Kanalizační řád stokové sítě v obci BZOVÁ

Kanalizační řád stokové sítě v obci BZOVÁ

Provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu: Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. Mostníkovská 255 266 41 Beroun www.vakberoun.cz e-mail: [email protected]

listopad 2015

Kanalizační řád

Obsah A

POPIS ÚZEMÍ ..................................................................................................... 6 A.1 A.2 A.3 A.4

B

TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ ........................................................... 7 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9

C

DRUH KANALIZACE A ÚDAJE O JEJÍM ROZSAHU ................................................ 7 SITUOVÁNÍ KMENOVÝCH STOK......................................................................... 7 ODLEHČOVACÍ KOMORY A JEJICH ROZMÍSTĚNÍ ................................................. 7 ŘEDĚNÍ SPLAŠKOVÝCH VOD ............................................................................. 7 SOUČÁSTÍ KANALIZACE JSOU DVĚ ČERPACÍ STANICE S VÝTLAČNÝMI ŘADY ..... 7 HYDROLOGICKÉ ÚDAJE .................................................................................... 8 POČTY OBYVATEL V OBCI................................................................................. 8 ODBĚRY VODY A KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY ........................................................ 8 ÚDAJE SOUVISEJÍCÍ S CÍLEM KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ........................................ 8

MAPOVÁ PŘÍLOHA S VYZNAČENÍM .......................................................... 9 C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6

D

CHARAKTERISTIKA LOKALITY .......................................................................... 6 ZPŮSOB ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU ................................................................... 6 ZÁKLADNÍ BILANČNÍ PARAMETRY DODÁVANÉ PITNÉ VODY ............................. 6 CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................................ 6

HLAVNÍ PRODUCENT ODPADNÍCH VOD ............................................................. 9 PRODUCENT S MOŽNOSTÍ VZNIKU HAVARIJNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ ........................... 9 MÍSTO PRO MĚŘENÍ A ODBĚR VZORKŮ .............................................................. 9 ODLEHČOVACÍ KOMORY A VÝÚSTNÍ OBJEKT .................................................... 9 ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD KANALIZACE ......................................................... 9 ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD A PŘEDČISTÍCÍ ZAŘÍZENÍ ODBĚRATELŮ .................. 9

ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD ...................................................... 9 D.1 D.2 D.3

SOUČASNÝ STAV ČOV BZOVÁ ......................................................................... 9 MNOŽSTVÍ PŘIPOJENÝCH OBYVATEL A POČET PŘIPOJENÝCH EO .................... 10 ŘEŠENÍ DEŠŤOVÝCH VOD ............................................................................... 10

E

ÚDAJE O RECIPIENTU. ................................................................................. 10

F

SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI .................. 10

G NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE ........................................................ 12 H

MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD U ODBĚRATELŮ .................. 13

I

OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH ................................................................................................. 13

J

PODMÍNKY PRO VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE ............................................................................................................................. 15

K ZPŮSOB KONTROLY DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............ 15

Kanalizační řád obce Bzová

2

Kanalizační řád

Přílohy: Příloha č.1:

Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění odpadních vod

Příloha č.2:

Základní technické parametry stok

Příloha č.3:

Základní situační údaje o kanalizaci


3

Kanalizační řád

Titulní list

Název obce a příslušné stokové sítě: Obec Bzová Identifikační číslo majetkové evidence stokové sítě (podle vyhlášky č.428/2001 Sb.)

Stoková síť obce Bzová IČME

Vlastník

2108-617318-00233188-3/1

Obec Bzová

Identifikační číslo majetkové evidence čistírny odpadních vod (podle vyhl. 428/2001 Sb.) Čistírna odpadních vod: IČME 2108-617318-00233188-4/1


Vlastník Obec Bzová

4

Kanalizační řád

Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě obce Bzová, zakončené čistírnou odpadních vod v obci Bzová.

