Ochrana přírody a krajiny v kraji Vysočina Zpravodaj

1

Ročník IV, číslo 1, prosinec 2010

Ochrana přírody a krajiny v kraji Vysočina

Zpravodaj

Obsah: • Úvod • Na aktuální téma • Stručně a krátce • Stalo se • Zajímavosti z Vysočiny • NNO v kraji Vysočina • Rozhovor • Kapitoly k zamyšlení • Seznam připravovaných akcí

str. 1 str. 2–3 str. 4–5 str. 6–10 str. 11–16 str. 17 str. 18–19 str. 20–23 str. 24–25

Vážení čtenáři měření, které umožní sledovat dlouhodobé tendence ve znečištění ovzduší a na základě výsledků přijímat účinná opatření k jeho snižování. Novým projektem, jehož přípravu jsme zahájili, je měření kvality ovzduší ve 24 lokalitách na území celého kraje. Chceme v něm spolupracovat se Zdravotním ústavem v Ostravě, který by z prostředků OPŽP nakoupil mobilní měřící soupravy a kraj by (podle zájmu spolu s městy) financoval vlastní měření. To by mělo probíhat ve všech větších městech a také ve dvou obcích – jedné plynofikované a druhé s topením pevnými palivy. Zajímá nás rozdíl ve vypouštěných exhalacích, protože z jihlavského měření víme, že právě malá topeniště jsou vedle dopravy největším znečišťovatelem. Obsah vypouštěných škodlivin je o to nebezpečnější, že řada obyvatel používá jako palivo nejen dřevo nebo uhlí, ale bohužel také komunální odpad. A tím se dostáváme k poslední oblasti, z mého pohledu však nejdůležitější – k nakládání s odpady. Věřím, že většina z vás již zaregistrovala, že se kraj ve spolupráci s městy a obcemi intenzivně věnuje přípravě integrovaného systému nakládání s odpady (ISNOV). V uplynulém roce jsme se posunuli o pořádný krok kupředu. Hejtman a starostové 15 obcí s rozšířenou působností podepsali smlouvu o spolupráci při přípravě ISNOVu, svoji práci zahájil řídící výbor. Ten ve výběrovém řízení vybral zhotovitele studie, která odpoví na všechny otázky, které kolem využívání odpadů existují, navrhnou opatření k předcházení vzniku odpadů, zvyšování materiálového využití a také využití biologicky rozložených odpadů a na konci předloží tři ekonomicky a ekologicky nejlepší varianty energetického využití odpadů. Byť vím, že se mnou někteří z vás nebudou souhlasit, trvám na tom (a samozřejmě nejen já, ale především většina odborníků), že bez energetického využití odpadů nejsme schopni plnit závazky vyplývající z plánu odpadového hospodářství a že energetické využití odpadů je ekonomičtější i ekologičtější způsob než ukládání na skládky. Abychom v této citlivé oblasti postupovali co nejotevřeněji vůči občanům a umožnili veřejnou diskuzi, vytvořili jsme na webových stránkách kraje portál ISNOV (http://www.kr-vysocina.cz/isnov.asp), kde zájemci najdou veškeré oficiální dokumenty, články, prezentace a také zde mohou sdělit svůj názor na diskuzním fóru. Vedle toho vznikla při řídícím výboru ISNOVu pracovní skupina, složená z odborníků v oblasti odpadového hospodářství a zástupců ekologických organizací, která bude moci připomínkovat a oponovat jednotlivé etapy zpracování studie integrovaného systému. V případě vašeho zájmu nabízím setkání a diskuzi nad problémy odpadového hospodářství. Závěrem bych chtěl ještě jednou poděkovat za možnost prezentovat zde činnost kraje a krajského úřadu v oblasti životního prostředí a popřát vám v tomto roce hodně úspěchů a radosti při vaší práci ve prospěch čisté, krásné a zdravé Vysočiny.

dovolím si využít nabídky vydavatele, za kterou velmi děkuji, abych vás informoval o aktivitách kraje Vysočina v oblasti životního prostředí v minulém roce. I když rozpočet odboru životního prostředí není ve srovnání s některými jinými kapitolami příliš vysoký, myslím si, že se nám i se skromnými prostředky podařila realizovat řada zajímavých aktivit. Poděkování za to patří i městům, obcím a neziskovým organizacím, které se na řadě z nich podíleli buď finančně, nebo svojí prací. Stejně jako v předchozích letech financoval kraj managment maloplošných chráněných území, který vykonávají neziskovky, družstva nebo soukromé osoby. Vedle toho jsme pokračovali v projektech programu „Biodiverzita“, zahájeného v minulém roce a zaměřeného na revitalizaci nejvíce ohrožených území. V praxi funguje tak, že NNO nebo soukromá osoba (zpravidla vlastník), podají žádost na dotaci z OPŽP a v případě úspěchu kraj dofinancuje žadateli vlastní podíl. Příkladem jsou třeba Laguna u Bohdalova, Fickův rybník nebo údolí Brtničky. Obdobným způsobem se Vysočina podílí také na rekonstrukci záchranné stanice pro handicapované živočichy v Pavlově, která začala na podzim. Pokud vše půjde hladce, budou si Vydrýsek a jeho kamarádi po prázdninách lebedit v nových výbězích. Intenzivní jednání vedeme s AOPK o převodu objektu zdejší vily na kraj nebo přímo o.p.s. Pavlov, aby mohl být podán další projekt i na její rekonstrukci. Pokud se to podaří, vznikne zde zázemí pro rozvoj enviromentálního vzdělávání, které by umožnilo vlastní financování provozu stanice. Za velký úspěch, díky němuž může být Vysočina příkladem většině krajů, považuji nový přístup k alejím okolo silnic. Díky úsilí Arniky, ke kterému jsme se připojili (v případě některých akcí přímo osobně a aktivně), změnila Krajská správa a údržba silnic pod vedením pana ředitele Míky dosavadní postoj a přijala opatření k ochraně alejí i zvýšení bezpečnosti provozu. Obnovila natírání kmenů v blízkosti krajnice reflexní bílou barvou a podala úspěšné projekty do OPŽP, díky nimž provedla dendrologický průzkum a ošetření sedmi alejí. Na legislativním poli se odbor životního prostředí intenzivně věnoval dokončení Strategie ochrany krajinného rázu, která bude účinným nástrojem obrany před živelnou výstavbou větrných elektráren i dalších nadměrných staveb, ohrožujících krásnou tvář vysočiny. Škoda, že podobný nástroj jsme neměli proti fotovoltaickému „boomu“. Dalším dokumentem s dlouhodobým dopadem, zpracovávaným z velké části loni, je Strategie enviromentálního vzdělávání, kterou by zastupitelstvo kraje mělo přijmout v první polovině letošního roku. Věřím, že vnese více systému do aktivit EVVO na Vysočině a umožní i efektivnější využívání prostředků v této oblasti. Životní prostředí ovšem nejsou jen „kytičky a broučci“, ale vše okolo nás. Včetně živlu pro náš život nezbytného – vzduchu. V loňském roce jsme navázali na velký projekt monitorující stav ovzduší v jihlavské průmyslové zóně a společně s městem Jihlava jsme financovali pokračování

Ing. Zdeněk Ryšavý radní kraje Vysočina pro oblast informatiky, územního plánování a životního prostředí 1

Na aktuální téma

Přírodní zahrada Mít doma přírodní zahradu a pečovat o ni přírodě blízkým způsobem, je příspěvkem každého z nás k podpoře biologické rozmanitosti uprostřed měst a obcí. Biologická rozmanitost a rovnováha je nejlepším prostředkem předcházení přemnožení škůdců a nemocí na vaší zahradě a tím i k snazší péči o zahradu. Přírodní zahradu může mít každý a vůbec to není zahrada, za kterou byste se museli stydět a kterou byste museli před svými sousedy a známými obhajovat. Přírodní zahrada neznamená chaos a nepořádek, nechat přírodu dělat si to úplně po svém. Mít přírodní zahradu znamená tvořit a pečovat o zahradu v souladu s přírodou. Utvářet ji k obrazu svému, ale nechat přírodu, ať nám pomůže, ne se s ní o každý výsledek prát. Myšlenka a hnutí přírodních zahrad k nám přichází z Dolního Rakouska, kde Přírodní zahrady (Natur im Garten) mají více jak desetiletou tradici. Nyní díky českorakouskému projektu „Přírodní zahrady bez hranic“ podpořeného Evropskou unií z Regionálního rozvojového fondu a státním rozpočtem ČR přichází tato myšlenka i do České republiky, konkrétně na Vysočinu, Jihočeského a Jihomoravského kraje. Více o projektu na www.prirodnizahrada.eu. Na těchto internetových stránkách naleznete informace nejen o projektu, ale především rady do zahrady, včetně stručného rostlinolékaře a hlavně novinky. Zde se můžete také přihlásit k odběru elektronického informačního bulletinu, který vám pak bude automaticky zasílán.

A jaká jsou kritéria pro přírodní zahradu? Základní kritéria jsou: • Nepoužívat rašelinu – rašelina není přirozeným prvkem v zahradách, její těžba a doprava na dlouhé vzdálenosti značnou měrou poškozují životní prostředí. • Nepoužívat rychle rozpustná minerální hnojiva – snadno dojde k předávkování, zelenina je krásná, ale plná nebezpečných látek, květiny můžeme pak přehnojením rychle zničit, navíc co rostliny hned nevyužijí, se splachuje do povrchových a spodních vod. Nejlepším zdrojem živin pro rostliny je kompost. • Nepoužívat pesticidy – nejen pesticidy, ale i další chemické postřiky na ochranu rostlin. V současné době existuje již řada přípravků na ochranu rostlin na přírodní bázi. Nabídnou vám je v každém dobrém zahradnictví nebo si je snadno můžete vyhledat například na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy – www.srs.cz – Registr přípravků na ochranu rostlin, kde si vyfiltrujete přípravky povolené pro ekologické zemědělství. 2

na a kt uá l n í té m a

Toto jsou tři základní kritéria, která musí každá přírodní zahrada splnit. Další kritéria se týkají prvků na zahradě a péče o zahradu, např. mít na zahradě plané keře, přirozenou louku, divoké porosty, květiny a kvetoucí trvalky, na zalévání využívat dešťovou vodu, sázet smíšené kultury, mulčování, mít vlastní kvalitní kompost atd. Přírodní zahradu můžete mít jen tak a kromě vděčných obyvatel zahrady o tom nemusí nikdo vědět. Nebo můžete dát vědět nám na poradní místo k přírodním zahradám na Vysočině a po návštěvě na místě spojené s konzultací můžeme právě tu vaši zahradu certifikovat jako přírodní zahradu! Kromě plakety, kterou vyvěšením na plot dáte vědět, že zahradničíte v souladu s přírodou, získáte také poradenství a přístup k informacím a materiálům v oblasti přírodních zahrad. V rámci projektu poskytujeme také základní poradenství. Kam

se můžete obrátit? Chaloupky o.p.s., Široká 378, 588 32 Brtnice, e-mail: [email protected], mobilní telefon: 731 440 922. První certifikace přírodních zahrad na Vysočině proběhne v květnu 2011! Již nyní se můžete hlásit na výše uvedených kontaktech. K dispozici máme proškolené poradce, kteří vás po domluvě navštíví (návštěvy plánujeme od dubna, kdy je již na zahradě něco k vidění). Dotazy bez nutnosti návštěvy můžete zaslat kdykoliv. Na www.chaloupky.cz nebo www.ekovysocina.cz naleznete ke stažení materiály k přírodním zahradám, včetně přihlášky zahrady k certifikaci. Za zahrady krásnější a živější! Iveta Machátová koordinátorka projektu pro kraj Vysočina Chaloupky o.p.s.

