MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy
Manuál pro učitele na 1.stupni ZŠ – zpětná vazba učitelů, návrhy na jeho úpravu
Diplomová práce
Brno 2009
Vedoucí práce: Mgr.Jaroslav Vrbas
Autor práce: Edita Pošepná
1
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a pouţil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne:
Edita Pošepná
2
Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé diplomové práce Mgr. Jaroslavu Vrbasovi, za cenné rady a odborné vedení. Dále děkuji doc.PaedDr.Vladislavovi Muţíkovi,CSc. za pomoc při zpracování projektu a doc.PhDr.Mgr.Tomášovi Janíkovi,PhD. za doporučení vhodné studijní literatury k metodám kvalitativního výzkumu.
3
Obsah Úvod ............................................................................................................................................ 5 Cíl práce .................................................................................................................................. 6 Teoretická část......................................................................................................................... 7 2.1 Zdraví .............................................................................................................................. 7 2.2 Zdravý ţivotní styl .......................................................................................................... 7 2.3 Faktory ovlivňující zdravý ţivotní styl ........................................................................... 8 2.4 Úloha pohybu v ţivotě dítěte .......................................................................................... 8 2.5 Pohybová aktivita a její důleţitost .................................................................................. 9 2.6 Škola a zdraví pro 21. století ......................................................................................... 10 2.7 Tělesná výchova ............................................................................................................ 10 2.7.1 Rámcově vzdělávací program pro oblast tělesné výchovy ................................... 10 2.8 Tělesná zdatnost ............................................................................................................ 11 2.8.1 Hodnocení tělesné zdatnosti prostřednictvím testových baterií ............................ 12 2.9 Výkonově orientovaná zdatnost .................................................................................... 12 2.10 Testovací baterie ........................................................................................................... 13 2.10.1 Názory na vyuţití testových baterií ....................................................................... 13 2.11 Motorické testy .............................................................................................................. 13 2.11.1 Přehled základních testových baterií ..................................................................... 14 2.12 Zdravotní tělesná výchova ........................................................................................... 16 2.13 Zdravotně orientovaná tělesná výchova ........................................................................ 17 2.14 Zdravotní orientovaná zdatnost (ZOZ) ......................................................................... 18 2.14.1 Z historie ZOZ ....................................................................................................... 18 2.14.2 Komponenty ZOZ ................................................................................................. 18 3 Praktická část......................................................................................................................... 20 3.1 Kvalitativní výzkum ...................................................................................................... 21 3.1.1 Stručný přehled postupu kvalitativního výzkumu ................................................. 21 3.2 Pozorování ..................................................................................................................... 22 3.3 Terénní zápis ................................................................................................................. 22 3.4 Dotazník ........................................................................................................................ 22 3.4.1 Struktura dotazníku ............................................................................................... 23 3.4.2 Tvorba otázek ........................................................................................................ 23 3.4.3 Typy otázek ........................................................................................................... 24 3.4.4 Rozsah dotazníku .................................................................................................. 24 3.4.5 Návratnost ............................................................................................................. 25 3.4.6 Vyhodnocování dotazníků..................................................................................... 25 3.5 Motorické testy v manuálu a jeho rámcový obsah ........................................................ 26 3.5.1 Obsah první části manuálu .................................................................................... 26 3.5.2 Obsah druhé části manuálu ................................................................................... 26 3.5.3 Závěrečná část manuálu ........................................................................................ 27 3.6 Tvorba posudku na manuál pro hodnocení ZOZ na 1. stupni ZŠ ................................. 28 3.7 Posouzení a ověření manuálu ........................................................................................ 29 3.8 Zpětná vazba učitelů na manuál .................................................................................... 30 3.9 Návrhy na úpravu manuálu ........................................................................................... 43 4 Závěr...................................................................................................................................... 47 5 Resüme: ................................................................................................................................. 48 Literatura: ...................................................................................................................................... 49 Příloha: .......................................................................................................................................... 50 1 2
4
Úvod Tělesná výchova a její vývoj se stále mění a to v souvislosti s historií. Jiné nároky a poţadavky převládaly po roce 1948, kdy tělesná výchova byla spíše orientována na vyhledávání talentů a kladla důraz na metody sportovního tréninku. Během dalších desetiletí přibývalo více nároků na ţáky a tělesná výchova byla orientovaná ryze výkonnostně.Teprve na přelomu 80.a 90.let se objevují v souvislosti s tělesnou výchovou pojmy proţitek a zdraví. Další významný přelom nastal po 2. světové válce, kdy došlo k tzv. hnutí ,,nové výchovy,‘‘ kdy se změnil především postoj k dítěti. V dnešní době je největším cílem tělesné výchovy zvýšení tělesné zdatnosti u celé populace na optimální úroveň a to tak, aby předcházela civilizačním chorobám. Tělesná výchova, která je dotována 2- 3 hodinami týdně, nestačí však ţákům k udrţení jejich optimální kondice a udrţování ţivotního stylu. Na 1. stupni ZŠ, kdy se stále ještě utváří kaţdodenní návyky ţáků, jejich reţim dne, budoucí názory a postavení v ţivotě, hraje učitel velmi důleţitou roli. Se sniţující se potřebou pohybové aktivity u dětí je důleţité, aby učitel dokázal vhodně ţáky motivovat k pohybu, vedl je k zpětné vazbě, zdůrazňoval prevenci pohybu a dodrţování zdravého ţivotního stylu. Motorické testování by mělo motivovat děti k dosaţení vyšší úrovně tělesné zdatnosti v souvislosti s dosaţením nebo udrţením optimální úrovně pohybové aktivity v jejich současném i budoucím ţivotním stylu. Velká pozornost by také měla být věnována správnému drţení těla. Jiţ na 1. stupni ZŠ se často u dětí setkáváme s poruchami vadného drţení těla. Právě učitelé ve školách mohou být mezi prvními z těch, kteří poukáţí na nedostatky drţení těla a mohou tak rodině doporučit návštěvu u odborníka a tudíţ předejít případným zdravotním nebo psychickým problémům ţáka. Nejpříznivější podmínky pro vyhodnocení drţení těla jsou v hodinách tělesné výchovy nebo výchovy ke zdraví, kde si můţeme ţáky vyšetřit a odhalit tak první znaky poruch drţení těla.
5
1 Cíl práce Cílem diplomové práce je vyhodnocení zpětné vazby a ověření funkčnosti první verze vznikajícího Manuálu pro učitele na 1. stupni ZŠ a případné navrţení jeho úpravy pro zlepšení celkové koncepce. Plněním jednotlivých testů v první části manuálu by si měli ţáci osvojit takové vědomosti,dovednosti a především praktické zkušenosti, aby dokázali následně otestovat sami sebe a na základě výsledků stanovit postupné vyšší cíle k dosaţení cílových zón ZOZ a také pochopili potřebu pravidelného pohybu. Druhá část je věnována testům pro orientační posouzení nadměrné hmotnosti a vyšetření drţení těla ţáků. Tato část je určena především učitelům a osobám pracujícím s dětmi mladšího školního věku.
6
2 Teoretická část 2.1 Zdraví Zdraví povaţují lidé za nejvýznamnější hodnotu ţivota kaţdého člověka. Jsme-li zdraví můţeme pracovat, volně se pohybovat, cestovat, radovat se ze ţivota a postupně naplňovat a realizovat svoje ţivotní plány. Zdraví je jiţ od roku 1948 definováno Světovou zdravotnickou organizací (angl. World Health Organization) jako stav úplné tělesné duševní a sociální pohody a nikoli pouze jako absence nemoci či tělesné vady ( World Health Organization, 2003). Sám Křivohlavý (2001, s. 40) definuje zdraví takto: „Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umoţňuje dosahovat optimální kvality ţivota a není překáţkou obdobnému snaţení druhých lidí.“ Kohoutek (2006, s. 131) definuje zdraví jako celostní a systémovou záleţitost. Říká, ţe „zdraví je výsledkem souladu ve vzájemném působení organismu, a osobnosti člověka a jeho ţivotního prostředí. Je mj. také výslednicí jeho dědičných dispozic, ţivotního stylu, ekologických, sociálních, ekonomických a zejména pracovních podmínek.“
2.2 Zdravý životní styl O problematice zdraví a zdravého ţivotního stylu se v dnešní době hovoří čím dál tím častěji. Dnešní ţivotní styl a zvolené priority lidí vedou k pohodlnosti, zjednodušení pohybu či práce a k vyšší rychlosti. Časté sedavé zaměstnání podává méně podnětů nutících člověka k pohybové aktivitě. Jednostrannost či jednolitost pohybu vede ke svalové nerovnováze a tím vznikají poruchy nebo oslabení podpůrně pohybového systému a jiná onemocnění. V rámci zdravého ţivotního stylu by bylo optimální, kdyby kaţdý ţák dokázal otestovat sám sebe a na základě svojí zpětné vazby stanovoval vyšší cíle k udrţení zdravotně orientované zdatnosti.
7
2.3 Faktory ovlivňující zdravý životní styl Základy zdravého ţivota se vytvářejí jiţ od narození. Dítě od počátku svého ţivota pociťuje stálou potřebu pohybu a také ji uplatňuje. Trvalý a pravidelný pohyb je součástí jeho ţivotních projevů.( Pernicová a kol., 1993) Důleţité je především harmonické prostředí, tzn. fungující rodina a dostatek přátel, správná rodičovská péče a láska, vzájemná úcta, porozumění, tolerance, pravidelný pohyb s dostatečným pobytem v přírodě a mnohé další. Všechny tyto faktory určují ideální podmínky pro zdravý vývoj dítěte.( Muţík, Krejčí, 1997) Kladný vztah k pohybu, tedy potřeba hýbat se a mít radost z pohybu, by měla být kaţdodenní součástí ţivota dítěte.
