Jedna z pohlednic Černé v Pošumaví

1

2

Jedna z pohlednic Černé v Pošumaví.

Letecký pohled na Černou v Pošumaví.

3

Průběh vybraných událostí roku.

12.března

Dětský maškarní karneval pořádala TJ Černá v Pošumaví.

25.března

Zdobení velikonočního stromu před Obecním úřadem.

2.dubna

Vítání dětí ve spolkové místnosti – SPOZ.

9.dubna

Zájezd do bavorských termálních lázní „Bad Füssing―pořádá OÚ.

15.dubna

Turnaj dvojic ve stolním tenise pořádal Wizard’s club.

30.dubna

Slet čarodějnic a čarodějŧ – od OÚ k hasičské zbrojnici.

30.dubna

Stavění obecní májky u hasičské zbrojnice – poříádají Hasiči.

13.května

Oslavy Dne Matek ve spolkové místnosti OÚ pořádá SPOZ.

14.května

Setkání seniorŧ v hotelu Racek pořádá SPOZ.

28.května

Setkání motoristŧ a karavanistŧ v Jč.autokempu „Na terasách―.

4.června

Oslavy Dětského dne- Procházka pohádkovým lesem.

4.června

Kácení obecní májky u hasičské zbrojnice.

20-26.června

Sraz vozŧ Tatra na Bliţné.

23.června

Ukázkový výcvik leteckých a vodních záchranářŧ ze tří zemí v Dolní Vltavici.

24.června

Vzdělávací den pro děti v Černé v Pošumaví pořádá OÚ.

25 -26.června

40.ročník Modré stuhy Lipna pořádá TJ Jachting Černá.

2 – 5.července Mezinárodní mistrovství ČR v jachtingu pořádá TJ Jachting Černá. 3.července

Peep Show Zdeňka Izera a Petra Freunda pořádá Letní kino Černá.

7.července

Mezinárodní mistrovství ČR v jachtingu pořádá TJ Jachting Černá

9.července

Celodenní program Radia Faktor s vodním fotbálkem – Hotel Racek

9.července

Syrinx Prachatice – hity 80.a 90.let v Pipi grillu.

10.července

Pohádka Popelka – uvádí studio Dell Arte Č.Budějovice v MŠ.

12.července

Taneční párty – hraje Rivestream blues band Č.Budějovice na pláţi.

15.července

Taneční párty – hraje Papouškovo sirotci v Hotelu Racek.

4 16 – 17.července

Otevření hraničního přechodu Kyselov – Diendorf.

17.července

Kouzelná kulička – Kejklířské divadlo Vojty Vrtka a Papy Brŧţka v Mateřské škole.

20.července

Vystoupení pěveckého sboru Musica Viva + Quattro Boemi v kostele Černá.

20.července

Bluegrassový večer se skupinou Urquel Brothers v restauraci U Honzy.

24.července

Piráti – představení se šermem skupiny historického šermu Bratři z Rŧţe Český Krumlov – v Mateřské škole

29.července

Koncert písničkáře a herce Jiřího Schmitzera v Letním kině.

31.července

Sněhurka – pohádka v provedení Studia Dell Arte Č.Budějovice – v Mateřské škole. Sportovní odpoledne s firmou Outdoor and Training – sportovní hry na pláţi Babouci – koncert jihočeské dechovky v Hotelu Racek.

3.srpna 5.srpna 10.srpna

Corso – live music band – popové hity posledního desetiletí v Hotelu Racek.

12.srpna

Taneční párty – hrají Rivestream blues band Č.B, PJ’s Music Box Č.B .-funky-rock, Gin-fis-rock. – na pláţi

13.srpna

Párty Radia Faktor s vodním fotbálkem – Hotel Racek

16.srpna

KOA Brno, koncert zpěvačky Zuzany Navarové – Letní kino.

24.září

Sraz vozŧ z bývalé NDR v Hotelu Racek.

12.listopadu

Vítání dětí na OÚ ve spolkové místnosti.

3.prosince

Zájezd do divadla Brodway Praha –muzikál Tři mušketýři.

4.prosince

Rozsvícení vánočního stromu v parčíku před ubytovnou.

16.prosince

Adventní koncert v místním kostele- MŠ,ZŠ,HŠ.

17.prosince

Obecní setkání v Hotelu Racek.

20.prosince

Vánoční besídka pro seniory ve spolkové místnosti OÚ.

24.prosince

Setkání na rakousko-české hranici v Kyselově a přivezení Betlémského světla. Tučně tištěná data – součást LÉTA V ČERNÉ V POŠUMAVÍ.

5

Obecní úřad a zastupitelstvo. Zasedání zastupitelstva obce. Poslední veřejné zasedání zastupitelstva obce v roce 2005 se uskutečnilo dne 28.12 a bylo od zvolení tohoto zastupitelstva celkem 31. V roce 2005 takto zastupitelstvo zasedalo 9x a zabývalo se všemi nutnými a potřebnými záleţitostmi, které přináší rozvoj obce a její kaţdodenní fungování. Nejpočetnějšími body na programu zasedání však bylo jednání o prodeji pozemkŧ a dalších nemovitostí, či jejich částí, případně ţádostmi o sníţení ceny a podobně.Tím se zastupitelé zabývali v celkem 88 případech.Rovněţ pronájmy všeho druhu byly řešeny na zasedáních celkem 24x. Všech devíti zasedání se zúčastnili zastupitelé Voldřich,Čerkl, Daňová, Přibyl a Strnad, omluven 1x byli Molák a Pekárková, 3x Rŧţičková/ nemoc/ a Vladimír Marek byl 2x omluven a 1x neomluven.

Plnění rozpočtu obce v roce 2004. Příjmy za rok 2004 byly rozpočtovány ve výši 15 329 220 Kč a skutečnost činila 25 763 500 Kč.Zvýšení příjmŧ o více neţ 200 % bylo u poloţky daně, místní poplatky, splátky pŧjček a dotace a to místo plánovaných 8 869 000 Kč to bylo 17 758 238 Kč. Výdaje byly rozpočtovány ve výši 18 727 200 Kč a skutečné byly 30 184 040 Kč.Největší nákladovou poloţkou bylo odvádění a čištění odpadních vod / překročení o 1 615 % - oproti rozpočtovaným 250 000 Kč byla skutečnost 4 037 363 Kč a to zejména zvýšenými náklady na opravu Čistírny odpadních vod v Černé, ale i náklady na zařízení předškolní a školní / téměř 300 %/.Výdaje na rozvoj bydlení a bytové hospodářství byly skutečně 5 mil.797 tis.Kč oproti plánu 3 mil.815 tis.Kč.

Rozpočet obce na rok 2005. Rozpočet byl schválen na 22.zasedání zastupitelstva obce dne 30.12.2004.Byly schváleny příjmy ve výši 21 675 000 Kč a výdaje ve výši 20 503 200 Kč.V dalším období pak byly příjmy schváleny ve výši 21 341 700 Kč a výdaje 19 303 200 Kč. Na daně a poplatky se počítá s příjmem 11 096 500 Kč, výdaje např.na rozvoj bydlení a bytové hospodářství by měly činit 3 006 000 Kč. Na zasedání č.27 dne 29.6.bylo bez výhrad odsouhlaseno rozpočtové opatření obce č.1, ve ktrém jsou uvedeny poloţky, které výrazně překračují rozpočtované limity. Na 30.zasedání zastupitelstva dne 15.11.2005 bylo pak schváleno rozpočtové opatření č.2.K tomuto datu byly příjmy obce podle upraveného rozpočtu ve výši 26 223 800 Kč a výdaje ve výši 22 226 900 Kč,coţ je rozdíl 3 996 900 Kč oproti pŧvodnímu rozdílu 2 038 500 Kč. V následující tabulce jsou uvedeny hlavní poloţky v příjmech a výdajích v konečném plnění rozpočtu za rok 2005.

P Ř Í J M Y Daně,poplatky,dotace Vnitřní obchod,sluţby a cestovní ruch Rozvoj bydlení a bytové hospodářství Komunální sluţby a územní rozvoj Nakládání s odpady Regionální a místní správa C e l ke m

rozpočet v Kč 11 096 500 530 000 1 801 000 2 291 000 30 000 4 570 000 21 675 000

plnění v Kč 13 437 214 1 344 924 2 359 968 4 436 694 102 352 3 636 984 28 223 554

6

VÝDAJE Lesní hospodářství Vnitřní obchod,sluţby a cestovní ruch Pozemní komunikace Silniční doprava Odvádění a čištění odpadních vod Zařízení předškolní výchovy a Základní školy Celkem kultura Ochrana památek Sdělovací prostředky Ostatní činnost v kultuře,církev,SPOZ Tělovýchova Rozvoj bydlení a bytové hospodářství Nakládání s odpady Péče o vzhled obce a veřejná zeleň Poţární ochrana Zastupitelské orgány Celkem místní správa Ostatní finanční operace C e l ke m

rozpočet v Kč 719 000 866 000 1 120 000 41 200 1 170 000 1 329 000 365 000 46 000 180 000 147 000 100 000 3 006 000 720 000 1 350 000 173 000 785 000 2 771 000 1 990 000 20 503 200

plnění v Kč 905 942 2 478 406 1 515 837 132 300 48 273 1 319 100 390 545 22 390 159 026 130 869 24 077 4 290 117 912 321 1 596 992 432 315 671 284 2 893 722 1 781 960 23 570 515

Finanční hospodaření obce skončilo v roce 2005 přebytkem 4 653 039 Kč.

Obecní vyhláška č.1 / 2005. Touto vyhláškou se mění a doplňuje Vyhláška č.3/2003 o místním poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadŧ.Dŧvodem je zejména zpřísnění dopadŧ na neplatiče poplatkŧ. Mění se čl.8 odst.1 v tom smyslu, ţe nebudou-li poplatky včas zaplaceny nebo ve správné výši, vyměří správce poplatku poplatek platebním výměrem.Obec mŧţe zvýšit nezaplacené poplatky aţ na trojnásobek. V č.10 odstavce 1 se určuje, ţe dluţné částky lze vyměřit nebo doměřit do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla povinnost poplatníka, nejpozději však lze poplatek vyměřit nebo doměřit do 10 let.

Územní plán obce. Po projednání s dotčenými orgány a ostatními účastníky schválilo zastupitelstvo obce NÁVRH ZMĚNY č.2 v Územním plánu. Územní plán byl vypracován a schválen v roce 1998- později byla na základě podnětu občanŧ projednána a schválena Změna č.1. V letošním roce na základě podnětu investorŧ a obyvatel obce posoudilo, projednalo a schválilo zastupitelstvo tyto podněty na změnu. Vytvoří se tím předpoklady pro uspokojování obyvatel na bydlení, podnikatelskou činnost, sluţby, občanskou vybavenost, rekreaci a další potřeby. Hlavním cílem je tedy řešit střety zájmŧ a problémŧ v území, upřesnit vyuţití ploch, doplnit nové plochy pro bydlení a občanskou vybavenost, upřesnit zásady dopravního uspořádání, vymezit plochy pro veřejně prospěšné stavby a podobně. Řešené území Změny č.2 se nachází na KÚ Černá v Pošumaví v těsné blízkosti chatové osady Radslav, návrh však rovněţ řeší potřebné poţadavky pro celé správní území obce.

7

Vyhláška Obec Černá v Pošumaví oznamuje, ţe byl zpracován návrh zadání Změny č.2 ÚPNSÚ Černá v Pošumaví. Touto vyhláškou se v souladu s ustanovením § 20 ods. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisŧ, oznamuje místo a den projednání zpracovaných návrhŧ zadání, které se uskuteční dne 12.4.2005 v 10.00 hodin Na Obecním úřadě v Černé v Pošumaví. Zpracované zadání je vystaveno k veřejnému nahlédnutí od 24.3.2005 do 22.4.2005 na Obecním úřadě v Černé v Pošumaví nebo v Projektovém ateliéru AD s.r.o. (Ing.arch.J.Daněk), Husova 4, 370 01 České Budějovice, tel. 387 312 513. Termín nahlíţení (u OÚ Černá v Pošumaví) doporučujeme v úřední hodiny (o., st. 7.30-17.00, út. 7,3015.00, čt., pá. 7.30-14.00, polední přestávka vţdy 11.30-12.00) mimo uvedenou dobu je třeba předem dohodnout schŧzku na tel. 380 744 017. Zároveň upozorňujeme, ţe ke zpracovanému návrhu Zadání změny č.2 ÚPNSÚ Černá v Pošumaví mŧţe kaţdý uplatnit své podněty do 15 dnŧ od posledního dne vystavení (tj. do 9.5.2005) k Obecnímu úřadu v Černé v Pošumaví. Vzhledem k jednoduchosti bude zpracování a projednání konceptu řešení a návrhu Změny č.2 ÚPNSÚ Černá v Pošumaví sloučeno (§31 ods.2 staveb. zákona a §17 Vyhl. č.135/2001 Sb.). Tato vyhláška bude zveřejněna na úřední vývěsce od 24.3.2005 do 22.4.2005.

Vyuţití pŧjček z Fondu rozvoje bydlení. Účelovou pŧjčku z Fondu rozvoje bydlení , kterou poskytuje Obec Černá v Pošumaví na opravy a údrţby domŧ soukromníkŧm a jejíţ splatnost je nejvíce 4 roky a úrok 3%, zatím mnoho občanŧ nevyuţívá. Stav účtu k 1.1.2005 499 248 Kč Příjmy 493 042 Kč Výdaje 81 216 Kč Stav účtu k 31.12.2005 911 074 Kč Příjmy za rok 2005 110 000 Kč prodej BJ č.27/8 3 160 Kč úroky z účtu 357 647 Kč splátky pŧjček/Brabcovi,Čerklovi, Záhorovi,SVBJDBliţná,Obec Černá / 22 235 Kč úroky z pŧjček / titíţ / Výdaje za rok 2005 79 951 Kč Záhorovi 1 265 Kč poplatek bance V roce 2005 byla tedy poskytnuta účelová pŧjčka z Fondu rozvoje bydlení pouze manţelŧm Záhorovým na opravu a rekonstrukci střechy na domě č.113 v Černé v Pošumaví.

Vodné a stočné. Jednání o návrhu vodného a stočného na rok 2006 byl přítomen ekonomický ředitel 1.JVS p.ing.Miloš Trnka. Oproti roku 2005 se měla cena zvýšit o 2,52 Kč z dŧvodu zvýšení cen energií, navýšení mzdových nákladŧ, zpřísnění limitŧ na vypouštění odpadních vod a s tím spojené zvýšení nákladŧ na chemikálie, vyšší náklady na opravy a udrţování vodohospodářských zařízení – zdŧraznil ing.Trnka. Zastupitelé ovšem s těmito tvrzeními naprosto nesouhlasili, v dlouhé a ţivé diskusi poukazovali na řadu nešvarŧ v práci 1.JVS a nakonec bylo dohodnuto,ţe neţ bude vyvoláno nové jednání, zŧstane v platnosti stará cena.

8 Nové jednání ještě do konce roku 2005 proběhlo a bylo rozhodnuto, ţe obec bude hradit náklady na opravu a údrţbu vodohospodářských zařízení mimo předloţenou kalkulaci nákladŧ.Jedná se o částku plánovanou 1.JVS ve výši 90 000 Kč, která se tak nepromítne do cen vodného a stočného. Zastupitelstvo pak schválilo cenu vodného ve výši 19,96 Kč a stočného 19,57 Kč, celkem 39,53 Kč /m3.

Nájemné v obecních bytech. Podle informací pracovníkŧ Obecního úřadu činí prŧměrné nájemné v obecních bytech I.kategorie 15,20 Kč na 1 m2 plochy bytu.Prŧměrná velikost bytŧ se pohybuje kolem 60 m2. Většina bytŧ je zařazena v této kategorii a u těch domŧ, kde se provedla celková rekonstrukce, tj.nová střecha, zateplení, fasáda a především topení tepelným čerpadlem došlo ke zvýšení nájemného v jednotlivých bytech 1,6x.

Finanční příspěvky. Zastupitelé v roce 2005 schválili finanční příspěvky na rŧzné akce i spolkŧm a organizacím mimo obec. Jednalo se např.o: příspěvek Hokejovému klubu mládeţe Slavoj Český Krumlov ve výši 3 000 Kč, ve kterém sportuje i mládeţ z naší obce. příspěvek městu Horní Planá / 10 000 Kč / na financování kulturních programŧ pro seniory rovněţ i z naší obce . příspěvek na činnost Centra Adalberta Stiftera v Horní Plané / 2 000 Kč /. příspěvek Zdravotnické záchranné sluţbě TRANS HOSPITAL, která pŧsobí v regionu Lipenska / 5 000 Kč /. příspěvek provozovateli pojízdné prodejny Miroslav Kutlák – Mark Kupf z Hořic, která zásobuje potravinami osady Mokrá a Muckov / 5 304 Kč dle poţadavku /.

Černá v Pošumaví na internetových stránkách.

Jako kronikář si uţ v současné době nedovedu představit svou práci nejen bez počítače, ale vyuţívám i internet. Zajímalo mě tedy, kolik prostoru je na internetových stránkách věnováno naší obci. Vyhledávačem JYXO na adrese www.mozek.cz přes adresu www.google.com jsem nalezl celkem 12 684 odkazŧ vztahujících se k Černé v Pošumaví a 124 obrazových odkazŧ..Dále bylo nalezeno 344 odkazŧ k Bliţné, 844 odkazŧ k Dolní Vltavici, 391 k Mokré, 210 k Muckovu a 402 odkazŧ k Pláničce.I k dalším názvŧm, které patří katastrálně k obci jsou vţdy určité zmínky, coţ jsem jiţ přesně nesledoval.

Hraniční přechod otevřen. Ve dnech 16 – 17.července 2005 byl opět otevřen přechod Kyselov – Diendorf u příleţitosti kaţdoročního setkávání rodákŧ zejména z Dolní Vltavice. Přechod byl otevřen pro pěší, cyklisty a osobní automobily po oba dva dny vţdy od 9.00 hodin do 19.00 hodin.

„National park centrum Lipno―. Zastupitelé odsouhlasili prodej pozemkŧ v rozsahu 68 830 m2 firmě Lipno Invest M s.r.o k uskutečnění záměru vybudovat „National park centrum Lipno―.Studie byla zastupiteli zhodnocena jako zajímavá, přičemţ bylo rozhodnuto odprodat pozemky za trţní cenu, aby s nimi nemohlo být dále spekulováno.

Inzerát v časopise Náš venkov. Díky své poloze u Lipenského jezera je naše obec známým a vyhledávaným centrem turistŧ nejen našich, ale i zahraničních.Přesto je nutné se občas připomenout a tak Obec podala inzerát do časopisu Nový venkov č.7 z července 2005.

9

Koupě pozemkŧ pod ČOV. Obec odkoupila od Povodí Vltavy a.s. pozemky na kterých je situováno vodohospodářské dílo – Čistírna odpadních vod Černá v Pošumaví.Jedná se celkem o 8 870 m2 vodních ploch, komunikací a ostatních ploch.Pro nutnost příjmu případných dotací, ale i z dalších rŧzných potřebných dŧvodŧ je dobře, ţe pozemky kolem ČOV bude vlastnit obec.

Pytlový svoz odpadŧ.

Vzhledem k tomu, ţe kontejnerový systém není schopen bez potíţí řešit sběr separovaného odpadu, zejména plastŧ, přistoupila obec v letošním roce na pytlový svoz odpadŧ – PET lahví.Především v letní sezóně se hromadilo mnoţství PET lahví a proto se chtělo ulehčit kontejnérŧm. Zastupitelstvu byly předloţeny 3 varianty doplňkového pytlového svozu.Bylo nakonec rozhodnuto o vyuţití varianty č. 3 – tzv.kombinovaného přídělového systému pytlŧ na rodiny a chaty s moţností dokoupení na Obecním úřadě v případě, ţe přidělený počet pytlŧ nebude stačit.Pytle se přidělovaly na základě zaplacení poplatkŧ za odpady. Tento systém začal platit od 1.7.2005 a jedinou podmínkou bylo zakoupení prŧhledného pytle v hodnotě 7,- Kč s logem svozové společnosti A.S.A na obci, ve kterém si občané budou shromaţďovat PET lahve doma.Svoz naplněných pytlŧ bude zajištěn přímo od domu a v osadách je určeno místo vedle kontejneru na PET lahve. Zakoupení prŧhledného pytle na obci je poţadováno z dŧvodu,aby bylo moţno ihned na první pohled poznat, ţe se v pytli skutečně nacházejí pouze PET lahve a ne jiný odpad. Posléze bylo rozhodnuto, ţe kaţdá rodina dostane 8 pytlŧ zdarma a kaţdý chatař 2 pytle zdarma/v roce 2005 pouze poloviční počet / a teprve bude-li potřeba více pytlŧ pak si je musí kaţdý za cenu 7,- Kč dokoupit na OÚ.Koupit si je však kaţdopádně musí kaţdý podnikatel, který je smluvně zařazen do obecního systému nakládání s odpady. Koncem roku ,kdy se dosavadní systém měl vyhodnotit, je nutno konstatovat, ţe stále bude vše pokračovat jakoby ve zkušební době.Zájem lidí o přidělované prŧhledné pytle byl, i třídění lidé prováděli, ale problémy byly se svozem.Svozová firma by měla tyto pytle od domovŧ odváţet zvlášť a to jiţ nestíhá.Proto se pokusí Obecní úřad vystavené pytle sváţet vlastními silami a hromadit na dvoře firmy VPS Marek, kde si je firma A.S.A pak společně naloţí.Objíţdění a sbírání pytlŧ samotnou svozovou firmou by bylo pro obec neúměrné finanční zatíţení.

10

Odběr tříděného odpadu. Autorizovaná obalová společnost EKO – KOM a.s. zajišťuje na základě smlouvy pro naší obec zpětný odběr a vyuţití odpadŧ z obalŧ. Za rok 2004 vyprodukovala obec 20, 158 tun tříděných odpadŧ za které dostala od výše uvedené společnosti 40 010 Kč. Třídění odpadŧ je tedy činnost nejen uţitečná, ale i finančně výhodná.

Jednání mezi obcí a restituentem p.Rosickým zřejmě končí . Mezi Obcí Černá v Pošumaví a restituentem p. Rosickým byla uzavřena dohoda, podle které p.Rosický daruje obci pozemky o výměře 508 m2 a ukončí spory s obcí o další pozemky a to výměnou za pozemky obce o výměře cca 966 m2. Zastupitelstvo odsouhlasilo prodej těchto obecních pozemkŧ za 1 Kč/m2, s příslibem darování uvedených 508 m2 a ukončení soudního vymáhání dalších pozemkŧ v rámci restitucí. Směna pozemkŧ je pro obec nepřijatelná. Paní Hodrová / majitelka pozemkŧ bránící výstavbě kruhové křiţovatky v obci/ nabídla obci směnu svých šesti pozemkŧ o výměře 1 335 m2 za část obecního pozemku v poměru 1 : 1 a to jak ve výměře tak i v ceně. Pozemek, který paní Hodrová poţaduje je ovšem diametrálně odlišný.Zatímco pozemky nabízené k výměně jsou většinou zahrádky u rodinných domkŧ, pozemky u pošty, rŧzné uličky a podobně, poţadovaný obecní pozemek leţí u vody Lipenského jezera a je určen k podnikání a tudíţ i jeho cena je nesrovnatelně vyšší. Před časem zastupitelstvo rozhodlo, ţe pozemek prodá nejvýhodnější nabídce aţ po výstavbě silnice I/39. Pro současnou směnu pozemkŧ se tudíţ nevyslovil ani jeden zastupitel a ţádost byla zamítnuta.

Poskytování informací. Podle ustanovení § 18 odst.1 zákona 106/1999 Sb. je povinen Obecní úřad zabezpečit svobodný přístup k informacím a na základě ţádosti poskytnout kaţdému potřebné údaje. Ve výroční zprávě,kterou Obecní úřad zpracoval se uvádí,ţe ţádost o informace za celý rok 2005 nepodal nikdo a to ani písemně ani ústně. Ţe by kaţdému občanovi bylo vše jasné, anebo to svědčí o nezájmu, případně lhostejnosti?Vţdyť i na veřejné zasedání zastupitelstva chodí mizivé procento občanŧ.

Informační koutek o EU v knihovně. Od 20.listopadu 2005 je v místní obecní knihovně zprovozněn Informační koutek o Evropské unii, který bude pravidelně doplňován a aktualizován.Vedle materiálŧ, které se přímo dotýkají problematiky Evropské unie a práv občanŧ EU, jsou nedílnou součástí info – koutkŧ konkrétní informace a upozornění na sluţby, které mŧţe díky podpoře EU zdarma vyuţívat kaţdý z občanŧ regionu.Jedná se například o bezplatné právní poradenství v lidskoprávní oblasti, jeţ díky Evropské komisi poskytuje Centrum ochrany lidských práv v Českém Krumlově pro občany celého Jihočeského kraje nebo třeba pozvánky na aktuální akce v regionu s evropskou tématikou ( veřejné přednášky, diskuse apod. ) Součástí tohoto servisu jsou i další sluţby, např.kontaktní místo v Českém Krumlově, kde mohou občané získat další informace o problematice Evropské unie.Zároveň mohou vyuţít sluţeb knihovny ICOS, která je zaměřena na materiály týkající se EU a lidských práv. Informační servis o EU je poskytován za finanční podpory Úřadu vlády ČR v rámci Koncepce informování o evropských záleţitostech v ČR a za podpory Evropské komise. Infokoutek v obecní knihovně připravilo Informační centrum občanského sektoru – ICOS, Český Krumlov. / z internetových stránek Obce Černá v Pošumaví /.

11

Vzdělávací den pro děti. Dne 24.června 2005 od 9.00 hod. do 15.00 hodin uspořádal Obecní úřad Černá v Pošumaví program, který zábavnou a nenásilnou formou seznámil děti a mládeţ s prací sloţek Integrovaného záchranného systému, tj.Policie, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná sluţba, Sbory dobrovolných hasičŧ a další sloţky. Účastníci si prohlédli techniku a její vybavení, získali další vědomosti v oblasti poskytování první pomoci nejen zraněnému člověku, ale i zvířeti. Dozvěděli se, co dělat při dopravní nehodě, při poţáru, jak volat na tísňové linky, jak pomoci osobám v tísni a další. Akce se konala u pláţe tzv.Malého Lipna s tímto programem: ukázka techniky všech zúčastněných rŧzné sportovní disciplíny ukázka poskytnutí první pomoci člověku zásady první pomoci zraněnému zvířeti ukázka práce psovodŧ záchrana tonoucí osoby ukázka vyproštění osob a psa z havarovaných vozidel ukázka hašení hořících vozidel ukázka práce policie / pyrotechnici,zásahová jednotka,psovodi,dopravní sluţba, potápěči/ Svou techniku předváděly : Hasičský záchranný sbor Český Krumlov; Dobrovolný hasičský sbor Černá v Pošumaví; Zdravotnická záchranná sluţba TRANS HOSPITAL; Zdravotnická záchranná sluţba – územní středisko České Budějovice; Policie České republiky; Veterinární zdravotnická záchranná sluţba. Akci zahájil starosta Černé v Pošumaví p.Jan Voldřich, počasí ten den bylo skutečné pěkné a tak se vedle Základních škol z Černé, z Frymburka a Mateřské školy z Černé, akce zúčastnilo i poměrně velké mnoţství občanŧ z Černé a okolí.Byl to především pro děti a mládeţ příjemně strávený den.

Svazek lipenských obcí má nové stanovy. Lipenské obce se dále rozšiřují, jejími členy se stávají Volary, Stráţný, Ktiš, Zbytiny a Stoţec, coţ je nyní jiţ velký celek, který bude náročný na řízení i financování.Ke sloučení došlo také proto, ţe uvedené obce spolu jiţ několik let aktivně spolupracují. Obec Černá v Pošumaví by měla do Svazku přispívat částkou asi 60 000 Kč, která se skládá z příspěvku 20 Kč na 1 občana a z podílu na částce 350 000 Kč, který se vypočte z výše výnosŧ poplatku za rekreační a lázeňský pobyt jednotlivých obcí. Úkolem Svazku je zejména vytvoření stratégie rozvoje Lipenska a prosazování zájmŧ lipenských obcí. Pŧvodní Svaz byl přejmenován na Svazek, sídlem je Lipno nad Vltavou, orgány jsou Valná hromada, Správní rada, Předseda správní rady a Dozorčí rada. V předsednictví se jiţ nestřídají starostové jednotlivých obcí, stálým předsedou Správní rady byl zapsán ing.Zdeněk Zídek – starosta obce Lipno nad Vltavou.

Levné dřevo z obecních lesŧ. Obec Černá v Pošumaví prostřednictvím zastupitelŧ rozhodla o prodeji dřeva z obecních lesŧ, které sice má horší kvalitu, ale na topení je dobré.Kupující si však musí dřevo sám v lese zpracovat, dovézt a doma uskladnit. Za kubík dřeva silného do 15 cm zaplatí lidí pouhých 20 Kč, je-li silnější neţ 15 cm, vyjde je 1 m3 na 50 Kč. Peníze a auto pro hasiče. 1/ Z grantu Jihočeského kraje dostali naši hasiči 70 tis.Kč, které je určeno na materiální vybavení, konkrétně na opravu karoserie a podvozku AVIE a převodovku cisterny.

12 Aby peníze dostali, museli všaak mít vlastní spoluúčast, Jihočeský kraj hradí z grantu pouze 70%.Hasiče ovšem stejně financuje Obec Černá a tak to prochází rozpočtem obce. V českokrumlovském regionu rozdělil kraj 351 tis.Kč a v celém Jihočeském kraji připadlo 75 sborŧm celkem 8,2 mil.Kč. 2/ Hasiči rovněţ obdrţeli od Ministerstva obrany zdarma automobil Tatru T-148, která měla údajně hodnotu 300 tis.Kč.Je 25 let stará v poměrně dobrém stavu, přesto si vyţádá opravu, výměnu gum, baterii a některé nátěry v hodnotě asi 120 tis.Kč.

Hasiči z Prahy na Bliţné. Zastupitelstvo schválilo pronájem pozemku o výměře 4 900 m2 na Bliţné pro Dobrovolný hasičský a záchraný sbor / DHZS/ se sídlem : V Olšinách 32, Praha. Pozemek bude vyuţíván jako dopravní hřiště, kynologické cvičiště, pŧjčovna terénních čtyřkolek a motokár a pŧjčovna jízdních kol. Zastupitelé určili i parametry budoucí nájemní smlouvy a to na dobu neurčitou se šestiměsíční výpovědní lhŧtou. Zjistilo se však, ţe poţadovaný pozemek má pronajatý firma SITTER a tak byl firmě DHZS nabídnut pozemek u starého lomu v Černé.Ten jim však nevyhovoval, protoţe by znamenal komplikaci s kaţdodenním převáţením materiálu z Bliţné do Černé. Nakonec se obec s firmou dohodla o vyuţití jiného pozemku poblíţ Bliţné.

Opravy a úpravy v obci.

Rekonstrukce bytového domu čp.25. V květnu byla provedena celková rekonstrukce devítibytové jednotky čp.25 v Černé v Pošumaví.Byla provedena výměna střešní krytiny, celkové zateplení domu z vnějšku, výměna oken náhradou za plastová, bylo instalováno tepelné čerpadlo k ústřednímu vytápění celého domu.Dále byla provedena celá řada rŧzných potřebných úprav a nakonec nová fasáda domu v modré barvě. Dodavatelem stavby byly zejména firmy: Kohout company, Kamlach a spol, Otherm,s.r.o, Veskom, s.r.o.Celkové náklady činily 2 170 694 Kč.

13

Rekonstruovaný bytový dŧm č.25.

Rekonstrukce bytu. Byla provedena v domě č.9 a to především na úseku elektroinstalace.Hodnota prací byla 187 716 Kč.

Vylepšení domu čp.21 v Černé. 1/ Obec zajistila vybudování výtahové plošiny pro invalidy a nepohyblivé občany v nejnověji postaveném domě čp.21, čímţ vytvořila přijatelné podmínky pro bydlení starých nepohyblivých občanŧ. 2/ V tomto domě nechala Obec instalovat elektrické kabely, které vyhřívají v zimním období automaticky celý okapový systém, čímţ nevznikají škody na střechách i fasádě, coţ je v našich podmínkách více neţ obvyklé.Investice do tohoto systému přišla na 185 tis.Kč.

Informační systém obce.

Ve spolupráci s firmou LION České Budějovice uvedla obec do provozu část místního informačního systému, který nahradí individuální systém nevzhledných reklamních tabulí. Nový systém má umoţnit návštěvníkŧm obce lépe se orientovat při hledání firem, hotelŧ, penzionŧ a ţivností.V dalším období se bude systém rozvíjet instalací kovových stojin se směrovkami u místních účelových komunikací.Kaţdá firma a podnikatel mají moţnost po domluvě s Obecním úřadem se do systému zapojit. / Bohuţel, brzy po instalaci došlo v souvislosti s výstavbou silnice a přestavbou mostu k odstranění jedné informační stojiny v prostoru před penzionem Wizard’s.Je velice pravděpodobné, ţe i u dalších stojin bude provedena demontáţ a po výstavbě silnice budou zabudovány jinde – poz.F.Z. /.

14

Jeden z informačních ukazatelŧ nového systému v obci.

Bezdrátová síť. Ve spolupráci s Obcí Černá v Pošumaví uvedla firma FORPSI do provozu nový Hot spot ( přípojný bod), který je připraven k připojování nových zákazníkŧ v obci a okolí k internetové síti. Hotspot je vlastně vysílač signálu.Pro jeho připojení je nutné klientské mikrovlnné zařízení, coţ je bezdrátová klientská komunikační jednotka.Z místa připojení je nezbytná přímá viditelnost na Hot spot.

15

Satelit bezdrátové sítě.

