ˇ ´ VYSOKE ´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V PRAZE CESK E FAKULTA STAVEBN´I ´ OBOR GEODEZIE A KARTOGRAFIE ´ KATEDRA MAPOVAN´I A KARTOGRAFIE
Knihtisk - princip a historick´ y v´ yvoj semestr´aln´ı pr´ace
Helena Kynclov´a Daniela Mareˇsov´a
V Praze dne 27. 5. 2008
Kartografick´a polygrafie a reprografie
´ Uvod V n´ asleduj´ıc´ım textu se snaˇz´ıme popsat princip a historick´ y v´ yvoj knihtisku. Chtˇely jsme postihnout zmˇeny v proveden´ı stroj˚ u i to, jak se vyv´ıjela sazba.
1
Pˇ red Gutenbergem
Prvn´ı n´ aznaky tisku se objevuj´ı uˇz u otisk˚ u primitivn´ıch raz´ıtek s ornamenty, kter´a si tiskli na sv´e odˇevy jiˇz pravˇec´ı lid´e. Peˇcet´ıtka, mincovn´ı a puncovn´ı razidla znaly starovˇek´e kultury a civilizace v u ´dol´ı ˇreky Indu, Egyptˇe ˇci Mezopot´amii. Tisk dˇrevˇen´ ymi formami ˇ ıˇ ˇ ˇ ıman´e tiskli pravdˇepodobnˇe na tkaniva pouˇz´ıvali v Egyptˇe jiˇz v 6. st. C´ nan´e, Rekov´ e a R´ jiˇz v 7. st. Ve 14. a 15. stolet´ı se v Evropˇe rozˇs´ıˇrila technologie deskotisku neboli blokov´eho tisku. Forma byla vyryta do jednolit´e, zpravidla dˇrevˇen´e desky. Tato metoda byla vˇsak kv˚ uli jednor´azov´emu vyuˇzit´ı drah´ ych ˇstoˇck˚ u velmi finanˇcnˇe n´akladn´a. Proto se mnoz´ı vyn´alezci poohl´ıˇzeli po nˇeˇcem nov´em. Nejv´ yznamnˇejˇs´ı objev uˇcinil nˇemeck´ y zlatn´ık Johanes Gutenberg.
2
Dˇ revˇ en´ y lis
Vzorem pro zhotoven´ı prvn´ıho tiskaˇrsk´eho lisu Janem Gutenbergem z nˇemeck´e Mohuˇce v polovinˇe 15. stol. byl pravdˇepodobnˇe ˇzd´ımac´ı lis na v´ yrobu pap´ıru. Lis byl cel´ y ze dˇreva. Gutenberg˚ uv ruˇcn´ı lis z˚ ustal bez vˇetˇs´ıch principi´aln´ıch zmˇen po dobu ˇctyˇr stolet´ı, ani pracovn´ı postup se pˇr´ıliˇs nemˇenil.
Obr. 1: Jan Gutenberg
Knihtisk patˇr´ı z hlediska pˇrenosu barvy na potiskovan´ y materi´al k technice tisku z v´ yˇsky, kde je tiskov´ a forma reli´efn´ı, na vrcholy reli´efu se nan´aˇs´ı barva, kter´a se pˇri tisku tlakem pˇren´ aˇs´ı na pap´ır nebo jin´ y materi´al.