2.4 Úloha pohybu v životě dítěte Pohyb je základním výrazovým prostředkem člověka, ve kterém je propojena sloţka fyzická, duševní (mentální) a duchovní. Jiţ od narození se stává pohybová činnost jednou z nejvýznamnějších potřeb dítěte.( Muţík, Krejčí 1997) V období předškolního věku je pohyb pro děti přirozenou a kaţdodenní záleţitostí.V mateřských školkách je dětem poskytnuto dostatečné mnoţství prostoru k neřízenému pohybu. Kaţdodenní činností jsou i tělovýchovné chvilky, procházky a další pohybové hry. S nástupem dětí do školy se mění jejich pohybový reţim. Pohybová aktivita se sniţuje v závislosti se zvyšujícími se nároky na dítě. Ţáci musí sedět několik hodin denně ve škole, plně se soustředit, plnit úkoly a spolupracovat s učiteli a kolektivem.V tomto období se uskutečňuje řada důleţitých ţivotních změn. Kaţdodenní povinnosti, méně volného času a pravidelné trávení u počítače a televize vede často rodiče i ţáky k opomíjení pravidelné pohybové aktivity.
8
2.5 Pohybová aktivita a její důležitost S nástupem do školy se mění pohybový reţim dětí. Jejich pohybová aktivita se sniţuje a v důsledku toho přináší i časté změny, které se nemusejí projevit hned, avšak jsou příčinou pozdějších zdravotních problémů v pokročilém věku. S trendy současného způsobu ţivota, kdy děti nejsou příliš motivovány rodinou ke zvýšení jejich pohybové aktivity a ke zdravému životnímu stylu, dochází ke vzniku bolestí v podpůrně pohybovém aparátu a k vyššímu výskytu obezity. Příčiny těchto civilizačních problémů lze objevit jiţ v období po nástupu školní docházky. Jelikoţ učitelé mají nemalý vliv na vzdělání a výchovu dětí, mohou tak významným způsobem ovlivnit jejich budoucí zdravý tělesný a duševní vývoj. Analýza druhu pohybové činnosti vychází z pyramidy pohybové aktivity.Zadávání a vyhodnocení dat se provádí na počítači.( Suchomel, 2006)
Pyramida pohybové aktivity. Pramen: upraveno podle Corbin a Pangrazzi (1998) a Cooper Institute (1999, 2004a).
9
2.6 Škola a zdraví pro 21. století Projekt se zabývá problematikou zdravého ţivotního stylu a zdravotního chování, které škola můţe a má ovlivňovat, a chce dát škole informace, které by umoţnily zefektivnit výchovu ke zdraví zejména mladé generace. Cílem projektu je komplexní pohled na zabudování problematiky zdraví v jeho sloţce tělesné, psychické a sociální do základního školního vzdělání, vytvoření metodologické a metodické koncepce výchovy a podpory zdraví a ověření evaluačních nástrojů ke zjišťování efektivity zdravotní uvědomělosti. Cíle a úkoly projektu výzkumného záměru vycházejí z materiálů Světové zdravotnické organizace (SZO/WHO) ZDRAVÍ 21 a následného vládního usnesení k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky.
2.7 Tělesná výchova 2.7.1 Rámcově vzdělávací program pro oblast tělesné výchovy Očekávané výstupy: V 1. období ţák: spojuje pravidelnou kaţdodenní pohybovou činnost se zdravím a vyuţívá nabízené příleţitosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěţích uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci
10
V 2. období ţák: podílí se na realizaci pravidelného pohybového reţimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti zařazuje do pohybového reţimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěţí nebo vlastním svalovým oslabením zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běţném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu spoluţáka jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spoluţáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti jedná v duchu fair play: dodrţuje pravidla her a soutěţí, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví uţívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěţe na úrovni třídy změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace (RVP, 2005)
2.8 Tělesná zdatnost Tělesná zdatnost je stav organismu člověka umoţňující provádět denní činnosti bez nepřiměřené únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného času (Malina et al., 2004). V jiné definici, kterou u nás publikoval Měkota (2001) je navíc zdůrazněno, ţe jde o stav ţivotní pohody vyznačující se malým rizikem předčasných zdravotních problémů.
11
2.8.1 Hodnocení tělesné zdatnosti prostřednictvím testových baterií Heterogenní baterie motorických testů jsou prakticky jediným moţným způsobem, jak lze v terénních podmínkách hodnotit úroveň tělesné zdatnosti, a tím systematicky sledovat změny stavu motoriky ţáků a vyhodnocovat účinnost těchto realizovaných pohybových programů.Testování tělesné zdatnosti má zpravidla právě podobu různorodých pohybových programů, které jsou vyhodnocovány jako testové baterie nebo testové profily. Testové baterie by měly být realizovatelné v tělocvičnách, sportovních halách nebo jiných víceúčelových prostorách s minimálním materiálním vybavením.( Suchomel, 2006)
2.9 Výkonově orientovaná zdatnost O výkonově orientované zdatnosti hovoříme jako o zdatnosti podmiňující určité pohybové výkony. Jedná se především o sportovní specializace tedy aktivity ţáků, kteří se věnují sportu na vyšší pohybové úrovni. Mezi úkoly TV na prvním stupni ZŠ je především vypěstovat u dětí kladné postoje k pohybovým činnostem, vybavit děti vědomostmi a dovednostmi, které připraví ţáky k celoţivotním pohybovým aktivitám, nikoli vyţadovat výkony, které by vedly u slabších ţáků k frustraci a negativnímu postoji k pohybovým činnostem.( Muţík, Krejčí,1997) V roce 2006 proběhlo dotazování učitelů základních škol v jihomoravském kraji na otázku Jak pojímají tělesnou výchovu na 1.stupni a 2. stupni ZŠ. Odpovědi týkající se výkonově orientované zdatnosti dopadly následovně: Výpovědi byly zařazeny do 3. kategorie: Učitelé preferují sportovní výkonnost a výkonově orientovanou zdatnost, ostatní ,, zdravotně orientované “ aspekty tělesné výchovy a výchovy ke zdraví spíše pomíjejí (ve sledovaném souboru 3 % učitelů 1. stupně ZŠ, 69 % učitelů 2. stupně ZŠ. Nejvíce procenty (73 % z 1. stupně ZŠ) byl zastoupen názor, ţe učitelé chápou tělesnou výchovu komplexněji ve smyslu kutikulárních dokumentů.(Muţík,Süss,2007)
12
2.10 Testovací baterie V současné době obsahují testové baterie většinou 4 aţ 10 testových poloţek, 1 aţ 3 somatické parametry a dotazník zaměřený na zjištění úrovně pohybové aktivity. Celkově musí být testové baterie určené k hodnocení tělesné zdatnosti srozumitelné, ekonomické z hlediska času a potřebného materiálu a vhodné k administraci v terénních podmínkách. (Měkota, 2001, Suchomel, 2003b).
2.10.1 Názory na využití testových baterií
V 80. a 90. letech 20. století se vedla řada debat o tom, zda je vhodné vyuţívat a interpretovat testování tělesné zdatnosti u dětí i dospělých. Např. Pate (1989) na základě fyziologických principů vypracoval zdůvodnění pedagogického pouţití testů tělesné zdatnosti. Jiného názoru však zastávali Seefeldt a Vogel (1989), kteří prezentovali názor o psychomotorické nevhodnosti pouţití testů tělesné zdatnosti u dětí školního věku.Celou tuto debatu shrnuli Whitehead a Corbin (1991), kteří říkají, ţe některé názory o nevhodném a neadekvátním vyuţití motorických testů jsou opodstatněné, ale na druhé straně existují i významné důvody pro jejich pouţití jako učebních postupů v rámci komplexního tělovýchovného programu. V posledních dvaceti letech zaznamenala koncepce hodnocení tělesné zdatnosti u dětí a mládeţe značný posun ve svém celkovém pojetí od výkonově ke zdravotně orientovaným kritériím, k hodnocení tělesné zdatnosti a pohybové aktivity, k redukci a zjednodušení poloţek v testových bateriích. (Suchomel, 2006)
2.11 Motorické testy Motorický test je definován jako standardizovaná pohybová zkouška ke zjištění úrovně pohybových předpokladů člověka. (Kasa, 2001) Proces zkoušení nazýváme testováním a získané číselné výsledky testovým skóre. Postup přiřazování čísel podle stanovených pravidel nazýváme měřením. Přiznání hodnoty testovému skóre se označuje pojmem hodnocení. Obsahem motorického testu je určitá pohybová činnost,
13
která je vymezena pohybovým úkolem v souladu s příslušnými pravidly. Jedním z nejdůleţitějších poţadavků je provedení jeho standardizace. Znamená to, ţe test musí mít zajištěnou opakovatelnost (standardní podmínky, pomůcky a postupy jeho pouţití), musí splňovat základní standardizační vlastnosti a musí mít vypracovaný systém hodnocení testových výsledků zejména pomocí testových norem. (Měkota, 2002)
2.11.1 Přehled základních testových baterií Roku 1993 byl po dlouhodobé snaze odborníků publikován manuál testové baterie UNIFITTEST (6-60), který tvoří tyto testy: - skok daleký z místa - leh-sed opakovaně - běh po dobu 12 min., (vícestupňový vytrvalostní člunkový běh na - vzdálenost 20m, chůze na 2 kilometry (20-60 let) - člunkový běh (od 6 do 14, 15 roků) - shyby (pro chlapce od 15 let a výše) - výdrţ ve shybu (pro dívky od 15 let a výše) Dále jsou zde zahrnuta základní somatická měření ( tělesná výška a hmotnost, mnoţství podkoţního tuku – měření 3 koţních řas kaliperem).
