Životní pojištění a jeho vazba na základ daně fyzické osoby

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Ekonomických studií studijní obor: Finance a řízení

Životní pojištění a jeho vazba na základ daně fyzické osoby Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Magda Morávková

František Zelníček

Jihlava 2009

Anotace Tato práce pojednává o daňových úlevách, které poskytují životní pojištění. Daňové úlevy však neumožňují všechny druhy životního pojištění, pouze ty, které mají povahu spoření peněz na stáří. Jedná se tedy o pojištění, která jsou obecně označována jako rezervotvorná. Konkrétněji by se daly rozdělit na kapitálová životní pojištění, investiční životní pojištění a důchodová pojištění. Každá pojišťovna má pro tyto produkty své vlastní názvy, proto může být někdy pro klienta obtížné jednotlivé druhy rozpoznat. Pochopitelně mají tyto produkty i rozdílnou povahu, považuji tedy za dobré, uvézt o nich alespoň ty nejzákladnější informace. Do své práce zahrnuji i penzijní připojištění, jelikož bývá často zaměňováno s důchodovým pojištěním. Má však naprosto odlišné parametry jak pro daňové zvýhodnění, tak pro zhodnocování peněžních prostředků.

Annotation This work deals with tax benefits, which are offered by life insurance. However, the tax benefits are not offered by all kinds of life insurance, only by those, which save money for retirement. These can be generally specified as reserve-making insurances. To be more specific, they can be divided into endowment insurance, unit linked insurance and retirement income insurance. Every insurance company has its own names for these products, which can sometimes confuse a client. What is more, each product has, of course, different nature and that makes me think it would be good to distinquish them. I also include some information about pension insurance because it is often mismatched as retirement income insurance. It has completely different parameters both for tax benefits and assessing finances.

Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Rád bych také poděkoval své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Jihlavě dne 8. dubna 2009

Podpis: ……………………..

1. 2.

3.

4.

Úvod.......................................................................................................................... 1 Obecné poznatky k dani z příjmů fyzických osob .................................................... 3 2.1. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob ...................................................... 3 2.2. Předmět daně z příjmů fyzických osob......................................................... 3 2.2.1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ............................................ 4 2.2.2. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti...................... 7 2.2.3. Příjmy z kapitálového majetku ................................................................. 9 2.2.4. Příjmy z pronájmu .................................................................................. 10 2.2.5. Ostatní příjmy ......................................................................................... 10 2.3. Osvobození od daně.................................................................................... 11 2.4. Základ daně................................................................................................. 14 2.4.1. Dílčí základ daně ze závislé činnosti ...................................................... 14 2.4.2. Dílčí základ daně z podnikání................................................................. 14 2.4.3. Dílčí základ daně z kapitálového majetku .............................................. 14 2.4.4. Dílčí základ daně z pronájmu ................................................................. 15 2.4.5. Dílčí základ daně z ostatních příjmů....................................................... 15 2.5. Nezdanitelná část základu daně .................................................................. 16 2.6. Výpočet daně z příjmů fyzické osoby......................................................... 19 2.6.1. Slevy na dani........................................................................................... 20 2.6.2. Daňové zvýhodnění na děti..................................................................... 21 Daňové výhody pojistných produktů ...................................................................... 22 3.1. Podstata daňových výhod ........................................................................... 22 3.2. Základní parametry daňové odečitatelnosti ................................................ 23 3.2.1. Vykazování pojistného zaplaceného ve zdaňovacím období ................. 24 3.3. Uplatnění daňového odpočtu ...................................................................... 25 3.4. Rozpočet zaplaceného pojistného do daňového potvrzení ......................... 27 3.4.1. Běžně placené pojistné zaměstnancem ................................................... 27 3.4.2. Běžně placené pojistné zaměstnavatelem ............................................... 27 3.4.3. Jednorázové pojistné u zaměstnance ...................................................... 28 3.4.4. Jednorázové pojistné placené zaměstnavatelem ..................................... 28 3.4.5. Mimořádné pojistné ................................................................................ 28 3.4.6. Změny na smlouvě.................................................................................. 28 3.5. Zaměstnavatel a daňové výhody................................................................. 29 3.6. Zdanění příjmů plynoucích z pojištění ....................................................... 31 3.6.1. Zdanění odbytného (odkupného) ............................................................ 31 3.6.2. Zdanění pojistného plnění....................................................................... 31 Analýza KŽP, IŽP a důchodového pojištění .......................................................... 32 4.1. Kapitálové životní pojištění ........................................................................ 32 4.1.1. Charakteristika ........................................................................................ 32 4.1.2. Pojistné.................................................................................................... 32 4.1.3. Dostupnost KŽP na českém trhu ............................................................ 35

5.

6. 7. 8.

4.2. Investiční životní pojištění.......................................................................... 36 4.2.1. Charakteristika ........................................................................................ 36 4.2.2. Pojistné.................................................................................................... 37 4.2.3. Dostupnost na českém trhu ..................................................................... 39 4.3. Důchodové pojištění ................................................................................... 40 4.3.1. Charakteristika ........................................................................................ 40 4.3.2. Pojistné.................................................................................................... 41 4.3.3. Dostupnost na českém trhu ..................................................................... 43 4.4. Srovnání KŽP, IŽP a důchodového pojištění ............................................. 44 Analýza penzijního připojištění .............................................................................. 46 5.1. Charakteristika ............................................................................................ 46 5.2. Příspěvek na penzijní připojištění............................................................... 47 5.3. Dostupnost na českém trhu ......................................................................... 48 5.4. Srovnání produktů životního pojištění a penzijního připojištění................ 49 5.4.1. Srovnání z hlediska daňových úlev ........................................................ 49 5.4.2. Srovnání z hlediska zhodnocení finančních prostředků ......................... 52 Závěr ....................................................................................................................... 53 Seznam použitých pojmů a zkratek ........................................................................ 54 Seznam použité literatury ....................................................................................... 56

Přílohy: 1. Úmrtnostní tabulka mužů ČR v roce 2007 2. Komutační čísla k úmrtnostní tabulce mužů ČR v roce 2007 3. Vývoj předepsaného pojistného v ČR 4. Struktura pojistného trhu v roce 2007

1. Úvod Daní, které musí fyzická osoba platit je hned několik. Jedná se např. o daň z nemovitosti, daň darovací, dědickou a z převodu nemovitosti, daň z přidané hodnoty, silniční daň a v neposlední řadě také daň z příjmů fyzické osoby. Nemluvě o řadě poplatků, které rovněž zajišťují příjem peněžních prostředků do státního rozpočtu. Problematika optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby by měla být v popředí zájmu každé fyzické osoby, neboť jednou z vlastností daní je jejich nenávratnost. To má za následek snižování důchodu fyzické osoby, která v některých případech ani neví, na co jsou takto odebrané finanční prostředky použity. V rámci této práce se zaměřím především na daň z příjmů fyzických osob, která představuje jeden z významných zdrojů příjmů státu. Na daních z příjmů se v roce 2007 vybralo celkem 152 917 000 000 Kč1. V porovnání s výběrem z jiných daní, např. z výroby a z dovozu, se sice nejedná o nikterak závratnou částku, ale přesto si zaslouží pozornost. Především proto, že se její výše dá do jisté míry ovlivnit a poplatník může volit mezi několika způsoby, jak snížit základ pro výpočet daně. Na výběr je několik možností: poskytnutí daru, darování krve, možnost odečtu zaplacených úroků ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru a příspěvků na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění. Ve své práci se zabývám podrobněji právě příspěvkem na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, protože kromě daňových úlev také poskytují, na rozdíl od ostatních způsobů snižování základu daně, návratnost a zhodnocení peněžních prostředků. Téma optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby jsem si vybral z důvodu jeho aktuálnosti a absolvované praxi v pojišťovně. Rezervotvorná životní pojištění se na českém trhu vyskytují v různých podobách, jako např.: kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění, kapitálové důchodové pojištění, univerzální pojištění apod. Obdobně

1

zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podrobne_cleneni_dani_a_socialnich_prispevku_tab0900

1

rozsáhlá je i nabídka penzijních fondů, z nichž si může poplatník vybírat. Vyvstává nám pak hned několik otázek: Pro které z rezervotvorných životních pojištění se rozhodnout? Jaký penzijní fond je nejlepší? Je vhodnější vybrat si rezervotvorné pojištění nebo penzijní připojištění? Nebo je vhodné obě možnosti kombinovat? Na tyto otázky se pokusím najít odpověď. Cílem mé práce je tedy optimalizovat daňovou povinnost fyzické osoby v návaznosti na položky snižující základ daně fyzické osoby se zaměřením na životní pojištění a penzijní připojištění. Dále vymezit daňové výhody rezervotvorných pojištění a penzijního připojištění a zabývat se volbou vhodného produktu. V neposlední řadě porovnat příspěvek na životní pojištění a penzijní připojištění.

2

2. Obecné poznatky k dani z příjmů fyzických osob 2.1. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob Daň z příjmů (dále jen daň) jsou povinny platit fyzické osoby, které mají na území České republiky (dále jen ČR) trvalé bydliště nebo se zde zdržují po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, za který jsou povinny platit daň. Do těchto 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Tyto osoby zdaňují své příjmy jak z činnosti provozované na území ČR tak příjmy ze zahraničí. Osoby, které na území ČR nemají trvalé bydliště ani se zde nezdržují déle než 183 dnů, platí daň pouze z příjmů získaných na území ČR. Pokud má tato osoba trvalé bydliště na území státu, se kterým nemá ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, pak musí tato osoba platit daň v obou státech.

2.2. Předmět daně z příjmů fyzických osob Fyzická osoba je povinna platit daň z příjmů, které získala ze závislé činnosti nebo formou funkčních požitků. Dále jsou předmětem daně příjmy získané z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku a z pronájmu2. Ostatní příjmy podléhající dani jsou podrobněji uvedeny v § 10 zákona o daních z příjmů a budu se jimi zabývat dále v této práci. Za předmět daně z příjmů je považován příjem peněžní i nepeněžní povahy dosažený i směnou. Nepeněžní příjmy se oceňují podle zákona o oceňování majetku (zákon č. 151/1997, Sb.). Předmětem daně však nejsou příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti, movité věci anebo majetkového práva. Takovéto příjmy jsou předmětem daně darovací a dědické. Výjimku ale představují takto dosažené příjmy a získané dary v souvislosti s výkonem závislé činnosti a podnikáním nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Pokud ovšem fyzická osoba provozuje školská, zdravotnická nebo zařízení na ochranu 2

zákon č. 586/1192 Sb. o daních z příjmů

3

opuštěných zvířat, pak není příjem získaný nabytím daru předmětem daně. Příjmy, které fyzická osoba získá formou přijaté půjčky a úvěru nebo příjmy z rozšíření a zúžení společného jmění manželů také nepodléhají dani. Mezi další příjmy, které nejsou předmětem daně, patří příjmy au-pair, příjmy plynoucí z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, příjmy získané z vypořádání mezi spoluvlastníky a z vypořádání společného jmění manželů, příjmy z převodu nemovitostí nebo ostatního majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele a částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

2.2.1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Za příjmy ze závislé činnosti považujeme jednak příjem získávaný fyzickou osobou formou mzdy nebo platu z pracovněprávního poměru a to i u žáků a studentů, a dále odměny členů orgánů právnických osob stejně tak jako příjmy společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným, komanditistů, členů družstev a likvidátorů plynoucí z výkonu jejich práce3. Pokud ale takto obdržený příjem nepřesáhne 5 000 Kč měsíčně, není považován za příjem ze závislé činnosti a je zdaněn zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 (zákona o daních z příjmů), což v současnosti představuje 15 %. Má-li zaměstnanec k dispozici motorové vozidlo, které mu bezplatně poskytuje zaměstnavatel, potom se považuje za příjem ze závislé činnosti 1 % ze vstupní ceny vozidla a to za každý započatý měsíc užívání vozidla. Tato částka se připočítává k hrubé mzdě zaměstnance. Když používá zaměstnanec postupně více vozidel v průběhu 1 měsíce, připočítává se k hrubé mzdě 1 % z nejvyšší vstupní ceny. V situaci, kdy zaměstnanec používá více služebních vozidel souběžně, považuje se za příjem ze závislé činnosti 1 % ze součtu vstupních cen všech vozidel. Minimálně se k hrubé mzdě přičítá částka ve výši 1 000 Kč, i kdyby 1 % ze vstupní ceny poskytovaného vozidla představovalo částku nižší. 3

zákony 2009

4

Funkčními požitky jsou myšleny odměny za výkon funkce, např. platy členů vlády, senátorů, členů orgánů obcí, apod. Předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti nejsou peněžní náhrady poskytované zaměstnavatelem za pracovní cesty zaměstnanců, jako např. jízdné, stravné, nocležné a další výdaje prokazatelně související s pracovní cestou. Výše těchto náhrad ale nesmí přesáhnout částku, kterou stanovuje zákoník práce, jinak je částka přesahující stanovený limit předmětem daně. Hodnota ochranných pracovních prostředků, které zaměstnavatel poskytuje bezplatně zaměstnanci, není předmětem daně, pokud je zaměstnanec nepoužívá k soukromým účelům. Rovněž nejsou za předmět daně z příjmů ze závislé činnosti považovány zálohy, které zaměstnavatel poskytne zaměstnanci, aby za něj uskutečnil např. drobný nákup. Pokud zaměstnanec používá při práci vlastní prostředky, např. nářadí, a zaměstnavatel mu za opotřebení těchto prostředků poskytne náhradu, není tento příjem předmětem daně. Za funkční požitek nejsou považovány příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců. Od daně z příjmů plynoucích fyzické osobě ze závislé činnosti jsou osvobozeny částky, které zaměstnavatel vynaložil na odborný rozvoj zaměstnanců nebo na jejich rekvalifikaci. Zaměstnanci nesmí v rámci rekvalifikace a školení pobírat mzdu, plat, odměny nebo náhrady za ušlý příjem, jinak musí tento příjem zdanit. Dále je od daně osvobozen příjem plynoucí fyzické osobě zaměstnanci v podobě stravování, které zajišťuje zaměstnavatel buď formou závodního stravování nebo u jiných subjektů. Osvobození se vztahuje i na hodnotu nealkoholických nápojů, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům při výkonu práce. Musí se ale jednat o takové pracovní podmínky, při kterých je teplota na pracovišti vyšší jak 30 °C a nápoje musí mít hmotnou podobu, ne peněžní. Ve vnitřních předpisech podniku je příděl nápojů upřesněn, většinou se poskytují v letních měsících. Nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP) je od daně také osvobozeno. Jedná se například o příspěvky na rekreaci, na kulturní akce, apod.

5

Pokud ale tento příjem přesáhne 20 000 Kč za kalendářní rok4, pak je nadlimitní částka zdanitelným příjmem. Zaměstnanec rovněž nedaní náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Jestliže zaměstnanec pracuje u provozovatele veřejné dopravy a ten mu poskytne zvýhodnění v podobě zlevněných nebo bezplatných jízdenek, je tento příjem od daně osvobozen. V případě, že zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele peníze formou návratné bezúročné půjčky, případně s nižším než obvyklým úrokem, které mají zaměstnanci sloužit k bytovým účelům nebo překlenutí tíživé finanční situace, je takový příjem od daně osvobozen. Částka na bytové účely ale nesmí přesáhnout 100 000 Kč a částka k překlenutí tíživé fin. situace 20 000 Kč. Ve výjimečném případě může částka na bytové účely dosahovat 1 000 000 Kč a k překlenutí tíživé fin. situace 200 000 Kč, ale pouze když je zaměstnanec postižen živelnou pohromou.5 Fyzická osoba, která pracuje pro zahraničního zaměstnavatele na území České republiky, neplatí daň z příjmu ze závislé činnosti získaného v ČR pokud se na našem území nezdržuje déle jak 183 dní v roce a sídlo zaměstnavatele je v zahraničí. Jestliže má zahraniční zaměstnavatel provozovnu na území ČR, pak musí FO zdanit svůj příjem v ČR. Osvobození se rovněž nevztahuje na umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkující osoby, které vystupují na veřejnosti. Dary poskytované z FKSP při životních jubileích zaměstnanců nebo podobných událostech, jsou od daně osvobozeny, pokud ročně nepřesáhnou 2 000 Kč u každého zaměstnance. Navíc musí mít dar hmotnou povahu a ne peněžní. Když je zaměstnanec vyslán na služební cestu a musí si dočasně zajistit tzv. přechodné ubytování, pak je příspěvek od zaměstnavatele na tento účel od daně osvobozen. Podmínkou je, že zaměstnanec je ubytován mimo obec svého trvalého bydliště a příspěvek 4 5

§ 6, odst. 9, písm. d) zákona o daních z příjmů zákony 2009

6

od zaměstnavatele nepřesáhne 3 500 Kč měsíčně. Částka, která limit přesahuje, se připočítá ke mzdě a zdaní. Příplatky za ztížené pracovní podmínky, např. u horníků a podobných profesí, jsou od daně osvobozeny. Rovněž jsou od daně osvobozeny odstupné a mzdové vyrovnání. V případě, že se zaměstnanec v důsledku živelní pohromy dostane do mimořádně obtížných poměrů, může mu zaměstnavatel poskytnou z FKSP až 500 000 Kč, aniž by tato částka podléhala zdanění. Od daně jsou také osvobozeny příspěvky, které zaměstnavatel platí zaměstnanci na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění a to v úhrnné výši 24 000 Kč za podmínky, že smlouva o penzijním připojištění a soukromém životním pojištění je uzavřena do věku 60 let a minimálně na dobu 5 let.

