úbytek beskydských rys , Živa, Praha, 16, 1: 39 KUNC L. 1996a: Vlci op t v Beskydech, Živa, 44 (2): 82–83 KUNC L. 1996b: Vlci op t na scén , Myslivost 4/96: 96-97 KUNC L. 1996c: Rys ostrovid (Lynx lynx L.) v Moravskoslezských Beskydech, Zoologická zahrada ostrava, rukopis, 8 s. KUNC L. 1998: Perspektivy velkých šelem na našem území, In: Otáhal I., Plesník J. (eds.): Záchranné programy živo ich v eské republice, ZO SOP Nový Ji ín – Stanice pro záchranu živo ich Bartošovice n. M.: 109-111 KUNC L. 2000: ežijí velké šelmy v Beskydech?, Ochrana p írody, 55, 8: 232-233 KUNERT Z. 1972: Rezervace „Holý kopec" (u Buchlova), Sj, 13.9.1972, s. 3 KURAS T., BENEŠ J. 1996: Nález zelená ka Adscita notata (Zeller, 1874) a v etenušky Zygaena brizae (Esper, 1800) na severní Morav (Lepidoptera: Zygaenidae), asopis Slezského Zemského Muzea, Opava (A), 45: 287-288 KURAS T., BENEŠ J., ELECHOVSKÝ A., VRABEC V. A KONVI KA M. 2000: Parnassius mnemosyne (Lepidoptera: Papilionidae) in North Moravia: review of present and past distribution, proposal for conservation, Klapalekiana, 36: 93-112 KUTHAN J. 1990: Mykoflóra SPR Salajka v Moravskoslzezských Beskydech, In: Kuthan J. a Kotlaba F. (eds), 1990: Výzkum a ochrana v p írodních rezervacích, Sborník referát SVSM, Praha KUX Z. 1951: Pr tah a hnízd ní bah ák na jihomoravských rybnících, as. MM Brno 36: 132182 KUX Z. 1964: Ichtyofauna západní ásti Karpatského oblouku a p ilehlých nížin, Bionomie mihule karpatské (Lampetra danfordi Regan), Ms., 233 s., Kandidátská diserta ní práce, SAV Brno KUX Z. 1968: kolik poznámek k výskytu králí ka ohnivého (Regulus ignicapillus Temm.) a králí ka obecného (Regulus regulus L.) v SSR, as. Morav. muzea, 53, v dy p ír., s. 257264. KVASNI KA P. 1929: Vlastiv da Moravská, Místopis Moravy, Hradiš ský kraj, Holešovský okres, Muzejní spolek v Brn K T R. 1982: Historická pojmenování naleziš minerálních vod na Morav , Zpravodaj místopisné komise SAV 23 (3-4):330-342, Praha K T R. 2002: Staré stezky v eské republice, Moravské zemské muzeum, Brno KYSLINGROVÁ D. 1989: kolik ornitologických zajímavostí z oblasti eky Senice, Zpravodaj OVM Vsetín: 48-49 KYSLINGROVÁ D. 1989: Neobvyklá stanovišt lilie zlatohlávku, Zpravodaj OVM Vsetín:47 KYSLINGROVÁ D. 1991: kolik prvních zkušeností ze zimního monitorování pták , Zpravodaj OVM Vsetín: 51-52

- 173 -


KYSLINGROVÁ D. 1993: Botanické poznámky k meandr m Senice v Lide ku, Zpravodaj OVM Vsetín: 12-15 KYSLINGROVÁ D. 1995: Netradi ní hnízd ní drozda brávníka (Turdus viscivorus L.), Zpravodaj OVM Vsetín: 34 KYSLINGROVÁ D. 1995: Šafrán b lokv tý (Crocus albiflorus Kit. Ex Schult.) v La nov na Suchá kových pasekách, Zpravodaj OVM Vsetín: 24-25 KYSLINGROVÁ D. 1997: Co roste na opušt né Ba ov trati v Pozd chov , Zpravodaj OVM Vsetín: 49-50 KYSLINGROVÁ D. 1997: Tahy pták údolím Senice, Zpravodaj OVM vsetín: 56-57 KYSLINGROVÁ D. 1993-1998: Botanické pr zkumy stávajících a navrhovaných ZCHÚ v jižní ásti okresu Vsetín (lokality hrádek u Študlova, St elná, Suchá kovy paseky, La nov, Solinka, Prlov I, II a III, Trubiska, Meandry Senice), Ms. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP KYSLINGROVÁ D. 1999: Rozší ení netýkavky žlaznaté v povodí Senice v roce 1998, Valašsko, 1: 41 LÁSKA R. & URBÁNEK F. 1996: Druhý p ísp vek k poznání st evlíkovitých brouk z Uherského Brodu a okolí (Coleoptera, Carabidae), Sborník P írodov dného klubu v Uh. Hradišti, 1: 63-65 LAŠTOVKA P. 1972: A contribution to the larval morphology of the genera Platurocypta and Dynatosoma (Diptera, Mycetophilidae), Entomologist, 105: 59-76 LAŠTOVKA P., MATILE L. 1972: Révision des Diadocidia Holarctiques (Dipt. Mycetophilidae), Ann. Soc. ent. Fr. (N.S.), 8(1): 205-223 LATNER J. 1978: Medv di v Beskydech, Myslivost, 2: 40 LAUTERER P. 1995a: Auchenorrhyncha, Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brnu., Biol., 92: 165175 LAUTERER P. 1995b: Sternorrhyncha: Psyllinea, Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 92: 177-183 LAUTERER P. 1999: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia, made by the Moravian museum, Acta Mus. Moraviae, Sci. biol., 83: 99-126 LEDNICKÁ P. 1972: Florografická studie povodí ky Pozd ch vky východn Vizovic, Ms, 139 s. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. botaniky P ír. Fak. MU Brno LIBOSVÁRSKÝ J. , W OHLGEMUTH E. 1973: Estimates of abundance of fishes in the Olšava Creek, with respect to a long winter, Zool. Listy 22 (1), 73-84 LÍZNER M. 2003: Stav životního prost edí v jednotlivých krajích R v roce 2002 – Zlínský kraj, MŽP LOSOVÁ H. 2000: Floristické pom ry jihozápadní ásti Vsetínských vrch (Taxonomickochorologický rozbor vybraných druh ), Ms, 265 s., Diplomová práce, Dep. in_ Kat. bot. P ír. Fak. UK, Praha LOŽEK V. 1973: íroda ve tvrtohorách, Academia Praha LOŽEK V., MÁCHA S. 1957: Nástin malakozoologických pom Vsetínských vrch , P ír. sborník Ostravského kraje, Opava, 18: 342-357 LUSK S. 1992: Ryby, In: Ku a P. et al. (eds.), 1992: Chrán ná krajinná oblast' Biele/Bílé Karpaty Ekológia, Bratislava. 380 s. (Lusk S.: 199-201) LUSK S., HALA KA K. 1995: Odb ry vody – významný devasta ní faktor malých vodních tok , In: Hanel L., Pešout P. (eds.): Ochrana biodiverzity malých vodních tok , Sborník referát , Vydala ZO SOP 02/09 Vlašim, 127 s. LUSK S., HALA KA K., LUSKOVÁ V. 1995: Vodárenská nádrž Ostrožská Nová Ves (ú elové rybá ské hospoda ení). Studie. ÚEK AV R Bmo, 23 s. LUSK S., HALA KA K., LUSKOVÁ V., LOJKÁSEK B. 1997: Ichtyologický pr zkum vodních tok v okrese Vsetín, Studie, ÚEK AV R Brno, 7 s., 18 tab. LUSKOVÁ V., LUSK S. 1995: Biomonitoring a ryby, In: Hanel L., Pešout P. (eds.): Ochrana biodiverzity malých vodních tok , Sborník referát , ZO SOP 05/09 Vlašim: 83-88 MÁCA J. 1997: Faunistic records from the Czech and Slovak Republics: Drosophilidae, Odiniidae, Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masarykianae Brunensis, Biologia 95: 228

- 174 -


MACE EK M. 1982: Kvantitativní analýza ornitocenózy parku Lešná a pralesa Razula, Ms., Sout žní práce SO , Gymnázium Vsetín MACE EK M. 1984: Kvantitativní analýza ornitocenózy jedlobukového pralesa Razula ve hnízdním období 1981 a 1982, Ms., 24 s., Sout žní práce SVO , Ped. Fak. V Ostrav MACKOV IN P., JATIOVÁ M. A KOL. 2002: Chrán ná území R, svazek II.Zlínsko: Okres Krom íž, Okres Uherské Hradišt , Okres Vsetín, AOPK a EkoCentrum Brno MACK J. 1911: Druhý p ísp vek ku poznání Basidiomycet a Ascomycet moravských, V stn. Klubu p írod. Prost jov, 14: 5-16 MACOUN J., R ŽI KA M. 1967: The Quaternary of the Upper Moravian Basin i n the relation to the sediments of the Continental glaciation, Sborník geologických v d, Anthropozoikum, 4: 125168, Praha MAC REK J. 1980: Z minulosti východní Moravy v 18.-19. století, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn MAHE M., BUDAY T. ET AL. 1968: Regional geology of Czechoslovakia. Part II, The West Carpathians, Úst . úst. geol. in Academia. Praha. 723 str. MAHELOVÁ H. 1991: Floristická studie povodí Boršického potoka, Ms. (dipl. pr.; depon. in: knihovna. kat. syst. bot. a geobot., Masaryk. univ., Brno) MÁCHA S. 1987: kkýší fauna pod vlivem zm n v Moravskoslezských Beskydech, as. Slez. Muz. Opava (A), 36: 241–260 MAJKUS Z. 1991: ehled determinovaných druh pavouk získaných z potravy mlá at lejska malého a budní ka lesního na Vsetínsku, PFO, Ostrava, Ms., 4 s. MAJKUS Z. 1999: Zpráva z arachnologické exkurze konané 10. – 13. zá í 1998 na Vsetínsku, Ms., F Ostravské Univerzity MAJKUS Z. (ED.) 2000: Arachnofauna vybraných lokalit Vsetínska, Acta Fac. Rer. Nat. Univ. Ostraviensis, 192, Biologica-Ecologica, 6–7: 57–70 MAKOVSKY A. 1977: O vulkanické krajin kolem Bánova a rostlinách zde nalezených, Zprávy írodozkumného spolku v Brn MALENOVSKÝ I., LAUTERER P. 1997: A new psyllid for the fauna of the Czech republic, with faunistic notes (Homoptera, Psylloidea), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 81: 403-404 MALENOVSKÝ Z. A KOL. 1996: Ekologické zhodnocení regionu Stupava – Staré Hut – díl í zpráva, Olomouc MARVAN P., HETEŠA J., HRDINA V. 1999: Výsledky algologického pr zkumu Vsetínska 1999 (zpracované lokality: tok Smolinky u La nova, tok Seninky u La nova, Meandry Senice u Lide ka, PP Rybník Neratov u Prlova, mok ad Jabl nka), Ms., 42 s., Brno, Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP MARVAN P., HETEŠA J., HRDINA V. 2000: Výsledky algologického pr zkumu Vsetínska 2000 (zpracované lokality: PP Rákosina ve St íteži n. B., Mok ad Pod Hájem u Zašové, Mok ad Rybníky u Hrachovce, PP Jasenice- zatopený lom, PR Chory ský mok ad, tok Be vy pod Choryní, Semetínské rybníky), Ms., 40 s., Brno, Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP MARŠÁLKOVÁ – JECHOUX M. 1990: Dnešní a bývalá Flora Buchlovic a jejich okolí, Pa íž MARŠÁLKOVÁ M., PTÁ NÍKOVÁ M. 1998: Bibliografie chrán ných ástí p írody v R za rok 1996, AOPK R, Praha MARTINEC T. 1936: Geografické rozší ení rodu Ophrys v SR, Spisy P írod. Fak. Masaryk. Univ. Brno, 224:1-20 MAT JKA A. 1949: Geologická studie z okolí Valašského Mezi í, Sbor. Stát. geol. úst. 16. 643– 693. Praha MAT JKA A., ROTH Z. 1948: Mapovací zpráva z listu Vsetín, V stník SGÚ, 23, str. 133-136, Praha MAT JKA M. 1978: Medv di v Beskydech, Myslivost, 8: 184 MÁTL V., FRANC J., BOHÁ EK Z., KREJ Í O. 1999: Výskyt jantaru na lokalit Študlov, Bull. Mineral.-petrolog. Odd. Nár. muz., 7, 179–183. Praha MEN ÍK E. ET AL. 1983: Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny, Oblastní regionální monografie SR, Úst . úst. geol. Praha. 304 str.