Výstavba ZTV v prostoru „za Ruţbatským―. Ke konci roku začaly zemní práce na výstavbě Základního technického vybavení / ZTV/ pro bytové jednotky v prostoru za domem občana Ruţbatského, v lokalitě „Malé Lipno―. Zde je k dispozici celkem 16 parcel.Obec po ústní dohodě s majitelem pozemku p.Antonínem Váchou dostane 13 parcel a 3 parcely zŧstanou panu Váchovi.Těchto 13 parcel o celkové výměře přibliţně 4 500 m2 daruje p.Vácha obci.Obec mu pak jako odstupné prodá dva pozemky v katastrálním území Černá v Pošumaví o rozloze 46 m2 a 2 301 m2 za cenu 1 Kč/m2 + část nákladŧ spojených s novými geometrickými plány. Náklady na vybudování ZTV jsou zatím spočítány na 6 655 tis.Kč, coţ znamená, ţe náklad na 1 m2 parcel prodávaných obcí vychází na 569 Kč. V souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek bylo vypsáno výběrové řízení a 27.9.2005 provedla výběrová komise otevření obálek.Výběrovou komisi tvořili: Předseda ing.Josef Kunc / autorizace/ Místopředseda Jan Voldřich / starosta / Členové ing.Dagmar Turnhöferová / autorizace/ Karel Strnad / zastupitel/ Josef Mikeš / tajemník/ Vítězem soutěţe veřejné zakázky na výstavbu ZTV se stala firma InTePs s.r.o. Písek, Kolárova 511. Z finančních reserv obce bude na zahájení stavby ZTV pouţito 2 mil.Kč.

16

Parcely v lokalitě „Malé Lipno―.

Urbanistická studie. Zastupitelé obce schválili předloţenou urbanistickou studii umístění rodinných domkŧ v lokalitě „Malé Lipno―. Centrální komunikace bude mít na vnitřní straně chodník, na venkovní zelený pás.Budou zde umístěny sítě vodohospodářské, elektro i Telecomu.Stavitelé budou muset ctít tzv.uliční čáru a další kritéria, která vychází ze schváleného územního plánu obce.

Cykloturistické informační zastávky. Obec vybudovala u osady Muckov informační zastávku pro cyklisty a turisty,tzv.infopoint.Jedná se o dřevěný přístřešek s posezením a informační tabulí. Dotaci ve výši 134 tis.Kč dostala obec z Ministerstva pro místní rozvoj.Celkové náklady činily 269 tis.Kč.Další zastávky plánuje obec vybudovat u Radslavi a u Jachetního klubu.

17

Infopoint u osady Muckov.

Úprava pláţe u „Malého Lipna―. Obec nechala upravit plochu u „malého Lipna―,kterou pouţívá řada občanŧ jako pláţ.Zejména vstup do vody je výhodný pro malé děti ,prostor je rychle dostupný pro bydlící v horní části obce a rovněţ z hlediska finančního je vyuţíván. Jenomţe zrovna dvě místa s pískovým povrchem jsou stále okupována rybáři, kteří zde bohuţel někdy zanechají nepořádek / zbytky ryb,lahve a střepiny, plastové láhve, háčky apod./.Na písečnou pláţ pravidelně zajíţdí i auty, vyloţí sedačky a tráví zde celý den. Obec proto ohraničila plochu ,která by slouţila jako pláţ a zasadila zde dvě cedule se zákazem rybaření, rozdělávání ohně, odhazování odpadkŧ / k tomu byl zde umístěn koš/. Druhý den však byly obě značky vytrţeny a na vytýčeném místě rybařilo 5 mladých muţŧ.Cedule byly později nalezeny v nedalekém křoví. V krátké době pak obec nechala zabetonovat novou ceduli se stejnými zákazy, která uţ zŧstala, i kdyţ občas některý rybář těchto zákazŧ nedbal.

Jednání o kanalizaci na Jestřábí. Firma Le Cygne Sportif groupe a.s., která je vlastníkem rekreačního areálu Jestřábí, usiluje o to, aby Obec Černá převzala za úplatu do majetku kanalizaci na Jestřábí a nově zbudovanou přečerpávající jímku fekálií v areálu hotelu.Dokonce pohrozila zaslepením kanalizačního přivaděče od penzionŧ a chat. Zastupitelé o této problematice jednali a došli k závěru, ţe pokud by obec kanalizaci na sebe převzala, bude v budoucnu postavena před skutečnost postavit zcela novou kanalizaci, coţ znamená značnou investici a obec by nemohla uskutečnit některé jiné dŧleţité akce.Proto zastupitelstvo svým hlasováním rozhodlo, s přihlédnutím k tomu, ţe obec nemá v této oblasti ţádné záměry a rozvoj této lokality bude záleţet především na investicích soukromého sektoru. Proto obec kanalizaci nepřevezme.Majitelé kanalizace na Jestřábí se tak musí dohodnout sami mezi sebou.

18

Ţádosti o dotace z evropských fondŧ. K tomuto tématu se vţdy mezi zastupiteli rozpoutává široká diskuse.Jde zejména o to, zda obec má vŧbec na to, finančně „utáhnout― všechny akce, na které se dotace pouţívají.Všechny ţádosti, které byly schváleny, musí obec určitou částkou spolufinancovat.Tato částka je pak financována z vlastních zdrojŧ většinou formou překlenovacího bankovního úvěru. Starosta vysvětlil, ţe počítat s tím,ţe obec dostane dotace na všechny připravované akce je nereálné, ale nelze říci dopředu, která akce bude úspěšná, proto je třeba předloţit více ţádostí a pak čekat, která projde.Pokud by prošly všechny, coţ je velmi nepravděpodobné, pak je moţné některou z akcí zrušit a dotaci odmítnout.Všechny investiční akce je ale nutné mít projekčně připravené, jinak není moţno se o dotace ucházet. 1 / Turistická infrastruktura v ATC V Olšinách. Obec podala ţádost do SROP( Společný regionální program – vlastně EU ) pro moţnost získání dotace na uvedenou akci v celkové výši 15 mil.Kč.Tu bude ovšem nutno spolufinancovat částkou 2 250 tis.Kč, coţ by bylo řešeno formou překlenovacího bankovního úvěru od KB.Současně je nutno spolufinancovat vytvoření projektové dokumentace ve výši 180 tis.Kč z celkového rozpočtu 600 tis.Kč. V polovině roku 2005 však jiţ bylo zřejmé, ţe dotace na tuto akci nebyly schváleny. 2 / Rekreační zóna s trţnicí. V oblasti kolem hlavní silnice u jezera směrem k hotelu Racek hodlá obec vytvořit ( podle slov starosty ) příjemnou relaxační zónu s pláţemi.Znamená to přebudovat celou rekreační plochu i s trţnicí, to vše ovšem potřebuje opět dotační injekci,neboť stavba předpokládá investici 15 mil.Kč, přičemţ obec by se podílela 2 250 tis.Kč. Potřebná částka na předfinancování stavby by byla řešena úvěrem od KB. Vytvoření projektové dokumentace a podání ţádosti do SROP znamená spolufinancování z vlastních zdrojŧ ve výši 198 tis.Kč z celkového rozpočtu 600 tis.Kč. 3 / Nová ubytovna. Na místo 50 let staré „papírové― ubytovny, která se postavila v době budování Lipna, hodlá obec postavit novou zděnou stavbu s moderním zázemím, která bude nabízet ubytování rekreantŧm na mnohem lepší úrovni. Obec získala na projekt jiţ 180 tis.Kč od Krajského úřadu.Ubytovna bude stát kolem 12 mil.Kč a to bez dotací nebude pro obec únosné.Čeká se proto, zda přijdou nějaké dotace jak ze státního,tak evropského fondu. V polovině roku 2005 však jiţ bylo jasné, ţe dotace schváleny nebyly.

Výstavba v Dolní Vltavici. V územním plánu se počítá s výstavbou nových domŧ v osadě Dolní Vltavice.Je určeno zatím osm stavebních parcel v prostoru vlevo od silnice ve směru do Černé. Projekt je ve fázi příprav,nyní bude nutno vybudovat na pozemcích základní technické vybavení. V Dolní Vltavici se téţ počítá s výstavbou kanalizace a čističky odpadních vod.Zde je jiţ projekt zpracován, rovněţ stavební povolení obec jiţ dostala, takţe se čeká pouze na finanční prostředky. Předpokládané náklady ve výši 14 mil.Kč je však nutné pokrýt z příspěvku Ministerstva zemědělství a Ministerstva ţivotního prostředí.

Pečovatelský dŧm. Zatím jen ve fázi úvah je myšlenka postavit v obci dŧm s pečovatelskou sluţbou o kterém bylo uvaţováno jiţ v dřívějších dobách.Tehdy se rozhodovalo, zda v obci vybudovat sportovní centrum anebo pečovatelský dŧm.Dokonce někteří zastupitelé v dřívějších volebních obdobích sbírali podpisy občanŧ pod tu kterou stavbu.Pak tyto úvahy postupně zapadly, aţ nyní opět zastupitelé tuto myšlenku oprášili.V obci je hodně starých lidí, kteří by chráněné bydlení a tuto sluţbu uvítali, řekl starosta obce. Proto se touto myšlenkou nyní zabývali zastupitelé jiţ dŧkladněji a v rozpočtu na rok 2006 s tím hodlají počítat.

19

Nový jachtařský klub ? Zastupitelé odsouhlasili odprodej části pozemku na Radslavi, kde by firma Segelclub Bayerwald e.V.SCBW 98 postavila jachtařský klub s klubovnou a jachtařskou školou a přístav z umělých pontonŧ pro 30 lodí. Jednatel této německé firmy slíbil, ţe zde zaměstnají místní lidi.Záleţí nyní však na tom, zda nabízené pozemky jí budou vyhovovat a zda nebude chtít vybudovat jachtařský klub na jiném místě lipenských břehŧ.

Stavební parcely na Bliţné. Majetek, který je ve vlastnictví obce, není moţno nechat zanedbaný, ale je potřeba se o něj starat všemi zpŧsoby.Prostor za bytovými jednotkami na Bliţné dlouhodobě uţívají nájemníci a obyvatelé osady Bliţná.Nestarají se však o tento majetek řádně, je vyuţíván částečně, je zde nepořádek a neplatí se obci ţádný nájem.Aby si lidé tohoto majetku váţili, poţaduje obec řádné placení vyměřeného majetku / zahrádky a kolny / anebo prodej.Lidé se však proti tomu bouří, nechtějí platit, ale uţívat vše tak jako dlouhá léta předtím zdarma. Celá dlouhá léta trval na Bliţné za bytovkami opravdu neskutečný nepořádek.Rŧzné na sebe nalepené boudy a kŧlny, které nájemníci rŧzným zpŧsobem vyuţívali, těţko mohou v turistické oblasti zŧstat. Obec proto trvá na tom, ţe pokud nedojde urychleně k odstranění tohoto zanedbaného stavu, nabídne pozemky jako stavební parcely, především za bytovkou č.5.

Místo nepořádku budou zřejmě v tomto prostoru na Bliţné stavební parcely.

Autokemp „V Olšinách―. Největší díl práce byl proveden v autokempu „V Olšinách―.Jednalo se vedle jiného především o přístavbu chaty správce, instalaci plastových oken, palubkových dveří, zateplení chaty a dále odvětrávání WC.Hodnota díla byla přibliţně 435 tis.Kč.

20

Stručně ostatní. Byla uskutečněna celá řada rŧzných drobných oprav a rekonstrukcí v obci a osadách.Tak například se provedla vnitřní rekonstrukce veřejných záchodkŧ v Černé / péčí o ně byla pověřena paní Kamila Rŧţičková /, na travnatém trojúhelníku oproti Obecnímu úřadu, kde byla pouze cedule upozorňující na prodej ryb ve firmě Rybkub, nechal Obecní úřad navozit monolity kamene a upravil do formy alpina spolu s výsadbou jehličnatých stromkŧ/ pŧvodně se dokonce uvaţovalo o výstavbě jakési kašny/.Upravil se parčík před firmou VPS Marek,kde se celá léta stavěla obecní májka.Na rŧzných místních komunikacích se provedla rekonstrukce asfaltového povrchu, upravovaly se zelené plochy v místech přerostlých a nevzhledných.

Dvojí prodej restaurace OASA.. OZNÁMENÍ O VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ

Obec Černá v Pošumaví vyhlašuje Výběrové řízení formou obálkové metody na prodej budovy restaurace Oáza včetně vybavení na parcele číslo 1506/101 v k.ú. Černá v Pošumaví za minimální kupní cenu 500 000 Kč. Hlavním kritériem je výše nabízené kupní ceny. Prohlídka budovy pro zájemce se uskuteční po předběţné telefonické domluvě. Přihlášky nutno podat nejpozději do 20.01.2005 Podrobnější informace a podmínky na: Obecním úřadě v Černé v Pošumaví, 382 23 Černá v Pošumaví 46, Telefon: 380 744 208, 380 744 017, 380 744 062 FAX: 380 744 203 email: [email protected] , [email protected] http://www.cernavposumavi.cz/ Nabídky zasílejte na výše uvedenou adresu v obálce zřetelně označené: „VŘ – Oáza - nerozlepovat― Přihlášky nutno podat nejpozději do 20.01.2004 do 12 hodin na podatelnu Obecního úřadu v Černé v Pošumaví. Jan V o l d ř i c h starosta Na základě výběrového řízení došlo šest nabídek na koupi tohoto zařízení.Vítězem se sice stala paní Vlasta Beranová z Loučovic, která nabídla cenu 1 165 tis.Kč, ale pak písemně odstoupila.Jako druhý v pořadí se umístil Ota Friedl, který nabídl cenu 890 tis.Kč.Kupní cena musela být uhraţena do 28.2.05. Později p.Ota Friedl, jiţ jako majitel, poţádal zastupitelstvo o bezplatný pronájem sociálního zařízení na Pláţi OASA na dobu 5 ti let.Starosta však doporučil sociálky pronajmout za cenu, kterou musí obec platit za pronájem pozemkŧ Povodí Vltavy, coţ je necelých 8 000 Kč za 5 let. K ţádosti o pronájem se k p.Friedlovi připojila i pí.Beranová a společně jim byl zastupitelstvem odsouhlasen pronájem za cenu 1 585 Kč ročně na dobu 5 let a 500 Kč na dobu od 1.6 do 31.10.2005. Po skončení sezóny celou pláţ s veškerým vybavením, restaurací, tobogánem apod.pan Ota Friedl prodal.Nový majitel p.Krlín hodlá podle svých slov pláţ dále rozvíjet ku prospěchu turistŧ.

21

Obec a doprava. Výstavba silnice. Silnice z Hořic na Šumavě směrem do Černé pokračovala celý letošní rok.I ve sněhu a velkých mrazech bylo vidět pracovníky stále něco dělat především kolem přemostění údolí u Černé hory. V prostoru za osadou Mokrá, kde bude provedeno napojení nové silnice, byla vystavěna objíţďková trasa, stejně tak jako za Černou.Nejvíce práce je na výstavbě mostu, který překlene mokré údolí v záhybu pod lesíkem v prostoru směrem k Černé hoře. V samotné obci Černá v Pošumaví pokračovala výstavba nového mostu, který se připravuje na budoucí kruhovou křiţovatku.Ta sice ještě není vyřešena, investor dosud nemá ani stavební povolení, neboť výstavbu blokuje uţ pouze jediný majitel – Vladimír Hodr ( respektive jeho matka ) z Prahy.Ti jsou majitelem budovy Adéla, kde jiţ dvanáct let nic nefunguje.Přesto stále tvrdí, ţe tato budova ze které hodlá vybudovat penzion, mu tímto zpŧsobem bude ukradnuta a hodlá vše dotáhnout třeba aţ k soudu do Strassburku. Zastupitelé jiţ před několika lety schválili tuto variantu kruhového objezdu, která znamená, ţe část budovy Adéla by musela být zbourána.Přesto však spíše vítězí naděje, ţe vše dopadne dobře a kruhová křiţovatka vyřeší dopravní situaci v obci. Výjezd z křiţovatky ve směru na Frymburk však není rovněţ vyřešen, neboť se jedná o komunikaci ve vlastnictví Jihočeského kraje a ten údajně nemá potřebné finanční prostředky. Kruhový objezd by vyřešil zejména to, ţe doprava by byla svedena mimo budovu Základní školy, kde by tak vznikla částečná klidová zóna.

Přestavba mostu uvnitř obce. 1/ Budování přeloţky. 4.srpna 2005 započala výstavba objíţďky v prostoru baţiny směrem od domu Kautské,aby mohla být nerušeně prováděna výstavba nového mostu. Dlouholetá baţinatá louka byla postupně v uvedeném úseku vybagrována aţ na zpevněný spodek.Voda, která přitéká z luk a volně odtéká pod silničním mostem do nádrţe Lipno, byla svedena do velkých kameninových rour, čímţ došlo ke zkulturnění uvedeného místa.Poté byla postupně naváţena zemina aţ do okamţiku, kdy byla zvednuta nově tvořená cesta na úroveň dosavadní silnice.Na zeminu byl postupně naváţen hrubý štěrk, poté drobný štěrk a šotolina, povrch byl urovnán a zválcován.Silniční objíţďka vyúsťuje těsně před domem čp.39, jehoţ majitelem je Jan Bigas.V tomto místě byla více neţ sto let kameninová zídka, která je nyní zbourána. Stavba objíţďky pokračovala i v září postupnými dokončovacími pracemi na vozovce.20.září byl poloţen asfaltový povrch a osazeny ocelové zábrany.Práci provedla firma DS – Dálniční stavby. 22.září nastoupila firma s malováním značek na vozovku a osazováním svislých dopravních značek a ještě téhoţ dne dopoledne byly pŧvodní silnice uzavřenaa veškerý provoz byl spuštěn po nově vybudované přeloţce. 2/ Vlastní výstavba mostu. 23.září započaly práce na přestavbě mostu stávající silnice.Z povrchu byl seškrabán asfalt, dole pod mostem provedli dělníci zabezpečení roury ve které jsou uloţeny veškeré sítě / telefonní linky, vodovod, kanalizace a další/.Pak začala fáze bourání mostu, celá silnice spolu s chodníkem pro pěší postupně za pomoci bagru a nákladních Tater mizela, aţ zŧstala pouhá díra. Začátkem října pokračovaly práce na výstavbě ţelezobetonové konstrukce mostu.Firma Geostav, která stavbu provádí, začala s hlubokými vrty,za jejichţ pomoci bude udělána ţelezobetonová injektáţ.Stavba pokračovala i za poněkud nepříznivého počasí, vţdy několik pracovníkŧ za pomoci strojŧ v uvedených místech pracovalo, ke konci roku však stavba zŧstala nedodělána.Faktem však je, ţe podle slov ředitele silnic by měla stavba trvat 3 – 4 měsíce.

22

Pŧvodní silnice se zídkou vlevo a vzrostlou zelení v prostoru budoucí přeloţky.

Výstavba objíţďkové přeloţky v prostoru zamokřených luk- vpředu dŧm čp.39.

23 Vzhledem k výstavbě této silnice,rŧzným náhradním přeloţkám a především kvŧli přeloţce v prostoru výstavby přemostění v údolí směrem k Mokré, která by v zimním období byla naprosto nesjízdná,povolila českokrumlovská správa silnic solení, které je vzhledem ke CHKOŠ zakázáno.Tím byla silnice z Mokré aţ do Černé k prostoru přestavby mostu velmi dobře sjízdná.Problémy pak nastávají aţ po výjezdu z obce směrem na Horní Planou i Frymburk, kde se nesmí solit a sjízdnost je v zimním období někdy problematická. V souvislosti s výstavbou silnice a průtahem přes naší obec jsem napsal článek do Zpravodaje, který k uvedené tématice přikládám:

Silnice se rýsuje. Výstavba nové silnice je, zdá se, nejdiskutovanějším tématem současné doby.Stále se setkávám s řadou názorŧ, které jsou vesměs negativní a týkají se především prŧtahu obcí.Rovněţ v regionálním tisku se objevují články, které jsou však zaměřeny zejména na nemoţnost vystavět kruhový objezd v souvislosti s nesouhlasem majitele soukromé budovy. Hlavní tah směrem od Mokré do obce však rychlým tempem pokračuje a jaká je dopravní situace v souvislosti s převozem zeminy přes obec pociťujeme všichni.Jenomţe dneska je uţ zbytečné zlobit se, co by bylo, kdyby …územní plán obce byl schválen, k nahlédnutí byl všem občanŧm poměrně dlouhou dobu, zastupitelstva, která měla s touto situací co do činění jsme si sami zvolili, občané bydlící v domech podél silnice rovněţ výstavbu odsouhlasili i s tím, ţe dostanou nová protihluková okna, takţe co dále? Nejsem přímo zastáncem navrhovaného prŧtahu a kruhového objezdu, ale nejsem ani odpŧrcem.Moţná, ţe to přinese více kladného pro celou obec.Nejenom nové chodníky,osvětlení a patřičné zvednutí úrovně obce,ale především ochranu našich dětí kolem školy a nás všech při procházce obcí, při cestě na autobusové nádraţí, na hřiště i do hospody.Jenom se budeme muset smířit s tím, ţe za své vezme spousta vzrostlé zeleně, ţe se někde zbourá to, co se nedávno vybudovalo a ţe zhoustne doprava a nedejboţe kamionová.To jsou ty zápory celé výstavby.Starší lidé by chtěli mít svŧj klid, dopravu odklonit úplně z obce.Ovšem mladí a především podnikatelé mají názor opačný.Jiná varianta prŧtahu obcí stejně nebyla moţná.Smiřme se s tím, ţe jsme v Evropské unii,ţe ţijeme v blízkosti státních hranic a ve 21.století.

Ze ţivota v obci. Sbor pro občanské záleţitosti / SPOZ /. Práce SPOZ byla v roce 2005 opět velice činorodá.Členky sboru tak jako jiţ pravidelně předtím zabezpečily dne 25.března zdobení velikonočního stromu v prostoru před Obecním úřadem, v dubnu a v listopadu zorganizovaly vítání malých občánkŧ.V dubnu se uskutečnil výlet do termálních lázní v bavorském Bad-Füssingu a v podvečer 1.máje byl opět zorganizován Slet čarodějnic. V květnu proběhly oslavy Dne Matek a setkání seniorŧ, v červnu oslavy Dne dětí, v září a říjnu se uskutečnila návštěva divadla.Prosinec je pak vyhraţen rozsvěcování vánočního stromu a předvánočnímu setkání s dŧchodci. Mimo to se kaţdý měsíc organizují návštěvy občanŧ – jubilantŧ při příleţitosti doţitého věku 60, 65, 70 a 75 let, při kterých jsou jim odevzdány dárkové koše v hodnotě 300 Kč. Občany od 80 let navštěvuje SPOZ kaţdý rok a odměňuje je dárkovým košem v hodnotě 500 Kč. Pro Základní školu připravují uvítací dárek prvňáčkŧm a kupují knihy „páťákŧm― na rozloučenou. Mimo to súpolupracují členky SPOZ se spolkem TJ Černá v Pošumaví.

24

Rozsvícení vánočního stromu. Pracovníci firmy Elektromontáţe Daňo přpravili tak jako kaţdoročně vánoční strom u autobusového nádraţí v parčíku před ubytovnou.Za účasti představitelŧ obce a řady občanŧ byl strom slavnostně rozsvícen v neděli 4.12 v 17.00 hodin.Po celé vánoční období byl tento strom skutečnou ozdobou obce.Byl velmi symetricky ozdoben a poutal oprávněnou pozornost. Vedle tohoto stromu byl ještě nasvícen strom před Obecním úřadem a přes silnici od Obecního úřadu a stejně tak i přes silnici od autobusového nádraţí směrem k poště byly rozvěšeny a nasvíceny ţárovkové girlandy.

Obecní setkání. 17.prosince 2005 se uskutečnilo v hotelu Racek tzv.―Obecní setkání―.Kaţdoročně se zde schází nejenom zastupitelé a pracovníci Obecního úřadu, ale i členové příspěvkových organizací, zástupci spolkŧ, firem i občanŧ.Občerstvení je vţdy zajištěno, tentokráte hrála k tanci a poslechu ţivá hudba Franty Vojíka.

Vánoční besídka pro seniory. Ţáci Mateřské školy, Základní a Hudební školy v Černé připravili kulturní program na jiţ tradičním setkání našich seniorŧ s představiteli obce.Posezení se konalo 20.prosince 2005 od 17.30 hodin a spolková místnost na Obecním úřadě byla plně obsazena.Na ukázky svých ratolestí se přišly podívat i jejich maminky,případně sourozenci.Po skončení programu zŧstali pak dědečkové a babičky spolu se starostou a členkami SPOZ a dobrá zábava i občerstvení nechyběly.

Zájezd do lázní. V sobotu 9.dubna se znovu uskutečnil zájezd do bavorských lázní „Bad – Füssing―.Po zkušenostech z listopadu r.2004 připravila Obec spolu s SPOZ pro naše občany návštěvu těchto termálních lázní, které mají příznivý vliv na bederní i krční páteř, ramena, kolena, kyčle, chodidla, kotníky a podobně. Cena zájezdu byla 564 Kč, účastník zaplatil 350 Kč, zbytek financovala Obec Černá.

Slet čarodějnic a čarodějŧ + obecní májka . Čarodějky, čarodějnice a čarodějové se sešli dne 30.dubna v 17.30 hodin před Obecním úřadem, tak jak je vyzýval plakát.

25

Po krátkém instrukčním seznámení odešli všichni do prostoru hasičského areálu, který se v roce 2004 vybudoval v budově bývalého pivovaru. Tady jiţ byla oproti předešlým létŧ postavena obecní májka, kterou hasiči vztyčili v odpoledních hodinách.Historicky je to prvně na jiném místě neţ v parčíku před hostincem, kde se vztyčovala májka dlouhá léta předtím.Pod májkou se pak shromáţdili čarodějnice a čarodějové z řad dětí, vedených paní Janou Voldřichovou, ale i dospělých.Pod takty rytmických písniček, které byly pouštěny z amplionu v prostoru nádvoří hasičárny, prováděli své reje. Oslavy čarodějnic a posezení pod májkou se zúčastnilo i mnoho dospělých občanŧ.Hlavní atrakcí bylo velkolepé opékání špekáčkŧ, kterých obec podle slov starosty nechala zakoupit kolem stovky a které se kaţdému s chlebem, hořčicí či kečupem rozdávaly zdarma.Pivo a limonádu, případně kávu si musel kaţdý zaplatit. Počasí bylo tento den i podvečer vskutku velmi příznivé a celá akce se vydařila.Hasiči pak pokračovali aţ do brzkých ranních hodin v oslavě a hlídání májky. Ukázalo se, ţe nádvoří v bývalém pivovaru mŧţe být pro pořádání rŧzných akcí velmi vhodné, především děti se zde mohou vyřádit, aniţ by je ohroţovala současná poměrně hustá silniční doprava.

Návštěva divadla. SPOZ uspořádala dne 3.prosince zájezd do divadla Brodway v Praze na muzikál „Tři mušketýři―. Odjíţdělo se v 7.00 hodin z autobusového nádraţí, od 10 do 14 hodin byl v Praze individuální program a od 14.30 do 17.00 hodin se konalo představení.Domŧ se účastníci navrátili kolem 21 hodiny, vstupenka a cena zájezdu byly 500 Kč.

Adventní koncert. Dne 16.prosince od 17.30 hodin se v místním kostele konal kaţdoroční adventní koncert, ve kterém vystoupili ţáci Hudební školy.Ve druhé části koncertu se pak představili ţáci Hudební a Základní školy v pásmu koled a vyprávění „O tom , co se stalo v Betlémě―.Pásmo vedli učitelé hudby manţelé Rolčíkovi, básně a vyprávění s dětmi připravili učitelky ZŠ.

Jak funguje lékařská pohotovost. Rychlá záchranná sluţba / tel.155/ je v našem regionu ve Frymburku a funguje nepřetrţitě 24 hodin denně. Lékařská sluţba první pomoci je rovněţ ve Frymburku a to pouze v sobotu a v neděli od 8 do 22 hodin.Ve svátek je nutno navštívit Český Krumlov, stejně tak jako ve všední dny od 18 do 22 hodin.Od 16 hodin posledního pracovního dne aţ do 7 hodin prvního pracovního dne funguje LSPP pouze v Kaplici. Zubní pohotovost byla v regionu Č.Krumlov zrušena a nejbliţší je v Nemocnici České Budějovice. Dětská pohotovost je nepřetrţitě na dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov. Lékárenská pohotovost byla v regionu Český Krumlov zrušena a nejbliţší je v Nemocnici České Budějovice.

Vítání malých občánkŧ. V letošním roce uvítal starosta obce spolu s členkami SPOZ dvakrát naše malé občánky do velké rodiny obyvatel Černé v Pošumaví. Poprvé to bylo 2.dubna a vítala se samá děvčata: Marie R u s o v á Adéla G a l k o v á Julie Bandurová Liliana S u c h á n k o v á

26 Druhé vítání se uskutečnilo 12.listopadu a uvítáni byli: Simona S t r n a d o v á / rodiče Alena a Pavel Strnadovi / Kristýna K o z á k o v á / Hana Kozáková / Vendulka F r i e d l o v á / Monika Pekárková a Zdeněk Friedl / Jan H e z o u č k ý / Jana a Jiří Hezoučkých / Ota Friedl / Vlasta Beranová a Ota Friedl /

Snímek z vítání dětí 12.listopadu. Při slavnostním uvítání dostali rodiče na kaţdé dítě 5 000 ,- Kč, pamětní list, dětské ponoţky a kytičku.

27

Léto v Černé v Pošumaví.

Pŧvodní Historické slavnosti obce, které probíhaly převáţně jeden den na hřišti skončily v roce 2003 a od té doby probíhá „Léto v Černé v Pošumaví―.Akce se konaly na rŧzných místech a o které se jednalo najdeme v kapitole Prŧběh vybraných událostí roku 2005.Kaţdopádně lze konstatovat, ţe poměrně chladné a deštivé počasí letošního léta poněkud omezilo návštěvnost některých atraktivních pořadŧ /Schmitzer,Izer apod./ Pořadateli letošního léta byly: Obec Černá v Pošumaví; ART Service – Umělecká agentura; Jachetní klub Černá v Pošumaví; Švejdafilm – Letní kino Černá v Pošumaví. Sponzoři: Kohout Company s.r.o 1.JVS.a.s. Šumavský pramen a.s. Elektromontáţe Daňo,s.r.o Firma Minařík Tiskárna FOP Centrum Stavebniny a Autoservis Petr Štěrba VPS Marek Kancelář pro stavební sluţby ing.Jindřich Kunc Hotel Racek Hotel Jestřábí Hotel Swing Restaurace U Honzy Restaurace a Penzion Wizard’s club Snack bar Lila Pohostinství a diskotéka Na rozcestí Restaurace Pipi gril Autocamp V Olšinách Autocamp Na terasách Camping Villa Bohemia

Zdobení velikonočního stromu. Stalo se jiţ tradicí, ţe v čase velikonočním probíhá v naší obci setkání před Obecním úřadem s hlavním cílem – ozdobit vzrostlý strom velikonočními vajíčky a dalšími motivy.Tentokrát se tato akce uskutečnila 25.března od 16 hodin, s programem vystoupili příslušníci soukromé Hudební školy a pro všechny přítomné bylo zajištěno občerstvení. Hlavním garantem jako vţdy je TJ Černá v Pošumaví, zúčastňují se a pomáhají i ostatní sloţky, zejména aktivní jsou dívky Berušky ze Skautu.

Oslavy Dětského dne. I tento rok připravili organizátoři ze školské, kulturní a sportovní komise na 4.června při příleţitosti Mezinárodního dne dětí oslavy ve stylu „Veselá cesta lesem―. Děti postupně absolbovaly sedm stanovišť a plnily ve stylu hry jednotlivé úkoly.Tak např.stříkání vodou na cíl, skoky v pytlích,jízda na koštěti,chŧze mílovými botami u čarodějnice, střelba míčem, střelba ze vzduchovky na terč, hod míčkem do tlamy medvěda a lovení ryb.Za splněné úkoly obdrţely razítka do diplomu, sladkou odměnu a nakonec se opékaly vuřty. Přestoţe bylo nepříznivé deštivé počasí, zúčastnilo se akce asi 60 dětí, které byly velmi spokojeny. Podíl na tomto úspěšném dni měli i Hasiči, TJ Černá, SPOZ, Myslivci a Základní škola.

28

Pohyb obyvatelstva. Narozené

d ě t i.

V roce 2005 se narodily tyto děti: Suchánková David Hezoučký Friedlová

Liliana Matyáš Jan Vendulka

-

14.ledna 12.července 11.září 21.září

Kozáková Strnadová Brenner Štěpková Kachlík

Kristýna Simona Kristián Tina Ondřej

-

20.října 24.října 26.října 5.listopadu 9.prosince

- Suchánek Jakub a Michala - Davidová Jitka - Hezoučký Roman a Jana - Friedl Zdeněk a Pekárková Monika - Kozáková Hana - Strnad Pavel a Alena - Brenner Pavel a Pavla - Štěpka Petr - Kachlíková Tereza

-

č.74 č.93 č.23

-

č.143 č.40 č.21 č.85 č.95 č.27

29

Zemřelí

o b č a n é.

Szalaj Kubiš

František František -

13.února 4.července

-

ve věku 48 let 70 let

-

č. 9 č.19

Drtinová Malý Urban Tŧma

Marta František František František

17.července 23.srpna 15.září 19.září

-

60 let 85 let 50 let 43 let

-

č.76 č. 1 č.17 č.23

-

C e l k e m se tedy narodilo 9 dětí a zemřelo 6 našich občanŧ.K 31.prosinci 2005 eviduje Obec Černá celkem 8 1 4 obyvatel. Zemřelý pan František Malý pracoval do roku 1980, neţ odešel do dŧchodu jako ošetřovatel zejména jalovic na farmě Jestřábí,kde vedle v tzv.―generálském domě― také bydlel.Byl to zkušený a obětavý pracovník a při práci se zvířaty velmi svědomitý.Přestěhoval se pak do Černé na čp.1 a jako dŧchodce byl stále velmi čilý a činný a rovněţ druţný a veselý. Pan František Kubiš byl dlouhá léta vedoucím Tuhových dolŧ v Bliţné a pracoval i poslaneckých a dalších funkcích v obci. Náhlá nemoc ho přepadla na zájezdě v Chorvatsku. Paní Marta Drtinová pracovala ve stavebnictví, převáţně u statkŧ. Podlehla zákeřné nevyléčitelné nemoci.

O s l a v y n a r o z e n i n. Oslavy kulatých narozenin probíhají u našich občanŧ rŧzně.Poněkud velkolepější oslavu uspořádal při příleţitosti svých 60.narozenin pan Antonín Vácha v restauraci Wizard.K tomu účelu pozval několik členŧ dechovky Budvarka v čele s kapelníkem Vojtou Prokešem.Pozval téţ několik svých známých, především z řad myslivcŧ a pro všechny připravil pohoštění.Protoţe se posezení konalo v přistavěné verandě, bylo slyšet známé melodie poměrně daleko a poutalo pozornost řady občanŧ i turistŧ.

Zlatá

svatba.