2.2.2. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z podnikání fyzické osoby jsou podle § 7 zákona o dani z příjmu: 1. Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství Jde o příjmy, které tvoří více jak 50 % příjmů podnikatele a zároveň je tato činnost soustavně provozována po celé zdaňovací období. Jsou to příjmy z rostlinné výroby, chmelařství, ovocnářství, včelařství, živočišné výroby – chov zemědělských zvířat (chov dostihových koní je výjimkou – jedná se o volnou živnost), výroby osiv a sazby, zpracování vlastní zemědělské produkce a následné výroby potravin, chovu ryb a hospodaření s vodou pro lesnické a zemědělské účely. 2. Příjmy ze živnosti podle zákona o živnostenském podnikání Podnikatel provozuje činnost na základě živnostenského listu vydaného živnostenským úřadem. Jedná se o soustavnou samostatně provozovanou činnost za účelem dosažení zisku. Podmínkou pro výkon živnosti je dovršení 18 let věku fyzické osoby, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost.

7

3. Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů Jedná se například o příjmy auditorů, advokátů, daňových poradců, lékařů, notářů a jiných podnikatelů, kteří podnikají na základě jiných předpisů a jsou zapsáni v komorách. 4. Podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou: 1. Příjmy z autorských práv Příjmy z literárních děl nebo poskytování práv duševního vlastnictví, autorských práv a to včetně práv příbuzných právu autorskému.6 Autor přispívající do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v ČR platí ze svého měsíčního příjmu do 7 000 Kč od téhož plátce srážkovou daň, kterou za něj srazí a odvede plátce daně příslušnému správci. 2. Příjmy z výkonu nezávislého povolání Jsou to příjmy plynoucí z povolání, které není ani živností ani podnikáním, např.: herectví, zpěv, sport, architektura. Fyzické osoby vykonávající takové povolání se musí zaregistrovat na finančním úřadě. Nemají daňové identifikační číslo (dále jen DIČ), hospodaří na své rodné číslo (dále jen RČ). 3. Příjmy znalců a tlumočníků 4. Příjmy plynoucí z činnosti správce konkurzní podstaty

6

Daně I.

8

2.2.3. Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku fyzické osoby plynoucí ze zdrojů v ČR jsou většinou zdaňovány zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně. Tuto daň sráží a odvádí příslušný plátce daně. Pokud plynou tyto příjmy fyzické osobě ze zahraničí, jsou dílčím základem daně bez snížení o výdaje. Za příjmy z kapitálového majetku jsou považovány: 1. Dividendy, úroky, podíly na zisku Podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na akciových společnostech, společnostech s ručením omezeným, komanditních společnostech a podíly na zisku a podobná plnění z členství v družstvech. Účastí se rozumí peněžní i nepeněžní vklad do podnikání. Rovněž sem patří i podíly na zisku tichého společníka, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše. 2. Úroky, výhry a výnosy z vkladů Úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu včetně termínovaných vkladů. Výnosy z vkladních listů a z vkladů jim rovných, což jsou cenné papíry potvrzující přijetí vkladu peněžním ústavem (např. vkladové a depozitní certifikáty, výherní listy). Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty)7. 3. Penzijní připojištění, plnění z pojištění pro případ dožití Dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem snížené o zaplacené příspěvky a o příspěvek státu. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky placené zaměstnavatelem.

7

Daně I.

9

Plnění ze soukromého životního pojištění, kterým nezaniká pojistná smlouva, snížené o zaplacené pojistné. Pokud fyzická osoba předčasně ukončí rezervotvorné životní pojištění, podléhá zdanění i tzv. odbytné, které se nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem. 4. Výnosy z úvěrů a půjček Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu společníků veřejných obchodních společností. Takové příjmy zdaňuje poplatník sám a uvádí je v daňovém přiznání.

2.2.4. Příjmy z pronájmu Fyzické osobě mohou plynout příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů i jejich částí a movitých věcí. Pokud je ale pronajímaná věc v obchodním majetku fyzické osoby, považuje se tento příjem za příjem z podnikání. Příjmy z pronájmu se rozumějí i příjmy z pronajímání věci, kterou má poplatník v nájmu či podnájmu.8 V případě, že je pronajímaná věc ve společném jmění manželů, zdaňuje se takto získaný příjem pouze u jednoho z nich. Příjmem pronajímatele je také nepeněžní plnění od nájemce, kterým je hrazeno nájemné (např. technické zhodnocení majetku nebo opravy). Nepeněžním příjmem jsou výdaje nájemce se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a zároveň musí být nehrazené pronajímatelem.

2.2.5. Ostatní příjmy Do této kategorie patří příjmy, které nejsou svou povahou příjmy ze závislé činnosti, podnikání, kapitálového majetku nebo pronájmu, ale zároveň nejsou od daně osvobozeny. Patří sem zejména příjmy z příležitostných činností, kterými rozumíme příjmy z nahodilých činností, které neprobíhají soustavně. Jedná se například o příjmy z příležitostné zemědělské činnosti neprovozované podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí apod. Pokud příleži8

Daně I.

10

tostné příjmy nepřesáhnou za zdaňovací období částku 20 000 Kč, pak jsou tyto příjmy od daně osvobozeny.9 Za ostatní příjmy jsou považovány i příjmy z prodeje nemovitostí, pokud nesplňují podmínku pro osvobození od daně. Dále výhry v loteriích a sázkách kromě těch, které jsou podle zákona o dani z příjmu od daně osvobozeny, viz níže. Příjmy z prodeje cenných papírů, které nejsou zahrnuty v obchodním majetku fyzické osoby, jsou rovněž považovány za ostatní příjmy. Vůči jednotlivým ostatním příjmům je možné uplatnit prokazatelné výdaje. Když jsou výdaje vyšší než příjmy, je daňový základ nulový. O ztrátu z ostatních příjmů nelze snižovat celkový základ daně. Ostatní příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů (dále jen SJM), se zdaňují u jednoho z nich. Pokud ostatní příjem plyne manželům z obchodního majetku, pak tento příjem daní manžel, z jehož obchodního majetku příjem pochází.10

2.3. Osvobození od daně Některé příjmy, byť jsou svou povahou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny. Jedná se zejména o příjem získaný prodejem rodinné domu, případně bytu, nebo pozemku, na kterém dům stojí, ale pouze pokud fyzická osoba v domě žila alespoň 2 roky. V případě, že se jedná o nemovitost, ve které fyzická osoba nebydlela, pak je příjem z jejího prodeje osvobozený pokud byla ve vlastnictví fyzické osoby alespoň 5 let. Pakliže je nemovitost součástí obchodního majetku, potom je příjem z jejího prodeje osvobozený až po uplynutí 5 let od vyřazení z evidence. Za prodej movitých věcí fyzická osoba neplatí daň nejedná-li se o prodej motorového vozidla, letadla nebo lodě. Příjem z prodeje motorového vozidla, letadla nebo lodě je osvobozen od daně za podmínky, že uplynul 1 rok od nabytí těchto věcí. Pokud jsou ale výše zmíněné věci součástí obchodního majetku, musí uplynout 5 let od jejich vyřazení, jinak je fyzická osoba z tohoto příjmu povinna zaplatit daň.

9

Daňová problematika v praxi Zákony 2009

10

11

Dalším osvobozeným příjmem je náhrada škody vzniklé fyzické osobě. V případě, že je nahrazovaná věc nebo služba zařazena v obchodním majetku fyzické osoby a pojistné je zahrnuto v nákladech, musí fyzická osoba tuto náhradu zdanit. Fyzická osoba, která získá příjem v podobě ceny z veřejné nebo reklamní soutěže nemusí platit daň. Jestliže se ale jedná o cenu ze spotřebitelské loterie nebo cenu ze sportovní soutěže přesahující 10 000 Kč ročně, potom je fyzická osoba povinna tento příjem zdanit. Nehledě na výši ceny ze sportovní soutěže zdaní tento příjem fyzické osoby, která provozuje sport jako podnikání. Příjem, který fyzická osoba dostává formou dávek z důchodového a nemocenského pojištění, případně státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, je od daně osvobozen pouze v případě, že tato úhrnná částka nepřesáhne ročně 36násobek minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku. Do této minimální mzdy se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů. Jedná se např. o invalidní a starobní důchody. Stipendia vyplácená vysokými školami nebo ze státního rozpočtu, případně rozpočtu kraje, a příjmy plynoucí fyzické osobě z vyživovací povinnosti nebo podobných plnění, kromě příplatku k důchodu, jsou rovněž od daně osvobozeny. Jestliže fyzická osoba získá příjem za darování krve, je tato částka sice od daně osvobozena, ale potom nelze za takový odběr snížit základ daně o 2 000 Kč. Od daně jsou také osvobozeny příjmy z pojistných plnění týkajících se pojištění osob. Pokud se ale jedná o plnění z životních a důchodových pojištění pro případ dožití, nebo životního pojištění pro případ smrti a dožití, kterými nezaniká pojistná smlouva, pak takový příjem od daně osvobozen není.

12

V případě, že fyzická osoba dostává příjem v podobě plnění od ozbrojených sil (např. služné, odměny vojáků v záloze, apod.), neodvádí z něj daň. Dalšími osvobozenými příjmy jsou úroky ze stavebního spoření, a to jak úroky z vkladů tak státní podpory. Dotace obdržené ze státního rozpočtu nebo rozpočtů krajů, případně granty z Evropské Unie, jsou osvobozeny, pokud slouží k pořízení dlouhodobého hmotného majetku podnikatele nebo nahrazují škodu z živelné pohromy, a to škodu vzniklou jakékoliv fyzické osobě. Když fyzická osoba uvolní byt a získá za to příjem, nemusí ho zdanit pokud je příjem použit na pořízení nového bytu do 1 roku od obdržení příjmu. Osvobození lze uplatnit i v případě, že si fyzická osoba obstarala bytovou náhradu rok před získáním tohoto příjmu. Jestliže fyzická osoba prodá cenné papíry, které má ve vlastnictví alespoň 6 měsíců, pak je takový příjem od daně osvobozen. Pokud jsou cenné papíry součástí obchodního majetku, je příjem z jejich prodeje osvobozen až po 6 měsících od ukončení podnikatelské činnosti. Když vinou správce daně vznikne fyzické osobě přeplatek na dani, je tento přeplatek (bez nutnosti podat žádost o jeho vrácení) vyplacen s úrokem ve výši 140 % diskontní sazby České národní banky (dále jen ČNB), ze kterého se neplatí daň. Rovněž jsou od daně osvobozeny příjmy v podobě daru, který fyzická osoba nabyla v souvislosti s podnikáním, a jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč. Jedná se o různé propagační předměty opatřené obchodním jménem darujícího, např. tužky, hrnky, propisky, apod.

13

2.4. Základ daně Základ daně slouží pro výpočet daně a je tvořen z několika částí. Těmto částím se říká dílčí základy daně, které se samostatně zjišťují podle jednotlivých předmětů daně. Obecně je za základ daně považován rozdíl mezi příjmy a výdaji, pomocí nichž bylo příjmů dosaženo.11 V případě, že má poplatník příjem pouze z jediného předmětu daně, není stanovení základu daně příliš obtížné. Komplikace ovšem nastává, když má fyzická osoba příjem z více předmětů daně. V tomto případě se musí za každý druh příjmu zjistit dílčí základ daně a jednotlivé základy se sečtou. Není to ale tak jednoduché.

2.4.1. Dílčí základ daně ze závislé činnosti Nejdříve se stanovuje dílčí základ daně z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tím je takzvaná super-hrubá mzda, neboli hrubá mzda navýšená o pojistné placené zaměstnavatelem na zdravotní a sociální pojištění.

2.4.2. Dílčí základ daně z podnikání U příjmů z podnikání se určí jako základ daně rozdíl mezi příjmy a prokazatelnými výdaji. Pokud není fyzická osoba schopna své výdaje prokázat, může uplatnit pro odečtení procentuální část příjmů a sice: u zemědělců ve výši 80 %, řemeslníci mohou paušálně uplatnit 60 %, ostatní podnikatelé 50 % a architekti, novináři, tlumočníci, herci apod. ve výši 40 %.12

2.4.3. Dílčí základ daně z kapitálového majetku Dílčím základem daně z prodeje kapitálového majetku je příjem z něj plynoucí.

11 12

§ 5 zákona o daních z příjmů Lidové noviny, 23. února 2009, speciální příloha „Daně 2009“

14

2.4.4. Dílčí základ daně z pronájmu Když poplatník získává příjem z pronájmu, je za základ daně považován příjem převyšující prokazatelné výdaje. Jestliže poplatník není schopen své výdaje prokázat, může uplatnit paušální částku ve výši 30 % z příjmů.13

2.4.5. Dílčí základ daně z ostatních příjmů U ostatních příjmů je dílčí základ daně tvořen rozdílem mezi jednotlivými příjmy a skutečnými výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy z ostatních příjmů fyzické osobě ze zdrojů v zahraničí, je dílčím základem daně příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, pak může fyzická osoba uplatnit paušální výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), zákona o dani z příjmu, tedy ve výši 80 % z takto získaného příjmu. V ostatních případech paušální částku uplatnit nelze. Když mluvíme o optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby, máme tím na mysli její minimalizaci. Proto čím nižší je základ daně, tím nižší je i daň. Někdy může být pro poplatníka výhodnější využít při stanovení dílčích základů daně paušálních částek než prokazatelných výdajů. To je samozřejmě možné a naprosto legální. Po zjištění dílčích základů daně se jednotlivé základy sečtou vyjma dílčího základu ze závislé činnosti. Pokud vyjde celkový součet dílčích základů daně z podnikání, kapitálového majetku, příjmu z pronájmu a ostatních příjmů záporně, jedná se o tzv. daňovou ztrátu. Tu může poplatník v následujících 5 letech uplatňovat pro snižování základu daně zjištěného opět součtem dílčích základů daně kromě dílčího základu daně ze závislé činnosti.14 V případě, že vyjde poplatníkovi daňová ztráta, vypočítává se daň pouze z dílčího základu závislé činnosti. Osvobozené příjmy se do základu daně nezahrnují.