- 175 -


MEN ÍK E., PESL V. 1962: Geologická stavba magurského flyše a jeho naftové perspektivy mezi Napajedly a Vizovicemi, Práce VÚ ND, XIX, 87-91, str. 55-68, Brno. MEN ÍK E., PESL V., PLI KA M. 1953: Zpráva o geologickém mapování v západní ásti Hostýnských a Vizovických vrch , Zprávy o geol.výzk. v r. 1953, str. 114-117, Praha. MERTA L., RULÍK M. 1999: Hydrogiologický výzkum t ní Nedakonického a Kunovického lesa, Olomouc MEZERA A. 1944: Lesní rostlinná spole enstva Dolnomoravského úvalu a jihozápadních výb žk Bílých Karpat, Lesnická práce M KALOVÁ H., ŠULGAN F. 1998: Památné stromy na Valašsku: Buk v Pod atém, Valašsko 28-29 MIKÁTOVÁ B., PELLANTOVÁ J., VLAŠÍN M. 1989: Obojživelníci a plazi Jihomoravského kraje, Sborník Národního muzea v Praze, ada B, sv XLV, . 3, 180 pp. MIKYŠKA R. 1935: Pralesová rezervace na Javo in v Bílých Karpatech, Krásy našeho domova, ro . 27 MOŠT K J. 1993 prosinec: Obojživelníci okresu Krom íž, Okresní ú ad v Krom íži MOTAL J. 1924/1925: Obyvatelé lesa Hlubo ka z íše živo išné, Zahrada Moravy II., . 3, 4, 6, 7 MRKOS O. 1926: První p ísp vek k mykofló e Moravy, Sborn. Klubu p írod. Brno, 9: 69-78 NEKUDA A KOL. 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomezi sko, Vsetínsko, Muzejní vlastiv dná spole nost, Brno NEKUDA V. A KOL. 1992: Uherskohradiš sko, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn NEKUDA V. A KOL. 1995: Zlínsko, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn NEUHÄUSL R., NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z. 1969: Floristický materiál ke kv ten Moravy II, III, Zpr. s. Bot. Spole ., Praha, 4: 29-47, 86-105 NEUHÄUSLOVÁ Z. 1999: Bibliographia Botanica echica, 1993-1994, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d R, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z. A KOL. 1998: Mapa potenciální p irozené vegetace R, Academia NEUHÄUSLOVÁ Z. A KOL. 2003: Bibliographia Botanica echica 1997-1998, Botanický ústav Akademie v d R, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z., DOBEŠOVÁ I. 1994: Bibliographia Botanica echoslovaca, 1989-1990, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z., DOBEŠOVÁ I. 1997: Bibliographia Botanica echoslovaca, 1991-1992, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d R, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z., KHALYOVÁ D. 1976: Bibliographia Botanica echoslovaca, 1971-1972, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z., K EROVÁ L. 1967: Bibliographia Botanica echoslovaca, 1959-1960, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z., W INKLER O. 1969: Bibliographia Botanica echoslovaca, 1963-1964, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z., W INKLER O., KHALYOVÁ D. 1974: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19691970, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z., W INKLER O., PIVO KOVÁ M. 1969: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19651966, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z., W INKLER O., PIVO KOVÁ M. 1972: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19671968, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z.,GUTHOVÁ – JARKOVSKÁ D. 1978: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19731974, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z.,GUTHOVÁ – JARKOVSKÁ D. 1980: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19751976, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z.,GUTHOVÁ – JARKOVSKÁ D. 1982: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19771978, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z.,GUTHOVÁ – JARKOVSKÁ D. 1984: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19791980, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice

- 176 -


NEUHÄUSLOVÁ Z.,GUTHOVÁ – JARKOVSKÁ D. 1986: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19811982, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z.,GUTHOVÁ – JARKOVSKÁ D. 1989: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19831984, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z.,GUTHOVÁ – JARKOVSKÁ D. 1990: Bibliographia Botanica echoslovaca, 19851986, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUHÄUSLOVÁ Z., GUTHOVÁ – JARKOVSKÁ D., DOBEŠOVÁ I. 1992: Bibliographia Botanica echoslovaca, 1987-1988, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice NEUSCHLOVÁ Š. 1980: Rozší ení chrán ných a ohrožených druh v Javorníkách, Ms. Rigorózní práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno NEVOLE J. 1947: Studie o lu ních porostech Bílých Karpat. - Sborn. Klubu P írod., Brno, 28:4553. NOVÁK J. 2004: Junior klub – T etí potvrzený nález škeble asijské v R, Živa 1/2004 NOVÁK J., NOVÁK M. 2003-2004: Zpráva o malakologickém pr zkumu na ce Malá Be va u obce Chropyn NOVÁK V., HUDEC K. A KOL. 1997: Vlastiv da Moravská – Živá p íroda, Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , Brno NOVÁKOVÁ M. 1987: Floristická studie Valašského Mezi í a okolí, Ms. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno NOVOSADOVÁ J. 1999: Vegetace lesních prameniš Hostýnských vrch , Vsetínských vrch a Javorník , Ms. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno NOŽI KA J. 1956: Z minulosti jihomoravských luh , Práce výzkumných ústav lesnických SR OBR S. 1965: Pisivky Moravských Beskyd, Spisy P írodov. fakulty UJEP Brno, Serie M 21, No. 460: 51-80 OBR S. 1977: Psocoptera, p. 41-43, In: Dlabola J. (ed): Enumeratio Insectorum Bohemoslovakie, Check List Tschechoslovakische Insektenfauna, Acta Faun. Entomol. Mus. Nat. Pragae, Suppl. 4: 5-158 pp. OLIVA O. 1954: Dopl ky k p ehledu ryb Be vy, P írodov decký sborník Ostravského kraje, 573576 OLŠANSKÝ A. 1978: Stopy medv da op t na Valašsku, Myslivost 1978 (2): 75 ONDRA KA I. 2000 únor: Nau ná stezka Hušt novice ONDROVÁ V. 1998: Co nového v Bílých Karpatech, Slavkovské vrchy, 4, 4: 10, OÚ Slavkov u Uherského Brodu OPRAVIL E. 1973: Zm ny údolní nivy eky Moravy ve st edov ku in. Zaniklé st edov ké vesnice SSR ve sv tle archeologických výzkum , Slovácké muzeum Uherské Hradišt OPRAVIL E. 1985: Údolní niva v dob hradištní ( SSR – Pomoraví – Pood í), Studie AÚ Brno XIII/1 OPRAVIL E. 1992: Rekonstrukce životního prost edí, XXL. Mikulovské sympozium 1991, Archeologický ústav SAV, expozitura Opava, s. 249-261, Brno ORSÁG L. 1970: ísp vek k poznání potravy našich vranek, Ms., 72 s., Diplomová práce, P F UJEP Brno ORSÁG L. 1975 Potravní vztahy pstruha a vranky, Ms., 74 s., Rigorózní práce, P F UJEP Brno ORSÁG L., ZELINKA M. 1974: Zur Nahrung der Arten Cottus poecilopus Heck. Und Cottus gobio I., Zoologické listy, 23, 2: 185-196 OTÁHAL I., PLESNÍK J. (EDS.) 1998: Záchranné programy živo ich v eské republice, ZO SOP Nový Ji ín – Stanice pro záchranu živo ich Bartošovice n. m., 182 s. PALI KA K., KOPEC Z. 1993: Pta í složka v p irozené jedlobu in Smradlavý u Karolinky, Zpravodaj OVM Vsetín: 53-55 PAŠTIKA L. 1971: Nález mlže slávi ky mnohotvárné a fosilního plže zubatky dunajské na Uherskohradiš sku, Živa, Praha, 19(2):63 PAVEL ÍK P. 1999: išel as sokol , Zpravodaj JM pobo ky SO, 13: 36-37 PAVELKA J. 1994: Obojživelníci Rožnovska, Zpravodaj OVM Vsetín, 1994: 26–30