3

Stručně a krátce

Celostátní kampaň „Setkání s přírodou“ ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice se v roce 2010 poprvé zapojila do celostátní kampaně ČSOP s názvem „ Setkání s přírodou“, která běží již třetím rokem a začíná vždy druhý pátek v červnu a končí následující neděli. Smyslem kampaně ČSOP je umožnit veřejnosti navštívit přírodovědně zajímavá místa v doprovodu zasvěceného průvodce. Zájemci tak mohou v atraktivní době navštívit cenné lokality, vidět vzácné rostliny a živočichy, seznámit se s důvody ochrany vzácných či ohrožených míst a druhů i se smyslem konkrétních ochranářských aktivit. V rámci nultého pilotního ročníku kampaně v červnu 2008 se uskutečnilo 14 akcí po celé republice. První ročník nabídnul již 17 akcí a na loňský 2. ročník kampaně, která se konala ve dnech 11. – 20. června 2010, bylo připraveno 24 akcí pro veřejnost. Akce jsou zdarma přístupné všem zájemcům a není třeba se na ně předem hlásit. Aktuální informace o všech setkáních jsou na: www.setkanisprirodou.cz Kateřina Feikusová Centrum ochrany přírody Chaloupky

Pozemkový spolek Chaloupky byl akreditován Národní radou pozemkových spolků dne 6.3.2008 a funguje při ZO ČSOP Kněžice na Třebíčsku, Jihlavsku, Velkomeziříčsku, Žďársku, Dačicku, Moravskobudějovicku a Znojemsku. Významným impulzem pro rozvoj pozemkového spolku bylo založení Centra ochrany přírody Chaloupky – odborného pracoviště při ZO ČSOP Kněžice v roce 2009. Personální kapacita umožnila intenzivnější vyhledávání významných přírodně cenných území i drobnějších lokalit, vlastní provádění kvalitních průzkumů, následné efektivnější jednání s vlastníky (např. obce, soukromí vlastníci, Lesy ČR, s.p., Pozemkový fond ČR) a v neposlední řadě lepší zázemí pro praktickou péči a celkové vedení pozemkového spolku. V roce 2009 byla Pozemkovým spolkem úspěšně vykoupena první významná lokalita v obci Štěměchy. V současné době pečuje Pozemkový spolek Chaloupky o 1,75 ha vlastních pozemků, 9 ha pronajatých pozemků a získalo souhlasy vlastníků na 28,8 ha pozemků na přírodně cenných nechráněných lokalitách. Kromě 1,75 ha přírodně cenné lokality ve Štěměchách vlastní ZO ČSOP Kněžice zhruba 14 ha z přírodního hlediska nezajímavých pozemků (dříve intenzivně obhospodařované louky a pole), které se nacházejí většinou v okolí střediska ekologické výchovy Chaloupky. Na 5 ha těchto pozemků vybudovala ZO ČSOP Kněžice na jaře 2009 pastviny a zahájila tak svou zemědělská činnost, jejímž cílem je co nejdříve fungovat v režimu ekologického zemědělství a poskytovat zázemí pro praktické ochranářské činnosti ZO ČSOP Kněžice včetně Pozemkového spolku Chaloupky. ČSOP Kněžice je vlastníkem menšího stáda ovcí plemene Cigaja, se kterým svépomocí zajišťuje pastvu na chráněných i nechráněných územích na pomezí Třebíčska a Jihlavska. Kateřina Feikusová Centrum ochrany přírody Chaloupky

Pozemkový spolek Chaloupky, snaha zachovat krajinu pestrou Tento název nese nová publikace ZO ČSOP Kněžice, která vznikla v rámci „Rozvojového projektu Pozemkového spolku Chaloupky pro rok 2010“ z programu Místo pro přírodu Českého svazu ochránců přírody. Tato barevná brožura formátu A5 popisuje na 40 stranách aktivity Pozemkového spolku Chaloupky a bude sloužit k propagaci praktické ochrany přírody na veřejnosti, při jednáních s vlastníky, obcemi a krajem. Publikace je neprodejná, distribuci bude zajišťovat ZO ČSOP Kněžice vlastnoručně. Pro zájemce je k dispozici na www.csopknezice.cz v sekci Praktická péče.

4

stru č n ě a k r á tc e

Strom hrdina roste v Mladých Bříštích u Humpolce

Naše národní stromy patří mezi dlouhověké, ale často potřebují pomoc odborným ošetřením a především zájmem lidí. V případě, že se jim obojího nedostává, je třeba jen padání suchých větví z jinak zdravého stromu důvodem pro jeho pokácení a krásných starých stromů tak na Vysočině rychle ubývá. Pavel Koubek sdružení Zelené srdce

V centru obce Mladé Bříště u Humpolce roste lípa malolistá, která v celostátní anketě Strom roku 2010 získala čestný titul Strom hrdina. Titul uděluje porota ankety, kterou již po deváté pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stromům, které ohrožuje, nebo ohrožovala lidská činnost. Když jsme se v roce 2008 dozvěděli, že se z bezpečnostních důvodů uvažuje o kácení dvou lip v centru obce, přihlásili jsme se do správního řízení a požádali obecní úřad, aby o takto dominantních stromech rozhodl na základě odborného dendrologického posudku. Posudek byl vypracován až po odvolání ke krajskému úřadu, ale dal občanskému sdružení částečně za pravdu. Doporučil pokácet ze zdravotních a bezpečnostních důvodů jen jednu lípu a druhou odborně ošetřit a zachovat. K našemu velkému překvapení se s podzimem roku 2009 lípa nedočkala ošetření, ale bylo zahájeno nové správní řízení na její pokácení, které jsme na základě odborného posudku zastavili a lípa dál roste na svém místě. Snahu o záchranu stromu jsme se rozhodli podpořit návrhem do ankety Strom roku 2010. Mezi dvanáct finalistů lípa nepostoupila a Vysočinu zastupoval Velký javor z Věstoňovic u Třebíče, ale titul Strom hrdina snad přispěje k tomu, že nebude třetí správní řízení a strom se dočká i potřebného ošetření.

Patří do krajiny

Krajina Vysočiny má jedno velké bohatství také v množství drobných památek, které jsou po ní rozesety. Říká se, že cca na každém čtverečním kilometru stojí nebo stával křížek, Boží muka či kaplička. V současné době se u nich moc lidí k modlitbě nezastavuje, ale určitě do krajiny patří a dotvářejí její kulturní a duchovní rozměr. V minulosti se na Vysočině stavěly na znamení křesťanské víry, či na místech kde někdo zahynul, či se naopak zachránil při nějaké nehodě a nebo jako poděkování za dobrou úrodu na polích. Za minulého režimu muselo mnoho těchto památek ustoupit kolektivizaci zemědělství a i když se po revoluci některé opravili, stále jich spousta na obnovu čeká. V polích nedaleko Zachotína u Pelhřimova se v roce 2010 podařilo sdružení Zelené srdce obnovit další dva zapomenuté kříže. Jednalo se o kříže, které v minulosti někdo úmyslně, či neúmyslně poškodil a zůstaly z nich jen zapomenuté kamenné podstavce ukryté v kopřivách a části zničených kovových křížů. Nejdříve bylo nutné vyčistit okolí kamenných podstavců a připravit náhradní kovové kříže k upevnění na podstavce. Dnes už obě místa lákají k zastavení, nikoliv k povzdechnutí nad jejich špatným stavem. Sdružení Zelené srdce se drobným památkám věnuje dlouhodobě. Za posledních pět let se nám podařilo obnovit třináct křížů a u dalších jsme provedli drobnou údržbu. U některých památek totiž stačí vyřezat náletové dřeviny, které je ukrývají, někdy je potřeba obnovit nátěr a někdy musí být doplněn náhradní kovový kříž, protože původní byl zničen a zůstal jen kamenný podstavec. Obnovou to však nekončí a o místo je potřeba dál pravidelně pečovat. Nebýt těchto drobných památek, byla by krajina mnohem prázdnější a smutnější a proto si podle nás zaslouží ochranu stejně jako vše živé. Pavel Koubek, sdružení Zelené srdce 5

stalo se Křemešnické studánky V podvečer 22. července 2010 se na Křemešníku u Pelhřimova sešlo cca 40 poutníků na procházku kolem studánek. Putování začalo prohlídkou výstavy o studánkách a potom už jsme navštívili studánky U buku, Zázračnou studánku, Stříbrnou studánku a studánku U Ivanin. Vyprávělo se nejen o minulosti, ale i současnosti těchto studánek. Křemešnické studánky pořádalo sdružení Zelené srdce a uskutečnily v rámci Festivalu řemesel a vyznání na Greenway, který již sedmým rokem pořádá občanské sdružení Na dobrých cestách. Pavel Koubek sdružení Zelené srdce

jejich hlasu, na kterou reagují. Vzhledem k tomu, že se jedná o výpravu za volně žijícími sovami, tak samozřejmě není dopředu dané, jaká setkání účastníky čekají a právě i v tom je kouzlo noční výpravy. V roce 2010 se setkání podařilo. Povídal si s námi puštík obecný a proti hvězdnaté obloze bylo možné zahlédnout i jeho siluetu. Jestli vás tato akce zaujala, můžete se s námi na Křemešník vydat opět první sobotu v březnu v roce 2011. Podrobnější informace včas na www.zelenesrdce.blog.cz. Pavel Koubek sdružení Zelené srdce

Soutok studánek Vysočiny Do Pelhřimova symbolicky přiteklo 22. března 2010 u příležitosti Dne vody čtyřicet studánek, aby se staly součástí projektu Soutok vod planety Země realizovaného agenturou Dobrý den. Do říčky Bělé přiteklo obřím trychtýřem od roku 2005 skoro 700 vzorků vody z celého světa, ale studánek z Vysočiny mnoho zastoupeno nebylo a tak jsme se to rozhodli změnit. Hlavním důvodem je však fakt, že čistá voda se stává nejen u nás, ale v celém světě stále větší vzácností a studánky a prameny jsou symbolem čistoty vody. Chceme především upozornit na to, že čisté studánky se stávají i na Vysočině stále větším pokladem a všechny je budeme v budoucnu potřebovat. Kromě nezájmu lidí a nešetrného hospodaření je ohrožuje především všudy přítomné chemické znečištění a pouze ze studánek v hlubokých lesích se lze zatím napít bez obav. V soutoku studánek jsou zastoupeny studánky lesní i polní, zázračné pramenící pod kapličkami a i ty, o které se nikdo nestará. Studánky do Pelhřimova přitekly z okresů Pelhřimov, Havlíčkův Brod a Jihlava a na jejich shromáždění se kromě Zeleného srdce podílely i organizace Českého svazu ochránců přírody Margarita z Jihlavy a Klubu českých turistů ze Senožat a další jednotlivci. Občanské sdružení Zelené srdce se ochraně studánek na Vysočině věnuje dlouhodobě. Od roku 2002 se nám podařilo obnovit 16 zapomenutých studánek, o které se snažíme nadále pečovat, ale stále je tu mnoho dalších, které na pomoc čekají. Možná i tato akce přispěla k tomu, že se to změní. Na Soutok studánek navázala slavnost Otvírání studánek, která se každoročně koná v Mladých Bříštích u Humpolce u příležitosti Dne Země.

Soví noc na Křemešníku Sovy patří stále mezi tajemné obyvatele naší přírody. Díky jejich skrytému nočnímu životu se s nimi ve volné přírodě setkáváme spíše náhodně. Jelikož už tak často nechodíme noční tmou, uniká nám i jejich houkání. Pro všechny zájemce, kteří by se chtěli o těchto královnách noci něco dozvědět a nebo jen zažít něco netradičního, připravilo sdružení Zelené srdce ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou Okresním mysliveckým spolkem Pelhřimov a Stanicí ochrany fauny Pavlov ojedinělou akci nazvanou Soví noc, která se uskutečnila 6. března 2010. V letošním roce akce začala již odpoledne v budově Okresního mysliveckého spolku v Pelhřimově přednáškou o životě a ochraně našich sov doplněnou promítáním. Zejména děti zaujal konec přednášky, kdy se bylo možné setkat se živými sovami ze Stanice ochrany fauny. Po setmění se asi 20 zájemců vydala v mrazivé noci do okolí Křemešníku a naslouchali jsme sovímu houkání. Sovy jsme také lákali na magnetofonovou nahrávku

Pavel Koubek sdružení Zelené srdce 6

sta l o se

Královna studánek Vysočiny roku 2010 a největší studánkář

a Halabrunka u Hladova. Na dalších místech skončily studánka Eliška /Vysoký kámen u Jihlavy/, V Šráfu /pod Javořicí/, Na Ferdinandových proudech /Černé lesy u Brtnice/, Kozlova na Čejkovně /Lhotka/ a U Cikánky /Polná/. Vítězná studánka leží od nepaměti na přístupném místě, je důstojně zastřešená odbornou firmou, podle pověsti má uzdravující mírně radioaktivní vodu podobnou složení pramenů na vrchu Křemešník a je známá, oblíbená a navštěvována. Na její slavnostním otevření v minulém roce přišla celá stovka zájemců. Druhá studánka byla zvelebena díky péči starosty Obecního úřadu Kalhov a odborné firmy, úpravu třetí zajistily Lesy ČR. Čestným uznáním za úpravu byly oceněny studánky Sv. Huberta a Kozlova studánka u Lhotky, a to za desítky hodin odpracovaných při jejich úpravách dobrovolníky. Prvních pět získalo diplomy a knižní dárky. Porota zároveň poděkovala všem, kteří se o úpravy a čištění studánek starají. Na tomto setkání měl Karel Holub ještě mnoho plánů na další mapování studánek, péči o ně a jejich propagaci nejen v médiích, ale i formou vycházek a studánkových pochodů. Když jsme se loučili, netušil jsem, že je to pro mne setkání poslední. Na konci října přišla smutná zpráva, že se Karel Holub vydal na cestu k nebeské studánce. Nejen u studánek bude moc chybět, a já věřím, že se na nás dívá a jeho studánky nezůstanou opuštěné. Pavel Koubek sdružení Zelené srdce

V červnu roku 2010 vyhlásila ZO ČSOP Jihlava a sdružení Zelené srdce IV. ročník ankety Studánka Vysočiny roku 2010. Koordinace se ujal největší znalec studánek na okrese Jihlava pan Karel Holub. V úterý 7. září jsme sešli v prostorech Krajského úřadu Vysočina abychom z došlých návrhů

vybrali vítěznou Královnu studánek 2010. V porotě zasedli zástupci ČSOP ZO Jihlava a občanského sdružení Zelené srdce, dále Klubu českých turistů, Oldskautů, iniciativy Obnovme studánky z Luk nad Jihlavou a veřejnosti z Jihlavy a Větrného Jeníkova. Nebylo to jednoduché, ale vítězství si s převahou odnesla Studánka Panny Marie /Svatováclavská/ u Vyskytné nad Jihlavou, která je v péči občanského sdružení Zvony 2007 z Vyskytné n.J.. Na druhém místě skončila Lochova studánka a třetí Zpívající studánka, obě nedaleko Velešova u Větrného Jeníkova. O čtvrté a páté místo se dělí studánka U svatého Huberta /Krokočín, Třebíčsko/

☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺

Péče o drobné zdroje vody V roce 2010 byly aktivity našeho sdružení opět pestré. Na jaře jsme vyčistili studánku Ve vršku u Jetřichovce, která byla oživena již v loňském roce. Na akci se podíleli jak členové ČSOP, tak především MOPíci. 16. 10. 2010 naše sdružení na jarní akci oživování studánek navázalo a vydali jsme se vyčistit a upravit okolí v blízkosti studánky u Velké Rovné. Obě tyto akce byly realizovány za spolupráce se Sdružením Krajina, SEV Mravenec a městem Pacov. Z finanční podpory těchto partnerů bude zajištěn odběr vzorků vody z některých studánek na Pacovsku a vyhotoven rozbor kvality vody, abychom zjistili, zda je voda vhodná k pití a jak se mění její kvalita v závislosti na realizovaných údržbách. Dále jsme navázali spolupráci se souborem Trnávka Pacov, který mimo jiné tancem a zpěvem

probouzí studánky na Pacovsku ze „zimního spánku“. Práce ČSOP Pacov byla mj. letos na jaře 2010 byla prezentována v muzeu Antonína Sovy a v létě na Dni mikroregionů. Lucie Brázdová, ČSOP Pacov

7

sta l o se

Podpora hnízdění ptáků Pokračovali také naše aktivity zaměřené na podporu hnízdění ptáků. V květnu jsme opět symbolicky přivítali probouzející se přírodu v rámci akce „Vítání ptačího zpěvu“. Tuto ornitologickou vycházku, doprovázenou výkladem o životě ptáků a ukázkou jejich kroužkování, pořádáme již tradičně společně s kolegy z ČSOP Sezimovo Ústí, kteří jsou v tomto směru zkušenými odborníky. Abychom neskončili pouze u podpory symbolické a pomohli opeřencům také prakticky, zapojili jsme se do Národního programu ČSOP „Ochrana biodiverzity“, podporovaného Ministerstvem životního prostředí a Lesy ČR s.p.. V rámci tohoto programu jsme v loňském a letošním roce vyvěsili dvě stovky ptačích budek v lesích u Hrobské Zahrádky a Oblajovic. Mnoho dalších budek jsme zkontrolovali, vyčistili a případně opravili tak, aby mohly znovu dobře sloužit svým obyvatelům. Smyslem vyvěšování budek je vytvoření hnízdních možností pro ptáky v hospodářských lesích, které jsou velmi chudé na přirozené hnízdní dutiny. Pro ptáky tak zde není dostatek možností pro hnízdění a klesá jejich početnost. S úbytkem ptáků dochází k narušování přírodní rovnováhy, což se projevuje zhoršováním zdravotního stavu porostů. Hnízdění ptáků v lesích je tak společným cílem lesníků i ochránců přírody. Na projektu úzce spolupracujeme s lesní správou LČR v Pelhřimově. Lesní správce, pan Ing. Rudolf Švec, a revírník, pan Ing. Zdeněk Zíka, nám pomohli vybrat nejvhodnější lokality, zajistili budky, poskytli nám lesnické mapy i všechny potřebné instrukce a informace. Do samotných „budkařských“ prací, se kromě ČSOP a MOPíků zapojili i členové dalších pacovských spolků. Mohli jsme se tak spolehnout na orientační smysl zástupců Turistického oddílu mládeže Pacov či využít fyzickou zdatnost několika fotbalistů pacovského Slavoje. Všem zmíněným tímto samozřejmě děkujeme za pomoc. Ve vyvěšování a čištění budek chceme pokračovat i nadále. Jedná se o činnost, která je přínosná pro přírodu a zároveň nás obohacuje o nové vědomosti, dovednosti i zážitky. Michal Kačer, ČSOP Pacov

kuchařce a zdravotnici, které by něco takového nedovolily!! Tábor opět překvapivě rychle utekl, proto nezbývá nic jiného, než poděkovat dětem za jejich účast a také všudypřítomné dobré náladě!! Jiří Jiřík, ČSOP Pacov

Péče o památné stromy Podzimní akce čištění studánek byla doplněna o úpravu okolí památné lípy u Ovčína v k.ú. Velké Rovné. Několikasetletá lípa byla sice v minulosti ošetřena odborným řezem, ale v současné době, kdy došlo k dalším zlomům odumřelých větví a kmen obrostl bezinkami, je třeba věnovat tomuto skvostu Pacovska další péči. ČSOP Pacov se sice stará o dřeviny, ale na odborný zásah v koruně

tak výjimečného stromu si samozřejmě nikdo z nás netroufne. Proto jsme se rozhodli vyčistit aspoň okolí lípy. Kmen byl zastíněný a zarostlý buření. Docházelo k poškozování stromu vlivem vlhkosti, která se zde držela právě kvůli hustému porostu bezu černého a vysokých kopřiv. Odlámané části kosterních větví ležely přímo u kmenu a poskytovaly vhodné prostředí pro rozvoj hub, které by poté mohly poškozovat i kmen lípy. Tyto větve byly odvaleny do bezpečné vzdálenosti od kmene a přeměnily se v přírodní improvizovanou lavičku. Posekané kopřivy byly shrabány a odneseny na hromady, stejně tak jako vyřezané náletové dřeviny. Cedule s upozorněním na památný strom byla znovu ukotvena k novému kůlu. Lokalita kolem památné lípy je zase reprezentativní a upravená, jak si tento letitý pamětník památný strom u Ovčína zaslouží. Pracanti si ještě odskočili s křovinořezem k památnému stromu ve Stříteži, kde bylo třeba udělat podobný zásah jako u lípy na Ovčíně. Lucie Brázdová, ČSOP Pacov

Letní tábor MOP I v letošním roce jsme završili celoroční práci s Mladými ochránci přírody letním táborem. Utekl další rok a pacovští Mopící mají za sebou, letos poprvé delší, desetidenní, letní tábor. Téma našeho táboření vyplynulo z celoročních schůzek, které se týkaly globálních problémů a přírodních katastrof nejen ve světě, ale i u nás v České republice. Vydali jsme se proto do lesů mírného pásu, savany a deštných pralesů. Děti se vžily do rolí zvířat obývajících tyto ekosystémy. Pobyt jim zpříjemňovaly, ale na druhou stranu také ztěžovaly, čtyři přírodní živly. Voda, země, vítr a oheň v podání hlavních vedoucích MOP. Tábor měl velmi nabitý a promyšlený program doplněný o lanové aktivity. Velké díky patří všem, kteří se dobrovolně zúčastnili a pomohli nám při zrealizování her. Program byl nejen fyzicky ale i psychicky náročný, proto by nešel splnit s prázdnými žaludky. Na to jsme vyzráli díky skvělé

Tvorba „Tůní mezi Hamry“ Jednou z realizovaných aktivit vytvořených naší organizací bylo vybudování několika zemních tůní pro obojživelníky. Pro tento projekt jsme se rozhodli s kolegy z Českého svazu ochránců přírody na jaře roku 2008 a vlastní realizace proběhla již v létě toho samého roku. Jednalo se o vytvoření několika jezírek v údolí Trnavy, v katastru obce Bedřichov na p.č. PK 238. Hlavním cílem bylo vybudovat nová stanoviště pro rozmnožování různých druhů obojživelníků, výskyt mokřadních rostlin a živočichů a v neposlední řadě i zvýšit zadržování vody v krajině. Je zřejmé, že následně po vytvoření tůní vy padá lokalita jako měsíční krajina – pustě a nepřirozeně, to se ale postupně mění. Dalším rokem se už vege tace obnovuje a za nějaký čas tůně vypadají přirozeně.

8

sta l o se

aquatica), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), sítina rozkladitá (Juncus effusus), sítina žabí (Juncus bufonius), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), karbinec evropský (Lycopus europaeus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), šejdračka bahenní (Zannichellia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a jiné. Z vodních makrofyt zde můžeme vidět např. blatouch bahenní (Caltha palustris) a leknín bílý (Nymphaea alba). Renáta Švecová, ČSOP Pacov

Dnes, na ploše s trvalým travním porostem o výměře 1,88 ha, je možno vidět vytvořený komplex tůněk s rozmanitým životem tamních obojživelníků a vodního rostlinstva. Z obojživelníků zde byli ihned následujícího roku zjara pozorováni skokani zelení (Rana esculenta), kteří zde byli viděni i letošní rok, společně s rosničkou zelenou (Hyla arborea) a čolkem obecným (Triturus vulgaris). Nádrže byly také ihned osídleny bohatými společenstvy bezobratlých. Můžeme jmenovat vážky, jepice, pošvatky, chrostíky, ploštice (vodoměrka, bruslařka), dvoukřídlé a mnoho dalších. Pokud se zaměříme na vegetaci nově vzniklých tůní, můžeme hovořit o značném vývoji rostlin, jak v litorálním pásmu, tak i vodních makrofyt a řas. Z litorální vegetace se zde vyskytují např. žábník jitrocelový (Alisma plantago-

Údržby výsadeb V roce 2010, stejně jako v předchozích letech, realizoval ČSOP Pacov údržby výsadeb stromů z dotačního programu PPK, které se nacházejí na území katastru města Pacov, nebo jeho místních částí. Jedná se tedy o cesty v okolí Pacova, Zhoře, Velké Rovné, Jetřichovce a Bedřichova. V rámci této činnosti se provádí kosení porostu kolem stromů a keřů, prostříhání (vyvětvení) koruny stromů, nátěr proti okusu, úprava obalu stromů a případně dosazení uhynulých dřevin. Údržby byly financovány městem Pacov a byly dokončeny do 30. listopadu 2010. Filip Kačer, ČSOP Pacov

☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺

Třetí ročník odborného semináře na Chaloupkách Ve Středisku pro vzdělávání a výchovu v přírodě Chaloupky (Kněžice) se ve dnech 21. – 22. 1. 2010 uskutečnil již 3. ročník pracovního semináře pořádaného Centrem ochrany přírody při ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice s názvem „Praktické zkušenosti v ochraně přírody – nové trendy a výhledy“ zaměřeného letos na ochranu mokřadů. Tradiční seminář je zaměřen na výměnu zkušeností z praktické péče o drobné přírodně cenné lokality na Vysočině, v Jihočeském a Jihomoravském kraji. Seminář byl jako každoročně určen pro odborné pracovníky veřejné správy, samosprávy, AOPK ČR a nestátních nevládních organizací. Každým rokem pestřejší program začal ve čtvrtek 21. 1. 2010 v 10 hodin v přednáškovém sále střediska. Účastníci vyslechli 15 příspěvků z úst předních odborníků nestátních nevládních organizací či vědeckých institucí. Příspěvky byly věnovány především roli mokřadů v krajině, revitalizacím, mokřadní fauně a flóře a byly doplněny praktickými zkušenostmi přednášejících. V pátek 22.1.2010 proběhla od 8:30 hodin diskuse k tématům z předchozího dne a k poledni byl seminář ukončen. Kateřina Feikusová Centrum ochrany přírody Chaloupky

dobrovolníků ze všech koutů České republiky, aby společně bydleli, stravovali se, pracovali a bavili se. První týden se vstává v půl páté ráno, dokud se orosená nepolehlá tráva dobře kosí, aby se v devět hodin zasedlo k chutné snídani. Program v průběhu dne se přizpůsobuje počasí. Tráva se rozhazuje, obrací, suší, seno se pak kopí, nakládá a odváží mimo chráněná území. Večery jsou zpestřeny kulturním programem nebo rukodělnou činností. Dobrovolníkům hradí ZO ČSOP Kněžice stravu a ubytování a proplácí jízdné po ČR při minimální délce pobytu 3 dny. Poslední 4 roky se Kosení účastní pravidelně také zahraniční dobrovolníci, loni např. až z Jižní Koreje nebo Španělska. Předchozí praxe v ručním kosení není nutná. Kosení slouží jako kvalitní kurz pro začátečníky, stejně jako společný trénink zdatnějších „kosáků“. Nutno je přivézt si jen terénní oblečení na práci, slaměný klobouk či šátek, dobré holínky a pláštěnku. Pracovní nářadí i ochranné pomůcky jako repelenty či rukavice zajišťuje ZO ČSOP Kněžice. Kateřina Feikusová Centrum ochrany přírody Chaloupky

Kosení 2010 Každé léto v červenci již 26 let pořádá ZO ČSOP Kněžice a Chaloupky o.p.s. dvoutýdenní dobrovolnickou akci s náz vem Kosení. V roce 2010 se poprvé nekonala na Středisku ekologické výchovy Chaloupky, nýbrž v nově vznikajícím Centru ochrany přírody Chaloupky v Zašovicích 13. Již tradičně se průběžně od 18. – 31. 7. 2010 sjede až 40 9

sta l o se

bude reprezentovat kraj Vysočina v národním kole soutěže, které proběhne v květnu příštího roku. Na závěr celé soutěže byla připravena exkurze na Stvořidla na řece Sázavě. Akce byla podpořena Krajem Vysočina, Sdružením MOP ČSOP Praha. Lesy ČR, s.p. a ze společného programu MŽP a MŠMT administrovaného SSEV Pavučina a ČSOP - Národní síť environmentálního vzdělávání, výchov a osvěty. Iveta Machátová předsedkyně ZO ČSOP Kněžice

