ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE
Knihtisk princip, historický vývoj, významné tisky semestrální práce
Mimrová Lenka Rückerová Jana
V Praze dne 4. 6. 2009 skupina G4/62
Kartografická polygrafie a reprografie
Úvod Knihtisk patří mezi jeden z nejvýznamějších vynálezů v historii lidstva. Podstatně přispěl k rozvoji vzdělání a vědy, i k všeobecnému pokroku. Umožnil šíření literárních hodnot širokému okruhu čtenářů, lépe než tomu bylo u rukopisných děl. Knihtisk přispěl k rozšíření vzdělání a kultury tím, že výroba knih byla rychlejší a levnější.
1
Historický vývoj knihtisku
V této kapitole se seznámíme s historií tisku a jeho vývojem. Přiblížíme si tu předchůdce knihtisku - deskotisk. Popíšme zde základní principy knihtisku.
1.1
Deskotisk
Již kolem 8. století se v Číně, Japonsku a Korei používal tzv. deskotisk. Používaly se desky z různých materiálů, do kterých se vyrývaly znaky tak, aby tisknutelná plocha zůstala vyvýšená. Každá deska se dala využít pouze na jeden stejný tisk. Proto byla tato metoda velmi finančně a časově náročná. V evropských zemích se deskotisk používal ještě v polovině 15. století.
1.2
Tisk pomocí jednotlivých liter
Deskotisk byl rychlejší než ruční opisování, ale měl tu nevýhodu, že deska byla použitelná vždy jen pro určitý tisk a pak musela být vyřazena. Proto byl deskotisk opuštěn a nahrazen hospodárnější metodou - tiskem ze samostatných liter. Ty byly z počátku dřevěné, posléze kovové. Tyto litery fungovaly jako stavebnice, která se dala po tisku rozebrat a opět použít. Sestavování slov a vět z jednotlivých písmen bylo známo již Etruskům a Římanům. Ti používali stavebnice z písmen vyřezávaných zeslonoviny nebo ze dřeva jako vyučovací pomůcky pro děti. V té době nikoho nenapadlo písmena nabarvit a otisknout. Složitost čínských znaků a jejich množství byla první pobídkou pro hledání nové tiskařské techniky. Kolem roku 1040 n.l. vynalezl Pi Šeng tisk jednotlivých značek, které lze volně sestavovat. Vyrobil je z hlíny, vypálil je a hotové položil na kovovou podložku a tiskl z nich jako z dřevěné desky při deskotisku, dokud se znaky neopotře-
Obr. 1: kovová litera
1
bovaly. Jeho vynález se v Číně příliš nerozšířil, a to hlavně kvůli velkému počtu znaků čínského písma.
2
Princip tisku
Knihtisk je výsledkem několika objevů, které umožnily tento druh tisku realizovat. Je to především písmolijectví, tisková barva a upravený lis. Prvním objevem je písmolijectví, tj. sériová výroba pohyblivých písmen. K ulití jednotlivých písmen bylo potřeba vyřezat a vypilovat obraz písmen tzv. patrici, která byla následně použita jako razidlo. Otiskem v měkčím kovu vznikla forma, tzv. matrice (obr. 2). Matrice se vložila do licího strojku, který byl naplněn roztavenou slitinou kovu tzv. liteřinou. Odlité litery (obr. 1) byly zrcadlovým obrazem písmena a měly požadovaný čtverhranný tvar a výšku. Základna sloužila nejen jako podložka pro písmeno, ale svými rozměry určovala i rozeObr. 2: matrice stupy mezi písmeny v řádku. Stejná písmová výška umožňovala zařazení různých písmen do jednotné sazby. Každá tisková strana byla sestavována do dřevěné sazebnice (obr. 5), která určovala přesné řádkování i místo pro mezery a ilustrace. Iniciály a ilustrace byly dokreslovány ručně, tím se dílo stalo jedinečným originálem. Při samotném tisku byla na matrici nanesena tiskařská čerň. Což byla směs fermeže, sazí a sušidel (tzv. sikativů – sloučenin olova a kobaltu). Pomocí upraveného lisu (obr. 4) byly pak jednotlivé stránky tištěny na papír nebo pergamen. Některé prameny uvádějí, že byl používán upravený papírenský ždímací lis, jiné, že to byl lis na víno.
2.1
Johannes Gutenberg
Johannes Gensfleisch, zvaný Gutenberg (obr. 3) se narodil údajně mezi lety 1394 a 1399 v Mohuči u Rýna v jižním Německu. V 17 letech byl Gutenberg natolik obeznámen a zaškolen do tajů zpracování kovů, ručních prací a zlatnictví, že mohl předávat zkušenosti jiným. V této době se u něj také rodila myšlenka dát psanému slovu tištěnou podobu. Johannes Gutenberg své první počiny v knihtisku spojil se dřevem, ale díky své nápaditosti a znalosti práce s kovy mohl postupně začít nejoriginálnější tiskařkou výrobu. Roku 1430 rozběhl Gutenberg výrobu písmen. Postupně se od dřeva dostal ke slitině olova, cínu a antimonu, tzv. liteřině. Liteřina je slitina 55% olova, 15% cínu a 30% antimonu, tavitelná od 280 do 420∘ C. Tato slitina vyObr. 3: Johannes Gutenberg niká nízkým bodem tání, vysokou tekutostí a to zaručuje přesné kopírování matrice. Po zchladnutí má poměrně vysokou tvrdost, umožňující písmovinu otisknout vícekrát pod relativně vysokým tlakem s vysokou přesností otisku, 2
aniž by se kov deformoval. Tiskařská mechanizace, vynalezená Gutenbergem, v sobě zahrnovala celý komplex technických novinek. Sazba se skládala z jednotlivých kovových liter, které lze po tisku rozebrat a znovu použít. Písmena se po rozmetání sazby vracela do tzv. kasy – zásobníku k opětovnému použití. Technické vybavení doplňovalo sázítko (háček) k sestavování řádky liter, tenakl a divisor k udržení rukopisu. Za datum tohoto gutenbergova vynálezu se považuje rok 1440. Gutenberg tiskl nejprve kalendáře a malé knížky do 28 stran, které šly dobře na odbyt, odpustkové listy a učebnice latiny zvané Donatus. Když získal zkušenosti s výrobou drobných tiskovin, přistoupil k tisku rozsáhlejších a náročnějších děl.