Vlastník kanalizace

:

Obec Bzová

Identifikační číslo

:

00233188

Sídlo

:

Bzová 52, 267 43 Bzová

Provozovatel kanalizace

:

Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.

Identifikační číslo

:

46356975

Sídlo

:

Mostníkovská 255, Beroun, 266 41

Zpracovatel kanalizačního řádu

:

Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.

Datum zpracování

:

listopad 2015

Záznamy o platnosti kanalizačního řádu: Kanalizační řád byl schválen podle § 14 zákona č. 274/2001 Sb., rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu: Městský úřad Hořovice, odbor životního prostředí č.j ……………………………………….. ze dne ………………………………..

Za provozovatele:

………………………………… razítko a podpis provozovatele


5

Kanalizační řád

Úvodní ustanovení kanalizačního řádu Kanalizační řád je dokument, kterým se ve smyslu § 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. řídí provoz kanalizace pro veřejnou potřebu v obci. Spolu se smlouvami o odvádění odpadních vod vytváří právní podstatu pro vypouštění odpadních vod do kanalizace. Kanalizační řád stanoví nejvyšší přípustnou míru znečištění množství těchto vod a další podmínky pro provoz a užívání kanalizace. Cílem Kanalizačního řádu je vytvořit podmínky pro uplynulé a bezpečné odvádění odpadních vod a jejich čištění a dodržení povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

a Popis území a.1 Charakteristika lokality Pro likvidaci splaškových odpadních vod z obce Bzová je vybudována splašková kanalizace odvádějící odpadní vody na ČOV Bzová. Výstavbou nové splaškové kanalizace není narušena stávající kanalizační síť, která slouží k odvádění dešťových vod.

a.2 Způsob zásobení pitnou vodou Vodním zdrojem je podzemní voda jímána ze tří jímacích zářezů proudící do sběrné šachty a přes ní do sběrné jímky, která slouží jako filtr. Z filtru proudí voda gravitačně do železobetonového zemního vodojemu o obsahu 100 m 3 a odtud přívodním řadem do vodovodní sítě v obci. Doplňkovou akumulaci tvoří zemní vodojem o obsahu 50 m3. Prameniště se nachází na lesních pozemcích parc. č. 1264 v k.ú. obce Bzová a parc. č. 759 v k.ú. obce Drozdov. Prameniště je vzdáleno cca 1,5 km západně nad obcí Bzová.

a.3 Základní bilanční parametry dodávané pitné vody Kvalita vody je bezproblémová a vyhovuje hygienickým požadavkům ve všech ukazatelích kráceného a úplného rozboru. Za rok 2014 bylo odebráno 23 081 m3 podzemní vody.

a.4 Cíle kanalizačního řádu Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě obce Bzová tak, aby zejména: a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů c) bylo zaručeno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu d) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu e) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně f) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě Kanalizační řád obce Bzová

6

Kanalizační řád

b Technický popis stokové sítě b.1 Druh kanalizace a údaje o jejím rozsahu Kanalizace je určena k odvádění splaškových odpadních vod ze zástavby v obci Bzová. Kanalizace je dělena na stoky A až F. Stoka A je zaústěna na ČOV, ze které je vedena pod nově navrženou příjezdovou komunikací směrem do centra obce, kterým prochází a je zakončena v ulici jihozápadní části obce. Ze stoky se větví další vedlejší stoky. Stoka A-1 se nachází v nové ulici nedaleko hřiště. Dále se větví stoky A-2, A-3, A-3-1, A-3-2, A-3-3, A-4, A-4-1, A-4-1-1, A-4-2, A-5. Stoka B je zaústěna do ČS 1. Dále je stoka vedena státní silnicí směrem do centra obce, až před kulturní dům, kde je ukončena. Stoka B-1, je větvena do ulic v jižní části centra obce. Dále se větví stoky B-1-1 a B-2. Stoka C je zaústěna do čerpací stanice ČS 3, která se nachází za hranicí zástavby. Z čerpací stanice je vedena ulicí a je ukončena na křižovatce ve státní silnici. Stoka D je zakončena v ČS 1. Dále je stoka vedena podél kraje zástavby až ke státní silnici do Žebráku, kterou překračuje dále po jižním okraji zástavby. Ze stoky se dále větví stoka D-1, která odvádí odpadní vody z přilehlé zástavby. Stoka F je stoka, kterou jsou odváděny vyčištěné vody z ČOV do potoka. Stoka je zakončena výustním objektem. Základní technické parametry stok viz příloha č.2

