ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
Analýza objednávek a dodávek dílenského vybavení importér m ŠKODA
Andrea
ECHUROVÁ
Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Jarošová, CSc
ANOTA NÍ ZÁZNAM
AUTOR
Andrea echurová
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Analýza objednávek a dodávek dílenského vybavení importér m ŠKODA
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Eva Jarošová, CSc.
INSTITUT
IPT
PO ET STRAN
35
PO ET OBRÁZK
14
PO ET TABULEK
3
PO ET P ÍLOH
5
STRU NÝ POPIS
Cílem bakalá ské práce je analýza uskute ných objednávek dílenského vybavení a vyhodnocení dodacích dob r zných druh dílenského vybavení v období 2004 až 2009. Využívá se p itom Paretovy analýzy a individuálních jednoduchých i souhrnných index . Z analýzy uskute ných objednávek vyplývá, kdo jsou nejv tší objednavatelé, které druhy dílenského vybavení edstavují nejv tší obrat a jak se objem objednávek vyvíjel v jednotlivých letech. Analýza dodacích dob ukázala, že úrove ani variabilita dodací doby se v uvedeném období prakticky nem ní.
KLÍ OVÁ SLOVA
Paretova analýza, Paascheho objemový index, vybavenost servisních dílen
ROK ODEVZDÁNÍ
2010
ANNOTATION
AUTHOR FIELD
Andrea echurová 6208R087 Business economy and management
THESIS TITLE
Analysis of orders and supplies of the workshop equipment to the Škoda Auto importers
SUPERVISOR
doc. Ing. Eva Jarošová, CSc.
INSTITUTE
IPT
YEAR
NUMBER OF PAGES
35
NUMBER OF PICTURES
14
NUMBER OF TABLES
3
NUMBER OF APPENDICES
5
SUMMARY
KEY WORDS
2010
The objective of this bachelor thesis is the analysis of executed orders of the workshop equipment and assessment of the delivery times for various types of workshop equipment within the time period from 2004 till 2009. To do that, Pareto´s analysis and individual simple as well as total indexes have been used. The analysis of the executed orders shows, who are the biggest order parties, which types of the workshop equipment represent the highest turnover and how has the volume of orders been developing during the years. The analysis of the delivery times showed that the level and variability of the delivery time does not actually change in the particular time period.
Pareto´s analysis, Paasche´s volume index, workshops’ facilities
Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona . 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne .........
3
kuji doc. Ing. Ev Jarošové, CSc. za odborné vedení bakalá ské práce, poskytování rad a informa ních podklad .
4
Obsah 1
ÚVOD ................................................................................................................................7
2
TEORETICKÁ 2.1
3
ÁST ................................................................................................9
STATISTICKÉ METODY.........................................................................................9
2.1.1
Použité metody popisné statistiky ............................................................9
2.1.2
Indexy ................................................................................................................11
2.1.3
Paretova analýza ...........................................................................................12
PRAKTICKÁ
ÁST .................................................................................................14
3.1
ÍRU KA ORGANIZACE SERVISNÍCH SLUŽEB .....................................14
3.2
SMLUVNÍ STANDARDY ŠKODA – DÍLENSKÉ VYBAVENÍ ......................17
3.2.1
Popis položek ve smluvních standardech............................................18
3.2.2
Rozd lení položek ve smluvních standardech ...................................18
3.2.3
Ceny, náklady servisu za vybavení dílen ..............................................20
3.3 ANALÝZA USKUTE NÝCH OBJEDNÁVEK ZA OBDOBÍ 2004 AŽ 2009……………………………………………………………………………………………………………………………………….21 3.4
4
VYHODNOCENÍ DOB OD OBJEDNÁVKY DO DODÁVKY ........................28
ZÁV R ............................................................................................................................32
5
Seznam použitých zkratek POSS
íru ka organizace servisních služeb
PS
Servisní služby
PSC
Servisní kompeten ní centrum
PSG
Garance
PSM
Servisní management
PSO
Technické zajišt ní servisu
PST
Technika servisních služeb
6
1 ÚVOD Mladoboleslavská automobilka pat í v
eské republice k nejv tším prodejc m
osobních automobil . Samoz ejmostí je vysoká kvalita poskytovaných služeb, jistota, solidnost a stabilita. Aby tyto všechny atributy mohly být spln ny, musí být profesionáln a kvalitn zabezpe ena sí všech servis . Tyto služby zajiš uje ve spole nosti Škoda Auto odd lení PSO – Technické zajišt ní servisu / Vybavení servisních dílen – Servisní služby. (viz P íloha
. 1) Servisní služby se dále
rozd lují na n kolik dalších spolupracujících útvar . T mito útvary jsou Technické zajišt ní servisu (PSO), Servisní management (PSM), Technika servisních služeb (PST), Garance (PSG) a Servisní kompeten ní centrum (PSC). Hlavním úkolem servisních služeb je metodické a operativní ízení importér
a prodejc
Škoda
Auto ve více jak 100 zemích sv ta a u více než 250 autorizovaných servisních partner
v
eské republice. Odd lení Technické zajišt ní servisu / Vybavení
servisních dílen zajiš uje poradenské služby pro obchodníky Škoda Auto v tuzemsku a pro importéry v zahrani í. Další
inností odd lení Vybavení
servisních dílen je vydávání Katalogu dílenského vybavení a speciálních p ípravk Škoda Auto. Tyto katalogy poskytují p ehled o specifických ná adích, p ístrojích a dílenském za ízení pro údržbu a opravu vozidel firmy Škoda. Také informují o inventá i, provozních prost edcích, spot ebních materiálech pro všeobecný dílenský provoz, respektive pro vybavení servisní dílny. Tímto se uleh uje p i 1]
plánování a po ízení vybavení servisních dílen a p ehledu o nákladech.[ Cílem
práce
je
analýza
uskute
ných
objednávek,
konkrétn
analýza
objednávek, které odd lení PSO – Technické zajišt ní servisu / Vybavení servisních dílen dostalo v letech 2004 až 2009. Zjiš ovala jsem, ze kterých zemí objednávky nejvíce p icházejí a které dílenské vybavení se nejvíce objednává a u kterého dílenského vybavení je nejv tší obrat za období 2004 až 2009. Dále jsem porovnávala po et objednávek v jednotlivých letech. K vyhodnocení dodacích dob jsem použila základní metody popisné statistiky.
