Jednicka Oblastní sdružení ODS Praha 1 • www.odspraha1.cz • říjen 2015
David Svoboda: Do centra Prahy nechodím pracovat str. 6-7 Koše Bigbelly v ulicích Prahy 1
str. 4-5
Doprava v Praze 1 potřebuje evoluci
str. 2-3
Editorial
Vážení čtenáři,
již nám skončilo léto, které bylo ve znamení nebývale vysokých teplot. Horko bylo a je i v pražské politice. Zejména pokud jde o magistrát, kde to v současné koalici bublá a vře již několik měsíců. Koaliční strany se bohužel místo řízení Prahy soustředí spíše na vnitřní boje a personální střety. Stále otevřené tak zůstávají kauzy kolem pražských stavebních předpisů, Škodova paláce či regulace hazardu. V pozici předsedkyně kontrolního výboru si tak na nedostatek práce opravdu nemohu stěžovat. Naopak s uspokojením lze konstatovat, že vedení radnice Prahy 1 funguje v rámci koaličních možností dobře. Pochopitelně i zde probíhají diskuse o jednotlivých problémech, ale jsou věcné a jejich cílem je najít optimální řešení pro městskou část a její občany. Jsem ráda, že k tomu velkou měrou připívají i zastupitelé a radní za ODS. Čekají nás změny v dopravě, začíná se připravovat rozpočet na rok 2016. Abyste byli o všem včas informováni, přinášíme vám poprázdninovou Jedničku. Přeji Vám příjemné čtení a klidný začátek podzimu. JUDr. Jaroslava Janderová předsedkyně ODS Praha 1
Téma Jednicka
Richard Bureš: Doprava Dopravní situace na území Prahy 1 je složitá. Proto zástupce starosty a radní pro dopravu Richard Bureš (ODS) chystá celou řadu opatření, která by měla především ulevit rezidentům. Nepůjde však o divokou revoluci, kterou v souvislosti s otevřením tunelu Blanka požadují někteří aktivisté, ale naopak o logickou evoluci. „Odmítám zbrklost a nepromyšlené kroky, kterými chce někdo prvoplánově omezit řidiče. Změny, o kterých jednáme s magistrátem, mají za cíl rozumně omezit tranzit a být ku prospěchu našim občanům,“ uvedl Bureš.
Vítězná ulice
„Curieovka“ dostane nové prostory Sedm nových učeben, tři učitelské kabinety a sociální zařízení pro žáky získá Základní školy Nám. Curieových. Přinese je půdní vestavba, která se stane součástí opravy střechy. Stavba má již platné stavební povolení a schválila ji i Rada městské části. ODS plán na rozšíření prostor jednoznačně podporuje. Celý projekt by měl být hotový již před začátkem příštího školního roku. „Jsme jednoznačně pro a podpořili jsme tento projekt na Radě městské části. Argumenty paní ředitelky Martínkové jsou věcné, logické a přesvědčivé, škola nové prostory opravdu potřebuje,“ uvedla radní Prahy 1 pro oblast školství Eva Špačková (ODS). Základní škola skutečně bojuje s nedostatečnou kapacitou. Přitom si rozhodně nemůže stěžovat
na nízký zájem žáků. Vzrůstá počet zapsaných žáků, a to i těch z Prahy 1. Například oproti 55 žákům s trvalým bydlištěm na Praze 1 v roce 2014, se jich letos zapsalo hned 75. V případě nerozšíření kapacity by škola musela začít žáky odmítat, a to bohužel včetně obyvatel Prahy 1. Nedostatek kapacit omezuje i praktický provoz školy. Odborné pra-
Eva Špačková a Martin Skála před ZŠ nám. Curieových
2
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
covny (učebny přírodopisu, fyziky, chemie…) musejí být zároveň kmenovými třídami a slouží tak nejen k výuce odborných předmětů, ale i všeobecně vzdělávacích. Chybějí menší učebny pro výuku rozdělených skupin a ve škole zcela chybí jazyková laboratoř. Problémy má i školní družina, která se dělí o prostor kmenových tříd 1. stupně, což znamená nedostatečný prostor pro volnou hru. Při nepříznivém počasí jsou děti i více než 6 až 8 hodin ve stejném prostoru bez možnosti změny, zejména když škole chybí herna. „Před volbami jsme slibovali, že se budeme snažit zlepšit podmínky pro žáka v Praze 1. Teď je příležitost, ale spíše bych řekla povinnost tento slib splnit. Vyžaduje to samozřejmě investici, ale jsem přesvědčena, že stojí za to ušetřit peníze jinde a investovat je ve prospěch školy,“ uzaREDAKCE vřela radní Špačková.