13 14

§ 9 zákona o dani z příjmu Lidové noviny, 23. února 2009, speciální příloha „Daně 2009“

15

2.5. Nezdanitelná část základu daně O nezdanitelné části daně se snižuje základ daně a to tím způsobem, že hodnoty jednotlivých nezdanitelných částí se od celkového základu daně odečtou. Tím se pochopitelně snižuje výše daně, která se ze základu daně vypočítává. Nezdanitelné položky základu daně je možné uplatňovat pouze při ročním zúčtování daně. Konkrétně se jedná o poskytnuté dary právnickým osobám nebo fyzickým osobám částečně nebo plně invalidním, zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, příspěvek na penzijní připojištění, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Podívejme se na jednotlivé nezdanitelné části trochu podrobněji: 1. Dary Aby bylo možné hodnotu daru od základu daně odečíst, musí být poskytnut na veřejně prospěšné účely obcí, krajů, organizačních složek státu a právnických osob, které mají sídlo na území ČR nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Odečitatelný dar může být poskytnut také fyzické osobě, která má bydliště na území ČR a provozuje školská, zdravotnická a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, případně se jedná o fyzickou osobu, která pobírá částečný nebo plný invalidní důchod. Úhrnná hodnota darů musí ve zdaňovacím období přesahovat 2 % základu daně nebo činit alespoň 1 000 Kč, jinak ji nelze od základu daně odečíst. Maximálně je však možné od základu daně odečíst úhrnnou hodnotu darů ve výši 10 % ze základu daně15. To znamená, že pokud by byl celkový základ daně např. 200 000 Kč a fyzická osoba by právnické osobě darovala osobní počítač v hodnotě 30 000 Kč, mohla by si fyzická osoba od základu daně odečíst pouze částku ve výši 20 000 Kč. Za dar lze také považovat darování krve. Za každý bezplatný odběr si může fyzická osoba od základu daně odečíst částku 2 000 Kč, pokud odběr krve doloží.

15

Daně I.

16

2. Financování bytových potřeb Celkový základ daně lze také snížit o zaplacené úroky na stavební spoření a z hypotečního úvěru, snížené o poskytnuté státní příspěvky, použité na financování bytových potřeb fyzické osoby. Bytovými potřebami se rozumí výstavba bytového, rodinného domu a bytu; koupě pozemku, pokud na něm bude postaven dům, ve kterém bude fyzická osoba bydlet; koupě rodinného, bytového domu nebo bytu, případně i rozestavěné stavby takovýchto nemovitostí; splacení členského vkladu za účelem získání práva nájmu; údržba bytového domu, rodinného domu a bytu; vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců, pokud je předmětem vypořádání dům nebo byt; úhrada za převod členských práv souvisejících s převodem práva nájmu bytu; splacení úvěru nebo půjčky, který fyzická osoba použila na financování výše uvedených bytových potřeb. Úhrnná částka odečitatelných úroků činí nejvýše 300 000 Kč. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. 3. Příspěvek na penzijní připojištění V případě, že fyzická osoba uzavřela penzijní připojištění, může si snižovat základ daně o zaplacené příspěvky. Velikost odečitatelné příspěvku je do jisté míry omezena. Pokud si fyzická osoba přispívá měsíčně částkou do 500 Kč, získává od státu příspěvek, maximálně ve výši 150 (při příspěvku fyzické osoby 500 Kč/měsíc). Částka nad 500 Kč měsíčně je od základu daně odečitatelná, nejvýše však v hodnotě 1 000 Kč (tzn. příspěvek ve výši 1 500 Kč měsíčně). Velikost příspěvku jako takového nijak limitována není, ale od základu daně lze odečíst maximálně 12 000 Kč ročně. Pro zjednodušení určení výše odečitatelné části zákon uvádí: „úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč.“16 To znamená, že když si fyzická osoba platí měsíčně 500 Kč, ročně pak tato částka činí 6 000 Kč (500 x 12) a když ji sní16

§ 15, odst. 5, zákon o dani z příjmů

17

žíme o 6 000 Kč, vyjde nám, že FO si od základu daně nemůže nic odečíst. Když by si FO platila 1 000 Kč měsíčně (12 000 Kč ročně), pak po snížení o 6 000 Kč činí nezdanitelná část základu daně 6 000 Kč (12 000 – 6 000). Podrobněji se budu příspěvkem na penzijní připojištění zabývat dále v této práci. 4. Pojistné na soukromé životní pojištění Podobně jako příspěvek na penzijní připojištění je od základu daně odečitatelná úhrnná částka zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění fyzické osoby. I v tomto případě může fyzická osoba od základu daně odečíst 12 000 Kč ročně, na rozdíl od příspěvku na penzijní připojištění je odečitatelná plná výše pojistného do 1 000 Kč/měsíc. Na soukromé životní pojištění stát neposkytuje příspěvek, proto pro stanovení odečitatelné části není nutné od zaplaceného pojistného odečítat žádnou další částku. Nicméně pro odečitatelnost pojistného musí být splněny následující podmínky: pojistná smlouva musí být uzavřena na dobu min. 5 let s výplatou pojistné částky (dále jen PČ) v 60 letech věku fyzické osoby. Hlavní podmínkou je vyplacení PČ v 60 letech, pokud by fyzická osoba vypověděla pojistnou smlouvu po uplynutí 5 let, ale před dovršením 60 let věku, je jí vyplaceno tzv. odkupné a pojistné, o které si v předchozích zdaňovacích obdobích snižovala základ daně, je považováno za ostatní příjem, ze které musí fyzická osoba dodatečně odvézt daň.17 Pokud je pojistná smlouva uzavřena na kratší dobu než 5 let, nelze placené pojistné od základu daně odečítat. Jestliže je v pojistné smlouvě pevně sjednána PČ pro případ dožití alespoň na 40 000 Kč a pojistná doba je od 5 do 15 let nebo pevná PČ činí alespoň 70 000 Kč a pojistná doba je delší 15 let, je zaplacené pojistné také uznatelné jako nezdanitelná část základu daně. Soukromému životnímu pojištění se budu více věnovat dále v této práci.

17

zákony 2009

18

5. Příspěvek odborové organizaci Od základu daně je možné odečíst zaplacený členský příspěvek odborové organizaci, pokud je fyzická osoba jejím členem. Odečíst lze částku do výše 1,5 % z úhrnu příjmů ze závislé činnosti. Nejvýše je však možné takto odečíst částku 3 000 Kč. 6. Úhrada za zkoušky Za zaplacené zkoušky, které ověřují výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tyto úhrady ale nesmí být pro daňovou uznatelnost hrazeny zaměstnavatelem nebo zahrnuty do daňových výdajů u fyzické osoby, která má příjmy z podnikání. Nejvýše je v tomto případě možné odečíst částku ve výši 10 000 Kč, pokud je fyzická osoba zdravotně postižena pak 13 000 Kč a u těžce zdravotně postižené fyzické osoby až 15 000 Kč.

2.6. Výpočet daně z příjmů fyzické osoby Daň se platí ročně a musí ji platit každá fyzická osoba, která ve zdaňovacím období dosáhla příjmu vyššího jak 15 000 Kč. Pro určení daňové povinnosti je potřeba nejdříve stanovit základ, ze kterého se zjišťuje výše daně. V závislosti na příjmech fyzické osoby podle jednotlivých předmětů daně (viz výše) se může stát, že základ daně bude tvořen tzv. dílčími základy, které se musí určit samostatně. Tyto dílčí základy se tedy zjišťují z příjmů ze závislé činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, ostatních příjmů, a to následovně: Základ daně ze závislé činnosti tvoří součet příjmů od všech zaměstnavatelů fyzické osoby navýšený o 34 % z této úhrnné částky, které představují pojistné zaplacené zaměstnavatelem na sociální a zdravotní pojištění. Také se používá označení „super-hrubá mzda“. Dílčím základem daně z podnikání je buď zisk nebo ztráta. Velikost zisku značně ovlivňují ustanovení § 24 a § 25 zákona o daních z příjmů, která určují, jaké výdaje jsou da-

19

ňově uznatelné a jaké nikoliv. Ztrátu je možné použít ke snížení základu a to i v následujících 5 letech. O ztrátu z podnikání nelze snížit dílčí základ ze závislé činnosti, pouze úhrn dílčích základů z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu a ostatních příjmů. Pokud je podnikání jediným zdrojem příjmů fyzické osoby a dosáhla ztráty, neplatí daň. Příjmy z kapitálového majetku mohou mít podobu pouze kladného dílčího základu daně. U ostatních příjmů se za základ daně považuje pouze kladná hodnota rozdílu příjmů a výdajů. Základem daně z pronájmu je rozdíl mezi příjmy a výdaji z pronájmu. Obdobně jako ztráta z podnikání je použitelná i ztráta z pronájmu, ale nelze o ni snižovat dílčí základ daně ze závislé činnosti. Součtem dílčích základů daně vznikne celkový základ daně. Ten je možné snížit o nezdanitelné části. Po odečtení nezdanitelných částí je nutné základ daně zaokrouhlit na celá sta Kč dolů. Z takto upraveného základu daně se stanovuje daň, v současnosti jednotnou sazbou 15 %. Vypočítaná daň se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

2.6.1. Slevy na dani Tím výpočet daně ale ještě nekončí. Zákon o dani z příjmů umožňuje dále odečíst slevy a daňové zvýhodnění na děti. Každý poplatník si může odečíst částku 24 840 Kč. Pokud fyzická osoba bydlí s manželem/manželkou, jehož příjem za zdaňovací období nepřesáhl 68 000 Kč, může si odečíst dalších 24 840 Kč. Jestliže je manžel/manželka navíc držitelem průkazu zvlášť těžce postiženého s potřebou průvodce (dále jen ZTP/P), tato částka je dvojnásobná (tzn. 59 680 Kč). Dále je od daně možné odečíst 2 520 Kč, pokud je fyzická osoba částečně invalidní, nebo 5 040, při plné invaliditě fyzické osoby, případně 16 140 Kč, když je fyzická osoba držitelem průkazu ZTP/P. Studující fyzická osoba si může od daně odečíst 4 020 Kč, pokud se soustavně připravuje na budoucí po-

20

volání a není starší 26 let, nebo prezenčně studuje doktorský studijní program, ale není starší 28 let.18 Po odečtení všech těchto slev může být daň kladná, nulová nebo záporná. Pokud je záporná, fyzická osoba neplatí daň, ale nemá nárok na částku, o kterou přesáhla svou daňovou povinnost. Daň je tedy nulová.

2.6.2. Daňové zvýhodnění na děti Výpočet pokračuje daňovým zvýhodněním na děti. Jestliže po uplatnění slev vyšla fyzické osobě kladná hodnota daně, může od ní ještě odečíst daňové zvýhodnění na děti, které činí 10 680 Kč na každé dítě žijící s fyzickou osobou ve společné domácnosti. Tyto částky může odečíst i od nulové daně. Když je výsledná hodnota záporná, jedná se o částku, na jejíž vrácení má fyzická osoba nárok, tzv. daňový bonus. Musí se však jednat o částku v hodnotě od 100 Kč do 52 200 Kč (při měsíčním zúčtování daně 50 – 4 350 Kč). Na částku přesahující 52 200,- nemá fyzická osoba nárok. Tato částka se snižuje o již vyplacené bonusy. Pokud i po odečtení daňového zvýhodnění na děti vychází kladná daň, lze od ní ještě odečíst zaplacené zálohy na daň. Výsledná částka je daň, kterou musí fyzická osoba doplatit. V případě, že je výsledek záporný, vzniká fyzické osobě přeplatek na dani a má nárok na jeho vrácení.

18

daňové zákony 2009

21

3. Daňové výhody pojistných produktů 3.1. Podstata daňových výhod Dne 1. 1. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 492/2000 Sb., kterým se měnil zákon č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto zákonem byla upravena též problematika zdanění a daňového zvýhodnění soukromého životního pojištění. V příloze zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, jsou uvedena odvětví životního pojištění, na která se daňové zvýhodnění vztahuje. V praxi však existuje celá řada modifikací pojistných produktů, nemluvě o tom, že jednotlivé pojišťovny je uvádějí pod různými obchodními názvy. Vzhledem k tomu, že stát měl zájem daňově zvýhodnit pouze ty pojistné produkty životního pojištění, které mají charakter „spoření na stáří“ a mohou doplnit státní důchodové pojištění, tak se daňové výhody týkají v podstatě jen soukromého životního pojištění. Tento pojem (soukromé životní pojištění) je vymezen v § 6 odst. 7 písm. p) takto: „ … pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti …“. Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. zj) do konce roku 2007 stanovil, že daňovým výdajem je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část (tzn. z takzvané „hrubé mzdy“). Dále bylo daňovým výdajem zaměstnavatele podle § 24 odst. 2 písm. zo) zákona o daních z příjmů ve znění do konce roku 2007 pojistné, které hradil zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně do výše 8 000 Kč za jednoho zaměstnance za zdaňovací období nebo jeho část.

22

Od roku 2008 zákon o daních z příjmů z § 24 odst. 2 vypustil ustanovení o uznatelnosti výdajů na příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců a soukromé životní pojištění. Nově bude zaměstnavatel postupovat podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona, tj. sjedná-li se zaměstnanci příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců a na jejich soukromé životní pojištění v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě, bude se jednat na straně zaměstnavatele o výdaj daňový, a to bez omezení.

3.2. Základní parametry daňové odečitatelnosti Aby bylo možné uplatnit příspěvek na soukromé životní pojištění jako nezdanitelnou část základu daně, musí být splněna tzv. podmínka 60/60, tedy že pojistná smlouva musí být uzavřena alespoň na 60 měsíců (tj. 5 let) a věk při dožití pojištěného musí být alespoň 60 let. Další podmínkou je, že pojištěný je zároveň pojistníkem. V aktuálním znění zákona o dani z příjmu § 15 odst. 6 je řečeno, že pro pojištění s pevně sjednanou částkou pro případ dožití je zapotřebí, aby tato pojistná částka byla pro pojistné doby 5 – 15 let alespoň 40 000 Kč a pro pojistné doby nad 15 let alespoň 70 000 Kč. Toto opatření se týká jen pojistného placeného pojistníkem. Pojistná částka z hlediska zaměstnavatele není takto omezena, nicméně v případě, že přispívají oba současně, zaměstnanec musí zákonné limity dodržet. To znamená, že podmínka minimální částky se nevztahuje na investiční životní pojištění (dále jen IŽP), protože nemají pevně stanovenu pojistnou částku pro případ dožití, mají stanovenu pouze pojistnou částku pro případ smrti. Rozhodující bude, jestli je podmínka pro minimální pojistnou částku splněna k 31. 12. příslušného roku. Pokud není, nebude pojišťovnou vystaveno potvrzení o zaplaceném příspěvku na soukromé životní pojištění, i když třeba v průběhu roku tato podmínka splněna byla. Pojistného placeného zaměstnavatelem se změna se zavedením limitů minimální pojistné částky netýká, tzn. pojistné je pro něj v neomezené výši daňovým nákladem s tím, že souhrnná výše příspěvku na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění přesahující 24 000 Kč/rok na každého zaměstnance není osvobozena od odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

23

3.2.1. Vykazování pojistného zaplaceného ve zdaňovacím období Od roku 2004 je upraveno, že daňový poplatník si může odečíst od základu daně pojistné zaplacené ve zdaňovacím období. Tato předložka („ve“) způsobila oproti předchozí verzi zákona („na zdaňovací období“) zásadní změnu: K tomu, aby bylo pojistné v roce vykázáno, musí být zaplaceno. Z toho plyne, že pokud je např. pojistné splatné 10. 12. 2008 a je zaplaceno 8. 12. 2008, je vykázáno v roce 2008. Pokud je pojistné splatné 10. 12. 2008, ale je zaplaceno až 2. 1. 2009, je vykázáno v roce 2009, neboť v tomto roce bylo zaplaceno. V případě, že je pojistné splatné 1. 1. 2009 a je zaplaceno 27. 12. 2008, není vykázáno ani v roce 2008, ani v roce 2009. Vysvětlení: Peníze, které přijdou pojišťovně 27. 12. 2008 jsou platbou, na kterou není vytvořen předpis pojistného a pojišťovna ji tudíž v tomto okamžiku neumí identifikovat jako pojistné. Pojišťovna uschová peníze na svých účtech. 1. 1. 2009 pojišťovna předepíše pojistné a v tuto chvíli se z „anonymní platby“ stane platba pojistného. Nicméně vzhledem k tomu, že platba byla zaplacena v roce 2008, je z hlediska zdaňovacího období roku 2006 porušena podmínka zaplacení pojistného „ve“ zdaňovacím období, nemůže být takto zaplacené pojistné vykázáno jako daňově uznatelné. Jednorázové pojistné se rovnoměrně rozpočítává na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Mimořádné pojistné je včetně mimořádného pojistného zaplaceného zaměstnavatelem daňově odčitatelné. Pokud nebude klientovi vyplaceno plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu, tak dodanění dříve uplatněných daňových odpočtů není třeba. Toto opatření ovšem platí pouze pro změny smluv, převody rezerv či kapitálových hodnot pojištění v rámci jedné a té samé společnosti. Při přechodu klienta od jiné pojišťovny v zásadě nelze nevypočítat rezervu z jeho předchozího pojištění, a tudíž vyplacení rezervy nebo kapitálové hodnoty pojištění je považováno za odbytné. Stejný přístup je uplatňován k bývalým klientům z hlediska konkurenčních pojišťoven. V takovém případě je nutno dodanit uplatněné odpočty pojistného.

