This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
JUDA INFO Listopad 2006
Izákovy studny - Jobst Bittner Mnozí křesťané vykopali u Boha své studny, ale někde se najednou duchovně zastavili. Kdosi jednou řekl: „Od toho dne, kdy jsi přestal růst, odpadáš od Boha.“ Boží slovo přirovnává náš duchovní život k setkávání se s Ježíšem jako pramenem živé vody. Je to jako kopání studní u živého Boha. Když je ve Staré smlouvě řeč o kopání studní, můžeme to obrazně přirovnat k setkávání se s Bohem. Izák neměl bezstarostný život – v podstatě procházel poušt_d. Jeho snachy, Ezauovy manželky, působily jemu a jeho ženě Rebece „hořké trápení“ (1M 26,35). Musel se rozhodnout, co bude dělat: Zůstat stát nebo hledat Boha. Mnozí křesťané šli s Bohem a najednou se dostali na vyprahlé místo, na místo rozhodnutí. Zůstanu stát kde jsem nebo půjdu dál? Izák šel dál. Kopal studny (1M 26,15-33). To znamená: hledal setkání s Bohem. 1. Zasypaná studna: (v. 15) Studna byla jednou vykopaná, ale nyní je zasypaná. Příčiny zasypání studní jsou například závist nebo zloba (v. 14). Nebo všechno, co je pro tebe důležitější než Ježíš. Jedním slovem: hřích. Mnozí křesťané mají zasypané studny. Už nejsou u zdroje života. Již zde není živá voda. Již se neradují v Bohu, protože jejich studna je zasypaná. Došel jsi k zasypané studni? Izák se nejprve dostal k této studni. Ale nezůstal zde stát. Šel dál. 2. Otevřená studna (v. 18) Když jsi se stal křesťanem a ze svého života jsi vyklidil vinu a hřích, přišel jsi ke druhé studni: Studna tvých předků a otců. Pokud se v sobě pereš se svou minulosti, svými rodiči a předky, pak se pro tebe Duch svatý nestane zdrojem živé vody. Musíš se s tím vypořádat. Nezáleží na tom, zda jsi byl zraněný nebo zneužitý. Jinak nikdy nevykopeš studnu, protože ti to bude stále prosakovat. Duch svatý přichází jen tam, kde je smíření, kde jsi odpustil, kde už není hořkost. Izák se nezastavil ani tady. Šel dál. 3. Studna v úvalu (v. 19) Studna v údolí ukazuje na situace, ve kterých nechceš být, ale nějak ses do nich dostal: krize, problémy, nouze, nemoci. Právě v těchto situacích se nás Pán ptá: Jak se rozhodneš? Boží slovo říká, že je tam studna. Právě v této situaci vykopal Izák studnu. Setkal se s Bohem. Problém je v tom, že se zde mnozí zastaví. Ve svém údolí se zabydlí. 4. Studna „Váda“ (v. 20). Pokud chodíš s Duchem svatým, bude tě Bůh zkoušet, jak zacházíš se sváry a spory. Zůstaneš plný hněvu stát, nebo půjdeš rychle dál? Izák šel dál. 5. Studna „Sočení“ (v. 21). Přesný překlad je: „Studna nepřátelství“. Tentokrát byl skutečný odpor, ne jen trochu hašteření a mrzutostí. Když na tebe sestoupí Duch svatý se svojí silou a autoritou, nebudeš mít jen přátele. Narazíš na odpor a nepřátelství. Zde se tě Pán zeptá, jak s tím zacházíš. Reaguješ ve stejném duchu zloby a hněvu, nebo odpouštíš a žehnáš? Mnozí se zde zastaví a reagují celý život se zaobírají prožitou nespravedlností. Ve skutečnosti se s nespravedlností setkal každý. Studnu nepřátelství musíš opustit! 6. Studna „Prostorná“ (v. 22). Izák šel dál a vykopal novou studnu. Je to studna zaslíbení! Bůh chce dát tvým nohám volnost (Ž 31,9). Chce, abys rozšířil místo ve svém stanu (Iz 54,2). Mnozí by se zde rádi usídlili. Ale Izák šel dál a vykopal ještě jednu studnu. 7. Studna „Přísahy“ (v. 33). Je to nejdůležitější studna. Je to studna smlouvy. Uzavřít smlouvu znamená: pokládám svůj život pro Boha a lidi. Podřizuji své plány dokonalé Boží vůli a uzavírám s ním smlouvu. Bůh tě chce mít u této studny! Zastavil jsi se u nějaké studny? Ježíš chce, abys dosáhl cíle. Pouze on je zdrojem života. Tvoji žízeň nemůže ukojit jiná voda. Má pro tebe studnu, ať jsi právě kdekoli. Jsi ochoten k této studni jít a kopat tam? Přeložil Petr Dvořák, použito se svolením vydavatele, TOS Trendletter © TOS-Dienste Deutschland e.V. Zdroj: www.glaube.de
Zpět na seznam
Page 1
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
JUDA INFO Listopad 2006
Shromáždi lid a já jim dám vodu! - Jobst Bittner Před třemi lety se nás Duch svatý zeptal, jestli chceme uspořádat v poušti u Beer-šeby koncert uctívání, bez posluchačů - jen pro Boha. Několik hodin jsme v třpytivém žáru uctívali u Abrahamovy Studně přísahy. V jednu chvíli jsem spontánně uchopil krumpáč a začal jím obdělávat skalnatou pouštní půdu. Toto prorocké jednání jsem si vyložil tak, že otvírám ucpaný pramen. Když jsme později společně seděli v Beer-šebě u McDonalda, přehrávali jsme si minulé události. „Vlastně bychom mohli naši hudební skupinu pojmenovat podle tohoto místa," navrhovali někteří její členové. Pro pojmenování skupiny to skutečně nebylo moc prozaické místo. Přesto toto jméno v sobě nese prorocké povolání, které má, jak věřím, zásadní význam pro nového ducha v Evropě. Bůh přikázal Mojžíšovi, aby na poušti u Beer-šeby shromáždil lid. Byli oslabeni hříchem, hladoví a nutně potřebovali vodu. „Shromáždi lid a já jim dám vodu!" Místo kopání začali nad ucpanými prameny uctívat a zpívat jim písně: „Vytryskni, studnice! Zazpívejte o ní!" Dříve museli jejich otcové použít své vůdcovské hole a znovu a znovu jimi vrtat do vyprahlé pouštní půdy, dokud pramen v Béru znovu nevytryskl. A tak dále zpívali: „Zazpívejte o ní! Studnici kopali velmožové, hloubili ji urození z lidu palcátem a svými holemi." (4M 21,16-18) Pozoruhodná událost u pramene! M ůže se nám stát obrazem ucpaných duchovních pramenů Evropy. Probuzení v Bangoru O tři roky později jsme stáli nad jiným ucpaným pramenem. Byl zasypán odpadem a zeminou a nyní tekl už jen pod zemí. Z tohoto místa přinesli keltští mniši do Evropy evangelium. Je to Bangor, blízko Belfastu v Severním Irsku. Děly se tam jedny z nejvlivnějších událostí v církevních dějinách Evropy. V tomto mnišském společenství se shromáždilo dva až tři tisíce mnichů, kteří založili dvaceti čtyř hodinovou stráž modliteb a uctívání. Na základě střídání chval, uctívání a přímluv v Jeruzalémském chrámu se scházeli více než tři sta let. Někteří spali, jiní uctívali a další četli Boží slovo. Pokud se mniši při modlitbách unavili, stavěli se večer co večer až po kyčle do studené vody pramene a uctívali Boha. Tato oddanost jim dala podivuhodnou moc nad lidskými srdci. Démoni byli vyháněni, kouzla a démonické vazby lámány, uzdravení patřila k normálnímu životu. Záznamy popisují, že Boží sláva se projevovala tak silným způsobem, že mniši mohli chodit po vodě. Skotský národ byl překotně získáván pro Ježíše. Během tří let bylo povoláno k životu tři sta sborů. Na tvářích modlitebníků, jak uvádí záznamy, spočívala zářivá radost. Jedno slovo zakladatele tohoto mnišského společenství Columbana staršího (521-597) ukazuje na planoucí oddanost tohoto probuzení „Musíš se modlit až ti vytrysknou slzy a musíš pracovat, až ti vytrysknou slzy!" Duchovní moc tohoto probuzení byla tak silná, že se z tohoto místa rozšířilo evangelium do celé Evropy. Keltští misionáři putovali od Metz přes Speyer až do Bregenz, kde naházeli modly do Bodamského jezera. Obracelo se mnoho lidí. Jeden keltský misionář uslyšel během své plavby po Bodamském jezeře, jak duchové hor prosí duchy vod o pomoc proti těmto cizincům a zaslechl tuto odpověď: „Nemůžeme jim uškodit, protože jsou obklopeni duchem modlitby." O téměř tisíc let později zahájil v Ochranově podle vzoru Bangoru Mikuláš Ludvík Zinzendorf novou dvaceti čtyř hodinovou modlitební stráž. Ochranovských bylo podstatně méně, ale výsledek byl také silný. Takže jsme si pronajali místnost, vzdálenou padesát metrů od tohoto starého pramene, ve kterém mniši stáli při uctívání až po kyčle. Sešli jsme se s místními křesťany a nad ucpaným pramenem v Bangoru jsme s Beer-šebou uctívali. Byla to prorocká příprava na něco, co má ještě přijít! Jsem přesvědčen o tom, že tento ucpaný pramen v Bangoru máme otevřít pro Evropu! Uzavřené prameny Co ale tyto prameny uzavřelo? Nezkoušeli jsme stále znovu věrně a s velikou oddaností otevřít nové prameny? Byl to prostě nedostatek modlitby nebo oddanosti? Nemyslím. Pokud chceme otevřít uzavřené prameny, musíme se nejprve podívat pravdě do očí. Možná jsme se pokoušeli, stejně jako Izák v Beer-šebě, vrtat studny na nesprávných místech (1M 26,18nn). Navštívil jsem zasedání, kde jeden teolog mluvil o tom, proč letničně – charismatické hnutí v Německy mluvících zemích ztratilo svoji sílu. Umíte si představit, jak jsem s touto formulací nebyl vůbec srozuměn a seděl jsem tam „v pozoru" - necháme ještě otevřené, jestli se s touto formulací vyrovnáme. Jeho body se pro mě přesto staly výzvou a popisují můj pohled na ucpané prameny, které musíme bezpodmínečně otevřít. Page 2