1
Katalog dílenského vybavení 7
Téma mé bakalá ské práce vzniklo b hem mé praxe v odd lení PSO – Technické zajišt ní servisu / Vybavení servisních dílen. Všechny údaje, které ve své bakalá ské práci používám a zpracovávám, mi poskytlo odd lení PSO – Technické zajišt ní servisu / Vybavení servisních dílen a slouží pro vnit ní pot ebu firmy Škoda Auto.
8
2 TEORETICKÁ 2.1
ÁST
STATISTICKÉ METODY
2.1.1 Použité metody popisné statistiky Rozd lení hodnot znaku s velkým po tem obm n lze znázornit bu
graficky,
pomocí histogramu nebo popsat pomocí charakteristik. Histogram
etností se používá pro grafické vyjád ení intervalového rozd lení
etností, tj. v p ípad , kdy má sledovaný kvantitativní znak velký po et obm n. Histogram je sloupkový graf, který je tvo en t sn
sousedícími obdélníky.
Základny obdélník
a výšky mají velikost
mají délku zvolených interval
íslušných t ídních etností (neboli relativních etností). V práci bude využit histogram ke statistickému vyhodnocení dob od objednávky do dodávky za období 2004 až 2009 a za jednotlivé období. Nejpoužívan jší charakteristiky úrovn jsou pr
r, modus a medián.
Modus je obm na s nejv tší etností. U znaku s velkým po tem obm n se ur uje jen modální interval. V histogramu odpovídá modálnímu intervalu nejvyšší sloupec. Medián neboli prost ední hodnota lení soubor hodnot se azených podle velikosti na dv stejn po etné ásti. P i lichém rozsahu souboru je medián roven hodnot konkrétní prost ední statistické jednotky souboru. P i sudém rozsahu souboru je medián pr
rem dvou prost edních hodnot.
Aritmetický pr
r se ur í z net íd ných hodnot x1, x2, …, xn podle vzorce n
x
x1
x2
... x n
xi i 1
n
n
kde n je celkový po et pozorování.
9
(1)
Krom uvedených charakteristik se n kdy používají ješt další charakteristiky, nap . kvartily, decily. Kvartily jsou hodnoty, které rozd lují uspo ádaný statistický soubor na ty i stejn etné
ásti. Každá
ást obsahuje 25 % jednotek. Kvartily se d lí na dolní,
prost ední a horní kvartil. Dolní kvartil neboli 25 % kvantil odd luje 25 % nejnižších hodnot, prost ední kvartil je medián, horní kvartil neboli 75 % kvantil odd luje 75 % nejnižších hodnot. Decily jsou kvantily, které rozd lují uspo ádanou adu hodnot prom nné na 10 stejn obsazených ástí. K vyhodnocení variability hodnot sledovaného znaku se používá p edevším rozptyl, sm rodatná odchylka a varia ní koeficient. Rozptyl se vypo ítá jako pr jejich aritmetického pr
r tverc odchylek jednotlivých hodnot znaku od
ru, tedy . s x2
n
x )2
( xi
.
i 1
(2)
n
Sm rodatná odchylka je druhou odmocninou z rozptylu n
( xi sx
s x2
x )2
i 1
n
(3) .
Uvádí se ve stejných m rových jednotkách jako zkoumaný statistický znak. Varia ní koeficient se ur í jako podíl sm rodatné odchylky a aritmetického pr
ru
Vx
sx . x
(4)
Je nejznám jší mírou relativní variability. Varia ní koeficient je bezrozm rné íslo, jeho stonásobek (100Vx) udává relativní variabilitu v procentech.
10
2.1.2 Indexy Index je relativní míra rozdílnosti. Je to bezrozm rné íslo, které udává podíl dvou hodnot stejného ukazatele. Hodnoty ukazatele se liší bu
asovým, prostorovým
nebo druhovým vymezením. Indexy lze lenit na indexy množství a úrovn . Dále pak indexy na individuální a souhrnné. Individuální indexy jsou indexy stejnorodých ukazatel a souhrnné indexy jsou indexy nestejnorodých ukazatel . Individuální indexy se dále d lí na jednoduché a složené indexy. Individuální jednoduché indexy se velmi
asto vyskytují sdružené do delších
asových ad. P íslušné indexy mohou být po ítané bu (nap .
k nejstarší
hodnot
v asové
ad
p vodních
k prom nlivému základu (nap . k bezprost edn
ke stejnému základu pozorování)
nebo
p edcházejícímu pozorování
v asové ad p vodních hodnot). Individuální jednoduché indexy se d lí na bazické a et zové indexy. Pokud hovo íme o bazických indexech, je základ srovnání vždy stejný. Pro výpo et bazických index se používá vzorec It z
xt xz
(5)
kde xt je b žné období (t = 1, 2, 3, …, n), xz je základní období (zpravidla nejstarší). U et zových index
srovnáváme vždy dv
za sebou jdoucí hodnoty v asové
ad . Pro výpo et et zových index se používá vzorec
I
t t 1
xt xt 1
,
(6)
kde xt je b žné období (t = 2, 3, …, n). Individuální jednoduché indexy využiji na porovnání po tu objednávek dílenského vybavení v jednotlivých letech. Úkolem souhrnných index je charakterizovat zm nu nestejnorodého extenzivního i intenzitního ukazatele, nap . zm nu objemu r znorodé produkce nebo celkovou 11
zm nu ceny r znorodé produkce.