b.2 Situování kmenových stok Příloha č. 3 obsahuje základní situační údaje o kanalizaci

b.3 Odlehčovací komory a jejich rozmístění Na této kanalizaci žádné odlehčovací komory nejsou.

b.4 Ředění splaškových vod K ředění splaškových odpadních vod nedochází, v obci je oddílná kanalizace.

b.5 Součástí kanalizace výtlačnými řady


jsou

dvě

čerpací

stanice

s

7

Kanalizační řád

Čerpací stanice ČS 1 Pro čerpání splaškových vod jsou do jímky osazeny 2 ks ponorných kalových čerpadel v osazení 1+1 mokrá rezerva. Čerpané množství Q jednoho čerpadla jsou 2,0 l/s. Na výtlacích od čerpadel jsou osazeny zpětné kulové ventily DN50 (2 ks) a uzavírací kulové ventily DN50 (2 ks), uzavírací vypouštěcí ventil (1 ks) a proplachovací ventil s přípojkou pro připojení tlakového vozu (1 ks), který je připojen přes uzavírací ventil DN50 (1 ks). Čerpací stanice pracuje v automatickém režimu – ovládání přes místní řídící systém z rozvaděče místního ovládání RM. ČS je napojena na bezdrátový přenos dat do dispečink provozovatele. Čerpací stanice ČS 3 Pro čerpání splaškových vod jsou do jímky osazeny 2 ks ponorných kalových čerpadel v osazení 1+1 mokrá rezerva. Čerpané množství Q jednoho čerpadla jsou 2,0 l/s. Na výtlacích od čerpadel jsou osazeny zpětné kulové ventily DN50 (2 ks) a uzavírací kulové ventily DN50 (2 ks), uzavírací vypouštěcí ventil (1 ks) a proplachovací ventil s přípojkou pro připojení tlakového vozu (1 ks), který je připojen přes uzavírací ventil DN50 (1 ks). Čerpací stanice pracuje v automatickém režimu – ovládání přes místní řídící systém z rozvaděče místního ovládání RM. ČS je možné povelovat z dispečinku Výtlak V-1 v délce 423,8 m je veden z ČS 1 do stoky A. Trasa je vedena ve státní silnici. Výtlak V-3 v délce 210,9 m je veden z ČS-3 do stoky A-4-1. Trasa je vedena v místní komunikaci v souběhu s vodovodem a kanalizací.

b.6 Hydrologické údaje Průměrný srážkový úhrn je 530 mm/rok.

b.7 Počty obyvatel v obci Aktuálně má obec 432 trvale bydlících obyvatel.

b.8 Odběry vody a kanalizační přípojky Průměrný odběr vody v obci Bzová je 46 m3 /osobu/ rok. Počet kanalizačních přípojek v obci je celkem 138.

b.9 Údaje související s cílem kanalizačního řádu Žádné další údaje týkající se cílů kanalizačního řádu se neuvádějí.