- 177 -


PAVELKA JAN 1975: edb žné výsledky pozorování ptactva v okolí Vsetína, Ms., 28 s., Sout ní práce NSV, Gymnázium Vsetín PAVELKA JAN 1977: ísp vek k poznání ptactva Vsetínska, Ms., 98 s., Sout žní práce NSV, Gymnázia Vsetín PAVELKA JAN 1979: Pozorování budní ka zeleného (Phylloscopus trochiloides Blyth.) v Západních Karpatech, Zprávy MOS: 134-136 PAVELKA JAN 1983: Dynamika ornitocenóz v jedlobukovém pralese Razula a v obci Velké Karlovice, Ms. Sout žní práce SVO , Ped. Fak. v Ostrav PAVELKA JAN 1983: Metodika sb ru potravy mlá at drobných p vc , Acrocephalus, 5:12-15 PAVELKA JAN 1983: ísp vek k rozší ení strakapúda b loh betého, Dendrocopos leucotos Bechst., a datlíka t íprstého, Picoides tridactylus, na Vsetínsku, Sylvia, 22: 61-68 PAVELKA JAN 1985: innost ornitologického klubu p i Okresním vlastiv dném muzeu ve Vsetín , Zpravodaj OVM Vsetín: 25-26 PAVELKA JAN 1986: Další výskyt budní ka zeleného (Phylloscopus trochiloides Sundevall) v eskoslovensku, as. Slez. Muz. Opava, (A), 3, 35: 287-288 PAVELKA JAN 1986: The breeding bionomy of the Red-Breasted Flycatcher, Ficedula parva Bechst., Ms., 6 s. PAVELKA JAN 1987: K problematice výskytu budní ka zeleného (Phylloscopus trochiloides Sundevall), Acrocephalus, 9: 31-34 PAVELKA JAN 1987: Mapování nízdního rozší ení pták , Zpravodaj OVM Vsetín: 43 PAVELKA JAN 1987: Nezvyklé chování ápa erného Ciconia nigra, u zni eného hnízda, Zprávy MOS: 124-125 PAVELKA JAN 1987: Ptáci v pralese Razula v podzimním a zimním období, Zpravodaj OVM Vsetín: 40-42 PAVELKA JAN 1987: Pta í spole enstva v jedlobukovém pralese Razula v mimohnízdním období, as. Slez. Muz. Opava (A), 36: 159-168 PAVELKA JAN 1987: Vyhledávání hnízd a kroužkování mlá at lejska malého (Ficedula parva Bechst.), Acrocephalus, 9: 26-30 PAVELKA JAN 1987: Z innosti ornitologického klubu, Zpravodaj OVM Vsetín: 43-45 PAVELKA JAN 1988 Podzimní a zimní ornitocenózy v karpatském jedlobukovém pralese, as. Slez. Muz. Opava (A), 37: 147-159 PAVELKA JAN 1988: Pta í spole enstva v obci Velké Karlovice, Zprávy MOS: 75-91 PAVELKA JAN 1989: Podzimní avifauna ve Velkých Karlovicích, Zpravodaj OVM Vsetín: 26-29 PAVELKA JAN 1990: Experience from application of mapping method to native forests AbietoFagetum, In: Š astný K., Bej ek V. (eds.): Bird Census and Atlas Studies, Prague, Czechoslovakia: 93-95 PAVELKA JAN 1990: Ornitologie na Valašsku, Acrocephalus PAVELKA JAN 1990: Potrava mlá at lejska malého, Ficedula parva Bechst. In: Sitko J. Trpák P. (eds.): P vci 1988, Sborník z konference konané 10.11.1988 v MOS P erov, SZN: 79-82 PAVELKA JAN 1990: Srovnání zimní avifauny na dvou biotopech v podhorské obci, In: Anonymus: Ptáci v kulturní krajin , KSSPPOP, eské Bud jovice: 253-263 PAVELKA JAN 1990: Výzkum potravy pták a jeho význam, Zpravodaj m sta Vsetína, listopad PAVELKA JAN 1990-1995: Zprávy z pr zkum vstava ovitých rostlin v okrese Vsetín za jednotlivé roky 1988 až 1995, Ms, 35 s. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN 1991: Avifauna ve Velkých Karlovicích v b eznu a dubnu, Zpravodaj OVM Vsetín: 45-46 PAVELKA JAN 1991: Hnízdní avifauna v zámeckých parcích Lešná a Kinských na Valašskomezi sku, Ms., 5 s. PAVELKA JAN 1991: Ochraná sky hodnotné lokality na Valašskomezi sku a na Vsetínsku, Zpravodaj OVM Vsetín: 4-8 PAVELKA JAN 1991: Ornitologická oblast CHKO Beskydy, Acrocephalus 13

- 178 -


PAVELKA JAN 1991: Potrava mlá at lejska b lokrkého v lužním lese ve St edním Pobe ví, Ms., 5 s. PAVELKA JAN 1991: Ptáci SPR Jež vka v letech 1989-1990, Zpravodaj OVM Vsetín: 43-45 PAVELKA JAN 1991: Pta í složka v karpatském jedlobukovém pralese (Razula), Rigorózní práce, Kat. biol. PdF v Ostrav , 37 s. + 19 tab. PAVELKA JAN 1991: Sou asný stav poznání okresu Vsetín z hlediska ornitologického, Zpravodaj OVM Vsetín: 37-38 PAVELKA JAN 1992: Významné pta í území CHKO Beskydy, In: Významná pta í území v eské a Slovenské republice, Sborník referát ze seminá e s. Sekce ICBP, T ebo 24.-25. b ezna 1992: 91-98 PAVELKA JAN 1993: Avifauna navrhovaného CHÚ Vachalka u Karolinky, Zpravodaj OVM Vsetín: 42-45 PAVELKA JAN 1993: Bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum) ve Vsetínských vrších, Zpravodaj OVM Vsetín: 53-55 PAVELKA JAN 1993: Hnízdní výskyt slavíka obecného (Luscinia megarhynchos Brehm.) a slavíka tmavého (Luscinia luscinia L.) na Vsetínsku, Zpravodaj OVM Vsetín: 57 PAVELKA JAN 1993: Vstava osmahlý na Vsetínsku, Živa, 4:166 PAVELKA JAN 1994: Srovnání po etnosti a biotop výskytu u králí ka obecného (Regulus regulus) a králí ka ohnivého (Reglus ignicapillus) na Vsetínsku, Ms., 7 s. PAVELKA JAN 1995: Dvacet let organizovaného výzkumu pták na Valašsku, Zpravodaj OVM Vsetín: 39 PAVELKA JAN 1995: IBA Beskydy v letech 1993-1994, In: Významná pta í území v eské republice, Sborník referát , Kostelec nad ernými lesy, 7. – 8. dubna 1995: 60-61 PAVELKA JAN 1995: Nové nálezy taxon rostlin na Vsetínsku, Zpravodaj OVM Vsetín: 27-28 PAVELKA JAN 1995: Pchá bezlodyžný (Cirsium acaule) na Vsetínsku, Zpravod. Okr. vlastiv. muz. Vsetín, 27–28. PAVELKA JAN 1995: ehled lokalit jalovcových pasínk v okese Vsetín, Vsetín, Ms., 7 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN 1995: ehled k ovinatých biotop v okrese Vsetín, Ms., 8 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN 1995: Vstava nachový na Vsetínsku, Živa, 1: 14 PAVELKA JAN 1995: Výskyt k epelky polní a ch ástala polního na Valašsku v roce 1994, Zpravodaj OVM Vsetín: 33-34 PAVELKA JAN 1997: Management vstava e osmahlého (Orchis ustulata) na Vsetínsku, Poster na seminá i „Obnova kv tnatých luk“, Hluk, leden 1997, Ms, 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN 1997: Ochraná sky významné lokality v okolí Vsetína, Vsetín, Ms., 12 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN 1997: Vyhodnocení avifauny a n kterých druh flóry v navrhované PP Vršky – Díly u Vsetína (za období 1978-1997), Ms., 7 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN 1998: Krutihlav obecný v okrese Vsetín, Veronica, 1:25 PAVELKA JAN 1998: Ochrana vstava e osmahlého a prstnatce bezového na Valašsku, Veronica, 1: 33-34 PAVELKA JAN 1998: Výsledky p írodov dného pr zkumu v navrhované PR Losový u Huslenek za léta 1989-1997, Ms., 7 s., Dep. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. PAVELKA JAN 1998: Výsledky p írodov dného pr zkumu v navrhované PP Šulácké vrchy (Peciválka) u Halenkova za léta 1983-1997, Ms., 4 s., Dep. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. PAVELKA JAN 1998: Výsledky p írodov dného pr zkumu v navrhované PP Buchlov u Huslenek za léta 1989-1997, Ms., 6 s., Dep. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. PAVELKA JAN 1998: Výsledky p írodov dného pr zkumu v PR Galovské lúky a okolí za léta 19891997, Ms., 4 s., Dep. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. PAVELKA JAN 1999: ehled mok adních lokalit v okese Vsetín, Ms., 8 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP

- 179 -


PAVELKA JAN 2000: Ješt o zlobivém medv dovi, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín RŽP PAVELKA JAN 2000: které údaje o šelmách v okrese Vsetín (skute né a domn lé škody týkající se hospoda ení lov ka), Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN 2000: ehled výskyt pozd ji odchyceného medv da (25. kv tna – 4. srpna 2000), Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN 2000: Regulace kormorána velkého (Phalacrocorax carbo L.) v okrese Vsetín (rozbor problému), Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN, HOLÁ V. 1992: Sou asné poznatky o rozší ení p nice vlašské na Vsetínsku, Ms., 5 s. PAVELKA JAN, JANSKÝ V., KORYTÁ F. 1992: Nálezy k ísa Errhomenus brachypterus Fieb. v lesích severovýchodní Moravy, as. Slez. Muz. Opava (A), 41: 91-92 PAVELKA JAN, KAŠPAR T. 1993: Výskyt a hnízd ní strnada zahradního (Emberiza hortulana L.) v okolí Valašského Mezi í, Mor. ornitolog 3: 19-20 PAVELKA JAN, KORYTÁ F. 1990: Potrava mlá at rorýsa obecného, Apus apus, Tichodroma, 3:145-149 PAVELKA JAN, KORYTÁ F. 1992: Potrava mlá at budní ka lesního, Phylloscopus sibilatrix (Bechst.), as. Slez. Muz. Opava (A), 41: 83-85 PAVELKA JAN, KORYTÁ F. 1995: Lum íci (Hymenoptera, Braconidae), k ísi (Homoptera, Cicadiodea) a ploštice Heteroptera) v potrav mlá at rorýsa obecného, Zpravodaj OVM Vsetín: 30-31 PAVELKA JAN, K ENEK D., VAŠÁT A. 1996-2001: Zprávy z výzkumu populace ch ástala polního (Crex crex L.) a k epelky polní (Coturnix coturnix L.) v okrese Vsetín v jednotlivých letech, Ms., 30 s., ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA JAN, K ENEK D., VAŠÁT A., ŠULGAN M. 1998: ehled lokalit bolševníku velkolepého v okrese Vsetín, Ms., 2s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA JAN, MACE EK M., PAVELKA K. 1991: Hnízdní avifauna v jedlobukovém pralese Razula v letech 1978-1982, Zpravodaj OVM Vsetín: 39-42 PAVELKA JAN, PAVELKA J Í, VAŠÁT A., K ENEK D., ŠULGAN M. 1996-2001: Zprávy z pr zkumu orchidejí na Valašsku za jednotlivé roky 1996 až 2001, Ms, 40 s., ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA JAN, PAVELKA K., DVORSKÝ M. 1995: Po etnost populací hnízdní avifauny v okrese Vsetín, Zpravodaj OVM Vsetín PAVELKA JAN, POL ÁK J., KOVA ÍK S., PALI KA K., KOPEC Z. 1989: Zajímavá ornitologická lokalita – vodní nádrž v Karolince – Stanovnici, Zpravodaj OVM Vsetín: 34-36 PAVELKA JAN, ŠKROT M. 1993: Nález vzácného taxonu p tiprstky (Gymnadenia conopsea densiflora), Zpravodaj OVM Vsetín: 15-16 PAVELKA JAN, ŠKROT M. 1997: Sou asný stav ochrany p írody v okrese Vsetín, Zpravodaj OVM Vsetín: 51-54 PAVELKA JAN, TREZNER J Í A KOL. 2001: íroda Valašska (okres Vsetín), 1. vyd. Vsetín, eský svaz ochránc p írody ZO . 76/06 Orchidea Vsetín, 568 s. PAVELKA JAN, ZÁDRAPA R. 1992: Hnídzdní avifauna v jedlobukovém pralese Kutaný v letech 1980-1989, Ms., 10 s. PAVELKA JAN, ŽÍDEK R., PECHÁ EK P., MIKULÁŠTÍK J., KAŠPAR A., HOLÁ V. 1991: írodn hodnotná lokalita – mok ad na Bobrkách u Vsetína, Zpravodaj OVM Vsetín: 49-50 PAVELKA J Í 1989: Avifauna Hradiska a okolí, Zpravodaj OVM Vsetín: 40-42 PAVELKA J Í 1993: Obojživelníci Rožnovska, Zpravodaj OVM Vsetín: 26-30 PAVELKA J Í 1995: Rozptýlená nelesní zele – k ovinaté biotopy na Rožnovsku, Ms., 2 s., ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA J Í 1995: Zhodnocení ochraná ského významu Hamerských rybník a okolí, Ms., 7 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA J Í, K ENEK D., VAŠÁT A. 1994-1995: Mok ady Valašskomezi ska, Podklady ke zpráv z realizace projektu, Ms., 18 s., ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA J Í, K ENEK D., VAŠÁT A. 1995: Jalovcové pasínky na Rožnovsku, Ms., 3 s., ZO SOP 76/06 Orchidea