2.1
Pr´ ace s lisem
Tlak potˇrebn´ y k tisku se vyvozoval ot´aˇcen´ım ˇsroubov´eho vˇretene. Dˇrevˇen´e sloupy lisu byly vzepˇreny proti stropu m´ıstnosti. V pˇr´ıˇcn´em tr´amci mezi nimi byla ˇzelezn´a matice. Jej´ım z´ avitem proch´ azelo vˇreteno ˇsroubu, kter´ y pˇri sv´em ot´aˇcen´ı zvedal nebo stlaˇcoval tlakovou desku. Lis obsluhovali dva muˇzi, z nichˇz prvn´ı nan´aˇsel koˇzen´ ymi bal´ıky vycpan´ ymi ˇz´ınˇemi (tamp´ ony) barvu na tiskovou formu. Druh´ y vkl´adal navlhˇcen´ y pap´ır na r´am potaˇzen´ y pergamenem nebo pl´ atnem. Tiskov´ y arch se napichoval na dva hroty, kter´e zabraˇ novaly posunut´ı. Arch pˇridrˇzovala maska, kter´a zakr´ yvala m´ısta, na kter´a se netisklo. Potom se cel´a forma i s naloˇzen´ ym pap´ırem zasunula pod tlakovou desku, t´ım byla nanesena barva na pap´ır. Probl´emem byl n´ızk´ y tlak na pap´ır, tud´ıˇz se vetˇs´ı formy musely otiskovat nadvakr´ at.
1
Obr. 2: Popis Gutenbergova dˇrevˇen´eho lisu
2.2
P´ısmolijectv´ı
Jednou z Gutenbergov´ ych inovac´ı byl i vyn´alez p´ısmolijectv´ı. Pˇrestal pouˇz´ıvat desky, kter´e byly na jedno pouˇzit´ı, a pracoval s jednotliv´ ymi literami, kter´e s´am vytvoˇril. Vyhotovoval tzv. matrice, coˇz byly odl´evac´ı formiˇcky se zahlouben´ ym obrazem jednotliv´ ych p´ısmen. Z nich pak odl´eval p´ısmena na ruˇcn´ım sl´evadle vlastn´ı konstrukce. Do sl´evadla se p´ısmolijeckou lˇz´ıc´ı nalila roztaven´a p´ısmovina (p˚ uvodnˇe olovo, pozdˇeji jeho slitiny). Po jej´ım ztuhnut´ı uvolnil p´ısmolijec z pˇr´ıstroje odlitek se zrcadlovˇe obr´ acen´ ym reli´efn´ım znakem. Na z´avˇer byla jeˇstˇe hotov´ a p´ısmena obrouˇsena a pak sestavena do ˇr´adek a ˇr´adky do str´ anek pomoc´ı s´ az´ıtka. Pˇripraven´a sazba byla tiskaˇrem pevnˇe sevˇren´ a do r´ amu a tak pˇripravena k tisku. Po vytiˇstˇen´ı potˇrebn´eho mnoˇzstv´ı arch˚ u se sazba rozmetala a z liter se vys´ azela dalˇs´ı ˇc´ ast knihy.
3 3.1
Obr. 3: P´ısmolijec pˇri pr´aci
Celokovov´ y lis Cesta k celokovov´ emu lisu
P˚ uvodn´ı celodˇrevˇen´ y lis byl postupnˇe nahrazov´an kovov´ ymi souˇc´astkami (z bronzu, mosazi a ˇzeleza): vˇreteno, pouzdra ˇsroub˚ u, tiskov´a a tlakov´a deska atd. T´ım se zv´ yˇsil tlak a z´ aroveˇ n se sn´ıˇzila n´ amaha, kter´a byla potˇreba pˇri ovl´ad´an´ı stroje, a tak´e se zv´ yˇsila v´ ykonnost. P˚ uvodnˇe bylo za hodinu vytiˇstˇeno 20 v´ ytisk˚ u, po u ´prav´ach aˇz 70. Snahou bylo 2
zlepˇsit stroj tak, aby mˇel co nejvˇetˇs´ı ˇzivotnost, dok´azal co nejrychleji tisknout a byl co nejsn´aze ovladateln´ y.