8

Kanalizační řád

c

Mapová příloha s vyznačením c.1 Hlavní producent odpadních vod

V obci Bzová není žádný významný producent odpadních vod.

c.2 Producent s možností vzniku havarijního znečištění V obci Bzová není žádný producent s možností vzniku havarijního znečištění.

c.3 Místo pro měření a odběr vzorků Měření na odtoku je osazeno v šachtě na odtokovém potrubí vyčištěné vody. Měření se provádí pomocí Parshallova žlabu.

c.4 Odlehčovací komory a výústní objekt V obci Bzová žádné odlehčovací komory nejsou.

c.5 Čistírna odpadních vod kanalizace Vyčištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod jsou vypouštěny do vodního toku Bzovského potoka.

c.6 Čistírna odběratelů

odpadních

vod

a

předčistící

zařízení

Na systém kanalizace není napojen žádný odběratel s čistírnou odpadních vod nebo předčistícím zařízením.

d Údaje o čistírně odpadních vod Čistírna odpadních vod v obci Bzová je řešena jako mechanicko – biologická s jemnobublinnou aerací a s kalovým hospodářstvím.

d.1 Současný stav ČOV Bzová ČOV Bzová je řešena jako mechanicko-biologická s kalovou koncovkou s gravitačním zahuštěním kalu. Kapacita ČOV je pro čištění odpadních vod produkovaných od 550 EO na oddílné kanalizaci.

Povolené hodnoty jsou následující: Qrok Qprům Qmax


45 000 m3/ rok 1,4 l/s 5,5l/s

9

Kanalizační řád

Ukazatel jakosti BSK5 CHSKCr NL Ukazatel jakosti N-NH4

p (mg/l) 22 75 25 Průměr (mg/l) 12

m (mg/l) 30 140 30

t/rok 0,6 2,4 0,7

20

0,5

Hodnota „p“ je hodnota přípustná. Hodnota „m“ je hodnota maximální, nepřekročitelná. Průměr je aritmetický průměr za kalendářní rok a rovněž nesmí být překročen. Je odebírán vzorek typu B, v intervalu 12 x za rok

d.2 Množství připojených obyvatel a počet připojených EO V současné době na čistírnu odpadních vod bude připojeno přibližně 432 obyvatel v aglomeraci trvale bydlících. Čistírna odpadních vod je projektována na 550 EO.

d.3 Řešení dešťových vod Stoková síť je oddílná. Dešťové vody ze zpevněných ploch a střech jsou odváděny původní kanalizační sítí.

e Údaje o recipientu. Vyčištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod Bzová jsou vypouštěny do Bzovského potoka. Název recipientu Číslo hydrologického profilu Říční km Souřadnice místa vypouštění

: : : :

Správce toku

:

f

Bzovský potok 1-11-04-038 4,620 X=1057888,837 Y=784855,917 Lesy ČR s.p., Benešov

Seznam látek, které nejsou odpadními vodami

Do kanalizace nesmí podle zákona č.20/2004 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami. A. Zvlášť nebezpečné látky, s výjimkou těch, jež jsou nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí 2. Organofosforové sloučeniny


10

Kanalizační řád

3. 4. 5. 6. 7. 8.

Organocínové sloučeniny Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem Rtuť a její sloučeniny Kadmium a jeho sloučeniny Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout kde dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.

B. Nebezpečné látky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: zinek, měď, nikl, chrom, olovo, selen, arzen, antimon, molybden, titan, cín, baryum, berylium, bor, uran, vanad, kobalt, thalium, telur, stříbro Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu Fluoridy Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany Kyanidy

Dále: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Látky radioaktivní Látky infekční a karcinogenní Jedy, žíraviny, výbušniny, pesticidy Hořlavé látky a látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi Biologicky nerozložitelné tenzidy Zeminy Neutralizační kaly Zaolejované kaly z čistících zařízení odpadních vod Látky narušující materiál stokových sítí nebo technologii čištění odpadních vod na ČOV Látky, které by mohly způsobit ucpání kanalizační stoky a narušení materiálu stoky Jiné látky, popřípadě vzájemnou reakcí vzniklé směsi, ohrožující bezpečnost obsluhy stokové sítě Pevné odpady včetně kuchyňských odpadů a to ve formě pevné nebo rozmělněné, které se dají likvidovat tzv. suchou cestou