- 180 -


PAVELKA J Í, K ENEK D., VAŠÁT A. 1995: Ptáci bu in (Ve ovické vrchy a okolí Rožnova p. R.), Ms., 11 s. + 3 mapy, ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA J Í, K ENEK D., VAŠÁT A. 1996: Mok ady 1996 (Rožnovsko), Zpráva z terénního pr zkumu v roce 1996, Ms., 5 s., ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA J Í, K ENEK D., VAŠÁT A. 1996: Ochraná ské vyhodnocení p írodních les ve Ve ovických vrších a v okolí Radhošt , Ms., 5 s. + p íloha 3 s., ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA J Í, VAŠÁT A. 1999: Mapování obojživelník v okrese Vsetín, Zpráva z realizace projektu v roce 1999, Ms., 5 s., ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA J Í, VAŠÁT A. 1999: Mapování plaz v okrese Vsetín, Zpráva z realizace projektu v roce 1999, Ms., 4 s., ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA J Í, VAŠÁT A. 2000: Mapování plaz v okrese Vsetín, Zpráva z realizace projektu v roce 2000, Ms., 4 s., ZO SOP 76/06 Orchidea PAVELKA J Í, VAŠÁT A., PAVELKA JAN 2000: Mapování obojživelník v okrese Vsetín, Zpráva z realizace projektu v roce 2000, Ms., 5 s., ZO SOP 75/06 Orchidea PAVELKA K. 1984: Lyskonoh ploskozobý op t v SSR, Živa XXXII, 1:33 PAVELKA K. 1985: Hnízdní rozší ení ápa bílého (Ciconia ciconia) v okrese Vsetín a mezinárodní ítání jeho hnízd v roce 1984, Zpravodaj OVM Vsetín: 21-24 PAVELKA K. 1987: Nové poznatky o rozší ení myšice temnopásé (Apodemus agrarius) v horní ásti povodí Be vy, Zpravodaj OVM Vsetín: 21–23. PAVELKA K. 1991: Výskyt vzácných a ohrožených druh obratlovc (Vertebrata) ve státní p írodní rezervaci ert v mlýn-Kn hyn a v jejím blízkém okolí, Zpravodaj OVM Vsetín: 9–14 PAVELKA K. 1993: Ornitologické zajímavosti z Hostýnských vrch , Zpravodaj OVM Vsetín: 31-41 PAVELKA K. 1995: Ferdinand Hradil a jeho sbírka pták – ke 125. výro í narození sb ratele, Zpravodaj OVM Vsetín: 42-45 PAVELKA K. 1995: Výskyt slípky zelenonohé (Gallinula chloropus L.) v horním a st edním Pob ví v období 1974-1994, Zpravodaj OVM Vsetín: 1-4 PAVELKA K. 1998: Zachráníme typickou valašskou krajinu?, Valašsko: 26-27 PAVELKA K. 1999: Beskydské pralesy (1. ást) Valašsko PAVELKA K. 1999: Beskydské pralesy (2. ást) Valašsko PAVELKA K. 2000: Beskydské pralesy (3. ást) Valašsko PAVELKA M. 1994: Program „Bombus“ – poznej a chra meláky, Zpráva z realizace projektu ZO SOP 76/03, Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP PAVELKA O. 1984: Výskyt vranek na horním toku Vsetínské Be vy, Ms., 56 s., Diplomová práce, F UJEP Brno PECHÁ EK P. 1980: Analýza hnízdní populace pták vsetínského a vizovického parku, Sout žní práce NSV, Gymnázium Vsetín PELIKÁNOVÁ E., TRÁVNÍ EK D. A KOL. 1997: Motýli jihovýchodní Moravy, 4. díl, Sborník írodov dného klubu v Uherském Hradišti, 1997, P írodov dný klub v Uherském Hradišti P ÁZ M., JURAJDA P., GELNAR M. 1993: Složení a funkce rybích spole enstev eky Moravy, Pr žná výzkumná zpráva za rok 1992. ÚEK AV R Brno, 40 s. P ÁZ M., JURAJDA P., HOHAUSOVÁ E. 1995: Ryby eky Moravy, Zpráva. ÚEK AV R Brno, 19 s. PERNICA M. A KOL. 1967: Slovácko, Olympia PEROUTKA B. 1958: Geologie Pul ínských skal, Zprávy Okresního muzea ve Valašských Kloboukách, 1958/1: 1-3, Valašské Klobouky PERUTÍK R. 1955: ísp vek k poznání moravských vážek, Ro en. s. Spole . Ent., 52: 117-158 PESL V. 1968: Litofacie paleogénu v magurské jednotce vn jších flyšových Karpat, Zbor. geol. vied, Záp. Karpaty, rad. ZK 9, 71–117. Bratislava PESL V. 1973: Hlavní výsledky vrtu Lide ko – 1 (okres Vsetín), V st. Úst . Úst. Geol., 57, 1, 1-15, Praha PETRÁŠ O. 1942: O tet evu ve Vsackých Beskydách, Stráž myslivosti, XX, 2:33-34 PETRÁŠ O. 1999: kolik zamyšlení nad vsetínskými tet evy, Ms., 8 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP

- 181 -


PIŽL V. 1991: ehled druh p dních živo ich zjišt ných na stacionárech Bílý K íž a Kn hyn (Moravskoslezské Beskydy), Ms., 10 s., ÚPB SAV, eské Bud jovice PLESNÍK J. 1998: Soudobé trendy v ochran p írody a krajiny, In: Otáhal I., Plesník J. (eds.), 1998: Záchranné programy živo ich v eské republice, ZO SOP Nový Ji ín – Stanice pro záchranu živo ich Bartošovice n. M.: 7-12 PLI KA M. 1957: Geologické pom ry širšího okolí Hluku (u Uh. Hradišt ), Sborník Úst .úst. geol., odd. geol., 23, 2, 79-148, Praha PLI KA M. 1962: Rozší ení Palaeospirographis brabei n. g. n. sp. (Chaetopoda, Polychaeta) v západní oblasti magurského flyše v SSR, V stník UÚG, 37: 359-364 PLI KA M. 1984: Ichnofosilie Dactylodiscus beskidensis Slaczka 1971 ze svrchní k ídy u Zub í (Moravskoslezské Beskydy), eskoslovensko, Západné Karpaty, sér. Paleontologia, 9: 187194, Geol. ústav D. Štúra, Bratislava PLI KA M., N MCOVÁ A. 1989: Chodrites spiralis n. sp. – a new fossil trace in outer Carpathian flysch in Moravia (Czechoslovakia), Acta musei Moraviae, as. Mor. Muzea ½, 74: 75-80, Brno PLUHA V. 1992: ísp vek ke kv ten st . Moravy, Acta Univ. Palack., Olomouc PLUHA V. 2002: ísp vek k poznání flóry st ední Moravy, Sborn. P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, Uherské Hradišt , 7 : 9 – 12 PLUHA OVÁ A. 2003: Zpráva o nálezu sklenobýlu bezlistého ve Ch ibech PODEŠVA Z., ŠÁLEK P. 2004: Základní inventariza ní pr zkum botanický a zoologický Záhlinických luk, ZO SOP VIA Hulín, Hulín 31.3.2004. PODMANICKÁ V. 1993: Kv tena území severozápadn od Zašové (okres Vsetín), Ms. 135 s., Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno PODP RA J. 1911: Dopl ky ku kv ten moravské, as. Morav. musea zem., 11, s. 238-253. PODP RA J. 1926-1930: Kv tena Moravy ve vztazích systematických a geobotanických, Pr. mor. írod. Spole . Brno. PODP RA J. 1948: Jak se vyvíjel floristický výzkum Bílých Karpat, Práce moravskoslezské akademie v d p írodních, Brno, 19/7:1-26. PODP RA V. 1933: Schedae ad floram exciccatam reipublicae Bohemicae Slovenicae, V stník kl. írodov. v Brn , 16, s. 153-178. POLANSKÁ M., ŠNAJDARA P. 1992: Nov vyhlášená MCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, Veronica, 6, . 4, s. 21-22, 1foto, 1 mapka POLÁŠEK J. V. 1926: Be va, Rybá ský v stník VI: 28-29 POL ÁK J. 1993: Pta í fauna Chory ských rybník a okolí, Ms., 6 s., Dep. in: OkÚ Vsetín RŽP POL ÁK J. 1999: Pozorování kormorána velkého (Phalacrocorax carbo L.) v letech 1979-1999 na st ední a východní Morav , Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín RŽP POL ÁK J., PAVELKA JAN 1993: írodn hodnotná lokalita – vodní nádrž v karolince – Stanovnici, Rukopis, 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP POSP CH L. 1979: Tesa íkovití ve východní ásti CHKO Bílé Karpaty (Coleoptera, Carambycidae), zprávy SAV, Praha, 15:111-118 POSPÍŠIL V. 1948: Jarní houby na Vsacku, Dolina Urgatina, 2: 22-25 POSPÍŠIL V. 1949: Rostlinný kryt Horního Pobe ví a jeho zm ny vlivem lov ka, es. Lid, Praha, 4:135–137 POSPÍŠIL V. 1950: Lošák korálový na Vsacku, Naše Valašsko, 8: 169-170 POSPÍŠIL V. 1951: Enthodon Orthocarpus Lindb. V Moravských Karpatech, s Bot. Lity, 3: 139142 POSPÍŠIL V. 1953: Badil (Sisyrinchium angustifolium Mill.) na Morav , s. bot. listy, Praha, 1/5:35–39. POSPÍŠIL V. 1957: Výspa pannonské kv teny ve Vsatských horách, Ochrana p írody, Praha, 12:129–135 POSPÍŠIL V. 1960: Vývoj kv teny Vsacka, Zpr. Kraj. vlastiv. úst. v Gottwaldov , 30–32

