�ÍJEN 2012
ŘÍJEN 2012 Ivančický zpravodaj
Ivan�ický zpravodaj ROČNÍK XLI
RO�NÍK XLI
Obr. č. 1 100 let od postavení školy v Řeznovicích a 231 let od zahájení tamní školní výuky (více na str. xy)
100 let od postavení koly v �eznovicích (více na str. 10)
1
17. 9. 2012 na školním stadionu (více na str. 53)
Atletický čtyřboj mládeže
VÝSLEDKY PROJEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA města Ivančice na zasedání konaném dne 20. srpna 2012 Zastupitelstvo města Ivančice A) SCHVALUJE *** výši prostředků veřejné finanční podpory a Smlouvy o poskytnutí dotace dle přiložené tabulky Číslo smlouvy
Žadatel
Účel
Částka
38/2012
HZS JmK Ivančice
II. etapa odsávání výfukových zplodin
50 000,- Kč
43/2012
PhDr. Věra Jelínková Správce židovského hřbitova
Příspěvek na rekonstrukci elektrorozvodů včetně instalace zabezpečovacího zařízení
25 000,- Kč
*** rozpočtové opatření č. 9 *** záměr prodeje pozemku st.1023 o výměře 19 m2 v k.ú.Kounické předměstí *** prodej pozemku p.č.1585/39 – ost.plocha o výměře 87 m2 v k.ú.Letkovice podle geom. plánu č.370-189/2012 za 150,- Kč/m2 do společného jmění manželů J. a Š. Krejčí, Ivančice *** prodej pozemku p.č.1585/38 – ost.plocha o výměře 62 m2 v k.ú.Letkovice podle geom. plánu č.370-189/2012 za 150,- Kč/m2 do společného jmění manželů J. a P. Krejčí, Ivančice *** prodej pozemku p.č.2595/40 – zahrada o výměře 359 m2 v k. ú. Kounické předměstí za 100,- Kč/m2 a prodej pozemku st. 740 o výměře 16 m2 v k. ú. Kounické předměstí za 500,- Kč/m2 do společného jmění manželů Ing. D. a P. Dvořáčkových
3
B) NESCHVALUJE *** udělení souhlasu s umístěním stavby „Nákupní centru Aventin – Retail Park Ivančice“ na pozemcích p. č. KN 590/1 (PK 592/1, PK 591, PK 590, PK 589, PK 588) KN 3196, KN 3110/2 (PK 592/1), KN 592/3 (PK 592/3), vše v k. ú. Ivančice, dle výkresu č. D2 Celková a koordinační situace *** aby 2. místostarosta byl neuvolněným členem zastupitelstva s tím, že odměna za výkon funkce zohlední reálné náklady funkce a předvolební sliby ČSSD. *** zrušení funkce druhého místostarosty a rozdělení jeho pracovní náplně mezi ostatní radní **** revokaci usnesení ze dne 15. 11. 2010 tak, že 2. místostarosta je neuvolněným členem zastupitelstva a neschvaluje měsíční odměnu pro 2. místostarostu jako neuvolněného člena zastupitelstva ve výši 16 660,- Kč (60% rozpětí upraveného nařízením vlády) *** návrh na 2. místostarostu jako neuvolněného s tím, že nežádá zastupitelstvo o schválení žádné odměny C) BERE NA VĚDOMÍ *** připomínky p. Vavrouška k zápisu z 3. zasedání zastupitelstva konaného dne 25. 6. 2012 s tím, že: • Připomínku ohledně výrazu vykřikl – považuje za opodstatněnou; tento výraz se nahrazuje výrazem řekl, v tomto smyslu se provádí oprava textu zápisu • Připomínku ohledně toho, že v zápisu není zachyceno, že p. Vavroušek navrhl místo poskytnutí prostředků TJ Sokol Němčice poskytnout příspěvek Základní škole Ivančice-Němčice, ta sportovní vybavení zakoupí a toto TJ Sokolu Němčice zapůjčí – považuje za opodstatněnou; do zápisu se doplňuje p. Vavroušek navrhl místo poskytnutí prostředků TJ Sokol Němčice poskytnout příspěvek Základní škole Ivančice-Němčice, ta sportovní vybavení zakoupí a toto TJ Sokolu Němčice zapůjčí, v tomto smyslu se provádí oprava textu zápisu • Připomínku ohledně toho, že v zápisu je uvedena doba, za kterou si město, resp.,školy „odužívají“ peníze darované městem TJ Sokol Němčice, avšak tento údaj na zasedání nezazněl – považuje za opodstatněnou; tento údaj na 3. zasedání zastupitelstva dne 25. 6. 2012 nezazněl; v tomto smyslu se provádí oprava textu zápisu. D) UKLÁDÁ *** Mgr. Musilovi projednat případnou další finanční pomoc s PhDr. Věrou Jelínkovou, správkyní židovského hřbitova. 4
Z USNESENÍ RADY MĚSTA Ve zveřejněných výpisech jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z.č. 101/2000 Sb. (zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění.
19. schůze konaná dne 20.8.2012 Ö Družstvo POOSLAVÍ Nová Ves - návrh na spolupráci v oblasti bioodpadu vznikajícího při údržbě veřejné zeleně ve městě a ze zahrad občanů RM schvaluje Dohodu o budoucí spolupráci s družstvem POOSLAVÍ Nová Ves, IČ 25560310, o ukládání bioodpadů vznikajících při údržbě obecních ploch a ze zahrad občanů v kompostárně družstva. Ö Smlouva č. 120120404 o pronájmu pozemků p.č. ZE 2016/1 a 2016/2 v k.ú. Letkovice RM schvaluje Smlouvu č. 120120404 o pronájmu pozemků p.č. ZE 2016/1 o výměře 4 417 m2 a 2016/ 2 o výměře 1 233 m2 v k.ú. Letkovice, nájemce POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo, IČ 25560310, nájemné 0,40 Kč/ m2/rok + každoroční zvyšování o státem přiznanou míru inflace. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Ö Smlouva č. 120120403 o pronájmu části pozemku p.č. ZE 1930/ 1 v k.ú. Budkovice RM schvaluje Smlouvu č. 120120403 o pronájmu části pozemku p.č. ZE 1930/1 o výměře 260 m2 v k.ú. Budkovice, nájemce K. M., Brno, nájemné 10,- Kč/m2/rok + každoroční
zvyšování o státem přiznanou míru inflace. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Ö Smlouva č. 120120402 o pronájmu části pozemku p.č. ZE 2607/ 2 v k.ú. Kounické Předměstí RM schvaluje Smlouvu č. 120120402 o pronájmu části pozemku p.č. ZE 2607/2 o výměře 240 m2 v k.ú. Kounické Předměstí, nájemce V. Ch., Staré Město u Uherského Hradiště, nájemné 10,- Kč/m2/rok + každoroční zvyšování o státem přiznanou míru inflace. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Ö Smlouva č. 120120407 o pronájmu části pozemku p.č. 402/1 – zahrada v k.ú. Alexovice RM schvaluje Smlouvu č. 120120407 o pronájmu části pozemku p.č. 402/1 – zahrada o výměře 198 m2 v k.ú. Alexovice, nájemce M. R., Ivančice, nájemné 5,- Kč/m2/rok + každoroční zvyšování o státem přiznanou míru inflace. Ö Smlouva č. 120120406 o pronájmu části pozemku p.č. 402/1 – zahrada v k.ú. Alexovice RM schvaluje Smlouvu č. 120120406 o pronájmu části pozemku 5
p.č. 402/1 – zahrada o výměře 192 m2 v k.ú. Alexovice, nájemci manželé J. a J. T., Ivančice, nájemné 5,- Kč/m2/ rok + každoroční zvyšování o státem přiznanou míru inflace. Ö Smlouva č. 120120405 o pronájmu části pozemku p.č. 402/1 – zahrada v k.ú. Alexovice RM schvaluje Smlouvu č. 120120405 o pronájmu části pozemku p.č. 402/1 – zahrada o výměře 210 m2 v k.ú. Alexovice, nájemce A. H., Ivančice, nájemné 5,- Kč/m2/rok + každoroční zvyšování o státem přiznanou míru inflace.
Ö Záměr pronájmu části pozemku p.č. ZE 3163/3 v k.ú. Ivančice RM schvaluje záměr pronájmu části pozemku p.č. ZE 3163/3 o výměře 8 m2 v k.ú. Ivančice (jedná se o prostor před prodejnou Dětský textil Cipísek na Komenského nám. 18). Ö Veřejně prospěšné práce s poskytnutím příspěvku od Úřadu práce Brno-venkov RM bere na vědomí informaci o možnosti požádat o příspěvek na veřejně prospěšné práce a pověřuje tajemnici jednat s Úřadem práce Brno-venkov o uzavření dohody o vytvoření 4 pracovních příležitostí na dobu určitou v rámci veřejně prospěšných prací.
20. schůze konaná dne 3.9.2012 Ö Žádost o finanční příspěvek na babybox RM schvaluje poskytnutí daru z rezervy rady ve výši 5.000,- Kč Občanskému sdružení Babybox pro odložené děti – STATIM, IČ 27006891, Praha na babybox v Nemocnici Milosrdných bratří, Polní ul. č. 3 v Brně. Ö Smlouva č. 120120408 o nájmu části pozemku p.č. 402/1 v k.ú. Alexovice RM schvaluje Smlouvu č. 120120408 o nájmu části pozemku p.č. 402/1 o výměře 184 m2 v k.ú. Alexovice, nájemci manželé L. a I. M., Ivančice, nájemné 5,- Kč/m2/rok + 6
každoroční zvyšování o státem přiznanou míru inflace. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Ö Záměr pronájmu nebytového prostoru – klubovny ve sklepě objektu č.p. 154 na pozemku p.č. 303 v k.ú. Řeznovice RM schvaluje záměr pronájmu nebytového prostoru – klubovny ve sklepě objektu č.p. 154 na pozemku p.č. 303 v k.ú. Řeznovice. Prostor klubovny má výměru 29,3 m2. Ö Pořízení malé komunální techniky z finančního daru od sdružení ENERGOREGION 2020
RM schvaluje nákup zahradního traktoru JOHN DEERE X 305R od firmy AGROSERVIS TRADING a.s., Višňové 358, IČ 25511700, v celkové ceně 142.570,- Kč vč. DPH s příspěvkem finančního daru od sdružení ENERGOREGIONU 2020 ve výši 82.000,- Kč. Vybíráno ze 4 nabídek na základě průzkumu trhu. Bude hrazeno ze schváleného rozpočtu odboru technického a investičního 2012. Ö Dotace pro příspěvkovou organizaci KIC Ivančice RM uděluje souhlas příspěvkové organizaci Kulturní a informační centrum Ivančice k přijetí finančních
prostředků od Jihomoravského kraje na 18. slavnosti chřestu 2012 ve výši 150.000,- Kč a na zkvalitnění práce informačního centra v Ivančicích ve výši 32.000,- Kč a zároveň RM schvaluje příslušné Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje. Ö MŠ Chřestová Ivančice – povolení výjimky z počtu dětí RM souhlasí s udělením výjimky z počtu dětí pro Mateřskou školu Chřestová Ivančice, okres Brno-venkov, a to 28 dětí na třídu pro školní rok 2012/2013.
21. schůze konaná dne 7.9.2012 Ö Jmenování členů a náhradníků hodnotící komise pro výběr „V 000368 – úvěr města Ivančice“ RM jmenuje dle návrhu předloženého odborem plánovacím a finančním členy a náhradníky hodnotící komise pro výběr „V 000368 – úvěr
města Ivančice“ ve složení: Ing. Ladislav Peška, Mgr. Lenka Mrajcová, Ing. Antonín Moravec, pí Alena Kahúnová, Mgr. Radek Musil; náhradníci Ing. Bohumil Smutný, JUDr. Růžena Chládková, p. Pavel Fajks, Mgr. Jana Heřmanová, Ing. Ivana Krejčová.
Uzavírka ulice Oslavanské do 31.10.2012 Vážení spoluobčané, v souvislosti s akcí „Zlepšení kvality vody v řekách Jihlava a Svratka nad nádrží Nové Mlýny“ se prodlužuje termín úplné uzavírky ulice Oslavanské od křižovatky Mřenkové po křižovatku Za Ústavem, V Lánech. Díky příslibu Jihomoravského kraje má být v uvedené části provedena finální úprava silnice na ulici Oslavanské dle nového projektu. Vlastní uzávěra, místo původně uvedeného 15. září, má být podle sdělení zástupců Jihomoravského kraje do 31. října 2012. 7
Návštěvnost ve Dnech evropského dědictví Ve dnech 8.–9. září 2012 proběhly v Ivančicích Dny evropského dědictví. Návštěvnost otevřených památek byla následující: Chrám Nanebevzetí Panny Marie 290 Kaple sv. Jakuba 140 Kostel sv. Trojice 230 Kostel Řeznovice 230 Památník A. Muchy 160 Židovský hřbitov 135
Hospic sv. Josefa v Rajhradě informuje Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě pořádá u příležitosti Světového dne hospicové a paliativní péče (13. října) tradiční benefiční akci „Koláč pro hospic“ a doprovodné akce, jejichž cílem je pozitivním způsobem seznámit veřejnost s hospicovou problematikou, informovat o tom, co je hospicová a paliativní péče, komu hospice slouží a jak mohou hospice pomoci občanům a občané jim. Dne 4. října 2012 proběhne tradičně v centru měst Brna, Rajhradu a Židlochovic již jedenáctý ročník akce „Koláč pro hospic“. Součástí prezentace na stáncích je veřejná sbírka, při které je pro dárce za dobrovolný příspěvek odměnou a poděkováním sladký koláč. Výtěžek sbírky je použit výhradně na nákup léků pro těžce a nevyléčitelně nemocné pacienty hospice. Tyto léky umožní poskytnutí špičkové paliativní léčby bolesti a pomohou pacientům prožít poslední chvíle života co nejdůstojněji a snesitelněji. Akce se každým rokem setkává s velkým zájmem veřejnosti a podporou významných firem a institucí, což ukazuje, že hospicová a paliativní péče o nevyléčitelně nemocné vstupuje do povědomí a těší se přízni. Pozitivní ovlivňování veřejného mínění o tomto tématu je pro nás možná ještě důležitější než samotná výše věnovaných finančních prostředků. Záštitu nad akcí převzali hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek, primátor města Brna Bc. Roman Onderka a starosta městské části Brno – střed Mgr. Libor Šťástka. V neděli 23. září v 10 hodin 2012 bude na hřišti TJ Tatran Kohoutovice v Brně – Kohoutovicích odehrán na podporu rajhradského hospice benefiční fotbalový zápas zdravotníků Svatoanenské fotbalové ligy proti fotbalovému mužstvu Arsenal Kohoutovice. Výtěžek z této akce bude použit na nákup kompenzačních pomůcek – audioportů – pro špatně slyšící klienty hospice, které přispějí k zachování co nejvyšší kvality života. 8
V pátek 12. října pořádá Hospic sv. Josefa v Rajhradě, Hospic sv. Alžběty v Brně a Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP veřejné promítání filmu „Life before death“ – Život na konci života – několikanásobně oceněný dokument o pacientech v terminálním stadiu nemoci. Po filmu následuje beseda s předními českými odborníky na paliativní péči. Cílovou skupinou tohoto promítání jsou především studenti Masarykovy univerzity, ale i široká veřejnost. Akce se koná v sídle Veřejného ochránce práv v Brně od 16 hodin, vstup je zdarma. Na uvedené akce Vás srdečně zveme a děkujeme za Vaši podporu. Ing. Hana Bělehradová PR asistent a sbírková koordinátorka OCH Rajhrad PERSEFONA je občanské sdružení poskytující odborné sociální, právní a psychologické poradenství obětem domácího násilí, sexuálního násilí a znásilnění. Jsme tu také pro ty, kteří se obětem uvedeného příkoří snaží pomoci. Aktuálně jsme rozšířili naše služby v Ivančicích o další poradenský den v měsíci, kdy kromě již zavedeného čtvrtého pondělí v měsíci v době od 14:00 do 18:00 hodin, probíhá poradenství také každou druhou středu v měsíci v době od 9:00 do 13:00 hodin ve Středisku volného času, Komenského náměstí 12. Do konce roku 2012 jsou to tyto termíny: 12. 9. a 24. 9., 10. 10. a 22. 10., 14. 11. a 26. 11, 12. 12. První konzultace s klientem probíhá s terénní sociální pracovnicí, která v případě potřeby zprostředkuje další konzultaci klienta s právničkou nebo psycholožkou Persefony o.s. Na konzultaci v uvedených termínech je možné přijít bez objednání, ale jistější je se telefonicky objednat na mobilní lince 737 834 345 nebo na pevné lince 545 245 996 v pracovní dny v čase 9–17 hod. Přijďte se poradit, jsme tu proto, abychom vám podali pomocnou ruku. Nabízíme pomoc, podporu a bezpečný prostor pro váš příběh. Poradenské služby poskytujeme v rámci projektu Přijdeme až k vám 2 – zlepšení místní dostupnosti služeb obětem domácího násilí, znásilnění a sexuálního zneužívání. Projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR a je realizován od června 2011 do května 2014 Kontakty: sídlo organizace: Persefona o. s., Jiráskova 8, 602 00 Brno Mobilní linka: 737 834 345, pevná linka: 545 245 996 E-mail:
[email protected], internet: www.persefona.cz 9
100 roků školní budovy v Řeznovicích (viz obrázek na titulní straně obálky) Školství v Řeznovicích má dlouholetou historii. To pramení ze snah císaře Josefa II., který prosazoval školství i malých obcích. Po zrušení nevolnictví r. 1781 byla v Řeznovicích z panského dvora, který byl u kostela, zřízena díky náboženskému fondu fara a škola. Původní škola byla jednotřídní a patřila k ní i jedna světnice a komora jako byt pro učitele. Do školy chodily děti z Řeznovic, Hrubšic, Biskoupek, Alexovic, Polánky, Budkovic a Letkovic Největší změnou prošla budova v roce 1881, kdy byla upravena na školu dvoutřídní. Během dalších let byly postupně zřizovány školy v sousedních obcích, takže počet žáků v řeznovické škole klesal. Od roku 1897 chodili do školy pouze žáci z Řeznovic a Hrubšic.