Jednicka Téma
v Praze 1 potřebuje evoluci Podle zástupce starosty nemůže Praha 1 svou strategii v oblasti dopravy podřizovat pouze otevření tunelu Blanka. Naopak je nutné, aby tato dopravní změna a její následky byly správně zahrnuty do připravovaného konceptu. Ten chce Bureš opřít o výsledky měření dopravní intenzity, do kterého je podle místostarosty třeba zahrnout mnohem víc komunikací než doposud. Kromě hlavních tahů jde zejména o často používané zkratky. Následné návrhy řešení je třeba sladit s magistrátem i okolními městskými částmi. Je třeba brát v úvahu řešení veřejného prostoru a samozřejmě také zajistit pro případné úpravy odpovídající finanční zajištění. Některé novinky se však chystají již v blízké době. Obyvatelé Prahy 1 se mohou již na přelomu roku těšit například na dobíjecí stanice pro elektromobily nebo pilotní projekt parkovacích čidel, pomocí kterých budou vědět, zda má smysl hledat parkovací místo ve vybraných lokalitách, nebo raději zaparkovat jinde. Připravuje se také studie řešení omezení problémů s taxi v nočních hodinách v okolí Staroměstského náměstí. Dále se pracuje také na studii, která by měla jasně odpovědět na otázku, pro jaké procento aut je Praha 1 cílovou destinací. „O další změny se snažíme také
Místostarosta Richard Bureš a náměstek Petr Dolínek při setkání na Praze 1
v okolí Újezdu a Mostu Legií. Jednáme o urychlení rekonstrukce tramvajového tělesa ve Vítězné ulici. V rámci rekonstrukce by mělo dojít k takovým stavebním úpravám, aby v lokalitě vznikla zóna se smíšeným provozem, s chodníky vytaženými na úroveň tramvajové trati, a to v ulici Vítězná od ulice Zborovské a v ulici Újezd od náměstí Kinských až po ulici U Lanové dráhy. Zavedením této zóny dojde k omezení průjezdu ulicí Karmelitská pro tranzitní
dopravu bez omezení průjezdu rezidentů, dopravní obsluhy a cílové dopravy směřující do takto zklidněné zóny. V rámci dané akce by mělo dojít rovněž úpravě šířky jízdního pruhu na mostě Legií ve směru do centra tak, že by byl mírně zúžen chodník, což by mělo eliminovat každodenní problémy vedoucí k drobným nehodám a především ke zpoždění tramvají,“ vysvětlil místostarosta Bureš. REDAKCE
Jaký bude rozpočet Prahy 1 na rok 2016? Prázdniny skončily a začala každoroční práce na přípravě rozpočtu městské části pro následující kalendářní rok. Občanští demokraté z Prahy 1 budou při jeho připomínkování a schvalování dbát zejména na hospodárnost v provozní oblasti. „Jsem přesvědčen, že v první řadě je třeba hledat úspory v provozu, abychom naopak měli na potřebné investice, jakou je třeba výstavba nových učeben na základní škole nám. Curieových. Ušetřit přitom opravdu lze, já se snažím jít příkladem u sebe ve výboru,“ řekl zastupitel a předseda finančního výboru Martin Skála (ODS). Rada městské části Praha 1 na svém zasedání dne 25. srpna schválila tzv. první, pracovní verzi rozpočtu i harmonogram, jak bude postupovat jeho schvalování. Nyní se k návrhu vyjadřují správci jednotlivých roz-
počtových kapitol, komise apod. Na začátku října by se měl potom rozpočet začít projednávat ve druhém čtení. Schvalovat by se měl tradičně na konci roku. Tradičně lze očekávat bitvu doslova o každou korunu. ODS bude prosazovat hospodárný a racionální rozpočet. Hlídat jej bude především předseda finančního výboru Martin Skála. Nechce přitom pouze kázat kolegům, ale naopak sám ukazovat cestu. Skála působí jako tzv. neuvolněný předseda, to znamená, že za výkon své funkce nepobírá žádný plat. Dramaticky „osekal“ i další náklady na chod výboru, což přinese městské části oproti letům minulým úsporu zhruba milion korun ročně. „Podařilo se mi snížit náklady finančního výboru oproti minulosti zhruba na pětinu. Zároveň důsledně dbám na to, aby se snížení nákladů nijak neodrazilo na kvalitě REDAKCE práce výboru,“ zdůraznil Skála. 3 MAGAZÍN ODS PRAHA 1
Téma Jednicka
Koše BigBelly v ulicích Prahy 1 fungují Koncem května byly do několika ulic centra města postupně umístěny moderní koše Bigbelly. Tento projekt měl za úkol potvrdit či vyvrátit svou funkčnost, a rozhodnout tak o budoucnosti košů na Praze 1. „V současné době se připravuje kompletní prezentace a analýza, která bude předána na MHMP jako podklad pro další rozhodování o možném budoucím rozšíření nových košů do ulic Prahy. Odpadkové koše jsou totiž normálně v gesci HMP, které je zajišťuje a financuje prostřednictvím TSK, potažmo Pražských služeb. Praha 1 pilotním projektem sledovala cíl odblokování dlouho trvající situace, kdy vhodnost a účelnost nových košů byla posuzována v kancelářích bez relevantních výsledků reálného nasazení košů v ulicích Prahy,“ vysvětluje původ košů v ulicích Prahy 1 místostarosta Richard Bureš (ODS).
Opravdu chcete, aby Praha 1 vypadala takto? Z pohledu památkářů mají v ulicích Prahy 1 zůstat stávající odpadkové koše. ODS s tímto názorem zásadně nesouhlasí a myslí si, že i historické město, jakým Praha je, si zaslouží moderní technologie, díky kterým budou naše ulice hezčí a čistší. Jaký je Váš názor? Podněty nám posílejte na:
[email protected] Již první výsledky pilotního projektu ukazují velký přínos nových košů. Například Melantrichova ulice byla dříve charakteristická svými neustále přeplněnými koši, a to i přesto, že tyto koše byly vyváženy 4 - 5 krát denně. Hlavním důvodem byl fakt, že ulicí proudí davy turistů v obou směrech. Nyní, po instalaci nových košů, je ulice viditelně čistší a na ulicích neleží žádné odpadky. I z reakcí místních obyvatel a podnikatelů vyplývá, že rozdíl v čistotě ulice 4
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
vnímají velmi pozitivně a nenašel se nikdo, kdo by měl se vzhledem, velikostí či tvarem nových košů jediný problém. I další místo, pražská Kampa, kde koš Bigbelly nahradil stávající kameninový koš, vykazuje pozitivní výsledky. Dříve odpadky neustále zaplněný kout před restaurací Rybářský klub přímo v parku je nyní stále čistý. Stejně tak je tomu i v Charvátově ulici. Na všech místech, kde byly nové koše umístěny, tedy došlo ke zlepšení čistoty okolí, eliminaci zápachu
Přeplněný koš v Karlově ulici
z košů v letním období a celkové kultivaci lokalit. „Jako zástupce starosty jsem měl možnost se již sejít i se zástupcem americké společnosti Bigbelly Gergem Bassengem a prezentovat mu návrhy na drobné úpravy technologie, které by užitnost košů mohly ještě zvýšit. Jsem rád, že mé návrhy byly akceptovány a již brzy se projeví na koších umístěných v rámci pilotního projektu,“ doplňuje místostarosta Bureš.