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
Zvěst o kříži byla rozředěna Neodsuňme to prosím rychle stranou. Znám charismatické sbory, ve kterých je kázání o pokání a obrácení pociťováno jako příliš radikální a jednostranné. Odvolávají se na „lásku, která přece musí dát ve sboru prostor všem". Apoštol Pavel je první,kdo mluvil o pohoršení kříže: My však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství. (1K 1,23) Jakmile se kříž stane realitou, dělá satan a jeho přidavači všechno, aby to uhasili a odstranili pohoršení kříže. Je možné vyhradit Kristovu kříži čestné místo, kázat o něm, sdílet teologické poznatky a přesto se nevyrovnat se zvěstí o něm. Ježíšův kříž je v první řadě kategorický Boží rozsudek nad lidmi. Je to zvěst o Božím hněvu proti všemu hříchu a o tom, že hříšníky nemůže přijmout do svého společenství. Boží lásce a odpuštění můžeme uvěřit a skutečně je přijmout teprve tehdy, až se sami postavíme pod Boží rozsudek. Vztažené ruce nebeského Otce mohou obejmout a do nových šatů obléknout jen obrácené hříšníky. Kdo káže o kříži, bude buď pohoršením pro ty, kdo se nenechají přesvědčit o svém hříchu, nebo bude „osvícenými", liberálními lidmi považován za „hloupého", dnes se říká „naivního". Dnes je to stejně vysoce aktuální, jako v době apoštola Pavla. Jsme k tomu ochotni? Že bychom zde měli vykopat ucpanou studnu? Strach z dualismu Když jsem se jako teenager obrátil, jedna z prvních otázek mého otce byla, jestli teď věřím v ďábla. O tom jsem ještě moc nepřemýšlel, ale odpověděl jsem, že „něco zlého" jistě někde bude. M ůj otec se mě ptal na dualismus. O něco později jsem prožil těžké útoky zlého a díky Bohu jsem přijal vysvobození. Strach z dualismu znamená kázat Boží lásku, ale zlehčovat důsledky hříchu. Strach z dualismu také znamená rozšiřovat lidem úzkou bránu k věčnému životu! Kdy jsme naposled mluvili o nebi a pekle, věčném životě a věčném zatracení, životě v poslušnosti Božího slova nebo nezávislosti na Bohu? Zamlčeli jsme kvůli špatnému chápání lásky druhým pravdu a nechtěli jsme vyvíjet „náboženský nátlak"? Dualismus Božího slova vytyčuje ostré hranice a nenechává šedou zónu. Je to bezpodmínečné „ano" nebo jasné „ne" a vždycky vede k rozhodnutí. Pramení z lásky, která je pro nás téměř nepochopitelná a která nemá nic společného s úsilím o harmonii. Je to láska, která vydá všechno, dá to nejcennější a říká: On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všechno? (Ř 8,32) Přizpůsobení a strach z lidí Jako chlapec jsem byl svými rodiči vychováván v duchu osvícenství a humanismu. Při tom jsem se naučil, že křesťan dnešní doby je přizpůsobením se a strachem z lidí ohrožen v závislosti na tom, jak se přiznává k absolutním pravdám Božího slova. Duchovní postoje moderního Evropana jsou bezpochyby určovány osvícenstvím mnohem více, než si mnohdy chce připustit. Absolutní prohlášení víry jsou pro něj nejen nepochopitelná, ale dokonce nebezpečná, nevědecká, a snad dokonce sektářská. Odvrátil se od Božího slova jako zdroje pravdy a stále více ho nahrazoval rozumem. Biblická stanoviska jsou pro něho relativní a mohou být vykládána z různých směrů pohledu. Proto se morální hodnoty pro něj kdykoliv mění a vědomě jsou přizpůsobovány jeho hodnotám. Křesťanství pro něj může být téměř něčím nepřátelským, něčím, co omezuje jeho svobodné svědomí, co ho uvádí do nedobrovolné závislosti. K přizpůsobení v dnešní době dochází, když se ze strachu, že budeme považováni za naivní, nevědecké nebo sektářské, začneme bát více lidí, než živého Boha. Přizpůsobení je tam, kde určitý druh křesťanského humanismu ve sborech, církvích a různých pracovních uskupeních relativizuje biblické hodnoty a obětuje je na oltáři plurality. K přizpůsobení dochází tam, kde se Kristova církev stáhne a přestane být solí a světlem pro své město a národ. Jsem vděčný za velice povzbudivé signály z nedávné doby. Milióny mladých lidí povstávají a hledají nové hodnoty a duchovní orientaci. Někdy jsme my sami zátkou v láhvi. Rychle otevřme ucpané prameny, abychom se mohli napít živé vody! Fixace na trendy místo zformulování společné teologie Křesťanem jsem více než třicet let a za tu dobu jsem se setkal s mnoha duchovními vlnami a trendy. Předem chci říci, že mnoho z nich trvale změnilo můj duchovní život a téměř všechny mě bohatě požehnaly. Trendy a vlny považuji za řeč Ducha svatého s mimořádně dlouhým účinkem. Studny ucpáváme, když řeč Ducha svatého nezahrneme do naší všední praxe víry a neproměníme je do kontinuálního procesu růstu a zrání. Duchovní trendy nejsou majetkem jednoho sboru, církve nebo pracovních uskupení, ale Božími dary pro celou církev. Co by vzniklo z kontinuálního, tři sta let trvajícího modlitebního ohně v Bangoru, kdyby se mniši museli na základě duchovních trendů stále znovu nově orientovat a definovat? Hrabě Mikoláš Ludvík Zinzendorf propůjčil svými teologickými reflexemi Ochranovskému probuzení kontinuitu a vážnost až dodnes. Podstatnou úlohou apoštolů v prvotní církvi bylo dát církvi skrze učení solidní základ. Možná přijde čas, kdy v německy mluvící oblasti se Bohem povolaní apoštolští vedoucí otevřou pro to, aby teologicky zformulovali to, co mají společné. Institucionalizace Page 3
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
Institucionalizovat podle slovníku „Duden" znamená „něco uvádět do společensky uznávané, pevné, resp. ztrnulé formy". Někdy dostávám otázku ke které síti sborů patřím. Když odpovím, že k žádné, následuje velmi rychle další dotaz: „Copak ty nechceš jednotu?" Institucionalizace vytyčuje neviditelné hranice, které se časem stanou neproniknutelné. Musíme prozkoumat, jestli zakládání sítí sborů vzešlo z nesobecké touhy žít jednotu, nebo jestli jsme podlehli nebezpečí stát se společensky uznávaným „duchovně – politickým faktorem". Že bychom pramen hledali na špatném místě? Potřebujeme se nutně odvrátit od všeho, co nám namluvil svět. Struktura vedení prvotní církve nebyla vázaná na určitou formu, ale spočívala na duchovním pomazání těch, kdo stáli ve vedoucích pozicích. Přeji si, aby v německy mluvících zemích místo budování sítí sborů došli uznání apoštolští otcové a aby jejich hlas získal váhu. Jako apoštolové jsou potvrzeni Bohem a v těle Kristově mají být uznáni a ustanoveni. Jejich poznávacím znamením bude forma vedení, která ostatní nevysává, ale dává svobodu v jejich povolání. „Zneškodnění" Ducha svatého Věřím, že v Evropě stojíme před novým probuzením. Přímo před našimi dveřmi, v Kyjevu, vybudoval jeden muž během deseti let největší sbor v Evropě. Má dvacet tisíc lidí a proměňuje jeden celý národ. Studny jsou zasypané tehdy, když jsme „zneškodnili", teologicky vyložili a zaškatulkovali Ducha svatého. Vyvrtat ucpané studny znamená, znovu u Boha otevřít nebeské průduchy pro záplavu Ducha svatého. Torontské požehnání byla jen příprava na nové vylití Ducha svatého, jaké jsme v Evropě ještě nikdy nezažili! Bude provázeno znameními a zázraky, mocnými činy a zoufalým křikem a modlitbami, které budou dnem i nocí nepřetržitě znít před Bohem. Uctívání nad prameny Vzpomeňme si na události v Beer-šebě. Izákovi služebníci se pokoušeli otevřít prameny na nesprávných místech. Pelištejci ze závisti a nepřízně ucpali všechny studny, které vykopal Abraham a zasypali je prstí (1M 26,15nn). Izák se svými služebníky hledal vodu na mnoha místech, ale teprve u Studny přísahy v Beer-šebě měl úspěch. Představuji si, jak svolal své pohlaváry kmenů a poslal je, aby s sebou vzali svá žezla a šli vyhrabat pramen. Tyto hole byly současně pastýřské hole i znamení autority. Pohlaváři kmenů a urození odložili svá krásná roucha, místo krumpáče a lopaty se pevně chopili svých holí a v potu tváře jimi vrtali do země tak dlouho, dokud nezačala znovu proudit voda. Následoval