3.2
Prvn´ı ˇ zelezn´ y lis
Prvn´ı celokovov´ y ˇzelezn´ y lis byl sestrojen aˇz roku 1787 lordem Charlesem ze Stanhope. Ten se stal vzorem pro konstruov´an´ı dalˇs´ıch ˇzelezn´ ych lis˚ u aˇz do poˇc´atku 19. st. Pˇrednost´ı ˇzelezn´ ych lis˚ u byl vyˇsˇs´ı tiskov´ y tlak pˇri pouˇzit´ı menˇs´ı s´ıly. Otoˇcn´e vˇreteno se ovl´adalo soustavou p´ ak a ke zved´ an´ı tlakov´e desky slouˇzilo protiz´avaˇz´ı. Vyn´alezci postupnˇe sniˇzovali n´aroky na lidskou s´ılu potˇrebnou k ovl´ad´an´ı stroje. Dˇr´ıvˇejˇs´ı stroje nebyly schopny potisknout najednou ani cel´ y arch, zat´ımco tento nov´ y vyn´alez potiskne nejen cel´ y pap´ır, ale ˇ dokonce z obou stran. Zelezn´ y lis umoˇzn ˇoval tisknout dennˇe 1000 – 1500 arch˚ u oproti 200 – 250 v´ ytisk˚ um na dˇrevˇen´em lisu. S r˚ ustem v´ ykonu ovˇsem klesaly poˇzadavky na kvalitu tisku a naopak stoupaly n´ aroky na rychlost a mnoˇzstv´ı. K obsluze stroje uˇz nebylo potˇreba dvou siln´ ych muˇz˚ u, staˇcila jedna osoba o niˇzˇs´ı fyzick´e s´ıle. Zato vˇsak doch´az´ı ke specializaci pracovn´ık˚ u, oddˇeluj´ı se samostatn´e profese sazeˇc, tiskaˇr a lijec. Lisy se d´ale specializovaly na urˇcit´e druhy tiskaˇrsk´ ych prac´ı.
3.3
ˇ asteˇ C´ cn´ a mechanizace
V pr˚ ubˇehu 19. stolet´ı se uk´ azalo, ˇze ruˇcn´ı lis je pˇr´ıliˇs pomal´ y. Hledaly se zp˚ usoby, jak v´ yrobu zefektivnit ˇc´ asteˇcnou mechanizac´ı. Lord Stanhope zdokonalil sv˚ uj ˇzelezn´ y lis pomoc´ı soustavy p´ ak tak, ˇze bylo moˇzn´e vytisknout celou sazbu strany najednou. D´ale se zlepˇsovaly techniky nan´ aˇsen´ı barvy. P˚ uvodn´ı tamp´ony byly nahrazeny koˇzen´ ym v´alcem, pozdˇeji soustavou v´ alc˚ u. Po zjednoduˇsen´ı pr´ ace touˇzili i sazeˇci. Pr´aci si ulehˇcili napˇr´ıklad t´ım, ˇze zdokonalili ˇ adky zatahovali aˇz na konci ˇr´adku a ne jako doposud mezi slovy. reg´aly a p´ısmovky. R´ D´ale zaˇcali odl´evat logotypy, coˇz jsou nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı spojen´ı p´ısmen, napˇr´ıklad koncovky a pˇredloˇzky.
4
Suhlsk´ y lis
Prvn´ı poloautomatick´ y lis vˇsak vynalezl aˇz Fridrich K¨onig v Suhlu v roce 1803. Byl pojmenov´ an po m´ıstˇe vzniku – Suhlsk´ y lis. Byl ze dˇreva a kovan´eho ˇzeleza. Zautomatizovalo se nan´ aˇsen´ı barvy a zaj´ıˇzdˇen´ı pod tlak, coˇz uspoˇrilo jednoho pracovn´ıka. Ruˇcnˇe se d´ al musely pouze vkl´ adat a vyndavat archy. Stroj znamenal zv´ yˇsen´ı poˇctu tisk˚ u z 250 arch˚ u na 400. K¨ onig nahradil tlakovou desku, kter´a p˚ usobila na formu pˇr´ımoˇcaˇre, v´alcem, kter´ y vyv´ıjel kruhov´ y pohyb. T´ım umoˇznil tisk vˇetˇs´ıch form´at˚ u najednou.