24

Součástí pojistného na hlavní pojištění jsou i částky připadající na rozšíření pojistného krytí, kterým se říká připojištění. Pomocí připojištění tedy klient získává větší rozsah pojistného plnění v případě různých nahodilých událostí. O tom, na jaká rizika bude klient připojištěn, rozhoduje on sám. Ne všechny částky na připojištění zahrnutá v pojistném jsou však daňově odečitatelné. Klient si pochopitelně nemusí dělat starosti, které připojištění je daňově uznatelné a které ne, pojišťovna při vystavování potvrzení uvede částku, která je daňově uznatelná a jsou z ní vypuštěny právě platby připadající na daňově neuznatelná připojištění. Obecně by se dalo říci, že daňově uznatelná připojištění jsou taková, která mají složku pro případ dožití. Jedná se např. o připojištění pro případ smrti, plné invalidity následkem úrazu, smrtí následkem úrazu, plné invalidity následkem úrazu a nemoci, a další. Pro lepší představu uvedu ilustrativní příklad, který neodpovídá žádným pojistným podmínkám žádné pojišťovny na českém trhu: Klient si sjedná IŽP u libovolné pojišťovny, pojistné činí 500 Kč. Rozhodne se, že chce být připojištěn pro případ plné invalidity následkem úrazu, navýšení pojistného o 100,a dále si chce připojistit léčení úrazu, navýšení pojistného o 50 Kč. Pojistné placené pojišťovně na soukromé životní pojištění činí tedy 650 Kč. Daňově uznatelná je však pouze částka připadající na hlavní pojištění (500 Kč) a připojištění plné invalidity následkem úrazu (100 Kč). Připojištění za léčení úrazu není daňově uznatelné připojištění. Při ročním zúčtování daně z příjmů si tedy může od celkového základu daně odečíst částku ve výši 7 200 Kč (600 Kč x 12 měsíců).

3.3. Uplatnění daňového odpočtu Fyzická osoba, zaměstnanec, která chce uplatnit daňovou úlevu musí mzdové účetní předložit do 15. 2. potvrzení o zaplaceném pojistném na životní pojištění, případně penzijní připojištění. Případně do konce března vyplnit daňové přiznání a uplatnit daňový odpočet na příslušném finančním úřadě. Potvrzení o zaplaceném pojistném bude přílohou daňového přiznání. Existenci uzavřené smlouvy, buď na soukromé životní pojištění nebo penzijní připojištění, musí být doložena pojistnou smlouvou nebo pojistkou.

25

Potvrzení tisknou pojišťovny automaticky všem klientům, jejichž smlouvy splňují podmínky pro daňovou odečitatelnost. V poslední dekádě ledna se rozesílají klientům (pojistníkům) na kontaktní adresy potvrzení o poplatníkem zaplaceném pojistném. Je zde vyčíslena část pojistného, kterou lze použít jako daňově uznatelný náklad za daný rok (letos tedy za rok 2008). Případy nepřiřazených plateb se řeší individuálně. Potvrzení se vztahují na každou pojistnou smlouvu, tedy jeden klient dostane tolik potvrzení, kolik má daňově odečitatelných smluv. Potvrzení dále obsahuje údaje o klientovi a pojistce. Výši zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění, tj. daňově odečitatelnou část z celkově zaplaceného pojistného vztahující se k příslušnému daňovému období. Pro názornost si uveďme pár příkladů: 1. Klient si sjedná životní pojištění v měsíci červnu 2008, roční pojistné je sjednáno ve výši 12 000 Kč. Jedná se pojistné na hlavní krytí, žádná připojištění nejsou sjednána. Pojistné je zaplaceno v červnu 2008. Pojišťovna tedy vydá potvrzení pro uplatnění daňového odpočtu ze základu daně ve výši 12 000 Kč na zdaňovací období roku 2008. 2. Smlouva na životní pojištění je sjednána v měsíci červnu 2008, klient se zaváže platit měsíční pojistné ve výši 1 000 Kč (opět pojistné na hlavní pojištění). Pojistné je placeno pravidelně každý měsíc, včetně měsíce června, přitom prosincové pojistné je zaplaceno ještě v prosinci. V tomto případě pojišťovna vydá potvrzení na 7 000,za zdaňovací období roku 2008 (jde o pojistné za červen až prosinec, tedy 7 měsíců) 3. Klient má předepsané roční pojistné ve výši 12 000 Kč, splatné v listopadu 2008. Toto pojistné ale zaplatí až v roce 2009. Pojistné tedy bude vykázáno až v roce 2009 (bylo zaplaceno ve zdaňovacím období 2009). Nicméně klientovi hrozí, že pokud další pojistné zaplatí včas, pojišťovna mu vykáže 24 000 Kč, z nichž může uplatnit pouze 12 000 Kč, čímž ztratí daňovou výhodu pro jedno roční pojistné. V tomto případě nelze uplatnit souhrnný limit pro životní pojištění a penzijní připojištění, protože FO (zaměstnanec) může za každou z těchto položek uplatnit maximálně 12 000

26

Kč. Pokud by se ale jednalo o příspěvek od zaměstnavatele, bylo by uplatnění odečtu ve výši 24 000 Kč od základu daně možné. 4. Výše předepsaného ročního pojistného v roce 2008 činí 20 000 Kč. Vzhledem k tíživé finanční situaci v roce 2008 klient zaplatil pouze 10 000 Kč a zbývajících 10 000 Kč doplatí až v roce 2009. Pojišťovna automaticky daňové potvrzení nevystaví, protože částka 10 000 Kč zaplacená v roce 2008 nebyla pojistným. Pojistným se stane, až je identifikováno, že klient zaplatil dostatek peněz na jeho úhradu. Na žádost klienta v rámci nestandardních tisků ale pojišťovna klientovi daňové potvrzení většinou vystaví. 5. Klient má uzavřenou smlouvu o IŽP. Jeho roční pojistné činí 6 000 Kč. Rád by využil nárok na daňový odpočet v plné výši, tedy 12 000 Kč za rok. Má tedy možnost formou zaplacení mimořádného pojistného ve výši 6 000 Kč na plnou daňovou úlevu dosáhnout.

3.4. Rozpočet zaplaceného pojistného do daňového potvrzení 3.4.1. Běžně placené pojistné zaměstnancem U běžně placeného pojistného se postupuje dle frekvence platby. Celé roční pojistné je pro účely daně z příjmu fyzických osob zahrnuto do potvrzení pro daňový odečet v období, kdy bylo předepsáno. Stejně je to i s ostatními frekvencemi placení.

3.4.2. Běžně placené pojistné zaměstnavatelem Zaměstnavatel má na výběr, zda zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění časově rozliší či nikoliv (pro zjednodušení administrativy – předpoklad opakovatelnosti plateb). To znamená, že buď do daňově uznatelných nákladů zahrne celé pojistné zaplacené v daňovém období nebo jen tu část, která přísluší danému období. Např. čtvrtletní splátka se splatností 15. 11. 2008 bude celá započtena do výkazu roku 2008.

27

3.4.3. Jednorázové pojistné u zaměstnance Jednorázově zaplacené pojistné je pro účely daňově uznatelného nákladu rozpočítáno na celou dobru trvání pojištění. Pro rozpočet se použije počet dní, po které daná smlouva trvala v daném roce.

3.4.4. Jednorázové pojistné placené zaměstnavatelem Pro zaměstnavatele bude vykázáno zaplacené celé jednorázové pojistné do daňového období dle data splatnosti pojistného. Zaměstnavatel účtující v soustavě podvojného účetnictví pak může platbu časově rozlišit na celou dobu trvání pojištění. Z pohledu příjmu zaměstnance to tak ale udělat nelze, tudíž celé jednorázové pojistné od zaměstnavatele nad 24 000 Kč musí zaměstnanec zdanit v měsíci, kdy jej firma zaplatila.

3.4.5. Mimořádné pojistné Mimořádné pojistné, neboli takzvaný „TOP-UP“, může po jeho zaplacení pojistník zahrnout do daňového odpočtu – u FO zaměstnance. Pojistné zaplacené zaměstnavatelem formou mimořádného pojistného (dodatečného vkladu) je celé vykázáno ve zdaňovacím období, ve kterém byla provedena úhrada. Na mimořádné pojistné se žádné rozpočítávání nikdy nevztahuje.

3.4.6. Změny na smlouvě V případě změny typu pojištění (ve vykazovaném roce) se do potvrzení za dané vykazované období započítává i pojistné, které se vztahuje k pojistce před touto změnou. V případě ukončení smlouvy (např. pro neplacení pojistného nebo porušení podmínek 60/60) pojistník ztrácí nárok na vydání potvrzení (nárok na daňovou odečitatelnost), rozhodujícím momentem pro kontrolu stavu smlouvy je poslední den ve vykazovaném roce. Zaměstnavatel však výkaz obdrží i v tomto případě (se splátkami od začátku roku až po ukončení z důvodu neplacení pojistného). V rámci nestandardních tisků se těmto klientům vystavuje potvrzení s uvedením faktu, že se jedná o smlouvu ukončenou odbytným. Některé smlouvy umožňují dočasně přerušit povinnost placení běžného pojist-

28

ného. Toto přerušení nemá vliv na nárok na daňovou odečitatelnost a pojistník obdrží potvrzení na zaplacené pojistné v roce, kdy opět začne pojistné platit. V případě smrti je oprávněné (obmyšlené) osobě zasláno potvrzení jen na vyžádání. Pokud docházelo na pojistné smlouvě s pevně sjednanou částkou pro případ dožití ke změnám pojistné částky, je vystaveno daň. potvrzení pouze pro ty smlouvy, které splňují zákonné podmínky.

3.5. Zaměstnavatel a daňové výhody Pojišťovny do svého systému zadávají fixní splátku od zaměstnavatele, a to celkovou splátku zaměstnavatele, a dále částku daňově odečitatelnou (= ve své podstatě jde většinou o částku hlavního krytí). Rozdíl těchto dvou částek tvoří přípěvek zaměstnavatele na daňově neodčitatelná připojištění. Tímto způsobem se příspěvek zaměstnavatele u pojišťovny eviduje. Za zaměstnance pro účely uplatnění příspěvku na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění se považuje každý, kdo pracuje u zaměstnavatele v hlavním pracovním poměru, vedlejším pracovním poměru, na dohodu o provedení práce a na dohodu o pracovní činnosti, včetně ženy na mateřské dovolené. Dále společníci a jednatelé s ručením omezeným, členové družstev, komanditisté u komanditních společností, členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. V případě, když pojištěný změní zaměstnavatele, je možné, aby mu přispíval i nový zaměstnavatel. Daňový odpočet mohou uplatnit oba zaměstnavatelé. Pokud pojistník pracuje u více firem, každá z nich si může uplatnit pojistné jako nákladovou položku. Na jednu smlouvu může přispívat jak zaměstnavatel tak zaměstnanec. Platba od zaměstnavatele se odlišuje rozdílným číslem účtu. Na jednu smlouvu společně se zaměstnancem může přispívat v jeden okamžik maximálně jeden zaměstnavatel. To znamená, že v případě více zaměstnavatelů současně je nutno založit více pojistných smluv. V případě změny zaměstnavatele je možné, aby nový zaměstnavatel nahradil zaměstna-

29

vatele původního. Není nutná nová smlouva. Pojistník ale musí o této změně pojišťovnu písemně informovat. Aby příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění mohly být zahrnuty do obecného režimu nákladů na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců, musí být právo zaměstnance na tyto příspěvky od zaměstnavatele stanoveno či sjednáno v kolektivní smlouvě, pracovní či jiné smlouvě či ve vnitřním předpisu. Příspěvky zaměstnavatele do výše 24 000 Kč jsou osvobozeny od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Příspěvky přesahující částku 24 000 Kč podléhají standardním odvodům sociální a zdravotního pojištění, a to jak na straně zaměstnavatele tak i na straně zaměstnance. Je tedy ze zákona dán jeden sloučený limit pro osvobození od daně na straně zaměstnance z příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění ve výši 24 000 Kč (od jednoho zaměstnavatele). Příspěvky zaměstnavatele přesahující částku 24 000 Kč jsou zdaňovány standardně jako součást mzdy zaměstnance. Příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění nepodléhají platbám sociálního a zdravotního pojištění do výše, do níž je osvobozen na straně zaměstnance od daně z příjmů, tj. do 24 000 Kč (sloučený limit). Pro lepší představu opět uvedu ilustrativní příklad: Zaměstnavatel poskytne v roce 2008 v souladu s kolektivní smlouvou zaměstnanci příspěvek na soukromé životní pojištění v částce 30 000 Kč/rok. Tento příspěvek je na straně zaměstnavatele považován za daňový výdaj. Nicméně částka nad 24 000 Kč podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Což znamená že z 6 000 Kč musí odvézt 35 % = 2 100 Kč. Na straně zaměstnance bude částka 24 000 Kč od daně osvobozena. Částka 30 000 – 24 000 = 6 000 Kč bude zdanitelným příjmem zaměstnance. Před rokem 2008 se postupovalo takto: 8 000 Kč by bylo pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Částku 22 000 Kč by zaměstnavatel hradil z čistého zisku. Z celých 30 000 Kč by nehradil zaměstnavatel ani zaměstnanec sociální ani zdravotní

30

pojištění. Což by pro zaměstnavatele představovalo 10 500 Kč (35 % z 30 000 Kč) a pro zaměstnance 3 750 Kč (12,5 % z 30 000 Kč). Z 12 000 Kč příspěvku zaměstnavatele by zaměstnanec neplatil daň z příjmu. Zbývajících 18 000 Kč by bylo pro zaměstnance zdaněno jako funkční požitek. Cílem mé práce však není zabývat se podrobněji vývojem daňových úlev na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění a jejich srovnáváním. Zaměřuji se pouze na v současnosti platné podmínky dané zákonem.

3.6. Zdanění příjmů plynoucích z pojištění 3.6.1. Zdanění odbytného (odkupného) Výše srážkové daně při odbytném je 15 % (§ 36 odst. 2, písm. n), zákona o daních z příjmů) z rozdílu odbytného (odkupného) před zdaněním a zaplaceného pojistného na toto pojištění (pojistné za připojištění se nezapočítává). O pojistné zaplacené zaměstnavatelem se pro výpočet odbytného (odkupného) nesnižuje základ daně (tj. neodečítá se od hodnoty odbytného (odkupného), tedy se zdaní. Již uplatněný odpočet musí klient dodanit dle § 10 a to v případě, že pojištění bylo v platnosti méně než 60 měsíců, případně skončilo dříve než v roce, kdy dosáhne klient věku 60 let (tzv. podmínka 60/60). V případě smrti pojištěného do 5 let od uzavření smlouvy nebo před dovršením 60 let věku není podmínka 60/60 považována za porušenou.

3.6.2. Zdanění pojistného plnění Výše srážkové daně je 15 % z rozdílu pojistného plnění při dožití před zdaněním a zaplaceného pojistného. Do zaplaceného pojistného se zahrnuje i pojistné placené zaměstnavatelem. V případě smrti pojištěného je pojistné plnění od daně osvobozeno. Je možné uplatnit odpočet daně na zaplacené pojistné do smrti pojištěného v případě uzavření daní. K dodanění již uplatněných odpočtů zde nedochází. Mimořádné odkupy/částečné odbytné, např. když si klient vybere z IŽP část zhodnoceného pojistného, je zdaněno srážkovou daní ve výši 15 %.