Jednicka Téma Výsledky nasazení košů v centru města jsou jednoznačně pozitivní, a tak bude snahou místostarosty Bureše vše formou analýzy a prezentace předložit zástupcům HMP tak, aby mohlo dojít k rozšíření košů i do dalších ulic. Situace v rámci hlavního města je však komplikovaná a realizace projektů trvá zpravidla dlouho. Rozšíření pilotního projektu do dalších ulic se tak pokusí realizovat v rámci rozpočtu Městské části Praha 1. Konkrétně by mělo význam umístit koše v ulicích Rytířská, Perlova, Národní, Smetanovo nábřeží a Karlova, a tím vytvořit téměř okruh ulic, které jsou dnes z pohledu košů nedostatečně zajištěny. Košů v nich je sice dost, ale jsou stále plné a projíždění popelářských aut mezi davy turistů není optimální. To vše by nové koše řešily. Ohledně ceny košů probíhá finální jednání tak, aby v rámci analýzy pro HMP i zastupitelstvo Prahy 1 byly k dispozici finální obchodní modely. Dosavadní jednání ale směřuje k zajištění technologie košů formou operativního leasingu, kdy by v jeho rámci byl zajištěn veškerý servis, náhradní díly i pojištění. „Výsledky a prvotní ekonomické analýzy ukazují, že pokud by koše pořizovalo přímo HMP, došlo by tím k úspoře, protože by se snížila četnost vývozu košů. Koše je třeba vyvážet, až když samy signalizují, že jsou plné. V případě pořízení služby přímo Prahou 1 by pak logicky šlo o náklad navíc, neboť bychom nahrazovali službu, kterou nyní neplatíme. Jde však o účelný náklad, který má význam,“ uzavírá Richard Bureš. REDAKCE
Charvátova ulice dříve
Melantrichova ulice dříve
Dnes v Melantrichově ulici lidé dokonce odpad i třídí
Charvátova ulice dnes MAGAZÍN ODS PRAHA 1
5
Do centra Prahy nechodím pracovat, ale odpočívat David Svoboda je náš nejúspěšnější reprezentant a olympijský vítěz v jednom z nejtradičnějších sportů na světě, moderním pětiboji. Na svém kontě má vedle zlaté medaile z olympijských her v Londýně také první místo z mistrovství Evropy v roce 2010. To mu ale nestačí. Již nyní se pilně připravuje na další letní olympiádu, tentokrát v brazilském Rio de Janeiru. Během tréninkového procesu si ale našel čas i na rozhovor pro Jedničku. Co tě přivedlo právě k modernímu pětiboji? Bylo to tvoje rozhodnutí, nebo tě k němu přivedli rodiče? My jsme s brtrem (David Svoboda má jednovaječné dvojče Tomáše Svobodu, který je úspěšný triatlonista, pozn. redakce) už odmalička tíhli k různým sportům. Nejprve to bylo karate, které nám dalo do začátku důležitý základ pro všechny další sporty. Poté následovalo plavání, které mi ale po nějaké době přišlo hodně monotónní. S moderním pětibojem jsem pak začal v 16 letech. Vždycky se mi líbily víceboje a důležitým faktorem bylo také to, že se jedná o olympijský sport. Říkal jsem si totiž, že kdyby se mi dařilo, mohl bych to jednou dotáhnout až na olympiádu, což se povedlo.
Kdy nastal moment, kdy sis řekl, že se budeš moderním pětibojem živit? Od počátku jsem to bral opravdu poctivě a zhruba po roce jsem zjistil, že by mi moderní pětiboj mohl skutečně jít a tak jsem do toho dal vše. Když mi bylo 18 let, dostal jsem nabídku na profesionální smlouvu a o dva roky později jsem už začal fungovat jako profesionální pětibojař v armádě České republiky. Moderní pětiboj je natolik časově i finančně náročný sport, že se nedá dělat neprofesionálně, jako pouhý koníček. Je to vždy všechno, nebo nic.
Moderní pětiboj se skládá z pěti hodně odlišných disciplín; která z nich ti je nejbližší a proč? S jakou disciplínou naopak nejvíce bojuješ? Mě baví všech pět disciplín úplně stejně, protože k mo6
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
dernímu pětiboji nelze přistupovat odděleně. Je to kombinace pěti naprosto odlišných a unikátních sportů, které dohromady dávají přesně to, co mě baví. Můj slabý článek je ale určitě plavání, přestože jsem se mu nějaký čas věnoval závodně. Naopak průměr mi zvyšuje šerm, a když jsem byl „mladší“, tak to byl také běh. U koní jsou zase důležité zkušenosti. Čím je člověk starší, tím má lepší předpoklady k tomu, zvládnout i obtížnější koně. Moderní pětiboj je více o zkušenostech než o technických dovednostech.
Jaké vlastnosti by podle tebe měl mít vrcholový sportovec? Jeden můj vzor, nejúspěšnější maďarský pětibojař v historii, napsal, že nejdůležitějšími vlastnostmi jsou odhodlanost a vytrvalost. Já za sebe bych k tomu ještě přidal frustrační odolnost. Vrcholový sport je totiž hlavně o porážkách, které jsou ideální motivací na cestě k vítězství. Každý sportovec zažije během své sportovní kariéry mnohem více porážek než vítězství. Pak je to samozřejmě ještě talent a štěstí na podmínky a trenéry.
Co pro tebe znamenalo vítězství na olympiádě? A co se pro tebe po olympiádě nejvíce změnilo? Období krátce po olympiádě pro mě znamenalo období totální euforie. V té době se mi změnilo úplně všechno a byla to pro mě zkušenost k nezaplacení. To, co přišlo později, ale bylo už o poznání náročnější. Na člověka dopadly všechny společenské změny. Začal jsem hrát určitou roli, lidé mě začali vnímat jinak, i když jsem byl
Jednicka Rozhovor pořád ten stejný člověk. K tomu se připojila ještě určitá mediální pozornost, která mi ze začátku byla příjemná. Později mě ale začala unavovat. Postihly mě také vleklé zdravotní problémy a problémy ve vztazích. Byly to pro mě krušné časy.
Máš ještě nějaký nesplněný sportovní sen? Často se mě novináři ptají, jaké vítězství je pro mě nejdůležitější. Na tuhle otázku ale neznám odpověď, protože každé vítězství je jiné. Každý závod se odehrává v jiné části roku. Každý závod je jinak náročný. Mým nesplněným sportovním snem je tedy vyhrát od každého závodu alespoň jednu zlatou medaili, protože to má podle mě svoji hodnotu. A jediná, která mi teď ještě chybí, je z individuálního závodu na mistrovství světa, protože tam jsem skončil dvakrát na druhém místě. Myslím, že budu mít ještě tak dvě příležitosti tuto medaili získat. Uzavřít trojlístek Evropa, svět a olympiáda, to je zatím můj nesplněný sen.
Využíváš někdy toho, že jsi známá tvář, k něčemu dobrému/užitečnému? Dělá mi potěšení, když mohu někomu pomoct. Když mě o něco někdo požádá a mně to přijde alespoň trochu smysluplné, tak se mu snažím vyjít vstříc. O to více jsem pak ale zklamaný, když zjistím, že ten projekt třeba nebyl takový, jak se z počátku prezentoval. Některým charitativním organizacím se z mého pohledu nedá úplně říkat charita. Známé tváře jim ve volném čase pomáhají a oni z toho pak žijí. To se mi nelíbí.