Souhrnné indexy se rozd lují na souhrnné
cenové indexy a souhrnné objemové indexy. Souhrnné cenové indexy tvo í souhrnnou charakteristiku vývoje cen p i r znorodé produkci. Jsou to nap . Laspeyres v cenový index nebo Paascheho cenový index. Souhrnné objemové indexy tvo í souhrnnou charakteristiku vývoje objemu r znorodé produkce. Jsou to nap . Laspeyres v objemový index a Paascheho objemový index. Abych mohla sledovat nejen zm ny po tu objednávek, ale p ihlédnout k jejich obratu, použiji pro porovnání Paascheho objemový index. Tento index uvažuje p i srovnávání ceny z b žného období
I
p (q )
p1q1 p1q0
,
(7)
kde p1 je cena za b žné období, q1 je objem produkce za b žné období, q0 je objem produkce za základní období. 2.1.3 Paretova analýza „Paretova analýza se užívá k vymezení nej ast jších nebo nejzávažn jších p
in
problém souvisejících s jakostí. Umož uje odd lit n kolik nejpodstatn jších p
in
od mnoha mén d ležitých. Paretova analýza spo ívá v sumarizaci a t íd ní údaj o všech položkách a ve vyhledání položek s nejvyšší etností výskytu. Nej etn jší položky nemusejí nutn
být nejzávažn jší a jejich po adí m žeme ur ovat také
podle náklad nebo pomocí tzv. vážených skór , tj. etností násobených váhami. Váhové sou initele udávají závažnost p íslušné položky nap . z hlediska bezpe nosti nebo opravitelnosti.“[2] Paret v diagram je speciální typ sloupkového grafu, který se kombinuje s polygonem kumulativních etností. V grafu mají sloupky stejnou ší ku, ale výška sloupku je úm rná etnosti výskytu, tzv. skóru (nap . náklad m dané kategorie). Kategorie sledovaného kvalitativního znaku se se azují na vodorovné ose tak, aby výška sloupk klesala zleva doprava. Polygon kumulativních relativních etností
2
HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I. Analýza dat v manažerském rozhodování, Praha: Grada, 1999, ISBN 807169-255-7 12
ur uje, které kategorie pat í do skupiny nejpodstatn jších. Tento diagram se užívá v p ípadech, kdy kvalitativní znak nabývá mnoha obm n. V práci využiji Paretovu analýzu k ur ení zemí, které se na objednávkách podílejí nejv tší
m rou,
dále
k vyhledání
druh
dílenského
vybavení,
které
se
v objednávkách vyskytují nej ast ji a také k vyhledání druh dílenského vybavení, u nichž objednávky p edstavují nejv tší obrat.
13
3 PRAKTICKÁ 3.1
ÁST
P ÍRU KA ORGANIZACE SERVISNÍCH SLUŽEB
íru ka organizace servisních služeb poskytuje servis m základní znalosti pro orientaci servisní provozovny Škoda na kvalitu práce a na pé i o zákazníka. POSS lze najít na internetu Škoda B2B portálu, který je ur en výhradn pro servisní sí Škoda Auto, tzn., že je specifický pro r zné cílové skupiny, pro každého pracovníka servisu. Tento portál je v jazykových verzích -
eština, n
ina a
angli tina. Servis m nabízí p ístup k nejd ležit jším servisním informacím. Na úvodní stránce najdou servisy každodenní aktuální informace a další servisní informace si m žou vyhledat prost ednictvím odpovídajících bod
v naviga ní
struktu e. V POSS jsou definovány základy a procesy pro správnou funkci servisu Škoda, které mají podporovat v rámci celé servisní organizace Škoda dosažení pro tuto zna ku typické špi kové kvality. Od výb ru a kvalifikace pracovník , p es uzp sobení spolehlivých a zisk p inášejících proces , až po vybavení provozoven ná adím, provozním za ízením a systémy, které odpovídají požadované úrovni služeb. POSS je roz len na do 16 kapitol, kde najdou servisy všechny informace pro podporu p i každodenní innosti. Krom této p íru ky s orientací na uživatele jsou zpracována také netechnická témata bývalé P íru ky techniky servisních služeb. Jsou to nap íklad asová výkonnost, dílenský test, servisní akce (základní informace), servisní prohlídky a údržba, technické servisní centrum a záruky. 1. kapitola Základy Motto: „Kdo chce vyhrávat, musí znát disciplíny.“ Tato kapitola se zabývá globálním vedení zna ky, od výrobku p es obchod až po komunikaci. Škoda eší všechny aktivity související s koncepcí zna ky. Dále sem pat í filosofie servisu a strategie servisu, tzn., jaký cíl sleduje servis Škoda. Zde jsou vymezeny servisní standardy a sm rnice Škoda. 2. kapitola Podnik a organizace Motto: „Pouze správná organizace zajistí špi kovou pozici i v budoucnosti.“ Zam uje se na formy organizace (konven ní forma organizace, forma organizace na základ
týmové koncepce a jaké jsou modely pracovní doby), na 14
vnitropodnikovou komunikaci. Zabývá se otevírací dobou servisních provozoven a celkovou organizací servisních služeb. 3. kapitola Zam stnanci Motto: „Kdo chce ty nejlepší, musí si je vychovat.“ Tato kapitola se specializuje na vyhledávání zam stnanc , na jejich vzd lávání a p ípadn modely odm
školení, jaké jsou
ování. Popisuje funkce pracovník v provozovn servisu Škoda. A
zabývá se, jak správn
ídit servisy a jak motivovat své pracovníky v servisu.