V roce 1983 byla zpracována první experimentální metodická příručka testového systému pro školní mládeţ pod názvem Eurofit. V testové baterii jsou zastoupeny jak zdravotně orientované, tak výkonově orientované poloţky. Testová baterie obsahuje pro děti školního věku 9 motorických testů: - test rovnováhy (plameňák) - talířový tapping - předklon s dosahováním v sedu - skok do dálky z místa
14
- ruční dynamometrie - leh-sed opakovaně po dobu 30s - výdrţ ve shybu - člunkový běh 10 x 5 m -vytrvalostní člunkový běh nebo vyšetření na bicyklovém ergometru Eurofit má některé společné testy s testovou baterií UNIFITTEST jako: - leh - sedy ( jen 30s), - skok z místa, - vytrvalostní člunkový běh na 20m, - výdrţ ve shybu (Suchomel,2003b) píše ve své publikaci o tom, ţe přestoţe testová baterie FITNESSGRAM nebyla ještě dosud v naší odborné literatuře podrobněji popsána, její poslední dvě upravené verze představují velmi dobře propracovaný systém hodnocení tělesné zdatnosti na našich základních a středních školách. Testová baterie FITNESSGRAM (Cooper Institute, 2004a) obsahuje testové poloţky rozdělené podle sloţek zdravotně orientované zdatnosti do tří skupin: - aerobní kapacita ( vytrvalostní člunkový běh,běh na 1 míli nebo chůze na 1 míli- volba jednoho testu) - tělesné sloţení ( měření koţních řas, index tělesné hmotnosti BMI nebo bioelektrická impedance- volba jednoho postupu) - svalová síla, vytrvalost a flexibilita ( hrudní předklony v lehu pokrčmo, záklon v lehu na břiše, předklony v sedu pokrčmo jednonoţ nebo dotyk prstů za zády, 90° kliky, shyby ve svisu leţmo, shyby nebo výdrţ ve shybu – volba jednoho testu) Fitnessgram obsahuje písemné objektivní informace o ţákovi a jeho tělesné zdatnosti a je k němu připojen návod na pozitivní změnu chování ţáka, který by měl vést ke zvýšení úrovně zdatnosti. V roce 1999 byl tento dokument rozšířen o Activitygram, coţ je 3denní dotazník, který mapuje ţákovu pohybovou aktivitu Test hrudní předklony v lehu pokrčmo je alternativou leh - sedu, kterým testujeme a měříme vytrvalostně silové schopnosti břišních svalů. (Suchomel, 2006)
15
Tento test má řadu výhod: - izoluje působení břišních svalů, - nezapojují se při něm kyčelní flexory - minimalizuje se komprese páteře. - poloha zabraňuje hyperflexi krku - pravidelný rytmus zamezuje nepříznivým trhavým pohybům, odbourává práci paţí a odráţení od země. (Plecová, 2006)
2.12 Zdravotní tělesná výchova Očekávané výstupy: V 1.období ţák: uplatňuje správné způsoby drţení těla v různých polohách a pracovních činnostech, zaujímá správné základní cvičební polohy zvládá jednoduchá speciální cvičení související s vlastním oslabením
V 2.období ţák: zařazuje pravidelně do svého pohybového reţimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením v optimálním počtu opakování zvládá základní techniku speciálních cvičení, koriguje techniku cvičení podle obrazu v zrcadle, podle pokynů učitele upozorní samostatně na činnosti, které jsou v rozporu s jeho oslabením (RVP, 2005)
16
2.13 Zdravotně orientovaná tělesná výchova Cílem školní tělesné výchovy je vytvořit kladný vztah ţáků l péči o své zdraví a k celoţivotní pohybové aktivitě.Tyto cíle se pak podrobněji promítají v jednotlivých oblastech jako cíle psychomotorické, kognitivní a afektivní.
Cíle psychomotorické: Ţáci Prokazují pohybovou způsobilost v řadě pohybových činností a to jednotlivě i ve skupinách Tvořivě začleňují nové pohybové dovednosti do jiţ osvojených pohybových celků Uvědomují si své individuální předpoklady a na základě toho dbají o odpovídající úroveň svého zdraví Cíle kognitivní: Ţáci Vytváří osobní programy denního reţimu, které vedou k udrţení pohybové aktivity, zdravého ţivotního stylu a účinným metodám regenerace Chápou obsah pojmu zdravotně orientovaná zdatnost a přínos pravidelné pohybové činnosti Prokazují dobrou orientaci a přiměřenou odbornost v různých formách pohybové činnosti sportovního charakteru Cíle afektivní: Ţáci Projevují proţitek, tvořivost a pozitivní sebevědomí během pohybové činnosti Chápou individuální odlišnosti mezi jednotlivci Projevují osobní nezávislost, odpovědnost, čestnost a pozitivní soutěţivost (Muţík, Krejčí, 1997)
17
2.14 Zdravotní orientovaná zdatnost (ZOZ) Zdravotní orientovanou zdatnost můţeme definovat několika způsoby. Autoři (Corbin, Pangrazi, 1992) definují ZOZ jako zdatnost ovlivňující přímo či nepřímo zdravotní stav jedince a působící preventivně na zdravotní problémy spojené s hypokinézou. Bunc (1995a) a Morrow et al. (2005) rozvádí tuto definici a konstatují ,ţe ZOZ se můţe ve svém důsledku projevovat jako stav dobrého bytí, umoţňující vykonávat kvalitně a s vysokým nasazením nezbytné kaţdodenní aktivity, reagovat na různé pohybové úkoly, redukovat výskyt některých zdravotních problémů, pozitivně ovlivňovat psychiku jedince,a tak celkově přispět k plnějšímu proţití ţivota.( Suchomel, 2006 ) Muţík a Krejčí (1997) povaţují ZOZ stupeň zdatnosti na individuální úrovni, která je potřebná pro zdravý a aktivní způsob ţivota jedince.
2.14.1 Z historie ZOZ Teoretické úvahy o konstruktu ZOZ se poprvé objevily na konci 70.let 20.století. Zpočátku byla ZOZ koncipována do tří komponentů: kardiovaskulární vytrvalosti, svalově-kosterních fcí dolní části trupu a tělesného sloţení.(AAHPERD, 1980, Malina, 2001b). V první polovině 90. let 20. století toto pojetí tělesné zdatnosti podrobně rozpracovali Buchard a Shepard ( 1994). Další autoři navázali na předchozí studie ( např.Pate, 1988) a na základě zdůvodněného vztahu mezi koncepty pohybová aktivita, tělesná zdatnost a zdraví vydělili tzv. zdravotně orientovanou zdatnost (angl. health-related fitness) a tzv. výkonnostně orientovanou zdatnost ( angl. performance-related fitness).(Suchomel, 2006 s.16)
2.14.2 Komponenty ZOZ Do komponentů ZOZ řadíme především aerobní zdatnost, tedy schopnost organismu přijímat, transportovat a vyuţívat kyslík, dále svalovou zdatnost do které patří silové schopnosti jako je statická síla, dynamická síla a explozivní síla, dále flexibilitu, kdy jde o fyziologický rozsah
18
jednotlivých kloubních spojení a fyziologický rozsah páteře a v neposlední řadě složení těla, tedy somatické znaky ( tělesná výška a hmotnost). (Muţík, Krejčí, 1997)
19
3 Praktická část
Stanovení úkolů 1) Zajištění testování ţáků na ZŠ, příprava testování 2) Pozorování pedagogů při testování ţáků podle metodického návodu ( Manuálu pro učitele na 1.stupni ZŠ) a vytvoření terénního zápisu 3) Vytvoření posudku pro zpětnou vazbu učitelů při práci s metodickým návodem 4) Sběr posudků a jejich zpracování u učitelů na základních škole v Červeném Kostelci 5) Interpretace výsledků u učitelů, kteří prováděli testování a následnou zpětnou vazbu na manuál 6) Zpráva a podání návrhu na zlepšení koncepce metodického návodu (Manuálu pro učitele na 1.stupni ZŠ)
Prvotní hypotéza: Pedagogové nejsou schopni po nastudování manuálu samostatně a bez jakékoli pomoci otestovat ţáky na 1. stupni Zš.
20
Metody práce 3.1 Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkumná orientace představuje odlišný a v jistém smyslu protikladný způsob výzkumu, neţ je kvantitativně orientovaný výzkum. Hlavním rysem kvalitativního výzkumu je dlouhodobost, intenzivnost a podrobný zápis. (Gavora, Brno 2000) Na základě vlastních zkušeností a prostudování tématiky o metodách kvalitativního výzkumu jsme zvolili následující postup. Pro navrţení posudku na metodický návod jsme zvolili postup, který popisuje Peter Gavora ve své publikaci Úvod do pedagogického výzkumu. Jde v první řadě o stanovení výzkumného problému, poté sběru údajů v terénu a vytvoření tzv. prvotního případu. Základem tohoto postupu je, ţe výzkumník provádí svůj výzkum pouze na jednom místě, v jedné škole, popřípadě jednom vzorku apod. Na základě získaných údajů pak formuluje prvotní hypotézu. Teprve poté rozšiřuje okruh zkoumaných osob a ověřuje si, zda jeho prvotní hypotéza odpovídá i údajům získaných z prvotního zkoumání. Na základě vlastních zkušeností z dosavadního testování jsme se rozhodli zvolit následující postup kvalitativního výzkumu.