- 182 -


POSPÍŠIL V. 1962: Jak pronikaly thermofyty do nitra severozápadních Karpat, as. Mor. mus., Brno, 47:69–103 POSPÍŠIL V. 1964, 1965: Die Mährische Pforte, eine pflanzengeographische Studie, as. Mor. Mus., Brno, 49: 103 – 190, 50: 131-170 POSPÍŠIL V. 1966: Die Moosflora der Berge Vsetínské vrchy in den nordwestlichen Karpaten, as. Mor. Mus., Brno, 51:169–224 POSPÍŠIL V. 1967: Über die Variabilität und Verbreitung der Moosart Thuidium abietinum br. eur. incl. subsp. hystricosum (mitt.) kindb. der Tschechoslowakei, asopis Morav. musea, 52, da p ír., s. 169-196. POSPÍŠIL V. 1983: Stanislav Stan k in memoriam, Acta Mus. Moraviae, Sci. Nat., Brno, 68:221222 POULÍ KOVÁ A. A KOL. V TISKU: Rozsivky prameniš Moravsko-slovenského pomezí POVOLNÝ D., GREGOR F. 1946: etenušky (Zygaena Fabr.) v zemi Moravskoslezské, Entomologické listy (supp.): 1-100 POŽÁR M. 1998: Nové paleontologické nálezy v zá ezech Be vy po povodni 1997, Valašsko, 1: 30-32 POŽÁR M. 2001: Ryby valašského t etihorního mo e, Valašsko, 1: 16-17 PRÁŠEK K. 1993: Geomorfologie pramenné oblasti Rožnovské Be vy, Universitas Ostraviensis, Acta Facultatis Rerum Naturalium, Geographia/Geologia 1, 136/1993: 21-32 PRINC, V. 1882: Ryby v Be u Val. Mezi í, Vesmír, XI, 164–165 PROKOPI J. 1972: Biocenotical study on cestodes of small mammals in various biotopes, Acta Sc. Nat. Brno, n.s. VI (10), 68 s. PROK PEK B., K A P A KOL. 1991: Chrán ná krajinná oblast Bílé Karpaty, ÚOP a KS SPP Brno PRUDI Z. 1942: Velehradský sborník, . 13, s. 70. PRUDI Z. 1967: Lesní spole enstva Ch ib a základní princip jejich výskytu, Lesn. as. Praha PRUDI Z. 1973: Vliv budu na p dní podmínky jehli natých porost ve souboru lesních typ Fagetum Quercinum Ch ib , Lesnictví, Praha PRUDI Z. 1976: Rezervace Holý kopec u Buchlova, Památky a p íroda, . 3, s. 186-188, 3 obr. PRUDI Z. 1977: Lesy a lesní spole enstva okresu Uherské Hradišt P IKRYL V. 1987: Vodní rostliny v povodí Be vy u Hustope í n. Be vou, Zpravodaj OVM Vsetín: 34-39 P IKRYL V. 1996: Ptactvo Hustope ských a Chory ských rybník , Rukopis, 100 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP P LPÁN J. 1980: St evlíkovití brouci Slezska, Ms., 220 s. REHÁK I. 1989: Revize fauny had eskoslovenska, Ms., 291 s., Kandidátská diserta ní práce, Katedra zoologie P F UK, Praha REHÁK I. 1992: Distribution, ecology and variability of snakes in Czechoslovakia, Proc. Sixth Ord. Gen. Meet. S. E. H., Budapest 1992 (Korsós Z., Kiss I. Eds) REHÁK I. 1992: K výskytu olka karpatského, Triturus montandoni, na Morav a jeho k ížení s olkem obecným, T. vlgaris, Abstr. XI. Konf. Herpetol. Sekce SZS SAV, Lib chov 1992: 11 REHÁK I. 1993: olek karpatský (Triturus montandoni) na Morav a jeho k ížení s olkem obecným (T. vulgaris), Akvárium terárium (Praha), 36,3: 32-34 REHÁKOVÁ D., ŠULGAN F., VAŠÍ EK Z., MICHALÍK J. 1995: Environment, fauna and paleogeographic importance of the Berriasian limestone from the Vigantice tectonic slice in the Outer Western Carpathians, Geologica Carpathica, 46, 1, 53-58 Bratislava REMEŠ M. 1902: Die Fauna des Kalkes von Skali ka, Verh. K. k. geol. Reichsantalt, 5: 133-141, Wien REMEŠ M. 1905: Nové nálezy v tithonském vápenci u Skali ky, as. Zem. Mus. Morav. v Brn , 5: 1-9, Brno RESL K. 1980: Tesa íkovití ve východní ásti CHKO Bílé Karpaty (Coleoptera, Carambycidae), zprávy SAV, Praha, 16:57-59.

- 183 -


RESL K. 1990: ísp vek k poznání fauny st evlíkovitých Uherského Brodu a okolí (Coleoptera, Carabidae), Zprávy s. spol. entomol. SAV, 26:9-27 REŠ B. 1998: Památné stromy, AOPK Praha ROHÁ EK J. 1991: Sphaeroceridae (Diptera) of Czechoslovakia, Part. 2., Crumomyia Macquart, as. Slez. Muz. Opava (A), 40: 1-27 ROHÁ EK J. 1994: The genus Diastata Meigen (Diptera, Diastatidae) of the Czech and Slovak Republics, as. Slez. Muz. Opava (A), 43: 97-111 ROHÁ EK J. 1995a: Third supplement to the acalyptrate Diptera fauna of the Czech Republic and Slovakia, as. Slez. Muz. Opava (A), 44: 171-174 ROHÁ EK J. 1995b: Clusiidae (Diptera) of the Czech and Slovak Republics: Faunistics and notes on biology and behaviour, as. Slez. Muz. Opava (A), 44: 123-140 ROHÁ EK J. 1995c: Sphaeroceridae (Diptera) of the Czech Republic: Correcions and additions to the faunal list, with taxonomical notes, as. Slez. Muz. Opava (A), 44: 219-240 ROHÁ EK J. 1996a: Revision of Palaearctic Stiphrosoma, including the Anthomyza laeta – group (Diptera: Anthomyzidae), Eur. J. Entomol., 93: 89-120 ROHÁ EK J. 1996b: Fourth supplement to the acalyptrate Diptera fauna of the Czech Republic and Slovakia, as. Slez. Muz. Opava (A), 45: 17-28 ROHÁ EK J. 1996c: New records of Chloropidae (Diptera) of Czechoslovakia, as. Slez. Muz. Opava (A), 45: 97-116 ROHÁ EK J., BARTÁK M. 1990: Micropezidae (Diptera) of Czechoslovakia, as. Slez. Muz. Opava (A), 39: 97-111 ROHÁ OVÁ M. 1997: ehled determinovaných zástupc ploštic (Heteroptera) ze Vsetínských vrch (lokality Buchlov, Losový, Peciválka, K ižný a Díly), Ms., Dep. in: OkÚ Vsetín, referát RŽP RÖHRER R., MAYER A. 1835: Vorarbeiten zu einer Flora des Mährischen Gouvernements Brünn ROTH Z. ET AL. 1962: Vysv tlivky k p ehledné geologické map SSR M–34–XIX Ostrava, Nakl. eskoslov. akad. v d, 292 str. Praha. ROTH Z., MAT JKA A. 1953: Pelosiderity Moravskoslezských Beskyd, Geotechnica, 16, 1–111. SAV Praha ROTH, Z. ET AL. 1962: Vysv tlivky k p ehledné geologické map SSR M–33–XXIV Olomouc, Nakl. eskoslov. akad. v d, 226 str. Praha ROZKOŠNÝ R. 1966: eskoslovenské druhy malakofágní eledi Sciomyzidae (Diptera), Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., 7(4): 1-111 ROZKOŠNÝ R., SPITZER K. 1965: Schnepfenfliegen (Diptera, Rhagionidae) in der Tschechoslowakei, Acta ent. Bohemoslov., 62: 340-368 ROZSYPAL J., KRATOCHVÍL J. 1945: Výskyt a rozší ení krtonožky na Morav , Fol. Entomol., 8: 99103 R KA M., SLÁMA P. 1997: Nepoznaný drahý kámen – retinit z Valašských Klobouk, Minerál, 5, 2, 115–121. Brno RULÍK M. 1994: Hydrobiologický pr zkum potoka žebrák u Lešné, okres Vsetín, Olomouc, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP RULÍK M. 1995: Zpráva z hydrobiologického pr zkumu (potoky pod Hájem, Zahrádek, Hamerský), Olomouc, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP RUMLER Z. 1985: Výsledky chiropterologických pr zkum n kterých prostor Beskyd a Oderských vrch v letech 1976-1982 (Mammalia: Chiroptera), as. Slez. Muz. Opava (A), 34: 75-89 R ŽI KA J., VÁVRA J. 1993: Rozší ení a ekologie brouk rodu Choleva (Coleoptera, Leiodidae) na území ech, Moravy a Slovenska, Klapalekiana 29, . 3-4: 103-230 RYBÁ J. 1999: Rozbor p in zvýšenéo výskytu svahových deformací v eské republice v ervenci 1997, Geotechnika, 2: 7-14 RYBKA V. A KOL. 1996: Mok ady st ední Moravy, Sagittaria, Olomouc RZELAK A. 1901: Das Porzellanitvrorkommen von Medlowitz bei Gaya in Mähren etc. Verhandl d. geolog. Reichs-Anst, Wien, p. 23