4. kapitola Podniková ekonomika Motto: „Jak správn m it úsp ch.“ V této kapitole se eší konkurence na trhu se servisními službami a potenciálního zákazníka. Zda servisy jsou schopni získat potenciální zákazníky pro svou provozovnu a udržet si je. Zabývá se evidencí zakázek, organiza ními prost edky a zda-li mají praktické využití. ležitá je evidence
as
eší otázku, jak
pro hospodárnost servisních provozoven. Zde jsou
uvedeny r zné analýzy, nap íklad analýza servisní innosti provozovny (servisní služby – oblast náhradních díl – analýza provozovny), analýza servisních služeb. 5. kapitola Kvalita a image Motto: „Návod k úsp chu? Dávat více, než se o ekává“ Tato kapitola se specializuje na kvalitu servisu a práce, pé e o zákazníky, na ízení kvality a audit partner . Dále se zabývá pr zkumem spokojenosti zákazníka. 6. kapitola Procesy Motto: „Ne vždy je ten nejrychlejší i tím nejlepším.“ Tato kapitola se zabývá základními servisními procesy, servisními prohlídkami a údržbami. Zde jsou vypsány zásady a postupy p i dodání nového vozidla, jaké jsou servisní akce a jaké úkoly musí plnit odd lení Technické Servisní Centrum Škoda. Také jsou uvedeny informace, jak mají servisy reagovat p i nespokojenosti zákazníka. Krom toho se p ipravují zlepšovací návrhy. 7. kapitola Záruky V této kapitole je uvedena k nahlédnutí p íru ka Garan ního odd lení PSG. íru ka se zabývá problematikou záruky, kulancí a regresí.
15
8. kapitola Marketing Motto: „Dobré nápady vyžadují i d slednou realizaci.“ Tato kapitola se zabývá designem zna ky, vizuální identito podniku a firemní reklamou a jaké programy nabízí pro své zákazníky. Jak mají servisy naplánovat marketingová opat ení, aby byla efektivní a úsp šná. Také jsou vypsány servisní akce, které nabízí pro své zákazníky k r zným p íležitostem (nap . den otev ených dve í servisu nebo akce typu vým ny pneumatik nebo jarní a podzimní akce). 9. kapitola Originální díly Škoda Motto: „Spokojenost zákazník a vazba na zna ku stojí u spole nosti Škoda Auto na prvním míst .“ Zde je uveden Katalog Škoda Originální díly. Obsahem kapitoly je návod pro použití systému íslování Škoda originálních díl
a dispozi ního a
objednacího systému IDIS / Auto Part. Zde jsou také uvedeny nap íklad sezónní akce, akce na podporu prodeje pro servisní partnery a komunika ní aktivity prezentované zákazník m p ímo od Škoda Auto (nap . veletrhy, výstavy, reklamní kampan a internetové stránky Škoda Auto). 10. kapitola P íslušenství Motto: „Každý zákazník má jiná p ání. Pro
bychom je nem li splnit?“ V této
kapitole jsou uvedeny všeobecné informace o obchodu s p íslušenstvím. Zde je zahrnuta podniková ekonomika, která má samotnou kapitolu v POSS. Informuje servisy, jak nejlépe prezentovat sortiment p íslušenství. Zabývá se sledováním a analýzou trhu, jaká jsou opat ení pro obchod s p íslušenstvím a pro obchod s koly a pneumatikami. Jsou zde vypsány systémy pro podporu p i prodeji p íslušenství. 11. kapitola Architektura Motto: „Kvalita zna ky komunikována prost ednictvím kvalitní architektury.“ Tato kapitola se specializuje na architekturu, tzn., jak p sobí vzhled budovy, p edvád cí prostory Škoda, dílny Škoda na zákazníka. Jsou uvedeny funk ní typy architektury Škoda, stavební p íru ky pro novostavby a pro p estavby. 12. kapitola Vybavení dílen Motto: „Dobré p edpoklady jsou základem dobrého výsledku.“ Tato kapitola se zam uje na kvalitu a stav dílenského vybavení Škoda v provozovn 16
servisu.
Informuje servisy, jaké dílenské vybavení Škoda pot ebují pro svou provozovnu servisu. A p edepisuje standardy dílenského vybavení Škoda. 13. kapitola IT Systémy V této kapitole jsou uvedeny všechny IT Systémy, které slouží jako užite né pom cky p i vedení provozovny, zpracování trhu a komunikaci se Škoda Auto. 14. kapitola Legislativa V této kapitole jsou vymezeny zákony, na ízení a p edpisy platné pro servisní provozovny. 15. kapitola Ochrana životního prost edí Motto: „Myslet dál než jen po vlastní práh.“ V této kapitole jsou uvedeny všechny informace a pokyny k ochran životního prost edí v provozovnách partner Škoda. 16. kapitola Informace Motto: „Není t eba v
t všechno. Jen to, kde a jak to najít.“ Tato kapitola se
zabývá informa ními prost edky pro servis, a jaké paušální náklady
iní za
informa ní prost edky pro servis. 3.2
SMLUVNÍ STANDARDY ŠKODA – DÍLENSKÉ VYBAVENÍ
V servisních standardech spole nosti Škoda Auto jsou uvedeny i závazné standardy pro vybavení dílny. Tyto stanovené standardy pro provozní za ízení a speciální ná adí je nutno splnit podle za azení dílny. Tyto servisní standardy se opírají o dílenské p íru ky, vytvo ené spole ností Škoda Auto a jsou podloženy požadavkem provozního za ízení a speciálního ná adí pro jednotlivé procesy opravy a také všeobecnými zkušenostmi dílenského personálu. Dále slouží sou asn jako kontrolní seznam p i certifikaci servisu. ležité upozorn ní pro servisy je, aby naplánovaly dílenské vybavení Škoda podle pot eb provozovny a po ídily si je v rozsahu, který odpovídá velikosti provozovny a provozním požadavk m. Ve smluvních standardech je vypracovaný seznam dílenského vybavení, které platí od 1. 4. 2009 a nahrazuje verzi ze 14. 10. 2008. Aktuální seznam Škoda 17
standard
je vypracovaný pro dílenské vybavení. Tento seznam stanovuje
edepsané vybavení pro každého servisního partnera. (viz P íloha . 2) 3.2.1 Popis položek ve smluvních standardech Položky ve smluvních standardech se d lí na povinné • (originální produkt VW/Audi/Škoda), na povinné o a na povinné šedé. Povinné • (originální produkt VW/Audi/Škoda) musí vlastnit každý servis. Povinné o musí vlastnit každý servis, ale je jedno od koho jsou, tzn. od r zných výrobc . Povinné šedé jsou za ízení, která nemusí být fyzicky servisem vlastn na. Je ale nutné ho pro p íslušnou opravu podle p edpisu výrobce použít. Tímto má servis povinnost si toto vybavení v co nejkratším ase obstarat, aby se pr
rná celková
doba opravy podstatn nezvýšila. Ze strany výrobce jsou poskytnuty lepší podmínky na nákup za ízení pro tzv. ovny tohoto za ízení. P
ovny si vytvo ila servisní sí Škoda sama. Servisní
sí Škoda je rozd lena do oblastí a v každé této oblasti je p
ovna za ízení.