Přemýšlíš už teď na zadní vrátka, až nebudeš moci dělat sport v plné míře? Co by tě bavilo? Podle mého odhadu mám před sebou poslední dva roky aktivní sportovní kariéry. A co by mě bavilo dělat potom? Určitě trenéra. Myslím si, že to je pro mě naprosto ideální práce. Na druhou stranu si uvědomuji, že je to také práce velmi obtížná, se kterou nemám moc zkušeností. Spoustu zkušeností jsem ale nasbíral také na poli sportovního marketingu, který by mě také bavil. Až skončím se sportem, tak bych mohl dělat několik věcí najednou a myslím, že dohromady by to mohlo být docela zajímavé. Na druhou stranu potřebuji mít nějakou prioritu číslo jedna, bez které se neobejdu. A to je pro mě momentálně trenérství.
Na závěr jedna již tradiční otázka,ohledně tvého vztahu k Praze 1. Máš s ní například spojenou nějakou výjimečnou vzpomínku? Obecně mám k Praze velmi kladný vztah, protože podle mě je to nejlepší místo na světě. Ať si říká, kdo chce, co chce. Čím jsem starší, tím jsem raději, že žiju právě tady. Centrum je pro mě místo, kam většinou nechodím pracovat. Chodím tam za zábavou a trávím tam svůj volný čas. Praha 1 je tak pro mě spojena s příjemnými zážitky a odpočinkem v krásném prostředí. Je tu celá řada podniků, kam rád na podzim, po sezóně zajdu. Tady pak vznikají nejrůznější zážitky a historky, na které ještě dlouho vzpomínám. Praha 1 je pro mě spojena s tou nejryzejší zábavou REDAKCE v pravém slova smyslu. 7 MAGAZÍN ODS PRAHA 1
Aktuálně Jednicka
Hazard na druhou Koalice na magistrátu lopotně připravuje vyhlášku, která by měla zakázat hazard v celé Praze. Místo odpovědného přístupu jsme svědky spíše populistického překřikování a „házení“ nápady. Výsledkem je chaos. Aktuální, již třetí verze vyhlášky má přinést to, že v roce 2019 z města zmizí všechny hazardní podniky. Nezůstanou herny ani kasina s živou hrou. „Jsme svědky podivného politického boje. Místo relevantních argumentů, zodpovědnosti a hledání řešení skutečných problémů nastupuje koaliční handlování,“ řekla předsedkyně kontrolního výboru magistrátu Jaroslava Janderová.
V předcházející verzi vyhlášky, kterou navrhla primátorka Krnáčová (ANO), měla zůstat kasina s živou hrou jako poker nebo ruleta v hotelích s více než 400 lůžky. Ministerstvo vnitra však Prahu varovalo, že tento postup je diskriminační a přinese žaloby podnikatelů. Krnáčová tedy přišla s novou verzí, podle které má hazard z Prahy zmizet úplně. Rušení provozoven ale neproběhne naráz, nýbrž postupně. Od platnosti vyhlášky již nebudou podniky dostávat povolení pro hazardní hry a skončí tak dnem, kdy jim vyprší stávající povolení. Přechodné období by mělo trvat zhruba čtyři roky a podle aktuálních propočtů magistrátu by poslední herna měla ukončit provoz v roce 2019. Podnikatelé tak prý dostanou čas se připravit. Podle tvrzení primátorky by tento postup měl více vyhovovat i městským částem, pro něž jsou příjmy z hazardu významnou položkou rozpočtu. Takto jim budou klesat postupně a radnice dostanou čas najít nové zdroje peněz. Návrh nyní kontroluje ministerstvo vnitra a Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Celý postup však obsahuje řadu problémů. Koalice není ani zdaleka jednotná. Různé názory zaznívají i z městských částí. Byť jde nepochybně o politické rozhodnutí, v současné přetahované jednoznačně chybí opora v odborném pohledu. Hrozí tak více škody než užitku. Podle místostarosty Prahy 1 Richarda Bureše, který je zároveň členem 8
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
loterní komise magistrátu, je třeba před unáhleným rozhodnutím zodpovědět několik klíčových dotazů. „Jsem přesvědčen, že je nutné zvážit všechna pro a proti, ale hlavně řešit skutečné problémy namísto jejich hledání tam, kde nejsou. Nelze totiž srovnávat herny, kde skutečně bují sociální patologie, a kasina se striktními pravidly, kde se v drtivé většině případů baví cizinci. Kasina jsou nedílnou součástí turistického ruchu a významným příjmem do rozpočtu Prahy i městských částí. Případný výpadek příjmů nebude možné nijak nahradit,“ vysvětluje Bureš, podle nějž by se Praha měla poučit z minulosti. Vyhláška z roku 2013 totiž stanovila 313 adres, kde může být v Praze provozován hazard. Kvůli nejrůznějším žalobám aktivistů jich je však dosud v provozu téměř 600. „Navrhujeme, aby hlavní město využilo příkladu Prahy 1, kde jsme zavedli regulaci s jasnými pravidly a nejsou zde žádné problémy. Hospodářská komora nyní provádí pasportizaci všech provozoven v Praze. Jde vlastně o inventuru heren a kasin, která na základě jasných kritérií objasní, kde jsou problémy a jaké. Výsledkem bude návrh, která kasina jsou problémem a která ne. Takové řešení považuji z pohledu Prahy za maximálně objektivní a odpovědné. Všechno ostatní je pouze směs populismu a diletantství a přinese jen REDAKCE více problémů,“ uzavírá Bureš.
Jednicka Aktuálně
Praha 1 bojuje dál s hlučnými pouličními umělci Celé léto probíhala práce na definitivní podobě vyhlášky o pouličním umění, tedy tzv. buskingu, ke které Praha 1 zaslala celou řadu připomínek. ODS vyvinula prostřednictvím členky výboru pro kulturu Jaroslavy Janderové, která je zároveň předsedkyní kulturní komise Prahy 1, maximální tlak na to, aby pouliční produkce tolik neobtěžovaly rezidenty centra hlavního města. „Není žádným tajemstvím, že busking se týká takřka výhradně Prahy 1. Proto jsme v úzké spolupráci s kolegy a vedením Prahy 1 vypracovali dlouhou řadu připomínek, z nichž se část podařilo do návrhu vyhlášky prosadit. Stále však za Prahu 1 trváme i na dalších omezeních, která zatím magistrát neakceptoval,“ uvedla Jaroslava Janderová. Do aktuálního návrhu vyhlášky se podařilo prosadit některá omezení, která pomohou tomu, aby pouliční umělci méně rušili obyvatele Prahy 1, ale i podnikatele. Na některých místech bude busking zakázán úplně, jinde je povolena pouze neakustická produkce. Umělci rovněž nebudou moci používat hlasité hudební nástroje, jako jsou bubny či dechové nástroje, či dokonce zesilovače. Busking nebude povolen v blízkosti škol. Umělec bude moci nově zabírat plochu pouze 1,5 m2, v případě skupiny jde o 6 m2. Buskeři budou moci své kousky předvádět od 9 do 21 hodin. „Chceme ještě přísnější podmínky, například to, aby umělci museli končit už v osm hodin večer. Stejně tak trváme na tom, aby akustická produkce nemohla probíhat blíže než 50 metrů od lokalit, kde je zakázána. Jinak by totiž zákaz v řadě případů postrádal smysl,“ uzavřela Janderová.