Před rokem 1912 se v Řeznovicích vyučovalo v této budově pod kostelem.
V roce 1894 muselo dojít k nejdůležitějším opravám školy, která byla ve velmi špatném stavu. Opravovala se především střecha, protože do tříd zatékalo. Školní rada se začala zabývat návrhy na stavbu nové školy. Nová budova měla stát uprostřed obce, mezi Dolní a Horní vsí. Ke stavbě školy byly nabídnuty tři pozemky. Pozemek Jana Fučíka se jevil jako nejvhodnější a manželé Fučíkovi pozemek obci prodali za 2 214 Korun. Dne 20. srpna 10
1911 byla zadána stavba nové školy staviteli Františku Ryšavému z Ivančic za 38 000 Korun. Stavět se začalo v dubnu 1912, na začátku prázdnin již byla budova postavena a pokryta střechou. Další informace je z Farní kroniky Řeznovic: „Nová trojtřídní škola posvěcena 29. září 1912 místním farářem Josefem Přinosilem za přítomnosti dvou ivančických kněží. Farář Přinosil též promluvil příhodnou řeč o úkolu a významu školy, jakož i o povinnostech rodičů vůči škole.“ Vyučování v nové školní budově začalo 5. října 1912. Další události týkající se školy jen heslovitě: Dne 3. května 1919 byla uspořádána stromová slavnost, při které byly zasazeny před školou dvě „Lípy svobody“. Dne 13. června 1928 uvítali žáci školy pana prezidenta T.G. Masaryka a 7. října stejného roku se konala slavnost kladení základního kamene pomníku místním padlým vojákům ve válce. Během 2. sv. války žáci i učitelé konali osvětovou činnost, hráli divadlo, vařili polévku pro chudé děti. 11. května 1945 se ve škole začalo opět vyučovat. Ve školním roce 1948/49 byla v přízemí místo první třídy zřízena mateřská školka a místnost dřívější šatny byla upravena na učebnu. V období let 1960-69 docházelo ve škole k řadě úprav a oprav, byl také postaven byt ředitele školy. Ve školním roce 1974/75 byla provedena generální oprava budovy, škola byla přestěhována do náhradní místnosti v zámku v Hrubšicích. Od školního roku 1981/82 byla při škole zřízena školní družina. Od školního roku 1991/92 docházelo k mnoha opravám a úpravám. Postupně došlo k úpravám vnějšího okolí školy – vybudování trávníků kolem školy, zúrodnění školní zahrady, vytvoření školního hřiště. Ve školním roce 1992/93 se podařilo vybavit kulturní sál tělovýchovným zařízením, díky jemuž mají děti výborné podmínky pro tělesnou výchovu a zájmové aktivity. Pravidelně pořádá škola vánoční koncert v kostele, vánoční jarmark, vynášení smrtky, oslavu Velikonoc. Od školní roku 1993/94 realizuje škola výchovně vzdělávací program „Obecná škola“. Současně byla do budovy převedena MŠ z Hrubšic. V roce 1997 proběhla na škole komplexní inspekce s velice pozitivním hodnocením, orientační inspekce v roce 2001 dospěla k závěru, že celkově má kvalita vzdělávání i řízení školy vynikající úroveň. Součástí vzdělávacího procesu je i výuka hry na flétnu pro všechny děti od 5 let, plavecký výcvik, škola v přírodě spojená s výukou lyžování. S realizací projektu Obecné školy projevila o práci školy řada učitelů a ředitelů nejen z České republiky, ale i z jiných zemí. Školu také v roce 1999 navštívil velvyslanec Spojených Států John Shattuck. 11
V rámci zájmového předmětu Zdraví životní styl se dětí učí žít ve společnosti a v přírodě. Ve výčtu dalších projektů bychom mohli pokračovat, ale jedná se již o události nedávné, které si mohou čtenáři připomenout. Do další stovky provozu školy přejeme kolektivu učitelů i zaměstnanců pevné zdraví a mnoho úspěchů v jejich činnosti. Žákům pak získání vědomostí i osobních vlastností nutných pro další studia a v životě. Jiří Široký, tel. 776 654 494
POUŽITÉ PRAMENY: Farní pamětní kniha – Řeznovice Ivančický zpravodaj – různá čísla
Společenská kronika BLAHOPŘEJEME Dne 13. října oslaví 80. narozeniny pan Josef Procházka Všechno nejlepší, hodně zdraví a štěstí přeje dcera Ivana s rodinou Dne 10. října oslaví 70. narozeniny pan Ondrej Vilman Všechno nejlepší, hodně zdraví a štěstí přejí manželka, syn Pavel a dcera Dana s rodinami
12
ZŠ TGM Indiánský rok
V letošním roce budou žáci 3. A po celý rok poznávat přírodu, její proměny. Kdo rozumí tomuto prostředí lépe než indiáni? Proto jsme si je zvolili jako motivační průvodce celým rokem. Svým domovem jsou nám vzdálení, jejich zásady by nám však měly být blízké. Vyšli jsme z moudrých myšlenek Omahů, kteří si z generace na generaci předávají své zkušenosti a mezi nimi i tuto moudrou radu: „Laskavost znamená vlastní vůlí ovládat svá slova a chování, aby nikoho nezranily.“ Za motto roku jsme si zvolili tato slova: „Uč se ovládat svá slova a chování, aby nikoho nezranily!“ Kdo jsou Omahové? Původně osídlovali jižní část severoamerických prérií. Kočovali, lovili bizony, sbírali lesní plody. Dokázali si mnohé plodiny i vypěstovat. Dnes žijí jen ve vyhrazených rezervacích. 13
Protože bylo letošní září ve znamení slunce, rozhodli jsme se rozloučit s ním stylově. Vyrobili jsme si k tomuto účelu lebku bizona, kterou používali lakotští Siouxové při obřadu loučení se sluncem jako poděkování za potravu, kůži, stany a kosti pro výrobu různých pracovních nástrojů.
My touto cestou také děkujeme slunci za jeho energii, teplo a světlo. Kéž provází naše kroky ještě mnoho dalších dní v novém školním roce. I když jsme ve škole teprve pár týdnů, krůček po krůčku rozšiřujeme své školní vědomosti a základní znalosti o indiánech. Kromě bizoních masek jsme si hráli se symboly na stopaře, všímáme si změn v přírodě, příprav krajiny – živočichů i rostlin na zimu, což se nám promítá do učiva prvouky. Indiánské prostředí naší třídy a jejího okolí má na nás prozatím uklidňující účinky. Snad nám síla a vytrvalost indiánů dodá odvahu na nelehkou pouť za poznáním po celý rok. Za kolektiv dětí 3. A Mgr. Jarmila Loudová
14
Základní škola Vladimíra Menšíka …už nám to zase začalo! Prázdniny utekly jako voda a nastal čas povinností – nový školní rok 2012/ 2013. Slavnostní zahájení na ZŠ V. Menšíka Ivančice proběhlo 3. září tradičně na nádvoří ivančické radnice. Sešli se zde nejen žáci a jejich učitelé, ale i rodiče a příbuzní školáků. Nejdříve proběhla oficiální část, zástupce MěÚ v Ivančicích pan místostarosta Mgr. Radek Musil a zástupkyně SVČ Simona Chabinová přivítali všechny přítomné. Následoval projev pí ředitelky Lenky Vokurkové, která popřála dětem úspěšný školní rok. Připomněla také zdařilou renovaci budovy II. stupně na Růžové ulici, vybudování multimediálních učeben ve všech třídách celé školy a výměnu starých počítačů za nové v obou počítačových učebnách. Zmínila také dvě významné změny, kterými vychází vstříc především žákům a jejich rodičům. Vzhledem k tomu, že na školu dochází spousta žáků dojíždějících z okolních vesnic, došlo ke zkrácení polední přestávky a přestávky mezi odpoledním vyučováním tak, aby nikdo neměl problém s dopravou. Dopolední vyučování zůstává neměnné.
15
Druhou změnou bude model třídních schůzek ve čtvrtletí a ve třičtvrtletí. Budou probíhat formou žák – rodič – učitel. Důvod je prostý – sami žáci dostanou příležitost vyjádřit se tzv. on-line k jejich prospěchu a chování. Poté paní zástupkyně J. Štorková představila žáky první třídy. Každý prvňáček, kterého vyzvala na pódium, kde na něj čekala pí učitelka Marie Machová – třídní 1. třídy, byl obdarován tričkem, kornoutkem s bonbony, balónkem a balíčkem školních potřeb z rukou deváťáků. Maminky těchto malých školáků dostaly jako poděkování, že škole svěřily své dítko, růži. Po celou dobu je sledovali a povzbuzovali kamarádi z mateřské školky Chřestová, kteří na jejich místě budou stát příští školní rok. Pod pódiem na děti z 1. třídy čekalo ještě jedno překvapení. Pracovnice kosmetické společnosti Mary Kay pod vedením Ing. Lindy Měrkové všem namalovaly na obličej různé motivy. Slavnostněji prožívali první zářijové dopoledne i šesťáci, kteří přecházeli z 1. na 2. stupeň. Byli slavnostně dekorováni stužkou s nápisem „Pro někoho malý krok, pro nás velký skok.“ Zahájení školního roku bylo obohaceno vystoupením žáků I. stupně. Mohli jsme vyslechnout hru na flétnu, zpěv i recitaci. O hudební doprovod se starala Růženka Horáková. Na závěr popřála paní ředitelka školákům úspěšný start do nového školního roku, rodičům pevné nervy a se všemi přítomnými se rozloučila slovy: „Školní výsledky jsou sice důležité, ale mnohem důležitější je šťastné dítě.“ Lenka Vokurková
Adaptační pobyt 5. třídy Páťáci jako první z naší školy jeli na adaptační pobyt. Středu pátého a čtvrtek šestého září si užívali na faře v Čučicích. Areál i budova byly pěkné, prostorné, okolí plné přírody, klidu a pohody. Hned po příjezdu, obhlídce farních prostor a ubytování v pánské i dámské ložnici jsme se vrhli do víru her a zábavy. Hráli jsme si na seznamování, s provázky, s čísly, vymýšleli jsme si vlastní pravidla třídy, zábavu jsme zažili s toaletním papírem a pochodem po Čučicích, zastavili jsme se na zmrzku, hráli jsme fotbal i házenou, ochutnávali jsme plody farní zahrady (ořechy a jablka), opékali jsme si špekáčky a první den jsme zakončili noční hrou s duchy. Říkáte si, že jsme toho zažili hodně? Však nás program a pěkné počasí natolik unavilo, že jsme hned po večerce všichni usnuli. Ráno nás sice probudil déšť, ale než jsme se nasnídali a zahráli si hru na otázky v místnosti, už se na nás sluníčko opět usmívalo. Poslední hra mohla začít. Jmenovala se scrable a pomocí posbíraných písmen jsme skládali podstatná 16
jména (jen si někteří nemohli vzpomenout, cože to podstatná jména jsou – ach ty prázdniny). Nakonec jich některá družstva vymyslela i přes čtyřicet. Nyní už nezbývalo než vše uklidit, sbalit, naobědvat se a vyrazit směrem k Ivančicím. Myslím si, že jsme si pobyt skutečně užili, seznámili a skamarádili jsme se s novými spolužáky, poznali jsme se v jiném než „třídním“ prostředí a všem bylo fajn. Ostatně jak se vyjadřovali žáci, si můžete přečíst. Velké poděkování patří také pracovníkům SVČ Ivančice paní Simoně Chabinové a Slávkovi Pokornému. Za dobré jídlo patří náš dík místním kuchařkám. Jitka Štorková
„Adaptační pobyt se mi líbil, protože jsme hodně soutěžili. Byl tam i dobrý oběd. Byla také velká zábava a nejlepší byla hra s čísly.“ Aneta „Bylo to tam dobré a hodně her a bavilo mě to. Od jedné holky jsem dostala telefonní číslo. Večer to bylo super. Bylo to tam prostě bomba.“ Danka „Moc se mi to líbilo. Seznámila jsem se s Klárkou a Dankou. Hry byly super.“ Peťka 17
„Líbil se mi film a stezka odvahy. A ještě hra s toaleťákem. Dobře jsem se bavil, možná mě nějaké hry nebavily, ale bylo to fajn.“ Robin „Byla to legrace. Hráli jsme hry. A nejvíc mě bavilo to, že jsme šli po vesnici s toaleťákem a sbírali vlajky s podpisy. Bylo to super. Čučice jsou moc hezká vesnice.“ Verča „Líbily se mi hry, dobře se mi spalo a nejlepší ze všeho byl fotbal, a jak jsme měli noc pro odvážné a taky jak jsme psali o sobě.“ Pepa „Líbily se mi hry i noční hra. Myslím, že mě holky vzaly za kamošku. Hodně se mi to tam líbilo.“ Klárka „Líbily se mi všechny hry a to, že jsme mohli hrát fotbal. A bylo dobré, že jsme opékali špekáčky.“ Tomáš Mně se líbilo to, že jsem se seznámila s novými žáky. Přineslo mi to zkušenost, že si máme pomáhat a když se k sobě budeme chovat hezky, tak se budeme kamarádit a budeme k sobě upřímní a milosrdní. Z adaptačního pobytu mám super pocit a bylo to super.“ Lea