3.2.2 Rozd lení položek ve smluvních standardech Položky ve smluvních standardech se d lí na dílenské vybavení a na speciální ná adí. Dílenské vybavení je veškeré za ízení, které se nachází v dílnách pro opravu vozidel a je možné si ho objednat p es Katalog dílenského vybavení. Dílenské vybavení se d lí do 8 skupin: 1) komunální ná adí, 2) testovací a m icí p ístroje, 3) zvedáky a stroje, 4)
istící stroje a ochrana životního prost edí,
5) lakovna a klempírna, 6) organiza ní a kancelá ské prost edky, 7) pracovní od vy, 8) provozní prost edky a chemie.
18
Pod komunálním ná adím si m žeme p edstavit r zné typy držák (nap .: držák bo ních oken, držák drátu, držáky pro vy ezávací dráty), r zné klešt
(nap .:
klešt na hadicové spony, klešt na pásky na manžety poloos), momentové klí e, stahováky (nap .: stahovák pro uvoln ní a vytla ování šroub , stahovák pružin MC Pherson), r zné sady (nap .: sada adaptér
na pojistné šrouby Kamax, sada
ná adí Würth, sada TIME-SERT pro obnovení závit šroub pro vypušt ní oleje), ru ní vytla ovací pistole a ješt další typy ná adí. Do skupiny testovací a m icí p ístroje m žeme zahrnout r zné typy adaptér (nap .: adapter airbagu, adapter DSO (2-pólový) VAS 5259), emisní analýzy (nap .: emisní analýza vzn tových motor BEA 150, emisní analýza zážehových a vzn tových motor BEA 250), m ící p ístrojový vozík V.A.G. 1700, m idlo pln ní pneumatik HRT 01, r zné nabíje ky akumulátor
a typy p ístroj (nap .: p ístroj
pro m ení oleje OP 82, p ístroj pro zkoušení t snosti t sn ní hlavy válc
LT
200.2), r zné sady (nap .: sada m ících pomocných prost edk V.A.G. 1594C, sada upínacích adapter ) a r zné typy tester
(nap .: tester akumulátoru
s tiskárnou VAS 5097A, tester brzdové kapaliny MAHA BFT 2000 a tester chladicího systému), atd. Ve skupin zvedáky a stroje m žeme najít mnoho r zných typ zvedák (nap .: 2sloupový asymetrický zvedák KPN/305 v provedení podle CI Škoda, 2-sloupový elektromechanický zvedák EURO-LIFT Z-41, dvoupístový zvedák s karosá skou nosnou konstrukcí o nosnosti 3,5 t – VAS 6258), r zné typy brusek (nap .: bruska dvoukotou ová GSM 200, bruska excentrická GEX 150 AC), digitální vyvažova ka kol B-Line 301+, r zné je áby (nap .: dílenský je áb Motex 7568), stroje (nap .: stroj na montáž a demontáž kol VAS 5148 (A2019RC), stroj na vyvažování kol VAS 5150 (EM 7040)) a r zné typy sva ovacích za ízení (nap .: sva ovací za ízení Automig 183 UPS). Do skupiny
istící stroje a ochrana životního prost edí m žeme zahrnout
bezsilikonové filtry, dvoupláš ové kontejnery, vysokotlaký isti bez oh evu nebo s oh evem, jednoduchá odsávací jednotka NEDERMAN, mobilní olejové za ízení 23040, r zné typy MS ekologické mycí stoly, PUZZI 100 – aloun ní, recirkula ní
isti
interiér
istírna zaolejovaných odpadních vod a ješt
dalších istících stroj . 19
a
mnoho
Pod skupinou lakovna a klempírna si m žeme p edstavit robustní my ku lakovacích pistolí DRESTER 3000, elektronické za ízení pro m ení vozidla NAJA VAS 5200, lakovací a sušící kabinu WOLF SUPRA a teleskopický kalibr VAS 5159, atd. Do skupiny organiza ní kancelá ské prost edky m žeme zahrnout r zné krabi ky, háky, plastový ráme ek, galeriový sklad s policovými regály pro skladování ND, ochranné kryty blatník a masky. Pod skupinou pracovní od vy si m žeme p edstavit pracovní oble ení pro zam stnance jako nap íklad dámské bl zy a kabáty, panská tri ka, košile (pracovní, polokošile, džínové), kalhoty (nap .: do pasu nebo s náprsenkou), kombinézy, lakýrnické oble ení (nap .: bundy, kalhoty nebo kombinézy), mikiny, svetry, pracovní plášt a vesty (nap .: zimní nebo letní). Do skupiny provozní prost edky a chemie m žeme zahrnout nap íklad aktivní isti e interiér ,
isti e brzdy, r zné typy lepidel na sklo, mazadla, spreje,
karosá ské tmely, multifunk ní isti e, odstra ova e (nap .: odstra ova pískání brzd, odstra ova
karbonu a t sn ní), r zné typy ochrany (nap .: ochrana
bodových svár , dutin – vosk, povozku nebo podvozku nep elakovatelná nebo elakovatelná), opravárenské sady na sklo VAS 6092 nebo VAS 6093. Speciální ná adí, které je vyvinuto p ímo zna kou Škoda Auto a slouží k oprav vozidel Škoda dle dílenských postup Škoda. (viz P íloha . 3) 3.2.3 Ceny, náklady servisu za vybavení dílen V tabulce 1 jsou uvedeny pr
rné náklady smluvního servisu Škoda Auto za
vybavení dílen v letech 2006 až 2010. Z tabulky plyne, že náklady na vybavení dílen jsou rok od roku jiné, protože p ibývá více typ
voz
Škoda, motor
a
evodovek. Když se za ne vyráb t nový typ vozu nebo nový motor, náklady na dílenské vybavení vzrostou.