dlouhý čas zajetí a putování pouští a nad touto stála nová generace. Bůh ji nechal shromáždit okolo, ale tentokrát nechtěl žezla a vůdcovské hole velmožů, ale srdce svého lidu. Svým uctíváním měli sami otevřít uzavřený pramen. Jejich uctívání a oddanost z nich učinily generaci, nad kterou se naplní Boží zaslíbení. V Bibli je jiný pramen, ke kterému se shromažďuje lid, aby nad jeho vodami uctíval a zpíval. Je to sám Ježíš! On je pramen živé vody! Studna v Beer-šebě je prorockým předznamenáním toho, kdo sedí na trůnu, je uctíván dnem i nocí a říká o sobě: „Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám žíznivému zadarmo napít z pramene vody života." (Zj 21,6) Je čas, kdy se Boží lid shromáždí, aby se vydal Ježíši a uctíval toho, od jehož trůnu vychází řeka vody života, čirá jako křišťál, určená k léčení národů (Zj 22,1-2). Co ale uzavřelo prameny v Evropě? Pokud nerozeznáme roli Izraele v probuzení v Evropě, nebudeme nikdy moci vykonávat skutečnou duchovní autoritu a otevřít uzavřené prameny! Duch nad Evropou Už asi sto let poté, kdy Pavel důrazně psal církvi v Římě a křesťany popsal jako větve, které jsou naroubované na ušlechtilou olivu a skrze Ježíše se mohou podílet na plnosti duchovního bohatství a dědictví izraelského národa (Ř 9,4-5), nastoupili církevní otcové jinou cestu. Oddělili se od svých židovských kořenů a dospěli k názoru, že Bůh židovský národ na věky zavrhl. Církevní otcové tím nejen položili základ pro stále se stupňující zbavování práv Židů a jejich pronásledování, ale také tím vyměnili své židovské kořeny za řecko-helénistické myšlení, jehož zkázonosné semeno stále znovu klíčí v duchovních dějinách Evropy a téměř dva tisíce let si násilím vyžaduje svůj pohanský tribut. V zápase o novou evropskou ústavu hrají kořeny helénistického myšlení tak velkou roli, že zesnulý papež Jan Pavel II. v proslovu proneseném v Římě 20.června 2004 otevřeně kritizoval, že Evropa nesmí být odříznuta od jejích křesťanských kořenů. Zpravodajský časopis „Der Spiegel" napsal, že jednota Evropy je založena na základě antiky a tím na myšlení řeckých filozofů jako je Platón a Aristoteles. Symbol Evropy je všudypřítomný: Původ má v pověsti o fénické královské dceři Europe, kterou zamilovaný Zeus v podobě býka unesl na Krétu, aby ji tam znásilnil. Aby zaretušoval své jednání, poctil ji a pojmenoval po ní jeden kontinent: Evropa. Symbolem Evropy není nic jiného, než nový únos na Diových zádech na Krétu – pokus o návrat křesťanských kořenů zpět k pohanským – antickým kořenům Evropy. Jsem přesvědčen o tom, že stejně jako u Izáka a jeho velmožů, mohou být pracně navrtané prameny v Evropě stále znovu zanášeny pískem, protože se nám nepodařilo odstranit vlastní duchovní příčinu jejich zanášení. Nazývám to střet s „duchem Řecka". Abychom z tohoto boje vyšli vítězně, musíme se naučit tohoto ducha Řecka rozeznávat ve společnosti, církvích a sborech a především ve vlastním životě. Boj se odehrává v našich vlastních hlavách a relativizuje autoritu Božího slova. Duch Řecka zručně nasazuje své poskoky „pochybnost" a „skepsi" a chce, abychom své vlastní myšlenky a chápání postavili nad Boží slovo. Při tom náš kritický rozum rozhoduje, co smí a co nesmí být duchovní realita. Pozorujeme vlastně, jak si stále znovu a znovu necháváme Page 4
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
zasypávat své duchovní prameny a v kolika rukou se ztupil „ostrý, dvousečný meč" Božího slova? Co vypadá zcela neškodně jako kulturní zboží filozofického myšlení a lidských schopností západu, je z biblického pohledu vzpurným povstáním sebespravedlivého člověka, který oslavuje sebe a svým myšlením se vyvyšuje proti Božímu slovu a činí se měřítkem všech věcí. Pozorujeme vlastně, nakolik se duch Řecka během staletí etabloval a stal se pevnou instancí našeho západního světa? Nezastavil se při tom ani před našimi církvemi a sbory. Jsem pevně přesvědčen, že vliv ducha Řecka nakonec vedl k chybě při narození křesťanství v Evropě a Kristově církvi dodnes uloupil její vlastní sílu a duchovní autoritu. Duch synů Sijónu Po prorockém koncertu uctívání jsme se vrátili do našeho města. Tento koncert změnil můj život. Je rozdíl Izrael milovat nebo ve svém vztahu k němu rozeznat pramen požehnání nebo prokletí. Čas vnější indiference pominul. Chtěl jsem poznat ducha synů Sijónu a věděl jsem, že se to může stát jen tehdy, když se spřátelím s Izraelem. Od té doby v našem městě prožíváme pomazání a změny, jaké jsme v minulých letech neviděli. Letitý odpor se zbortil a ustoupil novým vztahům a přízni. Milovat je možné, jen když vydáme sami sebe. Platí to i pro náš vztah k Izraeli? Zacharjáš 9,13 nás učí, že duch Řecka může být poražen jen skrze ducha synů Sijónu! Nová Evropa už dávno nestojí na straně Izraele. Ale je velký lid, který s Davidovým duchem pozvedne hlas za Izrael. Přichází z různých církví, denominací i nedenominačních sborů a shromažďuje se, aby s neuvěřitelnou mocí uctíval nad zavřenými prameny a otevřel je! Přichází s novým duchem a má autoritu zavřít v Evropě dveře pro ducha Řecka. Měli bychom k němu patřit, ať je náš duchovní domov kdekoliv. Přeložil Petr Dvořák, použito se svolením vydavatele, TOS Trendletter září 2005 © TOS Dienste Deutschland e.V.
Zpět na seznam
Page 5
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
JUDA INFO Listopad 2006
Jez smetanu a med, abys dovedl zavrhnout zlé a volit dobré - Tomáš Korčák Proč je mnoho křesťanů, kteří nedovedou rozeznávat dobré od zlého? Nalítnou na různé podvodníky, reklamy, „zaručené recepty“, pak i na cizí nauky a bludy. Proč jdou na akce a zábavy, které jsou zlé a škodlivé? Proč se dívají na zlé a nečisté filmy v televizi, poslouchají zlé pořady nebo čtou zlé knihy? Proč to dovolují svým dětem, místo toho, aby je před tím zodpovědně chránili? Proč je i pro mnohé křesťanské děti okultismus a démonická virtuální realita chlebem? Proč někteří křesťané považují za moudrého a duchovního člověka (a svého rádce) toho, kdo nenese žádné ovoce (je například depresivní, neumí žít v manželství, vychovávat své děti, nemá vztah k církvi atp.)? Proč jsou někteří tak ohromeni (podobně jako tento svět) mluvky s mocenským vlivem, nebo bohatstvím, nebo titulem, místo skutečné moudrosti pokorného srdce? Proč jsou mnozí tak ohromeni schopnostmi, ale ovoce je již tak moc nezajímá? Proč jsou mnohde v církvi více ceněny hodnoty tohoto světa, než často zcela opačné hodnoty Božího království? Proč bezzákonná kultura a módní trendy tohoto světa určují hodnoty a životy i mnoha křesťanů, místo toho, aby křesťané s mocí Božího království ovlivňovali tento svět?
Rozeznání dobra od zla přichází skrze vštěpování Božího slova již od dětství Děti podle Písma nerozeznávají dobro od zla (viz Dt 1,39), proto Mojžíš rodiče důrazně vyzývá: Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. (Dt 6,4) Boží slovo mají mít ve svém srdci a v celém svém způsobu života, vždyť to je ta absolutní hodnota, norma a měřítko pro náš život. Z Písma se učíme rozeznávat dobro od zla a tyto Boží hodnoty pak vštěpujeme svým dětem. Porozumění Písmu bude automaticky přicházet, když po něm budeme lačni a když budeme mít láskyplný vztah s jeho autorem - živým Bohem. Milujeme, protože jsme od něho milováni! Děti tedy od narození nejsou dokonalé a v jádru dobré, ale mají padlou lidskou přirozenost. Tímto pohledem a předpokladem se zásadně lišíme od humanistického světového názoru. Pokud chybí výchova k rozsuzování na základě absolutních hodnot, z dětí se stávají dospělí bez rozeznání dobra od zla. Mohou se takovými stát dokonce celá města nebo národy. M ěsto Ninive, ve kterém za doby proroka Jonáše žilo více než sto dvacet tisíc lidí, takovým bylo. Jeho obyvatelé doslova nedovedli rozeznat pravici od levice (viz Jon 4,11). Někteří lidé nejenom, že nedovedou rozeznávat dobro od zla, ale ve své pýše nazývají zlo dobrem a opačně. Takovým Izajáš říká: Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké! Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou. (Iz 5,20-21) Takoví lidé za své měřítko považují svoji převrácenou mysl. Náš intelekt může být dobrým sluhou, ale vždy bude zlým pánem, neboť má být podřízen Pánu Hospodinu.