Den, kdy září Světlušky V úterý 11. září se konal letos už 10. ročník celonárodní charitativní sbírky „Den, kdy září Světlušky“, pořádané Nadačním fondem Českého rozhlasu. Do měst naší republiky se vydali dobrovolníci v kostýmech světlušek nabízet „světluščí“ tykadla, píšťalku nebo náramek s logem nadace. Každý, kdo si koupil některý z předmětů, přispěl nevidomým dětem a dospělým na speciální pomůcky, jako jsou mluvící počítače či optické lupy, na vodicí psy nebo osobní asistenci pro zrakově postižené děti integrované do běžných škol. Na naší škole se akce ujala třída 9. B a její žáci se po dvojicích vypravili do ulic města a do místních škol s kasičkami a prosbou o příspěvek. Na Palackého náměstí od 9 do 15 hodin pracovnice SVČ nabízely kolemjdoucím tytéž předměty a dětem ukazovaly, jak je těžké zvládnout bez pomoci zraku běžné činnosti, jako například chodit, číst, počítat peníze, zapnout si košili, nalít vodu do kelímku nebo rozeznat různé předměty a materiály. Jana Kračmarová „Myslím, že charitativní akce „Světluška“ je dobrá věc. Líbilo se mi, že lidé byli ochotní přispět, pár lidí se za námi i rozběhlo. Hodně jsme toho prodali.“ Sabča Ryšavá 18
„Lidé někdy řekli, že nemají peníze, ale našli se i tací, kteří přispěli velmi štědrými finančními obnosy. Sice jsme neměli plnou kasičku, ale snad se vybere dost peněz, aby to nevidomým alespoň trochu pomohlo.“ Bára Šicová „Šla jsem na „Světlušku“ s nadšením, ale bohužel se nám stalo, že na nás byli někteří lidé nepříjemní. Říkali, že nemají peníze, i když šli nakupovat. Kdyby ale měli dítě, které je nevidomé, dívali by se na to úplně jinak.“ Iveta Husárová „Akce mi pomohla, sblížit se s lidmi, kteří přispěli, i když sami mají málo. Moc se mi to líbilo a zažili jsme i plno legrace.“ David Freisleben
Adam Hložek – nejlepší fotbalista ZŠ V. Menšíka Ivančice, nejlepší hráč a nejlepší střelec turnaje E.ON Junior Cup 2012 Adam navštěvuje v tomto školním roce čtvrtou třídu ZŠ V. Menšíka v Ivančicích. Kamarádský, skromný, v kolektivu velmi oblíbený kluk, který se s nadšením pouští do všech úkolů a ochotně pomáhá i svým spolužákům je i mimořádně nadaným fotbalistou. Od dětství se věnuje veškerým sportům, ale nejvíce času tráví na fotbalovém hřišti s míčem. S tréninky začal již v pěti letech na místním stadionu, kde se mu zpočátku věnoval jeho tatínek Zbyněk Hložek. Později přešel k výbornému mládežnickému trenérovi panu Jaroslavu Stejskalovi. V této době již poznali jeho fotbalový talent i trenéři FC Zbrojovka Brno, kde v posledních dvou letech nastupoval v střídavých utkáních. Na začátku nové fotbalové sezóny přešel na hostování do tohoto týmu. Své fotbalové umění získává nejen pravidelnými tréninky, ale i individuální přípravou s osobními trenéry. Adam se společně se svým týmem zúčastnil 8. a 9. září 2012 velkého finále celorepublikového fotbalového turnaje v Otrokovicích pod názvem E.ON Junior Cup 2012. Svým výkonem a 28 střelenými brankami udělal radost nejen trenérům a spoluhráčům, ale i naší škole. Za vítězství v kategorii nejlepší hráč a nejlepší střelec věnovala společnost E.ON částku 50 000 Kč, kterou naše škola použije na energeticky úsporná opatření. Milý Adame, děkujeme Ti za skvělou reprezentaci školy a přejeme mnoho fotbalových úspěchů i nadále. Mgr. Klára Vacková, ZŠ V. Menšíka Ivančice 19
Základní škola Široká 42 Po stopách naší minulosti aneb Cesta z Ivančic na Pražský hrad Na konci minulého školního roku se žáci a pedagogové ivančické ZŠ, která má svoje sídlo na ulici Široká 42, zúčastnili celorepublikové soutěže s názvem Kouzlo starých příběhů, kterou u příležitosti Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity vyhlásila Česká rada dětí a mládeže. Cílem této soutěže bylo přiblížit dětem historii prostřednictvím besed se staršími spoluobčany a získané informace dále zpracovat do příběhů. Celkem se do soutěže přihlásilo 50 škol z celé republiky. Žáci zmíněné školy, ke kterým se později také připojila skupinka studentů z ivančického gymnázia, získali v této soutěži krásné 2. místo. Odměnou jim byla návštěva Pražského hradu, kterým je provázeli příslušníci Hradní stráže.
Na počátku tohoto úspěchu byla beseda pro žáky ZŠ s ivančickou občankou paní Marií Abrahámovou, která velice poutavou formou seznámila všechny přítomné se svým životním příběhem. Paní Marie přišla na svět v nacistickém vězení při bombardování Berlína během II. světové války. Její rodiče byli za spolupráci s partyzány zatčeni a vězněni, otec byl popraven. Malá Maruška byla dána na převýchovu do německé rodiny a se svojí maminkou se setkala až po válce. Beseda se setkala s velkým ohlasem u posluchačů, děti vytvořily pěkné koláže k besedě a ve škole se toto téma živě probíralo. Rozhodli jsme se ve spolupráci pokračovat. 20
Na návrh paní Abrahámové byl za finanční podpory našeho města, Svazu bojovníků za svobodu Brno a ZO Ivančice, památníku v Lidicích zorganizován autobusový zájezd do Lidic.
Zde se k tomuto projektu připojilo také 8 studentů ivančického gymnázia. Díky paní Abrahámové jsme tak měli všichni možnost navštívit po 70 letech od vypálení Lidic tato místa a dozvědět se spoustu informací od pamětníků těchto tragických událostí. Celým památníkem nás provázela paní Marie Šupíková, která jako desetiletá dívenka prožila tuto tragedii. Ve svém emotivním vyprávění se s námi podělila o řadu vzpomínek a zážitků. Během této naší návštěvy jsme se měli možnost také osobně setkat s dalšími žijícími pamětníky těchto událostí. Byl to pro nás neopakovatelný zážitek, který lze jen těžko popsat. Celá návštěva na nás velice silně zapůsobila a nesmazatelně se nám vryla do paměti. Společně s námi navštívila Lidice také ivančická handicapovaná malířka Tamara Valešová, která lidickému památníku věnovala svůj obraz s názvem Utrpení a naděje, za který patří Tamaře náš velký dík. Poté následovala další etapa projektu, ve které jsme prostřednictvím vlastních zážitkových deníků, besed v hodinách zpracovávali všechny získané informace. Výsledkem naší práce byly obrazové materiály, které byly vystaveny v prostorách ZŠ a také v místní knihovně. Všechny tyto materiály byly posléze zaslány do již zmíněné celostátní soutěže, kde oslovily soutěžní porotu a my jsme získali krásné 2. místo. 21
Díky této výhře jsme měli jedinečnou možnost navštívit společně s Hradní stráží Pražský hrad. Tato exkurze se uskutečnila ve středu 27. 6. 2012. I přes brzký odjezd po 4. hod. ranní jsme se všichni ráno sešli na nádraží a celí natěšení se vydali vstříc Praze. A stálo to za to. Společně s členy Hradní stráže jsme si prohlédli výstavní expozice v Prašné věži, katedrálu sv. Víta (i místa, která jsou turistům běžně nepřístupná), jako čestní hosté jsme měli možnost být přítomni slavnostnímu střídání stráží na I. nádvoří Pražského hradu. Dále jsme vystoupali na vyhlídkovou věž a z ptačí perspektivy si prohlédli naše hlavní město, dále následovala prohlídka Starého královského paláce. Večer jsme se potom znaveni a plni dojmů a zážitků vraceli vlakem domů. Všichni jsme rádi za tuto možnost zajímavé návštěvy Prahy a věříme, že v budoucnu se nám opět podaří další taková hezká akce. Děkujeme všem za pomoc a podporu. Největší dík patří paní Marušce Abrahámové, které tímto také moc děkujeme a těšíme se na další spolupráci. Mgr. Dagmar Káčerková a Mgr. Ludmila Marková
Moje osudová 1. září O letošním 1. září jsem byl v Brně a stal se svědkem toho, jak město prožívá začátek nového školního roku. Drobotinu jsem neviděl. Ostatně v centru je jen jedna základka. Zato mládeží pubertálního věku se to jen hemžilo. Jeho sváteční ustrojení nesvědčí o nedostatku, naopak reflektuje výkřiky současné módy, zejména u dívčí sekce. Při nabídce nevšedních vizuálních prožitků na to mládí se mi vybavili jejich páni profesoři za katedrou. Mají se opravdu na co těšit, až se potkají se slečnami ve třídě, protože se budou moct na co dívat, přesněji řečeno budou mít příležitost dívat se spíše na to, čeho se na pohled nedostávalo. Inu, taková je doba. Ale to jsem se i já bezděky dostal do zajetí vzpomínaných zážitků a odbočil od úmyslu napsat novou drobničku. Je taky o prvních zářijových dnech, ale jiných, v jiné době. Omlouvám se. Počítám-li správně, pak den 1. září vstoupil do mého života 55krát. Bylo to 14krát v letech, která jsem prožíval před katedrou a 41krát s roky za katedrou. 22
Když už jsem u toho bilancování, pak nejstarším mým žákům táhne pomalu na osmdesátku. Nevím, kolik z nich ještě žije, a proto se ptám sám sebe: „Je to bilance k chlubení?“ Sotva. A přece… Jeden z těch prvních mých žáků, který bydlí nedaleko, Tonda, se pravidelně ozývá. Měl těžký výtok z ucha, pro který ztrácel sluch, a proto přišel k zápisu do přípravky v našem ústavu. Měl proti svým dvanácti spolužákům, kteří se sešli z polovice Moravy, výhodu. Týden co týden, v pátek, když byl ve městě trh, přišel někdo z rodičů na návštěvu. Bylo mi těch ostatních dětí líto, protože to nebylo jako dnes s týdenním odjezdem. Děti jezdily domů jen jednou za rok o Vánocích. Tak se stalo, že ti šestiletí ani své rodiče už nepoznali. Tondova týdenní návštěva se neobešla bez dárků. Musel jsem zakročit, když jejich hodnota kvůli Tondovým požadavkům rostla. Rodiče se urazili. Po letech, když se objevily složité vztahy, přiznali chybu a přišli se žádostí o radu, jak z toho. Společně jsme uspěli. Tonda byl nejlepší žák. Byl i nejlepší učeň. Vyučil se nástrojařem v takové kvalitě, že mohl zastávat ve výrobě kteroukoli manipulaci. Stal se vedoucím pracovní čety slyšících. Třebaže bylo jeho pracoviště blízko našeho ústavu, nikdy k nám nepřišel. Zřejmě se styděl za to, čím nás obšťastňoval. Až přišel den D. Oslavovali jsme stoleté výročí naší školy. Sjeli se i bývalí žáci, jak to obvykle bývá. Viděl jsem mezi nimi i Tondu. Sledoval jsem ho. Všiml jsem si, že neopomenul žádnou příležitost dostat se do mé blízkosti. Stalo se, že jsme se doslova střetli ve dveřích na dvůr. Podal jsem Tondovi ruku a uvítal ho jakoby nic. Byl zcela zmaten a od té chvíle mně byl doslova v patách. Čas postoupil. Přišla návštěva – Tondova maminka. Doma byly zase problémy, ale jiné. Maminka, vdova, měla starost, co bude, až tu nebude. Zase jsem vstoupil do hry. Našel jsem Tondovi nevěstu. Pohlednou Zdeničku, postiženou jako on. A byla ruka v rukávě. Byl jsem na jejich svatbě za svědka s povinností tlumočit ve znakové řeči obřad i jejich manželský slib. Tonda založil rodinu a ujal se nemovitého jmění jako správný hospodář, jako starostlivý otec. Narodily se dvě slyšící děti. Chlapec je na vysoké škole. Bude stavařem. Dcerka letos maturuje na zdravotní škole. Maminka se tohoto štěstí nedožila, ač by si zasloužila trochu radosti aspoň na konci svého putování, Tonda, když mám narozeniny, tak přijede na kus řeči. Učitel a žák, dva dědci v družné zábavě. To musí být na ně pěkná podívaná. Přes svou hluchotu odezírá Tonda perfektně, mluví srozumitelně. Zajímá ho všechno kolem, nejméně politika. Užívá si důchodu v rodinném kruhu a má radost, že nikdo není postižen jako on ztrátou sluchu, která osudově poznamenala jeho život. Uzavírám vyprávění otázkou položenou v úvodu: „Je to bilance k chlubení?“ 23
Moudrá slova k volbám Politik je člověk, s jehož politikou nesouhlasím. V opačném případě je to státník.
L. George
Abyste jednali moudře ve prospěch státu, musíte hodně naslouchat a málo mluvit.
A. J. Richelieu
Politikové jsou jako koně. Nedokážou jít rovně bez klapek na očích.
A. France
Politici ani nemilují, ani nenávidí. Řídí je zájmy, ne city. Politik je člověk, kterého dobře platíme, aby nás stále přesvědčoval, jak se máme dobře. Lidé pochybují o tom, co říkáte, ale uvěří tomu, co uděláte. Politik je člověk, který slíbí, že postaví most i tam, kde není řeka. Tou hlavní zásadou politika je – být zvolen. Do politiky vstupuje stále stejný druh lidí: s touhou po moci, mít talent moc si udržet a schopnost konstruktivně lhát. Šplhal vysoko, vysoko, zespoda se nepodšprajcoval a padl hluboko, hluboko. Jen když je koryto. Svině se již najdou.