31

4. Analýza KŽP, IŽP a důchodového pojištění 4.1. Kapitálové životní pojištění 4.1.1. Charakteristika Kapitálové životní pojištění (dále jen KŽP), nazývané též jako smíšené pojištění, v sobě kombinuje pojištění pro případ dožití a pro případ smrti. Pojistná částka může být pro obě rizika stejná nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ dožití. Sjednaná pojistná částka pro případ dožití je včetně garantovaného zhodnocení – technické úrokové míry (dále jen TÚM). V případě smrti je vyplacena sjednaná pojistná částka, nebo též pojistné plnění, obmyšlenému, což je osoba, kterou pojistník uvede v pojistné smlouvě. Pokud tak neučiní, pojistné plnění se nevyhne dědickému řízení. Z pohledu historického vývoje pojištění se dá o KŽP hovořit jako o „moderní“ formě pojištění, ale z pohledu dnešní doby je toto označení lehce nadsazené, zvláště vezmemeli v úvahu existenci podstatně sofistikovanějších produktů - univerzální životní pojištění, investiční životní pojištění. Pro koho je KŽP vlastně určeno? Obecně se uvádí, že toto pojištění by měli mít uzavřeni především živitelé rodin, kteří jsou pro rodinu hlavním zdrojem příjmů. Ztráta živitele by proto měla být kompenzována pojistnou částkou, která má zajistit rodinu do doby, než se objeví nový živitel. Dále je životní pojištění vyžadováno od některých bank při čerpání dlouhodobých úvěrů, zejména hypoték. Nicméně opět se nachází na českém trhu produkty, které tuto funkci plní lépe, např. různá úvěrová pojištění.

4.1.2. Pojistné Placené pojistné je v případě kapitálového životního pojištění rozděleno do dvou částí, a sice na složku, která slouží ke krytí nákladů a poplatků spojených s poskytovanou pojistnou ochranou – tato složka se nijak nezhodnocuje, pojišťovna si ji strhává z pojistného pro sebe; a dále složku, ze které se vytváří rezerva, neboli ta část pojistné-

32

ho, která se zhodnocuje technickou úrokovou mírou. Technická úroková míra (TÚM) se v současné době pohybuje mezi 2 – 2,4%, z čehož je opět patrné, proč dát přednost investičnímu životnímu pojištění. Nízká TÚM totiž nestačí ani na pokrytí inflace, tudíž se nedá hovořit o zhodnocování rezervotvorné složky pojistného, ale spíše o garantované ztrátě19. Některé pojišťovny sice umožňují tzv. proti-inflační opatření v podobě navýšení pojistného úměrně míře inflace (např. ve výši 100% nárůstu inflace), nicméně o toto procento už se zpravidla úměrně nenavyšuje výše pojistné částky a tím toto opatření značně ztrácí na atraktivitě. Pro lepší představu složení pojistného u KŽP lze použít toto schéma:20

Při stanovení výše pojistného se vychází z tzv. netto pojistného, což je pojistné, které v sobě nezahrnuje správní náklady (získávací náklady, běžné správní náklady, inkasní náklady a náklady při výplatě důchodu) a zisk pojišťovny. Jedná se tedy o pojistné, které by klient platil, pokud by pojišťovna neměla v úmyslu dosahovat zisku a neměla by žádné náklady související s vyřízením a spravováním pojistné smlouvy. Netto pojistné tedy nebude klient nikdy platit. Jeho stanovením se však dá porovnat, o kolik si jednotlivé pojišťovny účtují nad rámec netto pojistného. Problém je ovšem v tom, že výpočet netto pojistného (někdy také nazýváno čisté/férové pojistné) není zrovna jednoduchý a většinou se zjišťuje pro jednorázové pojistné, tedy pojistné placené na celou dobu trvání 19

zdroj: http://finance.idnes.cz/fi_blind.asp?r=fi_osobni&c=A050607_151500_fi_osobni_vra

20

zdroj: http://www.cap.cz/ZobrazItem.aspx?item=Kapit%C3%A1lov%C3%A9%20%C5%BDP&typ=HTML%2 0stranky

33

pojištění. Tím odpadá nutnost počítat s rizikem, že klient v průběhu pojištění zemře a nebude schopen pojistné dále splácet. Za této podmínky lze netto pojistné spočítat pomocí vzorce21:

n −1

NP = (∑ k | q x .v k +1 + n p x .v n ).PČ k =0

Výpočet je snazší, když se vzorec upraví a vypočítá pomocí tzv. komutačních čísel, a to následovně22:

NP = (

M x − M x + n + Dx + n ).PČ Dx

NP = netto pojistné PČ = pojistná částka x = věk pojistníka n = počet let trvání pojištění Hodnoty Mx a Dx je možné spočítat pomocí údajů z úmrtnostních tabulek (viz příloha 1), které zveřejňuje český statistický úřad, nebo je rovnou dohledat z tabulky komutačních čísel (příloha 2). Pro představu jednoduchý příklad: Muž ve věku 40 let uzavře kapitálové životní pojištění do 60 let věku, tedy na 20 let, na pojistnou částku ve výši 100 000 Kč. Rozhodne se, že zaplatí pojistné jednorázově. Čis-

M 40 − M 60 + D60 ).PČ neboli: D40 16 764,0 − 13 379,1 + 20 449,2 NP = ( ).100000 = 63 538 Kč 37 511,4

té pojistné tedy bude ve výši: NP = (

Toto je nejjednodušší příklad, ve skutečnosti by klient spíše volil běžně placené pojistné. Pro výpočet běžného netto pojistného slouží vzorec23:

NP = (

M x − M x + n + Dx + n ).PČ N x − N x+n

Takto vypočítané netto pojistné se stává součástí výpočtu brutto pojistného, tedy pojistného, které klient bude skutečně platit. Pro jeho stanovení je potřeba znát procentní sazby správních nákladů pojišťoven, které pochopitelně tyto údaje nezveřejňují. 21

Tomáš Cipra, Pojistná matematika Tomáš Cipra, Pojistná matematika 23 Tomáš Cipra, Pojistná matematika 22

34

4.1.3. Dostupnost KŽP na českém trhu Kapitálové životní pojištění je na českém pojistném trhu dostupné pod různými obchodními názvy a pochopitelně mají i odlišné parametry. Kromě možných připojištění, kterými lze rozšířit krytí rizika, se liší také v nejdůležitější části a tou je TÚM, tedy míra zhodnocení rezervotvorné složky pojistného. Pojďme se tedy podívat, která KŽP nabízí nejlepší zhodnocení peněz24.

Název pojišťovny

Název produktu

TÚM (v %)

Allianz

Allianz kapitálové pojištění

2,4

AMCICO AIG Life

Endowment

2,4

Česká podnikatelská pojišťovna

KŽP s Filipem Plus

-

Česká pojišťovna

Kapitálové životní pojištění

2

ČSOB

KreditPlus

2,4

ČSOB

Kvarteto

2,4

ČSOB

Trio

Generali

Kapitálové životní pojištění pro případ smrti a dožití (ZV3)

2,25

Generali pojišťovna

Kapitálové životní pojištění pro případ dožití (ZV71)

3,25

Hasičská vzájemná

Spektra Plus

2,4

ING

2110 - jednorázové, 2140 - běžně placené

2,4

Kooperativa

21 TU Horizont, 20 SZ

2,4

Pojišťovna České spořitelny

Kapitál

3

Uniqua pojišťovna

Akord

2,4

Uniqua pojišťovna

Fortax klasik

2,4

Winterthur

Smíšené životní pojištění (101/111, 102/112, 103/113, 104/114)

2,4

Wüstenrot

Kapitálová pojistka speciál

2,4

24

-

informace převzaty z internetových stránek jednotlivých pojišťoven

35

4.2. Investiční životní pojištění 4.2.1. Charakteristika Obdobně jako kapitálové životní pojištění i investiční životní pojištění se sjednává pro případ dožití se klienta určitého věku a zároveň i pro případ smrti. Hlavním rozdílem je však skutečnost, že kapitálové životní pojištění má pevnou pojistnou částku jak pro dožití tak i pro případ smrti, kdežto u investičního životního pojištění je pevnou pojistnou

částkou pouze částka pro případ smrti a částka pro případ dožití se liší podle zhodnocení části zaplaceného pojistného. Oproti kapitálovému životnímu pojištění není pojišťovnou garantováno žádné zhodnocení v podobě TÚM, klient sám nese odpovědnost za zhodnocení svých prostředků. Klient si totiž při sjednávání smlouvy o IŽP rozhodne, do jakých podílových fondů chce vkládat část svého pojistného. V současnosti se nabídka pojišťoven sjednávajících investiční životní pojištění skládá především z fondů peněžního trhu, dluhopisů, akciových fondů a fondů smíšených (většinou se jedná o kombinaci fondů dluhopisů a akcií). Pro klienty, kteří nemají konkrétní představu o tom, kam by měli investovat část svého pojistného, pojišťovny většinou navrhují 3 investiční strategie – konzervativní, dynamickou a progresivní. Každá strategie představuje investování do dvou a více fondů, za účelem rozložení a zmírnění rizika, přičemž konzervativní strategie je obecně doporučována klientům, kteří požadují především jistotu výnosu. Výnosnost je však zpravidla tím nižší, čím je jistější. Z čehož plyne, že konzervativní strategie zpravidla přináší nejnižší zhodnocení (např. investování do fondů peněžního trhu). Dynamická strategie pak může být považována za tzv. „zlatou střední cestu“, kdy při rozumné (nízké) míře rizika je klientům dopřán vyšší výnos než při konzervativním investování. Jedná se např. o kombinování fondů akcií a dluhopisů. Progresivní strategie je založena na maximální možné výnosnosti investovaného pojistného, čemuž ovšem také odpovídá vyšší míra rizika. Pojistné je v tomto případě většinou soustředěno do akciových fondů. Pojem riziko je však nutné chápat jako odchylku od očekávaného stavu, tudíž může být jak pozitivní tak negativní.

36

4.2.2. Pojistné Obdobně jako u kapitálového životního pojištění i pojistné investičního životního pojištění by se dalo rozdělit do dvou částí. Opět část pojistného připadne na krytí pojistného plnění pro případ smrti a dále se z něj budou hradit veškeré správní náklady spojené s pojištěním (správa investičních fondů, správní náklady dané smlouvy, případný převod podílových jednotek klienta apod.). Druhá část pojistného je pak zhodnocována podle zvolené investiční strategie klienta. Zjednodušeně lze opět použít schéma25:

Zvláštní vlastností pojistného u investičního životního pojištění je, že na rozdíl od pojistného na kapitálového pojištění, kde o určení výše jednotlivých částí pojistného rozhoduje sama pojišťovna, si může klient vybrat, do jaké výše chce být pojištěn na případné riziko smrti a tím ovlivnit i výši částky pojistného, která se má zhodnocovat. Což znamená, že čím nižší bude pojistná částka pro případ smrti, tím vyšší bude zhodnocení zaplaceného pojistného a tím i pojistné plnění pro případ dožití. Nicméně je nutné poznamenat, že příliš nízké krytí pro případ smrti není pro klienta zrovna vhodné. Pokud totiž k takové pojistné události skutečně dojde, může se stát, že pozůstalí nebudou dostatečně zajištěni a účel pojištění tím pádem nebude splněn. Pokud je tedy v popředí zájmu klienta především zhodnocení finančních prostředků prostřednictvím otevřených podílových fondů, může do nich investovat přímo a pro případ smrti si sjednat různá riziková pojištění, která většinou vycházejí levněji než KŽP i IŽP. Ta ovšem nesplňují podmínky pro daňovou odečitatelnost. 25

zdroj: http://www.cap.cz/ZobrazItem.aspx?item=Investi%C4%8Dn%C3%AD+%C5%BDP&typ=HTML+strank y

37

Z investiční složky pojistného se nakupují tzv. podílové jednotky, které představují nárok na podíl daného investičního fondu. Podílové jednotky se dělí na tzv. počáteční a akumulační. Počáteční podílové jednotky se většinou kupují v prvních letech pojištění. Pojistitel v nich postupně umořuje počáteční náklady dané smlouvy. Proto při velmi předčasném zrušení pojistné smlouvy, např. do 2 let od jejího uzavření, nemá klient nárok na výplatu odkupného. Za tak krátkou dobu se totiž nestihne vytvořit žádná rezerva, resp. se nestihne zhodnotit zaplacené pojistné, protože je převážně použito na úhradu nákladů spojených s pojištěním. Akumulační podílové jednotky jsou nakupovány v pozdějších letech pojištění. Pojistitel z nich každoročně odčerpává příslušné správní poplatky a rizikové pojistné k pokrytí rizika smrti. Z těchto akumulačních jednotek může klient v průběhu trvání pojištění dokonce část svých finančních prostředků vybrat. Není však možné vybrat veškeré své prostředky. Pojišťovna na požádání klientovi sdělí, jakou částku si může ze svého individuální účtu IŽP vybrat. Část prostředků musí na účtu zůstat. V průběhu trvání pojištění může klient měnit svou investiční strategii, tzn. může rozhodnout o změně investování svého pojistného. Tím je dána velká pružnost IŽP a lze jej oprávněně považovat za moderní pojistný produkt. Dojde tedy k převodu akumulačních jednotek mezi jednotlivými fondy, což některé pojišťovny umožňují např. jednou ročně zadarmo a při více změnách v průběhu roku se už jednotlivé převody zpoplatňují. Další možností je vklad mimořádného pojistného kdykoliv během trvání pojištění. Z mimořádného pojistného si pojistitel nestrhává žádnou část na krytí rizika pro případ smrti. Jedná se tedy o možnost klienta jak zhodnotit své volné peněžní prostředky tím, že je uloží na svůj individuální účet IŽP. Pojistné je možné platit buď jednorázově nebo běžným způsobem podle klientem zvolené frekvence, tzn. ročně, půlročně, čtvrtletně nebo měsíčně. Otázkou je pak minimální výše pojistného, která se u každé pojišťovny liší.

38

4.2.3. Dostupnost na českém trhu Na českém pojistném trhu se nachází hned několik poskytovatelů investičního životního pojištění. Rozdílnost parametrů je značná, kromě širokých možností krytí pojistných událostí formou připojištění se také liší nabídka podílových fondů, která by klienta měla zajímat především. Informace o výkonnosti nabízených fondů jednotlivých pojišťoven jsou dostupné z jejich internetových stránek. Klienta by také mělo zajímat, kolik minimálně musí u dané pojišťovny do svého pojištění investovat. Pro přehlednost nabídky investiční životních pojištění poslouží následující tabulka26:

Název pojišťovny

Název produktu

Min. roční pojistné

Allianz

Globalinvest, Rentinvest, Studentinvest

6 000,-

AEGON

Global

6 000,-

Aviva

BeNefit, Prosperita

3 000,-

Aviva

4life

5 000,-

Aviva

Osobní životní plán (OŽP)

6 000,-

Aviva

Komfort, Perspektiva – standard

8 000,-

Aviva

Spořící životní plán

10 000,-

Aviva

Spořící životní plán (jednorázové)

40 000,-

Česká pojišťovna

Dynamik Plus

6 000,-

ČSOB

Maximal

4 800,-

ČSOB

Maximal Invest (jednorázové)

30 000,-

Generali

Clever Invest

3 600,-

Generali

Clever Invest (jednorázové)

10 000,-

ING

T150 - Investor Plus

3 000,-

ING

U140

6 000,-

ING

T210 - Investice

70 000,-

Kooperativa

Perspektiva

6 000,-

26

údaje převzaty z internetových stránek jednotlivých pojišťoven

39

Pojišťovna České spořitelny

Flexi Invest

4 800,-

Uniqua pojišťovna

Investiční životní pojištění

6 000,-

Winterthur

Comfort Plus

3 600,-

4.3. Důchodové pojištění 4.3.1. Charakteristika Důchodové pojištění bývá někdy zaměňováno s penzijním připojištěním, což je velká chyba, jelikož na důchodové pojištění stát klientovi nic nepřispívá (na rozdíl od penzijního připojištění). Na důchodové pojištění se rovněž vztahují daňové úlevy jako na rezervotvorné životní pojištění, tzn. že od základu daně lze odečíst až 12 000 Kč za rok,

čili měsíční příspěvek ve výši 1 – 1000 Kč. Tento produkt má svou povahou podobný účel právě jako penzijní připojištění. Klient si pomocí tohoto pojištění zajišťuje budoucí příjem ať už v důchodovém věku nebo v jakémkoliv jiném období si přeje. Oproti kapitálovému a investičnímu životnímu pojištění je v rámci důchodového pojištění vyplacena pojistná částka pouze v případě, že se klient dožije sjednaného věku. Pokud klient zemře v průběhu pojištění, vyplatí pojišťovna obmyšlené (oprávněné) osobě klientem zaplacené pojistné zhodnocené TÚM. Když se klient sjednaného věku dožije, je mu pak vyplacena pojistná částka buď jednorázově nebo formou pravidelného důchodu – např. ročního nebo měsíčního. I když důchodové pojištění v základě nenabízí pojistné plnění pro případ smrti klienta, je možné k němu sjednat různá připojištění, např. trvalých následků úrazu, trvalé invalidity apod. Právě díky tomu, že pojišťovna nevyplácí pojistnou částku v případě smrti klienta, neklade takový důraz na informace ohledně zdravotního stavu. Při sepisování jakékoliv smlouvy o životním pojištění musí klient totiž navíc vyplnit zdravotní dotazník. Podle vyplněných údajů od klienta pojišťovna odvozuje výši pojistného. Čím je klient rizikovější, tím platí vyšší pojistné. V případě, že zamlčí pojišťovně zásadní in-

40

formace o svém zdravotním stavu, může dojít ke snížení pojistného plnění, případně není pojistné plnění přiznáno vůbec. Důchodové pojištění je tedy vhodné především pro klienty, kteří si chtějí zajistit budoucí příjmy, být pojištěni, ale kvůli zdravotnímu stavu by je vycházelo KŽP nebo IŽP příliš draho, případně by je vůbec nebylo možné uzavřít.