Proč máš jíst smetanu a med? Pojďme se podívat na Ježíše, který je pro nás zásadním příkladem. Izajáš o něm prorokuje: Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je: S námi Bůh). Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré. (Iz 7,14-15) Bůh nás chce naučit tomu, abychom uměli zavrhnout (silný expresivní výraz) zlé a volit vždy dobré. Protože byl Ježíš zde na zemi v těle a vyrůstal jako obyčejný chlapec, musel se tomuto umění či schopnosti také učit. Izajáš překvapujícím způsobem popisuje, jak Ježíš získá tuto dovednost zavrhnout zlé a volit dobré: Bude jíst smetanu a med! O čem to Písmo hovoří? Jak nás může smetana a med uschopnit rozeznávat dobré a zlé? Jistě, že obojí jsou symbolické výrazy, které ukazují na určité konkrétní věci. Písmo vykládá Písmo, a proto v něm hledejme porozumění a význam těchto slov. Mléko (z něhož se smetana tvoří) a med jsou charakteristickými vlastnostmi zaslíbené země. Když Hospodin povolal Mojžíše, řekl: Dobře jsem viděl ujařmení svého lidu, který je v Egyptě. Slyšel jsem jeho úpění pro bezohlednost jeho poháněčů. Znám jeho bolesti. Sestoupil jsem, abych jej vysvobodil z moci Egypta a vyvedl jej z oné země do země dobré a Page 6
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
prostorné, do země oplývající mlékem a medem, na místo Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců. (Ex 3,7-8) Mléko a med nám nepadnou do klína, ale jsou součástí našeho dědictví, které je nám dáno, avšak my ho musíme dobýt. Mléko a med je strava zaslíbené země. Med je obrazem Božího slova obživeného Duchem svatým. Hospodinův posel vyzval Ezechiele, aby snědl svitek s Božím slovem: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med. (Ez 3,3) Žalmista říká Hospodinu: Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa. (Ž 119,103; viz též Ž 19,8-12; Př 16,24) Aby Boží slovo bylo sladké jako med, musí být obživeno Duchem svatým. Ježíš řekl: Duch je ten, který obživuje ... Slova, která jsem vám já pověděl, jsou duch a jsou život. (J 6,63) Moudrost volá: Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova. (Př 1,23) Med též značí moudrost zjevenou v Písmu a v osobě Ježíše Krista. Šalomoun říká: Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká. Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena. (Př 24,13-14) Mléko a smetana symbolicky vyjadřuje důvěrný láskyplný vztah. Ženich vyznává své nevěstě: Ze rtů ti kane strdí, má nevěsto, pod tvým jazykem je med a mléko, a vůně tvých šatů je jak vůně Libanónu. Do zahrady své jsem přišel, sestro má, nevěsto, sbíral jsem svou myrhu a svůj balzám, z plástve jsem jedl svůj med, pil víno své a mléko. Jezte, přátelé, a pijte, opájejte se laskáním. (Pís 4,11; 5,1) Ježíš měl takový důvěrný vztah se svým nebeským Otcem a touží po vroucím vztahu se svojí církví a každým Božím dítětem. Jak odpovíme na tuto Božskou touhu? Je to smetana, jejíž pojídání nám dá dovednost zavrhovat zlé a volit dobré. Tento med a mléko jsou v našem životě uvolňovány poslušností Božího slova. Hospodin říká: Kdyby mě však můj lid uposlechl, kdyby Izrael mými cestami chodil, brzy bych pokořil jeho nepřátele, obrátil bych ruku proti jeho protivníkům. Ti, kdo Hospodina nenávidí, vtírali by se do jeho přízně, věčně by trval čas jeho lidu, bělí pšeničnou by ho sám krmil. Medem ze skály tě budu sytit! (Ž 81,14-17; viz též Iz 55,1-3) Mojžíš ve své nadčasové Duchem svatým vedené písni na konci svého života zpívá o Božím lidu: Dovolil mu jezdit po posvátných návrších země, aby jedl, čím oplývá pole, kojil ho medem ze skaliska, olejem z křemene skály, smetanou krav a mlékem ovcí spolu s tukem jehňat a beranů bášanského plemene i kozlů; sytil ho bělí pšeničného zrna. Pil jsi i ohnivé víno, krev hroznů. (Dt 32,13-14) Jezdit po posvátných návrších znamená vykonávat autoritu na strategických místech, zrušit zde satanovy nároky a vyhlásit Boží kralování. Blaze tobě, Izraeli! Kdo je ti roven, lide vysvobozený Hospodinem? On je štítem tvé pomoci a mečem tvé velebnosti. Před tebou selže síla tvých nepřátel, pošlapeš jejich posvátná návrší! (Dt 33,29) Panovník Hospodin je moje síla. Učinil mé nohy hbité jako nohy laně, po posvátných návrších mi dává šlapat. (Abk 3,19; viz též 2S 22,33-35; Iz 58,13-14; Am 4,13; Mi 1,3) Ten, kdo tuto Bohem předanou autoritu ve víře a v posvěcení uplatňuje, také zakouší sycení medem a mlékem - stravou zaslíbené země. Nezapomeň, že každý útěk před svěřenou zodpovědností zatemňuje a velice unavuje. V Mojžíšově písni je sedmkrát nazván Hospodin Skalou (viz Dt 32,4.13.15.18.30.31). Je to Skála, ze které vytéká med, olej a duchovní nápoj. Apoštol Pavel píše o Izraelcích na poušti: Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové ... všichni jedli týž duchovní pokrm a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus. (1K 10,1-4) Dovednost rozeznávat přijde též ruku v ruce s rozhodnutím zavrhnout zlé a zvolit si dobré. Kompromisy a koketování s hříchem zatemňují naši mysl a jasné vidění Božích hodnot. Ježíš miloval spravedlnost a nenáviděl nepravost, což uvolňovalo velikou radost v jeho životě (viz Heb 1,9). Abych si mohl zvolit dobré, potřebuji zavrhnout zlé. Žalmista říká: Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu. Všechna ustanovení chci ve všem správně plnit, nenávidím každou stezku klamu. Nenávidím klam, hnusí se mi, miluji tvůj Zákon. (Ž 119,104.128.163)
Jez ze stromu života a nikoli ze stromu poznání dobrého a zlého O rajské zahradě v Edenu čteme: Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého. Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti." (Gn 2,9.15Page 7
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
17) Abychom uměli rozeznávat dobré od zlého, potřebujeme jíst ze stromu života a nikoli ze stromu poznání dobrého a zlého! Stromem života je nám Ježíš, zosobněná Boží moudrost, Slovo tělem učiněné. Jedením z tohoto stromu se stáváme oddanými a závislými jedině na Bohu - zdroji veškerého poznání. Strom poznání dobrého a zlého je zdroj vlastní tělesné, duševní a až démonské moudrosti, nezávislé na Hospodinu (viz Jk 3,15). Když jíš ze stromu života, pak nepotřebuješ seznam toho, co smíš a nesmíš, ale máš vztah s Bohem, kterého miluješ a ničím nechceš zranit.
Měj návykem vycvičené smysly k rozsuzování dobrého a zlého Apoštol Pavel píše Hebreům: ... stali jste se línými ke slyšení. Neboť ačkoliv jste tou dobou měli být učiteli, opět potřebujete, aby vás někdo učil počáteční základy Božích výroků. Stali jste se těmi, kteří potřebují mléko, a ne hutný pokrm. Neboť každý, kdo potřebuje mléko, je nezkušený ve slově spravedlnosti, protože je ještě nemluvně. Pro dokonalé je však tuhý pokrm, pro ty, kdo mají smysly návykem vycvičeny k rozsuzování dobrého a zlého. Proto opusťme počáteční učení o Kristu a nesme se k zralosti; neklaďme znovu základy z pokání z mrtvých skutků a z víry v Boha, z učení o křtech, o vzkládání rukou, o vzkříšení mrtvých a o soudu věčném. A to učiníme, jestliže to Bůh dovolí. (Heb 5,11-6,3) Hebrejští křesťané se stali pasivními a línými ke slyšení a to vypůsobilo zastavení jejich duchovního růstu. Byli neustále nezkušenými nemluvňaty, které stále potřebují, aby je někdo vyučoval základům života v Kristu. Neosvojili si doposud ve své každodenní zkušenosti základy učení o Kristu, proto nemohli jíst hutný pokrm a nedošli do zralosti. Je zcela v pořádku být po svém narození nemluvnětem a chovat se jako nemluvně, není to však v pořádku po 5 nebo 10 nebo dokonce 20 letech. Znovu opakuji, že důvodem tohoto stavu byla lenost ke slyšení - lenost v práci s Božím slovem. Na druhé straně lidé, kteří nejsou líní, ale milují, naslouchají a poslouchají Boží slovo, již ke své stravě nepotřebují pouze mléko, ale i hutný pokrm (obojí se týká různých hloubek Božího slova). Stávají se zkušenými ve slově spravedlnosti a jsou schopni to, co poznali a co již žijí, předávat druhým. Stojí na pevných základech Krista, došli do zralosti a mají své smysly návykem vycvičeny k rozsuzování dobrého a zlého. Náš znovuzrozený duch má svoje smysly (duchovní