D. S. Chesterfield P. Kovačevič K. Světlá N. S. Chruščov H. Kemelman J. Kašpar Německé přísloví F. Rabelais
Gaudeamus igitur… Martina a Pohádkové Pimprlatérium Ve dnech 12.–19. září 2012 se konal pod záštitou České komise pro UNESCO a Rady Královéhradeckého kraje již 22. ročník festivalu Jičín – město pohádky. Hlavními mediálními partnery byly Český rozhlas 2 Praha, Právo a časopisy Sluníčko a Mateřídouška. Patronem festivalu se stal známý herec Jiří Lábus. Protože v letošním roce 24
vzpomínáme sté výročí narození Jiřího Trnky, dostal festival onen kouzelný podtitul Pohádkové Pimprlatérium a byl tematicky směřován k bohaté tradici českých loutek i loutkářů. Vedle obrovského množství divadelních představení a workshopů, v rámci kterých se loutky vyráběly, vystavovaly a hrála loutková divadla, byla vypsána také soutěž literární – Pohádka, v níž bude vystupovat loutka (popř. bude psána jako scénář pro loutkové divadlo). Studentka našeho gymnázia Martina Jelínková (sexta A) pro tuto soutěž v květnu napsala pohádku Dědečkovy marionety a hned na začátku letošního školního roku jsme se dozvěděli velmi potěšující zprávu – její práce byla oceněna spolu s texty dalších dvou účastnic této celostátní soutěže jako nejlepší (neurčuje se zde pořadí, jsou vybrány a oceněny tři nejlepší práce). Martina si diplom a cenu za toto fantastické umístění převzala 14. září přímo v jičínské Knihovně Václava Čtvrtka. Blahopřejeme a děkujeme Martině za vzornou reprezentaci naší školy! PhDr. Jana Chocholáčová 25
Život novináře v osmi dnech Koupaliště, šumění moře, tábory… To všechno k prázdninám patří. Já jsem je ale letos chtěla strávit trochu neobvykle a užitečně. Brouzdala jsem proto internetem a narazila na něco skvělého. Příležitost nejen pro české a slovenské studenty. ČTENÍ, PSANÍ A ŽÁDNÉ POČÍTÁNÍ! Možnost moderovat, publikovat, debatovat, být v rádiu a v televizi. To vše a ještě mnohem, ale mnohem víc nabízí Letní žurnalistická škola (LŽŠ) v Havlíčkově Brodě. Letošní již 8. ročník měl na programu ne jednu, ne dvě, ale hned několik známých tváří. Ať už z České televize, tiskových agentur, rádií či novin. Tématem byly především československé vztahy. Představte si, že se na jednom místě sejdou lidé z médií, která denně používáme. Neváhala jsem proto, vyplnila přihlášku o svých (ne)zkušenostech, označila kolonku WEB (značení skupiny, ve které chcete pracovat) a 19. srpna se vydala na cestu. Po marném hledání (v rodině nám hold orientační smysl chybí) jsme konečně dorazili do cíle. Samota. Stres. Panika. Takové byly mé pocity po odjezdu rodičů. ,,Je to jen týden,“ říkám si. Jakmile přečkáte ten počáteční pocit, je pak den ode dne lépe. Skvělí lektoři, hosté, možnosti, učebny, nádherné město a hlavně volná ruka při výběru témat. Po několika reportážích a článcích, které jsem vždy podložila anketou nebo rozhovorem s místními lidmi, jsem začala mít pocit, že jsem se opravdu něco naučila. Po sedmi pracovních dnech se škola chýlila ke konci. Každý z nás měl na účtu několik svých ,,děl“, která se publikovala na webu nebo v denním tisku. Já jsem měla tu čest dělat rozhovor s Pavlom Múdrym z největší tiskové agentury na Slovensku. http://www.vysocina-news.cz/clanek/pavol-mudry-prima-volba-prezidentahorsi-uz-to-snad-nebude/ 26
V dalších článcích jsem se věnovala cestování, našim přednáškám a mojí pýchou je článek o připravované fontáně v Havlíčkově Brodě, který se stal hned druhým nejčtenějším článkem týdne (hned po šéfovi)! http://www.vysocina-news.cz/clanek/ozdobi-jedinecna-fontana-pojaponsku-a-italii-i-havlickuv-brod/ Samozřejmě, že jsem nepracovala jen já. Jeden z účastníků psal rozhovor, který sklidil mnoho chvály. A o kom? O mně. Důvodem bylo dostat LŽŠ do povědomí více lidem. http://www.aktivnizona.cz/cs/clanky/havlickobrodska-letnizurnalisticka-skola-ocima-jeji-ucastnice-z-ivancic-209.html Po celém týdnu beze spánku, bez pravidelného stravování (nebyl čas) a s nadbytkem kofeinu v těle následovalo závěrečné vyhlášení těch nejlepších (popravdě to byl každý, kdo celý týden přežil) a získání pracovních nabídek, kontaktů a dárečků na památku. Poté jsme si šli ,,nacpat“ svá prázdná bříška na raut, který byl připraven speciálně pro nás. Těžší než kufr jsem měla hlavu. Tím chci říct, že za ten týden se opravdu dá naučit spousta věcí. Je jen na nás, jak si ten čas rozložíme. 20 hodin práce denně postačí. (smích) Proto jsem ráda, že jsem se jen neválela u vody, ale využila toho, co se nám všem nabízí. Ráda bych proto i vás, které baví psát a mají svůj názor, do Brodu pozvala. Poznáte tu nové lidi, naberete nové zkušenosti, zkusíte si opravdový život novináře a okolí vás bude brát vážně v tom, co chcete v budoucnu dělat. Třeba se potkáme na 9. ročníku. Ten se bude konat od 18. do 25. srpna 2013. Odkaz na LŽŠ: http://www.centrumvysocina.cz/letni-zurnalisticka-skola-karla-havlicka-borovskeho.html Na těchto stránkách můžete najít seznam hostů, kteří letní školu navštívili za celou dobu působení. Například Václav Havel, Václav Moravec, Adéla Banášová, Pavlína Kvapilová a další. I na Facebooku můžete najít spoustu informací, fotek a také reportáže, reklamní spoty a další videa, na kterých se podíleli účastníci Letní školy Karla Havlíčka Borovského. Lucie Huslíková, 6. A
27
Jsou i jiné možnosti, jak vyjádřit potěšení žít v tomto jubilujícím městě a vzdát mu při jeho jubileu hold. Učinili tak neokázale i studenti Blahoslavova gymnazia nabídkou plodů svých uměleckých vloh, k jejichž vernisáži jsme byli pozváni v pondělí 10. září do Památníku Alfonse Muchy. V tamním suterénu otevřel tuto aktivitu ředitel školy Radek Musil. Hned úvodní prezentace studentů hudební a dramatické sekce s členy dramatického kroužku vedená profesorkami Eliškou Suchánkovou a Miroslavou Šotovou přesvědčila o upřímném zájmu o tento druh uměleckého projevu. Z autorské dílny studentů zhlédli návštěvníci vernisáže baladu O zazděné jeptišce. Autorská dílna znamená, že scénář, hudba, texty písní i jejich dramatické ztvárnění jdou na vrub tří desítek studentů. Představení bylo pro sklepení jako ušité. Bylo jedno ze tří obdobných spektáklů, které měly premiéru v červnu na scéně v místním kině. Upřímně lituji, že jsem je nezhlédl. Jiný projev umělecké seberealizace představovaly výtvarné práce čerpající z nových uměleckých trendů. Na rastrových kartonech zářily barevně dobře koncipované objekty známé z digitálních snímků. Street art (tzv.pouliční umění) se jako by jen otřelo s pocitem studu či troufalosti, co řekne veřejnost. Byla to úsměvná expozice s podnětem vodovodního hydrantu různě vyšňořeného a ozdobeného. I z těchto výtvarných ukázek bylo patrné, že tvůrčí duch mladé generace na našem gymnáziu pulzuje s dobou a kráčí cestami hledání.
28
Zástupkyně ředitele Božena Pokorná svým studentům poděkovala. Také my, návštěvníci této skromné výstavy, se k díkům připojujeme a přejeme studentům i jejich gymnáziu inspirativní vstup do nového školního roku. Jan Kouřil
KDYBY KDO HROZNY VE DNE NEBO V NOCI KRADL Staré viniční právo obce Řeznovic Řeznovice mají vedle známých pamětihodností také starou tradici vinařské obce. Podle ,,Knihy práv horenských“, která se zachovala a počíná rokem 1717, byly vinohrady v Řeznovicích v těchto tratích: Hora v Krátkých, V Příčních, V Sádečcích, Hora vysoká a Hora domovní nad Nivou. Polní trati osázené souvisle vinicemi se nazývaly ,,Hora“ a měly svá jména, která jim zůstala obyčejně i po zániku vinic. Podobně jako knihy gruntovní obsahuje také kniha horenská zápisy o prodeji a kupu vinohradu s jejich výměrami, polohou, kupní cenou a se jmény majitelů. Zvláštní památkou jsou však články (artikule) viničního práva, zapsané na prvních stránkách této úřední knihy. Řeznovice jako součást oslavanského panství patřily v letech 1712–1783 klášteru cisterciaček na Starém Brně. Jejich horenské artikule byly převzaty ze starobylého práva hustopečského, kde klášter měl vinice mnohem dřív než koupil oslavanské panství. Jsou velmi osobitým textem a bez vysvětlivek a mírné jazykové úpravy by jim nebylo vždy rozumět. Pokud by měl někdo zájem podívat se na ně v originále, může si je vyžádat v Moravském zemském archivu v Brně. Jsou ve fondu C-17, kniha číslo 7237. Bývalý vinohrad
Na jižních svazích za řekou u Řeznovic bývaly vinohrady. Koncem 19. století však vinné keře, stejně jako na většině vinic na jižní Moravě, zničil révokaz. 29
PRÁVA HORENSKÁ DIEDINY RZEZNOWITZ Maria Rosa Weegmannová, abatyše králové kláštera v Starém městě Brně i na místě konventu svého známo činím, že jsem níže psané artikule vydala a nařídila. To pro lepší právo a řád chvalitebný, který by se v dědině Řeznovicích držeti měl, tak jako v městě Hustopečích od předkyní mých nařízeno a vyneseno jest. Tomu na svědomí a pro lepší toho důvěření a pevnost jsem taková práva a nařízení má a konventu mého dědičného pečetí svou a podpisem ruky vlastní podepsala a stvrdila, jehož jest datum v klášteře Oslavanech dne 10. srpna 1717. Horenské právo Řeznovic je sepsáno v češtině tak jak je zde bez větších úprav uvedeno. Jen tato úvodní část je jazykově upravena a podstatně zkrácena. Následuje za ní ještě příkaz odvolávat se proti rozhodnutím horenského soudu „k ochraně a pomoci“ jedině k vlastní vrchnosti, zatímco v předcházejících dobách bývaly odvolacím místem brněnský soud nebo horenský soud v rakouském Falkesteinu. 1. O PRÁVU PERKMISTRA – HORNÉHO Nařizujeme aby horný moc měl v hoře spolu se svými přísežnými horníky, kteří v těch horách vinohrady své mají, aby též tu moc měli, jako sám horný. Kdyby kdokoliv vinohrad svůj prodal anebo koupil a k hornému samotnému přijíti nemohl, tehdy může přísežný horník týž vinohrad kupujícímu odevzdati, když se hornému toliko jeho náležité dá, a praví. Potomně může horný kupujícímu do knih horenských dáti vinici zapsati a on povinen je tak jako i prodavač každý náležité mu dáti. Vinohradníci měli zvláštní samosprávu nezávislou na obecních orgánech. V čele byl volený nebo vrchností jmenovaný perkmistr (bergmeister)neboli horný. Jemu podřízení byli zpravidla dva přísežní horníci (horenští konšelé), kteří spolu s perkmisterm a případně dalšími osobami tvořili horenský soud. Měli v pravomoci dozor nad dodržováním horenského řádu a kvalitním provádění prací ve vinicích. Vykonávali sankce proti provinilcům a měli plně v kompetenci evidenci majitelů a všechny prodeje vinohradů a výběr poplatků. Široké pravomoci této samosprávy, složené ze znalých místních poddaných, umožnily lépe než panští úředníci zabezpečit řádné obdělání a produkci ze všech vinohradů. Čím větší byly sklizně, tím větší byly desátky odváděné vrchnosti. 2. O DRŽENÍ PRÁVA HORENSKÉHO DVAKRÁTE V ROCE Tomu chceme aby dvakráte v roce právo horenské se ostavilo, nejprve na den památky sv. Jiří (24. 4.) a podruhé na sv. Vavřince (10. 8.). Na těchto shromážděních se „Horenské právo“ pokaždé četlo, kontrolovalo se vlastnictví jednotlivých vinohradů a vybíral se poplatek za tuto evidenci. 30
3. KTERAK SE MAJÍ SPOLEČNĚ SCHÁZETI Též nařizujeme, kdokoli v těch horách jaký vinohrad má, aby na již jmenované dva dny ku právu horenskému se dostavil, kdyby pak toho neučinil, tu propadá 10 grošů bílých, je beze vší milosti dáti povinen. Groš bílý (albus), vídeňský, český, hřivna: velmi staré peněžní jednotky v dotyčné době již zapomenuté. Svědčí o starém původu artikulů, které se opisovaly ze starých předloh. 4. O PENÍZE HORNÉMU POVINNÉ Ustanovujeme, aby jeden každý jménem cedulkový peníz od jednoho čtverečního achtele vinohradu tři vídeňský příčiný dal, tím se před horným a přísežnými osobami přiznává, že ten vinohrad jeho vlastní jest. Cedulkový peníz viz artikul čís. 25. Achtel (osmina) znamená výměru jednotlivé vinice. Nebyla to však jednotná výměra. Značně se lišila podle katastrů i podle jednotlivých viničních tratí. Velikost se uvádí mezi deseti až čtyřiceti ary. 5. JAK SE DĚLNÍKŮM PLATITI MÁ Nařizujeme, aby žádný vincour žádným dělníkům stran tagwerků jejich smlouvy bez vůle rady horného a horních nejednal. Pakli by to naše nařízení přestoupil a kolikráte by se koliv toho dopustil, tehdy pokaždé 10 grošů bílých propadá a pán jeho tím ničím povinen býti nemá. Vincour - majitelem vinic najatý odborný vedoucí pracovník, který mu odpovídal za veškeré práce ve vinicích, za nábor sezonních dělníků atd. Spousta vinic v „horách“na jižní Moravě (včetně Ivančic) patřila cizím majitelům, např. brněnským měšťanům nebo drobné šlechtě, a ti veškerou péči svěřovali těmto vincourům. Tágwerk – stanovená mzda za denní práci. 6. O ČLOVĚKU USTÁLÉM JDOUCÍM CESTOU SVOU Kdyby někdo někdy cestou svou šel a kůl vinohradní vzal a na něj se podpíral, tu nic nepropadá. Pakli by vzal dva nebo tři a byl při tom přistižen, že tři toliko kolí má, propadá tomu pánu, grunt čí jest, 6 hřiven, pakli by jich více vzal a úmyslně ukradl., ten hrdlo propadá. Hrdlo propadá = trest smrti. Takový trest i za malé přestupky se v tomto právu vyskytuje desetkrát, z toho dvakrát upálením (na oheň náleží, na rošt přináleží). Jedenkrát se tu hrozí useknutím ruky. Hrozby takovými tresty v horenských regulích mají svůj původ snad až v 13. století, ne-li dříve, a tradovaly se v některých artikulích až do poslední doby. 31
