Podklady pro přípravu územněplánovacích dokumentů z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny:
Ochrana vodních složek krajiny
Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Praha listopad 2011
Některé pojmy a východiska
Významné krajinné prvky, obecně chráněné dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny: vodní toky, nivy vodních toků, rybníky, rašeliniště
Niva – geomorfologická definice: Ploché dno údolí, které je zasahováno a formováno povodňovými průtoky, bez ohledu na charakter porostů a využívání povrchů území.
Ve vodohospodářské praxi lze za nivu pokládat území běžného dosahu Q100
Směrnice 2000/60/ES stanovující rámce pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky – „Rámcová směrnice“: Ekologický stav vodních toků
Aspekty ekologického stavu: morfologický stav kvalita vody biologický stav
Morfologický stav vodního toku • rozměry a tvary koryta a nivy • materiál koryta • charakter proudění a splaveninový režim
Horní Lužnice, foto SCHKO Třeboňsko
Kvalita vody Parametry • fyzikální • chemické • biologické
Biologický stav vodního toku Pro účely vodohospodářské praxe vnímejme jako nadstavbový aspekt, určovaný morfologií toku a kvalitou vody
Dobrý morfologický stav a dobrá kvalita vody velký potenciál přirozeného oživení
Vzorem dobrého stavu vodního toku je tok přírodní, člověkem neovlivněný – charakterem odpovídající stanovišti a místu v povodí
Proč je důležitá evropská Rámcová směrnice? Ukládá: stav vodních toků chránit a nezhoršovat zlepšovat stav toků, které nejsou v dobrém stavu Tyto požadavky jdou proti dřívější praxi technických úprav vodních toků.
Charakteristiky dobrého morfologického stavu vodního toku:
Přirozeně velký prostorový rozsah • koryta • meandrového pásu, • ploch pro rozlivy povodní
Přirozeně velká tvarová členitost koryta Členitost • trasy • podélného profilu • příčných průřezů • detailních tvarů a materiálu dna a břehů • břehové vegetace •
Přirozeně velká hydraulická členitost - členitost hloubek vody a rychlostí proudění
foto Pavel Mudra
Migrační prostupnost pro vodní živočichy
Nenarušený průtokový režim Průtokový režim bývá narušován: změněnými charakteristikami povodí nadměrnými odběry vody úniky vody mimo koryto (kanalizace, kolektory,…) kořistnickým provozováním vodních elektráren
Nenarušená komunikace koryta a okolních zeminových vrstev
Nenarušený splaveninový režim Podpora splaveninového režimu v Isaře nad Mnichovem
Shrnující kriterium příznivého stavu vodního toku
- morfologická autentičnost – - věrnost přírodním morfologickým vzorům
meandrující vodní toky
divočící a větvící se vodní toky
Přírodní vodní tok z vodohospodářského hlediska : malá kapacita, velká členitost a drsnost koryta transformace povodňových průtoků rozlivem mělké koryto dynamicky stabilní díky svému tvaru mělké koryto nedochází k nadměrnému odvodnění okolních ploch
Technické úpravy vodních toků
„Století“ technických úprav toků: 1890 – ????: zvětšování rozsahu zemědělské půdy a její ochrana před povodněmi a zamokřením zvětšování zastavitelných území a PPO sídel plavba energetika
Síla strojů + dotace z veřejných prostředků
Přírodní potok: kapacita Q30d až Q1
Technicky upravené koryto: kapacita obvykle Q2 nebo více
Technická úprava vodní tok v nepříznivém morfologicko-ekologickém stavu
prostorová redukce ztráta tvarové a hydraulické členitosti ztráta biodiverzity
zničení migrační prstupnosti
poškození průtokového režimu poškození splaveninového režimu
Nepříznivé vodohospodářské efekty technických úprav vodních toků: zrychlení běžných a povodňových odtoků koncentrace a zrychlení postupu povodňových vln zbytečné odvodňování krajiny
Technicky upravený vodní tok v zastavěném území recipientní funkce upřednostněny na úkor všech ostatních funkcí