zrak, sluch a vnímání - čich, chuť, hmat), které mají být probuzeny, rozvinuty a návykem vycvičeny k rozeznávání dobra a zla. Toto vycvičení smyslů také souvisí se zkouškami - tedy okolnostmi a situacemi, do kterých se dostáváme a ve kterých se učíme dělat správná rozhodnutí podle Boží vůle zjevené v Písmu. Jaké máš návyky? Pro tvůj duchovní růst a rozvoj je zvláště důležité, jaké máš stravovací návyky. Ať už jíš mléko nebo hutný pokrm, potřebuješ v tom mít každodenní návyk. Pavel dále pokračuje: Vždyť zem, která pije déšť, jenž na ni často přichází, a plodí užitečnou bylinu těm, pro něž je také obdělávána, dostává od Boha požehnání. Když však nese trní a bodláky, je neužitečná a blízká prokletí; jejím koncem je spálení. (Heb 6,7-8) Co přichází na zem tvého života? Přichází na tebe déšť Božího slova a Ducha často? Ježíš je nám příkladem také ve správných návycích: odcházel podle svého zvyku na horu soukromí k modlitbám (viz L 22,39) a měl zvyk učit druhé Božímu království (viz Mk 10,1). Návyky, mít důvěrný čas se svým Bohem v soukromí prostém rozptýlení a zvěstovat druhým evangelium, jsou v našem životě skutečně klíčové. Velmi mne oslovily následující citáty Stephena R. Coveye: „Náš charakter je v podstatě směsicí našich návyků. Jak praví přísloví: ‚Zasej myšlenku, sklidíš čin; zasej čin, sklidíš návyk; zasej návyk, sklidíš charakter; zasej charakter, sklidíš osud.'“ (Stephen R. Covey: 7 návyků vůdčích osobností, Pragma 1994) „Jsem váš věrný společník. Jsem váš nejlepší pomocník nebo největší přítěž. Poženu vás k výšinám nebo stáhnu do hlubin neúspěchu. Máte mě plně pod kontrolou. Polovinu toho, co děláte, můžete přenechat mně a já to dokážu udělat rychle a dobře. Nechám se snadno řídit – stačí, když na mě budete přísní a neústupní. Ukažte mi, jak chcete něco udělat, a po několika pokusech to budu dělat zcela automaticky. Jsem služebníkem všech výjimečných lidí – a žel i všech neúspěšných. Ty, kteří neuspěli, jsem dovedl k neúspěchu. Nejsem stroj, přestože pracuji s přesností strojů a k tomu navíc s lidskou inteligencí. M ůžete mě využít k dosažení zisku nebo ke zkáze – pro mě v tom není rozdíl. Využívejte mě, připravujte mě, buďte na mě přísní a já vám položím svět k vašim nohám. Buďte na mě hodní a zničím vás. Kdo jsem? Jsem návyk.“ (anonym, Stephen R. Covey: 8. návyk, Management Press, Praha 2005)
Otče, otevři mi prosím oči, abych viděl a uši, abych slyšel! Ježíš říká ve Zjevení: Radím ti, abys ode mne koupil ... mast k pomazání svých očí, abys viděl. Já usvědčuji a kárám ty, které miluji; buď tedy horlivý a učiň pokání. Hle, stojím u dveří a tluču; kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou. (Zj 3,18-20) Jsme tedy vyzýváni ke změnám a k určitým činům, Page 8
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
které vypůsobí, že budou otevřeny naše duchovní oči a uši. Uvidíme a uslyšíme Pánův hlas a když podle toho budeme jednat, otevře to dveře Pánově přítomnosti a slávě. Budeme mít to již výše zmiňované důvěrné a vroucí společenství se svým Pánem. Apoštol Pavel v Efezským 1,16-19 prosil Otce slávy, aby dal svatým Ducha moudrosti a zjevení v pravém poznání jeho samého a osvícené oči srdce, aby věděli: 1. jaká je naděje v jeho povolání 2. jaké je bohatství slávy jeho dědictví ve svatých 3. jak nesmírná je velikost jeho moci vůči těm, kteří věří v souladu s působením převahy jeho síly Elíša se při obležení města nepřáteli modlil jednoduchou modlitbou za svého učedníka plného strachu: "Hospodine, otevři mu prosím oči, aby viděl!" Tu Hospodin otevřel mládenci oči a on uviděl horu plnou koní a ohnivých vozů okolo Elíši. (2Kr 6,17) Elíhú zjevuje Jóbovi Hospodina následujícími slovy: Otvírá jim ucho pro napomenutí a vyzývá je, aby se odvrátili od ničemností. (Jb 36,10) A Izajáš popisuje svoji zkušenost: Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem. On mě probouzí každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedníci. Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. (Iz 50,4-5) Otevřené a probuzené uši slyší Pánův hlas a jeho napomínání a povzbuzování. Probuzené uši mohou mít pouze lidé, kteří nejsou vzpurní a mají postoj učedníků. Nezapomeňte, že duchovní oči a uši otevírá jednoduchá modlitba vyvěrající z toužícího a čistého srdce!
Posvěcuj Pána i ve své virtuální realitě Před nějakým časem mne jeden člověk, s kterým jsem mluvil o nebezpečí násilných počítačových her, překvapil svým údivem: „Ale vždyť je to jen virtuální realita!“ Apoštol Petr nás vyzývá: Pána, Krista, posvěťte ve svých srdcích. (1Pt 3,15) Naše duše - naše představy, myšlenky, sny, vize i vzpomínky mají být posvěceny. A Pavel vyzývá: Konečně, bratři, všecko, co je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, co má dobrou pověst, jestli je nějaká ctnost a jestli nějaká chvála, o tom přemýšlejte. (Fp 4,8) Jsi zodpovědný za to, o čem přemýšlíš, a to také znamená, do jaké virtuální reality vstupuješ. Praktikováním zlých počítačových her, a tomu odpovídajícím myšlenkovým světem, lidé ukazují, že nemají rozeznání dobrého a zlého a tím také vstupují do ještě větší temnoty. Můžeš se pohybovat ve virtuální realitě (či své mysli) a chtěl bys nejraději někoho oddělat. Ježíš to dává na roveň skutečnému zabití. Ježíš řekl: Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu. Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. (Mt 5,21-22 ČEP) Také v oblasti smilstva se můžeme pohybovat na poli virtuální reality a Ježíš to klade na roveň vykonaného smilstva: Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.' Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. (Mt 5,27-28 ČEP)
Příčiny nejasného rozeznávání dobrého a zlého:
okultismus - provozovaný (i pasivní sledování okultních filmů a pohádek), nebo chybějící vysvobození z okultních a démonických pout minulosti čarodějnictví, které způsobuje, že vzkříšený Kristus a jeho dílo kříže již nemám před svýma očima (Ga 3,1) hořkost, sebelítost, zraněné srdce neposlušnost Božího slova vzpoura vůči autoritě svévole, tvrdohlavost, pýcha náboženská prázdná forma místo živého vztahu s Pánem, projevujícím se proměnou a posvěcením kompromisy s hříchem, polovičatost ignorace, lhostejnost, lenost a pasivita vůči Božím věcem humanismus - člověk (já) je středem života a nikoli Kristus
Důsledky nejasného rozeznávání dobrého a zlého:
zmatek a chaos chybějící duchovní růst Page 9
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
odvrácení se od víry k bludným duchům a démonským naukám (1Tm 4,1) nestálost a zmítání různými větry učení (Ef 4,14) světskost nebo naopak předuchovnělost vlažnost, ztráta první lásky duchovní mdloba a spánek duchovní slepota a hluchota - duch otupělosti a mrákoty (Ř 11,8; Iz 29,10) chybí „zdravý selský rozum“ - věci a lidi porovnávat podle ovoce
Test zdrojů: Denně se dostáváme do situací, kdy potřebujeme rozeznání dobrého od zlého. Dobrá zpráva je, že ve znovuzrozených křesťanech přebývá Duch svatý. Máme-li s ním společenství, dává nám svá rozlišení, rady a vedení. Pavel nás vyzývá: A nezarmucujte Ducha Svatého Božího, jímž jste byli zapečetěni ke dni vykoupení. (Ef 4,30) Buď tedy citlivý na hlas Ducha svatého. Co v různých situacích vychází z tvého ducha - pokoj nebo neklid a znepokojení, což je často projevem zármutku Ducha svatého? Mnoho věcí pro nás může být pohoršením, anebo i my sami můžeme být pohoršením pro druhé, jestliže nemáme na mysli věci Boží, ale věci lidské (Mt 16,23). Následuje několik otázek, které nám pomohou určit zdroje vlivů (ať již skrze media, kulturu, lidi, prostředí atp.), do kterých se dostáváme:
Odvádí mne to od zodpovědnosti za svá rozhodnutí a za svůj život? Odvádí mne to od touhy, lásky a důvěry v nebeského Otce, Ježíše a Ducha svatého? Odvádí mne to od hlubokého vztahu k Písmu - Božímu slovu a jednoduché víry v něj? Odvádí mne to od svatosti ve svém životě (lásce ke spravedlnosti a nenávisti k nepravosti)? Odvádí mne to od hlubokých vztahů v Božím lidu - církvi? Odvádí mne to od pravdivé lásky vůči bližním (to znamená i touze zvěstovat jim evangelium)?