7. O TAŽENÍ KOLÍ VINOHRADNÍHO Nařizujeme, kdyby ve vinohradě kolí již k užitku tlučeno bylo, a někdo jeden kůl vytáhl a k užitku svému obrátil, druhému vinohradu ke škodě, hrdlo propadá. Kolí – název pro dřevěné kolky, podpěry révových keřů. Přísné trestání za jejich krádež se vysvětluje nedostatkem dřeva v bezlesých vinařských krajích (tehdy tu ještě nerostl akát, který k nám byl dovezen až ve 2. pol. 19. stol.). Každé jaro se opěry uvolněné po zimě musely opravit - „tlučení kolí“. 8. O STÁNÍ A PRÁVU VE VINOHRADĚ Nařizujeme také, že to místo pořed vinohradem má tak široké býti, jak člověk a vůl může vysáhnouti a takové místo před vinohradem má tak dobře takové právo jako vinohrad sám. Pakli by kdokoliv to místo zhanobil v čemkoliv, ten propadá 5 hřiven nebo rukú. Jestliže by se pak přitrefilo, že by někdo před násilím a bezprávín aneb pro zlý skutek páchaný do vinohradu pro obhájení své se schoval, ten také dobré ochrany a svobody sám užíti má, jako v nějakém městě nebo zámku, pokud by horný aneb pořísežný jeho nepřišli a jemu spravedlnosti nedopomohli, tu bude povinný odpovídati. Pokudž by pak někdo do vinohradů pro nějaký spáchaný zlý skutek se schoval a utekl, ten nemá žádný tý svobody a toho provodu tu ani nikdýž vzíti. Právo asylu ve vinohradě obsahují horenská práva na mnoha panstvích. Stání – volné neosázené místo – bylo nutné pro manipulaci při vinobraní. 9. O SVÁDĚ A RŮZNICI VE VINOHRADĚ Poroučíme toto: Pokudž by se kdy dva dělníci anebo kopáči ve vinohradě spolu slovy hanlivými, dotklivými, mezi nimiž by rouna byla, zvadili a se v hromadu neseběhli nebo nesešli, tehdy jeden každý propadá 10 grošů bílých. Pakli by přes rounu jeden k druhému přiběhli a se bili, tudy frajunky zrušili, hrdlo propadají. Pokudž by pak jednomu toho potřeba nastala, že by se brániti musil, kdyby pak druhého zabil nebo zranil, a utéci nemohl, ten hornému ani tovaryšům jeho nic nepropadá, nýbrž aby se ku Pánu Bohu utekl, za hřích pokání činil a s přáteli zabitého náležitě se urovnal. Rouna (rúna) – starý název pro rozhraní mezi vinicemi dvou majitelů – brázda nebo zatravněný pás. Z něm. der Rain = mez, stezka, trávník, resp. franc. le rain´ = okraj pozemku. 10. KOMU ROUNA VE VINOHRADĚ NÁLEŽÍ Rouna vinohradní tomu, který blíže vinohrad konce (ačkoliv obou jest) náleží. 32
11. O DOLOVÁNÍ BLÍZKO ROUNY VE VINOHRADĚ Žádný rouny nedoluj, od rouny peň tolik státi má, co by volně mohl motykou vinohradní protáhnouti. Pokudž by se pak kdo toho dopustil, a ke škodě rouně, sobě k užitku doloval, tak často jak by to učinil, nám vrchnosti do kláštera 5 hřiven a hornému 12 grošů bílých položit povinen bude. Dolování znamená hřížení – zakopávání ponechaných dlouhých prutů (tažnů) na keři při krátkém řezu, které během jara zakoření a vznikne nová sazenice – příští révový keř. Réva se tehdy pěstovala pravokořenná. Trestné bylo zakopávat a vést tyto pruty ze sousedovy vinice nebo vysazovat v rouně. 12. O TĚCH, JIŽ SOBĚ POD ZEMÍ PNĚ PŘITAHUJÍ Kdyby někdo ze sousedů vinný peň pod zemí táhl a sousedu svému peň vinný vzal, při tom přistřižen byl a to se na něj prokázati mohlo s jedním přísežným horným nebo dvěma jinými muži, kteří by to uznati nebo usouditi mohli, ten hrdlo tratí, jsouc to věc nepoctivá, na oheň náleží. Pokud by utekl, jeho statek nebo pozůstalost jakákoliv na vrchnost propadá. Za nevážného člověka držen býti má a nikdo žádné právo jemu sloužiti nemá. Jde o podobné provinění jako v předchozím odstavci. Tentokrát se myslí zakopání celého sousedova vinného kmene s jeho vyvedením ve vlastním vinohradě, např. v místech kde provinilci chyběl keř. 13. O VYTAHOVÁNÍ NEBO VYŘEZÁVÁNÍ OBLOUKŮ Pokavad by již vsazené pně nebo oblouky kdo vytahoval nebo vedle kořání zespod odřezal na škodu souseda ve vinohradě, sobě pak k užitku, anebo by oblouky prodal anebo zase vsadil do svého a v tom přistižena uznán byl, hrdlo propadá, na rošt přináleží. Obloukem se myslí prut větší délky ponechaný na keři, kde se obyčejně při jarním řezu ponechávaly jen krátké čípky. Zahrnutím oblouků (hřížením) se též rozmnožovala vinná réva. 14. KDYBY KDO HROZNY VE DNE NEBO V NOCI KRADL Jestli by kdo někdy ve vinohradě přistižený byl, a hrozny ve dne nebo v noci kradl, hrdlo propadá, a má za zloděje držán býti. Kterýkoliv soused by ho přistihl, tomu všichni, kteří v těch horách vinohrady mají, ku právu na mistra popravního a na všechny jiné útraty cokoliv by nad to vzešlo, rovným dílem škodu pomoci zaplatiti povinni jsou. Jediný případ takové popravy je známý z Hustopečí z r. 1610, kdy za krádež hroznů byl mečem popraven tamní měšťan.
33
15. O CHODĚNÍ PO VINOHRADECH HORNÍCH I DOLNÍCH KONCÍCH Jestli by kdo po vinohradech dolním nebo horním koncem chodil, by pak nic neukradl, nýbrž v úmyslu ukrást měl, přistižen jsa, za zloděje držán býti má, hrdlo propadá. Vstup do vinohradů byl v době sklizně velmi přísně střežen. Dokonce ani hotař nesměl do žádného vinohradu vstoupit dál, než přes tři řádky, s výjimkou případů, že by pronásledoval zloděje. 16. KDY SE HOTAŘI NAŘIZUJÍ Kdy se hotaři volí a nařizují, dostatečně se jim přikázati má, aby věrnost a pilnost zachovávali a pilní k dohlídání byli, za to se jim přeje, že mohou každý večer, když domů z hory jdou, tři prostřední hrozny vína s sebou domů vzíti, ale však takové hrozny otevřeně a zřetelně na ruce a ne v nádobě zakryté nésti má. Přijda domů, takové hornému nebo jeho tovaryši ukázati má na stvrzení, že více nic než ty tři hrozny jest vzal. Jestli by pak toho neučinil, tehdy má se k němu do domu jíti a hledati pokudž co více vzal a do domu přinesl. Našlo-li by se co, hrdlo propadá a právo na sobě má. Kdyby pak při boudě vinohradní mošt tlačil nebo hrozny prodával, ovoce nebo dříví, ten podobně na hrdle trestaný bude. Kdyby co kdo k čemu hotaře nutiti chtěl buď on na koni nebo pěšky, kudy lidem statek jejich mocí odjímati a vzíti chtěl, při tom přistižený budouc, o hrdlo též přijíti má. Hotaři bývali voleni na shromáždění na více let, obyčejně o sv. Vavřinci. Skládali zvláštní přísahu a mívali značnou pravomoc. Hotař – z něm. der Hüter (strážce,hlídač). 17. O HORNÉM Horný má to právo, že hotaři každou sobotu košík hroznů vína, který by za peníz nebo dva stál, jemu přinést mají a bráti mají na hoře od prvního konce čtvrtí všech až do druhého. 18. O DOBYTKU VE VINOHRADECH Po vinobraní mají se hory dáti volati nebo když jest obec pospolu, má se jim v známost uvést s vědomím horných, aby svých koní, krav, sviní nebo jiných dobytků do vinohradů nehonili. Kdyby se pak kdo tak nezachoval, propadá hornému od velkého kusu 4 groše, od malého kusu 1 groš. Taková pokuta se má chovati a sbírati celý rok, z toho se má hotaři potom dáti od velkého kusu po 1 groši, od malého kusu po 2 vídeňských. Hory dáti volati – svolání majitelů vinic ke shromáždění. 34
19. O SBÍRÁNÍ LISTÍ VE VINOHRADĚ Listí sbírání ve vinohradě má dokonce zakázáno býti, leč by kdo ve svém vlastním vinohradě sbírati chtěl. Jestliže by pak kdo v tom postižený byl, hornému jest povinný dáti 5 vídeňských anebo českých grošů. 20. O HONĚNÍ ZAJÍCŮ A MYSLIVOSTI VE VINOHRADECH Štvaní a honění zajíců, to se celý rok dostatečně zapovídá. Kdo by toho nařízení přestoupil, propadá 5 hřiven z toho koně, na kterém do vinohradu vjel, podle nařízení a moci práva vinohradního. 21. CHODNÍKŮ ZÁPOVĚĎ Po památce sv. Vavřince, když se hotaři do hor volí a dosazují, mají se ihned všelijací neobyčejní chodníkové a stezníky zapovědíti.Pokavadž by to nařízení někdo přestoupil, ten hornému propadá 10 grošů alb. Jestli by pak to komu horný přehlídl a to dopustil, sv. Marii Panně a konventu vrchnosti své 5 hřiven bez všelijaké výmluvy kolikráte se koliv toho dopustí, složiti má. 22. KDO RÝVÍ DOMŮ BY NOSIL Vinohradní hory mají to právo – kdo vinný peň nebo rýví ze svého vinohradu by nesl domů, má na vůli. Kdo by pak z cizího vinohradu bez povolení toho, čí vinohrad jest, je bral a odnesl, hornému propadá 5 vídeňských. 23. O SV. SVÁTCÍCH Svátkové apoštolští a jiných svatých, které svatá katolická církev světiti obyčej má k zachování, ve vinohradech to nejmenší dílo nedělaný se vám dostatečně poroučí, jako i v sobotní den po poledni z díla jíti se nařizuje, Pokudžby se toho kdo proti Božímu přikázání a mému poručení tak poslušně ne zachoval a v jakém dosti malém díle přistižený byl, hornému jeden peníz dáti, od nás pak trestání podle libosti vystáti má. Pokudž by pak horný to přehlídal, v tuplovanou pokutu spadnouti má. Téměř všechna horenská práva nařizují přísný pracovní klid ve vinicích od sobotního poledne až do pondělí. 24. O POCESTNÝCH LIDÍ PŘÍKLADĚ Kdyby se někdy trefilo, že pocestní lidé cestou jdouce, pro mdlobu hrozen z vinohradu utrhl, nebo mimo řád sobě ve vinohradech kvalt a moč činil, při řádu práv vinohradních to i co by jiného, práva vinohradská v sobě pro průchod spravedlnosti pozůstavujeme, a aby vše řádně se dálo, míti chceme. Toto ustanovení je spolu s dovolením vzít jeden kolek na opírání pocestného (viz článek 6) jediným sociálním ustanovením v tomto právu. 35
25. OPOMÍNÁNÍ PLATŮ DO DŮCHODŮ Vrchnosti nynější i budoucí za slušné uznáváme, a pod datum tohoto dne to nařizujeme a zakazujeme, (poněvadž služebník náš a od nás osoby nařízené, když se plat vinohradní od těch, kteří vinohrady v těch horách našich mají), aby jeden každý držitel, který vinohrad v té naší hoře má, poviný byl sám osobně anebo skrze vyslaného svého prve než-li by se sbírati mohlo, den nebo dva před tím k hornému jíti, anebo poslati a plat ten, který nám povinný jest, služebníku aneb vyslanému našemu dáti a spraviti, od něho cedulku vzíti a hotaři ji u hory odevzdati. Kdo by pak toho neučinil, tomu žádnému tak nemá dopuštěno býti sbírati, ale dokonalou pokutu v těchto našich právích horenských vyměřenou bez všech a všelijakých vejmluv vrchnosti tuplovanou povinni býti a složiti. Protož aby se jeden0 každý věděl před škodou jak vystříhati, má se takové naše nařízení a právo dvakráte všem čísti. Daňová povinnost majitelů vinic měla dvě složky. Byla to daň tak zvaná zemní, tj. podle výměry země (pozemku), tedy každoročně stálý plat. Dále desátky z úrody ve výši podle dosažené sklizně. 26. O SBÍRÁNÍ VÍNA Z VINOHRADŮ Poněvadž jest to obyčej a řád dobrý, nařizuji, aby jeden každý soused anebo držitel odkudkoliv jest na terminirovaný k sbírání uložený se sbíráním čekal, tak aby všichni spolu dílo konati mohli a sám sobě právo zarážeti nemohl. Pokudž by ten vejstupek činiti se opovážil, buď on kdokoliv, dostatečně nařizuji, aby horný se svými přísežnými vůz na zámek zamkli, anebo kádě a nádoby i s vínem za ním zesekali, v trestání uvedli nad čímž pokutu sobě zachovávali. Při všech těch artikulích každý živ býti, nimi se říditi a dle jich postupovati má, rychtář a starší, aby to zachováváno bylo, na to dobrý pozor míti, povinni jsou. Actum v klášteře oslavanském dne a léta ut supra. K tisku připravil ing. Karel Figer
Na závěr Bude-li dnešní čtenář luštit tuto starou češtinu a zákony v dnešní době nepochopitelné, musí vědět, že má v rukou texty, které se přepisovaly podle vzorů pocházejících možná až z 13. století s prvky ještě mnohem staršími. Viniční zákony totiž měli Římané, byly v říši Karla Velikého (761-814) nebo v Byzanci, a předpokládá se, že i na Velké Moravě. Pěstování vinné révy bylo nutno již tehdy ošetřit právní normou, poněvadž šlo o velmi výnosnou činnost pro pěstitele i vrchnost (desátky). Se sestavováním viničního práva si u nás panství 36
nedělala mnoho problémů, podobně jako panovníci s jinými zákony. Drželi se vzorů, které byly k dispozici. Tak ve viničním právu mnohé zastaralé, pro dobu již nevhodné „paragrafy“ měly platit ještě v novověku. Proto takové věci nacházíme také na oslavanském panství. Řeznovičtí pradědečkové se třemi a čtyřmi „pra“, kteří jsou snadno k nalezení v domácím rodokmenu, předkové mnohých zdejších rodin hospodařících ve vinohradech podléhali zákonu, podle něhož za ukradnutí jednoho již zatlučeného kolku z vinice měl být provinilec popraven. Museli dvakrát do roka chodit poslouchat, zač by „propadli hrdlem“ nebo za co by „příslušeli na rošt“. Můžeme pochybovat, že by ta krutá ustanovení byla na Oslavansku použita a rovněž i jinde, přestože tato verze horenských práv byla na Moravě značně rozšířena. Na některých jiných panstvích vydali mnohem rozumnější normy. Podle těch se za přestupky především platilo. Zajímavý příklad je právě u nás. Pro Oslavany a Novou Ves, i když na stejném panství jako byly Řeznovice, platily jiné artikuly mnohem humánnější povahy. Bylo tomu tak proto, že předcházející pán, hrabě z Mollartu, vydal roku 1709 dosti mírné horenské artikuly pro všechny svoje obce s vinicemi. Příslušné horenské knihy však shořely roku 1711. Již roku 1712 Mollart celé panství prodal starobrněnskému klášteru. Oslavanské a novoveské artikuly se zřejmě při požáru zachránily. Nová vrchnost, představená kláštera Maria Rosa je pro další dvě obce dala nově sepsat r. 1717. Ne však podle nedávno vydaného Mollartova textu, ale podle vlastních starých artikulí hustopečského práva se všemi popravami atd. Jsou pro Řeznovice a Letkovice úplně stejného znění. Jejich zápis v horenské knize je jednak v češtině, také jsou zde téměř bez oprav, a jednak také v němčině. Všechna horenská práva u nás zrušil císař Josef II. roku 1784, kdy vydal „Všeobecné vinohorské zřízení pro markrabství Moravské“. K. F.