Krajské kolo sedmého ročníku ekologické olympiády je za námi Sedmý ročník středoškolské soutěže Ekologická olympiáda zavítal ve dnech 13. – 15. října 2010 na Humpolecko do okolí obce Kaliště. Celkem 36 soutěžících rozdělených do 12 týmů ze sedmi různých škol kraje Vysočina, ale i Jihomoravského kraje prověřilo své nejen biologické znalosti. „Jako ústřední téma celé soutěže jsme vybrali Biodiverzitu, u příležitosti celosvětového roku Biodivezity. Soutěžní týmy si vylosovaly určitý biotop, který podrobně prozkoumali a to nejen z hlediska biodiverzity. Nabádali jsme je také, aby zhodnotili i estetickou hodnotu daného stanoviště a jeho zapojení do kulturní krajiny, jak se bude dané území vyvíjet dál apod.“ uvedl odborný vedoucí soutěží ing. Martin Kříž ze střediska Chaloupky. Praktickému úkolu předcházel tradičně písemný test a poznávačky rostlin a živočichů. V rámci praktického úkolů soutěžní družstva zkoumala např. křoviny, pastviny, lesy, potoky, rybníky, ruderální stanoviště, pole, cesty, ale také intravilány obcí. Kromě podrobného popisu stanoviště po zoologické a botanické stránce měli pořídit fotografickou dokumentaci stanoviště a navíc přinést a naaranžovat kytici z typických květin, křovin a stromů daného území. Své poznatky z daného území soutěžní družstva obhajovala před odbornou komisí, ve které zasedl místní revírník Martin Bakeš jako zástupce Lesů ČR, s.p. z Lesní správy Ledeč nad Sázavou, ing. Václav Křivan z ČSOP Kněžice, pan Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce, RNDr. Iva Suchá ze střediska Chaloupky a Michaela Zemková, studentka Přírodovědecké fakulty UK Praha. „Úroveň výstupů jednotlivých družstev byla samozřejmě různá, ale celkově lze hodnotit obhajoby velmi dobře a bylo pro nás velkým potěšením v komisi zasednout. Je opravdu znát, že jde o mladé lidi se zájmem o přírodu a přírodní vědy,“ uvedl Václav Křivan. Se zadanými úkoly si nejlépe poradilo vítězné družstvo z Gymnázia Pelhřimov, na druhém místě skončilo družstvo ze SOŠ zahradnické a SOU Rajhrad a na třetím místě se umístilo družstvo z FARMEKO Jihlava. Vítězné družstvo

Konference Biodiverzita Vysočiny 2010 Dne 8.12.2010 se v kongresovém sále Krajského úřadu kraje Vysočina v Jihlavě konala celodenní odborná konference „Biodiverzita Vysočiny 2010“. ZO ČSOP Kněžice zorganizovalo tuto konferenci společně s kolegy z Muzea Vysočiny Jihlava při příležitosti Mezinárodního roku biodiverzity v rámci našeho projektu „Podpora biodiverzity na Českomoravské vrchovině“ financovaného SFŽP a MŽP. Konference se konala pod záštitou Zdeňka Ryšavého, radního pro oblast informatiky, životního prostředí a územního plánování. Konference se zúčastnilo téměř 70 odborníků především z kraje Vysočina, ale také zástupci z kraje Jihočeského a Jihomoravského. Jednalo se především o pracovníky odborů životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, zástupce nestátních neziskových organizací zaměřených na ochranu přírody, muzeí, správ chráněných území či výzkumných ústavů. Celkem 13 příspěvků bylo zaměřeno na významné nálezy vzácných druhů rostlin a živočichů, výsledky botanických a zoologických průzkumů, prezentaci výjimečných chráněných i nechráněných území, ukázky výsledků praktické ochrany přírody na vybraných lokalitách či význam a vývoj fauny obojživelníků, vážek nebo ptáků. Součástí konference byl myrmekologický workshop věnovaný ohroženým druhům mravenců na Českomoravské vrchovině a jejich bioindikační funkci. Konferenční sál a drobné občerstvení pro účastníky poskytnul bezplatně Kraj Vysočina. Přes nepříznivý stav silnic na Vysočině a plánovanou stávku státních zaměstnanců se konference pro hojnou účast, vysokou úroveň příspěvků a bohatou diskusi nad očekávání vydařila. Kateřina Feikusová Centrum ochrany přírody Chaloupky 10

Zajímavosti z vysočiny Neobvyklé objevy z Náměšťských rybníků

◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦

Nově založená ZO ČSOP Náměšťské rybníky (2009) zahájila dlouhodobý průzkum této rybniční soustavy v jihovýchodní části kraje Vysočina. V roce 2010 se její členové věnovali především monitoringu ptáků, obojživelníků a hmyzu. Výsledky jsou velmi povzbuzující a svědčí o významnosti Náměšťských rybníků pro celou Českomoravskou vrchovinu. Na této rybniční soustavě se v letošním roce podařilo prokázat vůbec první hnízdění chřástala malého. Šlo o velmi pozdní hnízdění, což dokládá odchyt ještě nevzletného mladého ptáka počátkem září! Deštivý průběh letošní sezony měl pravděpodobně příznivý vliv i na rozmnožování kuněk obecných a blatnic skvrnitých. Řada tůní, které periodicky vysychají se letos udržela až do pokročilého léta. Podařilo se objevit i novou lokalitu čolka velkého.

Zapojím se za lepší život

Překvapujícím zjištěním byl nález nové lokality vzácné saranče tlusté, která se nejblíže vyskytuje ve Žďárských vrších. Tento druh je plně vázán na mokřadní louky a letošní průběh léta mu zřejmě plně vyhovoval. Tomáš Růžička, Nadace Partnerství

◦◦◦◦◦◦◦

ZO ČSOP Kněžice se v letošním roce zapojila do programu firemního dobrovolnictví Fóra dárců, který přirozeně propojuje komerční sektor s neziskovým formou firemního dobrovolnictví a tím přispívá ke komunitnímu rozvoji v regionech. Aktivita „Zapojím se za lepší život“ je realizována Fórem dárců jako součást mezinárodního projektu ENGAGE, který je jednou z aktivit britské organizace Business in the Comunity.  Fórum dárců (www.donorsforum.cz) je občanské sdružení, které svojí činností od roku 2005 úspěšně vytváří podmínky pro firemní dárcovství, jako nedílné součásti společenské odpovědnosti firem. Důležitou formou dárcovství je také firemní dobrovolnictví. Dárcovství dobrovolné práce zaměstnanců spočívá v tom, že firma poskytne neziskové organizaci práci svých zaměstnanců. Na jedné straně firma, která umožní svým zaměstnancům angažovat se ve veřejně prospěšných projektech, si buduje ve společnosti i mezi vlastními zaměstnanci lepší image. Na druhé straně pro mnohé neziskové organizace je pomoc firemních dobrovolníků klíčová. Díky dobrovolníkům z firem můžou realizovat i větší projekty, které vyžadují zapojení více lidí. Někteří dobrovolníci mají zájem vracet se do neziskových organizací a pomáhat jim i ve svém volném čase.

Firemní dobrovolnictví se pomalu ale jistě stává součástí aktivit ČSOP Kněžice. Spolupráce s Fórem dárců započatá v roce 2010 na jaře se osvědčila. V červnu 2010 se 18 zaměstnanců tří poboček Kooperativy (Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava) sešlo ve Vladislavi na Třebíčsku, aby svou celodenní prací přispěli k záchraně výjimečného, rozsáhlého a přírodně cenného území bývalých tradičních pastvin. Jejich pomoc spočívala v kosení a vyhrabávání stařiny a likvidaci janovce metlatého. V říjnu 2010 přijelo na naší další lokalitu tentokrát 13 pracovníků pojišťovny ING. Svůj dobrovolnický den spočívající v práci na lokalitě Martinická cihelna u Velkého Meziříčí si vybrali z bohaté nabídky na serveru www.zapojimse.cz. Práce se skládala ze stahování pokosené trávy na plachtách, hrabání listí, vyřezávání a pálení trnek či obsluhy objednaného štěpkovače. Zaměstnavatel hradí zaměstnancům den jako plně odpracovaný a přispívá NNO na pracovní pomůcky a občerstvení dobrovolníků. Firemní dobrovolnictví a spolupráci s Fórem dárců můžeme po dvou dobrých zkušenostech jen doporučit. Kateřina Feikusová Centrum ochrany přírody Chaloupky 11

z a j í m a vo sti z v ys o č i ny

Záchrana tradičních pastvin v okolí Vladislavi

◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦

Tradiční pastviny v okolí Vladislavi jsou předmětem zájmu základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kněžice (ZO ČSOP Kněžice) již od r. 2008. V roce 2008 jsme provedli zběžný průzkum a ten potvrdil, že přírodní hodnoty jsou natolik výjimečné, že bychom měli usilovat o jejich další poznání a ochranu. Proto jsme v roce 2009 a 2010 pokračovali v zoologickém a botanickém průzkumu okolí Vladislavi, který byl podpořen Fondem Vysočiny kraje Vysočina. V roce 2009 jsme na lokalitě Vladislav pořádali také celostátní setkání členů České arachnologické společnosti, kteří během terénnímu průzkumu ještě prohloubili poznání pavoučí fauny a rozšířili jej o další skupiny bezobratlých živočichů. Průzkumy byly realizovány s cílem získat argumentaci pro objasnění smyslu a potřebnosti ochrany tohoto území, což se povedlo hned při prvních jednáních s vlastníkem pozemků – městysem Vladislav. Výsledkem byl souhlas zastupitelstva s dlouhodobějším záměrem ZO ČSOP Kněžice obnovit tradiční pastviny v okolí Vladislavi. Tradiční pastviny v okolí Vladislavi jsou v rámci regionu výjimečně hodnotné z hlediska ochrany přírody. Přitom tyto pastviny rychle degradují a mizí (zarůstají křovím a třtinou křovištní, jsou zalesňovány, ustupují zástavbě). Přírodní hodnota klesá a přitom mizí celá řada chráněných a ohrožených rostlin a živočichů, jejichž výskyt je dnes v rámci Vysočiny výjimečný (a v některých případech i v rámci ČR). Předložený projekt je prvním krokem k praktické ochraně části plochy pastvin. Je potřebné ukázat, že pastviny nejsou jen kusem pozemku, který v moderní době ztratil smysl, ale že toto unikátní území, které mají obyvatelé Vladislavi za humny, má svou hodnotu a využití i dnes. Prvním našim počinem byl projekt „Záchrana tradičních pastvin v okolí Vladislavi“. V tomto projektu byli cílovou skupinou místní občané. Navázat spolupráci s místními občany je pro nás důležité z dlouhodobého hlediska, protože do tohoto území chceme své aktivity soustředit trvale. První jednání se zastupitelstvem Vladislavi proběhla již v roce 2009 a výsledkem byl nejen souhlas se spoluprací na projektu, ale také souhlas s realizací prvního zásahu na nejvíce degradované ploše pastvin (cca 1 ha). Na jaře 2010 byl zastupitelstvu představen projekt a dohodnuta forma spolupráce. V červnu 2010 bylo na vybrané části pastvin realizováno první opatření s pomocí dobrovolníků z pojišťovny Kooperativa v rámci dne firemního dobrovolnictví. Tato akce byla uspořádána s cílem provést pokosení a odstranění náletů janovce, aby účastníci pozdější exkurze měli možnost vidět rozdíl mezi zanedbanou a udržovanou plochou. Praktická ukázka managementu je dobrým a osvědčeným prostředkem, jak veřejnosti názorně ukázat význam a způsob naší práce. Dobrovolníci z Kooperativy absolvovali krátkou terénní

exkurzi po pastvinách s odborným výkladem. V září 2010 byla nainstalována v prostorách úřadu městyse fotografická výstava a na její otevření přijela o pastvinách ve Vladislavi natáčet Česká televize. Výstava byla na místě vyvěšena po dobu téměř 3 měsíců. Po otevření výstavy následovala terénní exkurze na pastviny s odborným výkladem a ukázkou odchytu hmyzu. Pro nepřízeň počasí byla účast však velmi nízká. Proto byla v náhradním termínu v září uspořádána populárně-naučná přednáška pro občany opět v prostorách úřadu. Výstava, exkurze i přednáška pojednávaly o přírodních hodnotách pastvin v okolí Vladislavi a jejich významu pro život místních obyvatel. Účelem bylo pozvat místní občany ke spolupráci s naší organizací a zapojit je do praktické péče o pastviny (vyřezání výmladků křovin, vyhrabávání stařiny, kosení třtiny). Na přelomu října a listopadu jsme přednášeli žákům 6. - 9. tříd základní školy ve Vladislavi. Máme velkou radost, že spolupráce se ZŠ ve Vladislavi bude pokračovat i po skončení tohoto projektu v rámci dvouleté kampaně ZO ČSOP Kněžice „Podpora biodiverzity na Českomoravské vrchovině“ podpořené Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí. Děti by se měly na jaře vydat na exkurzi po pastvinách, prezentovat své získané vědomosti ve škole a na obci a zapojit se praktické ochrany vzácných pastvin ve Vladislavi. O průběhu projektu bylo místní obyvatelstvo informováno prostřednictví webových stránek obce Vladislav, rozhlasu a úřední vývěsky. Projekt byl propagován vydáváním tiskových zpráv poskytovaných regionálním médiím a na našem webu (www.csopknezice.cz). Výstupem projektu byly dva informační panely, které byly nainstalovány v prostorách obce a školy, vysvětlují smysl prováděných zásahů a informují o projektu. Projekt byl vytvořen v rámci programu českého svazu ochránců přírody „Ochrana biodiverzity“ podpořeného Lesy České republiky, s.p. a Ministerstvem životního prostředí. Kateřina Feikusová Centrum ochrany přírody Chaloupky 12