Sedm rozhodnutí, která mne uvedou do dovednosti rozeznávat dobré od zlého: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Učiním pokání z konkrétních příčin své slepoty a nově se nasměruji na Boha (Zj 3,19). Budu hojně jíst med - Boží slovo. Budu jíst smetanu - to znamená rozvíjet důvěrný a vroucí vztah s Pánem. Budu poslouchat Boží slovo - to znamená činit ho. Budu v poddanosti zodpovědně vykonávat svoji autoritu. Budu ve svém životě rozvíjet správné návyky. Budu žádat Otce o otevřené oči a probuzené uši. A pro rodiče ještě osmé rozhodnutí: Budu vštěpovat svým dětem Boží slovo. Zpět na seznam
Page 10
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
JUDA INFO Listopad 2006
Milosrdenství přemáhá soud - Tomáš Korčák Bůh se chce velice zřetelně a konkrétně projevovat skrze svůj lid. Jedna z prvních a hlavních charakteristik Božích je láska. Apoštol Jan píše: Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. A my jsme uvěřili a poznali lásku, kterou má Bůh k nám. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. (1J 4,7-8.16) Všimněte si: „Bůh je láska“ - to znamená, že láska je osoba, která sama určuje, co to láska je a co není. Neplatí tedy opačný výrok: „láska je Bůh“, protože naše lidské pojetí lásky v tomto převráceném světě často neodpovídá lásce Boží zjevené v Písmu. Ježíšovo myšlení, mluvení a všechny jeho skutky dokonale vyjadřují Boží lásku a milosrdenství, protože zcela zjevuje svého Otce v nebesích. Jan popisuje Ježíše následujícími slovy: A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy. Z jeho plnosti jsme my všichni dostali milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. (J 1,14.16-17) V Kristu je spojena milost s pravdou. Skutečnou Boží milost a lásku totiž nikdy nemůžeme oddělit od pravdy a naopak. Naše pravdivost, upřímnost a náš vztah k Ježíši a Božímu slovu určuje nakolik bude skrze nás uvolňována Boží láska do našeho zoufalého okolí. Jakub nás vyzývá: Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; milosrdenství přemáhá soud. (Jk 2,12-13) Jednou jako Boží lidé předstoupíme před soudnou stolici Kristovu, kde budeme souzeni podle svých činů. Spaseni jsme zadarmo bez skutků na základě naší víry, avšak souzeni budeme podle svých skutků. Jak jsme v těle zde na zemi jednali? Jakými skutky se projevovala naše víra? A podle čeho budeme souzeni? Jakub říká, že podle zákona svobody. Co je tímto zákonem svobody a jak se projevuje? O několik veršů dříve je tento zákon popsán jako královský zákon: Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: ,Budeš milovat svého bližního jako sám sebe,' dobře činíte. (Jk 2,8) Tento Kristův královský zákon lásky jedinečným způsobem uvádí do svobody. Ten, kdo miluje, je skutečně svobodný. Je svobodný od strachu, neboť: V lásce není strach, ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. (1J 4,18) Milující člověk je svobodný od pomsty, hořkosti, nenávisti a sebelítosti - všechny tyto postoje, pro které se lidé sami rozhodují, uvádějí člověka do vězení, nesvobody a mnohého trápení (viz Mt 18,33-35). Je to úžasná svoboda milovat dokonce i svoje nepřátele (viz Mt 5,44-48). K této nadpřirozené Boží lásce nás chce uschopnit Kristus, který v nás přebývá skrze víru. Často se modlíme slovo: „Milosrdenství přemáhá soud,“ a je to dobře, avšak kontext nás vyzývá k námi vykonávanému milosrdenství. Toto slovo nás má tedy spíše vést k následující modlitbě: „Otče, ty jsi spravedlivý soudce a také jsi milosrdný a plný lásky. Použij si nás v tomto světě hodném odsouzení jako nástroje svého milosrdenství. Chceme a budeme projevovat tvé milosrdenství ve svém životě, protože ty v nás přebýváš se svojí spravedlností i milosrdenstvím. Ať se tvé konkrétní činy milosrdenství šíří a přemůžou tak soud.“ Vykonávání Božího milosrdenství má své Písmem určené kontury a těmi jsou pravda a spravedlnost. Víte, že existuje duševní falešné „milosrdenství“? Je to lidský bezbožný falzifikát, který naopak uvádí do ještě většího trápení. Jestli máš v sobě toto falešné milosrdenství, můžeš zjistit podle odpovědi na následující otázku: „Budu brát ohled na chudého, zraněného, nemocného, postiženého ubožáka i když není v právu a nejednal spravedlivě na úkor druhého?“ (Doporučuji též biblickou studii od Hartwiga Henkela: Pevnost falešné lásky - www.juda.biz). Písmo klade veliký důraz na to, abychom se zastávali chudých, utlačovaných, sirotků a vdov, ale vždy na základě práva a spravedlnosti. Na jedné straně Bůh říká: Nebudeš převracet právo ubožáka v jeho sporu. (Ex 23,6) Avšak na druhé straně také říká: Ani nemajetnému nebudeš v jeho sporu nadržovat. (Ex 23,3) Na jiném místě: Nedopustíte se bezpráví při soudu. Nebudeš nadržovat nemajetnému ani brát ohled na mocného; budeš soudit svého bližního spravedlivě. (Lv 19,15) Jednoduše řečeno: Buďte milosrdní a spravedliví! Nikomu nestraňte a nemějte rozdílné míry! Ať je někdo vlivný boháč nebo chudý bezdomovec, usilujte o spravedlnost. Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností. (Př 20,10; viz též Page 11
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
Dt 1,16-17; 10,16-18; 16,19-20) Takzvaná „pozitivní diskriminace“ odporuje Božím zásadám a v praxi v dlouhodobém horizontu nese velmi špatné ovoce. Mám za to, že právě tento postoj vůči Rómům za doby komunistické vlády v naší zemi vypůsobil ještě větší pasivitu na straně některých Rómů a ještě větší nevraživost na straně majoritní společnosti. Dobrá vláda musí být milosrdná a to, jak pomáhá slabým, chudým, nemocným a postiženým, je jistě její vizitka. Přeji všem těmto lidem dostatečnou státní pomoc a podporu, avšak také jim přeji, aby neměli zdeformované srdce, které ve své pasivitě pouze čeká na vnější pomoc a je hořké a reptající, když pomoc nepřijde. Jinými slovy: milosrdenství musí motivovat a musí být přijímáno jako dar. Před několika lety jsem byl na shromáždění s jedním americkým služebníkem, který vede rozsáhlou službu mezi bezdomovci a má velmi dobré výsledky. Popisoval, jak prakticky slouží chudým, avšak dlouhodobě se věnují pouze těm, kteří projevují vděčnost. Přijatá milost se projeví vděčností. Pomoc přijatá jako povinnost nebo samozřejmost nepotřebuje žádnou vděčnost. Lidé, kteří neprojevují vděčnost, jsou vnitřně převrácení a nejsou schopní, respektive ochotní pro změnu svého života. (Jak to však s vděčností vypadá v našich křesťanských kruzích a v našich rodinách. Umíš říci: „Děkuji,“ nebo je tvé srdce tvrdé, pyšné a nevděčné. Když přijímáme s vděčností dary milosti, určitým způsobem tím vyjadřujeme svoji pokoru.) Jakub říká: Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost. (Jk 4,6) A pokorní milost s vděčností přijímají. Pavel říká: Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Ř 6,23) Jako hříšníci máme nárok pouze na smrt - to je naše mzda a odplata. Přišel však Ježíš a nabízí nám dar milosti - věčný život. Bůh nabízí dary milosti skutečně chudým lidem, kteří si uvědomují, že bez Boha nemají vůbec nic. Když přijmeme Ježíše jako Pána a staneme se Božími dětmi, máme jistě práva synů, avšak pohybujeme se již naprosto v rovinách Božího království - v rovinách milosti a vděčnosti. Ještě vás chci varovat, abyste při svých projevech milosrdenství chudým a nuzným tohoto světa používali velice moudře a opatrně své peníze. Dávejte hojně své peníze na osvědčené služby, které se věnují chudým, ztrápeným a závislým, a těmto lidem je většinou přímo nedávejte (leda v naprostých vyjímkách vedených skutečně Pánem a ne manipulací nebo falešným duševním soucitem). Ve většině případů jsou peníze zneužity a prohlubují tak jejich kritický stav (skrze zakoupené drogy, alkohol, cigarety atp.). Všimněte si k čemu vyzývá Jakub, když mluví o milosrdenství. Milosrdenství musí být velice praktické, stejně jako naše víra. (To zřejmě odkoukal od Ježíše, po jehož boku jako jeho mladší bratr vyrůstal.) Jakub má ve svém dopise skutečně velký důraz na lásku a službu chudým, avšak praktická pomoc má být zcela konkrétní - obléci nahého a nasytit hladového (viz Jk 2,14-17). Chci se vás zeptat: Proč apoštol Petr a Jan nerozdávali chudákům a žebrákům tohoto světa peníze, když obrácení křesťané přinášeli k jejich nohám velké množství peněz (viz Sk 2,44-45; 4,34-35)? Žebrákovi u Krásné brány řekl Petr: "Stříbro a zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!" (Sk 3,6) Dávali něco jiného - skrze Boží moc uzdravovali nemocné a přiváděli druhé k poznání Ježíše. Při tom všem jistě krmili hladové a oblékali nahé - to byl velký důraz první církve. Pavel popisuje, jak apoštolové v Jeruzalémě (Jakub, Petr a Jan) potvrdili jeho službu mezi pohanskými národy a říká: Chtěli jen, abychom pamatovali na chudé, o což jsem se opravdu pilně snažil (Ga 2,10NBK). Vzpomínám si, jak na jednom autobusovém nádraží na Ukrajině, žebraly malé děti peníze a pak je přinesly svým vedle sedícím rodičům s flaškou alkoholu v ruce. Naproti tomu za námi přišly jiné malé děti s velkýma hladovýma očima a žebraly ne o peníze, ale přímo o chléb. Buďme štědří a moudře spravujme peníze, které již nejsou naše, ale našeho Pána. Trápí mne, že mnoho křesťanů se nechá zmanipulovat svévolníky tohoto světa a přispívají na kdejakou hloupost (např. hroby pro chcíplé psy ochráncům zvířat atp.) a misionáři a kvalitní křesťanské služby narkomanům, postiženým, chudým atp. procházejí dluhy a finanční nouzí. "Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy a budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte za dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi najíst, žíznil jsem, a dali jste mi napít, byl jsem cizincem, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.' Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě spatřili jako cizince, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?' Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.'" Page 12
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
"Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro Ďábla a jeho anděly! Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít, byl jsem cizincem, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.' Tu mu odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?' Pak jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.' A odejdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života." (Mt 25,31-46) Zpět na seznam
Page 13
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
JUDA INFO Listopad 2006
Sedm řešení pro vyčerpané rodiče - Dr.James Dobson Unavení? Příli š zaneprázdnění?