Jistá míra upravenosti vodních toků je pro fungování kulturní krajiny nezbytná. Avšak rozsah ekologické destrukce vodních složek krajiny nepříznivých vlivů na vodní režim zřetelně přesáhl únosnou mez. snahy o částečnou obnovu dobrého stavu vodních toků
Ochrana a obnova vodních prvků v krajině pro co je také třeba vymezovat prostor při územním plánování
1. Ochrana dochovaných vodních krajiny stabilizací v územních plánech
prvků
Ochrana před nevhodnými úpravami toků, ničením niv a záplavových území,…
Nepřipouštět (už jednou konečně) zastavování záplavových území
2. INVESTIČNÍ REVITALIZACE (ve volné krajině)
Revitalizace Altmühl; foto WWA Ansbach
Revitalizace Pekelského potoka u Zdislavic, 2007
2008
jaro 2009
podzim 2009
Revitalizace Boreckého potoka u Vlašimi, 2005: • • • •
mělké, ploché koryto sled tůní a brodů tůně převážně u nárazových břehů v obloucích, brody v inflexích mezi oblouky většina stabilizačního kameniva ve dně koryta, nikoliv v březích
02/2009
Uplatnění revitalizačních opatření v protipovodňové ochraně
A. Zpomalování proudění a podpora nivních rozlivů revitalizacemi koryt (nezastavěná území)
Protipovodňová ochrana obce Pfatter revitalizací stejnojmenné říčky
2003
Povodeň Q80 až Q100 na revitalizované Borové U Chvalšin v létě roku 2001: revitalizační koryto v podstatě odolalo hydrologicko-hydraulické vyhodnocení povodně – Ing. V. Matoušek, Dr.Sc., VÚV TGM Praha
Ztlumení průběhu Q80 až Q100 ve 3 km revitalizace Borové (2001) – podle Matouška:
snížení výstupní kulminace cca o 20 %
B. Obnova a rozšiřování přírodě blízkých povodňových perimetrů vodních toků Rozšíření povodňového říčního pásu odsazením ochranných hrází, revitalizace toku s využitím starých ramen zpomalení postupu povodňové vlny podél toku vyšší stupeň ochrany území mimo koridor
Rozvolnění Altmühl u osady Aha, 2006
2009
Odsazování hrází – projekt Lenzen; Braniborsko;2005 - 2008
zdroj: internetová prezentace Deutsche Umwelthilfe
2007: dokončování výstavby
Nové koryto Iller u Seifenu, 2005
C. Přírodě blízké povodňové bypassy
Flutmulde Landshut
Revitalizace kynety v povodňovém průlehu v Landshutu
Povodňová přeložka Leitenbachu u Memmelsdorfu, 2008
Povodňový průleh Ebermannstadt, 2007
D. Přírodě blízké hloubené retenční prostory v nivách (využití těžby štěrků a písků)
Protipovodňové revitalizace v nivě Mohanu – Unterbrunn (ve výstavbě)
Protipovodňové revitalizace koryta a nivy Mohanu poblíž Unterbrunnu
soustava Breitengüßbach
E. "Ekologické" poldry
Dirlewang – revitalizace říčky Mindel v ploše poldru
Dirlewang – migračně prostupný objekt v hrázi poldru
F. Odstraňování povodňových překážek (které jsou zároveň překážkami migračními) JEZY
jez v Černošicích, 01/2011
zaplavené nadjezí v Černošicích, 2011
Jez migrační překážka (sebelepší rybí přechod plně nenahradí přirozenou migrační prostupnost) ničení ryb turbinami ztráta přirozeného podélného profilu a proudného charakteru toku, ztráta hydraulické členitosti často zhoršení průběhu povodní někdy iniciace ledových povodní narušení splaveninového režimu
jez ve Frýdlantu po povodni 2010
23.2.2004: Odstranění jezu Embrey z roku 1910 na řece Rappahannock ve Fredericksburgu, USA
Jez Goggeles v Augsburgu, výška 5 metrů; zdroj internet
Jez Goggeles při povodni; zdroj internet
Bourání jezu Goggeles v rámci revitalizace wertach v Augsburgu, cca 2007; zdroj internet
Revitalizace Wertach v Augsburgu: Nahrazení jezu Goggeles rampou; 2009
G. Přírodě blízká rozvolnění koryt v zastavěných územích a v jejich blízkosti Nejnovější etapa revitalizace řeky Wertach v Augsburgu (05/2009)
3. REVITALIZACE V INTRAVILÁNECH Isara v Mnichově před rozvolněním
Revitalizace Isary v Mnichově 2008
Isara etapa 2009
Bad Staffelstein, 2006
Bad Staffelstein – etapa 2011
Povodňové rozvolnění Ebermannstadt – před rozvolněním koryta, 2008
Ebermannstadt – Hochwasserfreilegung 2008
Prostorové a funkční členění: kapacitní povodňové koryto provádění povodní vložená přírodě blízká kyneta pro běžné průtoky ekologické funkce