Zastupitelstvo Městské části Praha 1 přijalo dne 8. září na svém zasedání usnesení, ve kterém požaduje, aby do připravované vyhlášky byly zahrnuty i dosud REDAKCE neakceptované připomínky.
Boje na záchrance hlavního města Prahy skončily
JUDr. Jaroslava Janderová, předsedkyně kontrolního výboru magistrátu
I díky velkému úsilí občanských demokratů se podařilo uklidnit vyhrocenou situaci na pražské záchrance, kde před časem eskaloval spor tehdejšího ředitele Zdeňka
Schwarze s částí zaměstnanců. Ředitel Schwarz byl v polovině května rozhodnutím Rady hlavního města Prahy odvolán. Následně byl ve výběrovém řízení vybrán nový ředitel,
kterým se stal bývalý náměstek z Fakultní nemocnice Motol Petr Kolouch. Situace uvnitř záchranky však byla velmi napjatá a hrozilo, že dojde ke snížení kvality služeb, a tím ohrožení zdraví a životů Pražanů. „Velmi silně jsme apelovali na to, aby došlo k nalezení kompromisu a dohodě, jejímž výsledkem bude především zachování špičkové úrovně pražské záchranky, která patří mezi naprosto klíčové služby občanům. Jsem ráda, že se situaci podařilo vyřešit,“ uvedla předsedkyně kontrolního výboru magistrátu Jaroslava Janderová (ODS). Bývalý ředitel Schwarz na záchrance zůstává a v pozici hlavního koronera bude velmi úzce spolupraREDAKCE covat s novým ředitelem. 9 MAGAZÍN ODS PRAHA 1
Téma Jednicka
foto na stránce: Natálie Faltysová
Editorial
Praha 1 se ohně bát nemusí, vyrůstají zde desítky malých hasičů Letos již počtvrté v řadě se v historickém okolí Pražského hradu na Loretě konal pro všechny malé zájemce příměstský hasičský tábor, který tradičně pořádají dobrovolní hasiči Prahy 1. I letos byl tábor ve znamení zábavy, ale i nácviku nejrůznějších hasičských dovedností, které museli malí hasiči během svého týdenního pobytu zvládnout. A že týden to byl opravdu nabitý. Děti se během svého pobytu naučily vše o tom, co znamená být opravdovým hasičem. Kromě načerpání teoretických znalostí, jako je délka a průměr hasičských hadic či typy čerpadel, prověřila zdatnost dětí také řada fyzických aktivit. Táborníci si vyzkoušeli běžeckou dráhu nebo jízdu na kladce, která děti učí koordinaci pohybu a odbourává jejich strach z výšek. Účastníci si rovněž vyzkoušeli stavění protipovodňové zdi a na vlastní oči se přesvědčili o tom, jak funguje operační středisko linky 150 a 112 integrované záchranné služby v pražských Modřanech. Pro některé děti byl ale tento tábor ještě o něco významnější než pro ostatní. Naučily se totiž něco, co se jim v reálném životě bude určitě hodit. „S dětmi podnikáme spoustu aktivit nejen na souši, ale také ve vodě. Ne všechny děti, které se k nám na tábor přihlásí, ale umí plavat, a proto
10
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
mám velkou radost, že se to čtyři z nich během týdne naučily,“ oznamuje pyšně velitel jednotky dobrovolných hasičů Prahy 1 Zdeněk Čihák, kterému navzdory jeho laskavé povaze děti neřeknou jinak než Kruťas.
Během letního hasičského tábora se ve dvou turnusech vystřídalo více než sto dětí. Splňovat musely jen jediné kritérium, a to bylo věkové rozpětí šest až třináct let. Děti tak měly za částku 2 000 Kč program na celý týden včetně obědů a svačin. Právě obědy byly pro mnohé děti velkým zážitkem, neboť se stravovaly společně s hradní stráží v jídelně na Pražském hradě. Obě skupiny si měly hodně co vyprávět. Na děti čekala také jedna společně strávená noc v táboře, kde pro ně byla připravena kromě tradičního opékání buřtů také adrenalinová noční bojovka. Nebyla to ale jen tak obyčejná bojovka. Mladí hasiči, vybaveni baterkou a vysílačkou, měli za úkol najít v areálu poschovávané tři pohřešované osoby, mezi kterými byla i jedna zraněná osoba, které museli poskytnout první pomoc. Týden to byl opravdu bohatý nejen na slunečné dny, které dětem přály, ale hlavně na netradiční zážitky, na které budou děti ještě REDAKCE dlouho s úsměvem na tváři vzpomínat.
Jednicka Rozhovor
Už jste někdy ochutnali kopřivovou zmrzlinu? Srdcem Angelata, obchodu s vynikající zmrzlinou, jsou dvě rodiny z bývalé Jugoslávie, Kebakoski a Dimitrijevič. Jedna pochází ze Srbska a druhá z Makedonie. Kromě toho, že jsou tyto rodiny příbuzensky spřízněny, spojuje je ještě jedna věc, a to vášeň pro zmrzlinu. O výrobě zmrzliny a vzniku jejích nových netradičních příchutí jsme si povídali s Biljanou Kebakoski, která má na starosti marketingovou a komunikační strategii této značky. Angelato je na českém trhu již 8 let a jejich zmrzliny můžete ochutnat již na dvou místech Prahy 1 – na Újezdě a v Rytířské. Přeji tedy dobrou chuť! Jak jste přišli na myšlenku, otevřít si krámek se zmrzlinou? Pracovali jste již předtím v gastronomii, nebo máte nějaký speciální vztah ke zmrzlině? Angelato vzniklo jako rodinný podnik, ale nutno podotknout, že nikdo z nás dříve v gastronomii nepracoval. O to větší to pro nás ale byla výzva, pustit se do oblasti, ve které jsme neměli žádné zkušenosti. Pravdou však je, že zmrzlinu milujeme a nebojíme se vzít do ruky vařečku. Respektujeme kulinářské tradice a do svých výrobků přidáváme pouze sezónní a čerstvé suroviny ze známých zdrojů. Naším cílem je především vysoká kvalita, autentičnost zmrzliny a prosazování produktů z lokální produkce. Rádi podporujeme drobné zemědělce. Kvalita je pro naše zákazníky důkazem toho, že co děláme, myslíme vážně, a jen díky tomu jsme také schopni vyrobit tu nejlepší zmrzlinu.