20
Tab. 1 Pr
rné náklady smluvního servisu Škoda Auto za vybavení dílen Skute né 2006
Skute né 2007
Skute né 2008
Skute né 2009
P edpokládané 2010
Rozší ení povinného spec. ná adí - sada S1 (bez šedých položek)
5 132,00 K
4 197,00 K
25 042,00 K
7 211,20 K
20 000,00 K
Rozší ení povinného dílenského vybavení (mimo spec. ná adí a "šedých" položek)
0,00 K
0,00 K
0,00 K
0,00 K
10 000,00 K
5 132,00 K
4 197,00 K
25 042,00 K
7 211,20 K
30 000,00 K
Celkem Zdroj: Odd lení PSO
3.3
ANALÝZA USKUTE
Vyhodnocení uskute
NÝCH OBJEDNÁVEK ZA OBDOBÍ 2004 AŽ 2009
ných objednávek za období roku 2004 až 2009 jsem
provád la pomocí Paretovy analýzy, individuálních jednoduchých index
a
Paascheho objemového indexu. Paretovu analýzu jsem použila pro ur ení zemí, které se na objednávkách podílejí nejv tší m rou, dále pro vyhledání druh dílenského vybavení, které se v objednávkách vyskytují nej ast ji a také k vyhledání druh dílenského vybavení, u nichž objednávky p edstavují nejv tší obrat. P itom jsem uvažovala celé období 2004 až 2009. Dále jsem použila individuální jednoduché indexy pro charakterizování vývoje po tu objednávek v jednotlivých letech a pro sledování nejen zm ny po tu objednávek, ale i ihlédnutí k jejich hodnot , jsem použila pro porovnání Paascheho objemový index. Údaje pro analýzu jsem získala z odd lení PSO - Technické zajišt ní servisu / Vybavení servisních dílen. Analýza po tu objednávek podle zemí za období 2004 až 2009 Výsledky Paretovy analýzy jsou patrné z grafu na obr. 1. Ukazuje se, že nej ast jšími objednavateli jsou Polsko s podílem 36,17 %, Indie s podílem 27,30 %., Turecko s podílem 11,97 % a Slovensko s podílem 8,52 % objednaných kus
dílenského vybavení. Objednávky z t chto
ty
celkového po tu objednaných kus dílenského vybavení.
21
zemí tvo í p es 80 %
10
96,14
Estonsko
Srbsko
95,47
Recko
91,99
94,54
Lotyssko - Karlo Mot
90,58
Bulharsko
88,08
Irsko
100,00 93,37
96,72
83,97
8
75,45
63,48
6
4
36,17
2
Other
Madarsko
Finsko
Slovensko
Turecko
Indie
Polsko
0
Obr. 1 Analýzu po tu objednávek podle zemí za období 2004 až 2009 Zdroj: vlastní zpracování
Analýza podle druh dílenského vybavení z hlediska po tu prodaných kus Z obr. 2 je z ejmé, že analýza z hlediska samotného po tu prodaných kus nep ináší pot ebnou informaci, protože po ty objednávaných kus druh dílenského vybavení nízké.
22
jsou u všech
10
100,00
8 6 4 2 3,29
5,68
7,87
9,75
11,63
13,52
15,40
17,08 18,76
20,43
22,08 23,59
28,03 29,47 25,08 26,55
30,90 32,31
Other
5068
1594/06
5051/17
1594/22
1752/01
6036
5232
5051/05A
5232/01
5051/06B
5094
1598/42
1924
5052A GB
5187
6127/03
6291A
6262A
0
Obr. 2 Analýza podle druh dílenského vybavení z hlediska po tu prodaných kus je Zdroj: vlastní zpracování
Analýza podle celkové ceny objednaných druh
dílenského vybavení za
období 2004 až 2009 Z Paretova grafu na obr. 3 vyplývá, že nejvyšší obrat dílenského vybavení je u diagnostiky vozidla a servisního informa ního systému VAS 5052A GB (anglická verze) tvo ící 37,23 %, diagnostického, m ícího a informa ního systému vozidla VAS 5051B GB tvo ící 15,49 % a 9,45 %, diagnostiky vozidla a servisního informa ního systému VAS 5052A FIN (finská verze) tvo ící 4,18 %.
23
4
100,00 3
62,16 2
79,63 80,88 81,96 76,79 78,32 74,89 70,88 72,97 66,35 68,61
52,71 37,23
1
Other
6291A
5900
5097A PL
1925
1594 C
6262A
1752/01
1598/42
1763
5052A FIN
5051B HU
5051B GB
5052A GB
0
Obr. 3 Analýza podle celkové ceny objednaných druh dílenského vybavení za období 2004 – 2009 Zdroj: vlastní zpracování
Vývoj po tu objednaných kus v jednotlivých letech Pro porovnání objemu objednávek bez ohledu na cenu objednaných kus dílenského vybavení v jednotlivých letech jsem použila individuální jednoduché indexy. Vývoj po tu objednaných kus je znázorn n na obr. 4.