3.1.1 Stručný přehled postupu kvalitativního výzkumu 1) Volba výzkumného problému - otázka, zda je manuál vhodný či ne pro testování ţáků 2) Formulování hypotézy na základě prvotních údajů 3) Zkoumání prvotního případu – sběr dotazníků a vyhodnocení u skupiny pedagogů 4) Pokud hypotéza není v souladu s údaji o tomto případě, modifikuje se v souladu s novými údaji 5) Zkoumání druhotného případu – podání vlastní zpětné vazby na základě vlastních zkušeností z testování a porovnání s hodnocením zpětné vazby učitelů 6) Shrnutí výsledků a podání návrhů na zlepšení koncepce manuálu
21
3.2 Pozorování U kvalitativního výzkumu se pouţívá nestrukturované pozorování, kdy pozorovatel nepouţívá předem stanovené škály, či přesné nástroje umoţňující efektivnějšího pozorování a zápisu. Pomocí takového pozorování se dají obyčejně odhalit nové, nepředpokládané či skryté jevy a souvislosti. ( Gavora, Brno 2000). Při pozorování jsem se zaměřila na událost, jev a osobu. Zabývala jsem se tedy otázkou, jak učitel pracuje s manuálem a jakým způsobem provádí testování ţáků. Toto pozorování jsem si zapisovala při dvou stejných hodinách se zaměřením na totoţné oblasti testování, jen s jinými učiteli.
3.3 Terénní zápis Terénní zápis ( field notes) neuskutečňuje úplný záznam věcí a událostí, jako tomu je u vzorků událostí, nýbrţ vystihuje takové věci, které pozorovatele zajímají z hlediska dané problematiky, která je zkoumána. Pozorovatel se sám rozhoduje, které jevy jsou pro něho důleţité a které můţe eliminovat. Terénní zápis by měl obsahovat přesné, výstiţné a podrobné zápisy z pozorování a vlastní komentáře.(Gavora,2000)
3.4 Dotazník Dotazník je způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Je nefrekventovanější metodou k zjišťování údajů. Osoba, která vyplňuje dotazník, se nazývá respondent. Jednotlivé prvky dotazníku se nazývají otázky nebo také poloţky. Pro ověření našeho manuálu jsme zvolili strukturovaný posudek ve formě dotazníku. (Gavora,2000)
22
3.4.1 Struktura dotazníku Kaţdý dotazník má promyšlenou strukturu. Při přípravě je potřeba základní otázku (problém) nejprve rozdělit do několika okruhů. Tyto oblasti jsou pak naplněny jednotlivými poloţkami. Dotazník se skládá ze tří částí. Vstupní část obsahuje hlavičku ( název a adresu instituce, která dotazník zadává, a nebo také jména autorů dotazníku. V této části je také nastíněn cíl dotazníku, který zdůrazňuje význam a důleţitost respondentových odpovědí na řešenou problematiku. Druhá část obsahuje vlastní otázky. Seřazení otázek nemusí být vţdy systematické a logické.Toto pořadí se ruší z psychologických důvodů. Na konci dotazníku bývá poděkování respondentovi za spolupráci.(Gavora, 2000)
3.4.2 Tvorba otázek E. R. Babbie (1983) (citovaný podle J. H. McMillana a S. Schumacherové 1989, s.255-257) uvádí tato následující pravidla: 1) Jasná a smysluplná formulce otázek 2) Stručná formulace otázek 3) Eliminace výrazů: několik, obyčejně, někdy… 4) Vyhýbání se dvojitých otázek 5) Vyhýbání se otázek se zápornými nebo dokonce dvojitými zápory Znění otázek si můţeme vyzkoušet v tzv. předvýzkumu, a to nejlépe pomocí interview. Respondent přitom vysvětlí, jak rozumí kaţdé otázce. Při neporozumění otázek nebo zjištění odchylek ve významu je potřeba znění otázky upravit. (Gavora, 2000) Otázky v dotazníku jsme volily takové, aby respondenti měli moţnost se ke kaţdé otázce podrobněji vyjádřit.V některých případech bylo sloţité koncipovat otázky tak, aby nesváděly respondenty k odpovědím ano či ne. U těchto otázek jsme museli podat ještě doplňující či upřesňující informace.
23
3.4.3 Typy otázek Základní dělení typů otázek v dotazníku řadíme podle stupně otevřenosti. Rozlišujeme otázky uzavřené, polozavřené a otevřené. Uzavřené otázky jsou takové, které nám nabízí hotové alternativní odpovědi. Můţeme je zakrouţkovat, podtrhnout apod. Hotové odpovědi si výzkumník musí stanovit sám na základě provedení předvýzkumu. Tento typ otázek má výhodu v jednoduchém zpracování a vyhodnocení. Polozavřené otázky nabízejí nejprve alternativní odpověď a potom teprve ţádají vysvětlení otevřené otázky. U otevřených otázek má respondent velkou moţnost a volnost u výpovědi.Taková to otázka vede respondenta na tázaný jev ale nesvazuje ho svou alternativní odpovědí. Tyto otázky jsou zdrojem nových nebo neznámých údajů, tj. informací, které by výzkumník nemohl získat pomocí uzavřených otázek. Nevýhodou je obtíţnější zpracovávání odpovědí a jejich potřebná dodatečná kategorizace a následné sloţitější vyhodnocování. Škálované otázky poskytují odstupňované hodnocení jevu. Tato oblast otázek patří však do části Škálování.(Gavora, 2000) V našem případě jsme pouţili typ otevřených otázek, které jsou typičtější u kvalitativního výzkumu, neboť nám respondent můţe poskytnout volné výpovědi, které obohatí náš výzkum a mohou poskytnout odpovědi při hledání řešení výzkumných otázek.
3.4.4 Rozsah dotazníku Délka dotazníku by měla být taková, abychom získali potřebné informace v oblasti výzkumu, ale ne zas tak dlouhý, aby unavoval respondenty, coţ by vyúsťovalo do povrchního vyplňování. Říci přesnou délku dotazníku je v praxi všeobecně obtíţné. Např. R. M. Wolf (1988) doporučuje maximální délku vyplňování 30 minut. Obecně řečeno délku vyplňování a počet otázek je potřeba určit na konkrétním vzorku respondentů v předvýzkumu.
24
V našem případě jde o rozsáhlejší dotazník. Abychom zjistili komplexní ověření funkčnosti manuálu poloţili jsme respondentům typy otázek, které pokrývají všechny zjišťované oblasti manuálu.
3.4.5 Návratnost Návratnost znamená poměr počtu odeslaných dotazníků k počtu vyplněných a vrácených dotazníků. Dotazník můţeme zadávat buď osobně a počkat na jejich vyplnění a odevzdání. Nebo je druhá moţnost a to obdobná jen s tím, ţe necháme respondentovi delší dobu na vyplnění dotazníku. Tuto moţnost jsem zvolila i v našem případě. Třetí cesta, jak získat odpovědi, je zasláním dotazníku poštou, kde ovšem můţeme očekávat niţší procento návratnosti. (Gavora, 2000) Za poţadovanou minimální návratnost dotazníkového výzkumu se povaţuje 75% (W. Wiersma 1985, s. 157).
3.4.6 Vyhodnocování dotazníků Jednotlivé poloţky dotazníku jsou vyhodnocovány v závislosti na své povaze. V případě otevřených otázek se vyhodnocování odehrává cestou kategorizace konkrétních výpovědí respondentů, coţ je vedeno cílem dospět k zobecnění. Prakticky se kategorizace odehrává tak, ţe se do datového záznamu vepisují značky pro označení jednotlivých kategorií (srov. Hendl 2005, s. 211, Švaříček, Šeďová, 2007, s. 212). Přestoţe se respondenti měli moţnost k jednotlivým otázkám podrobněji vyjádřit, výpovědi byly mnohdy strohé a nic neříkající. Na některé dotazníkové poloţky nebyl schopen odpovědět ţádný z pedagogů. Po předchozích zkušenostech z testování bychom doporučili strukturovaný rozhovor a následné společné vyhodnocení posudku na manuál s podrobnějšími výpověďmi.
25
3.5 Motorické testy v manuálu a jeho rámcový obsah Obsah manuálu je rozdělen do 3 hlavních částí:
3.5.1 Obsah první části manuálu První část obsahuje vybrané testy, které byly sestaveny a vybrány z testové baterie Fitnessgram ( FG). Do této části bylo zahrnuto testování těchto oblastí ZOZ : 1) Hodnocení aerobní zdatnosti Zde byl vybrán test Vytrvalostní člunkový běh na vzdálenost 20 m. Jeho výhodou je možnost realizace v tělocvičně, krátká doba testování a menší závislost na stanoveném tempu. 2) Hodnocení svalové zdatnosti – do této skupiny patří testy svalové síly, flexibility a vytrvalosti Silová vytrvalost břišních svalů – test: Hrudní předklony v lehu pokrčmo Síla a pohyblivost extenzorů trupu – test: Záklon v lehu na břiše Síla a vytrvalost svalů horní části trupu – test: 90° kliky Flexibilita – test: Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou K těmto jednotlivým testům jsou zde zobrazeny přehledy z Cílových zón vycházejících z testové baterie Fitnessgram zdravotně orientované zdatnosti u chlapců i dívek.
3.5.2 Obsah druhé části manuálu Druhá část manuálu je věnovaná tématu hodnocení složení těla. V této části je stručně popsána obezita, její příčiny a důsledky, prevence, měření hodnoty BMI, výpočet vzorce pro hodnotu BMI a jeho vysvětlení. Dále jsou zde pro orientaci opět ukázány cílové zóny vycházející z testové baterie Fitnessgram zdravotně orientované zdatnosti.