Řešení 1: Obnovte den odpočinku
Popovídejte si ve své rodině, jak byste mohli udělat ze dne odpočinku svatý den. M ůžete například začít tím, že odpojíte telefon a začnete každou novou činnost modlitbou. Jaké kroky byste mohli udělat den před svým dnem odpočinku – například zaplatit účty, vypořádat se s nádobím nebo velkým prádlem, či se ujistit, že děti dokončily své úkoly, aby váš den odpočinku byl co nejklidnější. Během vašeho dne odpočinku si vyberte knihu, či oddíl z Bible, který si přečtete a pak si dopřejte klidnou procházku a dovolte Bohu, aby k vám mluvil. Děláte příli š mnoho?
Řešení 2: Řekněte prostě „ne“ dalším závazkům
Zeptej se svého partnera: „Nezakoušíme jako rodiče vyčerpání?“ Pokud některý z vás odpoví ano, zjistěte, ve které fázi se nacházíte a pohovořte si o tom. V následujícím měsíci, až vás někdo požádá o nějaký nový závazek, pokuste se říci ne místo ano. Na konci měsíce se podívejte, jaký vliv to mělo na vás a vaši rodinu. Udělejte si seznam vašich běžných rodinných závazků ve vaší rodině; potom je předložte Pánu v modlitbě a ptejte se, zda by některé mohly být odstraněny. Vlastní vás vaše věci?
Řešení 3:Vymaňte se z touhy vlastnit
Jsi ovlivňován touhou vlastnit? Pokud ano, jak to můžeš změnit? Pokud ještě nemáte rodinný rozpočet, pokuste se celý měsíc si zapisovat, kolik a za co utratíte. Možná budete překvapeni, až uvidíte, kam jdou vaše peníze. Čti v Bibli Matouše 19,21 a Malachiáše 3,8-10. Hovoř se svým partnerem o tom, co to pro vaši rodinu znamená. Ztrácíte perspektivu?
Řešení 4: Hledejte rovnováhu ve svém životě a rodině
Pohovořte si v rodině, jak byste mohli dosáhnout vyváženosti u vás doma? Pokud máte sklon být tak zaměřen na své děti, že tím trpí vaše manželství, poproste svého partnera o odpuštění. Hovořte spolu o způsobech, jak zachovat oddanost svým dětem a přitom zvyšovat pozornost vůči svému partnerovi. Podívejte se do svého diáře na příští týden. Pokud je tak plný, že vám nezbývá žádný čas na odpočinek a občerstvení, přemýšlejte o tom, co by se dalo změnit, aby se vám podařilo takzvaně uniknout. Jsou média vaším pánem?
Řešení 5: Vypněte rozptylující vlivy a nalaďte se na ty, které milujete
Kolik času myslíte, že tráví každý člen vaší rodiny sledováním televize, nebo domácího kina, surfováním po internetu, či hraním videoher? Ať si každý zaznamenává po dobu jednoho týdne, kolik času strávil některou z těchto činností a potom to porovnejte s vaším odhadem. Pohovořte o tom ve své rodině a potom vyzkoušejte radu Boba DeMosse odpojit na měsíc či alespoň na týden svůj televizor. Na konci tohoto experimentu si vypracujte seznam, ve kterém sepíšete všechny výhody a nevýhody, které jste objevili. Naléhavě vás vybízím odstranit televizory, počítače, videohry, videorekordéry a DVD-přehrávače z pokojů vašich dětí. Umístěte je v obývacích pokojích, ve kterých je máte pod dohledem a kde můžete ovlivňovat množství času, který u nich Page 14
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
děti stráví. To je to nejmenší, co pro ně můžete udělat! Jste v depresi? Jste sklíčeni a odrazeni?
Řešení 6: Pozvedejte jeden druhého
Praktikujete ve své rodině postoj „Parakléta“ (utěšitele, zastánce)? Pokud ne, jak byste se mohli posunout tímto směrem? Řekněte svému partnerovi dva způsoby, jak by vás mohl tento týden povzbudit. Zeptejte se, co máte udělat, abyste se stali tím, kdo povzbuzuje. Přečtěte si příklady, jak Ježíš potvrzoval druhé (Matouš 16,17–19; 26,6–13; Lukáš 7,44–48; Jan 1,47–48). Jste zahlceni?
Řešení 7: Nalezněte pokoj skrze modlitbu
Když jste zaneprázdněni, nebo ve stresu, vede vás to k tomu, že se modlíte více, nebo méně? Napište si soupis způsobů, kdy vás Pán upokojil nebo potěšil v čase bouří a zmatků. Pokud to již neděláte, udělejte si v nadcházejícím týdnu čas a modlete se konkrétně za každého člena vaší rodiny. Zpracováno podle knihy 7 Solutions for burned-out Parents od Dr. Jamese Dobsona; překlad: Renata Korčáková
Zpět na seznam
Page 15
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
JUDA INFO Listopad 2006
Prorocká slova (nejen) pro Judu Na jednom modlitebním setkání jsme volali k Pánu, že žízníme po živé vodě, po Bohu a Jeho slávě. Po vyjádření této naší touhy jsem uviděl v duchu ležící svini, která byla připravena napojit mlékem svá mláďata. Cítil jsem výzvu: „Pojď a napij se!“ S odporem jsem však odmítl. Pak jsem přemýšlel nad tímto viděním a ptal se Pána: „Co to znamená? A je to vůbec od Tebe?“ Poté jsem ve svém srdci uslyšel slova: „Můj lid chodí k nečistým zdrojům! A přitom je otevřena vyvěrající studnice vody života na hoře mé svatosti. Vystup na moji horu, navaž vodu z mé studnice spásy a pij životodárnou vodu, která způsobí, že se sám staneš studnicí vody života pro své okolí.“ (Tomáš Korčák, 10/2001) Vložil jsem do vás svá zaslíbení, vize, sny, povolání a svá břemena. A jak toužím, aby byla naplněna. Jsou hluboko ve vašem duchu. Toužím, aby vaše srdce jimi bylo směrováno. Nemají zapadnout ve všednodennostech. Nemají být přehlušeny starostmi a požitky tohoto světa a dne. Mají vyjít z vašeho nitra, mají být vyjádřeny a se vší touhou přímluvy vyjadřovány, dokud se nenaplní. Nežijte na povrchu. Vložil jsem do vás prameny svého života. Pramen vyvěrající k životu věčnému nosíte stále s sebou. Chci vás naučit čerpat z tohoto pramene, a dávám vám svobodu vyjadřovat mé sny a tužby z vašeho srdce. Nežijte povrchně, nebuďte lidmi nádvoří. Kopejte do hlubin a čerpejte z hlubin. Jste lidmi svatyně svatých. Chci být vyjádřen a chci se projevovat skrze vašeho ducha. Když se modlíte v jazycích, modlí se váš duch a Duch svatý se skrze to může vyjádřit. (Tomáš Korčák, Oltář chval 20.6.2003) Činím své dílo skrze spojená srdce. Spojená srdce projdou i zkouškami a pronásledováním. Mým Duchem navázané vztahy udržujte skrze pokoru a trpělivost v jednotě a čistotě. Ve vás počalo semeno mých záměrů a narodí se skrze ty, kteří mi dají svá srdce a nechají mne, abych jejich srdce spojil s druhými. Moje tělo má jedno srdce. Žádej mne, abych spojil tvoje srdce s tvými bratry. (Tomáš Korčák, 7.11.2005) Dal jsem vám něco velmi drahého a cenného. Je to jednota v mém Synu. Skrze Kristův kříž bylo odstraněno každé rozdělení. Byli jste ukřižováni s Kristem, aby ve vás povstal jeden nový člověk - vzkříšený Kristus. Jeho mysl, jeho záměry, jeho smýšlení, jeho duše je vám dána. Jeho láska, jeho veškerá trpělivost, jeho pokora a mírnost je vám k dispozici. Zachovávejte a pilně střežte tuto jednotu a v této jednotě rozšiřujte mé království. Jak toužím, aby moc evangelia proměnila země a národy a přinesla slávu mého poznání! Překážky, rozdělení a sváry rychle odstraňujte, aby se mohla šířit moje sláva. (Tomáš Korčák, 10.11.2006) Zpět na seznam
Page 16
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
JUDA INFO Listopad 2006
Prorocké slovo pro rok 2007 Přijato na Apoštolské radě prorockých starších, září 2006 (Židovský nový rok 5767) Toto slovo vzniklo skrze zpracování prorockých slov a bylo rozsouzené ve shodě Apoštolské rady prorockých starších (ACPE). Tento rok se tato Rada sešla raději na počátku židovského kalendáře, než v lednovém období Nového roku, proto, aby poskytla určitý čas k rozlišení a slyšení Slova od Pána dříve, než začne Nový rok podle gregoriánského kalendáře. Existují různé proměnné okolnosti, které mohou ovlivnit načasování, anebo naplnění těchto prorockých slov: 1. Každé proroctví, které není obsaženo v Písmu, je podmíněno. 2. Čas, kdy se proroctví uskuteční, se nemusí naplnit v průběhu jednoho roku. 3. Je možné, že pokud je dáno prorocké varování, může to způsobit, že jednotlivec, nebo celý národ učiní pokání a odvrátí tím soud, který byl prorokován. V Bibli je popsáno, že když Jonáš prorokoval k městu Ninive, obyvatelé města činili pokání, a to způsobilo, že Bůh od soudu odstoupil. Rok 2007 je rokem posunu od nemožného poslání k dosaženému poslání. Je to rok zkvalitňování, zkompletování a dokončování. Zde jsou některá „završení“, která se uskuteční: 1. Završení cyklu budování. Je tu čas, kdy budou uvolněny nové strategie pro budování. Završení období reformy pětinásobné služby v církvi. Apoštolská a prorocká služba se budou pohybovat společně. 