11

Kanalizační řád

g Nejvyšší přípustné množství a znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v níže uvedené tabulce. Limit znečištění odpadních vod je nejvyšší povolená koncentrační a bilanční hodnota znečištění pro vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu. Vztahuje se na znečištění a množství odpadních vod v kanalizační přípojce producenta před napojením do kanalizace. Kritériem pro stanovení limitů znečištění odpadních vod, byl koncentrační údaj v mg/l, který musí být stanoven akreditovanou laboratoří, množství vypouštěných odpadních vod v m3/rok a množství znečišťujících látek v kg/rok nebo t/rok.

ukazatel základní ukazatele Reakce vody Teplota Biologická spotřeba kyslíku Chemická spotřeba kyslíku Dusík amoniakální Dusík celkový Fosfor celkový Nerozpuštěné látky Rozpuštěné anorganické soli anionty Sírany Fluoridy Kyanidy veškeré Uhlovodíky extr. hexanu Extrahovatelné látky Fenoly jednosytné

symbol

Maximální koncentrační limit (mg/l v 2 hodinovém (směsném) vzorku)

pH 0 C BSK5

6-9 30 400

CHSKCr

800

N-NH4 Ncelk Pcelk NL RAS

45 55 8 300 800

SO42FCN-

400 2,5 0,2

do C10 - C40

tenzidy Aniontové tenzidy

EL FN 1

80 1

PAL – A

10

halogeny Adsorbovatelné organicky AOX vázané halogeny kovy Arzen


5

As

0,1

0,05

12

Kanalizační řád

Kadmium Chrom celkový Chrom šestimocný Kobalt Měď Molybden Rtuť Nikl Olovo Selen Zinek

Cd Crcelk. Cr Co Cu Mo Hg Ni Pb Se Zn

0,01 0,1 0,05 0,05 0,1 0,05 0,001 0,1 0,1 0,05 1,0

ostatní Salmonella sp.

Negativní nález

Ukazatel Salmonella sp. platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení. Uvedené koncentrační limity se ve smyslu §25 odst.g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod. Zjistí li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů, bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz §10 zákona č. 274/2001 Sb. a § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.) Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle §32-35 zákona č. 274/2001 Sb.

h Měření množství odpadních vod u odběratelů Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřícím zařízením (vodoměrem). Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č.12 prováděcí vyhlášky. Není-li množství vypouštěných vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru, nebo podle směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů. Měření množství odpadních vod se provádí pololetně, čtvrtletně, nebo měsíčně na základě smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem.

i Opatření při poruchách mimořádných událostech

a

haváriích

a

Za havarijní situaci je nutno považovat: a) vniknutí látek uvedených v kapitole Vyčištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod Bzová jsou vypouštěny do Bzovského potoka. Název recipientu Číslo hydrologického profilu


: :

Bzovský potok 1-11-04-038

13

Kanalizační řád

Říční km Souřadnice místa vypouštění

: :

Správce toku

:

b)

4,620 X=1057888,837 Y=784855,917 Lesy ČR s.p., Benešov

f Seznam látek, které nejsou odpadními vodami,

tohoto

kanalizačního řádu do kanalizace, c) havárie na stavební nebo strojní části stokové sítě, d) ucpávky na veřejných stokách nebo kanalizačních přípojkách, e) překročení limitů kanalizačního řádu, které má za následek závažné ohrožení jakosti povrchových vod, f) ohrožení zaměstnanců stokové sítě, g) ohrožení provozu čistírny, h) omezení kapacity stokového systému a následného vzdouvání hladiny odpadních vod na terén. Ten, kdo způsobí, nebo zjistí havárii, je povinen tuto situaci neprodleně nahlásit provozovateli: dispečink 311 747 120, 606 666 990 nebo 800 100 663 - nepřetržitá služba. V případě, že dojde k mimořádné události na kanalizaci, která způsobila nebo může způsobit, závažné zhoršení jakosti povrchových či podzemních vod, je nutné tuto situaci neprodleně nahlásit také na: Subjekt