Revitalizace kynety Aiterach v Aiterhofenu, 2005
Otevření Libockého potoka v Praze – Ruzyni, 2011; akce Magistrátu hl.m. Prahy
4. Revitalizace prvků odvodňovacích soustav Meliorační hlavníky (HMZ) bývaly původně drobnými vodními toky přirozeným řešením je jejich obnova
Revitalizace HMZ Domašín, investor město Vlašim; 2011
Krajinářská stabilizace úseku údolnice, v němž není trvale vyvinut průtok (stabilizace drah soustředěného odtoku) • tvarová členitost, zadržující vlhkost • stabilizující vegetace
5. Ochrana, využívání, usměrňování a podpora SAMOVOLNÝCH RENATURACÍ technicky upravených úseků vodních toků
Lacinější obdoba revitalizací
Hlavní renaturační procesy:
Rozpad opevnění
Vymílání koryta
Zanášení koryt
Zarůstání bylinnou vegetací
Zarůstání stromy
Povodňové renaturace
Modifikace proudění a tvarů koryt působením dřevní hmoty
Samovolný rozpad migračních překážek
Revitalizace bobrem
Omezení samovolných renaturací: • odolné technické opevnění • nadměrné zahloubení koryta
Ke zlepšení stavu tohoto opevněného toku je zřetelně potřebná revitalizační přestavba
Zde sice opevnění nevydrželo, ale nadměrné zahloubení koryta rovněž vyvolává potřebu revitalizace
Ochrana renaturací před ničením: Neprovádět zbytečné opravy a údržbu upravených v.t.
Přísné kriterium účelnosti a nezbytnosti při údržbě a opravách vodních toků
Osvětová podpora renaturací
Renaturace ve VH plánování: Kategorii upravený vodní tok určený k samovolné renaturaci (s případnou podporou doplňkovými opatřeními) je třeba prosadit do zpracování plánů pro příští plánovací období
Nutno prosadit zásadu: V úsecích vodních toků, v nichž je v POP navrhována revitalizace nebo renaturace, minimalizovat údržbu a opravy technických úprav
Bude potřeba zpracovat metodiku hodnocení úseků vodních toků (revitalizace x renaturace):
Podpora a usměrňování renaturací drobnějšími vodohospodářskými opatřeními: například střídavé kamenné záhozy změlčení, rozvlnění, obnova štěrkových pasáží dna koryta
Dřevní hmota – usměrňovače proudění, stanoviště a úkryty živočichů
Wertach v Augsburgu
6. TVORBA A OBNOVA TŮNÍ A MOKŘADŮ
Tůň jako krajinotvorný prvek: • zcela nebo převážně hloubená • nevypustitelná
V plochém terénu mohou být tůně i značně rozsáhlé Tůně a mokřady Hladoměř u Staré Lysé, vybudováno s podporou OP ŽP v roce 2011
Mokřady patří k ekologicky nejcennějším částem krajiny
Mokřad – dosud neobvyklý vodohospodářský stavební objekt Jak se staví mokřad: - snížení terénu (hloubení) - zvýšení hladiny vody (vzdouvání) - kombinace hloubení a vzdouvání
Soustava Unterbrunn na Mohanu
7. VÝSTAVBA, OBNOVA A REKONSTRUKCE MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ
MVN jsou většinou z ekologického hlediska pokládány za méně hodnotné než přírodní a přírodě blízká koryta vodních toků, tůně, mokřady a přírodě blízké, zaplavitelné nivní plochy
Rybníky přijímáme jako revitalizační opatření rezervovaně: zásoba vody v krajině – pasívní povodňová retenční kapacita – podstatně dražší než u prosté nivy ekologické funkce – obvykle eliminovány intenzivním chovem ryb
Prostor nevhodný pro umístění nové nádrže – výstavbou nádrže by došlo k degradaci přírodě blízkého prostředí
Prostor vhodný k umístění nové malé vodní nádrže – vodní tok je degradován technickou úpravou není tolik co zkazit
8. PŘÍRODĚ BLÍZKÉ PROTIPOVODŇOVÉ POLDRY A RETENČNÍ NÁDRŽE
Revitalizace v zátopové ploše poldru Čihadla v Praze, 2008; akce Magistrátu hl. m. Prahy
2008
tamtéž v listopadu 2011
Jak široký pás území vyhradit pro revitalizaci nebo renaturaci vodního toku ? Těžko dogmaticky stanovovat. Umění možného. Optimálně celá šířka nivy. Ale to vždy nepůjde. Vodní tok meandrujícího typu alespoň v přirozené šířce meandrového pásu (B). Říční morfologie: B = 10 až 14 x šířka koryta
Děkuji za pozornost
[email protected]