Jsou Češi velkými milovníky zmrzliny? Jsou ochotni zkoušet nové příchutě nebo, jsou spíše konzervativní? Ano, dá se říci, že Češi jsou opravdovými milovníky zmrzliny. Podle mých zkušeností ale nemají rádi přeslazené zmrzliny. V tom se jim snažíme přizpůsobit. Trendy týkající se příchutí zmrzlin se neustále vyvíjejí. Češi před lety preferovali převážně zmrzliny vanilkové nebo čokoládové. Dnes už ale běžně vyhledávají zmrzliny jogurtové, pistáciové či mangové. Zvídavější pak ochutnají třeba parmazánovou, rýžovou, slaný karamel nebo například olivovou. Někteří naši zákazníci jsou už pak vysloveně gurmáni a ocení natolik netradiční příchutě, jako je kopřivová, dýňová, avokádová nebo z červené řepy.
Jaký proces provází vznik nové příchutě a kdo je vaším prvním „zákazníkem“? Zmrzlina Angelato se vyrábí denně dle rodinného receptu, a to pouze z pečlivě vybraných a ručně zpracovaných ingrediencí. Naším hlavním krédem je čerstvost a tvořivost, která občas nezná mezí. Často si v kuchyni Angelata hrajeme s různými recepty a vymýšlíme bláznivé příchutě. Do zmrzliny dáváme to, co nám chutná. Baví nás zkoušet stále něco nového a nebojíme se experimentovat. Hlavními supervizory v kuchyni a také našimi prvními „zákazníky“ jsou pak naše děti. Děti vám vždy na rovinu řeknou, co je dobré a co naopak nestojí za nic.
Mění se nějak chutě zákazníků třeba s ohledem na roční období? V létě mají naši zákazníci chuť spíše na lehčí zmrzliny a sorbety. Jsme sezónně orientovaní a svou nabídku vždy obměňuje podle ročního období. Na podzim si u nás můžete pochutnat například na zmrzlině makové se švestkami či na perníkové. Zmrzlina je nekonečná studnice nápadů a do budoucna máme spoustu dalších plánů a vizí, které si ale s dovolením zatím nechám pro sebe. Uvidíme, co přinese čas. Přes zimu pak máme zavřeno, protože zima je pro nás časem odpočinku, a nabírání sil a nápadů na další sezónu.
Na závěr jedna již tradiční otázka: Jaký máte vy vztah k Praze 1? Prahu 1 milujeme, především pak Malou Stranu, kde máme jeden z našich obchůdků. Dovoluji si tvrdit, že jsme se postupem času stali ve velké míře součástí nejen turistického, ale i místního života, a proto je pro nás důležité být i v jeho centru. Chtěli jsme mít své krámky na místě, kde k nám zavítají nejen turisté, ale kde se k nám budou pravidelně vracet i místní lidé. A to se myslím REDAKCE podařilo, takže co víc si přát. MAGAZÍN ODS PRAHA 1 11
Rozhovor Jednicka
Kafka inspiruje i jihoamerické autory
V Jedničce Vám budeme pravidelně představovat členy ODS Praha 1, jejich civilní povolání, koníčky a zájmy. Jelikož stále doznívá horké léto, přímo se nabízí rozhovor s člověkem, který je významně spjat s jižními kraji Evropy i Ameriky. Jedná se o Traiana Urbana. Je Praha a její centrum atraktivní destinací pro turisty ze španělsky mluvících zemí? Vzhledem k bohaté kultuře a architektuře je Praha turisticky velmi atraktivní. Zájem zvyšuje i oblíbenost českých autorů. Je pozoruhodné, že např. Kafka patří ve Španělsku, Argentině i Uruguayi mezi nejoblíbenější autory. To souvisí i s dopadem české literatury na tamější spisovatele. Například argentinský spisovatel Jorge Luis Borges v mnohém vycházel z Kafkových děl.
Na co se chcete, jako člen ODS Praha 1, zaměřit v komunální politice?
Označil bych se spíše za politologa se zaměřením na Španělsko a Latinskou Ameriku. Přivedlo mě k tomu několikaleté univerzitní studium v Madridu a zájem o uvedené subregiony.
Můj hlavní zájem směřuje ke školství a výchově mládeže a samozřejmě k zahraničním vztahům. Neustále zmiňovaná modernizace školství je nevyhnutelná, nicméně by se nemělo zapomínat na osvědčené postupy a metody. V každodenní praxi pozoruji, že žáci a studenti dogmaticky stále více vycházejí ze znalostí získaných z krátkých zpráv, internetových zdrojů, televize apod., a naopak jim činí velký problém prostudovat si odborné publikace a kriticky analyzovat, jaké informace jsou nebo nejsou podstatné.
Přednášíte na dvou univerzitách, na co se specializujete?
Co vás vůbec přimělo ke vstupu do Občanské demokratické strany?
Profesí jste hispanista, co vás k tomuto oboru přivedlo?
Přednáším na Metropolitní Univerzitě Praha a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Specializuji se na problematiku hospodářsko-politického vývoje moderního Španělska a Latinské Ameriky. Na Španělsko se zaměřuji především v kontextu evropské integrace, která za posledních třicet let znatelně ovlivnila místní ekonomiku i politiku. Latinská Amerika je velmi zajímavý heterogenní region, na který lze nahlížet z mnoha různých perspektiv.