KDE LEŽÍ HAVLOVA STUDNA? (Uveřejněno v Židlochovickém zpravodaji v říjnu 2003) V Židlochovicích často slýcháváme, že nejvydatnější deště přicházejí od Havlovy studny, jindy zase že se žene bouřka od Havlovy studny1 atp. Toto úsloví je natolik vžité, že si nelámeme hlavu nad lokalizací tohoto místa a obyčejně ukážeme rukou směrem k jihozápadu někam mezi Hrušovany a Pohořelice. V lepším případě si vezmeme mapu a marně začneme hledat nějaké místo, které by nám ujasnilo najít pojmenování alespoň s podobným názvem. Po chvíli zjistíme, že se namáháme zcela zbytečně. 37
Vyhledáme-li v kalendáři svátek sv. Havla, pak zjistíme, že připadá na 16. října. Musíme se nejprve dozvědět, kdo byl svatý Havel – Gallus. Narodil se roku 550 v Irsku a přišel na kontinent v r. 590 jako putovní mnich. V roce 612 se usadil na břehu Bodamského jezera, kde žil v poustevně a hlásal víru. Zemřel r. 640 a je pochován v Arbonu ve Švýcarsku. Kanton a město Sankt Gallen ve Švýcarsku podnes nesou jméno poustevníka. Vznikly ve středověku na místě poustevny irského hlasatele víry Havla. Později byl na místě jeho poustevny založen benediktinský klášter, který se v 8. až 11. století stal kulturním centrem celé oblasti. Odtud byla rozhodujícím způsobem spoluvytvářena kultura Západu.2 St. Gallen leží ve Švýcarsku na břehu Bodamského jezera, tedy na jihozápad od nás. Vzdušnou čarou asi 600 km. Dalším prodloužením jihozápadním směrem se dostaneme až k Biskajskému zálivu. Právě to je oblast, odkud k nám často přicházejí srážky z Atlantského oceánu. Připomeňme si každoroční cyklus střídání ročních dob: 23. září je dnem podzimní rovnodennosti. Sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník. Krátce po tomto období začíná tzv. babí léto. Avšak v polovině října je už dostatečně patrné, že severní polokoule je odvrácena od Slunce natolik, že masy vzduchu jsou už značně ochlazeny a jejich cirkulace se mění. Přicházejí k nám podzimní deště právě z jihozápadu. Cirkulace vzdušných proudů je poněkud odlišná od letních měsíců, kdy k nám proudil teplý (někdy i tropický) vzduch od jihu a tak se k nám dostávají vzdušné proudy od jihozápadu a přinášejí četnější srážky. Právě na toto období poloviny října připadá v kalendáři svátek svatého Havla, se kterým se spojuje příchod podzimních dešťů. Ke sv. Havlovi se váže mnoho lidových pranostik, které velmi pěkně charakterizují nejen klimatické změny, ale také nabádají k posledním zemědělským činnostem: Svatý Havel – devět počasí. Havel větrem foukává – Voršila (21. říjen) tepla nedává. Jaký se na Havla ukazuje, taková zima se objevuje. Na Havla svatýho poslední jablko do pytle svýho. Na svatého Havla – dobytek do chléva. Havel do zelí zajel. (Sklizeň pozdního zelí.) Svatý Havel česnek sázel.3 Podobných pranostik na svátek sv. Havla existuje několik desítek. Meteorologické a klimatologické jevy, mnohdy ještě navíc s důležitými agronomickými údaji, se tak dostaly do pranostik a předávaly se nejen v písemné formě dalším generacím, ale přecházely do povědomí potomků ústním podáním. Jihozápadní směr, odkud k nám často přicházejí bouřky se srážkami i mimo říjen, tedy v letních měsících, zůstává spojen s říjnovým ochlazením i svatým Havlem a odtud se zřejmě přeneslo i na zmiňovaná rčení o Havlově studni. (Možná si ještě vzpomenete na hrozivé mraky, které se večer 18. srpna letošního roku přihnaly od jihozápadu. Celý jihozápadní obzor byl téměř nepřetržitě osvětlen blesky. Průtrž mračen zasáhla ten večer Znojemsko a Dolní Rakousko. Židlochovice byly této pohromy ušetřeny – u nás byly naměřeny srážky pouze 23mm.) 38
Už za necelý měsíc od svátku sv. Havla ohlašuje kalendář svátek sv. Martina (11. listopadu) a ochlazení se ještě zvýrazní: Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Mgr. Karel Vavřík 1
2
3
Ustálené rčení převzaté ústním podáním a vyjadřující výskyt bouřkových mraků na jihozápadu Údaje o sv. Havlovi převzaty z knihy autorů Vera Schauber a Hanns Michael Schindler Rok se svatými, vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří 1994 Uvedená přísloví převzata z knihy Svatý Petr seno seče, svatá Anna buchty peče aneb Česká pranostika, autoři Zdeněk Urban a Antonín Robek, vydalo nakladatelství Arca JiMfa v Třebíči 1967
Ještě k Havlově studni Někdy kolem roku 1995 jsem měl cestu do Ostopovic. Čekal jsem tam na zastávce a několik starších žen se bavilo o včerejší bouřce. Zaslechl jsem mimo jiné „přišlo to od Havlovýho kopca“. Bude to zřejmě nějaká obdoba naší Havlovy studny. Dodal bych k tomu, že v Ivančicích také měli nejhorší pověst bouřky od jihozápadu. Říkalo se „z béčího kóta“, to znamená od Hrubšic, nad kterými obzor tvoří jakési zákoutí. Taková blížící se bouřka hučí zdaleka a ten zvuk připomíná temné bučení podrážděného býka.V dnešní době už to není příliš srozumitelné, když člověk nežije s přírodou a není životně závislý na počasí, aby si pozorně všímal živelních projevů. O příležitosti vidět a slyšet dospělého býka ani nemluvě.
Dvojice ivančických šumařů z poč. 20. stol. – Jan Táborský a František Schwarz zvaný Šiml – byla známá především osobitým provedením skladby „Bóřka od Krumlova“. Převzato z publikace Ivančice – Dějiny města 39
Sem patří i staré úsloví „bóřka od Krumlova“, ze stejného směru přicházející a stejně zuřivá. (Malá poznámka: počátkem 20. století se pohyboval po ivančických hostincích muzikant, amatérský houslista Schwarz řečený Šiml, a za nějaký peníz tam hrával. Jednou z jeho skladeb byla „Bóřka od Krumlova“, při které vedle uší návštěvníků nejvíc trpěly jeho smyčec a struny. Už jen v archivu se najdou o něm zmínky a uvádím to jenom na potvrzení, že toto označení pro takové bouřky v Ivančicích opravdu existovalo. Dnes z křesla před počítačem, od volantu v autě nebo z bytu s plastovými okny již tolik lidí nesleduje, odkud jaká bouřka přišla. Ing. Karel Figer
– ZÁPISKY (část 10.) V roce 1929 je zima mrazivá a bez sněhu, mnoho škody nadělal mráz na ovocném stromoví, asi 50% stromů se už nezazelenalo, nejvíce utrpěly ořechy. Začátkem července byla silná bouře s vichřicí, která lámala stromy a strhávala krytinu ze střech, místy padaly kroupy. Ve žních, které začaly 15. července, často pršelo, pšenice v hromádkách namokla, ječmeny se musely rozvazovat a obilí stelně porostlo, jetele v kopkách zčernaly. Brambory se dobývaly v pěkném počasí a bylo jich dost. Podzim byl suchý, řepa šla těžko vydobývat, bylo jí jen 40–50 q po měřici a stála jen 15,50 korun/q Ceny obilí: pšenice 153 korun, žito 130 K, ječmen 128 K, oves 90 K, vičenec 200–250 K, vše za 1 metrický cent. Řezníci platili 12–13 korun za 1 kg mrtvé váhy vepřového. V listopadu zemřel důstojný pán děkan František Dundáček v Ivančicích. Rok 1930 Je mírná zima bez sněhu, mohlo pohodlně vozil hnůj nebo dříví. Úroda a ceny v roce 1930: úroda žito 30 q/ha ječmen 50 q/ha oves 60 q/ha vičence brambory řepa cukrovka 40
se pracovat venku, na pěkných cestách se cena 90–100 K/q 130–140 K/q 95–97 K/q 250 K/q 21–25 K/q 14,50 K/q bez dovozného do cukrovaru
V roce 1931 bylo počasí pro rolníky nepříznivé. Řepa se urodila pěkná – 400 q/ha, ale cena je jen 12,50 K/q. Pšenice i žito 135 K/q, ječmen 120–140 K/q, oves 90–100 K/q. Narostlo málo slámy, nebylo co podestlat dobytku, rolníci byli nuceni ji kupovat. Byla k dostání na velkostatku v Oslavanech. Byla z loňské sklizně, stála 25 K/q a každý dostal kolik chtěl. Oslavanský cukrovar tento rok nepracoval, řepa se vozila na oslavanské nádraží nebo do koželužně (pozn. - dnešní Ekotex) do Ivančic. Koželužna byla delší dobu mimo provoz. Z obou skladů se řepa vozila auty do Mor. Krumlova. Řízky vám za mírný poplatek dováželi po domluvě až do domu. Koncem roku přituhlo. Na Boží narození pršelo a bylo velké náledí. Lidé se nemohli dostat ani z kostela. Josefa Čechová z č. 78 upadla hned za dveřmi a zlomila si ruku. V roce 1932 nedošlo v obci k žádným zvláštním událostem. Ceny: pšenice 150 K/q, žito 80 K/q, oves 75 K/q. Úroda řepy je jen 200 q/ha. Koncem roku byla velká mlha a ta namrzla tak, že lámala stromy a ty vypadaly jakoby je sekerou osekal. Rok 1933 Mlhy trvají po celý leden a přimrzají na stromech. Mnoho stromů se polámalo. V lesích se prodává fůra dříví i stavebního za 50 korun. Dřevo na topení je ještě levnější. Výnosy a ceny zemědělských komodit: komodita výnos cena pšenice 50 q/ha 115 K/q žito 45 q/ha 62 K/q ječmen 50 q/ha 65 K/q oves 60 q/ha 60 K/q řepa 225 q/ha 10,50 K/q Suchý podzim způsobil přemnožení hrabošů. Ti způsobili mnoho škody na polích s řepou, bramborách a jetelích. Kdo měl málo brambor pro dodávku na lihovar, mohl dodat řepu. Hraboši vyvrtali na polích samé díry a jaké to bude, vše ukáže až rok 1934. Zpracovala Marie Bisová 41
§ PRÁVNICKÁ PORADNA § Dotaz: Jsem pět let vdaná na mateřské, máme dvě nezletilé děti v útlém věku. Manžel si našel přítelkyni, odstěhoval se ze společné domácnosti a chce podat návrh na rozvod. Já s rozvodem nesouhlasím. Jak se můžu proti rozvodu bránit? Je možné rozvést manželství bez mé účasti? Jaroslava K., Rosice
Odpověď: Dle Zákona o rodině lze v řízení o rozvod manželství postupovat třemi způsoby. Všechny jsou zakotveny v § 24 Zákona o rodině. Standardní rozvod je podle § 24 ZR, nesporný rozvod dle § 24a ZR - zjednodušená forma, co znamená, že oba manželé s rozvodem souhlasí a uzavřou zákonem vyžadované dohody, což není Váš případ a nakonec ztížený způsob rozvodu podle § 24b. V tomto případě soud bere do úvahy příčiny rozvratu manželství. Soud v tomto případě může manželství rozvést, i když žalovaná strana s rozvodem nesouhlasí, pokud se žalobci podaří prokázat, že je manželství skutečně hluboce a trvale rozvráceno a že již opravdu nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manžel, který s rozvodem nesouhlasí, by se tedy měl v rámci soudního řízení snažit prokázat, že podmínky pro rozvod manželství dosud splněny nejsou. Pokud tedy s rozvodem manželství nesouhlasíte, nemůžete svému manželovi zabránit, aby návrh na rozvod podal, ale můžete se proti rozvodu aktivně bránit. V 24b Zákona o rodině je stanoveno, že návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvodu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Je proto na Vás, abyste prokázala uvedené skutečnosti předpokládané zákonem, pro které by Vaše manželství nemělo být rozvedeno. Soud musí zjistit, do jaké míry jste odkázaná na pomoc manžela, který žalobu o rozvod podal a do jaké míry Vaše manželství ještě plní funkci ochrany a vzájemné pomoci. Zvlášť závažná újma může spočívat například v tom, že bránící se manžel je invalidní, nebo odkázaný na pomoc druhého manžela zejména v souvislosti se vzájemnou vyživovací povinností manželů. Za trvání manželství mají totiž manželé vzájemnou vyživovací povinnost v takovém rozsahu, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla v zásadě stejná. V případě rozvodu může rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. V odůvodněných případech soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel, a kterému by byla rozvodem způsobena vážná újma přiznat 42
proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu jako je vyživovací povinnost mezi manželi, to však nejdéle na dobu tří let od rozvodu. Pokud mají manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmy těchto dětí. Soud tedy musí zhodnotit, jaká změna nastane pro nezletilé děti ve výchovném prostředí a zda je v zájmu nezletilých dětí trvání či zrušení manželství jejich rodičů. Co se týče Vaší druhé otázky, zda je možné manželství rozvést bez Vaší účasti, sděluji, že v rámci soudního řízení je každý z manželů k jednání předvolán samostatně. Ještě před zahájením řízení by Vám tedy měla být zaslána od soudu kopie žaloby, ke které se můžete vyjádřit. V případě, že by Vám bránila závažná okolnost účastnit se nařízeného jednání, máte možnost požádat soud o odročení jednání na jiný termín tak, abyste se řízení o rozvod mohla účastnit osobně. JUDr. Petronela Sojková, advokátka Rosice, Brněnská 555, tel. 546413003
DEN, KDY SVÍTÍ SVĚTLUŠKY V úterý 11. 9. 2012 se konal v České republice desátý ročník sbírky Světluška, kterou pořádá Nadační fond Českého rozhlasu. Do tohoto projektu se zapojilo také Středisko volného času Ivančice ve spolupráci se Základní školou V. Menšíka. Na Palackého náměstí jsme měli připraven stánek, kde si zájemci mohli vyzkoušet, jak těžké je zvládnout bez pomoci zraku běžné úkony jako například nalít vodu do kelímku, poskládat věž z kostek, poznávat různé tvary a mnoho dalších. Žáci devátého ročníku základní školy Vladimíra Menšíka ve dvojicích procházeli městem 43
a prodávali píšťalky a náramky, svítící ve tmě. Částka za prodej těchto předmětů je věnována na konkrétní a přímou pomoc nevidomým a těžce zrakově postiženým dětem i dospělým z celé České republiky. Peníze z prodeje kupující vkládali do zalepených lucerniček, které byly následně předány nadačnímu fondu. Děkujeme všem, kteří přispěli do sbírky Světluška i žákům ZŠ VM Ivančice za spolupráci na tomto projektu. Dagmar Šacherová, SVČ Ivančice
MÉ PRVNÍ ZÁŽITKY Španělská dobrovolnice Begona Ortiz Poyato, která pracuje v rámci Evropské dobrovolné služby ve Středisku volného času Ivančice, pomáhala na letních táborech. Své zážitky popisuje takto: „Všichni účastníci si letní tábory velmi užili. Je to důležitý fakt, ale ještě důležitější je, že se i něco nového naučili. Nejdříve jsem se účastnila příměstských výtvarných táborů, které probíhaly v Ivančicích. Dětem jsem pomáhala s tvořivými aktivitami, při kterých jsme společBego na výtvarném táboře
44
ně hovořili, hráli hry a stali se z nás dobří přátelé. Kreativní aktivity jsou velice důležité pro správný rozvoj dětí, napomáhají nalézt další alternativy řešení problémů, s kterými se mohou setkat v průběhu života. Během této doby jsem měla možnost prezentovat svou zemi tancem, zpěvem, hrami a různými aktivitami.“ Dalším táborem, který Bego absolvovala, byl sportovní tábor v Otrokovicích. „Sportovní aktivity, spokojení účastníci a fantastický rybník, co víc si můžeme přát?“ komentovala Bego. V Otrokovicích se také zúčastnila mezinárodní výměny mládeže. „Vzájemně jsme si představovali kultury svých zemí, prožili spoustu zážitků a stali se z nás velcí přátelé. Během pobytu jsme absolvovali stejné aktivity, ale zároveň jsme se mnohé naučili jeden od druhého, v názorech jsme našli společné body a našli jsme i mnoho společného v běžném životě i našich kulturách. Ve Španělsku také pořádáme tábory, máme mnoho společného, naleznou se však i rozdíly, například máme stejný druh her, ale jinou povahu, jinou náplň.“ „Na táborech mě děti učily české výrazy a ptaly se na informace o Španělsku, to bylo pro mě nejvíce potěšující. Na všechny tábory mám dobré vzpomínky, pomohly mně pochopit, že patřím do Evropy.“ dodává Bego.