- 184 -


F., EHO OVÁ M., VAŠÍ EK Z. 1978: Za zkamen linami severní Moravy, Ostravské muzeum, Ostrava EPKA R. 1996: Floristický materiál rodu Carex z herbá e Stanislava Sta ka k území Dolnomoravského úvalu, Sborn. P írod. Kl. Uherské Hradišt 1:34-39 AN G. 1925: Chrpa javornická a její nalezišt na Morav (Centaurea mollius Wald. Et Kit.), da P ír. Praha, 6: 80-82 AN G. 1926: Cirsium acaule na Morav , V da p ír., Praha, 7:294–299 AN G. 1927: Kv tena Makyty v Mor. Karpatech, Sborn. Klubu p írod. v Brn , Brno, 9:34–44 AN G. 1928: Orchideové louky u Vsetína v Mor. Karpatech, Sborn. Klubu p írod. v Brn , Brno, 10:36–51. AN G. 1929: Rozší ení Aremonia agrimonoides v Moravských Karpatech, Sborn. Klubu p írod. v Brn , 11:52–61 AN G. 1932: Pastviny okresu Vsetínského v Moravských Karpatech, Sborn. p írod. spole . v Mor. Ostrav , 7:25–90. AN G. 1933: Kv tena Javorník v Mor. Karpatech, Sborn. Klubu p írod. v Brn , Brno, 1933, 15:20–43 AN G. 1936: Kv tena okresu Vsetínského a Valašsko-mezi ského, Ms., [Depon. in. OVM Vsetín, pracovišt Valašské Mezi í] ÍHA V. 1943: Lesy jihovýchodní Moravy, Lesnická práce ÍHA V. 1946: Lužní lesy na jihovýchodní Morav , Lesnická práce SEDLÁ EK 1914: 1913/14, Nástin floristických pom v okolí Uherského Brodu, Ve: 18. výro ní zpráva zem. reálky v Uh. Brod . Uh. Brod SEDLÁ KOVÁ M. 1986: Vegetace areálu Valašského muzea v p írod v Rožnov p. Radhošt m, Zpr. s. Bot. Spole ., Praha, 21: 143-154 SEDLÁ KOVÁ M. 1987: ísp vek k poznání lužních les podh í Moravskoslezských Beskyd, as. Slez. Muz., Opava, A, 36: 27-34 SEDLÁ KOVÁ M. 1988: ísp vek k poznání dubohabrových les (Carpinion) severovýchodní Moravy, as. Slez. Muz., Opava, A, 37: 231-233 SEDLÁ KOVÁ M. 1989: Rod Polystichum Roth ve sbírkách Okresního vlastiv dného muzea v Novém Ji ín , as Slez. Muz., Opava, A, 38: 279-282 SEDLÁ KOVÁ M. 1990: Lastrea libosperma ve sbírkách Okresního vlastiv dného muzea v Novém Ji ín , as. Slez. Muz., Opava, A, 39: 89-92 SEDLÁ KOVÁ M. 1992a: Poznámky k rozší ení Aphanes arvensis na severovýchodní Morav , as Slez. Muz., Opava, A, 41: 69-76 SEDLÁ KOVÁ M. 1992b: Poznámky k výskytu Gymnocarpium dryopteris na severovýchodní Morav , as Slez. Muz., Opava, A, 41: 187-190 SEDLÁ KOVÁ M. 1993: Phegopteris connectilis na severovýchodní Morav , as Slez. Muz., Opava, A, 42: 79-90 SEDLÁ KOVÁ M. 1994: Rozší ení Orchis Pallens na severní Morav a ve Slezsku, as Slez. Muz., Opava, A, 43: 219-223 SEDLÁ KOVÁ M. 1995: K výskytu n kterých d evin v regionu sv. Moravy a Slezska, as Slez. Muz., Opava, A, 43: 175-184 SEDLÁ KOVÁ M. 1995: Floristický pr zkum CHÚ Valova skála u Vsetína, Ms. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP SEDLÁ KOVÁ M. 1996: Floristický pr zkum lokalit Orchis pallens u Leskovce a Prlova, Ms. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP SEDLÁ KOVÁ M. 1996-1997: Floristické pr zkumy vybraných botanicky hodnotných lokalit v okrese Vsetín (lokality Pastvina, Lososový a Buchlov u Huslenek, orchidejové louky Kychová – nad Korábe nými a Javorové, erné – u otk , Galovské lúky, Zbeli né kope ky, Janová nad Dluhým, Zadní díly u Kel e a pastvina Peciválka u Halenkova). Ms. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP SEDLÁ KOVÁ M. 1996: Orchis pallens v lesích severovýchodní Moravy, as Slez. Muz., Opava, A, 45: 279-283 EHO

- 185 -


SCHLOGEL L. 1875, 1876: Flora von Ung. Hradisch und Umgebung ung. Hradisch (v programu tam jšího n meckého gymnázia), 1875:3-27, 1876:3-10. SCHLOGEL L. 1882, 1883: Die Coleopteren-Fauna aus dem Marchthale bei Ung. Hradisch, Program k.k. Real- und Ober- Gymnasium zu Ung. Hradisch. SILLINGER P. 1929: Bílé Karpaty. Nástin geobotanických pom se zvláštním z etelem ke spole enstv m rostlinným, Rozpr. Král. s. Spol. Nauk, el. math.-natur., ser. VIII., no. III, Praha, 73 p. SIMON J. 1989: Pozorování medv da na Vsetínsku, Myslivost, 1: 19 SIMON J., ZATLOUKAL J. 1985: Kos horský na Mikul in vrchu (B. Karpaty) a na Hostýn (Hostýnské vrchy), Zprávy MOS 1985: 126-127 SITEK J. 1994: Faunistic records form the Czech Republic – 19. Lepidoptera: Tineidae, Gelechiidae, Pyralidae, Klapalekiana, 30: 207-208 SITEK J., KURAS T. 2000: Faunistic records from the Czech republic, Klapalekiana: 179-180 SITKO J. 1962: Hnízd ní rybáka bílého u Napajedel, ZMGO 4: 102-103 SITKO J. 1962: Hnízd ní rybáka obecného u Napajedel, Zprávy MOS 1962: 84-86 SÍVEK J. 1985: Kvantitativní analýza ornitocenózy jedlobukového pralesa Kutaný v hnízdním období roku 1984, Ms., Sout žní práce SO , Gymnázium Vsetín SKALA H. 1912-13: Die Lepidopterenfauna Mährens, Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn, 50: 63-337 SKALA H. 1936: Zur Lepidopterenfauna Mährens und Schlesiens, Arbeiten aus der entomologischen Abteilung des Landesmuseum in Brünn, Nr. 3, 197 s. + Landeskarte SKALICKÝ V., HOLUBOVÁ – JERCHOVÁ V. 1973: Bibliographia Botanica echoslovaca, 1952-1957, 1. – 2. díl, Botanický ústav Akademie v d SSR, Pr honice SKRÁŠEK F. 1957: írodní rezervace Javo ina SKRYJA J. 1997: Zajímavá ornitologická pozorování v letech 1900-1996, Sborník P ír. klubu v Uh. Hradišti, 2: 153 SKUHRAVÁ M. 1994: The zoogeography of gall midges (Diptera: Cecidomyiidae) of the Czech Republic, I., II., Acta Soc. Zool. Bohem., 57, 58: 211-293 resp. 79-126 SKÝPALOVÁ Z. 1987: Florografická studie povodí potoka Kate inka (SZ od Vsetína), Ms, 250 s. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno SLÁDE EK V., SLÁDE KOVÁ A. 1996: Bioindikace v drobných stojatých vodách, In: Hanel L., Pešout P. (eds.): Ochrana biodiverzity drobných stojatých vod II. Sborník z v deckoochraná ského seminá e, SOP Vlašim: 7-26 SLÁDE KOVÁ A., VÁLEK J. 1995: Hydrobiologický pr zkum úpravy vody z nádrže Stanovnice, Sborník Pitná voda z údolních nádrží, Tábor: 322-327 SLÁDE KOVÁ A., VÁLEK J. 1994: Hydrobiologický pr zkum vodárenské nádrže Stanovnice a úpravyn vody Karolinka In: Hubá ková J., Matulová D. a Sláde ková A.: Využití biologie ve vodárenské praxi, Zpráva VÚV TGM Praha SLÁMA J. 1902: Nyn jší stav ryb v Be Vsatské blíž Mezi í, Sborník Musejní spole nosti, 11: 24–26 SMEJKAL M. 1964: Rozší ení a ekologicko-fytocenologická charakteristika s. sv tlík (Euphrasia L.), Spisy P ír. Fak. Univ. Purk. Brno, 1964: 4:173-217 SMEJKAL M. 1980: Komentovaný katalog moravské flóry, UJEP Brno, 301 p. SMEJKAL V. A KOL. 1983: 100 let rybá ství na Valašsku, 1883-1983, 37 s. SMOTLACHA F. 1945-1947: ípad otravy vláknicí za ervenalou, as. s.houba , Praha, 24: 127128 SOTÁK J. 1990: Prínos výskumu mezozoika vo flyšových zónách externíd k mikrofáciám, paleogeografii a paleotektonike Západných Karpát, in: Sýkora M. a kol. (eds.): Sedimentologické problémy Západných Karpát: 45-68, GÚDŠ Bratislava SPÁ ILOVÁ J. 1997a: Botanický a inventariza ní pr zkum v oblasti navrhované PR Smradlavá a Vachalka, ZO SOP Rožnov p. R. 76/08, Záv re ná zpráva za rok 1997, Ms., 22 s., Dep. in: SCHKOB, Rožnov p. R.

- 186 -


SPÁ ILOVÁ J. 1997b: Botanický, mykologický a mammaliologický inventariza ní pr zkum v oblasti navrhované PR Makyta – Valašská Ký era, ZO SOP Rožnov p. R. 76/08, Záv re ná zpráva za rok 1997, Ms., 22 s., Dep. in: SCHKOB, Rožnov p. R. SPÁ ILOVÁ M. 1996: Podklady pro vyhlášení p írodního park St ední Pobe ví, Ms., 38 s. + p íloha 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP SPÁ ILOVÁ M. 1997: Podklady pro vyhlášení p írodního parku Trubiska (Vizovické vrchy vsetínská ást), Ms., 50 s. + p íloha 31 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP SPELLERBERG I. F. 1995: Monitorování ekologických zm n, EkoCentrum Brno SPITZER K. 1963: Rozší ení Pararge hiera F. na Morav (Lepidoptera, Satyridae), asopis es. Spol. Entom., 60: 263 STAN K S. 1926: Nové rostliny kv teny moravské, Sbor. Klubu P írod. Brno 8:88-93 STAN K S. 1926: ísp vek ku kv ten jižní ásti Moravských Karpat, Sborn. Klubu P írod., Brno, 8:103-107 STAN K S. 1927: Nová rostlina kv teny moravské, Sbor. Klubu P írod. Brno 9:97-99 STAN K S. 1944: Kv tena soud. Okres Uh. Brod a Bojkovice, Ms. (Depon. in: Okresní archív uherské Hradišt ) STAN K S. 1954: Ná rt kv teny gottwaldovského kraje, Stud. Kraj. Mus. Gottwaldov, ser. natur. 1:1-46 STAN K S. 1954: Návrh na ochranu lu ní kv teny v jižní ásti Bílých Karpat, Ms. (Depon. in: Oblastní muzeum jihovýchodní Moravy Zlín) STAN K S. 1954a: Návrhy na vyhlášení rezervací, Ms. (Depon. in: Archív Památkového ústavu Brno) STAN K S. 1963: Zem el František oka, Preslia, Praha, 35:348-349 STAN K S. 1963a: Zem el František oka, P ísp vek k d jinám moravské floristiky, Zpr. Oblast. Mus. Jihových. Moravy, Gottwaldov, 2:59-61 STAN K S. 1965: Rozší ení Vicia sparsiflora Ten. v pahorkatin mezi Iplem a Hronem, Biológia, Bratislava, 20:557-558. STAN K S., JONGEPIEROVÁ I., JONGEPIER J. W. 1996: Historická kv tena Bílých Karpat, Sborník írodov dného klubu v Uherském Hradišti, 1996, P írodov dný klub v Uherském Hradišti STANOVSKÝ 1995, 1996: Zprávy z inventariza ních pr zkum brouk v okrese Vsetín (lokality Pastvina Losový u Huslenek, Meandry Senice u Lide ka, PP Hrádek u Študlova), Ms. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP STARÝ J. 1993: Pancí níci (Acari: Oribatida) Moravskoslezských Beskyd, as. Slez. Muz. Opava (A), 42: 59-266 STEHLÍK J. L. 1961: ísp vek k poznání klopušek Moravy a Slezska, Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 46: 175-186 STEHLÍK J. L. 1970: Contribution to the knowledge of Heteroptera of Moravia and Slovakia, Acta Mus. Moraviae, Sci. nat. 55: 209-232 STEHLÍK J. L. 1984: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Pentatomoidea III.), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 69: 163-185 STEHLÍK J. L. 1985: Results of investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Pentatomoidea IV), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 70: 147-175 STEHLÍK J. L. 1986: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Pentatomoidea V), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 71: 147-178 STEHLÍK J. L. 1988: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Coreoidea I), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 73: 169-211 STEHLÍK J. L. 1995: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Pentatomoidea VII), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 79: 85-96 STEHLÍK J. L., HOBERLANDT L. 1954: Zajímavé nálezy Heteropter na Morav na na Slovensku II., Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 39: 118-126 STEHLÍK J. L., VAV ÍNOVÁ I. 1987: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Pismatidea), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 72: 203-212