4.3.2. Pojistné Pojistné má stejnou povahu jako pojistné u kapitálového životního pojištění. Tedy dalo by se opět rozdělit na 2 části. Část pojistného slouží ke krytí nákladů spojených s případnou pojistnou ochranou (pokud se klient připojistí na nějaké riziko) a poplatků. Z druhé části se pak vytváří rezerva zhodnocovaná technickou úrokovou mírou. Pojistná

částka se tedy určuje včetně předpokládaného zhodnocení zaplaceného pojistného, čili se jedná o pevnou částku pro případ dožití. Pro názornost lze opět použít schéma27:

Pro stanovení výše hrubého (brutto) pojistného se vychází z již zmiňovaného netto pojistného. Hrubé pojistné v sobě zahrnuje právě ony náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky pojišťovně, o stanovení brutto pojistného rozhoduje pojišťovna podle svých obchodních podmínek, které pochopitelně nejsou veřejně přístupné a představují konkurenční odlišení. Nicméně je možné spočítat netto pojistné pomocí jednoduchého vzorce s použitím komutačních čísel (viz příloha 2). Netto (čisté) pojistné je tedy hodnota, od které se bude brutto pojistné odvíjet, čili je to částka, kterou klient zaplatí určitě. Pro výpočet netto pojistného se z hlediska pojistné matematiky jedná o tzv. pojištění odlo27

zdroj: http://www.cap.cz/ZobrazItem.aspx?item=D%C5%AFchodov%C3%A9+poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3 %AD&typ=HTML+stranky

41

ženého doživotního důchodu. To znamená, že pojistná částka bude vyplacena až po uplynutí určité doby a ne hned v následujícím roce po uzavření pojištění. Pro výpočet jednorázového netto pojistného se tedy používá vzorec28: NP = N x + n .PČ

Dx

Uveďme si tedy jednoduchý příklad: Muž ve věku 40 let chce uzavřít důchodové pojištění s výplatou pojistné částky ve výši 12 000 Kč ročně. Pojistné zaplatí jednorázově. Pro určení výše čistého pojistného tedy stačí jednoduše dosadit do vzorce příslušné hodnoty, kde: x = věk pojistníka (40), n = počet let trvání pojištění (20), PČ = pojistná

částka (12 000), a odpovídající hodnoty z tabulky komutačních čísel – tedy N40+20 = N60 a D40. Konkrétně tedy: NP =

N 60 301 654,9 .12000 neboli: NP = D40 37 511,4

.12000 = 96 500

Jednorázové netto pojistné pro 40 letého muže na 12 000 Kč ročního důchodu od věku 60 let by tedy činilo minimálně 96 500 Kč. V praxi se také vyskytují produkty, kdy si klient sjedná pojistnou částku a určí si i období, ve kterém chce aby mu byl důchod vyplácen. Např. bude chtít pobírat 12 000 Kč ročně po dobu 5 let od věku 65 let. V tomto případě se jedná o pojištění dočasného důchodu a pro jeho výpočet se používá vzorec29:

NP =

N − N 70 N x − N x+n .PČ což v tomto případě znamená NP = 65 .12000 = 52 050. Dx D65

Tedy hodnota jednorázového čistého pojistného by činila 52 050 Kč. Některé produkty důchodového životního pojištění dokonce nabízí i kombinaci obou variant v podobě, že důchodové pojištění je uzavřena na určitou dobu a po jeho skončení je po garantovanou dobu vyplácena sjednaná pojistná částka. V případě že v této garantované době pojistník zemře, získává pojistné plnění (v tomto případě důchod) oprávněná osoba až do uplynutí garantované doby. Pokud pojistník žije i po uplynutí garantované doby, je mu dále vyplácena sjednaná pojistná částka. Jestliže ale po garantované době umře, není už důchod vyplácen oprávněné osobě. Délku garantované doby si volí pojistník podle nabíd-

28 29

Tomáš Cipra, Pojistná matematika Tomáš Cipra, Pojistná matematika

42

ky pojišťovny např. na 5, 10 a více let. Výpočet pojistného je v tomto případě už značně komplikovaný a pro účely této práce by byl nadbytečný.

4.3.3. Dostupnost na českém trhu Důchodové pojištění oproti KŽP a IŽP už tak hojně na českém pojistném trhu zastoupeno není. Dokonce je občas i problém důchodové pojištění rozeznat od pojištění životního, např. na stránkách www.penize.cz je kapitálové důchodové pojištění od společnosti ING zařazeno mezi kapitálovými životními pojištěními, což je samozřejmě chyba. Jindy se naopak setkáváme s chybou, že je důchodové pojištění považováno za penzijní připojištění, čímž pochopitelně není – penzijní připojištění má zcela jiné parametry a rozdílné daňové zvýhodnění. Zde je tedy přehled důchodových pojištění na českém trhu30:

Název pojišťovny

Název produktu

Minimální roční pojistné

Allianz

Důchodové pojištění 50Plus

Hasičská vzájemná

Spektra Plus

ING

3310 – Jistý důchod

50 000,-

ING

3410 – Doživotní důchod

51 000,-

ING

3430 – Smíšený důchod

52 000,-

ING

3210 – Kapitálové důchodové pojištění (jednorázové)

50 000,-

Kooperativa

22 RG RENTA Garant, 21RM

2 400,-

Česká podnikatelská pojišťovna

Důchodové s Filipem PLUS

Wüstenrot životní pojišťovna

Důchodová pojistka

30

50 000,400,-

501,2 400,-

informace čerpány z internetových stránek jednotlivých pojišťoven

43

4.4. Srovnání KŽP, IŽP a důchodového pojištění Výše popsané produkty se v některých rysech značně liší. Jednak je to rozdílná nabídka připojištění, čili rozšíření pojistné ochrany, dále způsob stanovení pojistného a v neposlední řadě míra jeho zhodnocení. Rovněž jsou jednotlivé produkty rozdílně měnitelné, neboli pružné. Co mají však společného je jejich daňová uznatelnost. Ať už se fyzická osoba rozhodne pro kterékoliv z těchto pojištění, vždy bude mít možnost uplatnit snížení základu daně až o 12 000 Kč ročně. Pokud bychom si chtěli shrnout vlastnosti jednotlivých produktů pro jejich porovnání, pak bychom mohli použít tuto tabulku31:

Z ní je patrné, že největším přínosem pro klienta je buď investiční životní pojištění nebo univerzální životní pojištění. Jediným rozdílem mezi těmito pojištěními je způsob zhodnocování pojistného. Univerzální životní pojištění bychom mohli zařadit jako produkt mezi KŽP a IŽP. Jedná se totiž o pojištění stejně pružné jako je investiční životní pojištění, ale přitom nabízí garantované zhodnocení peněžních prostředků. Na druhou stranu nejvyšší zhodnocení přináší právě investiční životní pojištění, ale pojišťovna už za výnos neodpovídá. Ačkoliv by se mohlo zdát, že nemá smysl vybírat jiný produkt než univerzální nebo investiční životní pojištění, není tomu tak. Vždy je totiž nutné, aby daný produkt splňoval potřeby klienta. Může se tedy stát, že se klient potřebuje pojistit pouze 31

zdroj: http://www.cap.cz/ZobrazItem.aspx?item=Investi%C4%8Dn%C3%AD+%C5%BDP&typ=HTML+strank y

44

pro případ, že by se mu něco stalo, případně zajistit své dluhy. Na to dostatečně stačí rizikové pojištění, které nabízí každá pojišťovna. Sice tento produkt není daňově uznatelný, ani nepřináší žádné zhodnocení peněz, které by bylo klientovi vyplaceno při dožití, ale na druhou stranu nabízí velmi vysoké pojistné krytí za podstatně nižší cenu, než za jakou by na stejné krytí pořídil KŽP nebo IŽP. Důchodové pojištění naopak bude zajímat klienta, který o pojištění pro případ smrti nemá zájem, ale má zájem o různá další připojištění a především garantované zhodnocení pojistného, přičemž s ohledem k jeho zdravotnímu stavu by ho KŽP nebo IŽP vycházelo zbytečně draho. Porovnáváním a hodnocením všech rezervotvorných pojištění se zabývá instituce Zlatá Koruna, která uděluje podle kvality jednotlivých finančních produktů hodnocení zlatá (nejlepší), stříbrná a bronzová koruna. Záštitu nad soutěží ZLATÁ KORUNA převzal ministr Kalousek a pojišťovny získaná ocenění považují za prestižní. Výsledky pro rok 2008 jsou tedy následující32:

Název pojišťovny

Název produktu

Ocenění

Aegon

Invest & Life

Bronzová koruna

Aviva

Easy life

Bronzová koruna

Kooperativa

Perspektiva 6 BN Zlatá koruna

Pojišťovna České spořitelny Flexi

Stříbrná koruna

Nejlepším životním pojištěním roku 2008 je tedy investiční životní pojištění Perspektiva 6 BN od Kooperativy. Pokud bychom se zajímali i o dřívější vyznamenání, pak zlatou korunu v roce 2007 získalo IŽP Investor Plus od ING a v roce 2006 Dynamik od

České pojišťovny společně s Investorem Plus. Na internetových stránkách Zlaté koruny je vždy aktuální seznam rezervotvorných pojištění dostupných na českém trhu včetně ocenění, které dané produkty získaly.

32

informace převzaty z: http://www.zlatakoruna.info/sekce/11-zivotni-pojisteni

45

5. Analýza penzijního připojištění 5.1. Charakteristika Penzijní připojištění by se dalo jednoduše popsat jako produkt, který je určen pro spoření peněžních prostředků na stáří. Právě díky této vlastnosti se opět jedná o daňově uznatelný produkt, i když je trochu složitější stanovení nezdanitelné části základu daně než u rezervotvorných životních pojištění. U penzijní připojištění se totiž odčítá částka přesahující 500 Kč při měsíčním příspěvku. Pro zjednodušení tedy stačí sečíst celkový roční příspěvek a odečíst od něj 6 000 Kč (12 x 500 Kč), čímž dostaneme daňově odečitatelnou částku. Aby bylo možné považovat penzijní připojištění za daňově uznatelné, musí být opět splněna tzv. podmínka 60/60. Tedy penzijní připojištění musí být uzavřeno minimálně na 60 měsíců a minimálně do 60 let věku klienta. Pokud jsou daňové odpočty uplatňovány a v průběhu trvání penzijního připojištění dojde k porušení podmínky 60/60, vrací klient veškeré státní příspěvky a uplatněné odpočty dodatečně dodaní jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Nejvýraznějším rozdílem oproti životním pojištění je skutečnost, že na penzijní připojištění přispívá stát. Tím dochází k vyššímu zhodnocení vložených prostředků než při stejném příspěvku na životní pojištění nehledě na to, že z příspěvku nejsou strhávány poplatky na krytí rizika pro případ smrti. A to je dalším významným rozdílem, tedy že fyzická osoba není pojištěna pro případ smrti – podobně jako u důchodového pojištění. Oproti důchodovému pojištění však není možné k penzijnímu připojištění sjednávat žádná připojištění, jedná se o čistě spořící produkt. V případě, že fyzická osoba zemře, jsou naspořené finanční prostředky vyplaceny obmyšlené (oprávněné) osobě uvedené ve smlouvě o penzijním připojištění. Pokud však není obmyšlená osoba ve smlouvě uvedena, připadají naspořené peníze penzijnímu fondu. A to je významný rozdíl oproti životním pojištěním, protože i když není ve smlouvě o životním pojištění uvedena obmyšlená osoba, pojistná částka jde do dědického řízení. V neposlední řadě je také dobré vědět, že po uplynutí 15 let od sjednání penzijní připojištění může klient vybrat polovinu naspořených prostředků včetně státních příspěvků.

46

5.2. Příspěvek na penzijní připojištění Příspěvek může být placen ročně, půlročně, čtvrtletně a měsíčně. Výše příspěvku není nijak omezena. Záleží jen na klientovi, jak moc si chce přispívat na důchod s tím, že může v průběhu trvání penzijního připojištění svůj příspěvek zvyšovat nebo snižovat. Je však dobré vědět o určitých limitech. Prvním je částka do 500 Kč při měsíčním příspěvku, na kterou přispívá stát v rozmezí od 50 Kč do 150 Kč. Druhým limitem je příspěvek ve výši 1 500 Kč za měsíc, což je částka, při které může klient uplatnit maximální možný odpočet od základu daně. Jestliže si klient přispívá více než 1 500 Kč měsíčně, nelze tuto nadlimitní částku nijak uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně. Pro určení výše státního příspěvku se používá tato tabulka33:

Příspěvek účastníka (měsíčně v Kč)

Výše státního příspěvku (měsíčně)

100 – 199

50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč

200 – 299

90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč

300 – 399

120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč

400 – 499

140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč

500 a více

150 Kč

Státní příspěvek dostává klient ke každé měsíční platbě, takže i při minimálním příspěvku 100 Kč měsíčně získá od státu 600 Kč za rok. Tato částka se společně s příspěvkem klienta zhodnocuje výnosem, který připisuje penzijní fond. Tento výnos se každý rok mění v závislosti na výkonnosti daného fondu. Klient může své prostředky mezi jednotlivými fondy převádět, stačí sepsat novou smlouvu o penzijním připojištění, se kterou mu samozřejmě pomůže zaměstnanec pojišťovny, ke které přechází. Nedoporučuje se však, aby klient přecházel každý rok k jinému penzijnímu fondu. Může se totiž stát, že když přejde k v současnosti nejlepšímu penzijnímu fondu, může se následující rok chtít vrátit ke svému původnímu, protože bude nabízet vyšší výnos.

33

dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/penzijni-pripojisteni-se-nevyplati-kazdemu/

47

5.3. Dostupnost na českém trhu O penzijní připojištění na českém trhu není nouze. Nabízí jej téměř všechny pojišťovny a na rozdíl od různých názvů pro životní pojištění jsou penzijní připojištění jednoduše pojmenovány buď jako penzijní připojištění nebo penzijní fond. Penzijní připojištění je v podstatě produkt, který se váže k danému penzijnímu fondu. Klienta při výběru bude pochopitelně zajímat i výkonnost fondu, takže současná nabídka na trhu je následující34:

Penzijní připojištění

Připsané výnosy Počet klientů (v %)

Čistý zisk (v tis. Kč)

AEGON

4,5

13 752

- 18 449

Allianz

3,05

115 790

201 200

Axa

2,2

568 000

788 534

Česká pojišťovna

2,4

1 709 410

938 616

Česká spořitelna

3,07

634 162

775 563

ČSOB Progres

2,3

-

64 000

ČSOB Stabilita

2,75

-

339 318

Generali

4,1

29 097

51 172

ING

2,5

434 998

509 462

Komerční banka

2,33

470 315

562 256

Stejně jako životní pojištění i penzijní připojištění se účastní soutěže zlatá koruna a výsledky za rok 2008 jsou: zlatá koruna pro ING, stříbrnou získala Česká spořitelna a bronzovou ČSOB Progres. Společnost ING získala v letech 2007 a 2006 stříbrnou, za rok 2007 získala zlatou korunu ČSOB Progres a bronzovou Česká spořitelna. V roce 2006 získala společnost Axa ocenění stříbrnou korunu a Česká pojišťovna bronzovou. S ohledem na tento vývoj udílených hodnocení by se dalo říci, že pokud si klient zvolí penzijní připojištění u ING, ČSOB nebo České spořitelny, rozhodně neudělá chybu.