26
3.5.3 Závěrečná část manuálu Poslední část se zabývá hodnocením postavy, držením těla a dolních končetin žáků Obsahuje vyšetření pohledem v klidu a pohledem v pohybu: Vyšetření pohledem v klidu Hodnotíme pohledem zepředu drţení hlavy, reliéf krku, tvar a symetrie hrudníku, torakobrachiální trojúhelníky, pánev, horní končetiny, dolní končetiny (osa, tvar klenby nohy podélné i příčné). Pohledem z boku Hodnotíme drţení a osové postavení hlavy, postavení ramen a lopatek, tvar hrudní páteře, tvar břicha, tvar bederní páteře, postavení pánve, osu dolních končetin. Pohledem zezadu hodnotíme reliéf krku a ramen, postavení lopatek, vychýlení páteře, torakobrachiální trojúhelníky – symetrie, pánev – výška zadních trnů, symetrie hýţďových rýh, osa dolních končetin – klenba příčná a podélná. Hodnocení plantogramu u jednotlivých stupní plochonoţí (normální noha, mírně plochá noha, plochá noha, těţce plochá noha). Vyšetření pohledem v pohybu Hodnotíme předklonem těla a to: Zezadu – rozvíjení páteře při postupném uvolnění v předklonu, symetrii hrudníku Z boku – při postupném uvolněném předklonu páteř tvoří plynulý oblouk. Vyšetření pohledem v pohybu hodnotíme záklonem těla a to: Zmenšení kompenzační hrudní kyfózy. Závěrečná část manuálu obsahuje přehledy pro hodnocení drţení těla a fotografické dokumentace týkající se jednotlivých typů drţení těla.
27
3.6 Tvorba posudku na manuál pro hodnocení ZOZ na 1. stupni ZŠ Na základě předchozích zkušeností při práci s manuálem a jeho prostudováním, nestrukturovaným pozorováním a zhodnocením terénního zápisu jsem posudek kategorizovala do těchto 5 oblastí : 1) Posouzení celkové koncepce manuálu Tímto souhrnem otázek jsem se zabývala po rozdání Manuálu pro učitele na 1. stupni Zš. V tuto dobu učitelé pouze přečítali Manuál a získávali informace pro budoucí testování v praxi. 2) Posouzení motorických testů V této části mají učitelé navrhnout a uvést podněty pro snadnější srozumitelnost jednotlivých motorických testů. Dále zhodnocují dostupnost materiálních pomůcek k jednotlivým testům a uvádí přínosy či nedostatky při uplatnění testů na 1. stupni Zš. V závěru této části uvádějí případné problémy, které nastaly při motorickém testování. 3) Posouzení testů držení těla žáků Tato oblast zahrňuje otázky na rámcové podání návrhů týkající se vhodnějšího popsání či doplnění posouzení drţení těla. Učitelé zde mají také moţnost podat návrh na jinou metodu pro posouzení drţení těla. Zmiňují se o tom, zda se při testech inspirovali na základě popisu testů či doprovodných ilustrací. Popisují srozumitelnost testu Planografie a podávají připomínky k organizaci testování. 4) Hodnocení nadváhy a obezity Tato oblast obsahuje otázky obdobné stejně jako u posouzení testů drţení těla. Ptáme se na srozumitelnost testu, výhrady a připomínky při testování, problémy při organizaci testování a také rozsah a srozumitelnost teorie této kapitoly. Jedná se o testování v oblasti : Hlava, hrudník, břicho, zakřivení páteře, pohled zezadu, dolní končetiny.
28
5) Celkové doporučení manuálu Zde učitel uvádí, zda doporučuje či nedoporučuje uplatnění materiálu, v kterých ročnících a v jaké formální úpravě. Zda tištěné, na CD, na Internetu apod. Můţe se vyjádřit k celkové koncepci manuálu a sdělit nám jakékoli připomínky nebo náměty.
3.7 Posouzení a ověření manuálu Pro posouzení a ověření metodického návodu jsem poţádala 3 kolegyně, které jiţ několik let vyučují tělesnou výchovu na prvním stupni základní školy. Testování ţáků probíhalo na základní škole Václava Hejny v Červeném Kostelci a to ve 2.ročníku a dvou 5. ročnících. Posuzovatelky ( respondentky) jsem nejdříve seznámila s cílem mojí diplomové práce, oblastí, kterou se testování týká a teprve poté jim podrobněji vysvětlila jejich úkol,tzn. otestování ţáků, zapsání jejich výsledků a následné vyplnění posudku. Na podrobné nastudování manuálu pro učitele měli zhruba jeden týden. Asi po 14 dnech proběhlo první testování, kterého jsem se zúčastnila také a to proto,abych si mohla zaznamenat, jaké problémy při testování nastaly. Celkové testování trvalo zhruba jeden měsíc. Zúčastnilo se ho 24 ţáků ve 2. ročníku (13 dívek a 11 chlapců) a 40 ţáků z 5. ročníku (18 dívek, 22 chlapců). Někteří ţáci byli v průběhu testování nemocní, a proto nejsou zapsány všechny jejich výsledky. Naměřenými hodnotami a posouzením výsledků se zabývají jiní kolegové, kteří se podílejí na stejném výzkumu v projektu Škola a zdraví pro 21.století. Na základě výzkumných otázek, které jsem si poloţila pro splnění cíle diplomové práce,charakteristiky manuálu a zkušeností z terénního pozorování, byl sestaven posudek. (viz. příloha) Pro ověření Manuálu pro učitele jsme zvolili jiţ zmiňovanou základní školu v Červeném Kostelci. Odbornými posuzovatelkami jsou paní učitelka M.S., která vyučuje v 2. ročníku, paní učitelka I.B., která testovala dívky v 5.ročníkách a paní učitelka R.T., která testovala chlapce v 5. ročníkách. Dotazník obsahuje převáţně otázky otevřené, aby měli respondenti větší a volnější moţnosti odpovědí.
29
3.8 Zpětná vazba učitelů na manuál A) Posouzení celkové koncepce manuálu 1) Domníváte se, že po zběžném prostudování je metodický návod zcela srozumitelný? M.S.: Není, je v něm mnoho odborných názvů. I.B.: Ne, je poměrně rozsáhlý R.T.: Ne, je nutno odborné prostudování E.P.: Myslím,ţe manuál je pochopitelný spíše pro osoby zabývající se studiem dané problematiky, lékařům a dalším odborníkům neţ běţnému laikovi. 2) Vyhovuje Vám současná struktura metodického návodu Manuál pro učitele na 1. stupni ZŠ, nebo byste pozměnil(a) pořadí či obsah jednotlivých kapitol? M.S.: Pořadí bych neměnila, obsah je v některých kapitolách zbytečně podrobný.(str. 12,13 – Hodnocení postavy, drţení těla a dolních končetin ţáků) I.B.: Pozměnila bych obsah jednotlivých kapitol. R.T.: Vyhovuje. E.P.: Myslím,ţe struktura jednotlivých kapitol je v pořádku. Pořadí kapitol bych ponechala. 3) Myslíte si, že by některé části metodického návodu bylo vhodné zkrátit, doplnit, upravit nebo zcela vypustit? Uveďte konkrétní návrhy. M.S.: U popisu fotografií opět pouţity odborné názvy. I.B.:Zkrátit, zcela vypustit. R.T.: Některé kapitoly jsou málo podrobné. Např. vyšetření ploché nohy (obtisk) E.P.: Kapitola hodnocení postavy, drţení těla a dolních končetin je popsaná v jednotlivých vyšetřeních pohledů postojů velmi podrobně. Pedagog neví, na co se má řádně zaměřit. Popis hodnocení pohledem je velmi sloţitý. Latinské názvy jsou pro posouzení postavy zcela zbytečné a v důsledku toho působí text velmi odborně, nesrozumitelně a špatně vyloţitelně. U popisu hodnocení plosky nohou chybí přesný návod, jak správně změřit šířku a délku chodidla a jak
30
správně vypočítat a vyhodnotit plochonoţí. Vysvětlení v závorce ( chodidla bez prstů )nestačí. Obsah kapitoly Hodnocení postavy, drţení těla a dolních končetin je velmi rozsáhlý. V kapitole hodnotící svalovou zdatnost ( flexibilitu) bych u testu Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou zjednodušila odůvodnění proč byla vybrána tato varianta testu. Výhody testu jsou napsané natolik odborně, ţe po zběţném prostudování pedagog neví, jaké jsou vlastně výhody. Téměř kaţdé třetí slovo je odborné a věty jsou příliš dlouhé. 4) Myslíte si, že celková stylizace metodického návodu je dobrá, nebo byste doporučil(a) nějaké úpravy? ( Po úpravách projde materiál gramatickou korekturou.) M.S.: Nevyhovující fotografie, měly by být větší, výraznější, zřetelné, popř. barevné. I.B.: Úpravy R.T.: Ano, je dobrá. E.P.: Popisy jednotlivých testů jsou příliš odborné.Některým větám učitelé vůbec nerozuměli. Např. Tato varianta testu představuje validní měření flexibility hemstringů a má oproti původní variantě s nepokrčenou dolní končetinou výhodu v tom, že díky výhodnějšímu postavení pánve zabraňuje nadměrné flexi lumbosakrální páteře a velké kompresi disků. Navíc dovoluje určení asymetrie ve flexibilitě hemstringů a eliminuje možnost hyperextenze obou kolen. Doporučovala bych stylistické sjednocení textu v případě, kdy v některých částech jsou nejprve uvedeny názvy latinské a za nimi následují v závorce české překlady. Jindy je tomu naopak. Např. Odstávající lopatky svědčí pro insuficienci (nedostatečnou funkci)adduktorových skupin a převahu prsních (pektorálních) svalů. Pojem adduktorových není v textu vysvětlen.