„Dobrovolník z Turecka hodnotí svůj roční pobyt v České republice a popisuje své aktivity, kterými se zabýval v rámci své dobrovolnické činnosti ve Středisku volného času Ivančice.“ TIME TO GO :) What I did? I was second coach in my organisation. I was responsible for football, basketball, handball, tenis and floorball training. But it isn´t at all... Since last October we organized more than 60 presentations about us and about our countries. And not only in Ivancice, but also in Moravsky Krumlov, Otrokovice, Brno and Prague. These 11 months were full of other activities. Together with other volunteers from different countries we were doing some architectural works in Jicin, assisting to organize Bambiriada 2012, Fairytale Forest in Ivancice, Easter and Christmas workshops and this is only small part of activities that we did. And this summer was full of camps. I had a lot of great camps and meetings during this summer. 45
About Czech Republic... Ankara population is 4 million. But Ivancice population is just 10.000. Sometimes it was really hard for me. But also there was some advantages. For example everyone knows each other. When I was walking on street everyone knows me and they always said ´Ahoj Ozy´. This feeling was wonderful. And about Czech Republic: For me it´s really easy to say Czech Republic is my second homeland. I have a lot of great memories about Czech Republic. For me the most important thing is: peoples are respect my religion. I have many friends from Czech Republic. SVC Ivancice and their staffs are excellent. I haven´t any problem. Always they help me about everything. About Evs... I learnt to learn on my own responsibility. It was first time I learnt something only for myself such as English and Czech language. It wasn´t obliged to learn any quantity. Nobody made pressure on me. I became more secure and independent during the year of my EVS. I learned to organize my free time. The achievement of my self-declared aims, such as learning the Czech language, culture, way of living, getting contact with young people from other countries, clarifying my future career and getting experience in a new living situation, being important to my future development. I made lots of friends from different countries and cultures. I’m more open to friendship than I was. I met lots of people and made a good partnership. I am able to deal with people from all kinds of different backgrounds and cultures. I have learnt more about myself. Being EVS gave me the chance to look at things differently. I have always considered myself as an open-minded person, now I´m one even more. I see some opportunities for the future. I haven´t seen before. I extended my horizons and improved in social and psychological skills. I guess that my EVS experience can be one of the best adventures and the biggest lesson in my life. ´life is life´ ... I have dreams about my future... Time to go for me... Ja jsem napůl turek, napůl česko :) Ivancice is my second home … I promise I will be back :) I love this town, I love SVC Ivancice. Thank you for everything. Oguzhan Gursoy
46
JE ČAS JÍT
Co jsem dělal? Byl jsem druhý trenér v mé organizaci. Spolutrénoval jsem kroužky fotbalu, basketbalu, tenisu, házené a florbalu. Ale to není všechno. Od října jsem měl víc než 60 prezentací pro základní a střední školy v Ivančicích, Moravském Krumlově, v Otrokovicích, v Praze a v Brně. Ve svých prezentacích jsem představoval svoji zemi, národní zvyky a tradice a samozřejmě sebe samotného. 11 měsíců bylo plných nejrůznějších aktivit. Společně s ostatními dobrovolníky z jiných zemí jsme participovali při nejrůznějších pracích v Novém Jičíně. Také jsem vypomáhal na Bambiriádě, Pohádkovém lese, na Velikonočních a Vánočních dílnách. A to je jen malá část aktivit, do kterých jsem se zapojil. Toto léto jsem měl plné táborů a setkání. O České republice Populace v Ankaře je kolem 4 miliónů. Ivančice mají pouze 10000 obyvatel. Občas to pro mě bylo velmi těžké. Ale také to přineslo spoustu výhod. Například každý zde zná každého. Když jsem se procházel po ivančických ulicích, každý mě zdravil „Ahoj Ozy“…ten pocit byl báječný. Nyní mohu říci, že Česká republika je můj druhý domov. Mám spoustu vzpomínek. Důležitou věcí pro mě bylo, že lidé respektovali mé náboženství. Mám spoustu přátel z České republiky. SVČ Ivančice je výborná organizace. Neměl jsem žádný problem. Vždy mi se vším pomohli. 47
O EDS Díky Evropské dobrovolné službě jsem se naučil zodpovědnosti. Bylo to poprvé, co jsem se dozvěděl nějaké informace v češtině a angličtině. Nebylo to povinné, ale já jsem moc chtěl. Nikdo na mě nevyvíjel žádný tlak. Během EDS jsem začal být více zodpovědný a nezávislý. Naučil jsem se zorganizovat si svůj volný čas. Dosáhl jsem svých cílů, jako je učení češtiny, poznávání jiné kultury, způsobu života, udržování kontaktů s mladými lidmi z jiných zemí, Získal jsem zkušenosti v nových životních situacích, které jsou důležité pro moji budoucí kariéru. Mám spoustu kamarádů z různých zemí a kultur. Jsem více otevřený a přátelský, než tomu bylo předtím. Potkal jsem spoustu lidí a pozanal nové přátelé. Naučil jsem se více o sobě. EDS mi dala možnost změnit pohled na spoustu věcí.Vždycky jsem byl otevřený člověk a teď jsem ještě více. Vidím spoustu příležitostí do budoucna. Rozšířil jsem svůj obzor a zvýšil sociální a psychologické dovednosti. Můžu říci, že EDS byla pro mě asi největším dobrodružstvím v mém dosavadním životě. Život je život. Mám sny o své budoucnosti. Je čas vrátit se domů. Jsem napůl Turek, napůl Čech. Ivančice jsou mým druhým domovem. Slibuji, že se vrátím zpět. Miluji toto město a SVČ Ivančice. Děkuji za všechno. Oguzhan Gursoy, přeložil Jan Dvořák
Do Ivančic se sjíždí zahraniční dobrovolníci Středisko volného času Ivančice uvítá od 1. 9. 2012 další zahraniční dobrovolníky Evropské dobrovolné služby (EDS) programu Mládež v akci. Laura Azuara González ze Španělska bude spolupracovat na aktivitách Mateřského a rodinného centra Klubíčko. Erika Streikiša z Lotyšska se bude zapojovat do aktivit klubu mládeže v Nových Bránicích. Veronika Šándorová ze Slovenska se bude zabývat přípravou volnočasových akcí pro veřejnost. Součástí jejich aktivit bude, v rámci prezentačních akcí, také představení kulturních a geografických odlišností, zvyků, tradic i mentality zemí, odkud pochází. Přínosem projektu EDS je předávání zkušeností mezi zúčastněnými organizacemi, zapojení dobrovolníků do našich aktivit i získávání nových poznatků. Všem přejeme, ať se jim u nás líbí. 48
Akce v Městské knihovně Ivančice Z akcí knihovny v nedávné době bychom rádi čtenářům Ivančického zpravodaje připomněli výstavu pana Hynka Raimanna – „Obrazy“ – která byla v knihovně přístupná do 31. srpna a potěšila návštěvníky knihovny krásným zpracováním přírodních motivů a scenérií z našeho města a okolí. Po Vernisáž, vlevo malíř Hynek Raimann dobu prázdnin si mohli rodiče i děti rovněž prohlédnout hezkou výstavku prací dětí z MŠ Chřestová z třídy p. učitelky Šafářové. Další výstava se týká také Ivančic, jsou to netradiční fotografie pana Tomáše Navrátila – „Ivančice a okolí – trochu jinak“. Výstavu můžete navštívit do 5. října v půjčovní dobu knihovny. Do konce října 2012 probíhá v pobočce naší knihovny v Místní knihovně v Letkovicích (na Myslivně) výstava o historii a lidech okolo tohoto hnutí v Letkovicích. Můžete přijít každou středu od 16–19 hod. Výstavu připravila paní Marie Bisová. V měsíci říjnu bychom vás rádi upozornili na celonárodní akci „Týden knihoven“, který bude probíhat od 1.–5. října 2012. V tomto týdnu se noví
Tomáš Navrátil představuje své fotografie 49
čtenáři mohou v knihovně zaregistrovat zdarma, stávajícím čtenářům budou při vrácení „zapomenutých“ knih odpuštěny poplatky za upomínky. Na závěr tohoto týdne vás srdečně zveme v pátek 5. října v 18 hod. do knihovny na cestovatelskou besedu s promítáním s Barborou Sládkovou – „Réunion a Mauritius“. Bc. Blanka Odutová, vedoucí Městské knihovny Ivančice
Jako třešnička na dortu, na kterém jsme si letos obrazně pochutnávali při oslavách 800. výročí našeho města, se vyjímá výstava historických a současných fotografií města „Ivančice v proměnách času“, kterou nabízí k zhlédnutí Muzeum Brněnska – Muzeum v Ivančicích v Památníku Alfonse Muchy. Na panelech, kterými procházíme jako promenádou po městě, se nabízejí snímky z doby dávné v konfrontaci se snímky současnými ve zřetelném přehledu formálním i obsahovém. Je to názorná dokumentace toho, jak se město rozvíjí, jak roste do krásy nejen v exteriéru, ale i ve svém skrytém, tušeném životě. Výstava je obohacena trojrozměrnými exponáty, jako je plastický model města od insitního umělce Jakuba Svobody, ze zápalek vymodelovaný kostel, historická zástava a několik torz ze sbírek lapidária. Zvlášť vanečtí starousedlíci by si neměli nechat ujít příležitost navštívit tuto cennou neopakovatelnou expozici, protože ta nabízí radost a potěšení vidět místa, kde jsme bydleli, kde jsme vyrůstali, kde jsme si jako děti hráli, chodili do školy, místa, kde jsme prožili dobrodružství, místa, která změnila svou tvář a v našich vzpomínkách zanechala jen stopu nostalgie. Po návštěvě výstavy jsem odcházel okouzlen minulostí. Vracel jsem se na Hlinky, kde jsme bydleli v nájmu u paní Prštické a pak u Aldorfů, v ulici Tomáše Procházky u Mikulíků, v ulici Židovské, později Wilsonově, dnes Vávrově u Novotných a konečně Na Volvách u Hejtmánků. Procházel jsem dům od domu v těch lokalitách a vzpomínal, kdo v nich bydlel, jak žil. Vracel jsem se ke své škole obecné pak gymnáziu na Komenského náměstí, na nádraží, které bylo mým druhým domovem. Omlouvám se za příliš osobní zpověď. Chtěl bych jí naznačit, jaký dojem zanechá výstava v pravověrném Vančákovi. Výstava nabízí své exponáty do 21. října. Je tedy čas k jejímu zhlédnutí. Najděte si jej a nepohrdněte nabídkou k návštěvě. Ta se vám vyplatí. Jan Kouřil 50
Letošní šíp byl „zatoulaný“ Tradice budiž zachovávány, řekli si pořadatelé Letkovského šípu, opět determinováni výstavbou kanalizace. Díky pochopení Lesního závodu Židlochovice, polesí Moravský Krumlov, se podařilo zrealizovat mnohaletý sen cyklistů v okolí – uspořádat časovku oborou ke Stavení. A tak 1. září nastal ten den v kalendáři, kdy se cyklisté, tohoto pošmourného dne měli možnost se sejít na startu Šípu, který se „zatoulal“ do obory. Trať měřila 4,8 km a byla kopcovitá. Pět kategorií tradičně vypisovaných na Šípu „letkovském“ se objevilo i na Šípu „zatoulaném“. V kategorii Miss zvítězila členka našeho klubu Evka Štefulíková, před oběma oslavanskými sestrami Hanou Řezáčovou a Kateřinou Kuklínkovou. Starší kategorie žen MISSIS (nebo též láskyplně nazývaná Liebe Hexe) nabídla napínavý souboj vítězky Aničky Burešové, která sice v cílové rovince „vyhrožovala“, že – naposledy, s Hankou Matouškovou. Rozdíl mezi oběma, dvě vteřiny, je do budoucna určitě hozená rukavice. Chybou lidského faktoru (dříve se tomu říkalo blbost nebo mozkové inkoherence) nebyla Hana na stupních vítězů. Škoda.