Dne 9.října oslavili 5 0 let společného ţivota manţelé Stanislav a Antonie H o r e č n í. Blahopřát jim přišel starosta obce p.Jan Voldřich a členky SPOZ Věra Daňová a Jana Voldřichová. Stanislav Horečný aţ do odchodu do dŧchodu pracoval neustále na farmě Bliţná, kde téţ oba bydlí.Byl oštřovatelem dojnic v kravíně a dosahoval vţdy vynikajících výsledkŧ.Jeho manţelka byla v invalidním dŧchodu.Společně mají tři děti, Hanu, Stanislava a Alenu.

30

Rodina manţelŧ Horečných z Bliţné / zcela zleva Jana Voldřichová a Věra Daňová /.

31

Podnikání a obchod.

Výstavba domu – Suchánkovi. Projektový ateliér AD s.r.o – ing.arch.Jaroslav Daněk zajišťuje architektonické zpracování přestavby bývalého kravína v Černé na bytový dŧm pro vlastníka nemovitosti – rodinu Suchánkových. Jak by měla budoucí stavba vypadat ukazují následující obrázky:

32

Firma KASO mění program. Firma ing.Štefana Smolena podniká v obci jiţ od roku 1992.Podstatnou část výrobního programu tvořila výroba kuchyňského nábytku a vestavěných skříní do kuchyní a koupelen.To však jiţ od letošního roku neplatí.V celém areálu firmy se nyní vše soustředí především na výrobu velkoobjemových palet, které produkuje na zahraniční trh.

Pavel Brenner – pila Koroseky. Takový je název firmy Pavla Brennera s dodatkem – se sídlem v Černé v Pošumaví.Firma ,kterou zaloţil jeho tchán p.Milan Novotný – Pila Černá je umístěna v areálu bývalých státních statkŧ. V současné době produkuje asi 200 druhŧ dřevěných palet a beden o rozměrech od 40 x 40 do 200 x 400 cm pro potravinářský, automobilový a stavební prŧmysl. Denní produktivita je 40 m3 hotových palet.Materiál je zpracováván od pořezu katrem aţ po finální výrobek.

Firma Pavla Brennera.

Obnovitelné zdroje energie. Sdruţení pro záchranu prostředí CALLA shromaţďuje údaje o zařízeních v České republice, která vyuţívají obnovitelné zdroje energie.Jedná se o malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, bioplynové zdroje, vytápění biomasou a tepelná čerpadla. Systém vytápění biomasou a tepelnými čerpadly je vyuţíván i v naší obci. Vytápění biomasou vyuţívá podnikatel ing.Štefan Smolen, který provozuje pilu v bývalém areálu Státních statkŧ a o kterém jsem psal jiţ v předešlých létech. Teplovodní kotel FIEDLER, který je v areálu pily, je vytápěn pilinami, má tepelný výkon 300 kW a v provozu je od roku 1999. Tepelná čerpadla slouţí k vytápění a ohřevu teplé vody.Na území naší obce vyuţívá tepelné čerpadlo od roku 2003 Hotel Jestřábí, kde zásobuje teplem hlavní budovu, pavilon I. a II. a recepci.Tepelná energie je distribuována předizolovaným bezkanálovým rozvodem.Systém je tvořen dvěma tepelnými čerpadly o výkonu kaţdého 47,5 kW systémem vzduch – voda.Provoz je celoroční, instalaci provedla společnost ATAX CZ, která osazuje čerpadla pro střední a větší objekty. V roce 2004 vybavil tepelným čerpadlem systémem země – vzduch bytový dŧm č.p.19 v Černé v Pošumaví Obecní úřad / viz zápis kroniky z r.2004 /. V roce 2005 umístil tepelné čerpadlo na stejném principu Obecní úřad do bytovky čp.27, do provozu však bude uvedeno na jaře r.2006.

33

Rekreace a turistický ruch. Autokemp „Na terasách―. / z internetových stránek Jihočeského autoklubu /.

Autokemp Jihočeského autoklubu - Autokemp Na terasách v Černé v Pošumaví, na břehu Lipenského jezera, poskytuje turistŧm ubytování i další související sluţby a v restauračních zařízeních v kempu také moţnost stravování, obvykle v období od Velikonočních svátkŧ v dubnu do konce září. Koupání v jezeře je moţné v těsné blízkosti kempu z uzavřené pláţe vybavené toboganem nebo ve vzdálenosti cca 300 m z pláţe volně přístupné. V blízkosti kempu je pŧjčovna loděk i dalšího vybavení pro vodní sporty, v místě je moţné zakoupit povolení pro rybaření. V okolí jsou dobré moţnosti pěší turistiky a cykloturistiky. Veřejnou dopravou nebo vlastním dopravním prostředkem, i pro cyklisty jsou dobře dostupné kulturní památky i rŧzné přírodní krásy Šumavy. Pro vyuţívání volného času přímo v prostorách kempu, je moţné v recepci zapŧjčit rŧzné sportovní vybavení, volně dostupná jsou téţ základní dětská rekreační zařízení. Se souhlasem správce je moţné na vyhraţeném místě zaloţit táborový oheň. Ubytování je moţné buď v chatách, nebo ve vlastních ubytovacích zařízeních - karavanech, ubytovacích autech, stanech. V hlavní letní sezóně (červenec, srpen) bývají chaty obvykle plně obsazeny, je proto potřeba si toto ubytování předem objednat, pro vlastní ubytovací zařízení včetně moţností jejich připojení k elektřině je v kempu vhodných ploch dostatek. Stravování Přímo v kempu je jednak restaurace esspresso, jednak kiosek pro rychlé občerstvení. Tato stravovací zařízení provozuje nájemce po celou dobu otevření kempu. Vlastní příprava jídel je moţná téţ na vařičích pod přístřeškem ve vyhraţeném prostoru nebo v některých vybavenějších chatách. Kemp provozovaný Jihočeským autoklubem České Budějovice má k dispozici 50 míst pro stany a 50 míst pro karavany, dále 10 ks dvoulŧţkových chatek,5 ks třílŧţkových chatek, 5 ks čtyřlŧţkových, 10 ks čtyřlŧţkových s WC a jeden apartmán. V chatkách je k dispozici většinou jen světlo, přípojka elektrického proudu, někde i lednice, v chatkách čtyřlŧţkových s WC a v apartmánu je navíc teplá sprcha, přikrývka, vařič a nádobí. Ceny za pobyt: v hlavní sezóně, která trvá od 25.6 do 27.8 cena pro rodinu na 1 noc/ 2 dospělí,2 děti,auto,velký stan / 280,- Kč cena pro pár s karavanem/ 2 dospělí,auto,karavan,elektřina/ 320,- Kč cena pro dva na motocyklech /2 dospělí,2 motocykly/ 140,- Kč Při ubytování v chatkách jsou ceny následující:

34 děti od 3 do 15 let 20,- Kč osoba dospělá 40,- Kč malý stan 50,- Kč velký stan 80,- Kč motocykl 30,- Kč automobil 50,- Kč karavan 90,- Kč autokaravan 140,-Kč přípojka elektr.proudu 70,- Kč zvíře 20,-Kč rekreační poplatek 15,- Kč Stravování je moţné přímo v kempu v restauraci Expresso nebo v kiosku pro rychlé občerstvení.Mimo areál je panelová restaurace a řada pohostinských zařízení v obci Černá v Pošumaví.

V kiosku na protější straně kempu mohou návštěvníci dostat a na terase konzumovat především rychlé občerstvení a nápoje

Skupina čtyřlŧţkových chat situovaných asi 60 m od společných sociálních zařízení. Vybavené lednicí, parkování je moţné u chat.

Skupina nových čtyřlŧţkových chat vybavených lednicí a s vestavěným sociálním zařízením s teplou vodou. Parkování je moţné u chat. Jedna z těchto chat má bezbariérový přístup a úpravy pro ubytování invalidních osob. Jako taková je pro objednávky ubytování rezervována vţdy do 10.května.

35 Od sezóny 2002 je v kempu provozován a je moţné objednat také apartmán - dvě dvoulŧţkové loţnice s moţností přístýlek, obývací pokoj s TV a kuchyňským koutem, lednice, sociální zařízení (WC, sprcha a umyvadlo s teplou vodou), velká zastřešená terasa. Parkování automobilu je moţné u objektu a je v ceně.

Prostory pro karavany a stany. Pro karavany jsou přípojky rovněţ na terasách v horní části kempu.

Penzion Wanessa. Tento apartmánový dŧm, ještě nedávno majetek Obce Černá v Pošumaví, se nachází v lese u silnice z Jestřábí směrem na Radslav.Byl prodán společnosti Lipno – Park s.r.o za 4 450 tis.Kč a kontaktní osobou je paní Miluše Steiner. Nabízí ubytování ve čtyřech apartmánech, kaţdý s vlastním sociálním zařízením /WC a sprcha/, dále společnou kuchyni, dvě společenské místnosti, úloţné prostory, terasu, místo pro grilování, parkoviště vedle penzionu, pronájem lodí, moţnost ubytování i se psem za 50,- Kč na den. Pro rybáře jsou zde mrazící boxy, prodávají se povolenky, je zde místo na nabíjení baterií a vlastní molo s loděmi.Ve volném čase je k dispozici hřiště pro volejbal nebo malou kopanou a ohniště. Ceny jsou následující: 1/ Pronájem celého domu 3000 Kč / 7 nocí a více mimo sezónu 4500 Kč/ 7 nocí a více v sezóně 2/ Pětilŧţkový apartmán 1250 Kč / 7 nocí a více mimo sezónu 1750,-Kč/ 7 nocí a více v sezóně 3/ 2x třílŧţkové apartmány 600,-Kč/ 7 nocí a více mimo sezónu 900,-Kč/ 7 nocí a více v sezóně

Rekreacentrum Bliţná. V Bliţné na čp.517/ bývalý Chemoprojekt čp.6 / se nachází rekreační centrum s kapacitou 60 míst ve dvou aţ šestilŧţkových pokojích, sociální zařízení je na pokojích, stravování je od snídaně aţ po plnou penzi a ceny za ubytování v sezóně činí 200 Kč na osobu a noc.

36 Je zde celoroční provoz, pořádají se zde školy v přírodě,sportovní soustředění, výlety, letní dětské tábory a pobyty pro jednotlivce i kolektivy, silvestrovský týden a podobně. Rekreacentrum je budova se dvěma patry, v přízemí je jídelna, klubovna s TV, bar s krbem a terasa.Ke sportovnímu vyţití slouţí velká zahrada s venkovním vyhřívaným bazénem, hřiště, ruské kuţelky.K dispozici je rovněţ ohniště, prostory pro uloţení kol a lyţí a parkování u objektu.

Dva pohledy na Rekreacentrum Bliţná.

Hotel Jestřábí*** (Černá v Pošumaví) – nově rekonstruovaný hotel na břehu Lipenské přehrady. Zrekonstruované pokoje se sprchou a WC. Polopenze formou švédských stolŧ. Bar, dětský koutek, herna, sauna (sauna za poplatek). Moţnost bruslení na osvětlené ploše jezera, moţnosti vyţití pro běţkaře. Ideální spojení kvalitního rakouského lyţařského střediska a dobrého hotelu s domácími cenami. V CENĚ : 6 x ubytování s polopenzí od neděle do soboty Dospělí : 2 990 Kč děti do 10 let : ZDARMA ! děti 10 – 16 let : 600 Kč V CENĚ : 6 x ubytování s polopenzí od neděle do soboty plus 5 denní skipas na Hochficht (pátek). – pondělí Dospělí : 4 990 Kč děti do 10 let : 500 Kč ! děti 10 – 16 let : 2 600 Kč V CENĚ : 6 x ubytování s polopenzí od neděle o soboty plus5 denní skipas na Hochficht (pondělí – pátek) a denní doprava na sjezdovky Dospělí : 5 900 Kč děti do 10 let : 1 000 Kč ! děti 10 – 16 let : 2 990 Kč

Hřiště na paintball. V prostoru Starého lomu bylo otevřeno nové paintballové hřiště.Zatím bylo pouze v Kaplici, pro turisty v naší oblasti je to další moţnost vhodného vyuţití volného času. Provozovatelem je firma Adventurous Paintball, která poskytuje kompletní vybavení za 600,- Kč na osobu

37 na dobu 2 hodin a na další 2 hodiny 500,-Kč.Kompletní vybavení tvoří: maskovací kombinéza maska chránící celý obličej a oči zbraň plný zásobník s 200 kuličkami Paintball je sport, při kterém hráči dvou druţstev bojují proti sobě plynovými pistolemi.Náboje jsou naplněné přírodním tukem a přírodním potravinářským barvivem.Jde vlastně o střílení barevnými kuličkami.Barva jde z těla i oblečení snadno smýt a je zdravotně nezávadná.

Penzion Slunce. Rodinný penzion v Černé v Pošumaví č.p.530 / dříve dŧm čp.8 / jehoţ kontaktní osobou je Radka Kaštánková,J.Jeţka, České Budějovice, nabízí: ubytování v 7 pokojích / celkem 19 lŧţek a 6 přistýlek/ pokoje jsou 2 aţ 4 lŧţkové kaţdý pokoj má kompletní sociální zařízení a televizi je zde restaurace s krbem a TV úschovna kol a lyţí stolní tenis vlastní oplocené parkoviště zahrada s ohništěm ubytování se snídaní nebo polopenzí Ceny jsou následující: květen aţ říjen 300 Kč/1osoba/noc se snídaní 370,-Kč/ osoba/noc s polopenzí Červenec a srpen3 280 Kč/osoba/týden s polopenzí 2 590 Kč/osoba/týden se snídaní zdarma – dítě do 4 let

Letní dětský vodácký tábor. Na základně Chemoprojektu Praha je i nadále provozován letní dětský tábor, který nese označení: „Dětský tábor SK Velká Ohrada, Černá v Pošumaví―. Tábor je situován v lese u jezera v blízkosti Dolní Vltavice na území polesí Plánička.Je určen pro děti 10 – 16 let, stravování je minimálně 4x denně vlastními silami, strava se připravuje na ohni. Děti jsou ubytovány ve stanech s kovovou konstrukcí a dřevěnou podláţkou, na postelích jsou molitanové matrace a kaţdý účastník má vlastní spací pytel. Jedná se hlavně o praţské děti a cena poukazu je 3 000 Kč za 14 pobytových dnŧ.

Hotel „Relax―.

V Dolní Vltavici č.265, majitel Gastro Group CZ, České Budějovice. Nabízí dvou aţ pětilŧţkové pokoje s vlastním sociálním zařízením.Televize je ve společenské místnosti, dále je k dispozici restaurace, bar, ohniště, kulečník, tenisové kurty, zahradní restaurace, parkování v areálu, pŧjčovna pramic, horských kol a sportovních potřeb, kulečník a kuţelky. Ceník: podle sezóny se jedná o 350 – 450 Kč za dospělou osobu se snídaní 250 – 350 Kč za dítě do 12 let se snídaní.

38

Restaurace – herna „U Peškŧ―. Jedná se o bývalou restauraci „U Madeje―, který ukončil provoz a pronajal jej Michalovi Peškovi z Černé v Pošumaví.Michal Pešek je synem Jiřího Peška, dříve podnikatele a Malvíny Peškové, která je majitelkou obchodu se smíšeným zboţím v ulici , ve které se nachází Mateřská škola a Zdravotní středisko.Restaurace byla slavnostně znovu otevřena 16.září 2005.Dříve se v této provozovně nalézaly hrací přístroje, nyní je zde pouze kulečník a stolní fotbal.

Restaurace , herna „U Peškŧ― – dříve U Madeje.

39

OBČANSKÉ SDRUŢENÍ SPIRÁLA VE SPOLUPRÁCI S SVP ČESKÝ KRUMLOV , ŠPIČÁK 114 POŘÁDAJÍ

VÍKENDOVÝ POBYT V ČERNÉ V POŠUMAVÍ 13.5. – 15.5.2005 CENA POBYTU : 500,- Kč PROGRAM: SEBEPOZNÁVACÍ HRY V PŘÍRODĚ VÝLETY PO OKOLÍ CYKLOTURISTIKA SPORT - KOPANÁ , NOHEJBAL SRAZ V PÁTEK 13.5. V 15:30 HOD. NA VLAKOVÉM NÁDRAŢÍ V Č.K. NEBO 15: 15 HOD. VE SPIRÁLE. NÁVRAT V NEDĚLI NA VLAKOVÉ NÁDRAŢÍ PO 15.00 HOD.

V PŘÍPADĚ ZÁJMU VYPLŇTE PŘIHLÁŠKU A ZAPLAŤTE VE STŘEDISKU VÝCHOVNÉ PÉČE DO 1.KVĚTNA 2005 . INFORMACE O POBYTU NA TEL: 380 712 426 (BOTKOVÁ), 608 221 330 (DUB) CO S SEBOU? PŘÍRUČNÍ BATŦŢEK,SPORTOVNÍ TAŠKA,SVAČINA+LÁHEV NA PITÍ,PŘEZŦVKY,TURISTICKÁ OBUV,TENISKY, ODPOVÍDAJÍCÍ OBLEČENÍ NA TŘI DNY, OSOBNÍ HYGIENA,KOPIE PRŦKAZKY ZDRAV. POJIŠŤOVNY, MALÉ KAPESNÉ.

40

Restaurace „U přívozu―. Tuto restauraci zřídil Miloslav Šoka, Dolní Vltavice 57.Nabízí zde levné ubytování v soukromí v ceně 150 Kč za osobu: - Chatka, obytné buňky, obytné přívěsy nebo dřevěná přístavba k rodinnému domu pro 3 - 5 osob, nachází se cca 30-40 m od břehu Lipna. Stravování je moţné přímo v NOVÉ RESTAURACI „U přívozu―, domácí kuchyně, moţnost polopenze i plné penze, speciality na grilu, točené pivo Plzeň 12o, Gambrinus 10o,Budvar 10o, Eggenberg 10o, vinný sklípek. Sociální zařízení k ubytování (sprcha, WC) společné. Nově zrekonstruované, zvlášť dámy a páni včetně sprchových koutŧ. V Dolní Vltavici jsou ještě další čtyři restaurace a penziony. Největší disko na Lipně je 5 km od D. Vltavice v Černé v Pošumaví. Taxi funkční (kolem 100,- aţ 150,- Kč jedna jízda). Moţné je parkování obytných vozidel v cenách od 50,- Kč za noc.Moţnost celoročního pronájmu chatky (pro pět osob) nebo obytné buňky (pro pět osob) na Lipně (Ceny od 20.000,- Kč do 25.000,- Kč/1 rok). Ve své inzerci na internetových stránkách p.Šoka dále uvádí: Krásná dovolená v přírodě přímo na břehu Lipenského jezera, písečné pláţe, moţnost sportovního vyţití, pŧjčovna horských kol, loděk, elektro. motŧrku, bedbinton, líný tenis, výborné místo pro kolečkové brusle, skvělá houbařská oblast, zvláště v bývalém hraničním pásmu na pravém břehu Lipna, kde je cca 8 km od Dolní Vltavice hraniční přechod do Rakouska St. Oswald. Dolní Vltavice je vyhlášená rybářská lokalita velikostmi úlovkŧ, převáţně štika, candát, kapr, tolstolobik aj. Předem zakrmená místa. Sluţby spojené s rybářským sportem. Zamraţení úlovkŧ, loďky (mohou být vybaveny kotvami, drţáky na pruty, el. motŧrkem apod.). Ideální podmínky jsou zde zvláště pro jachtaře a surfaře, neboť Lipno je zde v nejuţším místě široké 1,5 km, na délku má v dané oblasti 13 km (dohlednost), jinak 42 km vodní plochy, tím je zde dostatek prostoru pro správné rozfoukání jiţ tak stálého západního větru. Silnice ve Vltavici vede aţ do vody, tím je zde moţnost spouštění lodí na vodu s podvozkem bez potřeby jeřábu. Vodní záchranná sluţba Českého červeného kříţe je v místě. Oblast je v zimních měsících vyuţívána pro běţkařskou techniku lyţování, lední jachting aj. sporty. Vodní plocha Lipna zamrzne silným ledem, na kterém jsou ve sněhu stabilně udrţovány běţecké stopy. Jedná se tedy o nenáročný terén. Pro náročnější je trasa na Alpskou vyhlídku a Kramolín, kde je lyţařské středisko s pěti sjezdovkami a vleky. Dále středisko v Rakousku Sternstein a v SRN Hochficht. V zimních měsících je v chatkách topení. Došlo k vybudování skvělé cyklostezky okolo Lipna, super akvacentrum v Marině na Lipně a plno dalšího. Pro rybáře moţnost v jarních a podzimních měsících vyuţití přívozu k rybaření v super podmínkách (doprava, občerstvení, zahřátí v karavanu na lodi apod.) přímo v rybářských lokalitách. Přívozem v Dolní Vltavici za krásami přírody Dolní Vltavice se nachází přibliţně v polovině údolní nádrţe Lipno, coţ je výhodné zejména pro vhodné naplánovaní správné cyklistické nebo pěší trasy s ohledem na fyzické nebo časové moţnosti turistŧ. Přívoz z Dolní Vltavice na Kyselov a zpět slouţí k rekreačním účelŧm, na Kyselově nebydlí civilní obyvatelstvo, nebliţší hraniční přechod pro pěší a cyklisty je Jeţová nebo Sankt Oswald (cca 7,3 km od přístavu), nejbliţší hraniční přechod pro motorová vozidla je Guglwald (cca 15 km). Převozní trasa měří cca 1,5 km a jízda trvá od 10 do 20 minut (podle síly větru), jedná se tedy o cestu spojenou zároveň s „vyhlídkovou plavbou―. Výhledy: na Tajvan, největší ostrov na Lipně, na nejširší místo Lipna mezi Račínem a tzv. „Malým Lipnem―, na opačné straně Lukavická zátoka, Kovářov, Hruštice a úţlabina směrem na Frymburk, dále tzv. Rakouská zátoka, kde Lipno vede aţ za hranice ČR. Převoz jezdí: - v červnu a září denně od 10.00 hodin do 15.00 hodin - v červenci a srpnu denně od 9.00 hodin do 18.00 hodin Zřizuje se nová sluţba, „Večerní plavba kolem Dolní Vltavice― (ve 20.00 hodin denně v případě zájmu). Na vyţádání je moţné dohodnout jakoukoliv trasu po Lipně. Pravý břeh Lipna, tedy místo, kam se 40 let nikdo bez povolení nedostal, je pro milovníky přírody nezapomenutelným záţitkem, neboť skýtá civilizací neporušenou panenskou přírodu, lesy, potoky (z kterých

41 se dá pít), překrásnou zříceninu Vítkŧv kámen (Sv. Tomáš), mnoho hraničních přechodŧ pro pěší a cyklisty, jeden pro motorová vozidla (Guglwald). Všude tam vedou ţivičné (asfaltové) komunikace v prŧměrné kvalitě. Nejbliţší spojení s touto lokalitou je pro oblast Černé v Pošumaví, Radslavi, Jestřábí, Hŧrky a okolí právě převozem v Dolní Vltavici. Doporučení: -Pro cykloturistiku a autoturistiku trasa přívozem v Dolní Vltavici na Kyselov, hraničním přechodem Guglwald (auto), Jeţová nebo Sankt Oswald (cyklo) do Rakouska na rozhlednu Moldaublick (jedinečný pohled na šumavskou část toku Vltavy s Lipnem (zpět přes hraniční přechod Zvonková=jen cyklo). -Pro pěší turistiku trasa Vítkŧv Kámen (zřícenina Svatý Tomáš), Schwarzenberský kanál (panenská příroda). - Pro houbaře a rybáře ideální podmínky v bývalém hraničním pásmu HRANIČNÍ PŘECHODY: Guglwald: v provozu 15.3.-31.10. v době od 6 - 22 hod, 1.11. – 14.3. v době 8 - 20 hod. ( pro motorová vozidla) Zvonková: v provozu 15.4. – 2.11. v době od 8 - 20 hodin (cyklo+pěší) Sankt Oswald: v provozu 1.4. – 31.10 v době 8 - 20 hod. (cyklo+pěší) Pravidelně se opakující nezapomenutelné akce „plavení dříví Schwarzen-berským kanálem― jsou pojaty velice stylově (kroje, občerstvení, hudba, plavení dříví jako za doby našich předkŧ apod.). Termíny akcí jsou zveřejněny v tisku Českokrumlovské listy. Přívoz v Dolní Vltavici je nejblíţe místu konání plavení. / vybráno z internetových stránek p.Šoky /.

Penzion „Marcelka―. Rodinný penzion paní Marcely Hrubešové v oblasti proti Jachtklubu Černá v Pošumaví. K dispozici jsou 2 apartmá, vlastní zahrada, terasa se zahradním nábytkem, venkovní krb a gril. Apartmá A je pro 3 – 6 osob v přízemí a Apartmá B pro 4 – 8 osob v podkroví. Ceny: v mimosezoně 300,- Kč na osobu a noc v červenci a srpnu 2 100,- Kč na osobu a týden. V ceně je zahrnut pronájem apartmá, loţní prádlo, ručníky,úklid 3x týdně, úklid WC a sprchy 1x denně a závěrečný úklid.Ubytování se psem je povoleno, moţnost zapŧjčení lodě s elektromotorem.

Penzion „Rozárka―. Nachází se v Dolní Vltavici č.39, vlastník Gastro Group CZ, České Budějovice. Nabízí dvou aţ pětilŧţkové pokoje s vlastním sociálním zařízením a televizí, dětské hřiště, parkoviště v areálu, pŧjčovnu pramic, horských kol a sportovních potřeb, kulečník a kuţelky. Ceník: podle sezóny se jedná o 650 – 800 Kč za dospělou osobu se snídaní 350 – 450 Kč za dítě do 12 let se snídaní

Ubytování „RYBÁŘ―. V Dolní Vltavici č.248, majitel Vladimír Trefný nabízí ubytovací kapacitu 18 – 21 lŧţek v cenách od 155 Kč na osobu a noc mimo sezónu. V sezónním období stojí např.dvoulŧţkový pokoj na týden 2 880 Kč.

42

Penzion Augsten.

V rodinném domku č.136 v Černé v Pošumaví nabízí majitel ing.Vilém Augsten tři pokoje s TV-SAT, s koupelnou, toaletou a kuchyňským koutem.Je zde moţnost grilování na zahradě, úschovu kol a uzavřené parkování.

Chalupa „Eva―.

Klasická šumavská chalupa v Černé v Pošumaví č.525 má zastavěnou plochu 137 m2, byla postavena v roce 1892 a kompletně zrekonstruována v r.2000. U domu je velká zahrada o rozloze 1 500 m2. Uvnitř jsou 2 dvou- a 2 třílŧţkové pokoje v podkroví.V přízemí je kuchyň perfektně vybavená s velkou jídelnou, kde je televize, video, radio a satelit.Dále je v přízemí prostorná koupelna s vyhřívanou podlahou a vířivou vanou. Vytápění je pomocí elektrického kotle s termoregulací, chalupa má i vlastní garáţ, lyţárnu a kolárnu,dětský koutek se skluzavkou a houpačkou, zahradní nábytek pro 8 osob, přenosný gril a sušák na prádlo.U domu je parkoviště.

Ubytování Baník. Jedná se o dŧm Miroslava Baníka v Černé v Pošumaví čp.99, který ve spolupráci s Cestovní agenturou LIMBA pronajímá v letních měsících celý rodinný dŧm. K dispozici jsou 2 dvoulŧţkové a 2 třílŧţkové pokoje se společenskou místností s TV, 2 koupelny se sprchovým koutem, 2x WC, kuchyň se sporákem a chladničkou.K dispozici je dále terasa, zahradní posezení u ohniště a parkování u objektu. V období od 1.května do 30 června a od 1.září do 30 září toto nabízí za částku 1 965 Kč / objekt a noc při minimálním obsazení dvou osob. V období od 1.července do 31srpna totéţ za 2 620 Kč / objekt a noc.

43

Jestřábí dvojdomky. V oblasti Jestřábí ve směru na Bliţnou byly vystavěny nové rekreační chatové dvojdomky.Agentura Chata Tour, s.r.o je nyní nabízí k pronájmu.Objekty jsou kompletně nově zařízeny.V kaţdé dvouchatce se nachází apartma s plochou dole i nahoře po 25 m2.Hned na chodbě u vchodu je umístěna lednice a mrazák a v koupelně sprcha, umyvadlo a WC. Ve společenské místnosti je k dispozici kuchyňská linka, elektrický dvouvařič, mikrovlnná trouba, jídelní stŧl s pěti místy, příborník, barevná televize se satelitem a 2 x jedno lŧţko. V podkroví se pak nachází loţnice, kde je jedno dvojlŧţko, noční stolek, lampička a šatní skříň. K dispozici je rovněţ zahrada 100 m2, zahradní grill, venkovní ohniště a moţnost parkování. Chatky se pronajímají od 1.května do 30.října a cena je v sezoně 10 400 Kč a mimo sezonu 7 600 Kč za celý objekt a týden.

Dvojdomky postavené na Jestřábí.

44

Spolková činnost. Maškarní karnevaly. Tělovýchovná jednota Černá v Pošumaví uspořádala dne 12.března v Hotelu Racek pro všechny děti maškarní karneval.Akce začala od 14.00 hodin a trvala přibliţně do 17.00 hodin.Vstupné bylo jen pro dospělé a činilo 10,- Kč. Připravena byla reprodukovaná hudba. Večer pak od 20 hodin probíhal maškarní bál pro dospělé se vstupným 50 Kč a k tanci a poslechu hrála hudba Franty Vojíka.

Berušky skládaly slib. O letních prázdninách se děvčata z oddílu Berušky zúčastnila skautského tábora v Ličově u Benešova nad Černou.Závěrem soustředění na táboře sloţily u slavnostního ohně Kateřina Koudelková (Kaťuša) Zdeňka Černá ( Kulíšek ) a Petra Bigasová ( Mimi ) svŧj skautský slib.

Skautský oddíl Berušek z Černé v Pošumaví.

45

Úprava běţeckých stop. Jak napsala MF Dnes dne 8.2.2005, mají lidé v okolí Lipenské přehrady k dispozici desítky kilometrŧ upravených běţeckých stop od Lipna aţ po Stoţec. Naší obci zapŧjčil Lipnoservis za symbolickou 1,- Kč rolbu.S ní se upravují trasy v prostoru od Černé směrem na Frymburk.Sněhu je dostatek, pro běţkaře jsou projeté, ovšem lidé mimo tyto oficiální běţkařské stopy běhají na lyţích přímo po přehradě.Jak uvedl starosta obce Jan Voldřich vznikají tyto okruhy zcela náhodně, tak jak někteří odváţlivci vyběhnou na led. Cyklostezky, které jsou určeny speciálně pro pěší, by mohly být vyuţívány pro běţkaře, ovšem, jak řekli zástupci Lipnoservisu, je nutno myslet i na seniory, kteří pak nemohou na pěší stezky v lesních úsecích, neboť jsou určeny pro běţkaře. Řada lidí ovšem chodí nebo běhá na lyţích po zamrzlém Lipnu, coţ v období silného ledu sice není nebezpečné, ale při náhlých oblevách, by mohlo dojít k problémŧm.

Z fotbalového trávníku. 1/ Konec sezóny 2004 / 2005 Okresní přebor ţákŧ v kopané dospěl do svého cíle.Ţáci z Černé v Pošumaví obsadili 3.místo ve skupině B se ziskem 22 bodŧ a skorem 83:32.Ţáci 7x vyhráli, 1x remizovali a 4x odešli poraţeni. Počet nastřílených branek je největší ze všech sedmi muţstev a nejlepším střelcem s 22 nastřílenými góly byl Martin Sivák. Vítězem se stali ţáci z Horní Plané, kteří ovšem budou o celkové prvenství bojovat s vítězem skupiny A – muţstvem Velešína. 2/ Startuje nový ročník 2005 /2006 Okresní přebor ţákŧ začal zápasy podzimní části ve dnech 27 a 28.srpna.V tomto ročníku došlo k podstatné změně, neboť se dvě dosavadní skupiny A a B sloučily v jednu, kterou nyní tvoří 14 muţstev.Ţákovský turnaj se bude hrát dvoukolovým systémem kaţdý s kaţdým a muţstvo Černé začínalo s Chvalšinami na svém hřišti.V předchozím ročníku se Černá utkala rovněţ s Chvalšinami a zvítězila 13:1.V tomto prvním kole nastřílela Chvalšinám dokonce 18 branek ( 18:0 ). Po 13.kolech dospěl okresní ţákovský turnaj do svého cíle.Ţáci z Černé skončili po podzimní části na 11.místě ze 14 muţstev s poměrně málo příznivou bilancí neţ se očekávalo.Celkově 4x vyhráli, 1x remizovali a 8x prohráli.Získali 13 bodŧ a pasivní skore 42:52. V současné době se však přebudovává kádr muţstva, pět fotbalistŧ je nových, kteří nikdy závodně fotbal nehráli.Nejlepším střelcem je zatím Jan Koritár, který vstřelil 14 branek, přestoţe kvŧli zranění odehrál pouze 5 zápasŧ.Dalšími dobrými střelci jsou Martin Koza / 12 branek / a Karel Zeman / 6 /. Fotbalový klub má i své přispěvovatele na činnost, především na cestovné na hřiště soupeřŧ.Jsou to FOP Černý, Elektromontáţe Daňo, Herna a Bar U Peškŧ a Milan Novotný. 3/ Situace v kádru dospělých fotbalistŧ. Po podzimní části mistrovské soutěţe 3.třídy jsou naši dospělí fotbalisté na posledním 12.místě,kdyţ všech 11 zápasŧ prohráli a jejich skóre činí 12 : 49 a samozřejmě 0 bodŧ.

Krouţek mladých hasičŧ. Mladí hasiči ve své činnosti poněkud polevili, ale zásluhou především Petra Rulíška, Ivety Kasíkové, Míry Kasala a dalších dobrovolných aktivních hasičŧ se dali znovu dohromady.Začali se pravidelně scházet a učit se hasičskému řemeslu.Všechno co se v krouţku naučí musí pak umět prodat na hasičských soutěţích a závodech, kterých se chtějí zúčastnit a věří, ţe uspějí. Jiţ 23.dubna se zúčastnili soutěţe v Brloze, kde se umístili na 5.místě z 11druţstev.7.května pak probíhala další soutěţ v Kaplici, tam uţ jim to poněkud nešlo, protoţe „mašina― pomalu sála vodu a drahocenné

46 vteřiny tak ubíhaly, ţe nakonec skončili z jedenácti muţstev na 10.místě. Mladí hasiči se rovněţ zúčastnili stavění obecní májky a jejího zdobení.Během svých schŧzek si nyní opakují zdravovědu, topografii, uzle a cvičí útoky.Rovněţ besedovali s p.Radkem Bouškou o dýchací technice pouţívané v hornickém prŧmyslu.