z a j í m a vo sti z v ys o č i ny

Péče o přírodní a kulturní dědictví obce Opatov na Moravě

Okolí Opatova tvoří převážně zemědělská krajina a produkční smrkové lesy, přesto zde najdeme mozaiku drobných přírodních lokalit mimořádného významu. Beze sporu nejcennější z hlediska rozsahu a zachovalosti jsou rašelinné louky v tzv. Opatovských zákopech. Zde se vyskytuje celá řada ohrožených druhů rostlin a živočichů jako např. vrba rozmarýnolistá, všivec ladní, rosnatka okrouhlolistá nebo početná populace prstnatce májového. Z živočichů jsou to např. hnědásek rozrazilový nebo vážka lesklice severská. Zbytky vlhkých a rašelinných luk najdeme také kolem potoka přitékajícího do rybníka Zlatomlýn, podél Hladovského potoka nebo u Vávrovského rybníka. Dříve běžné suché pastviny a meze již většinou zanikly rozoráním nebo zarostly křovinami. Poslední zbytky těchto pestrých společenstev lze najít kolem silnice na Kněžice nebo nad rybníkem Vidlák. Právě pestrá společenstva na suchých mezích podél silnice z Opatova do Kněžice zaujaly pozornost ZO ČSOP Kněžice, která se o tento mizející biotop stará již třetím rokem. Pozemky nacházející se na této lokalitě jsou ve vlastnictví městyse Opatov, který souhlasil s dlouhodobým záměrem ZO ČSOP Kněžice pečovat o tyto zbytky bývalých suchých pastvin. Péče o tuto lokalitu spočívá v kosení, odklízení biomasy a v budoucnosti v pastvě ovcí. ZO ČSOP Kněžice se společně s městysem Opatov a Sokolem Opatov rozhodla podat projekt do grantového řízení Nadace VIA (www.nadacevia.cz) v rámci programu „ČSOB a Poštovní spořitelna na podporu regionů“. Projekt nese název „Péče o přírodní a kulturní dědictví obce Opatov na Moravě“ a byl úspěšně podpořen v květnu 2010. Cílem tohoto pilotního projektu je zvýšit zájem občanů obce Opatov na Moravě o přírodní a kulturní hodnoty v jejich obci a okolí, povzbudit je k vlastní aktivitě v ochraně obecního přírodního a kulturního dědictví a vybudovat fungující partnerství mezi občany Opatova na Moravě, neziskovou organizací ZO ČSOP Kněžice a veřejnou správou. Pojem biodiverzita (rozmanitost) je stále velkou neznámou mezi laickou veřejností a je třeba jej přiblížit občanům konkrétních obcí konkrétními příklady z jejich bezprostředního okolí. Jedině skrze osobní seznámení se s rozmanitostí jejich domovské krajiny mohou pochopit

její význam pro jejich život, zaujmout zodpovědný vztah k neustále se snižující rozmanitosti a zapojit se aktivně do ochrany biodiverzity ve svém regionu. Projekt reaguje na vlastní zájem obce Opatov na Moravě dozvědět se o přírodním dědictví ve své obci a jejím okolí a snahu pečovat nejen o kulturní dědictví, ale také přírodně cenné lokality v katastru své obce. V rámci projektu byly uspořádány terénní exkurze s populárně-naučnou přednáškou pro dospělé i děti na přírodně významné lokality v katastru obce, jedna pracovní akce spojená s kosením suchých trávníků a mezí za Opatovem a jedna pracovní akce zaměřená na opravu kamenné zídky u kaple sv. Anny a probírku suchých stromů a větví v areálu kaple. Projekt bude pokračovat v roce 2011 přednáškou o přírodních hodnotách Opatova pro členy Sokola Opatov a bude uzavřen promítáním fotek ze společných akcí pro veřejnost s besedou a přírodovědnou soutěží pro děti. Projekt končí v březnu 2011. O všech akcích jsou občané Opatova, okolních obcí i široká veřejnost informováni prostřednictvím médií, na internetových stránkách obce (www.opatov.cz) i ZO ČSOP Kněžice (www.csopknezice.cz) či ve Zpravodaji Chaloupek. Kateřina Feikusová Centrum ochrany přírody Chaloupky

13

z a j í m a vo sti z v ys o č i ny

Podpora biodiverzity na českomoravské vrchovině Právě tento název nese nová dvouletá kampaň Českého svazu ochránců přírody Kněžice (ČSOP Kněžice). Našemu občanskému sdružení se podařilo získat finanční podporu na tento projekt od Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) v červnu letošního roku. SFŽP poskytuje dotace z národních zdrojů na projekty, které nelze podpořit z peněz EU v rámci Operačního programu životní prostředí nebo z programu Zelená úsporám, v rámci tzv. národních programů. Jedním z národních programů je také Program podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství. V rámci poslední výzvy tohoto národního programu, která byla zaměřena na neinvestiční podpory projektů zaměřených na aktuální témata z oblasti ŽP, bylo vyhlášeno také téma „Podpora biodiverzity a související aktivity k mezinárodnímu roku biodiverzity“. Právě do této výzvy připravil ČSOP Kněžice svůj dvouletý projekt „Podpora biodiverzity na Českomoravské vrchovině“, který byl úspěšně podpořen částkou 940 000,- Kč. Projekt je vzdělávací a osvětovou kampaní zaměřenou na širokou veřejnost, samosprávu, státní správu a nestátní neziskové organizace (NNO) v regionu postavenou na konkrétní spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků ve vybraných přírodně cenných lokalitách na Vysočině. Cílem projektu je prostřednictvím osvětově-vzdělávacího balíčku (seminář, exkurze, praxe) oslovit zastupitele i obyvatele obcí, mezi nimiž jsou vlastníci či uživatelé pozemků v přírodně cenných lokalitách a navázat s nimi spolupráci v oblasti ochrany biodiverzity a péče o tyto ochranářsky cenná místa v krajině. Dalšími cíly jsou propagace a medializace ochrany přírody a krajiny – významu krajiny a biodiverzity, funkce přírodních biotopů, vodního režimu krajiny, přírodě blízkého hospodaření v lesích, vztahu společnosti k přírodě, moderních přístupů v ochraně přírody a šetrných způsobů hospodaření na ochranářsky cenných lokalitách. Proč je náš osvětově-vzdělávací projekt zaměřen právě na tyto cílové skupiny?

Proč veřejnost širšího regionu? • aby se aktivně podílela na praktické ochraně přírody a krajiny ve svém nejbližším okolí a poznala přírodní hodnoty ve svém bydlišti a regionu a tím byl posílen místní patriotismus • aby se seznámila s atraktivitou regionu pro lepší využití svého volného času Proč nestátní neziskové organizace v regionu? • aby získaly podporu při řešení kauz v oblasti ochrany přírody • aby zvýšily odbornou úrovně své činnosti • aby byla lépe akceptována jejich činnosti veřejností Proč státní správa a samospráva? • aby měla k dispozici odborné podklady a tak zvyšovala svou odbornost za účelem efektivnějšího plánování a rozhodování v ochraně přírody • aby efektivněji využívala finanční zdroje pro ochranu přírody • aby zlepšila způsoby praktické péče o chráněná území • aby měla výchozí informace pro přípravu a realizaci vlastních investičních záměrů v ochraně přírody Proč vlastníci a uživatelé pozemků? • aby bylo doplněno chybějící poradenství v oblasti ochrany přírody a v oblasti získávání finančních zdrojů pro vlastníky pozemků • aby měli výchozí informace pro přípravu a realizaci vlastních investičních záměrů v ochraně přírody • aby se jim dostalo praktické pomoci při realizaci vlastní péče o přírodně cenná území Plánované aktivity v rámci kampaně Projekt navazuje na odbornou činnost ČSOP Kněžice, která je zaměřena především na péči o přírodně cenné lokality a na biologické průzkumy a monitoring. Vzdělávací a osvětová kampaň v tomto projektu je tak cestou, jak znalosti a zkušenosti s ochranou přírody šířit mezi veřejnost a vlastníky a uživatele přírodně cenných pozemků.

14

z a j í m a vo sti z v ys o č i ny

Během realizace projektu budou osloveni vlastníci či uživatelé vybraných přírodně cenných lokalit v okrese Jihlava, Třebíč, Znojmo, Žďár nad Sázavou a Jindřichův Hradec, na kterých byly shledány vážné důvody z pohledu ochrany přírody k urychlenému zahájení péče o cenné biotopy a vzácné druhy rostlin a živočichů. Lokality budou důkladně zmapovány a prozkoumány odbornými pracovníky ČSOP Kněžice. Historická i současná data poslouží k vytvoření návrhu managementu opatření a k prezentaci dané lokality na veřejnosti i v odborných kruzích. Odborní pracovníci ČSOP Kněžice budou přímo na místě seznamovat vlastníky a uživatele pozemku s důvody přijetí ochranářských opatření a navrhnou společná řešení ke zlepšení stavu lokality z hlediska ochrany přírody. Prezentace vybraných přírodně cenných lokalit proběhne po domluvě s místním zastupitelstvem v prostorách obce formou přednášky s exkurzí pro veřejnost na místo samotné a praktickými ukázkami péče a v obci bude na delší dobu instalována putovní výstava o biodiverzitě na Vysočině. Každá vybraná lokalita bude patřičně medializována v místním tisku, rozhlase a na webu ČSOP Kněžice a v jednotlivých obcích. Poté budou zorganizovány za pomoci místních dobrovolníků potřebné managementové zásahy, které by měly vzbudit dlouhodobější a pravidelný zájem místních obyvatel o péči o danou lokalitu (či založení pozemkové spolku).

Vzdělávání a poradenství pro úředníky státní správy a další odborné státní i nestátní instituce v kraji Vysočina bude v projektu naplněno pokračováním úspěšné řady odborného semináře s terénní exkurzí (4. a 5. ročník semináře). Tato odborná setkání budou také příležitostí, jak prezentovat ukázky a výsledky spolupráce s vlastníky a uživateli pozemků na vybraných přírodně cenných lokalitách a způsob posílení přímé podpory biodiverzity v kraji Vysočina. Dále je cílem tohoto typu vzdělávací akce ukázat, že stát, kraj případně místní samosprávy by mohli podporovat myšlenku pozemkových spolků, které mohou významně přispět ke společnému cíli, kterým je ochrana biodiverzity a venkovské kulturní krajiny. V rámci projektu bude vydána řada informačních a vzdělávacích článků v regionálním tisku, rozhlasu i odborných časopisech. Ke každé akci bude vydána tisková zpráva a pozvánka, které budou společně s dalšími informacemi publikovány na webových stránkách ČSOP Kněžice a serveru www.ekovysocina.cz. V rámci projektu budou zpracována a vydána další dvě čísla pravidelného odborného časopisu Zpravodaj ochrany přírody na Vysočině. Půl roku kampaně za námi V letošním roce se od zahájení projektu v dubnu 2010 podařilo vytipovat 8 přírodně cenných lokalit v oblasti Třebíčska, Znojemska, Jihlavska, Jindřichohradecka

15

z a j í m a vo sti z v ys o č i ny

a Moravskobudějovicka. K objevení nebo také důkladnému zmapování 6 takových zájmových lokalit, které mají potenciál být dobrým místem pro realizaci osvětového a vzdělávacího balíčku v rámci naší projektové kampaně, došlo již na sklonku roku 2008 a v roce 2009. Dvě zcela nová území jsou v našem zájmu od roku 2010. Samosprávnými celky, se kterými ČSOP Kněžice navázala spolupráci, uspořádala pro místní občany exkurze, přednášky či praktické ukázky péče o místní faunu a floru, jsou městys Vladislav, Opatov na Moravě a Štítary, obce Zašovice, Lubnice a Český Rudolec a město Brtnice. V případě nejnovější lokality u Jemnice nebylo ještě město se záměrem ČSOP Kněžice seznámeno. Některé samosprávné celky jsou přímo vlastníky pozemků v přírodně cenných územích, jiné jsou do kampaně zapojeny, jelikož se zájmová území nacházejí v jejich katastru nebo mají sami zájem o propagaci území a spolupráci s námi.

Záraza nachová na Vysočině?