Obr. 4: tiskařský lis
3
Obr. 5: sazebnice
Význam knihtisku
Hlavní význam knihtisku je rozšíření psané kultury mezi více vrstev obyvatelstva. Knihy a spisy vydané v tištěných exemplářích byly méně náchylné k zániku než jedinečné rukopisy. Vytváření identických kopií mělo i velký normotvorný význam. Díky knihtisku například došlo ke sjednocení liturgických textů. Zásadní roli hrál knihtisk i při utváření závazných jazykových pravidel. Překlady Bible Martina Luthera nebo bible Kralické se staly základem spisovného německého a českého jazyka. V 1. polovině 16. století se knihtisk stal zásadním médiem, které ovlivnilo rozmach reformního hnutí.
3.1
Významné tisky
V letech 1452-1454 byl Gutenbergem a jeho dílnou připravován tisk bible (obr. 6) a (obr. 7). Bible je nazývána Gutenbergova nebo také 42 řádková. Vzhledem k obsažnosti je rozdělena do dvou svazků o 320 listech. Každá stránka má 42 řádků a je rozdělena do dvou sloupců s gotickou stylizací a ručně malovaným zdobením.
3
Obr. 7: 42 řádková bible
Obr. 6: 42 řádková bible
Tištěna byla na papír i na pergamen. Typografická úprava je velmi kvalitní. Tisk na lícové straně se dokonale kryje s tiskem na straně rubové. Písmo neprosvítá na druhou stranu a má vždy stejný odstín a sytost. Později byla z Gutenbergových liter v bamberské dílně vytištěna 36 řádková bible. Kdo byl tiskařem není známo.
3.2
Významné tisky a tiskaři v Čechách
Za první český tisk vyrobený knihtiskovou technikou se pokládá Kronika trojánská (obr. 8). Jako datum jejího vzniku se uvádí rok 1468 a místo původu Plzeň. Jde o jednosvazkové dílo tištěné v češtině o 195 listech, které jsou sázené v jednom sloupci. Tisk je proveden v černé barvě, nadpisy a iniciály jsou ručně kolorovány červenou barvou. Zajímavý je fakt, že český prvotisk není náboženského, ale světského charakteru. V čele českých tiskařů byl v letech 1552-1580 Jiří Melantrych Rožďalovický z Aventýnu, jenž se vyučil v Basileji u mistra Frobenia a později koupil v Praze tiskárnu od Bartoloměje Netolického. Melantrych vydal za svého života na 200 knih. Nejznámější byla jeho bible „melantryška“, herbář Mathioliho, latinsko-český slovník, slabikáře a kancionály se sázenými notami. Po jeho smrti převzal tiskárnu jeho zeť, univerzitní profesor Daniel Adam z Veleslavína, a vedl ji do roku 1599. Vydal na 80 publikací. K podstatnému rozvoji českých tiskáren došlo až v 19. a 20. stol. Byly to většinou malé, řemeslnické dílny. Jen jejich nepatrná část měla více závodů s několika sty zaměstnanci. Mnohé však dosahovaly tiskově velmi dobré úrovně, odpovídající tehdejší technice.
Obr. 8: kronika
Technický pokrok ve 20. stol. přinesl velké množství nejrůznějších tiskařských technik a tiskařských závodů.
4
Závěr Myšlenka tisknout nebyla nikterak nová. Již ve 4. tisíciletí př.n.l. se v povodí Indu používala pečetítka s obrázky a nápisy. Ve starém Egyptě znali razidla a pečetidla, na nichž byly hyeroglyfické značky velmožů a kněží. Tato písařská pomůcka přešla do Řecka i Říma. V 7. stol.n.l. se v Číně objevil deskotisk. V Evropě byl znám až mnohem později a vznikl nezávisle na Číně. V polovině 15. stol. přišel Němec Johannes Gutenberg se svým vynálezem knihtisku. I přesto, že Gutenberg svůj způsob výroby tajil, rozšířil se knihtisk velice rychle po celé Evropě. U nás byla jako první vytištěna v Plzni roku 1468 Kronika trojánská. Během vývoje se vyskytovalo stále více tiskařských dílen a vyvíjely se i techniky tisku.
Literatura [1] WWW stránky, [online], URL:
[2] WWW stránky, [online], URL: http://www.typomil.com/ [3] WWW stránky, [online], URL: http://cina.yin.cz/ [4] WWW stránky, [online], URL: www.csvz.cz/ [5] WWW stránky, [online], URL: www.blisty.cz/ [6] Štěpánková, I.: seminární práce Vynález knihtisku, [cit. 2002-12-20]
5