- 187 -


STEHLÍK J. L., VAV ÍNOVÁ I. 1989: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Coreoidea II), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 74: 175-199 STEHLÍK J. L., VAV ÍNOVÁ I. 1990: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Berytidae), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 75: 219-235 STEHLÍK J. L., VAV ÍNOVÁ I. 1997a: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Reduviidae, Phymatidae, Nabidae: Prostemmatinae), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 81: 205-229 STEHLÍK J. L., VAV ÍNOVÁ I. 1997b: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Lygaeidea I), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 81: 231-238 STEHLÍK J. L., VAV ÍNOVÁ I. 1998: Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum, (Lygaeidea II.), Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 82: 57-108 STIOVÁ L. 1975: Výskyt denních motýl v Moravskoslezských Beskydech a Vsetínských vrších, Entomologický zpravodaj, Ostrava – Poruba, 5 (1, 3): 1-24, 1-8 STOJANOVÁ T. 1985: Poznámky k faunistice a ekologii obojživelník , Ms., Diplomová práce, P F UP Olomouc STRÁNÍK Z. 1954: Geologie Ch ib a hradu Buchlova, DP STRÁNÍK Z. 1956: Geologie Ch ib v prostoru Buchlovice - Staré Hut , Velehrad - Salaš, Sborník ÚÚG oddíl geologický 23, str. 523-537 STRÁNÍK Z. 1961: Nález aminita v godulských vrstvách, V st. Úst . Úst. Geol., 36, 465-466, Praha STUR D. 1885: Die Carbonflora der Schatzlarer Schichten, Abt. 1. Farne k. k. geol. Reichsanst. Abh., Bd. 11. Wien SVOBODA J. 1945-1947: Otrava muchom rkou ervenou, as. s. houba , Praha, 24: 34-35 SVOBODA S. 1949: Hnízd ní sokola st hovavého na Cimburku v Ch ibech, s. Ornitholog 16: 2526 SVOBODA S. 1960: ísp vek k poznání ptactva Beskyd. 1960. P íroda jihovýchodní Moravy, írodov decký sborník I., s. 211–236. OM JV Moravy v Gottwaldov SVOBODA S. 1962: Dodatek ke zpráv J. Sitka - hnízd ní rybáka obecného na Morav , Zprávy MOS 1962: 84-85 SVOBODA S. 1984: ehled fauny okresu Gottwaldov, Zprávy Oblast. muz. v Gottwaldov , 1984 (1): 14-33 ŠÁLEK P. 1998: Vážky okresu Vsetín a okolí, Ms., 6 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP ŠÁLEK P. 2001 listopad: Pr zkum vážek, obojživelník a pták , v mok adech Hradiš ského íkopu, v okrese Uherské Hradišt , ZO SOP VIA Hulín ŠÁLEK P. 2002: Inventariza ní pr zkum Hav ické cihelny (vážky, obojživelníci, ptáci aj.), Hulín ŠÁLEK P. 2002: Ornitologicky zajímavá lokalita našeho kraje, Pad lky u Hulína okres Krom íž (1997-2002) ŠEBELA M. 1995 Zoologické posouzení vodního toku a povodí Senice, In: Býmová a kol.: Hydroekologická studie Senice, Oddíl: Povodí, Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP ŠEDA Z. 1975: Vegetace litorálu v povodí Moravy, úsek Babice - Veselí nad Moravou, Ms. Záv re ná zpráva výzk. etapy díl . úkol 1972-1975, Brno ŠEDIVÝ J., BEZD KA P. 2001: Bibliografie blanok ídlého hmyzu R, Sborník p írodov dného klubu v Uherském Hradišti, 2001, P írodov dný klub v Uherském Hradišti ŠEV ÍK J. 1995: Dlouhošíjky (Insecta: Neuropteroidea: Raphidioptera) Slezka a severní Moravy – ehled dosavadních znalostí, as. Slez. Muz. Opava (A), 44: 251-258 ŠEV ÍK J. 1997: New and interesting records of Neuroptera nad Raphidioptera from Moravia nad the Czech part of Silesia, Klapalekiana, 33: 75-82 ŠEV ÍK J. 1998: Kolik druh srpic rodu Panorpa žije v eské republice?, Živa, 46: 75-76 Šev ík J. 1999: Fifty species of fungus gnats (Diptera: Mycetophilidae) new for the Czech Republic nad/or Slovakia, including a new species of Allodia Winnertz., as. Slez. Muz. Opava (A), 48: 97-105 ŠEV ÍK J. 1999: Notes on the distribution of Panorpa scorpionflies (Mecoptera: Panorpidae) in Moravia and Silesia (Czech Republic), Klapalekiana, 35: 41-47

- 188 -


ŠEV ÍK J., HUDE EK J. 1995: Sí ok ídlí (Insecta: Neuropteroidea: Planipennia) Slezska a severní Moravy – p ehled dosavadních znalostí, as. Slez. Muz. Opava (A), 44: 141-156 ŠEV ÍK L. 2001: Zm ny ve využití krmítka vlivem klimatických faktor , Bakalá ská práce, Ms., 43 s. + 8 stran p íloh (zimní avifauna v obci Jabl nka), P F UP Olomouc ŠIKULA J. A KOL. 1977: Studium problematiky životního prost edí prost edí z parazitologického hlediska, Ms., 160 s., Okresní hygienická stanice Vsetín ŠIM ÍKOVÁ L. 1985: Floristická studie vybraného území v okolí Valašského Mezi í, Ms. Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno ŠIVIC F. 1926: Údolní p ehrada na Byst ce, Rybá ský v stník, 6 ŠKUBAL R. 1997: Ch iby – Etnografická studie, Brno ŠMARDA F. 1962: K ekologii muchom rky hlízovité, es. Mykol., Praha, 16: 71-82 ŠNAJDARA P. 1991: Podmínky zachování tesa íka alpského na moravské stran Bílých Karpat, Bílé Karpaty, 8, s. 14-15 ŠOURKOVÁ M. 1978: Linikolní plevel Silene cretica subsp. annulata v eskoslovensku, Preslia, Praha, 50:93–95 ŠPINAR Z. A KOL. 1965: Systematická paleontologie bezobratlých, Academia SAV, Praha Š ÁHLAVSKÝ F. 1998: Štírci (Pseudoscorpiones) ze stromových dutin v Praze, In: Abstrakta referát z konference – Zoologické dny Brno 1998 ŠTEFÁNEK J., PECHOVÁ L. 2002: Výskyt obojživelník a plaz v n kterých oblastech jihovýchodní Moravy, Sborník P írodov dného klubu v Uh. Hradišti, 7: 295-312 Š PÁNEK J., PECHOVÁ L. 2001: Výskyt obojživelník a plaz v n kterých oblastech jihovýchodní Moravy Š PÁNEK J., PECHOVÁ L. 2003: ísp vek k výskytu obojživelník v uherskohradiš ské ásti Ch ib Š PÁNEK J., PECHOVÁ L. 2003: Zpráva o výskytu vstava ovitých (Orchidaceae) v Uherskohradiš ské ásti Ch ib Š RBA O. 1955: Korýši z potok v okolí Byst ské p ehrady, P írodov d. sborník Ostravského kraje. Ro . XVI, s. 51–55 ŠULGAN M. 2000: Orchideje Rožnova a blízkého okolí, Ms. 100 s., Sout žní práce SO Gymnázium Rožnov p. R. Dep. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. ŠVÁBENICKÁ L. ET AL. 1997: Stratigraphy of Cretaceous sediments of the Magura Flysch in the Moravia (Czech republic), Geo. Carpatica, 48, 3, 179–191 ŠVÁBENICKÁ L., KREJ Í O. 1997: K biostratigrafii svrchního eocénu (vápnitý nanoplankton) vsetínských vrstev zlínského souvrství na listu Vsetín, Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1996: 44-46 Brno ŠVANDA P. 1926: Vegeta ní pom ry vsatských Javorník , Ms., 93 s., Dep. inL Knih. Kat. botaniky ír. Fak. MU Brno ŠVEC J. 1960: ísp vek k poznání benthické fauny Vsetínské Be vy. P íroda jihovýchodní Moravy, P írodov decký sborník I., s. 187–210. OM JV Moravy v Gottwaldov ŠVEHLÍK R. 2002: trná eroze na jihovýchodní Morav v obrazech, Sborník p írodov dného klubu v Uherském Hradišti, 2002, P írodov dný klub v Uherském Hradišti a Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlín TAJOVSKÝ K. 1992: Leptoiulus marcomannius Verhoeff, 1913 – nový druh mnohonožky (Diplopoda) pro Moravu a Slezsko, as. Slez. mus. Opava (A), 41: 159-165 TLUSTÁK V. 1975: Syntaxonomický p ehled travinných spole enstev Bílých Karpat, Preslia Praha, 47 TLUSTÁK V. 1994: Vzpomínky na Stanislava Sta ka, Veronica, Brno, 8/1:24-25 TLUSTÁK V., JONGEPIEROVÁ-HLOBILOVÁ I. 1990: Orchideje Bílých Karpat, Krajské vlastiv dné muzeum v Olomouci, 127 pp. TOMAN A. 1998: Program na ochranu vydry ní (Lutra lutra) v eské republice, in: Otáhal I., Plesník J. (eds.): Záchranné programy živo ich v eské republice, ZO SOP Nový Ji ín – Stanice pro záchranu živo ich Bartošovice n. M.: 112-120