5 5.1
Rychlolis Ryclolis pro tisk Times˚ u
K¨onig˚ uv prvn´ı lis vyuˇz´ıvaj´ıc´ı tlakov´eho v´alce pˇredstavoval vlastnˇe jiˇz realizaci principu rychlolisu. Ten byl poh´ anˇen parn´ım strojem. Voz´ık s r´amem a sazbou se pohyboval
3
Obr. 4: Suhlsk´ y lis samoˇcinnˇe. Barven´ı pomoc´ı v´ alc˚ u se dˇelo tak´e automaticky. Rychlolis byl vyuˇzit vydavatelem Times˚ u roku 1814. Citace z prvn´ıho vyd´an´ı, kter´a popisuje postup tisku: Stroj s´ am sune formu sem i tam, nan´ aˇs´ı barvu, nese arch na naˇcernˇenou formu, ” potiskne jej a pˇred´ a pˇr´ısluˇsn´emu pracovn´ıku. Souˇcasnˇe se forma vrac´ı k nov´emu pˇrijet´ı barvy pro tisk n´ asleduj´ıc´ıho archu, mezit´ım co se barva st´ ale rozt´ır´ a. Cel´y sloˇzit´y postup prob´ıh´ a takovou rychlost´ı, ˇze se potiskne 1000 arch˚ u za hodinu.“ Tisk se stal rychlejˇs´ım a nebylo potˇreba lidsk´e obsluhy.
5.2
Mechanick´ a liˇ cka
Soubˇeˇznˇe s mechanizac´ı lisu doch´az´ı i k mechanizaci pr´ace sazeˇce a lijce. Prvn´ı mechanickou liˇcku sestrojili v roce 1838 D. Bruce a Brant. Sl´evadlo u n´ı bylo spojeno s tav´ıc´ım kotl´ıkem a ˇcerpadlem. Stroj nahradil aˇz 6 ruˇcn´ıch lijc˚ u. Dalˇs´ım zdokonalen´ım tohoto stroje byla tzv. Johnsova kompletka, kter´a nejen odl´evala litery, ale z´aroveˇ n je i vylamovala z bloku.
Obr. 5: Zdvojen´ y rychlolis B. K¨oniga
5.3
Dvouobr´ atkov´ y rychlolis
Jedn´ a se o zdokonalen´ı K¨ onigova stroje. Byl vybaven tlakov´ ym v´alcem rotuj´ıc´ım nepˇretrˇzitˇe a automatick´ ym nakl´ ad´ an´ım a vykl´ad´an´ım arch˚ u. Hlavn´ım vylepˇsen´ım bylo oddˇelen´ı v´alce a formov´e desky. Dˇr´ıve byl v´ alec kv˚ uli jejich spojen´ı zpomalov´an pˇri pˇrij´ım´an´ı archu. Dalˇs´ıho zdokonalen´ı dos´ ahl strojem se souˇcasn´ ym rubn´ım i l´ıcn´ım tiskem. Pˇri tom zdokonalil i barevn´ık, pˇreˇsel k soustavˇe v´alc˚ u z klihoviny.
4
6 6.1
Rotaˇ cky Prvn´ı pokusy
Uk´ azalo se, ˇze snahy o dalˇs´ı zrychlen´ı tisku na rychlolisech narazily na hranice technick´ ych moˇznost´ı. Proto vyn´ alezci zaˇcali s nov´ ymi pokusy. Jako prvn´ı to zkouˇsel Cowper, ten patentoval rychlolis, u nˇehoˇz pˇri tisku pouˇz´ıval stereotypovan´e vazby navleˇcen´e na v´alec. Jednalo se o ˇctyˇrv´ alcov´ y stroj, dos´ahl na nˇem v´ ykonu 4000 - 5000 list˚ u za hodinu. Z jeho n´ apad˚ u vyˇsel i K¨ onig, zaˇcal uvaˇzovat o pouˇzit´ı kotouˇcov´eho pap´ıru. Sv˚ uj z´amˇer ale nakonec neuskuteˇcnil.