Pravicová vize politiky. Jsem podobně jako většina členů ODS proti přílišné regulaci, nadměrným zásahům státu, uzurpování moci byrokracií. Myslím si, že každý jedinec by měl převzít zodpovědnost za své činy a nepředávat odpovědnost na byrokratický aparát, který leckdy působí velmi archaicky a jakákoliv progresivní změna je velmi komplikovaná. Zde právě významnou roli hraje výchova a rodina. REDAKCE
Léto ve školách bylo ve znamení rekonstrukcí Prázdninové období bylo na území Prahy 1 již tradičně věnováno nejrůznější opravám, úpravám a rekonstrukcím škol a školek. „Jsem moc ráda, že se děti po prázdninách mohou vrátit do hezčích a funkčnějších prostor, než ze kterých odcházely na konci školního roku. Všemožně se staráme o to, aby naše školy byly nejlepší v celé Praze, a vzhled škol a školek k tomu samozřejmě patří,“ komentuje realizované rekonstrukce radní pro školství a občanskou společnost Eva Špačková (ODS). Mezi nejvýznamnější investice mezi mateřskými školami letos patřila rekonstrukce sociálního zařízení pro 2. třídy a zaměstnance mateřské školy Revoluční, kde byla provedena výměna vodovodních a kanalizačních rozvodů, úprava vzduchotechnických rozvodů, úprava rozvodů ústředního vytápění, nové sádrokartonové podhledy a nové keramické obklady. Velkou změnou prošel také povrch dětského hřiště v Mateřské škole Řásnovka, které mohou děti v novém školním roce opět aktivně využívat. Mezi školami se rekonstrukce dočkala Základní škola nám. Curieových, kde koncem léta došlo k vestavbě lapolu a částečné sanaci su12
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
terénu. V rámci rekonstrukce zde byly nově vyzděny příčky, položeny nové podlahové vrstvy, udělány nové sádrokartonové podhledy a v neposlední řadě byla škola vybavena také novými dveřmi a obklady. Došlo i k lokální opravě omítek a výmalbě všech dotčených prostor. Na Základní škole Vodičkova se mohli žáci po prázdninách těšit na zrekonstruované šatny, kde byly zrušeny tzv. klece a došlo k umístění skříněk. Dále zde byly zrekonstruovány dívčí a chlapecké toalety, sprchy u tělocvičen a byla vyměněna lina ve dvou učebnách. Minimálně drobných oprav se dočkaly téměř všechny školy a školky Prahy 1. REDAKCE
Jednicka Aktuálně
Děti doběhly do školy bezpečně Po dvou měsících prázdnin všechny děti školou povinné opět zasedly do školních lavic. Kromě již tradičního zahájení školního roku a vyzdobených tříd na ně ale čekalo ještě jedno malé překvapení v podobě akce „Běžíme do školy – bezpečně a s pravidly“, kterou pro ně přichystala radní pro školství a občanskou společnost Eva Špačková (ODS) ve spolupráci se společností Prague Triathlon a sdružením Sport4active. „Jak zahájit školní rok lépe nežli aktivně a v tomto případě během. Akce, kterou jsme pro děti na první školní týden připravili, ale není pouze o sportu a sportovních výkonech jako takových. Touto akcí chceme děti pobavit a zároveň zábavnou formou poučit tak, aby jejich každodenní cesty do školy byly o něco bezpečnější,“ vysvětlila záměr celé akce radní Eva Špačková. Mladí sportovci se sešli v hojném počtu ve čtvrtek
3. září v parku Kampa a k jejich sportovním výkonům jim přálo nejen hezké počasí, ale také pohodová atmosféra, která celou akci provázela. Školáci se během akce mohli zúčastnit nejrůznějších běžeckých aktivit, které byly rozdělené podle věkových kategorií účastníků. Účastnit se tak mohly všechny děti ve věku od čtyř do třinácti let, celkem v pěti kategoriích. Kromě sportovního vyžití byl
pro účastníky připraven také skákací hrad, kde mohli vybít přebytečnou energii, ukázky práce městské policie, zábavné povídání o bezpečném chování doma, v přírodě a hlavně na silnici. Zájemci měli možnost také složit zkoušky z pravidel silničního provozu a získat tak svůj první „řidičský průkaz“. Pro nejlepší závodníky pak byly připraveny nejen opravdové stupně vítězů a medaile, ale také REDAKCE řada hodnotných dárků.
Hasiči Prahy 1 uctili oběti teroristického útoku z 11. září 2001 Letos, stejně jako každý rok, se na pražské Kampě sešli občané, dobrovolní hasiči Prahy 1, představitelé radnice a ambasády USA i další hosté k uctění památky všech, kteří se stali oběťmi teroristického útoku 11. září 2001 v New Yorku. Pietní shromáždění se konalo u pomníku, který připomíná, že během jednoho dne byly zmařeny životy 2 997 lidí, mezi nimiž bylo také 343 hasičů. Zástupce velitele dobrovolných hasičů Filip Dvořák připomněl historii pomníku, jenž se symbolicky nachází na místě, jež bylo v roce 2002, rok po newyorské tragédii, zasaženo ničivými povodněmi. Přítomni byli také malí hasiči, kteří v létě úspěšně absolvovali příměstský hasičský tábor, organizovaný Sborem dobrovolných hasičů Prahy 1,
a v budoucnu tak snad rozšíří řady českých hasičů a záchranářů. Ti jako
slavnostní osvědčení získali letos speciální hasičské tričko. REDAKCE MAGAZÍN ODS PRAHA 1 13
Kultura Jednicka
Praha 1 v hlavní roli Centrum Prahy má neopakovatelné genius loci, a proto není divu, že se často stává cílem filmařů nejen z České republiky, ale z celého světa. Při procházce Prahou 1 tak můžete potkat třeba Toma Cruise, Bruce Willise či Jamieho Dornana. Natáčení s sebou však přináší i omezení pro rezidenty, a proto je nezbytné, aby filmaři dodržovali jasná pravidla.
Místostarosta Richard Bureš s hercem Seanem Beanem
„Momentálně pracujeme na přípravě nových pravidel, neboť od tvorby těch posledních již uběhlo několik let a do pravidel je třeba promítnout praktické zkušenosti ohledně ochrany obyvatel a zjednodušení práce filmařů,“ říká k tomuto tématu místostarosta Richard Bureš. Mezi filmy či seriály natáčené v poslední době na území Prahy 1 patří například historický film Filipa Renče o Lídě Baarové. V hlavních rolích se ve filmu představí Táňa Pauhofová, Pavel Kříž, Simona Stašová nebo německý herec Gedeon Burkhard, známý ze seriálu Komisař Rex. Z ulic Prahy 1 si filmaři pro své záběry vybrali Senovážné náměstí a také část Jindřišské ulice, kterou
14
MAGAZÍN ODS PRAHA 1
přeměnili na Německo třicátých let. Film by měl být do kin uveden na začátku roku 2016.