- 189 -


TOMÁŠEK J. 1967: ísp vek ke kv ten jihovýchodní Moravy, Zpr. s. bot. spole ., Praha, 2: 121–122 TOMÁŠEK J. 1977: ísp vek ke kv ten východní a jihovýchodní Moravy IV, Zpr. s. bot. spole ., Praha, 12:35–43 TOMÁŠEK J. 1979: ísp vek ke kv ten Javorník , Zpr. s. bot. spole ., Praha, 14:117–142 TRÁVNÍ EK J. 1984: Floristická studie jižní ásti Ve ovických vrch , Ms., 157 s., Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno TRÁVNÍ EK B., CHYTIL P., LUSTYK P. 1994: Poznámky k rozší ení Petasites kablikianus Tausch ex Berchtold v Moravskoslezských Beskydech, Podbeskydské pahorkatin a slovenských Karpatech, as. Slez. Muz., Opava, 43: 205-210 TRÁVNÍ EK B., LUSTYK P. 1996: kolik nových lokalit pampelišek ze sekce Celtica na Morav , Zpr. es. Bot. Spole ., Praha, 31: 133-136 TRÁVNÍ EK D.: Faunistické zprávy z Moravy–4 (Coleoptera: Dytiscidae, Hydrochidae, Hydrophilidae, Buprestidae, Meloidae), Sborník P írodov dného klubu v Uh. Hradišti, 2: 133134 TREZNER J. 1998: Vzácná teplomilná kutilka (Hymenoptera, Sphecidae) Sceliphron destillatrium (Illiger, 1807) ve Vsetín , Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP ULI NÝ J. 1896: ísp vek k poznání plž na Morav , XIX. Program c. k. Státního gymnasia v T ebí i, T ebí , 62 s. (Mollusca: 3-24) UNAR J. 1993: Hlavní podmínky a p edpoklady revitalizace vodních tok v povodí Kyjovky URBACH J. 1993: Výskyt ryb a dalších vodních živo ich v okolí Vsetína (podklady za období 1962 – 1992), Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP VÁCLAVÍK J. 1999: Památné stromy na Valašsku: Kobzova lípa, Valašsko, 2: 24 VACHALA A. 1973: K výskytu d evokazných hub v okolí Vsetína, Ms., Maturitní práce, Gymnázium Vsetín VALA V. 1967: Motýlí lokality v Bílých Karpatech, Ochrana p írody, 22, s. 125-127 VÁLEK J. 1969: K poznání benthické fauny eky Be vy v úseku Valašské Mezi í s ohledem na istotu vody, Ms., 83 s., Diplomová práce, P ír. Fak. UJEP Brno VÁLEK J. 1994: Zpráva a stanoviska k situaci na vodárenské nádrži Stanovnice a innosti Valašských lesotechnických meliorací, a.s. v povodí, VaK Vsetín, a.s., Ms., 6 s. VÁLEK J. 1995: Nádrž Stanovnice a úpravna vody Karolinka: Soustava a fenomén, Sborník Pitná voda z údolních nádrží, Tábor: 361-366 VÁLEK J. 1998: Vliv povodn na vodárenskou soustavu nádrž Stanovnice – úpravna vody Karolinka, Sborník Aktuální otázky vodárenské biologie, Praha: 154-157 VÁLEK J., DANIŠ P. 1999: Makrozoobentos povodí Stanovnice, Sborník Aktuální otázky vodárenské biologie, Praha, 5 s. VÁLEK J., JANÍK V., DOLANSKÝ J. 1997: Nádrž Stanovnice a úpravna vody Karolinka za povodn , SOVAK 6/10: 9-13 VALCHÁ Z. 1998: Historické údaje o výskytu n kterých význa jších druzích motýl ve Vsetín a okolí, Ms., 3 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP VALOUŠEK B. 1926: Geologická exkurse na Pavlovské vrchy u Mikulova, P íroda, 19, . 10, s. 275-283 VALTER J. 1925: Poslední zbytky velkých šelem v Bílých Karpatech, Zahrada Moravy II., . 5 VAN K J. 1967: Spole enstva paní ník (Acarina: Oribatoidea) smrkového lesa, Záv re ná zpráva výzkumného úkolu . II-5-6-29 SPZV, VŠZ Praha, 45 s. VAN K J. 1974: Zm ny vyvolané pr myslovými imisemi ve spole enstvech pancí ník (Acarina:Oribatoidea) p d smrkových les , Quest. Geobiol., 14: 35-116 VAN K J. 1975: etenuškovití v Severomoravském kraji, Entomologický zpravodaj, OstravaPoruba, 5(4): 3-10 VAN K J. 1980: rovití (Noctuidae, Lepidoptera) v Severomoravském kraji, Entomologický zpravodaj, Ostrava-Poruba, 10: 97-115 VAN K J. 1981: Pí alky (Geometridae) v Severomoravském kraji, Entomologický zpravodaj, Ostrava-Poruba, 11: 82-95

- 190 -


V

HARA J. 1970: The taxonomy and faunistics of the Czechoslovakian species of the order Megaloptera, Acta Ent., Bohemoslov., 67: 133-141 V HARA J. 1995: Recent distribution of flat-footed flies (Diptera: Opetiidae and Platypezidae) in the Czech and Slovka Republics, with a revised check-list and species quality indexing, as. Slez. Muz. Opava (A), 44: 43-61 V KOVÁ H. 1995: Diplomová práce - Obojživelníci a plazi mrtvých ramen eky Moravy na území okresu Uherské Hradišt , Univerzita Palackého Olomouc VAŠÍ EK Z. 1971: Zpráva o výsledcích paleontologických výzkum ve spodní k íd západní ásti slezské jednotky v Moravskoslezských Beskydách, Sborník v d. prací VŠB v ostrav , ada hornicko-geologická, 16, 1969, 3: 121-143, Ostrava VAŠÍ EK Z. 1981: Svrchnoalpští amoniti z nejvyšší ásti hradiš ských vrstev (slezská jednotka), Sborník v deckých prací VŠB v Ostrav , ada hornicko-geologická, 2, 25: 193-203 Ostrava VELÍSEK V. 1962: Nová lokalita prhy arniky (Arnica montana L.) na Morav , as. Slez. Muz., Opava, A, 11:127-132 VOJTEK M. 1997: Hodnocení stavu lužního lesa v niv eky Moravy v oblasti mezi Uherským Hradišt m a Uherským Ostrohem, Diplomová práce VONDRÁKOVÁ B. 1974: Floristické pom ry pramenné oblasti Rožnovské (Dolní) Be vy, Ms., 140 s., Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. MU Brno VOND EJC J. 1993: Zpráva z pr zkumu brouk na Hradisku u Rožnova p. R., Ms., 5 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP VOND EJC J. 1997: edb žná zpráva z pr zkumu brouk v lokalit Losový u Huslenek, Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP W AGNER J. 1990: Pseudokrasové jeskyn Moravskoslezských Beskyd jako významná zimovišt netopýr (Chiroptera), Sborník referát ze IV. Sympozia o pseudokrasu s mezinárodní ú asní, Podolánky v Beskydách: 125-131 W AGNER J. A KOL. 1990: Jeskyn Moravskoslezských Beskyd a okolí, Knihovna SS sv. 17, Praha, 1-131 s W ENZL J. 1993: Ch iby - zpráva o ekologické situaci, Veronica, Brno 7/1: 22-26, 4 photo W ERNEROVÁ A. 1958: Fauna vážek nejbližšího okolí Uh. Hradišt , Sborník vysoké školy pedagogické, str. 205-238 W IM TALOVÁ B. 1984: Ochrana p írody v Jihomoravském kraji, svazek 3, MZCHÚ, Státní v decká knihovna, Brno W OZNICA L. 1977: Engeneering geological investigations of the Karolinka reservoir Landslide, in: Geotest and logical-gedetical service of the occasion of the I.A.E.G. Symposium Landslides and other mass movements, September 1977, Prague: 51-63 ZÁDRAPA R. 1981: Rozší ení uhýka obecného (Lanius collurio L.) na Vsetínsku, Ms., Sout žní práce NSV, Gymnázium Vsetín ZÁDRAPA R. 1984: ísp vek k rozboru ornitocenózy jedlobukového pralesa Kutaný v hnízdní dob let 1981-1983, Ms., Sout žní práce SO , Gymnázium Vsetín ZAHRÁDKA J. 1993: Hydrobiologické hodnocení jakosti vody a struktury makrozoobentosu potoka Ratibo ka a Vsetínské Be vy, Ms., 6 s., Brno, Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP ZAHRADNÍK J. 1892-93: Analytické tabulky, Krom íž ZAHRADNÍK J. 1995: Sternorrhyncha: Aleyrodinea, Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 92: 185-187 ZAHRADNÍK J., ROZKOŠNÝ R. 1995: Sternorrhyncha: Coccinea, Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol. 92: 201-206 ZAJÍ EK R., VLAŠÍN M. 1992: Návrat bobr , EkoCentrum, Brno ZAJONC I. 1957: Nové poznatky o deš ovkách Beskyd (Oligochatea – Lumbricidae), P írodov dný sborník Ostravského kraje, 18: 161-168 ZAJONC I. 1960: K poznání žížal (Lumbricidae) povodí Ostravice a Dolní Be vy, P írodov dný asopis Slezský, XXI, 1: 71-78 ZAPLETAL K. 1931: Geologie moravských Karpat a úval , Sborník vysoké školy techn. v Brn , spis 20

- 191 -


ZAPLETAL K. 1932: Geologie Vsackých Beskyd, Javorník a Bílých Karpat, P íroda XXV, . 5, Brno ZAPLETAL K. 1942: Facies a stavba v moravských Karpatech, úvalech a okolí, Zprávy geologického ústavu pro echy a Moravu, ro . XVII, Praha ZAPLETAL K. 1950: Dnešní stav geologie moravskoslezských Karpat a úval , Spisy p ír. fak. MU, 9-10, Brno ZÁRUBA P. 1996: Zpráva o výsledcích pr zkumu výskytu melák (Bombus spp.) v katastrech kolika obcí v okrese Vsetín (Kele sko – Valašské Mezi í), Ms., 2 s., Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP ZÁRUBA Q. 1922-1923: Studie o sesuvných terénech na Vsatsku a Valašsku, as. Morav. Mus. Zem., 20-21, s. 170-180, Brno ZATLOUKAL S. 2000: Floristické pom ry jihozápadn od Valašského Mezi í, Ms., Diplomová práce, Dep. in: Knih. Kat. bot. P ír. Fak. UP Olomouc ZAVADIL V. 1998: Problémy v ochran obojživelník a plaz v eské republice, In: Otáhal I., Plesník J. (eds.): Záchranné programy živo ich v eské republice, ZO SOP Nový Ji ín – Stanice pro záchranu živo ich Bartošovice n. M.: 60-63 ZAVADIL V. 2000: Rozší ení olka karpatského (Triturus montandoni) v eské republice se zam ením na Karpaty, s. Slez. Muz. Opava (A), 49: 7-16 ZELINKA M. 1952: Hodnocení istoty tekoucích vod podle fauny dna, Výzkumný ústav vodohospodá ský, Brno, úkol 16-07-14 ZELINKA M. 1953: edb žný výzkum jakosti vody p ehrad v povodí Moravy, ást II., Výzkumný ústav vodohospodá ský, laborato e Brno ZICHÁ EK V. 1973: K faunistice n kterých druh Vertebrat vsetínského okresu, PRÁCE Vlastiv dného ústavu Vsetín, 30–44 ZICHÁ EK V. 1974: Faunistika a ekologie drobných zemních savc Vsetínských vrch , Ms., 128 s., Diserta ní práce, P ír. Fak. UJEP Brno ZITEK-ZWYRTEK K. 1971: Czechoslovak species of the family Prychopteridae (Diptera), Acta Ent. Bohemoslov., 68: 416-426 Z INA O. 1986: Kronika kolektivu pracovník Odboru vodního, lesního hospodá ství a zem lství ONV Vsetín (za období 1973-1986), Ms. Dep. in: Okresní archív Vsetín Žárský V. 1976: Perifyton beskydské pramenné stružky se zam ením na Bacillafiophyceae (v katastru Vsetína), Ms., 56 s., Maturitní práce, Gymnasium na Vsetín , Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP ŽÍDEK R. 1978: Hnízd ní uhýka obecného evropského (Lanius colurio L.) v okolí Vsetína, Ms., 24 s., Sout žní práce NSV, SPŠE Frenštát p. R.

- 192 -

AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA SOU ASNÉHO STAVU A.1 TEXTOVÁ ÁST

Recommend Documents