6.2
Waltherpresse
Jako prvn´ı tedy tuto myˇslenku uplatnil aˇz Ameriˇcan William Bullock. Jeho stroj byl pojmenov´ an po majiteli Times˚ u-Waltherpresse (Timesy se na nˇem tiskly). Byla to sice jeˇstˇe nedokonal´ a rotaˇcka, ale uvedla do praxe princip tisku z cylindru (v´alce) m´ısto z desky. Dalˇs´ı zdokonalen´ı pak navrhli bratˇri Hoeov´e a John Walther, kteˇr´ı spojili princip nekoneˇcn´eho pap´ıru a stereotypii (technika zhotovov´an´ı duplik´atn´ıch tiskov´ ych forem pro tisk z v´ yˇsky).
6.3
V´ıcekotouˇ cov´ e rotaˇ cky
V roce 1900 vznikly prvn´ı v´ıcekotouˇcov´e rotaˇcky. Postupnˇe se vyˇclenily dva typy rotaˇcn´ıch stroj˚ u – archov´e (tisknouc´ı z arch˚ u) a kotouˇcov´e (tisknouc´ı z kotouˇc˚ u pap´ıru). Pro tisk novin se vyuˇz´ıvaly kotouˇcov´e rotaˇcky, vyznaˇcovaly se st´al´ ym form´atem tisku. Novinovou rotaˇcku obvykle tvoˇr´ı dvoud´ıln´e tiskov´e jednotky, jeden d´ıl potiskuje l´ıc, druh´ y rub. Oba d´ıly se skl´ adaj´ı z barevn´ıku, formov´eho v´alce a tlakov´eho v´alce. Jednokotouˇcov´ a rotaˇcka vytiskne pˇri jedn´e ot´ aˇcce 8 stran (4 l´ıc, 4 rub). Dalˇs´ıho zlepˇsen´ı se dos´ ahlo zv´ yˇsen´ım ˇs´ıˇrky rotaˇcky. Dvojn´asobn´a rotaˇcka vytiskla 16 stran na jednu ot´ aˇcku. Vˇetˇs´ıho v´ ykonu se dos´ahlo i pˇripojen´ım dalˇs´ıch ˇsestn´acti str´ankov´ ych tiskov´ ych jednotek, z nichˇz kaˇzd´ a mˇela vlastn´ı pohon kotouˇce pap´ıru, soupravy formov´ ych a tlakov´ ych v´ alc˚ u a barevn´ıky. Zdokonalen´ım bylo i mechanick´e ˇrez´an´ı pap´ıru a vykl´ad´an´ı hotov´ ych novin.
6.4
Polorotaˇ cky
Protoˇze rotaˇcky byly pˇr´ıliˇs n´ akladn´e a nˇekter´e mal´e tisk´arny nepotˇrebovaly jejich velk´ y v´ ykon, pˇreˇslo se na takzvan´e polorotaˇcky. Byl to kompromis mezi rychlolisem a rotaˇckou. Tisklo se z ploch´e sazby na rotaˇcn´ı pap´ır.
Z´ avˇ er Technika knihtisku, byla pomalu vytlaˇcena aˇz ve druh´e polovinˇe 20. stolet´ı s vyn´alezem fotosazby a ofsetu. Taven´ a liteˇrina a matrice jsou nahrazeny fotofilmem nebo pap´ırem citliv´ ym na svˇetlo. P´ısmena jsou pomoc´ı svˇeteln´eho paprsku prom´ıt´ana na film, z nˇehoˇz jsou ofsetem pˇren´ aˇsena v podobˇe cel´ ych stran na pap´ır.
5
Hlavn´ı v´ yznam knihtisku spoˇc´ıv´a v rozˇs´ıˇren´ı psan´e kultury mezi ˇsirˇs´ı vrstvy obyvatelstva. Knihy vydan´e v mnoha exempl´aˇr´ıch odolaly hrozbˇe u ´pln´eho z´aniku l´epe neˇz unik´atn´ı rukopisy.
Literatura [1] Bart´ ak, J.: Z dˇejin polygrafie. Praha, Votobia ve spolupr´aci s Vysokou ˇskolou J. A. Komensk´eho 2004 [2] Wikipedie: WWW str´ anky, [online], [cit. 2008-05-20], URL: http://cs.wikipedia. org/wiki/Knihtisk
6