Pořadatelský tým Cycles Perfekta
Foto Tomáš Navrátil 51
Ale její manžel zvítězil v kategorii „Masters“ před naším členem a spolehlivým závodníkem Františkem Olšou, takže rodinný triumf se přece jen slavil. Kategorii „Gentlemens“ jakož i celkové pořadí ovládl náš „starý známý“ Josef Vlčan z Pocoucova, který je také ustavitelem nového traťového rekordu výkonem 10:40 min, přestože „postoupil“ do vyšší věkové kategorie. Tento borec si naše pořadatelství tak oblíbil, že nechybí na žádném našem Šípu. Protože zvítězil v absolutním součtu kategorií již po třetí v řadě, obdržel jako cenu pamětní číši k 800. výročí první zmínky o městě. Kategorii „Elite“ si přišel ovládnout stylem „veni ,vidi, vici“ oslavanský Ladislav Stratil. Ve startovním poli byli nepřehlédnutelní členové našeho klubu, nejen svými krásnými dresy, ale i co se výsledků týče. Dámy dvakrát zvítězily, František Olša skončil druhý, třetí místa obsadili Jitka Hečková, Zdeněk Berka (kategorie Gentlemens) a Marek Feith v kategorii Elite, a vítěz U 18. Je potěšitelné pozorovat, jak ve vývoji své výkonnosti postupuje strmě nahoru. Třeba není daleko doba a dá o sobě vědět i na celorepublikové úrovni. Svoji výkonnost prokázali i další osvědčení borci našeho klubu a velmi nadějně se jeví také Petr Kremláček a David Havlíček. Úplný výsledkový servis najdete na www.cykloklub-ivancice.cz Nejmladším účastníkem byl Otakar Košťál nejmladší, přijel s otcem i dědečkem, kteří jsou také tradičními účastníky. Nejstarší pak, pan Remo Banti, rodák z italského Empoli žijící v Pršticích a klubově působící v Cycles Perfecta, jenž se také významně podílel sponzorsky. Pořadatelé se nevyvarovali několika chyb a to také proto, že se nemohli opřít o tradiční pořadatelský sbor občanů z Letkovic, kteří ke svému „Šípu“ přistupují aktivně, s odpovědností, hrdostí a entuziasmem. Potěšilo, že si cestu našli tradiční účastníci – pp. Řezáčová, Lacko, Mohelský, Novotný, Vlčan, Košťálové. Tři Otakarové Košťálové tak utvořili první třígenerační výpravu, která nepochází z Ivančic. Tou ivančickou třígenerační je rodina Havlíčkova – matka, syn, vnuk. Vy se ptáte, kdo přispěl k možnosti uspořádat tradiční podnik a nepřetrhnout tak tradiční sérii. Tak tedy naše poděkování patří Městu Ivančice, Skupině ČEZ, Vinařství Komarov, firmě Tema Brno, firmě Brněnka – pí Holešínská, Restauraci Dobrá chvíle, firmě Avelopa, V kategorii Miss zvítězila Eva Štefulíková firmě Alfa Mlýny Pouzdřany, firmě 52
Drogerex, firmě Expert - Holubkovi, firmě Megatronic a v neposlední řadě SDH Němčice. Zvláštní poděkování patří Lesům ČR, lesnímu závodu Židlochovice, polesí Moravský Krumlov. Tradice budiž zakládány, říkají si členové klubu Cycles Perfecta, a protože se trať líbila, už jednají o termínu k jejímu uspořádání jako pravidelného podniku zapadajícímu do portfolia jejich činnosti. Věří také, že stejně jako v Letkovicích se budou moci opřít i o „Němčáky“ protože, jak známe aktivitu, obětavost a invenci členů SDH Němčice, tak „Stavení“ si cestičku k životu pro cyklisty určitě najde . Jaroslav Pospíchal
Atletický čtyřboj Jakou mají poprázdninovou sportovní kondici si mohli otestovat mladí atleti při sportovním odpoledni v atletickém čtyřboji v Ivančicích. V pondělí 17. září uspořádal Atletický klub, o.s. Ivančice, „Žákovský čtyřboj“, který se skládal z běhu na 60 m, skoku do dálky, hodu míčkem a běhu na 400 m. Ze 33 startujících mladších a starších žáků a žákyň podala nejlepší výkon ivančická Edita Sklenská v kategorii mladších žákyň, která zvítězila ve všech čtyřech disciplínách – 60 m za 8,25 sec., skok daleký – 438 cm, hod kriketovým míčkem – 30,75 m a v běhu na 400 m zvítězila časem 1:09,96 min.
53
Edita Sklenská z Ivančic zvítězila ve všech čtyřech disciplínách v kategorii mladších žákyň
Ve skoku do dálky někteří žáci překvapili pěknou technikou jeho provedení 54
KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM IVANČICE, Památník A. Muchy, tel.: 546 451 870, pořádá: PAMÁTKY OČIMA MLADÝCH Výstava výtvarných děl žáků ZŠ Ivančice, kteří se zúčastnili soutěže vyhlášené jako doprovodný program Národního zahájení Dnů evropského dědictví 2012. Kdy: 5. října (pátek) – 31. října (středa) Kde: chodba Památníku A. Muchy Vstupné: zdarma HRANICKÁ PROPAST Tajemná kráska v srdci Evropy. Multimediální pořad Pavla Nováka mladšího. Pořad pro II. stupeň ZŠ a střední školy Kdy: 10. října (středa) v 9.00 hodin Kde: Kino Réna Ivančice Vstupné: 60 Kč HARMONIKA DUO RENÁTA A JOSEF POSPÍŠILOVI Koncert Kdy: 13. října (sobota) v 19.00 hodin Kde: Kino Réna Ivančice Vstupné: 100 Kč Předprodej od 17. 9. 2012 v KIC Ivančice JAROSLAV UHLÍŘ „Hodina zpívání ve zvěřinci“ Hudební pořad pro děti MŠ, I. stupeň ZŠ a maminky s dětmi Kdy: 17. října (středa) v 9.00 a 10.30 hodin Kde: Kino Réna Ivančice Vstupné: 60 Kč 55
NA MOTORCE PO ALBÁNII Beseda s promítáním - RUDOLF FRÁŇA Kdy: 23. října (úterý) v 18.00 hodin Kde: Kino Réna Ivančice Vstupné: 30 Kč LORD OF THE DANCE Úžasná taneční show, fantastický příběh Dobra a Zla v překrásné pohádkové scéně, precizní taneční výkony, které proslavily irský tanec po celém světě. Zájezd Brno - Kajot Arena (bývalá hala Rondo). Kdy: 29. října (pondělí), odjezd v 18.30 hodin od Besedního domu Ivančice Cena: 1110 Kč (vstupenka a doprava) Více informací o tomto světovém fenoménu najdete na http://lordofthedance.webpark.cz/ POPELKA - KOUZELNÝ MUZIKÁL NA LEDĚ Zájezd Brno - Kajot Arena (bývalá hala Rondo) Kdy: 17. listopadu (sobota), odjezd v 16.30 hodin od Besedního domu Cena: 710 Kč (vstupenka a doprava) Více zde: http://kic-ivancice.webnode.cz/kalendar-akci/
STRAŠIDELNÝ ZÁMEK HRUBŠICE SOBOTA 13. října 2012 od 15 do 19 hod.
56
PROGRAM KINA RÉNA (www.kinorena.cz) Kontakt : 546 451 469, 736 601 631,email :
[email protected] BASTARDI 3 STŘEDA 3. 10., v 18 hodin a ve 20 hodin NEDĚLE 7. 10. ve 20 hodin ČR, drama, délka 104 min., doporučná přístupnost 15 let, vstupné: 90 Kč Hrají:Tomáš Magnusek, Rudolf Hrušínský,ml., Ilona Svobodová, Jan Tříska, Kateřina Brožová, Tomáš Topfer, Jiří Krampol, Jan Čenský Film, který před dvěma lety šokoval veřejnost, vrcholí. Učitel Tomáš Majer, který s největší pravděpodobností chladnokrevně pomstil smrt své sestry, zmizel. Dopadne jej policie? Společnost? Drama, které bez přetvářky ukazuje tvrdou realitu dnešní doby.
DOBA LEDOVÁ 4: Země v pohybu NEDĚLE 7. 10. v 15 hodin a v 17 hodin USA, animovaná komedie, délka 90 min., vstupné: 80 Kč Doba ledová je doba ledová. Naši zvířecí kamarádi se vrací zpět. Tentokrát za vše může krysoveverka, která opět neovládne chutě po ořechu! Země se začne hýbat a naše mamutí rodinka je rozdělena. Čeká je mega dobrodružství na které nikdy nezapomenou!
SUPERCLÁSICO STŘEDA 10. 10. ve 20 hodin Dánsko, komedie, délka 100 min., titulky, vstupné: 80 Kč Hrají: Sebastián Estevanez, Paprika Steen, Andres W. Berthelsen Komedie o jednom rozvodu, lásce, vínu a fotbalu. Christian je obchodník s vínem, ale především smolař, kterého manželka vyměnila za argentinskou fotbalovou hvězdu. Christian přijede se synem pod záminkou rozvodu do Buenos Aires. Chystá se získat srdce své ženy zpět. Podaří se mu pokořit argentinského hřebce? 57
CESTA DO LESA NEDĚLE 14. 10. v 18 hodin a ve 20 hodin ČR, komedie, délka 90 min., vstupné: 80 Kč Hrají: Tomáš Hanák, Boleslav Polívka, Eva Holubová, Bára Schlesinger, Anna Linhartová, Jiří Schmitzer Honza Marák dávno rezignoval na kariéru ,,ajťáka,, a koupil chalupu. Kde žije s ženou Markétou, dcerou Anynou a synem Saynem. Pracuje v lese jako dělník. Markéta se zabývá léčitelstvím. Mezi starousedlíky patří rodina Papošova. Ludva str. má hospodářství a jeho žena je lesní dělnice. Syn Ludva sedlačit nechce. Vystudoval vysokou školu a stal se z něj adjunk. Jednou v lese potká ,,vílu - divoženku“….
RESIDENT EVIL: Odveta STŘEDA 17. 10. ve 20 hodin USA, horor, titulky, délka 115 min., vstupné: 100 Kč Hrají: Milla Jovovich, Michaelle Rodriguez, Sienna Guillory, Shaw Roberts, Kevin Roberts, Kevin Durand, Smrtelný virus Umbrella dál pustoší Zemi. Jediná a poslední naděje lidské rasy v podobě ALICE, se probouzí v srdci nejtajnější operace společnosti a odkrývá víc o své tajemné minulosti. Alice dál pokračuje v honbě na ty, kteří šíření epidemie způsobili.
ASTERIX A OBELIX: Ve službách jejího veličenstva SOBOTA 20. 10. v 15 hodin a v 17 hodin / NEDĚLE 21. 10. v 17 hodin Francie, Španělsko / rodinná komedie, dabing, délka 101 min,.vstupné: 90 Kč Hrají:Gérard Depardieu, Edouard Baer, Fabrice Luchini, Catherine Deneuve, Danny Boon, Gotz Otto Pod vedením Julia Caesara napadly legie Británii. Jedna vesnička jim však odolává. Britská královna proto hledá pomoc u Galů. Asterix a Obelix doprovází kouzelný lektvar ke královně. Vytočený Caesar se rozhodne skoncovat s Galy navždy. Naverbuje Normanďany, známé kruťáky, aby si s Galy poradili. Nastává nekončící honička za kouzelným lektvarem…
58
VE STÍNU SOBOTA 20. 10. a NEDĚLE 21. 10. vždy ve 20 hodin ČR- krimi, délka filmu 109 min., vstupné: 100 Kč Hraji: Ivan Trojan, Sebastian Koch, Soňa Norisová, Jiří Štěpnička, Marek Taclík, Miroslav Krobot Film je příběhem přátelství a lidské odvahy v době, kdy odvaha byla pozvánkou na popraviště. Zarputilý kapitán Hakl je u kriminálky 25 let. Nyní pracuje u NB. Jako stín se za ním plouží major Zenke. Oba pracují na vykonstruovaném případu loupeže, které sehraje StB, aby odvrátilo pozornost od národní katastrofy: měnové reformy…
HOTEL TRANSYLVANIE STŘEDA 24. 10. v 17 hodin / SOBOTA 27. 10. v 17 hodin / NEDĚLE 28. 10. v 15 hodin a v 17 hodin USA, animovaná komedie pro celou rodinu, dabing, délka 100 min. vstupné: děti 100 Kč, dospělí 120 Kč Drákula není jen princem temnoty, je také vlastníkem hotelu, pětihvězdičkového místa, kde se mohou světová monstra jako Frankenstein, Mumie, Vlkodlaci – dostat do bezpečného prostředí bez lidí. Drákula má navíc dospívající dceru Mavis, kterou chce ochránit před obyčejnými smrtelníky. Jenže Mavis jako většina teenagerů chce opustit rodné hnízdo a prozkoumávat velký svět - což Drákulu skutečně děsí!
ZEMĚ BEZ ZÁKONA SOBOTA 27. 10. ve 20 hodin USA, western, titulky, délka 115 min.,vstupné: 100 Kč Hrají: Tom Hardy, Shia LaBeouf, Jessica Chastain, Jason Clarke, Gary Oldman, Mia Wasikowska Výtečně natočená žánrová podívaná. Skvěle herecky obsazená. Gangsterka o pověstných bratrech Bonduratových, kteří si vydělávají na živobytí pašováním alkoholu. Spor dobra a zla. Drsňáci, slaboši, ženy padlé i nevinné! Hlavním motivem je přerod nejmladšího bratra ze slabošského mladíka do drsného gangstera!
59
Kam za sportem HÁZENÁ So
13. 10.
17.00 hod. 13.30 hod. 15.00 hod.
Ivančice – Bohunice dorost st. Ivančice – Velká Bystřice dorost ml. Ivančice – Dolní Cerekev
So
27. 10.
17.00 hod. 13.30 hod. 15.00 hod.
Ivančice – Maloměřice dorost st. Ivančice – Maloměřice dorost ml. Ivančice – Napajedla
16.00 hod. 13.15/15.30 16.30 hod. 15.00 hod. 15.30 hod. 12.45 hod. 15.30 hod. 9.00/10.45 12.45/15.00 15.00 hod. 15.00 hod. 12.15 hod. 10.00 hod. 11.15 hod. 12.00 hod. 14.30 hod. 9.00/10.45
ml. přípravka Ivančice – Modřice dorost st./ml. Ivančice – Kohoutovice st. přípravky Ivančice „B“ – „A“ Ivančice A – Ráječko Ivančice B – Ochoz u Brna Řeznovice B – Mor. Bránice B Řeznovice A – Drásov žáci st./ml. Ivančice – Velké Němčice dorost st./ml. Ivančice – Křepice Ivančice B – Babice n/Svitavou Řeznovice A – Zakřany Řeznovice B – Nová Ves st. přípravka Ivančice B – Rajhrad st. přípravka Ivančice A – Rosice ml. přípravka Ivančice – Rajhrad B Ivančice A – Sparta Brno žáci st./ml. Ivančice – Baník Zbýšov
KOPANÁ Pá So Pá So Ne Ne Ne Ne So Ne Ne Ne So So So So Ne
5. 10. 6. 10. 12. 10. 13. 10. 7. 10. 7. 10. 7. 10. 14. 10. 20. 10. 21. 10. 21. 10. 21. 10. 27. 10. 27. 10. 27. 10. 27. 10. 28. 10.
HLEDÁM DISTRIBUTORA REKLAMNÍHO TISKU VHODNÉ PRO DŮCHODCE, ŽENY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ I STUDENTY VOLEJTE ČÍSLO
60
733 15 65 18
61
Atletický klub, o.s. Ivančice, vás zve na tradiční
IVANČICKOU HODINOVKU která se koná ve čtvrtek 4. 10. 2012 v 16 hodin na stadionu na Malovansku
IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice, e-mail:
[email protected], registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768. Odpovědný pracovník Vít Karas, tel.: 774 110 547. Cena výtisku 20 Kč. Tisk Gloria Rosice 62
Ivančické schody V sobotu 22. září uspořádal Atletický klub, o.s. Ivančice, atraktivní závod – Běh do schodů – od garáží z ulice Na Volvách k sídlišti na Kocperkách. Zaváděcího prvního ročníku se zúčastnili pouzí čtyři odvážlivci. Zvítězil oslavanský sportovec Jiří Sedlák, který 103 schodů s převýšením 20 metrů a s celkovou délkou tratě 120 metrů vyběhl za 37,35 vteřin. Na druhém místě se umístil ivančický atlet Richard Pokorný časem 40,74 sec. a třetí místo obsadil všestranný sportovec Aleš Komárek (41,46 sec.). První a jediná odvážná žena, kterou namáhavý běh neodradil, byla Hana Michalčíková s obdivuhodným výkonem 57,12 sec. Všichni běžci po závodě řekli, že nejhorších bylo posledních 10 schodů, kdy jakoby nohy nechtěly pokračovat. Na závěr se sluší poděkovat Občerstvení p. Voborného, které všem závodníkům věnovalo příjemné pohoštění. Posledních 10 schodů bylo o pevné vůli
Čtyři stateční
Razantní nástup Richarda Pokorného 63
64