Školství a kultura. Základní škola – školní rok 2004 / 2005. ORGANIZACE ŠKOLY Spojené ročníky : 1.p.r. +2.p.r.+3.p.r.–15 ţákŧ 4.p.r. + 5.p.r – 19 ţákŧ Celkem 34 ţákŧ. Vyučující v jednotlivých ročnících : 4.p.r. + 5.p.r.– Mgr. Věra Daňová - 25 let praxe 1.p.r. + 2.p.r. +3.p.r.– Mgr. Bohumíra Smolenová – 37 let praxe Šárka Pajpachová – vychovatelka školní druţiny Mgr. Michaela Rokosová – v současné době je na RD, v ZŠ učila 3 hod. německého jazyku. p.Irena Koritarová– školnice Mateřská škola. p. Dana Rŧţičková Bc.–zástupce ředitelky pro MŠ – 25 let praxe p.Hana Kliková - učitelka – 19 let praxe p.Boţena Musilová -školnice +nekvalif. ped. pracovnice – 8 let praxe Školní jídelna. p. Libuše Olšáková - vedoucí kuchařka a vedoucí ŠJ p. Marie Hovorková - kuchařka Během školního roku 2004/2005 nenastaly v organizaci školy ţádné personální změny. Vychovatelka ŠD dobírala hodiny tělesná výchova, pracovní vyučování a výtvarnou výchovu na ZŠ – 9 hodin + úvazek v ŠD 22 hodin. Do školní druţiny bylo zapsáno 25 dětí. Provoz školní druţiny je od 7.00 hod. do 7.45 hod. v budově školy. Odpoledne je provoz ŠD v budově MŠ do 15.30hod. Provoz MŠ je od 6.30 hod. do 16.30 hod. Zájmové krouţky. Německý jazyk – p.uč. Daňová – 1 hodina týdně Dyslektický krouţek – p.uč. Daňová Dramatický krouţek – p.uč. Smolenová – 1 hodina týdně Počítačový krouţek – p. Pajpachová – 2 hodiny týdně Výtvarný krouţek – p. Mouchová–2 hodiny týdně Nadaní ţáci navštěvují ZUŠ – p.uč. Rolčíková + p.uč. Rolčík ( flétna, klavír, kytara ) - Hudební škola své vyučovací hodiny provozuje v ZŠ. Tělovýchovná jednota v Černé v Pošumaví vychovává oddíl fotbalistŧ . Někteří ţáci jezdí také na hokej - TJ Č. Krumlov. V obci pracuje krouţek hasičský, rybářský a skauti.

47 Logopedii zajišťuje v místě ZŠ PeadDr.J.Bártová z logopedické ambulance v Českém Krumlově. S pedagogicko-psychologickou poradnou v Č.Krumlově spolupracujeme. Ve 4.p.r. + 5.p.r vyučujeme německý jazyk. Při výuce německého jazyka pouţíváme stejné učebnice jako u spádové školy v Horní Plané . Tímto umoţňujeme ţákŧm plynulé navázání výuky na 2.stupni. Činnost mimo výuku. Návštěva divadelních představení ve spolupráci s MŠ. Účast na tělovýchovných olympiádách a účast na plavecké soutěţi na Lipně. Dopravní soutěţ. Dětský karneval v MŠ i ZŠ Dětský den v MŠ i ZŠ Sběr starého papíru. Sběr léčivých bylin a pomerančové kŧry. Akce školní mléko. Plavecký výcvik Volary. 4 polodenní výlety do přírody. Výlet do Planetária České Budějovice a na Černou věţ. Výlet MŠ do Pohádkového domu Focení ţákŧ před koncem školního roku a na vánoční kalendář. Soutěţ ţákŧ 2. a 3. roč. Ajax Vystoupení ţákŧ –dŧchodci - Vánoční besídka, Den matek, Vítání občánkŧ. Pořádání ve škole Mikulášské besídky Vánoční posezení u stromečku v MŠ i ŠD Ve školní druţině—rej čarodějnic Konec škol. roku—tradiční pohár – pláţ Oáza-ZŠ - hotel Bohemia- MŠ ZŠ obsadila 2. místo v soutěţi ve sběru papíru a kaţdý ţák byl odměněn věcným darem. Dále ţáci vyhráli výtvarnou soutěţ Orion a dostali jeţdíky a čokolády. PRŦMĚRNÉ ZNÁMKY NA KONCI ŠKOLNÍHO ROKU V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH. Ţádnému ţákovi nebyla navrţena sníţená známka z chování a nikdo také neopakuje ročník. Prŧměrné známky : Matematika Český jazyk Prvouka Něm.jazyk Vlastivěda Přírodověda 1.p.r. 1,00 1,00 1,00 2.p.r. 1,00 1,20 1,20 3.p.r. 1,33 2,00 1,33 4.p.r. 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 5.p.r. 1,43 1,43 1,43 1,14 1,29 6 ţákŧ prospělo a 28 ţákŧ prospělo s vyznamenáním. /Z Výroční zprávy Základní školy – zpracovala Mgr.Věra Daňová /.

48

Mateřská škola 2004 / 2005. Charakteristika školy. Mateřská škola je součást Základní školy v Černé v Pošumaví. V uplynulém školním roce bylo zapsáno celkem 30 dětí. Z tohoto počtu bylo 8 dětí 2letých, z toho 5 dětí s nepravidelnou docházkou a 8 dětí nastoupilo do I.roč. ZŠ. Z celkové kapacity byla v provozu 1 třída. Budova MŠ je plně vyhovující, vybavení tříd je na velmi dobré úrovni a je postupně, dle finančních prostředkŧ, obměňováno a doplňováno. Ve třídě a v loţnici byly vyměněny koberce, v herně byly instalovány nové skříňky a kontejnery na hračky a pomŧcky. Školní zahrada je prostorná a je prŧběţně udrţována. Bylo obnoveno dětské nářadí a hračky na pískovišti.Byla provedena výsadba okrasných keřŧ a dřevin a natřeny některé části dětského nářadí. Vzdělávací koncepce. Ve vzdělávací práci jsme vycházeli ze Školního vzdělávacího programu, který byl zpracován dle Rámcového programu a je zaměřen na celkový rozvoj osobnosti dítěte. V MŠ byla téţ zajišťována logopedická péče, a to paní PaeDr. J.Bártovou. Pracovnice školy: p.Dana Rŧţičková Bc. zástupce řed. stř.odborné 25 let praxe pro MŠ. a bakalářské p.Hana Kliková p.Boţena Musilová

učitelka

stř.odborné

19 let praxe

nekvalifik.ped.prac. vyučena 8 let praxe školnice Vzdělávání pedagogických pracovnic. V oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovnic byla vyuţívána nabídka akcí pořádaných Pedagogickým centrem v Českých Budějovicích. Učitelky se zúčastnily mnoha velmi zajímavých vzdělávacích akcí, avšak pouze do doby, neţ bylo Pedagogické centrum v ČB zrušeno, tj. do 30.11.2004. Dále jsme vyuţívali nabídek Střediska sluţby školám v Č.Budějovicích nebo Pedagogického centra v Praze. Zařazování dětí do MŠ. Do mateřské školy jsou přijímány děti od 3let, a to na základě ţádosti rodičŧ a jejich závazné přihlášky. 2 leté děti jsou zařazovány pouze na 5 dnŧ v měsíci, pravidelně dochází do MŠ tyto děti jen tehdy, jsou-li oba rodiče zaměstnaní, či soukromě podnikají. Mimořádné akce. Pravidelně kaţdý měsíc bylo v MŠ divadelní představení, či jiný kulturní pořad. 2x vystoupily naše děti s kulturním programem na akci „vítání občánkŧ― . Vystupovaly také na těchto akcích: „ beseda s dŧchodci „ a „Den matek―. Pořádali jsme téţ akce pro rodiče: vánoční posezení u stromečku a táborák s opékáním špekáčkŧ. Dětský karneval v MŠ Prohlídka „ Kinematovlaku― v Horní Plané, děti shlédly i několik pohádek. Oslava Dne dětí – pohádková cesta za pokladem. Navštívili jsme Pohádkový dŧm v Českém Krumlově a prohlédli jsme si okolí Krumlovského zámku. Oslava konce šk.roku – rozloučení s předškoláky – návštěva hotelu Bohemia s občerstvením. Stav majetku k 31.12.2003. Mateřská škola obhospodařuje majetek v celkové hodnotě 457.053,84 Kč. / Z Výroční zprávy Mateřské školy – zpracovala Bac.Dana Rŧţičková./

49

Školská rada. Nový školský zákon ukládá zřizovateli Základní školy stanovit počet členŧ Školské rady / ŠR / a schválit volební řád ŠR .Proto se tímto tématem zabývali zastupitelé na svém zasedání dne 29.6.2005. Návrh ředitelky školy p. Mgr.Věry Daňové, aby ŠR byla tříčlenná zastupitelé schválili, stejně jako odsouhlasili návrh volebního řádu ŠR. Členy Školské rady jsou: Jan Voldřich - zástupce zřizovatele Mgr.Michaela Rokosová - zástupce pedagogŧ Adéla Hammerlindlová - zástupce rodičŧ

Vynikající výsledky školákŧ. V celorepublikových testech KALIBRO, které mají za cíl porovnat stupeň dosaţených znalostí ţákŧ v jednotlivých předmětech, dosáhli nadprŧměrných výsledkŧ ţáci páté třídy naší Základní školy. Porovnání výsledkŧ: Vyučovací předmět Český jazyk Matematika Humanitní základ Přírodovědný základ

Základní škola Černá 73,8 % 71,2 % 71,9 % 78,3 %

Celorepublikový prŧměr 72,4 % 53,2 % 68,7 % 66,4 %

Zejména v matematice a v předmětech přírodovědných je vidět zřetelný rozdíl.

Lipenský plaváček. Jiţ 5.ročník plavecké soutěţe „Lipenský plaváček― se konal 28.dubna 2005 v Lipně nad Vltavou. Mezi ţáky z deseti malotřídních škol v Jihočeském kraji byli i ţáci naší školy a nevedli si špatně.Tak například Filip Strnad ve své kategorii zvítězil, třetí místo vybojovala Vlasta Friedlová a štafeta ve sloţení Filip Strnad, Karel Zeman, Zdena Černá a Kristýna Balounová skončila na 4.místě. Na závěr soutěţe připravila pořádající škola v Lipně pro všechny účastníky výlet parníkem po jezeře.

50

Část dětí o vánočních svátcích ve školní druţině.

Počasí a ekologie. Prŧběh sledovanosti vybraných ukazatelŧ počasí v r.2005. Měsíc v roce Suma teplot Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

- 126 - 191 - 101 105 209 335 390 331 256 131 - 52 - 203 1 084

Prŧm. Počet Počet Nejteplejší Nejstudenější ranní teplota dešt.dnŧ sněh.dnŧ den den - 4,06 - 6,82 - 3,26 3,50 6.74 11.17 12.58 10.68 8.53 4.22 - 1.73 - 6.55 + 2.97

1 2 3 8 9 14 15 8 9 4 6 79

15 13 6 1

9 14 58

8.1 12.2 26.3 6.4 30.5 25.6 29.7 30.8 1.9 9.10 3.11 5.12 29.7

27.1 7.2 1.3 21.4 6.5 8.6 8.7 5.8 30.9 31.10 26.11 30.12 7.2

51

Jako kaţdý rok i tentokrát zdŧrazňuji, ţe se jedná o moje vlastnoruční soukromé sledování teplot a sráţek , které provádím jiţ od roku 1979- dŧm čp.113 Černá v Pošumaví.Protoţe katastrální území obce Černá v Pošumaví je rozsáhlé, mŧţe se samozřejmě stát, ţe teploty i sráţky jsou v jiných místních lokalitách / v osadách / poněkud rozdílné.Přesto jsem přesvědčen, ţe sledované teploty a sráţky /eviduji i sluneční svit, bouřky, mlhy,zvýšenou rychlost větru apod./ mohou být brány jako podstata klimatických podmínek v obci. V Černé v Pošumaví je i profesionální meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu, která zahájila svou činnost v červenci r.1997 a kterou obsluhuje meteorolog – pozorovatel p.Vladimír Rolčík / viz zápis z r.2000 /.V meteorologické stanici zjišťuje velké mnoţství údajŧ, které jsou denně předávány do ČHMÚ.Pro potřeby kroniky lze některé údaje vyuţít,většinou však stačí moje soukromé pozorování.

Prŧběh

počasí

v r o c e.

Leden v prvních dvou lednových dekádách vládne relativně teplé počasí, teploty přes den vystupovaly nad úroveň + 5°C, mírně sněţilo.8.ledna byl celostátně nejteplejší den od roku 1775, kdy prŧměrná teplota ve Vráţi u Písku byla + 15,4°C.I u nás byl tento den nejteplejší.Teprve poslední dekáda přinesla ochlazení a silnější sněţení.Teploty neklesly pod – 10°C, ke konci měsíce leţelo 50 cm sněhu. Únor sněţení pokračovalo i v únoru a pronikavě se sníţily teploty.Mrazy v Černé v období od 5 do 8.2 klesaly pod – 20°C, v meteorologické stanici naměřili dne 8.2 při zemi mráz o hodnotě – 28,3°C.12.února celý den intenzivně zase pršelo, polovina sněhu zmizela, ovšem jiţ v noci a posléze 13.2 opět sněţí, je velký vítr a vánice, přičemţ napadne znovu 25 cm sněhu. Březen hned počátek měsíce je ve znamení silných ranních mrazŧ / v meteorol.stanici naměří 1.března teplotu při zemi – 29,6°C /, v dalším období dochází ke stálému kolísání teplot.Jeden den je ráno – 16°C, druhý den -7°C, dále opět -10°C, pak 0°C, pak – 14°C, opět 0°C.Ve dnech 11 – 13.března intenzivně sněţí, doprovází silný vítr, všude jsou spousty sněhu, kterého je 90 – 100 cm.Teprve od poloviny měsíce vystupují teploty nad nulu a zejména přes den je teplo, takţe 20.3 leţí jiţ jen zbytky sněhu.Celkově to byl ovšem měsíc studený, podle mých měření nejstudenější od roku 1987. Duben první dekáda je poměrně teplá i kdyţ s ranními mrazíky, postupně se ještě více otepluje.Začátek třetí dekády je ráno mrazivý, pak však přichází jiţ poměrně stálé i kdyţ občas deštivé počasí. Květen 2.května je velmi teplý den, přes 25°C.Období od 3 do 9.5 je deštivé s teplotami ráno od 1 do 11°C, přes den kolem 10°C.V období 10 – 12.5 se mírně ochladí se sněhovými přeháňkami.Třetí dekáda je jiţ slunečná a teplá, zejména v období od 25 do 30.května dosahují denní teploty přes 25°C.Přesto byl tento květen od roku 1992 nejstudenější. Červen 2 a 3.června jsou slunečné, teplé dny, pak od 4.6 do 17.6 převládá polojasné aţ oblačné počasí, mezi 11 aţ 15 červnem s deštěm, 14.června je zaznamenána bouřka.Od 18.6 aţ do konce měsíce je aţ na malé vyjímky / 29 a 30.6/ teplo. Červenec letošní červenec je především ve znamení dešťŧ, propršelo 15 dní, ale v některých dnech velmi intenzivně / např.5, 8, 11, 30 a 31.7 /.Zaznamenal jsem ve 4 dnech bouřky /silné 11 a 30.7 /.V některých dnech je velmi teplo / 13, 15, 18, 27, 28 a 29.7 /, zejména 29.7 vystoupla teplota aţ na 35°C ve stínu a na slunci 46°C. Od roku 1991 byl po roce 2000 a 1996 třetím nejstudenějším červencem.Dešťové dny však v normálu. Srpen srpen byl oproti červenci ještě chladnější.Většinou bylo polojasné počasí s prŧměrnou teplotou kolem 20°C.Nejteplejší dny byly aţ na konci měsíce / 29 – 31.7 /.Podle meteorologŧ byl letošní srpen nejstudenější za posledních deset let a stejně tak málo svítilo slunce. Podle mých měření to byl ovšem nejstudenější srpen od roku 1985, čili za 20 let. Září první dekáda slunečná a teplá, pouze 3.9 pršelo a byla bouřka.Ve druhé dekádě však přišlo deštivé období a sníţily se teploty.Ve třetí dekádě pak ranní teploty ještě více klesly, ale přes den bylo aţ na výjimky slunečno a teplo.Konec měsíce byl opět deštivý, 27.9 sice ráno teplo, ale přes den pršelo s bouřkou a bylo chladno.Nejvíce se ochladilo posledního září. Říjen polojasné počasí převládá většinu měsíce, ve druhé dekádě klesají ranní teploty pod bod mrazu, konec měsíce je poměrně příznivý.V říjnu převládají ranní mlhy.

52 Listopad od 1 do 6.11 prší, v období od 7 do 15.11 se ranní teploty pohybují kolem 0°C a přes den je polojasno, 12.11 je dokonce teplo a slunečno.16.listopadu začnou přeháňky deště se sněhem a pak postupně začíná sněţit, nejintenzivněji 21 a 22.11, kdy napadne 25 cm sněhu.Teploty klesají pod bod mrazu / od -3°C do -10°C/.Je to nejstudenější listopad od roku 1989. Prosinec měsíc začíná silnějšími mrazy / -15°C/, pak se postupně během celého měsíce ranní teploty pohybují v rozmezí od -4°C do -12°C.10.prosince leţí 16 cm sněhu a od 16.prosince začíná sněţit prakticky aţ do konce prosince.Ke konci měsíce leţí 40 cm sněhu. Tento prosinec byl nejstudenější od počátku mého měření tj.od roku 1979, čili 26 let.

Hodnocení roku. Prŧměrná celková roční ranní teplota byla/ s vyjímkou roku 2004, který byl ještě celkově studenější/ nejniţší od roku 1987.Pro výši teploty v roce má rozhodující význam zejména teplota letních měsícŧ.Ta byla od roku 1988 opět nejniţší jak je moţno se přesvědčit s následující tabulky,která ukazuje prŧměrné ranní teploty amatérsky měřené v červenci a srpnu v jednotlivých létech: rok

naměřená teplota rok

naměřená teplota

1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

11,61 11,97 12,03 14,57 14,92 12,95 15,94 14,56 12,45

13,66 13,02 13,63 12,27 14,01 13,13 14,56 13,74 11,63

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Vodní měkkýši Lipna. Autor Libor Dvořák z Národního parku Šumava a CHKOŠ zpracoval studii o výskytu vodních měkkýšŧ, především plţŧ a mlţŧ v některých oblastech Lipenské nádrţe. Měkkýši byli sbíráni z písku a bahna na obnaţených březích.Prŧzkumem bylo v současnosti v Lipenské nádrţi nalezeno 13 druhŧ vodních měkkýšŧ ( 6 plţŧ a 7 mlţŧ ). Dalších 6 druhŧ bylo ve sledované oblasti nalezeno v potocích a jejich pobřeţních močálech před vznikem nádrţe a v současnosti zde neţijí.Pro některé druhy byly nově vytvořené podmínky nepřijatelné, další se sem rozšířili právě po vytvoření velké plochy vody. Vzhledem k nalezeným druhŧm představuje nejcennější část nádrţe úsek podél bývalého potoka Olšina nyní t.zv.―Malé Lipno―, úsek mezi Černou v Pošumaví, Hŧrkou a Ţlábkem. / Dvořák Libor: Vodní měkkýši Lipna – 2004 /.

Výskyt chabazitu. Chabazit je nerost, který se řadí mezi tzv.zeolity.Zeolity při zahřátí ztrácejí vodu a nadýmají se, z čehoţ vzniknul starý český název „puchavce―.Vyskytuje se v dutinách vulkanických hornin, v pegmatitech a v alpských ţilách. V jiţních Čechách byly pěkné exempláře nalezeny v okolí Černé v Pošumaví. / Rajlich – Stejskal ( Klub Jihočeského muzea): Chabazity v Černé v Pošumaví.

53

Chabazit 5x4 cm, nalezený v Černé v Pošumaví v r.2004.

Přírodní park se zoologickou zahradou. Jedná se o nápad, který by se mohl v budoucnu uskutečnit.Obec má určité pozemky v Lukavické zátoce, coţ si ověřil rakouský občan p.Fussinger / mimochodem je majitelem firmy, která provozuje parníky na Lipenské nádrţi / a napadlo ho, ţe by na těchto pozemcích mohl vytvořit přírodní park do kterého by umístil některá zvířata a zřejmě by učinil zastávku pro parník, aby se turisté mohli pokochat krásou lipenské přírody a samotným přírodním parkem.Předloţil proto zastupitelŧm obce zpracovaný projekt, zastupitelé se však dosud k němu nevyjádřili.

Církevní záleţitosti. Slovo duchovního. Do prosincového obecního Zpravodaje přispěl svým předvánočním článkem i páter Quirín.Jeho příspěvek doslova uvádím: „V á ţ e n í p ř á t e l é, Čas rychle plyne, za několik dní se rozloučíme se starým rokem a přivítáme nový.Je zde příleţitost ohlédnout se a za všechno dobré a pěkné poděkovat.Jako duchovní správce farnosti Černá v Pošumaví tímto upřímně děkuji všem za přízeň ke kostelu, k náboţenským aktivitám i za kaţdé slovo povzbuzení, za sluţbu a pozornost k mé osobě. Závěr končícího se roku je však poznamenán radostnými Vánočními svátky i s adventním obdobím, která jim předchází.Je dobré mít velké srdce a vnímavé pro dobro a potřeby jiných.Připravujeme se na Vánoce.Svou dobročinností mŧţete potěšit mnohé, i kdyţ neznámé.Diecézní charita sbírá šatstvo.Kdo máte čisté a nepoškozené věci, které nepotřebujete, mŧţete je přinést na faru/ po osobním kontaktu se mnou, případně s s p.Frischovou / v čistém igelitovém pytli nebo banánovce.Finančně se mŧţeme zapojit do sbírky pro misijní účely v Kamerunu, kde mám známé kněze.Také sbírka pouţitých známek /s vystřiţeným 1 cm okrajem / je stále aktuální, nebuďme lhostejní i v takové drobnosti. Nezapoměňme, ţe radost rozdáváním roste !

54 Bohosluţby

v prosinci.

kaţdý pátek mše svatá v 15.30 hodin kaţdou neděli mše svatá v 9.30 hodin v sobotu 3.12 v 17.00 hodin začíná poboţnost 5-ti mariánských prvních sobot v měsíci s úmyslem za nová kněţská a řeholní povolání a za zdravé křesťanské rodiny v sobotu 10.12 ve 14 hodin slavíme poutní slavnost ke cti Neposkvrněného Početí Panny Marie ( to je titul našeho kostela), po mši svaté bude společné občerstvení na faře 24.12 – Štědrý den – pŧlnoční mše ve 22 hodin 25.12 – Boţí hod vánoční – mše svatá v 9.30 hodin 26.12 – sv.Štěpána – mše svatá v 9.30 hodin

Na všechna setkání vás srdečně pozývám a těším se, ţe i letošní Vánoce přispějí k většímu vzájemnému porozumění, k vytvoření lepších vztahŧ a k většímu zájmu o vše, co je dobré a pěkné. Všem vám přeji a vyprošuji nilostiplná advent, radostné a poţehnané Vánoční svátky a co nejvíce splněných přání a předsevzetí v novém roce―. P.Quirín.

Ostatní události. Vodní záchranná sluţba. Vodní záchranáři z Českého Krumlova mají své sídlo v Dolní Vltavici a proto jim zákonitě patří i místo v obecní kronice.Proto zde ve stručných bodech uvedu i část jejich činnosti během roku tak, jak proběhla tiskem. Na Dolní Vltavici tráví letní měsíce červenec a srpen místo své dovolené, bez nároku na mzdu.Lidí, kteří jsou však ochotni dělat tuto práci zadarmo, neustále ubývá.Je to práce velmi zásluţná, přesto se záchranáři stále potýkají s nedostatkem financí.Zatím dostávají od státu 15 000 Kč ročně, coţ pokryje provoz jednoho člunu na měsíc, přičemţ čluny mají tři.Jsou odkázáni na sponzory a pořádání rŧzných kurzŧ. Vodní záchranáři zachraňují ročně na Lipně v prŧměru 10 rybářŧ, 10 lidí z převrácených plachetnic a zhruba tři aţ čtyři rodiny s dětmi, které se převrhnou na pramici. V letošním roce se vodní záchranáři představili v některých ukázkových akcích společně s kolegy z Německa a Rakouska,záchranáři z Bavorské vodní záchranné sluţby pomáhali společně hlídkovat,akcí se téţ zúčastňovala letecká záchranná sluţba, Hasičský záchranný sbor, kynologové se psy. Vodní záchranáři pořádali plavecké závody pro děti a mládeţ, v letním soustředění dětí a mládeţe ve věku od 10 do 16 let získalo certifikát mladého vodního záchranáře 19 účastníkŧ z ČR a Německa. Celkově pak vodní záchranáři zabezpečovali řadu akcí, které se konaly v regionu.

55

Cvičení záchranářŧ. 23.června 2005 se v Dolní Vltavici konal ukázkový výcvik leteckých a vodních záchranářŧ z ČR, Německa a Rakouska.Akce se zúčastnil i Hasičský záchranný sbor, letečtí záchranáři Armády ČR a kynologové se psy, celkem asi 20 lidí.Celý projekt je spolufinancován z prostředkŧ Evropské unie.

Akce se zúčastnil i starosta obce Černá v Pošumaví p.Jan Voldřich.

Nabídky prodeje a pronájmu. Přes realitní kanceláře, prostřednictvím internetu a tisku jsou nabízeny k prodeji či pronájmu rŧzné druhy nemovitostí na KÚ Černá v Pošumaví. 1/

Řadový dŧm v prostoru za „rybárnou― – majitelka Marie Lhotová – k dispozici 4+1, plocha pod stavbou 90 m2.Pŧvodní cena 1 590 tis.Kč, později 1 150 tis.Kč nebo i splátky 3 827 Kč měsíčně.

2/

Nový rodinný domek v Černé v Pošumaví s oplocenou a udrţovanou zahradou.Bytová jednotka 5+1 a 110 m2.Vytápění elektrické podlahové, cena 2 950 tis.Kč.

3/

Chalupa v centru obce, uvádí 7+ 1, zastavěná plocha 215 m2 a cena 1 768 tis.Kč.

4/ Penzion a hotel REX za cenu 7 280 tis.Kč.Podsklepený objekt s 8 pokoji na pronájem, barem, salonkem, zahradou s moţností parkování.K objektu patří tři chatky.V ceně je vybavení restaurace, kuchyně i penzionu.Celková plocha činí 2 753 m2.

restaurací, zahrnuto

5/

Souprava rybníkŧ ( viz zápis za rok 2004) za cenu 13 500 tis.Kč.

6/

Prodej 20 ha pozemkŧ, které jsou vedeny jako pole a pastviny a nachází se v osadě Plánička

56 v KÚ Černá v Pošumaví.Na pozemku je voda, elektrická kaplička a vlastní studna.Cena 1 990 tis.Kč. 7/

Pronájem areálu bývalého pivovaru a poté sodovkárny.Zastavěná plocha je 385 m2 u bytového domu a 1 014 m2 rozsáhlých skladovacích prostor.Cena pronájmu 10 tis.Kč měsíčně za kaţdou část, případně 15 tis.Kč za měsíc při pronájmu obou částí.

Sraz vozŧ z NDR. Dne 24.září se uskutečnil v hotelu Racek posezónní sraz majitelŧ a řidičŧ vozŧ, vyráběných v bývalé NDR.Účastníci přijíţděli v pátek, kdy se ubytovali, v sobotu dopoledne podnikli výlet na Čertovu stěnu a přehradu Lipno a odpoledne uskutečnili spanilou jízdu do Českého Krumlova.Mezi téměř čtyřiceti automobily mohli přihlíţející vidět například vŧz bývalé veřejné bezpečnosti, kabriolet nebo třeba trabantkaravan taţený dalším trabantem. V neděli se pak dopoledne konala burza náhradních dílŧ, výměna zkušeností a odpoledne odjíţděli do svých domovŧ.

Tatra sraz Bliţná. 20 aţ 26.června se konalo jiţ druhé setkání majitelŧ a řidičŧ vozidel značky TATRA z celé Evropy. Na programu byla řada výletŧ a vyjíţděk po okolí, po turistických, historických, kulturních a přírodních místech.Hlavní však byla sobotní spanilá jízda do Českého Krumlova. V poledne za zámeckou zahradou zaparkovalo 14 vozŧ značky TATRA 613.Nejstarším automobilem byl vŧz z roku 1932 a nejnovější z roku 1997.Hlavní soustředění bylo v budově Rekrea centra na Bliţné a pořadateli byli: Dobrovolný hasičský a záchranný sbor Praha; Firma LAXI, opravy vozidel Tatra; Firma KRNEPO, dealer a servis osobních vozŧ Tatra; Rekrea centrum Bliţná č.517.

Setkání motoristŧ a caravanistŧ. Účastníci tohoto srazu se začali sjíţdět do Jč Automotoklubu „Na terasách― v pátek 27.5.Večer byl uspořádán velký táborový oheň spojený s opékáním vuřtŧ. Slavnostní zahájení bylo 28.5 v 8.00 hodin a jiţ v 9.15 byl start automobilové orientační jízdy.Odpoledne se konaly zábavné a sportovní soutěţe pro děti i dospělé a večer při hudbě byl vyhodnocen nejmladší, nejstarší a nejvzdálenější účastník.V neděli pak účastníci podnikli společný výlet na Jelení vrchy a odpoledne pak bylo setkání ukončeno.Ubytování ve stanech nebo přívěsech bylo zdarma, v chatkách podle sazeb JčAK/ členové měli slevu/.Hrála dechovka Ševětínka a čepoval se Gambrinus.

Šumavské léto s parou. Jako jiţ roky předešlé, i letos v období od 3.července do 28.srpna, připravily České dráhy tradiční jízdy historických vlakŧ s parní lokomotivou 310.093.Jízdy se v uvedeném období uskutečňují vţdy v sobotu a neděli a 5. a 6. července mezi stanicemi Černá v Pošumaví – Nové Údolí.Oproti předchozím létŧm je letos souprava navíc vybavena barovým vozem a cyklisti mohou vyuţít i přepravy kol. Vlak vyjíţdí ze Stoţce ve 12.50 hodin a do Černé v Pošumaví přijede v 15.27 hodin.Zpět pak vyjíţdí v 17.30 a přijede do Stoţce v 19.28 hodin.Jízdné mezi dvěma stanicemi stojí 25,-Kč, celodenní jízdenka 200,- Kč a rodinné celodenní jízdné stojí 490,- Kč. Z uvedeného je zřejmé, ţe jízdní řád je postaven víceméně pro potřebu rakouských turistŧ, naši při vyuţití této doby odjezdu se jiţ těţko mohou vrátit zpátky.Přesto však řada lidí vyuţívá svezení na krátkou vzdálenost, starší lidé zavzpomínají na mládí, kdy parní lokomotivy byly jedinými tahači souprav a dětem přišli ukázat třeba jen nádraţí a lokomotivu.

57

Hry barevných – tentokrát ve Ţlutavě. Ţlutava u Napajedel ve Zlínském kraji byla tentokrát místem setkání 5.ročníku „barevných „ obcí, kam ve dnech 10 – 12.června vyrazila i výprava našich soutěţících.Vedle Černé a Ţlutavy spolu soutěţila muţstva z Bělotína, Bělova a Černotína.Osmičlenná druţstva musela plnit víceméně zábavné, i kdyţ někdy namáhavé disciplíny osmiboje, který probíhal formou štafety.Naše výprava se umístila celkově na třetím místě.

Černobílé foto účastníkŧ Her barevných ve Ţlutavě.

Kolekce porcelánových talířŧ. Umělecký malíř porcelánu Dalibor Novák a agentura Grafika S, Klimentská 46, Praha 1 nabídla kolekci čtyř porcelánových talířŧ s motivy Černé v Pošumaví v ceně 449 Kč za jeden talíř. Motivy na porcelán jsou vypalovány za teplot vyšších neţ 600°C.Na podklad bílého porcelánu mohou být nákresy umístěny s milimetrovou přesností a veškeré detaily přitom zŧstávají zachovány. Na talířích jsou motivy: - Římskokatolický kostel - Obecní úřad - Základní škola - Kaple . Kaţdý motiv je olemován zlatým okrajem z 18 –ti karátového zlata, vypalovaného při teplotě 780 °C.To je nutné k tomu, aby došlo k dokonalému slití porcelánu a zlata. Prŧměr kaţdého talíře je 21 cm.

58

Celosvětový Den smutku. 5.leden 2005 byl vyhlášen celosvětovým Dnem smutku za katastrofu v jihovýchodní Asii, ke kterému se připojila i Česká republika. V celé zemi byly vyvěšeny státní vlajky na pŧl ţerdi na všech státních a veřejných budovách. Ve 12 hodin se rozezněly na 2 minuty sirény a zvonily všechny kostelní zvony.Současně měli všichni státní drţet tři minuty ticha.

59

Nový papeţ. 19.dubna 2005 vybralo volební shromáţdění kardinálŧ v Sixtinské kapli ve Vatikánu nového papeţe katolické církve. 265.papeţem v historii se stal německý kardinál Joseph Ratzinger, který si zvolil jméno Benedikt XVI.