34

údaje převzaty z: http://www.penize.cz/penzijni-pripojisteni

48

5.4. Srovnání produktů životního pojištění a penzijního připojištění 5.4.1. Srovnání z hlediska daňových úlev Pokud se podíváme na daňové úlevy poskytované na životní pojištění (rezervotvorná) a penzijní připojištění, mohou na první pohled vypadat shodně. Oba produkty totiž umož-

ňují snížit základ daně z příjmů fyzické osoby o 12 000 Kč, čili dohromady až o 24 000 Kč. Zatímco ale v případě životního pojištění je od základu odečitatelné měsíční pojistné ve výši 1 000 Kč s nárokem na maximální daňovou úlevu, pro stejnou částku je nutné přispívat si na penzijní připojištění 1 500 Kč měsíčně, čili 18 000 Kč za rok. Je tedy patrné, že pro maximální daňovou úlevu zaplatí fyzická osoba na příspěvku na penzijní připojištění o 6 000 Kč ročně více, než při pojistném na soukromé životní pojištění. Pokud by tedy chtěla fyzická osoba uplatnit pro snížení základu daně nejvyšší možnou

částku (12 000 Kč za pojištění + 12 000 Kč za penz. připojištění = 24 000 Kč) kombinací obou produktů, stálo by jí to 12 000 + 18 000 = 30 000 Kč ročně (2 500 měsíčně). Otázkou je, zda se takovýto výdaj pro snížení daňové povinnosti vyplatí. Uveďme si tedy lehký příklad:

•

Základ daně z příjmů fyzické osoby před odečtením nezdanitelných částí činí 100 000 Kč, fyzická osoba si přispívala na penzijní připojištění 1 500 Kč měsíčně a na soukromé životní pojištění 1 000 Kč měsíčně. Má tedy nárok na snížení základu daně o 24 000 Kč, tedy základ daně činí 76 000 Kč (100 000 – 24 000).

•

Ze základu daně vypočítáme daň ve výši 15 %, což představuje 11 400 Kč. Kdyby si fyzická osoba nic nepřispívala, daň by činila 15 000 Kč (15 % ze 100 000 Kč). Výsledná daň se jí tedy snížila jen o 3 600 Kč, což se při měsíčních příspěvcích ve výši 2 500 Kč nejeví jako příliš výrazná daňová úleva. Částka 3 600 Kč tedy představuje 15 % z 24 000 Kč, což je skutečné snížení daně.

49

•

Pokud by fyzická osoba přispívala pouze na jeden z těchto produktů, činilo by snížení daně 15 % z 12 000 Kč, což je 1 800 Kč. Přitom opět platí, že 1 800 Kč snížení daně při ročním zúčtování by stálo fyzickou osobu 1 000 Kč pojistného nebo 1 500 Kč příspěvku na penzijní připojištění. Z hlediska daňových úlev vychází tedy lépe životní pojištění. Kdyby se tyto příspěvky odečítaly přímo od daně, bylo by jejich daňové zvýhodnění pro fyzickou osobu podstatně zajímavější.

Daňové úlevy by však mohly být zajímavé především pro zaměstnavatele, protože narozdíl od fyzické osoby zaměstnance může jako daňově uznatelný náklad použít jakoukoliv částku, kterou přispěje zaměstnanci na životní pojištění nebo penzijní připojištění. Nicméně částka přesahující 24 000 Kč na oba tyto příspěvky už není osvobozena od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Navíc částku přesahující 24 000 Kč musí zaměstnanec zdanit – to už ale nemusí zaměstnavatele zajímat. V tomto případě není limit 24 000 Kč ovlivněn tím, že na životní pojištění může zaměstnavatel pro snížení základu daně přispět nejvýše 1 000 Kč. Může tedy bez starostí přispívat 2 000 Kč a uplatnit tak maximální snížení základu daně ve výši 24 000 Kč, aniž by musel cokoliv přispívat ještě na penzijní připojištění. Díky tomu, že z tohoto příspěvku nemusí odvádět sociální a zdravotní pojištění (celkem tedy 34 %), představuje pro něj tento produkt další úsporu. Zkusme tedy lehký příklad: měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 10 000 Kč, zaměstnavatel se rozhodne přispívat zaměstnancům 2 000 Kč měsíčně na životní pojištění. Celkový počet zaměstnanců v organizaci je 50. Nyní si ukážeme, jakou úsporu tento příspěvek přinese zaměstnavateli a zaměstnanci oproti tomu, kdyby zaměstnavatel navýšil zaměstnanci hrubou mzdu právě o 2 000 Kč.

50

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

hrubá mzda 10 000 Kč

hrubá mzda 10 000 Kč

odvod SZP 34 % = 3 400 Kč

superhrubá mzda = 13 400

celkové mzdové náklady = 13 400 Kč

odvod SZP 11 % = 1 100 Kč

Mzda

ŽP

daň z příjmu 15 % = 2 010 – 2 070 = 0

2 000 Kč

2 000 Kč

čistá mzda = 8 900

SZP 680 Kč

0 Kč

Mzda

ŽP

∑ náklady 2 680 Kč

2 000 Kč

2 000 Kč

2 000 Kč

úspora za měsíc

680 Kč

SZP – 220 Kč

0 Kč

úspora za rok

8 160 Kč

daň – 402 Kč

0 Kč

úspora na 50 zaměst.

408 000 Kč

příjem 1 378 Kč

2 000 Kč

měsíčně navíc

622 Kč

ročně navíc

7 464 Kč

Pokud by zaměstnavatel přispíval všem zaměstnancům měsíčně 2 000 Kč na životní pojištění, stálo by ho to sice 100 000 Kč, ale zároveň by ušetřil na odvodech SZP 408 000 Kč oproti tomu, kdyby o 2 000 Kč zvýšil všem zaměstnancům hrubou mzdu.

51

5.4.2. Srovnání z hlediska zhodnocení finančních prostředků Pokud si vezmeme příspěvek na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění ve stejné výši, například 500 Kč, rozhodně nám vyšší zhodnocení přinese právě penzijní připojištění. Na 500 Kč příspěvku na penzijní připojištění přispívá stát 150 Kč, což lze považovat za 30 % zhodnocení. Navíc je tento příspěvek společně se státním příspěvkem zhodnocován výnosem připisovaným penzijním fondem. Pokud bychom si tedy například zvolili ING penzijní fond, bude celá částka 500 + 150 = 650 Kč zhodnocena 2,5 %, což činí více než TÚM u kapitálového životního pojištění (2,4 %). Navíc při placení pojistného ve výši 500 Kč se nezhodnocuje celých 500 Kč, ale pouze část připadající na tvorbu tzv. rezervy. Pokud bychom namítali, že podobně by mohlo posloužit důchodové pojištění, kde rovněž není strháváno nic na krytí rizika smrti, pak je nutné zohlednit právě pravidelný státní příspěvek, který na důchodové pojištění poskytovaný není. Ještě by se dalo namítat, že investiční životní pojištění by přeci jenom mohlo penzijnímu připojištění z hlediska zhodnocování peněžních prostředků konkurovat, pokud by bylo nastaveno na minimální krytí rizika smrti a investování pojistného do nejvýkonnějších fondů, nicméně v tomto případě není možné považovat výnosnost za jistou a

částka 500 Kč je příliš nízká, aby přinesla klientovi dostatečně zajímavé zhodnocení. Nicméně se nedá říci, že penzijní připojištění je nejlepší způsob zhodnocování peněz. Jedná se o produkt, který je nastaven pro spoření peněžních prostředků na stáří. Vybrat z něj naspořené prostředky je na rozdíl od spořících a jiných účtů, případně IŽP, možné pouze jednou a to po uplynutí 15 let od uzavření smlouvy s tím, že vybrat je možné pouze polovinu, byť včetně státních příspěvků. Do budoucna se mají penzijní fondy měnit. Od roku 2010 by měl začít platit nový zákon, podle kterého budou moci společnosti nabízet klientům různé investiční strategie spoření na penzi a vyplácet jen dočasný negarantovaný důchod35. V novém systému tedy bude možné očekávat vyšší zhodnocení, ale nižší garance. Postup výplaty penze nebude dopředu garantován, jako je tomu dnes. Rovněž nebude zachována garance minimálně nenulového výnosu. 35

Lidové noviny 22. 10. 2008, rubrika: Více peněz

52

6. Závěr Daňové úlevy soukromého životního pojištění a penzijního připojištění by neměli být při zvažování jejich pořízení v popředí zájmu fyzické osoby. Tyto produkty slouží pro

řešení konkrétních finančních potřeb klienta a to, že lze při jejich placení snižovat základ daně, je možné považovat jen za dodatečný přínos, ne však za hlavní důvod jejich pořízení. To platí především pro fyzickou osobu, která by si sama přispívala na soukromé životní pojištění nebo penzijní připojištění. Pokud by se ale jednalo o zaměstnavatele, pak by přispívání zaměstnancům znamenalo přínos pro obě strany. Jednak těmito příspěvky může zaměstnavatel stimulovat své zaměstnance, aby u něj zůstali, a zároveň při tom ušetří za odvody na sociální a zdravotní pojištění, které by jinak musel platit, kdyby svým zaměstnancům pouze zvýšil mzdu. Osobně si myslím, že pokud by se zaměstnavatel rozhodl zaměstnancům takto přispívat a chtěl by využít maximálního snížení základu daně, pak by optimální bylo, aby částku 2 000 Kč (pro snížení základu daně o 24 000 Kč za každého zaměstnance) rozdělil na příspěvek na penzijní připojištění ve výši 1 500 Kč, čímž se budou peníze nejlépe a nejjistěji zhodnocovat, a částku 500 Kč použil pro uzavření životního pojištění, aby zaměstnanci byli kryti i pro případ smrti. Které produkty konkrétně doporučit? Co se týče penzijního připojištění, určitě bych volil mezi penzijním připojištěním od společnosti ING, která dlouhodobě získává ocenění v soutěži ZLATÁ KORUNA, a společnostmi ČSOB a Českou spořitelnou, které rovněž dosahují dobrého hodnocení. U životního pojištění bych nejvíce doporučil IŽP od společnosti Kooperativa (Perspektiva 6 BN), případě pojištění Flexi od Pojišťovny

České spořitelny nebo Easy life od Avivy a Invest & Life od společnosti AEGON. Pokud by zaměstnavatel chtěl přispívat jakoukoliv nižší částku než 1 500 Kč měsíčně, bylo by z mého hlediska pro zhodnocování peněz lepší přispívat ji výhradně na penzijní připojištění. Jestliže by ale spíše ocenil, aby zaměstnanci byli pojištěni, případně by si to přáli zaměstnanci, pak je volba životního pojištění jasná a rozhodně ne špatná. Jednak umožňuje zaměstnavateli ty samé daňové úlevy a navíc pojistné plnění v případě smrti zaměstnance by bylo určitě vyšší, než vyplacená hodnota z penzijního připojištění.

53

7. Seznam použitých pojmů a zkratek Běžné pojistné - Pojistné stanovené za pojistné období. Daňový poplatník – Osoba, jejíž příjmy se musí zdaňovat. Dožití - Den uvedený v pojistné smlouvě jako konec pojištění. FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb Individuální účet - Účet, vedený pojišťovnou k pojistné smlouvě tvořený podílovými jednotkami nakoupenými za běžné, jednorázové a mimořádné pojistné. IŽP – investiční životní pojištění Jednorázové pojistné - Pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno. KŽP – kapitálové životní pojištění Obmyšlený - Oprávněná osoba, které vzniká právo na výplatu sjednaného pojistného plnění v případě smrti pojištěného. Určuje ji pojistník a specifikuje ji jménem nebo vztahem k pojištěnému. Pokud není pojistník zároveň pojištěným,může tak učinit pouze se souhlasem pojištěného. Odkupné - Část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění. Oprávněná osoba - Osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Plátce daně – Osoba, která skutečně daň zaplatí. Podílová jednotka - Základní jednotka, která vyjadřuje poměrný podíl hodnoty daného fondu. Má přesně určenou hodnotu. Veškeré platby na investiční životní pojištění probíhají prostřednictvím nákupu a prodeje podílových jednotek. Podílový fond - Portfolio různých typů investic, spravovaných pojišťovnou nebo jejím zmocněncem výhradně pro účely životního pojištění. Podíly na výnosech - Částka, která se každoročně připisuje k platným pojistným smlouvám podle zásad a ve výši stanovené pojistitelem. Pojistitel - Právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví. Pojistka - Písemné potvrzení pojistitele o uzavření pojistné smlouvy. Pojistná částka - V pojistné smlouvě dohodnuté nejvyšší plnění z pojistné události, event. z několika pojistných událostí za určité časové období. Může být využívána i jako základ pro výpočet pojistného. Pojistná doba - Doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno.

54

Pojistná smlouva - Právní dokument vytvořený písemnou formou, jehož obsahem jsou smluvní ujednání a podmínky pojistného vztahu, které jsou závazné pro smluvní strany. Pojistnou smlouvu lze též definovat jako dvoustranný právní úkon, na jehož základě vzniká a trvá smluvní pojištění. Pojistná událost - Nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojistné - Úplata za soukromé pojištění. Pojistné období - Časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné. Pojistné plnění - Peněžní částka vyplacená pojistitelem jako náhrada vzniklé škody v souladu s pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami. Pojistník - Osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu. Pojištěný - Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje. Připojištění - Pojištění, které lze sjednat jednou pojistnou smlouvou s jiným (hlavním) typem pojištění. S tímto hlavním typem pojištění však netvoří jeden celek. Přeplatky na dani – Částky, o které plátce/poplatník přeplatil daň. Finanční úřad částky vrací, pokud jsou vyšší jak 50 Kč, ale poplatník o jejich vyplacení musí požádat (podat žádost) nejdéle do 6 let od vzniku tohoto nároku, jinak nárok na vrácení propadá. Soukromé životní pojištění – pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití a pojištění pro případ dožití z důchodového pojištění. Technická úroková míra (TÚM) - Zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v životním pojištění. Je garantována zákonem a její maximální výši určuje ČNB. Technické rezervy - Představují hodnotu budoucích úhrad předpokládaných závazků pojišťovny vyplývajících z uzavřených pojištění. Pro stanovení předpokládaných závazků se využívá zejména matematických metod. Právní úprava je obsažena v zákoně č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (§ 13 a násl.). Trvalé následky úrazu - Tento termín se používá v úrazovém pojištění a představuje trvalé poškození zdraví, které spočívá v anatomické nebo funkční ztrátě či poškození údu, orgánu nebo jeho části. Pojistné plnění za trvalé následky úrazu se stanová na základě hodnocení jejich rozsahu příslušným procentem z dohodnuté pojistné částky. Zálohy na daň – Platby dopředu na příslušnou daň povinnost. Zproštění od placení - Pojistník je zproštěn povinnosti platit pojistné, jsou-li splněny předepsané podmínky, přičemž nároky z celé pojistné smlouvy zůstávají zachovány. Životní pojištění (ŽP) - Je pojištění pro případ smrti, dožití určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, anebo pro případ jiné pojistné události.

55

8. Seznam použité literatury 1. CIPRA, T. Pojistná matematika, teorie a praxe. 2. vyd. Ekopress, 2006. ISBN 8086946-00-2

2. ČECHOVÁ, J., PŘIKRYL, V. Zákon o pojišťovnictví s komentářem. Praha: Orac, 2001. ISBN 80-86199-35-5.

3. DAŇHEL, J. Kapitoly z pojistné teorie. Praha, 2002. ISBN 80-86419-84-3. 4. DAŇHEL, J. Pojistná teorie. Praha: Professional Publishnig, 2006. ISBN 80-8694600-2.

5. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: VŠE, 2005. ISBN 80-86119-92-0.