2. Završení pomazání pro odvrácení Božích soudů v Americe. Tento národ se pohybuje na hraně. Nesmíme propást tuto vhodnou příležitost ke změně. 3. Čas politického přeskupování. Válka proti vlivu démona Jezábel. 4. Dosažení pomazání pro uvolnění zázraků. 5. Dosažení pomazání pro přesun bohatství. Mnoho transakcí, které nyní probíhají, bude dokončeno. Satan vybudoval pevnosti, které jsou velice staré a nyní musí být strženy, aby se bohatství přesunulo do Těla Kristova. 6. Nastává období sklizně. Probuzení, probuzení. Dojde k probuzení mezi mládeží na vysokých školách. 7. Bude završena jedna kapitola našich životů a začne nové období. Nedržte se starých věcí, když Bůh chce, abyste se natlačili do nových. Dokončete věci v roce 2007, abyste se mohli dostat do nových věcí v roce 2008. 8. Ukončení období různých spoutaností. Období otroctví bude zlomeno v životech jednotlivců, celospolečenských vizích a základech národů. Ve Spojených státech amerických byl vydán v roce 1967 zákaz čtení Bible ve veřejných školách a je čas ukončit toto čtyřicetileté období „bloudění po poušti“. Toto je rok čtení Bible ve školách! V židovském kalendáři se píše rok 5767. Je to rok „srážky mečů“. Duchovní boj na osobní rovině bude v tomto roce veden snahou pokusit se vás zastavit v dokončování věcí ve vašem životě. Číslo 7 znamená plnost. Toto je rok zbraní a vyzbrojení. Je to rok, kdy se musíme tlačit do toho, abychom vytlačili nepřítele ven z bran našich životů a dokončili bitvu, která zuří všude kolem nás. Nebuďte zastrašeni tou bitvou, protože Bůh vám dává dvojsečný meč, abyste bitvu vyhráli!!! Nepřítel povstane, aby se pomstil, ale nám bude dáno rozeznání, abychom se s ním mohli vypořádat. V tomto období není místo pro pasivitu! Satan uvolnil do duchovního světa své „vřeštění“, aby se nás pokusil zastrašit v úsilí o věci Božího království. Toto vřeštění způsobí rozptýlení jako například problémy v rodině, nedostatek ve financích a dokonce obecný postoj sebeuspokojení. Pokud budete v tomto období pasivní a nenatlačíte se do záměru, který má s vaším životem Bůh, nezískáte jeho zaslíbení. Jazyk je přirovnáván k meči a tento rok je rokem, kdy je třeba dostat svůj jazyk do souladu s tím, co o vašem životě říká Bůh. Uvolněte svoji víru, protože se naplní prorocká zaslíbení, která vám Pán dal. Ať jsou ve vašem srdci jakékoliv sny, nenechte se zastrašit velkým duchovním zápasem. Bůh je věrný a bitvu můžete prohrát jedině, když se vzdáte!!! Začněte říkat to, co Bůh říká, a on vám dá Ducha moudrosti a zjevení, kterého potřebujete. Prohlášení, která jsme učinili v minulosti, dostanou mocný vykřičník! Rok 2007 je rokem přivlastnění si zaslíbení. Page 17
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
Buďte na pozoru, protože satan se bude snažit tento rok rozdmýchávat problémy mezi blízkými přáteli, v rodině a mezi spolupracovníky, protože jde o rok „srážky mečů“. Svažte moc satana, aby nemohl ovlivňovat vás, ani ty, kteří jsou kolem vás. Jákob a Ezau se budou snažit střetnout, ale vy se toho odmítněte účastnit. Tak jako Jákob poslal před sebou dary (Gn 32:18), tak i vy máte před sebou posílat požehnání. Požádejte Boha o strategii, jak otevřít srdce těch, kteří se obracejí proti vám. Dejte si pozor na past smilstva a cizoložství a buďte opatrní před duchy svůdnosti. Tento rok je rokem pročišťování motivů a posvěcování v myšlení i jednání. Rok 2007 je rokem, kdy se Duch svatý bude mocně pohybovat napříč celou zemí. Budou porozena nová hnutí Ducha svatého a bude uvolněno nové víno. Pamatujte na to, že toto je také rok konfrontace, a proto zůstaňte v Boží vůli a pokračujte v pohybu navzdory překážkám. Toto je rok, kdy se staré vinné měchy střetnou s novými. Pán nám také řekl, že v tomto čase zrychlování potřebujeme nové vinné měchy dokonce každý rok, abychom byli schopni udržet krok s Božím pohybem na zemi. Pravda a porozumění budou nástroji rozdělení. Bude téměř nemožné sedět na dvou židlích. Meč představuje také nástroj soudu. Bůh bude soudit ty věci, které nám brání pohnout se dopředu. Pánův meč vládne a na Boží lid přichází pomazání k vládnutí. Je to rok, kdy mají být zbaveni vlády terorističtí duchové, kteří se snaží zastrašit národy skrze duchovní válku. Ve větší míře budou uvolněny finanční prostředky, což umožní Tělu Kristovu vyučovat národy. Klíčovým slovem pro církev bude vliv. Vzniknou nové odolné kmeny bakterií pohlavních a jiných nemocí. Bůh se chystá jednat se světskými sdělovacími prostředky. Je zde určitý duch odporu proti taktikám sdělovacích prostředků, které se obrací proti křesťanům a Božským principům. Ti, kteří se tímto živí a tvrdí o sobě, že jsou křesťané, při tom se schovávají pod roušku „náboženství“ a „politické korektnosti“, budou odhaleni a již nebudou v oblibě. Politikaření v církvi se stane nepopulární, když křesťané budou stát za tím, co je správné, zvolí si poslušnost Bohu a ne člověku, a vystoupí ve sdělovacích prostředcích. Tělo Kristovo vejde do hlubšího porozumění „Janova“ Ducha lásky. Jan - Miláček Páně - lehával Ježíšovi na prsou. Hříšníci díky církvi porozumějí Ježíšově lásce. Hollywood toto pocítí a probudí se pro Krista! Budeme se učit milovat ztracené bez odsouzení a současně neustále udržovat normu spravedlnosti Božího slova. Díky této lásce se budou obracet ke Kristu homosexuálové. V tomto roce čtyřicátého výročí Haight Ashbury a Hnutí volné lásky nastane obrovské hnutí lásky ke Kristu. Toto ovlivní hlavě San Francisco, kde se mnoho homosexuálů obrátí k Ježíši. Vyraší nové hnutí svatosti. Učitelé budou vyučovat o svatosti a kázat proti hříchu. To zapálí mnohá hnutí probuzení a na mnohé padne Boží bázeň. Nové zapálené skupiny mladých lidí budou kázat svatost svým vrstevníkům a tato „reality“ generace uvidí, kým Ježíš opravdu je. Jsme na počátku dalšího hnutí Ježíšových lidí (Jesus people). Společenské skupiny založené na Bohu vyzdvihnou teistické myšlení. Sekularismus začne ochabovat a radikálně levicově orientovaní profesoři budou z vysokých škol v Americe podivuhodnými způsoby odstraněni. V našem výchovně vzdělávacím systému se otevírají dveře spravedlnosti. Školy budou v následujících letech zasaženy a země se již teď začíná nadzdvihávat.
Prorocká slova mezinárodního významu Irán a Střední Východ Proroci dospěli k závěru, že se satan pokouší podnítit Třetí světovou válku, ale ještě pro to není Boží čas. To by se mohlo stát, pokud bychom se nemodlili, avšak bylo by to předčasné. Musíme se modlit a postit proti duchu Džihádu a proti duchu Nébo (babylonský bůh moudrosti, literatury, vzdělání, umění a vědy - je to duch násilí a terorismu, který je v těchto dnech uvolňován na zemi). V každém případě se však Nébo musí podřídit Boží vůli (Iz 46:1-2). Musíme roztrhat okultní závoj, který chrání iránského prezidenta, a modlit se aby jej prodemokratické hnutí v této zemi svrhlo. Komunismus a Latinská Amerika Uvědomili jsme si, že se satan právě teď snaží „restrukturalizovat“ svět (Da 7:25) a že přesouvá své mocenské základny. Page 18
This document is created with trial version of HTML2PDF Pilot 2.15.70.
Komunismus se zakořeňuje v Latinské Americe a „silný muž“ této ideologie se sem přesunul z Asie. Chce si vybudovat základnu zejména v Mexiku. Musíme se právě teď modlit za Mexiko. Komunismus je padělkem opravdového křesťanství. Izrael Bůh otřásá, otřásá a otřásá Izraelem. Toto je čas vykořeňování a odhalení korupce. Sýrie bude odhalena ve svém programu vůči Izraeli. Centrální Asie Rok 2007 bude pro centrální Asii významným obdobím, neboť semena, která jsme zasévali dokonce skrze krev mučedníků, vyraší. Je to čas pro církve, církve, církve a pro sklizeň. V následujících několika letech bude založeno více sborů, než v posledních sto letech dohromady. Upozorňujeme, že toto proroctví je zvláště v některých specifikách určeno především pro Spojené státy americké. Věříme však též, že Bůh jedná i globálně s celým Tělem Kristovým, proto mnohé může být prorockým povzbuzením a napomenutím i pro nás zde v České republice. Modlete se a rozsuzujte, co vám Bůh chce říci skrze toto proroctví do vašeho osobního života. Překlad: Renata Korčáková, Zdroj: http://www.ministrytothenations.org/
Zpět na seznam
Page 19