Z novin a časopisů. U Lipna se, staví bezpečnější silnice. MF Dnes 30. červenec 2005 Černá v Pošumaví . Stavařŧm nové silnice z Hořic na Šumavě do Černé v Pošumaví se nyní podařilo dohnat zpoţdění, které na stavbě vzniklo kvŧli nepříznivému zimnímu počasí. Ředitelství silnic a dálnic, které nový úsek modernější a bezpečnější cesty na levém břehu Lipna za 170 milionŧ korun investuje, se však nyní potýká s tím, kde vezme peníze na stavbu na příští rok. „Státní fond dopravní infrastruktury nám na příští rok omezil dotaci o polovinu, takţe nyní musíme vyřešit, jak budeme postupovat dál. Jednou z moţností je pokračovat ve stavbě podle plánu a zadluţit se u dodavatelŧ, ve hře jsou však i další varianty,― uvedl náměstek pro výstavbu českobudějovického Ředitelství silnic a dálnic Miloslav Franěk. První část silnice je uţ v provozu. První krátký úsek nové silnice řidiči mohou testovat uţ nyní. Po budoucím sjezdu z nového mostu, který překlene údolí pod obcí Mokrá, vede objíţdka. Stavaři tam totiţ budují další mostní pilíř. „Investor nám přislíbil, ţe bychom novou silnici mohli začít vyuţívat ve zkušebním provozu uţ v příští letní sezoně. Dělníci pracují tak, aby v létě neomezili rekreační sezonu v obci. Počítáme s tím, ţe po dostavbě silnice budou mít rychlejší a bezpečnější cestu do Krumlova nejen rekreanti, ale i naši obyvatelé, kteří tam pracují,― poznamenal starosta Černé v Pošumaví Jan Vondřich. Nová komunikace protne i obec Černá a nynější křiţovatku tam nahradí kruhový objezd. Z kruhového objezdu měla pŧvodně odbočovat ještě nová cesta do Frymburku. Jenţe podle nových pravidel jde o silnici druhé třídy, která uţ patří kraji. Proto ji Ředitelství silnic a dálnic ze svých plánŧ vyškrtlo. Podle vícehejtmana Robina Schinka však Jihočeský kraj v nejbliţších letech s touto stavbou nepočítá. „Tuto silnici měl dělat stát a my ji zatím nemáme zařazenou v Bílé knize krajských silnic. Přitom na Lipensku investujeme hodně, protoţe je to významná rekreační oblast - letos tam budeme dělat silnici mezi Pasečnou a Spáleništěm a pak bude následovat cesta z Přední Výtoně na Frýdavu,― sdělil Schinko s tím, ţe opravu těchto příhraničních komunikac na pravém břehu Lipna zaplatí kraj pomocí peněz z evropských fondŧ. Ludmila Mlsová

Z obecního Zpravodaje. / články kronikáře ing.Františka Záhory / Ohlédnutí za uplynulým rokem. Jsou za námi dva měsíce od skončení roku, ve kterém podle čínského kalendáře vládla opice a který měl být ideální k rychlému rozhodování a aktivitě, nikoliv k váhání a dlouhému přemýšlení.K čemu se tedy přiklonili naši zastupitelé, podle jakých vlastností je mŧţeme nyní hodnotit? Pokud by otáleli a váhali,

60 neměla by obec šanci vyuţít poměrně slušnou sumu dotací z některých ministerstev, kraje a grantŧ Evropské unie.Jen tak bylo moţno spolu za pomoci pŧjček a úvěrŧ udělat v tomto roce v obci spoustu práce. Hlavním cílem obce a tudíţ zastupitelstva pro tento rok byla především oprava a rekonstrukce bytových domŧ, údrţba a rozvoj rekreačních oblastí a objektŧ a péče o veřejné prostranství.Tento cíl byl i v roce váhavé opice naplněn a přinesl prospěch celé obci.Všichni jsme si museli všimnout stálé aktivity rŧzných stavebních firem v obci, ale téţ vlastní skupiny tzv.―veřejňákŧ―. Připomeňme si, ţe změny nejenom ve vzhledu se dočkaly domy č.9, který dostal novou střechu, dŧm č.19 byl zcela rekonstruován včetně nového systému vytápění tepelným čerpadlem, kompletně se opravila bytovka č.2 na Bliţné i s rekonstrukcí jednoho bytu, renovoval se byt v č.5 na Mokré. Byla slavnostně předána do uţívání nová hasičská zbrojnice, kompletně se rekonstruovaly veřejné záchodky, v osadě Plánička – hájenka vyrostla nová autobusová čekárna, provedla se řada prací v autokempu V Olšinách i na Jestřábí I.Rovněţ v Letním kině se opravovalo, stejně tak jako v márnici na hřbitově, dočkali jsme se konečně nové silnice v prostoru za „druţstevkami― a tak bych mohl pokračovat. To všechno jsou samozřejmě práce na zvelebení majetku obce, my všichni ostatní, kteří sami nějaký ten dŧm, pozemek, firmu nebo něco jiného vlastníme, bychom měli spolupracovat s obcí zejména na úseku péče o vzhled a čistotu svého okolí.Obec nám pomáhá jinými formami, vţdytˇkolik prostředkŧ se vkládá do toho, aby se v obci udrţela škola, kolik financí plyne na řadu kulturních a sportovních akcí, kolik se přispívá na činnost spolkŧ. Mohl bych téţ přispět i negativními postřehy, ale to není mým cílem.Nakonec člověk zjistí, ţe v těchto oblastech většinou obec moc rozhodovat nemŧţe.Nejsem příznivcem těch, kteří práci zastupitelŧ, obecního úřadu i starosty rŧzným zpŧsobem znehodnocují a stále hledají jakési chyby.Proto si myslím, ţe uplynulého roku se naši představitelé zhostili dobře. Dnem 9.února 2005 začala vláda kohouta.Podle něho by tento rok neměl být rokem dřiny, neměli bychom se pouštět do náročných změn, kohout není ani tak prozíravý jako opice.Práce je však stále hodně a naši představitelé by se vlastnostmi kohouta neměli nechat ovlivnit.Je to přece jenom horoskop! Historie blízká či vzdálená? Počet let je pojem velice relativní.V ţivotě člověka je 60 let poměrně velká doba, z historického pohledu však naprosto nicotná vzdálenost.Proto mŧţe být pro řadu mladých lidí šedesát let od skončení II.světové války velmi vzdálených.Přesto však je třeba stále si připomínat celé ty válečné hrŧzy, rovněţ i proto, aby se jiţ nikdy nemohly opakovat. V souvislosti s 60.výročím skončení této války a osvobození republiky předkládám v tomto článku některá historická fakta, která jsem vybral z dostupných materiálŧ a které se týkají naší obce v roce 1945. Území naší obce bylo osvobozeno dne 6.května 1945 americkými jednotkami, které postupovaly třemi směry – od Dolní Vltavice, Frymburka a Horní Plané. V Dolní Vltavici vyhodily ustupující německé jednotky SS do vzduchu most přes Vltavu.Od rakouského Aigenu postupovaly jednotky americké armády, které tak byly zastaveny a došlo k několikahodinové přestřelce.Od odstaveného hořícího vojenského auta na farském dvoře shořela fara a domy čp.4 a 29.Další domy a školu se podařilo uhasit.Boj vítězně ukončilo americké dělostřelectvo, přičemţ na německé straně byli mrtví a ranění. V samotné obci Černá došlo rovněţ ke střetu a přestřelce mezi jednotkami německého Volkssturmu a americkými jednotkami.V této souvislosti byl poškozen kostel, obecní objekt / zřejmě sběrna mléka/ vedle farního úřadu a dále budovy čp.29, 59 a 21. Německá armáda měla na okraji obce směrem na Hŧrku, v prostoru dnešního autokempinku, a směrem na Mokrou sklady válečného materiálu – motorová vozidla, děla, rŧzné druhy zbraní a munice, za domem čp.1 bylo údajně šest tankŧ. V obvodu naší obce bylo i mnoho běţencŧ německé národnosti z východních území, kteří odtud utíkali pod hrozbou likvidace a očekávali pomoc od americké armády.Rovněţ zde byly i zbytky vojenských jednotek německé branné moci a rŧzných nacistických orgánŧ.

61 Příchodem americké armády však ještě neskončila vláda německých úřadŧ, státní moc nepřešla do pravomoci československých úřadŧ a ani příchod československé armády,bezpečnosti a finanční stráţe neznamenal začátek čsl.vlády na tomto území.Veškerou výkonnou moc měl americký velitel, československé úřady ho musely o své činnosti podrobně informovat.Stráţní sluţbu vykonávali příslušníci bezpečnosti, finanční stráţe a armády společně s vojáky americké armády. Jednotky americké armády byly umístěny v objektu dnešní školy, v objektu bývalého ředitelství statkŧ/ Adéla/ a jinde. Na základě rozhodnutí vítězných mocností a na podkladě tzv.Benešových dekretŧ začal jiţ v roce 1945 první odsun občanŧ německé národnosti na území Německa a Rakouska.Vojska americké armády koncem roku 1945 odcházejí. V druhé polovině tohoto roku přicházejí na území naší obce první dosídlenci a to především z oblasti kolem Hluboké nad Vltavou a z okresu Havlíčkŧv Brod.Postupně se tak do Černé přistěhovalo 17 rodin, do Bliţné 9 rodin, do Mokré 7 rodin, do Pláničky 5 rodin, do Muckova 6 rodin a do Dolní Vltavice celkem 19 rodin.Mezi první dosídlence patřily rodiny Rosických, Váchova, Medova, Švamberkova, Bláhova, Fikarova, Záškodova a další. Mezi dosídlenci byli převáţně rolníci, kteří se postupně zabývali i jinou činností, například povoznictvím.Nechyběli však řemeslníci jako kovář,kolář, truhlář, krejčí, švadleny,obuvníci,pekař a další.Mezi prvními byl např.obuvník Prášek, pekař Papoušek, kolář Pokorný a další.Téměř v kaţdé obci byla hospoda a obchod. Část občanŧ začala pracovat v Tuhových dolech, v pivovaře, při dobývání rašeliny, v lese anebo v Hŧrce v truhlárně Delta a v Bliţší Lhotě ve lnárně. Poštovní úřad byl v Černé a v Dolní Vltavici.Poštu dováţel z nádraţí v Hŧrce občan Josef Záškoda z č.p.8. Stanice bezpečnosti byla rovněţ v Černé a v Dolní Vltavici a finanční stráţ na Kyselově. K 1.září 1945 byla obnovena výuka na české škole, v Černé bylo zapsáno 17 ţákŧ. V podzimním období 1945 byla ustanovena Místní správní komise / MSK /, která do voleb v r.1946 plnila úlohu MNV.V Černé byli členy MSK občané Jáhna, Fikar, Novotný, Bláha Josef, Kozák Josef. V r.1945 byl v Černé ustaven dobrovolný poţární sbor, jehoţ velitelem byl občan Rosický a předsedou občan Novotný. V tomto roce vznikly v obci i dvě politické strany – Komunistická strana Československa, jejím předsedou byl Karel Novotný a Československá strana lidová s předsedou Josefem Kozákem. Léto budiţ pochváleno! Ve chvatu dnešní doby jiţ zřejmě málokdo přemýšlí o tom, co nám vlastně léto přináší.Rok plyne ve stálém spěchu a honbě za ziskem a penězi, ale rovněţ i nad tím, zda vše zvládneme ku svému prospěchu a pokud moţno bez stresu.Rozdíly mezi jednotlivými ročními dobami chápeme téměř jen jako pocit zimy a horka.Neuvědomujeme si, ţe léto patří k nejkrásnějším obdobím roku. Ve mně samotném vyvolává léto nostalgickou vzpomínku na své mládí, na pestrá políčka plná zrajícího obilí a jiných plodin a na těţkou práci vesnických lidí.Přitom však všechno dráţdivě vonělo a všude se vznášející dusný opar pŧsobil na smysly člověka.Jenom v přírodě si člověk uvědomí, jak silný vliv má toto roční období.Stejně tak i v době kombajnových sklizní a „velkých širých lánŧ― přinášelo léto svou čarovnou sílu do kaţdé vesnice. Dnes jiţ si tato vzpomínání nepřipouštíme, vŧně obilí nám pomalu začíná být neznámá a to je škoda.Trávíme však léto jiným zpŧsobem, kaţdý podle svého zvyku,ale stejně nakonec zvítězí slunce,voda,vzduch, čili příroda. Ţijeme v obci, která je svým zaměřením orientována na turistický ruch.Snaţíme se turisty přilákat především čistě upravenými prostorami v obci,coţ se poměrně daří, přestoţe některé snahy o vylepšení nenacházejí u turistŧ patřičnou odezvu.Jiná otázka je ,jak turisty získat k pobytu na delší dobu a to je především záleţitost ubytovacích a pohostinských zařízení. Turista chce mít téţ alespoň nějaké kulturní zpestření svého pobytu.Je proto především pro něho určen program slavností obce.V letošním roce budou mít naše Slavnosti opravdu bohatý program.Vedle rŧzných

62 sportovních her se zde představí známí lidé, např.bavič Zdeněk Izer,herec a zpěvák Jiří Schmitzer, vystoupí řada hudebních souborŧ, pro děti budou uspořádány v Mateřské škole nedělní pohádky. Tak ať se léto vydaří, ať všichni pocítíme jeho čarovnou moc a ať vzpomínky našich dětí a vnoučat jsou stejně příjemné jako nás starších. Pohled do historie školy v obci. Letošní léto nám bohuţel moc přívětivou tvář neukázalo.Kalendářně sice ještě neskončilo, prázdniny jsou však nenávratně pryč a dětem začaly školní povinnosti.Především osm nových prvňáčkŧ z celkových asi 35 ţákŧ naší školy se bude seznamovat krŧček po krŧčku se všemi školními starostmi i radostmi..Slavnostní zahájení školního roku je uváděno na jiném místě, já bych si dovolil pár postřehŧ z historie školy v naší obci, tak jak je uvádějí kroniky. Před rokem 1774 byla Černá „přiškolena― k Hořicím, teprve od tohoto roku zde vznikla tzv.triviální škola, kde se vyučovaly tři základní předměty – čtení,psaní a počty.Vlastní školní budova nebyla k dispozici a vyučovalo se v domě č.26. V roce 1879 bylo povoleno zřízení druhé třídy, pro kterou byla pronajata místnost v domě č.15.Tehdy bylo v 1.třídě celkem 70 a ve 2.třídě 71 ţákŧ. V r.1883 se 17.května začalo se stavbou nové školní budovy a koncem srpna byla stavba dokončena.Nová budova byla postavena naproti staré a zhotovena byla jako hrubá kamenná stavba.Byla přízemní, měla dvě školní třídy a tři menší místnosti pro ubytování učitelŧ a kabinety. V r.1891 se započalo s nadstavbou poschodí na přízemní školní budovu.Na tehdejší dobu se pracovalo zajímavým zpŧsobem, střecha nebyla sejmuta, ale pomocí heverŧ a jiných zvedacích zařízení byla vyzvednuta nahoru a pak bylo provedeno vyzdění poschodí.Počet ţákŧ ve škole byl tehdy 199.Ve školní budově byly 4 třídy,2 byty po dvou místnostech pro učitele, jeden kabinet, jeden kabinet s rašelinou a dřevem a záchody.Stará školní budova pak slouţila zcela jako byt pro vedoucího školy. V r.1893 byl vybudován nový vodovod pro školu, který byl veden ţelezným potrubím z pramene na parcele Franze Jungwirtha z domu č.45, při silnici do Pláničky.Pramen byl zachycen do dubového sudu, který byl v r.1927 nahrazen betonovou nádobou s víkem. V roce 1911 byla připojena Bliţná školou do Černé a stav ţákŧ byl 239. V roce 1930 uvádí kronika počet 165 ţákŧ ve třech definitivních a jedné paralelní třídě.K Černé byly tehdy přiškoleny Slavkovice,Plánička, Nová Ves,Jámy, Bliţná, Jestřábí a Tuhové závody.. V Dolní Vltavici byla podle historických pramenŧ postavena asi uprostřed 18.století jednopodlaţní škola v č.2, která měla jednu třídu, byt pro učitele, stáj a stodolu.Mlynář Simon Zaunmüller, který začal chodit do školy v roce 1842 později uvádí svědectví o tehdejších poměrech: „ První třída se skládala z jedné úzké místnosti, kde stály podél zdi lavice bez podnoţky.Na druhé straně bylo místo pro podučitele, postel, stŧl a skříň na šaty.Velké mnoţství ţákŧ však muselo sedět na zemi.Druhá třída byla u Greiplŧ v č.16 a v tanečním sále „ u Hanese― v č.14―. V r.1842 bylo k tehdy přibliţně sto let staré škole přistavěno poschodí, kde byla zřízena další třída a druhý byt pro učitele.Tehdy bylo v devíti farních obcích celkem 316 ţákŧ.Postupně se otevíraly i paralelní třídy v Pestřici, Račíně a Dolní Borkové, odkud dosud chodili ţáci do Dolní Vltavice.Podstatnou úlevu to však škole v Dolní Vltavici nepřineslo,protoţe v roce 1886 byly pro 256 ţákŧ k dispozici pouze dvě třídy a taneční sál „ u Hanese―. V r.1911 začali ţáci z Bliţné chodit do školy v Černé, čímţ odpadla nutnost přistavit další třídu.Přesto však byla v letech 1912/13 škola v Dolní Vltavici rozšířena o dvě třídy a byt nadučitele.Pro Dolní Vltavici, Kyselov, Kozí Stráň, Horní Borkovou ,dolní část Dolní Borkové a Raclav bylo v té době k dispozici sedm tříd. Tolik ve stručnosti k historickému pohledu na školy v naší obci.Vývoj šel neustále kupředu, samozřejmě,ţe podstatně ubylo i ţactva, ovšem velmi nízký stav v posledním období nás staví před jednu hlavní otázku – udrţí se škola v naší obci i v dalších letech?

63 Připomínka času adventního. Pod pojmem vánoce si většina z nás představí pouze několik dní mezi Štědrým dnem a Novým rokem.Vánoční čas v dlouholeté tradici začíná adventem, coţ jsou první čtyři neděle před Štědrým dnem.Byla to doba, kdy naši předkové očekávali příchod Spasitele – narození Jeţíše Krista.Věřící jeho příchod očekávali v motlitbách, v rozjímání a především pŧstem.V tomto období byly zapovězeny svatby, zábavy i zpěv.Poslední moţností jak se „vyřádit― byla kateřinská zábava. Ţivot na vesnicích měl v době adventu své vlastní tempo. Lidé se scházeli při společných činnostech jako bylo draní peří, předení, tkaní, výroba dřevěného nářadí, šindelŧ, houţví apod. Při těchto příleţitostech si vyprávěli příběhy, pohádky, povídky, předčítali si z knih, hráli rŧzné hry. S počátkem adventu bývá spojován svátek sv. Ondřeje. Noc ze 30. listopadu na 1. prosince byla pro naše předky opředena tajemstvím a magickou mocí. V české lidové tradici byla svatoondřejská noc vhodná k věštění budoucnosti a ke zjišťování příštího osudu. Ještě donedávna se v tento den předpovídalo pomocí hrnkŧ obrácených dnem vzhŧru, pod které se umisťovaly rŧzné předměty. Nejčastěji hlína, kus chleba, hřeben a prsten. Zvolený hrnek s hlínou upozorňoval na smrt, hřeben na nemoc, chléb na blahobyt a prsten na svatbu v příštím roce. K obecně rozšířeným věštebným praktikám patřilo i lití olova v podobě, jakou známe ze Štědrého večera. Na Českokrumlovsku chodili v předvečer svátku sv. Ondřeje pasáci společně s obecním pastýřem s biči a trumpetami před domy, kde troubili a práskali, aby vlci v nadcházejícím roce nedělali stádŧm škodu. Během práskání nesměli lidé pod rizikem, ţe budou seţráni vlkem, opouštět obydlí. Dalším adventním dnem, kterému naši předkové přisuzovali magickou moc, byl svátek sv. Barbory (4. prosince). Toho dne si lidé řezali větvičky ovocných stromŧ - barborky, které si nosili domŧ pro okrasu, dávali je do vázy a jejich prostřednictvím pak věštili budoucnost. Zejména svobodné dívky chtěly znát, zdali se jiţ v příštím roce vdají, těm měly větvičky vykvést během vánoc. Ke dni sv. Barbory se váţe i starý a dnes jiţ takřka neznámý lidový obyčej, kdy v předvečer svátku (3. prosince) chodily po domácnostech a staveních ţeny a dívky - Barborky či divé Báry zahalené do bílých šatŧ se závojem. Barborky nesly v jedné ruce košík a v druhé metlu, kterou hrozily neposlušným dětem. Hodné děti obdarovávaly drobnými dárky, sladkostmi a ovocem. V kronice obce Černá z roku 1924 – 1933 se dočteme, co bylo pro vánoční čas typické.Na Štědrý den, který byl především postním, se podával chléb, do kterého byly zapečeny suché hrušky,hrozinky, fíky a ostatní ovoce a který prý byl velice chutný.Oblíbené byly rovněţ vařené suché švestky.O vánocích muselo být k obědu hovězí maso a šunka se zelným salátem. Děti si dávaly do oken talíře, do kterých jim naděloval rŧzné cukrovinky, jablka, ořechy a podobně v dřívějších dobách „zlatý koník― a později „Jeţíšek―, který navíc přinášel vánoční stromeček a nějaké dárky. 5.prosince chodil Mikuláš a čeledín Ruprecht, kteří přinášeli dětem rovněţ dárky, mnohdy však i shnilou řepu a brambory. Někde na Českokrumlovsku doprovázel Mikuláše, kterému se v německých rodinách říkalo Nikla, ještě Klebergoas – tajemná postava s kozí hlavou na dlouhém kymácivém krku, kterého se děti bály ještě více neţ čertŧ. Děti, které Mikuláš nenavštívil, stavěly před spaním za okno talíře, mísy, čepice, nebo punčochy, aby jim do nich Mikuláš vloţil dárky. Nadílkou, kterou dostávaly především děti, byly nejčastěji sušené ovoce, ořechy, drobné cukrovinky nebo tradiční mikulášské pečivo - perníkové či marcipánové figurky čerta a Mikuláše. Zlobivé děti pak dostávaly od čerta uhlí, brambory, slupky jablek, skořápky ořechŧ či řípu. V německém prostředí byla dětem kaţdoročně nadělována ještě nová březová metla, aby byla na zlobivé uličníky doma stále po ruce. Tradiční mikulášskou ozdobou staročeských venkovských domácností byla tzv. zahrádka sestavená do jehlanu z pěti jablek, štípaných loučí, sušeného ovoce a jedlových větviček. Pranostika na tento den praví: „Kdyţ na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší―. S obdobím adventu souvisí také svátek sv. Lucie (13. prosince). V české lidové tradici se na sv. Lucii dodrţoval zákaz předení lnu a draní peří. Přadleně, která tohoto příkazu neuposlechne, hrozilo, ţe jí sv. Lucie zaplní celou světnici vřeteny, která musí do rána napříst, nebo jí veškerá upředená vřetena zničí a

64 odrané peří rozfouká. Aby hospodyně nepodlehly pokušení, vynášely své kolovraty raději ze světnice na pŧdu. Na českém venkově obcházely v předvečer svátku sv. Lucie jednotlivá stavení Lucky, coţ byly ţeny a dívky převlečené do bílých plášťŧ či zahalené do prostěradel s maskami na obličeji. Lucky kontrolovaly, zdali nějaká příliš pilná hospodyně nepřede len nebo nedere peří. Variant obchŧzek bylo více. Někde Lucky dohlíţely jak mají hospodyně uklizeno a napečeno. Svou pozornost zaměřovaly hlavně na čistotu pece, kterou samy symbolicky vymetaly peroutkou. Jinde tyto postavy strašily děti a sledovaly jak je dodrţován pŧst. V ruce drţely dřevěný nŧţ se špičkou namočenou v červené barvě. Hrozily mlsným dětem, které se nepostí, ţe jim „rozpářou břicho a vycpou hrachovinou―. Na Českobudějovicku měly Lucky dřevěnou masku, na které byl nalepen dlouhý papírový zobák. Tyto strašidelné postavy přišly ke stavení, zaklepaly a řekly pouze: „Jdu, jdu, noci upiju― a ubíraly se o dŧm dál. Kronika obce Bliţná z roku 1922 – 1940 doslova uvádí:―Den 24.prosinec je u nás postní den.To znamená, ţe se dopoledne drţí pŧst.V poledne se ţaludek dŧkladně naplní a tak musí ţrouti dosáhnout pozoruhodných výkonŧ.Není se čemu divit, kdyţ vezmeme, co se zde všechno předkládá.Kaţdý člen čeledě a také rodinný příslušník dostane vánočku.Potom se předkládá:máslo, koblihy, káva, med, na mnoha místech také sirup a chléb.Tím se nyní kručící ţaludek také jednou pořádně nacpe.Následky mŧţeme později vidět na cestě na pŧlnoční mši a také potom v třaslavých tělesných výlevách, které tak pro některé citlivé nosy neznějí jako zvuky pozounŧ. Dne 26.prosince je také starým zvykem se postit.Zpupní chasníci si naplní kapsy ovšem, hrachem, někdy i kukuřicí a cestou do kostela to házejí po děvčatech. To je, kdyţ se trefí do obličeje zrny velmi bolestivé a mělo to jiţ často za následek zlé poranění očí.tento zvyk má připomínat mučednickou smrt sv.Štěpána. Den 27.prosince je u nás nazýván dnem Janovým a je v naší farnosti dnem výměny čeledě.Ta se najímá na sv.Jana tj.24.června. Noc ze starého roku na nový je naplněna střelbou z pušek, tím se má „vystřílet― starý rok.― Z obecních kronik a článku Mgr.Alice Glaserové a Mgr.Martina Jakaba vybral ing.Fr.Záhora.

65

Retrospektivní historický zápis. C írkevní

z á l e ţ i t o s t i.

P r v n í f a r á ř v Č e r n é. Pokoušel jsem se zjistit některé okolnosti kolem faráře Jana Prachaře, který pŧsobil v Černé v Pošumaví v letech 1946 – 1949, kdy uprchl do USA. Setkal jsem se s občankou Černé v Pošumaví paní Boţenou Rosickou, ročník narození 1920, která patřila mezi velmi dobré známé pana faráře.Do Černé se přistěhovala s rodinou v roce 1946 přibliţně v době, kdy nastoupil jako farář Jan Prachař.Podle jejích slov to byl „zlatý člověk―.Nikomu nezpŧsobil nikdy ţádnou křivdu, pomáhal kde bylo třeba a choval se jako pravý vlastenec.Před ním zde byli všichni faráři němečtí. Pan Jan Prachař byl střední postavy, pohledný, ve věku asi kolem 30 let, nosil rajtky a vysoké boty.Bydlel na faře, na jídlo chodil do hostince k „Tomandlŧm―, anebo k lidem, kteří ho pozvali.Byl velmi skromný, jedl rád jednoduchá jídla,např.brambory s mlékem.Byl veselý, chodil rád i na taneční zábavy,ale vţdy jen do 22 hodiny, pak odcházel domŧ. K Rosickým prý chodíval téměř obden, známý byl i s rodinou Tomandlŧ, Lovětínských a některými dalšími, vesměs však dnes uţ neţijícími, či staršími lidmi. Na Zelený čtvrtek v r.1949 odejel na motorce do Horní Plané a odtud pěšky přes louky, lesy a baţiny, uprchl do Německa.Nebylo to prý ovšem snadné, dlouho bloudil, nevěděl kde je, byl hladový, ale přece jen se dostal do Německa, kde hned na první faře mu dali najíst.Ssebou vzal klíč od kostela v Černé v Pošumaví, který 40 let opatroval a při svém návratu, který mu byl umoţněn po revoluci, ho v roce 1991 vrátil. Klíč od kostela z Černé v Pošumaví nechal pan farář v USA pozlatit a po svém návratu ho odevzdal v Černé právě paní Boţeně Rosické, která ho uchovává dodnes, o čemţ jsem se sám přesvědčil. Farář Jan Prachař byl za dobu svého pŧsobení znám tím, ţe poskytoval noclehy lidem, kteří prchali přes hranice.Zastavovali se v Černé u faráře, údajně pod heslem „nocleh na faře―.Z tohoto dŧvodu byl sledován STB a vydatně tomu napomáhali i někteří místní občané. Podle slov samotného p.faráře, které řekl paní Rosické po svém návratu, ho policajt, který neustále hlídal u plotu fary, před velikonocemi roku 1949, varoval se slovy:― pane faráři,chcete-li si zachovati ţivot, musíte ihned utéct―.Proto se tak rychle rozhodl, ale chtěl údajně ještě předtím provést určité posvěcení v Horní Plané, kam přijel na motorce.Tam byl však upozorněn ať neotálí a ihned uprchne.V Černé pak někteří / minimálně dva/ občané, kteří faráře měli hlídat, nemohli pochopit, jak jim mohl utéct. Pan farář měl skutečně „ štěstí―, neboť brzy nato začala čistka řadových církevních představitelŧ, především těch, kteří byli v největší oblibě u věřících. Jméno policajta, který mu svým varováním dopomohl k útěku však p.farář ani po 40 letech nikomu neřekl, přestoţe ho dobře znal.Jména dvou místních občanŧ,dnes jiţ po smrti, však v Černé znal téměř kaţdý. Obec Černá v Pošumaví, odkud byli odsunuti občané německé národnosti po 2.světové válce a doosídleny českým obyvatelstvem, nebyla v éře komunismu náboţensky zaměřená. Nejenom někteří funkcionáři zdejších podnikŧ, kteří se netajili svou nenávistí k církvi / viz jeden ředitel Státního statku, který chtěl z místního kostela udělat stáj pro koně /, ale i z řad občanŧ, bylo jen několik náboţensky zaloţených. Po pádu komunismu se věci postupně měnily, ale je nutno konstatovat, ţe k horšímu.Podle údajŧ se ke katolické církvi v r.1990 hlásilo 47% občanŧ a v r.2002 jiţ pouhá 24%, jak uvádí poslední sčítání. Věnuje se však mnohem větší pozornost opravě a obnově církevních památek ze strany státu a obcí.Provedla se obnova a rekonstrukce převáţné většiny kapliček, Boţích muk a kříţŧ, ovšem za převaţující finanční i materiální podpory bývalých rodákŧ obce z Německa a Rakouska. Do kostela však chodí stále mizivé procento a uţ vŧbec ne mladí.Politika státu je zaměřena materielně, lidé propadli honbě za

66

ziskem, za úspěchem, touze po moci.Bohuţel i církev zajímá hlavně otázka návratu majetku a to, co by měla hlavně propagovat- lásku,spravedlnost, solidaritu a podobně, je pro většinu národa prázdný pojem. K tomuto případu se ţádné novinové články nenašly a zřejmě ani neexistují.P.farář Jan Prachař předal klíč paní Rosické ve vší tichosti.Kromě ní a pár zasvěcených neměl nikdo ponětí o existenci p.faráře.Stejně tak se téměř nikdo nezajímal o činnost dalších farářŧ v obci a troufám si tvrdit, ţe současného faráře, který slouţí v obci bohosluţby a zúčastňuje se i některých jiných církevně-světských událostí, 80% občanŧ nezná. P.farář čekal dlouhých 40 let na návrat.Přestoţe byl prý v USA jiţ 10 let, měl vyřízeno americké občanství, naše orgány ho do republiky nepustily.V USA byl velmi činný, postavil školu a nemocnici a na své pŧsobiště v Černé v Pošumaví nikdy nezapoměl.Kaţdoročně o Vánocích slouţil pŧlnoční mši za občany Černé v Pošumaví.Před odletem z USA zpět mu dokonce prý zaplatili v USA letenku, aby mohl v pořádku klíč vrátit. Zemřel prý ovšem za poněkud záhadných okolností při odletu a mezipřistání ve Vídni. / z vyprávění paní Rosické /.

Vizitka P.Jana Prachaře v USA.

67

Výtah z farní kroniky Frymburk /druhá část od roku 1945 do r.1984, kterou zpracoval p.Augustin Jarolímek, diakon /. Od 12.listopadu 1960 začal dělat duchovního správce v Černé v Pošumaví P.Karel Prokop Švarc, farář z Frymburka.Narodil se 5.10.1902 a zemřel 26.10.1979.

Na snímku je P.Karel Prokop Švarc s dětmi u prvního sv.přijímání v Černé v Pošumaví. Farnost Dolní Vltavice byla vzhledem k zatopení vodním dílem Lipno, k 1.4.1958 zrušena. Od 1.září 1967 přichází další farář P.Jaroslav Staněk, rodák z Bošilce, který byl do Frymburku přeloţen z farnosti Suchdol nad Luţnicí.Byl účastníkem odboje a byl vězněn v koncentračním táboře Terezín, kde měl být dokonce popraven.Po ročním pŧsobení je přeloţen do Horní Plané.

68 1.ledna 1970 nastupuje nový kněz P.Michal Tkáč,dosavadní kaplan děkanského úřadu v Českých Budějovicích při katedrále sv.Mikuláše.

P.Michal Tkáč se narodil 4.5.1931 v Mestisku ve východoslovenském kraji.Vyučil se zedníkem a po vojně dva roky mistroval na východním Slovensku.V Čechách pracoval u Vodních staveb, přes den zdil a dělal fasády, po večerech docházel na budějovickou jedenáctiletku.Maturita a znalost latiny byly totiţ podmínkou dalšího studia na kněze.Ve 27 letech maturoval a za českobudějovickou diecézi vstupoval na litoměřickou teologickou fakultu.Vysvěcen byl dne 23.6.1963 v Litoměřicích. První jeho zimní období bylo velmi dlouhé a ještě na velikonoce nebylo moţno projet autem po silnici a dostavit se na bohosluţby do Černé v Pošumaví / známá velká zima 1969/70 /. V r.1972 byla obnovena nájemní smlouva na budovu fary v Černé v Pošumaví.Tato budova je pouţívána MNV jako Mateřská škola a školní kuchyně a jídelna.Plný nájem podle nových směrnic 26 tis.Kčs ročně proplácel MNV duchovní správě aţ do roku 1975, kdy byly amortizovány náklady vloţené pronajimatelem. V roce 1976 byla provedena svépomocná generální oprava kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie v Černé.Byly provedeny následující práce: nátěr plechové krytiny věţe oprava ciferníkŧ věţních hodin celková oprava fasády výměna krytiny /tašky / na celé střeše kostela Celková generální oprava činila 125 808 Kčs.Uhrazené náklady představovaly: - 46 500 Kč státní příspěvek; - 10 000 Kč konzistorní fond a příspěvek věřících; - zbytek z vlastních prostředkŧ farnosti. Jasné barvy opraveného kostela přispěly velmi i k samotnému vzhledu obce Černá v Pošumaví.Duchovní správce měl plné pochopení při provádění oprav kostela u věřících, kteří ochotně pomáhali finančně i aktivně, zejména ţeny. V roce 1977 se v Černé v Pošumaví prováděla celková oprava interiéru kostela včetně nové elektrické instalace.Dále byl pořízen nový oltář čelem k lidu a nová stabilní ambona.Provedlo se téţ vymalování celého vnitřku kostela.Dále bylo ještě provedeno zhotovení odvodňovacích ţlabŧ kolem celého kostela a oprava fasády fary.Celková oprava stála 70 tis.Kčs v nákladech. MNV v Černé provedl současně přemístění cenné památky – kamenné sochy sv.Jana Nepomuckého z mostu, který byl upravován, k hlavnímu vchodu kostela.

69

Oprava kostela v Černé v Pošumaví v roce 1976.