Adresa

Osoba Dispečink Praha

1. Správce povodí, v jehož územní působnosti se ucelené provozní území nachází

2. Vodoprávní úřad 3. Česká inspekce životního prostředí, oddělení ochrany vod 4. Obecní, popřípadě městský úřad 5. KHS Středočeského kraje Beroun

Povodí Vltavy s.p. závod Berounka, Denisovo nábřeží 14, Plzeň 304 20 MěÚ Hořovice OŽP, Palackého náměstí 2 268 01 Hořovice ČIŽP OI Praha Wolkerova 40 Praha 6, 160 00 Obecní úřad Bzová Bzová 52 267 43 Bzová KHS Beroun Politických vězňů 455 Beroun 266 44

Dispečink Plzeň

Telefon 257 329 425 724 067 719 377 307 356

havarijní technik

724 453 422

Ing. Dlouhá

311 545 316

Ing. Kučerová

233 066 208

starosta

311 533 435

Mudr. Bulvasová

311 548 831

Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli ČOV možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální).


14

Kanalizační řád

V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení § 40 a § 41 zákona 20/2004 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (případně jednotkám požární ochrany, Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí, vlastníka kanalizace případně Český rybářský svaz. Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil. V případě, že nelze opatření k nápravě uložit, řeší tento případ vodoprávní úřad či Česka inspekce životního prostředí dle § 40-42 zákona 20/2004 Sb.

j Podmínky kanalizace

pro

vypouštění

odpadních

vod

do

Povinnosti producenta odpadních vod a podmínky pro jejich vypouštění řeší smlouva mezi producentem a provozovatelem veřejné kanalizace. Tato smlouva obsahuje údaje o kontrole míry znečištění odpadních vod, četnosti odběru vzorků, rozsah a četnost analýz, analytické metody pro stanovení míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vody vypouštěných do kanalizace. Splaškovou kanalizační přípojkou lze odvádět pouze splaškové odpadní vody v přípustné míře znečištění OV vypouštěných do kanalizace dle platného Kanalizačního řádu. Pro OV produkované obyvatelstvem je míra znečištění dána jejich původem a vznikem. Do kanalizace nelze vypouštět odpady definované dle zák. č. 185/2001 Sb. a prováděcích právních předpisů jako „Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven“, ani přeměněné a zpracované v drtičkách kuchyňských odpadů. Tento odpad není odpadní vodou a musí se s ním nakládat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech.

k Způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad.

Aktualizace a revize kanalizačního řádu Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace nebo provozovatel podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 5


15

Kanalizační řád

letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad.


16

Kanalizační řád

Příloha č. 1 Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění odpadních vod (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu č. 20/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových) Upozornění: tento materiál je průběžně aktualizován, některé informace jsou uveřejňovány ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Přehled metodik ke dni vydání kanalizačního řádu, seznamy technických norem. Ukazatel znečištění CHSKCr RAS

NL

Pc

N-NH4+

Označení normy

Měsíc a rok vydání TNV 75 7520 Jakost vod – Stanovení 08.98 chemické spotřeby kyslíku dichromanem (CHSKCr)“ ČSN 75 7346 čl. 5 Jakost vod – Stanovení 07.98 rozpuštěných látek – čl. 5 Gravimetrické stanovení zbytku po „žíhání“ ČSN EN 872 (75 7349) „Jakost vod –Stanovení 07.98 nerozpuštěných látek – Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken“ ČSN EN 1189 „Jakost vod – Stanovení 07.98 (75 7465) čl. 6 a 7 fosforu – Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným čl. 6 Stanovení celkového fosforu po oxidaci peroxodisíranem a čl. 7 Stanovení celkového fosforu po rozkladu kyselinou 02. 00 TNV 75 7466 dusičnou a sírovou“ „Jakost vod – Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou 02. 99 a chloristou (pro stanovení ve znečištěných vodách)“ ČSN EN ISO 11885 (75 „Jakost vod – Stanovení 33 7387) prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)“ ČSN ISO 5664 „Jakost vod – Stanovení 06.94 (75 7449) amonných iontů – Odměrná metoda po destilaci“ „Jakost vod – Stanovení 06.94