Dosud bylo uspořádáno 5 terénních exkurzí s odborným výkladem, 3 populárně-naučné přednášky, 3 praktické ukázky péče o vzácné biotopy. Bylo vydáno 12 tiskových zpráv, 11 informativních zpráv v pravidelném měsíčním Zpravodaji střediska ekologické výchovy Chaloupky, 5 článků v regionálním tisku a natočena 1 reportáž do České televize. V prosinci 2010 proběhla na Krajském úřadě kraje Vysočina v Jihlavě celodenní konference s názvem „Biodiverzita Vysočiny 2010“, dva semináře pro úředníky státní správy a další odborné státní i nestátní instituce v kraji Vysočina jsou naplánovány na leden 2011 a leden 2012. Vydání Zpravodaje ochrany přírody na Vysočině za rok 2010 bylo možné také díky tomuto projektu. Průběh kampaně a nové informace můžete sledovat na webu ČSOP Kněžice www.csopknezice.cz. Kateřina Feikusová Centrum ochrany přírody Chaloupky

◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦

Zdá se, že naše krásná Vysočina nás bude překvapovat i nadále. Důkazem toho je nález kriticky ohrožené zárazy nachové na lokalitě Pod Martinickou cihelnou u Velkého Meziříčí (Orobanche purpurea ssp. purpurea, C1 podle Červeného seznamu). Dosud jsme si mysleli, že stráně pod martinickou cihelnou jsou významné hlavně z hlediska bezobratlých živočichů. Prvotním motivem našeho zájmu byla záchrana skomírající populace cvrčka polního – jedné ze dvou posledních na Velkomeziříčsku. Spraš je v regionu samozřejmě výjimečná a v lokalitě ji provází výskyt několika významných rostlin, které jinde v širším okolí chybí a tedy se sem musely dostat přeskokem na velkou vzdálenost (pryšec srpovitý, hořčík jestřábníkovitý, vítod chocholatý, dřišťál obecný). No a stejného ražení je i výskyt zárazy nachové. Nejbližší (historická) lokalita tohoto teplomilného druhu leží až u Ketkovického hradu těsně, těsně za hranici kraje. Jak se zdá, jde o první a jediné naleziště v kraji Vysočina. Nález je pro nás velkou odměnou za dřinu, kterou jsme lokalitě věnovali v minulých pěti letech. Prvně jsme se pustili do trnkového křoví, které už se chystalo lokalitu zcela pohltit. V minulém roce jsme zahájili pastvu ovcí a právě po vypasení ovcemi jsem někdy v listopadu 2009 – při dalším krocení křoví – objevil 2 zaschlé a odrbané lodyhy zárazy. Čekal jsem na ni do sezóny 2010 a byl jsem odměněn velkým překvapením (spíše jsem myslel na některý hojnější druh). Záraza nachová raší až začátkem června, neboť není závislá na fotosyntéze. Parazituje na řebříčku. Na konci května jsme ukončili jarní pastvu a v první půli června na místě výskytu postupně vyrašilo 26 květonosných lodyh. Mám z lokality a z naší práce tam velkou radost a věřím, že i vás zpráva potěšila. Děkuji všem brigádníkům a spolupracovníkům za pracovní nasazení a výdrž (jmenovitě Janě Audy), a také Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR za podporu v podobě poskytnutí dotace na péči z Programu péče o krajinu. Zvláštní dík patří panu Ing. Fňukalovi, bez něhož bychom k péči o lokalitu neměli přístup (nyní máme nájemní smlouvu na 5 let!).

Závěrem pro jistotu doplním, že výskyt zárazy nachové u Velkého Meziříčí nelze přičítat na vrub globálního oteplování. Pastvina je v lokalitě možná už tisíc let a za tu dobu se sem některé teplomilné druhy zkrátka zatoulaly. Jednou z možností dálkového přenosu je i rozšíření se sazenicemi vinné révy, neboť dle análů a tradice zde kdysi býval vinohrad (mezi místními „Vinohrádky“). Filip Lysák, Centrum ochrany přírody Chaloupky

16

nno v kraji vysočina Mykologický klub Jihlava občanské sdružení pro ochranu přírody

Dne 21. října 2010 byl Ministerstvem vnitra České republiky zaregistrován Mykologický klub Jihlava. Po dlouhé době tak mají zájemci o mykologii a milovníci hub na jihlavsku organizaci, ve které se budou moci, s lidmi podobného zaměření, věnovat svému koníčku a kam se mohou obrátit, pokud si nebudou s něčím vědět rady. Mykologický klub Jihlava tak navazuje na činnost jihlavského mykologa Petra Vampoly, který až do devadesátých let minulého století vedl mykologický kroužek při Muzeu Vysočiny v Jihlavě. Mykologický klub Jihlava je nezávislé a dobrovolné občanské sdružení profesionálních a amatérských pracovníků v mykologii a jiných zájemců o tento obor. Mykologický klub Jihlava je právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Statutárními zástupci Klubu jsou předseda, místopředseda a jednatel. Jeho posláním je aktivní činnost v oblasti mykologie a ve prospěch ochrany přírody a životního prostředí v kraji Vysočina. Jednotlivé aktivity Mykologického klubu Jihlava budou realizovány a naplňovány jak na úrovni laické, určené pro děti, mládež a širokou veřejnost, tak i odborné např. pro orgány ochrany přírody, odborné instituce, organizace, společnosti apod. Tyto aktivity budou mít především za cíl zpřístupnit a poskytovat zkušenosti, poznatky a předávání informací o mykologii a vytvoření podmínek pro poradenskou, vzdělávací, osvětovou, výzkumnou a koordinační činnost v oblasti hub a jejich ochrany v kraji Vysočina s akcentem na jihlavský region. Formou seminářů, pravidelných přednášek, vycházek a exkurzí s odborným výkladem, výstav nebo konzultací v mykologické poradně bude prezentován význam a problematika oboru mykologie. Zvláštní zřetel bude kladen na prevenci otrav houbami. Na řadě věcí budou členové úzce spolupracovat s pracovníky Muzea Vysočiny Jihlava, p. o., NNO činnými v oblasti ochrany přírody, orgány ochrany přírody obcí a kraje a s tuzemskými a zahraničními institucemi,

organizacemi, jednotlivci i iniciativami v oboru mykologie (nebo oborech souvisejících). V rámci ochrany hub se Mykologický klub Jihlava bude usilovat společně s Krajem Vysočina o zmapovaní a monitoring výskytu a rozšíření hub nejen v chráněných územích v jeho péči ale na celém území kraje Vysočina. Tam kde to bude nutné, pokusí se najít řešení a zajistit optimální a přiměřenou ochranu a péči o zvláště cenné a výjimečné přírodní území z aspektu mykologického. Členem Mykologického klubu Jihlava se může stát právnická a fyzická osoba na základě žádosti a registrace člena radou. Mykologický klub Jihlava uvítá všechny zájemce o mykologii a ochranu přírody a zvláště Ty, kteří mají i „chuť něco navíc“ pro houby a jejich ochranu udělat. Mykologická poradna (zdarma pro veřejnost) – každé pondělí od 2. května do 27. června 2011 a od 5. září do 31. října 2011 v předsálí Muzea Vysočiny Jihlava na Masarykově náměstí 57/58. Čas poradny: od 16 00 do 17 00 hod. Kontakty Ing. Jiří Burel, předseda mobil: 723 073 558 e-mail: [email protected] Ing. Marek Brom, místopředseda telefon: 567 214 442 mobil: 734 528 487 e-mail: [email protected] Kateřina Pauzarová, jednatel mobil: 775 647 976 e-mail:[email protected] Sídlo: Polní 3625/37, 586 01 Jihlava, Česká republika www.houbyvysociny.cz [email protected] IČ: 22852034, bankovní spojení: Raiffeisenbank a.s, pobočka Jihlava, č. ú.: 776821001/5500 17

rozhovor

Zachránit mokřadní louky i vzpomínky těch, kdo o ně pečovali. Víte, co je to rosnatka, rašeliník, vstavač, suchopýr, prstnatec, přástevník nebo modrásek? Jsou to jedny z mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů, které ještě můžeme uvidět, když se vydáme na některou z podmáčených luk ve Žďárských Vrších. Budou mít ale takovou možnost i naše děti nebo vnoučata? Anebo jim bude muset stačit obrázek v knížce či na internetu s poznámkou, že tyto druhy už se v naší přírodě nevyskytují? I taková situace reálně hrozí. Proto přišlo Sdružení Krajina z Počítek, které se o zdejší podmáčené louky už léta stará, s projektem Stopa v krajině. Ten by měl právě ohrožené rašeliníkové louky s jejich specifickou florou a faunou uchránit i příštím generacím. Čím jsou ještě podmáčené louky důležité? Je opravdu taková katastrofa, když zarostou lesem? Katastrofa to určitě nebude, možná si toho z počátku ani nevšimneme. Dojde nám to až ve chvíli, kdy začneme postrádat pitnou vodu, léky na různé nemoci, nebo třeba koření do jídla. Musíme si uvědomit, že převážnou část volné krajiny využíváme v podstatě průmyslovým způsobem, k produkci jen malého spektra přírodních produktů jako třeba obilí nebo dřeva. Takové prostředí je druhově málo bohaté, vychýlené jedním směrem. Je to něco podobného, jako když budou ve školní třídě všichni žáci dobří jen ve sportovních disciplínách. Dokud bude prestiž školy hodnocena jen podle sportovních výkonů, bude to dobré. Ale v případě, že se změní situace, dejme tomu že Ministerstvo školství začne preferovat školy, kde jsou žáci

dobří třeba v matematice, tak na tom bude naše škola zaměřená jen na sport špatně a možná i zanikne. Bude-li ale skladba žáků ve třídě různorodá, je pravděpodobné, že se tam kromě sportovců najde i dobrý matematik a škola díky jeho schopnostem obstojí. A podmáčené louky jsou právě tím místem různorodosti a rozmanitosti, kterou můžeme v budoucnu potřebovat i když v tuhle chvíli se nám to tak jevit nemusí. Připustíme-li zánik druhově pestrých míst v naší přírodě, může to být nevratná změna a nikdo není schopen přesně říct, jaké by byly důsledky takové změny. Lidé často kopírují ty nejmodernější technologie nebo účinné látky z přírody. Většinou se to děje právě v místech, kde převládá pestrost a kombinace různých možností. V čem vlastně projekt Stopa v krajině spočívá? A jak chce ovlivnit to, co se bude s loukami na Žďársku dít nebo nedít třeba za sto let? Louky, o které nám jde, mají relativně dlouhou historii svého vzniku. Hezky o tom píše pan Václav Cílek na webových stránkách projektu Stopa v krajině. Hospodařilo na nich mnoho generací našich předků a my sami jsme jejich zkušenostmi ovlivněni. Obhospodařování krajiny se v poslední poměrně krátké době hodně změnilo a my musíme hledat nový přístup k obhospodařování těch částí krajiny, které nám slouží jako to koření přidávané do jídla. Projekt Stopa v krajině spočívá právě v hledání a vytváření nového způsobu přístupu ke krajině, konkrétně k podmáčeným nebo původním květnatým loukám. Máme v plánu v rámci projektu vytvořit jakýsi fond budoucnosti. Něco podobného jako mají třeba nadace. Z výnosů fondu bychom v příštích letech financovali péči 18

Roz h o vo r

o louky. Takový systém funguje již dlouhá léta třeba v Británii nebo USA, ale u nás zatím moc známý není. Druhou částí projetu je zapojování veřejnosti do ochrany přírody. Ať už je to formou dobrovolnických akcí jako třeba výsadby stromořadí nebo hrabání pokosené trávy na loukách, nebo prostřednictvím jiných akcí, kde se veřejnost s tématem ochrany přírody aktivně setkává. Jste opravdu schopni zaručit, že i když třeba Sdružení Krajina přestane existovat, zůstanou podmáčené louky stále tím, čím jsou dnes? Na 100% nejde zaručit nic a kdo to slibuje, tak ten pro mě není věrohodný. Snažíme se samozřejmě udělat maximum pro to, aby louky nezůstaly ladem i v případě, že Sdružení Krajina z nějakého důvodu přestane existovat. Je důležité, aby v případě zániku sdružení přešla vlastnická práva k pozemkům na jinou, podobně zaměřenou organizaci, která se o ně postará. Takovou dohodu máme třeba s Nadací Veronica, z jejíchž příspěvků financujeme velkou část výkupu pozemků. Nadace Veronica by naše pozemky zdědila. Jak dlouho už projekt běží a jaké má výsledky? Projekt Stopa v krajině jsme spustili na konci roku 2009 po asi roční pozvolné přípravě. Ale myšlenka je to starší. Nejhmatatelnejším výsledkem je stav sbírkového konta. Na transparentním účtu u Fio banky číslo 2500054442/2010 se nám do dnešního dne sešlo 73 570 Kč. V rámci projektu se daří pořádat i různé dobrovolnické akce na pomoc přírodě. Během letošního roku to bylo asi 40 akcí, některé se ještě budou konat. Většinu akcí nepořádá Sdružení Krajina, ale různé další neziskovky, které se věnují ochraně přírody a práci s veřejností. Sdružení Krajina se jen snaží vytvářet podmínky pro vzájemnou spolupráci těchto organizací, což je další rozměr projektu. Pro Stopu v krajině se nám podařilo získat také několik známých osobností, které vahou své autority projekt podporují. Kdo ze známých osobností už Stopu v krajině podpořil? Bylo těžké je přesvědčit? Obraceli jsme se většinou na osobnosti, u kterých jsme předpokládali vztah k tématu ochrany přírody nebo na osobnosti, se kterými jsme se nějak znali nebo na ně měli kontakt. Asi nejvíce ostražitý byl pan Václav Cílek. Možná to bylo tím, že jsme se s panem Cílkem neznali, ani jsme neměli někoho,kdo by náš projekt panu Cílkovi doporučil. Nakonec jsme se potkali v Praze a při dobrém čaji, který pan Cílek uvařil, jsme se dohodli. Naproti tomu třeba Naďa Urbánková se nám ozvala sama, že slyšela o našem projektu od kolegy z rozhlasu, že se jí projekt líbí a že ho ráda podpoří. To bylo milé. Projekt Stopa v krajině podporuje také Arnošt Goldflam, Jan Sokol, Zdeněk Bričkovský, Erazim Kohák a Jakub Pustina. Předpokládám, že se tento fanklub, jestli to tak můžu říct, časem ještě rozroste.