Interiér kostela po úpravě v roce 1977. 23.12.1978 nabyla platnost kupní smlouva manţelŧ Aloise a Hedviky Zwiefelhoferových z Českých Budějovic o odprodeji části pozemku zrušeného hřbitova v Černé v Pošumaví č.kat.71 o výměře 42 m2 a parcela č.70/2 o výměře 156 m2.Jedná se o zastavěnou plochu bývalé márnice, která byla změněna na rekreační domek.Pozemek zrušeného hřbitova je v uţívání MNV jako prostranství veřejné zeleně. Dne 3.7.1981 přehnala se krajem kolem Lipna krátká větrná smršť, která zpŧsobila škody nejen v lesích, ale i na střechách kostelŧ.Celková škoda byla odhadnuta Státní pojišťovnou na částku 26 tis.Kčs.Nejvíce byl poškozen děkanský kostel sv.Markéty v Horní Plané a kostel v Černé v Pošumaví. V r.1983 byly v Černé v Pošumaví připraveny 4 děti k prvnímu svatému přijímání. P.Michal Tkáč spravoval od r.1984 tyto farnosti: Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Hodňov, Přední Výtoň, Slavkov, Svéráz, Světlík a později přibyla Zvonková a Svatý Tomáš. 3.května 1992 se konalo slavnostní posvěcení sloupu sv.Floriána v Dolní Vltavici.V červnu 1996 byla dokončena oprava kaple v Radslavi a 21.6.1996 se konalo vysvěcení této kaple za účasti 60 rodákŧ z Německa a Rakouska.Světitelem opravené kaple byl přítel naší farnosti z rakouského Wenfeldenu – P.Adalbert Handum.Při svěcení kaple koncelebroval P.Michal Tkáč a českokrumlovský biskup P.Soukup.

70

P.Michal Tkáč - osud. Motto a jeho heslo: „Na minulost nezapomenout – věřit v Boha a budoucnost―.

. V roce 1975 byla u p.faráře poprvé zjištěna cukrovka, přesto manuelně pracoval aţ do r.1979 na stavebních opravách kostelŧ.V roce 1993 si v koupelně opařil horkou vodou pravou nohu – prostřední prst – rána se nezhojila.Došlo nejprve k amputaci prostředního prstu a v červenci r.1993 k amputaci pravé nohy pod kolenem.Dostal protézu a chodil pomocí francouzských holí. Zhoršil se mu téţ zrak a prodělal oční operaci na klinice v Linci, coţ zprostředkoval P.Dr.Johann Kindermann. 23.ledna 1997 si poranil patu u levé nohy a rána se opět nezhojila.19.3.1997 bylo nutno provést amputaci levé nohy nad kolenem.Další pohyb po zahojení byl moţný jen pomocí vozíku.31.5.1997 slouţil svou první mši na vozíčku.V neděli slouţí bohosluţby v kostele a ve všední dny, pokud není na dialýze, na faře v chodbě, proměněné na domácí kapli. 19.května 1998 mu onemocněly ledviny a od tohoto data začíná léčení na dialýze v nemocnici Český Krumlov nejprve 2x, později 3x týdně a dochází opět ke zhoršení zraku. Dobrou lékařskou péčí, dietou a ošetřováním svojí sestrou Jaroslavou Illovou především bylinnými koupelemi a v neposlední řadě však také stálou duševní činností se jeho stav začátkem třetího tisíciletí stabilizoval. Přesto z těchto dŧvodŧ jiţ nemohl P.Tkáč vykonávat veškerou práci ve svěřených farnostech, která v té době obnášela kromě pastorace také mnoho starostí s probíhajícími opravami kostelŧ v jednotlivých obcích.Tak byl v r.1977 uvolněn z administrativních funkcí v okolních farnostech a zŧstal jen frymburským farářem. 1.února 2000 byl P.Michal Tkáč jmenován čestným kanovníkem Katedrální kapituly Sv.Mikuláše v Českých Budějovicích.Slavnostní instalace kanovníka se konala 24.dubna 2000. K 31.12.2002 odešel P.Michal Tkáč do dŧchodu.

71

Ostatní zajímavosti se vztahem k Černé v Pošumaví. Tratě, které „utopilo― lipenské přehradní jezero. /převzato z internetových stránek /. Rok 2005 Loni v létě se pro velké sucho a moţná i odpouštěním přehrady pro závody v raftingu sníţila hladina přehradní nádrţe Lipno o několik metrŧ. Zvědavým očím tak odhalila i několik bývalých ţelezničních staveb staré trati Černá v Pošumaví – Horní Planá. V loňském suchém roce poklesly hladiny našich řek natolik, ţe mnohé z tratí, zatopených vodami přehradních jezer, se opět vynořily na povrch. Jako mnoho mých kolegŧ, neodolala jsem ani já, zařadila se mezi „ţelezniční archeology― a vydala se k přehradní nádrţi Lipno zhlédnout zbytky bývalých grafitových dráţek, existujících do doby zatopení vodami jezera v okolí Černé v Pošumaví. A jako přídavek jsem navštívila Bliţší Lhotu, kde z vody vyčnívaly ruiny bývalého nádraţí Horní Planá, jakoţ i zbytek ţelezničního náspu trati České Budějovice – Černý Kříţ. U silnice v Černé, v zátoce zvané Malé Lipno, byly vidět základy budov bývalého závodu na zpracování grafitu, zbytky nakládací rampy, větvící se těleso dráţky, která nakonec končila ve vodě. Na vyschlém dně bylo vidět spoustu zajímavých věcí, mj. hřeby, řetězy, podkladnice, zohýbané kolejnice, jakoţ i kolečko od dŧlního vozíku. Prostě pastva pro oči i foťák ţelezničního archeologa. Ve snaze vše zachytit a zdokumentovat jsem si ovšem nevšimla, ţe moje kalhoty se naopak staly „pastvou‖ pro rostlinu zde hojně rostoucí, zvanou dvojzubec. S jejími nazpět osténkatými osinami, které se dŧkladně zabodly do látky, jsem se potýkala určitě delší čas, neţ zabral prŧzkum. Obě místa byla natolik zajímavá, ţe po návratu domŧ jsem začala pátrat po dostupných informacích, zejména o pŧvodní dráţce grafitových dolŧ. Zdrojem mi byly staré prŧvodce po Šumavě a článek Z. Bauera v Ţeleznici z roku 1994. Jelikoţ ne kaţdý má uvedené materiály k dispozici, ráda se o získané znalosti s vámi, milí čtenáři, podělím. Grafitové doly v okolí obcí Mokrá (dříve Mugrau), Černá v Pošumaví (Schwarzbach) a její části Hŧrka (Stuben) byly zaloţeny v roce 1811. Vlastníkem byla nejprve Eggertova společnost, která je v r. 1886 prodala Schwarzenbergŧm. V lokalitě bylo několik loţisek, na kterých postupně vznikly šachty Tomáš, Ferdinand, Aneţka – ty se nacházely v blízkosti Mokré – dále pak Stará Aneţka, Hlavní, Anna, Viktorie I – III, Václav a Emilie. Šachty, hluboké aţ 70 metrŧ, měly problémy s odváděním vody, proto v roce 1897 byla postavena odvodňovací štola Josef, jejíţ portál mŧţeme vidět dodnes v blízkosti Mokré. Závod na zpracování grafitu stál v Hŧrce. Uvádí se, ţe v roce 1901 v závodě pracovalo asi 600 zaměstnancŧ a dalších 200 se zabývalo těţbou rašeliny na blatech (okolí Černé a Stögenwaldu – dnes pod hladinou jezera). Rašelina se spalovala nejen v závodě na tuhu a blízké cihelně, ale později se i dováţela do budějovického pivovaru. Koncem 19. století se Schwarzenbergové rozhodli dopravu tuhy, rašeliny i dřeva z okolních lesŧ zmodernizovat. V letech 1884 a 1885 byly z bývalých koňských drah vybudovány úzkorozchodné dráhy (o rozchodu 600 mm) ze závodu v Hŧrce do stanice státní dráhy v Černé-Hŧrce (nyní Černá v Pošumaví) a k dalším provozŧm v okolí. Jejich délka činila 684, resp. 2296 metrŧ. Nově pak byla zbudována rašelinová trať podél Olšiny a Vltavy do Stögenwaldu ke sloţišti dřeva o délce 5795 metrŧ s kamenným náspem a třemi dřevěnými mosty přes zaplavovaná území. Ve stanici ČernáHŧrka byla překládací rampa mezi úzkorozchodkou a kolejí o normálním rozchodu. Dřevěná výtopna pro dvě lokomotivy stála v závodě v Hŧrce. V roce 1909 vznikla odbočka k nové cihelně v Auwerku u řeky Olšiny. O deset let později byla ze ţelezniční stanice postavena do závodu normálněrozchodná vlečka o délce 940 metrŧ, která ale jiţ v roce 1921 byla snesena. V roce 1922 se udává celková délka kolejí 17,34 km. Ve dvacátých letech minulého století však uţ těţba tuhy klesala. V Kafkově ilustrovaném prŧvodci po Čechách z roku 1924 se dočteme, ţe některé šachty jsou jiţ uzavřené. Úpadek nastal zejména po záboru Sudet Němci (v roce 1941 se udává jiţ jen 4 km tratí), definitivním

72 koncem pak byla stavba lipenské přehrady. To uţ ale byla loţiska převáţně vytěţená. Trať České Budějovice – Ţelnava (nyní Nová Pec) oslavila předloni 110 let svého trvání. Jiţ to však nebyla ta pŧvodně trasovaná trať. V prŧběhu let minulých se měnily nejen zastávky, jejich názvy, ale i část trasy. Stavbu 73 kilometry dlouhé trati zahájila Rakouská společnost místních drah, trať byla ovšem ihned od jejího otevření v provozu státním. Byla to poslední z tratí, připravovaných jako „Českomoravská transverzálka―. Provoz na úseku České Budějovice – Kájov byl zahájen 20. 11. 1891, z Kájova do Ţelnavy se vlaky rozjely 4. 7. 1892. Otevření této šumavské lokálky mělo pro oblast dalekosáhlý význam. Dřevo, zemědělské produkty, proslulé sklářské výrobky, tuha, ale i samotní obyvatelé měli usnadněnu cestu „do světa―. Ţelezniční stanice Černá – Hŧrka spolu se Ţelnavou byly hlavními nakládacími stanicemi ţelnavské dráhy. Tuha z výše zmiňovaných dolŧ u Černé a dřevo Schwarzenberského lesního ředitelství v Ţelnavě představovaly hlavní a pravidelnou zátěţ, rovněţ tak rašelina. Hořicím na Šumavě (pŧvodně Höritz), známým svými Pašijovými hrami, pak ţeleznice přivezla diváky i ze vzdálenějších míst. Za první republiky nejenţe tehdejší ČSD v hrací dny vypravovaly zvláštní vlaky, podílely se ale i na propagaci her samotných. Horní Planá slouţila – a dnes znovu slouţí – turistŧm jako východiště k hraničnímu šumavskému hřebeni a Plešnému jezeru. V současné době se však bohuţel uţ nemŧţeme nechat „dovézti rozlehlým údolím klikatého toku Vltavy― z Černé do Ţelnavy. K 20. dubnu 1958, kvŧli výstavbě lipenské přehradní nádrţe a následnému zatopení území, byla trať v úseku Černá v Pošumaví – Horní Planá přeloţena na levý břeh Vltavy. Pod vodou zmizely nejen grafitové dráţky u Černé, zastávka Stögenwald, ale i říční meandr „Srdce Vltavy― u Horní Plané. Trať se v tomto úseku zkrátila ze 14 na 12,5 km. Zhlédnutí pŧvodních staveb bylo opravdu záţitkem. Ti, kdoţ to nestihli loni v létě, mají zřejmě smŧlu. Podobná příleţitost se totiţ asi hned tak opakovat nebude. JANA BĚHOUNKOVÁ

Trasa pŧvodní ţeleznice České Budějovice – Ţelnava, ke 20. 4. 1958 přeloţená v úseku Černá – Horní Planá na levý břeh Vltavy, se schématickým vyznačením úzkorozchodných dráţek grafitových dolŧ v okolí Černé.

73

Vrtulníky a střelba na Dolní Vltavici. Podle článku Ing.Miroslava Irry a Jiřího Šilhy z Vojensko – letecké historické společnosti České Budějovice /1998 /. 10. září 1975 byla zveřejněna zpráva o závěrech šetření událostí ná Lipně, konstatující únos celkem 11 osob z ČSSR během tří letŧ, a to 17. 8. 1974, 15. 8. 1975 a 17. 8. 1975. 2/ Všechny akce provedl Barry Meeker, poslední z nich musel přerušit pro zásah čs. orgánŧ, které na místě zadrţely jednu osobu ze skupiny občanŧ NDR a pomocníka B. Meekera, který s ním přiletěl z NSR. Všechny lety zajišťoval Meeker ve spolupráci s organizací Kay Mierendorfa ze Západního Berlína, specializují se na obchod s lidmi. Při posledním letu měli být převezeni do NSR čtyři občané NDR. První let provedl JUDr. Heidrich s Meekerem 17. srpna 1974 (byl zmíněn i v našem tisku), aby převezl do NSR svou ţenu a syna. Druhý let 15. srpna 1975 znamenal únik pro 4 uprchlíky z NDR. Na onoho 17. srpna 1975 byl připraven třetí let. Pasaţéry měli být jiţ zmíněný Thomas B., rodiče Heidrichovy přítelkyně Gŧnther a Helga Neukirchnerovi a jejich 14 letá dcera Birgit. Gŧnther, povoláním řidič, měl být zřejmě onou hlavou skupiny, 6x trestaným kriminálníkem, uvedeným v našem tisku. Stern o jeho morálním profilu nic nepíše, zato Thomas B. byl v březnu 1975 odsouzen v Berlíně k 15 měsícŧm vězení podmíněně, za prodej ilegálně dovezených rockových LP desek. Kvŧli tomu se také nedostal na studium filmové reţie a rozhodl se k emigraci. Neukirchnerovi, jako téměř rodinní příslušníci, měli převoz zdarma. Všichni byli Heidrichem instruováni: vlakem do Prahy, pak autobusem do Dolní Vltavice u Lipenské zdrţe. U silnice, vpravo před obcí, měli najít kapličku mezi dvěma duby a v ovesném poli za ní v neděli 17. srpna 1975 v pět hodin odpoledne očekávat vrtulník. Pro snazší orientaci pilota měli mít na sobě červené bundy. Jak se později ukázalo, dopustil se organizátor osudné chyby, kdyţ vŧbec nepředpokládal prozrazení předchozího letu a ponechal stejný plán přeletu, bez změny nástupního prostoru. V neděli, 17. 8. ráno, jiţ byla skupinka uprchlíkŧ v prostoru Dolní Vltavice. Čas do odletu vyuţili ke koupání a slunění, a před 17 hodinou se vydali k určenému místu, kde ještě byla v poli znatelná kruhová plocha, vyznačená polámanými obilnými stébly od předchozího přistání vrtulníku. Nečekali nic neobvyklého, kolem poledne sice zaznamenali podezřelý vojensky vypadající nákladní automobil před jedním domem, ale jinak se nikde nic nedělo. Meeker s pomocníkem Kobrzynskim odstartovat z letiště Riem u Mnichova, jehoţ letové kontrole nahlásil „lokální let―, a kolem 17 hodiny se skutečně objevil na místě. Přistál asi 80 metrŧ od čekající skupiny, z níţ se první do vrtulníku dostal Thomas B. a po něm Neukirchner. Jeho dcera Birgit však náhle vykřikla a upadla na zem s krvácející střelnou ránou ve stehně. Kobrzynski ještě stačil vytáhnout Birgit do vrtulníku a spěchal pomoci paní Neukirchnerové, která upadla asi 10 metrŧ od vrtulníku. Palba pokračovala a zasáhla vrtulník i pilota - do boku a levé paţe, střelba stále pokračovala. Po zoufalém výkřiku - „musím okamţitě pryč, jinak jsme všichni mrtvi―, Meeker okamţitě odstartoval. V poli zŧstal Kobrzynski a paní Neukirchnerová, zraněná na noze, oba byli zadrţeni československými vojáky. Podle Sternu šlo o odstřelovače, očekávající vrtulník, autoři článku v německém listu jistě nemohli mít přesnější informace, ale bylo to trochu jinak, jak uvidíme dále. Celé drama sledoval z vyhlídkové věţe „Moldaublick― na rakouské straně JUDr. Heidrich dalekohledem. Na tu dálku zaregistroval jen přistání a odlet vrtulníku, zdálo se, ţe je vše v pořádku. Spokojeně tedy vyrazil k Mnichovu. Meeker přistál o 45 minut později přímo na heliportu nemocnice v Traunsteinu. Aţ odtud se Heidrich dozvěděl skutečný výsledek akce. Vniknutí vrtulníku do čs. vzdušného prostoru 15. srpna 1975, pravděpodobně i o rok dříve, 17. srpna 1974, bylo zaregistrováno hlídkou 1. roty PS Kyselov, spadající pod 15. brigádu PS České Budějovice, v jejímţ úseku Meeker přeletěl. Hlídky PS kromě priority střeţení zelené hranice měly povinnost téţ hlásit pozorované přelety letadel a vrtulníkŧ. Informace pak byla předána stanoveným zpŧsobem aţ na operační sál 53.rtpr v Třebotovicích, který vydal rozkaz ke startu hotovosti 1. slp „Zvolenského―. Tak se stalo i v tomto

74 případě. Hotovostní L-29 Delfin 5/, vyzbrojený dvěma trofejními kulomety MG 17 v pouzdrech pod křídlem 3/, byl „zvednut― a spěchal k hranici, na místo zásahu, vzdálené přibliţně 35 km vzdušnou čarou, kam byl schopen dorazit v čase kolem 10 minut od odeslání signálu z místa zjištění proryvu SH. Meekerovi ovšem stačilo k překonání 5 km od státní hranice k místu přistání, naloţení čekajících osob a návratu k hranici kolem 5 minut. Po příletu L-29 k Dolní Vltavici byl vrtulník skutečně jiţ za hranicí. Onu neděli 17. srpna 1975 se zpočátku opakoval stejný stereotyp, ale jen do doby přistání vrtulníku. Na základě beztrestného narušení před rokem i dalších okolností bylo v prŧběhu roku provedeno vyhodnocení hluchých míst v systému PVOS a jedním z nich byl shledán i prostor Dolní Vltavice, kde měla být zřízena vidová hláska PVOS, která by podávala informace přímo bez zdrţení součinností PS a PVOS. Hláska byla budována asi 200 metrŧ od kapličky v poli, právě tu neděli, pracovní skupinou od 53. rtpr, sloţenou ze dvou dŧstojníkŧ a několika vojákŧ základní sluţby. Jejich vozidla (údajně jich měli více neţ jedno) také uprchlíci zaregistrovali. Kromě potřebného nářadí a materiálu byla skupina vybavena i samopaly vzor 26 s ostrou municí, uloţenými v uzamčené bedně, coţ byla běţná praxe při výjezdech v pohraničí. Nešlo o akci vyvolanou očekávaným opakováním situace z 15. srpna. Skupiny uprchlíkŧ i vojákŧ se sešly v prostoru Dolní Vltavice v podstatě náhodou ve stejnou dobu. Přilétající vrtulník spatřili všichni téměř současně. Vojáci pochopitelně věděli o předchozím narušení, a tak při spatření u nás zcela neznámého létajícího aparátu ihned pochopili, co se děje. Dilema, jak se zachovat, muselo být vyřešeno briskně a skutečně se tak stalo rychle a jednoznačně. Uraţení zámku od bedny (jak to obvykle bývá, nebyl klíč zrovna rychle po ruce) bylo otázkou okamţiku, stejně jako nabití samopalu a zahájení palby. Hotovost z Plané se objevila na scéně, tentokrát zesílena na dva letouny L-29, i v tomto případě pozdě. Oba piloti uţ jen spatřili v poli Kobrzynského s Neukirchnerovou, jeden z nich nalétl na místo, kde se zdrţovali, aby je tak označil po zemi se blíţícím vojákŧm. Ti je zadrţeli a odvedli na hlásku, kde si je později převzaly orgány StB (Státní bezpečnost) a VKR (Vojenská kontrarozvědka). Poté PVOS přijala opatření k zamezení dalšího opakování proryvŧ SH. Bylo nařízeno nepřetrţité hlídkování letounu L-29 podél státní hranice od úsvitu do soumraku v přízemním letu tak, aby nebyl spatřen ze zahraničí. Hluché místo v radarovém poli bylo vykryto instalací dalšího radaru a do provozu byly uvedeny kromě hlásky v Dolní Vltavici i další. Od 24. října 1975 byly k 1 . slp převeleny letouny MiG-l5bis od 30. sbolp (stíhací bombardovací letecký pluk) z Hradce Králové v síle jedné letky, které se svou vyšší rychlostí a účinnější výzbrojí nahradily v hotovosti Delfíny, jejichţ hlídkování bylo zrušeno zhruba po jednom měsíci. Praktická účinnost tohoto opatření jiţ vyzkoušena nebyla, další narušení se nekonala a hotovost 1. slp přešla na běţný reţim. Závěrečné dějství proběhlo ve dnech 15. aţ 17. října 1975 u Krajského soudu v Českých Budějovicích. 4/ Podle zprávy Jihočeské Pravdy ze 17. 10. pod titulkem „Slovo mají svědci z druhého dne trestního řízení proti narušitelŧm― vypovídala 16. 10. u soudu Edita Schiemannová, 44 letá občanka NDR, jedna z osob převezených 15. 8. 1975, a Meekrŧv pomocník T. Kobrzynski. Jejich výpovědi potvrdily roli JUDr. Heidricha a zpŧsob přípravy přeletu. Spolu se Schiemannovou letěla její dcera se snoubencem, který měl Heidrichovi zaplatit 13 tisíc DM. Schiemannová se záhy rozhodla k návratu, protoţe se jí nevedlo tak, jak předpokládala. Vypovídali i další svědci k údajné střelbě z vrtulníku, rekreanti a vojáci. Podle JP se všichni shodovali v tom, ţe z vrtulníku někdo střílel. Rozsudek byl vynesen 17. 10. 1975 a zprávu o něm přinesla Jihočeská Pravda 18. října pod titulkem „Poslední slovo soudu - trest narušitelŧm hranic―. Prokurátor v závěrečné řeči rekapituloval tři lety B. Meekera, zhodnotil formy a metody činnosti převaděčských organizací v NSR. Charakterizoval obviněné a jejich jednání označil za společensky nebezpečné. Oba přítomní obţalovaní projevili lítost, ale nebyla jim nic platná. Soud uznal vinnými: - B. Meekera, souzeného v nepřítomnosti, dvojnásobným trestným činem porušování předpisŧ o mezinárodních letech a dvojnásobným trestným činem opuštění republiky. Soud vynesl trest 10 let nepodmíněně ve III. nápravně výchovné skupině. - T. S. Kobrzynského trestným činem vniknutí na území republiky a trestným činem opuštění republiky, vynesen trest šest let nepodmíněně ve II. nápravně výchovné skupině. - H. Neukirchnerovou pokusem o trestný čin opuštění republiky, vynesen trest tři roky nepodmíněně v I.

75 nápravně výchovné skupině. Po odpykání trestu měli být vyhoštěni z republiky. Nepovolené překročení státní hranice, tedy podle tehdejšího čs. zákonodárství neoprávněné vniknutí nebo opuštění území republiky, bylo u nás trestným činem, zatímco v západoevropských zemích bylo povaţováno za přečin, stejně jako nyní i u nás. Další tresty za činy, přisuzované zejména Meekerovi naším tiskem, jako omezování osobní svobody nebo nedovolené ozbrojování a obecné ohroţení, vyneseny nebyly, neboť ani únos ani střelba prokázány nebyly. Ţádný další případ tohoto druhu se jiţ v následujících letech neopakoval. Více méně náhodný zákrok proti Meekerovi a uprchlíkŧm musel být asi dostatečnou výstrahou pro JUDr. Heidricha i jiné případné převaděče. Občané NDR se odstrašit nenechali. Jejich exodus pokračoval v neztenčené míře neustále, aţ v roce 1989 gradoval známými událostmi kolem ambasády NSR v Praze a hromadným odjezdem východoněmeckých uprchlíkŧ do NSR. Případ Meeker velmi krátce vzpomenul v roce 1994 Tomáš Polák v časopise Plastic Kit Revue, číslo 26, v seriálu „Ţhavé výstřely studené války―, avšak velmi povrchně, kdyţ pouze konstatoval několikanásobné narušení československých hranic v prostoru Lipenské přehrady v polovině 70. let vrtulníky US Army. Tato ozbrojená sloţka ovšem v případě nikterak nefigurovala.

Vysílač Bliţná – Lipno Jakub Karásek - iRadio Souřadnice: 14,06° východní délky a 48,43° severní šířky (severovýchodní svah kóty Lískovec u obce Bliţná, poblíţ Černé v Pošumaví) Historie: V 80. letech byla naplánovaná výstavba celé sítě jedno kilowattových středovlnných dokrývačŧ tzv. jednokilowatek po celém území Československa, ovšem zcela se stačili postavit pouze tři (moţná částečně čtyři), z nichţ jiţ ani jeden není v provozu – Bliţná, Tachov a Broumov, a provizorní Volary... O plánované výstavbě tohoto vysílače se vědělo poměrně dosti dlouho dopředu, psalo se o tom v Týdeníku Rozhlas. Vysílač se postavil v roce 1986, kdy jiţ také v létě probíhal zkušební provoz... První vysílač na kmitočtu 558 kHz šířil program Národního okruhu Praha se vstupy Českobudějovického studia. V létě následujícího roku 1987 se v seznamu v Týdeníku Rozhlas objevil další vysílač, pracující na 1584 kHz s programem tehdejší Hvězdy (předchŧdce dnešního Radioţurnálu). Zdejší vysílač je unipól výšky 85,5 m s aktivními kotvami, je to unifikovaná trojboká příhradová konstrukce, pouţitá od té doby i na jiných lokalitách ( Tachov, Zbraslav, Broumov...). Vlastní vysílač je v buňce u paty stoţáru a pracuje bez obsluhy. Uvnitř jsou dva vysílače po 1 kW. Zvláštností je, ţe vysílač pro 558 kHz měl pŧvodně šířit program „čisté― Prahy, jenomţe na vysílač nebyly přivedeny ţádné modulační linky, proto musel být signál přebírán (ballempfangován) z Kleťského vysílače – pŧvodně z 66,61 MHz, později 106,4 MHz, proto ty regionální vstupy (později jen region). Druhý vysílač 1584 kHz pracoval obdobně – balloval signál z 71,63 MHz (poté 91,1 MHz) s programem Hvězdy, ale vzhledem k hromadnému odchodu Radioţurnálu ze středních vln v roce 1994 byl tento vysílač vypnut, a rádio ECHO, ani ČRo 6 – rádio Svobodná Evropa o něj neměli zájem. Vysílač pracijící na 558 kHz trpěl od samého počátku špatným promodulováním, coţ zpŧsobovalo značné ztráty plochy dosahu vysílače... Vysílač 558 kHz nepokrýval ani celou oblast Lipna, přitom stačilo jen trošku přenastavení údrţbovou četou... Čas ovšem plynul dále, a lidé stále více přecházeli k poslechu vysílání na velmi krátkých vlnách, proto byl také i tento vysílač vypnut. Odmlčení na Lipensku na 558 kHz nastalo 1. listopadu 2003).

76

Pivovarnictví v Černé v Pošumaví / převzato z internetových stránek/ Kníţecí Schwarzenberský pivovar zaloţil a postavil roku 1568 Jakub Krčen z Jelčan, nejzdatnější úředník Viléma z Roţmberka. V roce 1605 odebíralo z tohoto pivovaru pivo 48 hospod. Aţ do 70.let 19. století byla v provozu sladovna systému ―Poupě‖, i kdyţ systém výroby sladu zŧstal aţ do konce výroby piva stejný. Proto mělo pivo kouřovou příchuť. Podstatné změny tehdy postihly pouze zkvašování zeleného sladu. Potřebné obracení sladu bylo od elektrifikace pivovaru v roce 1909 prováděno automatickými obraceči. Mlýn, který slouţil především potřebám pivovaru (sladovny) byl právě tak zaloţen Jakubem Krčínem v roce 1568. V letech 1880 byl tento mlýn, včetně vodního práva, vyměněn za louku společného majetku a na této louce byl zaloţen hořejší rybník pro těţbu ledu. Všichni poddaní museli v tomto mlýně nechat mlet svoje obilí, stejně tak odebírat svoje pivo z pivovaru z Černé, a to proti vysokým trestŧm za porušení této povinnosti. Chmelnice pro pivovar vznikly u Mokré a u Olšovského dvora; byly opuštěny koncem roku 1788. Po roce 1568 vyměřil Krčín pod pivovarem také dva rybníky, které měly velikostí překonat Olšovský rybník; tento plán se ale nerealizoval. Tehdy se právě vracel Olšovský rybník zpět zlatokorunskému klášteru a proto nastala potřeba za něj pořídit náhradu pro získávání ledu. Před rokem 1880 byl zaloţen dolní rybník o rozloze 1.150 m2 a v roce 1880 horní rybník o rozloze 1.650 m2. V roce 1931 bylo k dispozici šest sklepních prostor s obsahem 5.000 m3, které byly kaţdý rok naplněny ledem z obou pivovarských rybníkŧ. Potřebné mnoţství činilo 400 aţ 500 ţelezničních vagonŧ. K těţbě ledu bylo přijímáno aţ 40 dělníkŧ a náklady na zásobení pivovaru ledem se pohybovaly od 10.000 do 20.000 Kč. Mnoţství vyrobeného piva z jedné várky se postupně zvyšovalo, a to z 24 sudŧ (cca 12 hl) v roce 1603 aţ na 30 hl v roce 1880 a dalších. Ročně bylo vyrobeno: 1650 - 430 hl (ječné červené pivo), 390 hl (pšeničné bílé pivo), 255 hl (patoky) 1700 - 850 hl 1800 - 1.490 hl 1900 - 19.980 hl 1930 - 20.500 hl K výrobě piva byla odebírána (a nadále i k výrobě šťáv a limonád) voda z ―Bílé studny‖, která leţí na ―kostelní stezce‖ směrem na Jámy. Pramen této studny vyvrhuje bílý písek, odtud jméno ―Bílá studna‖. Voda z ní je k výrobě piva vhodné, avšak o dva stupně tvrdší oproti ideálnímu stavu. Prameniště bylo zakoupeno od společného majetku obce Slavkovice. V roce 1879/80 byly vystavěny nové skladovací a kvasné sklepy. Tím se uvolnily staré, nevyhovující sklepy na frymburské silnici, do nichţ byly v roce 1917 umístěny sklepy na ovocné šťávy. Výroba piva byla ukončena v roce 1948 a nadále zde zŧstala výroba ovocných šťáv a limonád. Ovocné šťávy se vyráběly aţ do začátku 90tých let 20.století. Velký roţmberský ekonom Jakub Krčín z Jelčan viděl zvláště v monopolizaci várečného a sladovnického práva nejlepší zdroj příjmŧ pro kníţecí pokladnu. Tak byl mezi jinými roku 1568 zřízen kníţecí pivovar v Černé. Okolo leţící obce byly odkázány na odběr piva odtud – i Hořice a Horní Planá. Poslední mohla vařit pivo vyjímečně v zimě roku 1569, kdyţ cesty do Černé byly zaváty sněhem. Zaloţením pivovaru v Černé byly právě v roce 1568 poškozeny pivovary náleţející klášteru Vyšší Brod ve skelné huti (Skláře) a v Hořicích. V roce 1590 poţadoval Vilém z Roţmberka od vyšebrodského kláštera přenechání práva vaření piva na doţivotí a opat Anton Flaming musel dát souhlas také k opuštění klášterního pivovaru ve skelné huti. Celé

77 hořické okolí bylo odkázáno na odběr kníţecího piva z Černé. V roce 1651 nechal tehdejší opat vyšebrodského kláštera Georg Wondschuh v nově postavené skelné huti opět vařit pivo a zde vyrobené klášterní pivo bylo ke škodě pivovaru v Černé čepováno v okolí Hořic. Kníţe Eggenberg si na toto stěţoval u císaře. Tento dne 3.listopadu 1674 rozhodl, aby kníţe ponechal klášteru staré právo čepování piva. Tu sáhl kníţe ke svépomoci. Dne 6.prosince 1674 asi o pŧlnoci vnikli kníţecí trubač spolu s vrchním lovčím a ještě jinými slouţícími, kaţdý s párem pistolí v rukou a s nimi dobře 100 muţŧ do skelné huti, vtrhli do sklepa a nechali vytéct všechno pivo. Na rozbřesku dne přišel zase pivovarský písař z Černé s asi třiceti sedláky a obsadili blízký mlýn. Tento, následující léta trvající spor, mezi panstvím Krumlov a klášterem Vyšší Brod byl ukončen 20.září 1714 s tím, ţe v městyse Hořice, v rychtě Plánička má být čepováno pivo z Černé. Smlouva byla dne 16.září 1715 potvrzena císařem Karlem VI. Nad pivovary na roţmberských statcích měl vrchní dozor regent nebo zámecký hejtman, zatímco kaţdý pivovar měl svého pivovarnického písaře, který se staral o finanční vedení pivovaru. Ke konci 20.století slouţil pivovar jako sodovkárna, v roce 2002 byly budovy k prodeji v draţbě. Majitelé:

18881914 19141938 19381947 19451947

Výstav piva v hl:

Adolf Josef kníţe Schwarzenberk

1901/02

20 597

1902/03 19 800

Jan Nepomuk kníţe Schwarzenberk

1903/04

21 165

1904/05 20 082

JUDr. Adolf kníţe Schwarzenberk

1905/06

19 441

1906/07 22 000

národní správa

1909/10

22 500

1911/12 24 000

František Bělohoubek

1912/13 1914/15

22 317 13 834

1913/14 20 716 1915/16 11 724

Ing.Dr. Josef Hrach

1916/17

1 089

1917/18 2 312

Jindřich Skřidla

1918/19

7 400

1919/20 10 910

František Senft

1920/21

12 615

1921/22 13 200

Karel Špatný

1922/23

13 800

1923/24 15 773

Ing.Václav Schauer

1924/25

17 300

1926/27 18 000

Ing. Leopold Seichert

1927/28

18 300

1928/29 19 000

Ing. Walter Koberz

1930/31

20 000

1931/32 14 600

Eugen Hasching Vojtěch Kozák

1932/33 1934

11 500 9 980

1933 10 641 1935 10 913

1937 1939 1944 1946

10 980 16 600 18 397 7 191

1938/39 19 651 1943 11 138 1945 2 007

Sládci:

18831902 19021908 19081911 19111912 19121927 19271933 19331938 19381939 1940 19451947

78

Vybráno z internetových stránek Zde jsou vybrány ukázky z děl spisovatelů i obyčejných lidí, rodáků z oblasti naší obce, německých občanů po válce odsunutých.Ve svých dílech líčí vzpomínku na svá rodiště i různé odborné úvahy i lidové vyprávění. Díla jsou uvedena na webových stránkách: platon.cbvk.cz – do českého jazyka přeloţil Jan Mareš a elektronicky upravil Ivo Kareš z Jihočeské vědecké knihovny, České Budějovice / 2001 – 2005 /. Protoţe jsou svým způsobem tato díla zajímavá pro další poznání minulosti i ţivota německých občanů v obcích našeho katastru vybral jsem proto tyto ukázky do naší kroniky. Současně s tím jsou uvedeny i ţivotopisy těchto autorů.