Po et objednaných kus 2000 1500 1000 500 0 2004
2005
2006
2007
2008
Obr. 4 Po et objednaných kus dílenského vybavení za období 2004 – 2009 Zdroj: vlastní zpracování 24
2009
Vypo tené hodnoty bazických a et zových index jsou uvedeny v tab. 2. Tab. 2 P ehled výpo
bazických a et zových index
Rok objednávek
Po et objednaných kus
Bázické indexy
2004 2005 2006 2007 2008 2009
1874 1585 1530 1904 1017 1580
1 0,846 0,816 1,016 0,543 0,843
et zové indexy 0,846 0,965 1,244 0,534 1,554
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky vyplývá, že ve srovnání s rokem 2004 vzrostl po et objednaných kus dílenského vybavení pouze v roce 2007 a to o 1,6 %, v ostatních letech klesl po et objednaných kus
dílenského vybavení. K nejv tšímu poklesu v
i roku 2004
došlo v roce 2008 až o 45,7 %. Tuto skute nost zachycuje obrázek 5. 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
Obr. 5 Porovnávání objemu objednávek v jednotlivých letech pomocí bazického indexu Zdroj: vlastní zpracování
Z vypo tených objednaných kus
et zových index
plyne, že s výjimkou roku 2008 po et
dílenského vybavení vždy proti p edcházejícímu roku vzrostl.
Nejv tší nár st nastal v roce 2009 o 55,4 % v došlo k výraznému poklesu o 71 % v
i roku 2008, v roce 2008 ovšem
i roku 2007. (viz Obr. 6)
25
1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2005
2006
2007
2008
2009
Obr. 6 Porovnávání objemu objednávek v jednotlivých letech pomocí et zového indexu Zdroj: vlastní zpracování
Vývoj po tu objednaných kus s ohledem na r znou cenu druh dílenského vybavení Aby bylo možné sledovat nejen zm ny po tu objednávek, ale p ihlédnout také k obratu. Použila jsem pro porovnání Paascheho objemový index. Pro rozlišení od ípadu, kdy jsem porovnávala celkový po et objednaných kus
bez ohledu na
cenu, se nyní použije termín objem objednávek. Pot ebné íselné údaje, tj. po et objednaných kus dílenského vybavení a jejich cena za jednotku v eurech, jsou uvedeny v tabulkách. (viz P íloha . 4) Pomocí Paascheho objemového indexu jsou porovnávány vždy dva po sob následující roky. Z obrázku 7 vyplývá, že v roce 2005 stoupl objem objednávek o 36,3 %. Nejvíce se objednávalo dílenské vybavení v roce 2006, kde objem objednávek stoupl až o 80,7 % oproti minulému roku 2005. Naopak v dalších letech dochází k poklesu objemu objednávek. V roce 2007 klesl objem objednávek o 30,5 %, v roce 2008 o 34,6 % a roce 2009 klesl objem objednávek až o 40,4 %.
26
2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2005/2004
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
Obr. 7 Srovnávání objemu produkce v jednotlivých letech pomocí Paascheho objemového indexu Zdroj: vlastní zpracování
Porovnala jsem mezi sebou výpo ty Paascheho objemového indexu a et zových index . Rozdíly mezi t mito indexy lze vid t na obrázku 8. Z toho vyplývá, že po et objednaných kus index
dílenského vybavení na základ
výpo
et zových
se od roku 2005 do roku 2007 zvýšil, naopak v roce 2008 klesl a op t
v roce 2009 vzrostl. Z výpo
Paascheho objemového indexu, kde jsem
porovnávala nejen zm na po tu objednávek, ale i obrat. Lze vid t, že od roku 2005 až 2006 vzrostl objem objednávek dílenského vybavení, naopak od roku 2007 klesl objem objednávek. 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2005
2006
2007
Paascheho objemový index
2008 et zový index
Obr. 8 Porovnání Paascheho objemového indexu s et zovými indexy Zdroj: vlastní zpracování 27
2009
3.4
VYHODNOCENÍ DOB OD OBJEDNÁVKY DO DODÁVKY
K vyhodnocení
dob
od
objednávky
do
dodávky
jsem
využila
základní
charakteristiky popisné statistiky a histogram. Pot ebné íselné údaje, jsou uvedeny v tabulkách. (viz P íloha . 5) Údaje jsem zaokrouhlila na dv desetinná místa. V sestaveném histogramu (viz Obr. 9), za období let 2004 – 2009 je z etelné, že nejv tší po et dodávek bylo uskute
no do 25 dn od doby objednání. V dalším
rozboru histogramu je vid t snižující se po et dodávek dodaných v delším
etnost
asovém horizontu než 25 dn . 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 25 50 75 175 250 350 100 125 150 200 225 275 300 325 375 400 Doba Obr. 9 Vyhodnocení dob od objednávky do dodávky za období 2004 - 2009 Zdroj: vlastní zpracování
Statistické vyhodnocení za jednotlivé roky ukazuje, že p evažující po et dodávek byl vy ízen za asové období kratší než 25 dn . Což je z etelné v sestaveném histogramu (viz Obr. 9), za celé období. V dalším rozboru je vid t snižující se po et dodávek dodaných v delším asovém horizontu než 25 dn .