Praha 1 láká i Hollywood O natáčení v Praze 1 stojí i mnoho zahraničních produkcí. V ulicích centra metropole tak bylo možné v minulosti potkat celou řadu hollywoodských hvězd. Mezi nejznámější filmy, které se v minulosti v Praze natáčely, patří Mission Impossible s Tomem Cruisem, Bratři Bloomovi, Česká spojka, Angelika, Van Helsing, Princ a já, Hannibal, Hartova válka, Příběh rytíře a mnoho dalších. V současné době Praha 1 hostí zahraniční štáb, který natáčí koprodukční televizní seriál s názvem „LEGENDS“, kde v hlavní roli vystupuje Sean Bean. Tvůrci do scénáře přímo zapracovali skutečné pražské reálie jako např. Karlův most a jeho okolí, Staroměstské náměstí či nejrůznější pražské kavárny a restaurace. Své role v seriálu dostaly také pražské tramvaje a metro. Praha 1 si zahraje i v připravovaném americkém filmu Anthropoid o atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. „Na jedné straně můžeme být hrdí, že je naše městská část pro filmaře tak atraktivní. Pro Prahu 1 to znamená skvělou reklamu i finanční příjem. Zároveň ale nesmíme dopustit, aby na filmování dopláceli rezidenti tím, že jim bude často omezeno parkování či je bude rušit hluk. Vše je o nastavení jasných pravidel a vzájemné ohleduREDAKCE plnosti,“ vysvětluje místostarosta Bureš.
Jednicka Rozhovor
Praha 1 tvoří úžasné kulisy Daria Špačková je nejen dcerou radní Prahy 1 za ODS Evy Špačkové, ale především úspěšnou filmovou produkční. Je jí 39 let a filmovou produkcí se zabývá již od svých osmnácti. Během své kariéry vystřídala několik produkčních společností a točila filmy i reklamy nejen v České republice, ale po celém světě. V současné době vede produkci Davida Ondříčka s názvem Lucky Man Films, kde momentálně kromě připravovaného filmu o Emilu Zátopkovi natáčí koprodukční projekt Anthropoid britského režiséra Seana Ellise o okolnostech atentátu na Heydricha v roce 1942. Darie Špačkové jsme položili pár otázek spjatých s filmováním na území Prahy 1. Co je důvodem, že se Praha 1 stává častým cílem filmařů z celého světa? Čím je Praha, potažmo Praha 1 specifická oproti ostatním městům? Centrum Prahy je pro natáčení nesmírně ojedinělé a fotogenické. Pokud se má v příběhu objevit Praha, hledají se zákonitě lokace, které Prahu charakterizují, a to jak v případě současných, tak i dobových filmů. Ulice Starého Města či Karlův most (který jsme jako lokaci použili i pro příběh parašutistů do filmu Anthropoid), přesně vystihují atmosféru krásného města s dlouhou historií. Takové kulisy se těžko hledají jinde.
Jaké místo na Praze 1 je filmaři nejvíce vyhledáváno? Každý film si žádá jiné architektonické pojetí, ale všeobecně si myslím, že malebnost uliček Malé Strany či Starého města jsou to, kde se genius loci ve filmu zobrazí sám, bez nutných úprav. Pro dobové filmy jsou ideální dlážděné ulice, okolí Staroměstského náměstí, židovské čtvrti a podobně. Film Anthropoid jsme natáčeli ale také na Pohořelci, v Chotkových sadech, ve Zlatnické ulici či v krásné budově dnes již nefunkčního hotelu Evropa na Václavském náměstí.
S jakými problémy se během natáčení na Praze 1 potýkáte? Natáčení v každé metropoli s sebou nese pokaždé rizika spojená s omezením dopravy či určitým diskomfortem pro místní obyvatele. Vybrat si tedy rušnou ulici, po které běž-
ně proudí davy místních a turistů, je vždy spojeno s dlouhou přípravou a úvahami, jaké jsou možné objízdné trasy a zda je v moci pracovníků štábu zastavovat kolemjdoucí a žádat je o strpení, než se dotočí záběr, či dokonce žádat provozovatele obchodů a restaurací, zda mohou na omezenou dobu oželet standardní příliv zákazníků. Povolení pro natáčení a s tím spojené zábory prostranství nejsou levnou záležitostí a jakékoli komplikace či zdržení v případě, že se setkáme s nepochopením obyvatel či provozovatelů, jsou samozřejmě velice dramatické. Naštěstí REDAKCE se to děje pouze v ojedinělých případech.
Co musejí filmaři splňovat, pokud chtějí filmovat na území Prahy 1 • Zaplatit za zábor místní poplatek, který činí 10 Kč/den/1 m2. Vybrané peníze jdou poté do rozpočtu Prahy 1 na základě zákona o místních poplatcích a vyhlášky MHMP. • Uhradit zábor ve výši 10 Kč/den/1 m2 TSK, jakožto majiteli komunikace. • Poskytnout dar do Bezpečnostního fondu (peníze jsou určeny především na vybavení Městské policie a Policie ČR) 10 Kč/den/1 m2 v případě, že natáčení splňuje některou z níže uvedených podmínek: - pokud se natáčí v nočních hodinách - plocha provedeného záboru je větší než 1 000m2 - počet natáčecích dnů je delší než 7 - pokud dojde k narušení životního prostředí (umělé zasněžování, pyrotechnické efekty či střelba); filmaři jsou vždy povinni zajistit úklid - v případě podání žádosti kratší 5 pracovních dnů se platí dodatečný poplatek ve výši 3 000 Kč • Za Karlův most filmaři zaplatí 250 000 Kč/den. Každá žádost o filmování na Karlově mostě vždy prochází Radou MČ Praha 1, která ji musí schválit. Upřednostňovány jsou pak projekty, kde Praha skutečně vystupuje jako Praha a ne jako jiné historické město. Na komerční účely se Karlův most téměř nepronajímá. MAGAZÍN ODS PRAHA 1
15
Křížovka
Místostarosta Prahy 1 Richard Bureš chystá na území městské části...
V tajence je ukryto dokončení jednoho z bodů programu ODS Praha 1. Vyluštěnou tajenku zasílejte na adresu:
[email protected]. První, kdo odpoví správně, od nás získá poukázku v hodnotě 200 Kč na zmrzlinu Angelato.
Vydavatel: Občanská demokratická strana, Oblastní sdružení Praha 1, Haštalská 730/22, 110 00 Praha 1, IČO: 16192656, DIČ: CZ16192656. Fotografie: Archiv časopisu Jednička a jeho spolupracovníci, e-mail:
[email protected], EV. číslo MK ČR E 11785. Zdarma | Náklad: 20 000 ks Nevyžádané příspěvky nevracíme. Pokud dojde k otištění zaslaného příspěvku nebo fotografie, nevzniká autorovi nárok na honorář.