Dolnovltavický most. Dlouhá historie bez začátku a konce Na den sv. Linharta (6. listopadu) 1886 po ranní mši byl slavnostně vysvěcen nový ocelový Vltavský most (říkalo se mu zdejším nářečím Wuldabruck) v Dolní Vltavici (Untermoldau). Dnes se v těch místech vlní vody Lipenského jezera. Tenkrát to však byla nějaká událost, za účasti vysokých hostí a návštěvníků tradičního dolnovltavického linhartského posvícení (v originále "Wuldiner Leonhardikirchta" - pozn. překl.) z širokého okolí. Na obou koncích nového i na vedle dosud ještě stále stojícím starém dřevěném mostě čekalo velké mnoţství lidí. Všichni chtěli vyzkoušet vyšňořenou novostavbu jako první. Kdyţ se ozval zvon z kostelní věţe, vysvětil nový most dolnovltavický farář, po něm okresní vikář Augustin Wrtilek a nakonec jeden z řádových bratří blízkého kláštera v hornorakouském Schläglu (česky se mu říkalo i Drkolná - pozn. překl.). Pak se setkali zleva přicházející kníţe Adolf a kněţna Ida ze Schwarzenberka s dolnovltavickým starostou Franzem Mayerem vprostřed mostu se schläglským opatem Norbertem Schachingerem, jeho komorníkem Raimundem Lengbauerem a přednostou obecního zastupitelstva obce Kyselov (Sarau) Johannem Spitzlem, kteří přicházeli zprava. Tím setkáním uprostřed mostu byla stavba předána do uţívání veřejnosti. Nato odhalila na dolnovltavické straně kněţna Ida novou sochu sv. Jana Nepomuckého, postavenou na náklady schwarzenberského šlechtického domu. Pak uţ mohlo na náměstíčku začít pravé linhartské posvícení. Městská práva měla Dolní Vltavice od roku 1505, ale městysem se stala aţ počínaje rokem 1699. Plebánie tu však byla uţ od roku 1355 pod názvem Horšov či Heršov. Tehdy sem zlatokorunský opat uvedl plebána Ottu. Kostel sv. Linharta byla stavba původně gotická a v letech 1725-1726 k němu byly přistavěny dvě kaple. Slavnostní mše u příleţitosti otevření nového mostu vyuţili mnozí její účastníci k prosbám o poţehnání svých dobytčích stád, jejichţ ochráncem byl právě patron kostela. Svatému Linhartovi se obětovaly za tím účelem kovové sošky zvířat. Stavební práce na novém mostě začaly pouhý rok před jeho uvedením do provozu usazením opěr. Saněmi s koňským spřeţením byly sem přivezeny obrovské ţulové kvádry z lomu ve Skalném (Pinketschlag). Pro započetí stavebních prací bylo nutno mezi pravou opěrou a domem "U Boara" (čp. 2 na kyselovské straně: někdejší tzv. "vltavský dvůr") navršit naváţecí hráz, zajišťující stavbu před zatopením vysokou vodou a opatřit tuto hráz klenutými odtoky. Jako materiálu pro navršení hráze bylo uţito jaloviny ze ţulového kamenolomu schläglského kláštera u Kyselova. Ţula pro klenuté odtoky hráze pocházela z lesa na Sovím vrchu (Eulenberg) dnes na jiţním břehu Lipenského jezera u rakouské hranice. Během zimních měsíců v letech 1885-1886 přivezli sedláci z dolnovltavické farnosti jednotlivé stavební dílce mostu z

79 Budějovic na saních s koňskými potahy. Tehdy ještě neexistovala ţelezniční trať Budějovice-Ţelnava (v originále Budweis-Salnau, dnes je ovšem ţelnavské nádraţí označováno jako Nová Pec - pozn. překl.). Její úsek do Kájova (Gojau) byl otevřen aţ 19. listopadu 1891, z Kájova do Ţelnavy pak aţ 3. července 1892. Plzeňská firma sestavovala od jara za pouţití obrovských parních kladiv nýtovanou mostní konstrukci. Rozpětí samonosného mostu s mříţovými nosníky činilo 40 metrů. Původně měl most jednostopou jízdní dráhu se dvěma postranními lávkami pro chodce. Konstrukce se shodovala s tehdy obvyklým typem ţelezničních mostů. Jízdní dráha i ochozy mostu měly povrch z dřevěných fošen. Během stavebních prací stál těsně vedle dosud uţívaný starý dřevěný most. Mosty přes Vltavu u Dolní Vltavice mají svou dlouhou historii. Srovnáním se sousedními oblastmi se dá předpokládat, ţe kromě známých místních brodů se stanovišti soumarů na "vltavském přechodu" (v originále Moldaupaß - pozn. překl.) s prameništi Pestřice, Roţnovského potoka a Jeţové (v originále Rothbach, Rigelbach, Igelbach - pozn. překl.) tu most existoval uţ dávno před záměrným zaloţením osady na místě pozdější Dolní Vltavice Hirzem (Hrzem či Hýřem ze Zvíkova - v originále "aus Klingenberg" - pozn. překl.). K tomu došlo někdy kolem roku 1250 a vzniklo tu rušné místo při mostě s kovárnou, kolářstvím, stájemi pro přepřahání a ubytovacími herberky. Stejně tak i na kyselovské straně. Pasovští biskupové, šlechtické rody ze sousedního Mühlviertelu a čeští králové měli stejný zájem na existenci mostu při všem přístupné vltavské křiţovatce této vysoce důleţité obchodní cesty. Ve 13. století, kdy se ustálily hraniční i majetkové poměry, hraničila tu spolu panství kláštera Schlägl na pravém břehu a kláštera Zlatá Koruna (Goldenkron) na levém břehu Vltavy. Tato majetková práva a vltavský most jsou ostatně zřetelně zachyceny na "mluvícím" dolnovltavickém znaku. Uţ roku 1332 je uváděn na kyselovské straně Vltavský dvorec, tj. "Hof vor Wulda" (později tzv. dům "U Boara", "Boarhaus" čp. 2), kde se zřejmě nacházelo i schläglské ("drkolenské") "vltavské mýto" ("Maut vor Wulda"), neboť uţ roku 1337 tu dává probošt Ulrich I. zjistit příjmy z vybírání mýtného. Teprve později byla na pravém břehu těsně vedle mostu postavena schläglská mýtnice (Schlägler Mauthaus), pozdější dům čp. 1. Tento dům klášter roku 1777 prodal. V roce 1783 bylo klášterní mýto císařem Josefem II. zrušeno, ale hned rok po jeho smrti, tj. roku 1791 zase obnoveno. Na dolnovltavické straně bylo mýto, které se údajně nacházelo v domě čp. 5 ("u Pfeffera"), nejprve královské, v roce 1349 bylo přenecháno Karlem IV. klášteru zlatokorunskému. Pfefferův dům byl na přelomu roku 1942 a 1943 strţen poté, co jeho poslední obyvatelka Margarethe Mayerová, ovdovělá Müllerová a zvaná po chalupě také "Pfefferin", byla ve svěrací kazajce dopravena do lágru v Mauthausenu - neblahá předehra konce všeho tady. Mýtnice na kyselovské i dolnovltavické straně byly opakovaně prodány do nájmu. Uţ v roce 1698 najal si Reinhard Puyer kyselovskou mýtnici od schläglského kláštera za roční poplatek 80 zlatých. Opat Siard potvrdil pak 16. května 1704 pronájem "Vltavského dvora včetně mýta" (v originále "den Hof zu Wuldta samt Weg-, Brücken- und Bodenmaut") Reinhardu Puyerovi za zvýšený roční poplatek 100 zlatých. V roce 1846 je pak jako nájemce dolnovltavické mostní mýtnice uveden uţ Josef Pfeffer. O náklady na stavbu a opravy vltavských mostů se v Dolní Vltavici v dávných dobách svorně dělily schläglský i zlatokorunský klášter, respektive roţmberské panství. Zatímco Dolnovltavičtí byli udělením městských práv osvobozeni z placení odúmrtě a za roční paušál i robotních povinností a naturálních dávek, museli ti z Kyselova a Kozí Stráně (Geisleiten) odvádět tyto dávky aţ do roku 1848. Vedle obvyklých poplatků a sluţeb klášteru ve Schläglu mu byli Kyselovští podle robotního soupisu povinni ročně 14 robotními dny s potahem dvou volů či s jedním koňským spřeţením, k čemuţ patřila i sluţebnost "poskytnutí dvou potahů k dovozu stavebního dřeva při pracích na

80 dolnovltavickém mostě". Podle robotního soupisu se mezi povinných 14 dnů roboty počítaly i práce "při opravě rybářského domku v Kyselově a rovněţ klášteru náleţející poloviny vltavského mostu kaţdých pět aţ šest let jednou osobou po jeden či dva dny". "Na přilepšenou" dodával klášter na kaţdý robotní den "tři bochníky jeden a půl libry těţké". Z časového předpokladu pro pravidelné opravy mostu po 5 aţ 6 letech nezůstalo pro časté povodně nic. Ve starých dokladech o tom můţeme číst např. poznámku Simona Zaunmüllera: "Koncem ledna 1846 tu byla dosud nevídaná velká voda, mohutná kra strhla 27. ledna půlku mostu." Roku 1847 a 1849 povodně most znovu opakovaně a těţce poškodily. Most ostatně nebyl zřejmě ani tak vţdy v tom nejlepším technickém stavu. Tak roku 1835 tkadlec, pláteník a dolnovltavický kantor Johann Liebenwein přišel v řece o ţivot, poněvadţ "most neměl nijaké zábradlí". Kromě obchodníků táhlo vţdy znovu i velké mnoţství válečného lidu přes brody na řece a vltavský most k významnému "vltavskému přechodu" (v originále "Pass von Wulda"), při čemţ byly často pleněny a vypalovány osady podél toku řeky. V husitských dobách a zvláště v letech před válkou třicetiletou a během ní způsobila četná taţení vojenských oddílů těmito končinami úplné zničení tehdejších farních osad Kyslov, Dolní Vltavice, Bliţná (Eggetschlag) a Radslav (Raschlag). Vypráví se o zajištění Vltavy v roce 1611 císařským obristem Schiferem s 103 muţi, aby byla pasovskému válečnému lidu uzavřena cesta vltavským přechodem. Opevnění na pravém břehu řeky, šance na tzv. Hochstraße (Kolmahügel) a v Oberhaagu uţ na rakouském území, dále na Růţovém Vrchu (Rosenhügel) kus odtud na českém území na to dosud upomínají. V letech 1634, 1639, 1641, 1645 a 1648 byla tato opevnění znovu a znovu obnovována a zesilována, aby bylo zejména švédským oddílům zabráněno proniknout na hornorakouské území. K ochraně Čech před bavorskými oddíly byly vybudovány roku 1741 šance jiţně od Kyselova, a to jak na českém, tak i na rakouském území, při čemţ byla zřízena opevnění i přímo na Vltavě. Z roku 1866 je zaznamenáno zpevňování dolnovltavického mostu, které by umoţnilo i přejezd těţkého dělostřelectva. Před počátkem první světové války byl nový ocelový most po svém otevření v roce 1886 ještě jednou slavnostně vyzdoben. To při návratu z praţské Jubilejní výstavy roku 1895 projel císař František Josef i farní obcí Dolní Vltavice. O této události si místní lidé vyprávěli vlastně aţ do doby svého vyhnání v roce 1946. Velké zástupy prý tehdy čekaly na obou stranách mostu přes Vltavu a podél silnice na příjezd císařského kočáru. Ten, taţený šestispřeţím, zastavil zřejmě na dolnovltavickém předmostí. Tam měl prý starosta obce Franz Mugrauer samým rozčilením zapomenout svou řeč. Řekl prý nakonec "po našem": "Griaß Gott, Herr Kaiser! Es gfreit uns, dass S' uns a amoi in Wulda bsurchan." ("Pozdrav Bůh, pane císaři! Těší nás, ţe jste nás tu ve Vltavici jednou navštívil.") Jako dar byl prý předán bochník chleba a "Hammer" (uzená šunka). Císař měl údajně říci: " I dank Eich schön. Bleibts weiterhin so brave Laundeskinder!" ("Pěkně Vám děkuju. Zůstaňte i nadále hodnými dětmi své země!") Po skončení první světové války byl most krátce střeţen rakouským Volkswehrem. Jeden jeho oddíl byl dokonce v Dolní Vltavici a v Kyselově ubytován. Měl bránit území tzv. Deutschösterreich proti českému vojsku. Po rozhodnutí mírové konference ve Versailles a St. Germain v listopadu 1918 však Volswehr vlastně po sotva několika dnech odešel a uţ 6. prosince obsadili farní osadu čeští legionáři. Prvním jejich činem bylo strţení místních tabulí a úředních označení se symboly rakouského mocnářství, zřízení tzv. "zóny smrti" podél hranic s Rakouskem, dále nařízení o zákazu shromaţďování a ozbrojená ostraha mostu přes Vltavu. Po částečné mobilizaci 20. května 1938 začala československá armáda s výstavbou jakési vltavské obranné linie. Na vrchu zvaném tu Wuldiner Berg a v Radslavi byly zřízeny zákopy a kulometná hnízda. V den mobilizace 23. září 1938 připravovala se československá armáda k vyhození mostu přes Vltavu do povětří. Obyvatelé okolních

81 domů nesměli zůstat ve svých obydlích a i dobytek musil být odehnán jinam. Po Mnichovu v noci na 1. říjen 1938 byly náloţe z mostu odstraněny a československé jednotky opustily Dolní Vltavici. Odchod proběhl v klidu, bez jakýchkoli konfliktů s místními obyvateli. V obci zůstalo pět vojáků německé národnosti, které tu odcházející jednotky zanechaly. Přes most naopak teď do Dolní Vltavice vešli vojáci wehrmachtu a obec se stala na sedm let součástí Německé říše. Rok po skončení druhé světové války byla vysídlena a nikdy uţ plně znovu osídlena nebyla. Ze 414 obyvatel, kteří tu byli podle sčítání z roku 1930, zůstalo tu v roce 1948 80 Čechů a 40 německých "antifašistů", kteří byli ušetřeni "odsunu". To uţ bylo vlastně rozhodnuto, ţe jakékoli investice by se zde "vzhledem k zániku obce zatopením nevyplatily. Volné domky pro rekreanty k dispozici. V obci je starý farní kostel, na návsi pranýř." Je dnes uloţen v českokrumlovském muzeu. Pranýř pro koho? Most a země čí tam na dně Vltavy? Hoam!, 1988, č. 7-10 (na pokračování)

Text je anonymní a nepatrně upraven. Nevyžaduje komentáře, snad jen k onomu "mluvícímu" znaku zaniklé Dolní Vltavice. Dnes ho totiž užívá jiná obec na břehu jezera, kterému se říká Lipenské a přes něž vede z ní dlouhé přemostění do Hůrky (Stuben) a Horní Plané (Oberplan). Je to Černá v Pošumaví (Schwarzbach), ale most na tom znaku je zlatý, luka kolem jsou zelená a řeka, řeka našeho srdce je modrá. Jako ten most nemá ani ona vlastně začátek a konec, protože všechna je cestou, dalekou cestou domů.

Šumavská rychta pláničská JOSEF REIF Vznikla odloučením takzvaných "devíti vsí" ("neun Dörfer" - byly jimi nazývány, ovšemţe svými označeními německými, osady Šebanov /Schöbersdorf/, Kondratice /Kainratsdorf/, Cichalov /Zichlern/, Hostinova Lhota /Hossenschlag/, Mýtina /Reichetschlag/, Vojslavy /Wolfschlag/, Drahoslavice /Droschlowitz/, Tatry /Tattern/ a klášterní hospodářský dvůr Skláře /Glashof/, pozdější ves německy zvaná Teutschmannsdorf /česky rovněţ Skláře/ všechny vzniklé na území kláštera vyšebrodského, patřícím někdy obci Hořice na Šumavě /Höritz/, tyto vsi nabyly kolem roku 1375 právo kácení a pastvy v lese zvaném podle nich "devítiveský" /Neundörfer Wald/ - pozn. překl.) a dále osad Muckov (Mutzgern), Fischbäckern (Rybáře), Jámy (Kohlgruben), Plánička (Planles) a Nová Lhota (Neustift) od rychty hořické ke dni 10. ledna 1633. Pláničská "lesní rychta" ("Planleser Waldgericht) zahrnovala tedy území, které aţ na několik výjimek bylo osídleno zásluhou vyšebrodského kláštera poté, co je získal (ve sporu kláštera zlatokorunského a vyšebrodského téhoţ roku 1375 třetina území, o něţ byla pře vedena, připadla Vyššímu Brodu a v letech 1500-1530 právě na něm vznikly vsi "lesní rychty" - pozn. překl.). Od zřízení "lesní rychty" aţ do odtrţení Šebanova stála v jejím čele následující řada rychtářů (podle originálu i s některými mezerami v datech - pozn. překl.): jako prvý Georg Pröll z Pláničky 1633; Martin Gueß z Bednářů (Emmern)1639; Matthias Fischbecker z Kondratic 1651-1652; Ambros Wenzl z Pláničky 1667-1671; Kaspar Fink z Rybářů 1706-1729; Oswald Wenzl z Pláničky 17291762 (33 let rychtářem!); Urban Reidinger z Bednářů 1762-1775; Franz Wenzl z Pláničky 1777-1781; David Koch z Bednářů 1787-1790; Andreas Grandl ze Sklářů 1792-1796; Matthias Immervoll ze Sklářů 1796; Andreas Grandl ze Sklářů 1796; Johann Höpfl z Tater 1808; Markus Grill ze Sklářů 1808; Andreas Hammerlindl z Muckova 1809; Franz Hammerlindl z Hostinovy Lhoty 1820-1822. V bouřlivém roce 1848 nebyl rychtářem pláničské "lesní rychty" nikdo jiný neţ dědeček autora tohoto textu, totiţ Josef Reif starší z Jam.

82

Tato krátká do češtiny přeložená ukázka z dnes asi zapomenuté knihy Die UrwaldAnsiedlungen des Planleser Waldgerichts (Ein Stück Heimatgeschichte), "podle nejlepších pramenů zpracované" Josefem Reifem a vyšlé roku 1925 v budějovickém vydavatelství Moldavia, zčásti bezpochyby klame svými českými místními jmény. Hned to v titulu například bylo zavedeno teprve 1918: Plánička byla do té doby jen Klein-Planles či toliko Planles, nářečně také Planlas, takže i v Ottově slovníku naučném ještě figuruje s jinými sobě podobnými pod hromadným heslem "Pláně"! Dne 27. listopadu 1366 prodává jistý Wernher "von Plëndlëns" ves "das da haisset czdem klain Plëndlëns" (která se nazývá Plánička) vyšebrodskému klášteru a svědčí mu přitom i pečetěmi "Vlreich von Drochaw" (na pečeti má ten Ulrich ovšem psáno "Qvietonow"!) a "Zeyfrid von Moskow"(tj. z Mostků, německy zvaných Pernlesdorf). Asi tu nemá smysl u každého z těch českých a německých označení určovat jejich historické stáří - většina těch osad dnes už prostě neexistuje, ačkoli některé se dožily téměř půl tisíciletí i více. Nadešlo však přibližně v půli dvacátého století "konečné řešení", jehož výsledkem je řada jihočeských "chráněných území" (jmenujme jen: Kotlina pod Pláničským rybníkem v nivě Lukavického potoka, Olšina v Novolhotském lese, Pláničský rybník, Slavkovické louky) právě v místech, o nichž náš text pojednává. Autor originálu stačil sice skonat ještě před tím vším, co pilně zametá lidskou stopu, dokonce i být pohřben dosud doma, čímž ovšem není řečeno, že by se hroby, které tu zůstaly po nuceném odchodu někdejších obyvatel Šumavy, těšily u nás nějaké valné ochraně. Pokud však chceme mluvit o lidech, je ten kdysi selským živlem osídlený kraj plný dobré země také z jejich kostí.

FRANZ BAYER Jděte k Čertu! Jeden z početných návštěvníkŧ hořických pašijových her se kdysi při hledání vhodného hostince k obědu optal místního uličníka, kam by za tím účelem bylo nejlepší zavítat. "Gengans zan Tuifl!", tj. "Jděte k Čertu!" zaznělo nářečím v odpověď jako spíše ještě vlídnější obdobou nakonec i spisovného jazykového obratu Scher dich zum Teufel (Táhni k čertu!)! Host podlehl nezbytně dojmu, ţe mu klučina dává najevo, aby odtud zmizel, a uštědřil hořickému nezbedníkovi rázný pohlavek. Vzápětí se mu ovšem od staršího obyvatele zdejší končiny dostalo poučení, ţe mu byl oním jen zdánlivě drsným zpŧsobem doporučen hostinec U Čerta (Gasthof zum Teufl, jeden z 10 tehdejších v obci, mezi nimiţ se vyskytovaly i firmy jako "zum Kreuz", "zur Hölle", "zum Paradies", "zum Pilatus", "zum Herodes" či "zur Rose" - pozn. překl.). Jídlo a pití mu ve zmíněném podniku zachutnalo natolik, ţe v uznání zásluhy uličníkovy a jeho tělesné újmy s ochotnou informací spojené dostalo se tomuto nakonec dodatečně i patřičného zadostiučinění - jak jinak neţ formou štědrého zpropitného. Ztracené domovy pod hladinou Lipenského přehradního jezera Mnohotvárný a šálivě vlídný obraz údolí mladé Vltavy by mohl dát návštěvníku zapomenout, ţe tu kdysi stála uprostřed kvetoucí krajiny jedna líbezná ves za druhou. K nejzřetelnějším zásahŧm do přírody jistě náleţí stavba přehrad na říčních tocích za účelem získávání elektrické energie. Plány na podobné vodní dílo na Vltavě byly vypracovány uţ za časŧ c.k. monarchie, asi kolem roku 1906, pro velké obtíţe spojené především s vykupováním pozemkŧ však tehdy ztroskotaly. Vyhnáním pŧvodních německých obyvatel po roce 1945 se pro českou stranu problémy se záborem potřebné pŧdy vyřešily ovšem jaksi samy sebou. Bylo tomu jinak neţ přibliţně v téţe době na náhorní pláni jihotyrolského prŧsmyku Reschenpass, kde byli obyvatelé malé obce Graun sice tváří v

83 tvář nemilosrdné energetické lobby přesídleni podobně jako němečtí Šumavané, avšak přece jen ze zákona řádně odškodněni. - Dodnes vyčnívá z přehradního jezera špička věţe kostela v Glans a připomíná všem, kdo jsou na cestě od Merana a Vintschgau, tragédii jedné malé tyrolské vsi. Na Šumavě to bylo asi 14 vysídlených osad, které úplně či alespoň zčásti od Lipna (Lippen) aţ k Ţelnavě (Salnau) zmizely se 4800 hektary obdělané pŧdy a lesŧ v pásu celkové délky 48 kilometrŧ pod vzdutou hladinou zadrţeného vltavského toku. Bez jakékoli náhrady pŧvodním obyvatelŧm, kteří si nemohli do odsunu vzít ani pouhý zlomek majetku jako zmínění jihotyrolští venkované od Reschenpassu. Byli prostě násilím vysídleni a šumavské vsi, luka a pole zŧstaly vydány jako anonymní pŧda na pospas jakémukoli stavebnímu zásahu. Spoutaná Vltava se měla stát největším dodavatelem elektrické energie v jiţních Čechách. Kulturní krajina, vyvlastněná na základě pověstných Benešových dekretŧ, připadla státu jako laciná kořist. Nejprve byly vykáceny lesní plochy, vsi a samoty vyhozeny do povětří a poté celá oblast srovnána se zemí. Do povětří byl vyhozen i kostel v Dolní Vltavici (Untermoldau), který se nacházel jako jediný z kostelŧ přímo v zátopové zóně. Většina osad náleţejících ke zdejší farnosti ostatně rovněţ zmizela pod hladinou přehradního jezera. Vypráví se děsivá historka o tom, jak po odpálení věţe dolnovltavického kostela se jeho cibulovitá báně hnána stoupající hladinou plnící se údolní nádrţe vracela stále k místu, odkud předtím shlíţela do kraje. Češi ji prý nakonec rozstříleli docela, neţ mohla po vlnách dojít cíle. Starobylé kostely ve Frymburku (Friedberg) a Přední Výtoni (Heuraffl) byly ušetřeny zkázy. Frymburský kostel, který stál kdysi na vyvýšeném místě nad řekou, tvoří nyní spolu s náměstím jakýsi poloostrov, obklopený vodami Lipenského jezera, které tu ovšem podobně jako v Dolní Vltavici pohltilo přilehlý hřbitov. Také Horní Planá nabyla jiného vzezření poté, co její nádraţí a s ním i celá ţelezniční trať v délce takřka 12 kilometrŧ musely být přesunuty výš v terénu, zatímco kdysi pyšné vsi Bliţší Lhota (Vorderstift), Zadní Lhota (Hinterstift) a Přední Hamr (Vorderhammer) byly zcela zatopeny. Ta,m kde se kdysi klikatil tok Vltavy jako stříbrný had, třpytí se uţ pŧl století ve slunci jezerní hladina. Adalbert Stifter nemohl jistě tušit, ţe se jednoho dne ani ne tak daleko přede dveřmi budou prostírat ty vodní spousty, které v místních poměrech budou připomínat opravdové "moře". Uţ od roku 1959 existuje Lipenská přehrada, zkráceně známá pod mezitím dávno vţitým pojmem "Lipno". Se zatopenými vesnicemi a osamělými dvorci zmizelo pod vodou i "srdce Vltavy", říční meandr ve tvaru dŧvěrně upomínajícím na láskyplný vztah Šumavanŧ k jejich ztracenému domovu. V poslední době se objevily plány na vybudování mostu přes jezero, který by spojil Horní Planou s Horními Rakousy a Mühlviertlem a otevřel tak stále ještě málo přístupnou oblast ve větší míře světu, od něhoţ ji kdysi mělo oddělit násilné přerušení staré obchodní cesty z rakouského Schläglu přes Kyselov (Sarau), Dolní Vltavici, Hořice na Šumavě (Höritz) do Českého Krumlova (Krumau). Jakousi obdobou násilného řešení národnostního problému na Šumavě byl pokus o poitalštění jiţního Tyrolska přesuny německých obyvatel a o omezení německého jazykového vlivu (němečtí obyvatelé této oblasti byli dohodou Hitlera a Mussoliniho osidlováni dokonce za druhé světové války i na Krumlovsku - pozn. překl.), nakonec ovšem bez úspěchu. "České řešení" bylo ovšem daleko radikálnější a nelidštější. Ptáme se jistě právem, kdo si tu z koho bral vlastně příklad? Seznam úplně nebo zčásti zatopených osad v oblasti dnešního Lipenského jezera: SPITZENBERG (Hory) VORDERSTIFT (Bliţší Lhota) VORDERHAMMER (Přední Hamr) HINTERHAMMER (Zadní Hamr) KARLSHOF (Karlovy Dvory) HOSSENREUTH (Jenišov) STUBEN (Hŧrka) HINTERSTIFT (Další Lhota)

84 GRAFITBERGWERK BAUERNWERK (Těţířstvo na tuhu) FISCHERHÄUSER (Rybářské Domky) OLSCHTAL (Olšina) FLEISSHEIM (Horní Borková) MAYERBACH (Dolní Borková) SARAU (Kyselov) RATSCHIN (Račín) HABICHAU (Jestřábí) RATHSCHLAG (Radslav) STÖGENWALD (Pestřice) UNTERMOLDAU (Dolní Vltavice) WADETSTIFT (Hruštice) FRIEDAU (Frýdava, pak Předmostí) FRIEDBERG (Frymburk) GOBLENZ (Kobylnice) STÜBLERN (Posudov) HEINRICHSÖD (Hrdoňov) Glaube und Heimat, 2003, č. 5, s. 19

85

HEINRICH KURZ Co se vyprávělo o přástkách Zloděj mléka V Račíně (Ratschin) blízko Jablonce (Ogfolderhaid) ţil jednou jeden chudý chalupník. Bída byla u něj věčně domovem. Měl šest dětí ten člověk a v chlívě mu stála jedna kravička. Dojil ji den co den, ale kapky mlíka se od ní ten uboţák nedočkal. Nikdo nemohl přijít na to, co je toho příčinou. Jednou přišel do chalupy ţebrák a prosil o jídlo. Byl vytáhlý a hubený, nohy měl dlouhé a celé křivé. Při chůzi se mu pletly, ţe mu přezdívali "der schexnende (tj. křivonohý) Kaiser". Byl taky plničký vší. Chalupníkova ţena vyprávěla tomu ţebrákovi o jejich nouzi a o tom, jak má kráva kaţdý den svoje vemeno prázdné. "Dejte mi zlaťák a já vám pomůţu," řekl ţeně, "musíš jen dělat, co ti poručím a ani nepromluvit, to ti nic neudělá." Ţena se toho člověka štítila a měla z něho strach. Překonala však odpor a bázeň, vzala trojnoţku na dojení a šla s cizincem do chlíva. Ten se ke krávě usadil a ţena mu musela rovnou na klín. Svou dlouhou holí udělal na podlaze kruh kolem trojnoţky a mumlal si přitom cosi, čemu nerozuměla. Brzy nato se ozvalo krátké zasyčení a ţena spatřila, jak se oknem dovnitř plazí bílý had. Kdyţ se doplazil aţ ke krávě, vysál jí z vemene všechno mlíko a dosyta napitý chtěl zpátky k oknu. Ţebrák ho ale zabil se slovy: "Kouzlo je mrtvo a vaše kráva bude zase dojit." Z vděčnosti dali chalupník a jeho ţena tomu ţebrákovi svůj poslední zlaťák. Taky všem lidem vyprávěli tenhle příběh. Pradlena u křovisk Na Mieglově pastvině u vsi Mokrá (Mugrau) bývalo v noci často vidět nějakou ţenu prát u křovisk při potoce v lukách košile. Šel tudy kolem jednou mladičký chasník a jen tak ţertem se optal, ţe jestli by mu mohla vyprat taky tu jeho, co má na sobě. Tu musel chtě nechtě košili opravdu na místě hnedle sundat a té ţeně podat. Jak to udělal, vzal ale horempádem strachy nohy na ramena. Košili našel druhého dne ráno v cárech roztrhanou viset tam na těch křoviskách.

ADOLF SCHIMANN Ukázka z díla:

báseň

MOJE

PŘÁNÍ

Častokrát jsem si malý domek přál, ovocným sadem stál by obklopen, kravku ve stáji a pár prasátek, neměl jsem vlastně ani jiný sen.

Rok za rokem šel v moři věčnosti, a z přání, co jich bylo věru dost, zůstala chalupa a ţena po boku a houf dětí rodičům pro radost!

A pěkný kůň by dupal v maštali, postroj by svítil, k tomu nový vůz, s dobrou ţenou bychom se staralito uţ by, panečku, byl štěstí notný kus!

Teď by nám stačilo v nouzi a strádání z mých přání míň, s čím vyšel bych a rád: aby byl mír uţ po všem, co tu bylo A chleba, co ho slibuje ten stát !

86

HERMINE Ukázka z díla:

HANAUEROVÁ.

báseň NÁVESNÍ KAPLE V RADSLAVI.

Na místě ve vsi nejkrásnějším ta kaple, všichni jsme ji znali, stávala, milá lidem zdejším. tam jsme se kdysi modlívali.

A Kristus Pán v obilném poli od stropu kaple hledíval; ať zeptal by ses kohokoli byť zdaleka, ten obraz znal.

V údolí Vltava se skvěla a zvon zněl nejprve v čas ranní, o polednách i neţ se celá ves sešla večer při klekání.

Co jen to s domovem se stalo od času, kdy nás vyhnali. Tu ves i bílou kapli malou málem se zemí srovnali.

Na mysli večery mi tanou v čas léta.Vţdy však bylo třeba i chval, co nikdy neustanou, i proseb o vezdejší chleba. Poznámka kronikáře: tak jako téměř všechny sakrální stavby na katastrálním území obce Černá v Pošumaví,byla po roce 1990 opravena i návesní kaple v Radslavi.

Laurenz PRÖL Z článku „ O drkolenském opatu Freislebenovi“ MÝTO V DOLNÍ VLTAVICI. Pro mýto v Dolní Vltavici (Untermoldau), které klášteru ve Schläglu náleţelo po staletí, pročeţ vţdy i pečoval o polovinu tamního mostu přes Vltavu, trvaly stálé spory. Snaţilo se je odstranit vyrovnání, ujednané mezi klášterem a kníţetem z Eggenberka 11. září 1674, při čemţ v něm byl stanoven pro obec a obyvatele vltavické rychty (v originále "des Gerichtes Wulda" - pozn. překl.) velmi nízký tarif. Za fůru s obilím se 4 nebo 5 koňmi se podle toho ujednání platily ve dvoře při klášterním mýtě 2 krejcary, za sáně s jedním koněm včetně nákladu obilí 2 krejcary. Kaţdý jiný z kníţecích poddaných vně vltavické rychty měl zapravit za kaţdý povoz bez obilí 1 krejcar, za kaţdý strych (korec) všeho druhu obilí sem či odtud 3 pfeniky. Za fůru ryb 12 krejcarů, za fůru soli 7 krejcarů, za potah s chmelem 2 krejcary a 3 pfeniky, za volskou či kravskou kůţi 1 krejcar, za pár volů 1 šilink atd. Za to musel klášter udrţovat polovinu mostu a cestu po ní vedoucí. Opat Michael usiloval o to, aby obilí dopravované z Cerhonic (jihočeský majetek kláštera ve Schläglu pozn. překl.) bylo od mýta osvobozeno , aniţ by toho ovšem dosáhl, jak ukazuje další podobný pokus opata Siarda I., datovaný 11. květnem roku 1707. Šlo přitom v průměru o 1500 korců ročně.