28
etnost
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 25
50 75 100 125 150 175 200 225 250 275 300 325 350 Doba
Obr. 10 Vyhodnocení dob od objednávky do dodávky za rok 2004 Zdroj: vlastní zpracování 14 12 etnost
10 8 6 4 2 0 25 50 100 125 175 75 150 200 225 250 275 300 325 350 375 400 Doba Obr. 11 Vyhodnocení dob od objednávky do dodávky za rok 2005
etnost
Zdroj: vlastní zpracování 8 7 6 5 4 3 2 1 0 25
50
125
75
100 Doba
150
175
200
225
Obr. 12 Vyhodnocení dob od objednávky do dodávky za rok 2006 Zdroj: vlastní zpracování 29
250
etnost
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 25 125 50 100 75 150 175 200 225 250 275 300 325 350 Doba
Obr. 13 Vyhodnocení dob od objednávky do dodávky za rok 2007 Zdroj: vlastní zpracování 8 7 etnost
6 5 4 3 2 1 0 25
50
75
125 300 100 150 175 200 225 250 275 Doba
Obr. 14 Vyhodnocení dob od objednávky do dodávky za rok 2008 Zdroj: vlastní zpracování 3,5 3 etnost
2,5 2 1,5 1 0,5 0 25
50
100
75
125
Doba Obr. 15 Vyhodnocení dob od objednávky do dodávky za rok 2009 Zdroj: vlastní zpracování 30
150
K vyhodnocení
dob
od
objednávky
do
dodávky
jsem
charakteristiky popsiné statistiky. Z tab. 3 vyplývá, že pr
využila
základní
rná doda dodání
v jednotlivých letech je p ibližn 42 dn , ale vzhledem k velké hodnot varia ního koeficientu (viz Tab. 3) nemá pr
r velkou vypovídací hodnotu. V tomto p ípad
je vhodn jší medián, který udává, že v 50 % p ípad je doba dodání kratší než 25 dn . Nej ast ji se vyskytující hodnotou doby dodání jsou 3 dny. Jak plyne z hodnoty prvního decilu (10 % kvantil) 90 % dodacích dob je 3 dny nebo delší. Další charakteristiky je možné vy íst z tabulky 3. Z tabulky lze vid t, že charakteristiky se v pr
hu sledovaného období prakticky nem ní.
Tab. 3 Charakteristiky doby objednávek do dodávek za jednotlivé roky
Charakteristiky Pr r Modus Sm rodatná odchylka Varia ní koeficient Kvantily 10 %-ní kvantil 25%-ní kvantil 50%-ní kvantil 75%-ní kvantil 90%-ní kvantil
2004 41,68 3,00 48,88 1,17
2005 41,46 3,00 48,64 1,17
3,00 9,00 25,00 59,00 102,00
3,00 9,00 25,00 59,00 102,70
Zdroj: vlastní zpracování
31
Rok 2006 2007 41,55 41,80 3,00 3,00 48,78 49,19 1,17 1,18 3,00 9,00 25,00 59,00 102,40
3,00 9,00 25,00 59,00 101,30
2008 41,79 3,00 49,30 1,18
2009 41,46 3,00 48,75 1,18
3,00 9,00 25,00 59,00 102,00
3,00 9,00 25,00 59,00 102,00
4
ZÁV R
Hlavní prioritou servisní sít
Škoda je spokojenost zákazníka. Ke spokojenosti
zákazníka vede pouze jedna cesta a to profesionální, rychlé a kvalitní opravy voz . Na základ
této skute nosti je nutné provád t opravy dle dílenských
postup a standard Škoda a to zejména servisním za ízením a ná adím. S tím také souvisí dodávka servisního a dílenského za ízení jednotlivým importér m Škoda. Na základ dat získaných z odborné literatury byla popsána a provedena analýza objednávek a dodávek dílenského vybavení importér m Škoda. Na základ Paretovy analýzy bylo zjišt no, že p es 80 % objednávek pochází z Polska, Indie, Turecka a ze Slovenska. Nejv tší obrat p edstavují objednávky diagnostiky vozidla a servisního informa ního systému VAS 5052A GB (anglická verze), diagnostiky, ícího a informa ního systému VAS 5051B GB a HU a diagnostiky vozidla a servisního informa ního systému VAS 5052A FIN (finská verze). Dále se ukázalo, že z porovnání výpo
Paascheho objemového indexu a et zových index
vyplynulo, že po et objednaných kus dílenského vybavení od roku 2005 do roku 2007 se zvýšil, naopak v roce 2008 klesl a op t v roce 2009 vzrostl. Z porovnání nejen zm ny po tu objednávek, ale i obratu bylo zjišt no, že od roku 2005 až do roku 2006 vzrostl objem objednávek dílenského vybavení, naopak od roku 2007 klesl objem objednávek. I zde se samoz ejm projevila krize, kdy došlo k poklesu objednávání dílenského vybavení. K vyhodnocení dodacích dob byly použity základní charakteristiky popisné statistiky (modus, medián, kvartily, decily, aritmetický pr
r, sm rodatná odchylka a varia ní koeficient) a histogram
etností. Pokud jde o dodací doby, ukazuje se, že se jejich hodnoty v pr
hu
sledovaného období nem ní. Nej ast jší dodací doba dílenského vybavení je 25 dn , kdy importér m se dodá vybavení. Ob as se stane, že importér nedostane dílenské vybavení do této doby. Dodací doba se prodlužuje a to z d vodu, že dílenské vybavení není na sklad
nebo p išlo mnoho objednávek na stejné
dílenské vybavení. M že se stát, že importér dostane dílenské vybavení nap . až za 75 dní. Delší dodací doby je t žké ovlivnit, naopak lze vid t, že v tšinou dílenské vybavení dostanou importé i v as.
32
Práce ukazuje, jakým zp sobem lze ze shromážd ných dat týkajících se objednávek získat podstatné informace. Paretovu analýzu by bylo možné využít i kontrole vybavenosti servisní sít
Škoda, kdy by se místo objednávek
zpracovávaly výsledky kontroly.
33
Seznam použité literatury [1]
HINDLS, R., FISCHER, J., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 8.vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 978-8086946-43-6.
[2]
HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, J. Analýza dat v manažerském rozhodování, Praha: Grada, 1999, ISBN 807169-255-7.
[3]
VACEK, J., HANZLÍK, L. Katalog dílenského vybavení, [PDF dokument na CD-ROM], 01-2010, [02. 02. 2010].
[4]
MARTÍNEK, V. P íru ka organizace servisních služeb, [online], 2005, [12. 11. 2009], http://portal.skoda-auto.com.
34
Seznam p íloh íloha . 1
Struktura PS
íloha . 2
Seznam Standard pro dílenské vybavení
íloha . 3
Speciální ná adí
íloha . 4
Výpo ty Paascheho objemového indexu
íloha . 5
Intervalové rozd lení etností pro sestavení histogramu
35