V rámci projektu vznikají i vzpomínkové rozhovory s lidmi, kteří ještě pamatují, jak se o louky pečovalo dřív, ještě před kolektivizací. K čemu takové rozhovory slouží? To je zajímavá věc, které bychom se do budoucna rádi věnovali. Zjistili jsme, že sice je jakási obecná představa, jak se na loukách hospodařilo, ale detaily si pamatuje málokdo. A nejde jen o to, jak se o louky pečovalo, ale také jak se na nich žilo, jaké s nimi byly spojeny příběhy a osudy. Před nějakým časem mě kamarádka nakontaktovala na Centrum orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Setkal jsem se tam s panem Doc. Miroslavem Vaňkem, který mě nadchl pro mapování historie luk prostřednictvím vyprávění pamětníků. Tak začaly vznikat rozhovory s lidmi, kteří pamatují tradiční obhospodařování luk. Rádi bychom takovým způsobem zmapovali historii lokalit, na kterých Sdružení Krajina působí. Asi bych měl zmínit, že rozhovory s pamětníky mohou vznikat také díky podpoře Nadace Veronica, která nám na mapování historie luk finančně přispěla. Bez této podpory bychom si takovouto aktivitu nemohli dovolit. Dozvěděli jste se z nich něco, co jste ještě nevěděli? Po pravdě řečeno jsme teprve na začátku a důkladná analýza rozhovorů nás teprve čeká. Ale zajímavé to určitě je. Jeden pán třeba vyprávěl, jak louky v místech, kde byla špatná tráva přihnojovali, aby to tam dobře rostlo. To je třeba věc, která je z dnešního pohledu nemyslitelná. Dnes se naopak požaduje, aby živiny z louky odcházely. Proto třeba není přípustné mulčování, kdy se při kosení trávní hmota naseká na drobné kousky a nechává se na pozemku ležet. To by fungovalo jako zelené hnojení, živiny obsažené v rostlinách by na louce zůstávaly. Tento postup má samozřejmě své důvody, které v tuhle chvíli nechci rozvádět. Ale zajímavé je, že se takovýmto rozdílným způsobem staráme o pozemky, kde se snažíme udržet nebo navrátit nějaký původní stav, který se utvářel třeba i tím přihnojováním. Je to věc, která určitě stojí za zamyšlení. Ptala se Jitka Voglová Odpovídal Tomáš Blažek – Sdružení Krajina

19

kapitoly k zamyšlení Mezinárodní rok lesů je tu! Valné shromáždění OSN určilo rok 2011 za Mezinárodní rok lesů. „Cílem je zvýšit povědomí o významu lesů a posílit trvale udržitelné obhospodařování lesů, ochranu přírody a trvale udržitelný vývoj všech typů lesů k užitku současných i budoucích generací.“ – Uf. A co my s tím na Vysočině? Jak jsme na tom? Je to v pohodě nebo snad není? Pojďme tisíc let zpátky a představme si skoro celou Vysočinu porostlou bujným bukovým pralesem s jedlemi, javorem klenem, jilmem a lípou. Taky se zubry, jeleny, losy, medvědy, orly… …lesními včelami, tesaříkem alpským, potoky plnými ryb. Ve 12. století startuje kolonizace a už v 17. století byl les vydrancovaný tak, že nebyl schopen samovolné reprodukce. Nastupuje plánovité lesnictví s cílem zásobování komunity dřevem. Pro celou řadu užitečných vlastností se zavádí jehličnany (smrk, borovice, modřín, exoty). Poslední střípky „původního“ lesa zachraňují osvícení šlechticové (Velký Špičák u Třeště, Žákova hora), ochuzené deriváty a poslední skupiny geneticky původních stromů pak moderní ochrana přírody. Tak jsme zatočili s pralesy a vyčítáme jiným zemím, jak oni se to tam hloupě chovají. Rozdíl je v tom, že my už si moc nepamatujeme, jaké ty naše pralesy byly, resp. živé srovnání nemáme. Je čas si přiznat, že naše lesy jsou lesy jen obrazně, a že ve skutečnosti jde o velkovýrobní plantáže na dřevo. Holedbat se za současných okolností mimoprodukčními funkcemi je směšné. Smrková plantáž samozřejmě má mimoprodukční funkce, ale biologicky vzato v rámci našich lesů už nic horšího není. Pod smrky dochází k dalekosáhlé, nevratné degradaci a okyselování půd, což je z hlediska produktivity a dlouhodobého výhledu problém číslo jedna. Dál tu máme výrazně negativní vliv na vodní režim, vodní provoz krajiny a nutriční vlastnosti vod, minimální odolnost vůči extrémům a klimatické změně, naprosté odtržení od místní komunity a fatální vliv na původní biodiverzitu. Příroda je milosrdná a obdařila i smrkové plantáže několika ptačími druhy, lýkožroutem, veverkami, srnkami..., ale v bylinném patře se jí to jaksi nepovedlo. Příroda je mocná a všude bylinky nacpe, ale tady ani po dlouhé době nic (přirozené lesy na Vysočině mají asi 100 druhů lesních bylin a dnes většinou jde o ohrožené druhy). Se svými posluchači občas hledám prostředí, které by pro uchycení rostlin bylo více nepřátelské, ale moc jsme toho kromě umělých povrchů a chemizovaného pole nevymysleli. Je paradoxní, že za normální považujeme něco, co je velmi nenormální a příčí se řádu věcí. No nic, zatím nám plantáže přinášejí alespoň to dřevo a houby a dál se uvidí. A jestli se ptáte, proč je zpráva o celkovém chřadnutí smrkových lesů v okolí Javořice utajovaná, tak já to nevím.

přichází ze Severní Ameriky, kde zánik přirozených lesů mírného pásma je vědecky studován skoro „v přímém přenosu“. Je tam stále ještě hodně přírodních lesů, protože běloši tam nejsou zas tak dlouho (na Západě kácí „pouhých“ 150 let). Lze exaktně zkoumat a vyhodnocovat, co přeměna lesů na plantáže dělá s vodním režimem, s půdou, s biodiverzitou nebo s místní komunitou (domorodé kmeny nebo i bílí). Výsledky jsou dle amerických autorů hrozivé a jsou to oni, kdo lesy Střední Evropy (Německo, Česká republika) dává za odstrašující příklad degradace. Vědci varují americké lesnictví před přejímáním německé lesnické školy. Taky u nás už jsme si dali leccos dohromady a od jednotlivostí postupujeme k celostnímu náhledu. Učíme se respektu, učíme se spolupráci v rámci komunity i spolupráci s přírodními ději, máme vůli poznávat a nahlížet s úctou obrovskou inteligenci uspořádání přírody. Tenhle příspěvek nemá být depresivní, chce naopak sdělit, že stačí jen trocha dobré vůle a jsme na dobré cestě. Zároveň před sebou máme moc a moc práce na uskutečňování změny, neboť ta se neudělá sama. Už i v lesnických kruzích se to hodně „hýbe“, protože nové poznatky a otázka udržitelnosti se derou dopředu. Mírným problémem je setrvačnost myšlení, provozu a správy lesů. Žijeme v čase změny, kde nezbývá než opouštět staré a osvojovat si nové a zejména věřit v pozitivní procesy. Závěrem zdůrazňuji, že v tomto zamyšlení nehoruji za návrat pralesa. Prales sice z mnoha důvodů ve své blízkosti potřebujeme, ale aktuální je podchytit střípky toho dobrého, co se zachovalo (v lesích a v lidech okolo) a co můžeme použít do budoucna. Potřebujeme hledat rovnováhu mezi hospodářskou produkcí a udržitelností, potřebujeme dobré příklady. Potřebujeme navázat opravdovou spolupráci s lesníky a do rozhodování o lese vtáhnout co nejširší publikum. A tak, každý po svém, pojďme do toho: někdo kampaní, někdo poznáváním, studiem, učením, lobbyingem, brigádou nebo přímo prací, modlitbou neb meditací, odezvou do virtuální reality; všichni můžeme přispět už jen dobrým naladěním – prostě možností je nespočet, jde jen o to nezůstat hluší. ... a vůbec není náhodou, že poslední roky OSN vyhlašuje Mezinárodní roky s tématy přírody a přírodních zdrojů.

Máme za sebou dlouhá staletí destrukce a drancování lesa jsme povýšili na normu. Teď začínáme zjišťovat, že naše počínání má jistá omezení a rizika. Velké poznání

Filip Lysák, Centrum ochrany přírody Chaloupky

20

k a pito ly k z a myš l e n í

Kam jsme to došli?

◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦

Kam až jsme došli v péči o dřeviny rostoucí v naší krajině? Jak už název článku napovídá, řeč bude zejména o péči o stromy rostoucí mimo les, o doprovodnou zeleň podél komunikací. Tedy přesněji řečeno o její nepéči. Především v souvislosti s nárůstem automobilové dopravy se toto téma stává v posledních letech čím dál častěji zdrojem různých třenic mezi jednotlivými stranami hájícími své zájmy. Patří sem ministerstvo dopravy, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství, Pozemkový fond ČR, jednotlivé kraje, obce, různá občanská sdružení, vlastníci či uživatelé pozemků, na nichž dřeviny rostou a další. S nadsázkou lze říci, že v České republice existuje přibližně 10 milionů názorů na to, jak s alejemi a stromořadími zacházet, jak je využívat a jak spravovat. Tuto jistě složitou situaci navíc komplikuje současná legislativa. Ochranou dřevin rostoucích mimo les a povolováním jejich kácení a ukládáním náhradní výsadby se zabývá zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a to zejména §7,8 a 9, dále pak § 46 (památné stromy) a § 48 (zvláště chráněné rostliny). Zdá se, že palčivost této otázky si stále více uvědomují i naši zákonodárci. Zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) byl jen v roce 2009 již 6krát novelizován. V části týkající se ochrany dřevin rostoucích mimo les, došlo novelou z prosince roku 2009 patrně k nevýznamnější změně v §8. Do ustanovení §8 byly nově vloženy odstavce 1 až 3, které znějí: (1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického

významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem a povolení ke kácení dřevin u železničních drah může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s drážním správním úřadem. (2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin. (3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Je nutné zmínit především odstavec 1, ve kterém došlo k zásadní změně v tom, že se nyní nově vyžaduje dohoda orgánu ochrany přírody se silničním správním úřadem či drážním správním úřadem. Formu této dohody zákon neupravuje. Zdá se, že je to první krůček k nastolení nové praxe, a to ke vzájemné spolupráci a hledání kompromisů mezi jednotlivými stranami mnohdy s protichůdnými názory. V budoucnu by již nemělo docházet k zbytečným a nedostatečně odůvodněným kácením liniové zeleně. Dalším důležitým bodem, o kterém je nutné se zmínit, je otázka, kdo je povinen se o dřeviny starat? V § 7 odst. 2 se praví: Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníka.

21

K a pito ly k z a myš l e n í

Vlastník pozemku, na němž dřeviny rostou, je zároveň vlastníkem dřevin a je proto ve smyslu tohoto zákona zodpovědný za jejich správnou péči a to bez ohledu na to, je-li pozemek pronajímán či ne. Jak si jistě každý z nás při průjezdu či při procházce naší krajinou všimnul, hovořit o nějaké péči o stávající doprovodnou zeleň podél komunikací, lze snad jen s nadsázkou. Většina těchto dřevin je v současné době následkem absence jakékoliv péče, případně neodborných necitlivých zásahů v takovém stavu, že správci komunikací se většinou omezují pouze na vytipování jedinců suchých a vyloženě havarijních a postupně se tímto pomalým a nenásilným způsobem zbavují nechtěných „překážek v dopravě“. Za stromy v takovémto stavu se už většinou náhradní výsadba neukládá, a proto tento ne bezvýznamný prvek naší krajiny postupně, nenápadně a s naším tichým souhlasem pozvolna mizí. Nelze ovšem říci, že by k obnově doprovodné zeleně ze strany správců komunikací vůbec nedocházelo. I zde se přístup na jednotlivých místech liší. Zdánlivě je tento způsob chování menším zlem, ve srovnání s masivním kácením zdravých a perspektivních stromů, ke kterému v některých místech naší republiky došlo a neustále dochází. Je tedy nutné hledat řešení, které bude přijatelné pro všechny strany a hlavně bude dostatečně koncepční, realizovatelné a vymahatelné. Neustálé omílání argumentů pro a proti alejím a stromořadím doprovázejících cesty nás a našich předků již po staletí (největší rozmach výsadeb u nás ke konci 17. století), nikam doposud nevedlo, a je proto co nejrychleji nutné najít kompromis. Zdá se, že jednou z cest, kterými bychom se mohli dát, je obnova starých a výsadba nových alejí či jednotlivých

stromořadí podél nově vznikajících cyklostezek, silnic II. a III. třídy a na vybraných úsecích silnic I. třídy a dálnic za dodržení bezpečnostních podmínek požadovaných ministerstvem dopravy. Pro takové výsadby se hodí jak dřeviny ovocné (zejména u cyklostezek, nezpevněných cest, na málo frekventovaných silnicích), tak vhodné taxony dřevin autochtonních. Důvodů proč by neměly aleje z naší krajiny zmizet je hned několik. Jedná se o esteticky, historicky, urbanisticky, psychologicky a ekologicky podstatnou součást krajiny. Dále aleje usnadňují orientaci v krajině a jsou důležité i z hlediska v této souvislosti neustále zmiňované bezpečnosti na silnicích. Nelze jen poukazovat na statistiky uvádějící počet usmrcených osob při dopravních nehodách nárazem do stromu. Dle některých studií jsou na silnicích lemovaných alejemi řidiči pozornější a jezdí pomaleji. Jak již bylo řečeno, na každý argument proč ano, se zajisté najde argument proč ne, ale důležité pro nás a hlavně pro generace budoucí, bude to, v jakém stavu jim krajinu zanecháme a jak dokážeme či nedokážeme tuto situaci řešit. Řešení může být několik a nelze z určitostí říci, které bude správné. V současné době, kdy už se po komunikacích většinou nepohybují pěší pocestní a povozy tažené koňmi či jinými zvířaty, tak jako v dobách největšího rozmachu výsadeb alejí, se jistě náhled na jejich funkci mění. Stromy poskytovaly v létě stín, snižovaly prašnost, působily jako větrolamy, usnadňovaly orientaci v krajině, poskytovaly potravu atd. Nikdo jistě nepochybuje o tom, že vzdálenost stromů od silnice mnohdy není ideální pro současný provoz na komunikacích. Jsou jistě místa, která by byla pro řidiče méně riziková, kdyby tam stromy nerostly, ale takových míst je minimum. K případnému kácení stromů je nutné přistupovat velmi zodpovědně. Většinou jde o místa,