5) Jaký je Váš názor na odbornou terminologii použitou v metodickém návodu? Je Vám srozumitelná? M.S.: Není. I.B.: Převáţně ano R.T.: Ne všechna terminologie E.P.: Odbornou terminologii bych v určitých pasáţí zcela vypustila. Při jednotlivých zásadách testování jsou zbytečné. Zbytečně rozsáhlá je kapitola vyšetření pohledem v klidu. Pouţitá terminologie je příliš odborná. Latinské názvy uváděné v závorkách jsou pro pedagogy zbytečné. Některé odborné názvy naopak nejsou přeloţeny do českého jazyka. Viz. popis výše. 31
6 )Domníváte se, že fotografie dokumentující jednotlivé testy jsou vyhovující a pochopíte z nich na první pohled průběh testu? Vyjádřete se k velikosti, přehlednosti, jasu, barevnosti apod. M.S.: Nutné větší fotografie, barevné, zřetelnější. I.B.: Fotografie u flexibility – velice špatná a nečitelná. R.T.: Jsou malé, neostré, nepřehledné, nevyhovující. E.P.: Myslím,ţe fotografie by měly být barevné, důleţité detaily více zaostřené a zvýrazněné.(např. šipkou - uvádějící směr pohybnu, výšku měřícího boxu, …). Velikost fotografií není také optimální. Fotografie zobrazující vytrvalostní člunkový běh jsou nic neříkající. Fotografie zobrazující hrudní předklony by měly být zachycené detailněji a ve větším formátu. U fotografie, která znázorňuje měření předklonu v sedu pokrčmo není řádně zobrazen měřící box, který je pro toto testování nejdůleţitější. U ostatních fotografií nemám připomínky, jen by měly být barevné a ostřejší.
7) Jaké jsou Vaše názory a připomínky k doprovodným ilustracím k textu? M.S.: Myslím si, ţe doprovodné ilustrace jsou v pořádku. I.B.: Jsou dobré. R.T.: Vyhovují, bez připomínek. E.P.: U kapitoly Hodnocení dolních končetin (Výpočet indexu plochonoží) bych doplnila ilustraci chodila, s označením odkud kam měřit šířku a délku chodidla. Ke zbývajícím doprovodným ilustracím nemám ţádné připomínky.
8 )Myslíte si, že jednotlivé části textu, obrazové dokumentace a fotografie jsou ve správném či nesprávném poměru? M.S.: U kapitoly Hodnocení postavy, držení těla…je text velmi rozsáhlý a podrobný. I.B.: Fotografie pod tabulkou Držení těla a hodnocení dolních končetin mi velmi pomohly, ale mohly by být větší. R.T.: Fotografie jsou malé. 32
E.P.: Některé fotografie dokumentující testy výrazně pomáhají k pochopení průběhu testování. Poměr ilustrací a fotografií k textu je v pořádku.
9 )Máte nějaké výhrady k celkovému rozsahu a obsahu metodického návrhu? Uveďte prosím další případné návrhy k jeho úpravě. M.S.: Vhodné by bylo pro přesné pochopení testů přiloţit videokazetu k metodickému návodu, nebo alespoň barevnou publikaci. I.B.: Vyšetření pohledem v klidu je zbytečně rozsáhlé a příliš odborné. R.T.: CD nahrané v českém jazyce. E.P.: Pro pedagogy je aţ příliš obsáhlý (pro monitoring ţáků bych vygenerovala pouze důleţité informace potřebné pro samotné testování .
B) Posouzení testů držení těla žáků 1) Navrhněte, případně uveďte podměty pro snadnější srozumitelnost následujících testů. Vytrvalostní člunkový běh: M.S.: Nevhodné fotografie, vhodný by byl film s krátkou ukázkou. I.B.: Není záznam. R.T.: Není jasné, zda kdyţ ţák doběhne před úderem, má čekat na úder u mety. E.P.: Nevhodné fotografie – potřebná jejich korekce. Hrudní předklony v lehu pokrčmo: M.S.: Mnoţství odborných výrazů. I.B.: Není záznam. R.T.: Není záznam. E.P.: Vypustit odborné / latinské názvosloví. Fotografie by měla znázornit detail testování. (Upozornit například šipkou) Záklon v lehu na břiše: M.S.: Srozumitelné. 33
I.B.: Není záznam. R.T.: Není záznam. E.P.: Je srozumitelný. Pravítko by mělo být na fotografii více vidět. 90° kliky: M.S.: Srozumitelné. I.B.: Není záznam. R.T.: Nevím,jaký úhel rukou je dole. E.P.: Je srozumitelný. Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou: M.S.: Opět velké mnoţství odborné terminologie. Nesrozumitelné: ,, V úrovni chodidel vzdálenost 23 cm a maximální poţadovaný výkon je 30,5 cm. I.B.: Lepší foto, ruce nejsou vidět.Případně popis fotografie. Kde je oněch 23 cm? Špatně vysvětleno. R.T.: Mají se rozcvičit? Jak dlouho? Jaké cviky? E.P.: Popis je nesrozumitelný. Fotografie zcela nevyhovují. Na fotografii by měly být vidět přesahy rukou a k nim číselný popis. 2) Jak byste zhodnotil(a) dostupnost materiálních pomůcek k jednotlivým testům? Vytrvalostní člunkový běh: M.S.: V pořádku, jen měřicí box o výšce 32cm je nutno předem obstarat. Pouţití kuţelů – dostupné. I.B.: Není záznam. R.T.:V pořádku. E.P.: Dostupné. Hrudní předklony v lehu pokrčmo: M.S.: V pořádku. I.B.: Dobré. R.T.: Bez problémů. E.P.: Dostupné.
34
Záklon v lehu na břiše: M.S.: Snadná dostupnost pomůcek. I.B.: Není záznam. R.T.: Bez problémů. E.P.: Dostupné. 90° kliky: M.S.: V pořádku. I.B.: Není záznam. R.T.: Bez problémů. E.P.: Dostupné. Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou: M.S.: Měřící box! I.B.: Není záznam. R.T.: Bez problémů. E.P.: Pomůcky jsou dostupné. Pouze měřící box je nutno sehnat předem. V praxi je moţno pouţít laviček , které ovšem nemají přesnou potřebnou výšku, jako měřicí box.
3)Můžete popsat přínos či nedostatky při uplatnění jednotlivých testů na 1. stupni ZŠ? Vytrvalostní člunkový běh: M.S.: Rozvoj vytrvalosti. I.B.: Není záznam. R.T.: Není záznam. E.P.: Zjištění stupně úrovně vytrvalosti u jednotlivých ţáků. Moţnost porovnání výsledků. Hrudní předklony v lehu pokrčmo: M.S.: Posílení svalů. I.B.: Není záznam. 35
R.T.: Není záznam. E.P.: Zjištění stupně úrovně svalové zdatnosti u jednotlivých ţáků. Moţnost porovnání výsledků.
Záklon v lehu na břiše: M.S.: Tendence více se prohýbat – zdraví škodlivé. I.B.: Není záznam. R.T.: Není záznam. E.P.: Bez problémů.
90° kliky: M.S.: Nutné dbát na správné provedení. ( neprohýbat se atd.) I.B.: Příliš vysoká dolní hranice. R.T.: Správný klik umí málokdo, 8 správných kliků u 11tiletých se mi zdá jako minimum moc tvrdé. E.P.: Hodnocení tohoto testu by měl provádět pouze učitel, který by měl vědět, jaký klik ţákovi uzná a který uţ nikoli. Výsledky zápisů u ţáků jsou zavádějící.
Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou: M.S.: V pořádku. I.B.: Není záznam. R.T.: Není záznam. E.P.: Zjišťujeme úroveň flexibility u jednotlivých ţáků.
4)Jaké problémy nastaly v organizaci žáků při motorickém testování? Vytrvalostní člunkový běh: M.S.: Problémy nenastaly. 36
I.B.: Ţádné. R.T.: Není záznam. E.P.: Při správném vysvětlení postupu testování nedošlo k ţádným komplikacím. Hrudní předklony v lehu pokrčmo: M.S.: Problémy nenastaly. I.B.: Ţádné. R.T.: Není záznam. E.P.: Problémy nenastaly. Záklon v lehu na břiše: M.S.: Problémy nenastaly. I.B.: Ţádné. R.T.: Není záznam. E.P.: Problémy nenastaly. 90° kliky: M.S.: Problémy nenastaly. I.B.: Ţádné. R.T.: Nutná kontrola učitele, jestli jde o klik. E.P.: Nastaly problémy při počítání kliků. Ţáci uznávali většinou veškeré pokusy o kliky. Výsledky testování nejsou přesné. Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou: M.S.: Problémy nenastaly. I.B.: Ţádné. R.T.: Nutná kontrola učitele o správné provedení cviku. E.P.: Při měření byl k dispozici pouze jeden měřící box, tudíţ zabralo testování příliš mnoho času. Např. lavičky nesplňují přesné technické poţadavky pro měření.
37
C) Posouzení testů držení těla 1) Myslíte si, že by mohly být testy pro posouzení správného držení těla vhodněji popsány či doplněny o nějaké další testy? Pokud ano, podejte alespoň rámcové návrhy. M.S.: Není záznam. I.B.: Je to dostačující. R.T.: Postavení lopatek – kolik cm odchylky je na 2, kolik cm na 3 a 4? E.P.: S posouzením správného drţení těla jsem neměla ţádné větší komplikace.
2)Myslíte si, že by se měla použít jiná metoda pro posouzení držení těla? M.S.: Není záznam. I.B.: Není záznam. R.T.: Není záznam. E.P.: Při posuzování drţení těla nejvíce pomáhaly pedagogům přehledné doprovodné ilustrace zobrazené pod tabulkou. Většina učitelů se tabulkou neřídila a drţení těla posuzovala pouze podle obrázků.Tabulka s podrobnějším popisem je spíše vhodná pro lékaře či fyzioterapeuty.
3)Jak jste porozuměl(a) systému hodnocení držení těla a hodnocení dolních končetin na základě stupnice bodů? M.S.: Pouţití odborných výrazů, popisu jsem moc nerozuměla. I.B.: Dobře. R.T.: Někde byl nepatrný rozdíl. Pokud by posuzoval někdo jiný dal by např. za 2 , já dala za 3. E.P.: Myslím, ţe pokud by tento test hodnotilo více posuzovatelů, jejich názory by se lišily. Systému hodnocení na základě stupnice bodů jsem porozuměla.