87

FRIEDA REISINGER-KNÖLLOVÁ Vzpomínky na mládí, které nebylo Babiččino vyprávění Frieda Reisinger-Knöllová se narodila roku 1925 v Dolní Pestřici (tehdy se té osadě říkalo i česky Dolní Stögenwald). To místo leţí mezi rakouskou hranicí a jiţním břehem dnešního Lipenského jezera pod rakouským Bärensteinem, nedaleko dnes obnoveného kostela jinak zaniklé Zadní Zvonkové (Glöckelberg). Roku 1990 se babička rozpomněla pro svá tři vnoučata na vlastní mládí v jiţních Čechách. Její rodiče, Hermine a Franz Watzlovi, se vzali teprve roku 1927 a usadili se v sousední vsi Račín (Ratschin). Tady Frieda vyrůstala se čtyřmi svými sourozenci, kteří se narodili mezi roky 1927 a 1945. Poněvadţ rodiče byli zcela zaměstnáni prací v zemědělství a otec navíc pracoval i jako lesní dělník, musela se Frieda starat o ostatní děti. Matku často nahrazovala babička z otcovy strany, která zemřela roku 1931, to bylo Friedě pět let. "Vyprávěla jsem o babičce svému panu učiteli. Několikrát ji navštívil. Nemohla uţ leţet v posteli a tak jí otec obstaral velikou lenošku, ve které seděla aţ do své smrti. Uţ jsem u ní nesměla spávat. Tak nadešel i její poslední den, chtěla tenkrát k jídlu škubánky se zelím. Směla jsem jí pomáhat při jídle. Byli u ní taky rodiče. Tu najednou řekla: dneska uţ jí se mnou on. Chtěla jsem vědět, kdoţe to jí s ní, ale měla jen úsměv kolem úst. Večer umřela. Pro mě jako by skončil svět." Ähl a Ahl V Dolní Pestřici dál ţijí prarodiče z matčiny strany: "Jednou jsem seděla v předsíni na schodech, kdyţ k nám přišel zase nějaký ţebrák. Babička mu dala něco k jídlu. Dívala jsem se náboţně, jak mu chutná. Povídá, tu máš taky plnou lţíci. Poslušně jsem polkla. Tu se objevila babička ve dveřích, spráskla ruce nad hlavou a zatáhla mě do světnice. Museli jsme dědečkovi a babičce říkat Ähl a Ahl. Nesměli jsme jim také tykat." Jedna prababička ţila sama v Dolní Vltavici (Untermoldau) : "Bylo jí 92 let a byla slepá. Rozčilovalo mě, ţe u ní nikdo není. Jak jsem jen mohla, vzala jsem kolo a jela do Pestřice. Prosila jsem babičku, jestli bych mohla dovézt od ní prababičce něco k jídlu. Svázala mi do uzlíčku něco dobrot a já jela dál do Vltavice. Jak jsem vešla do dveří, musela jsem říci své jméno a ona ke mně přišla a přitiskla mě k sobě. Tu jsem si všimla, ţe má ruce úplně černé. Na jedné měla prst celý zchromlý, i ve tváři měla černé skvrny, jak se zamazala při zatápění. Chtěla jsem jí ruce umýt, ale ţe ne, ţe si je umyje sama …tak si musela ta stará ţena pomoci nakonec s mnoha jinými věcmi." Autorka líčí ţivot v Račíně se vší jeho tvrdostí a bídou. Rodina se sice dokázala prací vlastních rukou jakţtakţ protlouci, blahobytu se však nikdy nedomohla, poněvadţ na statku vázly dluhy a Friedin otec musel vyplatit své bratry. Při práci se vţdy znovu opakovaly neštěstí a úrazy. Přesto lze vycítit dětskou radost z kaţdoročně se navracejících svátků, a prastarých obyčejů jako byly májové tance a svatojánské ohně na Pestřickém vrchu (říkali mu tady Hiatberg, Hüttberg) či zimní sáńkování tamtéţ. Do školy v Račíně chodila Frieda ráda a a úspěšně aţ do roku 1940. Minulost navrácená přítomnosti Vypravěčka si vzpomíná na většinu událostí zcela bezprostředně a nečiní ani známku odstupu mezi svým vypravěčským já a podávanými příběhy. Kdyţ roku 1991 začíná se svými záznamy, proţívá svou minulost jako navrácenou přítomnost, aniţ by se i jen pokusila věci následně stylizovat či podkládat jim nějaký dodatečný význam. Chcete-li, jde o čistě fenomenologickou dokumentaci. Tak vzniká opravdu "naivní" kronika silné autenticity a působivosti: "O masopustu přicházely sem ze Slovenska celé maškarní průvody i s muzikou. Měli jsme z nich vţdycky strach. Zato kdyţ přišli ze Slovenska Bosňáci, vypadali mírumilovně a měli krosny plné roztodivných věcí, noţů, šlí, zrcátek, hřebenů, nůţek a spousty jiného zboţí. Stávali často po vsi a

88 lidé si od nich kupovali, co bylo potřebí. Nejraději jsem měla semínkáře. Lidi jim u nás říkali Samenmänner. Měli také krosny na zádech, ale plné pytlíků s kořením a se sladkým dřevem. Vonělo to dřív, neţ je člověk uviděl." Do všech prací v hospodářství byly děti od malička zapojovány co jen moţno naplno. Pomáhalo se na poli, při pasení krav, při sbírání jahod a hub, při vaření, praní, předení i šití, při ošetřování nemocných, při zvonění, máčení lnu, o zabijačkách a při mnoha jiných zaměstnáních. Ţivot a smrt v malém kosmu Račína s jeho 14 domy, s místní kapelou, obecnou školou a s pomníkem bojovníka za selská práva Hanse Kudlicha (1823-1917), dochovaným ze starého Rakouska. Po spuštění ţelezné opony byla obec roku 1952 srovnána se zemí. Zachován zůstal jeden jediný dům. Mládí, které nebylo Osudným rokem 1938 končí i pro Friedu období sice tvrdého, ale přesto pokojného a spořádaného ţivota. Tady začínají "Vzpomínky na mládí, které nebylo", jak ostatně zní podtitul celé její knihy. Vypravěčka líčí události aţ do vyhnání roku 1946 nikoli snad v politických kategoriích, ale jako bezprostředně zasaţená a poškozená. V její zkušenosti neexistují dvě strany stojící proti sobě: setkáváme se u ní s dobrými i podlými Němci a Čechy, s těmi, kdo dovedou pomoci, i s těmi, kdo dokáţou jen ubliţovat. Příchod německých vojsk v říjnu 1938 byl sice zprvu vítán, zůstává však skepse vůči Hitlerovi a strach z války: "Po celý den bylo nebe narudlé, večer to teprve začalo. Na severu hrálo nebe všemi barvami, a to tak křiklavě ostrými, aţ se zdálo, ţe je konec světa. Celá ves byla na nohou. Tak dlouho jsme stáli venku, ţe bylo uţ dlouho přes půlnoc, neţ polární záţe pomalu znizela. Staří lidé říkali,ţe přijde vojna." Polární záře, jev ve střední Evropě neobvyklý, se v literatuře vyskytuje poměrně často, tak např. v knize Gerharda Rotha Landläufiger Tod (1984), kde ji autor dějově situuje jinak neţ paní Reisinger-Knöllová, a sice do léta roku 1939. Těţká nemoc matčina Kdyţ nejstaršího bratra Franze postihla těţká nehoda, musí na sebe Frieda.vzít ještě další povinnosti. V necelých šestnácti letech koná ty nejtěţší práce určené čeledi. Roku 1940 se narodilo Friedině matce třetí dítě, chlapec, kterému dali jméno Adolf, krátce nato však matka těţce onemocněla: "Maminka měla čím dál větší potíţe s dechem. Tatínek s ní šel k doktorovi, a pak se vypravili i do Aigenu ke starému Gmeinerovi, nikdo ale nedovedl povědět, co mamince vlastně je. Adolfovi byl sotva rok. Jednou pozdě večer jsem aţ nahoru, kde jsem spávala, uslyšela matčino volání:,Friedo, já se udusím.' Vyskočila jsem z postele: pod schody leţela maminka na zemi u Adolfovy kolíbky. Byla v bezvědomí. Otec jí hned dával umělé dýchání. Mně řekl, abych běţela do Horní Plané a přivedla doktora. Bylo jaro. Lesní cesty byly ještě pod ledem, ne všude, ale na mnoha místech ano. Běţela jsem strachy celá bez sebe, ţe maminka můţe umřít, celé dvě hodiny cesty do Horní Plané. Poněvadţ mi boty po ledě pořád podkluzovaly, zula jsem je a utíkala jen v punčochách. Musela jsem běţet i lesem, kde se prý jednou někdo oběsil nebo tu někoho přepadli. Ale ten strach o maminku mě hnal dál. Kdyţ jsem dorazila do Horní Plané, nebyla jsem na cestě ani celou hodinu. Na náměstí jsem potkala ponocného. Bylo zrovna půlnoc. Ptal se mně, koho hledám. Kdyţ jsem řekla, ţe doktora Friedricha a taky proč, podíval se na mně a řekl, ţe doktor má dovolenou. Byla jsem jako ochrnutá. V Černé je prý taky jeden doktor, pro toho se ale musí s koňmi, poněvadţ nemá auto. Běţela jsem zpátky domů, pořád v hrůze, jestli maminka ještě ţije. Kdyţ jsem doběhla do vsi, byla jsem se silami u konce. U dveří jsem poslouchala, jestli matku uslyším. Byl u ní farář. Muţ maminčiny sestry ho přivedl ze Zvonkové. Odtud to bylo jen půl hodiny pěšky. Byla jsem šťastná, kdyţ jsem otevřela dveře a maminka se na mě podívala. Otec mě poslal hned do postele. Druhý den přivezl můj bratr Franz s koňmi doktora z Černé. Tatínek mu řekl, jak to všechno bylo. Byl to starší člověk a hned povídá, ţe maminka musí rychle do

89 nemocnice. Má na hrudi výrůstek, co tlačí na srdce. Kdyby se záchvat opakoval, mohlo by být pozdě. Tatínek s ní jel do Lince do špitálu k alţbětinkám, tam ji operovali." Čas války Mezitím se rozhořela válka. Otec se dokázal vyhnout povolání k wehrmachtu tím, ţe převzal k obhospodařování dvůr Droschlhof (Drahoslavice) v Českém Krumlově. Byla to velká, ale úplně zpustlá usedlost z církevního majetku. Statek v Račíně prodali rodiče matčině sestře. Na Droschlhofu byli nasazeni k nucené práci Rusové, Francouzi, Poláci, jedna Ukrajinka a dvě česká děvčata. Zemědělští dělníci se na dvoře u Watzlů neměli zle, o jídlo nebyla nouze, dalo se přilepšit domácím pečením chleba a ilegálními tenkrát zabijačkami. Watzlovým se podařilo dát Droschlhof znovu do pořádku, i kdyţ bratři Franz a Erich museli do armády, respektive k pracovní sluţbě. Pro svůj dobrý vztah k nuceně nasazeným, ke kterým postupně přibyli i maďarští uprchlíci, jakoţ i pro některé své neuváţené výroky se Frieda ocitá v choulostivých situacích vůči SS a jen o vlásek uniká zatčení. Odchod z domova Nejtěţší čas nastal s koncem války na jaře 1945. Nuceně nasazené pracovní síly opustily dvůr, zčásti proti své vůli, uprchlíci ze všech koutů východní Evropy, mezi nimi i němečtí vojáci, míří na útěku před Rudou armádou dál na Západ. Kromě toho se proslýchá, ţe německé obyvatelstvo bude muset opustit Sudety. Pro Watzlovu rodinu se stal pobyt v Českém Krumlově natolik nejistým, ţe odtud raději stěhují svůj majetek zpátky do Račína. Mezitím Krumlov a okolí obsadili Američané. Po jejich odchodu převzala výkonnou moc česká administrativa, která předala Droschlhof (nyní opět česky Drahoslavice - pozn. překl.) českým správcům. Watzlovi se vracejí do Račína. Tam to ovšem nebylo nijak jednodušší: paní Reisingerová líčí ve své knize řadu nebezpečných situací mezi americkými vojáky, osvobozenými totálně nasazenými dělníky z východní Evropy, uprchlými Němci a po nich přicházejícími českými komisaři. Dům v Grünwaldu V majetku rodiny Knöllovy - Frieda se roku 1948 provdala za Johanna Knölla - byl uţ dlouho dům v Grünwaldu, osadě vzdálené asi 7 km od Račína na rakouské straně hranice a náleţející k obci Aigen (na mapách bývá označována i Aigen im Mühlkreis nebo spolu s blízkým klášterem Schlägl, zvaným kdysi i českým jménem Drkolná či Drkolín, dohromady Aigen-Schlägl). Rodiny Watzlova a Knöllova se znaly uţ před válkou. Frieda bývala uţ jako dítě v domě v Grünwaldu často na návštěvě. Teď, od léta 1945 do podzimu 1946, přepravili Watzlovi část svého majetku přes zelenou hranici a nakonec jeden po druhém prchli do Rakouska. Frieda by nejraději šla do Grünwaldu hned na konci války, musela však zůstat s malým bratrem Adolfem u matky v Račíně, poněvadţ ta byla opět těhotná a Frieda musela z Račína zásobovat potravinami ostatní rodinu a příbuzenstvo. V této výjimečně obtíţné době přišla 24. prosince roku 1945 na svět sestřička Anni, která však uţ dva roky nato v Dolním Rakousku zemřela. Poté, co Frieda dostala přes hranici i malého Adolfa, byla začátkem roku 1946 při novém pokusu o přechod ostřelována a zadrţena českými pohraničníky, bratru Erichovi se podařilo uniknout do Rakouska. Je internována ve sběrném táboře v Krumlově spolu s 24 jinými ţenami převáţně německé národnosti. Jejich osud je krajně nejistý, některé jsou předány Rusům, hrozí jim deportace. V lágru Líčení táborového ţivota, kde si ţeny si pomáhají, jak mohou, vychází ovšem výhradně z perspektivy jedné z nich, tehdy dvacetileté, tak řečeno zdola, bez jakéhokoli přehledu o celkové situaci, který se ostatně vypravěčka nesnaţí konstruovat ani po letech: "Kdyţ jsme si jednou musely v poledne jít zase pro tu hnusnou stravu, ţena, která vydávala polévku, vytřeštila na mě oči. Byla to obchodnice z konzumu v Dolní Vltavici, kam jsme s babičkou často chodívaly nakupovat. Dala mi trochu víc polévky do plechovky. Voják, který stál vedle, mi ji vytrhl z ruky, vylil na podlahu a vrátil. Pak mě vyhodil z kuchyně. Otočila jsem se

90 ještě a té ţeně tekly slzy po tvářích." Rozhodující pomoci se nakonec Frieda dočkala od české rodiny Kotaškových, jejichţ dcera za nacizmu musela slouţit jako děvečka na Droschlhofu a nezapomněla nikdy na lidské zacházení, které se jim tenkrát od Watzlových dostalo. Po několika týdnech vazby je Frieda propuštěna a získá povolení vycestovat se do Rakouska. Navíc jí Kotaškovi pomáhají za značného osobního rizika na nebezpečné cestě k hranici, kterou musí Frieda absolvovat s páskou na rukávě označenou písmenem N (Němci). S jednou z dcer rodiny Kotaškových zůstává Frieda ve styku aţ do roku 1980. Vycestování Frieda chtěla před svým vycestováním bezpodmínečně vyhledat matku v Račíně. Na cestě vlakem z Krumlova do Valtrova (Waldersgrün byla ţelezniční stanice blízko Dolní Pestřice, která zanikla po napuštění Lipenského jezera) ji obtěţuje průvodčí a zabaví jí dokonce cestovní propustku. Frieda se přesto dostane aţ do Račína a spolu s matčiným bratrem znovu ilegálně přechází hranici. Matka je konečně následuje s tříměsíčním miminkem v březnu 1946. Naposledy se vydala Frieda s Karlem z Grünwaldu do uţ téměř liduprázdného Račína, aby si odnesli úl, který tam ještě zůstal. V Horním Rakousku, které je obsazené Rusy, se rodina potýká s těţkými hospodářskými problémy. Friedina další ţivotní cesta byla určena uţ zmíněným sňatkem s Johannem Knöllem roku 1948; zůstane v grünwaldském domě a ţije v něm dodnes, dvakrát ovdovělá matka dvou dětí. /EuroJournal Mühlviertel-Böhmerwald, 1995, č. 3, s. 12-14/ Frieda Reisinger-Knöllová věnovala své vzpomínky třem svým vnukům jako svědectví nezlomné vůle k ţivotu a tvořivé lidskosti, silnější neţ všechny politické tragedie doby. Její záznamy si nikdy nečinily sebemenší literární nároky a byly vţdy jen babiččiným vyprávěním, které určila dětem svých dětí. Právě její děti pak vydaly roku 1995 k matčiným sedmdesátinám vlastním nákladem ty vzpomínky kniţně. Původně zřejmě zvukový záznam na kazetách nebyl jazykově upraven a zachovává tak i autentickou autorčinu mluvu včetně gramatických chyb, anakolutů, nářečních obratů, motivických opakování a podobných jevů příznačných právě pro mluvený výraz. Význam této hluboce lidské rodinné kroniky spočívá v podrobné a obsaţné dokumentaci selského ţivota na Šumavě do roku 1946 a pak i po válce v Rakousku do roku 1991. Ukázky s komentářem otiskl téhoţ roku Gerhard Trapp ve třetím čísle prvého ročníku časopisu Eurojournal Mühlviertel-Böhmerwald na s. 12-14, o rok později pak ve sborníku Znovuobjevená Šumava, ze stejnojmenné konference v Klatovech, konané na podzim 1995. Z té původní "rakouské" verze Trappova textu je pořízen i náš překlad, který zachovává i původní členění včetně titulků jednotlivých oddílů. Poslední graficky odlišený odstavec byl pak pojat sem do této závěrečná poznámky.

Z JEJICH ŢIVOTA. Heinrich Kurz se narodil 4. července 1887 tam na Šumavě v lesní osadě Arnoštov (Ernstbrunn). Po maturitě navštěvoval učitelský ústav v rakouském městě Krems an der Donau. Začínal své pedagogické působení v šumavských obcích Pěkná (Schönau), Křišťanov (Christianberg), Ondřejov(Andreasberg) a Polná (Stein), neţ v letech 1918-1938 působil posléze dvacet let jako řídící učitel na obecné škole v Bednářích (Emmern) poblíž Muckova (Mutzgern) v někdejší pláničské "lesní rychtě" (Planleser Waldgericht). Dne 1. září 1939, doslova na den s počátkem druhé světové války, tím neblahým předznamenáním odchodu z rodných končin, odcházel ze školní sluţby pro těţké poškození sluchu do předčasného důchodu. 1. září 1953 přesně čtrnáct let

91 nato v nemocnici hornopfalckého města Freystadt, daleko od domova, i vydechl naposledy. Prý měl před smrtí v plánu vydat knihu šumavských pověstí, pracoval i na zpracování historie rodného Arnoštova. Věnoval i ty poslední své síly zachování onoho "bohatství, které nám zůstalo", abychom také my cítili z těch prostých zdávna tradovaných vyprávění a příběhů, ţe jsme nakonec všichni opravdu dětmi jedné jediné země. Franz Bayer se narodil 3. května 1926 v Hořicích na Šumavě v rodině majitele hostince Zum Teufl (U Čerta) a posledního německého starosty obce. I jeho děd tu starostoval, vedl organizaci německé křesťansko-sociální strany a zaslouţil se o odkoupení tzv. Festspielhausu a s ním souvisejících zařízení slavných hořických pašijových her roku 1922-1923 od německého Böhmerwaldbundu natrvalo uţ do obecního majetku. Otec v letech 1923-1927 představoval v pašijových hrách i význačnou postavu Jana Evangelisty, "miláčka Páně". Je ostatně v té roli zachycen i na snímku bohatě dokumentované knihy Höritz - der Passionsspielort im Herzen des Böhmerwald, vydané vlastním nákladem synovým roku 1997, kterou jsem získal zásluhou Paula Praxla přímo z pozůstalosti jiného zaslouţilého Šumavana Ruperta Essla. Na stránkách té knihy můţeme spatřit i praprarodiče autorovy, sedláka z nedaleké Mokré (Mugrau) Adalberta Bettelmanna a jeho ženu Theresii, jak chová na klíně malou Josefu, babičku Franze Bayera. Jak jen jim všem v řetězu rodů ze srdce poděkovat? Adolf Schimann se narodil v Černé v Pošumaví (Schwarzbach) 2. února 1850. V Českém Krumlově pak navštěvoval obecnou školu i zdejší reálku do roku 1865, kdy se dal na "zelené řemeslo" a poté, co odešel z lesnické školy v Bílé Vodě, slouţil jako tzv.kandidát lesnictví uţ v šumavském Stoţci (Tusset). Po vojenské sluţbě, kterou konal jako tolik Šumavanů coby jednoroční dobrovolník u slavných "pětatřicátníků", upsal se uţ natrvalo schwarzenberské lesní správě: nejprve v revizní sluţbě na Hluboké, potom postupně v Prášilech (Stubenbach), Lipce (Freiung), Ţelnavě (Salnau), Černém Lese (Schwarzwald), Všeteči (Wschetetz), od roku 1877 pak na štýrském panství Murau. Stal se tam inţenýrem adjunktem a roku 1884 se jako revírník ve štýrském Paalu tamtéţ i oţenil. Rok nato byl přeloţen doslova do "srdce šumavských samot" v Březníku (Pürstling) pod Luzným, odkud přešel roku 1891 do přece jen přístupněji poloţené Modravy (Mader). To uţ byl i literárně činný a vedle črt z lesnického prostředí, jimiţ pilně přispíval zvláště do rakouského listu Oesterreichische Forst- und Jagdzeitung, psal i verše v nářečí rodné Šumavy, která byla dokonce námětem jeho divadelních her Ein Tag im Böhmerwald a Böhmerwaldriesen. Ţivot ho ovšem nakonec zavál jinam: zemřel nakonec v korutanském Klagenfurtu 28. prosince 1940. Hermine Hanauerová, rozená Watzlová, se narodila v roce 1909 v Raclavi, v domě č.10, domovní jméno Filipn.Zemřela v Německu v roce 1994.V její pozůstalosti se našly i verše věnované svému domovu. Isidor Stögbauer se narodil 19. září 1883 v obci, která se dnes jmenuje Stráţný (tenkrát i česky Kunţvart, německy Kuschwarda). Měl 13 sourozenců. Po smrti otcově, který podobně jako děd zastával v obci sluţbu varhaníka v místním (dnes ovšem zaniklém) kostele, ocitl se osiřelý chlapec v dolnorakouském Seitenstetten, kde jeho zvonkově jasný alt zazníval mezi roky 1895 a 1899 ve sboru "zpěváčků" tamního benediktinského kláštera. Chtěl se stát tím, čím byl jeho otec: učitelem a muzikantem ve sluţbě Boţí. Tak začal posléze studovat na učitelském ústavu v Budějovicích, po jehoţ absolvování učil od roku 1903 postupně v Horní Stropnici, Benešově nad Černou, Rychnově u Nových Hradů, Roţmitálu na Šumavě a konečně v roce 1914 počínaje po dvacet let ve Frymburku, kde se stal vedle učitelování i regenschorim farního kostela sv. Bartoloměje. Přivedl tu chrámovou hudbu brzy na výjimečnou úroveň. Roku 1925 sloţil

92 Stögbauer na praţské konzervatoři státní zkoušku pro výuku klavírní a varhanní hudby. Od roku 1943 ho zastihujeme uţ šedesátiletého v Krumlově jako ředitele hudební školy a ještě dva roky po skončení války usedal za pultem varhan kostela sv. Linharta v Dolní Vltavici, dnes dávno pohlcené vodami Lipenského jezera. Tam vzniklo v tom krátkém mezidobí těsně před odsunem deset drobnějších skladeb a celá jedna symfonie. Ve svém krumlovském domě musel po vyhnání zanechat řadu těţko nahraditelných rukopisných materiálů. Uţ v době frymburského působení získal papeţský zásluţný kříţ Pro ecclesia et Pontifice, roku 1938 pak Sudetoněmeckou hudební cenu. Znova osiřevší vlastně po ztrátě domova se roku 1947 vrátil do Seitenstettenu, učil a skládal. V roce 1954 přesídlil do Lince, kde 7. listopadu 1966 i skonal v poţehnaném věku 83 let. Je pochován na hřbitově svaté Barbory, nedaleko hrobu Stifterova. Frieda Reisinger – Knöllová se narodila roku 1925 v Dolní Pestřici rodičům Franzovi a Hermíně Watzlovým, kteří se pak usadili ve vesnici Račín v domě č.26 – domovní jméno Fledl.Její „Vzpomínky na mládí, které nebylo“ vyprávěla svým třem vnoučatům v roce 1990 a uvádíme je na jiném místě kroniky. Josef Reif se narodil 27.července 1883 v obci Jámy. Ve vsi Jámy (neměla ovšem české jméno, to německé znělo v prvé historické zmínce Cholgrueben a značí vlastně "Holzkohlengruben", tj. "dřevěnouhelné doly", v místním nářečí mělo navíc podobu Kulgriam) se tu 27. července 1883 narodil jako prvé a jediné dítě rolníka Franze Reifa a jeho ţeny Marie, rozené Krummauerové, syn Josef. Po chalupě se u nich v čp. 2 říkalo "Langpalli". Ves, příslušející k obci Plánička (tehdy jen Planles) a k faře v Černé v Pošumaví (Schwarzbach) leţela vlastně nedaleko Horní Plané (Oberplan). Jejímu obzoru dominuje kupodivu mohutný masív Kníţecího Stolce (Fürstensitz), dnes i s celou rozlehlou oblastí součást vojenského výcvikového prostoru Boletice, Koncem dvacátých let minulého století v ní ţilo 33 německých obyvatel, v celé obci (tj. s Pláničkou a Novou Lhotou dohromady 220 obyvatel, z toho jediný česky mluvící. Vápno na stavební účely i jako hospodářské hnojivo se ze zdejších vápencových dolů vyváţelo i do Horních Rakous. Po vychození školy se selský synek horlivě zapojil do rolnického hnutí soustředěného kolem budějovického listu Dorfbote (tj. "posel venkova") a z iniciativy jeho zakladatele a vydavatele Franze X. Reitterera vzniklé organizace Deutsch-österreichischer Bauernbund. Byl to Josef Reif, kdo takřka neděli co neděli objíţděl německy mluvící vsi po celých Sudetech (tehdy se k nim počítalo dokonce i sudetské Slezsko!) s heslem: "Bauern, seid einig!". V roce 1913 převzal řízení Dorfbote a po válce dal své nejlepší síly nově zaloţenému svazu rolníků (Bund der Landwirte), jehoţ se stal posléze krajským důvěrníkem (Kreisvertrauensmann). Šlo vlastně o politickou stranu, v jejímţ nejuţším vedení se nakonec jako zástupce předsedy ocitl. Ve stejné funkci působil i v zemědělsko-lesnickém sdruţení Böhmerwald-Süd a v kuratoriu německých zemědělských škol budějovických. Věnoval se jako novinář i vlastní literární práci, psal vlastivědné články i "rodinné" povídky, byl při zrodu významného měsíčníku Waldheimat a o rodné končině vydal cosi jako drobnou historickou monografii, z níţ pochází i naše textová ukázka. Onoho roku 1925 mu vyšel v témţe nakladatelství Moldavia i politický spisek Die deutschen politischen Parteien, zastávající z pověření zmíněného uţ BdL stanovisko tzv. "hospodářských" stran. Kdo by tušil, ţe tomuto vitálnímu muţi zbývají uţ pouhé čtyři roky ţivota! Zemřel ve svých šestatřiceti letech 4. října 1929 v Českých Budějovicích, čtyři dny nato však jeho tělo v rakvi donesli sousedé na hřbitov v Černé, kde spočinulo v rodné zemi.

93

OBSAH

ROČNÍHO

Prŧběh vybraných událostí roku 2005 Obecní úřad a zastupitelstvo obce - Zasedání zastupitelstva obce - Plnění rozpočtu v roce 2004 - Rozpočet obce na rok 2005 - Obecní vyhláška č.1/2005 - Územní plán obce - Vyhláška o územním plánování - Vyuţití pŧjček z Fondu rozvoje bydlení - Vodné a stočné - Nájemné v obecních bytech - Finanční příspěvky - Černá v Pošumaví na internetových stránkách - Hraniční přechod otevřen - „National park centrum Lipno― - Inzerát v časopise Náš venkov - Koupě pozemkŧ pod ČOV - Pytlový svoz odpadŧ - Odběr tříděného odpadu - Jednání mezi obcí a restituentem - Směna pozemkŧ je pro obec nepřijatelná - Poskytování informací - Informační koutek o EU v knihovně - Vzdělávací den pro děti - Svazek lipenských obcí má nové stanovy - Levné dřevo z obecních lesŧ - Peníze a auto pro hasiče - Hasiči z Prahy na Bliţné Opravy a úpravy v obci - Rekonstrukce bytového domu čp.25 - Rekonstrukce bytu - Vylepšení domu čp.21 v Černé - Informační systém obce - Bezdrátová síť - Výstavba ZTV v prostoru „Za Ruţbatským― - Urbanistická studie - Cykloturistické informační zastávky - Úprava pláţe u „malého Lipna― - Jednání o kanalizaci na Jestřábí - Ţádosti o dotace z Evropských fondŧ - Turistická infrastruktura v ATC V Olšinách - Rekreační zóna s trţnicí - Nová ubytovna - Výstavba v Dolní Vltavici - Pečovatelský dŧm - Nový jachtařský klub ? - Stavební parcely na Bliţné

Z Á P I S U. str. 3 – 4 5 – 12 5 5 5- 6 6 6 7 7 7- 8 8 8 8 8 8 8- 9 9 9 10 10 10 10 10 11 11 11 11 - 12 12 12 – 21 12 - 13 13 13 13 - 14 14 - 15 15 - 16 16 16 - 17 17 17 18 18 18 18 18 18 19 19

94 - Autokemp V Olšinách - Stručně ostatní - Dvojí prodej restaurace OASA Obec a doprava - Výstavba silnice - Přestavba mostu uvnitř obce - Budování přeloţky - Vlastní výstavba mostu - Silnice se rýsuje Ze ţivota v obci - Sbor pro občanské záleţitosti - Rozsvícení vánočního stromu - Obecní setkání - Vánoční besídka pro seniory - Zájezd do lázní - Slet čarodějnic + obecní májka - Návštěva divadla - Adventní koncert - Jak funguje lékařská pohotovost - Vítání malých občánkŧ - Léto v Černé v Pošumaví - Zdobení velikonočního stromu - Oslavy Dětského dne Pohyb obyvatelstva - Narozené děti - Zemřelí občané - Oslavy narozenin - Zlatá svatba Podnikání a obchod - Výstavba domu – Suchánkovi - Firma KASO mění program - Pavel Brenner - Obnovitelné zdroje energie Rekreace a turistický ruch - Autokemp „Na terasách― - Penzion Wanessa - Rekreacentrum Bliţná - Hotel Jestřábí - Hřiště na paintball - Penzion Slunce - Letní dětský vodácký tábor - Hotel Relax - Restaurace-herna U Peškŧ - Občanské sdruţení Spirála - Restaurace „U přívozu― - Penzion Marcelka - Penzion Rozárka - Ubytování „Rybář― - Penzion Augsten - Chalupa „Eva―

19 20 20 21 – 23 21 21 21 22 23 23 – 28 23 24 24 24 24 24 - 25 25 25 25 25 - 26 27 27 27 - 28 28 – 30 28 29 29 29 - 30 31 – 32 31 32 32 32 33 – 43 33 - 35 35 35 - 36 36 36 - 37 37 37 37 38 39 40 - 41 41 41 41 42 42

95 - Ubytování Baník - Jestřábí dvojdomky

42 43

Spolková činnost - Maškarní karnevaly - Berušky skládaly slib - Úprava běţeckých stop - Z fotbalového trávníku - Krouţek mladých hasičŧ Školství a kultura - Základní škola – školní rok 2004/2005 - Mateřská škola – školní rok 2004/2005 - Školská rada - Vynikající výsledky školákŧ - Lipenský plaváček - Foto dětí ze školní druţiny Počasí a ekologie - Prŧběh sledovanosti vybraných ukazatelŧ počasí - Prŧběh počasí v roce - Vodní měkkýši Lipna - Výskyt chabazitu - Přírodní park se zoozahradou Církevní záleţitosti - Slovo duchovního - Bohosluţby v prosinci Ostatní události - Vodní záchranná sluţba - Cvičení záchranářŧ - Nabídky prodeje a pronájmu - Sraz vozŧ z NDR - Tatra sraz Bliţná - Setkání motoristŧ a caravanistŧ - Šumavské léto s parou - Hry barevných ve Ţlutavě - Kolekce porcelánových talířŧ - Celosvětový den smutku - Nový papeţ Z novin a časopisŧ - U Lipna se staví bezpečnější silnice - Z obecního Zpravodaje Ohlédnutí za uplynulým rokem Historie blízká,či vzdálená? Léto budiţ pochváleno! Pohled do historie školy v obci Připomínka času adventního Retrospektivní historický zápis - Církevní záleţitosti První farář v Černé Výtah z farní kroniky Frymburk Páter Michal Tkáč – osud

44 – 46 44 44 45 45 45 - 46 46 – 50 46 - 47 48 49 49 49 50 50 – 53 50 - 51 51 - 52 52 52 - 53 53 53 - 54 53 54 54 – 59 54 55 55 56 56 56 56 57 57 58 59 59 – 64 59 59 - 64 60 60 61 62 63- 64 65 – 92 65 - 70 65 - 66 67 - 70 70

96 - Ostatní zajímavosti Tratě, které „utopilo― Lipenské jezero Vrtulníky a střelba na Dolní Vltavici Vysílač Bliţná – Lipno Pivovarnictví v Černé v Pošumaví - Vybráno z internetových stránek Dolnovltavický most Šumavská rychta pláničská Jděte k Čertu! / Franz Bayer / Co se vyprávělo o přástkách / H.Kurz / Moje přání / Adolf Schimann/ Návesní kaple v Radslavi/ H.Hanauerová/ Mýto v Dolní Vltavici / Laurenz Pröll/ Vzpomínky na mládí / Frieda Reisinger / Z jejich ţivota Obsah ročního zápisu

71 – 77 71 - 72 73 - 75 75 76 - 77 78 – 92 78 - 81 81 - 82 82 85 85 86 86 87 90 - 92 93 - 96

97

98

99