22

k a pito ly k z a myš l e n í

kde lze tuto skutečnost vyřešit jiným způsobem, než je samotné kácení. Například umístěním svodidel, odrazek či označením a upozorněním řidiče na skutečnost, že projíždí alejí a je tedy nutné tomu přizpůsobit rychlost a způsob jízdy. Současný technický vývoj jde natolik dopředu, že nikdo neví, jakým způsobem bude běžné, se za pár desítek let pohybovat. Možná, že v současné době nejvíce využívané „pohybování se“ pomocí dvoustopých vozidel, bude v brzké době nahrazeno létáním, či jinou technickou vymožeností a naši potomci nás budou blahořečit, nebo proklínat za stav krajiny, jaký jsme jim zanechali. Nevím, jak vám, ale mě se zdá, že bych raději než síť asfaltových

silnic a dálnic spojujících betonové plochy, viděla krajinu různorodou: louky, lesy, remízky, pole, rybníky, zahrady a domy a to vše protkané jako pestrobarevnou nitkou alejemi – na jaře růžově a bíle kvetoucími, v létě hrajícími všemi odstíny zelené, na podzim zlatou a v zimě šedohnědou, na samý kmen obnaženou, barvou. Na závěr nezbývá než říci, že i když poslední odstavec vyznívá spíše jako utopie nebo sci-fi, byl psán s úmyslem uvědomit si absurditu a krátkozrakost mnohého lidského jednání. Marta Vaverková Centrum ochrany přírody Chaloupky

◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦

mykologie na Českomoravské Vrchovině Je málo známou skutečností, že Českomoravská vrchovina byla a stále zůstává stranou zájmu mykologických center v Praze a Brně. Proto údajů a poznatků o rozšíření a výskytu hub z našeho kraje je poskrovnu a většinou jde jen o starší údaje z Jihlavska. V předválečném období minulého století studovali mykoflóru Jihlavska němečtí mykologové Hans Canon a Hans Plott, v poválečném období až do počátku osmdesátých let pak zejména Mgr. Karel Voneš z Měřína a v posledních desetiletích také polyporolog Petr Vampola z Jihlavy. Nedostatek aktuálních mykologických dat se také odrazil v již vydaném Červeném seznamu makromycetů České republiky (2006), kde údaje z Vysočiny téměř chybějí. To ovšem neznamená, že by zde houby nerostly nebo mykoflóra byla chudší než v ostatních částech České republiky. Máme zde několik výjimečně cenných lesních území, jmenovat je nutné především přirozené jedlobukové (dnes již spíše bukové) porosty okolo vrcholu Velký Špičák u Třeště na jihlavsku, což je území význačné

i z celorepublikového hlediska, dále PR Roštýnskou oboru, PR Náměšťskou oboru a NPR Žákovu horu. Velice slibnou lokalitou určitě bude NPR Údolí Oslavy a Chvojnice. Takřka bílým místem na mapě zůstávají četná rašeliniště a vlhké louky, dnes vlivem ústupu zemědělského hospodaření a zarůstání, nejohroženější mykologické biotopy. Smutnou skutečností zůstává i skutečnost, že v žádném chráněném území na území kraje Vysočina není předmětem ochrany mykocenóza. Vyzýváme proto odbornou i laickou veřejnost, aby v případě neobvyklého nálezu neváhali kontaktovat členy Mykologického klubu Jihlava nebo se s nimi v tomto směru podělili o své znalosti, zkušenosti a poznatky. Pro širokou veřejnost pak bude otevřena v letních a podzimních měsících bezplatná mykologická poradna (kontakty na straně 18). Ing. Marek Brom Mykologický klub Jihlava 23

seznam připravovaných akcí Název akce

datum konání

organizátor kontakt

Ochrana přírody na Českomoravské vrchovině – seminář Přírodní šperky Itálie – přednáška Zimní přírodou – vycházka Poklona lesům – přednáška a výlet na běžkách Cesta do Burgund – přednáška Beseda s mykology

13.–14. 1. 2011

ČSOP Kněžice

www.csopknezice.cz

27. 1. 2011 29. 1. 2011 12. 2. 2011

Chaloupky Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

17. 2. 2011 18. 2. 2011

www.chaloupky.cz www.houbyvysociny.cz

Seminář GIS Soví noc na Křemešníku – vycházka

4.–6. 3. 2011 5. 3. 2011

Chaloupky Mykologický klub Jihlava Chaloupky Zelené srdce

Za sovím houkáním – přednáška Výroční chaloupecký ples Korsika – ostrovní perla Středomoří – přednáška Za ptačím zpěvem – exkurze Zelená stezka – Zlatý list – místní kolo soutěž Než přijdou Velikonoce – rukodělná víkendovka Černá Hora – nejmladší stát Evropy – přednáška Den Země 3x jinak – akce pro veřejnost Otvírání studánek v Mladých Bříštích u Humpolce – vycházka

11. 3. 2011 12. 3. 2011 17. 3. 2011

Chaloupky Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.zelenesrdce.blog. cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

2. 4. 2011 9. 4. 2011

Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

9.–10. 4. 2011

Chaloupky

www.chaloupky.cz

14. 4. 2011

Chaloupky

www.chaloupky.cz

16.–17. 4. 2011 17. 4. 2011

Chaloupky Zelené srdce

1. 5. 2011 6. 5. 2011

Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.zelenesrdce.blog. cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

6.–8. 5. 2011 7. 5. 2011

Chaloupky Zelené srdce

Za ptačím zpěvem – vycházka Cesta za kvákajícím bratrstvem – přednáška s exkurzí Sportovní víkend Vítání ptačího zpěvu na Křemešníku – vycházka

Přednáška Ing. Jiřího Burela – Houbařův rok 7. 5. 2011 Jak na zahradu ve spolupráci s přírodou – beseda Odemykání lesa – vycházka Výprava na louky plné orchidejí – vycházky Hrátky zpátky do přírody – soutěžní odpoledne Zelená stezka – Zlatý list – krajské kolo – soutěž Víkend v Bílých Karpatech Estonsko, jak ho možná neznáte – přednáška Louka plná orchidejí – Den otevřených dveří v PR Na Podlesích Víkend s bylinkami

Mykologický klub Jihlava Chaloupky

10. 5. 2011 14. 5. 2011

www.chaloupky.cz www.zelenesrdce.blog. cz www.houbyvysociny.cz www.chaloupky.cz

14.–15. 5. 2011 21. 5. 2011

Mykologický klub Jihlava Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

20.–22. 5. 2011

Chaloupky

www.chaloupky.cz

26.–29. 5. 2011 26. 5. 2011 29. 5. 2011

Chaloupky Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

3.–5. 6. 2011

Chaloupky

www.chaloupky.cz

24

www.houbyvysociny.cz

Název akce

datum konání

Přednáška Ing. Jiřího Burela-Jedovaté houby 4. 6. 2011 Na houby s mykology I. – exkurze

11. 6. 2011

Na pomoc jarní přírodě – dobrovolnická víkendovka Hrátky s létem – tábory pro rodiče s dětmi

11.–12. 6. 2011

Kosení 2011 – tábor prop dobrovolníky Krupský letní tábor Týden nejen s bylinkami, aneb všechno bude jinak – tábor Experimentálně archeologický tábor

1.–5. 7. 2011 a 6.–10. 7. 2011 18.–31. 7. 2011 25.–29. 7. 2011 srpen

organizátor kontakt Mykologický klub Jihlava Mykologický klub Jihlava ČSOP Kněžice

www.houbyvysociny.cz

www.csopknezice.cz

Chaloupky

www.chaloupky.cz

ČSOP Kněžice Chaloupky Chaloupky

www.csopknezice.cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

Chaloupky

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz www.houbyvysociny.cz

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

www.houbyvysociny.cz

Evropská noc pro netopýry – přednáška Přednáška Ing. Jiřího Burela-Naše hřiby

31. 7.–12. 8. 2011 a 13.–20. 8. 2011 2. 9. 2011 3. 9. 2011

Jedlý les v zahradě – beseda Na houby s mykology II. – exkurze

8. 9. 2011 10. 9. 2011

Přednáškový cyklus Ing.Broma „Pozor na houby“

15. 9. 2011

Výstava hub

16.–18. 9. 2011

Toulavý autobus – exkurze Za krásami Velkomeziříčska – cyklovýlet Den zdraví – akce pro veřejnost Zeměpisný víkend Exkurze na Šebeň Ovčí den na Chaloupkách – akce pro veřejnost Ekologická olympiáda – soutěž Bramborové dny – akce pro veřejnost s Drakiádou Cesta do podzemí – přednáška Na pomoc podzimní přírodě – dobrovolnická víkendovka Přednáška Ing. Jiřího Burela – Kodexové houby

16.–18. 9. 2011 18. 9. 2011 22. 9. 2011 23.–25. 9. 2011 28. 9. 2011 9. 10. 2011

Chaloupky Mykologický klub Jihlava Chaloupky Mykologický klub Jihlava Mykologický klub Jihlava Mykologický klub Jihlava Chaloupky Chaloupky Chaloupky Chaloupky Chaloupky Chaloupky

12.–14. 10. 2011 14.–15. 10. 2011

Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

14. a 15. 10. 2011 14.–16. 10. 2011

Chaloupky ČSOP Kněžice

www.chaloupky.cz www.csopknezice.cz

15. 10. 2011

Mykologický klub Jihlava Chaloupky

www.houbyvysociny.cz

Pomocná ruka pro zvířata – akce pro veřejnost Zamykání lesa – vycházka Krajina a umění – seminář VYKEV – krajská konference ekologické výchovy na Vysočině Rukodělný víkend Kde se ptáčku nakrmíš? – přednáška s výrobou krmítek Předvánoční dílny Předvánoční rozjímání – rukodělný víkend III. Chaloupecké a II. Krátecké kufrování – sportovní akce

15. 10. 2011 22. 10. 2011

www.chaloupky.cz www.houbyvysociny.cz www.houbyvysociny.cz www.houbyvysociny.cz

www.chaloupky.cz

26.–29. 10. 2011 9. 11. 2011

Mykologický klub Jihlava Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

11.–13. 11. 2011 24. 11. 2011

Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

25. 11. a 9. 12. 2011 2.–4. 12. 2011 27. 12. a 30. 12. 2011

Chaloupky Chaloupky Chaloupky

www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz www.chaloupky.cz

25

www.houbyvysociny.cz

Otvíráme Vám cestu do přírody. NET4GAS. Blíž přírodě. Přispěli jsme k výstavbě naučné stezky Mokroš nedaleko obce Mořice na Hané � Celkem na 31 místech v ČR jsme se podíleli na vybudování dřevěných chodníků, zpevnění přístupových cest nebo stavbě nových vyhlídek � Usilujeme o vytvoření přirozených podmínek pro tetřívka obecného a návrat původních ekosystémů do rašelinišť � Jsme generálním partnerem Českého svazu ochránců přírody a projektu Revitalizace rašelinišť v Krušných horách www.blizprirode.cz

Vydalo Regionální centrum Českého svazu ochránců přírody Kněžice

Kontakt: Kněžice 109, 675 21 Okříšky, www.csopknezice.cz, [email protected], tel.: 568 423 456. Redakční rada: Kateřina Feikusová, Václav Křivan, Marta Vaverková Foto na titulní (modrásek rozchodníkový) a zadní straně (rašeliniště Rožnov): Václav Křivan Uveřejněné články nemusí vyjadřovat názor redakce. Za obsah příspěvků a původ fotografií odpovídá jejich autor, redakce si vyhrazuje právo došlé příspěvky krátit. Náklad 500 výtisků. Zdarma. Grafické zpracování a tisk: Trifoil Jihlava. Tištěno na recyklovaném papíře. Tento zpravodaj byl vytvořen za finanční podpory SFŽP a MŽP.