38
4)Posuzoval(a) jste držení těla žáků spíše na základě popisu jednotlivých testů, nebo spíše podle doprovodných ilustrací? Co Vám vyhovovalo více a proč? M.S.: Více mi vyhovují doprovodné ilustrace, jsou názornější. I.B.: Přehledné, doprovodné ilustrace- rychlejší. R.T.:Vyhovoval popis. E.P.: Posuzovala jsem podle ilustrací. Kdyţ jsem si nebyla jistá při posouzení, přečetla jsem si i popis.
5)Jaké máte připomínky k fotografické dokumentaci těchto testů?Zlepšil(a) byste jejich grafickou podobu a proč? M.S.: Ano, fotky jsou malé, nezřetelné. I.B.: Převáţně dobré. R.T.: Není záznam. E.P.: Fotografie znázorňující jednotlivá drţení těla by měly být barevné. Velikosti fotografií jsou vyhovující.
6)Do jaké míry je Vám srozumitelný test Hodnocení plosky nohou ( planografie)? Máte k tomuto testu nějaké připomínky? M.S.:V pořádku. I.B.: Nemám. R.T.: Není záznam. E.P.: Nepochopila jsem pouze výpočet indexu plochonoţí- odkud kam se měří šířka nohy a délka nohy. Zde by stačil pouze jednoduchý nákres.
7)Jaké problémy nastaly v organizaci žáků při posuzování držení těla? HlavaM.S.: Není záznam. I.B.: Obecně k této otázce: Časově náročné, je třeba ţáky rozdělit do skupin a zaměstnat je. 39
R.T.: Učitel se mohl věnovat pouze 1 ţákovi, ostatní byli bez kontroly. E.P.: Problémy nenastaly.
HrudníkM.S.: Není záznam. I.B.: Obecně k této otázce: Časově náročné, je třeba ţáky rozdělit do skupin a zaměstnat je. R.T.: Učitel se mohl věnovat pouze 1 ţákovi, ostatní byli bez kontroly. E.P.: Problémy nenastaly.
BřichoM.S.: Není záznam. I.B.: Obecně k této otázce: Časově náročné, je třeba ţáky rozdělit do skupin a zaměstnat je. R.T.: Učitel se mohl věnovat pouze 1 ţákovi, ostatní byli bez kontroly. E.P.: Problémy nenastaly.
Zakřivení páteřeM.S.: Není záznam. I.B.: Obecně k této otázce: Časově náročné, je třeba ţáky rozdělit do skupin a zaměstnat je. R.T.: Mezi body 2 a 3 je dle popisu nepatrný rozdíl, velmi specifické. E.P.: Problémy nenastaly.
Pohled zezaduM.S.: Není záznam. I.B.: Obecně k této otázce: Časově náročné, je třeba ţáky rozdělit do skupin a zaměstnat je. R.T.: Učitel se mohl věnovat pouze 1 ţákovi, ostatní byli bez kontroly. E.P.: Problémy nenastaly.
Dolní končetinyM.S.: Není záznam.
40
I.B.: Obecně k této otázce: Časově náročné, je třeba ţáky rozdělit do skupin a zaměstnat je. R.T.: Učitel se mohl věnovat pouze 1 ţákovi, ostatní byli bez kontroly. E.P.: Problémy nenastaly.
D) Posouzení složení těla 1) Do jaké míry je Vám srozumitelný test Hodnocení složení těla? M.S.: Je srozumitelný.V tabulce BMI dolní a horní hranice? I.B.: Není záznam. R.T.: Není záznam. E.P.: Test je zcela srozumitelný.
2)Máte k testu Hodnocení složení těla nějaké výhrady či připomínky? M.S.: Chybí vysvětlivky k tabulce (BMI). I.B.: Ne. R.T.: Není brán zřetel na svalovou hmotu (těţší neţ tuk, tzn., ţe jedinec má větší BMI) E.P.: Nemám výhrady.
3)Myslíte si, že teorie k testu Hodnocení složení těla je dostačující? M.S.: Ano. I.B.: Ano. R.T.: Není záznam. E.P.: Je zcela dostačující.
41
4)Jaké problémy nastaly v organizaci žáků při uplatnění testu Hodnocení složení těla? M.S.: Není záznam. I.B.: Ţádné. R.T.: Není záznam. E.P.: V organizaci při váţení a měření ţáků nedošlo k ţádným komplikacím. Pouze ţáci s váhovým handicapem se distancovali od váţení.
E) Celkové posouzení manuálu 1)Uveďte, zda doporučujete uplatnění materiálu na 1.st.ZŠ, ve kterých ročnících, v jaké formální úpravě – tištěné, na CD, na Internetu apod., sdělte nám jakékoli Vaše další připomínky nebo náměty. M.S.: Ano, myslím, ţe u starších dětí ( 4.,5. roč.) I.B.: Ano, v tištěné podobě. Pro 4.-5.roč. R.T.: Nevím,zda na výkonnosti dětí tento test něco změní. Zaměřila bych se spíš na to, jak výkonnost u dětí zlepšit a neţ na zjištění, ţe výkonnost u dětí je podprůměrná. V těchto testovacích hodinách si děti moc nezacvičily, tudíţ se neodreagovaly. E.P.: Uplatnění manuálu doporučuji od 3. ročníků.V ročnících se zvýšenou dotací hodin tělesné výchovy (např. výchova ke zdraví). Formální úpravu bych zvolila tištěnou a zároveň na CD s pokyny v českém jazyce. Názorné ukázky konkrétních testů na DVD.
42
3.9 Návrhy na úpravu manuálu Srozumitelnost materiálu Předloţený manuál je v této stávající podobě srozumitelný a vhodný pouze odborníkům zabývající se danou problematikou, nikoli učitelům, kteří mají provádět testování ţáků.
Konkrétní návrhy na úpravu Manuálu
Návrhy pro změnu názvu Manuálu pro učitele Manuál pro posouzení zdravotně orientované zdatnosti u ţáků na 1. stupni ZŠ Testujme zdravotně orientovanou zdatnost u dětí na 1. stupni ZŠ Testujme a hejbejme se pro zdraví Testování ţáků na základních školách aneb jaká je jejich zdravotně orientovaná zdatnost
Struktura manuálu Struktura manuálu je v pořádku.
Vhodnost zkrátit, doplnit, upravit nebo zcela vypustit některé části Manuálu Doplnění manuálu: Pod fotografie kaţdého testu bych stručně vypsala pomůcky potřebné pro testování. Upravení manuálu: V kapitole Hodnocení plosky nohou chybí nákres s popisem odkud kam měříme délku a šířku nohy potřebnou pro výpočet indexu plochonoţí. K jednotlivým fotografiím bych dodělala popisy a doplnila číselné údaje jsou-li k k testu potřeba. Např. Výška měřicího boxu nebo úhel končetin v jednotlivých testech…
43
Zkrácení manuálu: U testu Hrudní předklony v lehu pokrčmo bych vynechala větu: Test nebyl v naší literatuře popsán. V zahraničí byl ověřen řadou studií včetně elektromyografické a biomechanické analýzy pohybu.(uvedená literatura) Kapitola Hodnocení postavy, drţení těla a dolních končetin ţáků je vhodně popsaná pro fyzioterapeuty a lékaře. Ostatním osobám a laikům je nesrozumitelná a příliš odborná. Text, který je označen kurzívou na stranách 12, 13 bych vypustila nebo velmi zjednodušila.
Celková stylizace Manuálu Celková stylizace manuálu neodpovídá cílové skupině adresátů (učitelům), ale odborníkům zabývající se danou problematikou. U jednotlivých testů bych zanechala následující strukturu popisu: Např. Hodnocení aerobní zdatnosti Test: Vytrvalostní člunkový běh ( název pouze český) Fotografie či obrázky s popisky upravené viz. výše popsané Pomůcky k testu: CD,(DVD), kuţely,záznamový arch Potřebné pomůcky bych vţdy vypsala pod jednotlivé fotografie znázorňující test. Zásady hodnocení aerobní zdatnosti jsou potřebné u všech testů. Celý text bych ponechala tak, jak je v Manuálu zachycen.
Odborná terminologie užitá v manuálu Celý text obsahuje přemíru latinských a odborných názvů. Korekturu jednotlivých testů jsem popsala viz. výše.
Názornost doprovodných ilustrací a fotografií Manuál by měl obsahovat barevné fotografie, ostřejší se zaměřením na detail, doplněné o popisy s šipkami.
44
Změnila bych fotografie u člunkového běhu a přidala jich více nebo doplnila test o obrázek s nákresem průběhu běhu. Fotografie zobrazující hrudní předklony by měly být zachycené detailněji a ve větším formátu. Na fotografiích znázorňující Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou je měřící box špatně vidět, jak jsem jiţ popsala výše. Pokrčená noha by měla být také více zaostřená. Ruka dívky se na fotografii úplně ztrácí. Vidět je pouze bílý flek. Fotografie v příloze znázorňující typy drţení těla jsou v pořádku, jen by měly být barevné.
Správnost poměru textu a ilustrace Dle mého názoru jsou poměry textů a ilustrací v pořádku.
Další výhrady k celkovému rozsahu a obsahu Manuálu Školám by měla být zasílána sada, která by obsahovala manuál pro učitele, CD v českém jazyce, DVD s krátkými nahrávkami testů, tabulku k nakopírování pro zápis výsledků z měření, popřípadě pomůcky pro testování. Celý soubor by mohl být uloţen právě v boxu o výšce 32cm, kterou by mohli učitelé pouţít pro test Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou. Návrh- Tato sada by mohla navazovat na Pyramidulku jakoţ to edukační materiál pro výchovu ke zdraví na 1. stupni ZŠ. Poté by musela sada s Pyramidulkou korespondovat jak graficky tak obsahově a dějově. .