Název normy

17

Kanalizační řád

ČSN ISO 7150-1 (75 7451)

Nanorg N-NO2-

N-NO3-

amonných iontů – Část 1.: Manuální spektrometrická metoda“ „Jakost vod – Stanovení 06.94 amonných iontů – Část 2.: ČSN ISO 7150-2 Automatizovaná (75 7451) spektrometrická metoda“ „Jakost vod – Stanovení 11.98 amoniakálního dusíku průtokovou analýzou (CFA a ČSN EN ISO 11732 (75 FIA) 7454) a spektrofotometrickou detekcí“ 06.94 „Jakost vod – Stanovení amonných iontů – potenciometrická metoda“ ČSN ISO 6778 (75 7450) (N-NH4+)+(N-NO2-)+(NNO3-) ČSN EN 26777 Jakost vod – Stanovení 09.95 (75 7452) dusitanů – Molekulárně absorpční spektrometrická metoda“ 12.97 ČSN EN ISO 13395 (75 „Jakost vod – Stanovení 7456) dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se 11.98 spektrofotometrickou detekcí“ ČSN EN ISO 10304-2 „Jakost vod – stanovení (75 7391) rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů – Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“ ČSN ISO 7890-2 „Jakost vod – Stanovení 01.95 (75 7453) dusičnanů – Část 2.: Spektrofotometrická destilační metoda s 4 – fluorfenolem“ „Jakost vod – Stanovení 01.95 ČSN ISO 7890-3 dusičnanů – Část 3.: (75 7453) Spektrofotometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou“ „Jakost vod – Stanovení 12. 97 dusitanového dusíku ČSN EN ISO 13395 (75 a dusičnanového dusíku a 7456) sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se


18

Kanalizační řád

AOX

Hg

Cd

spektrofotometrickou detekcí“ „Jakost vod – stanovení rozpuštěných aniontů ČSN EN ISO 10304-2 metodou kapalinové (75 7391) chromatografie iontů – Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“ ČSN EN 1485 „Jakost vod – Stanovení (75 7531) adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)“ ČSN EN 1483 „Jakost vod – Stanovení (75 7439) kadmia atomovou absorpční TNV 75 7440 spektrometrií “ „Jakost vod – Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií ČSN EN 12338 s indukčně vázaným (75 7441) plazmatem (ICP AES)“ ČSN EN ISO 5961 (75 7418) ČSN EN ISO 11885 (75 7387)

11.98

07.98

08.98 08.98

10.99 02.96 02.99

Podrobnosti k uvedeným normám: a) u stanovení fosforu ČSN EN 1189 (75 7465) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6 nebo podle ČSN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 7 nebo podle TNV 75 7466, b) u stanovení CHSKCr podle TNV 75 7520 lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační, c) u stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO 7150-1 (75 7451) nebo automatizovaná podle ČSN ISO 7150-2 (75 7451) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-1, ČSN ISO 7150-2 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664, d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek před stanovením podle ČSN EN ISO 10304-2 se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13395, e) u stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO 7890-3, ČSN EN ISO 13395 a ČSN EN ISO 10304-2 jsou vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO 7890-2, který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku od matrice destilací, f) u stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 (75 7418) dvě metody atomové absorpční spektrometrie (dále jen „AAS“) a to plamenovou AAS pro stanovení


19

Kanalizační řád

vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia.


20

Kanalizační řád

Příloha č.2 Základní technické parametry stok

Příloha č.3 Základní situační údaje o kanalizaci


21

Kanalizační řád stokové sítě v obci BZOVÁ

Recommend Documents