6. DUCHÁČKOVÁ, E. Pojišťovnictví a pojištění. Praha: VŠE, 2000. ISBN 80-2450023-X.

7. DŮRASOVÁ, I., VAŠÍČEK, M. Daňová problematika v praxi. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2007. ISBN 978-80-87035-00-9

8. DVOŘÁKOVÁ, L. Daně I. dopl a přeprac. vyd. Praha: Bilance, 2000. ISBN 8086371-04-2.

9. DVOŘÁKOVÁ, L. Daně II. Praha: Svaz účetních, 2001. ISBN 80-86371-10-7. 10. ILLATŠKO, K. Daňová přiznání za rok 2007. Praha: Poradce, 2008. ISBN 978-807365-303-3.

11. KOLEKTIV autorů z České asociace pojišťoven Životní pojištění. Praha: GRADA Publishing, 2002. ISBN 980-247-0146-4.

12. PELC, V. Malá daňová encyklopedie. Praha: Linde, 1996. ISBN 80-85647-95-8.

56

13. PELIKÁNOVÁ, H. Důchodové pojištěníi. 1.vyd. Praha: Pragoeduca, 2004. ISBN 80-7310-007-X.

14. PITTERLING, M. Daňově uznatelné výdaje. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. ISBN 97880-7357-307-2.

15. PŘIB, J. Důchodové pojištění a související problematika. 1. vyd. Praha: ASPI, 2004. ISBN 80-7357-022-X.

16. SEDLÁKOVÁ, E. Daňově uznatelné výdaje v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-86395-71-5.

17. SEDLÁKOVÁ, E. Daňové a nedaňové výdaje. 4. přeprac. vyd. Praha: Poradce, 2008. ISBN 978-80-7365-305-7.

18. ŠULC, J. Penzijní připojištění. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2004. ISBN 80-247-0772-1

19. ZÁKONY 1/2009, sborník úplných znění zákonů daňových, účetních a souvisejících k 1. 1. 2009, PORADCE, 2009. ISSN 1802-8268

20. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 21. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. 22. Zákon č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví.

57

Přílohy: 1. Úmrtnostní tabulka mužů ČR v roce 2007 x 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

qx 0,003728 0,000280 0,000310 0,000223 0,000173 0,000111 0,000094 0,000090 0,000122 0,000153 0,000148 0,000141 0,000156 0,000139 0,000199 0,000247 0,000376 0,000517 0,000756 0,000900 0,000980 0,000937 0,000949 0,000952 0,001003 0,001006 0,000984 0,000954 0,000975 0,001006 0,000928 0,000908 0,000966 0,001121 0,001222 0,001335 0,001407 0,001592 0,001805 0,001948

px 0,996272 0,999720 0,999690 0,999777 0,999827 0,999889 0,999906 0,999910 0,999878 0,999847 0,999852 0,999859 0,999844 0,999861 0,999801 0,999753 0,999624 0,999483 0,999244 0,999100 0,999020 0,999063 0,999051 0,999048 0,998997 0,998994 0,999016 0,999046 0,999025 0,998994 0,999072 0,999092 0,999034 0,998879 0,998778 0,998665 0,998593 0,998408 0,998195 0,998052

lx 100000 99627 99599 99568 99546 99529 99518 99509 99500 99488 99472 99458 99444 99428 99414 99394 99370 99332 99281 99206 99117 99020 98927 98833 98739 98640 98541 98444 98350 98254 98155 98064 97975 97880 97771 97651 97521 97384 97228 97053

dx 373 28 31 22 17 11 9 9 12 15 15 14 16 14 20 25 37 51 75 89 97 93 94 94 99 99 97 94 96 99 91 89 95 110 119 130 137 155 175 189

Lx 99667 99613 99584 99557 99538 99523 99513 99504 99494 99480 99465 99451 99436 99421 99404 99382 99351 99307 99244 99161 99068 98973 98880 98786 98689 98590 98492 98397 98302 98204 98109 98019 97928 97825 97711 97586 97452 97306 97141 96958

Tx 7366630 7266964 7167351 7067767 6968210 6868672 6769148 6669635 6570131 6470638 6371158 6271693 6172242 6072806 5973385 5873981 5774599 5675248 5575941 5476697 5377536 5278468 5179494 5080614 4981829 4883139 4784549 4686057 4587660 4489358 4391154 4293044 4195025 4097097 3999272 3901561 3803975 3706523 3609217 3512076

e 0x 73,67 72,94 71,96 70,98 70,00 69,01 68,02 67,03 66,03 65,04 64,05 63,06 62,07 61,08 60,09 59,10 58,11 57,13 56,16 55,21 54,25 53,31 52,36 51,41 50,45 49,50 48,55 47,60 46,65 45,69 44,74 43,78 42,82 41,86 40,90 39,95 39,01 38,06 37,12 36,19

58

40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85

0,001970 0,002101 0,002251 0,002554 0,002891 0,003180 0,003541 0,003985 0,004555 0,005235 0,005884 0,006664 0,007421 0,008071 0,009076 0,010179 0,011324 0,012602 0,013616 0,014675 0,016232 0,017935 0,019510 0,021221 0,022211 0,023587 0,025110 0,026854 0,028572 0,031512 0,034306 0,038165 0,042436 0,045200 0,048609 0,053390 0,058772 0,064629 0,070814 0,077261 0,085121 0,093974 0,103410 0,113818 0,125285 0,137901

0,998030 0,997899 0,997749 0,997446 0,997109 0,996820 0,996459 0,996015 0,995445 0,994765 0,994116 0,993336 0,992579 0,991929 0,990924 0,989821 0,988676 0,987398 0,986384 0,985325 0,983768 0,982065 0,980490 0,978779 0,977789 0,976413 0,974890 0,973146 0,971428 0,968488 0,965694 0,961835 0,957564 0,954800 0,951391 0,946610 0,941228 0,935371 0,929186 0,922739 0,914879 0,906026 0,896590 0,886182 0,874715 0,862099

96864 96673 96470 96253 96007 95729 95425 95087 94708 94277 93783 93231 92610 91923 91181 90353 89434 88421 87307 86118 84854 83477 81980 80380 78674 76927 75113 73226 71260 69224 67043 64743 62272 59629 56934 54166 51274 48261 45142 41945 38704 35410 32082 28765 25491 22297

191 203 217 246 278 304 338 379 431 494 552 621 687 742 828 920 1013 1114 1189 1264 1377 1497 1599 1706 1747 1814 1886 1966 2036 2181 2300 2471 2643 2695 2767 2892 3013 3119 3197 3241 3295 3328 3318 3274 3194 3075

96768 96572 96361 96130 95868 95577 95256 94898 94492 94030 93507 92921 92266 91552 90767 89894 88927 87864 86712 85486 84165 82728 81180 79527 77801 76020 74169 72243 70242 68133 65893 63507 60950 58282 55550 52720 49768 46701 43544 40325 37057 33746 30423 27128 23894 20760

3415118 3318349 3221778 3125416 3029287 2933418 2837841 2742585 2647687 2553195 2459165 2365658 2272737 2180470 2088918 1998151 1908258 1819330 1731467 1644754 1559268 1475103 1392375 1311195 1231668 1153867 1077847 1003678 931434 861192 793059 727167 663659 602709 544427 488877 436157 386389 339688 296144 255819 218762 185016 154593 127465 103571

35,26 34,33 33,40 32,47 31,55 30,64 29,74 28,84 27,96 27,08 26,22 25,37 24,54 23,72 22,91 22,11 21,34 20,58 19,83 19,10 18,38 17,67 16,98 16,31 15,66 15,00 14,35 13,71 13,07 12,44 11,83 11,23 10,66 10,11 9,56 9,03 8,51 8,01 7,52 7,06 6,61 6,18 5,77 5,37 5,00 4,65

59

86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103

0,151759 0,166953 0,183581 0,201736 0,221511 0,242991 0,266253 0,291356 0,318345 0,347239 0,378025 0,410655 0,445035 0,481023 0,518419 0,556961 0,596324 1,000000

0,848241 0,833047 0,816419 0,798264 0,778489 0,757009 0,733747 0,708644 0,681655 0,652761 0,621975 0,589345 0,554965 0,518977 0,481581 0,443039 0,403676 0,000000

19222 16305 13583 11089 8852 6891 5217 3828 2713 1849 1207 751 442 246 127 61 27 11

2917 2722 2494 2237 1961 1675 1389 1115 864 642 456 308 197 118 66 34 16 11

17764 14944 12336 9971 7872 6054 4522 3270 2281 1528 979 597 344 186 94 44 19 5

82811 65047 50103 37767 27796 19925 13870 9348 6078 3797 2269 1290 694 350 163 69 25 5

4,31 3,99 3,69 3,41 3,14 2,89 2,66 2,44 2,24 2,05 1,88 1,72 1,57 1,42 1,28 1,12 0,90 0,50

2. Komutační čísla pro úmrtnostní tabulku mužů ČR za rok 2007 a pro pojistně-technickou úrokovou míru 2,4 % x 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

lx 100 000 99 627 99 599 99 568 99 546 99 529 99 518 99 509 99 500 99 488 99 472 99 458 99 444 99 428 99 414 99 394 99 370 99 332 99 281 99 206 99 117

dx 373 28 31 22 17 11 9 9 12 15 15 14 16 14 20 25 37 51 75 89 97

Dx 100 000,0 97 292,2 94 985,3 92 730,3 90 536,7 88 399,5 86 318,1 84 287,0 82 304,2 80 365,4 78 469,8 76 619,3 74 813,0 73 048,2 71 326,2 69 640,6 67 991,6 66 373,1 64 783,9 63 217,7 61 680,5

Nx 3 474 106,4 3 374 106,4 3 276 814,3 3 181 828,9 3 089 098,7 2 998 561,9 2 910 162,4 2 823 844,4 2 739 557,3 2 657 253,2 2 576 887,8 2 498 418,0 2 421 798,6 2 346 985,6 2 273 937,4 2 202 611,2 2 132 970,6 2 064 979,0 1 998 605,9 1 933 822,0 1 870 604,3

Cx 364,1 26,6 28,8 20,2 15,3 9,6 7,9 7,4 9,8 12,0 11,3 10,6 11,4 9,9 13,9 16,8 25,0 33,5 47,8 55,5 59,0

Mx 18 575,6 18 211,6 18 185,0 18 156,2 18 136,0 18 120,7 18 111,1 18 103,2 18 095,8 18 086,0 18 074,0 18 062,7 18 052,1 18 040,7 18 030,8 18 016,9 18 000,1 17 975,1 17 941,6 17 893,8 17 838,2

60

21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66

99 020 98 927 98 833 98 739 98 640 98 541 98 444 98 350 98 254 98 155 98 064 97 975 97 880 97 771 97 651 97 521 97 384 97 228 97 053 96 864 96 673 96 470 96 253 96 007 95 729 95 425 95 087 94 708 94 277 93 783 93 231 92 610 91 923 91 181 90 353 89 434 88 421 87 307 86 118 84 854 83 477 81 980 80 380 78 674 76 927 75 113

93 94 94 99 99 97 94 96 99 91 89 95 110 119 130 137 155 175 189 191 203 217 246 278 304 338 379 431 494 552 621 687 742 828 920 1 013 1 114 1 189 1 264 1 377 1 497 1 599 1 706 1 747 1 814 1 886

60 175,9 58 710,4 57 280,0 55 884,2 54 519,7 53 188,4 51 890,6 50 626,1 49 391,4 48 185,2 47 012,2 45 868,7 44 750,4 43 652,5 42 577,3 41 523,9 40 493,7 39 481,6 38 486,7 37 511,4 36 560,1 35 628,2 34 714,9 33 814,6 32 926,6 32 052,7 31 190,6 30 338,2 29 492,2 28 650,2 27 814,1 26 981,2 26 153,3 25 334,2 24 515,8 23 697,6 22 880,1 22 062,3 21 251,8 20 449,2 19 645,7 18 841,2 18 040,6 17 243,9 16 465,7 15 700,6

1 808 923,8 1 748 747,9 1 690 037,5 1 632 757,5 1 576 873,3 1 522 353,5 1 469 165,2 1 417 274,5 1 366 648,4 1 317 257,1 1 269 071,9 1 222 059,6 1 176 190,9 1 131 440,6 1 087 788,1 1 045 210,7 1 003 686,8 963 193,1 923 711,5 885 224,8 847 713,4 811 153,3 775 525,1 740 810,2 706 995,6 674 068,9 642 016,2 610 825,7 580 487,5 550 995,3 522 345,1 494 531,1 467 549,9 441 396,6 416 062,5 391 546,6 367 849,1 344 969,0 322 906,7 301 654,9 281 205,8 261 560,0 242 718,8 224 678,2 207 434,3 190 968,5

55,1 54,4 53,2 54,7 53,6 51,1 48,4 48,2 48,5 43,7 41,7 43,3 49,0 52,1 55,5 57,0 63,0 69,6 73,2 72,2 75,0 78,3 86,6 95,5 102,3 110,9 121,4 135,0 150,8 164,6 181,0 195,5 206,1 224,5 243,7 262,1 281,6 293,4 304,6 324,1 344,1 359,0 373,9 374,0 379,3 385,0

17 779,2 17 724,1 17 669,7 17 616,5 17 561,8 17 508,2 17 457,1 17 408,7 17 360,5 17 312,0 17 268,3 17 226,7 17 183,4 17 134,4 17 082,3 17 026,8 16 969,8 16 906,8 16 837,2 16 764,0 16 691,8 16 616,8 16 538,5 16 451,9 16 356,4 16 254,2 16 143,3 16 022,0 15 887,0 15 736,2 15 571,6 15 390,6 15 195,1 14 988,9 14 764,4 14 520,7 14 258,6 13 977,0 13 683,7 13 379,1 13 055,0 12 710,9 12 351,9 11 978,0 11 604,0 11 224,7

61

67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103

73 226 71 260 69 224 67 043 64 743 62 272 59 629 56 934 54 166 51 274 48 261 45 142 41 945 38 704 35 410 32 082 28 765 25 491 22 297 19 222 16 305 13 583 11 089 8 852 6 891 5 217 3 828 2 713 1 849 1 207 751 442 246 127 61 27 11

1 966 2 036 2 181 2 300 2 471 2 643 2 695 2 767 2 892 3 013 3 119 3 197 3 241 3 295 3 328 3 318 3 274 3 194 3 075 2 917 2 722 2 494 2 237 1 961 1 675 1 389 1 115 864 642 456 308 197 118 66 34 16 11

14 947,6 14 205,3 13 475,9 12 745,4 12 019,7 11 290,0 10 557,5 9 844,1 9 146,0 8 454,8 7 771,4 7 098,8 6 441,5 5 804,5 5 186,0 4 588,5 4 017,6 3 476,9 2 970,0 2 500,4 2 071,2 1 685,0 1 343,4 1 047,3 796,2 588,6 421,8 291,9 194,3 123,9 75,2 43,3 23,5 11,9 5,6 2,4 1,0

175 268,0 160 320,4 146 115,1 132 639,2 119 893,8 107 874,1 96 584,1 86 026,6 76 182,5 67 036,5 58 581,7 50 810,3 43 711,5 37 270,0 31 465,5 26 279,6 21 691,1 17 673,5 14 196,7 11 226,7 8 726,3 6 655,1 4 970,1 3 626,6 2 579,4 1 783,2 1 194,6 772,9 481,0 286,7 162,8 87,6 44,3 20,9 9,0 3,4 1,0

392,0 396,4 414,7 427,0 448,0 467,9 466,0 467,3 476,9 485,3 490,5 490,9 486,0 482,5 475,9 463,4 446,6 425,4 400,0 370,6 337,7 302,1 264,7 226,5 188,9 153,0 120,0 90,7 65,9 45,7 30,2 18,8 11,0 6,0 3,0 1,4 0,9

10 839,7 10 447,7 10 051,4 9 636,7 9 209,7 8 761,7 8 293,8 7 827,8 7 360,5 6 883,6 6 398,4 5 907,9 5 417,0 4 931,0 4 448,5 3 972,6 3 509,2 3 062,6 2 637,2 2 237,3 1 866,7 1 529,0 1 226,9 962,3 735,7 546,8 393,8 273,8 183,0 117,1 71,4 41,2 22,4 11,4 5,4 2,3 0,9

62

3. Vývoj předepsaného pojistného v ČR

zdroj: www.cap.cz

4. Struktura pojistného trhu 2007 (údaje za členy České asociace pojišťoven)

zdroj: www.cap.cz

63