45
Diskuse literatury Při tvorbě diplomové práce se v literatuře opírám o výběr vhodných metod pedagogického výzkumu, které mi poslouţí k ověření funkčnosti manuálu. Dle našeho názoru nevhodněji tyto metody popisuje P.Gavora ve své publikaci Úvod do pedagogického výzkumu. Další publikace, jejichţ rámcové téma je obdobné, jsou příliš popsané a často nepřehledné. Tak tomu je například v Úvodu do pedagogického výzkumu od Roberta M.W. Traverse. Další oblast literatury, která byla potřebná pro tvorbu manuálu, jsou Motorické testy v tělesné výchově, kterými se zabývá velká řada odborníků. Vycházeli jsme ze studia jednotlivých testovacích baterií, jako je například Unifittest (6-60), který popisuje K. Měkota, R. Kovář a další. K posouzení manuálu jsme na základě studia literatury zvolili formu dotazníku, který nabízí pouze otevřené otázky, abychom získali od respondentů co nejširší a nejpodrobnější výpovědi.
46
4 Závěr Posouzení celkové koncepce Manuálu pro učitele na 1. stupni ZŠ a podání návrhů na jeho zlepšení či zdokonalení se uskutečnilo na základní škole v Červeném Kostelci. Spolupráce s pedagogy proběhla zdařile a bez větších komplikací. Motorické testování ţáků nepřineslo ţádné větší potíţe. Po ukončení testování měli učitelé zhodnotit prostřednictvím dotazníkového šetření, jak se jim s Manuálem pracovalo a zda by ho doporučili ve své praxi či nikoli. Výsledky posuzovatelek viz. výše bohuţel nepřinesly valné výsledky pro zdokonalení či úpravu Manuálu. Většina odpovědí nebyla konkrétní ale obecná. Výpovědi byly často strohé, neúplné nebo bez názoru. Důvodem této skutečnosti mohla být rozsáhlost dotazníku a obtíţnost některých obsáhlejších poloţek, které vyţadovaly důkladnou znalost Manuálu a jeho celkové pochopení. Na základě této skutečnosti jsem se také účastnila posouzení a ověřování práce s Manuálem v praxi. Samotné testování mi nepřineslo ţádné velké potíţe, avšak pro vyplnění dotazníku jsem potřebovala Manuál pročíst ještě více důkladněji a seznámit se s ním dopodrobna. Při důkladnějším prostudování a prohlíţení ilustrací a fotografií si člověk všimne i menších nejasností, na které jsem upozornila v předchozích kapitolách. Pro další výzkumné práce bych volila metody kvantitativního výzkumu pro úpravu Manuálu, které by moţná poskytly více zpřesňujících informací . Další moţností by byla změna postupu pro vyplňování dotazníků a to na základě rozhovoru a následného vyplňování dotazníků ve spolupráci respondentů a diplomanta.
47
5 Resüme:
48
Literatura: 1. MUŢÍK,V., KREJČÍ,M. Tělesná výchova a zdraví. Olomouc : Hanex, 1997. 2. PERNICOVÁ, H. a kol.: Zdravotní tělesná výchova. Praha, Fortuna 1993. 3. SUCHOMEL,A. Tělesně nezdatné děti školního věku : (motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy).1.vyd. Liberec, 2006 4. Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2002. 5. GAVORA,P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vyd. Brno : Paido, 2000. ISBN 8085931-79-6 6. WOLF, R. M. Questionnaires. In Keeves, J. P. (ed.). Educational Research, metodology and Measurement: An International Handbook. Oxford : Pergamon Press, 1988,s. 487482. 7. WIERSMA, W. Research Methods in Education. 4. vyd. Boston : Allyn and Bacon Inc., 1985. ISBN 0-205-08357-9. 8. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Praha : Portál, 2005. 9. ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha : Portál, 2007. 10. MUŢÍK,V., SÜSS,V. Tělesná výchova a zdraví pro 21. století : (myšlenky, které by měly usměrňovat tvorbu školních vzdělávacích programů).1.vyd. Brno, 2007. ISBN 978-80210-4258-2 11. COOPER
INSTITUTE.
FITNESSGRAM/ACTIVITYGRAM
7.0.2003.
Retrieved
16.1.2003 from the World Wide Web: http://www.fitnessgram.net 12. MĚKOTA, K., KOVÁŘ, R. aj. UNIFITTEST ( 6 –60 ). Praha: PF ostravská univerzita, 1996. 13. WELK, G. J., MORROW, J. R. J. & FALLS, H.B. FITNESSGRAM reference guide. Dallas, TX: Cooper Institute, 2002. Retrieved 16.1.2003 from the World Wide Web: http://www.fitnessgram.net
49
Příloha:
Masarykova univerzita Pedagogická fakulta
ŢÁDOST O POSUDEK na Metodický návod pro hodnocení zdravotně orientované zdatnosti
ţáků na 1. stupni ZŠ
Váţená paní učitelko, váţený pane učiteli, dovolujeme si Vás poţádat o zpracování strukturovaného posudku na metodický návod pro hodnocení zdravotně orientované zdatnosti ţáků na 1. stupni ZŠ. Tento metodický návod vznikl jako součást řešení výzkumného záměru MŠMT ČR s názvem Škola a zdraví pro 21. století. Cílem předloţeného materiálu je přispět ke zlepšení kondice i celkového zdraví našich dětí.
Vyjádřete se prosím k následujícím otázkám. Na základě Vašeho hodnocení bude materiál upraven nebo doplněn: Vaše jméno, příjmení a titul: Název a adresa školy: Ročník, v němţ vyučujete TV:
1.
2.
3.
4.
5.
Ročník, v němţ byl posuzovaný metodický návod uplatněn:
1.
2.
3.
4.
5.
50
A) Posouzení celkové koncepce manuálu Domníváte se, ţe po zběţném prostudování je metodický návod zcela srozumitelný? Vyhovuje Vám současná struktura metodického návodu, nebo byste pozměnil(a) pořadí či obsah jednotlivých kapitol? Myslíte si, ţe by některé části metodického návodu bylo vhodné zkrátit, doplnit, upravit nebo zcela vypustit? Uveďte konkrétní návrhy. Myslíte si, ţe celková stylizace metodického návodu je dobrá, nebo byste doporučil(a) nějaké úpravy? (Po úpravách projde materiál gramatickou korekturou.) Jaký je Váš názor na odbornou terminologii pouţitou v metodickém návodu? Je Vám srozumitelná? Domníváte se, ţe fotografie dokumentující jednotlivé testy jsou vyhovující a pochopíte z nich na první pohled průběh testu? Vyjádřete se k velikosti, přehlednosti, jasu, barevnosti apod. Jaké jsou Vaše názory a připomínky k doprovodným ilustracím k textu? Myslíte si, ţe jednotlivé části textu, obrazové dokumentace a fotografie jsou ve správném či nesprávném poměru? Máte nějaké výhrady k celkovému rozsahu a obsahu metodického návodu? Uveďte prosím další případné návrhy k jeho úpravě. B) Posouzení motorických testů Navrhněte, případně uveďte podněty pro snadnější srozumitelnost následujících testů. Vytrvalostní člunkový běh: Hrudní předklony v lehu pokrčmo: Záklon v lehu na břiše: 90˚ kliky: Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou:
51
Jak byste zhodnotil(a) dostupnost materiálních pomůcek k jednotlivým testům? Vytrvalostní člunkový běh: Hrudní předklony v lehu pokrčmo: Záklon v lehu na břiše: 90˚ kliky: Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou: Můţete popsat přínos či nedostatky při uplatnění jednotlivých testů na 1. stupni ZŠ? Vytrvalostní člunkový běh: Hrudní předklony v lehu pokrčmo: Záklon v lehu na břiše: 90˚ kliky: Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou: Jaké problémy nastaly v organizaci ţáků při motorickém testování? Vytrvalostní člunkový běh: Hrudní předklony v lehu pokrčmo: Záklon v lehu na břiše: 90˚ kliky: Předklon v sedu pokrčmo přednoženém pravou nebo levou: C) Posouzení testů drţení těla ţáků Myslíte si, ţe by mohly být testy pro posouzení správného drţení těla vhodněji popsány či doplněny o nějaké další testy? Pokud ano, podejte alespoň rámcové návrhy. Myslíte si, ţe by se měla pouţít jiná metoda pro posouzení drţení těla? Jak jste porozuměl(a) systému hodnocení drţení těla a hodnocení dolních končetin na základě stupnice bodů?
52
Posuzoval(a) jste drţení těla ţáků spíše na základě popisu jednotlivých testů, nebo spíše podle doprovodných ilustrací? Co Vám vyhovovalo více a proč ? Jaké máte připomínky k fotografické dokumentaci testů? Zlepšil(a) byste jejich grafickou podobu a proč? Do jaké míry je Vám srozumitelný test Hodnocení plosky nohou ( planografie) ? Máte k tomuto testu nějaké připomínky? Jaké problémy nastaly v organizaci ţáků při posuzování drţení těla? HlavaHrudníkBřichoZakřivení páteřePohled zezaduDolní končetinyD) Posouzení sloţení těla Do jaké míry je Vám srozumitelný test Hodnocení složení těla? Máte k testu Hodnocení složení těla nějaké výhrady či připomínky? Myslíte si, ţe teorie k testu Hodnocení složení těla je dostačující? Jaké problémy nastaly v organizaci ţáků při uplatnění testu Hodnocení složení těla? E) Celkové posouzení manuálu Uveďte, zda doporučujete uplatnění materiálu na 1. st. ZŠ, v kterých ročnících, v jaké formální úpravě – tištěné, na CD, na Internetu apod., sdělte nám jakékoli Vaše další připomínky nebo náměty.
Děkujeme za spolupráci. Pracovníci Katedry tělesné výchovy Pedagogické fakulty MU.
53
54
